Občasník skautského střediska “Skalička” v Zábřeze 2009 - ZIMA
foto: oddíl Hledači v Horních Studénkách
Obsah: SLOVO VŮDCE STŘEDISKA.............................................................................................. 2 ODDÍLY DRÁČATA A ROZRAZIL...................................................................................... 3 ODDÍL ŽÁBY........................................................................................................................... 4 KMEN ROVERŮ A RANGERS ATLAS ............................................................................. 5 ODDÍL SKALÁK..................................................................................................................... 6 ODDÍL HLEDAČÍ - ŠTÍTY..................................................................................................... 8
SLOVO VŮDCE STŘEDISKA Bratři a sestry, milí přátelé skautingu po delší odmlce vychází další číslo našeho střediskového časopisu Skalák. Chtěl bych vám popřát nejen zajímavé počtení, ale v tuto dobu vám také popřát radostné a požehnané svátky vánoční a mnoho dobrého do celého nového roku.
Závěrem roku bych chtěl také poděkovat všem vedoucím i dalším činovníkům v oddílech a členům střediskové rady za jejich celoroční činnost. Také potom sponzorům a všem těm, kteří nás v tomto roce podpořili. Tomáš Hampl - Čochtan vůdce střediska
Občasník skautského střediska „Skalička“ v Zábřeze redakční uzávěrka: 16. 12. 2009 uzávěrka příštího čísla: 22. 3. 2010 náklad: 110 výtisků e-mail redakce:
[email protected] tel.: 731 626 527 Junák – svaz skautů a skautek ČR středisko Skalička Krumpach 23, 789 01 Zábřeh tel.: 736 509 434 e-mail:
[email protected] web: www.skalicka.skauting.cz
2
Skalák 2009
ODDÍLY DRÁČATA A ROZRAZIL Jednoho krásného červencového dne jsme se vydali na nebezpečnou cestu do neznáma. Bloudili jsme a bloudili po Lupěnských horách, až jsme narazili na podivně vyšlapanou cstu, která nás zavedla až do malebného údolí. ( Později jsme zjistili, že se toto údolí nachází u vísky Křižanov ). V tomto údolí, které bylo zcela obklopeno lesy, jsme již z dálky viděli nějaké „chýše“. Celé údolí jsme z dálky pozorovali, jestli není nikým obydleno. Žádný pohyb jsme nezaznamenali, a tak jsme do údolí vtrhli. A právě včas – celý den nás provázelo strašlivé hromobití a v tu chvíli se nad nás přehnal obrovský černý mrak a spustil se hrozitánský déšť. Den po dni míjel, nikdo z bývalých obyvatelů nepřicházel, a tak jsme se začali vydávat na průzkumné cesty po okolí. Avšak džungle to byla veliká – všude plno zvěře, neprostupný terén a stálý déšť – asi jsme zrovna narazili na období dešťů. Na svých průzkumných výpravách jsme narazili až na opuštěný zatopený lom, kde nás po celou noc strašil hejkal ( vytí lišek ). Při naší další průzkumné cestě jsme narazili na velikou louži vody, která byla obklopena divnými tvory, kteří byli na naše poměry velice čistí a hluční. Každý den jsme v našem okolí narazili na něco zajímavého a pro nás neobvyklého. A co hůř, po skončení období dešťů a po naší posvátné noci, kterou jsme celou protančili u ohně, nás přišel vyhodit jiný kmen, který na toto údolí také narazil. Klára Hoplíčková - Hryzalka
Skalák 2009
3
ODDÍL ŽÁBY OLYMPIÁDA 2009 V KŘIŽANOVĚ Letošní tábor byl již 31. v naší oddílové historii. Za táborové místo bylo letos vedením našeho střediska vybráno tradiční místo, louka v lesích u Křižanova. Přiznám se, že před táborem jsem nebyla výběrem místa moc nadšená, protože když jsem se byla někdy v dubnu na místě podívat, louka byla zpola zarostlá mladými náletovými stromky a vysokou trávou a tak vypadala hodně malinká. Navíc poslední tábor, který na tomto místě náš oddíl měl, nesl název „ Ledárna“, což vypovídá o mnohém. Na samotném táboře se moje obavy naštěstí nenaplnily, počasí nám přálo. A ani náhlý přívalový déšť, který během doby trvání našeho tábora několikrát udeřil, nenadělal žádné škody na našem táborovém vybavení a zařízení. Výhodou letošního tábora, tedy alespoň pro náš dívčí kmen bylo konání na jednotlivé turnusy a tedy „společná“ stavba. To se projevilo hned po příjezdu, jelikož větší část tábora byla již postavena, za což jsme byli moc vděční starším klukům z našeho střediska, takže na nás zbylo pouze zbudování drobnějších věcí a stavba tee-pee, které náš oddíl při své činnosti aktivně využívá. Mohli jsme se tedy již od druhého táborového dne vrhnout na program. Páteří našeho letošního programu byla etapovka pojatá jako „Olympijské hry“. Osazenstvo tábora bylo rozděleno do družstev, ve kterých soutěžilo v jednotlivých olympijských disciplínách. Družstva si volila svůj stát, vlajku, batikovala si trika jako dresy a vymýšlela si hymnu. Každý olympionik byl také vybaven visačkou se svými nacionálemi. Na jednotlivé soutěžní dny si navíc družstva musela vyrobit olympijské vybavení – např. lyže, oštěp, apod. To oživilo celou etapovku, protože předmětem hodnocení nebyly pouze sportovní výkony, ale také vyráběné sportovní pomůcky. Díky tomu navíc etapová hra vyplnila dva programové bloky s naprosto odlišnou náplní (výroba sportovních pomůcek a samotné soutěže). Před večerním programem bylo vyhlášení výsledků olympijského dne s předáním medailí nejlepším sportovcům a vystoupáním na stupně vítězů. Tábor tak etapovkou skutečně žil, a to i díky rozmanitosti disciplín (kajak, lyže, lukostřelba, apod.). Během tábora jsme kromě olympiády stihli ještě spoustu dalších her a činností: zpívali jsme s kytarou, četli jsme si na pokračování Indiho příběhy od Dušana Sedláčka, u kterých jsme se vždy pobavili, byli jsme se koupat na Bozéňově, nováčci prožili tradiční odmašťování, šli jsme na dvoudenní výpravu, vyráběli náušnice a přívěšky a ještě spoustu dalších věcí. Zpět domů jsme se všichni vraceli naplněni novými zážitky a pocitem, že ty necelé dva týdny co jsme spolu strávili, za to opravdu stály. Martina Morávková – Magaskawin
4
Skalák 2009
KMEN ROVERŮ A RANGERS ATLAS NA KOLÁCH PO JIŽNÍCH ČECHÁCH Účast: Veverka Terka, Janča, Lída, Ivča, Zdiša a Terka F. Dlouho jsme přemýšlely, kam naše kroky letošní prázdniny povedou. Chtěly jsme i nějakou změnu, a proto jsme se rozhodly, že s sebou vezmeme i kola. Jako vhodné místo pro naše cyklovýjezdy se naskytly jižní Čechy se spoustou památek a také nádhernou přírodou. Při příjezdu do Protivína nás uvítal déšť, který naštěstí po malé chvíli přestal a my mohly dojet do zdejší skautské klubovny. Po cestě, při vyšlapání jediného, ale pořádného kopce v obci, nám pomohl spravit zaseklý řetázek kolemjdoucí, který nám později pověděl, že má obchod s koly kousek odsud. To jsme ještě nevěděly, že ho nevidíme naposled…. Dojely jsme ke klubovně a dověděly se, že při záplavách byla vyplavena a ještě nebyla spravena elektřina ani kadibouda….Ale protože jsme skautky, rozhodly jsme se, že ten týden už nějak přežijeme..Však elektřinu k ničemu nepotřebujeme (a také nás těšilo, že ubytování nakonec dostaneme zadarmo:-) ). Nakonec jsme spaly v loděnici. Protivín jsme si vybraly nejen kvůli poloze, ale také díky tomu, že si můžeme vypůjčit kanoe a splavovat řeku…Ale ani to nám asi nebylo souzeno. Celý večer pršelo a ráno jsme uviděly hladinu řeky, která se začínala zase nebezpečně přibližovat…A taková zůstala celý týden…Pro provětrání kol a jako zahřívací výlet jsme se vydaly do 12 km vzdálené Sudoměře, kde se odehrávala ta slavná bitva. Po shlédnutí rybníků a velké sochy jsme se vydaly na zpáteční cestu, kde jsme poprvé píchly kolo (naštěstí ho Ivča uměla slepovat a její zkušenosti se využily ještě třikrát…). Druhý den jsme vyrazily na doporučení Wasabiho (skaut, který nás ubytoval) po naučné stezce kolem Protivína, a protože jsme sjely z cesty a objevily se jen 10 km od Temelína, tento výlet jsme si prodloužily. Při cestě nastal další problém, a to špatná násadka na pumpičce, kterou jsme omylem vzaly. A tak jsme jely navštívit našeho kamaráda opraváře. Ten nám i vyměnil prasklou šlapku a po chvíli povídání jsme se dozvěděly, že je to vlastně bratr Wasabiho. V následujících dnech jsme se vydaly do tamějšího pivovaru, který vyrábí pivo značky Platan, jely se podívat do Bavorova, Vodňan, kde nás překvapil neuvěřitelně dlouhý kopec, navštívily jsme také zříceninu hradu Helfenburg a zámek Dub. Náš rekord v ujetých kilometrech, kterému jsme nechtěly uvěřit (a jak by řekla Zdiša : kdybychom to věděly dřív, ani bysme tam nevyrazily) byl 80 km, kdy jsme jely přes Písek na Zvíkov a zpět. Poslední den v Protivíně jsme vyrazily na pěší výlet po naučné stezce, odkud jsme si odnesly kromě spálených zad i hromadu bodanců od komárů a jiné havěti…7 dní v Protivíně skončilo a my jsme jely směr České Budějovice, kde jsme měly ubytování ve skautském domě v jedné z buněk. Bylo to pár metrů od centra a oproti Protivínu jsme přišly do luxusu. Další dny jsme nemohly zapomenout na návštěvu zámku Hluboká a Ohrada, zříceninu hradu Dívčí kámen, památek Unesca Holešovice a Českého Krumlova. Na cestách jsme také navštívily rodiště Jana Žižky Trocnov a kláštěr Zlatá koruna, kam jsme se bohužel nepodívaly až dovnitř, protože bylo pondělí… Myslím, že se nám tento cyklovýlet vydařil, ať už hezkým počasím, kdy nám pršelo jen jednou, tak i super kolektivem. A také díky Zdiše, která na svém kole dokázala předvádět nevídané kreace…=D Kromě posílení noh jsme tedy posilovaly i břišní svalstvo. Napsala: Tereza Friedlová
Skalák 2009
5
ODDÍL SKALÁK Tábor 2009 – oddíl Skalák 1.- 4.7. Vybudování společného turnusového tábora za společné účasti členů z oddílů Hledači, Žáby, Atlas, Dráčat a Rozrazilu; 5.7. Koupání na Bozéňově, mše sv. v Hoštejně grilování makrel, táborová sauna; 6.7. Celodenní výprava na zatopené lomy u Maletína; 7.7. Předání tábořiště a odjezd – doma umýt a přebalit (batohy J) – odpoledne odjezd na Pálavu; 8.7. Přejezd do rakouských Alp - do Habachu, odpolední výstup do cca 1.300m; 9.7. Výstup na vrchol Larmkogel (3022m) a sestup k horskému plesu; 10.7. Po celonočním dešti – rozhodujeme o zkrácení pobytu v horách, sestup zpět do Habachu; 11.7. Přejezd z Habachu přes Krimml (největší vodopád v Evropě) a Orlí Hnízdo do Salzburku – prohlídka a večerní přesun na Pálavu; 12.7. Návštěva kostela, zámku, kostnice, bazénu; 13.7. Přechod Pálavských vrchů, další cesta vedla na Macochu a koupání v Blansku; 14.7. Návštěva technického muzea v Brně a zakončení při koupání na Bozéňově.
6
Skalák 2009
Skalák 2009
7
ODDÍL HLEDAČÍ - ŠTÍTY Ze zápisu skautského deníku: Poslední víkend jarních prázdnin, jsme byli pozváni družinou Studýňáci, do Horních Studének. Měli pro nás připravený program s tajuplným názvem ,,Po stopách Lancmínka“. Před odjezdem jsme dostali lejstro s úkoly a hned první byl ten, že v autobusu se máme chovat slušně a řidiči zazpívat jeho oblíbenou písničku – což jsme nesplnili (myšleno zazpívat písničku). Po příjezdu jsme si zanesli do klubovny batohy a dalším úkolem bylo spočítat počet lachtanů (daňků) v oboře. Kvůli nesplněnému prvnímu úkolu jsme museli odhazovat sníh na místním hřbitově. Pomaloučku se blížil oběd, ten nám ale nechtěli vydat do té doby, než doneseme živou vodu. Tu si starší vysloužili zanesením vody na kopec, mladší poznáváním předmětů. Po obědě následoval kratší odpočinek a poté hned na stopu Lancmínkovi. Brodili jsme se po kolena sněhem (někteří po pas) a přes vyznačená stanoviště a plnění úkolů, jsme se pomalu blížili k cíli. Tam nás čekalo opékání buřtů, horký čaj a samozřejmě i Lancmínek. Den se pomalu krátil a my směřovali směr klubovna. Tam jsme hráli spoustu her, které určitě nejvíce bavili naše nováčky. Nechyběla ani stezka odvahy, kterou i přes velký strach všichni bravurně zvládli. Usínali jsme něco před půlnocí. Ráno už následovalo jen sbalení a odjezd domů. Myslím, že to byl perfektně využitý čas našich prázdnin. Konec zápisu… Ve středu 11.3. jsme otevřeli email a nestačili se divit. Objevil se email „Poziv u Splitu“. Naši chorvatští přátelé nás zvou na víkend k nim. Pořádají totiž soutěž v orientaci a skautských dovednostech pro celou chorvatskou republiku. Pro nás to znamenalo bleskurychlé domluvení se, kdo pojede, zajistit vozidlo, najít sponzory, sbalení a samotný odjezd. Nakonec padla volba na Tomáše, Lukáše, Petra a Luboše.V pátek v brzkých ranních hodinách (500) jsme se vydali na celodenní cestu. Od zasněžených vrcholků moravských hor, maďarské černozemě a chorvatské pustiny jsme k večeru dorazili do Splitu. Na rotoru (kruhovém objezdu) nás čekal Klodi, který nás doprovodil na místo setkání. Zde jsme se setkali s ostatními, které jsme znali z letního tábora. Spoustu nových lidí jsme také poznali. Unaveni po cestě jsme povečeřeli, šli se ubytovat a projít nočním Splitem. V sobotu ráno začínal samotný závod se startovním polem kolem 35 týmů. V první etapě byly prověřovány znalosti map, azimutů, zdravovědy a to i v členitém terénu. Druhá etapa byla zaměřena na praporkovou abecedu, uzlování a skládání stanu. Následoval oběd v přilehlém městském parku a krátký odpočinek. My jsme jej využili k poznávání města. Večer následovala nejzábavnější část závodu, na kterou si měla každá skupinka nacvičit zábavnou scénku. Naše scénka bravurně obstála, mezi vytrénovanými Chorvaty. Poté jsme se seznámili s mnoha novými tvářemi z Rijeky, Zagrebu a po náročném dni šli spát. V neděli po dopoledním nástupu, jsme se rozloučili a šli vyzkoušet teplotu moře (jen na pár minut a teplota cca 15°C). Počasí bylo krásné a paradoxem bylo patnácti až dvaceti stupňové vedro, oproti naším mrazům. Plni dojmů a nových informací jsme vyrazili k domovu. Jelikož jsme se nezúčastnili dvou disciplin jako je historie chorvatského skautingu a testu(problém s překladem) skončili jsme v druhé třetině zúčastněných. Zapsali: Petr a Lukáš Haltmarovi a Tomáš Herman Naši chorvatští přátelé opět přijedou začátkem ledna do Heroltic na zimní tábor a rádi by se sešli s celým střediskem a nejen to. V roce 2010 pořádá Chorvatsko republikové jamboree a naši přátele ze Splitu nás chtějí pozvat jako hosty. Předběžně jsem slíbil min. akční skupinu. Co vy na to? Myslím si, že jsme silné středisko a nepojede jen pár lidí ze Štítů. Luboš
8
Skalák 2009
