Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
KATALOG POŽADAVKŮ K MATURITNÍ ZKOUŠCE
OBČANSKÝ A SPOLEČENSKOVĚDNÍ ZÁKLAD VYŠŠÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI
Aktualizace katalogu schváleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR dne 4. 10. 2005 pod č. j. 26 674/05-2/21
Zpracovalo: CENTRUM PRO ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR dne … 2008 pod č. j. … s účinností od školního roku 2009/2010
Obsah Úvod Požadavky k maturitní zkoušce Základní specifikace zkoušky Příklady testových úloh
Úvod Katalogy požadavků k maturitní zkoušce poskytují všem jejich uživatelům informace o požadavcích kladených na žáky vzdělávacích programů v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou. Maturitní zkouška Občanský a společenskovědní základ je připravována ve dvou úrovních obtížnosti, základní a vyšší. Rozdíly mezi úrovněmi obtížnosti jsou vymezeny rozsahem a hloubkou ověřovaných znalostí a dovedností. Tento katalog vymezuje požadavky k maturitní zkoušce vyšší úrovně obtížnosti. Pedagogické dokumenty ke katalogu a k maturitní zkoušce: Základem pro zpracování katalogu požadavků jsou stávající platné pedagogické dokumenty: Standard vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu. Praha, Fortuna 1999. Standard středoškolského odborného vzdělávání. Praha, Fortuna 1999. Učební dokumenty pro gymnázia. (Schválilo MŠMT ČR s platností od 1. 9. 1999) Praha, Fortuna 1999. Učební osnova předmětu pro gymnázia - Základy společenských věd, č.j. 25 048/95-21-23 (Schválilo MŠMT ČR s platností od 1. 9. 1999) Praha, Fortuna 1999. Učební osnova předmětu Občanská nauka pro studijní obory SOŠ a SOU ze dne 29. 4. 2002, č. j. 18 396/200223, s platností od 1. 9. 2002. Učební osnovy předmětu Ekonomika pro studijní obory SOŠ a SOU. Schválilo MŠMT dne 6. dubna 1999 č.j. 18 052/99-23, s platností od 1. září 1999. Při zpracování katalogu požadavků bylo přihlédnuto k následujícím dokumentům: Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (Schválilo MŠMT ČR dne 24. 7. 2007) Praha, VÚP v Praze 2007. Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání (Schválilo MŠMT ČR dne 28. 6. 2007, č.j. 12 698/2007-23). RVP pro obory vzdělání s maturitní zkouškou. Praha, NÚOV, 2007. Zkouška z občanského a společenskovědního základu (vyšší úroveň obtížnosti) má sloužit především pro potřeby vysokých škol. Koncepce katalogu proto bere v potaz případnou možnost využít výsledky maturitní zkoušky při přijímacím řízení na vysoké školy. Z toho důvodu byl zohledněn v současných platných pedagogických dokumentech i obsah doporučeného rozšiřujícího učiva. Zkouška z občanského a společenskovědního základu na vyšší úrovni obtížnosti na rozdíl do zkoušky na základní úrovni obtížnosti odráží klasickou strukturu společenských věd. Historické učivo a odpovídající cíle se redukují na míru nezbytně nutnou, neboť jsou prověřovány v samostatné zkoušce z oboru dějepis. Zkouška prověřuje znalosti a dovednosti z vybraných společenských věd jak z hlediska životní praxe, tak z hlediska širší teoretické orientace v oblasti těchto věd. Celkově má maturitní zkouška z občanského a společenskovědního základu (vyšší úroveň obtížnosti) ověřit, jak je absolvent střední školy svými znalostmi a dovednostmi připraven nejen k odpovědnému občanskému životu, ale zejména k případnému studiu společenských věd na vysoké škole. Katalog je rozdělen do sedmi tematických okruhů. Každý z nich obsahuje konkrétní maturitní požadavky, jejichž zvládnutí maturitní zkouška ověřuje. První tématický okruh Člověk a svět směřuje k porozumění smysluplnosti filosofického tázání pro život jedince i lidské společnosti a k formulaci hlavních filosofických problémů jak v dějinách evropského myšlení, tak z hlediska aktuálních potřeb současnosti. Druhý tématický okruh Člověk jako jedinec obsahuje charakteristiky osobnostního a sociálního rozvoje, ale též znalost základní odborné terminologie, ukotvení psychologie v systému sociálních věd a její význam pro život.
Třetí okruh Člověk a společnost očekává dovednost žáka interpretovat sociologická data a tabulky, základní povědomost o metodách sociologického výzkumu, analýza a hodnotící posouzení sociologických jevů, znalost základní terminologie sociologie. Okruh čtvrtý Člověk a právo očekává základní orientace v systému právní vědy včetně kontextu evropského práva. Pátý tématický okruh člověk a stát propojuje základy politologie a praktické dovednosti občanské gramotnosti. Důraz je kladen na pochopení principu fungování demokratické společnosti. Šestý okruh Člověk a ekonomika očekává dovednost orientace v základních ekonomických otázkách současného života. Závěrečný, sedmý okruh Člověk v mezinárodním prostředí přináší základní orientaci v mezinárodních institucích, kterých je Česká republika členem. Cílem je také porozumění integračním a globalizačním procesům a jejich vlivu na všechny sféry lidské činnosti a taktéž budování vědomí odpovědnosti člověka za lokální dění a jeho globální důsledky.
Požadavky k maturitní zkoušce 1.
Člověk a svět
Žák/žákyně: 1.1
Vznik a význam filosofie
• identifikuje na konkrétních příkladech „mezních situací“ zrod filosofického tázání; • rozpozná odlišnosti základních historických podob nahlížení světa člověkem: mýtus, náboženství, umění, filosofie; • rozliší předmět jednotlivých filosofických disciplín; • charakterizuje na příkladech z dějin evropského myšlení vzájemné působení filosofie a speciálních věd; 1.2
Kapitoly z dějin evropského filosofického hledání
• charakterizuje základní tématiku předsókratovské filosofie; • zhodnotí význam „sókratovského obratu“ v dosavadním kladení filosofických otázek; • identifikuje vliv Platónova učení o idejích a Aristotelovy systematické filosofie v dalším vývoji evropského myšlení; • porozumí helénistickým filosofickým školám jako podobám hledání smyslu života v dynamicky se měnící době (epikureismu, stoicismu, skepticismu, kynismu); • porovná antický a středověký obraz světa; • charakterizuje na příkladu názorů vybraných osobností středověkého myšlení hledání vzájemného vztahu víry a rozumu; • charakterizuje základní filosofickou tématiku období patristiky a zasadí ji do širšího kulturního a historického kontextu doby; • charakterizuje základní filosofickou tématiku období scholastiky a zasadí ji do širšího kulturního a historického kontextu doby; • identifikuje duchovní, ekonomické a politické předpoklady renesančního „návratu k antice“ • porovná středověký a novověký obraz světa; • zhodnotí význam rozvoje experimentální vědy pro podobu novověkého filosofického tázání; • rozliší východiska i způsoby kladení filosofických otázek, jimiž se vyznačoval racionalismus a empirismus; • zhodnotí historický význam idejí racionální výchovy, lidských a občanských svobod a právního státu, které se zrodily v kontextu osvícenské doby; • porozumí německému idealismu jako vrcholné formulaci myšlenky autonomie subjektu; • identifikuje příčiny rozpadu pohegelovské evropské filosofie na linii scientistní a antropologickou; • identifikuje charakteristické znaky pozitivismu, kritického racionalismu, strukturalismu, fenomenologie, filosofie existence, fundamentální ontologie a filosofické hermeneutiky; 1.3
Člověk ve světě
• vymezí smysl tzv. ontologické diference (bytí – jsoucno); • doloží na příkladech, jak se proměňovalo chápání pojmu „příroda“ („přirozenost“) ve vývoji evropské filosofie a vědy; • charakterizuje na příkladu vybraných osobností základní způsoby uchopení problematiky člověka ve filosofii 19. a 20. století; 1.4
Člověk a poznání
• zhodnotí zásadní význam antického rozlišení „mínění“ a „vědění“; • objasní na příkladu vybraných filosofů a jimi řešených problémů obsah pojmů: sensualismus, empirismus, racionalismus, agnosticismus, skepticismus, dogmatismus, subjektivismus, transcendentalismus;
• charakterizuje základní kritéria vědeckosti, na příkladech identifikuje prohlubující se propast mezi světem vědeckých teorií a přirozeným světem člověka; • rozliší základní koncepce pravdy: korespondenční, koherenční a konsensuální; • rozpozná logicky správnou podobu argumentace; 1.5
Člověk ve světě spolu s druhými
• rozliší obsah pojmů morálka, mravnost, etika; • identifikuje specifická východiska hlavních etických konceptů evropského myšlení: etiky ctnosti, hédonistické a utilitaristické etiky; • vymezí vzájemný vztah hodnot a norem, na konkrétních příkladech objasní význam hodnotové orientace pro lidský život; • charakterizuje úlohu svědomí v lidském rozhodování a jednání; • ilustruje na konkrétních příkladech porozumění různým rovinám pojmu viny, zhodnotí význam odpuštění a účinné lítosti pro morálně hodnotný život člověka; • zhodnotí význam tolerance, respektu a pluralismu pro vývoj demokratické společnosti; • ukáže na konkrétních příkladech narůstající význam aplikované etiky v životě společnosti (etika a právo, etika a podnikání, etika a reklama, etika a média, etika a politika, etika a sport apod.); • charakterizuje filosofická východiska problému svobody (svoboda jako volba, vztah svobody a odpovědnosti); 1.6 • • • •
Světová náboženství, religionistika
rozezná hlavní světová náboženství; porozumí roli náboženství v každodenním životě člověka; orientuje se v problematice církví a sekt; uvede hlavní charakteristiky religionistiky jako vědní disciplíny (předmět a metody jejího zkoumání, základní členění, místo religionistiky v systému věd).
2.
Člověk jako jedinec
Žák/žákyně: 2.1
Lidský jedinec a jeho vývoj
• charakterizuje činitele psychického vývoje lidského jedince; • porovná působení biologických a psychosociálních determinant lidského vývoje; • charakterizuje vývojová období: kojenecký a batolecí věk, předškolní věk, mladší školní věk, období puberty, adolescence jako součást dospívání lidského jedince, dospělost, stáří; • porozumí pojmu socializace a jeho významu pro život lidského jedince; 2.2 • • • • • • • •
Psychologická charakteristika osobnosti
rozliší hlavní psychologické přístupy k psychice a k osobnosti ve 20. století a v současnosti; vymezí základní temperamentové a charakterové rysy osobnosti; ilustruje na příkladech rozdíly v projevech a v chování lidí různého temperamentu; ilustruje příklady typických charakterových vlastností osobnosti a jejich projevů v lidském chování a jednání; ilustruje podíl emocí na chování a jednání člověka; charakterizuje motivační vlastnosti osobnosti; porozumí pojmům potřeby, zájmy, hodnoty, postoje a porozumí na konkrétně zvolených příkladech jejich podílu na chování a jednání člověka; charakterizuje pojmy schopnosti a dovednosti a uvede jejich konkrétní příklady;
charakterizuje speciální schopnosti, nadání a talent; zná novější pojetí pojmu inteligence jako základu pro porovnání výkonnosti člověka v různých oblastech; charakterizuje základní náročné životní situace člověka (stres, frustrace, deprivace, konflikt); charakterizuje a zhodnotí různé způsoby řešení náročných životních situací a ilustruje na konkrétně zvolených příkladech; • porozumí na zvolených příkladech, jak životní nároky ovlivňují rozvoj osobnosti; • vymezí předpoklady zdravého duševního vývoje člověka a ilustruje je příklady; • charakterizuje podíl vlastní aktivity jedince na jeho sebeaktualizaci, sebevýchově; • • • •
2.3 • • • • • • • •
porozumí významu učení pro život; charakterizuje jednotlivé druhy lidského učení a jako příklady uvede jejich výsledky; charakterizuje pozornost a její vliv na poznávání světa kolem sebe a na naše učení; porozumí podílu vnímání na kognitivním zpracování událostí kolem nás; identifikuje význam paměti pro život člověka; charakterizuje lidské myšlení a demonstruje jeho podíl na rozvoji člověka; identifikuje vliv tvořivosti na aktivní zvládání úkolů a ilustruje to vybranými příklady; charakterizuje efektivní učení;
2.4 • • • • • • • •
Učení a poznávání okolního světa
Člověk v interpersonálních vztazích
ilustruje na příkladech vybrané charakteristiky sociální interakce, percepce a komunikace; porozumí, jak se poznávání sebe i druhých podílí na rozvoji mezilidských vztahů; porozumí problematice specifik a chyb sociální percepce; charakterizuje úlohu komunikace ve vztazích mezi jednotlivci i skupinami; charakterizuje zásady efektivní komunikace; doloží na příkladech psychologickou charakteristiku sociální skupiny; ilustruje postupy sebeprosazovaní ve skupinovém a společenském životě psychologie v každodenním životě (systém psychologického poradenství, zásady duševní hygieny);
2.5
Psychologie
• uvede hlavní charakteristiky psychologie jako vědní disciplíny (předmět a metody jejího zkoumání, základní členění, místo psychologie v systému věd).
3.
Člověk a společnost
Žák/žákyně: 3.1
Člověk a sociální seskupení
• rozliší skupiny a agregátní celky (útvary); • určí zvláštnosti malých sociálních skupin, chápe principy jejich klasifikace a uplatní poznatky o jejich dynamice (konflikty); • rozumí problematice davů a kolektivního jednání; • rozpozná kategorii sociálního jednání při výkladu společenských jevů; • určí vztah osobnosti a sociální role, ocení význam symbolické interakce; 3.2
Člověk ve velkých společenských celcích
• určí specifika sociálních hnutí; • rozliší pojmy veřejnost a veřejné mínění;
3.3 • • • •
Sociální struktura
rozpozná sociální strukturu a osy stratifikace (demografické, ekonomická, politická, kulturní); rozliší třídy a vrstvy; vymezí pojmy status, mobilita, sociální kapitál, prestiž a výkon; zhodnotí problém sociální nerovnosti, sociální distance;
3.4
Příroda, kultura a společnost
• identifikuje vztah přírodního a kulturního, problém antropogeneze; • objasní vznik a utváření institucí, formování a přenos kulturních vzorců, úlohu hodnot a norem (morálka, právo, náboženství); • orientuje se ve vztahu kategorie státu a moci, objasní problém legitimity moci; • vymezí znaky národa a pochopí význam etnických vztahů, uvědomí si rizika nesnášenlivosti a intolerance; 3.5
Sociální kontrola a sociální deviace
• vymezí sociální problémy a vztah sociální patologie a kriminality; • charakterizuje biologizující a psychologizující přístupy, významné sociologické teorie (funkcionalismus, chicagská škola, teorie etiketizace); • definuje vznik delikventní kariéry, aplikuje různé přístupy k prevenci i k trestání kriminality; 3.6 • • • •
Člověk ve sféře práce a organizace
identifikuje význam práce, kvalifikace, zaměstnání a kariéry, nezaměstnanosti; uvede rizika sociální exkluze; rozliší instituce a organizace, charakterizuje principy byrokracie; aplikuje sociologický pohled na podnik, chápe proměny přístupu k řízení;
3.7
Člověk v rodině
• charakterizuje funkce rodiny, osvětlí problematiku tzv. krize rodiny; • zhodnotí nové formy soužití; • rozliší problémy sociologie věkových skupin, fáze životního cyklu; 3.8 • • • •
Společenské procesy
porovná obecné charakteristiky procesů na mikroúrovni a makroúrovni; identifikuje praktické důsledky adaptace a asimilace; charakterizuje přehled kategorií společenské změny (revoluce, evoluce, pokrok); charakterizuje základní znaky tzv. postindustriální, postmoderní společnosti;
3.9
Proměny hodnot, kulturních vzorců a volného času v moderní společnosti
• vyloží kritéria vymezení společnost hojnosti, konzumu, volného času či masové kultury; • odliší volný čas a životní styl; • vysvětlí úlohu masmédií, komunikace, jazyka, veřejného mínění; 3.10 Sociologie a sociologický výzkum • uvede hlavní charakteristiky sociologie jako vědní disciplíny (vznik a vývoj, předmět a metody jejího zkoumání, základní členění, místo sociologie v systému věd); • orientuje se v základních sociologických teoriích; • rozliší základní techniky zjišťování informací a metody sběru dat; • vyhodnotí jednoduchou statistickou informaci (procenta, průměry).
4.
Člověk a právo
Žák/žákyně: 4.1 • • • •
vymezí pojmy právo a moc a objasní jejich vzájemný vztah; porozumí významu práva ve společnosti; charakterizuje vztah práva k dalším hodnotám; uvede základní fáze legislativního procesu v ČR, jehož výsledkem je právní předpis (normativní právní akt);
4.2 • • • • • •
Pojem práva
Právo jako systém
orientuje se v systému práva, vyjmenuje a charakterizuje základní prameny práva; charakterizuje vztah právní předpis versus právní norma; orientuje se v hierarchickém systému právních předpisů ČR za použití institutu právní síla; definuje právní normu jako základní složku právního řádu a charakterizuje její části; odliší na základě znalostí definičních znaků právní normy od norem neprávních; charakterizuje působnost právní normy (územní, časová a osobní) a v rámci časové působnosti zejména platnost a účinnost právní normy a pojem retroaktivita;
4.3
Vývoj evropského práva a práva EU
• identifikuje kořeny a vývoj evropského a komunitárního práva; • charakterizuje hlavní orgány ES/EU a jejich nejvýznamnější legislativní pravomoci; • charakterizuje systém evropského a komunitárního práva a identifikuje význam Evropského soudního dvora; • charakterizuje vliv evropského a komunitárního práva na vnitrostátní právo členských států; • vysvětlí význam a pozici nařízení Rady EU (resp. Rady a Parlamentu EU) jako pramene práva; 4.4
Právo v praxi
• • • • •
porozumí vytváření právních vztahů jako jedné z významných forem realizace práva; charakterizuje právní skutečnosti a vyjmenuje jejich druhy; porozumí podstatě fyzické a právnické osoby, zejména jako subjektů právního vztahu; charakterizuje právní subjektivitu; identifikuje na příkladech formy aplikace práva – rozhodování sporů soudy, ukládání trestů a správní řízení; • porozumí pojmu interpretace práva a rozliší jednotlivé druhy interpretace; • charakterizuje objektivní a subjektivní právní odpovědnost a rozliší jednotlivé formy zavinění; • orientuje se v klasifikaci právních deliktů a uvede a vysvětlí okolnosti vylučující protiprávnost; 4.5
Občanské právo
• uvede příklady právních vztahů, které upravuje občanské právo; • rozliší na konkrétních příkladech hlavní typy pojmenovaných smluv a uvede, které konkrétní závazky z nich vyplývají; • uvede, za jakých okolností a jakým způsobem lze uplatnit reklamační nárok (náhradu škody); • pojmenuje účastníky občanského soudního řízení a vysvětlí, k čemu občanské soudní řízení slouží;
4.6 • • • •
Rodinné právo
vysvětlí, v čem spočívá právní význam manželství a rodiny; posoudí na konkrétním případě, zda lze uzavřít manželství, či nikoliv; vysvětlí na příkladech, jaký je rozdíl mezi osvojením, poručenstvím a pěstounskou péčí; posoudí na příkladu, zda nebyla porušena vzájemná práva a povinnosti manželů (resp. rodičů a jejich dětí);
4.7
Pracovní právo
• rozliší na konkrétních příkladech základní typy pracovních poměrů; • demonstruje na příkladu z praxe, co musí obsahovat pracovní smlouva, aby mohla být považována za platnou (resp. za jakých okolností by byla neplatná); • posoudí na příkladu, zda nebyla porušena důležitá práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů; 4.8 • • • •
Trestní právo
vymezí podmínky trestní odpovědnosti a uvede, za jakých okolností je trestnost vyloučena; rozliší trestný čin od přestupku a posoudí, v čem se od sebe liší; pojmenuje na příkladu účastníky trestního řízení; vysvětlí význam trestu;
4.9
Právní ochrana
• rozliší hlavní náplně vybraných právnických profesí (soudce, veřejný ochránce práv – ombudsman, státní zástupce, advokát, notář, exekutor); • vysvětlí význam Ústavního soudu a uvede, že Ústavní soud není složkou systému obecných soudů; • popíše strukturu systému obecných soudů včetně role Nejvyššího správního soudu. 4.10 Právní věda • uvede hlavní charakteristiky právní vědy jako vědní disciplíny (předmět a metody jejího zkoumání, základní členění, místo právní vědy v systému věd).
5.
Člověk a stát
Žák/žákyně: 5.1 • • • • • • • • • • • • •
Základy teorie státu
vymezí pojem stát a objasní jeho charakteristické náležitosti; charakterizuje utváření států; rozliší a porovná historické i současné typy států; uvede příklady států, které zanikly, a charakterizuje průběh jejich zániku; objasní podstatu státu jako mocenské organizace společnosti; rozliší na konkrétních příkladech pojmy občan a obyvatel státu; demonstruje na konkrétních příkladech vztah mezi občanem a státem; rozliší formy státu podle toho, kdo vykonává státní moc a podle toho, kdo stojí v čele státu; posoudí formy přímé a nepřímé demokracie; charakterizuje republikánskou formu státu; demonstruje na příkladech z dějin 20. století klíčové znaky diktatur; demonstruje na konkrétních příkladech rozdíly mezi unií, federací a konfederací; charakterizuje znaky centralizovaného a decentralizovaného státu;
10
5.2 • • • • •
objasní pojem politika a vysvětlí obsah politické činnosti; charakterizuje demokratickou politickou kulturu; uvede možné formy politické participace v demokratické společnosti; porozumí systému politických stran; rozliší charakteristické znaky vybraných ideologií (liberalismus, konzervatizmus, socialismus, anarchismus, nacionalismus, fašismus);
5.3 • • • • • • • •
Demokratický právní stát
vymezí, jakou funkci plní ve státě ústava a které oblasti života upravuje; popíše dělbu moci v demokratických státech (horizontální a vertikální dělba moci); objasní význam demokratických voleb pro uplatňování nepřímé demokracie; porozumí volebním systémům; zdůvodní stanovené věkové hranice pro aktivní a pro pasivní volební právo; porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě; orientuje se v problematice lidských práv; orientuje se v programech politických stran;
5.4 • • • •
Politika a politické ideologie
Politický systém ČR
charakterizuje vznik Československa a samostatné ČR; charakterizuje ústavu ČR (včetně Listiny základních práv a svobod); orientuje se v politickém systému ČR; identifikuje programy a definuje fungování politických stran v ČR;
5.5
Státní správa a samospráva
• uvede a charakterizuje jednotlivé subjekty státní správy a samosprávy v ČR; • demonstruje na konkrétních příkladech význam samosprávy pro občana; • uvede na konkrétních příkladech možnosti občanů, jak se podílet na správě a samosprávě obce a záležitostech týkajících se veřejného zájmu; 5.6
Politologie
• uvede hlavní charakteristiky politologie jako vědní disciplíny (předmět a metody jejího zkoumání, základní členění, místo politologie v systému věd); • rozumí základním politologickým termínům.
6.
Člověk a ekonomika
Žák/žákyně: 6.1 • • • • • •
Tržní ekonomika
charakterizuje úlohu trhu v ekonomice; vysvětlí na příkladu termín obětovaná příležitost; odhadne na konkrétním případě vývoj vztahu poptávky, nabídky a ceny na trhu; identifikuje cenové triky a klamavou nabídku; identifikuje roli marketingu pro úspěch zboží na trhu; charakterizuje příčiny a podstatu tržního selhání; 11
6.2 • • • • • •
vysvětlí na příkladu náklady, výnosy, zisk; stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH; rozliší na konkrétních příkladech jednotlivé formy podnikání; orientuje se v možnostech samostatného podnikání; porovná druhy obchodních společností podle ručení, vkladu, způsobu řízení; porovná na konkrétních příkladech podnikání ve srovnání se zaměstnáním;
6.3 • • • • • •
• • • • •
Zaměstnání
vyhodnotí nabídku různých pracovních příležitostí; identifikuje potřebné předpoklady k získání určitého zaměstnání (zdravotní, osobnostní, kvalifikační); vysvětlí rozdíl mezi úkolovou a časovou mzdou, hrubou a čistou mzdou, nominální a reálnou mzdou; charakterizuje nezaměstnanost, její podstatu, příčiny, formy a důsledky; orientuje se v situaci ztráty zaměstnání; porovná na konkrétních příkladech zaměstnání s podnikáním;
6.4 • • • • •
Podnikání
Peníze a osobní finance
charakterizuje a rozliší jednotlivé formy peněz (hotovostní, bezhotovostní) a objasní jejich funkci; orientuje se v jednotlivých formách plateb a platebních nástrojů; odliší na příkladech funkci centrální banky a obchodních bank; charakterizuje náplň činnosti bank (posoudí možnosti využití různých bankovních produktů a služeb); navrhne a posoudí možnosti financování svých potřeb v konkrétních životních situacích v rámci rozpočtu (příjmů a výdajů) domácnosti; vymezí úlohu úspor a možností jejich zhodnocení; navrhne a posoudí možnosti řešení situace nedostatku finančních prostředků (úvěry, leasing) a identifikuje rizika tím spojená; rozliší na konkrétních příkladech různé formy investic a posoudí jejich výnosnost a riziko (investice reálné, investice finanční); rozliší na konkrétních příkladech různé druhy cenných papírů a stupeň rizika investic do jejich jednotlivých druhů; charakterizuje nejobvyklejší druhy pojištění a vybere vhodný pojistný produkt s ohledem na dané potřeby;
6.5
Národní hospodářství a úloha státu v tržní ekonomice
• postihne vzájemný vztah obecné ekonomické teorie a hospodářské politiky jako praktické ekonomické činnosti; • posoudí na konkrétním příkladu vývoj makroekonomických ukazatelů a jejich vliv na životní úroveň občanů (tempo ekonomického růstu, míra inflace, nezaměstnanosti, platební a obchodní bilance, vnější zadluženost); • uvede konkrétní příklady zásahů státu do tržní ekonomiky; • odhadne na příkladech zásahu státu do ekonomiky (např. snížení daní, zvýšení úroků atd.), jaké ekonomické cíle vláda či parlament sledují a jaký vliv mají na sociálně-ekonomické postavení jednotlivých skupin občanů; • objasní na příkladech, jak občan přispívá do státního rozpočtu a co z něho získává (rozliší příjmové a výdajové položky státního rozpočtu); • rozliší způsob úhrady přímých a nepřímých daní; • posoudí na konkrétním příkladu, zda občan bude v určité situaci platit některou z forem přímých daní; • popíše systém sociálního a zdravotního pojištění, uvede rozdíly mezi pojištěním zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných; • posoudí na příkladu, které možnosti sociálních dávek lze využít a kde se získají bližší informace o jejich poskytování (dávky státní sociální podpory, podpora v nezaměstnanosti); 12
6.6
Ekonomie
• uvede hlavní charakteristiky ekonomie jako vědní disciplíny (předmět a metody jejího zkoumání, místo ekonomie v systému věd); • rozliší členění ekonomické teorie na makroekonomii a mikroekonomii; • vymezí hlavní proudy soudobého ekonomického myšlení.
7.
Člověk v mezinárodním prostředí
Žák/žákyně: 7.1 • • • • •
charakterizuje historický kontext sjednocování Evropy; uvede příklady významných českých myslitelů a objasní jejich přínos k evropské integraci; orientuje se základních ideových východiscích sjednocování Evropy; objasní na konkrétních příkladech činnosti orgánů EU jejich význam a funkce; posoudí na konkrétních příkladech dopady členství ČR v EU;
7.2 • • • • • • • • • •
Mezinárodní organizace
vymezí cíle OSN; objasní činnosti a fungování OSN; charakterizuje na konkrétních příkladech podíl ČR na činnosti OSN; charakterizuje odborné organizace OSN; vysvětlí historické souvislosti založení NATO; objasní činnosti a fungování NATO; orientuje se v působení NATO ve světě; orientuje se v úlohách ČR v rámci NATO; uvede další mezinárodní organizace a charakterizuje jejich hlavní cíle; objasní rozdíl mezi nadnárodní a mezinárodní organizací;
7.3 • • • •
Evropská integrace a Evropská unie
Planetární problémy
uvede konkrétní příklady globálních problémů současnosti a posoudí jejich příčiny; posoudí možné důsledky globálních problémů současnosti; identifikuje zásady trvale udržitelného rozvoje v běžném životě; uvede konkrétní příklady dopadů jednotlivých projevů globalizace na život občanů v ČR.
13
Základní specifikace zkoušky Zkouška se koná formou písemného didaktického testu, který je tvořen uzavřenými (s jednou správnou odpovědí) a otevřenými úlohami se stručnou odpovědí. Testové úlohy mají různou bodovou hodnotu, která je u každé úlohy zveřejněna. V průběhu testování není žákovi dovoleno používat žádné pomůcky. Zkoušku charakterizuje následující tabulka vymezující poměrné zastoupení úloh v testu, které ověřují požadavky z jednotlivých tematických okruhů: Tématický okruh
Zastoupení v testu
I. člověk a svět II. člověk jako jedinec III. člověk a společnost IV. člověk a právo V. člověk a stát VI. člověk a ekonomika VII. člověk v mezinárodním prostředí
10–20 % 10–20 % 10–20 % 10–20 % 10–20 % 10–20 % 10–20 %
14
Příklady testových úloh V následující části jsou uvedeny ukázky základních typů úloh, které mohou být do didaktického testu zařazeny. Každý tématický okruh je prezentován několika ukázkovými úlohami. 1.
Člověk a svět
Úloha 1 Co je to panteismus? A) B) C) D)
nauka o harmonii kosmu názor ztotožňující boha s přírodou nauka o světle mytické pojetí světa
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 2 Descartes ve své filosofii rozlišuje „věc rozprostraněnou“ (res extensa).
dvě
podstaty
člověka
–
„věc
myslící“
(res
cogitans)
a
Úloha 2 Jak se nazývá filosofické pojetí, popsané ve výchozím textu? A) B) C) D)
relativismus skepticismus senzualismus dualismus
15
2.
Člověk jako jedinec
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 1 Kompenzace je jednou z forem řešení náročné životní situace. Úloha 1 Který z následujících výroků by nejspíše vyřkla osoba, která na neúspěch v přijímacím řízení na vysokou školu reaguje kompenzací? A) B) C) D)
„Co se dá dělat, aspoň si konečně začnu vydělávat peníze!“ „Nevadí, že to nevyšlo, příští rok to zkusím znovu!“ „Nevím, jak se to mohlo stát, vždyť jsem byl nejlepší!“ „Přijímací zkoušky byly velmi náročné. Nešlo se to všechno naučit!“
Úloha 2 Člověk během života prochází jednotlivými etapami, které se vyznačují změnami na fyzické, psychické a sociální rovině. Přiřaďte k následujícím charakteristikám (2.1–2.3) etap lidského života odpovídající název (A–D): 2.1 Změna sociální role, biologické a fyzické změny, smrt partnera a vrstevníků, ztráta samostatnosti, pocity nepotřebnosti a úbytek finančních příjmů. 2.2 Přeměna dítěte na biologicky zralého dospělého, první menstruace, první poluce, kritičnost, kolísání citů, sebepodceňování, schopnost sexuální reprodukce. 2.3 Období těsně před rannou dospělostí, dotváří se integrita, dozrávají rozumové schopnosti, u některých jedinců nástup do prvního zaměstnání. A) B) C) D)
puberta stáří adolescence batolecí věk
Řešení: 2.1 – B), 2.2 – A), 2.3 – C)
16
3. Člověk a společnost Úloha 1 Které z následujících tvrzení nejlépe popisuje tzv. primární skupiny? A) B) C) D)
Velké skupiny, které obývají určité území státu, města nebo obce. Malé skupiny s osobním kontaktem a s intimními vazbami, které mají vliv na rozvoj jedince. Náhodné skupiny jednotlivců na určitém místě, kdy u jedinců propukají primitivní pudy a emoce. Formální skupiny, ve kterých platí přesná pravidla a přesné rozdělení pozic a pravomocí.
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 2 Řád a do značné míry schopnost jednat získáváme teprve při jednání s druhými lidmi, protože v kontaktu s druhými se učíme rozumět nejen tomu, jak jednat a které chování je „správné“, ale i nejzákladnější představu o tom, co věci jsou a jaké je jejich místo ve světě. (www.socioweb.cz, 10. 4. 2007)
Úloha 2 Jaký proces popisuje výchozí text? A) B) C) D)
socializaci vznik legitimity vlády sociální kontrolu vznik veřejného mínění
17
4. Člověk a právo VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 1 Bratři Petr (12 let) a Tomáš (13 let) byli přistiženi v supermarketu při krádeži. Nejprve svalovali vinu jeden na druhého. Nakonec vypověděli, že je k tomu donutil jejich otec. Úloha 1 Kdo je odpovědný za uvedené krádeže? A) B) C) D)
Petr Tomáš jejich otec nikdo
Úloha 2 Která z následujících možností není součástí systému obecných soudů? A) B) C) D)
okresní soudy vrchní soudy Nejvyšší správní soud Ústavní soud
Úloha 3 Jakým způsobem je ukotven trest smrti v našem právním řádu? A) Je ukládán jen za nejzávažnější trestné činy mimořádné společenské nebezpečnosti pachatele (vícenásobné vraždy, teroristické útoky proti civilnímu obyvatelstvu). B) Je ukládán jen za nejzávažnější trestné činy mimořádné společenské nebezpečnosti pachatele, od skončení vlády komunistické strany v naší zemi však nebyl uplatněn. C) Byl zrušen v roce 1990. D) Byl zrušen po roce 1968 v období tzv. „normalizace“.
18
5. Člověk a stát Úloha 1 Státní občanství České republiky lze, získat narozením. Jaké další podmínky musí být splněny, aby novorozenec občanství ČR získal? A) B) C) D)
oba jeho rodiče musí mít státní občanství ČR musí se narodit na území České republiky jeden z jeho rodičů musí mít státní občanství ČR udílí se automaticky na žádost jednoho z rodičů
Úloha 2 Která z následujících definic nejlépe charakterizuje antisemitismus? A) Antisemitismus je nepřátelství či předpojatost vůči Židům, které se projevuje pouze fyzickým násilím proti Židům např. v podobě šoa – holocaustu, který se objevil až během 2. sv. války tj. 1939–1945. B) Antisemitismus jsou předsudky nebo nenávist vůči Židům a poprvé se objevil až po druhé světové válce jako označení agrese Německa proti Židům v letech 1933–1945. C) Antisemitismus je nepřátelství či předpojatost vůči Židům, který se objevil na začátku našeho letopočtu a v průběhu dějin měl vždy jen podobu křesťanského antisemitismu tj. jako nepřátelský postoj křesťanů vůči Židům údajně odpovědných za smrt Ježíše. D) Antisemitismus je nepřátelství či předpojatost vůči Židům, jako představitelům židovského náboženství, judaistům, etnické skupině nebo rase, rok jeho vzniku nelze přesně určí a kromě náboženského antisemitismu, existují i další jeho podoby např. ekonomický, rasový atd.
19
6. Člověk a ekonomika Úloha 1 Která z následujících daní patří mezi daně nepřímé? A) B) C) D)
daň z přidané hodnoty daň dědická daň z příjmu fyzických osob daň silniční
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 2 Úřad práce eviduje přes 200 nezaměstnaných horníků. Uchazeči s touto kvalifikací hledají zaměstnání jen velmi těžko. Úloha 2 Který druh nezaměstnanosti je popsán ve výchozím textu? A) B) C) D)
frikční strukturální cyklická přirozená
Úloha 3 Která z níže uvedených situací v ČR by nebyla v souladu s Maastrichtskými kritérii pro přijetí Eura? A) Veřejný dluh klesl na 36,6 % HDP. B) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj předpovídá prohloubení deficitu veřejných financí na 4,1 % HDP. C) Průměr úrokových sazeb tří zemí EU s nejnižšími úrokovými sazbami v je 3,50 % p. a. Úrokové sazby v ČR jsou na úrovni 3,55 %. D) Průměrná inflace 3 zemí EU s nejnižší inflací je 1,5 %. Inflace očekávaná Českou národní bankou v ČR by měla být v rozmezí 2,7–3 %.
20
7. Člověk v mezinárodním prostředí VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 1 Commonwealth (celý název Commonwealth of Nations, česky Společenství národů) je volné sdružení Velké Británie a jejích bývalých dominií a kolonií. Ovšem některá území dříve závislá na Velké Británii, nikdy nebyla součástí Commonwealthu, ale pouze britským protektorátem nebo mandáním územím. Úloha 1 Která z následujících zemí nikdy nebyla členem Commonwealthu? A) B) C) D)
Austrálie Egypt Indie Kanada
Úloha 2 Přiřaďte k seznamům vybraných členských zemí (2.1–2.3) odpovídající mezinárodní organizaci, které jsou členem (A–D): 1.1 ČR, Německo, Turecko, Kanada 1.2 Rumunsko, Litva, Bulharsko, Finsko, Švédsko 1.3 ČR, USA, Austrálie, Nový Zéland A) B) C) D)
ANZUS EU NATO OECD
Řešení: 2.1 – C); 2.2 – B); 2.3 – D)
21
