OBCHODNÍ A TURISTICKÝ PRŮVODCE DOMINIKÁNSKOU REPUBLIKOU

D O M I N I K Á N S K Á

R E P U B L I K A

OBCHODNÍ A TURISTICKÝ PRŮVODCE DOMINIKÁNSKOU REPUBLIKOU

www.dominican-services.com

Krištof Kolumbus

"Toto je nejkrásnější země, kterou kdy lidské oko spatřilo." napsal Kryštof Kolumbus královně Isabele Kastilské, kdyţ v roce 1492 přistál poblíţ dnešního města Pauerto Plata.


INDEX

PÁR SLOV NA ÚVOD ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÉ INFORMACE HISTORIE DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY POLITICKÁ SOUČASTNOST KLIMATICKÉ PODMÍNKY EKONOMIKA A PRŮMYSL DAŇOVÝ SYSTÉM OBCHODNÍ BILANCE OBCHODNÍ BILANCE S ČR PODMÍNKY PRO ZAMĚSTNÁNÍ OSOB A ZŘÍZENÍ POBOČEK FIREM INFRASTRUKTURA ZAHRANIČNÍ POMOC ŠKOLSTVÍ ZDRAVOTNICTVÍ LIDÉ JAZYK NÁBOŢENSTVÍ ZVYKLOSTI STÁTNÍ SVÁTKY FLORA A FAUNA VÍZA A DOKLADY JAK CESTOVAT DO DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY JAK CESTOVAT PO DOMINIKÁNSKÉ REPUBLICE MĚSTA PROVINCIE HOTELY V DOMINIKÁNSKÉ REPUBLICE DULEŢITÁ TELEFONÍ ČÍSLA KONTAKTY DOPORUČENÍ PRO TURISTY OČKOVÁNÍ ČESKO ŠPANĚLSKÝ SLOVNÍČEK KONTAKTY


PÁR SLOV NA ÚVOD Dominikánská republika zaujímá střední a východní část ostrova Hispaňola, leţícím v souostroví Velkých Antil v Karibském moři. Ve srovnání se sousední Republikou Haiti je Dominikánská republika dvakrát větší a několikanásobně rozvinutější. Hispaňola je nádherný ostrov se širokými slunnými pláţemi s bílým pískem, které jsou lemovány bujnou vegetací nejrůznějších forem a tvarů. Dominikánská republika zaujímá střední a východní část ostrova Hispaňola, leţícím v souostroví Velkých Antil v Karibském moři. Ve srovnání se sousední Republikou Haiti je Dominikánská republika dvakrát větší a několikanásobně rozvinutější. Hispaňola je nádherný ostrov se širokými slunnými pláţemi s bílým pískem, které jsou lemovány bujnou vegetací nejrůznějších forem a tvarů. Ostrov má velice příjemné klima a mnoţství historických památek z dob Kryštofa Kolumba. Pokud hledáte romantickou a bezstarostnou dovolenou strávenou nebo novou existenci v typické karibské atmosféře, Dominikánská republika Vám tyto poţadavky splní beze zbytku. Pokud pojedete do Dominikánské republiky jako turisté, ještě dlouho po návratu se budete nechat unášet vzpomínkami na toto nezapomenutelné místo. Dominikánská republika je poměrně hornatý ostrov, ve vnitrozemí pokrytý hustými lesy sloţenými z nejrůznějších dřevin. Vidět můţete například mahagon, santal či cedr. Lesy plynule přechází v lány cukrové třtiny, zdejšího nejvýznamnějšího produktu. Dalším významným produktem je kakao. Kakaovník je strom vysoký aţ 33 metrů a sklizeň jeho plodů (bobů) probíhá celoročně. Příroda ve vnitrozemí je velmi rozmanitá, lesy se střídají s pustinou, kaktusovými porosty, akátovými houštinami a kokosovými palmami. Na první pohled se zdá, ţe vnitrozemí trpí nedostatkem vody, ale opak je pravdou. Voda se čerpá z hlubokých studní, jejichţ čerpadla jsou poháněna větrem, takţe návštěvník si místy připadá jako v Holandsku. Střední část ostrova vyplňuje pohoří Cordillera Central s nejvyšší horou ostrova Pico Duarte (3.175 m n.m.). V Dominikánské republice je pět národních parků. Ve středu ostrova u Jarabacoy jsou k spatření různě vysoké vodopády. Na poloostrově Samaná se můţete procházet po pravém dešťovém pralese, mangrovníkové lesy můţete spatřit na vyjíţďce po řece Rio San Juan a plameňáky, leguány či krokodýly lze pozorovat na ostrově Isla Cabritos či u jezera Lago Enriquillo v jiţní části ostrova. Zdejší pláţe pokryté bílým pískem jsou lemované kokosovými palmami. Dno moře se jen postupně svaţuje ke korálovým útesům, které chrání pobřeţí před velkými vlnami. Korálové útesy jsou jako stvořené pro potápění, a to bez kyslíkového přístroje, neboť leţí v hloubce pouze okolo jednoho metru. Útesy tvoří pod hladinou obrazce nejrůznějších barev a tvarů. Některé připomínají květiny, trsy trav nebo houby, mezi nimi proplouvají podivuhodně zbarvené a veliké ryby. Pokud Vás jiţ přestane bavit pozorování korálových útesů, vraťte se zpět na pláţ a nechte si namíchat některý ze zdejších koktejlů. Na kaţdé pláţi jsou Vám k dispozici bary či stánky s občerstvením, kde Vám zaměstnanci hotelů rádi poslouţí. Nejpouţívanějším slovem, které uslyšíte je "maňana". V češtině to znamená něco jako "ono se to nezblázní". Kdyţ má člověk hlad, utrhne se něco ze stromu. Stačí zasadit prut do země a ono z něj něco vyroste. Buď palma nebo květina nebo ananas. Zalévat není třeba, slunce je zadarmo - maňana.

Vítejte v Dominikánské republice.

Team společnosti GBH Private Trust


ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÉ INFORMACE


ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÉ INFORMACE

Název CZ:

Dominikánská republika

Název ENG:

Dominican Republic

Název SP:

República Dominicána

Hlavní město:

Santo Domingo (1 530 500 obyv.)

Počet obyvatel:

8 833 766

Rozloha (km2):

48 730

Hustota osob/km2:

181,3

Umístění:

karibský stát v souostroví Velké Antily; Střední Amerika

Sousedi:

Haiti

Úřední jazyk:

španělština

Gramotnost:

84,7

Náboţenství:

katolíci (91%), protestanti

Národnostní sloţení:

mulati (70%), běloší (15%), černoši (10%)

Politický stav:

republika

Měna:

dominikánské peso (DOP) = 100 centávů

Časové pásmo:

UTC –4, AST (Atlantic Standard Time)

Mezinárodní zkratka:

DOM

Doména (internet):

.do

Předvolba (telefon):

001809 a 001829

Ekonomika: Zemědělství zaměstnává téměř polovinu pracujícího obyvatelstva. Inflace překračuje 8%, nezaměstnanost 15%, hospodářský růst je dlouhodobě pozitivní, dluh státu činí necelých 6,5 mld. USD. Hlavní odvětví ekonomiky: zemědělství HDP (USD):

52,16 mld.

HDP (na 1 obyv. v USD): 6 000 Vodní plocha (km2):

350

Velká města: Barahona, El Macao, La Romana, La Vega, Monte Cristi, Puerto Plata, Samaná, San Francisco de Macoris Řeky: Yaque del Norte a desítky dalších menších řek www.dominican-services.com

Moře:

Karibské moře, Atlantský oceán

Podnebí:

tropický pás

Úhrn sráţek: v horách více neţ 2000 mm (nejvíce během letního období dešťů); v níţinách kolem 1000 mm Roční teploty:

průměrně 24-27 stupňů Celsia

Reliéf: Od severozápadu k jihovýchodu se rozprostírá pohoří Cordillera Central s nejvyšším vrcholem státu (Pico Duarte – 3175 m n. m.). Paralelně s ním prochází podél severního pobřeţí pohoří Cordillera Septentrional (do 1200 m). Na jihozápadě pohoří Sierra de Neibai (aţ 1630 m). Na východě Corillera Oreintal (kolem 760 m). Mezi pohořími se rozprostírají níţiny. Flora:

subtropické deštné lesy; horské lesy a částečně i savany

Fauna:

mnoţství druhů ptáků a mořských ţivočichů

Vyuţití plochy:

pastviny (34%), orná půda (21%), lesy (13%), ostatní (23%)


HISTORIE DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY


HISTORIE DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY Původní obyvatelé Hispanioly byli indiánští Taínové tzv. dobří lidé, kteří se sem dostali od řeky Orinoco z dnešní Venezuely. Osídlili souostroví a ostrov, který nazvali Haiti ( Hornatý - 70 % území ostrova je pokryto horami). To bylo v polovině třetího tisíciletí před naším letopočtem. Památky na indiánské osídlení v podobě skalních kreseb a piktografů jsou dodnes vidět v jeskyních v národních parcích.

Kryštof Kolumbus přistál během své první výpravy u břehů Ameriky na ostrově 6. prosince 1492 a nazval ostrov podle rodné země - Hispaniola. Dříve však objevil ostrov San Salvador (dnešní Bahamy), jeho další cesta vedla přes další malé ostrůvky na Kubu a teprve poté se vydal na Haiti. V této době ţilo na Haiti asi 400 000 obyvatel. Místní obyvatelé Kolumba vítali, byli oblečeni do slavnostních šatů a ozdobení doplňky ze zlata. Právě proto na tomto ostrově zaloţil první evropskou osadu na americkém kontinentu Navidad (Vánoce) a snad také právě proto zapsal do lodního deníku slova, která se dnes citují ve všech dominikánských průvodcích: „Je to nejkrásnější země, jakou lidské oko spatřilo."

Ostrov se stal na 50 let základnou pro španělskou expanzi po celém americkém kontinentu. Konquistadoři zakládali nová města ( například Puerto Plata na severu či Santo Domingo na jihu země - to bylo hlavním městem Střední Ameriky do roku 1530 ) a snaţili se z ostrova vytěţit co největší bohatství. Indiány vyuţívali pro těţkou práci na plantáţích i při dolování zlata. Původní obyvatelé, nezvyklí na tak vyčerpávající činnost, rychle umírali. Domorodci tak uţ fakticky vymřeli ve třicátých letech 16. století. Vzhledem k tomu, ţe konquistadoři s místními ţenami ţili a měli s nimi dětí, koluje ještě dnes v ţilách Dominikánců původní krev indiánů, a zachovaly se i některé původní rituály. Vymírající indiány nahrazovali Španělé a posléze i Francouzi dovozem otroků z Afriky. V 16. století se Španělé přesunuli na pevninu, zejména do Mexika. Na ostrově zůstali jen chudí Španělé, kteří na cestu do Mexika neměli peníze, a ti začali spolupracovat s piráty, takţe kolem břehů Dominikánské republiky je z té doby řada potopených korábů. Ztroskotávaly ovšem nejen kvůli pirátům, ale i kvůli vysokým korálovým rifům. K pirátům se postupně přidávali francouzští protestanti, kteří se začali usazovat zejména na severu a západě Hispanioly. Španělská koruna proti pirátům vyslala trestnou výpravu, která však měla za úkol potlačit zejména šíření protestantismu na ostrově. V čele výpravy byl López de Castro, který přivezl tehdejšímu guvernérovi Antoniu de Osoriovi příkaz na vyhlazení některých osad, jako byly Puerto Plata, Bayajá, Montecrti, La Yaguana. Města byla vypálena v roce 1605. Obyvatelé buď prchli na vedlejší ostrovy, zejména na Portorico, nebo se stěhovali na jih do Santo Dominga. Během dalšího století se v nadvládě nad jednotlivými částmi ostrova střídali dobrodruzi různých národností - Španělé, Francouzi, krátce i Angličané a Holanďané. V Evropě zuřila do poloviny 17. století třicetiletá válka, a tak se vzdálené kolonie ocitly na pokraji zájmu. Po uzavření vestfálského míru v roce 1648 se poměry v Evropě ustálily a přišel čas i na řešení situace na ostrovech. Francouzská koruna rozšiřovala svůj vliv nad západní částí Hispanioly, posléze nad ní převzala i kontrolu, a tak od roku 1665 můţeme hovořit o počátku francouzské kolonie Saint-Domingue. Východní část patřila i nadále španělské koruně. Smlouvou z roku 1697 pak Španělé předali oficiálně západní část ostrova pod francouzský protektorát a o 100 let později se tato část Hispanioly stala nejbohatší zemí v celé karibské oblasti, zatímco španělská část patřila mezi nejchudší, protoţe - uţ vydrancovaná - byla zcela na pokraji zájmu španělských kolonistů.


V roce 1795 se celý ostrov dostal pod nadvládu Francouzů - vlivem napoleonských válek a vítězného taţení Evropou neměli Španělé sílu ani chuť vzdorovat haitskému generálu Toussaint L´Ouverturoví v zabrání celého ostrova pro Francii. Díky rozsáhlým plantáţím cukrové třtiny se v 18. století stala Hispaniola spolu s Kubou a Portorikem „cukřenkou" Evropy. Otroci se proti nelidským podmínkám práce na plantáţích neustále bouřili, aţ jejich velké povstání vedlo v roce 1804 k vyhlášení první nezávislé republiky pod jménem Haiti (po Spojených státech druhé svobodné země na americkém kontinentu). Po čtyřech letech nezávislosti východní část ostrova opět obsazují Španělé. Další boje o nezávislost vedly k vítězství v roce 1821, ovšem ani to nebylo nadlouho. V období 1822-1844 byl ostrov násilím sjednocen pod haitskou nadvládu. Teprve v roce 1844 byla na dvou třetinách východní části ostrova zásluhou „Otce vlasti" Juana Pabla Duarta vyhlášena nezávislá Dominikánská republika, nazvaná podle mocného a populárního řádu dominikánů. Na Duarteho památku byla nejvyšší hora v zemi pojmenována Pico Duarte.

Juan Pablo Duarte


V následujících letech byla republika ovládána vojenskými diktátory a období demokratické vlády byla jen krátká. Později se Španělé ještě jednou zmocnili vlády za pomoci generála Santany v roce 1861, ale o čtyři roky později byli definitivně vyhnáni ze země. Další omezení nezávislosti státu představovaly od roku 1899 USA, které převzaly nad zemí protektorát a kontrolovaly finanční systém, ve snaze přimět Dominikánskou republiku k placení dluhů. V roce 1916 došlo dokonce i na vojenskou okupaci, která trvala aţ do roku 1924. Prezident Horacio Vásquez se s Američany dokázal dohodnout a dosáhl výhod pro export dominikánských surovin do USA. Zatímco nemocný prezident usínal na vavřínech, v armádě rychle stoupal po hodnostním ţebříčku Rafael Leonidas Trujillo, Vásquezův oblíbenec. Jeho aktivity nezůstaly Američanům utajeny, a proto přijel dvakrát do Dominikánské republiky ministr zahraničí, aby Trujilla varoval, ţe USA nebudou akceptovat vládu, která se k moci dostane převratem. Trujillo přísahal loajalitu prezidentu Vásquezovi, zároveň však připravoval puč, který začal 23. února 1930. Vásquez uprchl do USA, kde dostal okamţitě politický azyl. Trujillo nechal svou bojovou jednotkou „La 42" pozabíjet hlavní moţné politické odpůrce a 16. srpna 1930 se prohlásil prezidentem. Začala tak jedenáctiletá éra vlády diktátora tyrana, která poznamenala moderní dějiny Dominikánské republiky více neţ cokoli jiného.

Rafael Leonidas Trujillo

Rafael Trujillo se narodil v roce 1891 v Saň Cristóbalu, v chudé rodině, v níţ se mísila španělská, kreolská a haitská krev. V roce 1918 vstoupil do řad policie, kde se rychle a disciplinovaně učil vojenské metody, importované americkými okupačními vojsky Poslušný vůči nadřízeným, přísný na podřízené, rychle postupoval v ţebříčku hodností a v roce 1927 se stal krajovým velitelem. S určitými pravomocemi začal konečně pracovat i na hromadění majetku - především braním vysokých úplatků a vydíráním. Neuvěřitelným patolízalstvím vůči stávajícímu prezidentovi si připravoval pozici daleko vyšší. Prezident Vásquez ho jmenoval do čela armády a Trujillo se mu za to „odvděčil" 23. února 1930 pučem. Kdyţ uţ byl u moci, šly jakékoli skrupule stranou. Uţ během prvních čtyř let své prezidentské funkce si podmanil velkou většinu všech průmyslových podniků ve státě. Vydal například zákon zakazující konzumaci soli vytěţené z moře, a lidé tak museli kupovat pouze sůl z jeho solivarů. Cena soli vzrostla z 0,60 USD za 50 kilogramů na tři dolary. Tak za rok jen na soli vydělal diktátor 400 000 dolarů. Totéţ pak udělal s masem. Ústřední banku řídila jeho manţelka Maria Martínez. Ke konci prvního prezidentského období v srpnu 1934 kontroloval vše od prostituce aţ po vývoz ovoce, nehledě na přidělování státních zakázek (vlastním firmám). Přidělil si tituly Otec Nové vlasti a Dobroditel vlasti a jeho noviny i nakladatelství chrlily tisíce článku a knih o jeho genialitě a svatosti. Všechny rozhlasové stanice, které vlastnil buď přímo on, nebo jeho rodina, vysílaly pouze jeho projevy nebo oslavné ódy


V roce 1934 neměl takový diktátorský totalitní systém v Latinské Americe obdoby. Kdyţ byl „zvolen" na druhé prezidentské období, nechal přejmenovat hlavní město Santo Domingo na Ciudad Trujillo a všude musely viset nápisy : Tady vládne Bůh a Trujillo. Velice drasticky vyřešil hraniční problémy se sousedním Haiti. Haiťané, ţijící na dominikánském území v hraničním pásmu, poklidně sekali třtinu budovali si domy. Bez jakéhokoli varování nastoupila 4. října 1937 do pohraničí armáda a Haiťany prostě vyvraţdila. Podle nejniţších odhadů to bylo 18 000 lidí, podle nejvyšších aţ 32 000 lidí. Svět to šokovalo a díky mezinárodnímu politickému tlaku musel Trujillo vyplatit haitské vládě kompenzaci ve výši 750 000 dolarů. Hranice byla osídlena Dominikánci za podpory katolické církve, která uvítala moţnost vymýtit v této oblasti haitské pohanské rituály voodoo a nahradit je katolickými náboţenskými obřady. Na ekonomiku země mělo třicetileté Trujillovo setrvávání u moci paradoxně i pozitivní vliv. Devítinásobně se zvýšily investice, 2,5krát stoupla zaměstnanost, 22násobně se zvýšila průmyslová produkce, vyrostla řada důleţitých staveb - silnicemi počínaje, přes nemocnice, školy, mosty, aţ po elektrárny a nové průmyslové podniky. Kdyţ v roce 1959 svrhl Castro diktátorský reţim na Kubě, nabídl pomoc dominikánským exulantům a disidentům. Za tiché podpory USA pak byl 30. května 1961 spáchán na Trujilla atentát. Byl rozstřílen samopaly ve svém automobilu, kdyţ z vládní budovy v Santo Domingu jel do svého sídla v třicet kilometrů vzdáleném San Cristóbalu. Trujillo je pohřben ve Španělsku, jeho potomci (dvě dcery a syn) ţijí v USA a nakradený majetek ve výši 600 milionů dolarů je uloţen v zahraničních bankách.

Salvador Jorge Blanco

Následovaly čtyři roky chaosu včetně krátké občanské války a invaze amerických námořních sil, které měly zajistit v zemi svobodné volby V těch zvítězil Joaquín Balaguer, blízký spolupracovník a vrstevník Trujilla, který si s jeho stylem vlády nikterak nezadal. Období jeho vlády se proto také nazývá „neotrujillonismus". Byl prezidentem celkem šestkrát, s přestávkou v letech 1978-1986, kdy byl u moci nejprve sociální demokrat Antonio Guzmán (spáchal sebevraţdu poté, co se dozvěděl, ţe jeho dcera „vytunelovala" jednu z nejvýznamnějších bank v zemi) a poté Salvador Jorge Blanco. Toho Balaguer nechal před volbami v roce 1986 mediálně znemoţnit, aby se - uţ jako senilní - opět ujal funkce. V ní setrvával aţ do roku 1996, kdy jej konečně nahradil skutečně demokraticky zvolený prezident Leonel Fernández Reyna, který je po znovuzvolení prezidentem do stávající doby.


STÁTNÍ ZNAK A VLAJKA DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY


STÁTNÍ ZNAK DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY

Symbolika barev je podobná jako u vlajky. Ve středu znaku je bible otevřená u evangelia sv. Jana (kap. 1). Motto na horní stuze značí „Bůh, vlast, svoboda“.

STÁTNÍ VLAJKA DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY

Vlajka Dominikánské republiky, podle popisu v článku č. 96 ústavy Dominikánské republiky, má podobu vystředěného bílého kříţe, který rozděluje list na čtyři pole. Horní ţerďový kanton a dolní vlající kanton jsou modré, horní vlající a dolní ţerďový jsou červené. Státní a válečná vlajka a sluţební námořní vlajka mají uprostřed kříţe umístěn státní znak.


POLITICKÁ SOUČASTNOST


POLITICKÁ SOUČASTNOST Stručná charakteristika politického systému     

    

státní zřízení republika prezidentského typu s dvoukomorovým parlamentem platná ústava vyhlášena 28.11.1966 (dodatek ústavy schválen 25.7.2002, který dovoluje prezidentům slouţit víc neţ jedno volební období) ústavní a politický systém reprezentativní demokracie prezidentského typu se vzájemně oddělenými mocemi: výkonnou, zákonodárnou a soudní moc výkonná v čele prezident republiky, který jmenuje a odvolává členy vlády (státní tajemníky), řídí jednání vlády a odpovídá za její fungování moc zákonodárná dvoukomorový Národní kongres sloţený ze Senátu (32 členů, z toho 30 senátorů ze strany PRD - Partido Revolucionario Dominicano a po jednom ze strany PLD Partido de la Liberacion Dominicano a PRSC - Partido Reformista Social Cristiano) a Poslanecké sněmovny (150 členů, z toho 72 poslanců za PRD, 40 za PLD a 38 za PRSC)), členové Národního kongresu jsou voleni na 4 roky (poslední volby v r. 2006) předseda Senátu: Reinaldo Pared Pérez předseda Poslanecké sněmovny: Julio César Valentín moc soudní Nejvyšší soud, 9 odvolacích soudů, 30 soudců první instance Volební systém: platí všeobecné hlasovací právo pro všechny občany starší 18ti let, členové Národního kongresu jsou voleni na 4 roky ve všeobecných a přímých volbách (poslední volby v květnu 2004) Hlavní politické strany - vládní strany: Strana Dominikánského osvobození (PLD) prezidenta Leonela Fernándeze, Dominikánská revoluční strana (PRD), Reformní strana sociálně křesťanská (PRSC), Národní pokroková fronta (FPN),

Hlava státu (jméno, kompetence) 

Leonel Fernádez Reyna

Leonel Fernández Reyna


Od 16. 8. 2004, Strana Dominikánského osvobození - PLD, je zároveň odpovědný za chod vlády, která je orgánem prezidenta. Dle ústavy je volený ve všeobecných volbách na 4leté období . Ve volbách v roce 2008 byl opětovně potvrzen do své prezidentské funkce. Sloţení vlády                     

výkonný viceprezident Rafael Alburquerque de Castro ministr vnitra a policie Francisco Almeida Rancier ministr zahraničí Carlos Morales Troncoso ministr financí Vicente Bengoa Albiyu ministr obrany Admirál Sigrido Pared Perez ministryně školství Alejandrina Germán ministr kultury José Rafael Lantigua ministr práce José Ramón Fadul ministr veřejného zdravotnictví a sociálního zabezpečení Bautista Rojas Gomez ministr průmyslu a obchodu Francisco Javier García Fernández ministr ţivotního prostředí a přírodních zdrojů Maximiliano Puig Miller ministr zemědělství Amilcar Romero ministryně vysokého školství, vědy a technologie Ligia Amada Melo viuda Cardona ministr - vedoucí prezidentské kanceláře Danilo Medina Sánchez ministr veřejných prací a komunikací Manuel de Jesús Pérez ministr sportu Felipe Payano ministr turistiky Felix Jimenez Jimenez ministryně pro ţenské otázky Gladis Gutierrez ministr mládeţe Manuel Crespo ministr bez portfeje Miguel Mejía ministr bez portfeje Eduardo Selman

Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních 

OSN (AIEA, FAO, ICAO, IFAD, IHO, ILO, IMO, IMF, ITU, UNCTAD, UNESCO, UPU, WHO, WMO), ACP, OAS, AEC. ALADI, Andské společenství, G-3, OPEC, MAAE, BIRF, CFI, Skupina 77, INTERPOL, INTELSAT, CARICOM (pozorovatel), IADB, IBRD, ICC, ICFTU, ICRM, IDA, IFRCS, IOM, IPU, OPANAL

Zahraniční politice Dominikánské republiky dominují vztahy s USA, zeměmi Karibské oblasti a Střední Ameriky, dále s Venezuelou, Mexikem, Brazílií a Argentinou. Specifické jsou vztahy k Haiti. S Kubou udrţuje DR především kontakty obchodní, diplomatické styky neexistují. Čilá je relace se státy EU (Španělsko, Německo, Itálie, Francie). Ve vztahu k USA nabrala dominikánská zahraniční politika v poslední době na značné dynamice, v březnu 2004 podepsala DR s USA dohodu o odstranění všech obchodních překáţek ve vzájemném obchodě, coţ znamená začlenění DR do Středoamerické zóny volného obchodu CAFTA a umoţňuje volný obchod DR i s ostatními členy tohoto uskupení (Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras a Nikaragua). I po omezení mnoţství cukru vyváţeného z DR zůstává zemí s nejvyšší cukernou kvótou se 185 000 tunami ročně. Specifikem zahraniční politiky jsou vztahy k sousednímu Haiti. První návštěva nově zvoleného haitského prezidenta Reného Prévala vedla do DR, kde ujistil o zájmu na dobrých sousedských vztazích. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Kromě integračních smluv uzavřela Dominikánská republika některé významnější ekonomické multilaterální dohody:    

Dohoda o zóně volného obchodu mezi DR a CARICOMem /1998) Dohoda o zóně volného obchodu mezi USA-CAFTA a DR (2004) Dohoda o zóně volného obchodu mezi DR a Kostarikou, Salvadorem, Guatemalou, Hondurasem a Nikaraguou (1998) Asociace karibských států AEC (1992) www.dominican-services.com



Free Trade Area of the Americas - FTAA (2005)

Pokud jde o integrační snahy, zaměřuje se dominikánská diplomacie na integraci regionální, a to v rámci Karibského společenství CARICOM, kde poţádala o změnu na plnoprávného člena, a v rámci AEC (Asociace karibských států). Má zájem vystupovat jako vůdčí země Karibské oblasti. Úspěchem DR bylo její začlenění do Dohody o volném obchodu zemí Střední Ameriky (Kostarika, Nikaragua, Honduras, Guatemala a Salvador), USA a DR. DR také participuje na projektu venezuelského prezidenta Huga Cháveze Petrocaribe, ve kterém nabízí Venezuela dodávky ropy za preferenčních cen a výhodných platebních podmínek. Přehled bilaterálních smluv s ČR Dominikánská republika nemá uzavřenou ţádnou bilaterální dohodu s ČR.

Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let (v mil DOP) 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Příjmy

59 855,8

67 078,0

79 684,6

97 056,7

Výdaje

58 863,4

67 377,4

73 992,6

103 973,3

189 551,5

241 916,2

992,4

-299,4

5 692,1

-6 916,6

- 23 931,5

- 51 110,2

Saldo

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana r. 2006 - příjmy jsou odhadovány

Budova sídla vlády v hlavním městě Santo Domingo


165 620,0

190 806,0

Platební bilance (běţný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Platební bilance Dominikánské republiky (v mil. USD) 2002 I. Běţný účet I.1 Obchodní bilance Export -národní

2003

2004

2005

2006pr

-797,9

1 036,2

1 047,1

-477,8

-786,1

-3.672,7

-2 156,0

-1 952,1

-3 724,7

4 750,2

5 165,0

5 470,8

5 935,9

6 144,7

6 440,0

847,7

1 064,0

1 250,7

1 395,1

1 922,4

4 317,3

4 406,8

4 685,2

4 749,6

4 506,6

Import

-8 837,7

-7 626,8

-7 888,0

9 869,4

-11 190,2

-národní

-6 237,3

-5 095,9

-5 368,1

-7 366,3

-8,745,1

-volné zóny

-2 600,4

-2 530,9

-2 519,9

-2 503,1

-2 445,1

I.2 Bilance sluţeb

-1 757,3

-2 249,4

-2 290,7

2 446,7

2 665,9

Příjmy

3 070,7

3 468,8

3 503,9

3 913,2

4 223,5

-cesty

-volné zóny

2 730,4

3 127,8

3 151,6

3 518,3

3 792,2

-ostatní

340,3

341,0

352,3

394,9

431,3

Výdaje

-1 313,4

-1 219,4

-1 213,2

-1 466,6

-1 557,6

-627,6

-550,2

-509,8

-706,7

-762,8

-dopravné - ostatní I.3 Nájmy investic Příjmy -Bco.Central

-685,5

-669,2

-703,4

-759,8

-794,8

-1 151,8

-1 393,1

-1 819,0

-1 897,0

-1 735,1

300,4

340,7

336,3

418,0

556,9

25,5

17,2

20,0

59,5

117,0

-ostatní

274,9

323,5

316,3

358,5

439,9

Výdaje

-1 452,2

-1 733,8

-2 155,3

-2 315,0

-2 292,0

-úroky

-202,4

-235,2

-330,6

-327,7

-327,2

-výnosy aj.

-1 249,8

-1 498,6

-1 824,7

-1 942,3

-1 964,8

I.4 Transfery netto běţné

2 269,3

2 335,9

2 527,5

2 697,1

3 033,3

rodinné poukazy

1 959,6

2 060,5

2 230,2

2 429,8

2 747,7

sociální poukazy

191,3

189,1

171,9

166,8

163,5

indemnizace

116,6

102,1

120,7

111,0

117,6

ostatní donace

1,8

-15,8

4,7

-10,6

4,5

383,1

-16,3

117,5

1 563,1

1 556,3

-383,1

-16,3

117,5

1 563,1

1 556,3

Přímé investice

916,8

613,0

909,1

1 023,0

1 183,3

Portfoliové investice

-25,7

543,8

-24,3

248,8

581,9

Dluh dlouhodobý (soukromý i veřejný)

413,2

509,2

-143,0

83,0

449,8

Dluh krátkodobý (soukromý i veřejný)

147,2

-286,6

-227,4

-38,8

-32,6

ll. Kapitálový a finanční účet II.2 Finanční účet

měna a depozita

63,2

-109,3

-7,0

-9,7

23,1

-1 131,7

-1 286,5

-389,9

256,9

-649,2

III. Omyly a opomenutí

-139,9

-1 566,3

-985,4

-380,4

-499,2

IV Bilance (I+II+III)

ostatní

-554,7

-546,5

179,2

704,9

271,0

V. Financování

554,7

546,5

-179,2

-704,9

-271,0

Externí aktiva (zvýš.)

526,5

358,0

-541,8

-1 108,7

-319,4

Rezervní aktiva

526,5

358,0

-541,8

-1 108,7

-319,4

Uţití úvěru FMI

-25,6

92,8

65,7

219,1

37,5

7,3

6,0

4,3

0,0

35,9

46,5

89,7

292,6

184,7

-25,0

Transfery (kondonace dluhu) Ost.pasivní investice Reprogramace dluhu Zpoţdění celkem

0

0

0

417,0

90,6

46,5

89,7

292,6

-232,3

-115,6


Pramen: Depto. Internacional, Subdireccion de Balanazas de Pagos, Banco Central de la RD

Devizové rezervy

Devizové rezervy v mil. USD 2000

btto 818,2

ntto 441,9

2001

btto 1.340,8

ntto 962,2

2002

btto 828,9

ntto 376,0

2003

btto aktiva 489,2

btto rezervy 279,4

ntto rezervy 123,6

2004

btto aktiva 1 045,4

btto rezervy 824,8

ntto rezervy 602,2

ntto rezervy FMI 191,5

2005

btto aktiva 2 120,3

btto rezervy 1 929,3

ntto rezervy 1 519,7

ntto rezervy FMI 849,9

2006

btto aktiva 2 463,1

btto rezervy 2 250,9

ntto rezervy 1 787,8

ntto rezervy FMI 1 128,4

Od r. 2003 se rezervy brutto vykazují podle 5. vydání Manuálu Platební bilance FMI, který definuje aktiva k financování nerovnováhy platební bilance, jako „aktiva v zahraničí pod okamţitou kontrolou měnových úřadů". Mezinárodní netto rezervy se definují jako rozdíl mezi mezinárodními brutto rezervami Banco Central a rezervními pasívy. Pro další sledování FMI, depozita v devizách národních bank Banco Central (včetně těch, které spadají do legálního rámce) jsou sníţeny z netto rezerv a povaţují se za část rezervních pasív.

Zahraniční zadluţenost, dluhová sluţba Veřejná zahraniční zadluţenost v mil. USD 2001

2002 4 176

2003 4 534

2004 5 971

2005 6 332

2006pr 6 400

Dominikánské peso (DOP). Bankovka vzor 2002 v nominální hodnotě 100 DOP


7 600

DOMINIKÁNSKÁ HYMNA (ŠPANĚLSKÝ ORIGINÁL A ANGLICKÝ PŘEKLAD)


DOMINIKÁNSKÁ HYMNA

Španělský text hymny I Quisqueyanos valientes, alcemos Nuestro canto con viva emoción, Y del mundo a la faz ostentemos Nuestro invicto glorioso pendón. II Salve el pueblo que intrépido y fuerte, A la guerra a morir se lanzó Cuando en bélico reto de muerte Sus cadenas de esclavo rompió. III Ningún pueblo ser libre merece Si es esclavo indolente y servil; Si en su pecho la llama no crece Que templó el heroismo viril. IV Más Quisqueya la indómita y brava Siempre altiva la frente alzará: Que si fuere mil veces esclava Otras tantas ser libre sabrá. V Que si dolo y ardid la expusieron de un intruso señor al desdén, ¡Las Carreras! ¡Beller!... campos fueron que cubiertos de gloria se ven. VI Que en la cima de heroíco baluarte, de los libres el verbo encarnó, donde el genio de Sánchez y Duarte a ser libre o morir enseñó. VII Y si pudo inconsulto caudillo de esas glorias el brillo empañar, de la guerra se vió en Capotillo la bandera de fuego ondear. VIII Y el incendio que atónito deja de Castilla al soberbio león, de las playas gloriosas le aleja donde flota el cruzado pendón.


IX Compatriotas, mostremos erguida nuestra frente, orgullosos de hoy más; que Quisqueya será destruida pero sierva de nuevo, jamás. X Que es santuario de amor cada pecho do la patria se siente vivir; Y es su escudo invencible, el derecho; Y es su lema: ser libre o morir. XI Libertad que aún se yergue serena La victoria en su carro triunfal. Y el clarín de la guerra aún resuena Pregonando su gloria inmortal. XII ¡Libertad! Que los ecos se agiten Mientras llenos de noble ansiedad Nuestros campos de gloria repiten ¡Libertad! ¡Libertad! ¡Libertad!


Anglický překlad hymny I Valiant Quisqueyans, let us raise Our song with vivid emotion And let's show to the face of the world Our undefeated, glorious flag. II Hail, the people who strong and intrepid, Into war launched itself unto death! When in warfare challenge of death, Her slavery chains she broke. III None people deserves to be free If he is slave, indolent and servile; If in his heart the flame is not burning, Which was sparked by heroic manliness. IV But Quisqueya, the indomitable and brave, Her head will always lift up high, For if she were enslaved a thousand times, Many more times shall she know how to be free. V If it will be exposed to ruse and deceit Unto contempt of a real imposer, On to Las Carreras! Beler! ...it were places Where the traces of glory are found. VI Where on the top of the heroic bastion, The word of the libarated became flesh, Where the genius of Sánchez and Duarte Taught to be free or to die. VII And if an unattended leader the splendor Of these glorious events could ignore, One has seen in Capotillo in the war The flag of fire wave. VIII And the fire that lets the proud lion Of Castilla become stupefied, Removes him from the glorious beaches Where the crossed banner waves. IX Compatriots, let us proudly Show our face, from today prouder than ever; Quisqueya may be destroyed But a slave again, never!


X It is a sanctuary of love that every character Of the fatherland feels alive! And it is his coat of arms, the right; And it is his device: be free or die. XI Freedom that still rises cool-bloodedly The victory in her triumphal car. And the clarion of war re-echoes Proclaiming his immortal glory. XII Freedom! That the echo's touch While they're full of noble tension Our fields of glory repeat Freedom! Freedom! Freedom!


KLIMATICKÉ PODMÍNKY


KLIMATICKÉ PODMÍNKY Dominikánská republika leţí v subtropickém pásmu, panuje zde teplé podnebí, ovlivňované pasáty. Průměrná roční teplota ve dne je 29°C a v noci 20°C. Průměrná teplota mořské vody je 26°C. Hlavní rozdíl mezi létem a zimou nespočívá v teplotě (v zimě je sotva o pět stupňů méně), ale v mnoţství dešťových sráţek. Začátkem května přichází období dešťů, které trvá aţ do října. V tomto období zhruba kaţdé dva aţ tři dny (nebo i víckrát během dne) prší, přičemţ přeháňky sice trvají jen pár desítek minut, ale nejsou to ţádné osvěţující májové deštíky, nýbrţ opravdu silné, intenzivní lijáky, které znepříjemňují veškeré venkovní činnosti, způsobují extrémní vlhkost vzduchu a někdy i rozvodnění řek a sesuvy půdy. Od srpna do listopadu je navíc nutné počítat s občasným výskytem tropických cyklon, tedy hurikánů. Ty mohou mít katastrofální následky, protoţe kromě materiálních škod si často vybírají i oběti na ţivotech a zanechávají postiţené oblasti totálně zdevastované. S několikahodinovým řáděním větrné smršti se pak místní obyvatelé vypořádávají celé měsíce a nikde nemají jistotu, ţe za rok nepřijde další, ještě ničivější hurikán. Z těchto důvodů je nejpříhodnějším obdobím pro cestu do Dominikánské republiky zdejší hlavní sezóna, to jest období listopad aţ duben, kdy panuje jasné, slunečné počasí, fouká mírný vítr a vedra nejsou tak nesnesitelná. Měsíc I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Nejvyšší teplota

29

30

29

30

30

31

31

31

31

31

30

30

Nejniţší teplota

19

19

20

21

22

22

22

23

22

22

21

20

Teplota vody

27

26

27

28

29

29

29

29

30

29

28

27

Délka slun. svitu

6

6

7

7

6

6

6

7

7

6

10

6

Deštivé dny

7

6

5

7

11

12

11

11

11

11

10

8

Relativní vlhkost

78

73

75

76

77

78

78

78

79

79

79

79

Hurikán IKE ze září 2008 který udeřil na severu Dominikánské republiky


EKONOMIKA A PRŮMYSL


EKONOMIKA A PRŮMYSL Zhodnocení hospodářského vývoje a předpověď dalšího vývoje Dominikánská republika je agrární zemí s málo rozvinutou ekonomikou, převládá soukromý sektor a stát se omezuje na podnikání v základních vybraných odvětvích, jako je energetika, budování infrastruktury a komunikace. Ekonomika DR je postavena na čtyřech nosných odvětvích, tj. na zemědělství, hornictví, turistice a průmyslových volných zónách. Průmyslové volné zóny v současnosti představují 70 % všech vývozů země, nicméně turistika a transfery Dominikánců ze zahraničí nabývají stále na větším významu. V r. 2005 dosáhly netto transfery Dominikánců do země výše USD 2 429,9 mil. a v r. 2006 USD 2 737,8 mil. Zemědělský export se skládá zejména z vývozu cukru a surového kakaa, zelené kávy, tabáku v listech, doutníků, zelených banánů a tropického ovoce a zeleniny.

Stará akcie společnosti Dominican Sugar Corporation

V posledních letech došlo k nárůstu tempa modernizace ekonomiky i státní správy, rozvíjí se střední a malý průmysl a roste význam sluţeb, zejména pro turistiku. Na rozdíl od stagnace v ostatních zemích Karibské oblasti zaznamenala ekonomika Dominikánské republiky v 80. letech pomalý růst. Ekonomická opatření vlády v 90. letech vedla k ozdravění ekonomiky a k přírůstku HDP o cca 8 % a v dalších letech k průměrnému nárůstu HDP 3–7 %. Makroekonomická stabilizace v letech 1995–96 umoţnila vládě udrţet inflaci pod kontrolou a lepší daňovou politikou zajistit vyšší příjmy do státního rozpočtu. V r. 2005 rostl hrubý domácí produkt tempem 9,3 % a dosáhl výše RD pesos 7 890,1 mil. Hrubý domácí produkt v USD zaznamenal v r. 2005 nárůst na 29 333,2 mil. a HDP per cápita dosáhl rekordních USD 3 247,40. Růst HDP v r. 2006 byl zaloţen více na investicích neţ na spotřebě, oproti r. 2005, kdy byla spotřeba klíčem růstu. V r. 2006 byl růst hrubé tvorby kapitálu (19,3 %) dvojnásobný proti spotřebě (9,6 %). V R. 2006 rostl HDP tempem 10,7 % a překonal očekávání místních úřadů i FMI. Na tvorbě HDP r. 2006 se nejvíce podílel sektor komunikací (26,1 %), stavebnictví (22,7 %), finanční zprostředkování a pojištění (22,4 %), obchod (11,7 %), zemědělsko-chovatelský sektor (9,9 %), hornictví (9,3 %), doprava a další sluţby (8,3 %) a průmyslová výroba (7,4 %). Významnou roli hrají v dominikánské ekonomice volné zóny a v r. 2007 bude stále stoupat objem jejich ekonomických aktivit s cílem zvýšení exportu. Celoroční inflace r. 2006 činila 5,0 %, nezaměstnanost 16,4 %. Saldo obchodní bilance bylo v r. 2006 pasivní ve výši USD 2 305,1 mil., vývozy činily celkem USD 6 440,0 mil., z toho vývozy z volných zón USD 4 506,6, národní dovozy USD 8 745,1 mil. a dovozy do volných zón USD 2 445,1. Podle předběţných údajů za r. 2006 činily dominikánské exporty USD 6 440,0 mil., dovozy vč. volných zón USD 11 190,2 mil., obchodní bilance skončila negativním saldem ve výši USD 4 750,2 mil.


Základní makroekonomické ukazatele HDP v cenách r. 1970 v mil. DOP a v % růstu 2000

2001

2002

2003

2004

2005

6 668,2

6 910,5

7 216,6

7 081,4

7 219,7

7 890,1

7,1 %

3,6 %

4,4 %

-1,9 %

2,0 %

9,3 %

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, květen 2005

Podíl odvětví na tvorbě HDP v r. 2006        

Komunikace 26,1 % Stavebnictví 22,7 % Finanční sluţby a pojišťovnictví 22,4 % Obchod 11,7 % Zemědělsko-chovatelský sektor 9,9 % Hornictví 9,3 % Doprava aj. sluţby 8,3 % Průmyslová výroba 7,4 % HDP v běţných cenách v mil. USD a v % růstu 2000

2001

2002

2003

2004

2005

19 814,5

21 680,2

21 714,6

16 626,3

18 653,2

29 333,2

13,9 %

9,4 %

0,2 %

-23,4 %

12,2 %

54,5 %

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2 398,1

2 578,5

2 536,0

1 907,4

2 102,2

3 247,4

Reálný HDP na osobu v USD

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, březen 2006

Míra nezaměstnanosti v % 2001

2002 15,2

2003 16,1

2004 16,4

2005 17,0

2006 18,4

16,4

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, říjen 2007 Míra inflace – IPC v % 2001

2002

2003

2004

2005

2006

4,4

10,5

42,7

28,7

7,4

5,0

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, UAAES/SEEPyD, říjen 2007

Průměrná nominální pasivní úroková míra bankovních depozit činila 7,7 %, coţ je pokles 3,9 % v porovnání s koncem r. 2005. Průměrná nominální aktivní úroková míra dosáhla 16,4 % v prosinci 2006,coţ je sníţení o 3,7 % proti předcházejícímu roku.


Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Nejvýznamnější průmyslovým odvětvím Dominikánské republiky je těţební průmysl; hlavními nerostnými surovinami, které se v DR těţí, jsou zlato, stříbro, nikl, zinek, mramor, vápenec a granit. Toto odvětví přitahuje nejvíce zahraničních investic a vláda otvírá různé programy ke zvýšení přílivu zahraničních investic do země. V zemi je v současnosti v provozu 35 důlních společností, které jsou orientovány zejména na těţbu vápence a granitu, těţbou niklu se zabývají především Kanaďané, kteří do těţebního průmyslu investovali cca USD 336 milionů. V r. 2000 rostla těţební aktivita tempem 13,3 %, produkce niklu stoupla o 13,8 % a produkce mramorů dokonce o 50,3 % a přibliţně stejným tempem se těţební aktivita odvíjela i v r. 2006. Těţba zlata a stříbra je koncentrována v rukách státem vlastněných společností, které těţí především v Cibao Valley, s kapacitou 403.000 uncí zlata, 2,2 milionu uncí stříbra a 90 milionů liber zinku ročně a se zásobami na nejméně 30 let. Zákon 146 z r. 1971 umoţňuje jakékoliv národní nebo zahraniční osobě a společnosti zaregistrovat jimi objevená loţiska minerálů a poţádat o koncesi k průzkumu a jejich těţbě. Koncese můţe být udělena aţ na 75 let, platí však určitá omezení a poţadavky pro udělení koncese. Tato je omezena rozlohou 20.000 hektarů, koncesi nemohou získat cizí vlády a zahraniční společnosti musí mít zákonné sídlo v zemi a určeného zákonného zástupce. Na těţební činnost je vyţadován obchodní důlní patent, vystavený Ministerstvem průmyslu a obchodu DR. Export je zatíţen 5% daní z FOB cen minerálů. Dále se rozvíjí průmysl výroby stavebních hmot a lehký průmysl, zejména ve volných zónách (koţedělný, textilní, elektronický, chemický, výroba obuvi, šperkařství, výroba lékařských nástrojů, dopravní a manipulační sluţby, potravinářský, zpracovatelský); export hotových výrobků je významným zdrojem deviz. Průmyslová výroba se podílí na tvorbě HDP 7,4 % (2006). Stavebnictví Od r. 2004 rostou jak veřejné, tak soukromé investice do stavebnictví. Zahraniční participace na vládních kontraktech do stavebních projektů nesmí přesáhnout 50 %, ale ve výjimečných případech, kdy národní spoluúčast nemůţe přesáhnout 30 %, můţe tato zahraniční spoluúčast dosáhnout aţ 70 %. Pokud však vládní agentura zodpovědná za projekt souhlasí s vyšší účastí zahraniční společnosti, která by byla schopna převzít veškerá práva a rizika kontraktu, není vyţadována domácí participace. Stavebnictví se v r. 2006 podílelo na tvorbě HDP 22,7 % a bylo po odvětví komunikací druhým významným zdrojem tvorby HDP.

Započatý developérský projekt CapCana počítá s vybudováním města pro 7000 obyvatel na 120 mil m2 pozemku


Zemědělství – vývoj, struktura Dominikánská republika má rozlehlé tropické lesy a zemědělské oblasti. Vysočina a pohoří dosahují výšky aţ 3 000 m n.m. a jsou příznivé pro pěstování různých zemědělských plodin, sráţky se pohybují od 400 do 4 000 mm za rok s průměrem 1 500 mm. Lesy a pralesy pokrývají 52 % rozlohy země, 20 % je vhodných pro ţivočišnou výrobu - chov dobytka, 26 % pro rostlinnou výrobu a 3 % jsou chráněnými národními parky. Dominikánská republika je největším karibským exportérem zemědělských produktů; hlavní zemědělské plodiny jsou rýţe a hrách, nejvýznamnějším exportním artiklem jsou cukr, káva, kakao, rum a tabák. Od konce 80. let se zvyšuje vývoz tropického ovoce, hlíz a zeleniny. Zemědělská produkce roste průměrně tempem 2,5 % ročně, v r. 2001 díky vládním opatřením rostla rekordním tempem 8,6 %. Zemědělsko-chovatelský sektor se podílel na tvorbě HDP v r. 2006 9,9 %, významnou roli hraje dobytkářství Velmi populárními na světových trzích se stávají organické produkty, jejichţ export roste kaţdoročně; hlavními organickými produkty jsou suché kokosové ořechy, banány, ananas, mango, citrony, zelená káva, aromatické byliny, surový olej z kokosových ořechů a kakao.

Pověstné ručně balené dominikánské doutníky

Sluţby Dominikánská republika je především ekonomikou sluţeb; tento sektor představuje 55 % domácích příjmů a je největším zaměstnavatelem v zemi. Volné zóny, turistika, telekomunikace a stavebnictví jsou klíčovými sektory ekonomiky. Významný růst v minulých letech zaznamenaly finanční sluţby a pojišťovnictví, které se podílely na tvorbě HDP r. 2006 22,4 %, obchod 11,7 % a doprava a jiné sluţby 8,3 %. Turistika hraje velice významnou roli v ekonomice země. DR, která má přes 500 km pláţí, navštíví ročně přes 3,8 milionů turistů; země se začala více orientovat na ekoturistiku a dále na sportovní, dobrodruţnou a léčebnou turistiku.


Bankovní systém V čele bankovního systému DR je centrální banka, Banco Central de la República Dominicana. Bankovní systém poskytuje všechny standardní bankovní sluţby a zahrnuje komerční banky, hypoteční banky, spořitelny a půjčkové ústavy a rozvojové banky. Hlavním finančním zdrojem financování soukromého sektoru jsou komerční banky, které poskytují obvykle krátkodobé úvěry; úvěry střednědobé a dlouhodobé pro stavební a turistický sektor poskytují banky hypoteční. Spořitelní a půjčkové ústavy umoţňují získat i dlouhodobé úvěry na bydlení. Rozvojové banky státní i soukromé nabízejí úvěry zejména pro financování projektů prioritních odvětvích, jako je zemědělství, turistika, průmysl, doprava a sluţby. V DR funguje také systém multibank, schopných poskytnout všechny sluţby komerční, hypoteční i sluţby rozvojových bank.              

Banco Popular Banco Comercial BHD s.a. Banco del Comercio Dominicano s.a. Banco del Exterior Dominicano s.a. Banco de Reservas de la República Dominicana Banco Dominicano del Progreso s.a. Banco Gerencial y Fiduciario Dominicano Banco Intercontinenal s.a. The Bank of Nova Scotia Citibank Banco Mercantil s.a., Banco Metropolitano s.a. Banco de Desarollo Idecosa s.a. (nyní GBH Private Bank – Banco Ahorro y Credito s.a.) Banco Nacional de Crédito, a další

Budova Banco Reservas na Avenida W.Churchil v hlavním městě Santo Domingo


Zóny volného obchodu V zemi je síť celkem 59 průmyslových volných zón, ve kterých operuje téměř 600 společností v podmínkách bezdaňového reţimu a se speciálními celními výhodami a s více neţ 200 000 zaměstnanci. Domácí a zahraniční firmy jsou vyňaty z dovozních cel, korporativních daní z příjmu a daní ze staveb. Společnosti mohou volně repatriovat své zisky v plné výši. Tyto pobídky posílily zejména textilní průmysl, výrobu obuvi, šperkařství, zpracování tabáku, výrobu elektroniky a lékařských nástrojů, zařízení a vybavení nemocnic a dopravní, skladovací a manipulační sluţby. Činnost volných zón v Dominikánské republice je řízena přímo zvláštním radou pro volné zóny (Consejo Nacional de Zonas Libres). Vývoz firem, které operují ve volných zónách má rostoucí trend od r. 1993, svého vrcholu dosáhl v r. 2000 s objemem vývozu cca USD 4 770,6 milionů FOB. V dalších letech se export volných zón vyvíjel následovně:      

2001: USD 4 481,6 2002: USD 4 317,0 2003: USD 4 398,8 2004: USD 4 416,5 2005: USD 4 734,7 2006: USD 4 553,7

První technologickou volnou zónou v Dominikánské republice je Cyber Park v Santo Domingu, který se specializuje na informační technologie a související průmyslové obory, včetně sluţeb pro export, software a počítačový design.

Bezcelní zóny – Zona Franca – jsou pilířem ekonomiky Dominikánské republiky


DAŇOVÝ SYSTÉM


DAŇOVÝ SYSTÉM V r. 2000 byla modifikována daňová reforma o některé dodatky umoţňující sníţení fiskálního deficitu, sníţení chudoby a docílení rovnováhy v distribuci příjmů. V zemi je zavedena daň z příjmu a je stanovena pro právnické osoby na 25 % a pro fyzické osoby maximálně 25 %. Je odstupňována podle výše příjmu, přičemţ do výše příjmu fyzických osob RD pesos 125 256,- ročně se daň neplatí, od této výše do RD pesos 208 760 se platí 15 % daň, do 313 140 daň 20 % a přes tuto hranici 25 %. Je zohledňována roční inflace kalkulovaná podle indexu spotřebitelských cen centrální bankou. Příjmy z obchodní aktivity jsou zdaněny 10% sazbou (poplatky, provize aj.). Vyšší sazba 20 % je stanovena na příjmy z leasingových operací, 15 % na výnosy z loterií a her, 1,5 % za výnosy státních agentur poskytujících nezávislé sluţby a 10 % na ostatní příjmy. Daňový poplatník je povinen se v zemi zaregistrovat v národním rejstříku (RNC - Registro Nacional de Contribuyentes). Dále je v zemi stanovena daň z transferu industrializovaného zboţí a sluţeb (ITBIS) a je aplikovaná na jiţ uvedené transfery industrializovaného zboţí kalkulované na bázi netto hodnoty transferu plus příslušné sluţby, dále na dovoz industrializovaného zboţí kalkulovaný na bázi CIF hodnoty zboţí plus clo a dále za poskytování a pronajímání sluţeb kalkulované na bázi hodnoty sluţeb, vyjma mandatorních poplatků. Daňová reforma zvýšila tuto daň ITBIS z 8 % na 12 %. Inzertní sluţby jsou zdaněny niţší sazbou, a to 6 %. Ze zdanění jsou vyjmuty také některé produkty zemědělského a chovatelského odvětví, jako jsou ţivá zvířata, maso, ryby na chov, mléčné produkty, rostliny k pěstování, zelenina a ovoce pro veřejnou spotřebu, káva, kukuřice, mleté výrobky, cukr, kakao aj. Dále paliva a energie, knihy a časopisy a osobní počítače a příslušenství. Ze zdanění jsou osvobozeny také sluţby vzdělávací, kultura, zdraví, finančnictví (mimo pojišťovnictví), penzijní programy, pozemní přeprava, elektřina, voda a odvoz odpadu, nájem domů a osobní péče. Selektivní spotřební daň se aplikuje na transfery některého zboţí vyráběného v zemi, na dovoz určitých produktů a poskytování určitých sluţeb, např. na alkohol a tabákové výrobky, vozidla, šperky, některé domácí spotřebiče, hotelové pokoje aj. Daňový rozsah je odstupňován od 5 % do 80 % podle hodnoty např. automobilu a daň je splatná měsíčně. Hodnota CIF do USD 10 000 pro motorová vozidla je nulová, nejvyšší sazba 80 % je na vozidla v kategorii od USD 32 000,- CIF výše.

Budova Centrální banky Dominikánské republiky v Santo Domingu


OBCHODNÍ BILANCE


OBCHODNÍ BILANCE

Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo Obchodní bilance Dominikánské republiky za léta 2002–2006 v mil. USD Rok

2002

2003

2004

2005

2006pr

Vývoz

5. 165,0

5 470,8

5 935,8

6 144,7

6 440,0

Dovoz

6 237,3

5 095,9

5 368,1

7 366,3

8 745,1

Obrat

11 402,3

10 566,7

11 303,9

13 511,0

15 185,1

Saldo

-1. 072,3

374,9

567,7

-1 221,6

-2 305,1

Pramen: Depto. Internacional, Subdireccion de Balanza de Pagos, Div. de Análisis de Exportaciones e Importaciones, Bco. Central, RD +/ dovozy národní bez dovozů do volných zón pr - předběžně, 2006 dle platební bilance Celkové dovozy v letech 2002–2006 jako % HDP dle metodologie r. 1991 2002

2003

2004

2005

2006

35,1

38,5

35,3

29,0

31,4

Pramen: UAAES/SEEPyD s informací BCRD

Teritoriální struktura – postavení vůči EU Největší obchodní partneři v dominikánském vývozu v % 2004

2005

2006

USA

44,6

34,0

34,5

Haiti

12,6

17,3

17,1

Portoriko

14,7

14,4

13,6

Belgie

3,6

1,5

2,4

Velká Británie

3,5

5,5

4,7

Španělsko

1,8

3,3

4,3

Jamajka

2,0

1,6

2,5

Německo

1,2

0,5

0,9

Kanada

1,9

0,9

0,6

Holandsko

1,2

1,7

0,5

Kuba

1,3

1,3

1,4

Itálie

1,8

2,0

1,7

Pramen: UAAES/SEEPyD, BCRD


Největší obchodní partneři v dominikánském dovozu: 

USA (přes 40 %), dále Čína, Jiţní Korea, Taiwan, Portoriko a země EU (Itálie, Španělsko, Německo).

Dominikánský vývoz r. 2006 v mil. USD I. Volné zóny celkem 4 553,7       

konfekce a textil 1 641,6 elektrické výrobky 666,8 klenotnictví a šperkařství 632,0 lékařské a farmaceutické výrobky 294,1 výroba obuvi 287,8 výroba tabáku 365,2 ostatní 666,0

II. Cukr a deriváty z cukrové třtiny 132,5  

surový cukr 104,8 melasy a medy 27,7

III. Káva a výrobky z kávy 18,3  

káva v zrnech 8,8 kávové výrobky 9,5

IV. Kakao a výrobky z kakaa 67,0  

kakao v zrnech 57,8 výrobky z kakaa 9,2

V. Tabák a tabákové výrobky 11,4  

tabák v listech 5,2 tabákové výrobky 6,2

VI. Minerály 709,9 

ferronikl 709,9

VII. Zboţí získané v přístavu 374,9  

paliva 356,3 potraviny 18,6

VIII. Ostatní produkty 617,0 Export celkem 6.484,9


Dominikánský dovoz v r. 2006 v mil. USD I. Spotřební zboţí 4 444,7             

trvanlivé (auta, elektrospotřebiče aj.) 699,2 části a komponenty spotřebního zboţí 23,7 nářadí 22,1 náhradní díly vozidel 155,7 plynové a elektrické ohřívače 18,4 hotové potravinářské produkty a polotovary vč. čištěných rostlinných olejů 390,1 mléka 114,3 konzumní rýţe 18,9 rafinovaný cukr 0,2 medicínské a farmaceutické výrobky 245,5 bílé ropné deriváty (paliva) 1.835,6 ostatní hotová paliva ostatní spotřební zboţí 921,0

II. Suroviny 2 987,0                     

pro zemědělství 73,7 pro potravinářský průmysl (nezpracované) 120,5 rostlinné potravinářské oleje (surové nebo čisté) 72,7 kukuřice volně na přípravu potravin a krmiv 145,2 surový hnědý cukr 34,5 dřevo 124,4 suroviny pro textilní průmysl 59,7 suroviny pro obalový průmysl 43,7 suroviny pro nápojový průmysl 57,9 nezpracovaný tabák 5,2 pšenice volně loţená 74,3 surová ropa nebo rekonstituovaná (palivo) 952,6 ostatní nezpracovaná paliva uhlí - minerál 47,2 ţivočišné a rostlinné tuky a oleje 22,9 chemické produkty anorganické 51,0 chemické produkty organické 55,7 umělé plastické hmoty 197,8 papír a karton na výrobu celulózy 126,0 ţelezné a ocelové odlitky 391,6 ostatní suroviny a polotovary 330,4

III. Investiční zboţí 1 366,1      

pro zemědělství 57,3 pro stavebnictví 86,2 pro dopravu 237,4 pro průmysl 259,4 náhradní díly strojů a zařízení 293,7 ostatní kapitálové statky 432,1

Import celkem 8 797,8 Pramen: Banco Central de la República Dominicana, r. 2006 - revidován


Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém a kontrola vývozu Dominikánský trh je liberální s otevřeným trţním prostředím pro podnikání a pro vstup zahraničních investorů do všech odvětví národního hospodářství. Politika vlády umoţňuje volné působení zahraničních firem na trhu. Zahraniční obchod se řídí mezinárodními pravidly, vývozu ani dovozu nejsou obecně kladeny ţádné administrativní překáţky, výjimkou je však speciální materiál. Doklady obvykle vyţadované při dovozu jsou:    

celní deklarace obchodní faktura přepravní dokumenty (Bill of Lading. Airway Bill ap.) podle druhu zboţí certifikát kvality, sanitární, fytosanitární, o původu zboţí apod.

Zvláštní podmínky platí pro dovoz zboţí do volných zón. Kontrola vývozu má pouze statistickoevidenční účel. Dovoz zboţí přes dominikánskou celnici můţe být pomalý a byrokratický a výklad celnice můţe provokovat stíţnosti obchodníků a arbitráţ. Dominikánská vláda zavedla způsob celního oceňování podle WTO v r. 2001. Na dovoz zemědělských produktů se vyţaduje zdravotní povolení, zejména na dovoz ţivého dobytka z USA. DR nemá agresivní vývozně propagační schémata díky zónám volného obchodu. Ochrana domácího trhu V souvislosti s trendem dominikánské vlády otevírat ekonomiku, a to zejména prostřednictvím volných zón, dochází k postupnému uvolňování ochranářských obchodních a investičních bariér. Dovoz výrobků určených pro preferovaná odvětví, zejména zemědělství je zvýhodněn.

Supermarket Bravo v Santo Domingu


OBCHODNÍ BILANCE S ČR


OBCHODNÍ BILANCE S ČR Smluvní úpravy mezi DR a ČR ČR spolupracuje s DR bez jakékoliv platné smluvní úpravy.

Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let Vzájemná obchodní výměna Dominikánská republika - ČR v tis. USD Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Vývoz

12 103

11 221

4 272

5 023

14 521

Dovoz

1 045

1 548

4 708

3 181

5 219

7 775 5 641

Obrat

13 148

12 769

8 980

8 204

19 740

13 416

Saldo

11 058

9 673

-436

1 842

9 302

2 134

Pramen: statistiky ČSÚ, srpen 2007 Za období leden-srpen 2007 dosáhl český export výše USD 5 353 tis., dovoz 4 488 tis a obrat USD 9 841 tis. s pozitivním saldem USD 865 tis.

Komoditní struktura českého vývozu a dovozu Český vývoz: Český vývoz na Dominikánskou republiku je v posledních letech z hlediska komoditního členění dosti diverzifikovaný. Téměř 45 % českého vývozu v r. 2006 představoval papír pytlový - kraft nebělený, 37 % osobní auta, pístové motory a náhradní díly osobních vozidel, traktorů a nákladních aut a výrobky ze dřeva necelé 3 %. Dále se vyváţely tuţky a tuhy, turbovrtulové pohony do1.100 kW, soli, hydroxidy, kruhové pletací stavy, malířská plátna, trouby a trubky z plastů, stroje na výrobu a opravy obuvi, umělá střeva, ţelezné a ocelové trubky bezešvé, elektrické rozvaděče, ploché sklo, zrcadla, části koţeluţských strojů, tkaniny polyesterové, trubky a potrubí z vulkanizovaného kaučuku, bezpečnostní sklo, šicí stroje, stolní sklo, přístroje pro leteckou navigaci, licí stroje, brusiva, vata a gáza aj.


Český dovoz: V dovozu do ČR převládaly výrobky z plastů a podobných materiálů (44 %), lékařské, chirurgické, zubolékařské a zvěrolékařské nástroje (24,5 %), dále náplasti aj. zboţí s přilnavou vrstvou (6,9 %), vypínače, doutníky, plastové pytle a sáčky, toaletní zboţí hygienické a k nemocničním účelům, rum, přístupové karty a štítky, části elektrických signalizačních přístrojů, katétry a kanyly, statické měniče a usměrňovače, banány, dámské a dívčí kabátky ze syntetických vláken, trička, tílka, pulovry, svetry, kovové jehly, relé do 60 V, obuv aj. Perspektivní poloţky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Za perspektivní obory pro uplatnění českého exportu na dominikánském trhu lze povaţovat sektor turistiky a s ním spojené sluţby (hotelnictví, ekoturistika, restaurace ap.), kde jsou dobré a rychlé moţnosti devizové návratnosti vloţených investic a výhodné investiční pobídky ze strany státu. Dalším odvětvím moţného uplatnění českých exportérů je těţební průmysl (těţba zlata, stříbra, niklu, zinku a dále mramorů, vápence a granitu a geologický průzkum) a sektor výroby a distribuce elektrické energie.

Velkosklad s drogistickým zboţím a oděvy v Santo Domingo

Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce V posledních letech je pro český export nejdůleţitější firmou soukromá dovozní a distribuční společnost Peravia Motors c.a., Santo Domingo, která kaţdoročně zajišťuje objemově zajímavé dovozy českých osobních aut Škoda na trh. Na významu dále nabývají soukromé společnosti dováţející ruční zbraně a munici, papír a karton, sklo a skleněné výrobky, biţuterii aj. výrobky především lehkého a spotřebního průmyslu. Na DR nejsou registrovány ţádné společné česko-dominikánské podniky. Jiné formy ekonomické spolupráce neţ přímý vývoz a dovoz za úplatu nejsou s českými partnery realizovány. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboţí, výrobní kooperaci ZÚ Caracas nemá přístup k databázi poptávek dominikánských firem po českém zboţí, tyto místní firmy formulují své poţadavky a poptávky přímo do ČR, pouze v některých ojedinělých případech kontaktují ZÚ se ţádostí o spolupráci (např. reklamace, nedodávky, vývozní licence, jazyková bariéra www.dominican-services.com

ap.). HK ČR v Santo Domingu poskytuje prvotní kontaktní sluţby zájemcům o obchodní spolupráci s ČR a veškeré získané poptávky a náměty předává na ZÚ Caracas. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR neposkytla DR v minulosti ţádnou rozvojovou pomoc. Nicméně v závěru r. 2005 poţádala ZÚ DR v Caracasu o vytipování vhodného oboru pro zpracování projektu hospodářské pomoci, avšak dominikánská strana se k tomuto návrhu nevyjádřila. ZÚ Caracas znovu v této věci intervenuje na dominikánských ministerstvech energetiky a obchodu a průmyslu. Vzájemná výměna v oblasti sluţeb Jak dominikánské tak české statistiky nevykazují ţádné údaje o vzájemné obchodní výměně v oblasti sluţeb. Centrální banka DR ani ţádná jiná instituce tuto databázi nevede. Nicméně byl v r. 2006 zaznamenán trend růstu zájmu českých investorů o dominikánský trh v cestovním ruchu a zvyšoval se také počet českých turistů v organizovaných turistických zájezdech do DR. Kaţdoročně se zvyšuje zájem o nákup nemovitostí v DR k rekreačním účelům.

Velkoobchod s niklem a ţelezem v Santiagu

Distribuční a prodejní kanály, vyuţívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Dominikánský trh je pro české exportéry velmi zajímavý i přesto, ţe se jedná o trh relativně malý, a to jak počtem obyvatelstva, tak rozlohou. Největším zdrojem příjmů pro národní hospodářství a tvorbu HDP představuje turistika a na ní navazující odvětví (hotelnictví, restaurační a ubytovací sluţby, finanční sluţby aj.) a dále zejména odvětví komunikací a volné zóny. Pro úspěšný vstup na dominikánský trh je nutný místní zástupce, který jednak zná klientelu v oboru a jednak místní mentalitu a zvyklosti, které se ve větší míře neliší od ostatních zemí Latinské Ameriky. Pro kvalitní zpracování trhu je nutná distribuční síť, organizovaná s pomocí místního zástupce. V DR nikdy nepůsobil ZÚ ČR a tato relace se obchodně rozvíjí na bázi přímých kontaktů českých exportérů s dominikánskými partnery, za účasti některých tradičních obchodních zástupců, bez kterých by nebylo moţno exporty realizovat. Zastupitelská síť je nedostatečná a nepokrývá potřeby většiny českých výrobců.


PODMÍNKY PRO ZAMĚSTNÁNÍ OSOB A ZŘÍZENÍ POBOČEK FIREM


PODMÍNKY PRO ZAMĚSTNÁNÍ OSOB A ZŘÍZENÍ POBOČEK FIREM Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Zákoník práce z r. 1992 upravuje vztahy mezi společnostmi a zaměstnanci a ostatní pracovně právní podmínky. Státní pracovní sekretariát dohlíţí na dodrţování Zákoníku práce a tzv. pracovní soudy mají ve své jurisdikci pracovní spory. Podmínky pro zaměstnávání cizinců a místních sil se neliší. Pracovní podmínky Nejméně 80 % zaměstnanců musí být Dominikánci, u vedoucích zahraničních funkcionářů firem není vyţadováno dominikánské státní občanství. Dominikánští zaměstnanci mají stejná práva jako cizinci, tzn. mají nárok na stejnou výši platu, práva a podmínky jako cizinci.

Malá soukromá továrna na doutníky v Puerto Plata

Pracovní doba Normální pracovní týden je 44 hodin s osmihodinovou pracovní dobou. Obvykle se však pracuje 40 hodin týdně od pondělí do pátku a zbývající 4 hodiny společnosti obvykle přesunují na sobotu. Pracovní týden zaměstnanců na částečný úvazek nesmí překročit 29 hodin. Placené volno Povinné placení volna je následující: 5 dní na svatbu, 3 dny na pohřeb člena rodiny a 2 dny na narození potomka. Dovolená Po splnění jednoho roku pracovního poměru vzniká nárok na 14 pracovních dní dovolené


Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku K registraci firmy je nutno poţádat o zápis v obchodním rejstříku, přikládá se vyplněná ţádost o registraci, stanovy se jménem a sídlem firmy, druh podnikání, výše kapitálu, majitel firmy aj., a to prostřednictvím specializovaných právních kanceláří. Poté je přiděleno registrační číslo a firma se zaregistruje jako místní a má identická práva a povinnosti jako kterákoliv domácí firma. Společnost se musí registrovat také v rejstříku daňových poplatníků. Zahraniční investor můţe v zemi zaloţit pobočku (doloţit kopií rozhodnutí mateřské firmy o zřízení pobočky, stanovy firmy aj.), všechny doklady musí být přeloţeny autorizovaným překladatelem a legalizovány. Specifická je registrace firem se zájmem o aktivity ve volné zóně, povolovací a registrační řízení provádí Consejo Nacional de las Zonas Libres.

Sídlo společnosti GBH Private Bank zastupující i české firmy v Dominikánské republice

Poţadavky na propagaci, marketing, reklamu (vyuţití HSP) Při zadávání propagačních, marketingových, inzertních, aj. reklamních akcí se doporučuje vyuţívat sluţeb specializovaných agentur na DR, které ve spolupráci s místním zástupcem mohou volit operativně optimální formy působení na trh a efektivnost vynaloţených prostředků na propagaci. Zástupce můţe navíc na místě průběţně sledovat dopady propagačních akcí a aktivně reagovat na odezvu trhu a nové podněty, které by vedly k navázání nových obchodních styků. Pro propagaci se vyuţívají všechny formy působení na podnikatelskou sféru a ve značné míře se vyuţívají i HSP. Odvětví telekomunikaci je v DR na vysoké úrovni a pracuje s novými moderními špičkovými technologiemi, především z USA. Propagační sluţby v DR jsou realizovány prostřednictvím specializovaných agentur. Obchodní korespondenci je nutno vést ve španělštině, v krajním případě v angličtině, stejně jako katalogy, prospekty a další propagační tiskový a inzertní materiál.


Způsoby řešení obchodních sporů Obchodní spory vzniklé v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů jsou řešeny obchodním soudem, obvykle u regionálních obchodních komor. Pro jejich řešení je nutné vyuţít sluţeb místních advokátních kanceláří autorizovaných zastupováním zahraničních i místních společnosti ve veškerých obchodních sporech.

Značně vyuţívanou alternativou pro mezinárodní obchod je i klausule o řešení případného sporu před arbitráţním soudem. Rozhodčí řízení, či arbitráţní soud je mimosoudní způsob projednávání a rozhodování sporů mezi stranami, který vychází z praxe o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů.. Prostřednictvím rozhodčího řízení lze rozhodovat v podstatě všechny majetkové nebo obchodní spory z různých právních oblastí. Výjimkou jsou například spory vyvolané prováděním konkursu nebo vyrovnání, nebo takové spory, které ze zákona přísluší civilním nebo trestním soudům. Rozhodnutí sporu rozhodcem má v zásadě tytéţ právní účinky jako pravomocné soudní rozhodnutí a je soudně vykonatelné. Ideální je stav, kdy je písemné ujednání o rozhodčím řízení preventivně součástí jiţ uzavírané smlouvy (např. kupní smlouvy, smlouvy o dílo, smlouvy o obchodním zastoupení, nájemní smlouvy, apod.), nebo je takzvaná rozhodčí doložka obsaţena ve všeobecných obchodních podmínkách, které jsou součástí uzavírané smlouvy. Strany se mohou o rozhodování sporu v rozhodčím řízení dohodnout i následně, aţ po vzniku sporu, uzavřením rozhodčí smlouvy (smlouvy o rozhodci). Tento způsob řešení však bývá méně obvyklý kvůli časté neschopnosti stran se v době sporu jakkoli dohodnout. Nedojde-li k zastavení rozhodčího řízení, je jeho výsledkem rozhodčí nález, který má právní účinky jako pravomocné soudní rozhodnutí. Pokud strana povinná nesplní povinnost uloţenou rozhodčím nálezem, lze podat návrh výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce. Rozhodčí nález je rovněţ řádným exekučním titulem s okamţitou vymahatelností. V drtivé většině zemí, dává stát procesní garanci vůči rozhodčímu řízení a jeho výsledku, nezasahuje však do řízení samotného. Soud můţe na ţádost rozhodce působit ve věcech pomocných, například při poskytnutí právního názoru, při výslechu svědka a podobně. Strany sporu a rozhodující osoby mají naprosto svobodnou vůli, mohou se například dohodnout na řízení dle zásad spravedlnosti, které je nezávislé na konkrétním právním řádu. Strany vede k přijetí rozhodčí doloţky plná důvěra, proto výnos řízení respektují. Absolutní mlčenlivost při rozhodčím řízení je samozřejmostí.


Na rozdíl od veřejného soudního jednání tak nemůţe dojít ke zneuţití informací dalšími stranami, či medializaci nepříjemné pro všechny zúčastněné. Mlčenlivost vůči třetím stranám je zaručena i po ukončení sporu. Spis je uloţen u soudu a mimo účastníků řízení k němu nemá nikdo přístup. Rozhodčí řízení probíhá dle vůle stran buď u stálého rozhodčího soudu, nebo častěji u rozhodce ad hoc jmenovaného k řešení konkrétní kauzy. Jeho jmenování a vlastní řízení často probíhá dle jednacích řádů servisních organizací sdruţujících rozhodce. Pro více informací můţete kontaktovat rozhodčí soud v Londýně s pobočkou a rozhodci pro Dominikánskou republiku www.arbitration-mediation.eu

Reţim zadávání veřejných zakázek Veřejné zakázky jsou na dominikánském trhu zadávány formou mezinárodních a národních licitací, vypisovaných oborovými ministerstvy a státními institucemi na základě Zákona o kontraktaci, který vyţaduje především transparentní průběh, jakoţ i objektivní hodnocení jejich výsledku. Reţim zadávání veřejných zakázek upřednostňuje u některých oborů firmy národní, které mohou cenově konkurovat zahraničním dodavatelům, splňují technické parametry vyhlašovaných projektů a vytvářejí nová pracovní místa pro dominikánské pracovníky. Přesto však tento reţim umoţňuje zahraničním společnostem 50 % participaci na investičních projektech obecně a ve vybraných případech, kdy není dominikánský dodavatel schopen participace druhých 50ti %, zvyšuje se pro zahraniční firmy podíl aţ na 70 %. Veřejné zakázky jsou vypisovány zejména v odvětví stavebnictví, při výstavbě a rekonstrukci silniční a ţelezniční infrastruktury, sektoru komunikací a těţebního průmyslu (hornictví). Téměř vţdy se pro participaci v těchto veřejných zakázkách vyţaduje dominikánská zastupitelská firma zahraničního výrobce nebo exportéra. Moţnost získání včasných informací o tendrech ještě před publikací podmínek je značně omezena z důvodů neexistence zastoupení ČR v zemi. Limitujícím faktorem je také to, ţe ČR není členem Meziamerické rozvojové banky, která se podílí ve značném rozsahu na vládních rozvojových projektech DR.

Problémy a rizika místního trhu Problémy a rizika místního trhu odpovídají latinskoamerickému prostředí, zvyklostem trhu a mentalitě. Při řádném zajištění devizové návratnosti českých dodávek bankovní garancií nebo avalem, www.dominican-services.com

odpovědném výběru kvalitního zástupce a konečného odběratele a zajištění vlastnických práv ke zboţí do úplného zaplacení, je riziko finančních a materiálních ztrát minimální. Výběru partnera je třeba věnovat zvýšenou pozornost a vyţadovat bankovní a kancelářské informace před realizací dodávky. Problematika ochrany duševního vlastnictví Dominikánská republika posílila práva na ochranu duševního vlastnictví reformou v r. 2000 a má poměrně širokou legislativu na ochranu autorských práv a průmyslového vlastnictví a regulatorní rámec pro ochranu patentů, obchodních značek, obchodního jména a průmyslových vzorů. Modernizací obchodně právního rámce plní své závazky vyplývající z členství ve WTO (TRIPS - Trade Related Aspects of Intellectual Property).

Logo Nejvyššího soudu Dominikánské republiky

Průmyslové vlastnictví je upraveno Zákonem 20-00 z 8. 5. 2000 o průmyslovém vlastnictví, který nahradil Zákon 4994 o patentech a vynálezech a Zákon 1450 z r. 1937 o obchodních značkách a obchodních jménech. Zákon 20-00 je v souladu s TRIPS a dalšími mezinárodními dohodami a poskytuje klasifikaci účelu registrace odpovídající mezinárodně uznávaným klasifikačním systémům. Na patenty a uţitné modely se vztahuje Strasbourgská konvence z r. 1971, na průmyslové designy Dohoda z Locarna z r. 1968 a na obchodní značky Dohoda z Nice z r. 1957. Za schvalování patentů a registraci práv průmyslového vlastnictví je odpovědná Oficina Nacional de Propiedad Industrial -ONAPI. A/ Patenty - na ochranu vynálezů, uţitných modelů a průmyslových vzorů. Patent je třeba registrovat u ONAPI. Ţádost o registraci musí uvádět identifikaci vynálezce a zákonného reprezentanta, osvědčení právního titulu vynálezu, jméno, popis, výkresy a resumé o vynálezu a zaplacení příslušných poplatků. Nepatentovatelné předměty jsou takové, které se jiţ vyskytují v přírodě, ve vědeckých teoriích a matematických metodách, existující objevy, výhradní estetické kreace, prezentace informací, počítačové programy, terapeutické, chirurgické nebo diagnostické metody pro léčbu lidí a veterinářství, ţivoucí látky a substance jiţ existující v přírodě a nová pouţití patentovaných výrobků nebo procesů. ONAPI má na registraci lhůtu 60 dnů. Patenty jsou povolovány na 20 let. B/ Obchodní značky - Zákon 20-00 poskytuje ochranu všem druhům obchodních značek, včetně kolektivních a certifikačních. Registrace obchodní značky poskytuje výhradní práva uţivatele na obchodní značku. Jsou uznávána prioritní práva na obchodní značky registrované v zahraničí. Právo na obchodní značku se nevztahuje na značky, které mohou být pouţívány v obchodě k popisu www.dominican-services.com

produktu, generická nebo vědecká pojmenování produktu, barev aj., značky narušující veřejný pořádek nebo morálku, značky, které mohou zesměšňovat lidi, náboţenství, země apod., pro veřejnost klamavé značky pokud jde o přírodu nebo o kvalitu výrobků, značky kopírující nebo imitující notoricky známé značky, značky porušující existující práva duševního vlastnictví, značky podobné jiţ registrovaným a snadno zaměnitelné aj. Registrace obchodních značek se uděluje na dobu 20ti let a je prodluţitelná po vypršení této doby o dalších 10 let. C/ Obchodní jména - Zákon 20-00 chrání rozlišovací značky jako jsou obchodní značky, nálepky, emblémy, slogany, názvy původu a další. Exkluzivní práva pouţití obchodního jméno nevzniká z registrace, ale z prvního obchodního pouţití. Autorské právo Článek 8 Dominikánské ústavy stanoví za základní lidské právo uznávání a ochranu vlastnických práv na vědecká, umělecká a literární díla. Ochrana autorských práv je zajištěna Zákonem 32-86 o právech duševního vlastnictví, který odpovídá článkům Univerzální konvence o právech duševního vlastnictví, jehoţ je DR členem. Autorská práva je nutno registrovat na National Office of Copyright (ONDA). DR ratifikovala následující mezinárodní dohody v této oblasti, a to v r. 1886 Bernská konvence o ochraně literární a uměleckých děl, v r. 1952 Univerzální konvence o autorských právech, v r. 1961 Římská konvence o ochraně umělců, producentů gramofonových nahrávek a radiového vysílání, v r. 1996 WIPO dohoda o autorských právech a WIPO dohoda o konání a gramofonových produkcích. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Platba neodvolatelným a potvrzeným akreditivem otevřeným u české banky v ČR, příp. s odloţenou splatností podle druhu obchodovaného zboţí, je zcela obvyklou a praktikovanou platební podmínkou na dominikánském trhu. Doporučuje se maximální obezřetnost při výběru obchodního partnera a poskytování úvěrů, a tedy vyšší forma zajištění devizové návratnosti realizovaných dodávek zboţí i sluţeb. U dodávek investičního zboţí na úvěr se doporučuje zajištění splatnosti bankovní zárukou nebo bankovním avalem, úhrada akontace 5–30 % hodnoty dodávky a kupní smlouvy se zástavním právem aţ do úplného zaplacení dovozcem. Při dodávkách zboţí podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního se doporučuje platba předem. Platební morálka dominikánských partnerů je dobrá, přesto však je třeba počítat s určitými rysy specifickými pro geografickou polohu země, klimatické podmínky a z toho vyplývající mentalitu, kdy kvalita a hlavně včasnost prováděných poukazů neodpovídá vţdy kontrahovaným podmínkám a evropským zvyklostem.

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu V DR není v současnosti organizován ţádný mezinárodně významný veletrh vhodný pro českou oficiální účast. V Santo Domingu je pravidelně organizována karibská turistická burza (Bolsa Turística del Caribe), která můţe zaujmout podnikatele v turistice pro celou Karibskou oblast. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Dominikánská republika je otevřená přímým zahraničním investicím, nabízí politickou a ekonomickou stabilitu a přístup na globální a regionální trhy. Mezi výhody patří geografická poloha země a exportní pobídky, nízké náklady na pracovní sílu a produktivita práce.


Právní rámec zahraničních investic na Dominikánské republice prošel podstatnou změnou se Zákonem 16-95 o zahraniční investicích, s několika prováděcími dekrety, naposledy modifikovaný prezidentským dekretem 163-97. Začlenění této nové legislativy umoţňuje DR disponovat značnými výhodami a hlavně bezpečností a jistotou pro zahraničního investora. V platnosti jsou zvláštní a daňové zákony, které nabízejí specifické pobídky určené pro zahraniční investice podle druhu investice. Nejdůleţitějšími zákony jsou tyto:    

zákon umoţňující výrobcům zboţí a sluţeb pro vývoz v rámci volných zón, úlevy zvláštního reţimu z celní kontroly a fiskálních pobídek aţ do výše 100 % vynětí z cel firmy v tzv. zvláštní zóně příhraničního rozvoje jsou vyjmuty ze všech daní po dobu 20ti let turistika je podporována zvláštními zákony o rozvoji turistiky v provinciích a lokalitách a poskytuje úlevu vynětí z daní na dobu 10 let zákon 150-97 stanoví nulovou sazbu na materiál, zařízení a stroje pro výrobu těm společnostem, které v zemi pracují na zemědělsko-chovatelských projektech aj.

Dekret č. 950-01 z 20. 9. 2001 upravuje povolení k trvalému pobytu investorům a poskytuje investorům stejná práva jako národním investorům. Pro zřízení kanceláře v Dominikánské republice jsou vyţadovány náleţitosti uvedené v dekretu č. 95001, pro zahraniční investory je vyţadován trvalý pobyt za účelem realizace investice, ţádost o registraci investice na centrální bance a CEI-RD (Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana), registrace k daňovému přiznání, dokumenty potřebné pro poukazy výnosů a repatriaci kapitálu aj. mimo zakládací listiny společníků mateřské firmy, stanov apod. Zákon 16-95 z 20. 11. 1995 upravuje zahraniční investice v rámci procesu liberalizace národní ekonomiky. Tento zákon stanoví zásady pro zahraniční investice 

 





rovné zacházení se zahraničními investicemi, zajišťující stejná práva, zákonnou ochranu a nulovou diskriminaci. Jediná omezení pro zahraniční investory jsou v oborech v ukládání toxických nebo radioaktivních odpadů v zemi nevytvořených, činnosti ovlivňující veřejnou zdravotní péči a ţivotní prostředí a výroba zařízení a materiálů s přímým vztahem k národní obraně, kde má přímé pravomoci jen prezident republiky definice zahraničních investic umoţňuje kapitálové vklady, vklady naturální, nehmotné technologické kontribuce, jako jsou obchodní známky, výrobní modely, průmyslové procesy, technická pomoc aj. registrační procesy vyţadují jen autorizace centrální banky a jsou charakteru statistického. Zahraniční investor musí zaregistrovat svou investici do 90ti dnů od jejího umístění v zemi a získá automaticky certifikát o registraci zahraniční investice (Certificate of Foreign Investment Registration - CFIR) volná repatriace dividend a kapitálu - investor má právo na převod do zahraničí v cizí měně přes privátní směnečný trh, za předpokladu, ţe má CFIR, veškerého kapitálu v zemi investovaného a kapitálových výnosů a veškerých dividend deklarovaných kaţdoročně u dominikánských úřadů, po zaplacení příslušné daně z příjmu neregistrované investice - nepostihují samotnou investici, pouze v případě převodu výnosů do zahraničí je nutno předloţit příslušný CFIR


Dominikánská republika má uzavřené bilaterální dohody o ochraně investic s Čínou, Ekvádorem, Francií, zeměmi CARICOMu, Chile a Argentinou a v jednání jsou investiční dohody s Kolumbií, Peru, Izraelem, Tchajwanem, Kanadou, Koreou, Dánskem, Norskem, Švédskem, Německem, Ruskem, Českou republikou, Belgií, Rakouskem, Venezuelou a Ukrajinou. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) V r. 2006 dosáhly přímé zahraniční investice do Dominikánské republiky výše USD 1.183,3 milionů, coţ znamená proti r. 2005 nárůst o 15,6 %, který se také projevil reaktivací ekonomiky.

Jeden z největších developerských projektů v Karibiku a ve světě obecně – Capcana se rozkládá na 120 mil m2

Dle odvětví plynuly v r. 2006 přímé zahraniční investice do těchto oborů (v mil.):          

Turistika USD 276,2 Obchod/průmysl USD 158,1 Telekomunikace USD 324,2 Energetika USD 50,8 Finanční sektor USD 27,9 Volné zóny USD 135,7 Hornictví USD 29,3 Nemovitosti USD 181,2 Ostatní (vč. netto půjček přímých investorů) USD celkem USD 1 183,3


Přímé zahraniční investice v letech 1993–2006 v mil. USD               

1993: 189,3 1994: 206,8 1995: 414,3 1996: 906,5 1997: 420,6 1998: 699,8 1999: 1 337,8 2000: 952,9 2001: 1 079,1 2002: 916,8 2003: 613,0 2004: 909,0 2005: 1 023,0 2006: 1 183,3 Celkem 1993–2006 USD 10 042,2

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, říjen 2007

Příliv PZI v r. 2006 podle zemí v mil. USD            

USA 671,5 Španělsko 178,0 Kanada 90,5 Velká Británie 78,6 Chile 15,6 Švýcarsko 7,2 Itálie 0,2 Ostatní 226,8 Kajmanské ostrovy - 55,0 Holandsko - 26,2 Francie - 3,8 Celkem USD 1 183,3

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, říjen 2007

Největšími investory jsou USA, zejména do sluţeb finančních a pojišťovacích a moderních špičkových technologií, dále Španělsko s investicemi do turistiky a sluţeb spojených s turistikou (hotelnictví, restaurace, bankovnictví), významnými investory jsou Kanada, Velká Británie, Chile, Švýcarsko, Itálie a dále v posledních letech také Francie, Trinidad a Tobago, Kolumbie, Brazílie a Panama. České investice v teritoriu Dotazem na centrální bance Banco Central de la República Dominicana bylo zjištěno, ţe v zemi nejsou registrovány ţádné české investice v průmyslovém sektoru nebo v zemědělství. Do nákupu nemovitostí k soukromým účelům investuje pouze omezený počet fyzických osob, zejména z uměleckých a podnikatelských kruhů. Sektor turistiky v Dominikánské republice nabízí řadu atraktivních investičních pobídek. Je zde dobré ale připomenout, ţe to neznamená, ţe české investice zde vůbec nejsou. Řada českých podnikatelů vstupuje na Dominikánsky trh pod hlavičkami panamských a jiných Offshore firem, a tak se často ani český kapitál ve statistikách centrální banky neobjeví. Největší investicí v Dominikánské republice z ČR je koupě soukromé banky českými investory , která byla v řádů milionů USD. www.dominican-services.com

Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Hlavním cílem modernizace státu byla privatizace státních společností, ve smyslu zákona č. 141-97 o reformě veřejných společností z června 1997. Tento zákon umoţňuje soukromým společnostem získat 50 % podíl na kapitálu a řízení veřejných společností na základě mezinárodních licitací. Hlavní privatizační projekty zahrnují následující odvětví:  

 

leasing na 25 let cementářské firmy Cementos Nacionales a těţebních firem Marmotech, Mines of Salt and Plaster a National Marble Company, kapitalizaci mlýnů na mouku Molinos Dominicanos a národní letecké společnosti Dominicana de Aviación výroba a distribuce energie - generační jednotky CDE (Itabo a Haina) byly převedeny do Seaboard Corporation a New Caribbean Consortium, zatímco společnosti distribuce elektrické energie do Union Fenosa (North and West Distribution Units) a AES (South Distribution Unit) moţnost participace v energetice ve spolupráci se státní organizací CDEEE (Corporación Dominicana de Empresas Eléctricas Estatales, ing. Jeremías Santana - Director) leasing 10ti cukrovarů náleţející státní Consejo Estatal del Azucar (CEA) probíhá privatizační projekt modernizace, expanze a správy veřejných letišť (AILA, Gregorio Luperon, María Montez a Arroyo Barril), které byly sdruţeny do konsorcia AERODOM (Consorcio Aeropuertos Dominicanos Siglo XXI).

Dominikánská republika má jednu z nejrozvinutějších infrastruktur telekomunikací v regionu. Vhodným odvětvím pro české investice je sektor telekomunikací a sluţeb, zejména pro turistiku (hotelnictví, restaurace aj.), bankovnictví a pojišťovnictví, sektor dopravy, výstavba silniční infrastruktury a rekonstrukce ţelezniční infrastruktury a investice do těţebního průmyslu, do sektoru hornictví. V zemi je ústavou zajištěno soukromé vlastnictví. Jiné velké privatizační projekty strategických odvětví národního hospodářství neexistují. Rozvojové projekty jsou vyhlašovány spíš na regionální úrovni a jsou směrovány do ochrany ţivotního prostředí, vodního hospodářství, zalesňování a ekologických staveb a do rozvoje turistiky. Dominikánská vláda prosazuje ambiciózní programy podpory konkurenceschopnosti národních odvětví, hlavně v zemědělství, jako základní krok v rámci globalizačních procesů ekonomiky. Byla přijata tato opatření na podporu růstu konkurenceschopnosti:   

vytvoření Národní rozvojové banky s cílem zajistit financování rozvoje strategických ekonomických sektorů přijetí Zákona 1-02 o antidumpingových opatřeních, který má chránit místní producenty před dovozy ze zahraničí za niţší ceny neţ jsou ceny prodejní v zemi původu různá opatření se záměrem zvýšit konkurenceschopnost dominikánských exportů a společností ve volných zónách

Eko zemědělství je jednou z moţností výhodných investic v Dominikánské republice www.dominican-services.com

Rizika investování v teritoriu Rizika podnikání a investování v Dominikánské republice jsou obdobná jako v ostatních zemích Latinské Ameriky, je nutno dbát na kvalitu a bonitu partnera a jeho zázemí, kvalitní zajištění návratnosti poskytovaných úvěrů bankovními garancemi a avalem, v případě dodávek investičního zboţí vyuţít klauzule zástavního práva ke zboţí aţ do úplného zaplacení, vyuţívat bankovních nástrojů k inkasu pohledávky před jejich splatností (factoring, forfaiting), plně vyuţívat sluţeb místních renomovaných právních a poradenských kanceláří ap. V Dominikánské republice je zaručeno soukromé vlastnictví firem i fyzických osob ústavou a upraveno příslušnými zákony. Nehrozí nebezpečí vyvlastnění majetku soukromých osob a firem, naopak úsilí dominikánské vlády se koncentruje na přilákání soukromých investic do země. Výhodou pro české investory je přítomnost GBH Private Bank v Dominikánské republice, která poskytuje sluţby českým investorům a podnikatelům i v českém jazyce. Více info na www.gbhprivatebank.com nebo www.dominicanservices.com Nové moţnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Nové, i kdyţ poněkud omezené moţnosti pro český export, se objevují v oborech vázaných na výrobu osobních aut Škoda, které jiţ několik let tvoří základ českého exportu do teritoria. Konkrétně by se mohlo jednat o dodávky autopříslušenství a vybavení osobních aut, zapalovací svíčky, náhradní díly od dalších českých výrobců mimo Auto Škodu Mladá Boleslav (vstřikovací trysky, startéry, elektropříslušenství, nářadí a dílenské opravárenské zařízení, pneumatiky pro silniční vozidla i pro uţitková vozidla, loţiska apod.). Nové investiční a exportní moţnosti jsou pro české výrobce a exportéry zařízení pro tepelnou energetiku, hornictví a úpravu minerálu a geologické sluţby. Z oboru spotřebního zboţí a zboţí pro různá průmyslová odvětví se jeví dobré moţnosti dalšího růstu odbytu papíru a kartonů aj. obalového materiálů, broušeného skla a skleněných výrobků pro domácenské pouţití, skleněných stavebních bloků a bezpečnostního skla, čerpadel, výrobků ze ţeleza a oceli, vybraných potravinářských specialit a nápojů, ručních sportovních zbraní, strojů a zařízení pro průmysl obalové techniky a nápojový průmysl apod. Jiné formy ekonomické spolupráce neţ je přímý vývoz a dovoz zboţí a sluţeb za úplatu nejsou v současné době v jednání. Dobré obchodní příleţitosti se nabízejí především: -

zpracovatelům odpadů telekomunikačním a IT společnostem společnostem podnikajícím ve výzkumu a kybernetice technologickým společnostem outsoursingovým společnostem technologické celky pro cukrovary, pivovary, atd vybavení domácností stavební materiály náhradní díly pro auta, stavební stroje atd..


INFRASTRUKTURA


INFRASTRUKTURA Doprava Dominikánská republika provozuje 11 velkých námořních přístavů a nový megapřístav v Santo Domingo. V provozu je 8 mezinárodních letišť s průměrem 20 letů do USA a Evropy denně. Rozsáhlá dálniční síť umoţňuje spojení i s nejvzdálenějšími místy země. V zemi operují mezinárodní kurýrní sluţby jako DHL, Priority Parcel, Continental Express, UPS, FedEx a American Airlines. V zemi je více neţ 1 600 km ţeleznic, z toho 104 je státních a je určeno pro běţnou dopravu, zbývajících 1.500 km jsou soukromé spoje pro závodní dopravu a v plantáţích. V DR se pouţívají 4 různé rozchody kolejí. Dominikánská republika má dobře rozvinutou síť silnic, jejichţ celková délka přesahuje 17.000 km; v rámci projektů financovaných Světovou bankou aj. mezinárodními institucemi pokračuje výstavba a rekonstrukce komunikací. Doprava se v r. 2005 podílela na tvorbě HDP cca 10,2 %, v r. 2006 výkon odvětví mírně poklesl. Od roku 2008 v Santo Domingu funguje i metro s několika prvními stanicemi

Mezinárodní letiště v PuntaCana

Telekomunikace Dominikánská republika má vybudovanou nejsilnější telekomunikační infrastrukturu v Latinské Americe, v jejímţ čele jsou významní mezinárodní operátoři Verizon, Orange Dominicana, Tricom a Centennial. Kabelové a bezdrátové linky dosahují počtu 3,7 milionu, v zemi je přes 100.000 internetových připojení a DR má nejniţší náklady linek T1 v celé Latinské Americe. Země je vybavena nejmodernějším telekomunikačním zařízením a širokopásmovým připojením přes optická vlákna, satelity a digitální síť. Je spojena podmořským kabelem z optických vláken se zeměmi Karibiku, Střední Ameriky, Kolumbie, Venezuely a USA. Průmysl informačních technologií je pro DR prioritou a přitahuje zahraniční investice do nových RandD strategií, mezinárodních aliancí a nejmodernějších


technologií. Sektor komunikací se podílel na tvorbě HDP v r. 2006 cca 26,1 %, coţ je nejvíce ze všech odvětví národního hospodářství.

Zkušební jízda soupravy metra v Santo Domingu

Energetika Výroba elektrické energie se podílela na tvorbě HDP v r. 2005 4,6 %. Většina zdrojů elektrické energie je na bázi tepelných elektráren, v zemi není jaderná energetika. Země se potýká s dlouhodobým nedostatkem elektrické energie, na které je závislý rozvoj výroby. Vyráběný objem elektrické energie je nedostačující, současná kapacita je o málo vyšší neţ GWh 5 000, poptávka je však téměř dvojnásobná a schodek má postupně pokrývat rostoucí kapacita soukromých producentů elektrické energie. Veškeré dodávky elektrické energie v zemi zabezpečuje státní Corporación Dominicana de Electricidad (CDE), která ji nakupuje převáţně u soukromých subjektů. Připravuje se další kolo restrukturalizačních změn v tomto sektoru. Regulátorem sektoru výroby a distribuce elektrické energie je státní CDEEE, Compaňía Dominicana Estatal de la Energía Eléctrica.


ZAHRANIČNÍ POMOC


ZAHRANIČNÍ POMOC Dominikánská republika je přes pokrok dosaţený v posledních letech poměrně chudou karibskou zemí, která se navíc nachází v rizikové zóně pravidelných uragánů. Z toho vyplývá, ţe země je příjemcem jak rozvojové, tak humanitární pomoci. V zemi je realizována řada rozvojových programů financovaných multilaterálními organizacemi (Meziamerická rozvojová banka, Světová banka aj.) i vládami některých vyspělých zemí. Za rozvojovou pomoc lze povaţovat preferenční přístup části dominikánské produkce na trh EU v rámci tzv. Dohody z Lomé nebo dodávky ropy z Mexika a zejména z Venezuely za preferenční ceny v rámci Dohody ze San José, kdy je zisk určen na rozvojové programy v zemi. Členství v Caribbean Basin Initiative (CBI) umoţňuje Dominikánské republice bezcelní vývoz většiny výrobků do USA. Dominikánská republika patří mezi poskytovatele rozvojové pomoci a to především sousednímu Haiti.

Haitský dělník na plantáţi cukrové třtiny


ŠKOLSTVÍ


ŠKOLSTVÍ Školní docházka je povinná pro kaţdého od šesti let věku do čtrnácti let věku. Docházka do školy je však u mnoha dětí mnohem kratší a nepravidelná. Dokonce i ty nejchudší si musí všechny pomůcky kupovat sami a to je dostatečný důvod pro rodiče, proč je do školy neposílat. Školství se ale v poslední době poměrně zlepšuje, začínají vznikat školy i v odlehlých oblastech a také funguje více školních autobusů. Úroveň škol je však stále nízká a to zejména kvůli nedostatku kvalifikovaného personálu. Po maturitě jsou k dispozici vysoké školy a university. Nejstarší je Universidad Autonómica de Santo Domingo, která vznikla z první univerzity Ameriky, zaloţené roku 1538. Místní děti jsou však z učení velmi nadšené a s kníţkami je vídáte téměř všude. Snad je to malá jiskřička naděje pro budoucnost země. Analfabetismus v zemi dosahuje 25%.

Studentka soukromého gymnazia v Santo Domingu


ZDRAVOTNICTVÍ


ZDRAVOTNICTVÍ Existuje mnoho věcí, které vám dokáţou znepříjemnit dovolenou. A zdravotní potíţe jsou snad nejhorší z nich. Proto byste měli být opatrní na to, co kde jíte, a měli byste chránit svou pokoţku před spálením. Proto se drţte následujících rad:    

Pijte dostatek neslazené vody. Vyhýbejte se přemaštěným jídlům na stáncích. Nepřehánějte to s alkoholem, kocovina na sluníčku je nepříjemná věc. Stále se natírejte opalovacím krémem s vysokým ochranným faktorem, a to i kdyţ je zataţeno. Zdejší vánek je zrádný a slunce opaluje, i kdyţ přímo nesvítí.

  

Noste pokrývku hlavy. Nezapomínejte chránit své oči kvalitními slunečními brýlemi. Chraňte se před hmyzem-malárie hrozí nejvíce na západě, při hranicích s Haiti, jinak její výskyt není tak častý. Po hmyzím štípnutí vám také hrozí tropická horečka.

Co se týká lékařské péče, doktoři mluví anglicky hlavně ve větších městech - v Santo Domingu, Puerto Platu nebo Santiagu. Jinak je lékařská sluţba součástí většiny hotelů. Někdy mají hotely smlouvu s externím doktorem, který v případě potřeby přijede, jindy je lékař přímo v hotelu. Lékárny mívají otevřeno dlouho a jsou k dispozici i v menších městech. Rozhodně si před cestou zařiďte cestovní pojištění, díky kterému nebudete muset platit základní lékařskou a stomatologickou péči. Můţete si ho zařídit sami, ale většinou je automaticky součástí zájezdu od cestovní kanceláře. Pokud nebudete pojištěni, hrozí vám, ţe vás lékaři odmítnou ošetřit. Pokud je zdravotní problém extrémně závaţný, pacienti jsou přemísťováni na Floridu do péče odborníků. V případě potřeby volejte 911 - to je číslo pro přivolání záchranné sluţby, policie i hasičů.

Nová budova nemocnice v Santiagu splňuje všechny evropské standardy


LIDÉ


LIDÉ Původními obyvateli hispánských ostrovů byli indiáni kmene Taíno. Jejich populace, cca 400 000 domorodců, ţijících ve vesnicích, vedených náčelníky, byla zničena během 30 let poté, co se na ostrovech usadili Evropané. Po vyvraţdění Taínů začali bílí osadníci okamţitě přiváţet černé africké otroky - a tento stav vytrval přes 200 let. V současnosti ţije v Dominikánské Republice 8,2 milionů obyvatel, z nichţ je 72,5 % míšenců, jak mesticů, tak mulatů. Národnostních menšin je poskrovnu - 16% čistých Caucasianů (Španělů), dalších 10,8% je afrického původu, zbytek jsou asiaté a další národnostní menšiny. Co se týče ekonomického rozdělení, méně neţ 5% Dominikánců by se mohlo počítat mezi finanční elitu, kolem 35% patří ke střední třídě a více neţ 60% jsou chudobou stiţení lidé bez stálého zaměstnání a vyhlídek na ně. Nezletilí (mladší 15ti let) v současnosti činí cca 50 % obyvatel Dominikánské republiky. V sociálněekonomickém měřítku hraje velkou roli barva pleti obyvatel Dominikánské Republiky, protoţe většina lidí z vyšší vrstvy je bílá a gheta chudých jsou převáţně zalidněna černochy. Jedno kreolské přísloví říká ţe: "Chudému mulatovi se říká černoch, bohatému černochu mulat." A tak se rasové rozdělení uplatňuje i uvnitř jednotlivých tříd - a tak čím dále jedete na venkov, tím tmavší pleť vídáte.

Afričané se na ostrov dostali díky otrokářství, pracovali na polích s cukrovou třtinou. Tvrdá dřina a neuvěřitelné útrapy těchto lidí by jistě vydalo na silnou knihu. V roce 1550 tvořili právě tito otroci asi 68% obyvatel ostrova. V roce 1794 však proběhlo jediné úspěšné povstání otroků v Karibiku, pod vedením F. D. Toussaint L´Ouvertura. Toto povstání vedlo k zaloţení Haiti a také k osvobození otroků v Espaňole, jak se tenkrát dnešní Dominikánská republika nazývala. Dnes se Dominikánská republika snaţí odlišit od sousední Haiti, kde ţijí obyvatelé s téměř výlučně černou pletí. Přesto jsou Dominikánci milí, laskaví a někdy aţ příliš ochotní - A sus órdenes?, čím vám mohu poslouţit, tak zní nejčastěji pouţívaná věta v Dominikánské Republice. Kaţdý, kdo se trochu vyzná v těchto končinách Karibiku ví, ţe to není typické, ale lze to odůvodnit. Především tím, ţe turisté jsou pro Dominikánskou Republiku hlavním zdrojem příjmů, tolik pro její lid potřebných. Úředním jazykem je zde španělština, kterou ovládá kaţdý Dominikánec. Lidé pracující v turistickém průmyslu se většinou domluví jednoduchou angličtinou nebo němčinou. Přesto zde negramotnost dosahuje 30%, převáţně ve vesnicích.


Zajímavou kapitolou jsou i váleční emigranti z celého světa – koncem 30tých let dvacátého století prodal prezident Trujillo velkou část půdy na místě, kde se dnes rozkládá město Sosúa několika skupinám amerických Ţidů, kteří sem dováţeli své příbuzné, ohroţované nacistickým reţimem v Evropě. První skupina dorazila do Dominikánské republiky roku 1940 a dala základ městu. V roce 1948 ţilo v Sosúe 663 uprchlíků před nacisty z celé Evropy (Německo, Rakousko, Polsko, Rusko, Belgie, Francie...) a 23 z nich pocházelo z Československa. Potomci těchto emigrantů ţijí na ostrově ještě dnes. V Dominikánské republice ţije okolo 8,2 milionů obyvatel. Hustota osídlení je 176 obyvatel na km2. Přírůstek obyvatelstva je okolo 2% ročně. Průměrná délka ţivota je 74 let. Největší města jsou Santo Domingo, Santiago, La Romana, San Pedro de Macorís.

Miss Dominikánské republiky 2007 slečna Massiel Taveras

Věková struktura obyvatelstva: 21 - 22% obyvatel – 0 –5 let 20 – 21% obyvatel – 5 – 10 let 19% obyvatel – 10 – 15 let 18% obyvatel – 15 – 20 let 11% obyvatel – 25 – 45 let 7% obyvatel – 45 – 65 let 2% obyvatel – 65 – 80 let 1% obyvatel – starších osmdesáti let www.dominican-services.com

Plat podle barvy pleti Všichni občané jsou si rovni a mají stejná práva, obecně ale platí neoficiální pravidlo, čím světlejší barva kůţe, tím více privilegií a větší šance na slušné uplatnění, a naopak čím tmavší, tím méně moţností a niţší příjem. Skutečně zřídkakdy uvidíte bílého rybáře nebo černého manaţera hotelu. Mezi bohatými a chudými, kterých je většina, existuje propastný rozdíl. Nejmarkantnější je to v případě haitských imigrantů, kteří jsou najímáni na nekvalifikované, fyzicky náročné práce, jako např. sekání cukrové třtiny na plantáţích. Za úmornou dřinu dostávají v přepočtu jen necelý dolar na den, coţ nestačí ani na jídlo. Často pobývají v zemi na černo a nemají trvalé přístřeší, tudíţ jim nezbývá neţ takovouto vykořisťovatelskou nabídku zaměstnavatele přijmout.

Námezní dělník na plantáţi s cukrovou třtinou

Negramotnost V Dominikánské republice byla v padesátých letech 20. století zavedena povinná školní docházka pro děti od sedmi do čtrnácti let. Řada rodičů, zejména na venkově, však podceňuje význam vzdělání. Potřebují, aby jim děti v období sklizně pomáhali s prací na poli nebo aby sami vydělávaly peníze, a proto je do školy posílají dosti nepravidelně. Výsledkem této praxe je osmnáctiprocentní podíl analfabetů, tedy lidí kteří neumějí číst ani psát, na celkové populaci. Jinak ţáci základních a středních škol musí nosit uniformy, aby sociální rozdíly mezi jednotlivými rodinami nebyly tak nápadné. Státní školy jsou bezplatné, elitní soukromé školy se draze platí. V zemi také existuje pět univerzit.


Dominikánci a turisté Dá se říci, ţe Dominikánci jsou přátelští, laskaví, vţdy ochotní pomoci, temperamentní a mají smysl pro humor. Nikdy nikam nespěchají, na všechno je dost času. Dobře si uvědomují, ţe cestovní ruch je jedním z nejdůleţitějších odvětví, a k cizincům se chovají hezky. Pro obyčejné Dominikánce je dovolená v zahraničí téměř nemyslitelná věc. Kdyţ uţ dostanou v práci volno, tak buď zůstanou doma nebo se vydají na nejbliţší pláţ. Při jejich ţivotní úrovni je celkem logické, ţe kaţdého turistu, tedy člověka, který přiletěl z tisíce kilometrů vzdálené země, zaplatil si ubytování a stravu v komfortním středisku a vydal se na nákupy, budou automaticky povaţovat za multimilionáře a snaţit se mu prodat všechno moţné i nemoţné. Ţe si tento člověk třeba na vysněnou dovolenou měsíce šetřil a nemůţe si dovolit rozhazovat dvacetidolarové bankovky na kaţdém kroku, to uţ jim nedojde, tak jim to nemějte za zlé. Koneckonců u nás přece také panuje všeobecně rozšířená představa, ţe všichni němečtí nebo angličtí turisté jsou bohatí, a naši obchodníci se toho také snaţí vyuţívat. Pokud nemáte o nabízené zboţí zájem, zdvořilé, ale jednoznačné odmítnutí obvykle postačí. Dominikánci naštěstí nejsou tak otravní jako třeba Arabové, takţe vás nikdo nebude půl hodiny přesvědčovat a vnucovat něco co se vám nelíbí. Děti Můţe se stát, ţe vás přímo na ulici osloví roztomilé dítko a poţádá vás o almuţnu. Smutným dětským očím se těţko odolává, přesto bude z výchovných důvodů lepší, kdyţ mu dáte místo peněz raději nějaký bonbon, ţvýkačku, lízátko nebo propisku nebo jakoukoli jinou drobnost, kterou zrovna najdete v tašce; stejně bude mít upřímnou radost. Jinak Dominikánci děti milují a vychovávají je velice benevolentně, malí rošťáci mají skoro všechno dovoleno. Našinci se moţná bude zdát nezvyklé, ţe děti často doprovázejí své rodiče do restaurací a to i v pozdních večerních hodinách.

Deti na plaţi v La Romana


Ţidé v Dominikánské republice Ţidé v Dominikánské republice mají zvláštní historii. Kdyţ v roce 1938 nechtěl ţádný jiný národ přijmout ţidovské uprchlíky, dominikánský vůdce Rafael Trujillo nabídl přijetí 100 tisíc Ţidu. Mezi lety 1940 a 1945 bylo vydáno 5 tisíc dominikánských víz, avšak pouze 645 Ţidu se vydalo do Dominikánské republiky. Uprchlíci se usadili v malém pobřeţním městě Sosua.

Ţidovští osadníci v Sosue v roce 1942

Kaţdému uprchlíkovi bylo prideleno 80 akru pudy, 10 krav, mula a kun. Ačkoliv byli profesí noví osadníci z Německa a Rakouska většinou umělci, rychle si zvykli na ţivot zemědělce, jenţ jim nabízelo městečko Sosua a zaloţili úspěšné ţidovské druţstvo Productos Sosua, které dnes produkuje většinu masných a mléčných výrobků v zemi. Trujilliho velkorysost pravděpodobně pramenila z potřeby, aby svět přehlédl jeho brutální masakr 25 tisíc obyvatel Haiti z roku 1937 a z touhy „obílit“ jeho národ. Věřil, ţe mladí evropští muţi se oţení s dominikánskými ţenami a budou mít potomky světlejší barvy pleti. Měl pravdu v tom, ţe většina osadníku byli mladí muţi, kteří se oţenili s dominikánskými děvčaty. Jejich děti se většinou povaţují za Ţidy a mnoho z nich zůstalo v Sosue.

Mladá ţidovská rodina v Sosui v polovině 40 let minulého století


Dnes v Sosue zůstalo pouze 50 z původních ţidovských rodin. Ve 40. letech se téměř 700 obyvatel přesunulo bud do New Yorku nebo do Miami. Ţidé ze Sosui tvoří velmi úzce svázanou komunitu, ač někdy v Dominikánské republice jiţ nebydlí. Vesnice Sosua se díky otevření nedalekého mezinárodního letiště Puerto Plata stala jednou z hlavních destinací cestovního ruchu v Dominikánské republice. Dnes má Sosua 3000 dlouhodobých obyvatel, z toho 120 ţidů.. Ti, kteří v Sosue zůstali a ponechali si svou půdu vydělali jmění. Jeden z původních osadníku z Vídně, Erik Hauser, nyní vlastní blok v lukrativní čtvrti s hotely a restauracemi, které byly postaveny na jeho 80 akrech. V současné době je nejbohatším občanem města Sosua. Město Sosua má činnou synagogu, v níţ se konají bohosluţby. Pesachové sedery slaví kaţdý z ţidovské obce ve svých domovech a kaţdoroční purimový karneval je hlavní událostí obce. Tato malá ţidovská komunita má také muzeum věnované uchování historie a příběhu původních ţidovských osadníku.

Sosua je v stávající době městem plných barev, obchodu a turistického ruchu


JAZYK


JAZYK Úředním jazykem v Dominikánské republice je španělština, která se aţ na specifické výrazy pro místní pokrmy, rostliny, apod. od kontinentální španělštiny prakticky neliší a je jí dobře rozumět. I přes svoji jazykovou vybavenost jsou Dominikánci moc rádi, pokud na ně promluvíte španělsky. Nestyďte se, i kdyţ vám to moc nepůjde a budete znát jen pár základních frází, vaši snahu určitě ocení, celí se rozzáří a klidně pak pro vás udělají gratis nějakou milou sluţbičku navíc. Slovíčka se můţete naučit třeba během jinak nezáţivného devítihodinového letu přes oceán. S jiným jazykem neţ španělštinou u místních Dominikánců moc neuspějete. Aţ na několik vyjímek, kterými jsou velké resorty, jen zcela výjimečně narazíte na kohokoliv, kdo zná anglicky nebo jiný jazyk. Slovník a alespoň pár základních frází s dostatečnou trpělivostí jsou skutečně nezbytností.


NÁBOŢENSTVÍ


NÁBOŢENSTVÍ

Katolíci 95 % obyvatel jsou křesťané, hlásící se k římskokatolickému vyznání. Křesťanství v zemi zavedli evropští kolonisté. Dominikánci pravidelně chodí do kostela na mše a ke svatému přijímání, slaví církevní svátky, ale je to pro ně spíše společenská neţ náboţenská záleţitost a v praktikování víry nejsou příliš ortodoxní, naopak jsou moderní, svobodomyslní a některé konzervativní zvyklosti nedodrţují. Například předmanţelská sexuální zdrţenlivost jim rozhodně není vlastní. Svatostánky jsou na některých místech krásně vyzdobené koloniální kostely, jinde se věřící musí spokojit s jednoduchou stavbou z vlnitého plechu, která zvenku vypadá jako malý hangár a uvnitř jsou jen strohé dřevěné lavice, krucifix a pár svíček.

Kostel Církve Jeţíše Krista posledních dnů (Mormonů) v Santo Domingu

Voodoo Kromě katolíků ţijí na ostrově také vyznavači mystického kultu voodoo, který pochází ze sousedního Haiti. Toto afro-americké náboţenství je stále opředené spoustou pověr a záhad, k čemuţ přispívá i to, ţe uctívači voodoo o svých rituálech veřejně nemluví a udrţují je v tajnosti. Všeobecně známé je pouze to, ţe určitým druhem tance se dostávají do transu, v němţ dokáţí komunikovat s duchy zemřelých a také ţe provádějí obětování zvířat. Zbytek uţ jsou jen spekulace a fámy, které nezřídka slouţí jako námět hororových filmů, viz například jejich údajná schopnost působit reálnou bolest či dokonce smrt zabodáváním jehel do figurky ztělesňující nějakého nepřítele či protivníka. Zbytek obyvatel tvoří protestanti, ţidé a ateisté. Asi 98% Dominikánců se hlásí k římskokatolické víře, ale co se týče jejího praktického uskutečňování, jsou víceméně vlaţní. Mše nemívají vysokou návštěvnost a jejich rituály se liší od zaţité praxe www.dominican-services.com

ortodoxních příslušníků této církve. Dominikánci obvykle ignorují jakékoli církevní rady, dotýkající se otázek kaţdodenního „světského“ ţivota, protoţe se domnívají, ţe se v tomto církevní představitelé nevyznají. Také projevy víry na veřejnosti jsou limitované a formální. V zemi se také vyskytují menšiny ţidů a protestantů. Voodoo Zaprvé si musíme nejdříve uvědomit jednu věc – voodoo je náboţenství jako kaţdé jiné. Většina haitských imigrantů, kteří přicházejí do Dominikánské republiky legálně či nelegálně, praktikuje vúdú. Většinou tajně, protoţe jak vláda, tak většina obyvatel, povaţuje toto náboţenství za pohanské. Voodoo je tedy náboţenství, které se praktikuje na Haiti, ale vzhledem k velkému počtu Haiťanů ţijících v Dominikánské republice, tvoří nezanedbatelnou součást ţivota lidí ţijících v Dominikánské republice. Uţ španělští kolonizátoři toto náboţenství zakazovali a povaţovali za pohanské, chyba byla však také v jeho špatné interpretaci. Název vúdú (voodoo) se poprvé objevil na Haiti v 18. století, kam byli sváţeni otroci z oblasti Konga v západní Africe. Původ slova vúdú je sporný, vědci předpokládají, ţe pochází z jazyka kmene Fonů, kde vú znamená náhled a dú neznámo. Slovo vúdú by proto mohlo být něco jako pohled do neznáma. Voodoo není jen sekta spojená s černou magií, je to opravdové náboţenství s pevně stanoveným řádem, které v součastné době vyznává okolo 60 milionů lidí! I vyznavači voodoo mají svého nejvyššího boha, ten je však tak mocný a nedostiţitelný, ţe se při rituálech většinou obrací k bohům niţším – loa. Za tajemnými a strašidelnými rituály stojí jen jedno – naklonit si jak zlé, tak dobré síly. Účastníci rituálů, kteří upadají do transu při zvucích bubnů a konzumaci omamných bylin, mají za úkol nakrmit loa a tím získat jeho přízeň, připravit se na přijetí Ducha. Kaţdý bůh je vyvoláván jiným rytmem hudby, zpěvů a bubnování. Kdyţ se začne bubnovat, ceremonie začala. Většina lidí, pod vlivem médií a filmů, nahlíţí na voodoo jako na zlo. Je to velká škoda, protoţe všechno má dvě strany, jak zlou, tak dobrou. voodoo bylo odjakţiva opředeno děsivým tajemstvím a tajemné věci člověka odjakţiva děsí. Lidé vyznávající voodoou nejsou fanatici, jak by si mohla většina z nás myslet. Voodoo berou velice váţně i velmi inteligentní lidé.

Voodoo obřad v příhraniční oblasti s Haiti

Nejzákladnější pravidla voodoo: Příznivci voodoo vyznávají jednoho boha – Bondye. Jsou zde tři důleţité kategorie duchovních bytostí: Loa – různí duchové, kteří představují hlavní síly světa – ďábla, boha, rozmnoţování, bohatství, zdraví – kaţdodenní aspekty ţivota. Loa ovlivňují lidi na zemi. Loa jsou ve spojení s lidmi, při náboţenských


obřadech jim předávají vzkazy a dokáţí způsobovat jak zlo, tak dobro. Dvojčata - tajemný a spíše mystický soubor protichůdných sil – dobro a zlo, štěstí a smutek, láska a nenávist….Pokud se jim při náboţenských obřadech projevuje úcta, pomáhají ţít lepší ţivot. Smrt - zejména duše zemřelých příslušníků kaţdé rodiny. Opomíjení duchové mohou být velmi nebezpeční, oslavovaní duchové rodině pomáhají. Klíčovým aspektem voodoo je léčení nemocných lidí. Tyto uzdravující ceremoniály tvoří asi 60% všech voodoo ceremoniálů. Léčí se za pomocí bylin a duchů loa. Kněţí mohou být jak muţi (hougan) tak ţeny (mambo). Jejich funkce jsou – uzdravování, vyvolávání a upokojování duchů, předpovídání budoucnosti a snů, kouzlení a ochraňování, připravování nápojů a lektvarů pro různé účely. Za tyto rituály si mohou šamané nechat zaplatit, ale není to podmínkou. Další charakteristikou voodoo jsou „bohosluţby“, náboţenské obřady. Provádějí se většinou venku, pod neupravenou střechou. Řídí je kněz (i ţena). Absolutní nezbytností jsou bubny a tanec. Tyto obřady jsou společnou záleţitostí, nepodílí se na nich pouze kněţí, ale všichni zúčastnění. Při většině obřadů se s lidmi spojí loa. Na čas převezme vládu nad vybraným lidským tělem. V tu chvíli opouští „duše“ člověka. Zůstává jeho tělesná schránka, která je v tu chvíli vlastně propůjčena duchovi. Jestliţe duch muţského pohlaví vstoupí do ţeny, je po dobu obřadu „on“ ne „ona“. Při kaţdém rituálu se přinášejí zvířecí oběti. Zabitím zvířete se uvolňuje jeho ţivot (duše). Duchové, kteří jsou unavení z řešení problémů a řízení světa si tento ţivot odchytí a tímto způsobem se omlazují.

Obřad voodoo

Existují dva druhy voodoo: Rada – coţ je voodoo zaloţené na rodinných bozích, je to relativně mírumilovné a šťastné.


Petro – v některých oblastech zvané také Congo. Je to černá magie, voodoo rozzlobených a odporných duchů. Právě při provozování tohoto voodoo se pořádají sexuální orgie, vytvářejí zombi a způsobuje smrt. Je nutné si ale uvědomit ţe Rada voodoo (pozitivní, mírumilovné) vyznává asi 95% příznivců voodoo, ne-li více. Právě z Petro pocházejí všemoţné děsuplné historky, avšak vyznavačů tohoto negativního voodoo je poměrně málo. Petro voodoo není pravé voodoo, ale existuje. Voodoo analyzuje člověka, který se skládá ze dvou duchů a těla. Ti-bon-ange (malý anděl) je něco jako svědomí a gros-bon-ange (velký anděl) můţeme chápat jako duši, i kdyţ duše ve voodoo je od těla mnohem více oddělena.

Voodoo obchod s potřebnými ingridiencemi na

obřady

Klíčové termíny voodoo Hounfo – farníci z jedné oblasti, kteří jsou pod vlivem kněţí (houngan nebo mambo). Govi – malá hliněná láhev, ve které se můţe zachránit gros-bon-ange zemřelého. Po té, co člověk zemře, gros-bon-ange sestoupí pod vodu. Rok a den poté se vrátí a příbuzní mohou duši vyvolat. Bohuţel je to ale poměrně náročný obřad, vyţaduje velké obětní dary, většinou krávu. Serviteurs – opravdoví vyznavači voodoo. Ason – magické chrastítko kněţích Leva tet (mytí hlavy) – zahajovací ceremonie pro otroky, kteří byli poprvé navštíveni duchem. Převzetí ason – finální ceremonie před tím neţ se člověk staně houngan nebo mambo. Velmi utajovaná ceremonie. Verve – ceremoniální kresby vytvořené v mouce Paristyle – voodoo chrám Poto mitan – centrální hlavní sloup nebo kůl voodoo sloupořadí. Představuje střed vesmíru a všichni tanečníci tančí okolo něj. Les Invisibles – všichni duchové Les Mysteries – duchové samotní nebo tajné znalosti (konesans). Křiţovatka – centrální symbol voodoo. Je to místo, kde se setkávají dva světy – duchovní a pozemský. Všechny rituály, i ozdravné, začínají poděkováním tomuto symbolu.


Hlavní duchové voodoo: Legba – starý muţ, který je přechodem mezi dvěma světy, světem pozemským a duchovním. On je počátkem ţivota. Jedním z jeho symbolů je slunce. Je zdrojem obnovy a jeho symbolem je také penis. Kalfu (křiţovatka) – v Petro voodoo je protějškem Legba. Je duchem noci a počátkem temnoty. Jeho symbol je měsíc. Můţe být usmířen, ale je bohem nebezpečným. Papa Ghede – bůh smrti a vzkříšení. Je velmi komický a působí eroticky. Dumballah – obrázek otce. Je zdrojem míru a pokoje. Pokud sestoupí do člověka, je mu nabízeno vejce. Je milován a vyhledáván. Doprovází ho jeho manţelka Aida. Agwe – vládce moří. Oslavován zejména lidmi, kteří bydlí blízko moře. Ogoun – bojovník, dnes také moc a síla politiků. Oběť Erzulie – matka země. Duch lásky a krásy. Nejvíce milovaný duch, umí věštit ze snů.

Oplachující se ţena při obřadu voodoo

Voodoo je kritizováno zejména cizinci. Většinou proto, ţe ho povaţují za černou magii. Je to samozřejmě nesmysl, pokud vyznáváte Rada voodoo. Těţší je vysvětlit Petro. Ve voodoo neexistují ţádní ďáblové, ale Petro „pěstuje“ zlo a zlé duchy. Mnoho nenáboţenských stránek voodoo, které jsou kritizovány, vychází především z ohromujícího fatalismu. Ţivot prostě ovlivňují duchové a nemá cenu jim odporovat nebo se osudu bránit. Cokoliv se stane, je zapříčiněno těmito duchy. Jestliţe chce člověk cokoliv ve svém ţivotě změnit, musí se nejprve zeptat loa. Musíme si však poloţit otázku: Je to voodoo, co způsobuje fatalismus obyvatel Haiti nebo je to to minulost africko/haitských obyvatel, která je přivedla k voodoo fatalismu?


ZVYKLOSTI


ZVYKLOSTI Tanec Merengue Merengue je přímo národním symbolem, je to jedna z nejtypičtějších věcí, s kterou se na ostrově můţete setkat. Tento tanec přesně odráţí charakteristické rysy Dominikánců, je temperamentní, vášnivý a hravý, vyjadřuje radost ze ţivota a únik před kaţdodenními starostmi. Tančí ho mladí i staří, běloši i černoši, tanečním parketem můţe být ulice, pláţ, bar, prostě cokoli a kdykoli. Jistě jeho kouzlu také brzo podlehnete a určitě se vţdy najde zkušený taneční mistr, který se rád pochlubí svým umem, předvede vám a vysvětlí jak se to správně dělá. Chytlavá, melodická hudba merengue zaznívá v různých úpravách ze všech rádií a amplionů, je velmi pravděpodobné, ţe poprvé ji uslyšíte uţ na letišti, hned po příletu, ale největším záţitkem je poslechnout si produkci ţivého orchestru. Vedle merengue jsou oblíbenými tanci také salsa, pocházející z Kuby, a bachata, liší se rytmem, drţením partnerů a krokovými variacemi, ale smyslnost a nápaditost mají společnou.

Tanec merengue je velice se v řadě all inclusive hotelů učí tančit i turisté

Kohoutí zápasy Kohoutí zápasy jsou pro někoho lidová tradice a součást kulturního dědictví země, podobně jako korida ve Španělsku, pro jiné je to týrání zvířat a primitivní zábava, která nemá v jednadvacátém století co pohledávat. Tak jako tak, především na venkově jsou stále velmi populární. V mnoha vesnicích pro tyto účely existuje jakási krytá aréna, kde na kruhové písečné ploše uprostřed se souboj odehrává a diváci sedí nebo stojí na stupíncích kolem dokola, jako v amfiteátru. Kohouta do zápasu přihlašuje jeho majitel a trenér v jedné osobě, většinou se vzájemně vyzývají největší rivalové ve vesnici. Diváci pak uzavírají sázky na vítěze. Zpravidla se nebojuje na ţivot a na smrt, cílem je druhého kohouta vytlačit mimo vyznačené „hřiště“ nebo mu vytrhat co nejvíce peří. Samozřejmě se ale www.dominican-services.com

můţe stát, ţe kohout bude zraněn, např. si zlomí křídlo, nebo v důsledku poranění vykrvácí. Majitelé své svěřence na zápasy vybavují ostrými umělými drápy a speciální „čepičkou“ jim chrání hlavu. Celé to vypadá opravdu groteskně.

Kohoutí zápasy jsou na vesnicích stále populární

Svátky a festivaly Státní i církevní svátky jsou pro obyvatele ostrova vítanou příleţitostí k bujarým oslavám. Nejvýznamnější slavností roku je karneval, který vrcholí na Den nezávislosti 27. února velkolepým maškarním průvodem tanečníků, zpěváků a muzikantů. V průběhu celého roku se slaví fiesty na počest regionálních duchovních patronů. Důleţité jsou samozřejmě Vánoce, Svatodušní svátky a Santa Semana (pašijový týden o Velikonocích).

Spropitné Na turisty se v Dominikánské Republice pohlíţí jako na jedince povinné dávat dobré spropitné. Nicméně, narozdíl od většiny ostatních zemí Karibiku, je spropitné ve výši 5% ceny povaţováno za odpovídající, 10% za štědré a 15% a více je přehnané. V malých jídelnách je spropitné dáváno www.dominican-services.com

málokdy, ačkoli se za něj můţete dočkat velkého vděku. Spropitné je často zahrnováno v účtu, jako "service fee", poplatek za sluţbu. Těchto 10% si mají rozdělit "zaměstnanci kuchyně" a nezahrnuje to obsluhu. Příplatek dalších 5% pak obvykle postačí. Řidiči taxi, recepční, pokojské, portýři v hotelech většinou také očekávají spropitné. V hotelech all inclusive pokojské nebo personál se spropitným příliš nepočítají.

Karneval v Dominikánské republice hýří barvami, temperamentem a krásou

Společenská etiketa Lidé na celém ostrově jsou milí a přátelští a zdraví dokonce i úplné cizince. Jsou také ochotní s čímkoli pomoci a poradit. Ve vesnicích, pokud máte bílou pleť a mluvíte cizím jazykem, upoutáváte více pozornosti neţ ve městech. Kolem vás se neustále sbíhají skupinky dětí a prosí o dolar. Pokud odpovíte klidně a pevně: "No, thank you.", většinou pochopí a odejdou. Stejné je to s místními, nabízejícími své sluţby. To se můţe hodit pouze v případě, ţe máte půjčené vozidlo a nechcete ho nechávat v cizím městě bez dozoru. V takovém případě si z dospělých vyberte někoho sympatického, zeptejte se na jméno a poţádejte ho, aby vaše auto ohlídal neţ se k němu vrátíte. Obvyklá suma za hlídání auta je 5 DOP a je slušností zaplatit jí předem a dát tak najevo svou důvěru. Trochu přeplatit neuškodí. Ulicemi všech měst Dominikánské Republiky neustále zní pozdravy - Buenos días (Dobrý den), Buenas tardes (Dobré odpoledne), Buenas noches (Dobrou noc). Obvyklou odpovědí je zopakovat to samé. Pokud budete chtít fotografovat místní obyvatele, je lepší předem poţádat o svolení. Dominikánci se nechávají fotografovat rádi, ale vyjímkou bývají ti, kteří pracují. Ţeny nechtějí být fotografovány ve špinavých šatech a muţi například při vlečení těţkého nákladu. Často budete také poţádáni, abyste za fotografování zaplatili. Je to obvyklé především v oblastech s vysokým turistickým ruchem, kde jsou lidé obtěţováni neustálými ţádostmi a domnívají se ţe by měli dostat nějakou kompenzaci. Vhodné je i vzít s sebou kromě normálního fotoaparátu i Polaroid s okamţitým vyvoláváním fotek - mnohým Dominikáncům udělá radost, kdyţ nejprve pořídíte snímek, který jim věnujete. Pokud místní naznačí, ţe jim je vaše pozornost nepříjemná, odloţte kameru a okamţitě se omluvte. Obecně je etiketa (nebo slušné vychování) pro Dominikánce důleţitá. Ještě neţ se pustíte do jakéhokoli rozhovoru, ať uţ je to třeba jen nákup v malém obchůdku nebo rezervace jízdenek, měli byste pozdravit. Stejně tak kdyţ vstoupíte do veřejné místnosti, stačí úsměv a "Buenos días!". Dalším přátelským gestem je potřesení rukou, které je velmi rozšířené. V Dominikánské Republice byste měli také věnovat pozornost svému vzhledu, úpravnosti a oblékání; pro Dominikánce je nepochopitelné ţe by kdokoli bohatý (a to jsou www.dominican-services.com

podle nich samozřejmě všichni cizinci) chtěl chodit špatně oblečen. Dokonce i nejchudší Dominikánci chodí úpravně a velmi čistě oblečení. Pokuste se vţdy vypadat co nejlépe, obzvlášť pokud musíte jednat s úřady (policií, celníky, atd.). Vhodné je i vypadat nejen čistě, ale také konzervativně a úctyhodně. Kdyţ vstupujete do chrámů, měli byste být oblečeni slušně. Na úřady a do mnohých kostelů nesmíte vstupovat v krátkých kalhotách a tričkách. Ţenám se doporučuje nosit krátké kalhoty a trička pouze na pláţi a ve městě chodit v dlouhých kalhotách nebo sukni pod kolena a halence.

STÁTNÍ SVÁTKY            

1. 1. Nový rok 6. 1. Tři králové 21. 1. Den Paní Marie Altagracia 26. 1. výročí Juan Pablo Duarte 27. 2. Den nezávislosti březen-duben - velikonoce - Velký pátek 1. 5. Svátek práce květen-červen - Boţí tělo 16. 8. Den obnovení státnosti 24. 9. Den Panny Marie Milostné 6. 11. Den Ústavy 25. 12. Vánoce

Víkendy, volné dny a státní svátky jsou hojně vyuţívány na různé zábavy a party


FLORA A FAUNA


FLORA A FAUNA Dominikánská republika je čtyřmi různými pohořími a četnými údolími rozdělena na tři části – sever, severozápad a střed. Severní část, kterou omývá Atlantický oceán, je tvořena Atlantickou pobřeţní planinou, pohořím Cordillera Septentrional s nejvyšším vrcholkem 1 249 metrů nad mořem, údolím Cibao a poloostrovem Samaná. Centrálnímu regionu vévodí pohoří Cordillera Central, které se táhne od hranic s Haiti k městu San Cristóbal leţícímu na pobřeţí Karibského moře. Nejvyšší vrcholky Cordillera Central dosahují výšek 3 175 metrů nad mořem, touto výškou se chlubí Pico Duarte, coţ je nejvyšší hora Karibské oblasti. Dalším charakteristickým znakem centrální oblasti je Karibská pobřeţní planina, která se skládá z vápencových kopců. Na jihozápadě, mezi pohořím Sierra de Bahuruco a Sierra de Neiba s nejvyšším vrcholkem 1 630 metrů nad mořem, jiţně od Valle de San Juan, se nachází jediné vnitrozemské jezero země – Lago Enriquillo. Leţí 44 metrů pod hladinou moře a má slanou vodu. Uprostřed tohoto jezera se nachází ostrov Isla Cabritos, který je proslavený velkým mnoţstvím leguánů. Většina krajiny na jihozápadě má pouštní charakter. Jihovýchod země je tvořen rozsáhlou pobřeţní níţinou, i kdyţ i tady naleznete nízké pohoří – Cordillera Oriental, jehoţ nejvyšší vrcholek dosahuje 762 metrů nad mořem. Nejdůleţitější řekou země je Río Yaque del Norte s délkou 296 km, která zavlaţuje oblast o rozloze 7 044 km čtverečních. Řeka pramení poblíţ Pico Duarte, ve výšce 2 800 metrů nad mořem a svou pouť zakončuje v zálivu Bahía Monte Cristi na severozápadním pobřeţí.

Vodní hyacinta

Fauna Ptactvo: Ve srovnání s Panamou, Kolumbií a Venezuelou - kde některé národní parky obsahují přes 400 druhů ptáků – není Dominikánská republika se zaznamenanými 218 druhy ptáků ţádným rájem pro ornitology. Nicméně v Dominikánské republice ţije několik zajímavých endemických druhů a mnohé z těch, které se vyskytují ve zbytku světa, jsou zde mnohem krásnější. Uvidíte zde nejen domorodé ptactvo, ale také zimující ptáky, kteří přilétají ze Severní Ameriky. Dominikánská republika je bohatá www.dominican-services.com

nejen na exotické ptactvo – kolibříky, pěnice snovače, lesní holuby, sovy, vrány, vlaštovky, plameňáky, papoušky a pelikány. Mezi endemické druhy patří např. hispánská ještěří kukačka. Je to ohroţený druh a pokud ji jednou uvidíte, nemůţete si ji s ţádným jiným ptákem splést. Oči má jasně rudé a tělo stejně jako dlouhý ocas jsou šedomodré. Občas je vidět na krku náprsenka ze světle hnědých per. Sova hrabavá: tato sova je hnědá s bílými skvrnami, kolem krku má černý pás a má okouzlující ţluté oči. Je aktivní jak ve dne, tak i v noci. Pokud je nervózní, sletí na zem a poskakuje na dlouhých nohách. Na zemi také odpočívá.

Lizard-Cuckoo

Plochozobec: tento malý ohroţený pták je snadno identifikovatelný díky světle zeleným zádům a hlavě, bílému bříšku a rudé náprsence. Místní lidé mu říkají Chi-cuí. Americká poštolka: tato poštolka střední velikosti má nad zobákem jasně rozeznatelný černý prouţek, který vypadá jako knírek a modrošedá křídla. Obvykle posedává na telefonních sloupech nebo drátech a během migrace mezi Severní a Jiţní Amerikou tisícovky těchto ptáků zaplňují celé nebe. Hudsonský břehouš: tento ohroţený pták je obvykle jen 35 centimetrů vysoký a kolem krku má na prst široký prouţek barvy, který je za hlavou skoro černý a blíţe k zobáku přechází do růţové a nakonec www.dominican-services.com

do oranţova. Opeřený je šedivě, ale po celém těle prosvítají bílá peříčka. Nohy má černé. Tohoto exoticky vypadajícího ptáka najdete na bahnitých březích řek. Brkoslavec palmový: je také druh ptáka, který se vyskytuje pouze na tomto ostrově. Savci: V Dominikánské republice ţije 33 druhů savců. Díky svému izolovanému postavení v geologickém vývoji země je ostrov chudý na větší zvířata. Karibik nemá mnoho druhů savců a tak ani Dominikánská republika není vyjímkou. Mnoho zvířat, které zde dnes spatříte – psi, kočky, prasata, koně, krysy, myši a kance, sem přivezli Evropané. V Dominikánské republice ţijí v podstatě pouze dva druhy domácích savců. Jsou to Solenodon a Hutia. Jsou to malá noční stvoření ţijící v jeskyních, která vypadají jako krysa. Solenodon je hmyzoţravec, velmi podobný kryse, je však o něco hezčí. Má dlouhý čenich a ţije v jeskyních a kmenech stromů. Hutia je také hlodavec, který ţije také v jeskyních a kmenech stromů. Oba tito savci stojí na pokraji vyhubení a jsou vídáni jen vzácně. Ještě nedávno v Dominikánské republice ţilo více druhů savců, ale kácením pralesů a přivezením promyky indické, která měla sníţit populaci hlodavců, došlo k vyhubení přirozených druhů savců. V současné době počet zvířat přivezených na ostrov převyšuje počet druhů domácích.

Dominikánský Soledon (Solenodon Paradoxus)

Plazi a ještěrky:

Leguán nosoroţčí

Na ostrově můţete také nalézt několik tuctů druhů plazů a ještěrů, kteří zde však nejsou příliš častí, např. španělského hroznýše, nejedovaté uţovky, hroznýše královského, ţelvy, gekony, leguána nosoroţčího nebo ricordova. Leguán nosorožčí: je druh, kterému hrozí na Hispaniole vyhubení. Tento leguán dává přednost suchým a vyhřátým skalám s křovinatým a kaktusovým porostem. Potkat se s ním můţete nejvíce v okolí jezera Enriquillo. Ţiví se převáţně rostlinnou stravou a jsou aktivní pouze ve dne. Samci mají na čumáku tři malé rohy, velký vak na krku a jakousi ochrannou helmu na hlavě. Jsou to velmi plachá zvířata. www.dominican-services.com

Američtví krokodýli: ţijí zde převáţně americké druhy krokodýlů. V Lago Enriquillo můţete nalézt kolem 500 amerických krokodýlů a na lodi vyjet na jednu z jejich nejoblíbenějších pláţí. Zdejším krokodýlům se tak daří, ţe představují jednu z největších divoce ţijící populací krokodýlů na světě. Dosahují délky aţ 2,5 metrů (samice) a aţ 4 metrů (samci). Loví především v noci. Dospělým jedincům nedělá velké potíţe přeţít v jezeře se slanou vodou, která je v dnešní době asi čtyřikát slanější neţ voda mořská. Ohroţena je však mladá populace krokodýlů, která takto slanou vodu nesnáší. Pokud se poté vydáte na Isla Cabritos, naleznete zde několik vzácných druhů velkých leguánů.

Krokodýl v jedné z řek v Dominikánské republice

Mořští ţivočichové: Na dvou místech v Dominikánské republice – Bahía de Samana a Puerto Plata, můţete vidět krále všech moří – velryby. Putují ze severního Atlantiku směrem k západní Indii kaţdý rok. V Bahía de Samaná a také v Bahía de Neiba poblíţ Barahona můţete také spatřit karibské a antilské kapustňáky, dva ze čtyř druhů. Přezdívá se jim také mořské krávy, pasou se totiţ na mořské trávě, zřídkakdy se vzdalují daleko od domova a mohou váţit aţ 600 kg. Ţijí většinou mírumilovně v malých skupinách. Ve vodách omývajících DR můţete také spatřit čtyři z osmi světových druhů mořských ţelv. Koţatka velká, která má místo krunýře tvrdou kůţi můţe váţit aţ 600 kg a je to největší ţijící druh ţelvy. Ţelva zelená, která dostala jméno podle barvy svého tuku, je nejrychlejší ze všech druhů ţelv, můţe plout rychlostí aţ 32 km/h. Právě tato ţelva je nejoblíbenější k přípravě ţelví polévky. Ţelva karetová je proslavená svým krásným krunýřem s černými a tmavě hnědými znaky na ţlutém podkladě. Poslední druh má zase hlavu podobnou papouškovi a ţije především v pobřeţních zátokách a lagunách.

Mořská ţelva


Flora S více neţ 5 600 identifikovanými druhy, z nichţ je cca 36 % endemických v oblasti ostrova, je Dominikánská republika bohatá alespoň co se rostlinstva týče. Rozmanitost druhů je dána faktem ţe se ostrov rozděluje na mnoho vegetačních pásem – a to díky velkému rozdílu v nadmořských výškách na různých částech ostrova. Kromě zón věčného ledu a sněhu jsou v zemi zastoupena všechna klimatická pásma, s čímţ jsou také spojeny nejrozmanitější druhy vegetace. Bylo zde napočítáno okolo 20 takovýchto zón. Na ostrově Hispaniola nalezneme 600 různých druhů stromů a stovky nejrozmanitějších kapradin. Lago Enriquillo, slané jezero, je nejniţším bodem ostrova, leţí 40 metrů pod úrovní mořské hladiny a Pico Duarte, nejvyšší hory Dominikánské republiky, vás na svém vrcholu zastaví ve výšce 3 175 metrů nad mořem. Tak se na jednom ostrově nachází vše od pouště, přes subtropický prales k horským lesům. Ve vyšších polohách můţete nalézt mimo jiné západoindický cedr, horské palmy, divoké avokádo, stromové kapradiny, orchideje, bromélie a na březích potoků také hustý bambusový porost. Jen v Národním parku del Este roste okolo 300 druhů orchidejí.V suchých částech ostrova dominuje ságovník, zimostráz, akácie nebo divoké mandloně. Subtropický prales, vyplňující většinu údolí a celý poloostrov de Samaná, poznáte podle výskytu palem královských a jaguářích, mahagonů, muškátů, divokých oliv, ledvinovníků (kešu) a nízkých dubů. Při pobřeţí naleznete také velmi zajímavé mangrovníkové lesy. V Dominikánské republice se vyskytují dva druhy mangrovníku, a to rudý a bílý. Na první pohled zajímavější rudá varianta se objevuje častěji. Nejhustěji roste tento strom v obou barevných variantách kolem Bahía de Samaná, bílý mangrovník je většinou k nalezení na jihozápadním pobřeţí, poblíţ Lago de Oviedo. Pobýt v Dominikánské republice a nechat si ujít projíţďku lodí mezi mangrovníky prostě není moţné. Krásné ukázky mangrovníkových porostů naleznete například v Národním parku Los Haitises. V lagunách a zátokách kolem pobřeţí se ocitnete doslova v zajetí těchto stromů, jejichţ dlouhé kořeny připomínají prsty obrovských rukou, nořící se do vody kolem vaší lodi, jako by jí chtěly uchopit. Mnozí ze zvědavců tvrdí, ţe měli mezi mangrovníky pocit, jako by byli pozorováni. Je těţké sledovat zároveň pomalu se pohybující potemnělou vodu a větve a kořeny kolem vás. Radost vám ale jistě udělá, ţe v mangrovníkových lesích Dominikánské republiky neţijí ani jedovatí hadi, ani krokodýli ... tedy, alespoň neţije nikdo, kdo by jejich existenci zde potvrdil. A mimochodem, kdyby vám mangrovníky a ostatní lesy ostrova byly nějak povědomé, vězte, ţe tu reţisér Steven Spielberg natáčel svůj film Jurský Park. Na jihozápadě ostrova, kde převládá pouštní typ krajiny, rostou převáţně sloupovité kaktusy a opuncie.

Národní part Los Haitises

Dominikánská republika je také domovem několika překrásně kvetoucích druhů stromů. Nabízíme vám krátké popisy, které by vám měly pomoci je identifikovat:


Flamboyant kvete od dubna do května. Je to široký strom s pětilistými rudými květy a hnědými lusky. Pochází z Madagaskaru a byl masivně vysazován v parcích a zahradách po celé Dominikánské republice. Místní název je flamboyán.

Překrásně rozkvetlý strom Flamboyant

Elephant‘s Ear (sloní ucho) kvete od října do listopadu. Strom dorůstá výšky aţ 25 metrů a je vysazován na veřejných prostranstvích. Jméno získal díky svým plodům, podobným velkému uchu. Květy jsou malé, bílé a velmi křehké. Místní název je oreja. Mango kvete od listopadu do dubna. Původem je to strom indický a je známý především díky svým plodům, ovoci sladké chuti, květy má drobné, bílé a také jedlé, ačkoli jejich šťáva můţe vyvolat alergickou reakci.

Mango


Mammee-apple (mamej americký) kvete od května do září. Rodí velmi dobré ovoce, které je servírováno syrové nebo je konzervováno. Kulatý a zelený plod má velikost baseballového míčku. Květy mají čtyři bílé lístky. Strom dorůstá výše 30 metrů a je velmi štíhlý. Místní název je mamey.

Sloní ucho

Jacaranda kvete od března do června. Varieta tohoto druhu, která je k nalezení na ostrově, neexistuje nikde jinde. Dorůstá výšky 10 metrů a její květy jsou trubkovitého tvaru, většinou bílé, s rudým ţíháním. Původem z Brazílie. Ledvinovník (kešu) kvete od dubna do srpna. Je známý svými plody, chutnými kešu oříšky. Pozor – plod bývá obalen ţlutou duţinou, která vypadá jedle, ale je poměrně dost jedovatá! Květy má ledvinovník rudobílé. Místní název je cajul. Star-apple (hvězdné jablko) kvete od května do října. V sadech často pěstovaný strom rodí chutné plody, sladká zelená jablka, která mají příznivý vliv na zdraví. Strom, dorůstající výšky 25 metrů, byl pojmenován podle tvaru semen v jádřinci plodu. Květy jsou malé a ţluté. Místní název je caimito. Swietenia mahagoni – národní strom Dominikánské republiky


VÍZA A DOKLADY


VÍZA A DOKLADY Čeští občané nepotřebují víza ke vstupu na dobu nepřesahující 90 dnů. Nutno pouze zakoupit turistickou kartu (Tarjeta de Turismo) v ceně cca USD 10,- na některém z konzulátů Dominikánské republiky nebo přímo na letišti Las Américas v Santo Domingu, Dominikánská republika. Při vstupu do země je nutno sdělit imigračnímu úředníkovi účel a předpokládané trvání doby pobytu. Peníze je nutné měnit pouze v komerčních bankách, certifikovaných směnárnách v hotelech a směnárnách. Při odjezdu ze země není dovoleno vyváţet v hotovosti více neţ USD 10 000,-, či její ekvivalent v jiné měně.

Jedna z moţností jak navštívit Dominikánskou republiku je soukromým letadlem

Odletová daň je ve výši USD 20,- výjimkou dětí do dvou let věku. Cenné věci ponechané v autě bez dozoru na pláţi či veřejném místě mohou být odcizeny. Zvyšuje se počet vloupání do soukromých rezidencí. Některá letoviska zaznamenala zvýšení počtu případů přepadení. Velká letoviska se soukromou ochrankou jsou však naprosto bezpečná. Taxisluţba je poměrně levná a bezpečná. K dopravě mezi městy je moţno pouţít síť spolehlivých a poměrně levných soukromých dopravců. Turistická policie je vţdy ochotná pomoci v případných potíţích, kromě španělštiny většinou ovládá i angličtinu. Mezinárodní řidičský průkaz je platný na dobu 3 měsíců.


JAK CESTOVAT DO DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY


JAK CESTOVAT DO DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY Vzhledem k ostrovní povaze a vzdálenosti od ČR, lze do Dominikánské republiky cestovat prakticky pouze letecky. Z ČR v současné době nelétá ţádný přímý spoj. Dominikánská republika má na 34 letišt, z toho 10 mezinárodních. Z Evropy se létá do Dominikánské republiky z Madridu (Iberia), Paříţe (Air France), Londýna (British Airways), Frankfurtu (Lufthansa, Condor, atd) a z desítky dalších destinaci jako Berlin, Dráţďany, Bruselu, atd. Mezi letecké společnosti které doporučujeme pro let do Dominikánském je předevší Air Europe a Iberia. Opravdu velmi negativní zkušenosti jsou s Air France, které nedoporučujeme vyuţívat snad jen pokud není jiná moţnost. Air Europe zajišťuje i cestovaní s vaším psím nebo kočicím miláčkem. Hlavní destinací pro váš cílový let do Dominikánské republiky bude njedno z těchto nejvíce vyuţívaných letišť: Santo Domingo, La Romana, Punta Cana, Puerto Plata a Sosua. Let trvá cca 8 aţ 9 hodin, pokud cestuejte soukromým letadlem tak z ČR je přímý let cca 7 hodin pokud cestujete tryskovým letadlem.

Při cestě tam Do Dominikánské republiky můţete bezcelně dovézt 200 cigaret nebo 100 cigarilos nebo 50 doutníků. Z nápojů je to jeden litr alkoholického nápoje s více neţ 22 % alkoholu, nebo dva litry s obsahem alkoholu 22 % nebo méně, nebo dva litry šumivého nebo sladkého vína a dva litry běţného vína. Dále 500 gramů kávy nebo 200 gramů rozpustné kávy, 50 gramů parfému a 0,25 litru toaletní vody. Veškeré osobní věci v přiměřené míře. Je zakázán dovoz narkotik, zbraní, výbušnin a nedeklarované měny. Pokud máte další otázky co smíte do země přivést bez proclení, kontaktuje generální konzulát v Praze. Při cestě zpátky Pozor na výjezd z Dominikánské republiky. Nezpracované zlato či minerály, jako je např. surový larimar nebo jantar, se nesmějí vyváţet. Stejný zákaz platí i na korály a jiné věci vylovené z moře. Clo se neplatí za dárkové předměty v hodnotě do 100 USD. Drogy Jedete-li na dovolenou, zapomeňte na to, ţe byste drogy do země dovezli nebo se pokusili vyvézt. Hrozí vám pokuta aţ 50 000 DOP (cca 3 500 USD, coţ odpovídá cca 100 000 CZK) a aţ 5 let vězení! Pozor na v Dominikánské republice získané "přátele" – ti Vás mohou vyuţít k pašování drog, například ţádostí o předání balíčku známým v Evropě.


JAK CESTOVAT PO DOMINIKÁNSKÉ REPUBLICE Auta v Dominikánské republice smíte řídit od 21 let s platným mezinárodním řidičským průkazem, jezdí se vpravo, je třeba mít se na pozoru před bezohlednými řidiči. Maximální rychlost je na silnicích první třídy 100 km/hod, na ostatních 80 km/hod. Benzín se čepuje v galonech (3,7 litru) a galon stojí cca 30 DOP. Je moţné očekávat problémy se zkorumpovanými policisty. Bohuţel, uplácení není ničím nezvyklým. Kdyţ vás policista zastaví a bude poţadovat úplatek, aby vás nemusel pokutovat za "řízení špinavého auta" nebo "pomalé brzdění", neodporujte. Omluvte se, řekněte, ţe je vám líto, ţe jste porušil zákon. Nemusíte ani mluvit španělsky - většina policistů umí anglicky alespoň natolik, aby si dokázali říci o peníze. V takovém případě se hodí nosit v peněţence jen malou částku, tuto dát policistovi. Kdyţ uvidí, ţe nemáte víc, většinou vás poté nechá jít. Pravděpodobně nemá ani smysl si stěţovat – vaše situace by se tím jen zhoršila. Jinak v Dominikánské republice existuje jen minimum silničních pravidel a málokteré je někým z místních dodrţováno. Největším problémem jsou stálé dopravní kolapsy, doprovázené navíc neustálým troubením stojících aut. Pouţívání blinkrů je zcela nahodilé, brzdová světla totéţ, auta zastavují bez varování, odbočují do protisměru, z aut se vyhazují různé odpadky nebo se řítí městskými ulicemi nebezpečnou rychlostí. Jízda v noci mezi městy je obohacena o problém s neexistencí osvětlení a kvůli neustálým výpadkům proudu se totéţ můţe stát i ve městech. Stejně jako na auta, je třeba si dát pozor na neopatrné chodce. Na silnicích se mimo jiné vyskytují i zvířata nebo různé pohozené předměty. Pokud chcete řídit automobil v Dominikánské republice, dobře si to rozmyslete. Navíc je jen asi polovina silnic v Dominikánské republice vyasfaltována a na ostatních můţete málokdy jet bezpečně rychleji neţ 15 km/hod. Za pouţití silnic první třídy je nutno platit poplatek 2 DOP – tyto vedou ze Santo Dominga do Boca Chicy a naopak. Jako náplast na bolístky automobilového provozu v Dominikánské republice působí fakt, ţe v kaţdém městě je k nalezení alespoň jeden autoservis a ceny oprav jsou neuvěřitelně nízké.

Dálnice ze Santo Dominga do Santiaga


Dopravní značení Una vía – jednosměrná ulice No entre (s přeškrtnutou rovnou šipkou) – zákaz vjezdu Pare – stop Ceda el paso – dej přednost v jízdě No doble izquierda (s přeškrtnutou šipkou mířící doleva) – zákaz odbočení vlevo No estacione (s přeškrtnutým velkým „E“) – zákaz parkování - ostatní značky jsou graficky srozumitelné i evropskému řidiči Časové vzdálenosti mezi městy: Santo Domingo-Puerto Plata 3-1/2 hodiny Santo Domingo-Santiago 1-1/2 hodiny Santo Domingo-Jarabacoa 1-1/2 hodiny Santo Domingo-Boca Chica 1/2 hodiny Santo Domingo-Juan Dolio 1 hodina Santo Domingo-Bayahibe 2-1/2 hodiny Santo Domingo-La Romana 2 hodiny Santo Domingo-Punta Cana 3-1/2 hodiny Santo Domingo-Samana 3-1/2 hodiny Puerto Plata-Samana 3-1/2 hodiny Santo Domingo-Barahona 3 hodiny

Konec nové dálnice ze Santo Dominga do Samany

V Dominikánské republice se jezdí po pravé straně, stejně jako u nás. Dopravní infrastruktura je velice různorodá. V turistických centrech a mezi Puerto Plata a Santo Domingem vedou nové, kvalitní dálnice. V odlehlých oblastech se však jezdí po neoznačených prašných cestách plných výmolů.


Půjčovna aut Mezinárodní řidičský průkaz platí v DR po dobu tří měsíců. Mělo by vám být víc neţ 25 let, jinak budou dělat drahoty a naúčtují vám vysokou přiráţku. Půjčovny aut jsou ve všech větších městech, někdy se dá půjčení zařídit přímo v hotelu. Má to však jeden háček: jednak je to docela drahé, a navíc vozidla bývají ve špatném technickém stavu, coţ na první pohled nepoznáte a samozřejmě vás na to nikdo neupozorní. V zemi platí nepsané pravidlo, ţe za dopravní nehodu je zásadně zodpovědný cizinec. Ať uţ se to seběhlo jakkoli, přivolaný policista na místě při „vyšetřování“ vţdy konstatuje, ţe na vině jste vy a bude po vás vymáhat náhradu vzniklé škody. Účastníkem dopravní nehody se můţete stát velmi snadno, protoţe pravidla silničního provozu domorodcům nic neříkají a jezdí se opravdu divoceţádné blinkry při zatáčení, přednost má ten, kdo je rychlejší a agresivnější, často řídí pod vlivem alkoholu, troubení a hlasité hádky jsou všudypřítomné. Z těchto důvodů není půjčování auta moc dobrý nápad, důkladně zvaţte, jestli vám to za to váţně stojí. Autobusová doprava Hromadnou přepravu klimatizovanými autobusy zajišťují dvě celostátní společnosti- Metrobus a Caribe Tours, jízdné je levné a časy odjezdů se víceméně přesně dodrţují. Guaguas Kromě autobusů se dá cestovat i v takzvaných „guaguas“, coţ jsou staré mikrobusy nebo dodávky, které bývají narvané k prasknutí a lidé se tísní na otevřené korbě vozu. Není to pohodlné, zato hodně ušetříte. Guaguas nemají ţádný pravidelný jízdní řád ani pevné zastávky, řidič obvykle čeká tak dlouho, dokud se většina míst nezaplní, pak vyjede a další cestující nabírá při cestě, stačí na něj mávnout a zastaví. Výhodou je, ţe pomocí guaguas se můţete dostat i do méně přístupných míst, kam nejezdí linkové autobusy. Další variantou, která se ale doporučuje jen v nutných případech a na krátkou vzdálenost, jsou tzv. motoconchos. Je to jakási motorizovaná rikša, kde vpředu sedí řidič na mopedu a za ním maximálně tři pasaţéři v přívěsu.

Typický barevný autobus Guaguas


Taxi Taxíky jsou ideální na cestování v pozdních večerních hodinách, kdy autobusy uţ nejezdí a motoconchos nejsou bezpečné, a na překonávání krátkých vzdáleností. Ve městě i před hotelem většinou seţenete volný taxík během chvilky. Sazbu si raději dohodněte se šoférem předem, aby si potom neřekl o nějakou nehoráznou sumu.

Doprava v chudinské části Santo Dominga


MĚSTA


MĚSTA Santo Domingo Hlavní město Santo Domingo de Guzmán má asi 2,2 miliony obyvatel a je nejstarším městem, které zaloţili (r. 1498) španělští kolonizátoři, na celé západní polokouli. Je to hospodářská i správní metropole země, leţící na jihovýchodním pobřeţí kolem ústí řeky Ozama. Najdeme zde mimo jiné největší mezinárodní letiště v zemi (Aeropuero Las Américas) a nejstarší univerzitu v celé Americe.

Santo Domingo - Moderní část nejstaršího města Amerického kontinentu

Puerto Plata Puerto Plata je nejdůleţitější přístav a obchodní centrum na severním pobřeţí, zaloţené r. 1496, a jako jediné turistické centrum se můţe pochlubit kromě krásných pláţí i historickými památkami. Navíc má unikátní polohu na úpatí hory Pico Isabel, kam vede kabinová lanovka, a odkud můţete obdivovat panorama celého zálivu. Na vrcholu Pico Isabel se tyčí socha Krista Spasitele, menší napodobenina slavné předlohy z Rio de Janeira. Za návštěvu stojí pevnost San Felipe s expozicí vojenské techniky, muzeum jantaru, a náměstí Parque Central s elegantnímí viktoriánskými stavbami.

¨ Puerto Plata


Punta Cana Nejvyhledávanější a dle mnohých i nejlepší prázdninové středisko leţí v provincii Altagracia u světoznámé pláţe Bávaro, která patří k nejkrásnějším v Karibiku – táhne se v délce 35 kilometrů, je pokryta jemným bílým pískem a obklopena hustými palmovými háji. Moře je tu křišťálově čisté a přechází ze zelných do azurových odstínů. Vstup do moře je velmi pozvolný a dno písečné, nejsou tu ţádné korály ani kamínky, o které byste se mohli poranit. V Punta Cana má vlastní malé letiště, je tu velké mnoţství hotelů, dobré nákupní moţnosti a skvělé podmínky pro sportování a zábavu.

Bělostné pláţe v délce několika kilometrů a kokosové palmy splňují všechna očekávání romantické dovolené


Playa Dorada Oblíbená Playa Dorada je nádherný luxusní ráj, kde se zámoţní cestovatelé mají jako v bavlnce a splní se jim kaţdé přání. Musíte se ale smířit s tím, ţe zde budete bydlet v uměle vytvořeném světě, který má s dominikánskou realitou pramálo společného. All inclusive resorty jsou obehnány vysokou zdí, která chrání turisty a skrývá před jejich zraky bídu chudinských čtvrtí, které se nacházejí jen o pár stovek metrů dále, směrem do vnitrozemí.

Překrásná a romantická pláţ Playa Dorada

Poloostrov Samaná 70 kilometrů dlouhý poloostrov vybíhá do moře v severovýchodní části ostrova a i přes dynamický rozvoj sluţeb spojených s cestovním ruchem si dodnes si zachoval řadu zvláštností a poklidnou, téměř ospalou atmosféru. Nejvíce hotelů je v okolí vesnic Las Galeras a Las Terrenas, ale rozhodně to nejsou ţádná masivní turistická centra. Pláţe jsou zde idylické – bílý písek, tyrkysové moře a odpočinek ve stínu kokosových palem, jako vystřiţené z katalogu. Velkou zdejší atrakcí je pozorování velryb, které připlouvají v lednu za účelem páření.

Pláţ Samaná www.dominican-services.com

Sosúa Městečko zaloţili ţidovští uprchlíci z Evropy ve čtyřicátých letech. Z nevýznamné zemědělské osady se během pár let stalo kosmopolitní, hektické letovisko. Turistický boom zde ale nadělal více škody neţ uţitku, romantický duch místa se dávno vytratil a zbyla kouzelná, ale přeplněná pláţ, stánky s kýčovitými suvenýry a nepřeberné mnoţství gastronomických zařízení. Jezdí sem hlavně německy hovořící klientela.

Prodavač obrazů v Sosua

Cabarete Břehy střediska Cabarete omývají mohutné vlny, proto je toto místo s jedinečnou atmosférou zaslíbeno surfařům a windsurfařům všech moţných národností. Převládá zde hlavně mladá, méně náročná klientela a tomu odpovídají i levné hotely a privátní pokoje k pronajmutí, spousta pláţových barů, a rušný noční ţivot na diskotékách, kde zábava utichá aţ v časných ranních hodinách. Pouliční obchodníci nabízejí kromě klasických suvenýrů i tetování a vylepšování účesu zaplétáním copánků s korálky.

Oblast a městečko Cabarete na pobřeţí Atlantického oceánu je rájem pro surfaře a nočního ţivota


Boca Chica Jen pár kilometrů na východ od Santo Dominga se nachází půvabné letovisko Boca Chica. Ţije to tu hlavně o víkendech a večer, kdy přijíţdějí domorodci z hlavního města. Díky nim se nebudete cítit izolovaně a můţete si vychutnat pravý karibský kolorit. Zátoka je chráněna korálovým útesem, voda mezi ním a pláţí je velmi mělká a klidná, proto je toto středisko vhodné pro trávení dovolené s dětmi.

Oblast známa jako Boca Chica se stejnojmennou pláţí se nalézá cca 25 km od centra Santo Dominga

Juan Dolio Relativně mladé a stále se rozvíjející středisko si získává přízeň turistů hlavně díky vysokému standardu ubytovacích a stravovacích zařízení. Je vhodné zejména pro lidi touţící po odpočinku a relaxaci v hezkém, klidném prostředí. Pozor ale na koupání v moři – na dně jsou ostré korálové výběţky, proto si raději vţdy berte gumové boty do vody.

Nové golfové středisko Country Golf Club Juan Dolio ve stejnojmenné lokalitě www.dominican-services.com

Bavaró Lokalita Bavaró byla ještě nedávno neznámou částí pobřeţí na jihovýchodě ostrova, zarostlou bambusovými houštinami a z větší části nedostupnou. Turistický potenciál, který nabízejí zejména překrásné bělostné pláţe však nezůstal nevyuţit. Celá oblast zaznamenala v posledních letech bouřlivý rozvoj. Na pláţi Bávaro v letovisku Punta Cana se nachází přes 40 rozsáhlých turistických komplexů, jeţ snesou nejpřísnější měřítka. Celá 30-ti kilometrová pláţ je ideálním místem pro všechny druhy vodních sportů a pro večerní romantické procházky. Bavaró se díky nádherné pláţi a úrovni turistických sluţeb stala jedním z nejvyhledávanějších letovisek v celém Karibiku.

Luxusní resort v Bavaró

Bayahibe V okolí malé rybářské vesničky Bayahibe vyrostlo na krásné bělostné karibské pláţi jen několik hotelových komplexů vysoké úrovně. Oblast se nachází přímo naproti ostrovu Saona na okraji přírodní rezervace, coţ zaručuje opravdu pěkné přírodní prostředí a nádherné klidné moře. Oblastní centrum La Romana s letištěm, na kterém přistávají charterové lety z Prahy, a vyhlášené luxusní turistické středisko Casa de Campo je přitom na dosah, jen asi 20 minut cesty. V komplexu Casa de Campo stojící vily amerických boháčů a představitelů show-businessu např. Franka Sinatry, umělecká vesnička Altos de Chavón na hraně kaňonu řeky Río Chavón – dějiště mnoha hollywoodských dobrodruţných fi lmů, proslulá golfová hřiště Teeth of the Dog a Links, amfiteátr v němţ pořádají koncerty největší hvězdy amerického uměleckého nebe popové scény, to je jen několik místních lákadel.


La Romana Novější turistické letovisko s bílými pláţemi a kokosovými palmami pro náročnější klientelu. Letovisko je tvořeno především moderními hotely, které splňují představu o luxusní dovolené. Nachází se na poloviční cestě mezi hlavním městem Santo Domingo a letoviskem Punta Cana (cca 2 hod.).

Isla Catalina je ostrov vzdálený jen několik minut plavby z La Romany

San Pedro de Macoris Provincie leţící na břehu Karibského moře se nachází mezi La Romana a Distrito Nacional. Místo důleţité pro rybářský průmysl, je to rodiště slavné basebalové legendy Sammy Sosa a nachází se zde také známý resort Juan Dolio. Mezi další destinace které stojí za navštívení jsou místní národní parky, pohoří, solné doly, a oblasti v blízkosti Haitské hranice.

San Pedro de Macoris


PROVINCIE


PROVINCIE Dominikánská republika je rozdělena do 31 provincií. Hlavní město Santo Domingo, je součástí Distrito Nacional. V závorce jso uvedena hlavní města těchto provincií.

1. Ázua

17. Monte Plata

2. Bahoruco (Neiba)

18. Pedernales

3. Barahona

19. Peravia (Baní)

4. Dajabón

20. Puerto Plata

5. Duarte (San Francisco de Macorís)

21. Salcedo

6. Elías Piña (Comendador)

22. Samaná

7. El Seibo

23. Sánchez Ramírez (Cotuí)

8. Espaillat (Moca)

24. San Cristóbal

9. Hato starosta

25. San José de Ocoa

10. Independencia (Jimaní)

26. San Juan

11. La Altagracia (Higüey)

27. San Pedro de Macorís

12. La Romana

28. Santiago

13. La Vegová

29. Santiago Rodríguez (Sabaneta)

14. María Trinidad Sánchez (Nagua)

30. Santo Domingo

15. Monseñor Nouel (Bonao)

31. Valverde (Mao) D.N. *

16. Monte Cristi * Distrito Nacional (D.N.), je město Santa Domingo.


HOTELY V DOMINIKÁNSKÉ REPUBLICE


HOTELY V DOMINIKÁNSKÉ REPUBLICE

Všeobecně platí, ţe se v zemi nachází několik zajímavých míst, kde se koncentruje téměř veškerý turismus. Nejčastěji se zřejmě dostanete do turistických center Playa, Dorada, Sosúa a Punta Cana, poskytující hotely all inclusive. V první zmíněné oblasti najdete mnoţství ubytovacích i zábavných zařízení, ovšem od typických dominikánských obyvatel a malých vesniček zůstanete poněkud odděleni. V Punta Caně oceníte zejména nádhernou pláţ a vhodné podmínky pro vodní vyţití. Na druhou stranu ale hotelové komplexy leţí poměrně daleko od sebe a je sloţitější sehnat si vhodný dopravní prostředek. Hotelové utobusy jsou určeny pouze pro hosty, tak dobrou alternativou mohou být velmi laciné veřejné autobusy nebo taxi. Pro individuální cestovatele se nabízí mnoţství ubytovacích zařízení téměř všech cenových kategorií. V Dominikánské republice naleznete malé soukromé hotely ta 20 USD na noc aţ po ultra luxusní vily a resorty za několik tisíc dolarů za den. V obecné rovině platí, ţe velmi kvalitní ubytování je moţné pořídit v cenové relaci okolo 40-80 USD denně.

VIP klienti milionářského residenčního entra CapCana mohou vyuţívat i soukromého letadla společnosti CapCana


DŮLEŢITÁ TELEFONÍ ČÍSLA KONTAKTY


DŮLEŢITÁ TELEFONÍ ČÍSLA KONTAKTY Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, poţárníci, infolinky apod.):         

pohotovostní číslo 911 hasiči 809-6822000 národní policie 809-6823151 Červený kříţ 809-6823792 Civilní obrana 809-6893898 CDE 809-5351100 Tecni-taxi 5672010 transporte turístico - taxi 809-4221330 stíţnosti a reklamace 809-4125045

Dominikánský policista dopravní metropolitní policie

Kontakty na důleţité vládní instituce

BANCO CENTRAL DE LA REPUBLICA DOMINICANA Oficina Principal Calle Pedro Henríquez Ureňa esq. Leopoldo Navarro, Apartado Postal 1347 SWIFT: BCRDDOSX Santo Domingo Telefon: 001-809-2219111 e-mail: [email protected]


CENTRO DE EXPORTACIÓN E INVERSIÓN DE LA REPUBLICA DOMINICANA Dir. Ejecutivo Eddy M. Martínez Av. 27 de Febrero, esq. Av. Gregorio Luperón Santo Domingo Telefon: 001-809-5305505, 809-5308202 e-mail: [email protected] web: www.cei-rd.gov.do

SECRETARIADO ADMINISTRATIVO DE LA PRESIDENCIA Palacio Nacional, Av. Mexico esq. C/Dr. Delůgado Santo Domingo Telefon: 00809-6864771 Fax: 00809-6882100

SECRETARÍA DE ESTADO DE AGRICULTURA Autopista Duarte km 6,5, Los Jardines del Norte Santo Domingo Telefon: 00809-5473888 Fax: 00809-2271268 web: www.agricultura.gov.do

SECRETARÍA DE ESTADO DE INDUSTRÍA Y COMERCIO Av. Francia esq. C/ Leopoldo Navarro, Edif. de Oficinas Gubernamentales Juan Pablo Duaerte, 7mo. Piso Santo Domingo Telefon: 00809-6855171 Fax: 00809-6864741 web: www.seic.gov.do

SECRETARÍA DE ESTADO DE INTERIOR Y POLICÍA Av. Francia esq. C/Leopoldo Navarro, Edificio de Oficinas Gubernamentales Juan Pablo Duarte, 3er Piso Santo Domingo Telefon: 00809-6866251 Fax: 00809-221823

SECRETARÍA DE ESTADO DE OBRAS PÚBLICAS Av. San Cristóbal esq. Av. Tiradentes Santo Domingo Telefon: 00809-5652811 Fax: 00809-5623382 web: www.seopc.gov.do


SECRETARÍA DE ESTADO DE LAS FUERZAS ARMADAS Av. 27 de Febrero esq. Luperón Santo Domingo Telefon: 00809-5305149 Fax: 00809-5311309 web: www.secffaa.mil

SECRETARÍA DE ESTADO DE RELACIONES EXTERIORES Av. Independencia No. 752 Santo Domingo Telefon: 00809-5356280 Fax: 00809-5335772 web: www.serex.gov.do

DIRECCION GENERAL DE ADUANAS DE LA REPUBLICA DOMINICANA Av. Abraham Lincoln No. 1101 casi esq. John F. Kennedy del ensanche Serrallés Santo Domingo Telefon: 00809-5477070 Fax: 00809-5405853 web: www.dga.gov.do

DIRECCION GENERAL DE IMPUESTOS INTERNOS Av. México 48 Santo Domingo Telefon: 00809-6892181 web: www.dgii.gov.do e-mail: informació[email protected]


DOPORUČENÍ PRO TURISTY


DOPORUČENÍ PRO TURISTY V Dominikánské Republice není třeba očekávat přílišné potíţe. Desetitisíce turistů proţily svůj pobyt zde v naprostém klidu a bez problémů, je však třeba mít na paměti, ţe toulky po perifériích měst a také hurikány mohou nebezpečně ohrozit váš ţivot. Krádeţe jsou, obzvlášť v chudých městech, na denním pořádku.

Dominikánská folklórní kapela v Samaně

Nejlepší ochranou proti nebezpečí je informovanost a přiměřená opatrnost. Moţnost, ţe se stanete obětí zločinu můţete zredukovat, pokud budete dodrţovat následující doporučení: 1. Pokud víte, ţe je nebudete potřebovat, ponechejte své peníze, doklady, víza, letenky, apod. v podepsané a zalepené obálce v hotelovém sejfu. Skoro kaţdý hotel nabízí hostům moţnost úschovy cenností v trezoru; obálku si ale často musíte obstarat sami. Udělejte si vţdy kopie Vašich dokladů. 2. Další cennosti, které nutně nepotřebujete, nechejte zamčené v hotelovém pokoji v kufru. Je to většinou bezpečnější, neţ kdybyste je nosili s sebou. 3. Noste peněţenku zavěšenou na krku a pod oblečením. V hotovosti sebou noste jen malé částky, stačí kolem 20 USD (cca 300 DOP), v kapse nebo jinak prázdné peněţence nebo batohu, který budete moci postrádat, pokud by došlo ke krádeţi. 4. Uvědomujte si, ţe jakýkoli batoh můţe být ukraden nebo zničen. Obvykle spolupracují dva zloději, jeden přeřízne popruh a druhý s batohem utíká. Na letištích nebo autobusových nádraţích drţte batoh pevně před sebou, obzvlášť jestli hovoříte s úředníkem. 5. Netoulejte se opuštěnými ulicemi nebo místy vzdálenými od městského centra, především v noci. 6. Nenechávejte ţádné cennosti v autě, pokud nestojí na hlídaném parkovišti. 7. V ţádném případě nenoste na pláţe drahé hodinky, kamery nebo šperky. Škodí jim písek a mořská voda a mohou vám být lehce ukradeny. www.dominican-services.com

8. Pokud budete přepadeni, snaţte se chovat klidně a nedejte se vyprovokovat. Pokud ucítíte, ţe to nejde jinak, odevzdejte raději zlodějům všechny své cennosti, ţivot je mnohem důleţitější. Jak jiţ bylo ale několikrát řečeno, nejlepší prevencí je nedávat okázale najevo své bohatství a nevystavovat se zbytečnému nebezpečí chozením od neznámých míst a s neznámými lidmi. 9. Dávejte si také dobrý pozor, pokud se chystáte mít něco dočinění s drogami. Zákon zakazuje konzumaci, prodej a drţení drog. 10. Apelujeme také na ţeny, které se rády opalují nahoře bez. Na mnoha evropských pláţích to moţná nevzbuzuje ţádné pohoršení, ale zde tímto jen uráţíte vkus a cit Dominikánců. Buďte prosím ohleduplní a respektujte odlišné tradice a mravností zvyklosti. 11. Snaţte se také chránit přírodu a nekupovat jakékoliv výrobky – šperky a ozdobné předměty z korálů, mušlí, ţelvoviny nebo krokodýlí kůţe. Obchodování s výrobky z ohroţených druhů je zakázáno a celníci takovéto zboţí na hranici zabavují. Toto omezení se samozřejmě vztahuje i na ţivá zvířata a rostliny. V případě, ţe byste se přesto stali oběťmi trestného činu, obraťte se na místní policii Ţeny cestující do Dominikánské Republiky se nevystavují velkému nebezpečí ani pokud cestují samy. Musejí ale dodrţovat poněkud přísnější pravidla neţ muţi - trochu konzervativnější oblečení a naprosté ignorování muţských poznámek a hvízdání vyřeší většinu moţných problémů. Problém je v tom, ţe v celé Dominikánské Republice oblékají šortky (mimo pláţ), minisukně a přiléhavá trička jen prostitutky a tedy takto oblečená ţena můţe očekávat, ţe se k ní muţi budou chovat s menším respektem. Neţ se z pláţe vydáte do města, musíte se převléknout nebo alespoň zakrýt plavky tričkem. Mnohé dominikánské ţeny nosí tričko přes plavky i na pláţi a dokonce se v něm i koupají. V Dominikánské Republice byste také za ţádných okolností neměla chodit bez podprsenky, je to obecně chápáno jako výzva. Pokud přijmete pozvání na večeři od dominikánského muţe, buďte si vědoma toho, ţe podle místního smýšlení toto nemůţe skončit pouhým podáním ruky na rozloučenou. Neţ se tedy vydáte objevovat krásy nočního města po boku rodilého Dominikánce, stanovte pevné hranice, které nehodláte překročit a dejte to muţi jasně na srozuměnou

Prostituce je největším ,,distributorem,, pohlavních nemoci a viru HIV


Drogy Drţba, konzumace i prodej omamných látek, včetně marihuany a hašiše, jsou přísně zakázané, hrozí za to vězení a policie často provádí namátkové kontroly. I přes tato striktní opatření je Dominikánská republika stále povaţovaná za mezinárodní překladiště drog, zejména odsud proudí kolumbijský kokain na severoamerický nelegální trh. Prostituce Tíţivá finanční situace nutí mnoho dominikánských ţen z nejchudších vrstev, aby si za zdroj obţivy zvolily nejstarší řemeslo na světě. Smutné je, ţe mezi prostitutkami nejsou výjimkou ani třináctičtrnáctileté dívky. Jejich zákazníci jsou převáţně cizinci z USA, Kanady a západní Evropy, kterých za milostnými hrátkami kaţdoročně přijíţdí tisíce. Nákaza AIDS Počet nakaţených virem HIV je mimořádně vysoký a vzhledem k nedostatečné prevenci a neinformovanosti lidí stále stoupá. Karibik je v tomto problému po střední Africe druhým nejrizikovějším regionem naší planety. Kromě AIDS se tu hojně vyskytují i jiné pohlavně přenosné choroby, např. syfilis, proto vţdy dbejte na pouţití kvalitní ochrany nebo se intimním kontaktům s domorodci úplně vyhněte. Pitná voda

Voda z kohoutů není pitná. Doporučujeme kupovat balenou vodu (aqua purficada - voda, aqua mineral - minerálka). Pozor na led v nápojích. V hotelích nebývá problém, ale v restauracích u pláţí a na ulici .

Dominikánský polodrahokam larimar


OČKOVÁNÍ


OČKOVÁNÍ Příprava na cestu a pojištění Nezapomeňte si s sebou vzít všechny léky, které běţně uţíváte plus navíc si pro jistotu vemte „krabičku první pomoci“, kam dáte desinfekci, náplasti, obvaz, repelent, analgetika, prášky proti průjmu a na sniţování horečky, popřípadě Kinedril a další léky, jak uznáte za vhodné. Léky se totiţ v Dominikánské republice shánějí poměrně obtíţně pokud jste mimo hlavni město nebo obecně velká města. Existuje zde veliká síť soukromích lékáren, které často mají pouze základní druhy léků. Před odjezdem uzavřete zdravotní pojištění! Kdo tak neučiní, hazarduje se svým zdravím i s penězi. V současné době není do Dominikánské republiky nutné ţádné očkování, pouze se doporučuje pro dlouhodobý pobyt očkování pro hepatitidu A. Dominikánské nemocnice V případě, ţe dojde k úrazu nebo se vám udělá natolik špatně, ţe budete potřebovat ošetření lékaře, uvědomte nejprve hotelovou recepci, tam vám poradí jak postupovat dál a přivolají pomoc. Cizinci za kaţdý lékařský výkon musí platit hotově a nejsou to zrovna zanedbatelné částky, proto mějte vţdy určitou finanční rezervu, nikdy nevíte co se můţe stát. Účet z nemocnice si dobře uschovejte, po návratu ho předáte pojišťovně k proplacení. Pokud bude nutná hospitalizace, trvejte na soukromé klinice, státní zdravotnická zařízení trpí nedostatkem personálu a moderního vybavení, úroveň péče je tam velmi slabá, i kdyţ snaha personálu pomoci je vţdy na stejné úrovni jako v Evropě. Střevní potíţe Během pobytu vás pravděpodobně krátkodobě postihnou drobné střevní potíţe. Příčinou je zdejší voda, která není nijak závadná, ale má jiné bakteriální sloţení neţ na jaké je organismus středoevropana zvyklý. Riziko průjmu se dá minimalizovat tím, ţe nebudete pít vodu z kohoutku a to ani ve formě kostek ledu, které se dávají do nápojů. Pijte pouze balenou vodu a nekupujte si zmrzlinu u stánků na ulici. Pokud budete ţít v Dominikánské republice delší dobu, po pár týdnech si na vodu i zdejší klima zvyknete a budete naprosto bez jakýkoliv potíţí. Úpal Mnoha lidem se udělá nevolno z dlouhého pobytu na slunci. Nepodceňujte sílu karibského slunce, pálí opravdu velmi intenzivně, zejména mezi jedenáctou a třetí hodinou odpolední. Pouţívejte pokrývku hlavy a pravidelně se maţte, hlavně ze začátku, opalovacími krémy s vysokým ochranným faktorem. Natírejte se i kdyţ je zataţeno, sluneční paprsky k vaší kůţi stejně pronikají. Úţeh rozhodně není nic příjemného a můţe vám zkazit kus dovolené. Pro případ spálení si z domova vezměte hojivý Panthenol. Jako ochranný krém se doporučuje s UV faktorem 35 a vyšším. Doporučená očkování Pokud cestujete pouze do resortu nebo hlavního města, nemusíte být očkováni. Pokud cestujete na delší dobu a plánujete být delší čas na venkově, v přírodě nebo návštěvu Haiti, jsou doporučena následující očkování s přihlédnutím na zdravotní rizika: Hepatitida A Očkování je naléhave doporučované všem cestovatelům pro jejich ochranu. Důvodem je ochrana před nákazou v oblastech s neznámou hygienickou úrovní. Očkování se provádí jednou dávkou vakcíny nejpozději 7 dní před odjezdem do rizikové oblasti. Ochrana očkováním je doporučena pro níţe uvedené nemoci jen v případě, ţe je plánován dlouhodobý pobyt s předpokladem návštěvy sousedního země Haiti, nebo návštěvy a dlouhodobého kontaktu s ,,vesnickými, oblastmi se sníţenou hygienou:


a) b) c) d) e) f) g)

Brišní tyfus Vzteklina Hepatitida B Záškrt Tetanus Spalničky Malárie

Ostatní zvláštní infekční rizika: a) b) c) d) e)

Koţní leishmaniáza Horečka dengue Leptospiróza Bilharcióza Venerické infekce

Podmínky vyuţívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Zdravotní péče pro české občany a občany EU je na dostatečné úrovni a je poskytována převáţně soukromými zařízeními. Platba je poţadována v hotovosti. Je nutno věnovat pozornost uzavření kvalitního zdravotního pojištění jiţ před cestou do teritoria. Náklady na ošetření jsou pojištěnci vráceny aţ po návratu do ČR. Zdravotní péče je poměrně na dobré úrovni. V pohraničních oblastech s Haiti je moţný výskyt malárie. V letních měsících je zvýšený výskyt komárů přenášejících horečnaté onemocnění dengue. Doporučuje se pouţívat vhodné repelenty.

Dominikánská republika je bezpečnou zemí pro turisty a moţnost nákazy malárií je naprosto minimální


ČESKO ŠPANĚLSKÝ SLOVNÍČEK


ČESKO ŠPANĚLSKÝ SLOVNÍČEK česky - španělsky: pozdravy a zdvořilostní fráze Dobrý den - Buenos días. Dobré odpoledne - Buenas tardes. Dobrou noc - Buenas noches. Nashledanou - Hasta luego./ Adios. Jak se máte? (k jednotlivci) - Como está? Jak se máte? (ke skupině) - Como están? Mám se dobře - Estoy bien. Děkuji - Gracias. Prosím - Por favor. Není zač - De nada. Omluvte mě - Perdóneme. oslovení pán - Seňor paní - Seňora slečna - Seňorita manţelka - esposa (mi) manţel - esposo (mi) souhlas a nesouhlas Ano - Sí. Ne - No. přídavná jména a číslovky dobře - bueno lépe/lepší - mejor nejlépe/nejlepší - lo mejor více - más méně - menor velmi málo - poco, poquito ţádosti a oznámení Jsem nemocen./Je mi špatně - Estoy enferma./Estoy enfermo. Kolik? - Cuánto? Kolik to stojí? - Cuánto cuesta esto? (Cuánto se cobra?) Chci… - Quiero… Nechci… - No quiero… Rád bych… - Quisiera… Dejte mi… - Deme… Co si přejete? - Qué quiere? Máte… - Tiene… Je/jsou tu… - Hay… Je tu trh? - Hay mercado? Mluvíte anglicky? - Habla ustéd inglés? Francouzsky - francés Německy - alemán Česky - cecho Nerozumím - No entiendo. Prosím, mluvte pomaleji - Por favor, hable despacio.


časové jednotky dnes - hoy zítra - maňana včera - ayer Kolik je hodin? - Qué hora es? den - día noc - noche týden - semana měsíc - mes číslice 1 - uno 2 - dos 3 - tres 4 - cuatro 5 - cinco 6 - seis 7 - siete 8 - ocho 9 - nueve 10 - diez 100 - cien 1000 - mil celní formality celnice - aduana řidičský průkaz - licencia de manejar pas - pasaporte vízum - visado otázky na cestu a směr nalevo - a la izquierda napravo - a la derecha tudy - por aquí Kde je… - Dónde está… Letiště - el aeropuerto autobusové nádraţí - el terminal de autobuses/central camionera vlakové nádraţí - la estación del ferrocarril pošta - el correo Jak daleko je…? - A qué distancia está…? ubytování hotel - hotel pokoj - cuarto pokoj pro jednu osobu - cuarto para una persona dvoulůţkový - cama matrimonial s manţelským lůţkem - camas gemelas s koupelnou - con baňo se sprchou - ducha/regardera finance peníze - dinero banka - banco směnárna - casa de cambio Chtěl bych vyměnit peníze - Quisiera cambiar dinero.


Výrazy pouţívané pouze v Dominikánské republice: Dímelo? - Jak se máte? blan/gringo - jakýkoli cizinec/turista colmado - malý obchod smíšeným zboţím A su orden - To je v pořádku. chichi - dítě guarapo - šťáva z cukrové třtiny mamacita - hezká ţena pín-pún - úplně přesně A sús ordenes? - Mohu vám pomoci?

Soukromá továrna na výrobu ručně balených doutníků v Punta Caně


KONTAKTY


Bankovní sluţby -

Termínované depozitní účty Spořící účty Vkladové depozitní certifikáty

Mezinárodní bankovnictví -

Multicurrency Account Zúčtovaní mezinárodních plateb Půjčky, investice a zpětné úvěry v domácí a zahraniční měně Velkoobchodní bankovnictví Treasury & Custody Services Asset Management Forex Trading Dokumentární akreditivy

Hypotéky

-

na koupi bytu, rodinného domu nebo komerční nemovitosti na koupi stavebního pozemku na výstavbu, přestavbu, opravu a rekonstrukci nemovitosti na vypořádání spoluvlastnického podílu u nemovitosti, kterou vlastní více majitelů na vypořádání dědických nároků k nemovitosti

Úvěry -

osobní a firemní úvěry kontokorentní úvěr mikropůjčky investiční úvěry překlenovací úvěry provozní úvěry kontokorentní úvěry bankovní záruky (akontační, záruční, celní, exportní, atd.) zpětné úvěry (Back Loans) konsolidace úvěrů

Platební karty -

Mezinárodní platební karty VISA a MasterCard Mezinárodní platební karty CIRRUS/Maestro Předplacené karty MasterCard pro platby na internetu


Šeky a směnky -

šekové kníţky pro soukromé a firemní účty inkasa šeků a směnek prodej a inkasa bankovních šeků

Western Union -

příjem a odesílání plateb prostřednictvím sítě Western Union

Devizové operace -

směna zahraničních měn online a na pobočce banky aktuální kurzovní index pro více jak 10 zahraničních měn směnárna online Forex Trading Stock Trading

Poradenství -

poradenství pro zahraniční investice v Dominikánské republice komplexní sluţby v oblasti zaloţení podniků, poboček podniků a joint ventures v Dominikánské republice sluţby pro zahraniční investory investující v Dominikánské republice fiduciální sluţby (svěřenectví) akvizice a fůze úpisy akcií, zprostředkování prodeje podniků a sluţby depositáře řada dalších individuelních

Residenční výstavba v Punta Cana u Atlantického pobřeží


Sluţby GBH Private Trust SA v Dominikánské republice:

-

Legalizace dokumentů pro ČR nebo jakoukoliv zemi světa Ověřené kopie dokumentů Výpisy a data z veřejných a neveřejných databází v DR (rejstřík firem, katastr nemovitostí, atd.) Výpis z rejstříků trestů Due Diligence osob a firem Informace z registru dluţníků a mezibankovního registru Zastoupení před úřady státní správy Zastoupení před komerčními subjekty Právní sluţby a poradenství (civilní a trestní právo) Zakládání firem Imigrační poradenství Finanční sluţby DNS servery v DR Offshore web hosting Offshore server hosting a server housing VoIP sluţby SIM telefonní karta s tel číslem +1 829 XXXXXX Získání dovozní/vývozní licence Účetní a auditorské sluţby Legalizaci dokumentů Vedení účetnictví Audit Právní a ekonomické poradenství Vyřízení licencí a povolení Webové stránky Optimalizace webů SEO Software pro zúčtování platebních karet Afilliate software Atd.


Sluţby GBH Construcciones CxA v Dominikánské republice: -

Developérská a investiční činnost Bytová výstavba Komerční výstavba Projekty na zelené louce Správa nemovitostí Pronájem nemovitostí Zprostředkování prodeje nemovitostí Zpracování projektů Přípravné práce Inţenýrské sítě

Developérský projekt Cap Cana – Marina. Výstavba probíhá na 120 mil m2 plochy


OBCHODNÍ A TURISTICKÝ PRŮVODCE DOMINIKÁNSKOU REPUBLIKOU

Recommend Documents