Jaro, léto 2011
číslo 2
Ví t r Občas foukám, přináším zprávy z hor, lesů a luk, od jejich obyvatel i od lidí, co se kde šustne a praskne. Kdo mi umí naslouchat, ten je uslyší.
Listy sebrané po lukách a v lesích, co vítr přinesl.
Český svaz ochránců přírody JILM Holoubkov
Zelená stezka – Zlatý list krajské kolo Zbiroh Švábín 14.5. 2011 Je sobota v polovině května, les na Švábíně v okolí Zbiroha oţívá jiţ tradiční přírodovědnou soutěţí pořádanou ZO ČSOP Kulíšek z DDM Rokycany - krajského kola soutěţe Zelená stezka – Zlatý list. Na soutěţní stezku se v devět hodin vydávají tříčlenné hlídky rozdělené na mladší a starší oddílů ochránců přírody z Mirošova, Dobřan, Rokycan a Zbiroha. Na 11 stanovištích s otázkami z botaniky, ornitologie, dendrologie, entomologie a jiných si jednotlivé hlídky vyzkoušely své znalosti o fauně, flóře a geologii přírody našeho okolí.
Všechny hlídky se snaţily co nejlépe zúročit své znalosti a díky nasbíraným bodům dosáhla umístění na prvních místech smíšená druţstva Zbiroţských Šneků a Rokycanských Brontosaurů a tím postupují mezi 14 nejlepších druţstev do celostátního kola Zlatého listu konaného 13.- 19.6. v Novém Městě pod Smrkem. Soutěţící i organizátoři byli s průběhem celé akce spokojeni a po vyhlášení výsledků a rozdání odměn se všichni rozjeli do svých domovů.
Národní kolo Zelené stezky–Zlatého listu Nové Město pod Smrkem 13.- 19.6.
~1~
Letošní celostátní kolo se odehrálo v Jizerských horách v Novém Městě pod Smrkem. Během týdenní akce se účastníci při exkurzích pod vedením odborníků seznamovali s místní flórou a faunou. Oproti loňskému národnímu kolu nám letos počasí přálo více slunce a proto bylo při entomologických exkurzích moţné pozorovat řadu příslušníků hmyzí fauny a tak jsme exkurze doplňovali besedami v místní klubovně spojenými s prohlíţením fotografií, ilustrací a sbírek hmyzu (viz fotopříloha). Na páteční a sobotní soutěţní stezce zúročili své poznatky ke spokojenosti nás všech, jak dospělých tak i dětských účastníků této krásné, významné i naučné akce. Daniel Opatrný Motýl
Den Země První letošní akcí, pořádaná u příleţitosti významného svátku ochrany přírody, nazvaném Den Země, svátku planety Země a její přírody, Matky, jenţ dává ţivot všem tvorům a rostlinám, proběhla ve spolupráci se ZUŠ Zbiroh 19. Dubna v prostorách školní zahrady soutěţní stezka znalostí místní ţivočišné a rostlinné říše. Ţáci byli rozděleni do dvou věkových kategorií, mladší a starší a kaţdá třída ještě do tří soutěţních skupin. Mladší ţáci měli na kaţdém soutěţním stanovišti tři moţnosti odpovědí, z nichţ vybírali tu správnou a zakrouţkovaná písmenka označující správné odpovědi pak sestavovali do tajenky. Otázky pro starší byly jiţ bez moţností výběru odpovědí, správné názvy ţivočichů a rostlin zapisovali do doplňovačky, ve které jim z očíslovaných písmen vyšla tajenka. 20. dubnový den pokračovaly slavnosti Dne Země téţ v ZŠ Holoubkov. Dějištěm slavností byl jiţ tradičně les v Chejlavech pro svoji různorodou druhovou skladbu a potokem s čistou vodou. Zahájení proběhlo zazvoněním zvonu na známé zvoničce k poctě tohoto svátku. Na trase naučné stezky se čtyřmi stanovišti s tématy ţivot u vody, v lese, na louce a posléze na zahradě domu č. p. 132 se ţáci 1. -5. třídy naší základky seznamovali zábavnou formou s rozmanitými zástupci rostlin a ţivočišné říše. Rozluštěním šifry určovali jejich názvy, které si doplňovali do tabulek s barevně odlišenými tajenkami a těmi si doplnili text na posledním stanovišti ţivá zahrada, kde se seznámily s ochranou přírody na zahradě a vytvářením ţivotních podmínek pro různé ţivočichy. Spontánní potlesk byl tou nejkrásnější odměnou umocňující radost z dobře vykonané práce. Daniel Opatrný Motýl
~2~
Soutěţ na zpestření hodiny přírodopisu v ZUŠ Zbiroh V rámci oslav svátku Dne Země se pro sedmý ročník ZUŠ Zbiroh uskutečnila v prostorách školní zahrady přírodovědně zaměřená soutěţ na doplnění výuky přírodopisu. Ţáci při ní určovali správné názvy rostlin a ţivočichů podle stejného zadání z 19. dubna, které opět zapisovali do doplňovaček s tajenkou.
Slavnost jarní rovnodennosti V prvním hřejivém světle jarního Slunce roztál sníh a led, odkryl bílou peřinu probouzející se zemi a z ní jiţ přichází nový ţivot. Ţivotodárná voda ze sněhu a ledu proudí všemi potůčky, potoky, říčkami a řekami v lesích a loukách, napájí zemi, nejvíce mech v lese, aby se tam udrţela pro dobu sucha, rostliny i všechny tvory. Síla přicházejícího nového ţivota vytváří i lidem bujnou veselou náladu, slaví konec masopustu, období od svátku Tří králů do masopustního úterý, po němţ na Popeleční středu začíná čtyřicetidenní předvelikonoční půst. Na masopustní úterý se oblečou do převleků a masek, většinou symbolů plodonosné magie, vesele hraje hudba, hojně se jí a pije. Oslavili jsme konec zimního období zemědělského roku a počátek období plodnosti, práce na polích, příroda je připravena přijmout první setbu. Keltové v tomto období slavili svátek Imbolc s očistnými obřady ohněm a vodou. Slavil se předvečer 1. února na počest obnovující se Brigit, bohyně plodivých sil, posvátného ohně a také smrti. Byla vnímána jako Matka Země, přes zimu měla podobu stařeny a s jarem se proměňovala v mladou panenskou bohyni. Tyto projevy starověkých kultur měly zřejmě vliv na podobu i čas masopustu. Matka Země otáčí svoji severní tvář obratníkem Berana ke Slunci, které tím vstupuje do jeho znamení, aby mohla Paní zima a tma předat vládu teplu a světlu, Jaru, které se zrodilo
~3~
z energie slunce. Vítáme příchod Jara v přírodě, slunce jiţ dopoledne hřeje, jen ve stínu lesa ještě cítíme dech odcházející zimy. Sluneční světlo projasňuje jiţ celý den, Země probouzí se po zimním spánku, dlouhých nocích, klidu, odpočinku a obnově sil, které jí nyní oţivují. Všichni tvorové i rostliny se probouzejí ve slunečním světle a novou ţivotodárnou potravou obnovují si energii, oslavujeme s přírodou a společně s prvními posly jara znovuzrození nového ţivota. Ze zimních úkrytů vylákaly teplé paprsky slunce první motýly, kteří vylétají na první jarní květy sněţenek, bledulí, podbělu, šafránu, vrby jívy, jeţ dávají sát nektar, první vydatnou potravu na obnovu energie po zimním spánku a mravence, jeţ se vydávají na své první výpravy ze svých velkých mravenišť za potravou a stavebním materiálem na opravu mraveniště po zimě. Ve světle Slunce obnovuje energii celá Země, aby se připravila na nejdůleţitější, největší bujný projev ţivota pro jeho zachování, přivést na svět své další děti a plody pro jejich obţivu. Den se svojí délkou vyrovnal noci a bude stále delší. Na oslavu prvního jarního dne zapálili jsme oheň, symbolizujícím světlo a sílu země, jeţ právě přichází, společné setkávání v jeho kruhu, vděčnost za dary přírody, za minulou roční dobu zimy a temna, zimního spánku, klidu a odpočinku, krátkých dnů, kdy je málo potravy a energie pro ţivot. Povídali jsme si, jak jsme proţili minulé období, co jsme dělali, kde jsme byli, o svátcích, četli jsme o duchovním významu Velikonoc z knihy Český rok od jara do zimy od Milady Motlové, kde jsou krásně popsané všechny svátky přírodní i církevní a je z ní dobře poznat, jak se oboje prolíná a má společný základ. Oslavy jara vrcholí jeho největším svátkem Velikonocemi, které jsou s Vánocemi dva největší svátky roku. Připravujeme se na ně barvením, zdobením vajec, pleteme pomlázky. Velikonoční pondělí po prvním jarním úplňku slavíme koledováním a rozdáváním vajec, symbolu ţivota. 22. dubna oslavujeme od minulého století Den Země jako svátek planety Země, úcty a pokory k její přírodě. Poslední den v dubnu večer začíná kouzelná, magická Filipojakubská noc známá také jako Valpurţina noc. Podle kalendáře Keltů je to svátek Beltine, končí doba zimy, temna, klidu a odpočinku, zimního spánku přírody k obnově sil. Dnes je známý jako „Čarodějnice“, které se pálily uţ tehdy a symbolizovaly veškeré utrpení a strádání. Název je tvořen slovy „Bel-tine“, coţ znamená „Jasný(zářící) oheň“ a byl to nástup k pohostinnému letnímu období. Zapalovaly se velké ohně, oheň symbolicky očistil lidi i zvířata od neduhů a nečistých myšlenek, které se nashromáţdily v temném zimním období. Ohně na návrších měly také ochranný smysl. Ohně v domácích krbech se uhasily a zapálily se nové. Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic“, které jsou aţ výsledkem inkvizičních procesů. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenţ byl nejblíţe dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Je to oslava plodnosti, vrcholu jara a rozkvětu ţivota, staví se májka - symbol plodnosti, oslavy jara. Oslavy pokračují na Prvního máje. Koupel v prvomájové rose za úsvitu přináší zdraví, štěstí a krásu. Pokud na Beltane zaprší, nechte si poţehnat hlavu kapkami vody. Ţehná se také pramenům, studánkám a jiným vodám…
~4~
květinami, věnci, stuhami a jinými dárky. V májové vodě můţete nahlédnout do budoucnosti. Tradiční májové oslavy zahrnují i volbu Královny a Krále máje ze svobodných dívek a mládenců. Královna máje představuje Bohyni země a plodnosti, Májový král je personifikací Boha úrody (také označován jako Jack-in-green) společně jako pár představují spojení Boha a Bohyně. Petr Čihák a Daniel Opatrný
Léto Období světla a bujného života, rozmarné, někdy horké a suché k zalknutí, deštivé s rozvodněnými řekami a rybníky, jindy bývalo zas studené se sněhem. Slunce pálí, vše se zelená pod jeho paprsky energie, na loukách v plném květu i rozkvetlých korunách stromů hraje hmyz s ptáky koncert radostného a bujného života Zrodil se nový den, nový život nekonečných možností naplnění radosti a tvořivé lásky, zlaté paprsky ozařují krajinu, slunce vychází nad obzor, vše ožívá Po dlouhém zimním spánku příroda naplno ožila teplými dlouhými dny, z opylených květů zrají plody Matky Země. Léto čas světla, teplého láskyplného slunce, bouřek a vydatných dešťů, jenž přinášejí životodárnou vodu všem rostlinám a tvorům, vůní květů, zrání a sklizně úrody je v plném proudu. Severní část Matky Země je nejblíže ke Slunci, teplo a světlo mají největší sílu, převzaly vládu nad tmou a zimou. S úctou, pokorou a vděčností přijímáme vřele a v obdivu té krásy všechny dary léta ve všech jeho podobách, oslavujeme za nejdelšího dne a nejkratší noci u ~5~
posvátných ohňů letní slunovrat. Příroda plná bujného života a energie nás zve na putování po svých krásách, na dětské tábory do lesů na lesní chléb - houby, borůvky, ostružiny, luk a hor, na řeky i koupání v osvěžujících vodách, teplé noci lákají ke spaní pod hvězdným širákem, abychom mohli přijmout Světlo a teplo tohoto období, jenž dává všem životní energii také na zimní dobu temna, sněhu a ledu. Koncem léta sklízíme na zahradách, na polích a v sadech úrodu pro obživu a s vděčností oslavujeme tyto dary na dožínkových slavnostech. Sáťa
Planeta Země - domov pro ţivot Domov je místo, které poskytuje útočiště všem tvorům pro harmonický a spokojený život v bezpečí a lásce
Od počátku svého vývoje lidé skutečně žily v přírodě a s přírodou a považovali celou Zemi za svůj domov, stejně tak jako ostatní tvorové. Všichni na této planetě jsme děti, všichni tvorové kteří zde žijí a učíme se tady žít a milovat ve skutečné lásce Matky Země. Veškeré prostředky pro život jsme získávali bezprostředně a přímo z přírody, celou svoji bytostí jsme prožívali přírodní děje a střídání ročních období a uvědomovali si, že na tom závisí všechen život stejně jako na střídání dne a noci, bdění a spánku. Všude jsme uctívali a slavili tyto svátky a slavnosti, kořeny našeho života, děkovali za dary Země, přírody, bez nichž neexistuje život, ani my lidé. Nejen chlebem a prací živ jest člověk, bez odpočinku a vyjádření radosti žádný život Od počátku svého vývoje lidé skutečně žily v přírodě a s přírodou a považovali celou Zemi za svůj domov, stejně tak jako ostatní tvorové. Všichni na této planetě jsme děti, všichni tvorové kteří zde žijí a učíme se tady žít a milovat ve skutečné lásce Matky Země. Veškeré prostředky pro život jsme získávali bezprostředně a ~6~
přímo z přírody, celou svoji bytostí jsme prožívali přírodní děje a střídání ročních období a uvědomovali si, že na tom závisí všechen život stejně jako na střídání dne a noci, bdění a spánku. Všude jsme uctívali a slavili tyto svátky a slavnosti, kořeny našeho života, děkovali za dary Země, přírody, bez nichž neexistuje život, ani my lidé. Nejen chlebem a prací živ jest člověk, bez odpočinku a vyjádření radosti žádný život nemůže existovat, bez kořenů nic neroste a ni nežije. Jako bychom to dnes již nevěděli. Zapomínáme snad dnes na to,co nám dává možnost žít, odkud dostáváme prostředky pro život? Stále více ztrácíme vztah k prostředí ve kterém žijeme, ke svému domovu i k sobě. Opustili jsme svůj skutečný domov, vytváříme si umělé domovy pro jednotlivé rodiny izolované od ostatních a od okolí.Život a prostředí, v němž existuje však nezná žádné hranice, náš domov nekončí zdí domu, plotem zahrady, je všude na celé planetě. Rychleji a rychleji, více a stále více. Žijeme čím dál rychleji, skoro bez prožitku přítomnosti, vyrábíme stále více věcí, které ani nemůžeme dobře využít ke spokojenému životu. Kam vlastně spěcháme, proč vyrábíme tolik věcí, o co se vlastně snažíme a k čemu je nám nadbytek? Stromy a tráva rostou stále stejně rychle, Země se otáčí stále stejnou rychlostí a světlo má pořád stejnou rychlost. Světu, životu, ani sobě neutečeme. Stále méně prožíváme život, stále méně žijeme, málo slavíme, uctíváme svátky přírody a děkujeme za její dary. Stále více podřezáváme kmen stromu života a chováme se tak, jako když k životu žádné kořeny, stromy, vzduch ani vodu nepotřebujeme a vše si můžeme vyrobit z čehokoli. I potraviny se dnes vyrábí na polích bez živé půdy, pomocí průmyslových hnojiv. Jsou to neživé, synteticky vyprodukované rostliny, které nemají žádnou skutečnou výživovou hodnotu ani energii a takovou potravu jíme. Vnímáme ještě svými smysly a srdcem co ve skutečnosti dýcháme, jíme a jak se nám s tím žije, co ke skutečnému životu opravdu potřebujeme? Nebo jsme se snad již stali ropáky, kteří potřebují k životu dýchat výfukové plyny z aut a z továren, nebo stroji a zpracováváme uměle vyrobenou potravu a žijeme společně s ostatními tvory ~7~
skutečně šťastně a spokojeně? Pak bychom si měli opravit učebnice a knihy o biologii těla. Máme biologická těla, jako všichni tvorové na planetě Zemi a k životu potřebujeme biologickou potravu, čistou vodu a vzduch. Možná, že tento stav vzniká z neznalosti, možná bychom se mohli učit více jak tělo, orgány a buňky opravdu fungují a v jakých podmínkách. Přírodní národy a naši předkové měli tyto znalosti na velmi dobré úrovni, neboť měli mnohem lepší vztah ke svému tělu i životu. Technické prostředky, které používáme máme na velmi odlišné úrovni než na jaké jsme duševně(psychicky) a proto je neumíme používat ke spokojenému, šťastnému a tvořivému životu. Snažíme se kopírovat techniku přírody,nemůžeme však nahradit dokonalost jejího ekosystému a izolovat se od ní do vlastního světa beze všech vztahů, tak nám nic fungovat nebude. Jsme tady proto, abychom se od přírody, vesmíru a od přírodních národů učili žít v souladu a harmonických vztazích. Vytváříme si podmínky pro zdravý a spokojený život, nebo raději pro nemoce, abychom vydávali svoji životní energii na jejich léčení, živili zdravotnický průmysl a složitě se snažili o něco, když možná někdy ani nevíme co je zdraví? Není divu, že to dnes již mnoho lidí neví, když vlastně již všechny základní potřeby pro život nejsou v původním čistém stavu, v jakém tady byly proto aby se mohli všechny rostliny a tvorové harmonicky vyvíjet do dnešního stavu, včetně člověka. Pro vytvoření nových schopností v našem vývoji jsme hodně zapomněli ty původní. Vlastně je to, dá se říci paradox- díky čisté přírodě a harmonickým podmínkám jsme se vyvinuli do dnešního stavu a vytvořili svět s ničivou technikou. Jako bychom snad nevěděli, že když nebudeme mít podmínky pro život, nebudeme je mít ani pro své děti, které se nebudou moci narodit a pak druh vymře. To se děje již dnes. Ztratili jsme snad pud sebezáchovy a zachování druhu?Schopnosti a možnosti od Otce Vesmíru a Matky Země využíváme podle vlastní volby i s vlastní odpovědností. Dnes se naše těla vytváří v takovém prostředí již v lůně matky, každý tvor se od početí může správně a harmonicky vyvíjet pouze v takovém prostředí, v jakém se počal na Zemi vyvíjel veškerý život. Každý živý organismus se může přizpůsobit okolí do té míry, kdy může harmonicky žít a vyvíjet se, pak podléhá nemocem a nakonec vyhyne. Této míry jsme již dosáhly a záleží pouze na nás, jestli ještě najdeme záchrannou brzdu a zatáhneme za ni abychom tento vývoj zastavili a změnili k lepšímu. Bez vzduchu vody a potravy nebude na Zemi žít žádný tvor, na takové podmínky se adaptovat, nemůže. Sáťa ~8~
Vydává Český svaz ochránců přírody JILM Holoubkov, Petr Čihák Sáťa. Listy se zprávami posílejte na e-mailovou adresu:
[email protected] Petr Čihák Sáťa, za Vítr děkuji.
~9~
