OBČANÉ ZA SVÁ PRÁVA V PRAZE Občanské sdružení Rooseveltova 5, 160 00 Praha 6
Vážený pan prof. Ing. Václav Klaus CSc. prezident České republiky Praha – Hrad V Praze dne 31. srpna 2009 Věc: Návrh na zahájení kárného řízení proti soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Vojtěchu Trojánkovi a proti předsedovi Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladimírovi Stiboříkovi
Vážený pane prezidente, dovolujeme se na Vás obrátit se žádostí o podání návrhu na zahájení kárného řízení ve výše uvedené věci podle zákona číslo 7/2002 Sb. O řízení ve věcech soudců a státních zástupců § 8 odst.2 a) v případě soudce JUDr. Vojtěcha TROJÁNKA a § 8 odst.3 a) v případě předsedy Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladimíra STIBOŘÍKA.
1
A. Žádost o podání návrhu na zahájení kárného řízení se soudcem Vrchního soudu v Praze JUDr. Vojtěchem Trojánkem
Dne 4. května 2009 jsme se zúčastnili jako zástupci veřejnosti jednání Vrchního soudu v Praze ve věci 14 Cmo 192/2008 – 210. Na průběh jednání senátu a porušení ústavních práv a zákonů předsedou senátu JUDr. Vojtěchem Trojánkem jsme podali podle zákona č. 6/2002 Sb. „Stížnost předsedovi Vrchního soudu v Praze“ /Příloha 1/. Vyřízení naší stížnosti nám však nepřišlo od předsedy Vrchního soudu v Praze, ale od místopředsedy Vrchního soudu v Praze /Příloha 2/. Podání naší stížnosti podpořil i občan, přítomný na uvedeném soudním jednání jako veřejnost, který byl v rozporu se zákonem č. 2002/Sb. § 6 neoprávněně vykázán z jednací síně jenom proto, že oznámil pořizování zvukového záznamu a navíc tento nezákonný čin předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Trojánka Vrchnímu soudu ještě posloužil jako záminka, aby jednání nařídil jako neveřejné /Příloha 3/.
Skutková podstata
1.
Před zahájením jednání bylo před jednací místností na vývěsce uvedeno: Věc: 14 Cmo 192/2008 – 210
Senát 14 Předseda JUDr. Olga Římanová Soudci JUDr. Vojtěch Trojánek Mgr. Eva Dundová Mgr. ing. David Bokr JUDr. Eva Svobodová Při zahájení jednání seděl uprostřed JUDr. Vojtěch Trojánek a měl po straně dva přísedící. Neuvedl jediné slovo o tom, že se změnilo složení senátu. Zákon č. 6/2002 Sb. stanoví v § 42, odst. 1 a) a d) a dále v § 44 podmínky, za jakých může být změněn předseda senátu. Nicméně předpokládáme, že by o této změně měly být zúčastněné strany a veřejnost informovány před zahájením jednání. Toto se však nestalo. I když zákon stanoví, že předseda rozhodne o změně senátu, není přece možné, aby tak učinil např. několik minut před zahájením jednání. To již úzce souvisí s porušením článku 38 odst.1 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Žádáme o vysvětlení. 2. Při zahájení jednání oznámil jeden občan z veřejnosti, že bude pořizovat zvukový záznam. Předseda senátu JUDr. Vojtěch Trojánek mu zakázal pořizovat zvukový záznam. Občan poukázal na zákon 6/2002 Sb. § 6, podle kterého má v případě zvukového záznamu pouze oznamovací povinnost. Současně prokázal, že jeho záznamové zařízení pracuje naprosto tiše a nemůže rušit průběh jednání a že tudíž trvá na svých ústavních právech, to je na pořizování zvukového záznamu. 2
Předseda senátu JUDr. Vojtěch Trojánek reagoval zcela neadekvátně. Nařídil občanovi, aby opustil jednací místnost. Ihned povolal justiční stráž. Po jejím příchodu prohlásil jednání za neveřejné, a to aniž by se poradil s přísedícími a aniž by vydal USNESENÍ o tom, že rozhodl, že jednání je neveřejné. Nařídil Justiční stráži, aby všemi prostředky zajistila vyklizení jednací místnosti od zúčastněné veřejnosti /Příloha 4 – PROTOKOL O JEDNÁNÍ/ Všichni svědci ze zúčastněné veřejnosti shodně potvrzují, že po celou dobu od zahájení jednání byl v jednací místnosti naprostý klid, nepadlo jediné slovo či jiné zvuky, které by jednání soudu rušily. Jeden ze svědků, Ing. Aleš Moravec, vstoupil do jednací místnost až potom, kdy předseda senátu JUDr. Vojtěch Trojánek zavolal Justiční stráž. Ing. Aleš Moravec zasedl do místa pro veřejnost. Neřekl ani slovo. Načež se dostavila Justiční stráž, JUDr. Vojtěch Trojánek rozhodl, že jednání je neveřejné a Justiční stráž přinutila Ing. Aleše Moravce opustit místnost. Přístup Vrchního soudu k Ing. Aleši Moravcovi, který po celou dobu, kdy byl přítomen, neřekl ani slovo, byl zcela neadekvátní dané situaci a nelze, jak vidno z judikátu Vrchního soudu Ds 5/2008 (Příloha 5) preventivně přinutit veřejnost k opuštění jednací místnosti a zakázat jí účastnit se veřejného jednání. 3.
Dále bychom chtěli zdůraznit, že § 116 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. zní:
„Veřejnost může být po celé jednání nebo pro jeho část vyloučena, jen kdyby veřejné projednávání věci ohrozilo tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem, obchodní tajemství, důležitý zájem účastníků nebo mravnost“. V PROTOKOLU O JEDNÁNÍ před odvolacím soudem ze dne 4. 5. 2009 sám předseda senátu JUDr. Vojtěch Trojánek uvádí: „Rozhodnuto, že s ohledem na klidný průběh bude jednání neveřejné“. Toto je jednoznačné porušení zákona. V judikátu Vrchního soudu v Praze Ds 5/2008 /Příloha 5/ vydal Kárný senát rozhodnutí, podle kterého je předsedkyně senátu Okresního soudu v Teplicích Mgr. V.F. uznána vinnou pro porušení § 6 odst. 3 zákona č. 6/2002, to je ze stejného důvodu, jako porušil předseda senátu JUDr. Vojtěch Trojánek dne 4. 5. 2009 v dané věci. V judikátu je výslovně uvedeno: „Pořizovat zvukové záznamy lze s vědomím předsedy senátu nebo samosoudce, který může jejich pořizování zakázat, pokud by způsob jejich provádění mohl narušit průběh nebo důstojnost soudního jednání. Taková situace však dosud nenastala a kárně obviněná soudkyně nebyla oprávněna z preventivních důvodů provádění zvukového záznamu zakázat, nesvědčilo by dosud nic pro závěr, že způsob jejich pořizování mohl narušit průběh nebo důstojnost jednání. Kárný senát k tomu uvádí, že právo uskutečňovat zvukové záznamy soudního jednání je jedním z projevů zásady veřejnosti soudního jednání.“ Důrazně proto upozorňujeme na porušení ústavních práv a zákonů předsedou senátu JUDr. Vojtěchem Trojánkem , který nebyl oprávněn z preventivních důvodů zakázat pořizování zvukového záznamu.
3
4. V PROTOKOLU O JEDNÁNÍ je jasně uvedeno, že předseda senátu JUDr. Vojtěch Trojánek rozhodl, že jednání je neveřejné a nebylo vydáno USNESENÍ o tom, že jednání je neveřejné. Tím došlo k § 167 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , který stanoví podmínky řízení a podle kterého je povinnost senátu vydat USNESENÍ o tom, že předseda senátu rozhodl, že jednání je neveřejné. 5. Dále byla porušena Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 „O jednacím řádu pro okresní a krajské soudy“, ve které je v § 17 v článku (1) stanoveno: „Jestliže je veřejnost vyloučena, oznámí se takové rozhodnutí senátu (samosoudce) zřetelně na dveřích jednací síně zároveň se zákazem vstupu nepovolaným osobám“. I když je tato vyhláška určena pro jednání okresních a krajských soudů, předpokládáme, že věcně se toto ustanovení vztahuje i na jednání Vrchního soudu. V tomto případě se však již nejedná u stát, který se po desetiletích totalitní vlády vrací k demokratickému řízení společnosti. Jedná se naopak o zcela zásadní věc: je to projev kabinetní justice. Účelem je, aby se veřejnost nedozvěděla, jakým způsobem mohlo být soudní jednání zmanipulováno. Jedním z účastníků řízení, na které byl pozván i jako svědek /Příloha 6/ je totiž pan Ing. Jozef Tkáč, předseda představenstva Equity holding, a.s., to je strany žalované. Ing. Jozef Tkáč je ale současně předsedou dozorčí rady JaT BANKA a.s. , napojené podle mediálních zpráv přímo na vládní kruhy /privatizace Letiště Praha, Toskánská aféra atd./. Podle Výroční zprávy za rok 2008 měla JaT BANKA a.s. vlastní kapitál 3 041 905 000 Kč a čistý zisk 228 880 000 Kč. Pokud je tato jeho finanční a zřejmě i mocenská pozice skutečným důvodem k tomu, aby předseda senátu Vrchního soudu JUDr. Vojtěch Trojánek rozhodl v jeho prospěch a proto nařídil jednání jako neveřejné (aby se průběh jednání před veřejností utajil), pak tento stát se nemůže nazývat demokratickým. -------------------Vrchní soud je vysoká soudní instance. Soudci Vrchního soudu patří k elitě svého stavu. Vždyť jim přísluší přezkoumávat rozsudky krajských soudů a vést kárná řízení proti soudcům a státním zástupcům. Jestliže se v případě kárného řízení proti předsedkyni senátu u Okresního soudu v Teplicích jednalo o nezkušenou, začínající adeptku soudního stavu, tak tuto skutečnost ve svém Rozhodnutí Vrchní soud v Praze jako soud kárný zohlednil. V případě předsedy senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Vojtěcha Trojánka je o případ naprosto odlišný. Jedná se zkušeného soudce, který soudí od roku 1979, to je soudce se třicetiletou praxí. V jeho případě se proto nejedná v žádném případu o neznalost, ale naopak vzhledem k jeho kvalifikaci o úmyslné porušení ústavních práv a zákonů. Předseda senátu JUDr. Vojtěch Trojánek při jednání Vrchního soudu v Praze dne 4. května 2009 úmyslně porušil následující ústavní práva a zákony: čl.. 6 čl. 96 čl. 38 § 6 § 116 § 17
odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod odst. 2 Ústavy ČR odst. 2 Listiny základních práv a svobod odst. 1 Zákona č. 6/2002 Sb. odst. 2 a § 167 odst. 1 Zákona č. 99/1963 Sb. odst. 1 Vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb.
4
Soudce JUDr. Vojtěch Trojánek složil tento slib do rukou prezidenta republiky: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“
Vážený pane prezidente, z výše uvedených důvodů, a zejména z bezprecedentního porušení slibu, který byl dán do rukou prezidenta republiky, si Vás dovolujeme požádat, aby jste v souladu s § 8 odst. 2 a) zákona č. 7/2002 Sb. podal návrh na zahájení kárného řízení proti soudci JUDr. Vojtěchovi Trojánkovi. B. Žádost o podání návrhu na zahájení kárného řízení s předsedou Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladimírem Stiboříkem Dne 1. června 2009 jsme podali stížnost na soudce JUDr. Vojtěcha Trojánka na jednání soudu dne 4. května 2009 ve věci 14 Cmo 192/2008 – 210./Příloha 1/ V souladu se Zákonem č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích jsme podali uvedenou stížnost předsedovi Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladimírovi Stiboříkovi. Podle § 125 odst. (2) „Předseda vrchního soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování soudcovské etiky v řízeních, vedených u vrchního soudu“ a odst. (2) c) vyřizuje stížnosti. Jak zákon stanoví, úkoly pro předsedu Vrchního soudu v Praze jsou přesně stanovené a nenahraditelné. Jakmile by totiž stížnosti za předsedu Vrchního soudu v Praze vyřizoval někdo jiný /např. podřízený/, stál by předseda Vrchného soudu v Praze nad zákon, a nikdo by si na jeho plnění úkolů, stanovené mu zákonem, nemohl stěžovat.Stalo by se to, po čem touží všichni státní úředníci: pobírat plný plat, ale bez jakékoli odpovědnosti. Na naší stížnost na předsedu senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Vojtěcha Trojánka nám odpověděl nikoli předseda Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladimír Stibořík, tak jak mu ukládá zákon, ale místopředseda Vrchního soudu v Praze JUDr. Jaroslav Bureš svým čj. Cpj 275/2009 ze dne 26. června 2009 /Příloha 2/ . Ve své odpovědi nám místopředseda Vrchního soudu v Praze ani nesdělil, zda byl vůbec předsedou Vrchního soudu v Praze pověřen vyřízením stížnosti. Místopředseda Vrchního soudu v Praze JUDr. Jaroslav Bureš k jednotlivým bodům naší stížnosti uvedl: Bod číslo 1 naší stížnosti, to je na zmatečné označení senátu na vývěsce před zahájením jednání, nám neodpověděl vůbec. Bod číslo 2 ve své odpovědi zamlčel, že předseda senátu porušil zákon č. 6/2002 Sb, § 6 tím, že zakázal veřejnosti provádět zvukový záznam. Pokyn předsedy senátu byl nezákonný. To bylo předmětem stížnosti a na to místopředseda Vrchního soudu v Praze vůbec v odpovědi nereagoval.
5
Bod číslo 3 k tomu, že bylo jednání v rozporu se zákonem prohlášeno jako neveřejné, sdělil ve své dopovědi místopředseda Vrchního soud v Praze, že není oprávněn přezkoumávat rozhodnutí soudu o tom, že jednání se bude konat jako neveřejné. Že je toto rozhodnutí podle judikátu téhož Vrchního soudu v Praze nezákonné, neboť „nelze preventivně přinutit veřejnost k opuštění jednací místnosti a zakázat jí účastnit se veřejného jednání “, opět ve své odpovědi zamlčel. -------------V bodě 3 jsme dále uvedli: „Důrazně upozorňujeme na porušení ústavních práv a zákonů předsedou senátu JUDr. Vojtěchem Trojánkem, který nebyl oprávněn z preventivních důvodů zakázat pořizování zvukového záznamu.“ Místopředseda Vrchního soudu v Praze ve své odpovědi naopak uvedl: „ Rozhodnutí (že jednání bude probíhat jako neveřejné) – jak dovozujete – nebylo vydáno tzv. preventivně, nýbrž až po určité době, která následovala poté, co uvedený občan neuposlechl výzvy předsedy senátu“. Je smutnou skutečností, že v této větě místopředseda Vrchního soudu v Praze JUDr. Jaroslav Bureš účelově uvedl nepravdu, kterou lze již i považovat za lež. Poznámka: Takový úpadek justice, kdy na oprávněnou stížnost veřejnosti, podpořenou judikátem, odpoví oprávněná osoba, to je předseda Vrchního soudu v Praze, a nikdo jiný, účelovou lží, lze charakterizovat jako návrat totality. --------------Bod číslo 4 k tomu, že tím, že nebylo vydáno USNESENÍ o tom, že jednání je neveřejné a tím došlo k porušení zákona č. 99/1963 Sb. § 167 odst. 1, opět ve své odpovědi zamlčel. V naší stížnosti, adresované předsedovi Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladimírovi Stiboříkovi bylo jednoznačně uvedeno, že při jednání dne 4. května 2009 jako předseda senátu JUDr. Vojtěch Trojánek porušil následující ústavní práva a zákony: čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod čl. 96 odst. 2 Ústavy ČR čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod § 6 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. § 116 odst. 2 a § 167 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.
6
Vážený pane prezidente, tím, že předseda Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladimír Stibořík ve své odpovědi na oprávněnou stížnost veřejnosti ve své odpovědi souhlasil s porušením výše jmenovaných ústavních práv a zákonů, dovolujeme si Vás požádat, aby jste v souladu s § 8 odst. 3 a) zákona č. 7/2002 Sb. podal návrh na zahájení kárného řízení proti předsedovi Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladimírovi Stiboříkovi.
ZÁVĚR Svého soudce si zkontrolujte, vzkazuje Ústavní soud občanům /Příloha 7/, kde podle rozhodnutí Ústavního soudu mají soudy rozhodovat pod kontrolou veřejnosti a veřejností může být v jedenadvacátém století i miniaturní diktafon. Otevřená válka, kterou vede v České republice veřejnost s justicí o právo používat zvukový záznam v jednací síni, se vede již několik let a stále nabývá na intenzitě. Odstrašující je případ občana /Příloha 8/, který jenom proto, že trval na svých zákonných právech, nakonec odešel poražen. Přestože kauzu zprvu vyhrál, po odvolání a poté, co učinil žádost o zvukovou nahrávku, triviální kauzu prohrál. Občané mohou takovýto případ brát jako mstu justiční vrchnosti na svých poddaných za to , že trvají na svých ústavních právech. Tam, kde se občané nedají a na svých ústavních a zákonných právech trvají, dochází postupně k obratu. Nová generace soudců již vydala platný Rozsudek č.j. 6 T 189/2005 – 491 /Příloha 9/, vydaný Okresním soudem v Teplicích dne 18. května 2009 samosoudcem Mgr. Pavlem Krasem. Ve svém odůvodnění osvobozujícího rozsudku vůči občanovi, který si dovolil podat trestní oznámení na některé soudce v severních Čechách, uvádí:
7
„ Aby justice v České republice byla skutečně nezávislá a odolávala tu slabšímu, tu silnějšímu tlaku exekutivy, který je charakteristický pro stále ještě mladé a neupevněné demokracie na území bývalého tzv. sovětského bloku, kdy prognóza do budoucnosti není právě příznivá, je nutné, aby se veřejnost o justici zajímala, aby její skutečné či domnělé přehmaty slušnou, byť důraznou formou kritizovala, aby dění v justici bylo předmětem co nejširšího veřejného zájmu a veřejné diskuse. “ Vážený pane prezidente, vážíme si Vašeho trvalého zájmu o dění v justici, kdy zejména jmenování nových soudců se díky Vám stává předmětem veřejných diskusí a občané to berou jako výzvu k napravení současného stavu. Část soudců prokazatelně zneužívá svého doživotního angažmá v soudcovském taláru a je pevně přesvědčena na jedné straně o svém vrchnostenském přístupu ke svým poddaným a nikoli občanům, a na druhé straně je přesvědčena, že i nejkřiklavější porušování Ústavy a zákonů jí zcela beztrestně projdou. Dovolujeme se Vás proto požádat, aby jste naší žádosti věnoval osobní pozornost. S úctou Ing. Aleš Moravec místopředseda
Přílohy: 1/ Stížnost na soudce JUDr, Trojánka 2/ Odpověď místopředsedy Vrchního soudu v Praze 3/ Podpoření podání stížnosti panem Mgr. Šimůnkem, kterému zakázal soudce JUDr. Trojánek provést zvukový záznam 4/ PROTOKOL O JEDNÁNÍ 5/ ROZHODNUTÍ kárného soudu 6/ Pozvánka svědka Ing. Tkáče k soudu 7/ Ústavní soud požaduje kontrolu veřejnosti u soudů 8/ Zvukový záznam soudního jednání – katastrofické zkušenosti 9/ Rozsudek Okresního soudu v Teplicích 6 T 189/2005 - 491
8
D
9
