o knize
O knize J
iž koncem devadesátých let minulého století jsem se zabýval myšlenkou vydat kvalitní českou knihu o mořském rybolovu. Zpočátku jsem hledal vhodného českého autora, jenž by ji napsal podle mých představ. Chtěl jsem, aby se kniha neomezovala toliko na popis rybolovných technik, ale aby podporovala zejména sportovní způsoby mořského rybolovu a obecně i úctu ke krásné severské přírodě. Norsko nabízí rozsáhlou škálu nádherných prožitků. Své půvaby však odhalí pouze těm, kteří nejezdí do této čarokrásné země jen proto, aby naplnili polystyrénové bedny rybím masem. Brzy se však ukázalo, že najít takového autora u nás nebude lehké. Jistě, někteří by sice knihu dokázali dát dohromady, jenže s rybolovem v Norsku neměli dostatek zkušeností. Po dvou třech výpravách do této země napíšete leda tak článek do nějakého časopisu, ale nemůžete sestavit knihu tohoto druhu. Proto se pozastavuji nad odvážlivci, kteří činí dalekosáhlé závěry o rybolovu v této zemi již po své první výpravě do fjordů. Já sám bych si to netroufl, s každou další návštěvou Norska totiž zjišťuji, jak málo o moři a mořských rybách vím. Při svém hledání jsem se, pravda, seznámil s několika lidmi, kteří Norsku zasvětili
10
kus svého života, ti ovšem nebyli z rozličných důvodů schopni zhostit se tohoto těžkého úkolu. Pak se ještě naskýtala možnost přeložit některou ze zahraničních publikací do češtiny. Nám obsahově nejbližší jsou knihy vydávané německými nakladateli, neboť naši severní sousedé tvoří nejpočetnější národní komunitu, která Norsko za účelem rybolovu navštěvuje. Bohužel však byly německé knihy až donedávna spíše plné fotografií rozjásaných rybářů třímajících v rukou tlusté pilkrovací pruty se silnými šňůrami, na jejichž konci se zmítalo několik makrel nebo sleďů. Avšak v roce 2006 se mi dostala do ruky publikace německého nakladatelství Kosmos, kterou sestavil Michael Szameit pod vedením Richarda Lüttickena, šéfredaktora známého časopisu Blinker. Konečně, přesně takovou knihu jsem hledal! Němečtí rybáři urazili obrovský kus cesty ve sportovním pojetí mořského rybolovu! Žádná honba za filety, trofejní ryba se stala trendem! Ulovit životní rybu – právě toto vám Norsko umožňuje vrchovatou měrou. V knize se odrazily zkušenosti řady předních německých rybářů, kteří se rybaření v Norsku věnují profesionálně, ať již jako průvodci, nebo třeba publicisté (Volker Dapoz či Rob Langford). Mimo jiné je plna konkrétních rad týkajících se lovu trofejních jedinců u druhů, s nimiž čeští rybáři příliš zkušeností nemají, např. u halibutů, velkých mníků nebo málo známých štikozubců. Přestože německý originál splňoval mé požadavky, bylo jasné, že se musí upravit „na míru“ českému čtenáři. A tak jsme nejdříve původní text graficky upravili ve stylu naší ediční řady Průvodce sportovního rybáře. Poté jsem připojil své názory, tipy, poznámky a fotografie z vlastního archivu a dalších zdrojů (pro pořádek jsem je označil zkrat-
o knize kou jf). Do tvorby publikace jsem zapojil i své přátele. Zdeněk Edelmann, majitel největší české cestovní kanceláře zaměřené na rybářskou turistiku, přispěl cennými radami souvisejícími s cestováním do Norska a se zajištěním spokojeného pobytu v této zemi. Redaktor časopisu Český rybář Radek Diviš poskytl informace o používání a výběru správného echolotu a navigačního přístroje pro mořský rybolov. Známého pražského fotografa a rybáře Milana Wiša jsem požádal o příspěvek týkající se uplatnění muškařského vybavení při lovu mořských ryb. Rozhodl jsem se zařadit též několik stran s nabídkami českých cestovních kanceláří a firem zabývajících se rybářskými potřebami, poněvadž rybaření v norských fjordech by bylo bez jejich služeb mnohem obtížnější. Také já jsem rozšířil původní text o několik kapitol, které jsem považoval za důležité z pohledu českého rybáře. Část věnovanou technikám lovu jsem doplnil o lov ze břehu, který je v Norsku neprávem a zbytečně opomíjen. Část pojednávající o lovu vybraných druhů ryb jsem obohatil kapitolou o lovu polaka. Lov této bojovné tresky na lehkou přívlač patří bezesporu k vrcholům sportovního rybaření na moři. K blokům věnovaným jednotlivým norským destinacím jsem přiřadil pojednání o rybolovu ve středním Norsku, jež se stalo v uplynulých letech jakousi Mekkou českých sportovních rybářů. Zcela navíc jsem vložil poměrně rozsáhlou kapitolu s popisy nejčastěji lovených druhů mořských ryb, a to i včetně názvosloví v několika jazycích. Chci tak poskytnout pomoc českým rybářům při překonávání handicapu ve znalostech, jenž byl způsoben v minulosti déletrvající nemožností rybolovu v zahraničí. Ve svém posledním příspěvku jsem soustředil pozornost na zpracování mořských ryb. Věřím, že
v něm najde inspiraci leckterý český rybář. Velký důraz jsem kladl na výběr obrazového materiálu. Zde bych chtěl vyzdvihnout dílo fotografa Mgr. Karla Brože, kolegy z nakladatelství. V roce 2004 pořídil během dvoutýdenní výpravy za norskými rybami celou řadu skvělých záběrů ryb i norské přírody. Teprve až po této výpravě, to když jsem si za zimních večerů v klidu prohlížel jeho fotografie, jsem si uvědomil celou tu krásu severské přírody. Na detaily ryb a dalších vodních živočichů, jež mistrně zachytil, jsem se vydržel dívat dlouhé hodiny. Závěrem bych chtěl touto cestou poděkovat všem českým autorům za jejich textové i fotografické příspěvky do knihy, doc. RNDr. Lubomíru Hanelovi, CSc., za cenné rady v oblasti názvosloví mořských ryb, Milanu Wišovi za překlad německé části knihy, kolegyním z nakladatelství Mgr. Dagmar Guhryové za podnětné připomínky k českému jazyku a Miladě Hartlové za pečlivou grafickou úpravu, Václavu Liškovi za redakční spolupráci a všem přátelům rybářům za jejich zkušenosti a poznatky z lovu mořských ryb, díky nimž mohu již patnáct let odhalovat tajemství severských moří. Zcela na závěr bych chtěl poděkovat své ženě a dceři za to, že tolik let trpělivě tolerovaly mé každoroční cesty na sever. V Plzni dne 31. 3. 2008 Jiří Fraus
11
SMĚR NORSKO Norsko je velká, ale především dlouhá země. Způsobu dopravy a délce pobytu přizpůsobuje každý cestující výběr trasy a místa. A naopak. Každý turista má jiné nároky, jiný životní styl a jiné finanční možnosti, to vše zde hraje důležitou roli. Neexistuje žádný „nejlepší“ způsob dopravy, pouze alternativy, z nichž každá má svá pro i proti. text Zdeněk Edelmann; foto Jiří Fraus, Karel Brož
smèr Norsko
D
o Norska můžete cestovat letecky, autem nebo autobusem. Pokud se tam vydáváte poprvé, nemáte s cestováním nebo mořským rybolovem mnoho zkušeností, případně cestujete-li sami, je asi ideálním řešením výprava autobusem s některou z rybářských cestovních kanceláří. Při jejím výběru byste se měli informovat, zda je tato firma náležitě koncesována a pojištěna a má-li její personál zkušenosti s mořským rybolovem. V neposlední řadě požadujte podrobné informace o poskytovaných službách a charakteru loviště. Letecká doprava je rychlá, relativně bezpečná a v současné době i cenově srovnatelná s přepravou autobusem nebo automobilem. Směřujete-li do severních oblastí Norska, pak výrazně zkrátí dobu cestování. Leteckou přepravu na většině norských letišť zajišťují především společnost SAS Scandinavian Airlines (www.flysas.com) a nízkonákladová letecká společnost Norwegian (www.norwegian.no). Obě poskytují možnost rezervace letenek na uvedených internetových adresách, platba probíhá kreditní kartou. SAS nabízí více letů do všech koutů Norska, ale zpravidla je nutné přestupovat v Kodani a v Oslo. Norwegian spojuje méně letišť, avšak provozuje přímé lety z Prahy do Oslo, Bergenu a Trondheimu (stav v roce 2008). V ceně letenky je zahrnuta přeprava zavazadel do hmotnosti 20 kg a jedno příruční zavazadlo do hmotnosti 5 kg. Přeprava zavazadel nad tento limit se zpoplatňuje. Rybáři ovšem mívají nezřídka větší množství zavazadel, což je možné řešit tak, že část skupiny cestuje letecky a část auty (ta rovněž dopravují zavazadla, případně zajišťují transfer z letiště do místa pobytu). Dopravu z cílového letiště do místa pobytu může zajistit pronajímatel rybářské chaty – obvykle objedná taxi. Cena jízdného se pohybuje od 1 eura/km a většinou se účtují čtyři cesty, protože na každou dopravu cestujících z letiště nebo na letiště připadá jedna jízda bez pasažérů. Pokud je letiště od místa pobytu příliš vzdáleno, anebo je transfer nevýhodný vzhledem k počtu cestujících či jejich programu, doporučujeme pronajmout si automobil přímo na letišti. Na menších letištích však bývá výběr vozidel omezený a ceny za pronájmy aut jsou v Norsku relativně vysoké. Týdenní pronájem automobilu typu combi pro 4–5 osob se v roce 2008 pohyboval včetně poplatků okolo 800 eur. Pronájem vozu může zařídit cestovní kancelář současně s pobytem. Rezervaci lze zajistit též prostřednictvím internetu, např. na www. hertz.com, www.europcar.com, www.avis.com,
a úhrada se provádí ihned platební kartou. Při převzetí vozu je nutné předložit mezinárodně platnou kreditní kartu. Cestují-li společně alespoň tři osoby, je doprava automobilem finančně výhodnější než autobusem nebo letadlem. Cestování vlastním vozem navíc umožňuje navštívit revíry, kam autobusy nejezdí, nebo lokality z letiště těžko dostupné. Taktéž poskytuje turistům určitou svobodu v souvislosti s přepravovanými zavazadly i alternativním programem v místě pobytu. V každém případě jsou počty Čechů a Slováků cestujících do Norska automobilem podstatně vyšší než počty těch, kteří se přepravují autobusy a letadly. Proto se této alternativě dopravy budu věnovat podrobněji. Nechcete-li cestovat do Norska přes Pobaltí, Rusko a Finsko, případně volit poněkud zdlouhavou a finančně náročnou cestu po dánských mostech, musíte se s automobilem přepravit přes moře trajektem.
Pokud pojedete do Norska brzy na jaře, nezapomeňte na kompletní zimní výbavu včetně zimních pneumatik a řetězů. Fotografie je z počátku dubna 1995, kdy u nás nebylo po sněhu ani památky. Vliv teplého Norského proudu (část Golfského proudu obtékající norské pobřeží) se projevuje pouze těsně u pobřeží. O pár kilometrů dále ve vnitrozemí najdete spící zimní krajinu.
■ VARIANTY PŘEPRAVY DO NORSKA ■ I. Přístup přes Švédsko Z Čech vede nejrychlejší cesta do Norska přes Německo a Švédsko. Německo projedete ve směru Drážďany, Berlín a Rostock. Jízda autem z Prahy do přístavu Rostock trvá přibližně 8 hodin. Z přístavu Rostock-Überseehafen, kde končí dálnice, můžete pokračovat trajektem do jihošvédského přístavu Trelleborg (5–7 hodin plavby, jezdí 3x denně). Z dálnice na předměstí Rostocku můžete rovněž odbočit na Stralsund
13
Most Øresund mezi dánskou Kodaní a švédským Malmö je příležitostí pro ty cestovatele, kteří dávají přednost rychlosti před pohodlím trajektu. Při nepříznivém počasí bývá most někdy uzavřen.
smèr Norsko ■ II. Přístup z Dánska Z Čech jeďte přes Německo směrem Dresden – Berlin – Hamburg – Neumünster – Flensburg a v Dánsku přes Kolding a Århus do Ålborgu. Z města Ålborg do přístavu Hirtshals. Jízda autem Praha – Hirtshals trvá cca 15 hodin. Z přístavu Hirtshals plují lodě 3x–4x denně do přístavu Kristiansand (cca 3 hodiny plavby), jednou denně do Larviku (cca 6 hodin plavby) a 3x týdně do Stavangeru a Bergenu (cca 19 hodin plavby). Uvedené trajektové spojení zajišťuje lodní společnost Color Line. Lodní jízdenky zakoupíte ve většině specializovaných cestovních kanceláří, případně prostřednictvím kreditní karty na internetových stránkách www.colorline.com.
■ III. Přístup z Německa Cesta letadlem nabídne kromě rychlosti i nezapomenutelné pohledy na severskou krajinu.
V Norsku se setkáte s řadou placených dálnic, silnic nebo mostů. Při cestě autem je dobré mít po ruce několik norských deseti- nebo dvacetikorun. Při uhrazování mýtného nemusíte čekat ve frontě u brány, kde se platí hotově nebo kreditní kartou, ale můžete zaplatit v bráně s automatickým výběrem peněz.
a dále pokračovat přes ostrov Rujana do přístavu Sassnitz-Mukran, kde se nalodíte na trajekt do Trelleborgu (4 hodiny plavby, jezdí 5x denně). Do přístavu Sassnitz-Mukran se dostanete od Berlína také přes Prenzlau. Z přístavu RostockÜberseehafen se můžete vydat trajektem do dánského Gedseru (2 hodiny plavby, jezdí 8x denně) a pak přes Kodaň do přístavu Helsingør, odkud odplouvají několikrát za hodinu trajekty do Helsingborgu (cca 30 minut plavby). Na cestě do Švédska přes Dánsko můžete také využít tunel a most Øresundsbron, který spojuje města Kodaň a Malmö (název vznikl spojením dánského názvu Øresundsbroen a švédského jména Öresundsbroen). Uvedené trajektové spojení zajišťuje lodní společnost Scandlines. Lodní jízdenky zakoupíte ve většině specializovaných cestovních kanceláří, případně prostřednictvím kreditní karty na internetových stránkách www.scandlines.de. Přes Švédsko pokračujete do Norska po pobřežní dálnicí E6 ve směru Malmö – Helsingborg – Göteborg – Oslo. Jestliže míříte do severního Norska, doporučujeme trasu po E4 směrem Malmö – Stockholm – Sundsvall – Umea… Alternativně se lze přepravit do Švédska trajekty z Polska, které spojují města Gdynia – Karslkrona nebo Gdańsk – Nynashamn (www.polferries.pl). Tyto trajekty však jezdí pouze jednou denně. Do přístavu Gdańsk (Gdynia) se dostanete po trase Český Těšín – Katowice – Częstochowa – Łódź – Toruń.
14
Nejpohodlnější, ale ne právě nejlevnější cestou do Norska je lodní spojení Kiel – Oslo. Cesta z Prahy do Kielu přes Berlín trvá asi 8 hodin a následná plavba z Kielu do Oslo 19 hodin. Trajekt vyplouvá jednou denně, rezervaci si můžete zajistit v cestovních kancelářích nebo na www.colorline.com. Tato alternativa je vhodná hlavně pro řidiče, kteří chtějí strávit za volantem automobilu co nejméně času, a pro zákazníky, kteří rádi cestují pohodlně, bezpečně a nespěchají.
■ IV. Přístup přes Pobaltí a Finsko V posledních letech panuje na lodní lince Talin – Helsinki čilý ruch, trajekt jezdí nejméně 6x denně. Cesta z Ostravy do Talinu trvá přibližně 18 hodin. Lístky můžete zakoupit přímo v přístavu. Z Helsink jsou pak dobře dostupné revíry na severu Norska od Lofot po Nordkapp. Varianta cesty přes Pobaltí bývá výhodná především pro cestující ze Slovenska a severní Moravy. Bohužel kvalita silnic v Polsku a Pobaltí prozatím nehovoří ve prospěch této alternativy. Cena lodních jízdenek na trajekty výrazně kolísá – záleží na termínu, trase a denní době plavby. Velkou roli hrají rovněž rozměry automobilu a nároky cestujících na kajuty. Obecně platí, že cena za trajekt do Skandinávie se pohybuje od 4 000 Kč do 20 000 Kč za osobní automobil včetně čtyř osob.
smèr Norsko Výběr trasy je individuální záležitostí. Cesta přes Německo a Švédsko je nejrychlejší a obvykle i nejlevnější, nicméně během relativně krátké plavby na trajektech z Německa do Švédska si řidič příliš neodpočine. Oproti tomu je plavba trajektem z Německa přímo do Norska asi nejpomalejším, avšak současně nejbezpečnějším a nejpohodlnějším řešením. Trajekty spojující Hirtshals a Oslo nabízejí v některých případech cenově velmi zajímavou přepravu a vzhledem k době plavby poskytují navíc řidiči dostatek času k odpočinku. Pro cestující na jih Norska je optimální linka Hirtshals – Kristiansand, případně pomalejší a pohodlnější, ale podstatně dražší Hirtshals – Stavanger – Bergen. Na loviště v severním Norsku (severně od města Mosjøen) se nejlépe jede přes Švédsko po trase Trelleborg – Jönköping – Stockholm – Sundsvall… Je nejrychlejší, nejlevnější, nevede po horských silnicích. A ve Švédsku jsou levnější pohonné hmoty a „příjemnější“ dopravní předpisy než v Norsku.
■ Dodržování dopravních předpisů se vyplácí Hlavní skandinávské silnice mají velmi dobrou kvalitu, na většině z nich bývá relativně malý provoz, jezdí se zde ohleduplně a předpisově(!). Na silnici E6 je provoz velký a často se tu provádějí policejní dopravní kontroly. Všechna motorová vozidla musejí mít při jízdě zapnuta potkávací světla, cestující musejí být za jízdy připoutáni bezpečnostními pásy, děti do 7 let mají povinně sedět v dětských sedačkách. Omezená rychlost je vždy vyznačena dopravními značkami. Pro osobní automobily platí obecně následující maximální povolené rychlosti: Norsko / Švédsko – v obci 50 km/h, mimo obec 80/90 km/h, na dálnici 90/110 km/h. V období od 1. 12. do 31. 3. jsou povinné zimní pneumatiky. Široké krajnice mají sloužit k uhýbání při předjíždění – k ostatním účastníkům silničního provozu se chovejte ohleduplně! Především v ranních a večerních hodinách jezděte opatrně a dávejte pozor na zvěř v blízkosti silnic. Stojí-li na vaší straně značka bílé M v modrém poli, znamená to, že máte uvolnit cestu protijedoucím vozidlům. V Německu a Švédsku neplatíte žádné silniční poplatky ani mýtné. V Norsku jsou za průjezd některými městy, tunely a mosty stanoveny poplatky (mýtné). Další info na www.vegvesen.no.
Ve Skandinávii je vybudován velmi kvalitní systém čerpacích stanic, které obvykle přijímají kromě hotovosti také platební karty. Menší čerpací stanice mají v provozu v nočních hodinách a o víkendech převážně jen stojany, kde se platí v automatu. Pohonné hmoty jsou v Norsku podstatně dražší než v zemích Evropské unie. Pokud můžete, natankujte si plnou nádrž dřív, než překročíte norské hranice. Čerpání levné, nezdaněné (avgiftsfri) nafty není turistům povoleno a může být pokutováno.
■ Bezpečnost nade vše Při volbě trasy a plánování cesty do Norska byste měli vzít v úvahu kromě ekonomických a časových hledisek také hlediska bezpečnostní. Ve Skandinávii totiž způsobí turisté každoročně celou řadu dopravních nehod, nezřídka i tragických. Až příliš často je příčinou únava řidiče. Cesta do Norska by se neměla stát dostihem končícím nehodou nebo vyčerpáním cestujících, ale měla by být příjemnou součástí dovolené. Rezervace kajuty na trajektu (od 10 euro za osobu), případně noclehu v hotelu nebo kempu cestou po Švédsku či Norsku, je tou nejlepší investicí do kvality vaší dovolené a bezpečnosti cestování.
® Na dopravní značky varující před losy nebo vysokou zvěří narazíte v Norsku na každém kroku. Značku upozorňující na tuleně však hned tak někde nenajdete. Tahle je v norském Ålesundu před mořským akváriem.
† Norsko je zemí tisíců tunelů a mostů. Tento je součástí tzv. Atlantické silnice (Atlanterhavsveien), která spojuje i u našich rybářů oblíbený ostrov Averøya s pevninou (kraj Møre og Romsdal). Při přejíždění mostů místního významu buďte velmi pozorní. Většina z nich je stavěna na průjezd pouze jedním vozidlem v jednom směru, s rozšířenými místy pro míjení protijedoucích vozidel.
15
smèr Norsko ■ Celní předpisy Důležitá telefonní čísla Nouzové volání: policie, ambulance 112, hasiči 110, opravy a odtahy vozidel 22341600, sjízdnost silnic 175. Telefonní předvolby z ČR: Norsko 0047, Švédsko 0046, Dánsko 0045, Německo 0049, Finsko 00358. Telefonní předvolba ČR ze zahraničí: 00420. Velvyslanectví ČR: Fritznersgate 14, 0244 Oslo 2, tel. 22121031, nouzový tel. 926 11283.
† Jízda trajektem Kiel – Oslo je nejen vítaným odpočinkem, ale i zážitkem, na který budete dlouho vzpomínat.
Při cestování do Skandinávie platí specifické celní předpisy, které je nutné dodržovat, pokud se chcete vyvarovat represí ze strany celních či policejních orgánů. V rámci Schengenského prostoru vás nečeká celní kontrola na hranicích, ale časté jsou namátkové kontroly na dálnicích či hlavních sliničních tazích. Norští policisté i celníci jsou nekompromisní a vyplácí se proto dodržovat stanovené předpisy. Při vstupu na území Skandinávie není povinná výměna valut, nicméně každý turista musí být schopen prokázat, že má pobyt zajištěn (buď finanční hotovost, nebo poukaz na pobyt – voucher nebo pozvání). Do Norska se nesmí dovážet bez zvláštního povolení například narkotika, zbraně a munice (i pro lovecké zbraně je nutné si vyžádat zvláštní povolení), ohňostroje, savci, ptáci a exotická zvířata, lihoviny s obsahem alkoholu nad 60 %. Omezení dovozu se zaměřuje zejména na dovoz alkoholu a cigaret. Návštěvníci ve věku nad 20 let smějí přivézt do Norska nejvýše 1 litr lihovin, 1,5 litru vína a 2 litry piva, anebo 3 litry vína a 2 litry piva na osobu. Pokud si budete chtít vzít s sebou např. 5 litrů piva, není již povolen dovoz dalšího alkoholu. V případě tabákových výrobků je dovoz omezen na 200 cigaret nebo 250 g ostatních tabákových výrobků. Celkové množství dováženého masa, masných výrobků, mléka a mléčných výrobků je omezeno na 10 kg na
16
osobu. Celní předpisy se ale rychle mění a je lépe se raději před každou cestou informovat o jejich aktuálním stavu (např. na www.toll.no). Kromě dovozu však musíte věnovat pozornost i vývozním předpisům. V Norsku platí od roku 2006 omezení vývozu ryb, které se týká turistů. Z Norska se smí vyvézt nejvýše 15 kg vlastnoručně ulovených mořských ryb nebo výrobků z ryb. Toto omezení se netýká např. rybích výrobků, které zakoupíte v obchodě, a ulovených lososů a dalších sladkovodních ryb. Nad limit můžete vyvézt jednu celou trofejní mořskou rybu. Vývoz povoleného množství rybího masa je namátkově kontrolován. V případě překročení tohoto předpisu čeká na provinilého rybáře vysoká pokuta, zabavení úlovku a často i uveřejnění v místních médiích.
■ Zásady slušného chování platí i v Norsku! Výprava do Norska bývá pro mnoho rybářů důvodem k uvolnění a relaxaci. Především k „pánským jízdám“ patří někdy trocha veselí podpořeného alkoholem. Nicméně platí, že každý turista by se měl v hostitelské zemi chovat slušně, dodržovat místní zákony, pravidla a společenské normy. Jinými slovy: Každý by si měl v zahraničí počínat tak, aby byl i nadále vítaným hostem a nemusel se za své chování stydět.
smèr Norsko Jiří Fraus editor a spoluautor knihy
V noci nebo ve dne, autem nebo letadlem? V posledních 15 letech jsem navštívil Norsko tolikrát, že se pro mne cesta na sever proměnila z původního prožitku z divukrásné krajiny na únavné polykání tisíců kilometrů z bodu A do bodu B. V minulosti jsem zažil jízdy nonstop, kdy jsme trhali „rekordy“ a snažili si dokázat, že norské pobřeží začíná v podstatě za českými humny. Někdy jsme přespali v autě nebo na voňavém mechu v borovém lese – to když byla tíha očních víček neudržitelná. Přestože se vždy snažím maximálně zkrátit čas strávený na cestě, dospěl jsem k názoru, jejž nikomu nevnucuji, nýbrž předkládám k úvaze, totiž že vše má své rozumné meze. Do Norska jezdím na ryby autem tam, kam mohu v klidu dojet druhý den. Dva dny jízdy za volantem je limit, který jsem ochoten obětovat touze opět spatřit modravé dálky Severního moře. Jinými slovy to znamená, že mohu dojet zhruba do středního Norska, tj. na úroveň Trondheimu nebo ostrovů Hitra a Smøla. Delší trasy je podle mého názoru výhodnější absolvovat letadlem. Pokud započtete ztracený čas vaší dovolené, únavu, projetý benzín a celkové opotřebení vašeho vozu, stejně zjistíte, že cena letenky je tou lepší variantou. A případné nebezpečí hrozící při cestě letadlem je stále statisticky daleko nižší než při jízdě automobilem. Pokud se přepravuji autem, zásadně se vyhýbám jízdě v noci. A to nejen kvůli únavě, přestože i ta připravila horké chvilky nejedné české výpravě. Nebezpečí srážky s losem nebo jinou zvěří je ve Skandinávii daleko vyšší než srážka s jiným řidičem. Již dvakrát jsem pohlédl losovi při noční jízdě po švédské dálnici zblízka do očí a byl jsem hodně rád, že jsem neucítil v obličeji i jeho dech. Těžkou havárii s losem má za sebou i několik českých rybářů. Já proto využívám k cestě pouze noční trajektová spojení s možností přespání v kajutě. Při cestě do Norska je to např. spoj Hirsthals – Larvik, který vyplouvá ve 23.00 a do Larviku dorazí v 7.00. Do Osla to máte přibližně 130 km. Chcete-li vysloveně relaxovat nebo jedete s rodinou, můžete využít trajekt Kiel – Oslo společnosti Color Line. Sice si budete muset ráno trochu přivstat, neboť v Kielu musíte být po jedné hodině odpoledne, ale na odpočinek vám zbude času dost a dost. A mezitím, co budete spát, posunete se ke své vysněné trofejní rybě téměř o 900 km. Při návratu ze středního Norska se již hojně využívá spoj Oslo – Hirtshals (trajekt vyplouvá ve 20.00 hodin). Při cestování do Norska jde tedy v zásadě o to, zda je pro vás i cesta součástí dobrodružství, nebo ne. Pro mne je rybaření v Norsku především dovolenou a odpočinkem a tomu podřizuji i způsob cestování.
Rybáři při svém pobytu často využívají služeb komfortních ubytovacích zařízení, nezřídka si pronajímají velmi drahé motorové lodě a navigační přístroje. Zachovat dobré vztahy s norskými hostiteli pomůže dodržování několika následujících zásad: 1. Nástup do ubytovacího zařízení probíhá standardně mezi 15.00–18.00 hodinou prvního dne pobytu, pobyt končí poslední den do 10.00 až 12.00 hodin. Jinou dobu nástupu nebo ukončení pobytu si může zákazník dojednat přímo s majitelem (správcem) ubytovací kapacity. Příjezd je vhodné telefonicky upřesnit den předem. Vstup na pozemek ubytovací kapacity prvního dne před 15.00 hodinou nebo posledního dne pobytu po 12.00 hodině není žádoucí a považuje se za neoprávněný vstup na soukromý pozemek. 2. Domky a lodě se přebírají čisté a uklizené a vracejí se ve stejném stavu. Při předávání chaty a lodě musíte zpravidla umýt a vyčistit loď, zamést nebo vyluxovat chatu, vyprázdnit a odmrazit lednici, umýt a uklidit nádobí, vynést odpadky, uklidit celou chatu, vytřít podlahu, umýt koupelnu a WC, složit a roztřídit použité ložní prádlo, vyvětrat chatu, přikrývky apod. Lůžkoviny, polštáře a přikrývky mohou být v chatách k dispozici, ale také nemusejí. Ručníky, utěrky, toaletní papír, hygienické potřeby, čisticí prostředky apod. si zákazník zajišťuje
sám, obvykle nejsou zahrnuty v ceně pronájmu. Závěrečný úklid si můžete většinou zaplatit – cena za úklid chaty se v Norsku pohybuje od 500 NOK. 3. Doporučuji, abyste po svém příjezdu převzali od majitele (správce) chatu a loď, okamžitě překontrolovali nezávadnost a funkčnost předaného inventáře a nechali si vysvětlit, jak se zachází s některými přístroji a lodním motorem. Poškozené nebo nefunkční vybavení chaty či lodě nahlaste majiteli, případně zaznamenejte do předávacího protokolu. Není-li vám něco jasné, raději se dvakrát zeptejte. S majitelem (správcem) chaty (lodě) byste si měli domluvit hodinu odjezdu, předání a kontrolu chaty a lodě posledního dne pobytu. Norové jsou obyčejně velmi vstřícní, jedná-li se s nimi korektně. Dojdeli však k poškození jejich majetku, dokážou být velmi nekompromisní. 4. Při nástupu do ubytovacího zařízení je majitel (správce) většinou oprávněn vyžádat si kaucidepozit, jejíž výše se pohybuje běžně kolem 500 NOK za osobu. Tato kauce je nájemci vrácena zpět po včasném předání čisté a nepoškozené chaty a lodě. Kauce propadá v případě pozdního předání pronajatého inventáře, nedostatečně uklizené nebo poškozené chaty či lodě a v případě porušování rybářského řádu, anebo jiného porušování zákonů a místních předpisů.
17
† Při předávání lodě si pečlivě zkontrolujte hlavně motor. Nechte si podrobně vysvětlit jeho ovládání, zkontrolujte si stav vrtule a případně si jej nechte i nastartovat. Přesně se dohodněte na tom, kdo a jak bude zajišťovat doplňování benzínu a oleje.
