OBČASNÍK ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY V POSTOLOPRTECH
ČERVEN 2014
Vážení rodiče, milé děti, příznivci naší školy, již posedmé vycházejí naše ZUŠkoviny, a to je jasný signál, že se prázdniny nezadržitelně blíží. Kdysi jsme s dětmi zpívali moc hezkou písničku, kde se zpívalo: "Malinovou vůní prázdniny již voní…", a tak doufám, že tuto vůni cítí naši žáci, ale i my, učitelé a rodiče. Při tvorbě našich novin jsme konstatovali, že bychom potřebovali nejen pár stránek, ale celou knihu. Tolik se toho za tento školní rok událo. Koncertíky u nás v sálku, v divadle, kině, vystoupení na přehlídkách a soutěžích, v zámecké zahradě, průvod na Postoloprtských slavnostech, výstavy... Nemohu nevzpomenout naši stodvacetičlennou výpravu do Freibergu (SRN) na Adventní koncert Euroregionu. Zážitek z Dómu St. Marien opravdu stál za to. Dobrodružná byla cesta do Prahy, v den zimní dopravní kalamity, kdy nám nepřijel objednaný autobus a jen díky akčnímu zásahu Danka Zíbrta, paní Götzlové a narychlo objednanému mikrobusu jsme na etapy dostali do Chrámu sv. Víta celý sbor Blecha včetně rodičů i pana starosty. Pouze poslední cestovatelé neslyšeli úvodní fanfáry. Blecha ale natáčení Stonožkové mše stihla a vše dobře dopadlo. Letos se dařilo, a je to i znát na nominacích Postoloprtské rybky, především dramaákům a výtvarníkům. Měli letos naplánováno skutečně mnoho přehlídek. Jistě Vás oslovilo i vy-
stoupení Blechy - a už na již zmíněných reprezentativních akcích, nebo na „Dokud se zpívá“ - festiválku, který jsme letos pořádali se ZUŠ Louny v místním kině. Možná jste „ani nedýchali“ u kelímků a drumbenů na Orffovi v Lounech…. Klouzák letos přichystal premiéru celovečerní hry a dospěláci - divadelníci pro nás připravili aktovku „Šálek černé kávy“. Naše škola a Postoloprtská Stonožka byly nominovány na Cenu Ď, a tak jsme se vypravili až do Národního divadla. A co chystáme na nový školní rok? Přes léto neleníme a máme naplánované další úpravy a rekonstrukce v naší škole. Stonožka bude v našem městě působit již dvacátým rokem, a tak by zasluhovala malou oslavu. Na závěr bych ráda poděkovala všem svým kolegům, od paní uklízečky, ekonomky, až po všechny vyučující. Jsou to oni, kteří tuto školu tvoří. Je to především jejich práce a výsledky. Nesmím zapomenout na řadu rodičů, žáků dospěláků i dalších ochotných příznivců, kteří ochotně vozí, fotí, nosí materiál, pečou pro Stonožkovou cukrárnu... a snad ani v tuto chvíli nedokážu vyjmenovat všechny činnosti, které přispívají k atmosféře našich akcí. Přeji našim žáčkům, a si ty "malinové prázdniny" pěkně užijí a všichni se ve zdraví v září opět setkáme. Hana Plachá, ředitelka školy
Motto:
„Co dosažením cílů získáte, není tolik důležité jako to, čím se v průběhu cesty stanete.“ Zig Ziglar, americký spisovatel
DPS Blecha na Adventním koncertě Euroregionu Krušnohoří 30. 12. 2013 v německém Freibergu.
Jsme mistry světa! Titul získal spojený tým ZUŠ Postoloprty (Denisa Czervoniaková, Simona Hanušová, Tereza Pilmajerová a Marie Lešáková) a TK Luna 15. 11. 2013. Tereza Pilmajerová a Simona Hanušová vybojovaly další titul mistryň v kategorii duo.
strana
2
ZUŠkoviny
červen 2014
Představujeme absolventy školy
Hráčky na klávesové nástroje Čas letí jako voda a z malých prvňáčků - u nás přípravek Marušky Lešákové, Pavlíny Stejskalové a Lucky Petřivalské jsou nastávající slečny. Ani nelze vyjmenovat všechna vystoupení a soutěže, a že jich ale bylo! Všechny dívky se v loňském školním roce umístily v okresním kole soutěží ZUŠ ve hře na elektrické klávesové nástroje. Od lidových písniček, přes instruktivní etudy, společné hraní v duetu nebo úpravy populárních skladeb jsme se dobraly až k absolventskému vystoupení. Všechna tři děvčata jsou nedílnou součástí i tanečního oboru, Maruška Lešáková je navíc velmi úspěšnou výtvarnicí. Strávily jsme společně mnoho chvil a věřím, že se moje absolventky neztratí. Zatím asi nevědí, kam by se jejich profesní dráha měla ubírat, ale věřím, že jejich umělecké nadání a vlohy je zavanou co nejblíže k oborům, kterým se věnovaly doposud. Bc. Hana Plachá
Pěvkyně Helena Bartůňková Helenku Bartůňkovou jsem začala učit před dvěma roky, kdy šla pí. uč. Suchá na mateřskou dovolenou. Tehdy byla žákyní 4. ročníku ZUŠ. Zpívání ji bavilo od útlého věku, proto začala chodit do Blešky a později do Blechy. Dva roky se věnovala hře na zobcovou flétnu. Přesto zpěv nakonec zvítězil a na svém hlase pracovala i v hodinách sólového zpěvu. Já jsem Helenku poznala jako svědomitou žákyni, která chodila do hodin zpěvu vždy připravená a nikdy bez vážného důvodu nezameškala. Helenka je všestranně nadaná, příští rok si absolutorium I. stupně zopakuje, tentokrát ve výtvarném oboru. MgA. Helena Janiczková
Hudební obor - S. Palečková Povedenou úrodu letošních absolventů prvního a druhého stupně hudebního oboru naší ZUŠky jsme mohli vidět a především si poslechnout na absolventském koncertě, kde se předvedli v nejhojnějším počtu žáci paní učitelky Svetlany Palečkové. ,,Je to zážitek vnímat výsledek práce a snahy mých žáků, především, je-li vystoupení zdařilé, čemuž nahrává i fakt, že většina z mých dětí je na jevišti jako ryba ve vodě. Je pro mne důležité zmínit žáky jako Adéla Danajová, Michal Kubínek a Barbora Tišáková, kteří mimo jiné působí dlouhodobě v pěveckém sboru Blecha, ve kterém jsou jeho nedílnou součástí, vystupují i jako sólisté mimo sbor. Adéla a Michal dokázali využít s úspěchem dovedností z více oborů, spojit je a vytvořit tak velmi zajímavá koncertní čísla. Michala například zaujala písnička, kterou studoval na hodinách zpěvu, rozhodl se ušetřit práci paní učitelce, která ho doprovází na klavír, a doprovodil se sám. Adélka zase vytvořila velice originální dárek mamince k narozeninám tím, že na hodinách zpěvu u paní učitelky Janiczkové nastudovala písničku a na hodině kláves připravila doprovod. Bára Tišáková u nás navštěvuje i hodiny výtvarné výchovy, Nikol Müllerová nejraději hraje moderní skladby, které si hledá na internetu a zásobuje jimi své spolužačky.
Anetu Černohorskou známe také z pódia oblečenou do krásných šatů jako velmi šikovnou a nadanou tanečnici. Obdivuhodnou vytrvalost předvedla absolventka II. stupně studia, Klárka Bartošová, ve hře na klavír. Není jednoduché se připravovat na maturitní zkoušku, kterou zvládla na samé jedničky (gratuluji!) a současně si své studium zpestřovat na hodinách klavíru přípravou na vánoční a závěrečné koncerty. Snad si splní sen o studiu na vysoké škole. Ten, kdo to zkusil, dobře ví, jakou má člověk trému, když předstoupí před spoustu lidí a zpívá nebo hraje. Potí se ruce, třese se hlas, třesou se kolena - a já jsem na své žáky hrdá, jak to zvládají.“ -r-
červen 2014
ZUŠkoviny
strana
3
Letošní absolventi LDO Pavlína Zakouřilová, Tereza Srbecká a Vojtěch Drahovzal (dojíždí z Loun) - tři letošní absolventi literárně dramatického oboru ZUŠ, tři opory, z kterých jsem měla opět radost. Ani letos nezklamali! Z každé soutěže, přehlídky i koncertů si přivezli záslužná ocenění. Reprezentovali nejen ZUŠ Postoloprty, ale i naše město. Vždy se ctí a uznáním. Postupovali od okresních až po národní kolo, a dobrých konkurentů bylo! Získávali kladná hodnocení v mluvních, hereckých i ostatních dovednostech úměrně ke kategorii a věku. Přes jejich zvláštní a jedinečné věkové „období“ si dali říct a pochopili potřeby své i kolektivu. Věřím, že s námi ještě budou hledat u sebe i u druhých „to něco“, než se rozprchnou na střední školy. Ještě si jejich talent, schopnosti a je samé chci užít. Ahojte v září a užijte si prázdniny! Vaše učitelka LDO, Mgr. Eva Vinterová
Od kliknutí ke kelímkování a skvělé písničce
„Život je jen náhoda“ - to se zpívá v jedné krásné písni Jana Wericha a Jiřího Voskovce. Chtěla bych vám vyprávět, jak jedna malá náhoda dokáže změnit bleší rok v Postoloprtech. Je to několik let, co jsem chtěla být IN a zaregistrovala jsem se na sociální síti Facebook. Myslím, že byl červen roku 2013, a já takhle večer procházela na FB nejdůležitější zážitky ze dne svých přátel. Jeden kamarád sdílel odkaz na čtyři mladé lidi, kteří krásně zpívají a doprovázejí se kelímky. Většinou si tyto odkazy ani neotevírám, ale náhoda - či osud - chtěly, abych klikla a podívala se. To, co jsem viděla, mě nadchlo a inspirovalo k mému domácí, mu ukání. Věděla jsem, že tato píseň When I m gone je pro Blechy ta pravá. S kelímky jsem jela i na dovolenou a trénovala po večerech, abych si před Blechami neudělala ostudu... (rytmus není úplně mou silnou stránkou :-) Stále jsem zvažovala, jestli se tato píseň bude dětem líbit a jestli jsou schopné se jí naučit. V září jsem měla natrénováno a přišel den prezentace Blechám. Vždy na mě koukají tak, že jsem se úplně zbláznila... - s čím jsem to zase přišla! Ale viděla jsem nadšení a touhu to zvládnout. Mé vlastní sebevědomí kleslo poté, co mi Blechy, již další zkoušku,
kelímky zaukaly. Chodily si ke mně stěžovat (s úsměvem) paní učitelky ze ZŠ Postoloprty, že už se uká všude, že Blechy „kelímkovou písničkou“ nakazily i ostatní děti ve škole a ukají při českém jazyce, angličtině i přírodopise... a uká celá škola. :-) Jenže zkopírovat přesně to, co jsem viděla na internetu, se mi nechtělo. Trvalo mi půl roku, než jsem dostala inspiraci a zkombinovala kelímky s drumbeny a vymyslela další rytmy. Celou písničku jsme rozčlenili na fráze a ty rytmicky propracovali. Všechny Blechy hrály na drumbeny i s kelímky, předlvedli se zde i dva sólisté, a k tomu jsme se odvážili přidat i třetí hlas. Písnička se stala tou nejpropracovanější, jakou jsme doposud zpívali. Nejtěžší bylo sehrát se tak, aby bylo vše přesné. Strávili jsme s ní celý školní rok a byly i chvíle, kdy jsem si říkala, že tohle prostě nedáme. Nastudovali jsme i spoustu jiných písniček, ale takhle bude nezapomenutelná. Zdálo by se, ale není ještě hotová. Má vize je propojit v ní všechny naše ZUŠkové sbory. Blecha Star už také pilně trénuje a pro Blešky je v této zábavné písničce rovněž mnoho prostoru. Příští rok plánujeme vyrazit s „kelímkovou“ na Písňovar do Jirkova a věřím, že s ní nadchneme publikum stejně, jako všude, kde letos zazněla. Proto věřím v náhody i osud a doporučuji klikat ;-) Mgr. Dana Suchá
Touto cestou chceme poděkovat za každoroční finanční i věcnou podporu naší školy a Divadelního souboru Klouzák.
Podporují nás SKUPINA ČEZ a Elektrárna Počerady
strana
4
ZUŠkoviny
červen 2014
Stonožka 2013 - 2014 v ZUŠ Postoloprty Setkávání s dětmi po celý školní rok je vždy zaměřeno na příležitostné akce v našem městě. Neustále vyrábíme (středy od 15 hodin) a stále vymýšlíme, čím a jak obohatit naše dobročinné prodávání pro Stonožku. Uskutečnilo se podzimní prodávání, vánoční, velikonoční, ve Skupicích na statku Pohoda a při slavnostech v našem městě. V Lučanu na dvoře stojí kontejner, kde se nám shromaž uje papír pro Stonožku, díky panu vedoucímu Šedivému a jeho zaměstnancům. S dětmi chodíme „šlapat papír“, to aby se ho do kontejneru vešlo co nejvíce, i když výsledek, díky kartonům, není „žádná váha“. Ale i tak jsme za tento rok obdrželi 2 940,Kč. Největší starost nám dělá plachta přes kontejner před deštěm... Originální plachtu tam nemůžeme nechat z obavy před odcizením, a tak tímto i prosíme, zda by se nenašel někdo, kdo by mohl poskytnout starou, vyřazenou. Byli bychom moc rádi, ta koupená, slabá, už dosluhuje. V prosinci byla vyhlášena „Stonožková sbírka oblečení“ pro syrské děti, které jsou dočasně ubytovány v uprchlických táborech v Jordánsku. I my, díky rodičům a veřejnosti, jsme přispěli a 20. ledna paní Běla společně s Armádou ČR přistáli v hlavním městě, Ammánu, a předali několik tun oblečení. Všechny školy, jež se této sbírky zúčastnily, jsou nominovány na „Cenu Ď“, jejíž slavnostní vyhodnocení proběhlo 24. 6. 2014 v Národním divadle. Dne 6. 12. 2013 přivítal J. Em. Dominik Duka O. P. stonožkové děti v katedrále sv. Víta na již třetí „Stonožkové mši“. Nádhernou atmosféru jí dodal 250členný dětský pěvecký sbor, v jehož řadách byli již podruhé žaci Mgr. D. Suché a A. Nedvědové z naší ZUŠ. V podání sboru bylo možno vyslechnout mnoho nádherných písní. Tomáš Vítek předal obětní dar - betlém z kukuřičného šustí - za ZUŠ Postoloprty v doprovodu Armády ČR. Dary symbolizovaly to, jakým způsobem jsou získávány finanční prostředky na „stonožkovou pomoc“. Celý program z této mše vysílala přímým přenosem ČT2. Tomuto předvánočnímu setkání předcházela neskutečná „psycho cesta“ do
Prahy. Zrovna ten den bylo ráno náledí, domluvený autobus nepřijel, a tak díky paní ředitelce Plaché probíhala postupně doprava všech, včetně pana starosty, do Prahy. Ochotní rodiče svými vozy a narychlo telefonicky objednaným dopravcem dopravili všechny do Prahy a „doklouzali“ přes nádvoří Hradu v pořádku, téměř včas. Nemohu opomenout velké poděkování maminkám při vánočním prodávání - Báře a Terezce Tišákové, Báře Myslikovjanové, Ivance Homolové - a moc děkujeme paní MUDr. Bachmanové (za výborné medové perníčky), jež se ujaly myšlenky, tak jako při prodávání pro Stonožku realizují dobrovolníci i na jiných školách - „Stonožkové cukrárny“. Vidíme, že občerstvení pro přítomné je lákavé a finanční částka pro Stonožku za tento školní rok je 2 737,- Kč. Sladké pečivo se prodávalo ještě na slavnostech v našem městě a tím ještě jednou děkuji „iniciátorce pečení“, paní Mgr. Tišákové. A jaké máme další plány? Arcibiskupství pražské a „Hnutí na vlastních nohou - Stonožka“, vyhlašují do konce června výtvarnou soutěž k 670. výročí položení základního kamene katedrály sv. Víta. Připravujeme se na tuto soutěž, stejně jako výtvarné obory ZUŠ Postoloprty, jenom času je málo, a tak doufáme, že vše v termínu zvládneme. Nejlepší práce budou vystaveny v prostorách Národní galerie v Praze. Dne 30. 12. 2013 bylo pro Stonožku odesláno 7 393,- Kč, dne 2. 6. 2014 bylo na konto Stonožka odesláno 5 504,- Kč. Výrobků máme k „prodeji“ ještě mnoho a pokud někdo ví o nějaké příležitosti, dejte nám vědět. Po celý školní rok jsme nezaháleli a tím, že před námi jsou stále nové úkoly, věříme, že Stonožka, díky paní Běle G. Jensen, bude i nadále oslovovat děti, jež pomáhají a svůj volný čas věnují Stonožce. Děkuji nejaktivnějším Stonožkám ZUŠ Postoloprty - Pavlíně Stejskalové, Báře Myslikovjanové, Adéle Machové, Monice Vaškové a také její mamince, Ivance Homolové, Tomášovi Vítkovi, Aničce Lacinové. Každá šikovná a spolehlivá Stonožka je mezi námi vítána. Dagmar Bartošová
červen 2014
ZUŠkoviny
strana
5
„Komu se nelení, tomu se zelení…“ Také v letošním roce jsme stáli před nelehkou otázkou, komu věnujeme titul POSTOLOPRTSKÁ RYBIČKA. Jak spravedlivě ocenit výkony žáků nejen v přehlídkách a soutěžích, na koncertech, ale i v hodinách? Jak změřit a zvážit snahu a výsledky žáků? Vždy zvažujeme Vaši snahu, námahu, zaujetí pro věc. Také víme, že máme každý na něco více talentu a vloh. Někdo je zase opravdu pilným a poctivým žáčkem. Na někoho se těší celý kolektiv, protože umí rozveselit, je týmovým a spolehlivým hráčem. Všichni jsme si tedy vědomi, že tato cena není vždy stoprocentně spravedlivá. V letošním školním roce rybka plave na vodní vlnce soutěží a přehlídek LDO a VO, kterým se opravdu velice dařilo. Těm, kteří letos získali naši stříbrnou rybku, blahopřejeme. Ti, kteří se opravdu snažili, ale letos se na ně nedostalo, jistě nezanechají píle a nadšení, protože vědí, že vše určitě někdy zúročí a vítězství v jakékoli hře a soutěži není to hlavní. Ve školním roce 2013-14 získali Postoloprtskou rybičku tito žáci: Ivanka Petřivalská (taneční obor) - získala společně s Veronikou Lešákovou 3. místo na Mistrovství ČR v Belly, dále byla nominována za výtvarný obor pí uč. M. Folberovou za originální tvořivost a nápady. Veronika Lešáková (taneční obor) také 3. místo na Mistrovství ČR v Belly. Lucie Švejdová a Aneta Baňková (za taneční obor nominuje pí. uč. Lenka Sivíčková) - za veselé příspěvky a aktivitu v hodinách. Marie Lešáková (výtvarný obor, pí. uč. Alena Gruntová) - za umístění v Mezinárodní výtvarné soutěži Lidice, kde získala medaili „Lidická růže“ (získala ji i v loňském ročníku soutěže) za grafiku a „Ocenění“ za keramiku. Další její práce byla součástí projektu „Svět bytostí“ - přehlídka ZUŠ „ Oči dokořán“ v Ústí nad Labem s postupem do ústředního kola. Karolína Folberová (výtvarný obor, pí. uč. Alena Gruntová) - za umístění v Mezinárodní výtvarné soutěži Lidice, kde získala Ocenění za grafiku a druhé za keramiku. Rovněž odvedla moc pěknou práci v projektu ZUŠ „Svět bytostí“. Veronika Götzlová (výtvarný obor, pí. uč. Alena Gruntová) - za umístění v Mezinárodní výtvarné soutěži Lidice, kde získala Ocenění za keramiku (již podruhé). Její kresba byla uveřejněna ve výpravné knize k výročí Cyrila a Metoděje. Také se zúčastnila projektu „Svět bytostí“. Marek Lokajíček (výtvarný obor, pí. uč. Alena Gruntová) - za umístění v Mezinárodní výtvarné soutěži Lidice; nejmladší náš účastník získal Ocenění za grafiku. Lucie Ledlová (výtvarný obor, pí. uč. Alena Gruntová) - za umístění v Mezinárodní výtvarné soutěži Lidice, kde získala Ocenění za keramiku, a práce v projektu „Svět bytostí“. Michaela Lokajíčková (výtvarný obor, pí. uč. Alena Gruntová) - za umístění v Mezinárodní výtvarné soutěži Lidice, kde získala Ocenění za keramiku. Kateřina Jendrísková (nominuje pí. uč. Dana Suchá) - za úspěšné vystoupení v soutěži „Česko má talent“, také za úspěšné složení talentových zkoušek a přijetí na Konzervatoř Teplice, dále za aktivní práci v DPS Blecha. Petra Coufalová (LDO, pí. uč. Eva Vinterová) - za úspěšná vystoupení na krajských přehlídkách v uměleckém přednesu - ZUŠ i ARTAMA, dále za účast v národním kole „Kandrdásku“ -
monology a dialogy v Brandýse nad Labem. V hudebním oboru ji nominovala pí. uč. D. Suchá za pěkný výkon v Mezinárodní pěvecké soutěži Bohuslava Martinů. Markéta Kučerová (nominují pí. uč. D. Suchá a H. Janiczková) - za pěkný výkon v Mezinárodní pěvecké soutěži Bohuslava Martinů. Jan Šlegr (nominuje pí. uč. Kateřina Fedáková) - za aktivitu, účast v okresním kole „Dětské scény“, čestné uznání v krajském kole ZUŠ - LDO v Litvínově a spontánní a přesvědčivý projev. Michal Kubínek (LDO, pí. uč. Eva Vinterová, HO - pí. Svetlana Palečková) - za osobní úspěch aktivního člena LDO, úspěšná vystoupení na krajských soutěžích v uměleckém přednesu, v HO za originální přístup ke studiu. Vojtěch Drahovzal (LDO, pí. uč. Eva Vinterová) - za úspěšná vystoupení na krajských přehlídkách v uměleckém přednesu ZUŠ i ARTAMA, dále za účast v národním kole „Kandrdásku“ - monology a dialogy v Brandýse nad Labem. Beata Ferancová (nominuje pí. uč. Miroslava Folberová) - za velký pokrok ve výtvarné tvorbě. Bára Tišáková (VO, pí. uč. Miroslava Folberová) - za kreativitu a píli při zpracování výtvarných témat. Petr Pham (za HO nominuje p. uč. Daniel Zíbrt a za LDO pí. uč. EvaVinterová) - za snahu utkat se s náročným hudebním nástrojem, dále za úspěšná vystoupení v krajských kolech v uměleckém přednesu - soutěže ZUŠ i ARTAMA (Dětská scéna). Karolína Göblová ( LDO, pí. uč. Květoslava Zíbrtová) - za účast a pěkná vystoupení v krajských kolech v uměleckém přednesu - soutěže ZUŠ i ARTAMA (Dětská scéna).
Poděkování Skupině ČEZ
Děkujeme SKUPINĚ ČEZ za finanční příspěvek, díky kterému mohla vzniknout naše další divadelní hra „Rejžák z Prahy“. Věříme, že upoutala a snad i pobavila naše diváky. Pokud jste nestihli naši premiéru 30. a 31. 5. v postoloprtském divadle, jistě bude ještě mnoho dalších příležitostí ke zhlédnutí této hry. Ještě jednou díky! Vaši Klouzáci
strana
6
ZUŠkoviny
červen 2014
Literárně dramatický obor Literárně dramatický obor má v naší ZUŠ velmi dobrou tradici a naše třída, která má osm žáků, se snažila na této tradici podílet všemi svými silami. Proto jsme se účastnili mnoha koncertů v sálku naší milé školičky nebo třeba i v Divadle J. K. Tyla. Nacvičili jsme několik hezkých recitačně dramatických pásem, které jsme úspěšně během roku předvedli divákům. Vydováděli jsme se v představení s názvem Létající košile, při němž účinkující představovali několik rolí. V tomto pásmu jsme používali různé rekvizity a dalo nám práci je všechny uhlídat. Určitě si dovedete představit to zděšení, když nám najednou zmizely košile nebo jsme zapomněli houby na praní či kolíčky na věšení prádla. Ale vše vždy dobře dopadlo a my jsme měli radost z dobře vykonané práce. Během školního roku jsme pracovali na různých textech, které nás učily správně dýchat, mluvit a vyslovovat - to nám zpočátku dělalo velké potíže a někdo se s tím potýká ještě te . V práci při hodinách jsme nacvičovali také spojení textu s pohybem nebo vyjádření textu jen sochou (jen si to také zkuste a uvidíte, že je to docela těžké, ale my už to trochu umíme). Celý podzim a zimu jsme se připravovali na recitační soutěž. Vyhledávali jsme texty, pracovali na správné výslovnosti, přemýšleli, o čem vlastně vyprávíme ve své básni, a pokoušeli jsme se to předvést tak, aby nám posluchači dobře rozuměli. Nejlépe se to podařilo žákyňce Karolínce Göblové, která z okresního kola postoupila až do krajského. Proto ji navrhujeme na udělení Postoloprtské rybičky, jako ocenění její práce. Ale také ostatní si zasluhují pochvalu za celoroční práci, a tak chválím Karolínku
Folberovou, Kačenku Luhanovou, Haničku Soukupovou, Milánka Synka, Anetku Baranovou i Verunku Lešákovou. Všichni společně na závěrečném vystoupení v divadle předvedli, co všechno se naučili, při předvedení pásma Jarní zaříkání s básněmi Zdeňka Kriebela. Kdo byl v sále přítomen, může posoudit, jak se nám vystoupení povedlo. Společně jsme pak svůj úspěch oslavili v restauraci Vespa dobrou zmrzlinou. A já věřím, že tito šikovní žáčci naší třídy budou pokračovat v započaté práci i příští rok. Mgr. Květoslava Zíbrtová
LDO ve třídě Evy Vinterové očima samotných žáků Literárně dramatický obor 1. stupně v ZUŠ Postoloprty je aktivní, akcí bylo hodně. Většinou jste se o nich dovídali ze Zpravodaje města, programů aj. Proto jsem nyní dala prostor žákům, aby se vyjádřili: Pavlína: Líbilo se mi v České Lípě na soutěži monologů a dialogů „Kandrdásek“. Viděli jsme mnoho dobrých herců. Na dramaáku prožíváme své role a je tu výborně. Paní učitelka nás i chválí. V listopadu, jako každoročně, jsem byla v ZUŠ Litvínov na přehlídce „Dradidlo“. Byl to výlet, na který budeme všichni dlouho vzpomínat. Řešili jsme tam různá témata. Kecali jsme do 6 hod. do rána. Když už se u nás objevila únava, tak jsme si řekli, že půjdeme spát. V 7.30 hod. naší paní učitelce začal zvonit telefon. Večer si na něj nahrála vzkaz. Takže telefon začal mluvit „Musíte vstávat a balit!“. No a spaní rázem skončilo. Petr: Zažil jsem tu hodně věcí. Jako recitační soutěž „Dradidlo“ a mnoho dalších. A naučil jsem se docela dobře mluvit. A mám více kamarádů. Michal: Letos jsem za ZUŠ Postoloprty zažil zatím nejúspěšnější soutěž v recitaci, když jsem se dostal do krajského kola v Lounech. Získal jsem účastnický list a čestné uznání za osobní vztah k textu.
Míra: Na dramaáku mě to velmi baví. Na začátku si říkáme, co nás za uplynulý týden naštvalo nebo co nás potěšilo. Poté se rozhýbeme a zahrajeme si pohádky, které nacvičujeme. Po pohádkách si jednotlivci vyzkouší monology a dialogy. Ve volném čase hrajeme zábavné hry. Petra: Celý letošní rok byl náročný, ale utekl rychle, jako ty všechny ostatní. Celkem jsem se zúčastnila asi 3 soutěží a na každé s něčím jiným. Z toho vyplývá, že každou výuku jsem 3x týdně dřela. Největší úspěch se mi asi povedl s dialogem „Zazi v metru“, kdy jsem se dostala až do celostátního kola. Jinak máme v plánu „zazářit“ s hrou o mluvícím vrabci. Máte se na co těšit! Karolína: Náš volný čas věnujeme 3 - 5 vyučovacím hodinám týdně na dramaáku. Je nás 10. Dramaák není jen o básničkách. Učíme se zde projevovat, respektovat a naslouchat ostatním. Dialogy, monology, próza - to vše si vybíráme sami z různých sbírek. Momentálně se věnujeme dvěma pohádkám. Je pravda, že ze začátku to nemělo hlavu a patu. Ale te už se to začalo vyjasňovat. Největší zásluhu na tom má rozmanitost a kreativnost naší paní učitelky. Takže, dramaáci, mám Vás ráda, přeji krásné prázdniny a dávejte na sebe pozor! Vaše učitelka LDO, Mgr. Eva Vinterová
ZUŠkoviny
červen 2014
strana
7
Společné rýmování žáků LDO pí. uč. Kateřiny Fedákové Každou středu odpoledne do Zušky už spěcháme, sejdeme se s kamarády, trable venku necháme. Učíme se vyslovovat, tělem správně pohybovat, s loutkami si pohrajem, divadlo pak předvedem. Studujeme společně texty básní, pohádky, umíme je zpaměti tam a zase nazpátky. Na vystoupení trénujeme do úmoru těla, máme trému, i když víme, jak se to dělá. Na diváky se všichni neskutečně těšíme, že to vůbec nezkazíme, to si teda věříme! A když potlesk zazní nám všem do uší, radujem se, jaká je to dřina, divák netuší. V zušce jsme se vždycky smáli, plno her jsme spolu hráli. Naším snem je televizní partička, ocení to táta, máma, dědeček i babička.
Literárně dramatický obor - studium pro dospělé A je to za námi... Stejně jako dítka školou povinná, také my, postarší žáci ZUŠ Postoloprty, absolventi 2. ročníku Literárně dramatického oboru pro dospělé, máme za sebou školní rok. Ten letošní byl pro nás obzvláště plodný, nebo většina z nás se podílela na klouzácké premiéře hry Rejžák z Prahy. Abychom se na jevišti mohli blýsknout, paní učitelka Eva Vinterová do nás hustí základy divadelní vědy, rozcvičuje nám mluvidla („Má máma má malou zahrádku“ je naše nejoblíbenější replika) a nutí nás ke zpěvu i tanci, což v rámci zachování jejího duševního zdraví činí málokdy. Aby to nevypadalo, že naše píle a snaha zdokonalovat se vychází vniveč, musíme se pochlubit malými, i když cennými úspěchy z přehlídky monologů v České Lípě či nastudováním jednoaktové hry z pozůstalosti Jaroslava Haška „Šálek černé kávy“. Zahálet nehodláme ani o prázdninách, kdy chceme dopilovat překvapení pro děti (nejen věkem), a to naši pohádku.
Tímto bychom rádi poděkovali paní ředitelce ZUŠ, Hance Plaché, za umožnění výuky, paní učitelce Evě Vinterové za vše, co nás naučila, za její trpělivost a shovívavost (mluvení se židlí nám opravdu pořád nejde) i našim příznivcům!!! Žáčci LDO Stáňa Mrázová, Hanka Plšková, Katka Fedáková, Zdenka a Michal Ježkovi
LDO - PRD Dialogy, monology, to nás baví velice. Nejlepší maj ale hlody čarodějnice. Čarování, hudrování, to nemůže škodit. Člověk nemá ani zdání, kdy se může hodit. Naše paníčelka je už holka velká. Ona ví, že když si počká, premiéry že se dočká. Když ne letos, žádná škoda, uteče to jako voda. Už nám chybí jenom skok, snad se dočká napřesrok. Bubly, bubly, brbly, brbly, hudliky, budliky, šudliky, bum.
Výprava LDO ZUŠ Postoloprty na březnové soutěži monologů a dialogů v České Lípě
Hana Plšková, žák LDO pro dospělé, o připravované pohádce „Matěj a čarodějnice“.
strana
8
ZUŠkoviny
červen 2014
Taneční obor V tomto školním roce jsme se s tanečním oborem zúčastnili pičkové. Vážím si všech těchto dětí doufám, že v příštím školním tří soutěží, a to Elitery, Bellytery a mistrovství České republiky roce nás čekají úspěchy ještě větší. Trochu mě mrzí neúčast juniv Táboře. První generace našich orientálních tanečnic nám od- orek na MR v Táboře, ale na přelomu října a listopadu nás čeká rostla a skupina dospělých žen úplně skončila. Proto bylo těžiště světový šampionát v Liberci, takže doufám v hojnou účast a hlavně práce v malinkých a nových dětech a pouze ve čtyřech junior- ještě lepší výsledky našich šikovných děvčat. Jana Stehlíková kách. Přesto se nám leccos povedlo. Nejcennějším výsledkem je 1. místo na Bellytery - Kouzelné víly - v kategorii mini a 3. místo dua Arielky - Ivanka Petřivalská a Verunka Lešáková - na mistrovství republiky v Táboře v duetech proti konkurenci starších dětí, protože kategorie mini byla na této soutěži zrušena. Děkuji za píli a snahu všem dětem v kategorii do 11 let a v kategorii starších bych vyzdvihla snahu, píli a aktivitu Marušky Lešákové. Za skokanku roku bych označila Nikolu Schöppovou a Elišku Levcovou a jako nejobětavější dítě Lucinku Lédlovou a samozřejmě její maminku. Lucinka tančila i přes obrovskou nevolnost na MR v Táboře. Nejstatečnější byla zaručeně Karolínka Folberová, která si jediná v letošním školním roce troufla na sólové vystoupení, a za zmínku stojí určitě i obrovská snaha a píle Markéty Hoščukové a Anežky Urbánkové i velmi pěkné výkony Natálky Mágrové a Karolínky KruNaše Kouzelné víly na letošní soutěži Elitery v Lounech.
Výtvarný obor - třída M. Folberové Letošní školní rok utekl jako voda. Žáci ve věku od 5 do 15 let si opět užili velkou řadu námětů a technik. Věnovali jsme se nejen tradičním tématům souvisejícím s vánočními či velikonočními svátky, ale také záhadám, pohádkám a tajemstvím, které předvedeme na výstavě v novém školním roce. Zpracovávali jsme i klasické náměty spojené například s historií, technikou, věcmi kolem nás nebo budoucností. Některé své výtvory si žáci samozřejmě odnesli domů, jiné zůstaly ve škole, kde si je mohli návštěvníci prohlédnout. Budoucnost našeho města v roce 2030 si žáci představili během celoměstské soutěže, které jsme se zúčastnili. Žákovské práce jsme však posílali i do dalších výtvarných soutěží a přehlídek jak regionálního, tak i mezinárodního charakteru, jako jsou
například Lidice, kde nás v letošním roce zastupovala kolekce grafiky. Průběžně jsme vystavovali v naší škole i v dalších prostorách; nejmenší žáci slavili úspěch při výstavě ve Slavětíně, která byla součástí křtu nové dětské knihy. Rozvedli jsme výtvarnou řadu Klauni, která nás reprezentovala na krajské přehlídce v Ústí nad Labem. Své malby mohou žáci vidět v prostorách lounské knihovny. Mladší žáci se chlubili svou tvorbou, když do školy přišli rodiče či prarodiče. Starší si své práce fotili mobily a průběžně konzultovali na sociálních sítích. Děkujeme všem za zájem o naši práci, vždy v dnešní uspěchané době je úctyhodné věnovat svůj čas umění. Mgr. Miroslava Folberová
červen 2014
ZUŠkoviny
strana
9
Výtvarný obor - třída A. Gruntové Letošní rok byl pro nás mimořádně úspěšný. Velkou radost nám udělalo zveřejnění kreseb k výročí Cyrila a Metoděje v knize, která byla k tomuto výročí vydána. Své kresby tu mohli najít tito žáci - Veronika Götzlová, Eliška Řapková, Veronika Lešáková a Adam Urban. Půl roku nás provázelo téma Mezinárodní výtvarné soutěže Lidice. Hledali jsme techniky, přemýšleli o různých námětech a výsledkem bylo stádo keramických koz, malby mlátiček a grafická díla. Výsledková listina byla ohromným potěšením opět pro Marušku Lešákovou, která získala medaili za grafiku.V této technice získali Ocenění Marek Lokajíček a Karolína Folberová. Další medaili získala škola za keramiku a tito žáci si odnesli Ocenění - K. Folberová, M. Lešáková, V. Götzlová, M. Lokajíčková a L. Ledlová. V krajské přehlídce ZUŠ V Ústí nad Labem jsme postoupili do ústředního kola s projektem Svět bytostí. Zážitkem pro nás byla návštěva GAML - galerie v Lounech, kde jsme studovali dílo J. Koláře. Výtvarný obor v Tuchořicích uspořádal několik výstav v obci, účastnil se na Slámování na statku ve Skupicích, připravil pro své spolužáky odpoledne v duchu tradice masopustu a navštívil masopust v Lounech. Zdařilá byla setkání s rodiči žáků na kera-
mických dílnách, školním slámování a čeká nás ještě pletení z pedigu, které připraví maminka žačky. Jedno odpoledne jsme se společně s rodiči vydali autobusem na vernisáž Pole a zahrady do ZUŠ Postoloprty, kde se setkaly obory dramatický, hudební a výtvarný. Pravidelně spolupracujeme s knihovnou v Lounech a zásobujeme výtvarné akce. Závěr roku strávíme malováním na zámku v Líčkově. Přejeme všem žákům hodně dlouhé prázdniny a ještě více krásných nápadů pro další tvoření. Rovněž děkujeme těm rodičům, kteří nás podporovali. Alena Gruntová
Úspěch výtvarníků ZUŠ na mezinárodní výstavě dětských prací „Lidice 2014“ Žáci výtvarného oboru ZUŠ se již podruhé zúčastnili vyhodnocení Mezinárodní výtvarné soutěže v Lidicích. Pro náš výtvarný obor získali dvě medaile „Lidická růže“. První medaili získala Maruška Lešáková (na snímku vpravo), a to dokonce již podruhé, a druhá byla v konkurenci 27 000 výtvarných prací pro naši školu za „stádo keramických koz“, které vytvořil kolektiv našich malých výtvarníků. Dále jsme získali Ocenění za grafické práce na letošní téma „Pole a zahrady“. V Lidicích byl pro nás připraven program. Zapojili jsme se do dílen, vyzkoušeli si plstění, ochutnali domácí máslo a podmáslí. Přihlíželi slavnostnímu předávání medailí - především jsme se těšili na Marušku Lešákovou. Po skončení slavnostního aktu jsme netrpělivě čekali na otevření výstavy a hledali naše práce. Byli jsme moc spokojeni, protože naše kozí stádo bylo na pěkném místě hned u vchodu na výstavu. Svou vrtalku našel i náš nejmladší účastník, Mareček Lokajíček. Už jsme začali přemýšlet o dalším ročníku... Alena Gruntová
strana
10
ZUŠkoviny
červen 2014
Spolupráce se školskými zařízeními v regionu
Hudební obor v Zeměchách V Základní škole a Mateřské škole v Zeměchách se již devátým rokem vyučuje hra na sopránovou zobcovou flétnu. Děti ze ZŠ, ale i z MŠ tak mají možnost zajímavé aktivity přímo ve škole a školce. V letošním školním roce se v MŠ přihlásilo pět holčiček (Zuzanka Svítková, Markétka Gonosová, Adinka Suková, Paulínka Boublíková a Natálka Lefflerová), které se učily, jak se na flétničku správně hraje. Mimoto dělaly rytmické hry, tancovaly a poznaly i pár notiček. V ZŠ se letos přihlásil jeden chlapec (Zbyněk Červený) a čtyři dívky (Kamila Krsková, Tereza Filandrová, Ivana Kočová a Sabina Vondráčková). Zbyněk se rychle seznámil se základy hry a vzhledem k tomu, že byl pilný, přehrál téměř celý první díl Školy hry na sopránovou zobcovou flétnu od Ladislava Daniela, která je prvním stavebním kamenem flétnistovy techniky. Ivana se Sabinou chodily už v minulých letech, a tak měly repertoár na různé akce jako např. Vánoční besídka, Vítání občánků a Zeměšské slavnosti. Všechna děvčata letos pronikla do tajů komorní hry (hrály se dvou až čtyřhlasé úpravy lidových písní) a také si vyzkoušely, jaké je to hrát s doprovodem klavíru. Všichni žáci, bohužel až na Zbyňka, který si zlomil ruku, vystoupili na závěrečném koncertu ZUŠ Postoloprty. Bára Drábková
LDO pracuje také v Tuchořicích
Od září 2013, tedy v tomto školním roce 2013/14, začala výuka LDO také v malé a příjemné Základní škole v Tuchořicích, kde se učí i hra na zobcové flétny a pracuje výtvarný obor ZUŠ Postoloprty. Přihlásilo se 17 žáků. V současné době LDO navštěvuje 14 žáků (zhruba polovina všech žáků ZŠ). Výuka probíhá 1x týdně ve středu, pracujeme v dvou skupinách po sobě (mladší 1. - 3. ročník ZŠ má 9 žáků a starší 4. - 5. třída ZŠ 5 žáků). V oboru jsou to hravé začátky, ale přesto nás společně čekalo i několik akcí pro veřejnost. Obě skupiny se společně představily plnému sálu kulturního sálu v Tuchořicích s programem „Vánoční hra o narození Ježíška“ (19. 12. 2013) a 2. 3. 2014 opět v sále v Tuchořicích, znovu obě skupiny dohromady, úspěšně zvládly soutěžní pásmo nazvané „Neplechy“. Jednalo se o každoroční soutěž menších ZŠ a MŠ pod názvem „Talent“. Žáci získali 2. a 1. místo. Dětem, rodičům a přeplněnému sálu se to opravdu líbilo. Toto pásmo žáci předvedli i na vernisáži výtvarného oboru 7. 5. 2014 v Postoloprtech. Chtěla bych všem žákům i všem v ZŠ Tuchořice moc poděkovat za jejich aktivitu, vstřícnost a zájem. Věřím, že zapálená jiskra zájmu o kulturu a divadlo bude hořet dál. Vaše učitelka LDO, Mgr. Eva Vinterová
Mladí hudebníci v Bitozevsi
Již tradičně se i tento školní rok scházeli malí hudebníci - tři flétnistky a jedna klávesistka - v základní škole v Bitozevsi.
červen 2014
ZUŠkoviny
strana
11
Taneční obor v ZŠ a MŠ Zeměchy
Výuka hudebního oboru v Tuchořicích Když jsem na začátku školního roku nastoupil v Tuchořicích jako učitel začínajících flétnistů a klávesistů, docela jsem se obával, jestli si zvládnu poradit. Příjemné prostředí, skvělé dětí a střídavá spolupráce s panem učitelem Bernardem mě ale postupně uklidnily a myslím, že v současnosti je celkem 14 žáků, kteří vydrželi z původních 16, na dobré úrovni hraní.
Výuka tanečního oboru v ZŠ a MŠ Zeměchy trvá od roku 2005. V letošním školním roce výuku po vyučujících Zuzce Dvořákové a Ladě Vildové převzala pí. uč. Lenka Sivíčková. Je již tradicí, že tanečnice ze Zeměch vystupují spolu s postoloprtskými na slavnostech a dalších akcích školy jak v Zeměchách, tak ZUŠ Postoloprty.
Důležitou roli při vyučování v Tuchořicích hraje skutečnost, že žáci pracují ve skupinkách. Na jednu stranu je pravda, že v hodině se pedagog při takovéto výuce nemůže věnovat všem dětem naplno. Tento nedostatek se však dorovnává existencí konkurence, která právě díky hraní ve skupinkách vzniká. Když se k tomu přidá snaha všech žáků naučit se hře na nástroj, stačí pak už jen usměrňovat svěřené flétnisty a flétnistky, klávesisty a klávesistky, a výsledek se musí dostavit. Jsem přesvědčen, že děti hraní baví, což ostatně doložily i nebojácností vystoupit na různých akcích pořádaných v Tuchořicích nebo i při vernisáži výstavy výtvarných prací v Postoloprtech, kde důstojně předvedly své umění. Všem svým žákům přeji, a jim radost z práce a hraní vydrží. Vyučující Daniel Zíbrt a Petr Bernard
Dětský pěvecký sbor Bleška pracuje a rozrůstá se Také Blešky se pravidelně scházely a společně připravovaly vystoupení. Představily se již v listopadu na „Dokud se zpívá“ na Adventním koncertě v kostele, Vánočním i Závěrečném koncertě v divadle a jako piráti s drumbeny vystoupily i v Lounech na „Hrajeme s Orffem“. - V září přijdou do Blešek noví zpěváčci a věříme, že se naše bleší rodinka rozroste. Bc. Hana Plachá
Přípravná hudební a taneční výchova pro předškoláky Malé tanečnice a budoucí hudebníky máme v naší škole od roku 1983. Nevím, jestli tuto výuku nazvat právě slovem „výuka“. Hrajeme si s hlasem od houkání, sirény a různých hříček k rytmizaci na orffovy nástroje. V letošním školním roce navštěvují někteří i nástrojovou výuku - hru na elektrické klávesové nástroje, a jak je hezké, pokud tito klávesisté doprovodí při zpěvu ostatní zpěváčky. V tanečním oboru, společně s pí. uč. Ladou Vildovou děti předváděly různá zvířátka, cvičily s říkadly a dětskými písničkami, hrály si s kočárkem. Také jste je mohli vidět na Postoloprtských slavnostech. Jejich první vystoupení, a to pěvecké, bylo v rámci festivalu pěveckých sborů „Dokud se zpívá“ v místním kině, kde byli naši zpěváčci nejmladší. Věřím, že většina šikovných tanečnic a zpěváků bude v návštěvě naší školy pokračovat v pěveckém sboru Bleška, zvolí si hudební nástroj, nebo v tanečním oboru. Bc. Hana Plachá
strana
12
ZUŠkoviny
červen 2014
Keramické středy pro dospělé Již třetím rokem se pravidelně vždy od 18 do 21 hodin scházejí příznivci tvoření z keramické hmoty v ZUŠ Postoloprty. Ve večerních hodinách má každý trochu času pro sebe, a tím se nabízí odreagování od běžných starostí a kreativní činnost pro jednotlivce, který je této tvorbě nakloněn. Při pronikání do tajů keramiky lze zažít příjemné tvoření a navíc radost z vlastnoručně vyrobeného předmětu, jenž potěší v domácnosti. Stále jsme překvapováni, co barevné glazury a oxidy společně v peci vytvoří, a to je ta pravá radost a potěšení z keramiky. Zájemci o keramiku pracují podle svých vlastních námětů, nemusejí se obávat plnění zadaných úkolů. Na této straně vidíte výsledky květnového výpalu v ZUŠ. Dagmar Bartošová
Pěvecký sbor dospělých Blecha Star Sbor Blecha Star vznikl jako seskupení učitelů a příznivců Základní umělecké školy v Postoloprtech. Nejprve jsme chtěli, my, učitelé, zazpívat při různých příležitostech našim žákům a rodičům. V současně době ve sboru působí jak učitelé školy, tak další příznivci, kteří rádi zpívají, nejstarší žáci školy i ti, kteří již z řad zpěváčků dětského sboru Blecha „vyrostli". Náš sbor pravidelně přispívá k adventní náladě u nás ve městě (koncerty v kostele),
vystupuje při různých příležitostech i v okolí. Jsme pravidelnými hosty celostátní akce „Noc kostelů“. Velkým zážitkem bylo naše účinkování společně s DPS Blecha v katedrále st. Marien ve Freiburgu v rámci Adventního koncertu Euroregionu Krušnohoří. Sbormistrem sboru je Mgr. Petr Bernard - také učitel místní základní školy a Základní umělecké školy v Postoloprtech.
ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA POSTOLOPRTY Marxovo náměstí 77, tel.: 606 51 74 51 , 739 454 959
ZÁPIS a přijímací talentové zkoušky na školní rok 2014 / 2015 probíhají ve dnech 23 . a 24. června 2014, dále dodatkový zápis ve dnech 1. až 10. září 2014 od 14.00 do 17.00 hodin v ZUŠ - 1. patro HUDEBNÍ OBOR: pro děti od 5 let - přípravná hudební výchova - od 5 let - individuální i skupinová nástrojová výuka: hra na klavír, elektrické klávesové nástroje, flétnu, klarinet, akordeon, housle, kytaru, sólový a sborový zpěv: sbor BLEŠKA pro děti od 7 let sbor BLECHA pro děti od 10 let
VÝTVARNÝ OBOR: - přípravné studium pro děti od 5 let - základní studium pro děti od 7 let
LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR: - dramatický soubor pro děti od 7 let
TANEČNÍ OBOR: pro děti od 5 let - přípravné studium pro děti od 5 let - základní studium pro děti od 7 let
ZUŠkoviny
červen 2014
strana
13
Píšu, píšeš, píšeme... (úspěšné literární práce žáků ZUŠ Postoloprty) Na následujících stránkách si můžete přečíst práce žáků ZUŠ, které se zúčastnily krajského kola soutěže LDO v ZUŠ Žatec - literární část - autorů M. Folbera a P. Coufalové. K. Moravcová se pak zúčastnila literární soutěže „Naše planeta roku 3001“. Trojstranu doplňují přetisky prací žáků výtvarného oboru.
Miroslav Folber:
Modrý tygr
Lucie Kulichová
1. kapitola V jednom malém městě je stará botanická zahrada. Zahrada, která není obyčejná. Jednou v noci se ozval smutný řev. Řev tygra, který už dlouho žije v botanické zahradě. Ten tygr není obyčejný, je to modrý tygr. A tak začíná můj příběh. 2. kapitola „Co to bylo?“ ptá se sama sebe Anička ospale. Tygr znovu zařval. Anička si připustila, že to byla meluzína, lehla si a spala dál. Tygr se v zahradě uklidnil, vylezl na vysokou palmu a usnul také. Anička se ráno probudila a věděla, že je neděle, a spala dál. Tygr se ještě neprobudil. Anička si uvědomila, že celé ráno přemýšlela o tom, co slyšela. Za několik minut přišla do pokoje maminka a povídá: „Aničko, včera večer jsme se s tatínkem rozhodli, že tě vezmeme do botanické zahrady.“ Anička chtěla mamince říct, co v noci slyšela, ale nakonec neřekla nic. „Maminko?“ zeptala se Anička. „Ano?“ odpověděla maminka. „Jsou v té zahradě zvířata? Velká zvířata?“ ptá se Anička. „Aničko,“ povídá maminka, „vím, že do školy chodíš teprve půl roku, ale pamatuj si, že v botanické zahradě jsou jenom květiny nebo motýli, takže ne.“ „Aha,“ zakončila rozhovor Anička. „Pomalu se oblékej a poj ke stolu, snídaně je připravená.“ Anička se oblékla a šla se nasnídat. Maminka se strašně divila, když se Anička jen ponimrala ve svém nejoblíbenějším jídle. „Copak je, Aničko,“ ptá se tatínek, „vždy máš tohle jídlo tak ráda?“ „Ale nic, tatínku,“ odpověděla Anička. Ale tatínek přesto věděl, že jí něco je. 3. kapitola Maminka věděla moc dobře, že Aničce něco je, ale nic neřekla. Když všichni dojedli a dopili, tak se oblékli a vyjeli do botanické zahrady. Jeli asi deset minut a dorazili na místo. „A jsme tady!“ vykřikl tatínek.
Šli koupit vstupenky a potom už se procházeli botanickou zahradou. Anička se procházela pomalu a snažila se přečíst název květiny, ale než stačila vyhláskovat pět písmen, tatínek a maminka už ji volali, aby si pospíšila. Aničce se asi po dvaceti minutách přestalo líbit, že si nic nepřečte, a poprosila tatínka, aby jí názvy četl. Tatínek souhlasil. Šli už asi půl hodiny, když narazili na restauraci. „Maminko, já mám hlad,“ řekla Anička. Tatínek se podíval na maminku a maminka kývla hlavou. „Tak poj , něco ti koupíme,“ řekl tatínek. Maminka šla s nimi a objednali si společný oběd. „Mňam!“ řekl tatínek, když dojedli poslední sousto. „Aničko! Támhle před restaurací je dětský koutek. Nechceš si jít hrát?“ povídá tatínek. „Tak jo!“ odpověděla Anička a ihned utekla do dětského koutku. Chvíli si hrála, ale potom ji překvapil motýl a ona za ním hned vyběhla. Běžela a běžela, až nakonec doběhla k palmám obklopeným hustými stromy.
Denisa Czervoniaková
4. kapitola „Tý jo!“ vykřikla Anička, když v tu chvíli něco slyšela. Bylo to podobné jako to, co slyšela v noci, ale slabší. Vtom něco cítila na zádech a když se otočila, tak viděla, že si o ní opřel hlavu tygr. Ale byl to MODRÝ TYGR! Anička tygra dvě minuty pozorovala, ale potom se lekla a běžela zpět k rodičům, ale nic jim neřekla. Večer, když si šla lehnout, přiletěl k jejímu oknu holub. Anička si myslela, že uslyší jen žbrtlání, ale slyšela: „Ahoj! Já jsem Pater, a ty?“ Anička si řekla: „Ten tygr mi dal moc mluvit se zvířaty.“ „Já? Já jsem Anička, Patere.“ Pater vrknul a odletěl.
strana
ZUŠkoviny
14
červen 2014
„Zítra, až půjdu ze školy, tak si vezmu peníze z kasičky a půjdu do té zahrady. Ten tygr byl tak smutný. Možná mu něco chybí.“ Ráno bylo obyčejné, ale když šla Anička ze školy, tak se začaly množit problémy. 5. kapitola Anička šla ze školy s kamarády, ale potom se nenápadně odpojila a zamířila k zahradě. Přišla k okýnku a řekla: „Jednu dětskou.“ Ale paní pokladní řekla: „Ty jsi tu sama? To já tě pustit nemůžu, musí ti být osmnáct let.“ „Aha,“ řekla smutně Anička a odešla. Obešla celou zahradu a pak se opřela o železnou tyč a ta se pohla! Anička vší silou zatlačila na tyč a ta vypadla. A tak to udělala ještě se čtyřmi tyčemi a vlezla do zahrady. Tyče vrátila zpátky, aby nebylo vidět, co udělala. Měla štěstí, protože se dostala k palmám, kde spal tygr! Něco se ozvalo a za Aničkou stál MODRÝ TYGR. Anička mu povídá: „Ahoj, já jsem Anička, a ty?“ „Já jsem Mík,“ řekl tygr. „Já jsem se tě chtěla zeptat, proč jsi tak smutný?“ „Já,“ řekl tygr, „já jsem smutný, protože jsem ještě malý, mamince jsem se ztratil, protože po nás šel lovec, tedy pytlák, maminku chytil a mě stopuje. Proto jsem se sem schoval a v noci si chodím něco chytit do města. Třeba myš.“ „Proč šel ten pytlák zrovna po vás? A proč nemáš tatínka?“ ptala se Anička. „Pytlák jde po nás, protože jsme jediní svého druhu a tatínka mi ten pytlák zastřelil,“ dopověděl tygr a bylo vidět, že stěží drží slzy. Anička ještě dodala: „A nevíš, kde je ten pytlák te ?“ „To ne, ale včera v noci jsem ho viděl v džípu, jak zavřel moji maminku do klece!“ „Aha, tak to byl určitě lovec Martin, který nemá zrovna zvířata v lásce! Zítra ti přinesu něco k snědku a půjdu najít toho lovce a ty půjdeš se mnou.“ Tygr kývl. „Te půjdu domů,“ řekla Anička. Anička šla k tyčím a za necelých patnáct minut byla doma. Doma si dala do tašky provaz, kus masa pro tygra a bouchací kuličky. 6. kapitola Když šla příští den do školy, tak to byla normální cesta. A když šla kolem botanické zahrady, tak se rozhlédla kolem sebe, jestli jí nikdo nepozoruje, a pak vlezla do zahrady. Tygr už na ni čekal. Anička dala tygrovi maso a počkala, až dojí. Potom mu řekla, co má v úmyslu. Tygr dojedl a společně vyrazili k myslivně. Když
Helena Bartůňková
Tereza Pilmajerová
dorazili, tak Anička s tygrem nahlédli okýnkem do myslivny a nevěřili tomu, co viděli. Martin neměl chycenou jen tygrovu maminku, ale i přes dvacet dalších zvířat. A už dospělých nebo mlá at. Martina chvíli nemohli najít, ale pak ho viděli, jak sedí v rohu na židli a popíjí pivo. Po chvilce zařval: „Nežebrejte! Už jste měli pár kostí! Víc nebude!“ „Slyšel jsi to?“ řekla Anička. Tygr potichu přikývl. Anička s tygrem čekali, až Martin usne, a pak začali s plánem. Martin rychle usnul. Potom Anička s tygrem potichu vešli dovnitř. Tygr na Aničku počkal a Anička šla provazem Martinovi zavázat nohy a ruce. Potom šli společně otevírat klece, ale když otevřeli asi pátou klec, tak začaly problémy. 7. kapitola Martin se začal probouzet. Anička zrychlila a běžela se s tygrem a zvířaty schovat. Martin vstal a chtěl udělat krok, ale místo toho spadl. Anička, tygr a zvířata vyskočili a Anička házela bouchací kuličky po Martinovi. Ale přišel další problém. Došly bouchací kuličky a Martin se rozvázal. Běhal po myslivně a snažil se zavřít klece. Martin doběhal. Našel, co hledal - pušku!!! Anička a ostatní už byli volní, ale Martin taky! Mířil na ně puškou a řval: „Te vás mám pohromadě a můžu to skončit.“ V tu chvíli za jeho zády cvakl zásobník. „Ne! Já!“ Když se Martin otočil, tak za ním stáli dva policisti, Aniččini rodiče a kupodivu i pokladní z botanické zahrady. „Zatýkám Vás, Martine! Aničko, zvířátka, jste v bezpečí. Hned vám to vysvětlíme, ale te ne. Martine, čeká na vás pár let ve vězení. A te vám to vysvětlíme.“ 8. kapitola „Takže všechno to začalo, když ses seznámila s MODRÝM TYGREM. Doma jsi zjistila, že rozumíš zvířecí řeči, tak jsi příští den šla za tygrem znovu. Zjistila jsi, proč je tygr tak smutný, a další den jste podnikli tuhle výpravu. Věděli jsme, že někdo krade ohrožené druhy, ale nevěděli jsme, kdo.“ „A jak jste se dozvěděli, že jsem se dostala do botanické zahrady?“ řekla užasle Anička. „Na tom má zásluhu tady paní pokladní.“ „Věděla jsem, že to nevzdáš,“ řekla paní pokladní. Maminka řekla Aničce: „O toho tygra se i s jeho maminkou postaráme.“ „Jóó!“ vykřikla Anička.
červen 2014
Petra Coufalová:
ZUŠkoviny
Dokonalé peří
Někde v Africe, v tropických deštných lesích, stojí strom. Na tom stromě by chtěl žít každý živý tvor, který ho kdy jen zahlédl. Každý brouk, pták i každá opička by dali cokoliv za to, aby se na ten krásný, zelený, květy a plody posetý strom mohli pověsit. Jenomže od té doby, co si ho přivlastnil ten namyšlený papoušek Arnošt, ho začali všichni nenávidět. Arnošt totiž nikomu nedovolí, aby se k tomu stromu přiblížil a už vůbec ne k němu a jeho krásným načechraným pírkům. Papoušek Arnošt si je totiž každý den počítá, jestli mu nějaké neupadlo nebo mu ho někdo závistí nevyrval. Většinou mu počet den odedne sedí, a když mu čirou náhodou jedno chybí, hledá ve svém hnízdě, kam by mu mohlo upadnout. Pokaždé ho tam najde, protože Arnošt nikam jinam nechodí. Svůj strom pečlivě střeží jako ostříž. Potravu má samozřejmě také na tom slavném stromě, takže se z toho stromu nehne. Jednoho rána papoušek vstal. Vstal velmi časně, aby měl více času na hlídání stromu. Když se začal po hodinách sezení na větvi nudit, počal vykonávat svou denní činnost… počítat. Napočítal 194 modrých, 68 žlutých a 599 červených. „Ale co to. To se mi snad zdá, červených pírek má být přece 600 rovných!!!‘‘ Myslel si, že ho o to jedno ubohé, pro něj ovšem velmi vážené pírko ochudily zákeřné opice nebo další závistiví papoušci. V hnízdě nebylo, takže ho museli určitě okrást, tím si byl jistý. Pro jistotu si je spočítal ještě jednou, jestli se prostě jen nepřepočítal. Znovu začal počítat, aby se přesvědčil, ale počet znovu neseděl a on se znovu rozčílil. Čekalo ho velmi závažné rozhodnutí. Má opustit strom a začít hledat to vážené pírko, nebo se s tou hroznou ztrátou prostě smířit. Rozhodoval se dva dny a nakonec se překonal a vydal se na cestu pralesem. Dokud mohl, na strom se ohlížel, jestli nějaké zvíře nevyužilo situace volného a nehlídané stromu. Arnošt letěl několik nekonečných dnů. Letěl bez jediné myšlenky v hlavě. Jediná myšlenka, která mu tam zůstala, byla na jeho ztracené pírko. Po několika dalších hodinách cesty bez Barbora Tišáková cíle si přiznal, že se ztratil. Napadlo ho, jestli by se nemohl někoho zeptat na cestu. Ale byl tu jeden háček. Jak se má ptát na cestu, když neví, na co se ptát. A navíc všichni vědí o něm a o tom, jaký ve skutečnosti je, takže si byl naprosto jistý, že by mu nikdo neporadil. Letěl dál, aniž by věděl kam, zkrátka letěl. Nic jiného mu totiž nezbývalo. Arnošt dostal najednou žízeň. S tím musel počítat, když se vydal do světa. Do takové pustiny, kde nebyl někdy ani živáček a kolikrát ani kapka vody. Rozhodl se, že se poptá náhodných kolemjdoucích. Jenomže jediná kolemjdoucí široko daleko byla jen stará ži-
strana
15
rafa, pro kterou už nemělo cenu chodit někam s ostatními. Naštěstí starou žirafu žádné pomluvy o nějakém namyšleném papouškovi nezajímaly. Tím pádem ho neznala a nic o něm nevěděla. Poptávka byla na místě, takže mu nic jiného nezbylo. Mohla by mu tedy pomoct, kdyby byla tak hodná. Přišel tedy ke staré žirafě a začal se ptát. „Dobrý den madam, jmenuji se Arnošt a hledám své ztracené pírko, které mi chybí a které mi někdo musel určitě ukrást.“ Žirafa mu odpověděla: „A nemohl jste ho někde ztratit, mladý pane?“ Papoušek se zastyděl a s váháním odpověděl. „No, nemohl, protože jsem se ještě nikdy nehnul z místa svého bydliště.“ „Ale to se nesluší být líný v tak mladém věku. Podívej se na mě, já jsem dvakrát starší než ty a sem tam něco nachodím.‘‘ Začali se teda ti dva spolu bavit. A bavili se spolu více jak dvě hodiny, než si Arnošt uvědomil, že se pořád ještě nedočkal odpovědi, co se týče jeho ztraceného pírka. Zapovídal se tak, že na něj zapomněl. Normální tvor by to už beznadějně vzdal, ale Arnošt si stál za tím, že ho prostě musí bez debat mít. Nijak ho nenapadlo a ani nepřemýšlel nad tím, že ho už vlastně nenasadí zpátky, když neví, kam vlastně patří. Jemu ovšem stačila jistota, že ho prostě má. Stará žirafa asi byla rovněž se svými radami k ničemu. Letěl teda za další pomocí. Pochyboval ovšem o tom, že by byl někdo tak ochotný a pomohl mu. Začínal pořádně přemýšlet nad tím, jak se celou dobu asi choval. Dostavil se u něj takový zvláštní pocit, který ještě nikdy neměl. Bylo to špatné svědomí! Špatné svědomí z toho, že nikdy nikoho nepozval na návštěvu, nikdy nikomu nepomohl a nikdy s nikým neprohodil slovo jiným tónem, než tím ošklivým a vždycky se s někým jen pohádal. Napadlo ho něco šíleného. Pro něj naprosto nepřijatelného a udivujícího. Měl by se začít chovat slušně a se všemi mluvit s řádnou úctou. Možná by mu někdo potom pomohl. Zahlédl takového jednoho mrzutého pavouka. (Ovšem nikdo nebyl horší než Arnošt). Ten sice nebyl tak starý jako žirafa, ale mrzutý byl, jako by mu bylo sto let. Arnošt přišel a začal se vyptávat. „Dobrý den, pane pavouku, nezahlédl jste jedno červené pírko těm mým podobné?“ „Ale prosím vás, víte, kolik pírek tohoto druhu je těm vaším podobných? Sice nevím, kolik, ale vím, že jsou rozhodně všechna na chlup stejná. Teda pardon. Na pírko stejná.“ Řekl
strana
ZUŠkoviny
16
rozzlobeně pavouk. „Máte přece osm očí, tak mi neříkejte, že jste ho po očku nezahlédl.“ Uviděl támhle v dálce papouška, který vypadal jako on. Byli si podobní jako vejce vejci. A opět spustil. „Ahoj, jak se jmenuješ?“ „Jmenuji se Norbert. A jak pak se jmenuješ ty?“ slušně se zeptal. „Já jsem Arnošt a divím se, že se ti to ještě nedoneslo.“ Opravdu se moc divil, ale byl i trochu nadšený, že by to mohl být opravdu nadějný přítel. „Abych se dostal k tématu. Hledám své vážené šestisté pírko a mělo červenou barvu, přesněji odstín zralá jahoda. Vím, zní to zvláštně, ale moc mi chybí a stýská se mi po něm.“ Norbert se velmi divil, protože ještě nikdy nepotkal svého vrstevníka, který by tak dbal na úhlednost svého peří, zvláš na jejich přesný počet. Něco ho napadlo a divil se, že to Arnoštovi ještě nedošlo. Norbert se trochu posměšně zasmál a spustil. „Arnošte a nenapadlo tě, že by to mohlo být je normální a prachobyčejné PELICHÁNÍ?“ No, Arnošt se musel přiznat, že toto ho skutečně ani ve snu nenapadlo. Neměl nikdy žádné zkušenosti, takže na tuto by nikdy nepřistoupil a musel se přiznat, že o tom jak živ neslyšel. Norbert se ale snažil Arnošta uklidnit a trošku mu pomoct. Na jeho obličeji bylo poznat zoufalství a poznal, že Arnošt pocítil zklamání. Ale nepletl se. Arnošt opravdu cítil menší zklamání z toho, že pírko nenašel, jen se odůvodnila jeho ztráta. Ale přece jen mu bylo divné, že by vypadlo a pak se jen ztratilo,
Karolína Moravcová:
Naše planeta roku 3001 Píše se rok 2017. V některé škole, v jedné třídě přemýšlela nějaká dívka nad slohovou prací na téma ,,Budoucnost planety“. Rozhlédla se. Všichni ostatní kolem měli hlavy skloněné nad prací. Zrak jí padl na velké nástěnné hodiny. Do konce hodiny zbývalo 15 minut. Proč by nemohla napsat svou úvahu? Vzala tužku a dala se do psaní. Naše planeta roku 3001 „Vznik celého vesmíru se datuje přibližně před 150 miliardami lety. Ale co když existuje něco mnohem většího a vesmír je jenom maličká část, kterou obsahuje? Může se skládat z tisíců dalších dimenzí, kam nesahají naše zraky ani fantazie. Člověk se cítí být nadřazený nad ostatními organismy Země. Kvůli inteligenci, protože lidé nepotřebují sílu, stačí vhodné zbraně. Už z pravěku se dozvídáme, že se naši předci potřebovali bránit. Dnes však věda pokročila k ohavným chemickým a jaderným zbra-
červen 2014
když se nikdy nehnul ze stromu. Možná, že by zkrátka odlétlo a vítr si pírko vzal do svých rukou. Vítr ho odfoukl a odnesl neznámo kam. Norbert dostal konečně smysluplný nápad. „Nechtěl by si tedy moje pírko? Rád to pro tebe udělám, když si z toho tak zničený.“ Arnošt nemohl omítnout nabídku. Byl by zpátky plný počet pírek, takže souhlasil. Norbert se tedy jednoho zbavil a podal ho Arnoštovi. Ten si ho někam připíchl a byl moc spokojený. Hned se to peří zdálo plnější a bohatší. Tohle se ovšem naivně zdálo jen Arnoštovi, byl zkrátka spokojený, tak mu to nebudeme brát. Ale jak se Norbertovi odvděčí? Napadlo ho, že by se společně mohli přestěhovat na ten slavný strom. Norbert si sbalil a po čase to byl nový spolubydlící Arnošta. Jejich strom je tak velký, že se někdy skoro míjejí, ale Arnošt je rád, že má opravdového přítele, kterému může cokoliv říci. A ještě něco se změnilo. Arnošt se začal pohybovat dále než jeden metr od stromu. Začali pořádat společné tůry a výlety k moři, na pláže a několik dalších společných zážitků. Zkrátka se jeho život zcela změnil a on byl rád, že našel přítele, zvláš když si myslel, že nikdy žádného nebude mít. Byl moc šastný a se svou novou životní změnou moc spokojený. Sice hledal malou část svého těla, ale místo toho našel velkou část svého nového a veselého života…
ním. V jednom dokumentu tyto zbraně přirovnávali ke zbraním, které používali bohové z pověstí. Možná opravdu obnovujeme něco, co jsme přes století zapomněli. Tyto nebezpečné zbraně nás mohli naučit jiní inteligentnější tvorové z vesmíru. A co nemoci? Je to snad zkouška odolnosti? Zlenivěli jsme. Otupěly nám smysly, osídlili jsme celou planetu a dovolili si ji znečistit a poškodit. Ale člověk je žárlivý a hloupý. Nevznikají snad hádky, spory, války z něčeho zvaného hloupost?! Protože jestli to nepřestane, nemusíme se vůbec dožít roku 3001. Nemusíme čekat, až Slunce vyhasne a pohltí všechny planety včetně nás. Než nás vsaje černá díra. Lidé se pořád rozrůstají. Planeta nás nemusí uživit. Než přijde velká povodeň, zemětřesení a další katastrofy. My se pozabíjíme navzájem! Nezapomeňme však, že máme i plno dobrých vlastností, které nám, doufejme, včas pomohou se sjednotit, protože pak by nás nahradily jiné organismy, ne silnější či inteligentnější, ale ty přizpůsobivější.“ Svoji práci si ještě přečetla a šla ji pomalu odevzdat. Tohle téma je otevřená kapitola, je jen na nás, jak ji dopíšeme. Jak pokládala sešit, zazvonilo a ona zamyšleně odešla pryč.
ZUŠkoviny
červen 2014
strana
17
AKCE ZUŠ ve školním roce 2013/2014, 1. část 2. - 13. 9. 13. 9.
ZUŠ
Zápis na školní rok /2014
Divadlo Ústí nad Labem
Konference, slavnostní vernisáž a koncert ZUŠ Ústeckého kraje - za ZUŠ Postoloprty „Krabičková pohádka“ - účast v celostátním kole souteží LDO ve šk. r. 12/13
Hrad Křivoklát
„Pivní pohádka“ - Divadelní spolek Klouzák - vystoupení v rámci Královského vzorkového veletrhu pivovarnictví
19. 10.
14. 9.
Praha
Mezinárodní pěvecká soutěž Bohuslava Martinů - Petra Coufalová, Markéta Kučerová
26. 10.
Konzervatoř Teplice
Den otevřených dveří pro zájemce studia - Kateřina Jendrísková, obor: populární zpěv
Slavětín nad Ohří
Soustředění DPS Blecha
8. - 10. 11. říjen
VO - Zaslání výtvarných prací do lounské knihovny - Cestování (K. Hejdová, K. Šírová) a kolekce evropských měst
1. 11. - 17. 3.
Knihovna Louny
Cestování aneb nejen autem, vlakem, lodí, ale s knížkou do světa fantazie. Výtvarné práce vystavené v lounské knihovně
4. 11.
Knihovna Louny
Vernisáž pohlednic a prací na téma „Ptačí říše“ - byly vybrány a otištěny práce Anity Sachinidisové a Karolíny Folberové
Sálek školy
Podzimní koncert
Liberec
Mistrovství světa v orientálním tanci - z mistrovství ČR postoupilo vystoupení „Oáza“- Vystoupení Belly - Juniorky - OÁZA,
14. 11. 14. - 16. 11.
1. místo a titul mistr světa, duo Simona Hanušová a Tereza Pilmajerová - 1. místo a titul mistři světa za OÁZU (s TK Luna) 15. 11.
Divadlo Louny
Vystoupení DS Klouzák v rámci oslav výročí Vrchlického divadla
16. 11.
Divadlo Postoloprty
Divadelní noc - pořádá DS Klouzák
18. 11.
Kino Klub Postoloprty
„Dokud se zpívá“ - festival dětských pěveckých sborů - pořádá ZUŠ Postoloprty a ZUŠ Louny - 8. ročník
22. - 24. 11.
Litvínov - Citadela
DRADIDLO - setkání literárně dramatických oborů
25. 11.
VO ZUŠ
Vánoční keramická dílna s rodiči - VO - pí uč. A. Gruntová
26. 11.
VO Tuchořice
Vánoční keramická dílna s rodiči VO ZUŠ - A. Gruntová
30. 11.
Freiberg - NSR
Adventní koncert Euroregionu Krušnohoří - byl pozván DPS Blecha a Blecha Star Vyhodnocení výtvarné soutěže k Cyrilometodějským slavnostem; v publikaci určené pro významné hosty jsou kresby žáků
listopad
školy: V. Götzlové, V. Lešákové, E. Řapkové a A. Urbana. Výtvarná soutěž města Postoloprty - práce K. Folberové, V. Lešákové. Byly oceněny práce M. Lešákové a N. Vostatkové.
listopad 7. - 12. 12. 10. 12.
Tuchořice
Vánoční výstava ZŠ, MŠ Tuchořice a ZUŠ Postoloprty
Sálek školy
Adventní koncert žáků - třídní vystoupení pí uč. Sv. Palečkové
6. 12.
Chrám sv. Víta Praha
Mše pro Stonožku - zúčastní se děti, které navštěvují Stonožku v Postoloprtech a DPS Blecha
13. 12.
Divadlo Postoloprty
Vánoční koncert ZUŠ
10. 12.
Sálek školy
Adventní koncert - třídní vystoupení pí uč. Palečkové
19. 12.
Tuchořice
Vánoční besídka ZŠ Tuchořice, vystoupení žáků LDO a hudebního oboru ZUŠ vyučovaných v Tuchořicích. Výstava a prodej prací.
31. 1. 4. 2.
ZUŠ
Workshop s drumbeny - určeno vyučujícím a dalším zájemcům (celkem 70 účastníků)
Sálek školy
Školní kolo soutěže LDO - recitace (soutěže ZUŠ, Dětská scéna); do okresního kola postupují: K. Göblová, J. Šlegr, E. Stiborová, E. Řapková, P. Pham, V. Hudeková, M. Kubínek, P. Zakouřiová, V. Drahovzal
10. 2.
Divadlo Postoloprty
Ohlédnutí za pololetím - koncert žáků školy
24. 2.
Knihovna Louny
Dětská scéna - okresní přehlídka recitátorů; cenu poroty a postup do krajského kola získali Karolína Göblová, Petr Pham, Michal Kubínek a Pavlína Zakouřilová, Vojtěch Drahovzal a Jan Šlegr získali čestné uznání
28. 2.
Hotel Koruna Postoloprty
Ples města Postoloprty - vystoupení TO Výtvarná soutěž Komenský a my; zaslána práce T. Husákové (MŠ Tuchořice)
únor
Mezinárodní výstava Lidice: Keramické objekty - medaile „Lidická růže“ - škole za kolekci keramiky (K. Folberová, V. Götzlová,
březen
L. Ledlová, M. Lokajíčková), další medaili získala za grafiku Marie Lešáková, čestné uznání - grafika Krajská přehlídka - Monology + dialogy - „Pohárek“ a „Kandrdásek“; Kandrdásek: Tereza Srbecká, Pavlína Zakouřilová, Anna 1. 3.
Česká Lípa
Čermáková. Petra Coufalová a Vojtěch Drahovzal s dialogem „Zazi v metru“ postoupil do národního kola. Kategorie Pohárek: Kateřina Fedáková 3. místo, Stanislava Mrázová cena organizátora (SČDO)
2. 3.
Tuchořice
„Hledáme talent“ setkání malotřídních škol - vystoupení LDO Tuchořice - „Neplechy“ (2. místo)
4. 3.
Knihovna Louny
Masopust - výlet výtvarného oboru do Loun (společný průvod, hry a diskotéka)
6. 3.
Louny
Návštěva GAML - koláže J. Koláře - třída VO pí uč. A. Gruntové
7. 3.
Divadlo Postoloprty
Výroční setkání FK Postoloprty - vystoupení TO
Louny
ELITERY - Oblastní přehlídka tanečních formací; Mini-Belly dance formace: Víly - 1. místo, Děti Belly dance: Telefon - 2. místo,
8. - 9. 3.
Junioři: Belly dance: Indianes - 3. místo
strana
ZUŠkoviny
18
červen 2014
AKCE ZUŠ ve školním roce 2013/2014, 2. část 10. 3.
ZUŠ Litvínov
Krajská přehlídka recitátorů - soutěž ZUŠ; čestné uznání: Jan Šlegr, Vojtěch Drahovzal
11. 3.
ZŠ Tuchořice
Jarní „Slámování“ - dílna rodičů s dětmi - výroba jarních dekorací ze slámy a sena
19. 3.
Kino Postoloprty
Slavnostní vyhodnocení výtvarné soutěže a křest pohlednic Komunitního plánování města Postoloprty - vystoupení TO, LDO
21. 3.
Ústí nad Labem
Výstava a přehlídka VO ZUŠ „Oči dokořán“ - Fillova galerie Ústí n. L.; do národního kola postupuje výtvarná řada pí uč. A. Gruntové - „Svět podivných bytostí“ - K. Kozelková, T. Čížek, N. Vildová, K. Folberová, M. Lešáková, A. Černohorská, T. Kalousová
26. 3.
sálek ZUŠ
Jarní koncert
28. 3.
Hotel Koruna
Ples základní školy Postoloprty - vystoupení TO
29. 3.
Slavětín
Vernisáž výstavy prací Mgr. M. Folberové - Zoo na výletě - ke křtu knihy pí Švýcarové „Hurá na prázdniny“ (Muzeum K. Biebla a Galerie)
29. 3.
Divadlo Děčín
přehlídka Děčínská brána - představení „Marmeláda“ - čestné uznání: Hana Plšková, Ivanna Balkovska
31. 3.
ZUŠ
Keramická velikonoční dílna s rodiči - Postoloprty
březen
Knihovna Louny
„Pejskování“ - výtvarná soutěž lounské knihovny A. Richter (VO Tuchořice)
8. 4.
Skupice
Slámování na statku ve Skupicích - účast 20 žáků z VO v Tuchořicích
9. 4.
ZUŠ Žatec
Krajská přehlídka - ZUŠ LDO - literární část - zúčastnily se texty M. Folbera, P. Coufalové
10. 4. 11. - 14. 4.
ZUŠ
Keramická velikonoční dílna s rodiči v Postoloprtech - VO A. Gruntová
Knihovna Louny
Krajská přehlídka „Děstská scéna“ - z okresního kola postoupili: Karolína Göblová, Petr Pham - čestné uznání, Michal Kubínek a Pavlína Zakouřilová - čestné uznání
13. - 15. 4.
Obecní úřad Tuchořice
Velikonoční výstava na obecním úřadě v Tuchořicích - žáci ZŠ Tuchořice a VO ZUŠ
22. 4.
sálek ZUŠ
II. jarní koncert
29.4.
sálek ZUŠ
III. jarní koncert
7. 5. 7. - 9. 5. 9. a 10. 5.
ZUŠ
Výstava VO - A. Gruntová - žáci z Postoloprt i z Tuchořic - „Pole a zahrada“, vystoupení žáků HO a LDO z Tuchořic
Slavětín nad Ohří
Soustředění DPS Blecha
Postoloprty
Postoloprtské slavnosti - 9. 5. koncert v kostele (DPS Blecha a další žáci HO, Blecha Star), 10. 5. průvod městem a vystoupení TO v zámecké zahradě
11. 5.
ZŠ Postoloprty
„Postoloprtský střevíc“ - mažoretková a taneční soutěž pořádaná DDM Postoloprty - vystoupení „Vltava“ a „Tanec v dešti“ (L. Vildová, L. Sivíčková)
15. 5.
Kino Klub Postoloprty
Májový koncert - vystoupení absolventů školy
24. 5.
Divadlo Louny
„Hrajeme s Orffem“ přehlídka pěveckých sborů - vystoupení DPS Bleška, Blecha
25. 5.
Divadlo Louny
Bellytery - oblastní přehlídka orientálního tance - duo: I. Petřivalská a V. Lešáková 1. místo, děti - „Víly“ 1. místo, „Indiánky“ - juniorky 4. místo, „Telefon“ 4. místo
28. 5.
Lidice
Vernisáž a slavnostní vyhodnocení mezinárodní výstavy Lidice - výsledky žáků ZUŠ viz únor
30. 6.
Konzervatoř Teplice
Přehlídka talentů - vystoupení klavírní třídy A. Nedvědové - žáci M. a K. Folberovi
30. a 31.5.
Divadlo Postoloprty
Premiéra DS Klouzák - Rejžák z Prahy
1. 6.
Tábor - Palcát
Mistrovství ČR Belly - duo: I. Petřivalská a V. Lešáková 3. místo, duo: M. Hoščuková a A. Urbánková 4. místo, děti - „Víly“ 6. místo
6. 6.
Divadlo Postoloprty
Závěrečný koncert
9. 6.
ZUŠ
Postupové zkoušky - zpěv, klavír, EKN
10. 6. 10. a 13. 6.
Zámek Líčkov
Malování a akční tvorba - VO
ZUŠ
Test z hudební nauky
11. 6.
ZUŠ
Postupové zkoušky - EKN, housle
12. 6.
ZUŠ
Postupové zkoušky - HO Bitozeves
13. 6.
kavárna Šnek bar
Premiéra představení LDO - studio pro dospělé - J. Hašek: Šálek černé kávy
13. 6.
ZUŠ
Postupové zkoušky - EKN, zpěv, klavír, dechové nástroje
13. 6.
ZŠ Tuchořice
Postupové zkoušky HO
18. 6.
Sálek ZUŠ
Vystoupení PHV pro předškoláky a poslední hodina pro rodiče
24. 6.
Národní divadlo Praha
Vyhodnocení a předávání „Ceny Ď“ v Národním divadle v Praze - nominována je ZUŠ Postoloprty a Postoloprtská Stonožka
26. 6.
16.30, Kino Klub
Postoloprtská rybička - slavnostní závěr školního roku, vyhodnocení, ocenění
28. 6.
Tuchořice
Výročí obce - program žáků ZUŠ
23. a 24. 6.
ZÁPIS na školní rok 2014/2015
