Občanský a společenskovědní základ

Občanský a společenskovědní základ EKONOMIE Jana Bellová Jroslav Zlámal Zdeněk Mendl Petra Navrátilová

Nakladatelství a vydavatelství

w ww. co m p u ter m ed i a. cz

R

Obsah

Obsah ÚVODNÍ SLOVO ..........................................................................................................................................................................................................................................6 SEZNAM TÉMAT .........................................................................................................................................................................................................................................7

ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY .........................................................................................................................................8 PŘEDMĚT A DEFINICE EKONOMIE ..................................................................................................................................................................................................8 PRVOPOČÁTKY EKONOMICKÉHO CHOVÁNÍ ............................................................................................................................................................................8 ČLENĚNÍ EKONOMIE...............................................................................................................................................................................................................................9

Makroekonomie .................................................................................................................................................................................................................................................9 Mikroekonomie ................................................................................................................................................................................................................................................10 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ OTÁZKY A EKONOMICKÉ SYSTÉMY ................................................................................................................................... 11

Základní ekonomické otázky (problémy) .................................................................................................................................................................................................11 Ekonomické systémy........................................................................................................................................................................................................................................11

ÚVOD DO TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ...............................................................................................................................13 POTŘEBY...................................................................................................................................................................................................................................................... 13 VÝROBA A VÝROBNÍ PROCES ......................................................................................................................................................................................................... 14

Z historie výroby ..............................................................................................................................................................................................................................................14 Výroba jako záměrná lidská činnost...........................................................................................................................................................................................................15 Výrobní zdroje ..................................................................................................................................................................................................................................................15 ZBOŽÍ............................................................................................................................................................................................................................................................. 16 PENÍZE .......................................................................................................................................................................................................................................................... 17

Prostá směna zboží..........................................................................................................................................................................................................................................17 Komoditní peníze ............................................................................................................................................................................................................................................17 Drahé kovy a mince.........................................................................................................................................................................................................................................17 Funkce peněz.....................................................................................................................................................................................................................................................18 ZÁKLADNÍ PRVKY TRŽNÍHO MECHANISMU .......................................................................................................................................................................... 18 ČLENĚNÍ TRHU........................................................................................................................................................................................................................................ 19

Dělení trhu z hlediska druhu a objemu množství ...................................................................................................................................................................................20 Člení trhu podle územního hlediska ...........................................................................................................................................................................................................20 Členění trhu z hlediska předmětu směny...................................................................................................................................................................................................20

TRH VÝROBKŮ A SLUŽEB ......................................................................................................................................................21 POPTÁVKA ................................................................................................................................................................................................................................................... 21

Faktory působící na poptávku ......................................................................................................................................................................................................................22 NABÍDKA ...................................................................................................................................................................................................................................................... 22

Faktory působící na nabídku ........................................................................................................................................................................................................................23 VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ NABÍDKY A POPTÁVKY ....................................................................................................................................................................... 23

Změny tržní rovnováhy ..................................................................................................................................................................................................................................24

OSTATNÍ TRHY .........................................................................................................................................................................25 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA TRHU VÝROBNÍCH FAKTORŮ ......................................................................................................................................... 25 TRH PŮDY ................................................................................................................................................................................................................................................... 26 TRH PRÁCE................................................................................................................................................................................................................................................. 26

Faktory ovlivňující trh práce .........................................................................................................................................................................................................................27 Nezaměstnanost a úřady práce ....................................................................................................................................................................................................................28 FINANČNÍ TRHY...................................................................................................................................................................................................................................... 28

Nabídka a poptávka na finančních trzích ................................................................................................................................................................................................28 Trhy finančního kapitálu ..............................................................................................................................................................................................................................30

DOPROVODNÉ JEVY TRŽNÍHO MECHANISMU ...............................................................................................................31 NEDOKONALOSTI TRŽNÍHO MECHANISMU ......................................................................................................................................................................... 31

Monopolizace trhu ..........................................................................................................................................................................................................................................31 Typy monopolního chování u podnikatelsých subjektů .........................................................................................................................................................................32 Další nedokonalosti tržního mechanismu .................................................................................................................................................................................................33 NEZAMĚSTNANOST .............................................................................................................................................................................................................................. 33

Typy nezaměstnanosti ....................................................................................................................................................................................................................................34 Opatření pro snížení sociálních dopadů nezaměstnanosti....................................................................................................................................................................35 INFLACE....................................................................................................................................................................................................................................................... 35

Formy inflace.....................................................................................................................................................................................................................................................36 Dopady inflace..................................................................................................................................................................................................................................................37

ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ......................................................................................................................38 STÁT NA STRANĚ NABÍDKY A POPTÁVKY................................................................................................................................................................................... 38

Stát jako kupující.............................................................................................................................................................................................................................................38 Stát jako prodávající .......................................................................................................................................................................................................................................38 STÁT JAKO ČINITEL VYTVÁŘEJÍCÍ A OVLIVŇUJÍCÍ EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ.................................................................................................. 39 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA VLÁDY ................................................................................................................................................................................................. 40

3

Občanský a společenskovědní základ • EKONOMIE SELHÁVÁNÍ STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ........................................................................................................................................................................................ 40

Nedokonalé rozhodování státních orgánů .................................................................................................................................................................................................................... 41 Jiný než očekávaný výsledek .............................................................................................................................................................................................................................................. 41

NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY STÁTU .................................................................................................................................42 MONETÁRNÍ POLITIKA STÁTU ............................................................................................................................................................................................................................ 42

Přímé nástroje monetární politiky státu ........................................................................................................................................................................................................................ 42 Nepřímé nástroje monetární politiky státu ................................................................................................................................................................................................................... 43 FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU.................................................................................................................................................................................................................................... 44

Příjmy státního rozpočtu ................................................................................................................................................................................................................................................... 44 STÁTNÍ ROZPOČET .................................................................................................................................................................................................................................................... 45

Výdaje státního rozpočtu ................................................................................................................................................................................................................................................... 45 OBCHODNÍ POLITIKA STÁTU .............................................................................................................................................................................................................................. 46

Přímé nástroje obchodní politiky státu........................................................................................................................................................................................................................... 46 Nepřímé nástroje obchodní politiky státu ..................................................................................................................................................................................................................... 46 DŮCHODOVÁ A SOCIÁLNÍ POLITIKA STÁTU............................................................................................................................................................................................... 46

Přímé nástroje důchodové a sociální politiky................................................................................................................................................................................................................ 46 Nepřímé nástroje důchodové a sociální politiky státu ................................................................................................................................................................................................ 47

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ .................................................................................................................................................................48 ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ...................................................................................................................................................................................................... 48 ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ PODLE PRINCIPU FINANCOVÁNÍ ........................................................................................................................... 48

Ziskový (tržní) sektor ........................................................................................................................................................................................................................................................ 48 Neziskový (netržní) sektor ............................................................................................................................................................................................................................................... 48 SOUKROMÝ A VEŘEJNÝ SEKTOR ....................................................................................................................................................................................................................... 49

Rozdělení podle kritéria vlastnictví................................................................................................................................................................................................................................. 49 VEŘEJNÁ EKONOMIE ............................................................................................................................................................................................................................................... 49

Co jsou to veřejné statky a čím se liší od statků soukromých? ................................................................................................................................................................................. 50

NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ AGREGÁTY ...............................................................................................................................................52 ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ...................................................................................................................................................................................................................................................... 52 UKA ZATELE ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ .......................................................................................................................................................................................................................... 52

Reálná mzda (reálný příjem) .......................................................................................................................................................................................................................................... 53 Čas práce nutné k dosažení daného příjmu ................................................................................................................................................................................................................. 53 Srovnání prostřednictvím jednotné měny ...................................................................................................................................................................................................................... 53 TOKY V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ .......................................................................................................................................................................................................... 54

Hrubý národní produkt/Hrubý domácí produkt ....................................................................................................................................................................................................... 54 Další národohospodářské ukazatele ............................................................................................................................................................................................................................. 54

BANKY A JEJICH ÚLOHA V HOSPODÁŘSTVÍ ZEMĚ ........................................................................................................................56 FORMY PENĚZ ............................................................................................................................................................................................................................................................. 56

Reálné a ideální peníze ...................................................................................................................................................................................................................................................... 56 VZNIK BANK ................................................................................................................................................................................................................................................................. 56

Regulace oběhu bankovek .................................................................................................................................................................................................................................................. 57 FUNKCE A POSTAVENÍ CENTRÁLNÍ BANKY ............................................................................................................................................................................................. 57 FUNKCE KOMERČNÍCH (OBCHODNÍCH) BANK .................................................................................................................................................................................... 58

Úvěry....................................................................................................................................................................................................................................................................................... 58 Krátkodobé úvěry ................................................................................................................................................................................................................................................................ 59 Dlouhodobý úvěr ................................................................................................................................................................................................................................................................. 59 Spotřebitelské úvěry............................................................................................................................................................................................................................................................. 59

CYKLICKÝ VÝVOJ TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ .............................................................................................................................60 EKONOMICKÝ RŮST ................................................................................................................................................................................................................................................ 60

Tempo růstu .......................................................................................................................................................................................................................................................................... 60 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ EKONOMICKÝ RŮST ............................................................................................................................................................................................. 61

Extenzivní faktory růstu .................................................................................................................................................................................................................................................... 61 Intenzivní faktory růstu ..................................................................................................................................................................................................................................................... 61 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS ........................................................................................................................................................................................................................................ 61

Jednotlivé fáze hospodářského cyklu ............................................................................................................................................................................................................................... 62 PŘÍČINY CYKLICKÉHO VÝVOJE TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ .......................................................................................................................................................... 62

Vnější faktory působící na cykličnost vývoje hospodářství ........................................................................................................................................................................................ 62 Vnitřní faktory působící na cykličnost vývoje hospodářství ...................................................................................................................................................................................... 62

ZAHRANIČNÍ OBCHOD .........................................................................................................................................................................64 ČLENĚNÍ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU........................................................................................................................................................................................................... 64

Výhody reexportu ................................................................................................................................................................................................................................................................ 65 RIZIKA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU .............................................................................................................................................................................................................. 65 CLO A CELNÍ POLITIKA .......................................................................................................................................................................................................................................... 66 MEZINÁRODNÍ OBCHOD A JEHO VÝHODY.................................................................................................................................................................................................. 66

Absolutní výhody – monopol přírodních a klimatických podmínek ....................................................................................................................................................................... 66

4

Obsah Komparativní výhody mezinárodního obchodu .......................................................................................................................................................................................... 66 Ochrana vnitřního trhu země před zahraniční konkurencí ...................................................................................................................................................................... 67 PODNIKÁNÍ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE ...........................................................................................................................................................................................67

PODNIK......................................................................................................................................................................................... 68 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU ..........................................................................................................................................68

Základní typy podniků ...................................................................................................................................................................................................................................... 68 Zápis podnikatelského subjektu v obchodním či živnostenském rejstříku ............................................................................................................................................ 68 ŽIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK ......................................................................................................................................................................................................................69 OBCHODNÍ REJSTŘÍK................................................................................................................................................................................................................................69 DRUHY ŽIVNOSTÍ ........................................................................................................................................................................................................................................70

Ohlašovací živnosti ............................................................................................................................................................................................................................................. 70 Koncesované činnosti .......................................................................................................................................................................................................................................... 70 VZNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ, PROVOZOVÁNÍ A ZÁNIK ŽIVNOSTI ...........................................................................................................71

Vznik živnostenského oprávnění ...................................................................................................................................................................................................................... 71 Provozování živnosti ........................................................................................................................................................................................................................................... 71 Živnostenská kontrola ........................................................................................................................................................................................................................................ 71 Zánik živnostenského oprávnění ..................................................................................................................................................................................................................... 72 PODNIKATEL ..................................................................................................................................................................................................................................................72

Podnikatel provozuje činnost samostatně...................................................................................................................................................................................................... 72 Podnikatel si sám vymezuje předmět své činnosti........................................................................................................................................................................................ 72 Podnikatel nese riziko podnikání, podniká na vlastní účet....................................................................................................................................................................... 72 PODNIK .............................................................................................................................................................................................................................................................72

Pojmy obchodní majetek, obchodní kapitál a čistý obchodní kapitál .................................................................................................................................................... 73 Identifikátory společnosti ................................................................................................................................................................................................................................... 73 OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI.....................................................................................................................................................................................................................73 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ .............................................................................................................................................73

Založení obchodní společnosti.................................................................................................................................................... 73 Vklady společníků................................................................................................................................................................................................................................................ 73 Orgány společnosti............................................................................................................................................................................................................................................... 74 Zánik obchodní společnosti ............................................................................................................................................................................................................................... 74 FORMY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ ............................................................................................................................................................................................74

Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) .............................................................................................................................................................................................................. 75 Komanditní společnost (k. s.) .......................................................................................................................................................................................................................... 75 Společnost s ručením omezeným (spol. s r. o., s. r. o.) .................................................................................................................................................................................. 76 Akciová společnost (a. s.) ................................................................................................................................................................................................................................... 76 DALŠÍ FORMY PODNIKÁNÍ .....................................................................................................................................................................................................................78

Družstvo ................................................................................................................................................................................................................................................................ 78 Státní podnik (s. p.)............................................................................................................................................................................................................................................. 79 Holding, joint venture, franchising a tiché společenství.............................................................................................................................................................................. 79

PODNIKÁNÍ / ČINNOST PODNIKU......................................................................................................................................... 81 FINANCE A PENÍZE V PODNIKATELSKÉ SFÉŘE ............................................................................................................................................................................81

Finanční situace a stabilita podniku ............................................................................................................................................................................................................... 81 TOK PENĚZ V PODNIKU ...........................................................................................................................................................................................................................81

Odliv finančních prostředků.............................................................................................................................................................................................................................. 81 Příliv finančních prostředků .............................................................................................................................................................................................................................. 82 Nástroj pro zjišťování stavu finančních prostředků .................................................................................................................................................................................... 82 ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKU......................................................................................................................................................................................................82

Vlastní finanční zdroje podniku....................................................................................................................................................................................................................... 82 Cizí finanční zdroje ............................................................................................................................................................................................................................................. 82 ČINNOST PODNIKU ...................................................................................................................................................................................................................................83 ŘÍZENÍ A ORGANIZACE - MANAGEMENT PODNIKU ................................................................................................................................................................83

Stupně řízení podniku ........................................................................................................................................................................................................................................ 84 MARKETING PODNIKU.............................................................................................................................................................................................................................85

Marketingový mix ............................................................................................................................................................................................................................................... 85 Obal výrobku ........................................................................................................................................................................................................................................................ 87 Značka výrobku ................................................................................................................................................................................................................................................... 87 NÁKLADY, VÝNOSY A VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ......................................................................................................................................................................88

Náklady.................................................................................................................................................................................................................................................................. 88 Výnosy..................................................................................................................................................................................................................................................................... 88 Výsledek hospodaření − zisk nebo ztráta....................................................................................................................................................................................................... 88 STANOVENÍ PRODEJNÍ CENY ................................................................................................................................................................................................................89

DANĚ A POPLATKY ..................................................................................................................................................................... 90 DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR.............................................................................................................................................................................................................................90 FORMY DANÍ ..................................................................................................................................................................................................................................................90

Přímé daně ............................................................................................................................................................................................................................................................ 90 Nepřímé daně ....................................................................................................................................................................................................................................................... 91 Výpočet DPH ........................................................................................................................................................................................................................................................ 91

5

Občanský a společenskovědní základ • EKONOMIE POPLATKY..................................................................................................................................................................................................................................................................... 92 POVINNOST DOSTÁT PLATBĚ DANÍ A POPLATKŮ .................................................................................................................................................................................. 93

ZAMĚSTNÁNÍ .........................................................................................................................................................................................94 OBECNÉ PODMÍNKY ZAMĚSTNANOSTI OBČANŮ .................................................................................................................................................................................. 94

Listina základních práv a svobod................................................................................................................................................................................................................................... 94 Zákoník práce ...................................................................................................................................................................................................................................................................... 94 Podstata pracovněprávního vztahu ............................................................................................................................................................................................................................... 95 NABÍDKA A POPTÁVKA NA TRHU PRÁCE ..................................................................................................................................................................................................... 96 VÝBĚR PRACOVNÍKŮ NA URČITÝ TYP PRÁCE............................................................................................................................................................................................ 97

Personální agentury, outsourcing služeb v personalistice .......................................................................................................................................................................................... 98 ODMĚŇOVÁNÍ A MZDY........................................................................................................................................................................................................................................... 98

Vlivy působící na odměňování ........................................................................................................................................................................................................................................ 99 Formy mezd ......................................................................................................................................................................................................................................................................... 99 Výpočet mzdy.....................................................................................................................................................................................................................................................................100 Minimální mzda ...............................................................................................................................................................................................................................................................101 Správnost a objektivita při odměňování pracovníků ...............................................................................................................................................................................................101 Povinné srážky ze mzdy ..................................................................................................................................................................................................................................................101 Výplata mzdy.....................................................................................................................................................................................................................................................................102 ÚŘAD PRÁCE A HMOTNÉ ZABEZPEČENÍ V NEZAMĚSTNANOSTI ................................................................................................................................................102

Životní a existenční minimum.....................................................................................................................................................................................................................................102 AKTIVNÍ PŘÍSTUP K UPLATNITELNOSTI NA TRHU PRÁCE .............................................................................................................................................................103

OSOBNÍ FINANCE ................................................................................................................................................................................104 BANKOVKY A MINCE ČESKÉ REPUBLIKY ....................................................................................................................................................................................................104

Současné bankovky ..........................................................................................................................................................................................................................................................104 Současné mince..................................................................................................................................................................................................................................................................104 Ochranné prvky českých peněz......................................................................................................................................................................................................................................105 Co dělat s poškozenými bankovkami? ........................................................................................................................................................................................................................105 ZPŮSOBY PLACENÍ ..................................................................................................................................................................................................................................................105

Hotovostní placení ............................................................................................................................................................................................................................................................105 Bezhotovostní placení ......................................................................................................................................................................................................................................................105 FINANČNÍ PRODUKTY..........................................................................................................................................................................................................................................106

MOJE EKONOMICKÉ POVĚDOMÍ ...................................................................................................................................................108 ŠEDÁ TEORIE − ZELENÝ STROM ŽIVOTA ....................................................................................................................................................................................................108

• BOETCKEROVO (NEJEN) FINANČNÍ DESATERO ..............................................................................................................................................................................108 • OBĚTOVANÁ PŘÍLEŽITOST ..........................................................................................................................................................................................................................108 • CENOVÉ TRIKY A KLAMAVÁ NABÍDKA ...................................................................................................................................................................................................109 • CHRAŇTE SI SVÉ PENÍZE NA ÚČTU .........................................................................................................................................................................................................111 POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA ......................................................................................................................................112

Úvodní slovo Ekonomie je velmi starou naukou; kořeny obchodování sahají až do pravěku a starověku. Úroveň a rozvoj společnosti závisí na tom, jakých dosahuje ekonomických výsledků. Ekonomická prosperita je založena na cílevědomém počínání všech − počínaje jednotlivcem, firmou a konče státem jako ekonomickým subjektem. Ekonomie a její poznatky se tedy vážou ke všem oborům lidské činnosti. Posláním této učebnice je poskytnout základní přehled o problematice ekonomie a postavení člověka i jednotlivce v mezinárodním společenství. Obsažená témata představují ucelený blok učiva stanoveného RVP předmětu Občanský a společenskovědní základ. Autoři

6

Seznam témat

Seznam témat 1. Základní ekonomické pojmy (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) • Předmět a definice ekonomie • Prvopočátky ekonomického chování • Členění ekonomie • • Základní ekonomické otázky a ekonomické systémy • 2. Úvod do tržního hospodářství (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) • Potřeby • Výroba a výrobní proces • Zboží • Peníze • Základní prvky tržního mechanismu • • Členění trhu • 3. Trh výrobků a služeb (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) • Poptávka • Nabídka • Vzájemné působení nabídky a poptávky • 4. Ostatní trhy (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) • Obecná charakteristika trhu výrobních faktorů • Trh půdy • Trh práce • Finanční trhy • 5. Doprovodné jevy tržního mechanismu (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) • Nedokonalosti tržního mechanismu • Nezaměstnanost • Inflace • 6. Úloha státu v tržním hospodářství (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) • Stát na straně nabídky a poptávky • Stát jako činitel vytvářející a ovlivňující ekonomické prostředí • • Hospodářská politika vlády • Selhávání státu v tržním hospodářství • 7. Nástroje hospodářské politiky státu (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) • Monetární politika státu • Fiskální politika státu • Státní rozpočet • Obchodní politika státu • • Důchodová a sociální politika státu • 8. Národní hospodářství (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) • Členění národního hospodářství • Soukromý a veřejný sektor • Veřejná ekonomie • 9. Národohospodářské agregáty (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) • Životní úroveň a její ukazatele • Toky v národním hospodářství • 10. Banky a jejich úloha v hospodářství země (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) • Formy peněz • Vznik bank • Funkce a postavení centrální banky a komerčních bank • 11. Cyklický vývoj tržního hospodářství (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) • Ekonomický růst • Faktory ovlivňující ekonomický růst • Hospodářský cyklus • • Příčiny cyklického vývoje tržního hospodářství • 12. Zahraniční obchod (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) • Členění, výhody a rizika zahraničního obchodu • Clo a celní politika • Podnikání v rámci EU • 13. Podnik (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Zdeněk Mendl) • Obecná charakteristika podnikatelského subjektu • Živnostenský rejstřík • Obchodní rejstřík • • Druhy živností • Vznik živnostenského oprávnění, provozování a zánik živnosti • Podnikatel • • Podnik • Obecná charakteristika a formy obchodních společností • Další formy podnikání • 14. Podnikání / Činnost podniku (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Zdeněk Mendl) • Finance a peníze v podnikatelské sféře • Tok peněz v podniku • Zdroje financování podniku • • Činnost podniku • Řízení a organizace (management) podniku • Marketing podniku • • Náklady, výnosy a výsledek hospodaření • Stanovení prodejní ceny • 15. Daně a poplatky (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Zdeněk Mendl) • Daňová soustava ČR • Formy daní • Poplatky • 16. Zaměstnání (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Zdeněk Mendl) • Obecné podmínky zaměstnanosti občanů • Nabídka a poptávka na trhu práce • Výběr pracovníků na určitý typ práce • Odměňování a mzdy • Úřad práce a hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti • Aktivní přístup k uplatnitelnosti na trhu práce • 17. Osobní finance (Ing. Petra Navrátilová) • Bankovky a mince České republiky • Způsoby placení • Finanční produkty • 18. Moje ekonomické povědomí (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D)

7

Občanský a společenskovědní základ • EKONOMIE

Základní ekonomické pojmy Po prostudování této kapitoly poznáte:

Co se v kapitole dozvíte

• co je to ekonomie a čím se zabývá • základní členění ekonomie a správně zařazovat ekonomické jevy, informace a pojmy denního života do příslušné části ekonomie

Budete pak umět:

• základní ekonomické otázky

• objasnit základní ekonomické pojmy a členění ekonomie • vysvětlit základní ekonomickou otázku, „co, jak a pro koho vyrábět” • popsat existující ekonomické systémy

První známky ekonomického chování pravěk

starověk

středověk

novověk

Počátky ekonomických aktivit nacházíme již u pravěkých komunit, mezi nimiž docházelo k výměně zboží, dobytka, soli a nástrojů. Od období starověku je možné hovořit o skutečné obchodní činnosti.

POJEM M ▸ VÝZNAM SLOVA EKONOMIE Pojem ekonomie pochází z řeckého slova l oikonomia, což je spojení slov oikos (dům) oikonomia a nomos (zákon). Pojem oikonomia se původně vztahoval k procesu vedení domácnosti. Pojem Xenofónem. je spojován s řeckým učencem Xenofónem

OSOBNOSTT

Xenofón Xenofón (428 př. n. l.–354 př. n. l.). Náleží mezi význačné řecké spisovatele, historiky a vojevůdce. Jako vojevůdce se například účastnil neúspěšného tažení proti perskému králi Artaxerovi II. Co se týká jeho filosofického vývoje, Sókratés. učitelem mu byl samotný Sókratés Právě Xenofón je spojován s počátečními poznatky z oblasti ekonomie. Svoji pozornost věnoval mechanismům fungování rodiny a jejího zajištění statky, úloze ženy jako hospodářky domácnosti (dílo O hospodaření) a rovněž se věnoval problematice rozpočtu obce (dílo O státních příjmech).

8

• existující ekonomické systémy

Předmět a definice ekonomie Ekonomie je velmi stará věda s tisíciletou tradicí. Již naši dávní předchůdci museli řešit otázky spjaté se svou každodenní existencí, museli nějakým způsobem získávat vhodné statky ke své obživě a jejich pomocí uspokojovat své potřeby. Nejstarší etapu ekonomického chování můžeme nazvat „bojem o přežití“. Její charakteristickou stránkou byl vznik lidské pospolitosti, jisté prvky přirozené dělby práce, určitý způsob rozdělování získaných statků. Ekonomie je i dnes spjata s naším každodenním životem – dnes a denně řešíme (i když mnohdy nevědomky, intuitivně nebo bez hlubších znalostí) spoustu ekonomických problémů. Setkáváme se s ekonomickými jevy, pojmy, kategoriemi, ekonomickými nástroji, volíme často mezi několika možnostmi, uspokoo jujeme do různé míry své potřeby. Dnes a denně řešíme problémy jako např. co koupit, kam mizí tak rychle naše peníze, proč máme malou výplatu, kam investovat naše případné úspory atd. To jsou naše individuální, rodinné problémy. Firemní manažeři musí řešit otázky týkající se stavu a vývoje celé firmy, tj. větší komunity lidí spjatých s firemními zájmy a cíli. Jedná se o ekonomické problémy, např. typu kde vzít peníze na další výrobu, která banka poskytne úvěr, jak rozdělit zisk atd. Volení zástupci v různých stupních zastupitelstev pak musí řešit problémy, které se týkají dané obce, kraje, státu, tedy nás všech. Mechanismy uvádějící společnost do pohybu se týkají každého člověka, neboť každý z nás je členem určité pospolitosti, skupiny lidí, žije v daných ekonomických podmínkách, platí pro něj určitá ekonomická pravidla. Těmito pravidly je člověk ovlivňován a korigován. Pojem ekonomie se dá stručně definovat jako věda o hospodářství. Definic pojmu „ekonomie“ je však mnoho. Liší se podle toho, co který autor definice považoval za nejdůležitější z oblasti svého zájmu a svého pojímání ekonomické reality. Například: • Ekonomie je věda o výrobě a směně zboží. • Ekonomie je věda o penězích, kapitálu a bohatství.

Prvopočátky ekonomického chování Ekonomické pojmy a jejich obsah však nemají svůj původ až ve starověkém Řecku, i když v té době zaznamenalo lidstvo neobyčejný rozvoj i v jiných vědách. Mezi první učence, kteří se ve starověkém Řecku začali věnovat otázkám ekonomie, řadíme například historika, vojevůdce a filosofa Xenofóna. Ve svém díle nazvaném Oeconomicus je zakotven pojem oikos, což značí statek. Pod tímto pojmem Xenofón rozumí vše, co pod statek patří, tedy nejen obytný dům, různá hospodářská stavení, pozemky, věci, nářadí, ale např. i otroci, kteří tvořili součást majetku vlastníka statku. WIKIPEDIE: Xenofón:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Xenofon

Základní ekonomické pojmy Slovo nómos pak bývá překládáno jako pravidla, zákony, ale také jako starat se, vědět, umět apod. Ve volném překladu znamená tedy název spisu v podstatě „pravidla o hospodaření“, „jak se starat o statek“ atd.

Z DĚJIN Hedvábná stezka

Již za starověku spolu jednotlivé země čile obchodovaly a rozvíjely své hospodářství. S pojmy z oblasti ekonomie (které jsou blízké i dnešnímu člověku) se můžeme setkat již například v památkách Sumerské říše, Chetitů, starého Egypta nebo starověké Číny – namátkou např. slova obchod, peníze, směna, práce. Historii vzniku ekonomie jako nauky lze shrnout do následujících bodů: • ekonomie je věda o hospodářství, • lidé žili a žijí vždy v určitém ekonomickém systému, • ekonomie se týká každého člověka, • člověk žije v určité ekonomické realitě, • ekonomie umožňuje vysvětlit a pochopit určité ekonomické jevy.

Chammurabiho zákoník

ZAJÍMAVOST

Starověké právo

Hedvábné stezky byly za starověku důležité pozemské obchodní cesty spojující čínské provincie s Malou Asií a středomořskými zeměmi. Nejvíce byly využívány za období Římské říše (Římané dováželi především hedvábí). Na významu ztratily ve středověku, při postupném rozvoji mořeplavby. Na obrázku vidíte ruiny strážní věže, jejichž obránci střežili hedvábné stezky.

Jedním z nejstarších zákoníků, který se dochoval z doby před naším letopočtem, byl zákoník krále Chammurabih abiho (cca 1 800 př. n. l.), který mimo jiné upravoval i obchodní vztahy. Chammurabi (též Chammurapi api) vládl v letech 1792–1750 př. n. l. Starobabylónské říši. říši Byl ve své době velmi schopným válečníkem, diplomatem a státníkem; svou mocí odstranil veškeré mocenské spory mezi kněžími a panovníkem. Po vnitřní konsolidaci své říše si Chammurabi nejdříve vojensky podmanil sumerská města ležící na jih od Babylónie, centra jeho říše, během jeho vlády se mu nakonec podařilo ovládnout významnou část celé Mezopotámie. mie Chammurabi zcela nově organizoval státní správu, nechal vytvořit byrokratický aparát s kvalifikovanými úředníky, do vedení samosprávy oblastí Starobaby lónské říše postavil místodržící. Chammurabiho zákoník se z převážné části skládá z výkladu zvykového práva, je však přehledně systematizován. Obsahuje 282 článků, které řeší právní otázky ohledně soukromého vlastnictví a majetku, obchodu, cen a mezd, půjček a jejich splácení, rodiny, násilných činů, postavení různých společenských vrstev včetně otroků apod. Monolit zákoníku stával vsazen do země na veřejném místě v Babylóně, a zaručoval tak přístup k právnímu řádu komukoliv, kdo byl schopen v něm číst. Tímto kodifikovaným právem se musela řídit veškerá soudní rozhodnutí, nikdo nemohl svévolně právo ignorovat a odvolávat se na jeho neznalost . Ukázka z Chammurabiho zákoníku: • „Jestliže někdo někoho obvinil a uvrhl naň podezření z vraždy, avšak neusvědčil jej, bude ten, kdo ho obvinil, usmrcen.“ • „Jestliže se někdo dopustil loupeže a bude dopaden, tento člověk bude usmrcen.“ • „Jestliže stavitel postavil někomu dům a neudělal své dílo pevně a zeď spadne, tento Chammurabiho zákoník, vystastavitel pevně vystaví tuto zeď ze svých vlastních prostředků“. vený v pařížském Louvru

Členění ekonomie Ekonomie je rozsáhlá věda. Zabývá se mnoha problémy, které se dotýkají každého z nás, našich domácností, firem, státu, ale ekonomickými problémy stavu a vývoje celého lidstva. Pro základní členění ekonomie nejprve vymezíme tři základní subjekty, které jsou předmětem pozornosti ekonomického sledování. Jsou to: • domácnosti, firmy a stát. Klasifikace těchto tří ekonomických subjektů je důležitá pro primární dělení ekonomie. Podle předmětu zájmu o dané subjekty se ekonomie totiž člení na: • makroekonomii a mikroekonomii.

Makroekonomie Makroekonomie se zabývá problémy, které se týkají větších celků. Základními předměty zájmu makroekonomie jsou stát a jeho ekonomické integrace. • Makroekonomie zkoumá ekonomické veličiny státu jako celku, hospodářskou politiku vlády, ekonomické pojmy globálního charakteru, jako jsou např. inflace, ekonomický růst či stagnace, daně (a působení daňové soustavy na chování všech ekonomických subjektů), nezaměstnanost, množství peněz v národním hospodářství, stav platební a obchodní bilance státu, struktura národního hospodářství apod.

SOUVISLOSTTII Vztah mezi základními ekonomickýmii subjekty (domácnost  firma  stát) Každý člověk je členem určité domácnosti. Členové domácnosti nabízejí svou pracovní sílu firmám, popř. státu. Firmy tvoří rozsáhlou skupinu ekonomických subjektů, které zaměstnávají členy domácností a naopak nabízejí své výrobky či služby domácnostem nebo státu. Stát ve své čistě ekonomické funkci zaměstnává část členů domácností, nakupuje výrobky či služby firem. Mezi všemi subjekty dochází tedy k vzájemné ekonomické výměně.

POJEM M ▸ MAKROEKONOMIE Makroekonomie se zabývá ekonomickými ký i aspekty větších celků, typicky například hospodářstvím státu.

9

Trh výrobků a služeb

Trh výrobků a služeb Po prostudování této kapitoly poznáte:

Co se v kapitole dozvíte

• pojmy nabídka a poptávka • faktory, které na nabídku a poptávku působí a ovlivňují je • vztahy, závislosti a vzájemné působení nabídky a poptávky na sebe navzájem

Budete pak umět:

• mechanismus změn v tržní rovnováze • chování ekonomických subjektů při přebytku/nedostatku výrobku

• objasnit podstatu pojmů nabídka a poptávka

Poptávka

• pochopit závislosti mezi nabídkou a poptávkou, to, jak se vzájemně ovlivňují

Již víme, že naše potřeby, jakož i potřeby všech ekonomických subjektů, jsou uspokojovány prostřednictvím statků. Vědomí nedostatku nás vede k ekonomické aktivitě, jejímž cílem je vzniklé potřeby uspokojit. Protože pro nás potřebné statky jsou ve vlastnictví jiných ekonomických subjektů, je nutné (a možné) je získat pouze směnou, výměnou hodnot – tedy zboží koupit za protihodnotu, tj. za peníze.

• objasnit působení tržních sil (nabídky i poptávky) v souvislosti s cenou a množstvím výrobku • pochopit, co je to kupní síla obyvatelstva a na čem závisí

Tím, že poptáváme a následně pak kupujeme určité zboží, jsme součástí tržní síly nazývané poptávka. Existuje nepřímá úměrnost mezi množstvím zboží, které lidé či obecně všechny ekonomické subjekty nakupují, a cenou oběti, kterou za ně musí platit.

SOUVISLOSTI TI

Obecně platí, že, při při vysokých vyssok kých cenách ceenácch se se nakupuje naku upuje méně mén ně zboží, zbožží, při nižších nižšícch cenách více.

Stejný výrobek, ale rozdílné ceny – jak to bude s poptávkou po něm?

• Zákon nabídky – s rrostoucí ostou ucíí cenou rost roste te i nabídkaa zboží.. rostoucí klesá poptávka zboží. • Zákon poptávky – s rosto ouccí cenou u kle esá pop ptávk ka po zb boží. Jinými slovy, základní zákon poptávky je možné definovat takto: Poptávka je množství zboží nebo služeb, které jsou kupující ochotni za určitou cenu koupit.

2 599,- Kč

Poptávka po zboží (či službě) závisí na řadě faktorů, rozhodujícím je však cena.

=>

Kupující však nemohou ceny sledovat u příliš širokého okruhu zboží; člověk je schopen zachytit pouze určitý rámec výrobků, které ho zajímají, popř. jež se bezprostředně dotýkají jeho života, běžného uspokojování jeho potřeb. Je zřejmé, že například při ceně 100 Kč bude poptávka po daném zboží nižší, než když bude toto zboží stát polovinu. Tento vztah mezi cenou a množstvím zobrazuje uvedená poptávková křivka. Z ní vyplývá nepřímo úměrný vztah mezi cenou a množstvím.

rostoucí poptávka

Z obrázku je zřejmé následující – zákazník reaguje na snížení ceny výrobku, a tím se zvyšuje jeho prodej. Kupující může zbytek ušetřené částky použít k uspokojení svých dalších potřeb.

Na základě empirického měření byla stanovena poptávková křivka. Tato křivka má obecný charakter. Poptávkovou křivku kromě zmíněné ceny ovlivňují i jiné faktory (proto určitá modifikace křivky), nicméně cena je hlavním, převažujícím, směrodatným faktorem pro vývoj poptávkové křivky. Z křivky poptávky (viz obr. vpravo) je patrný zákon o klesající poptávce. Při koupi se lidé většinou řídí cenou. Možná ani tak příliš nesledují výši ceny, ale určitě registrují její pohyb – tedy vzestup či sestup cen (říkají, že „zase podražil plyn“, nebo „pivo stálo 15 Kč a teď stojí 25 Kč“ atd.).

=>

stagnující poptávka

Tím, že cena klesá, stále více kupujících dostává příležitost realizovat svoji poptávku. A naopak, čím více roste cena, tím více potenciálních kupujících ztrácí zájem a koupě výrobků klesá. Této relaci říkáme zákon klesající poptávky.

1 599,- Kč

Poptávková křivka y

P – cena (Price) D – poptávka (Demand) Q – množství (Quantity)

P

D 100 50

1

2

3

4

Poznámka: Matematicky je nepodstatné, na kterou osu je vynášena proměnná veličina. Nicméně v matematice se stalo zvykem zakreslovat veličiny tak, že na ose x je nezávislá proměnná a na ose y funkční proměnná. V ekonomii se ujal zvyk opačný, tedy na osu y se stabilně zapisuje cena.

x

5

Q

21

Občanský a společenskovědní základ • EKONOMIE

SOUVISLOSTI TI Substituční efekt u poptávky Zvedne-li se cena rekreačního pobytu ve Španělsku, může se zájem přesunout do momentálně levnějšího Řecka.

Substitut Další příklad – zvýší-li se příliš cena vstupného do kina, lidé si počkají na film na DVD nebo až jej budou dávat v televizi.

Důvody, proč platí zákon klesající poptávky s růstem ceny, jsou dva: 1. Jestliže máme omezené, limitní zdroje (prostředky na koupi, tedy tzv. důchody), pak je zřejmé, že při klesající ceně můžeme koupit za stejné množství peněz více zboží. A opačně platí, že vyšší cena umožňuje pouze nižší nákup daného zboží. Tomuto faktoru se říká důchodový efekt poptávky. 2. Pokud dojde ke zvýšení ceny u výrobku (služby), lidé změní strukturu svých požadavků, sníží spotřebu prvotního produktu a zvýší spotřebu jiného, kterým nahradí produkt původní. Jinými slovy, lidé se začnou poohlížet po srovnatelném výrobku za příznivější cenu. Konkurující výrobky jsou totiž často zaměnitelné, spotřebitel přejde na výrobek náhradní, tzv. substitut, a většinou u něj již následně zůstane (mnohdy i přesto, že se např. cena původního výrobku opět sníží). Tomuto faktoru se říká substituční efekt.

Faktory působící na poptávku

nebo

...jako substitut

Vedle ceny existuje ještě několik dalších faktorů, které na vývoj poptávkové křivky spolupůsobí.

Substitut

POJEM M ▸ SUBSTITUT V ekonomii značí substitut statky, jejichž i hž spotřebu je možné snadno zaměňovat.

POJEM M ▸ KOMPLEMENT V ekonomii značí komplement doplněk, ěk na němž je závislé použití základního výrobku.

SOUVISLOSTI TI Faktor očekávání změny cen − vždy nachází u části obyvatel odezvu • Při oznámení zvýšení cen potravin má vždy určitá část obyvatelstva tendenci se „předzásobit“. Je ovšem pravda, že to nakonec není příliš racionální počínání (snad jen u potravin s dlouhotrvající dobou upotřebitelnosti to jde). • Opodstatněné to ovšem bude například u stavebníka dokončujícího stavbu rodinného domu, který nakoupí potřebný materiál (či zadá dokončení prací) před plánovaným zdražením. Má-li potřebné finance, pak mu to určitě realizaci stavby ve výsledku zlevní.

1. Substituční výrobek nebo služba – faktor jsme již zmiňovali, je to produkt, který je schopen nahradit původní. Ve vyspělém hospodářství existuje vždy řada vzájemně zaměnitelných výrobků, jimiž lze uspokojit danou potřebu. 2. Komplementární výrobek ( komplement ) – zboží, které tvoří nedílnou součást se základním výrobkem, i když není součástí přímého nákupu výrobku základního. U komplementů naopak substituční efekt neexistuje. Jde o tzv. doplňkové zboží, bez něhož je však fungování základního výrobku nemožné, popř. ztíženo. Pokud dojde ke zvýšení ceny jednoho z nich, vyvolá to pokles poptávky nejen po tomto zboží, ale i po zboží komplementárním. Mezi takovéto výrobky patří např.: MP3 soubor + přehrávač nebo benzín či nafta + auto nebo elektřina + žárovka nedostupnost komplementu

STOP

nepoužitelnost základního výrobku

3. Faktor změny hladiny důchodů – způsobí zvýšení, popř. snížení poptávky směrem k jiné cenové úrovni. Pokud vyhrajete jackpot, uskutečníte nákupy v jiné cenové relaci, než pokud budete pobírat pouze průměrný plat. 4. Preference, tradice, zvyky – neobyčejně silný faktor, který způsobuje určitou modifikaci poptávkové křivky od standardního průběhu. Je zřejmé, že spoustu nákupů činíme právě v závislosti na těchto faktorech, přičemž cena nehraje při mírném pohybu tak závažnou roli. 5. Faktor očekávání změn ceny – způsobí zvýšený nákup v okamžiku, kdy se lidé o této předpokládané změně dozvědí. Dochází k jevu „předzásobení“, kdy lidé očekávají, že věc bude v budoucnosti dražší, a proto uskuteční koupi pod dojmem takovéto informace. Přitom nemusí být pravdivá. 6. Faktor setrvačnosti – navazuje na předcházející faktor očekávání, neboť i když původní předpoklad nenastal, lidé ještě dlouho očekávají, že může nastat. Tato setrvačnost může trvat i velmi dlouho, zvláště pokud v minulosti k něčemu podobnému již došlo a lidé nevěří, že se situace nemůže opakovat.

Nabídka Protiváhou poptávky je nabídka daného druhu zboží nebo služeb. Stejně jako máme definici poptávky, můžeme přesně ekonomicky vyjádřit pojem nabídky. Nabídka je chápána jako množství zboží nebo služeb, které výrobci dobrovolně dodají na trh při určité ceně. 22

Doprovodné jevy tržního mechanismu

Doprovodné jevy tržního mechanismu Po prostudování této kapitoly poznáte: • nedokonalosti tržního mechanismu

Co se v kapitole dozvíte

• nezaměstnanost a její konkrétní dopady na společnost • problematiku inflace a její dopady na ekonomiku společnosti

Budete pak umět:

Nedokonalosti tržního mechanismu

• objasnit, proč nemůže nastat stav dokonalé konkurence na trhu

Základní podmínkou pro správné, rychlé a optimální fungování tržního mechanismu je takzvaná dokonalá konkurence.

• pojednat o monopolizaci trhu a omezování činnosti monopolu

Trh vyžaduje existenci konkurence. Konkurence je proces vzájemného střetávání, soutěž tržních subjektů na trhu, tj. spotřebitelů, výrobců, obchodníků. Dokonalá konkurence znamená rovné podmínky pro všechny účastníky trhu, tzn. situaci, kdy:

• pojednat o dalších nedokonalostech tržního mechanismu • pochopit jevy vedoucí ke vzniku nezaměstnanosti a inflace

• ani nabízející, ani poptávající nemají možnost ovlivnit situaci na trhu, • existuje mnoho subjektů na straně nabídky i poptávky (ani jeden nemůže ve skutečnosti individuálně ovlivnit cenu), • existuje volný vstup do odvětví (neexistují žádné překážky pro nové zájemce), • všechny výrobky mají stejnou cenu, • kvalita výrobků všech producentů je stejná. Sami vidíte, že tyto požadavky úplné rovnosti nejsou reálné. Dokonalá konkurence je pouze ideální stav, skutečná realita života je zcela jiná. V reálné ekonomice existuje vždy pouze v různé míře nedokonalá konkurence, vznikají poruchy fungování tržního mechanismu. Nedokonalá konkurence představuje situaci na trhu, kdy dochází k omezování konkurenčního prostředí, a to nejčastěji vlivem dominantního (monopolního) postavení firem, vládními zásahy nebo nekalou soutěží.

SOUVISLOSTI TI Legislativa i zaštiťující hospodářskou soutěž outěž V ČR platí zákon č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže (tzv. antimonopolní zákon). zákon Dohlížejícím orgánem je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se sídlem v Brně (zkratka ÚHOS ÚHOS). Úřad disponuje zejména těmito kompetencem mpetencemi:i: • tvorba podmínek pro rozvoj hospodářské soutěže a dohled nad zadáváním veřejných zakázek • společně s Evropskou komisí vykonává kontrolu ve vztahu k poskytování veřejných podpor • je nezávislým rozhodovacím orgánem státní správy.

Monopolizace trhu Nedokonalá konkurence způsobená uplatněním určitých výhod vede k monopolizaci trhu a ke vzniku monopolu. Jedná se o negativní stav potlačující přirozenou konkurenci mezi firmami na trhu. 1. Monopol

POJEM M ▸ MONOPOL Monopol je vrcholnou formou nedokonalé lé konkurence, při které na straně nabídky existuje pouze jedna nabízející firma.

Pojem monopol znamená doslova „jeden prodávající“. Společnost monopolního typu má výsadní a dominantní postavení jediné firmy na trhu. Na straně nabídky tak existuje pouze jedna nabízející (monopolní) firma. Typy monopolu: • absolutní/přirozený – společnost vlastní patent, licenci, recepturu, ochrannou známku apod. (např. technologie Blu-ray jako typ optických disků, které jsou určeny k ukládání digitálních dat, nebo receptury na výrobu jedinečných bylinných likérů apod.). • administrativní – firma má výsadní postavení na základě rozhodnutí vlády státu (například státní dráhy). 2. Oligopol Stav, kdy na trhu existuje několik málo velkých subjektů s dominantním postavením. Oligopol znamená vznik stavu, kdy na základě tržní struktury na straně nabídky existuje v oboru jen velmi málo výrobních firem. Ty pak samy stanovují směr vývoje celého odvětví a diktují spotřebitelské ceny.

SOUVISLOSTI TI Současné monopoly Monopoly dodnes existují i v rozvinutých ekonomikách, více jsou však zastoupeny v zemích východní Evropy (typicky například státní dráhy či pošty). Monopoly zemí bývalého „východního bloku“ však vznikly jinou než ekonomickou cestou a jsou do jisté míry pozůstatkem bývalého, direktivně rozděleného trhu centrálně plánované ekonomiky. Typickým příkladem je jediný dodavatel plynu či elektrické energie. 31

Občanský a společenskovědní základ • EKONOMIE

Úloha státu v tržním hospodářství Po prostudování této kapitoly poznáte:

Co se v kapitole dozvíte

• úlohu státu v tržním hospodářství • působení státu na straně nabídky a poptávky

Budete pak umět:

• úlohu státu jako činitele vytvářejícího a ovlivňujícího ekonomické podmínky dané země

• popsat význam úlohy státu jako ekonomicky aktivního subjektu

• co je předmětem hospodářské politiky vlády země

• pochopit, jak stát vytváří podmínky pro fungování ekonomiky • pojednat o tom, jak se vláda podílí na chodu ekonomiky daného státu POJEM M ▸ STÁT Stát je instituce mající k dispozici moc vládnout, soudit a vytvářet zákony.

• příčiny selhávání státu při regulaci ekonomiky Smíšená ekonomika je charakteristická určitou mírou státních zásahů do tržního hospodářství. Stát vystupuje v tržním hospodářství nejen jako každý jiný ekonomický subjekt, a to jak na straně poptávky, tak i nabídky, ale navíc i jako činitel vytvářející, ovlivňující a regulující tržní prostředí. Graficky může být funkce státu znázorněna takto: stát

Z DĚJIN První státy světa Mezi nejstarší civilizace světa se řadí Sumerové. Zakládali několik desítek relaSumerové tivně nezávislých městských států zhruba v období 3000–2000 let př. n. l. v oblasti mezi řekou Eufrat a Tigris. Právě z tohoto období se dochovaly první doklady o jejich propracované hospodářské a ekonomické činnosti. či ti Na obrázcích níže vidíte fragment f g hliněné tabulky s klínovým m písmem, které jako pr první rvní po-užili právě SumeSumerové,

a hrot měděného kopí. Vydobyté statky bylo už tehdy zapotřebí chránit, a to i silou Již v tomto období panovníci disponovali úřednickým aparátem a zákony (viz např. starobabylónský král zákoník). Chammurabi a jeho zákoník

SOUVISLOSTTII Státní zakázky

hospodářský subjekt na straně nabídky

činitel vytvářející ekonomické prostředí

na straně poptávky

Podívejme se nejprve na chování státu jako ekonomického subjektu.

Stát na straně nabídky a poptávky Stát jako ekonomicky činný subjekt může vystupovat v různých rolích.

Stát jako kupující Stát představovaný vládou (resp. příslušnými ministerstvy a státními institucemi) se chová na trhu jako každý jiný kupující – prostřednictvím státních zakázek. Státní zakázky jsou z pohledu ekonomického subjektu, který je bude pro stát zajišťovat, velmi cenné, neboť: • Stát je odběratel, který může vždycky zaplatit (na rozdíl od firem, které se mohou dostat do platební neschopnosti). Stát může (například v případě potřeby téměř okamžitě) zvýšit daně, aby naplnil státní pokladnu, tj. státní rozpočet. • Získat státní zakázku je také pro mnohé firmy prestižní záležitostí. Kdo získá takovou zakázku, je v obchodním světě ceněn, neboť je jasné, že vyhrál v konkurzu (výběrovém řízení), popř. v jiných formách soutěže vesměs s několika jinými účastníky, což znamená, že předložil vládě kvalitní nabídku, kterou vláda vybrala. • Navíc získání státní zakázky znamená pro firmu i její zaměstnance většinou jistotu, neboť se jedná víceméně o investice dlouhodobého charakteru trvající měsíce či roky.

Stát jako prodávající V této funkci může stát plnit zase několik úkolů. Jmenujme alespoň hlavní: Jednou z velmi typických oblastí zakázek, ído kterých stát investuje prostředky ze státn ho rozpočtu, je například výstavba mostů, dálnic a rychlostních komunikací.í

38

• Stát může podnikat prostřednictvím státních podniků, resp. podniků se silnou účastí státu, tj. těch, v nichž má stát rozhodující slovo, a to především v oblastech silné koncentrace kapitálu (tj. v oblastech přílišné moci oligopolu) proto, aby korigoval, zmírňoval negativní vlivy monopolu na působení tržního mechanismu.

Úloha státu tá v tržním hospodářství Stát tímto způsobem nepřímo, ekonomickou cestou, pomocí státního podniku vytváří dodatečnou, druhotnou konkurenci monopolu, a tím oslabuje jeho účinky. V některých společnostech stát zastává majoritní (většinovou) pozici a dění v nich kontroluje držením tzv. zlaté akcie. • Stát podniká v oblastech, které jsou rozhodující pro zásadní funkce státu. To je především oblast bezpečnosti země, dopravy a systému komunikací (dálnice, rychlostní silnice a železnice), výroby energie apod. • Stát podniká v oblastech, odvětvích, oborech, kde by žádný jiný hospodářský subjekt z důvodu nevýhodnosti nepodnikal. Stát takto supluje především sociální funkci. O té hovoří podrobněji kapitola Nezaměstnanost (str. 33–35) a Veřejná ekonomie (str. 49-51). I když to státu nemusí přinášet žádný hospodářský efekt, společnost může mít zájem na rozvoji dané oblasti, oboru i z jiných hledisek, např. může tímto způsobem řešit nezaměstnanost.

Stát jako činitel vytvářející a ovlivňující ekonomické prostředí

SOUVISLOSTI TI Zlaté akcie Ke kontrole, a tudíž k usměrňování aktivit podniku (tedy i státního), stačí mít majoritní (většinový) podíl akcií u akciových společností; v určitých oblastech postačí mít i u čistě a výhradně soukromých akciových společností v držení tzv. zlatou akcii. akcii Ta je pouze jedna a může ji vlastnit výhradně stát stát. K ní se váže právo veta a společnost nesmí bez souhlasu „zlatého akcionáře“ opustit dosavadní sféru působení (tedy např. změnit výrobní program či oblast poskytovaných služeb). Seznam zlatých akcií najdete např. na webu Ministerstva financí ČR (http://www.mfcr.cz). Na úvodní stránce zadejte v poli vyhledávání slovní spojení zlaté akcie, akcie poté již nalezený odkaz, prostřednictvím kterého se vám zobrazí výpis společností, ve kterých stát drží zlatou akcii.

Rozhodující funkce pro stav a vývoj národního hospodářství plní stát jako činitel, který vytváří a ovlivňuje ekonomické prostředí. Názory na úlohu a funkce státu při ovlivňování ekonomiky se velmi různí: • od nezasahování státu do ekonomiky vůbec, • až po výlučné řízení ekonomiky státem (CPE – centrálně plánovaná ekonomika). Podstatná je tedy míra zásahů státu do ekonomiky. Lze však říci, že už se vznikem prvních státních útvarů se začaly uplatňovat některé ekonomické nástroje, které jsou státními zásahy do ekonomiky (již ve starověkých státech bylo například zavedeno clo, na tržištích platila určitá pravidla apod.). Stát vytváří za pomoci všech svých institucí prostor pro ekonomiku, předurčuje způsob chování ostatních ekonomických subjektů. Ekonomové tvrdí, že hospodářská funkce státu je funkcí základní, neboť na ní, na její úspěšnosti, závisí celkový rozvoj společnosti. Od hospodářské prosperity se pak mohou následně odvíjet i ostatní funkce státu, neprosperující stát ani nemůže dokonale a účinně plnit ostatní společenské funkce. K tomu používá řady nástrojů, především pak hospodářskou legislativu, tj. soubor zákonů, nařízení, vyhlášek a předpisů regulujících hospodářský život v zemi i ve vztahu k zahraničí. V podstatě jsou rozeznávány tři skupiny důvodů, které ústí do potřeby státních zásahů při regulaci tržního hospodářství: 1. Prvním důvodem je nutnost pomoci trhu v efektivní alokaci (přerozdělení) výrobních faktorů i finální produkce. 2. Druhý důvod spočívá v nutnosti mírnit sociální nerovnosti v rozdělení příjmů tak, jak se vytvořily na trzích (pomocí daňové soustavy a tzv. transferových plateb). 3. Stát musí vystupovat jako ochránce zájmů celé společnosti, pokud by došlo ke konfliktu s cíli nebo hodnotami celé společnosti, a to i přesto, že jeho zásahem částečně dojde k negativním účinkům na základní principy tržního mechanismu.

JAK JE TOMU VE SVĚTĚ?

PPodnikání státu v klíčových oblastech 30 hospodářství země Tato funkce je v různých státech světa rozdíl- 20 ná a v některých zemích lze najít i velmi odlišné názory a praxi na vliv státu v této sféře. Na- 10 příklad za vlády Labour Party byl ve Velké Bri0 tánii v sedmdesátých letech minulého století zestátněn celý ocelářský průmysl a následně 0 10 byl za vlády konzervativců opět privatizován. 20 Záleží také na úrovni a kvalitě, s jakou stát v dané oblasti podniká. Na obrázku níže vidíte 30 snímek z francouzských železnic SNCF, které (jako AGV vlaky Rychlo stát. uje provoz a vlastní nástupce proslulých TGV) svým komfortem a rychlostí úspěšně konkurují ostatním formám dopravy, zejména vnitrostátním leteckým linkám.

POJEM M ▸ TRANSFEROVÉ PLATBY Transferové platby jsou starobní důchody, h d dávky státního pojištění a podpory v nezaměstnanosti.

Stát napravuje své vlastní chyby

ZAJÍMAVOST

Stává se, že „stát někdy zcela nedomyslí“ důsledky svého rozhodnutí. Vezměme si příklad z počátku roku 2011, kdy by (pokud by stát nepřijal opravravné, zejména legislativní prostředky) měly jak domácnosti, tak i firmy začít platit výrazně více za elektřinu, a to skokově pro domácnosti o 122 % a pro firmy o 18 %, přestože dlouhodobě ceny energií ve světě klesají. Za tímto zvýšením cen stojí nedomyšlená státní podpora a velmi výhodnéé výkupní ceny výrobcům energie z obnovitelných zdrojů. Na tyto velmi stimulující podmínky reagovali investoři výstavbou – především fotovoltaických kých elektráren; k jejich stavebnímu boomu došlo zejména v roce 2010. Právě kvůli garantovaným výkupním cenám elektřiny z obnovitelných zdrojů, elektráren zdrojů které stát prakticky dotuje (porovnejte výkupní cenu cca 12 Kč/1 kWh u fotovoltaických elektráren s výkupní cenou kolem 1 Kč/1 kWh u klasicky vyrobené elektřiny v roce 2010), by došlo k takto výraznému nárůstu cen elektřiny. I podle vyjádření Energetického regulačního úřadu by to bylo „neúnosné až likvidační“, a to hlavně pro firemní sektor, který je již tak v tomto období zatížen důsledky finanční a hospodářské krize let 2009 a 2010. Seznam zlatých akcií na serveru Ministerstva financí ČR: http://www.mfcr.cz – na domovské stránce serveru zadejte v poli Vyhledávání řetězec zlaté akcie a poté klepněte na nalezeném odkazu. Zobrazí se seznam zlatých akcií platných k danému dni.

39

Občanský a společenskovědní základ • EKONOMIE Základními institucemi v demokratické společnosti jsou vláda (popřípadě vlády při spolkovém nebo federativním uspořádání zemí) a parlament.

Z DĚJIN Historické kořeny vlády a parlamentu • Jak pojem vláda, tak i parlament mají své historické kořeny. • Vláda je státní instituce, které náleží výkonná moc. Rozeznáváme vládu monarchie (vláda panovníka), teokracie (ta se odvolává na božskou vládu a božské právo; nejblíže k ní mají v současnosti islámské státy s právem šaría), republika (s prezidentem jako hlavou státu) a diktatura (výkonná moc je v rukou diktátora). • Parlament – pojem pochází z francouzského slova parler = mluvit, mluvení. Jedná se o sbor volených či nevolených zástupců určité správní územní jednotky (tedy státu či jejich svazku, spolkových zemí).

Vláda představuje výkonnou složku, tj. složku řídící, parlament pak složku zákonodárnou. Jak vláda, tak poslanci parlamentu mohou inicializovat legislativní opatření, parlament zákony buď přijímá, nebo odmítá, působí jako korigující základní orgán vůle občanů v legislativní oblasti. Vláda je řídící složkou všech státních institucí, ministerstev, úřadů, které provádějí a zabezpečují vládní politiku. Je parlamentu podřízena, parlament také schvaluje vládní program, jehož hospodářská politika je jednou ze základních částí.

Hospodářská politika vlády Každá nastupující vláda má svůj vládní program, který je v oblasti hospodářství označován jako hospodářská politika. Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodnutí a opatření státu v makroekonomické a v menší míře i mikroekonomické oblasti. Obecné cíle hospodářské politiky lze rozdělit do dvou základních směrů: 1. zajištění stability ekonomiky,

TI SOUVISLOSTI

2. zajištění růstu ekonomiky.

ežitý Správná hospodářská politika − důležitý předpoklad pro zajištění ekonomické stability státu

Zajištění stability ekonomiky bývá charakterizováno dalšími cíli:

Stejně jako i u podnikání je i u státu důležité, aby (a to s výhledem na dlouhé období) správným směrem plánoval a směřoval vývoj ekonomiky. Jestliže podnikatel rozkládá − diverzinomiky fikuje riziko podnikání do více různých činností (kdy v okamžiku výpadků příjmů z jedné činnost tento výpadek nahrazují činnosti další), stát by měl činit obdobně. preferovatt jen určité segStát by tedy neměl preferova menty výroby a měl by současně i podporovat perspektivní obory a investovat do vzdělávýzkumu To jsou oblasti, které nání, vědy a výzkumu. sledně „posouvají“ daný stát mezi vyspělé světové ekonomiky. Česká republika je například dost závislá na příjmech z výroby a vývozu automobilů. V případě globálních ekonomických problémů je nový automobil tím posledním, do čeho by jednotlivec investoval. Český stát by rozhodně měl více investovat do moderních technologií a vzdělanostního potenciálu; jen tak se může světě. zvýšit jeho konkurenceschopnost ve světě

1. vyrovnaná platební bilance státu – platební bilance je bilance plateb do zahraničí a příjmů ze zahraničí. Vnitřní součástí platební bilance je obchodní bilance, tj. bilance příjmů z vývozu a plateb za dovoz. Pasivní bilance zatěžuje stát. 2. udržení (zvýšení) stavu zásob zlata, resp. lehce směnitelných měn atd., 3. udržení nízkého procenta nezaměstnanosti, 4. udržení nízkého procenta inflace, 5. eliminace nepříznivých sociálních dopadů apod. Růst ekonomiky se měří pomocí makroekonomických ukazatelů, v Evropě především pomocí HDP (hrubého domácího produktu). Snahou vlády je zajistit optimální ekonomický růst.

Selhávání státu v tržním hospodářství Trh má nedostatky a nedostatky má samozřejmě i stát. Jak trh, tak stát jsou mechanismy, které jsou uváděny do pohybu pouze lidmi. A lidé se mohou mýlit. Rozhodování státních úředníků může být (a často také je) chybné, pak se hovoří o tzv. selhávání státu. To může mít dvě základní příčiny: 1. nedokonalé rozhodování státních orgánů, 2. správné rozhodování, ovšem s jiným výsledkem, než byl očekáván.

Vývoj obchodní bil bilance České republiky

v mld Kć 1996 1997 -153

-150

ZAJÍMAVOST

Na následujícím přehledu vidíte vývoj platební bilance České republiky za období let 1996 až 2009. Teprve od roku 2005 se deficitní obchodní bilance změnila v bilanci aktivní, kdy export výrobků (a tedy příjmy pro ČR z jeho realizace v zahraničí) převažoval nad importem. Zajímavým údajem v časové ose zahraničního obchodu je rok 2009, kdy navzdory světové finanční krizi (a meziročnímu propadu o 16 % v porovnání s rokem 2008) dosáhl rekordní hodnoty +153,2 mld. Kč. Tahouny vývozu ČR jsou především automobilový průmysl, elektronika a ocel. +39 +40 +88 +69 +153 přebytky 1998

1999

2000

2001

2002

2003

-80

-64

-121

-117

-71

-70

2004 -26

2005

2006

2007

2008

2009

deficity

zdroj: ČNB a ČSÚ 40

Občanský a společenskovědní základ • EKONOMIE

Národohospodářské agregáty Po prostudování této kapitoly poznáte:

Co se v kapitole dozvíte

• co jsou národohospodářské agregáty • základní ukazatele pro měření životní úrovně • základní makroekonomické ukazatele pro měření stavu a vývoje národního hospodářství

Budete pak umět: • pojednat o problematice životní úrovně země

Pro sledování ekonomického vývoje daného státu musíme mít k dispozici nějaké globální ekonomické ukazatele, které by mohly objektivně ukázat stav a pohyb ekonomiky.

• vymezit a objasnit pojmy národní produkt a národní důchod

Jsou tzv. národohospodářské agregáty, které znamenají souhrnné, komplexní ukazatele stavu a vývoje daného hospodářství daného státu.

TI SOUVISLOSTI ve společnosti ů Průzkumy Poměrně často jsou v rámci společnosti státu prováděny tzv. průzkumy. Jsou vždy cíleny na danou skupinu obyvatelstva a postihují určité téma (průzkumy před volbami, spokojenost se životní úrovní, veřejné mínění týkající se palčivého problému ve společnosti apod.). Na následujících datech vidíte poměrně výmluvné hodnoty průzkumu spokojenosti obyúrovní vatelstva se životní úrovní.

%

situace rodiny velmi dobrá a spíše dobrá

65 (2007) 58 (2010)

• „...náklady na naši domácnost neustále rostou, zatímco příjmy stagnují (v lepším případě rostou mnohem méně než náklady)...“ • „...moje příjmy pomalu nestačí na standardní potřeby, natož abych si mohl pořídit to či ono...“ apod.

35 (2007) 42 (2010)

Hodnotili: nezaměstnaní, důchodci, rodiny s nízkými příjmy, lidé s nižším vzděláním, příznivci levice Z tabulky je patrné, že oproti roku 2007 došlo k poklesu spokojenosti obyvatelstva se životní úrovní své rodiny. Nepochybně k tomu přispěly dopady světové finanční krize, obavy ze ztráty zaměstnání a poklesu příjmu rodiny. Zdroj dat: STEM

JAK JE TOMU VE SVĚTĚ? Spokojenost obyvatel se životní úrovní Je zajímavé, že například při celosvětové rozsáhlé anketě s otázkou na statisíce lidí, jak jsou spokojeni se svým životem, se na prvním í místě í ě umístili Dánové, kteří jsou tudíž nejspokojenější. Na předním místě jsou také Indové. Přitom Indie zatím nepatří mezi ekonomicky vyspělé státy, i když její ekonomika vykazuje znaky vzestupu.

52

V této oblasti se pohybuje každý z nás, všichni jsme členy určité konkrétní domácnosti. Všichni vnímáme a registrujeme svůj ekonomický stav, popřípadě pohyb.

• „...mám se dobře, moje příjmy mi vystačí na zajištění potřeb mojí rodiny...“

Hodnotili: podnikatelé, studenti, rodiny s vyššími příjmy, lidé s VŠ vzděláním, příznivci pravice situace rodiny spíše špatná a velmi špatná

Životní úroveň Jak tedy hodnotíme ekonomickou situaci domácnosti? Většina lidí by na takto položenou otázku odpovídala například slovy:

Průzkum spokojenosti českých rodin se životní úrovní (porovnání stavu z roku 2007 a 2010) Hodnocení stavu

Ještě před výkladem těchto globálních ukazatelů si objasněme problematiku oblasti, která je vám bližší, tzn. oblast ukazatelů ekonomiky domácností, i když vlastně patří do oblasti mikroekonomie.

30

Jinými slovy – určité procento lidí by si pravděpodobně stěžovalo, další část lidí by byla spokojena a současné průzkumy naznačují, že jen několik procent obyvatelstva by bylo zcela spokojeno anebo naprosto nespokojeno se svojí životní úrovní. Koneckonců na tyto průzkumy se specializuje a vypracovává je čas od času řada renomovaných agentur; výsledky jsou používány nejen pro vládu a ministerstva, ale slouží k obecné potřebě pro vyjádření ekonomického stavu a pohybu celé společnosti. V těchto průzkumech se sice do určité míry projevuje jeden ze základních zákonů ekonomie, který říká, že „každý má ničím neomezená přání, avšak omezené zdroje“. Obecně řečeno – peněz (finančních prostředků) je prostě nedostatek u každého a pořád, neboť rostoucí příjmy pouze přesunují uspokojení potřeb do jiné dimenze a vyvolávají pouze nová přání. Stejným způsobem se vyjadřuje nejen téměř každý z nás, ale tytéž věty uslyšíte i na zasedání obecního zastupitelstva, krajského zastupitelstva, ministerstva a rovněž v Parlamentu či vládě státu. Připusťme, že ani zcela objektivně postavené ekonomické ukazatele nemusí zcela přesně vyjadřovat subjektivně vnímaný ekonomický stav či pohyb. Nicméně právě pro vyjádření změn a pro srovnávání vývoje musíme nějaké ekonomické ukazatele používat. Praxe pro tuto potřebu zavedla výpočet ukazatele, který je všeobecně přijímaný a používaný pro sledování formou statistiky, a to ukazatele životní úrovně.

20 10 0

Ukazatele životní úrovně Pro vyjádření životní úrovně se používají následující ukazatele:

10

1. Reálná mzda (reálný příjem)

20

2. Čas práce nutné k dosažení daného příjmu

30

3. Srovnání prostřednictvím jednotné měny

Národohospodářské agregáty

Reálná mzda (reálný příjem) Vyjadřuje množství výrobků či služeb, které je možné za nominální mzdu koupit. Ve vztahu k výši reálné mzdy je možné porovnávat například příjem občana ČR s příjmem občana Spolkové republiky Německo. Němec si za částku 15 000 euro nepochybně bude moci dovolit pořídit jiné spektrum věcí než občan ČR za 15 000 Kč. Na grafickém srovnání vpravo vidíte praktický rozdíl mezi reálným příjmem (a tedy z toho vyplývajícími možnostmi) těchto dvou lidí. Jak vidíte, ukazatele reálné mzdy je možné používat i pro mezinárodní srovnávání, i když tento není tak přesný (historicky se vytvořily v různých zemích jiné relace mezi hodnotami).

SOUVISLOSTI TI Porovnání reálné mzdy mezi různými zeměmi

Reálná hrubá měsíční mzda 19 000 Kč 5 000 C

Čas práce nutné k dosažení daného příjmu Jedná se o daleko přesnější ukazatel, kterým je čas práce nutné k dosažení příjmu umožňujícího nákup určitého výrobku nebo služby. Zatímco ukazatel reálné mzdy je negativně ovlivněn především různou úrovní inflace v různém čase a při mezinárodním srovnávání pak i mezi jednotlivými státy, ukazatel času se stanovuje v minutách, hodinách apod., tedy v jednotkách, které nejsou ovlivněny žádnými ekonomickými jevy. Proto je zvláště při mezistátním srovnávání využíván tento ukazatel. Opět můžete (na obrázku vpravo níže) porovnat rozdílnou dobu potřebnou k dosažení příjmu umožňujícího nákup mezi pracovníky dvou různých zemí.

1x

7x

Občan ČR by si za částku 19 000 Kč mohl (v průměrných cenách zboží) koupit například 1 kvalitní televizor či 1 počítač, 1 pračku, 2 jízdní kola, 2 obleky atd. Tento člověk, jehož měsíční hrubý příjem činí 19 000 Kč, by si teoreticky (prakticky musí vydávat peníze i na jiné věci) za svůj výdělek mohl alternativně koupit uvedené věci. Občan ze starých zemí EU by si za uvedenou částku 5 000 euro mohl koupit například 7 počítačů a ještě by mu zbylo.

Srovnání prostřednictvím jednotné měny Pro srovnávání celé řady ekonomických údajů, tj. včetně mezd, je nyní možné využívat také jejich vyjádření pomocí jednotné evropské měny – eura. I když vyjádření mezd v přepočtu na euro umožňuje toto srovnání, znovu upozorňujeme na skutečnost, že toto srovnání nemusí být přesné, neboť uvnitř jednotlivých států se historicky jinak vytvořily relace mezi různými hodnotami (například nájemné na byt někde představuje pouze 30 % z mezd, jinde 50 %, někde jsou potraviny levné, jinde drahé apod.). Pro orientační pohled na výši životní úrovně lze však i tento ukazatel použít.

Výše průměrné roční mzdy v zemích OECD

ZAJÍMAVOST

2010 V následujícím přehledu vidíte Země Průměrný roční čistý Průměrný roční čistý srovnání průměrné roční mzdy příjem v národní měně *) příjem v euro u několika členských zemí OECD Švýcarsko 80 252 CHF 52 811 EUR (Organizace Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj rozvoj) v datech Norsko 369 990 NOK 41 110 EUR z roku 2010. V současnosti je Lucembursko 35 738 EUR členy OECD 33 států světa. Při 4 576 368 JPY 34 152 EUR vyjádření ročního příjmu v eurech Japonsko jsou patrné výrazné rozdíly mezi Dánsko 244 240 DKK 32 746 EUR jednotlivými zeměmi: ve ŠvýcarČeská republika 222 000 CZK 9 118 EUR sku přesahuje částku 52 000 euro, zatímco v Mexiku dosahuje Maďarsko 1 680 596 HUF 6 293 EUR částky 4 860 euro. Mexiko 82 623 MXN 4 860 EUR Oproti roku 2009 si však většina zemí „pohoršila“, zjevně v dů- *) CHF – švýcarský frank, NOK – norská koruna, JPY – japonský jen, EUR – euro, DKK – dánská koruna, CZK – česká koruna, HUF – maďarský forint, sledku světové finanční krize. MXN – mexické peso

Uvedená čísla ukazují ekonomickou podstatu životní úrovně. Ani tyto ukazatele však nemohou komplexně vyjádřit skutečnou hodnotu životní úrovně, protože je dána kromě ekonomických faktorů ještě něčím jiným – například: • možností a dostupností vzdělání, úrovní chování institucí, úřadů i firem k občanům, ekologickými faktory, možností relaxace, využitím volného času, kvalitou a přesností spojů, úctou a respektem k lidem atd., tedy vším, co zpříjemňuje (nebo naopak znesnadňuje) lidský život. OECD: OECD na Wikipedii:

http://www.oecd.org http://cs.wikipedia.org/wiki/OECD

SOUVISLOSTTII Čas práce nutné k dosažení příjmu umožňujícího nákup Za jednu hodinu práce si může například pracovník určité profese v ČR koupit (zase pouze teoreticky) alternativně: 10 bochníků chleba nebo 1 triko nebo 1 knihu atd. Za jednu hodinu práce si může pracovník téže profese v Německu koupit například: 30 bochníků chleba nebo 6 trik nebo 5 knih atd. Je také možné používat tento ukazatel k opačnému vyjádření, například: Pracovník dané profese ve věku kolem čtyřiceti let by v ČR potřeboval vydělávat na koupi osobního auta nižší střední třídy přibližně 1 rok (teoreticky – kdyby veškerý svůj plat mohl šetřit). Pracovník stejné profese a věku by v Německu potřeboval vydělávat na koupi téhož auta přibližně 3 měsíce.

Osobní automobil nižší střední třídy Pracovník v ČR

1 rok

Pracovník v Německu

3 měsíce

53

Občanský a společenskovědní základ • EKONOMIE

Cyklický vývoj tržního hospodářství Po prostudování této kapitoly poznáte:

Co se v kapitole dozvíte

• pojem ekonomický růst • jednotlivé fáze hospodářského cyklu

Budete pak umět:

• možné příčiny cyklického vývoje tržního hospodářství

• popsat, co je podstatou ekonomického růstu

Ekonomický růst

• popsat, jakými hospodářskými cykly (a proč) prochází tržní ekonomika

Požadavek ekonomického růstu vyplývá z přirozené tendence lidských potřeb. Ty neustále rostou, mění se, a to nejen kvantitativně, ale i kvalitativně. Současně na světě neustále přibývá lidí a je třeba zabezpečit potřeby stále rostoucímu počtu obyvatelstva.

SOUVISLOSTTII Návaznost potřeb

Autoservis

Automapy Prodejny autopotřeb Havarijní pojištění Pohonné hmoty Povinné ručení

Budování silniční sítě a jejich oprava Koupě auta znamenáá také existenci tzv. vyvolaných potřeb, potřeb, bez kterých vlastně ani nelze využívat prvotní primární potřeby (tedy auta samotného).

VÍTE, ŽE...?? Lorem Ipsum a Německo nastartovalo po 2. svěJaponsko tové válce ekonomický rozvoj, který se dlouhodobě a stabilně pohyboval v oblasti vysokých temp ekonomického růstu, Japonsko zaznamenalo i roky s 12% tempem růstu, v obou případech se hovořilo o ekonomickém zázraku. V letech 1948 až 1952 poskytly USA poválečné západní Evropě výraznou pomoc na úrovni 13 mld. dolarů v podobě tzv. plánu. Jeho úkolem bylo přiMarshallova plánu spět k hospodářské obnově průmyslu, zemědělství a oživení mezinárodního obchodu. Jedním ze symbolů poválečné obnovy Německa a jeho rychlého hospodářského vzestupu je i známý VW Käfer (Brouk), kterého bylo celosvětově vyrobeno přes 21,5 milionu kusů. Výroba právě tohoto typu (byl produkován více než 60 let) byla oficiálně ukončena teprve v roce 2003, současně se však rozběhla výroba modernizované verze.

60

Navíc se lidské potřeby rozšiřují spirálovým efektem. Jedna potřeba vyvolává druhou, odvozené či sekundární potřeby jsou důsledkem vzniku potřeb primárních. Hovoříme o tzv. vyvolaných potřebách. Na neustále rostoucí potřeby reaguje hospodářství zvyšováním produkce, rozšiřováním služeb, zvyšováním výkonnosti, produktivity, počtu a kvality výrobků a služeb. Zvyšuje a rozšiřuje se sortimentní skladba, trh je zásobován ze zahraničí žádanými produkty či službami, to vše má dopad na nutný a žádoucí růst celkového objemu makroekonomických agregátů, především HDP. Matematicky je možno tento přírůstek zobrazit prostřednictvím následujícího vztahu:

HDPt + 1 – HDP t > 0

Jestliže rozdíl bude vyšší než nula, je dosaženo ekonomického růstu.

Příklad: HDP státu např. v roce 2005 činil 2 400 miliard Kč a v roce 2006 byl na úrovni 2 500 miliard Kč. 2500 – 2400 = 100 Bylo tedy dosaženo ekonomického růstu, přírůstek HDP by činil 100 miliard Kč.

Tempo růstu Mnohem větší vypovídací schopnost při měření výkonnosti ekonomiky má běžně užívaný ukazatel označovaný jako tempo růstu. Tento ukazatel (který bývá publikován i v denním tisku) je matematicky sestaven takto:

G=

HDPt + 1 – HDP t HDP t

* 100 (v %)

Příklad: Jestliže HDP v roce 2005 činil 2 400 miliard Kč a v roce 2006 to bylo 2 500 miliard Kč, pak meziroční tempo růstu by bylo:

2 500 – 2 400 * 100 = 4,16 2 400 HDP vzrostl oproti minulému roku o 4,16 procenta. Za standardní, příznivé tempo ekonomického růstu se v makroekonomickém vyjádření považuje rozpětí od 3 do 5 %. Pokud je tempo vyšší, pak se již hovoří o značném růstu ekonomiky, rychlost růstu nad 7 % se považuje za vysoké tempo růstu, údaje nad 10 % jsou označovány jako ekonomický zázrak. Příliš vysoké tempo růstu však může mít za následek tzv. přehřátí ekonomiky, které se později může změnit v hlubší pokles.

Pojem Marshallův plán na Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/George_C._Marshall

Cyklický vývoj tržního hospodářství

Faktory ovlivňující ekonomický růst Ekonomický růst je možné zajistit v zásadě dvěma způsoby. Jsou to faktory extenzivní a intenzivní (ty vlastně samotný růst i způsobují).

Z DĚJIN Příklad extenzivních růstových faktorů

Extenzivní faktory růstu Extenzivní růstové faktory jsou představovány zvyšujícím se tokem vstupních zdrojů, tj. věcného kapitálu a lidských zdrojů. Ekonomika vstřebává stále vyšší a vyšší vstupy materiální i lidské. V praxi to znamená, že se rozšiřuje výroba, a tím i výsledná produkce v důsledku vyššího nákupu surovin, přijetí nových pracovníků atd. Takto dochází k extenzivnímu růstu jako důsledku zvyšujících se vstupů. Dlouhodobý rozvoj a ekonomický růst není možný pouze na základě zvyšování vstupů, tedy pomocí extenzivních faktorů. Další ekonomický růst je podmíněn využitím intenzivních faktorů růstu.

Typickým představitelem extenzivního růstu bylo například v padesátých letech minulého století rozorávání remízků při násilné kolektivizaci zemědělství, neúměrné zvětšování plochy obdělávaných polí, nástup plošné chemizace atd., což sice vedlo ke zvyšování výnosů plodin, avšak v řadě případů za cenu poškozování životního prostředí.

Intenzivní faktory růstu VÍTE, ŽE...??

Intenzivní růstové faktory představují vyšší využití současných zdrojů. Konkrétně to znamená zvýšení produktivity práce, vyšší intenzitu práce, vyšší výtěžnost surovin, recyklaci surovin, zavádění nových technologií, nové techniky s vyšší kapacitou, rychlost, přesnost atd. Součástí intenzivních faktorů je i využití patentů, know-how [nou-hau] [nou-hau], schopností, dovedností, vzdělání, poznatků, informací atd. Zvláště rozvojem IS/IT (informačních systémů, informačních technologií) byl ve vyspělých státech světa nastartován vysoký růst právě jako důsledek prudkého rozvoje informatiky (tato oblast je často označována jako oblast new economics – nová ekonomika). Pokud je ekonomický růst výrazem našich stále rostoucích potřeb, pak by tomu měl také odpovídat dlouhodobý, stabilní a stále se zvyšující ekonomický růst. Tak tomu ale v reálné ekonomice prakticky žádného státu s tržní ekonomikou není a dochází k odchylkám od stálého růstu. Tyto odchylky mohou mít podobu snižujícího se tempa růstu, nulového, popřípadě i záporného tempa růstu. Hovoří se pak o cyklickém vývoji (existenci hospodářských cyklů, kolísání ekonomiky).

SLorem cíleným využitím výpočetní techniky Ipsum v lidské činnosti se začalo již dávno

Snaha člověka využívat počítacích pomůcek je velmi stará. Již Egypťanéé používali počítadlo, které se nazývá abacus abacus. Jednalo se o soustavu dřevěných či hliněných kuliček uličček v rámu. Je zajímavé, že za pomoci moocii něj dokázali starověcí učenci spočítat poměrně poměrně po ěrně ně složité ssložžité sl výpočty. Tato pomůcka se dokonce nce cee používá ppouž použí oužívá užívá žíváá v některých asijských zemích dodnes. V roce 1890 byly při sčítání obyvatel v USA použity univerzální sčítací stroje (Hollerith Hollerith Census Machine). Sestrojil je a uvedl do chodu Hermann Machine Hollerith (vynálezce děrného štítku). štítku Bylo nutné zpracovat na 64 000 000 evidenčních karet, což by trvalo původnímu aparátu pověřených úředníků deset let. Při použití těchto strojů se období zpracování zkrátilo na dva roky.

Hospodářský cyklus Charakteristickým znakem tržní ekonomiky je její cyklický vývoj. To platí obecně bez ohledu na státy, je to průvodní jev každého tržního hospodářství. V naprosto ideálním tvaru (který se pochopitelně v reálném životě v této podobě nevyskytuje) můžeme střídání jednotlivých fází způsobených kladnými či zápornými přírůstky tempa růstu vyjádřit pomocí sinusoidy takto:

Hospodářský cyklus

a – konjunktura b – recese c – krize d – oživení

a hospodářský růst hospodářský pokles

b

V současnosti snad není oboru lidské činnosti, do kterého by podstatnou měrou nezasahovala výpočetní technika a informační systémy.

t (čas) c

d

61

Podnikání / Činnost podniku

Podnikání / Činnost podniku Po prostudování této kapitoly poz poznáte: znááte: • formy financování podniku

Co se v kapitole dozvíte

• činnost podniku • podstatu řízení (management) po podniku, odniku, m marketingovou ark kettingovou u činno činnost ost po podniku odniku u ýsleedek hosp pod dařeení • náklady a výnosy podniku, vý výsledek hospodaření

Budete pak umět:

• stanovení prodejní ceny

• objasnit podstatu finančních toků v podniku

V této kapitole si alespoň v základních obrysech nastíníme financování podniku, jeho činnost a výsledek hospodaření, kterého při své činnosti dosahuje.

• pojednat o činnostech podniku

Finance a peníze v podnikatelské sféře Pojem finance zahrnuje oběh peněžních prostředků podniku, současně ale také vyjadřuje peněžní vztahy podniku.

• pojednat o podstatě řízení a marketingové činnosti podniku • pochopit souvislosti mezi pojmy náklady, výnosy a zisk podniku; pojednat o výsledku hospodaření

Do finančních vztahů tedy bude zahrnován: 1. nákup výrobních prostředků, pořizování zásob a dalších výrobních nákladů, 2. na druhé straně jsou peněžní vztahy vymezeny realizací (prodejem) produktu podniku (prodej zboží či služeb).

Finanční situace a stabilita podniku Pojem finanční situace podniku se používá k hodnocení úrovně hospodaření podniku a k posuzování míry úspěšnosti finančního řízení podniku. K tomuto hodnocení se používají následující ukazatele: • množství financí, které má podnik k dispozici (možná jste se setkali i s výrazem „solventnost“), • stupeň zadluženosti podniku, • kvalifikované plánování toku peněz, • likvidita podniku – schopnost rychle hradit své závazky, • stupeň pohotovosti vlastních finančních prostředků, • finanční stabilita podniku – schopnost podniku dosahovat výnosnost v poměru ke vloženému kapitálu (a to jak v krátkodobém, tak i v dlouhodobém časovém horizontu), jde tedy o to, zda je podnik výnosný (rentabilní), či není a v jakém časovém období. V souvislosti s koloběhem finančních prostředků hovoříme o tzv. toku peněz v podniku.

Tok peněz v podniku Pohyb finančních prostředků je způsoben hospodářskou činností podniku, kdy na jedné straně podnik vykazuje příjmy a na druhé výdaje. Toto přelévání peněz v rámci podniku se nazývá peněžním tokem.

Odliv finančních prostředků Mezi výdaje podniku patří zejména: opotřebení majetku, mzdové náklady, nákup surovin a materiálu pro výrobu a provozní režie. • Opotřebení majetku – činností (ale i nečinností) věci ztrácejí hodnotu, opotřebovávají se a jejich finanční ocenění časem klesá. Proces opotřebování hmotného majetku je často spojený s přímým odlivem peněz (výdaje na opravy a udržování).

SOUVISLOSTI TI Finanční toky v domácnosti Obdobně jako u podniku funguje mechanismus financování i u domácností. domácností. I ty jsou nuceny pracovat s řadou finančních položek svého rozpočtu. Kromě příjmů (nejčastěji v podobě platu jednotlivých členů rodiny či příjmů z pronájmu apod.) vynakládá domácnost i nezbytné výdaje (platby za nájem, energie, daň z nemovitosti, pojištění nemovitosti a auta apod.). Dalšími typickými výdaji domácností jsou poplatky za likvidaci odpadů. odpadů. Životní prostředí je v rostoucí míře zatěžováno právě odpady a dalšími formami znečišťování. Řada států EU již zavedla do systému ochrany životního prostředí určité formy ekologické daně, daně, týkající se činností a výrobků nešetrných k životnímu prostředí (např. poplatek za obsah síry v palivech při výrobě energie, za nadměrný hluk v letecké dopravě, neekologické topivo domácností), které jsou ukládány jak firmám, tak domácnostem. Na druhé straně je cenově zvýhodňováno používání šetrných typů surovin a činností (např. možnost zrychleného odpisu ekologických investic, dotační programy z fondů EU při zateplování budov apod.). Na předních místech v uplatňování tohoto přístupu jsou tradičně severské státy (Norsko, Švédsko, Dánsko). Rovněž Česká republika je vázána úmluvami a směrnicemi EU v tvorbě a ochraně životního prostředí, které musí postupně naplňovat.

81

Podnikání / Činnost podniku Z DĚJIN

Marketing podniku

Historie marketingu

V současné době, v období obrovského rozmachu výroby ve všech podnikových odvětvích po celém světě, je problém „vyrobit“ zastíněn jiným problémem, a to snahou prosadit se na trhu a vyrobené zboží a produkty „prodat“. Tento úkol řeší dnes moderní a potřebná podnikatelská činnost – marketing podniku. Také slovo marketing má svůj původ v angličtině. Slovo market znamená „obchod", matketing pak „obchodování“. Marketing je součástí činnosti podnikatelského subjektu. Snaží se odhadnout a poznat odbytiště svých výrobků na trzích, zjistit současné potřeby kupujících a odhadnout budoucí zájmy trhu. Snahou marketingu je uplatnit zboží na trhu. Odbyt je zvláště zaměřen na přání a potřeby zákazníků, odběratelů – nejde jen uspokojování potřeb, jde také o zjišťování přání zákazníků, kterým se přizpůsobuje celá činnost podniku. • Cílem marketingu je zajistit dlouhodobě odbyt výrobků a služeb podniku a spokojenost zákazníka. • Marketing je úspěšný tehdy, vrátí-li se zákazník, nikoliv výrobek. Dvě rozdílné formy zájmů mezi prodávající firmou a kupujícím zákazníkem naznačuje následující schéma:

Zájmy firmy (prodávajícího) • • • •

Postavení na trhu Vztah ke konkurenci Výše zisku Udržení se na trhu

Zájmy zákazníka (kupujícího) • • • •

Kvalita kupovaného výrobku či služby Cena výrobku nebo služby Množství nakupovaného zboží Servis, zákaznický přístup

Jak již bylo řečeno, snahou každé prodávající firmy je zohlednění požadavků a potřeb zákazníka (za zachování vlastních priorit, tedy prodeje). Konečným cílem úspěšného marketingu je pochopitelně zisk.

Marketingový mix Provádění marketingové strategie firmy se opírá o čtyři základní nástroje marketingu, na které se soustředí marketingové činnosti.

Tak jako jiné činnosti člověka i marketing prochází svým vývojem. 1. Etapa výrobně orientovaného marketingu − marketing jako činnost se začíná uplatňovat v USA od konce 19. století. Jednalo se o výrobně orientovaný marketing, neboť zákazník kupoval pouze to, co koupit skutečně potřeboval. Konkurence byla velmi nízká, a tak se obval lasti propagace věnovala malá pozornost. Od počátku 20. století již konkurence roste, začínají se objevovat první přebytky zboží. zboží Jedním z průkopníků nových forem propagace zboží byl automobilový průmyslník Henry Ford. Ford 2. Marketing orientovaný na prodej − od třicátých let 20. století doznala ekonomika světa velkých změn. Došlo jak ke změně ekonomického myšlení, tak i ke změně v pohledu na zákazníka. Marketing se začal více orientovat na prodej a nabídku zákazníkovi, zákazníkovi hlavně z důvodu stále více sílící konkurence. konkurence Výrobu a prodej je již nutné plánovat a začíná se již uplatňovat vliv reklamy (například ve formě týdeníků v biografu). 3. Etapa absolutního marketingu − soudobá forma marketingu, která vznikla na konci II. světové války. V souvislosti s rychlou poválečnou obnovou západní Evropy a dominancí USA jako světové velmoci (se všemi průvodními jevy konzumního stylu života, rostoucí konkurencí a přetlakem zboží) zboží se snahy výrobců a obchodníků jednoznačně upínají na potřeby zákazníka. zákazníka Přesně podle hesla „Náš zákazník − náš pán“ se mu prodejce snaží za každých okolností vyhovět, v opačném případě by totiž záklazníka získala konkurence. Převažuje nabídka nad poptávkou. Na světových trzích se začíná prosazovat i tzv. diferenciace zboží − odlišení jeho vzhledu a image v porovnání se zbožím od jiného výrobce. výrobce V současnosti se uplatňuje tzv. společenská (ekosociální) koncepce marketingu marketingu, která se snaží zohledňovat potřeby zákazníka i společnosti. společnosti

Označují se jako 4 P marketingu:

TI SOUVISLOSTI

• výrobek (Product), • cena (Price),

Marketingové triky

• podpora prodeje (Promotion),

Moderní marketing se snaží vnutit zákazníkovi zboží, využívá k tomu ovšem značnou škálu metod, kdy se snaží „vcítit“ do potřeb zákazníka, do jeho smýšlení a zájmů. K úkolům marketingu patří i takové detailní postupy jako zkoumání populárních barev výrobků,, oblíbených vůní robků zboží,, které se či tvarů zboží lépe prodávají. V analýze zájmů zákazníka hraje roli i to, jak je při rodinou,, svým věkem výběru zboží ovlivněn rodinou nebo dalšími faktory. Zkoumá se, jak nakupují muži či ženy apod. Průchozí ulička vede v linii tak, aby zákazník šel ko85 lem všeho zboží apod.

• místo prodeje (Place). Tyto nástroje slouží k uskutečnění dlouhodobých i krátkodobých cílů firmy. Jejich změnami, vhodnou kombinací a použitím lze získat výhody nad konkurencí a dosáhnout udržení zájmu zákazníka. Výrobek (Product) Pro úspěch výrobku na trhu jsou rozhodující jeho vlastnosti, kvalita, výrobní značka a obal (ten je dokonce někdy uváděn jako samostatný marketingový nástroj). Výrobek (produkt) je jakýkoliv statek nebo služba, který se stává předmětem směny na trhu a je určen k uspokojení potřeb zákazníka. Marketing:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Marketing

Občanský a společenskovědní základ • EKONOMIE Životní cyklus výrobku − každý výrobek má svůj životní cyklus, prochází čtyřmi fázemi své úspěšnosti a prodejnosti na trhu − uvedení výrobku na trh, růst jeho prodejnosti, zralost a úpadek prodejnosti (viz schéma vlevo).

prodej

Životní cyklus výrobku 1. fáze

2. fáze

3. fáze

4. fáze

Uvedení výrobku

Růst výrobku

Zralost výrobku

Úpadek výrobku

1. fáze − uvedení výrobku na trh (Otazníky): výrobek je pro zákazníka novinkou, je neznámý, a proto je nutné uvést jej do jeho povědomí za pomoci reklamní a stimulační kampaně. Výrobek prozatím přináší velmi malý zisk a lidé, kteří jej v této fázi kupují, jsou tzv. inovátoři − pozitivně reagují na novinky a rádi se s nimi seznamují (jsou ve společnosti zastoupeni přibližně 2–3 %).

Otazníky (Question Marks)

Hvězdy (Stars)

Dojné krávy (Cash Cows)

Bídní psi (Dogs) čas

množství zboží na trhu zisk z prodeje

Pojmy Otazníky (Question Marks), Hvězdy (Stars), Dojné krávy (Cash Cows) a Bídní psi (Dogs) zavedla společnost BCG (Boston Boston Consulting Group) Group a použila je v souvislostech s metodou kvalifikace výrobního programu. Tato metoda vychází z předpokladu, že zisky a tržby z prodeje výrobku jsou dány objemem jeho prodeje.

BCG matice růstu

Tempo růstu trhu (%) nízké vysoké

Dojné krávy

Vzhledem k tomu, že konkurence může přicházet na trh s podobným výrobkem (službou či nápadem), je již v této fázi vhodné výrobek dále podpořit reklamní činností, inovací, dalšími distribučními kanály apod.

Otazníky

3. fáze − zralý výrobek (Dojné krávy): tato etapa navazuje na předchozí a většinou představuje nejdelší období života výrobku na trhu. Povědomí zákazníků o výrobku a také poptávka po něm jsou největší. Náklady na jeho výrobu jsou nejnižší, a naopak produkt vykazuje nejvyšší ziskovost. Ti, kdo výrobek nakupují, jsou tzv. kupující většinou spotřebitelů. Snahou prodejce je prodloužit tuto fázi na co nejdelší období.

Bídní psi

4. fáze − úpadek výrobku (Bídní psi): trh je výrobkem přesycen, konkurence přichází s novinkami, a tak prodejnost klesá. Kupují jej ještě opozdilci (věrní spotřebitelé anebo ti, kteří čekají na jeho slevy). Výrobek již nelze déle udržet v prodeji (tedy v ziskovosti) a je nutno jej nahradit jiným, pro zákazníka novým a lákavým.

Podíl na trhu (%) vysoký nízký Hvězdy

2. fáze − růst výrobku (Hvězdy): tato fáze nastává relativně brzy po úspěšném uvedení výrobku na trh. Prodej se zvyšuje a začíná vykazovat vyšší ziskovost, výrobní náklady na výrobek díky jeho vyšší prodejnosti klesají. Výrobek začínají nakupovat tzv. osvojitelé (zastoupeni přibližně 20 % spotřebiteli). Šíří se ohlasy na výrobek mezi spotřebiteli.

Vstup výrobku na trh Ústup výrobku z trhu

Pokuste se nyní zamyslet nad životním cyklem výrobku a sebou jako zákazníkem v následující úvaze: SOUVISLOSTI

ý typem zákazníka jsem? Jakým opozdilci?? nou, nebo opozdilci osvojiteli,, kupující většinou, inovátory,, nebo spíše osvojiteli Zamyslete se nad životním cyklem výrobku a zkuste se zařadit mezi typy spotřebitelů. Budete inovátory Zdůvodněte proč. Zdů Jsem:

........... .................................................................................................................................................................................................... ....... ................ .................... ........................................................................................................................................................................................................ ... ................ .................... .................................................................................................................................................................................... ................. ....................................................................................................................................................................................................... ............... .......................................................................................................................................................................................................

Cena (Price) Cena výrobku (služby) je pro zákazníka velmi důležitá. Podle cen se zákazníci zpravidla rozhodují při nákupu. Úkolem marketingu je přesvědčit zákazníka, že stanovená cena je vlastně nízká. 86

Občanský a společenskovědní základ • EKONOMIE

Moje ekonomické povědomí Co se v kapitole dozvíte Kapitola vám pomůže: • uvědomit si nutnost osvojení si základních poznatků z ekonomie • být si vědom(a) toho, že během života člověk musí řešit řadu životních událostí, které víceméně souvisejí s vhodnou aplikací jeho poznatků (mimo jiné i z oblasti ekonomie a financí)

Cílem této kapitoly je: •

upozornit na fakt, že je žádoucí a nutné se obeznámit se základními poznatky a skutečnostmi z oblasti ekonomie a financí

•

poukázat na to, že ekonomické vzdělání je nutné po celý život rozvíjet a upevňovat, a to v souvislosti s novými společenskými skutečnostmi

Společenský vývoj globálního světa velmi úzce souvisí s ekonomickým vývojem. Zejména poslední problematické roky zatížené světovou finanční krizí jasně ukazují, že je potřebné a žádoucí i pro obyčejného člověka se vzdělávat také v oblasti ekonomie a financí. Už jen proto, aby obstál na trhu práce, orientoval se v problematice peněz, nabídek zboží a finančních produktů a vyvaroval se nechtěných ekonomických a finančních závazků. Tato závěrečná kapitola by vám měla nastínit několik velmi častých situací či stavů, ve kterých se můžete ocitnout a ve kterých byste se měli orientovat, ale také si počínat obezřetně, abyste se nedostali do obtížně řešitelné situace.

Šedá teorie − zelený strom života Život přináší mnoho životních událostí, do kterých se člověk dostává; samozřejmě je ani zdaleka nelze postihnout popsáním na příkladu. Tato kapitola by pro vás měla být otevřenou a neustále doplňovanou studnicí životních zkušeností a znalostí a měla by pomáhat postupně budovat ekonomické a finanční povědomí. Vnímejte proto i dobré rady svých nejbližších, vyučujících či lidí disponujících skutečným životním moudrem, zvláště pokud jsou ochotni se o ně s vámi podělit.

• BOETCKEROVO (NEJEN) FINANČNÍ DESATERO Na úvod přinášíme tzv. Boetckerovo finanční desatero. Je nejen radou pro obezřetné nakládání s financemi, ale vyjadřuje vlastně i hlubší filosofický názor na chování a jednání lidí. William Boetcker (1873–1962), původem Němec, byl americký duchovní. Velmi se však také zajímal o společenské dění a ekonomii. „Desatero“ publikoval již v roce 1916. Boetckerovo desatero také vhodně doplňuje výrok starořeckého filosofa Plutarcha: „Tíhnutí lidské povahy k nepřejícnosti je takové, že se člověk pro přednosti ostatních rmoutí víc, než se raduje ze svých vlastních.“ Plutarchos

Plutarchos

Boetckerovo finanční desatero 1 Prosperitu nelze založit na bezstarostném zacházení s financemi.

6 Nedostaneš se z problémů, když utratíš víc, než vyděláš.

2 Slabí se neposílí oslabením silných.

7 Spolupráci lidí neposílíš zvyšováním nenávisti.

3 Malí nevyrostou omezováním velkých.

8 Solidní jistotu nezajistíš vypůjčenými penězi.

4 Chudým nepomůže zničení bohatých.

9 Charakter a odvaha se neposílí zničením lidské iniciativy.

5 Mzda pracovníků se nezvýší utlačováním těch, z jejichž peněz je placena.

10 Lidem nepomůžeš, když jim soustavně děláš to, co nechceš, aby dělali tobě.

Pojďme nyní tyto poznatky doplnit několika praktickými radami a poznatky z oblasti ekonomie a financí. Přinášíme je jako malou ukázku toho, čím se zabývá praktická cvičebnice, která navazuje na výuku obsaženou v této učebnici. Každou ze tří rad uvozuje citát z publikace Murphyho zákon od Arthura Blocha (nakladatelství Svoboda Liberta, 1993).

• OBĚTOVANÁ PŘÍLEŽITOST „Jestliže přestoupíš do jiné fronty, ta, kterou jsi právě opustil začne postupovat rychleji.“ Murphyho zákon, Arthur Bloch Co znamená tento pojem? Jedním ze základních ekonomických pojmů je slovo oběť. Chceme-li získat nějakou hodnotu, musíme něco jiného obětovat. Nejmenší oběť, kterou můžeme přinést, jsou peníze. V některých případech jsou to ale i ně108