ÚVODNÍ SLOVO Brožura, kterou držíte ve svých rukách, je výsledkem práce založené na několikaletých zkušenostech neziskové organizace Diakonie ČCE – Střediska Západní Čechy, služby Terén pro osoby ohrožené. Informace obsažené v této drobné příručce vycházejí především ze zkušenosti s terénní prací s migranty žijícími a pracujícími na území ČR, z nichž mnoho bylo oběťmi obchodu s lidmi nebo pracovního vykořisťování. Uživatelé našich služeb jsou zcela obyčejní lidé, kteří se v cizí zemi dostali do problémů a neumí si s nimi vzhledem k jazykové bariéře a neznalosti místních poměrů efektivně poradit. Můžou jimi však být i rodilí občané České republiky. Do problémů se může dostat každý z nás a ne vždy si s nimi bez cizí pomoci víme rady. V takovém případě je důležité si uvědomit, že vyhledání vnější podpory není žádnou ostudou, a že jsou zde lidé a organizace, které pomoc poskytnou anonymně a bezplatně. Ze zkušenosti ale víme, že občas se efektivní pomoc hledá těžko. Ve chvíli, kdy se osoba ocitne příliš hluboko v osidlech kriminálních živlů, které se snaží dostat z vás i ten poslední peníz a neštítí se i těch horších a násilných praktik. Ve chvíli, kdy pomoci brání i sám systém, který by měl jednotlivce spíše chránit... V takových okamžicích už často bývá pozdě na jakoukoli intervenci zvenčí. Naděje na pomoc či vymožení vlastních, těžce vydělaných, peněz nenávratně mizí v labyrintu, jehož cesty nejlépe znají mafiáni, pracovní agentury či jiné podloudné živly. Právě v tuto chvíli si oběť uvědomí, že nejefektivnější obranou je prevence. A to je důvod, proč jsme se rozhodli vypracovat tuto jednoduchou příručku. Protože prevence je často nejlepší zbraní, někdy dokonce zbraní jedinou. Témata jednotlivých kapitol odpovídají nejčastěji řešeným problémům pracovních migrantů v ČR. Texty jsme se snažili psát jednoduchým a srozumitelným jazykem. Nejmenujeme zde mnoho paragrafů, zákonů apod. Snažili jsme se jednoduše popsat problém, varovat čtenáře a pokud možno jej přimět, aby si uvědomil, ve který moment se jeho situace začíná ubírat špatným směrem a včas se tomuto směřování vyhnul. Snažíme se zde také říci, že v některých momentech je bezvýchodnost situace definitivní a opravdu už není pomoci. Nepomůžou neziskové organizace, nepomůže Policie ČR a nepomůže ani soud. Úvodní kapitola má za úkol představit problematiku obchodování s lidmi v širší perspektivě prostřednictvím souvislého textu. Každá další kapitola je pak přehledně systematicky strukturována. Kapitoly jsou zakončeny příkladem, který se skutečně odehrál, a je založen na zkušenosti terénních pracovníků. V závěru brožury najdete kontakty na různé pomáhající organizace, jakož i na státní instituce, které vám pomohou s řešením vašich pobytových a pracovních záležitostí. Seznam je regionálně zaměřen především na Západní Čechy, nicméně většina těchto organizací a institucí působí ve všech krajích ČR či má zřízeny regionální pobočky. Pevně věříme, že vám obsah naší příručky bude přínosem, pomůže vám předejít bezvýchodným situacím, přinutí vás pečlivě zvážit kroky spojené s vaším pobytem a zaměstnáním v ČR a případně vás navede směrem k nalezení efektivní pomoci. V případě jakýchkoli dotazů jsme vám plně k dispozici na uvedených kontaktech.
1
O DIAKONII
OBSAH
Slovo „diakonia“ pochází z řečtiny a znamená „pomáhat“. Diakoniemi jsou v prostředí reformovaných církví označována zařízení vyvíjecí aktivity v sociální oblasti (obdoba Charity v římsko-katolické církvi). Diakonie ČCE – středisko Západní Čechy, zkráceně Diakonie Západ, byla založena dne 1. 1. 2012. Vznikla sloučením 3 dosavadních středisek Diakonie působících v Západních Čechách. Jednalo se o střediska Merklín, Plzeň a Rokycany. Posláním Diakonie Západ je pomoc lidem v sociální nouzi. V současné době organizace provozuje 13 registrovaných sociálních služeb na celkem 39 místech Plzeňského kraje. Jedná se například o odborné sociální poradenství, krizovou pomoc, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, domovy pro osoby se zdravotním postižením a další. Dále provozujeme doplňkové a navazující aktivity především prostřednictvím dceřiné společnosti MOŽNOSTI TU JSOU o.p.s. Jde hlavně o pracovní příležitosti pro jedince s handicapem.
O TERÉNNÍM PROGRAMU Služba Terén pro ohrožené osoby, provozovaná Diakonií Západ, se zaměřuje na základní sociální a pracovně právní poradenství formou přímé intervence cílových osob v terénu v rámci Plzeňského kraje. Služba je určena zejména lidem, kteří přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou situaci vlastními silami. Jde o osoby obchodované či vykořisťované nebo těmito jevy ohrožené a osoby komerčně zneužívané. Služba je poskytována zletilým osobám od dovršení 18. roku věku. Jedná se především o uživatele cizí státní příslušnosti v krizových situacích bez dokladů a finančních prostředků.
Úvodní slovo O Diakonii O Terénním programu O brožuře Obsah Úvod do problematiky obchodování s lidmi a pracovního vykořisťování Švarc systém, práce načerno a fušky Pobyty, pracovní povolení a zaměstnanecké karty Pracovní poměr Agenturní zaměstnávání Mzda a odměna v České republice Zdravotní a sociální pojištění Pracovní úraz Ukončení pracovního poměru Kontakty Poznámky
Nedílnou součástí Terénní služby je i prevence formou informovanosti. Vedle této hlavní činnosti dochází k monitoringu situace cílových skupin v okolí pracovišť, ubytoven apod., k doprovodům na úřady, či k úkonům, které jsou nutné při komunikaci mezi uživateli služeb a institucemi jako úřady práce, zaměstnavatelé, inspektorát práce, OAMP atd. Zájemce o službu může navázat spolupráci prostřednictvím tzv. „SOS mobilu“ (737 651 641) a dále také formou e-mailu (
[email protected]) či dopisem. Je možné domluvit si s pracovníky termín a místo osobní schůzky. Pracovníci jsou schopni dle provozních možností služby rychle reagovat, dojet na smluvené místo a situaci začít řešit. Služby jsou poskytovány bez objednání, anonymně a bezplatně.
O BROŽUŘE Slovo
2
3
1 2 2 2 3 5 8 10 12 14 16 18 20 22 24 27
ÚVOD DO PROBLEMATIKY OBCHODOVÁNÍ S LIDMI A PRACOVNÍHO VYKOŘISŤOVÁNÍ 1. Krátký popis problému
Mnoho témat v této jednoduché příručce se určitým způsobem dotýká obchodování s lidmi a zejména pracovního vykořisťování. Tento neblahý fenomén se nejeví jako aktuální pouze pro rozvojové země, ale je hluboce zakořeněn i v Západní společnosti a ve všech státech současné EU. Je dobré mít toto na paměti, než se rozhodnete za prací vycestovat. Obzvláště aktuální je pak toto téma pro většinu nekvalifikovaných oborů. Již v zemi původu je třeba mít se na pozoru před náborovými či zprostředkujícími agenturami, které obvykle slibují velice růžově vypadající podmínky, aniž by tyto byly reálně možné. Je nutné si uvědomit, že byť oficiální údaje mluví jinak, nekvalifikovaný zaměstnanec (rodilý příslušník ČR) si v ČR nevydělá více než pár set euro za měsíc (řekněme 500 – 600 EUR čistého měsíčně). Musíme tedy nabídky zasadit do reálné situace cílové země. V případě příliš slibných podmínek se mějte na pozoru. Situace je samozřejmě jiná u vysoce kvalifikovaných profesí, jako jsou lékaři či vědečtí pracovníci. Na pozoru by se pak měli mít také studenti cestující za sezonními pracemi, jako jsou sběr různého ovoce či slibně vypadající práce v továrně, byť i u zaběhnutého a známého nadnárodního kolosu. Ne vždy je účelem podnikavců a vykořisťovatelů obrat své „zaměstnance“ o vysoké částky. Proto čtěte pozorně smluvní podmínky, pokud takové vůbec existují. Specifickým problémem je pak nabírání a transport celých skupin pracovníků zejména z ekonomicky méně rozvinutých států EU a třetích zemí. V cílové zemi pak dochází k dalšímu pracovnímu vykořisťování například formou přesčasové práce, neadekvátního finančního ohodnocení, práce bez příslušných pracovních podmínek, práce pod hrozbou fyzického napadení apod. Jsou dokonce známy případy, kdy člen rodiny takto „prodal“ svou širší rodinu či desítky sousedů z rodné vesnice. Jediný, kdo pak skutečně na práci vydělá je zprostředkovatel, agentura, pro kterou pracujete a pak sama firma, ve které pracujete, která takto šetří na nákladech využitím levné pracovní síly. Typickým znakem nedůvěryhodných agentur je jejich vedení občanem ukrajinské národnosti, kterého navíc poznáte jen křestním jménem. To navíc bývá často smyšlené. Sliby vysokých částek vydělaných v krátké době jsou rázem pryč a vy čelíte výhrůžkám skupiny hlídačů na stavbě či v šicí dílně bez možnosti svobody pohybu. Ne vždy je samozřejmě situace takto zoufalá, nicméně je dobré mít podobné příklady na paměti. Nelze plně spoléhat na legislativu dané země, která vzhledem k obvyklé komplikovanosti situace a absenci věrohodných důkazů či svědků, selhává, či se šetření případů táhne natolik, že dopadení a potrestání viníků není reálné. Většina poškozených totiž po takové zkušenosti obvykle co nejdříve odjíždí zpět domů a kde není oběť, nemůže být dopaden pachatel. Fenomén obchodování s lidmi ale může mít formu „pouhého“ vykořisťování. Například když odvádíte práci, za níž nedostáváte adekvátně zaplaceno nebo dostáváte pouze zálohy (ty slouží především k tomu, aby vás zaměstnavatel udržel na místě a schopné výkonu práce). V rozporu s dohodnutými podmínkami vám mohou být strhávány peníze za ubytování, pracovní pomůcky (ty má vždy hradit zaměstnavatel) apod. Zaměstnavatel pak při výplatním termínu konstatuje, že na žádnou výplatu nemáte nárok, neboť vám již částka byla vyplacena na zálohách a zbytek mzdy vám strhl za ubytování. Je proto třeba vědět, jaké podmínky si sjednáváte, rozumět jim a důsledně vyžadovat potvrzení o všech vyplacených částkách. Ne vždy je toto se zaměstnavateli či zprostředkovateli jednoduché dodržet.
2. Povinnosti a práva
Mnohá doporučení v této kapitole se budou shodovat s těmi, která jsou uvedena v kapitole o pracovních smlouvách a v dalších částech této brožury. Ve všech případech je dobré mít veškeré podmínky popsané na papíře. Důležité je vědět, pro koho budete v cílové zemi pracovat. Než se vypravíte na cestu za prací, ať již skrze prostředníka či na vlastní pěst, dbejte zejména následujících pravidel: r Zjistěte si co možná nejvíce informací o zprostředkovateli (informujte se u lidí, kteří již podobnou cestu za prací s daným člověkem podnikli). r Pokud má občan EU placené zdravotní pojištění v zemi původu, bude mu v ČR poskytnuto základní zdravotní ošetřen (na základě předložení průkazu evropského pojištěnce – tzv. karty EHIC). Cizinci z třetích zemí si musí pojištění platit na dobu pobytu v cílové zemi u komerčních pojišťoven. r Zajímejte se, kde budete v cílové zemi pracovat a za jakých konkrétních podmínek. r Nechte si ukázat pracovní smlouvu, na jejímž základě budete pracovat. r Pokud budete za převoz platit, vždy si nechte o platbě vystavit potvrzení. r Nikdy nepodepisujte nic, čemu nerozumíte – trvejte na překladu, nebo si jej sami opatřete, kontaktujte po4
5
máhající organizaci – pokud podepíšete nevýhodnou smlouvu, nemáte později mnoho šancí ani v případném soudním konfliktu. r Zajímejte se o způsob zajištění ubytování a o formu platby za toto ubytování (zda je zdarma, tedy hrazeno zaměstnavatelem nebo je vám příslušná částka strhávána z výplaty). r Požadujte výplatní pásky. r Ověřte si, zda při formě vaší pracovní smlouvy či výši výdělku při dohodě o provedení práce1, máte nárok na sociální a zdravotní pojištění. Zjistěte si, zda toto zaměstnavatel za vás odvádí.
5. Příklad
Případ skupiny pracovníků z Bulharska Skupina bulharských pracovníků z nejmenované malé vesničky byla přesvědčena a najata příbuzným jednoho z účastníků k výjezdu za prací do ČR. Vzhledem k příbuzenskému vztahu panovala i ze strany ostatních účastníků důvěra. Každý ze zúčastněných zaplatil obnos ve výši 70 EUR za převoz se slibem zajištěné pracovní smlouvy včetně ubytování na dobu tří měsíců, po kterou měly probíhat sezónní práce – podzimní výroba vánočních dekorací. Skupina přijela do ČR a byla dle dohody ubytována. Podepsání smluv bylo přislíbeno na další dny, přičemž práce započala hned následující den po příjezdu. Začalo se pracovat na dvanácti-hodinový provoz sedm dní v týdnu. Ani po čtrnácti dnech neměl nikdo ze zúčastněných podepsanou pracovní smlouvu. Práce byla vyčerpávající. Na místě výkonu práce byli pracovníci pod neustálým dozorem. Každý zaměstnanec dostával týdenní zálohy na jídlo ve výši 1.700 CZK. Až ve čtvrtém týdnu byly podepsány dohody o provedení práce1 – tedy nikoli klasické pracovní smlouvy zaručující také pojištění. Obsah smluv nebyl lidem přeložen. Výplatu na konci měsíce nikdo nedostal. Navíc se lidé dozvěděli, že v jejich smlouvách je bod o normě, kterou musí každý plnit, aby si tak zaručil slíbenou výplatu v plné výši. Při neplnění normy, tzn. v případě, že člověk nestíhal za hodinu vyrobit požadovaný počet dekorací, byl jeho počet vyrobených dekorací přepočítán na normohodinu. To znamená, že se započítalo pouze tolik odpracovaných hodin, kolika odpovídal počet vyrobených dekorací na základě normy. Dále bylo řečeno, že bude vyplacena až celá částka po odpracování tříměsíční doby. Po uplynutí této doby a ukončení prací se skupina dožadovala vyplacení svých výplat. Zúčastněným bylo řečeno, že výplata proběhne týden po ukončení prací, a že do té doby musí setrvat na ubytovně – čeká se na zaplacení od firmy, pro niž byla práce vykonávána. Toto se opakovalo následující dva týdny a ve skupině rostlo napětí. Byla kontaktována pomáhající organizace. Ta zprostředkovala podání podnětu na Oblastní inspektorát práce. Kontrola ovšem neměla kde být vykonána, neboť na pracovišti se již nikdo ze zúčastněných nenacházel, navíc nárokovat se mohla pouze odměna za předchozí dva měsíce, nikoli za poslední odpracovaný měsíc. Na tuto odměnu ještě nevznikl právní nárok. Ve skupině již panovalo velké napětí, protože docházely zásoby jídla a další zálohy již nebyly vypláceny. Lidé se chtěli vrátit domů i bez slíbené vyplacené částky, ale nedisponovali obnosem potřebným na zaplacení cesty. Ve čtvrtém týdnu po ukončení prací došlo konečně na vyplacení odměn. Z těch ovšem bylo odečteno vše, co již bylo vyplaceno na zálohách – včetně 2.500 CZK poplatku za ubytování šlo o 9.300 CZK měsíčně. Zbývalo tedy každému vyplatit 700 CZK za každý odvedený měsíc práce. Každý z účastníků tedy dostal 2.100 CZK. Těm, kteří neplnili stanovenou normu, bylo řečeno, že nebude vyplacena mzda žádná, naopak jim bylo vyhrožováno dluhem vůči zaměstnavateli. Vzhledem k napětí a vyčerpanosti z celého procesu využili všichni tyto peníze na zakoupení jízdenky zpět domů. Po třech měsících se tak každý ze zúčastněných vrátil domů s nulovým výdělkem. Nutno poznamenat, že každý pracoval 12 hodin denně po dobu tří měsíců, bez jediného dne volna. Ve skupině byla i jedna těhotná dívka a několik starších lidí. Právně však bylo vše téměř v pořádku, neboť všichni podepsali dohodu o provedení práce, která tomuto zisku odpovídala a zahrnovala i bod o platbě za ubytování. Jediným přestupkem tak byla odpracovaná doba, která mnohonásobně přesáhla délku povolenou pro dohodu o provedení práce – ta činí pouhých 300 hodin na jednu dohodu. Tento delikt však nikdo ze zúčastněných už neměl sílu řešit. Inspektorát se k celé věci vrátil po několika týdnech. V té době už ale nebyl v ČR nikdo ze svědků a agentura tak zůstala bez postižení.
3. Možná rizika - co se může přihodit
Není možné zde detailně popsat všechny rizikové situace a jejich případná negativní vyústění. Obvykle vše vyplývá z nedodržení dohodnutých podmínek. Pracovníci terénních programů zaměřených na práci s migranty se setkávají s mnoha případy, kdy se cizinec cestující za prací dostane do nezáviděníhodné situace. Je zároveň potřeba si uvědomit, že byť v takových případech pomáhá cizincům na území ČR mnoho organizací, situace je někdy natolik komplikovaná, že za určitou hranicí je naděje na pomoc (tj. zejména vymožení mzdy) velmi mizivá. Svou roli zde samozřejmě sehrává i nepružnost státního systému, kontrolních úřadů či Policie ČR. Je tedy třeba dbát především prevence (viz výše zmíněná pravidla). Jako nejčastější problém pracovních migrantů se jeví nevyplacená mzda. Agentura či zprostředkovatel naslibují dobře vypadající výdělky, přičemž skutečnost je značně odlišná. V období podzimních sezónních prací se tak objevují skupiny dělníků, kteří se nemohou dostat zpět do země původu, nemají kde přebývat, nemají peníze na obživu atd. Tyto problémy se obvykle objeví, kdy zaměstnavatel přestane platit za ubytování po odvedení smluvené práce a výplatu odmítá vyplatit s odůvodněním, že byla vyplacena formou záloh. V některých případech tak dochází vzhledem k vyhrocené situaci k dalším konfliktům. Může se objevit dokonce fyzické násilí, ať již ze strany rozhořčené skupiny pracovníků či ze strany „hlídačů“ pracovní agentury (v práci či na ubytovně). Výhrůžky mohou být různé. V nejtěžších případech může dojít i k tomu, že například skupina žen pracuje pod dohledem „ochranky“ a nemá žádnou volnost pohybu, přičemž práce jde daleko za obvyklou míru únosnosti. Častou výmluvou při neplacení výplat je tzv. neplnění norem. Zaměstnanec se ve smlouvě zaváže k plnění určitého počtu výrobků (často nevědomky). V praxi pak zjistí, že takováto norma je zcela nereálná. Zaměstnavatel pak za nenaplněný počet výrobků strhává pokuty, resp. přepočítává počet výrobků na odpracované hodiny, čímž se dostane na podstatně nižší výši výplaty.
4. Jak se dostat z případných problémů a jak jim předejít
V případě, že se ocitnete v situaci, která vám nepřipadá standardní, a objevují se v ní prvky nastíněné v různých kapitolách této brožury, je vhodné požádat o pomoc buď Policii ČR, nebo některou z neziskových organizací. Pokud vám zde nebudou umět pomoci, nasměrují vás její zaměstnanci na jinou, lépe vyhovující. Je dobré mít před odjezdem na tyto organizace zjištěné kontakty. Jejich pracovníci pak sami dobře vědí, jak kterou situaci řešit a kam se dále obrátit. Kontakty na některé pomáhající organizace naleznete na konci této brožury.
1 Blíže k jednotlivým tipům smluv viz příslušná kapitola. 2 Výše odměny v takovém případě dle zákona nepřesáhne 10.000 CZK měsíčně (cca 350 EUR) a zaměstnavateli tedy nevznikne povinnost odvádět pojištění.
6
7
6. Příklad
ŠVARC SYSTÉM, PRÁCE NA ČERNO A FUŠKY
„Švarc systém“ Paní I. z Moldavska přijela do České republiky na krátkodobé vízum za prací. Později zde prodloužila svůj pobyt a měla pracovní povolení na jeden rok. Poté v roce 2009 ji zaměstnavatel – vietnamská agentura práce nechtěla smlouvu prodloužit jinak, než aby si v roce 2009 zařídila dlouhodobý pobyt za účelem podnikání. Paní I. plně neznala důsledky této změny. Jakožto OSVČ – podnikatelka však mohla zůstat v České republice a to v době, kdy došlo k výraznému omezení vydávání pracovních povolení a dlouhodobých pobytů za účelem zaměstnání. Paní I. dále pracovala v agentuře a vykonávala práci na Borských polích jako dříve. Agentura – tedy zaměstnavatel jí sám přece doporučil změnu pobytového statusu. Tím ulehčil sobě na odvodech za pojištění, ačkoliv sama paní Irina myslela, že je za ní pojištění odváděno jako dříve. Bohužel odváděno nebylo. Paní jako OSVČ pracovala v podstatě na „Švarc systém“ a aniž by to věděla, neplnila účel pobytu. Stávalo se, že při kontrolách byla nucena tvrdit, že vykonává práci na základě smlouvy o dílo a že si pronajímá část linky, na které pracovala. Faktury jí byly vydávány různými firmami až dodatečně pro účely kontroly, nezřídka si za ně musela mafiánovi platit. Když onemocněla, nedostávala žádnou náhradu mzdy. Cizinecká policie zjistila, že neplní účel pobytu. I. se k tomu dostala ještě do dluhů, které jí vznikly na sociálním a zdravotním pojištění. Nakonec odjela před dluhy zpět do Moldavska a do České republiky se asi hned tak nevrátí.
1. Popis problému
„Švarc systém“ = způsob nelegálního zaměstnávání, kdy zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele práci, ale formálně působí jako podnikatel (OSVČ1). r V České republice se jedná o poměrně rozsáhlý fenomén. r Týká se cizinců, kteří mají povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. r Cizinců s povolením k trvalému pobytu a živnostenským listem. „Práce na černo“ = práce bez smlouvy, nelegální práce. r Pro zaměstnance je zákonem trestána pokutou do výše 100.000 CZK. r Pro zaměstnavatele je zákonem trestána pokutou od 250.000 CZK do 10.000.000 CZK. r Je rovněž častým způsobem zaměstnávání cizinců. r Týká se nejen cizinců ale i studentů, důchodců, uchazečů o zaměstnání.
2. Povinnosti a práva
V případě využívání „Švarc systému“: r Zaměstnavatel neodvádí za „zaměstnance“ (OSVČ) zdravotní a sociální pojištění. r „Zaměstnanec“ nemá nárok na peněžní náhrady za dovolenou, v době nemoci či při pracovním úrazu, aj. r Pojištění leží na bedrech „zaměstnance“. r Nejedná se o pracovní poměr, tedy neplatí zde pro něj Zákoníkem práce určená pravidla. r Pokud zaměstnavatel „zaměstnance“ dále nechce, přestane mu dále přidělovat práci. r Odvody daní z příjmu fyzických osob jsou také záležitostí „zaměstnance“. r Nemocenské pojištění (je součástí sociálního pojištění) není pro OSVČ povinné.
3. Možná rizika
Zaměstnanec je mimo ochranu pracovního práva. Stává se více zranitelným například v případech pracovních úrazů, nemocí z povolání, odpovědnosti za škodu, nemoci a dalších. Švarc systém je nelegální a je vysoce pokutován. Tímto jednáním obě zúčastněné strany obchází nejen zákoník práce, ale i další platné právní předpisy. Pokud pracujete ve „Švarc systému“ a máte dlouhodobý pobyt za účelem podnikání, obcházíte nejen zákoník práce, ale i zákon o pobytu cizinců a neplníte tak účel pobytu. Důsledkem může být i vyhoštění z České republiky a peněžní sankce. U cizinců ze třetích zemí2 dochází při práci na černo rovněž k obcházení zákona o pobytu cizinců u všech typů dlouhodobého pobytu. Kvůli výkonu nelegální práce a neplnění účelu pobytu může také snadno dojít k vyhoštění z České republiky.
4. Jak postupovat
r Nedbejte špatných rad a nesolidních slibů zaměstnavatelů. r Nepřistupujte na nezákonné způsoby výkonu práce. r Konejte práci na základě řádné pracovní smlouvy. r Žádejte písemnou smlouvu nejpozději v den nástupu do práce. r Mějte pracovní smlouvu při výkonu práce na pracovišti.
5. Doporučení
V případě ústní dohody vám nikdy není zaručeno, že dojde k zaplacení vydělaných peněz. Nejste ani chráněni, pokud se ocitnete v situaci, jako je pracovní úraz či nemoc. Předtím než začnete vykonávat práci, žádejte písemnou smlouvu nejpozději v den nástupu do práce. Smlouva by měla obsahovat všechny potřebné údaje (viz kapitola „Pracovní poměr“). Uvědomte si, že pracovní smlouvu byste měli mít sebou i na pracovišti, pro případnou kontrolu celní správou, cizineckou policií, nebo inspektorátem práce. Jestliže budete nuceni do nelegálního způsobu zaměstnávání a to ať v podobě „Švarc systému“, „fušek“ či „práce na černo“, práci raději odmítněte a obraťte se na poradenské státní i nestátní instituce. 8
1 OSVČ – neboli osoba samostatně výdělečně činná - osoba, která má příjem z podnikání a/nebo jiné samostatně výdělečné činnosti. 2 Cizinci ze třetích zemí – cizinci mimo EU.
9
4. Jak postupovat
POBYTY, PRACOVNÍ POVOLENÍ A ZAMĚSTNANECKÉ KARTY 1. Krátký popis problému
Pobytová problematika je značně složitá a liší se pro cizince pocházející ze zemí EU (a některých dalších smluvních zemí) a cizince pocházejících mimo EU. Vztahuje se také na rodinné příslušníky občanů EU. Situace je výrazně usnadněná právě občanům EU a jejich rodinám. r Pro občany EU platí: • Ohlašovací povinnost při pobytu delším než 30 dnů. • Potvrzení o přechodném pobytu při setrvání na území ČR déle než 3 měsíce. • Potvrzení o trvalém pobytu po 5 letech pobytu na území ČR. r U občanů ze zemí mimo EU (tzv. třetí země): • Existuje více druhů pobytů za účelem studia, podnikání, sloučení rodiny ad. • Na dobu trvání pracovního poměru, max. však na 2 roky jsou vydávány zaměstnanecké karty.
2. Povinnosti a práva
r Občané EU a zemí jako Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko • Při pobytu na území ČR nejsou vyžadována žádná speciální povolení. • Při pobytu delším než 30 dní máte povinnost ohlásit se na cizineckou policii. • Při setrvání na území ČR déle než 3 měsíce žádejte o vydání potvrzení o přechodném pobytu. • Po 5 letech pobytu můžete žádat o potvrzení o trvalém pobytu. • Potvrzení o trvalém pobytu nenahrazuje cestovní pas. r Povinnosti občanů třetích zemí • Existuje více druhů pobytů, např. za účelem studia, podnikání, sloučení rodiny ad. • Do 3 dnů od vstupu na území ČR se ohlaste na odboru cizinecké policie dle místa pobytu (tuto povinnost může za občana splnit ubytovatel). • V případě příjezdu do ČR za účelem vyzvednutí povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu se do 3 pracovních dnů dostavte na pracoviště MV ČR k pořízení biometrických údajů. • Povolení k pobytu s biometrickými údaji nenahrazuje cestovní doklad. • V případě krátkodobého pobytu (pro vízový i bezvízový styk) lze tento pobyt uplatnit na dobu maximálně 90 dnů v průběhu šesti měsíců. • Zaměstnanecké karty jsou vydávány na dobu trvání pracovního poměru, max. však na 2 roky • K žádosti o zaměstnaneckou kartu je zapotřebí pracovní smlouva nebo smlouva o smlouvě budoucí s konkrétním zaměstnavatelem. • Jsou uznatelné všechny druhy smluvních vztahů (tj. pracovní smlouva, DPP, DPČ; viz kapitola „ Pracovní poměr“). • Zaměstnanecká karta může být vydána na více pozic najednou. • Minimální pracovní doba pro vydání zaměstnanecké karty musí být alespoň 15 hodin týdně. • Přiložte také doklad o zajištění ubytování na dobu pobytu na území. • Při žádosti o zaměstnaneckou kartu se musíte do 3 dnů dostavit na pracovišti MV ČR k odebrání biometrických údajů, které jsou součástí tohoto dokumentu. • V případě změny zaměstnavatele musí být vaše žádost o změnu schválena MV ČR. • Pracovat může cizinec ode dne vydání potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké karty.
3. Možná rizika
Je třeba si kontrolovat platnost veškerých podstatných dokladů a povolení. V případě, že budete na území ČR pobývat bez platných povolení, můžete být z území vyhoštěni s okamžitou platností. Při výkonu práce je také vhodné mít u sebe kopii pracovní smlouvy pro případnou kontrolu oblastním inspektorátem práce nebo cizineckou policií, který ji může vyžadovat. Pokud nesplníte výše uvedené práva a povinnosti, porušujete zákon o pobytu cizinců. Důsledkem může být i vyhoštění z České republiky a peněžní sankce.
r V případě, že se rozhodnete cestovat za prací do České republiky, zjistěte si podmínky vstupu do země na stránkách http://www.mvcr.cz/clanek/sluzby-pro-verejnost-informace-pro-cizince-informace-pro-cizince.aspx r Žádost o povolení k pobytu (krátkodobé vízum, dlouhodobé vízum) se podává na zastupitelském úřadě ve vaší zemi r Pokud žádáte o dlouhodobý pobyt, prodloužení dlouhodobého pobyty, nebo o pobyt trvalý – žádost podáváte na pracovišti MVČR (OAMP) r Jako občané EU i občané mimo EU se nahlaste do 3 dnů na pracoviště MVČR a ohlaste adresu bydliště na území r Informace o podkladech k žádosti dostanete na zastupitelském úřadě, nebo na pracovišti MVČR (OAMP) r K podání žádosti se dostavte osobně r Vždy uvádějte aktuální kontaktní adresu a telefonní číslo.
5. Doporučení
V případě povolení k pobytu a zaměstnaneckých karet obecně platí, že nejlepší je prevence a předcházení jakýmkoli problémům. Detailní informace o všech povinnostech naleznete na všech odděleních MV ČR (odbor azylové a migrační politiky) a na zastupitelských úřadech ČR ve vaší zemi. Pro informace je také možné kontaktovat pomáhající organizace. Pokud necestujete do ČR za účelem zaměstnání a není předpoklad, že za vás bude zaměstnavatel odvádět pojištění, je nutné myslet také na úhradu komplexního zdravotního pojištění na celou dobu pobytu u komerční pojišťovny.
6. Příklad
„Jaký pobyt má paní O.?“ Paní Olga z Ukrajiny přijela v roce 2008 do České republiky za prací na doporučení kamarádky. Přes známou byla odkázána na jednoho zprostředkovatele (mafiána) v ČR – na sever Čech. Ten si od ní vzal v přepočtu cca 10.0000 CZK a přislíbil zajištění příslušných povolení k pobytu. Paní Olga měla pouze pracovat a zprostředkovatel řekl, že vše ostatní zařídí. Olga netušila, jaké povolení k pobytu na území má a ani se o to nestarala. Jak bylo později zjištěno, nejprve se jednalo o krátkodobé vízum, poté o dlouhodobé vízum a později o dlouhodobý pobyt za účelem podnikání. Přesto paní Olga reálně nepodnikala a pracovala bez jakékoliv smlouvy. Živnostenský list a náležitosti k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání zařídil opět mafián, který dával paní Olga za práci ve fabrice necelých 50 CZK na hodinu. Odváděl za ní i pojištění na OSSZ, vyřizoval daně a další náležitosti. Za každý úkon ji strhával peníze ze mzdy. Následně došlo k několika potyčkám mezi mafiánem a paní Olga Olga tak odjela ze strachu zpět na Ukrajinu a vrátila se na doporučení kamarádky zpět do České republiky – na Plzeňsko. Zde potkala svého nynějšího druha a vyvázala se tak zčásti ze závislosti na zprostředkovateli, který jí ztrpčoval život. Pobývala zde asi půl roku, když zjistila, že má nedoplatek na sociálním pojištění ve výši 30.000 CZK. Toto pojištění si běžně platí cizinci na dlouhodobém pobytu za účelem podnikání – tedy podnikatelé sami. Olga vůbec netušila, že má takto nastavený dlouhodobý pobyt a u sebe kromě pasu neměla žádné jiné dokumenty. Kontaktovala pak pracovníky pomáhající organizace, kteří následně zjistili, jaký typ pobytu má a z čeho vyplývá povinnost zaplatit dlužnou částku. Po roce spolupráce s pomáhající organizací se paní vyvázala z područí mafiána úplně, zrušila plné moci, které mafián měl, a věděla, jaký typ pobytu má. Problémy však neskončily. Zjistila, že může žádat o trvalý pobyt v České republice. Dvakrát podala žádost, a ta byla dvakrát zamítnuta na základě nesrovnalostí v překročení délky pobytu mimo území ČR. Olga vůbec netušila, jaké povinnosti se k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání vztahují – vše z minulosti bylo v režii jejího mafiána. Paní Olga podala žádost potřetí Je pozvaná na výslech na OAMP – zde bude přezkoumáno plnění pobytu za účelem podnikání – tedy zda skutečně podnikala – a také její dosavadní pobyt na území ČR. Hrozí, že bude trvalý pobyt opět zamítnut, a to vše jen proto, že dostatečně neznala svá práva a povinnosti ohledně pobytových záležitostí.
1 Obsáhlý informační portál spadá přímo pod MV ČR: http://www.mvcr.cz/clanek/sluzby-pro-verejnost-informace-pro-cizince-informace-pro-cizince.aspx
10
11
ce. Není totiž možné prokázat smluvní vztah k zaměstnavateli. Zaměstnanec tak často ztrácí možnost domoci se své odměny.
PRACOVNÍ POMĚR A PRACOVNÍ SMLOUVA V ČR
Zaměstnavatel je povinen vám vystavovat výplatní pásky s údaji o odpracované době a údaji o peníze obdržené za práci. Trvejte na jejich vystavování! V případě konfliktu se zaměstnavatelem vám tyto pásky pomáhají prokazovat smluvní vztah mezi vámi a zaměstnavatelem.
1. Krátký popis problému
Pracovní poměr = vztah mezi vámi a vaším zaměstnavatelem. Upravuje jej § 30 až § 39 Zákoníku práce (z. č. 262/2006 Sb.) V ČR můžete pracovat jako kmenový zaměstnanec přímo v konkrétní firmě, kde práci vykonáváte a která vás platí. Vedle toho může jít o tzv. zprostředkovanou práci. Vaším zaměstnavatelem je pracovní agentura, která vás vysílá na vykonání práce k odběrateli svých služeb. Firma, kde práci skutečně vykonáváte, je odběratel služeb agentury, pro kterou pracujete. Problémy se obvykle vyskytují při druhém způsobu zaměstnávání, tj. skrze pracovní agenturu. Pracovní agentury často nedodržují pravidla daná Zákoníkem práce ČR, nebo se je snaží různými způsoby obcházet a obohacují se tak na úkor svých zaměstnanců.
2. Povinnosti a práva
V ČR existují tři způsoby uzavření pracovního poměru: r Pracovní smlouva (upravuje § 33 a § 34 zákoníku práce) • Musí být uzavřena písemně a každá strana musí disponovat jedním vyhotovením. • Musí obsahovat údaje o druhu práce, místě výkonu práce, dni nástupu do práce a výši odměny (mzdový výměr1). • Zakládá dlouhodobý pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou. • Zaměstnavatel má povinnost hradit za zaměstnance zdravotní a sociální pojištění. • Je stanovena týdenní pracovní doba (obvykle 40 hodin týdně). • Může být sjednána zkušební doba (obvykle 3 měsíce). • Zaměstnanec má právo na placenou dovolenou. • V případě pracovního poměru s agenturou, musí být součástí pracovní smlouvy také pokyn k tzv. dočasnému přidělení k výkonu práce2. • Agenturní zaměstnanec má mít srovnatelné pracovní podmínky jako kmenový zaměstnanec. r Dohoda o provedení práce (upravuje § 74 - § 77 ZP) • Musí být uzavřena písemně a každá strana musí disponovat jedním vyhotovením. • Zakládá smluvní vztah mimo pracovní poměr, který nesmí vůči jednomu zaměstnavateli přesáhnout 300 hodin ročně. • Zaměstnavatel nehradí zdravotní a sociální pojištění pokud výdělek nepřesáhne 10.000 CZK měsíčně. • Výpovědní lhůta činí 15 dní a výpověď je možné podat bez udání důvodu jakoukoli stranou. r Dohoda o pracovní činnosti (upravuje § 76 - § 77 ZP) • Musí být uzavřena písemně a každá strana musí disponovat jedním vyhotovením. • Zakládá smluvní vztah mimo pracovní poměr, který je podobný pracovnímu poměru. • Nesmí rozsahem přesáhnout v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. • Zaměstnavatel hradí sociální a zdravotní pojištění. • Zrušení dohody podléhá stejným předpisům jako zrušení dohody o provedení práce (viz příslušná kapitola této brožury).
V případě, že je součástí zprostředkování zaměstnání také ubytování, měly by podmínky být obsaženy v pracovní či samostatné smlouvě. Pokud jsou platby za ubytování sráženy automaticky ze mzdy, musí k tomu zaměstnanec dát písemný souhlas.
4. Jak postupovat
V případě, že si nejste jisti, zda je vám nabízený pracovní poměr bezrizikový, vždy trvejte na dodržení základních pravidel pro uzavírání smluvního vztahu. Trvejte na tom, aby: r Trvejte na tom, aby smluvní vztah byl uzavřen písemně. r Chtějte jedno vyhotovení smlouvy. r Smlouva musí obsahovat veškeré uvedené podstatné náležitosti. r V případě agenturního zaměstnávání musí smlouva obsahovat informace o dočasném přidělení k výkonu práce. r Dbejte, aby součástí či přílohou smlouvy byla výše odměny či mzdový výměr. r Výše odměny za vykonanou práci by měla dosahovat alespoň minimální mzdy v ČR (8.500,- Kč měsíčně - stav do 31. 12. 2014; 9.200,- Kč měsíčně - stav od 1. 1. 2015).
5. Doporučení
Pracovní poměr uzavírejte až poté, co budete mít dostatek informací o svém zaměstnavateli, vykonávané práci, místu jejího výkonu a odměně za její provedení. V případě problémů se zaměstnavatelem existuje řada nestátních neziskových organizací, které vám pomohou situaci řešit. Obrátit se můžete zejména na Terén pro ohrožené osoby Diakonie ČCE – střediska Západní Čechy. Problémům je nejlépe předejít a postupovat při podpisu smlouvy v souladu s výše popsanými zásadami. Neostýchejte se nechat si poradit předem v případě nejistoty.
6. Příklad
Práce na černo (bez smlouvy, ústní dohoda, fuška, vyhození z ubytování) Pan Boris byl dovezen do ČR na základě náboru v Bulharsku. Prostředníkovi zaplatil za cestu 100 EUR. Byla mu slíbena dobře placená práce v ČR se zajištěným ubytováním, které mu bude hrazeno v rámci zprostředkování. Pan Boris neznal bližší detaily o místě výkonu práce ani pracovní agentuře. Věděl pouze, že jméno zprostředkovatele je Vasil. Po příjezdu byl dovezen na ubytovnu a následující den začal vykonávat práci na stavbách v okolí Plzně. Smlouvu nepodepsal, ale bylo mu slibováno, že během příštích týdnů bude smlouva připravena. Jednou za týden se na stavbě objevoval muž jménem Kolja, který každému zaměstnanci vyplácel po 500 CZK jako zálohu na jídlo. Žádné potvrzení nevystavoval. Pan Boris takto pracoval 3 měsíce. Po 3 měsících byl náhle vyhozen z ubytovny s odůvodněním, že nadále není práce. Výplatu neobdržel a na nikoho jiného, než na muže jménem Kolja neměl kontakt. Kolja byl od daného dne nedostupný. Vasil, který Borise do ČR přivezl, odmítal odpovědnost s tím, že pouze zprostředkoval dopravu. Pan Boris se náhle ocitl v cizí zemi na ulici bez finančních prostředků a možnosti dostat se alespoň zpět domů. Pomáhající organizace, na kterou pán dostal na stavbě kontakt, sice nakonec zajistila dočasné ubytování, ale vzhledem k absenci jakýchkoli kontaktů nebylo možné se ani pokusit o vymožení nezaplacené mzdy. Neexistovaly žádné dokumenty prokazující Borisovu práci na stavbě. Jeho kolegové z různých zemí, především z Rumunska, zmizeli a na ubytovně už je nezastihl.
3. Možná rizika
Zejména zprostředkovatelské pracovní agentury často nedodržují ustanovení zákoníku práce nebo jej různým způsobem obchází. Vyhýbají se placení zdravotního pojištění nebo krátí povinné odvody daní státu apod. V některých případech smlouvy chybí úplně. Pokud není vyplacena mzda (odměny) je velmi složité zaměstnavateli prokázat porušení závazků, resp. jejich existenci. Takové případy pak končí zpravidla neúspěchem zaměstnan12
1 Samostatný dokument – sloužící k určení mzdových podmínek – zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis (zákoník práce § 113 odst. 4). 2 Tedy údaje o konkrétním místu výkonu práce pro konkrétního odběratele služeb zprostředkovatele zaměstnání.
13
Obecně platí, že vyplácení záloh v pravidelných intervalech bez žádosti zaměstnance je podezřelé.
AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ
4. Jak postupovat
1. Krátký popis problému
Agentura práce = zaměstnavatel, který svým zaměstnancům přiděluje práci u jiného zaměstnavatele, resp. práci vám zprostředkuje. Uživatel = zaměstnavatel, který přiděluje práci zaměstnancům agentur práce. Agentury jsou nejrozšířenějšími zaměstnavateli cizinců v České republice. S agenturním zaměstnáváním je spojeno dočasné přidělení zaměstnance k uživateli (do jiné firmy, na stavbu atd.) a zprostředkování práce. Právě zde se objevují největší rizika. Podpisem pracovní smlouvy nebo dohody (viz kapitola „Pracovní poměr“) se stanete zaměstnancem agentury práce. Na základě smlouvy a pokynu o dočasném přidělení zaměstnance přiděluje agentura práce zaměstnance k uživateli (např. do velké firmy, na stavbu atd.). Zaměstnanec pak vykonává práce dle pokynů uživatele (mistra ve firmě, vedoucího směny na stavbě atd., § 309 zákoníku práce). Agenturní zaměstnávání ošetřuje zákoník práce § 307a - § 309 a zákon o zaměstnanosti § 58 - § 66.
2. Povinnosti a práva
Povinností zaměstnavatele (tj. agentury) je uzavřít dohodu o dočasném přidělení zaměstnance dle § 308 zákoníku práce. Tato dohoda je smluvní vztah mezi agenturou práce a uživatelem. Nesmí v ní chybět: r Jméno a příjmení zaměstnance. r Státní občanství, datum a místo narození a bydliště dočasně přiděleného zaměstnance. r Druh vykonávané práce. r Určení doby, po kterou bude pracovník vykonávat práci pro uživatele. r Místo výkonu práce. r Datum nástupu do práce. r Informace o mzdových a pracovních podmínkách. r Podmínky předčasného ukončení přidělení na práce k uživateli. r Datum sepsání dohody. r Číslo a datum vydání rozhodnutí o povolení zprostředkovávat zaměstnání agenturou. r Podpis zástupce pracovní agentury, uživatele (tj. jiná forma). Zaměstnavatel dále musí se zaměstnancem písemně uzavřít pokyn o dočasném přidělení zaměstnance dle § 309 odst. 2 zákoníku práce. Pokyn musí obsahovat: r Název a sídlo uživatele. r Místo výkonu práce u uživatele. r Dobu trvání dočasného přidělení. r Také informace o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách. r Určení vedoucího zaměstnance oprávněného přidělovat a kontrolovat práci. V pokynu by také měly být popsány podmínky jednostranného prohlášení o ukončení výkonu práce před uplynutím doby dočasného přidělení, byly-li sjednány v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce. Tento pokyn musíte podepsat vy i zaměstnavatel. Jeden originál náleží vám, jeden zaměstnavateli. Agentura práce téhož zaměstnance nemůže dočasně přidělit k výkonu práce u téhož uživatele na dobu delší než 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích (§ 309 odst. 6 zákoníku práce).
3. Možná rizika
Agentura nevydá pracovníkovi pokyn o dočasném přidělení, nesepíše řádnou smlouvu, či neuzavře dohodu o dočasném přidělení zaměstnance k uživateli. Z těchto nedostatků pro vás mohou vyplynout různé problémy při domáhání se výplaty mzdy. Může se také stát, že agentura zaměstnává pracovníka u jednoho uživatele, poté dojde k vyčerpání zakázek a zaměstnanec zůstane bez práce. V takových případech žádejte umístění na jiné pracoviště a přidělení práce dle podmínek smlouvy. V opačném případě vám náleží dorovnání mzdy do výše průměrného výdělku. Agentura může z vaší mzdy strhávat za ubytování pouze v případě, že jste se na tom písemně dohodli, tj. uzavřeli samostatnou smlouvu, či je tento bod součástí vaší pracovní smlouvy. Často se tak děje i bez uzavření takové smlouvy, což je nezákonné. Může se vám přihodit, že bude agentura vyplácet jen týdenní zálohy, bez jakýchkoli potvrzení. Vždy žádejte doklad. 14
V případě, že se rozhodnete uzavřít smluvní vztah s pracovní agenturou: r Přečtěte si všechny smlouvy, chtějte je přeložit, vysvětlit a vždy žádejte kopii. r Pozorně čtěte všechny podmínky a dodatky ke smlouvám a k pokynu o přidělení. r Zaznamenávejte si všechny odpracované hodiny. r Požadujte výplatní pásky. r Žádejte doklad o vyplacení zálohy. r Předcházejte neomluveným absencím a seznamte se s pravidly pro ohlášení absence (např. návštěva lékaře, ošetřování člena rodiny atd). Stává se, že pochybení z vaší strany (tj. neomluvené absence a způsobení škody) s sebou nesou finanční sankce i do výše několika desítek tisíc korun. Pamatujte, že pracovník je zaměstnancem agentury, nikoli uživatele. Uživatel není zodpovědný za pracovní vztah, ani za problémy a nesrovnalosti mezi agenturou a zaměstnancem. Zodpovědnost za pracovní vztah nese agentura a vy.
5. Doporučeni
Spolupracujte s renomovanou a prověřenou agenturou. Vyhledávejte jen takové agentury práce, které jsou ověřené například vašimi známými či z diskuzí na internetu. Dbejte zvýšené pozornosti při zaměstnávání u ukrajinských agentur práce či u agentur, které jsou vedeny občanem nebo občankou ukrajinské národnosti. Z praxe je patrné, že zde se problémy objevují častěji. Buďte obezřetní v takových případech, kdy s vámi jedná někdo pouze po telefonu, přes prostředníky apod. Vždy chtějte znát jména jednatelů společnosti – agentury. Uvědomte si, že pokud nebudete přesně vědět, kdo je váš zaměstnavatel ve firmě nebo na stavbě, kam jste přiděleni, vaše případné problémy se budou řešit jen velice obtížně. V případě nesrovnalostí vše konzultujte s oblastním inspektorátem práce, neziskovou organizací, poradenskými orgány apod. Nepodepisujte nic, s čím nebudete souhlasit, čemu nerozumíte, nebo v případech, kdy jste k tomu nuceni pod tlakem.
6. Příklad
Pan Imre je ze Slovenska a celá jeho rodina žije s ním v České republice. Má dvě malé dcery a manželku. Pracoval přes rok v ukrajinské agentuře v lakýrně, ve fabrice a později střídavě na stavbě a v jedné větší firmě na okraji města. Vše bylo v pořádku do Vánoc minulého roku. Běžně si pan Imre bral zálohy během měsíce a na konci měsíce mu vyplatila jednatelka zbytek peněz. Neexistovaly výplatní pásky a ani pan Imre si nepsal odpracované hodiny či vybrané zálohy. Před Vánoci si pan Imre vzal zálohu 20.000 CZK. Následující měsíc a pak další měsíce pracoval střídavě na stavbách v kraji a ve firmě s katalogy blízko Plzně. V lednu nedostal žádné peníze – jednatelka prý umořila dluh za vybranou zálohu na Vánoce. Na začátku února mu byla dána nová dohoda o pracovní činnosti. Nedostal však žádný nový pokyn k přidělení. Do firmy u Plzně chodil jen dvakrát do týdne. Prostě tak, jak bylo třeba. Od března začal znovu pracovat i na stavbách. Platové podmínky se různily, stavbu od stavby a jejich reálná výše byla odlišná od dohody. Na stavbu i z ní je dovážel a odvážel jistý pan Ivan. Pracovalo se i 12 hodin. Ivana na stavbě každý znal pouze křestním jménem. Pracovalo zde několik Ukrajinců, dva Rumuni a pan Imre. Od dubna do června pak nedostával vůbec žádnou výplatu s tím, že má u agentury dluh. Pan Imre věděl, že má odpracováno mnoho hodin a nic už nedluží. Ale neměl žádný doklad o tom, že na stavbách pracuje – chyběl pokyn o dočasném přidělení a stejně takto jakékoliv relevantní důkazy o této práci. Když chtěl pan Imre peníze řešit s jednatelkou, začala mu vyhrožovat fyzickým násilím na něm i jeho rodině. Má prý ukrajinské mafiány, co to zařídí. To se opakovalo do doby, než práci opustil a obrátil se na poradenskou organizaci. Ti pro něj i jeho rodinu sháněli azylové utajené bydlení a chtěli vyjednávat s agenturou. Pan Imre má však dodnes takový strach, že nechce peníze od agentury ani situaci dále řešit. Naopak chce začít nový život jinde. Agentura zatím pána od posledního vyhrožování nekontaktovala. 15
4. Jak postupovat
MZDA A ODMĚNA V ČESKÉ REPUBLICE 1. Krátký popis problému
Odměna a mzda = peníze za vámi provedenou práci pro zaměstnavatele (tj. firmu, agenturu, či družstvo), vykonanou za určitý čas (obvykle měsíc). V České republice můžete za svoji práci obdržet buď mzdu, nebo odměnu podle toho, jestli uzavřete pracovní poměr nebo některou z dohod. Mzdu i odměnu může zaměstnavatel vyplácet na pracovišti, ve mzdové účtárně, poštovní poukázkou nebo na účet zaměstnance. Způsob výplaty volí zaměstnanec! Nikdy by neměly být vypláceny třetí osobě, bez plné moci. Výše mzdy i odměny se řídí smlouvou, mzdovým výměrem, dohodou o pracovní činnosti či o provedení práce, popřípadě vnitřním předpisem zaměstnavatele. Minimální mzda v České republice činí 50,60 CZK/hodinu, nebo 8.500 CZK/měsíc (od 1. 1. 2015 9.200 CZK/ měsíc).
2. Povinnosti a práva
r Mzda (§ 113 – § 121 zákoník práce) • Sjednává se ve smlouvě, mzdovým nebo vnitřním předpisem. • V případě pokynu k dočasnému přidělení, musí být zde být podmínky také uvedeny. • Musí být sjednána před nástupem do práce. • Při vyplacení peněz musíte dostat výplatní pásku (§ 142 odst. 5 zákoníku práce). • Výplatní páska obsahuje pojmy jako: superhrubá mzda, hrubá mzda, čistá mzda1. • Hrubá mzda při 40 hodinách práce na týden2 nesmí být nižší než minimální mzda. • Datum výplaty mzdy (tzv. „výplatní termín“) může být určen ve smlouvě. • Není-li určen výplatní termín, musí být mzda vyplacena nejpozději do posledního kalendářního dne následujícího měsíce po vykonání práce („tzv. „splatnost mzdy“). r Odměna (§ 138 zákoník práce) • Je vyplácena za práci konanou mimo pracovní poměr. • Náleží za práci konanou na základě dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce. • Její výše a podmínky poskytování se sjednávají v dohodě. • Máte nárok na výplatní pásky.
3. Možná rizika
r Trvejte na uvedení mzdy/odměny ve smlouvě, dohodě nebo mzdovém výměru. r Vždy se snažte získat výplatní pásky – je to povinnost zaměstnavatele. r Hlídejte si termín vyplácení mzdy – pokud se výplata zpozdí, žádejte vysvětlení. r V případě nevyplacení mzdy či odměny, okamžitě jednejte se zaměstnavatelem, případně s poradenskými službami. r Nevěřte slibům zaměstnavatele a chtějte vždy plnou mzdu ve výplatním termínu. r Ujistěte se, že stanovená výše odměny odpovídá vaší dohodě a zákonu (minimální mzdě).
5. Doporučení
Je-li výše odměny či mzdy jiná, než je psáno ve smlouvě, jedná se o nezákonné jednání zaměstnavatele.
Při uzavírání smlouvy proto dbejte zvýšené opatrnosti. Před jejím podpisem si ji pečlivě přečtěte. Pokud něčemu nerozumíte, doptejte se zaměstnavatele. Nesouhlasíte-li s obsahem nebo mu nerozumíte, smlouvu nepodepisujte! Když namísto písemné smlouvy uzavřete jen ústní dohodu, nebude písemně podložen ani mzdový výměr či mzdové podmínky. Nebudete mít zaručenu výši odměny ani její vyplacení. Za nižší částku než je minimální mzda, nepracujte.
6. Příklad
Nevyplacení mzdy Pan K. z Ukrajiny pracoval pro agenturu na Plzeňsku. Měl pracovní smlouvu, kde ale nebyla uvedena výše mzdy za odvedenou práci. Pracoval jako stavební dělník. S jednatelem agentury se nikdy neviděl, komunikoval vždy jen přes koordinátora V., který byl také Ukrajinec. Dohodli se pouze ústně na tom, že bude brát 90 CZK/ hodinu a pokud bude potřebovat zálohu, tak může dostat až 1.500 CZK za týden. Pracoval i 10 hodin denně převážně na jedné stavbě. Výplatní pásky nedostával. Hned po druhém měsíci práce v České republice se dostal do problémů. Ačkoliv si pan K. vydělal zhruba 20.000 CZK dostal na ruku od mistra na stavbě jen 3.250 CZK. Když se pan K. ohradil, sdělili mu, že mistr tyto peníze pro něj dostal a nic víc neví. Obrátil se proto na koordinátora, který mu řekl: „Tak si to spočítej, děláš za padesát na hodinu a měl jsi šestku zálohu.“ Pan K. se ohradil, že jeho výplata má být vyšší. Bylo mu však sděleno, že to nikoho nezajímá, ve smlouvě to uvedeno nemá a padesát na hodinu je klasická mzda pro dělníka na stavbě. Pan K. vzal tedy vyplacené peníze a dál pracoval za padesát korun na hodinu. Po několika týdnech a vybraných zálohách již neměl žádné prostředky k tomu, aby se zde uživil, zálohy stačily sotva na ubytovnu a něco málo k jídlu. Nevěděl tedy co dál a obrátil se na služby pomáhající organizace, která se snažila najít řešení této bezvýchodné situace. Již mu nemohli příliš pomoci. Po hádce s koordinátorem V. podal v agentuře výpověď, ale ušlou mzdu již nikdy neviděl. Nikdy nedokázal, kolik hodin skutečně odpracoval a že výše mzdy měla být 90 CZK/hodinu.
Největším rizikem je nevyplacení, zadržování nebo krácení mzdy/odměny. V praxi se terénní pracovníci Diakonie setkávají s různými formami tohoto neseriózního jednání zaměstnavatele. Mnohdy se jedná o neseriózní zprostředkovatele, agentury, nebo práce na černo (tzv. fušky), kde smlouva úplně chybí. V těchto situacích je nejlépe obrátit se na poradenské služby. Stává se, že mzda/odměna neodpovídá tomu, co máte uvedeno ve smlouvě či mzdovém výměru. Někdy není vyplacena v termínu, nebo ji nedostanete vůbec. Pokud vám zaměstnavatel nedává výplatní pásky, rovněž to není v pořádku. Dalším rizikovým jevem jsou zálohy. Pokud vybíráte zálohy během pracovního měsíce, počítejte s tím, že mzda/odměna bude o tyto částky zkrácena. Vyplácení záloh během měsíce není úplně standardní. Buďte vždy obezřetní a při převzetí zálohy žádejte výdajový doklad. 16
1 Superhrubá mzda obsahuje základní mzdu, příplatky, odměny, náhrady a sociální a zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel. Hrubá mzda obsahuje základní mzdu, příplatky, odměny, náhrady. Čistá mzda jsou konečné peníze v příslušné výši - dle smlouvy po odečtení sociálního a zdravotního pojištění, 15% daně z příjmu superhrubé mzdy a případně dalších poplatků. 2 Nejvyšší přípustný rozsah týdenní pracovní doby stanoví Zákoník práce (§ 79 odst. 1) na 40 hodin.
17
ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ 1. Krátký popis problému
Zdravotní a sociální pojištění = odvody, na jejichž platbě se podílí jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Část těchto odvodů je vám strhávána z hrubé mzdy (1/3), druhou část doplácí zaměstnavatel (2/3). r Zdravotní pojištění • Je určeno k úhradě zdravotní péče, léků a nezbytných lékařských výkonů. • Ne všechny výkony a prostředky jsou hrazeny v plné výši. • Zdravotní pojištění je povinné pro každého občana ČR. • Je povinné i pro osoby, které mají na území ČR trvalý pobyt. • Osobám bez povolení k trvalému pobytu vzniká účast ve veřejném pojištění zaměstnáním u zaměstnavatele se sídlem na území ČR. • Cizinec, který nemá v době nezaměstnanosti nárok na hrazení pojištění úřadem práce, může uzavřít smluvní zdravotní pojištění dle tarifů jednotlivých pojišťoven – tzv. komerční pojištění. r Sociální pojištění • skládá se z příspěvku na: důchodové pojištění, státní politiku zaměstnanosti, nemocenské pojištění. • Z hlediska zaměstnání je nejpodstatnější pojištění nemocenské. • Zajišťuje příjem cca 60 % průměrné měsíční mzdy od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti. • Prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti proplácí zaměstnavatel náhradu mzdy. • Důchodové pojištění zakládá právo na invalidní, starobní či pozůstalostní důchod. • Sociální pojištění zakládá právo na podporu v nezaměstnanosti.
2. Povinnosti a práva
Někdy zaměstnavatel zaměstnance odhlásí ze zdravotního pojištění, i když zaměstnání trvá. Při lékařském ošetření pak může kartička pojištěnce vypadat jako krytá. Nekrytí pojištění vyjde najevo až po několika dnech či týdnech od ošetření. Středisko, kde jste byl ošetřen, pak bude požadovat úhradu po vás, čímž vám vznikne dluh. V případě pracovní neschopnosti mají pracovní agentury tendenci rozvazovat se zaměstnancem pracovní poměr. Zaměstnanec se stává finančním břemenem. Ujistěte se, že agentura nepodmiňuje platnost vaší smlouvy dobou, po kterou je zajištěna práce u odběratele služeb agentury. Agentura pak toto může tvrdit, že nemá práci a v době nemoci pracovní poměr ukončit. Zůstanete pak bez krytí léčebných výdajů i bez náhrady mzdy.
4. Jak postupovat
Odhlášení zaměstnance ze zdravotního pojištění v době trvání zaměstnání, je protizákonné. Výjimkou je výše zmíněná podmínka o trvání zaměstnání po dobu, po kterou agentura pro vás má práci. Zaměstnavatel nemůže bez doložení rozvázání pracovního poměru ukončit hlášení zaměstnance na OSSZ. V době pracovní neschopnosti, není možné rozvázat pracovní poměr bez souhlasu zaměstnance. Pokud k vašemu odhlášení ze zdravotního pojištění v době trvání zaměstnání přesto došlo: r vyžádejte si na OSSZ potvrzení o trvání zaměstnání, r potvrzení předložte na zdravotní pojišťovně, r pojišťovna vás ke zdravotnímu pojištění zpětně přihlásí, r opět budete moci využívat služeb lékaře „bezplatně“.
Za nahlášení k odvodům plateb pojištění je zodpovědný zaměstnavatel. V případě, že pracujete prostřednictvím pracovní agentury, má tuto odpovědnost agentura - váš zaměstnavatel. Povinnost platit odvody pojištění zakládá jak klasická pracovní smlouva, tak dohoda o pracovní činnosti. V případě dohody o provedení práce vzniká tato povinnost pouze v případě, že výdělek zaměstnance přesahuje 10.000 CZK měsíčně.
Problémům je nejlépe předcházet a to kontrolou. Ověřte si, zda vás zaměstnavatel k zdravotnímu a sociálnímu pojištění přihlásil, zejména jste-li zaměstnanec pracovní agentury. Na každé pobočce či místní správě sociálního zabezpečení vám řeknou, zda vás zaměstnavatel přihlásil dle zákona a zda pravidelně odvádí příslušné částky pojištění. Kontrolu lze provést také dle výplatních pásek, které má zaměstnavatel povinnost vám vystavovat.
V případě nemoci poté máte nárok na náhradu mzdy a úhradu základního lékařského ošetření.
Pravidelně si ověřujte krytí (trvání přihlášení) průkazu zdravotního pojištění na příslušné zdravotní pojišťovně.
r POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE • Účastnit se pojištění odvodem své části (provádí zaměstnavatel stržením z vašeho výdělku). • O vzniku pracovní neschopnosti informujte okamžitě nadřízeného například telefonicky. • V případě onemocnění je zapotřebí neprodleně odevzdat zaměstnavateli příslušnou část potvrzení o pracovní neschopnosti1. • Neprodleně hlásit zaměstnavateli veškeré změny svých osobních údajů.
5. Doporučení
6. Příklad
V případě nemoci při návštěvě lékaře zjistíte, že nebudete ošetřeni, neboť vaše (byť vystavená) kartička pojištěnce není kryta. Ošetření si tak budete muset hradit sami. Zaměstnavatel za vás totiž neodvedl příslušné platby zdravotního pojištění.
Odhlášení z pojištění Pan Claudiu pracoval skrze pracovní agenturu ve skladu stavebního materiálu. Měl podepsanou pracovní smlouvu. Jednoho dne se mu na pracovišti stal úraz nohy a nemohl dále chodit. Bylo to v noci. Mistr směny jej odmítl odvézt k lékaři. Claudiu si nakonec zavolal sanitku a nechal se k lékaři odvézt. Na pohotovosti jej ale odmítli ošetřit, neboť jeho kartička pojištěnce nebyla krytá. Claudiu přečkal na pohotovosti celou noc s nohou v kýblu s ledem, což byla jediná věc, kterou mu doktor poskytl. Ráno se dostavil jeho zaměstnavatel (představitel agentury) a zaplatil za něj nezbytné ošetření, nikoli však dluh za převoz sanitkou. Ihned se Claudia vyptával, zda se nyní vrátí zpět do Rumunska. Agentura za něj nechtěla hradit žádné odvody ani náhradu mzdy, neboť pro ni momentálně nebyl rentabilní. Claudiu se rozhodl setrvat a nastoupit pracovní neschopnost. Agentura odmítla proplatit prvních 14 dní náhrady mzdy. Po návštěvě OSSZ za asistence pomáhající organizace zjistil Claudiu, že pojištění zde hrazeno je a vyžádal si o tom potvrzení. Na základě tohoto potvrzení se opětovně nahlásil ke zdravotnímu pojištění. Jelikož Claudiu včas odevzdal potvrzení o pracovní neschopnosti zaměstnavateli a ten kupodivu splnil svou povinnost a odevzdal jej dále na OSSZ, bylo panu Claudiu po uplynutí 14 denní lhůty započato vyplácení dávek v pracovní neschopnosti. Při zpětném prokázání zdravotního pojištění se povedlo zbavit se dluhu za převoz sanitkou a ještě byl panu Claudiu vrácen poplatek za ošetření, který za něj dříve uhradil představitel agentury. Po vyléčení se Claudiu do agentury již nevrátil. Většina podobných příběhů, ale takto dobře nekončí.
Pokud zaměstnavatel neodvádí pouze úhrady sociálního pojištění, nebudou vám v době pracovní neschopnosti vypláceny nemocenské dávky (tzv. „nemocenská“).
1 Je ve vašem zájmu, odevzdat příslušný tiskopis zaměstnavateli co nejdříve. Zákonná lhůta není stanovena, nicméně standardní doba jsou 3 pracovní dny. Řiďte se také interními předpisy zaměstnavatele. Vznik pracovní neschopnosti hlaste nadřízenému okamžitě, například telefonicky.
r POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE • Nahlásit zaměstnance k platbě sociálního pojištění na příslušnou OSSZ. • Nahlásit zaměstnance k platbě zdravotního pojištění na příslušnou zdravotní pojišťovnu. • Opatřit zaměstnanci průkaz zdravotního pojištěnce nebo dočasné potvrzení o zdravotním pojištění. • Odvádět za zaměstnance příslušnou část odvodů všech povinných pojištění. • V případě nemoci doručit na OSSZ „přílohu k žádosti o dávky nemocenského pojištění“.
3. Možná rizika
Pro zaměstnavatele jsou odvody pojištění vysokým nákladem, kterému se zejména pracovní agentury a neseriózní zaměstnavatelé snaží vyhnout. Způsobů je mnoho.
18
19
3. Možná rizika
Pro zaměstnavatele je výskyt pracovních úrazů nepříjemnou záležitostí a je tudíž možné, že neseriózní zaměstnavatelé či pracovní agentury se budou snažit úraz popírat. Zaměstnavatel se může snažit svádět vinu na vás jako zaměstnance a vaše zavinění v důsledku porušení předpisů o bezpečnosti práce.
PRACOVNÍ ÚRAZ 1. Krátký popis problému
Pracovní úraz = zranění (i smrtelné), které se přihodí při výkonu zaměstnání při plnění pracovních úkolů, nebo při přímé přípravě na ně. Nerozhoduje rozsah pracovního úvazku ani typ smlouvy (tj. pracovní smlouva, dohoda o provedení práce či o pracovní činnosti). Jakýkoli úraz, který se odehraje na pracovišti, může být klasifikován jako pracovní v případě, že zaměstnavatel neprokáže opak (např. když se úraz stal vaším vlastním zaviněním při nedodržení platných předpisů a bezpečnosti práce). O klasifikaci úrazu jako pracovního rozhoduje zaměstnavatel, nikoli lékař. Ten pouze na „neschopence“1 označí políčko „pracovní“. Pracovním úrazem není zranění na cestě do zaměstnání a zpět.
2. Povinnosti a práva
V případě, že se na pracovišti stane úraz, vyplývá z toho několik neodkladných povinností jak pro zaměstnavatele, tak pro vás.
V případě agenturního zaměstnávání se agentura může snažit rozvázat pracovní poměr. Pro agenturu zaměstnanec po pracovním úrazu či v dlouhodobé pracovní neschopnosti není dobrou investicí. Je zapotřebí dát si pozor, zda pracovní smlouva neobsahuje ujednání o době výkonu práce pouze po dobu, kdy je zajištěna práce u odběratele služeb agentury. Agentura pak v případě dlouhodobé nemoci může rozvázání pracovního poměru odůvodnit právě nedostatkem práce.
4. Jak postupovat
V případě že to stav neprodleně po úrazu dovoluje je vhodné: r Trvat na sepsání a vyplnění všech výše popsaných dokumentů. r Vyfotit stav věcí a místo nehody ihned po úrazu r Zajistit si očitá svědectví (např. nahrát na mobilní telefon). r Pokud zaměstnavatel (či nejbližší nadřízený) odmítá vyhotovit příslušné záznamy, přivolejte na místo ihned Policii ČR, popř. kontaktujte oddělení bezpečnosti práce daného podniku.
5. Doporučení
Nenechávejte situaci bez náležitého vyšetření. Pokud situaci nerozumíte a je pro vás nepřehledná, kontaktujte co nejdříve pomáhající organizaci, vlastní zdravotní pojišťovnu či oblastní inspektorát práce, který vám pomůže, procesem vás provede a dá vhodná doporučení.
Zaměstnavatel musí pracovní úraz vyšetřit a podat o něm hlášení příslušným orgánům. Vy jako zaměstnanec máte nárok na odškodnění. Jedná se o nárok na náhradu: r Za ztrátu na výdělku (po dobu nemoci i po jejím skončení). r Bolestného a ztížení společenského uplatnění. r Nákladů spojených s léčením. r Majetkové škody (zničených věcí).
6. Příklad
POVINNOSTI, PRÁVA A DOPORUČENÍ PRO ZAMĚSTNANCE r Pracovní úraz bez prodlení nahlaste nadřízenému (s ohledem na stav). r Stejnou povinnost mají i svědkové pracovního úrazu. r Podrobte se vyšetření u lékaře, kde získáte odbornou zprávou o vyšetření. r Uschovejte si veškeré lékařské zprávy. r Evidujte si výdaje spojené s léčbou pracovního úrazu (poplatky u lékaře, v nemocnici, v lékárně, cestovní výdaje aj.) pro pozdější prokázání nároku na náhradu těchto výdajů. r Po ukončení léčení vám ošetřující lékaři vyčíslí bodové hodnocení bolestného. r Rok od ukončení léčení vyčíslí ošetřující lékaři bodové hodnocení ztížení společenského uplatnění (tzv. „trvalé následky“). r Neprodleně odevzdejte příslušnou část dokladu o pracovní neschopnosti zaměstnavateli. r Zaměstnanci pracující prostřednictvím agentury oznámí úraz vedoucímu směny, ideálně si zajistí svědky úrazu, případně i důkazy (fotografie místa, výpovědi svědků natočené na telefon apod.). POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE r Objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu – vyšetřit událost. r Vést evidenci pracovních úrazů (tzv. „knihu úrazů“). r Vyhotovit záznam o úrazu (kopii obdrží zaměstnanec). r Zaslat záznam o úrazu příslušným orgánům a institucím. r V případě nutnosti vyhotoví hlášení o změnách v protokolu o úrazu (a též odešle na příslušné instituce). r Po dobu pracovní neschopnosti dorovnávat mzdu do výše průměrného měsíčního výdělku před vznikem úrazu. r Převést zaměstnance na jinou práci v případě, že zdravotní stav po ukončení léčení nedovoluje výkon původní práce. Pokud jinou vhodnou práci nemá, může ukončit pracovní poměr dle § 52 písm. d) ZP. Zaměstnanci dle § 67 ZP vzniká nárok na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrné měsíční mzdy. 20
Neuznání pracovního úrazu Pan Z. prodělal pracovní úraz jako kmenový zaměstnanec. Nevěděl, jak vážný jeho stav bude a daný den zůstal v práci a dokončil směnu. O úrazu byl proveden záznam do knihy úrazů, ale záznam o úrazu byl vyhotoven až další den. Další den také pan Z. navštívil lékaře a u zaměstnavatele trval na veškerých dokumentech o úrazu. Měl dokonce své svědky, kteří viděli, jak se situace seběhla. Záznam o úrazu dostal pan Z. až po několika dnech. Dokument si i vyfotil na svůj fotoaparát. jednoho dne navštívil pana Z. vedoucí směny. Po krátké konfrontaci mu vytrhl záznam o úrazu z ruky a odešel. Firma dále odmítala uznat úraz jako pracovní, byť má být proti takovým událostem ze zákona pojištěna. Panu Z. nezbývalo, než se obrátit na soud a po dobu trvání nemoci a léčení pobírat pouze dávky nemocenské OSSZ. Léčení trvalo dlouho a soudy jednaly pomalu. Podpůrčí doba nakonec panu Z. skončila a on se ocitl bez příjmů. Zaměstnavatel jej totiž odmítl přeřadit na jiné místo a ukončil s ním pracovní poměr bez nároku na odstupné, na které je v případě pracovního úrazu nárok. Pan Z. se musel nahlásit na úřadu práce. Krom žaloby podané na neuznání pracovního úrazu tak pan Z. musel podat další žalobu a to o výši odstupného. Pan Z. si po celou dobu schovával veškeré lékařské zprávy a další dokumentaci, kterou předložil u soudního jednání. První soudní líčení se odehrálo po více jak roce od podání žaloby. Soud pan Z. nakonec vyhrál a své peníze si vymohl. Celá záležitost ale trvala více jak dva a půl roku.
1 Tiskopis, který vydává lékař při pracovní neschopnosti – nemoci. Lze o něj požádat lékaře i tři dny zpětně. Při nemoci vždy navštivte lékaře a požádejte o tento tiskopis.
21
4. Jak postupovat
UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU 1. Krátký popis problému
V každém zaměstnání může dojít k ukončení pracovního poměru. Ten může být ukončen zejména těmito způsoby: r Dohodou. r Výpovědí. r Okamžitým zrušením. r Zrušením ve zkušební době. r Uplynutím doby (v případě smlouvy na dobu určitou1). Dále např. hromadným propuštěním, smrtí, skončením pobytu cizince na území či vyhoštěním cizince. S ukončením pracovního poměru jsou spojena práva i povinnosti, které upravuje zákoník práce § 48 -§ 73. Je třeba mít se na pozoru a proti neoprávněnému ukončení se okamžitě písemně ohradit, případně trvat na dalším zaměstnávání (dle § 69, odst. 1 zákoníku práce), nebo se obrátit na poradenské služby.
r Trvejte na přidělení práce i v případě, že zaměstnavatel tvrdí, že práci nemá. r Požadujte informace písemné (např. o zrušení směny, nařízení dovolené, atd.) r O nepřítomnosti na pracovišti informujte předem a to prokazatelně (písemně). r V případě ukončení pracovního poměru požadujte dokument v písemné formě. r Požadujte zasílání korespondence na uvedenou kontaktní adresu, kde se skutečně zdržujete. r Požadujte nejpozději v den skončení vystavení evidenčního listu důchodového pojištění a zápočtového listu.
Zákonné ukončení pracovního poměru má být vyhotoveno písemně ve dvou výtiscích a doručeno (poštou či osobně) do rukou zaměstnance.
5. Doporučení
Uvádějte vždy kontaktní adresu, kde se zdržujete. V případě že nemáte práci, přihlaste se neprodleně na úřad práce. Pokud si nevíte rady, požádejte o pomoc poradenské služby, které jsou obvykle poskytovány zdarma.
6. Příklad
Ukončení pracovního poměru Paní G. z Bulharska pracovala přes pracovní agenturu na smlouvu na dobu určitou. Většina jejích známých pracovala přes tu samou agenturu. Smlouva byla sepsána, paní ji dostala do ruky, vše se zdálo být v pořádku, všichni z agentury pracovali a vykonávali práci pro jednu velkou firmu. Jediným problémem bylo, že paní smlouvě nerozuměla, protože byla psána v českém jazyce. Jednoho dne paní G. onemocněla, zaměstnavateli dodala tiskopisy o pracovní neschopnosti a v domnění, že je vše v pořádku, chodila k lékaři a na ostatní vyšetření a pobírala nemocenskou. Jednoho dne zjistila, že její zdravotní pojištění skončilo, nevěděla proč. Zdravotní pojištění je vázáno na zaměstnanecký poměr. Její známí ji doporučili obrátit se na poradenskou službu - terénní program. Po krátké konzultaci došlo ke zjištění, že v pracovní smlouvě je doba určitá vymezena termínem skončení prací pro uživatele – tedy onu velkou firmu. Nebylo tak těžké domyslet si, co se stalo – pracovní poměr skončil. Najednou se paní ocitla v situaci, kdy přišla bez upozornění o zaměstnání, ačkoliv byla v pracovní neschopnosti. Výpověď nedostala, protože pracovní poměr skončil uplynutím doby určité. Došlo tedy k tomu, že uživatel – firma – kvůli nemoci ukončila práci pro paní G., a tím skončil i zaměstnanecký poměr v agentuře. Ačkoliv nemoc a tím i pracovní neschopnost stále trvá, pracovní poměr je de facto skončen, a to aniž by existovala jakákoliv pracovně právní ochrana. Co se týká proplácení nemocenských dávek, terénní pracovníci paní vyprovodili na OSSZ a vyplácení dávek vyřídili zpětným přihlášením k nemocenskému pojištění.
2. Povinnosti a práva
r Dohoda (§ 49 zákoníku práce) o ukončení pracovního poměru • Vyžaduje souhlas obou stran (zaměstnance i zaměstnavatele). • Musí být provedena písemně. • Pracovní poměr končí dnem sjednaným v dohodě. r Výpověď (§ 50 zákoníku práce) z pracovního poměru • Jedná se o jednostranný úkon zaměstnavatele či zaměstnance • Musí být provedena písemně a doručena (tj. předána osobně či poštou). • Výpovědní lhůta je minimálně 2 měsíce. • Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce. r Okamžité zrušení pracovního poměru (§ 55 a § 56 zákoníku práce) • Jedná se o jednostranný úkon zaměstnavatele či zaměstnance. • Lze zrušit jen z důvodu uvedených v § 55 a 56 zákoníku práce. • Musí být provedena písemně a doručena (tj. předána osobně či poštou). • Doporučení zákona podat zrušení 3 dny předem (není to povinnost). r Ve zkušební době (§ 66 zákoníku práce). • Zkušební doba trvá zpravidla 3 měsíce od nástupu. • Pracovní poměr lze v této době zrušit v podstatě kdykoliv. • Jedná se o jednostranný úkon zaměstnavatele či zaměstnance. • Není nutné uvádět důvod skončení. • Musí být provedena písemně a doručena (tj. předána osobně či poštou).
Další možnosti skončení pracovního poměru lze konzultovat s poradenskými službami.
3. Možná rizika
Dejte si pozor na to, když vám zaměstnavatel či nadřízený sdělí, že se do práce nejde. Informaci je vhodné ověřit, osobně se informovat a vyžádat si ji písemně. Je třeba řídit se tím, co je ve smlouvě. Může jít o taktiku zaměstnavatele, jak se vás - zaměstnance zbavit pro porušení pracovní kázně. V době nemoci či rodičovské dovolené vám nesmí být ukončen pracovní poměr (viz kapitola ukončení) s výjimkou dohody o rozvázání pracovního poměru. Smlouva na dobu určitou nesmí být prodloužena více než dvakrát. Zaměstnavatelé toto pravidlo obcházejí, což je nezákonné. Výslovně požádejte o změnu smlouvy na dobu neurčitou. V některých případech agenturního zaměstnávání na dobu určitou končí pracovní poměr skončením práce u uživatele (ve firmě, stavbě, továrně ad.)2. Tehdy se agentura zbaví svých zaměstnanců v době skončení zakázek. Zaměstnanec nemá žádnou ochranu. V takovém případě má zaměstnavatel právo podat výpověď i v době nemoci. Pozor na tuto výjimku. Pokud vás zaměstnavatel nutí k podpisu dohody o rozvázání pracovního poměru, je zřejmě něco v nepořádku. Dohoda je oboustranný úkon a musí s ní souhlasit tedy i zaměstnanec. Někteří zaměstnavatelé při ukončení nevystavují evidenční list, nesepíší výpověď, nevystaví zápočtový list. Na tyto dokumenty máte ze zákona nárok. Je nutné je po zaměstnavateli písemně (popř. i soudně) vyžadovat. 22
1 Např.: pracovní smlouva je uzavřena na dobu od 1. 1. 2015 do 31. 6. 2015 – pracovní poměr tedy končí 31. 6. 2015 (není-li smlouva prodloužena). Smlouvu na dobu určitou lze prodloužit maximálně dvakrát na dobu maximálně 3 roky. Poté se bude jednat již o smlouvu na dobu neurčitou. 2 Formule ve smlouvě např. „Pracovní poměr je sjednán na dobu určitou, a to do doby trvání prací u uživatele.“
23
Web: http://www.dchp.cz/poradna-pro-cizince-a-uprchliky-plz Služba poskytuje pomoc v: • sociálním poradenství • pracovně – právní problematice • tlumočení
KONTAKTY Níže uvádíme kontakty na pomáhající organizace a poradenské instituce v Plzeňském kraji. V případě problémů se na ně můžete obrátit. Všechny služby jsou zdarma. Některé uvedené organizace a instituce působí i na celém území České republiky. NESTÁTNÍ INSTITUCE Diakonie ČCE- středisko Západ Terén pro ohrožené osoby Poradna pro občany v nesnázích Rokycany Adresa: Rodinná 39 Adresa: Svazu bojovníků za svobodu 68 301 00 Plzeň 337 01 Rokycany Telefon: +420 737 651 641 Telefon: +420 373 728 536, +420 775 720 492 E-mail:
[email protected] E-mail:
[email protected] Web: http://www.diakoniezapad.cz Web: http://www.diakoniezapad.cz Služba poskytuje pomoc v: Služba poskytuje pomoc v: • pracovně - právní problematice • sociálně – právní problematice • pobytové problematice • pracovně – právní problematice • sociálním poradenství • dluhové a spotřebitelské problematice • tlumočení La Strada Česká republiky Adresa: P. O. Box 305 111 21 Praha 1 Tel: +420 222 721 810 SOS linka: +420 222 717 171 +420 800 077 777(bezplatné volání) E-mail:
[email protected] Web: http://www.strada.cz Služba poskytuje pomoc v: • problematice obchodu s lidmi • problematice pracovního vykořisťování • problematice sexbyznys • sociálním poradenství
Občanská poradna Plzeň Adresa: Koterovská 41 326 00 Plzeň Telefon: +420 377 456 468 +420 777 964 563 E-mail:
[email protected] Web: http://www.opplzen.cz Služba poskytuje pomoc v: • sociálně – právní problematice • pracovně – právní problematice • dluhové a spotřebitelské problematice Centrum na podporu integrace cizinců Adresa: Americká 3 301 00 Plzeň Telefon: +420 725 874 976 E-mail:
[email protected] Web: http://www.integracnicentra.cz/ Služba poskytuje pomoc v: • sociálně – právní problematice • zabezpečení jazykových kurzů Člověk v tísni - pobočka Plzeň Adresa: Mikulášské náměstí 17 326 00 Plzeň Telefon: +420 377 240 090 E-mail:
[email protected] Web: http://www.clovekvtisni.cz/cs/ socialni-prace/pobocka/plzen Služba poskytuje pomoc v: • problematice sociálního vyloučení • sociálně - právní problematice • pracovně - právní problematice • dluhové problematice
Organizace pro pomoc uprchlíkům – pobočka Plzeň Adresa: Sady Pětatřicátníků 33 301 00 Plzeň Telefon: +420 604 809 165 E-mail:
[email protected] Web: http://www.opu.cz Služba poskytuje pomoc v: • pobytové problematice • problematice uprchlictví • sociálním poradenství pro cizince • pracovně - právní problematice
STÁTNÍ INSTITUCE Odbor azylové a migrační politiky - Cizinecká policie Poskytuje informace o: krátkodobém, dlouhodobém a trvalém pobytu, podání žádosti a biometrii Pracoviště OAMP Plzeň Pracoviště CP Klatovy Adresa: Slovanská alej 2046/26 Adresa: nábřeží Kpt. Nálepky 412 326 00 Plzeň 339 15 Klatovy Telefon: +420 974 320 290 Telefon: + 420 974 334 800, + 420 974 334 802 E-mail:
[email protected] E-mail:
[email protected] Web: http://www.mvcr.cz Adresa: Dragounská 130 339 15 Klatovy Telefon: +420 974 334 803 E-mail:
[email protected] Web: http://www.mvcr.cz
Charita - Poradna pro cizince a uprchlíky Adresa: Cukrovarská 16 301 00 Plzeň Telefon: +420 377 441 736 +420 731 433 096 E-mail:
[email protected] 24
25
Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj Poskytuje informace o: pracovně právní problematice a přijímá podněty ke kontrole zaměstnavatelů Adresa: Schwarzova 2617/27 301 00 Plzeň Telefon: +420 377 423 066 E-mail:
[email protected] Web: http://www.suip.cz/oip06/ Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Plzni Poskytuje informace o: dávkách hmotné nouze a státní sociální podpory, evidenci nezaměstnaných, podpoře v nezaměstnanosti a zaměstnaneckých kartách Adresa: Kaplířova 2731/7 320 73 Plzeň 1 Telefon: +420 950 148 111 E-mail:
[email protected] (obecné informace) Web: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk Okresní správa sociální zabezpečení - Plzeň město Poskytuje informace o: nemocenských a důchodových dávkách Adresa: Americká 28-30 303 18 Plzeň Telefon: +420 377 486 111 E-mail:
[email protected] Web: http://www.cssz.cz Všeobecná zdravotní pojišťovna - pobočka Plzeň Poskytuje informace o: zdravotním pojištění zaměstnaných i nezaměstnaných občanů ČR i cizinců Adresa: sady 5. května 2708/59 301 00 Plzeň Telefon: +420 952 228 111 E-mail:
[email protected] Web: http://www.vzp.cz
26
27
28
