Občanský a společenskovědní základ

Občanský a společenskovědní základ PRÁVO Jaroslav Zlámal Jana Bellová Jakub Haluza

Nakladatelství a vydavatelství

w ww. co m p u ter m ed i a. cz

R

Obsah

Obsah ÚVODNÍ SLOVO ..........................................................................................................................................................................................................................................7 SEZNAM TÉMAT .........................................................................................................................................................................................................................................7

PRÁVO A JEHO HISTORICKÝ VÝVOJ .....................................................................................................................................8 PRÁVO – VNIK A JEHO PRAMENY ......................................................................................................................................................................................................8

Zvykové právo ....................................................................................................................................................................................................................................................8 Vznik písemných právních norem..................................................................................................................................................................................................................9 VYMEZENÍ A DEFINICE POJMU „ZÁKON“ ..................................................................................................................................................9 PRÁVNÍ SYSTÉMY .................................................................................................................................................................................................................................... 10

Evropsko – kontinentální systém normativního práva ..........................................................................................................................................................................10 Anglosaské právo (čili právo soudcovské) ................................................................................................................................................................................................10 Islámské (muslimské) právo ........................................................................................................................................................................................................................11 DEFINICE PRÁVA ..................................................................................................................................................................................................................................... 11

Společenské normy...........................................................................................................................................................................................................................................12 Právní normy ....................................................................................................................................................................................................................................................12 Definice pojmu „právo“ ..................................................................................................................................................................................................................................12 Starověképrávo .................................................................................................................................................................................................................................................12 Římské právo ....................................................................................................................................................................................................................................................14 Středověké právo ..............................................................................................................................................................................................................................................15 Novověk ..............................................................................................................................................................................................................................................................16 Historie vzniku práva a právního vědomí v českých zemích ................................................................................................................................................................16 Československá republika a její právní vývoj ..........................................................................................................................................................................................17 Náměty pro samostatnou práci...................................................................................................................................................................................................................18

PRÁVNÍ NORMY .......................................................................................................................................................................19 PRÁVNÍ NORMY; JEJICH STRUKTURA , DRUHY A KLASIFIKACE .................................................................................................................................... 19

Definice právní normy ....................................................................................................................................................................................................................................19 Struktura právní normy .................................................................................................................................................................................................................................19 DRUHY PRÁVNÍCH NOREM............................................................................................................................................................................................................... 20

Rozdělení právních norem z hlediska funkce .........................................................................................................................................................................................21 Rozdělení právních norem z hlediska formulace dispozice .................................................................................................................................................................21 Další způsoby dělení právních norem .......................................................................................................................................................................................................21 PRÁVNÍ VZTAHY, SKUTEČNOSTI A ÚKONY .............................................................................................................................................................................. 23

Platnost právních norem ................................................................................................................................................................................................................................23 Účinnost právních norem...............................................................................................................................................................................................................................23 Působnost právních norem ............................................................................................................................................................................................................................24 Právní vztahy ....................................................................................................................................................................................................................................................24 Právní skutečnost .............................................................................................................................................................................................................................................24 Právní událost...................................................................................................................................................................................................................................................25 Právní úkon .......................................................................................................................................................................................................................................................25 Protiprávní stavy..............................................................................................................................................................................................................................................25 Protiprávní jednání .......................................................................................................................................................................................................................................25 Výklad práva .....................................................................................................................................................................................................................................................25 Zákonnost ..........................................................................................................................................................................................................................................................26 DEMOKRATICKÝ A PRÁVNÍ STÁT.................................................................................................................................................................................................... 27

Charakteristika právního státu....................................................................................................................................................................................................................27 Náměty pro samostatnou práci...................................................................................................................................................................................................................28

ÚSTAVNÍ PRÁVO ......................................................................................................................................................................29 ÚSTAVNÍ PRÁVO....................................................................................................................................................................................................................................... 29

Součásti ústavního pořádku ČR ..................................................................................................................................................................................................................29 ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ................................................................................................................................................................................................................ 29

Preambule..........................................................................................................................................................................................................................................................29 Základní ustanovení ......................................................................................................................................................................................................................................30 MOC ZÁKONODÁRNÁ.......................................................................................................................................................................................................................... 30

Poslanecká sněmovna .....................................................................................................................................................................................................................................31 Senát ...................................................................................................................................................................................................................................................................31 Výkon mandátu poslanců a senátorů .........................................................................................................................................................................................................32 Legislativa – tvorba právních norem ......................................................................................................................................................................................................32 MOC VÝKONNÁ ....................................................................................................................................................................................................................................... 33

Prezident republiky .........................................................................................................................................................................................................................................33 Vláda České republiky....................................................................................................................................................................................................................................34 Státní zastupitelství.........................................................................................................................................................................................................................................35 MOC SOUDNÍ ............................................................................................................................................................................................................................................ 36

Soudy ..................................................................................................................................................................................................................................................................36

3

Občanský a společenskovědní základ • PRÁVO Zásada dvouinstančnosti ....................................................................................................................................................................................................................................37 Ústavní soud............................................................................................................................................................................................................................................................37 NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD, ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA ...................................................................................................................................................... 38

Nejvyšší kontrolní úřad ........................................................................................................................................................................................................................................38 Česká nárdní banka ..............................................................................................................................................................................................................................................38 ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA............................................................................................................................................................................................................................... 38

Náměty pro samostatnou práci.........................................................................................................................................................................................................................39

OBČANSKÉ PRÁVO ..................................................................................................................................................................... 40 OBČANSKÉ PRÁVO ....................................................................................................................................................................................................................................... 40

Definice občanského práva ..................................................................................................................................................................................................................................40 SUBJEKTY OBČANSKÉHO PRÁVA ......................................................................................................................................................................................................... 41

Fyzické osoby ..........................................................................................................................................................................................................................................................41 Právnická osoba .....................................................................................................................................................................................................................................................41 Stát ............................................................................................................................................................................................................................................................................41 Zastoupení osob k právním úkonům ................................................................................................................................................................................................................41 Ochrana osobnosti ................................................................................................................................................................................................................................................42 OBČANSKOPRÁVNÍ VZTAHY .................................................................................................................................................................................................................. 43

Právo vlastnické .....................................................................................................................................................................................................................................................43 Spoluvlastnictví a společné jmění.......................................................................................................................................................................................................................43 Nabývání vlastnictví .............................................................................................................................................................................................................................................44 Omezení vlastnického práva − věcné břemeno ..............................................................................................................................................................................................44 SMLOUVY .......................................................................................................................................................................................................................................................... 44

Druhy občanskoprávních smluv.........................................................................................................................................................................................................................45 ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU..................................................................................................................................................................................................................... 45

Zvláštní případy odpovědnosti za škodu .........................................................................................................................................................................................................46 Náhrada škody .......................................................................................................................................................................................................................................................46 DĚDICKÉ PRÁVO............................................................................................................................................................................................................................................ 46

Dědění ze zákona ..................................................................................................................................................................................................................................................46 Dědění ze závěti .....................................................................................................................................................................................................................................................47 Odmítnutí dědictví ................................................................................................................................................................................................................................................47 Vydědění ...................................................................................................................................................................................................................................................................48 Potvrzení o dědictví...............................................................................................................................................................................................................................................48 FUNKCE NOTÁŘSTVÍ ................................................................................................................................................................................................................................. 48

Náměty pro samostatnou práci.........................................................................................................................................................................................................................49

RODINNÉ PRÁVO ........................................................................................................................................................................ 50 RODINNÉ PRÁVO .......................................................................................................................................................................................................................................... 50 RODINA .............................................................................................................................................................................................................................................................. 50 MANŽELSTVÍ................................................................................................................................................................................................................................................... 50 FORMY SŇATKU............................................................................................................................................................................................................................................. 51

Překážky v uzavření manželství ........................................................................................................................................................................................................................52 Vztahy mezi manželi ............................................................................................................................................................................................................................................52 Zánik manželství ...................................................................................................................................................................................................................................................52 VZTAHY MEZI RODIČI A DĚTMI ............................................................................................................................................................................................................ 53

Určování rodičovství .............................................................................................................................................................................................................................................53 Rodičovská zodpovědnost....................................................................................................................................................................................................................................53 Povinnosti dětí ........................................................................................................................................................................................................................................................53 Výživné ....................................................................................................................................................................................................................................................................54 NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE .................................................................................................................................................................................................................... 54

Adopce – osvojení ..................................................................................................................................................................................................................................................54 Pěstounská péče ......................................................................................................................................................................................................................................................55 Opatrovnictví..........................................................................................................................................................................................................................................................55 Ústavní výchova .....................................................................................................................................................................................................................................................55 Kdo je osvojitel, pěstoun, opatrovník a poručník? .........................................................................................................................................................................................56 Náměty pro samostatnou práci.........................................................................................................................................................................................................................56

PRACOVNÍ PRÁVO ...................................................................................................................................................................... 57 PRACOVNÍ PRÁVO ........................................................................................................................................................................................................................................ 57

Základní pojmy z oblasti pracovního práva...................................................................................................................................................................................................57 Základní práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu .....................................................................................................................................................58 PRACOVNÍ POMĚR ....................................................................................................................................................................................................................................... 58

Vznik pracovního poměru ...................................................................................................................................................................................................................................58 Obsah pracovní smlouvy......................................................................................................................................................................................................................................59 PŘEVEDENÍ NA JINOU PRÁCI ................................................................................................................................................................................................................. 60 PŘESČASOVÁ PRÁCE ................................................................................................................................................................................................................................... 60 ZAMĚSTNÁVÁNÍ MLADISTVÝCH, ŽEN A ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH LIDÍ ................................................................................................................. 61

4

Obsah Pracovní proces mladistvých .....................................................................................................................................................................................................................61 Zaměstnávání žen ....................................................................................................................................................................................................................................62 Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením .................................................................................................................................................................62 MZDA ..........................................................................................................................................................................................................................................................62

Minimální mzda ..........................................................................................................................................................................................................................................62 Formy odměňování......................................................................................................................................................................................................................................62 Výplata mzdy................................................................................................................................................................................................................................................63 Překážky v práci s nárokem na vyplacení mzdy ..................................................................................................................................................................................63 DOVOLENÁ .............................................................................................................................................................................................................................................63

Nárok na dovolenou....................................................................................................................................................................................................................................63 Čerpání dovolené .........................................................................................................................................................................................................................................63 Délka dovolené ............................................................................................................................................................................................................................................63 UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU .........................................................................................................................................................................................64

Ukončení pracovního poměru dohodou.................................................................................................................................................................................................64 Ukončení pracovního poměru výpovědí.................................................................................................................................................................................................64 Okamžité zrušení pracovního poměru .................................................................................................................................................................................................65 Zrušení pracovního poměru ve zkušební době ....................................................................................................................................................................................65 Náměty pro samostatnou práci...............................................................................................................................................................................................................66

OBCHODNÍ PRÁVO ............................................................................................................................................................. 67 OBCHODNÍ PRÁVO .............................................................................................................................................................................................................................67 PODNIKÁNÍ .............................................................................................................................................................................................................................................67 OBCHODNÍ REJSTŘÍK........................................................................................................................................................................................................................68 PODNIK .....................................................................................................................................................................................................................................................69

Pojmy obchodní majetek, obchodní kapitál a čistý obchodní kapitál ............................................................................................................................................69 OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI.............................................................................................................................................................................................................69 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ .....................................................................................................................................69

Založení obchodní společnosti ..................................................................................................................................................................................................................69 Vklady společníků........................................................................................................................................................................................................................................70 Orgány společnosti.......................................................................................................................................................................................................................................70 Zánik obchodní společnosti .......................................................................................................................................................................................................................70 TYPY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ .........................................................................................................................................................................................71

Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) ........................................................................................................................................................................................................71 Komanditní společnost (k.s.) ...................................................................................................................................................................................................................72 Společnost s ručením omezeným (spol. s r. o., s. r. o.) ..........................................................................................................................................................................72 Akciová společnost (a. s.) ...........................................................................................................................................................................................................................73 Družstvo ........................................................................................................................................................................................................................................................75 Státní podnik (s. p.).....................................................................................................................................................................................................................................76 Neziskové organizace .................................................................................................................................................................................................................................76 Veřejně prospěšné podniky .........................................................................................................................................................................................................................77 OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY ..............................................................................................................................................................................................78

Náměty pro samostatnou práci...............................................................................................................................................................................................................79

ŽIVNOSTENSKÉ PRÁVO ...................................................................................................................................................... 80 ŽIVNOSTENSKÉ PRÁVO ....................................................................................................................................................................................................................80

Podnikání právnických osob dle živnostenského zákona ..................................................................................................................................................................80 Podnikání fyzických osob podle živnostenského zákona ...................................................................................................................................................................81 PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ FYZICKÝCH OSOB ...............................................................................................................................................................81 DRUHY ŽIVNOSTÍ ................................................................................................................................................................................................................................82

Ohlašovací živnosti .....................................................................................................................................................................................................................................82 Koncesované činnosti ..................................................................................................................................................................................................................................82 ŽIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK ..............................................................................................................................................................................................................83

Vznik živnostenského oprávnění ..............................................................................................................................................................................................................84 Provozování živnosti ...................................................................................................................................................................................................................................84 Zánik živnostenského oprávnění .............................................................................................................................................................................................................85 Živnostenská kontrola ................................................................................................................................................................................................................................85 Správní přestupky fyzických a delikty fyzických a právnických podnikajících osob ..................................................................................................................85 Náměty pro samostatnou práci...............................................................................................................................................................................................................86

TRESTNÍ PRÁVO ................................................................................................................................................................... 87 TRESTNÍ PRÁVO ...................................................................................................................................................................................................................................87 DĚLENÍ TRESTNÍHO PRÁVA ...........................................................................................................................................................................................................87 TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ .............................................................................................................................................................................................................87

Zavinění trestného činu ..............................................................................................................................................................................................................................88 Pachatel trestného činu ..............................................................................................................................................................................................................................89 Trestní odpovědnost mladistvých.............................................................................................................................................................................................................90 Podmínky vylučující trestnost ...................................................................................................................................................................................................................90 Promlčení trestní odpovědnosti ................................................................................................................................................................................................................91

5

Občanský a společenskovědní základ • PRÁVO TRESTNÍ SANKCE ..........................................................................................................................................................................................................................................91

Skutečnosti, ke kterým se přihlíží při stanovení trestu ................................................................................................................................................................................. 91 Polehčující a přitěžující okolnosti ...................................................................................................................................................................................................................... 91 Druhy trestů ............................................................................................................................................................................................................................................................ 92 TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ, TRESTNÍ ŘÍZENÍ ...............................................................................................................................................................................94

Represivní orgány státu a orgány činné v trestním řízení ............................................................................................................................................................................ 94 Orgány činné v trestním řízení ........................................................................................................................................................................................................................... 95 Etapy trestního řízení ........................................................................................................................................................................................................................................... 96 Odklad výkonu trestu / udělení milosti prezidenta republiky ................................................................................................................................................................... 97 Náměty pro samostatnou práci......................................................................................................................................................................................................................... 97

LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY .......................................................................................................................................................98 LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY .......................................................................................................................................................................................................................98

Listina základních práv a svobod ..................................................................................................................................................................................................................... 99 Struktura Listiny základních práv a svobod ................................................................................................................................................................................................101 OCHRANA LIDSKÝCH PRÁV .................................................................................................................................................................................................................. 101

Mezinárodní smlouvy a mezinárodní instituce ochrany lidských práv ..................................................................................................................................................102 Tuzemské instituce ochrany lidských práv.....................................................................................................................................................................................................103 Veřejný ochránce práv (ombudsman).............................................................................................................................................................................................................104 Podněty podávané veřejnému ochránci práv ................................................................................................................................................................................................105 Náměty pro samostatnou práci.......................................................................................................................................................................................................................106

MOJE PRÁVNÍ POVĚDOMÍ .......................................................................................................................................................107 PŘÍLOHY ......................................................................................................................................................................................110 PŘÍLOHA Č. 1 − PRACOVNÍ SMLOUVA.............................................................................................................................................................................................. 110 PŘÍLOHA Č. 2 − PLATOVÝ VÝMĚR ....................................................................................................................................................................................................... 110 PŘÍLOHA Č. 3 − UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU DOHODOU .................................................................................................................................... 111 PŘÍLOHA Č. 4 − KUPNÍ SMLOUVA ....................................................................................................................................................................................................... 111

POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA .............................................................................................................................112

6

Úvodní slovo a seznam témat

Úvodní slovo Právo je velmi starou naukou; jeho kořeny sahají až do pravěku a starověku. V dnešní podobě je značně rozsáhlé a dotýká se všech oborů lidské činnosti a také i života každého člověka. Posláním této učebnice je poskytnout základní přehled o problematice práva, seznámit čtenáře s právními pojmy, skutečnostmi a oblastmi práva. Témata uvedená v učebnici mají přispět k vytvoření základní podoby právního povědomí, které je tolik potřebné pro to, aby se člověk vyznal v běžných právních vztazích a situacích. Obsažená témata představují ucelený blok učiva stanoveného RVP předmětu Občanský a společenskovědní základ. Autoři

Seznam témat 1. Právo a jeho historický vývoj (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) • Právo − vznik a jeho prameny • Vymezení a definice pojmu „zákon” • Právní systémy • • Definice pojmu „právo” • 2. Právní normy (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) • Právní normy − jejich struktura, druhy a klasifikace • Druhy právních norem • • Právní vztahy, skutečnosti a úkony • Demokratický a právní stát • 3. Ústavní právo (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) • Ústavní právo • Ústava ČR • Moc zákonodárná • Moc výkonná • Moc soudní • • Nejvyšší kontrolní úřad a Česká národní banka • Územní samospráva • 4. Občanské právo (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) • Občanské právo • Subjekty občanského práva • Občanskoprávní vztahy • Smlouvy • • Dědické právo • Funkce notářství • 5. Rodinné právo (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) • Rodinné právo • Rodina • Manželství • Formy sňatku • Vztahy mezi rodiči a dětmi • • Náhradní rodinná péče • 6. Pracovní právo (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) • Pracovní právo • Pracovní poměr • Převedení na jinou práci • Přesčasová práce • • Zaměstnávání mladistvých, žen a zdravotně postižených lidí • Mzda • Dovolená • • Ukončení pracovního poměru • 7. Obchodní právo (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) • Obchodní právo • Podnikání • Obchodní rejstřík • Podnik • Obchodní společnosti • • Obecná charakteristika obchodních společností • Typy obchodních společností • • Obchodní závazkové vztahy • 8. Živnostenské právo právo (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) • Živnostenské právo • Podmínky pro podnikání fyzických osob • Druhy živností • • Živnostenský rejstřík • 9. Trestní (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) • Trestní právo • Dělení trestního práva • Trestní právo hmotné • Trestní sankce • • Trestní právo procesní, trestní řízení • 10. Lidská práva a svobody (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D; Mgr. Jakub Haluza) • Lidská práva a svobody • Ochrana lidských práv • 11. Moje právní povědomí (Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D; Ing. Jana Bellová, Ph.D)

Občanský a společenskovědní základ • PRÁVO

Právo a jeho historický vývoj Po prostudování této kapitoly poznáte:

Co se v kapitole dozvíte

• stručnou charakteristiku právních systémů • definici pojmu práva • charakteristiku základních dějinných období z hlediska práva

Budete pak umět: • objasnit pojem právo, jeho podoby • vymezit a definovat pojem zákon • pojednat o právních systémech, které jsou uplatňovány ve světě • pojednat o historickém vývoji práva ve světě a u nás Počátky právního chování lidstva pravěk

starověk

středověk

novověk

Prvotní znaky regulace chování člověka jsou známy již z pravěku. Další rozmach právních regulí nastal v období starověku, kdy vznikají prvotní ucelené zákony.

TI SOUVISLOSTI Prvopočátky socializace lidského rodu a jeho společenské regule Už lov mamuta vyžadoval určitou organizaci práce. Někdo musel vykopat jámu, někdo ji musel zakrýt větvemi, část bojovníků (mladých lovců) musela mamuta zabít, rozporcovat, a dopravit k obydlí... Někdo musel určit, kdo získá obživu přímo, komu bude dále rozdělena atd. Pospolitost nězpůsobem řešila otázku starých a nej jakým mocných, žen, které se musely postarat o oheň a ošacení atd. Od počátků nám známé historie byla tato lidská pospolitost určitým způsobem organizována, řízena, vytvářely se určitá pravidla chování.

POJEM M ▸ ZVYKOVÉ PRÁVO Jedná se o právní systém založený na obyčejích a zvyklostech daného společenství lidí. Tyto zvyky se většinou ustálily a byly všeoběcně akceptovány. Uplatňuje se i v dnešní době, a to především u domorodých kmenů.

POJEM M ▸ VENDETA Pojem pochází z italštiny (vendeta = kkrevníí msta). msta 8

• právo v českých zemích • vývoj právního systému po vzniku Československé republiky Úvodní kapitola se zabývá stručným historickým vývojem práva od nejstarších právních regulací, prvních dokumentů až po současnost. Přináší charakteristiku práva a vysvětluje jeho základní pojmy.

Právo – vnik a jeho prameny Lidská pospolitost se vyvíjela postupně. Nejstarší etapu života lidí můžeme označit jako „boj o přežití“. Lidé museli čelit nejen nepřízni podnebí, ale ohrožoval je i častý nedostatek potravy, ohrožovala je zvířata, ale i jiné skupiny lidí. Přežít mohly pouze silné skupiny, dobře organizované, lidé, kteří se mezi sebou dorozumívali a vytvářeli postupně základní organizační formy. Už prapředci člověka žili v tlupách, rozdělili si úlohy, a to nejen v obraně, útoku, sběru, ale i v dělbě úkolů mezi starými a mladými, mezi muži a ženami, silnými a slabými. Postupně se tak vytvářela určitá organizace kolektivního života, která vyžadovala systém určitých pravidel, přiměřeného, všeobecně akceptovatelného chování a jednání a tím pádem také systém sankcí, trestů pro ty jedince, kteří neplnili své funkce. Tímto evolučním způsobem postupně vznikaly první systémy společenské regulace, první právní a ekonomické systémy, které můžeme charakterizovat právě jejich pravidly, jimiž se tyto pospolitosti řídily. Všeobecně přijímané způsoby chování, pravidla i metody vyžadování, sankce v případě porušení, to vše se přejímalo a přenášelo ústním podáním z generace na generaci. Prvním systémem práva bylo (a částečně ještě v některých zemích je) právo zvykové.

Zvykové právo Toto právo, přenášené pouze ústní tradicí, se dále vyvíjelo, i když pozůstatky tohoto práva nalezneme často i dnes v určitých komunitách, uzavřených společnostech, popřípadě i větších celcích typu „kmen“ nebo „národnostní entita“. Zvyk je potřeba odlišovat od pojmu konvence nebo obyčej. Ani zvyk ani konvence nejsou jevy, které by byly považovány za společensky vynutitelné, tj. donucující. Proto se zvyk postupně přeměnil na obyčej, přesněji řečeno právní obyčej, který tuto vlastnost již má. • Zvyk můžeme respektovat nebo nerespektovat, můžeme jej změnit. Za toto chování může (ale i nemusí) následovat postih. • Právní obyčej však již obsahuje (jako svou základní charakteristiku) společensky donucující, zavazující aspekt chování a jednání – tedy vynutitelnost takového způsobu jednání, jehož nerespektování je sankcionováno.

Vendeta Jako příklad uvádíme (ještě i dnes přežívající) povinnost a právo vendety – odplaty odplaty). V historii se v Evropě vendeta uplatňovala v určitých částech Albánie, Srbska a jižní Itálie (na Sicílii). V praxi představovala mstu za příkoří, které bylo učiněno. V případě, že viníka křivdy (či zločinu) nebylo možno dopadnout, rozšiřovalo se právo vendety na další členy rodiny viníka. Tento fenomén je spjat i s pojmem „mafie“. Tyto zvyky se uplatňují i dnes bez ohledu na rozpor a konflikt s moderními způsoby práva ve formě zákonů. Můžeme se s ním setkat v zemích s velmi nízkou vymahatelsností práva, kdy postižený formou vendety bere do svých rukou spravedlnost... Na obrázku vpravo vidíte kamennou věž (Albánie), do které byli ukrývání viníci před vendetou postižených do doby, než byli právoplatně odsouzeni.

ZAJÍMAVOST

Právo a jeho historický vývoj Shrneme-li tuto pasáž, můžeme říci, že základním, historicky nejstarším způsobem právní regulace lidské společnosti se stal právní obyčej, který se vyvinul ze zvyklostí přenášené ústním způsobem z generace na generaci. K tomu, aby se obyčej stal právním obyčejem, bylo zapotřebí: 1. aby obyčejové chování vykazovalo znaky dlouhodobého generačního užívání. Musí být dlouhodobě zakořeněno v chování lidí, kteří jej přijímají, dodržují a respektují, cítí se být jím vázáni, povinováni jej dodržovat a jsou přesvědčeni o jeho závaznosti, 2. aby existovala moc, síla vynutitelnosti takového chování. Tedy moc, která dbá nad dodržováním těchto právních obyčejů, aby existovaly (byť nepsaná) pravidla chování a především síla, která by v případě porušování těchto pravidel donutila jedince či kolektivy k obnově dodržování těchto pravidel. Již právní obyčej tedy nese v sobě jeden ze znaků práva, tj. možnost (a nutnost) sankce. Lidská společnost se postupně rozrůstala, navazovala obchodní vztahy formou výměny produktů, vršily se různé obyčeje apod. Bylo zřejmé, že tato pravidla je zapotřebí sepsat, dát všem na vědomí a rozšířit právní vědomí mezi obyvatelstvo. Zkrátka – vývoj, lidská historie si vynutily vznik právních norem, sepsaných pravidel lidského chování a společenské regulace.

Vznik písemných právních norem

TI SOUVISLOSTI ově Prvky obyčejového chování ve výchově Přestože nynější civilizovaná společnost má jiné způsoby právní regulace, přesto v našem vývoji z dítěte do dospělého člověka procházíme způsobem vnímání světa, vztahů a jevů pomocí svých rodičů, vychovatelů učitelů a později učitelů. Představuje to seznamování se se společenskou regulací pomocí příkazů a zákazů obychování čejového chování. Vzpomeňte si na své dětství a způsoby uvádění do života dospělých, na charakteristické projevy rodičovské regulace pomocí ustálených výrazů typu „to se nesmí“, „tam nechoď, mohlo by se ti něco stát“, „na to si nesedej“, „toto musíš udělat, protože...“ atd., jimiž se rodiče snaží připravit svého potomka již odmalička na společensky přijatelné jednání a chování.

Právní normy v sepsané podobě představují historicky vyšší stádium společenské regulace, které platí dodnes a řídí se jimi většina zemí a jeho obyvatel. Právo, které je kodifikováno ve formě textů (a je veřejně přístupné), označujeme jako právo normativní. Normativní právo je charakteristické existencí písemného dokumentu, který vznikl normotvorným právním aktem. Nejvýznamnějším druhem právních normativních aktů je pak právní norma označovaná jako zákon.

Vymezení a definice pojmu „zákon“ Definic pojmu zákon je samozřejmě více, záleží na tom, zda je to zákon v oblasti práva, vědecký zákon, zákony v oblasti humanitních věd, zákony logiky, náboženské zákony apod. V následujících kapitolách se budeme věnovat pouze zákonu v oblasti práva. Z pohledu práva je zákon obecně závazný právní předpis stanovující (předepisujících) chování jednotlivce i celého společenství lidí. Typické charakteristiky zákona jsou: • Zákon je stanoven nejvyšším představitelem (představiteli) státní moci, je závazný pro všechny. Zákon stanovujuje chování lidí, úřadů i státu. • Zákon tak stanovuje jaké chování má být (smí být), zakazuje co nemá být (nesmí být), deklaruje chování přípustné, oprávněné, nežádoucí a nepřípustné. • Zákon je úzce spjat s mocí, především mocí politickou a vojenskou. Mocenská autorita (stát, panovník) zákony stanovuje, případně modifikuje (mění, doplňuje, ruší) a především vynucuje a sankcionuje v případě porušování.

POJEM M ▸ ZÁKON Zákon jako pojem může mít tyto podoby: b • Zákon (právo) – soubor právních norem s obecnou závazností. • Zákon (humanitní vědy) – sada pravidel či norem platících ve všech (či některých) případech. • Zákon (vědecký) – výrok, popisující obecně či pravidelně se opakujícíc popsatelné vztahy mezi pozorovanými fenomény (fyzikální, matematické, chemické zákony). • Zákon v náboženství – v křesťanství Starý a Nový zákon, v židovství Tóra, v islámské víře Korán. • Zákon (logika) – myšlenková cesta, vedoucí k vyvození daného závěru. • Přírodní zákony zákony, ... apod.

SOUVISLOSTI TI Sbírka zákonů

Představuje označení úředního oznamovatele (většinou v podobě tzv. věstníku věstníku), v němž se vyhlašují nebo uveřejňují zákony. Ve výchozí podobě mají tištěnou podobu, existují rovněž v elektronické podobě (digitalizované podoby sbírek zákonů v databázích na internetu či optických nosičích – CD/DVD CD/DVD).

• Zákon je tedy právní normou formálně určující pravidla, jejichž zachovávání je zajišťováno institucionalizovaným donucováním mocenskou autoritou. • Zákony existovaly již před naším letopočtem. Zákon jako pojem:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zákon

9


Rodinné právo Po prostudování této kapitoly poznáte:


• podstatu rodinného práva, čím se rodinné právo zabývá • formy sňatku i zániku manželství • základní povinnosti mezi rodiči a dětmi z pohledu práva

Budete pak umět:

• charakteristiky forem náhradní péče o děti

• vymezit, čeho se týká rodinné právo • pojednat o aspektech vzniku a zániku manželství, a o překážkách zněmožňujících jeho vznik

Tato kapitola se věnuje problematice občanského práva, především manželství, vztahům mezi rodiči a dětmi a povinnostmi rodičů i dětí, a také možnostmi náhradní péčí o děti.

• popsat práva a povinnosti vyplývající ze vztahu rodič a potomek

Rodinné právo

• pojednat o náhradních formách péče o děti, zejména o osvojení, pěstounské péči a opatrovnictví

Předmětem rodinného práva jsou právní normy upravující vztahy mezi manželi, rodiči a dětmi, mezi dalšími příbuznými a vztahy při náhradní rodinné péči. Za základní normy, které se věnují rodinnému právu a upravují je, považujeme: • Zákon o rodině, • Zákon o pěstounské péči,

JAK JE TOMU VE SVĚTĚ?

• Občanský zákoník,

Instituce věnující pozornost dodržování lidských práv a práv dítěte

• Listinu základních práv a svobod, 30

• Úmluvu o právech dítěte.

20

Pro pochopení základní problematiky rodinného práva si nejprve objasněme několik základních pojmů:

10 0

Jednou z celosvětově nejznámějších nevládních institucí je organizace Amnesty International. Poslání této instituce vycháInternational zí z faktu, že člověk má disponovat právy, která mu deklaruje Všeobecná deklarace lidských práv práv. Tato obecně deklarovaná práva Amnesty International porovnává s jejich dodržováním v dané zemi. V jejím zorném poli jsou především země, ve kterých jsou lidská práva hrubě porušována (totalitní režimy, diktatury), všímá si však i obchodu se zbraněmi, zasazuje se o zrušení trestu smrti, zákaz najímat děti jako vojáky, dodržování svobody slova na internetu apod. Symbolem Amnesty International je hořící svíce omotaná ostnatým drátem. Amnesty International má své pobočky ve 150 zemích světa, i v České republice. Dodržováním práv dítěte a zlepšováním životních podmínek a podmínek rozvoje dětí se zbývá především Dětský fond organizace spojených národů (UNICEF UNICEF – United Nations Children’s Fund). UNICEF je součástí Organizace spojených národů (OSN OSN).

50

10 20 30

• Rodina – je základní společenské prostředí, jehož základním účelem je životní společenství dvou lidí, muže a ženy, a výchova dětí • Sňatek – je uzavření manželství. Pravidla jsou určena zákonem, na jeho základě vzniká manželství. • Manželství – je právní vztah mezi mužem a ženou, jehož vznik a zánik je určen zákonem. • Náhradní rodinná péče – je výchova dítěte, kterou soud svěřil někomu jinému než biologickým rodičům.

Rodina Ze sociologického pohledu je rodina skupina osob, které jsou navzájem spjaty pokrevními svazky, manželstvím (nebo srovnatelným právním vztahem) či adopcí. Dospělí členové rodiny jsou odpovědni za výchovu dětí. • Základní rodina – je tvořena mužem a ženou a jejich dětmi. • Rozšířená rodina – je rozšířena o prarodiče, strýce, tety, bratrance a sestřenice. Přesto, že náš právní řád rodinu výslovně nedefinuje, pokládá za ni především svazek založený manželstvím.

Manželství Manželství se uzavírá svobodným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství. Amnesty International: Amnesty International - ČR: UNICEF:

http://www.amnesty.org/ http://www.amnesty.cz/ http://www.unicef.org/

Rodinné právo Toto prohlášení musí být učiněno před obecním úřadem pověřeným vést matriky (popřípadě úřadem, který plní jeho funkci) nebo před orgánem církve, který je k tomuto aktu oprávněný. Prohlášení se činí veřejně slavnostním způsobem v přítomnosti dvou svědků. Snoubenci jsou také povinni prohlásit, zda budou užívat společné příjmení, nebo si každý z nich ponechá své. Podle toho, kde je manželství uzavřeno také dělíme formy sňatku.

Formy sňatku 1. Občanský sňatek – prohlášení o uzavření manželství mohou snoubenci učinit před starostou obce, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce. Prohlášení musí být také přítomen úředník matričního úřadu. Sňatek nutně nemusí snoubenci uzavřít na úřadě, pod něhož spadá místo jejich trvalého bydliště, musí si ovšem u jiného matričního úřadu vyžádat povolení uzavřít sňatek na jiném místě. SOUVISLOSTI Místa pro uzavření sňatku Jak již bylo řečeno, snoubenci nutně nemusí při občanském sňatku využít obřadní místnosti v místě svého trvalého pobytu. V současnosti je čím dál častější, že snoubenci mají jinou představu o svatebním obřadu a nespokojí se se strohou síní na obecním úřadu. Uzavřít manželství na jakémkoliv vhodném místě může povolit matriční úřad, do jehož spadá. správního obvodu toto místo spadá. Velmi často jsou páry oddávány na romantických místech, například hradech či zámcích. Pokud matriční úřad svolí, může to být třeba i koš horkovzdušného balonu, rozhledna nebo dno bazénu. Snoubenci v těchto případech musí mít ovšem štěstí na oddávajícího a svědky, kteří budou ochotni se s nimi podělit o adrenalinový zážitek .

2. Církevní sňatek – prohlášení o uzavření manželství učiní snoubenci před příslušným orgánem církve, a to před osobou, kterou církev pověřila. Místo pro uzavření církevního sňatku je také dané předpisy církve. Mělo by to být místo určené pro náboženské obřady a úkony. Před církevním sňatkem si však musí snoubenci opatřit potvrzení z matričního úřadu, z něhož vyplývá, že snoubenci splnili veškeré podmínky pro uzavření manželství. Naopak církev (před kterou byl sňatek uzavřen) je povinna odevzdat příslušnému matričnímu úřadu protokol o uzavření manželství. 3. Sňatek v zastoupení – ze závažných důvodů mohou krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností povolit, aby prohlášení o uzavření manželství provedl jeho zástupce. To však pouze na základě plné moci, na které je úředně ověřený podpis a uvedeno jméno toho s kým má být manželství uzavřeno. 4. Zvláštní formy sňatku – stále častěji se můžeme setkávat s atypickými způsoby uzavírání manželství. To může být uzavřeno například před zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí, který má zvláštní oprávnění k tomuto úkonu. Existují i další zvláštní situace, za kterých je možné uzavřít manželství mimo typické prostory (viz. souvislosti vpravo). 5. Registrované partnerství – uzavřít partnerství mezi osobami stejného pohlaví umožňuje v český právní řád od roku 2006. Jde o obdobný svazek jako je manželství, který může být uzavřen před pověřeným matričním úřadem (vždy jen jeden v kraji). Prohlášení nemusí být veřejné a nemusí být uzavřeno slavnostním způsobem. Úřad pak provede zápis do knihy registrovaného partnerství a vydá doklad o registrovaném partnerství. Partnerství zaniká úmrtím nebo zrušením na základě rozhodnutí soudu, a to po dohodě nebo na žádost jednoho z partnerů.

SOUVISLOSTI TI Jak je to s podpisy na oddacím listu?? Při slavnostním obřadu sňatku podepisují oba partneři oddací list list. Na něm se společně s nimi podepisují i oba svědkové. Zkuste si tipnout, jak se budou novomanželé podepisovat, jakými příjmeními... Nuže, jak to bude, pokud: a) V případě volby společného jména (podotýkáme, že ve většině případů si žena volí společného jméno dle příjmení svého muže, nicméně jsou i opačné případy) se žena podepisuje na oddací list jménem předcházejícím (za svobodna) nebo již jménem novým..? b) Jaký podpis učiní muž, rozhodnou-li se manželé používat příjmení ženy..? Podpisy oddacího listu probíhají až po uzavření manželství, po pronesení souhlasu obou snoubenců se vstupem do manželského svazku. V průběhu tohoto aktu je také oddávajícím úředníkem (vesměs je to starosta, popřípadě členové obecní rady) řečeno, jaké jméno manželé dále ponesou. Oba se tedy podepisují již novým jménem (pokud se nerozhodli ponechat si každý své původní jméno).

TI SOUVISLOSTI ku Další příklady zvláštních forem sňatku V cizině může přijmout prohlášení snoubenců (je-li alespoň jeden z nich státním občanem České republiky) např. i kapitán lodi plující pod tán pitán apitán kkapitán ně ppak ka republiky. Obdobně vlajkou České republiky letadla registrovaného v České republice či velitel vojenské jed-notky České republiky v zahrani-t-čí.. Vše však upravují ještě zvláštčí předpisy ní právní předpisy.

SOUVISLOSTI TI Omezení u re registrovaného partnerství ví Současná legislativa prozatím neumožňuje osvojení dítěte do péče domácnosti registrovaného partnerství. Na druhou stranu fakt uzavření registrovaného partnerství nemůže být důvodem k odnětí dětí svému biologickému rodiči (vstupujícímu do registrovaného partnerství), druhý partner je povinen chránit zájem dítěte a podílet se na výchově, žijí-li ve společné domácnosti. 51


POJEM M ▸ BIGAMIE představuje souběžné dvojí manželství t í (buď (b ď jako dvojženství nebo dvojmužství). Dle právních norem ČR je trestným činem.

POJEM M ▸ POLYGAMIE neboli mnohomanželství. Jde o společné č é soužití žití muže či ženy s více partnery opačného pohlaví. V některých zemích je legální, například islám polygamii mužům povoluje s tím, že se muž musí o své manželky náležitě a rovným dílem starat. Naopak u Tibeťanů a Eskymáků může mít žena více mužů. V ČR je i polygamie trestná.

POJEM M ▸ INCEST je sexuální aktivita praktikovaná mezii blí blízkými ký i příbuznými. Ve většině kultur světa je zakázána, ovšem s případnými rozdílnými postihy. V ČR je trestným činem.

Překážky v uzavření manželství Za jistých okolností není možné uzavřít manželství. Jsou to tyto překážky: • Manželství nemůže být uzavřeno se ženatým mužem nebo vdanou ženou anebo s osobou, která uzavřela partnerství, pokud toto partnerství trvá (překážka bigamie, případně polygamie). • Manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky a mezi sourozenci. (překážka příbuzenství – incestu). • Manželství nemůže uzavřít nezletilý (překážka nezletilosti). Výjimečně může soud z důležitých důvodů povolit uzavření manželství nezletilému, osobě starší šestnácti let. • Manželství nemůže uzavřít osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům (překážkou je duševní choroba). Neexistenci těchto překážek musí snoubenci prokázat příslušnými doklady. Pak mají na uzavření nárok. Při uzavírání sňatku pak oba prohlašují, že sňatek uzavírají dobrovolně.

Vztahy mezi manželi Muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. O záležitostech rodiny rozhodují manželé společně.

SOUVISLOSTI TI Rozvod – ti kdo prohrávají, jsou děti... ... Pro oba dva bývalé partnery je rozvod nepochybně nelehkou situací – musí se vzájemně vypořádat jejich majetkový nároky, což bývá často provázeno problémy. Daleko bolestivější však může být vyřešení situace kolem dětí. To bývá při rozvodu často předmětem antagonistických vztahů mezi oběma bývalými manželi, neboť nezřídka je chtějí oba do své výlučné péče. Příčinou mnoha sporů může být i pozdější nedodržování dohod či nařízení soudu o střídavé výchově dětí. dětí Může dojít i k situaci, že například dcera inklinuje spíše k otci, syn k matce. V případě více dětí může dojít k situaci, že například jeden z potomků inklinuje více k jednomu z rodičů, ostatní k druhému. Určení dětí do rodičovské péče jednomu či druhému z bývalých manželů je problém pro každého soudce, pokud nedojde mezi bývalými manželi k dohodě. V případě, že jeden z nich opustí rodinu nebo podléhá alkoholismu, je řešení jednodušší. V každém případě nesou nejtíživěji rozdělení rodiny právě děti, děti zvláště pokud jsou menší a měly oba z rodičů rády.

Zánik manželství Manželství může zaniknout hned několika způsoby – žádostí o rozvod, smrtí nebo soudním prohlášením jednoho z manželů za mrtvého. 1. Rozvod – žádost o rozvod se podává vždy u soudu, kde měli manželé trvalé bydliště. Soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést. K tomu může dojít, jestliže je manželství hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželství nelze rozvést, dokud není platné rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí po rozvodu. Rozvod realizuje soud na návrh některého z manželů. Na rozvod není právní nárok. Soud nezkoumá a nekonstatuje vinu některého z manželů, ale zabývá se příčinami. Nejčastějšími příčinami rozvodu bývá často: • nesoulad povah, zájmů, zálib, • nezájem o rodinu, • opuštění společné domácnosti (například odchod k jinému partnerovi), • alkoholismus či požívání drog některým z manželů, • nezájem o děti atd. Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů. Soud vždy vezme v úvahu, kdo dosud kromě řádné péče o dítě dbal o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do jednoho měsíce po rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.

52

Kromě řešení situace dětí je rovněž předmětem soudního rozhodnutí rozdělení majetku, tedy pokud se manželé na něm předem nedohodnou. Pokud nedojde k dohodě (k té může dojít i během soudního jednání), pak rozhoduje opět soud i o rozdělení společného jmění manželů.

Pracovní právo

Pracovní právo Po prostudování této kapitoly poznáte: • problematiku vzniku pracovního práva


• skutečnosti vážící se na vznik pracovního poměru (pracovní smlouva a její náležitosti, obsah pracovní smlouvy apod.) • problematiku práce přesčas a skutečnosti, za jakých lze převést pracovníka na jinou práci • pravidla, kterými se řídí zaměstnávání mladistvých, žen a zdravotně postižených lidí • problematiku mezd a dovolených • právní skutečnosti vážící se k zániku pracovního poměru Tato kapitola přináší pohled do vztahů zaměstnanců a zaměstnavatelů. Popisuje základní principy pracovního práva, u kterého je hlavním pramenem především zákoník práce. Nastiňuje základní otázky vzniku pracovního poměru i jeho zániku, vykonávání práce a odměňování ve formě mzdy. Popisuje problémy přesčasové práce, převedení na jinou práci, zaměstnávání mladistvých, žen a zdravotně postižených občanů. V zákoníku práce jsou zakotveny rovněž podmínky čerpání dovolené i úhradu tzv. překážek v práci.

Budete pak umět: • vysvětlit jakým způsobem může vzniknout pracovní poměr • charakterizovat povinné části pracovní smlouvy • pochopit náležitosti vztahující se k vykonávané práci • uvést základní i další formy dovolené • charakterizovat zvláštní podmínky pro zaměstnávání vybraných skupin obyvatel • stručně charakterizovat formy zániku pracovního poměru

Pracovní právo Pracovní právo obsahuje souhrn právních norem, které upravují pracovní vztahy a souvisí s výkonem práce. Tyto vztahy vznikají mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Za hlavní dokument regulující pracovněprávní vztahy v České republice považujeme Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., v aktuálním znění), neméně důležitým dokumentem v oblasti pracovně právních vztahu je však i Listina základních práv a svobod.V některých případech lze čerpat i ze Zákoníku občanského. Kromě toho existuje celá řada mezinárodních zákonů, předpisů Mezinárodní organizace práce (jejímž je ČR členem), zákonů, které se přímo dotýkají výkonu práce z hlediska bezpečnosti, ochrany života a zdraví zaměstnanců, jejich pojištění, apod. Navíc se této oblasti dotýkají častá nařízení vlády (například o minimální mzdě). Oblast pracovních vztahů je vysoce regulovanou oblastí, ve které ČR musí především dodržovat mnohé mezinárodní úmluvy, jakož i zákony EU.

Základní pojmy z oblasti pracovního práva

SOUVISLOSTI TI Zákoník práce ČR a pracovní předpisy Evropské unie Současný Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) je v platnosti od 1. ledna 2007; je však (podobně jako jiné právní normy) předmětem doplňujících aktualizací. I zákoník práce ČR musí být v souladu s normami vyšší právní síly, tedy s právními předpisy EU. EU Pracovní právo EU si všímá především těchto oblastí: • pracovní podmínky (zejména pracovní doba, práce na částečný úvazek, pracovní poměr na dobu určitou apod.) • informování pracovníků a konzultace s nimi (zejména v případě hromadného propouštění a slučování podniků).

• Za zaměstnání považujeme druh ekonomického zapojení člověka do společnosti, které je realizované na základě pracovního poměru. • Zaměstnancem může být v ČR pouze osoba starší 15 ti let, která uzavřela pracovní smlouvu se zaměstnavatelem. • Zaměstnavatelem může být osoba právnická (podnik nebo instituce) nebo osoba fyzická (individuální podnikatel), která uzavřela pracovní smlouvu se zaměstnancem. • Zaměstnavatelský vztah vzniká na základě oboustranného přijetí podmínek na trhu práce, kde se střetává nabídka a poptávka pracovních míst. • Nezaměstnanost vzniká, pokud osoba, která je způsobilá pracovat, nenalézá pracovní uplatnění.

Zákoník práce, paragrafové znění: http://portal.gov.cz (sekce Zákony a v poli Číslo předpisu zadejte řetězec znaků 262/2006)

Z DĚJIN Pracovní právo v historii • Úpravy pracovních vztahů můžeme nacházet již ve starověké Mezopotámii – v Chammurabiho zákoníku (podmínky najímání pracovní síly). • Starověké římské právo např. zakotvuje tzv. námezdní mzdy (a z toho vyplývající právo na výplatu mzdy), mzdy díky práci otroků však nezaznamenala většího významu. • Za středověku byl výkon práce řízen především cechovními předpisy (např. horní právo právo). • Teprve novověk a průmyslová revoluce přináší potřebu zavést propracovanější systém pracovně-právních vztahů. vztahů 57


SOUVISLOSTII Stát a podpora zaměstnanosti V České republice platí, že každý má nárok na ní. Tím se rozumí, že stát zajišťuje možzaměstnání. nost zprostředkování práce uchazečům o zaměstnání.. městnání práce.. Jedná se Pro tyto účely funguje Úřad práce správy,, který má tyto o územní orgán státní správy funkce: • poskytuje informace o volných pracovních místech • umožňuje poradenství při výběru vhodného zaměstnání kvalifikovanými odborníky • sám zprostředkovává kontakt mezi uchazečem o zaměstnání a zaměstnavatelem • vede evidence nezaměstnaných • realizuje různá přeškolení na nové povolání formou různě časově uspořádaných kurzů atd.

Zaměstnavatel nesmí na svého zaměstnance přenášet rizika z výkonu práce a musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz jakékoli diskriminace zaměstnanců. Oběma stranám (zaměstnavateli i zaměstnanci) vznikají z pracovněprávního vztahu určitá práva a povinnosti.

Základní práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu Zaměstnavatel má: • povinnost vytvářet příznivé pracovní podmínky • pečovat o bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (zajistit ochranné pomůcky, pracovní potřeby aj.) • povinnost vyplácet mzdu • právo řízení a kontroly práce. Zaměstnanec má: • povinnost pracovat svědomitě podle svých znalostí a schopností, • povinnost plně využívat pracovní dobu • povinnost dodržovat předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, • řádně hospodařit se svěřeným majetkem, • právo obdržet mzdu za práci, právo na dovolenou atd.

Pracovní poměr SOUVISLOSTII Odlišnosti mezi způsoby uzavření pracovního poměru 1. Vznik pracovního poměru dohodou (tj. uzavřením písemné smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem) – je obecně nejčastější případ vzniku pracovního poměru. Ostatní dva způsoby jsou spíše ojedinělé a vyskytují se jen u vybraných povolání a funkcí. 2. Jmenováním – vzniká pracovní poměr zejména u vyšších funkcí a řídí se speciálními předpisy. Dle § 3 ZP, odst.3: „Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem, nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucího: a) organizační složky státu, b) organizačního útvaru organizační složky státu, c) organizačního útvaru státního podniku, d) organizačního útvaru státního fondu, e) příspěvkové organizace, f) organizačního útvaru příspěvkové organizace, g) organizačního útvaru v Policii České republiky.“ Příklad: jmenování ředitele školy, policejního prezidenta, jmenování členů dozorčí rady akciové společnosti apod. 3. Volbou – se ujímají svých funkcí zvolení poslanci, senátoři, hejtmani, primátoři, starostové obcí a další funkcionáři. Zvolená osoba se ujímá své funkce okamžitě. Současně platí, že po skončení své funkce se může vrátit ke svému předcházejícímu zaměstnavateli na své původní místo. 58

Pracovní poměr je nejčastější formou pracovně právního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Ode dne kdy vznikl pracovní poměr, je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci a platit mu mzdu nebo plat. Naopak zaměstnanec je povinen vykonávat práci dle pracovní smlouvy.

Vznik pracovního poměru Pracovní poměr může vzniknout těmito následujícími třemi způsoby: • uzavřením pracovní smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (tj. na základě dohody), volbou či jmenováním. 1. Vznik pracovního poměru dohodou – uzavření samotné pracovní smlouvy předchází obvykle dohoda, která je založena vesměs na osobním jednání uchazeče o práci a zaměstnavatelem (reprezentovaným případně jeho zástupcem). Obě strany jsou povinny respektovat a dodržovat zásady zákoníku práce upravující postup před uzavřením smlouvy. Ten stanovuje oběma jednajícím stranám určitá t p práva a povinnosti. SOUVISLOSTI ěru: hho ppoměru: Paragrafové znění Zákoníku práce, vymezující povinnosti při uzavírání dohody a vzniku pracovního Například § 30, odst. 1 uvádí: „Výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností, je v působnosti zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštního předpisu jiný postup...“ a odst. 2 dále uvádí: „Zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy.“

Předcházející zákoník práce řadu vztahů neřešil (nevymezoval např. ochranu osobních údajů zaměstnance v návaznosti na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů), nelimitoval tak vyžádání si například údajů a informací osobního rázu, jejich shromaždování a tím i případné zneužití. Zákon o ochraně osobních údajů, paragrafové znění: http://portal.gov.cz (sekce Zákony a v poli Číslo předpisu zadejte řetězec znaků 101/2000)

Pracovní právo SOUVISLOSTI Údaje osobního charakteru, které zaměstnavatel nesmí při uzavírání pracovní smlouvy požadovat..... Úda Ve smyslu respektování zákona o ochraně osobních údajů nesmí zaměstnavatel například zjišťovat údaje týkající se: zaměření, • manželského a rodinného stavu, počtu dětí, sexuálního zaměření • diskriminaci fyzické osoby z hlediska pohlaví, rasy, víry, věku, politické orientace atd.

SOUVISLOSTI TI Seznámení s právy a povinnostmi vyplývajícími z uzavírané pracovní smlouvy

rejstřík.. Pokud pro výkon To se však netýká například možnosti požadavku předložit čistý trestní rejstřík zaměstnání spojeného s hmotnou zainteresovaností a bezúhonností bude třeba předložit výpis z rejstříku trestů zaměstnance, může zaměstnavatel tento výpis požadovat.

Z příkladů však vyplývá, že výběr z řady uchazečů (z hlediska kvalifikace, nezbytných předpokladů nebo zvláštních schopností) je plně právem zaměstnavatele a pouze jeho kompetencí. Vyplývá z toho právo zaměstnavatele vyřadit z řad adeptů o práci toho uchazeče, který podmínky nesplnil, stejně tak jako právo zaměstnavatele vybrat si z řady rovnocenných uchazečů toho, kterého si sám zvolí. Zaměstnanec má rovněž za povinnost absolvovat vstupní lékařskou prohlídku. Tuto povinnost ukládá Zákoník práce a příslušné zdravotnické předpisy, a to ještě p před e uzavřením pracovní smlouvy a nástupem do zaměstnání. SOUVISLOSTI Proč povinnost absolvovat vstupní lékařskou prohlídku před uzavřením pracovní smlouvy ? K vstupní lékařské prohlídce § 32 zákoníku práce uvádí: „V případech stanovených zvláštním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce.“ Tato povinnost se týká především s ohledem na pracovních činnosti, které ze zdravotního hlediska mohou být rizikové nejen pro zaměstnance, ale i jeho spolupracovníky, případně veřejnost. Může to být například bacilonosičství v těch provozech, které mohou ohrozit zdraví či vyžadují zvláštní zdravotní způsobilost (například kuchařky školních jídelen nebo potravinářské závody).

Případné odmítnutí takové prohlídky by pak mohlo být důvodem k neuzavření pracovního poměru. Prohlídka a její závěr, tj. kladný lékařský posudek musí být tedy realizován a vydán před zahájením výkonu práce.

Obsah pracovní smlouvy Pracovní smlouva je písemnost, která má významný právní dopad. Musí být vypracována ve dvojím písemném provedení – jak zaměstnavateli, tak i zaměstnanci přísluší jedno vyhotovení. Pracovní smlouva musí obsahovat několik povinných ustanovení, může ovšem obsahovat i další (tzv. fakultativní, nepovinná) ustanovení, která jsou výsledkem dohody obou stran. Povinné části pracovní smlouvy jsou: 1. druh práce (který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat)

Zákoník práce, § 31, uvádí: „Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo vyplynuly, a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovnícovního poměru.“ Jde o tradiční formulace, v nichž se stanovuje okruh práv a povinností, které je povinen zaměstnavatel sdělit fyzické osobě ucházející se o práci.

SOUVISLOSTI TI Co je psáno, to je dáno... Pokud je smlouva uzavřena ústně, je pracovní poměr rovněž platný platný,, ale zaměstnavatel může být za takovou smlouvu pokutován. Navíc – v případě konfliktu se také její uzavření těžko dokazuje (musí existovat svědci, kteří potvrdí její ústní uzavření). Spíše je ovšem důležité věnovat pozornost textu, který je v dokumentu pracovní smlouvy obsažen a který obě strany podepisují. Pozorné pročtení textu smlouvy platí zejména pro zaměstnance (vycházíme z faktu, že znění pracovní smlouvy sestavuje právní oddělení zaměstnavatele a ten tedy o formulacích textu v odstavcích smlouvy ví...). Po podpisu smlouvy se zaměstnanec již těžko může vyjadřovat k tomu, že (například) smlouva rozšiřuje místo výkonu práce nad rámec původní dohody, a že „nevěděl, co smlouva obsahuje“. Jedná se o závazný právní akt oprávněných stran, který právě podpisy stvrzují a dokládají jeho platnost platnost.

2. místo nebo místa výkonu práce (ve kterých má být práce podle písmena a) vykonávána) 3. den nástupu do práce Všechna tato povinná ustanovení pracovní smlouvy (vyplývající ze zákoníku práce) mají hluboký smysl a význam pro obě strany, neboť z nich vyplývají možné právní důsledky. Pracovní smlouva může (jak již bylo zmíněno) obsahovat kromě povinných ustanovení i další, tj. nepovinné části – body, které jsou sice nepovinné, avšak jsou tak časté, že je téměř pravidlem to, že je smlouva obsahuje. Jedná se především o stanovení zkušební lhůty a určení doby pracovního poměru.

„Přečtěte si, prosím, smlouvu...“ 59


SOUVISLOSTII Ukončení pracovního poměru během zkušební doby Sjednání pracovní doby je frekventovaným bodem pracovních smluv. Zkušební doba umožňuje oběma stranám dohody seznámit se podrobněji jak s podmínkami práce u zaměstnavatele, tak i s pracovními schopnostmi či pracovním chováním zaměstnance. Pokud pak některá ze stran není spokojena, může být pracovní poměr během zkušební doby skončen jednostranným rozhodnutím buď zavatele,, a to bez dalměstnance nebo zaměstnavatele ších problémů, jiných forem ukončení pracovního poměru a bez obtíží. Zaměstnanec je pak volný prakticky následující Zaměs den po oznámení ukončení pracovního poměru.

• Zkušební doba – vzniká dohodou mezi oběma účastníky a může být stanovena různě dlouho, nejvýše však 3 měsíce. Zákon neurčuje (jako tomu bylo dříve) kratší lhůty, lze tedy sjednat zkušební dobu dle vlastních návrhů a akceptace v rozmezí, avšak maximálně na dobu zmíněného čtvrt roku. • Pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou – pracovní poměr, není-li v pracovní dohodě výslovně uvedeno, že se jedná o pracovní poměr na dobu určitou (a to od kdy do kdy), je automaticky dohodnut na dobu neurčitou. To definuje již odst. 1, paragraf 39 zákoníku práce takto: SOUVISLOSTI Paragrafové znění zákoníku práce k trvání pracovního poměru § 39, odst. 1 uvádí: „Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání.“ Odst. 2 § 39 pak doplňuje: "... že trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat celkem na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru, to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky.“ Každopádně – ustanovení tohoto paragrafu (tedy uzavření pracovní smlouvy jen na dobu určitou) poskytuje i určitou ochranu zaměstnancům, neboť limitují použití tohoto institutu maximálně po dobu 2 let ode dne poměru. vniku pracovního poměru

Než je smlouva uzavřena a podepsána musí zaměstnavatel seznámit zaměstnance s podmínkami práce a s jeho právy a povinnostmi. Nejpozději při nástupu do zaměstnání je zaměstnavatel povinen zaměstnance seznámit s požárními a bezpečnostními předpisy.

„Děkujeme, ať se vám daří...“

SOUVISLOSTII Příklad převedení pracpovníka na jinou práci bez jeho souhlasu Příklad 1: Typickým příkladem může být situace živelné pohromy – povodeň. Pracovník může být zaměstnavatelem (na dobu nezbytnou pro zmírnění následků působení živlu) převeden na jinou práci.. Musí být ovšem (zejména ze zdravotního práci hlediska) schopen tuto jinou práci vykonávat a pokud by mu za tuto jinou práci měla přináležet nižší mzda, musí mu být zbytek doplacen do výše jeho průměrného výdělku. Příklad 2: Zaměstnavatel každoročně plánuje odstávku a rozsáhlé (a nutné) opravy strojního zařízení.. Zaměstnanci, kteří za normálních podmířízení nek s tímto zařízením pracují (ovšem nepodílí se na těchto opravách), mohou být převedeni na jinou práci (po dobu oprav). Podobně jako v prvním příkla příkladu ovšem musí být jinou práci schopni vykonávat (ze zdravotního hlediska). vy Jelikož se v tomto případě navíc jedná o překážku v práci ze stran zaměstnavatele, náleží prany covníkům náhrada mzdy ve výši jejich obvyklého průměrného výdělku. 60

Mzda i pravidla bezpečnosti práce nebývají součástí pracovní smlouvy, ale tvoří je přílohy. Návrh pracovní smlouvy (Příloha č. 1) a příklad platového výměru (Příloha č. 2) můžete vidět na str. 110. Ke změnám pracovní smlouvy může (po dohodě obou stran) docházet i v průběhu pracovního poměru. Pokud zaměstnavatel vyžaduje změnu místo výkonu práce, má zaměstnanec nárok a úhradu cestovních nákladů a diet (úhradu stravného).

Převedení na jinou práci Během pracovního poměru může dojít ke změně pracovní náplně zaměstnance. Tato změna však musí být projednána se zaměstnancem a uzavřena o ní dohoda. Ze zákoníku práce však plynou také důvody, kdy musí být zaměstnanec převeden na jinou práci zaměstnavatelem. Jsou to následující důvody: • ztráta způsobilosti k výkonu práce – způsobilost vždy posuzuje lékař a zaměstnavatel rozhoduje na základě lékařské zprávy. Ke ztrátě způsobilosti může dojít na základě nemoci, pracovního úrazu. Může se však také jednat o dočasnou ztrátu způsobilosti k výkonu práce (např. v případech těhotenství aj.) • k převedení na jinou práci může být důvodem i odvrácení živelné pohromy, či mimořádné události.

Přesčasová práce Délka pracovní doby zaměstnance je specifikována. Podle paragrafu 79, odst. 1 a 2 zákoníku práce, délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin. Průměrná délka týdenní pracovní doby včetně práce přesčas nesmí (dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby), překročit 48 hodin v období 7 dnů. Znamená to, že dle českého zákoníku práce je zbývajících 8 hodin rezervováno na práci přesčas, když přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

Trestní právo

Trestní právo Po prostudování této kapitoly poznáte: • podstatu pojmu trestný čin, formy trestných činů


• základní formy provinění, podstatu polehčujících a přitěžujících okolností • druhy trestů • funkci jednotlivých orgánů při řešení trestných činů, etapy trestního řízení Tato kapitola přináší pohled do obou oblastí trestního práva – tedy trestního práva hmotného i procesního.

Trestní právo Každá společnost se vždy bránila proti chování některých jedinců, případně i celých skupin před činy, které ohrožují bezpečnost, zdraví či životy občanů. Tresty za nepřijatelné jednání vůči jiným občanům, skupinám či proti celému státu tu jsou od dob, kdy se člověk začal sdružovat do prvotních komunit. Prohřešky a provinění byly vždy trestány a tresty za takovéto jednání nalézáme již v nejstarších právních dokumentech. Trestní právo je soubor právních norem, jejichž úkolem je udržování pořádku a bezpečnosti ve státě. Trestní právo ve svém souhrnu je odvětvím právního systému, který chrání společnost, občany i stát, před pachateli trestných činů. Tato ochrana je dána jednak určením, které činy společnost považuje za trestné činy, jednak stanovením druhu a výše trestů a ochranných opatření za jejich prokázané spáchání, jednak i stanovením postupu orgánů činných v trestním řízení vůči pachateli nebo pachatelům při samotném zjišťování, prokazování a ukládání sankcí.

Dělení trestního práva Z definice trestního práva vyplývá jeho rozdělení na trestní hmotné a procesní. • Trestní právo hmotné – se zabývá trestnými činy a tresty.

Budete pak umět: • pojednat o hmotném i procesním trestním právu • popsat problematiku spojenou se zaviněním trestného činu a s osobou jeho pachatele • popsat problematiku trestní odpovědnosti mladistvých • pojednat o trestních sankcích a druzích trestů, podmínkách vylučujících trestnost a aspektech promlčení trestní odpovědnosti • popsat etapy trestního řízení • pojednat o represivních orgánech státu a orgánech činných v trestním řízení

SOUVISLOSTI TI Nejstarší dokladované tresty za provinění... Vzpoměňte si (nalistujte str. 13) na první lekci této publikace, ve které je uvedeno, že například zákoník krále Chammurabihoo obsahoval sankce (včetně padesáti trestů „...budiž usmrcen“ ). Stejně tak řešil otázku sankce i nejstarší nám známý zákoník krále Ur-Nammu z třetího tisíciletí před.n.l.

U tohoto práva je pramenem Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., v aktuálním znění). • Trestní právo procesní – se zabývá trestním řízením a výkonem uložených trestů. U trestního práva procesního je zdrojem Trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb., v aktuálním znění, zákon o trestním řízení soudním).

Dělení trestního práva

Trestní právo

Trestní právo hmotné ( Trestní zákoník )

Trestní právo procesní ( Trestní řád )

Trestní právo hmotné Trestný čin je takový čin, jehož trestnost byla stanovena dřív, než byl spáchán. Trestným činem je tedy protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. Trestní zákoník, paragrafové znění: http://portal.gov.cz (sekce Zákony a v poli Číslo předpisu zadejte řetězec znaků 40/2009) Trestní žád, paragrafové znění: http://portal.gov.cz (sekce Zákony a v poli Číslo předpisu zadejte řetězec znaků 141/1961)

Z DĚJIN Trestní právo ve starověku Starověké orientální právo překypovalo krutostí. Mezi tresty patřilo zmrskání, useknutí ruky, oslepení či propadnutí životem. Pro státní administrativu to bylo výhodné. Nebylo třeba vydržovat nákladné věznice a zcela odpadly problémy s recidivisty. Postižené delikventy, pokud to ovšem nebyla poprava se vším všudy, bylo třeba ošetřit a léčit. Babylónští chirurgové byli velkoryse placeni. Avšak ne každému lékaři se podařilo ve zdraví zbohatnout: „... jestliže lékař provede svobodnému občanovi obtížnou operaci a způsobí jeho smrt, nebo bronzovým nožem otevře oční oblouk a zničí mu oko, bude mu uříz-

nuta ruka“. Vidíme, že obdobně nesmlouvavě se v trestních postizích v Babylonii přistupovalo ke všem vrstvám obyvatelstva. Zdroj úryvku: Lékař léčí, příroda uzdravuje, Avicenum

87

Občanský a společenskovědní základ • PRÁVO Základní rozdělení trestných činů je na přečiny a zločiny.

SOUVISLOSTII Příklad přečinu a zločinu • Přečin: Může to být např. zkrácení daně, poplatku a poplatby.. Dále to může být poškodobné povinné platby zení a ohrožení životního prostředí (způsobí-li takovým činem pachatel trvalé nebo dlouhodobé poškození životního prostředí), padělání a pozměňování peněz v úmyslu udat je jako pravé (nebo platné či jako peníze vyšší hodnoty), padělání úřední listiny apod. • Zločin: Vražda, braní rukojmí, únos, mučení a jiné nelidské a kruté zacházení (které navíc způsobí postiženému těžkou újmu na zdraví nebo smrt). Dále to může být zavlečení vzdušného dopravního ciziny, prostředku do ciziny teroristický útok, páchání trestné činnosti jako člen organizované skupiny (například organizované vydírání či drog) atd. distribuce drog)

1. Přečin – trestní zákoník charakterizuje jako nedbalostní trestný čin a takový úmyslný trestný čin, na něhož trestná zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně do pěti let.

Dělení trestných činů Trestný čin

Přečin

Zločin

2. Zločin – je zvlášť závažný a úmyslný trestný čin, na něž trestní zákon stanový trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. SOUVISLOSTI Co znamená horní a dolní hranice trestní sazby ? Za spáchaný trestný čin soud vyměří trest. Soudce se při stanovení délky trestu vůči danéDO).). mu trestnému činu rozhoduje v mezích odpovídající sazby (která je v intervalu OD – DO Znamená to, že délka trestu se může blížit buď dolní hranici a její nejnižší možné sazbě (OD) nebo se může přibližovat směrem k horní hranici a maximu sazby (tedy DO).

Zavinění trestného činu Při zkoumání a zjišťování trestného činu je zapotřebí hledat (na základě hodnověrných důkazů, svědeckých výpovědí či přiznání pachatele) úmysl nebo zanedbání povinnosti, ale rovněž i míru viny, objektivní nebo subjektivní stránku jednání, které vedlo ke spáchání trestného činu. Z tohoto úhlu pohledu pak zákon definuje trestnou činnost v podobě: • úmyslně páchaných trestných činů

JAK JE TOMU VE SVĚTĚ?

• trestné činnosti páchané z nedbalosti

Vysoké sazby za některé trestné činy Přirozeně, každá země má své vlastní trestní právo a jemu odpovídající sazby za spáchané tresné činy. • V USA se například sčítají pachateli sazby za jednotlivé související skutky (které třeba během jednoho deliktu spáchal) do souhrné výše trestu, trestu která může i převyšovat desítky let (podle závažnosti spáchané trestné činnosti). • V jiných oblastech světa (například ve Thajsku) je například velmi těžce postihováno pašování drog (v řádu i desítek let těžkého žaláře).

• V některých zemích jsou dodnes uplatňovány (z pohledu evropského pojetí práva nepřijatelné) prastaré metody vykonání trestu za prohřešek. prohřešek V Íránu a Nigérii se například dodnes vykonává poprava provinilce ukamenováním; ukamenováním velmi často za nevěru. Jelikož nelze přesně určit, který kámen (ze které ruky) oběť usmrtil, lze v podstatě hovořit o lynčování lynčování. Účastnící (vykonavatelé) tohoto aktu si jsou vlastně v anonymytě jisti svojí nepostižitelností. 88

30 20 10 0

1. Úmyslně spáchaný trestný čin – je takový čin, při kterém pachatel: • chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, • věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro p případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.

10 20 30

SOUVISLOSTI Příklady úmyslně páchané trestné činnosti • Úkladná vražda – v tomto případě se jedná o promyšlený, plánovaný a v určitý čas připravovaný zločin. Tyto případy především obsahují známé klasické detektivky, v současné době také i četné televizní seriály české i slovenské ((Kriminálka Anděl)) a hlavně americké (Kriminálka Miami apod.). Často můžete vidět jak policejní detektivové sbírají důkazy z místa činu, analyzují drobné zbytky materiálů, vyslýchají podezřelé atd. Postupně, pomalu vzniká obraz spáchání trestného činu, jeho motiv i možný pachatel. V takovýchto trestných činech typu zločin je nutné prokázat, zda pachatel měl v úmyslu zavraždit konkrétní osobu, dlouhodobě se na to připravoval, jednal promyšleně, čekal na vhodnou příležitost atd. Takovéto jednání lze považovat za úmyslné úmyslné.. Podotýkáme, že stejným způsobem jako dokonaný čin se posuzuje již samotná příprava příprava,, tedy pokus o vraždu vraždu. • Zabití – zatímco předcházející případ ukazuje na trestný čin (respektive zločin) chladnokrevné úmyslné vraždy, zákon definuje i jiný trestný čin s podobnými následky na straně oběti – zabití zabití.. Je to trestný čin, který ve svém důsledku také vede k usmrcení člověka (nebo i více lidí), avšak s poněkud mírnějšími sankcemi než u úkladné vraždy. Tento trestný čin (se kterým se můžete setkávat opět v televizi při zpravodajství), se většinou odehrává v našich podmínkách například při krajním řešení domácího násilí. Zákon definuje tento trestný čin takto: „...kdo jiného úmyslně usmrtí v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán...“ Jedná se vesměs o případy, kdy například týraná žena bodne svého partnera v afektu nožem apod.

Trestní právo TI SOUVISLOSTI

2. Trestný čin z nedbalosti – je spáchaný tehdy, jestliže pachatel: • věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, • trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti k zájmům chráněným trestním zákonem.

Pachatel trestného činu Pachatelem trestného činu je ten, kdo naplnil skutkovou podstatu trestného činu, nebo pokusu o trestný čin. Pachatelem trestného činu je i ten, kdo využil k jeho spáchání osoby, která není trestně zodpovědná. SOUVISLOSTI pachatelé d Mladiství Příklad: Došlo ke spáchání trestného činu krádeže. Jednalo se o organizovanou skupinu s různým věkovým složením pachatelů. Vlastní krádež provedl i 14ti letý chlapec. Ten není trestně zodpovědný z důvodu nízkého věku a bude vyloučen z trestního řízení. V současné době je otázka věku v právních i politických kruzích otázkou stále diskutovanou, neboť trestných činů, a to nejen krádeží, ale i závažnějších trestných činů se dopouštějí mladiství pachatelé. Poznámka: Připomínáme, že ten, kdo v době spáchání trestného činu nedovršil věku 15ti zodpovědný. let, není trestně zodpovědný Využívání dětí k páchání trestných činů (především krádeže) je zpracováno i v mnoha hisHuga. torických románech. Jako příklad uvádíme Bídníky Viktora Huga

Pokud trestný čin spáchalo více osob, označují se jako spolupachatelé. Ti za trestný čin odpovídají takovou měrou, jakoby ho spáchali sami.

Příklady spáchané trestné činnosti z nedbalosti • Usmrcení osoby způsobené nedbalostí: Jiným případem, který ve svém důsledku rovněž vedl ke smrti (avšak za podmínek charakterizovaných jiným ustanovením trestního zákoníku) je například tzv. usmrcení z nedbalosti. nedbalosti. Zákon definuje tento čin jako důsledek toho, že „...pachatel porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona“. Vyšším trestem bude pachatel potrestán spáchal-li tento čin tím, že „hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony“. Nejvyšší trest ze sankcí této kategorie pak bude pachatel potrestán „...způsobí-li činem smrt nejméně dvou osob“.

Příkladem budiž uvedené porušení hygienických zákonů, kdy do potravin se mohou dostat zdraví nebezpečné látky, jež byly příčinou smrti. Takovýto případ se stal například v Číně, kdy se do průmyslově upravovaného mléka dostala život ohrožující látka a bylo prokázáno, že tato látka byla příčinou úmrtí několika dětí. Vedoucí funkcionáři výrobce dostali nejvyšší tresty podle čínského práva (tedy trest smrti). U nás se tyto případy vyskytují nejčastěji v dopravě zanedbáním nebo nerespektováním dopravního značení, riskantní jízdou apod.

Trestní zákoník uvádí také pojem účastník trestného činu a za toho je považován organizátor, návodce a pomocník. • Organizátorem je taková osoba, která spáchání trestného činu připravovala nebo řídila. • Návodce je ten, jenž vzbudil samotné rozhodnutí ke spáchání činu. • Pomocník je osoba, která byla nápomocna ke spáchání trestného činu a přispěla k jeho j spáchání. SOUVISLOSTII Role jednotlivých účastníků trestné činnosti • Organizátor – je především osobou, která promýšlí, připravuje či (z místa nebo i z dálky) řídí pozdější spáchání trestného činu. činu. Nemusí se ani přímo účastnit vlastního provedení na místě samém, řídí skupinu lidí například mobilem ze zcela jiného místa. To však neovlivňuje trestnost jeho jednání. Některé trestné činy jsou založeny na dlouhodobé přípravě. Například klasickým středověkým smrtícím nástrojem byly jedy. Jedy jsou jednak dlouhodobě působící a postupně devastující lidský organismus. Z nedávné historie můžeme uvést zcela neobjasněnou smrt ruského špiona Litviněnka, který zemřel v Anglii po několika týdnech v důsledku podání radioaktivního plutonia. Pachatel i prostředek je dosud neznámý, předpokládá se však pravděpodobný viník i možný nápoj, chybí však důkazy. • Pomocník – při spáchání trestného činu například odstraňuje překážky, vyláká poškozeného na místo činu, hlídá apod. • Návodce – je iniciátor trestného činu, často je to informátor z prostředí, bývalý nebo stávající zaměstnanec apod.

DIÍIÍ Z MED . Případy „velkých“ organizovaných trestných činů.. u). Příkladem z celého svěizovaném trestném činu (většinou většího rozsah Účastníci trestného činu se vyskytují hlavně při organ , únosů osob, obchod úřadů zásilek peněz při přepravě, vyloupení poštovních ta budiž řada trestných činů při přepadávání bank, s narkotiky či s lidskými orgány apod. ejvětššíí loupež v ČR z roku 2007, kdy při přepadení ny uveďme například největ I v českém prostředí existuje řada případů. Za všech , lépe řečeno nezvěstný Kč. Pachatel je sice známý, avšak dosud nedopadený Kč bezpečnostního vozu bylo uloupeno 560 000 000 lic“. „komplic“ jako uje označ sti měl pomocníka(y). Lidově se pomocník (dost možná po smrti). Je zřejmé, že k této činno 1963 byl srpna 8. Dne ž ž. loupe á vlakov Velká jako ké historii označovaný Bigss, Jako další příklad jmenujeme i známý případ v anglic d Ronal , liber. Jeden z lupičů vního vozu bylo uloupeno 2,6 milionu liber přepaden vlak na trati Glasgow – Londýn a z pošto že. ku vpravo vidíte zatýkání aktérů této loupe uprchl z vězení a dlouho se skrýval v Brazílii. Na obráz

89


Příloha č. 1 − Pracovní smlouva

(text viz str. 60)

Pracovní smlouva B+B Studio s.r.o., IČ: 12345678, se sídlem Hradební 321, Zlín, 760 01 (dále jen „zaměstnavatel“) a Josef Novák, narozen 13. 12. 1973, bytem Údolní 7, Zlín, 760 01 (dále jen „zaměstnanec“)

uzavírají tuto pracovní smlouvu I. Vznik pracovního poměru Pracovní poměr vzniká dne 1.2.2011. II. Druh práce Zaměstnanec bude vykonávat práci grafika. Výkon práce obnáší grafické návrhy a jejich tvorbu pro reklamní účely. III. Místo výkonu práce Místem výkonu práce je hostinec na adrese: Hradební 321, Zlín, 760 01. IV. Doba trvání pracovního poměru Pracovní poměr se sjednává na dobu neurčitou. V. Zkušební doba Sjednává se zkušební doba v délce 3 měsíců. VI. Výpovědní doba Výpovědní doba činí u obou účastníků 2 měsíce. VII. Ostatní ustanovení Ostatní práva a povinnosti účastníků smlouvy se řídí ustanoveními zákoníku práce a souvisejícími pracovně právními předpisy. VIII. Prohlášení zúčastněných stran Obě strany prohlašují, že si pracovní smlouvu sepsanou na základě svobodné vůle přečetly, s jejím obsahem souhlasí a její znění potvrzují svými podpisy. Ve Zlíně dne 25. 1. 2011 Podpisy:

........................................... za zaměstnavatele

...................................... podpis zaměstnance

Příloha č. 2 − Platový výměr

(text viz str. 60)

B+B Studio s.r.o., IČ: 12345678, Hradební 321, Zlín, 760 01

Platový výměr Josef Novák I. Jméno a příjmění zaměstnance: ..................................................................................................................................................... grafik II. Pracovní zařazení: .......................................................................................................................................................................... na základě Vašeho pracovního zařazení a v souladu se Zákoníkem práce č. 262/2006 Sb. stanovuji Váš plat následovně: 19 000, 00 Kč (slovy devatenáct tisíc korun českých) a) měsíční základní výdělek v Kč: .................................................................................................................................................... ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ b) pohyblivá částka platu Kč: ............................................................................................................................................................ III. Plat je stanoven za předpokladu splnění všech úkolů, které souvisís Vaším pracovním zařazením a úkolů stanovených Vaším nadřízeným. Mzda je splatná do 15. dne následujícího měsíce, ve kterém vzniklo právo na úhradu mzdy. IV. Tento výměr nabývá platnosti dnem 1. 2. 2011 a je nedílnou součástí pracovní smlouvy. Ve Zlíně dne 25. 1. 2011 Podpisy: 110

........................................... za zaměstnavatele

...................................... podpis zaměstnance

Občanský a společenskovědní základ

Recommend Documents