Obchodní akademie, Dušní 7, Praha 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (Klasifikační řád) 1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků vycházejí ze zákona 561/2005 Sb., o předškolním, základní, středním, vyšším a jiném vzdělávání, z vyhlášky 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. 2. Hodnocení výsledků vzdělávání se vyjadřuje klasifikací. 3. Klasifikaci žáků provádí vyučující, který má přidělený úvazek v dané třídě, ve výjimečných případech pověřený vyučující. 4. Podklady pro klasifikaci se získávají zejména: - různými druhy ústních zkoušek, písemných testů a kontrolních písemných prací - hodnocením samostatných prací, projektů, prezentací - sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování - pozorováním žáka - hodnocením výkonů na praxi, kurzech apod. Zásady průběžného hodnocení 5. Počet kontrolních písemných prací stanoví závazné pedagogické dokumenty. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne vyučující rovnoměrně na celé klasifikační období. 6. Termín kontrolní písemné práce, praktické zkoušky nebo písemné zkoušky, která má trvat déle než 25 minut, oznámí vyučující žákům dopředu. Do třídní knihy do rubriky poznámka zapíše termín a druh zkoušky, tak aby v jednom dni byla konána pouze jedna zkouška uvedeného typu. 7. Vyučující má povinnost oznámit žákovi výsledek každé klasifikace. Po ústním vyzkoušení oznámí vyučující výsledek okamžitě, výsledky písemných praktických zkoušek oznámí žákovi nejpozději do 14 dní. Známku vyučující zdůvodní. 8. Vyučující je povinen vést evidenci o každé klasifikaci žáka. Klasifikační archy jednotlivých tříd jsou dobrovolné. Do studijních průkazů si žáci zapisují známky sami. 9. Zákonný zástupce žáka je o výsledcích vzdělávání a o chování žáka informován vhodným způsobem, zejména třídním učitelem event. jednotlivými vyučujícími. Informace o výsledcích vzdělávání a o chování jsou podávány na třídních schůzkách, telefonicky, e-mailem nebo při osobním jednání. 10. V případě slabého prospěchu nebo problematického chování žáka projednaného na pedagogické radě za 1. čtvrtletí nebo 3. čtvrtletí jsou rodiče, kteří se nedostaví na třídní schůzky, třídním učitelem neprodleně informováni písemně, popř. jsou vyzváni k osobní návštěvě školy.
Zásady hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení 11. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených učebním plánem školy se hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný 12. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných i nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem vyjádřené stupni prospěchu odrážejí dosaženou úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k vzdělávacím a osobnostním předpokladům žáka. 13. Na konci klasifikačního období před jednáním klasifikační pedagogické rady, v termínu stanoveném ředitelem školy, zapíší vyučující výslednou známku do třídního výkazu (slovy) a současně ji zapíší do databáze v počítači (číslicí). 14. Stupeň prospěchu na vysvědčení se neurčuje na základě průměru známek za dané období, protože známky mají různou váhu. 15. V předmětech, v nichž vyučuje více vyučujících, se stupeň prospěchu na vysvědčení stanoví po vzájemné dohodě vyučujících. 16. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 17. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. 18. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku. 19. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení. 20. Chování žáka se hodnotí stupni: l – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé
21. Hodnocení chování navrhuje třídní učitel, návrh na snížený stupeň z chování předkládá k projednání pedagogické radě za 1. event. 2. pololetí. 22. Snížený stupeň z chování zdůvodní třídní učitel v třídním výkazu. 23. Pokud žák vykazuje závady v chování, třídní učitel okamžitě projedná tuto skutečnost podle závažnosti se žákem, zákonnými zástupci, výchovnou poradkyní, pracovnicí PPP, s vedením školy. 24. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit „pochvalu ředitele školy“ nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. 25. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání v pedagogické radě udělit „pochvalu třídního učitele“ nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.. 26. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit kázeňské opatření: - napomenutí třídního učitele – je v pravomoci třídního učitele, sděluje se žákovi ústně před kolektivem třídy, a to bezprostředně po zjištění přestupku - důtku třídního učitele – uděluje ji třídní učitel, její uložení oznámí řediteli školy a pedagogické radě - důtku ředitele školy – uděluje ji ředitel, její uložení oznámí pedagogické radě - podmíněné vyloučení ze studia (ředitel školy stanoví zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku; dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného přestupku proti školnímu řádu, může ředitel školy rozhodnout o vyloučení ze studia) - vyloučení ze studia 27. O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení ze studia rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy je provinění klasifikováno jako trestný čin. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. 28. O udělení pochvaly třídního učitele, pochvaly ředitele školy, o uložení důtky třídního učitele, důtky ředitele školy, o podmíněném vyloučení, o vyloučení ze studia (včetně jejich zdůvodnění) je neprodleně písemně informován zákonný zástupce žáka, třídní učitel provede zápis do třídního výkazu. 29. Každá neomluvená absence žáka je s ním projednána. V případě nezletilého žáka je k projednání přizván jeho zákonný zástupce. O jednání je sepsán zápis.
30. Ve snaze sjednotit hodnocení kázeňských přestupků se doporučuje vycházet z následujícího přehledu při současném individuálním posouzení daného případu. Příklady přestupků proti školnímu řádu a jejich hodnocení Přestupek stupeň
Opatření k posílení kázně
Klasifikace chování
1, 2 pozdní příchody
napomenutí TU
1
3 – 5 pozdních příchodů 1, 2 neomluvené hodiny
důtka TU
1?
6 – 9 pozdních příchodů 3 - 10 neomluvených hodin
důtka TU (ve čtvrtletí)
návrh na 2 ?
10 a více pozdních příchodů 11 – 20 neomluvených hodin
důtka ŘŠ (ve čtvrtletí)
návrh na 2 ?
21 – 50 neomluvených hodin - opakovaná neomluvená absence
důtka ŘŠ (ve čtvrtletí)
návrh na 3 ?
51 a více neomluvených hodin - opakovaná neomluvené absence
důtka ŘŠ podmíněné vyloučení
3
Celkové hodnocení žáka na vysvědčení 31. Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace ve vyučovacích předmětech a klasifikaci chování. Nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. 32. Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. 33. Žák prospěl, není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný. 34. Žák neprospěl, je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný. Komisionální zkoušky 35. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku. Tato zkouška je komisionální. 36. Termín opravné zkoušky určí ředitel školy tak, aby byla vykonána nejpozději do konce příslušného školního roku.
37. Žákovi, který se z doložených závažných důvodů nemůže dostavit k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, lze stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 30. září. 38. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. 39. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, OŠ MHMP. 40. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující
porušil pravidla hodnocení. 41. Koná-li žák komisionální zkoušky z důvodu pochybností o správnosti hodnocení nebo z důvodu porušení pravidel hodnocení vyučujícím, může být v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou. 42. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu. 43. V jednom dnu může žák konat pouze jednu komisionální zkoušku. 44. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Členy komise jmenuje ředitel školy. Předsedou komise je ředitel školy nebo jím pověřený učitel. Zkoušejícím je učitel, který vyučuje žáka danému předmětu. Přísedícím je učitel, který má aprobaci pro daný nebo příbuzný předmět. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise školský úřad. 45. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. 46. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, třídní učitel provede zápis do třídního výkazu. Rozdílová zkouška 47. Ředitel školy může v souvislosti s přestupem z jiné školy nebo se změnou vzdělávacího oboru uložit povinnost úspěšně vykonat rozdílové zkoušky. Obsah, rozsah a termín zkoušek určí ředitel. Rozdílová zkouška není komisionální. Přezkoušení z rozhodnutí pedagogické rady 48. Žák, který v daném pololetí dosáhl celkové absence vyšší než 100 hodin, popř. v určitém předmětu jeho absence překročila 25 % odučených hodin, může být z rozhodnutí pedagogické rady přezkoušen. Důvodem je snaha ověřit, zda při vysoké absenci zvládl učební látku předepsanou pro celé klasifikační období. 49. Dva týdny před klasifikační pedagogickou radou za dané pololetí nahlásí třídní učitelé, resp. ostatní vyučující, žáky s nadměrnou absencí.
50. Mimořádná pedagogická rada posoudí individuálně u každého žáka poměr mezi krátkodobou a dlouhodobou absencí, důvody absence, celkový přístup ke studiu atd. a rozhodne, zda bude žák přezkoušen ze všech předmětů (většinou s výjimkou TEV), resp. z jednotlivých ohlášených předmětů. 51. Třídní učitel sdělí rozhodnutí pedagogické rady neprodleně žákům. Pokud žák nebude přezkoušen do doby klasifikační pedagogické rady, bude v daném předmětu neklasifikován a bude mu určen termín doklasifikace. 52. Žák je přezkoušen vyučujícím daného předmětu před třídou, event. mu přísedí učitel, který má aprobaci pro daný či příbuzný předmět. Přezkoušení se poznamená na formulář o přezkoušení. Nejedná se o komisionální zkoušku. 53. Žák je přezkoušen z látky za celé pololetí. Známka z přezkoušení je základem pro výslednou známku za pololetí. Individuální vzdělávací plán 54. Ředitel školy může ze závažných důvodů povolit žákovi individuální vzdělávací plán, který určí zvláštní organizaci výuky, event. délku vzdělávání, průběh vzdělávání, termíny zkoušek atd. 55. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem, zákonným zástupcem nezletilého žáka, jednotlivými vyučujícími a výchovnou poradkyní, se stává součástí osobní dokumentace žáka.
V Praze dne 26. ledna 2005
Ing. Jana Maierová ředitelka školy
