O Císaøském posvícení 15. øíjna 2005 se na radnici v Moravských Budìjovicích, pøed polednem (za pìt minut dvanáct), konalo slavnostní

XI

2005

Jabloò je královna stromù Tonièka Navrátilová Je krásná jak modelka na molu když pøedvádí souèasný módní trend - šaty v barvì trávy ovìšené èeskými granáty. V záøi slunce, kdy vzduch se tetelí její touhy rudì sládnou a voní rajskými vùnìmi uklánìjíce se obdivovatelùm. Až nadejde èas, lidé ji oèešou, vítr strhá její obnošený šat sadaø nùžkami upraví ruce a chladný d隝 jí vzpruží nahé tìlo. Pøíroda ji pøikryje bílou peøinou, aby, až nastoupí vládu Vesna, byla opìt pøipravena pøevzít tíhu odpovìdnosti a obléknout si královský šat.

Foto: Vlastimil Smetana

Podìkování za vìrnost Císaøské silnici O Císaøském posvícení 15. øíjna 2005 se na radnici v Moravských Budìjovicích, pøed polednem (za pìt minut dvanáct), konalo slavnostní zasedání Sdružení pro výstavbu silnièní komunikace I/38 po císaøské silnici. Sdružení na nìm bilancovalo svoje pìtileté pùsobení, odmìnilo pamìtními listy èleny sdružení a èleny Moravskobudìjovického mikroregionu i nìkteré pøíznivce a vydalo mimo jiné následující prohlášení, jímž dìkuje všem obèanùm, podnikùm a podnikatelùm za podporu, pøízeò a pomoc, kterou vyjadøovali programu a úsilí sdružení po celou dobu jeho existence. Zároveò sdìluje svým pøíznivcùm, že i nadále bude usilovat o zlepšení zanedbané silnièní sítì v našem regionu, že bude podporovat realizaci jednotlivých staveb na Císaøské silnici a výstavbu severojižního propojení. Mezi hosty slavnostního zasedání byl také primátor mìsta Jihlavy Vladimír Hink. O dùvodech vzniku i o historii sdružení a o naléhavosti dalšího spoleèného postupu mìst a obcí podél Císaøské silnice pøednesl proslov pøedseda sdružení Jan Nekula (text tohoto projevu uvedeme na pokraèování). Vážené kolegynì, vážení kolegové, vážení a milí hosté! Strká-li obèan nos do navrhování a projektování silnièní sítì , nemají z toho profesionálové, odborníci na dopravní komunikace, velikou radost. Ještì vìtší „štìstí“ prožívají, když se jim do jejich studií a výkresù pletou všelijaká sdružení a obèanské iniciativy…

Foto: Vlastimil Smetana

To je jen malá poznámka úvodem a nyní dva skuteèné pøíbìhy. První má v sobì historickou zkušenost. Cituji: „Nejménì železnic na Moravì má kraj od Mor. Krumlova k Jaromìøicím, Mor. Budìjovicím, pak dále smìrem na Želetavu, Daèice, Telè k èeským hranicím.“ To jsou úvodní slova útlé knížeèky „Tragédie moravského mìsta“ vydané v r. 1914. Velmi zajímavý dokument o 31 stranách, popisující hádání našich mìst zhruba pøed sto lety. Dùsledek? Na nesváry tehdy ztroskotal plán na železnici spojující È. Budìjovice a Brno pøes J. Hradec - Telè – Želetavu – Mor. Budìjovice – Jaromìøice a Ivanèice. Druhý pøíbìh je ze souèasnosti. Ve mìstì jsme pøed nìkolika lety hostili poèetné delegace firmy KOITO, která u nás zamýšlela postavit nìkolikasetmilionový závod. Bylo to v letech krkolomných objíždìk, dva roky se opravovala silnice I/38. Naši hosté k nám bloudili, byli ze stavu našich silnic doslova šokovaní. Vyvraceli jsme jim to, zdùrazòovali jsme, na jak významné komunikaci Mor. Budìjovice leží, odkud a kam vede a v jakých parametrech bude rekonstruovaná. Na otázku, kdy se tak stane a hlavnì kdy to skonèí, jsme ale nedokázali úèinnì zalhat. Dodnes si nejsem jistý, zda právì tento fakt nebyl tím nejdùležitìjším negativem a mínusem v jejich koneèném rozhodnutí. Dali nám vale, pøestože jsme nabízeli 5 - 8 ha pozemkù s inženýrskými sítìmi i pøemístìní vysokotlaku plynu na naše náklady, vše za symbolickou 1,- Kè! (pokraèování na str. 2)

2

Podìkování za vìrnost Císaøské silnici (Pokraèování ze str. 1) Na pozvánce na dnešní slavnostní setkání je pøipsáno „za pìt minut dvanáct“. Proè? Pøipomínáme si dnes nejen to, že jsme za pìt minut dvanáct založili Sdružení pro výstavbu silnièní komunikace I/38 po císaøské silnici, ale též chceme zdùraznit naléhavost dalšího spoleèného postupu a kolektivní tlak na realizaci rekonstrukce celé Císaøské silnice. Jsme pøesvìdèeni o tom, že opravdu není èasu nazbyt. Doprava roste geometrickou øadou, což platí zejména o silnièních vagónových soupravách, pøibývá dopravních nehod, dochází k neštìstím s vážnými i smrtelnými následky. Domníváme se, že je za pìt minut dvanáct pro zahájení obchvatu Mor. Budìjovic. Prùjezd mìstem je komplikovaný již desítky let. Cizinci, øidièi náklaïákù, (alespoò ti, co pravidelnì mìstem projíždìjí) vždy mìli Mor. Budìjovice na svých mapách èervenì zakroužkované. Jezdí jinou, krkolomnou náhradní trasou, nebo ve mìstì jsou nízké železnièní podjezdy. Doprava obtìžuje a bohužel už i ohrožuje všechny obyvatele a je brzdou samotné dopravy i rozvoje regionu. Obèané pøinášejí statistické dùkazy prùjezdù vozidel, poukazují na zvláštì nebezpeèná místa, žádají nápravu. Argumentují, mají hmatatelné pøíklady, zábìry z provozu, který je na hranici únosnosti. Protože nevidíme pokrok, jsme i my netrpìliví, cítíme, že je na èase zaèít nìco dìlat. Nemùžeme nechat vìci plynout samospádem. Naším úkolem je na daný stav upozoròovat a pøispívat k jeho nápravì. Je to záležitost nás všech, je to naše povinnost. Okresní sí má na starosti kraj. Hledá systémové øešení, snaží se postupovat od nejhoršího, bude nutno najít ještì peníze. Severojižní komunikace od rakouských hranic má zelenou, už má dokonce i propagaèní prospekt. Vracím se zpìt k naší nejdùležitìjší silnièní komunikaci I/38, neboli E 59 s mezinárodním

významem. O obchvat Jihlavy není tøeba mít obavy, ten je na spadnutí, to si primátor navzdory místním problémùm pohlídá. Znojmo se rovnìž postará o dokonèení obchvatu. Následující prioritou nemùže být nic jiného než obchvat Mor. Budìjovic. Dokumentace pro stavební povolení je hotová, letos se zaèalo s vykupováním pozemkù. Pro pøíští rok prozatím nejsou peníze. To nelze pøipustit. Musíme vyvinout maximální úsilí, aby se celý proces ani o mìsíc neprodlužoval, aby se nezastavil. Význam Císaøské silnice Jihlava - Znojmo - Hatì má pøece prioritu v Programu rozvoje kraje Vysoèina a obdobnì významné místo i v kraji Jihomoravském. Nemùžeme se smíøit jen s tím, že je to dáno na papíøe. To samo o sobì nestaèí. Bylo promarnìno a promrháno tolik èasu. Dovolím si na tomto místì ocitovat varování ze závìru vyhledávací studie z roku 1996 o budoucí trase Císaøské silnice toto: jakékoliv oddalování rozhodnutí bude znamenat zpochybnìní reálnosti celkové pøestavby tahu a mùže znamenat zakonzervování stávajícího

stavu, což se rovná hazardu se zdravím obyvatel i úèastníkù silnièního provozu a mrhání finanèními prostøedky. Prorocká slova, která se bohužel, ne naší vinou naplòují. Zpochybòování a oddalování bylo dost, mrhání finanèními prostøedky taktéž. Jsme-li v èase hazardu, je tedy „za pìt minut dvanáct!“ Pøed zhruba šesti lety, v pohnutých dobách svévolných a velice prapodivných aktivit a velmi èasto nám utajovaných rozhodnutí, jsme založili naše sdružení. Kladli jsme si otevøenì, zdùrazòuji právì slovo otevøenì, hlavní cíl: bránit Císaøskou silnici, pøesnìji, obhajovat platný výsledek zmínìné výhledové studie z roku 1996 od firmy HBH Brno, a chránit tak po 250 let trvající trasu mezinárodní komunikace, která mìla, má a nespornì znovu bude mít opìt nesmírný význam pro celý náš region. Nesdružovali jsme se jen kvùli tomuto problému. Prosazovali jsme též severojižní propojení, jehož význam není stále plnì chápán a doceòován. Pro zjednodušení registrace nakonec volíme sedmièku zakladatelù, budoucí pøedsednictvo: podniky a podnikatele zastupuje Pronto spol. s.r.o. (Špaèek K.) a dále pak starostové z okresu Jihlava (Miloš Vystrèil -Telè, František Plavec - Stonaøov ), z okresu Znojmo (Antonín Veselý - Blížkovice, Josef Myslík - Pavlice) a z okresu Tøebíè (Oldøich Èech - Želetava a moje malièkost za M. Budìjovice). Oslovujeme všechny obyvatele a podniky našeho mikroregionu. Máme odezvu, s podporou se pøihlašují mìsta a obce z širšího území kolem silnice i z okresu Znojmo, Jihlava, Tøebíè i Daèice, pøihlašují se podnikatelé i obèané. Je to pro nás závazek. To je rovnìž jeden z dalších dùvodù dnešního setkání. Dlužíme všem, kteøí nás podporovali, veliké podìkování. Další povinnost, kterou osobnì za naše mìsto vnímám dvojnásobnì.

Zdùrazòuji: založení našeho sdružení bylo vyprovokováno. Základní trasa silnice I/38 byla v ohrožení. Nemìli jsme jinou možnost. Diskutovat nebylo s kým. Za celou tu pohnutou dobu se konala jen dvì (slovy jen dvakrát!) vzájemná setkání odpùrcù a zastáncù vítìzné základní varianty silnice. Výsledek byl sice vždy uspokojivý, ale co naplat, po roce, nebo ještì døíve, bylo všechno jinak. Jedinou odpovìdí byla nenadálá pøekvapení, v podobì házení klackù naproti pøípravì výstavby. V tìch dobách bylo napsáno a vysloveno tolik neuvìøitelných nepravd a polopravd, že by to vydalo na nìkolikahodinový poøad nedej se, èerné ovce, obèanské judo, èi co všechno dohromady. Zopakujme si, co jsme tvrdili døíve a znovu konstatujeme i nyní. Zmiòovaná vyhledávací studie na trasu Císaøské silnice byla zahájena už v roce 1993, devìt let je pak už rozhodnuto kudy trasa povede. Od roku 1996 zaèala nezbytná projekèní pøíprava: lokální studie, stavební uzávìra na celou trasu, zmìny územních plánù jednotlivých obcí, vypracování projektové dokumentace pro územní øízení a stavební povolení, atd. Ke všemu muselo být také vyjádøení stavebních úøadù. Mravenèí, letitá práce. Obdiv, uznání i podìkování za to si zaslouží Správce této silnièní sítì - Øeditelství silnic a dálnic. Po celou tuto dobu postupnì, cílevìdomì a trpìlivì, krok za krokem, pracovalo na pøípravì rekonstrukce silnice. Bez ohledu na naše „škádlení“. Za to si zaslouží absolutorium, uznání a zvláštní podìkování. Parafráze – „vlci vyli, ale karavana šla dál,“ je pro jejich èinnost a pro toto období více než pøesná a dostateènì výstižná. My jsme proto mìli jednoduchou roli: nepøekážet, pomáhat, kde to jen lze. A to jsme splnili. (pokraèování v pøíštím èísle) Foto: Vlastimil Smetana a MìÚ

O nemocnicích je rozhodnuto Na zasedání zastupitelstva kraje Vysoèina dne 18. 10. 2005 padlo další prvenství. Stalo se pøi projednávání „Založení obchodních spoleèností za úèelem provozování zdravotní péèe v nemocnicích“, tak zní skuteèný název tohoto bodu programu. Obavy z možných nekoneèných diskusních pøíspìvkù o osudu nemocnic vyvolaly poprvé hlasování, kterým se diskutujícímu povolil pøíspìvek do deseti minut. Jednací øád pøipouští jen pìt minut. Návrh prošel, desetiminutový proslov nikomu nevadil a dokonce se ukázalo, že obavy z prùtahù, byly zbyteèné. O založení pìti akciových spoleèností nemocnic rozhodli zastupitelé po pomìrnì krátké debatì. Ve všech pìti okresních nemocnicích byla zvolena i šestièlenná dozorèí rada, která bude zaèátkem roku 2006 doplnìna tøemi zástupci pøíslušných nemocnic. Nìkterá pro a proti zmìnì právního stavu nemocnic, jak se o nich v zastupitelstvu diskutovalo, jednou vìtou: Klesne péèe o pacienty, nemocnice budou provozovat jen lukrativní lùžka. Naopak, hospodárnìjší provoz vytváøí pøedpoklady pro zkvalitnìní èinnosti a navíc má kraj ze zákona povinnost zajišovat všestrannou péèi. Jde o skrytou privatizaci. Akcie nebudou volnì obchodovatelné, rozhodnutí by muselo schválit zastupitelstvo kraje. Zákon nedovoluje pøevádìt nemocnice na obchodní spoleènosti. Nemocnice se „nepøevádí“ na obchodní spoleènosti, pøíspìvkové organizace zùstávají... JN

3 Stalo se v našem mikroregionu V Moravskobudìjovickém mikroregionu se dožívají lidé vysokého vìku Není tomu dlouho, co 19. záøí 2005 oslavila v Léèebnì dlouhodobì nemocných paní Františka Novotná z Nových Syrovic své 108. narozeniny a tím se stala nejstarší obèankou Èeské republiky. Další oslava nenechala na sebe dlouho èekat. V pondìlí 26. záøí 2005 od ètrnácté hodiny se slavilo v Domì svatého Antonína v Moravských Budìjovicích. Paní Františka Vyškovská oslavila za pøítomnosti nejbližších pøíbuzných, pøedstavitelù i obyvatelù Domu sv. Antonína i personálu, který peèoval o obèerstvení, své 102. narozeniny.

Nechybìli ani hosté, mezi nimiž byl starosta mìsta Ing. Jan Nekula a vedoucí odboru MìÚ JUDr. Milan Mikula. Starosta mìsta vyjádøil potìšení nad dobrým zdravotním stavem oslavenkynì a popøál jí jménem svým i obèanù mìsta ještì hodnì pìkných chvil. Zároveò podìkoval pøedstavitelùm zaøízení za péèi nejen o paní Vyškovskou, ale i o další obyvatele. Øeditelka Domu sv. Antonína Ivana Havelková prozradila, že se Františka Vyškovská narodila 26. záøí 1903 v Rakousku, kam odešli její rodièe za prací. Posléze se vrátili zpìt do vlasti a usídlili se v Mìøínì, kde také strávila vìtšinu svého života. Pracovala na poštách, kterých vystøídala dvacet ètyøi. V závìru svého aktivního života pùsobila jako poštmistrová v Mìøínì, a to až do dùchodu. Oslavenkynì ovládala nìmecký, anglický, francouzský a ruský jazyk. Ráda hrála na klavír a housle. V jídle není vybíravá. I když døíve dávala pøednost špeku, ovaru a tuèným jídlùm, nyní má ráda øízky a ani tuèná jídla jí nedìlají problémy. V poslední dobì jí zeslábl zrak a pomìrnì špatnì slyší. Dnes prý mìla velkou starost s touto oslavou, kdo ji zorganizuje, kdo zaplatí, aby nikomu nezùstala nic dlužná. O všem mnoho pøemýšlela. Oslava to byla skuteènì veselá. Pìkné písnièky hrál harmonikáø, návštìvníci si mnohokrát s harmonikou zazpívali, nechybìlo dobré víno, káva, limonády, zákusky a další dobroty. Vše se protáhlo až do veèerních hodin. Foto i text Vlastimil Smetana

Starosta Jan Nekula pøijal mistra ÈR V pátek 7. øíjna v odpoledních hodinách se konala v obøadní síni moravskobudìjovické radnice netradièní slavnost. Starosta mìsta Jan Nekula pøijal mistra Èeské republiky v kategorii hasièi dorostenci - jednotlivci, Petra Ungera z Moravských Budìjovic, jeho rodièe a delegaci hasièù vedenou Janem Muškou, vedoucím ústøední

odborné rady mládeže ÈR, starostu místního SDH Františka Svobodu, Martina Stuchlíka mistra ÈR z roku 2003 a Petra Slatinského, perspektivního reprezentanta. Petr se probojoval pøes okresní a krajské kolo až na mistrovství ÈR, které se konalo ve dnech 7. až 11. èervence 2005 v Plzni. Starosta mìsta Jan Nekula podìkoval Petrovi za pøíkladnou reprezentaci mìsta Moravské Budìjovice. Podìkoval jeho rodièùm a všem, kteøí se podíleli na pøípravì na reprezentaci. Obdobnì vystoupili i Jan Muška a František Svoboda, který uzavøel své vystoupení slovy: „Petøe, udìlal jsi sboru velkou radost. Dìkuji Ti.“ Po pøedání dárkù, slavnostním pøípitku, následovaly podpisy do pamìtní knihy, pøátelská beseda a snímky do kroniky na památku. Petr Unger s sebou pøinesl na radnici poháry a medaile, které na mistrovství ÈR získal za následující disciplíny: závod požárnické všestrannosti, bìh na 100 m s pøekážkami, dvojboj a test z požárnické ochrany. Text i fota Vlastimil Smetana

Pohled na úèastníky slavnostního setkání

Gymnázium hostilo kluby Ve dnech 7. až 10. øíjna 2005 probìhlo v moravskobudìjovickém gymnáziu setkání klubù pøi škole v rámci programu klub-net NROS. Pøivítání a pøedstavení úèastníkù se uskuteènilo v pátek 7. øíjna v budovì gymnázia. Hosté, poøadatelé i úèastníci setkání byli pøivítáni vedoucí programu klubu-net Vìrou Zemánkovou z Prahy, která v prvé øadì podìkovala nejen øediteli Stanislavu Šávovi, zástupci øeditele Karlu Dohnálkovi, ale také pedagožce Vladimíøe Krotké a celému klubu Spirála za umožnìní prùbìhu akce v Moravských Budìjovicích. Pøedstavování jednotlivých klubù probìhlo zajímavým zpùsobem. Èlenové jednotlivých klubù vždy pøedstoupili pøed ostatní a obdrželi zápalky. Jeden z èlenù klubu zápalku zapálil a pokud zápalka hoøela, po tu dobu mluvèí hovoøil o klubu. Již celý úvodní ceremoniál nasvìdèoval tomu, že vše bude probíhat v pøátelské atmosféøe. V závìru celou akci zhodnotila Vlaïka Krotká následovnì: „V tomto školním roce byla sí studentských klubù zapojena do mezinárodního programu klub-net rozšíøena o sedm nových klubù: z Litovle, Tøebonì, Náchoda, Neratovic, Ostravy a dva z Brna. V prostorách školy pracovalo na ètyøicet úèastníkù sedmého národního setkání pod

vedením Mgr. Vìry Zemanové - vedoucí programu klub-net, novináøky Báry Procházkové a stážistky Maren Geiser. Noví klubisté získali informace o tom, jak úèelnì a efektivnì vést klub, èerpali ze zkušeností klubu Spirála a uèili se psát projekty. Studentský místní klub Spirála se na celé akci podílel i organizaènì ve spolupráci s gymnáziem. Ohlasy úèastníkù setkání na semináø i celý víkendový pobyt v Moravských Budìjovicích byly velmi pøíznivé jak pro klub, školu, tak i pro naše mìsto. Celkový kladný dojem byl umocnìn i úrovní poskytnutého ubytování a stravování v internátì SOUøs Moravské Budìjovice.“

Foto Vlastimil Smetana - èlenové místního klubu Spirála se pøedstavují

Moravské Budìjovice Èlenové Svazu postižených civilizaèními chorobami v ÈR, základní organizace v Moravských Budìjovicích se poprvé za dobu své èinnosti pøedstavili veøejnosti výstavou ruèních prací a zahradních výpìstkù. Otevøeli ji v pondìlí 17. øíjna v malém sále místního Mìstského kulturního støediska. Souèástí akce bylo i dobrovolné a bezplatné mìøení krevního tlaku. Kdo navštívil výstavní prostory, byl bezpochyby pøíjemnì pøekvapen dovedností zdravotnì postižených èlenù svazu. K vidìní byly nejen výpìstky jako napø. dýnì, oøíšky, brambory, zelí, celer, pokojové kvìtiny, ale i pìkné háèkované výrobky, výšivky, deèky, obrazy, obrázky z kùže, samorosty, kraslice, podzimní, velikonoèní a vánoèní dekorace i fotografie s poutavì ozdobeným dorty. „Mimo tuto výstavu, pøipravujeme pro své èleny, kterých je sto jedenáct, a nìkteøí jsou i z obcí Moravskobudìjovického mikroregionu, široký program,“ øíká pøedsedkynì organizace Jana Rùžièková a pokraèuje: „poøádáme rùzné turistické pochody, procházky Kosovou, prohlídky zámkù, nìkteøí chodí plavat do bazénu ZŠ na Havlíèkovì ulici, poøádáme rùzné zájezdy, zapojujeme se, nebo zúèastòujeme rùzných spoleèenských a kulturních akcí. Tradiènì chystáme velkou Mikulášskou besídku s tombolou, obèerstvením a hudbou. Na besídku vždy také zveme dìti, které nás pøíjemnì pobaví“. Text i foto Vlastimil Smetana

4 Stalo se v našem mikroregionu Nevšední úspìchy pálenice v Krnèicích Jako každý rok i letos se Pìstitelská pálenice v Krnèicích, jejíž majitelem je Josef Rùžièka, zúèastnila se vzorky svých ovocných pálenek nìkolika soutìží - koštù ovocných destilátù. Nejdøíve sklízela Krnèická pálenice úspìch koncem srpna na „3. Jelínkovì vizovickém koštu“. Na tomto koštu jsou komise složené z amatérù, známých osobností, a jen èásteènì z odborníkù. Zde se destiláty vyrobené u pana Rùžièky v tvrdé konkurenci více než dvou tisíc vzorkù umístili v celkovém hodnocení na 4. a 6. místì. Ještì vìtší úspìch však pøišel zaèátkem øíjna na 2.roèníku mezinárodní soutìže ovocných destilátù „Flora košt Olomouc 2005“. Souèasnì ve dvou kategoriích: meruòkovice a broskvovice, zde vzorky z Krnèic obsadily 1. místo. V kategorii hruškovice pak byla pálenka z Krnèic na 2. místì, pøestože byla bodovì nejlépe hodnoceným destilátem výstavy, se ziskem 42,7 bodu z 50 možných. Vùbec nejvyšším ocenìním, které letos Pìstitelská pálenice Krnèice na Flora koštu obdržela je zvláštní cena UNIE Destilatérù Èeské republiky za nejlepší kolekci vzorkù ovocných

destilátù. Ta oceòuje celkovì nejlepšího úèastníka tohoto mezinárodního koštu, tedy pálenici, jejíž vzorky byly v tvrdé konkurenci více než 40 palíren celkovì nejlepší. Ocenìní z Olomouce si v Krnèicích váží o to víc, protože ho, na rozdíl od Vizovic, udìlují profesionálové z oboru destilatérství a degustátorství.

Symbolický pøípitek s vítìzným destilátem Na otázku v èem je skryto tajemství úspìchu Krnèické pálenice Josef Rùžièka LB sdìlil: „Od ovoce ke kvalitnímu destilátu vede dlouhá cesta, zaèínající volbou zralého ovoce, dobrými podmínkami a správnou délkou kvašení, pokraèující

X. jubilejní autorský galakoncert v Moravských Budìjovicích V pátek 11. listopadu 2005 v 19,30 hodin se ve Velkém sále MìKS uskuteèní jubilejní X. autorský galakoncert v interpretaci Støíbròanky a Budìjovanky. Støíbròanka položila v roce 1996 základy této krásné tradice jihozápadní Moravy a Budìjovanka, jako domácí kapela, dozrála cti hrát jubilejní autorský galakoncert. Od roku 1996 se každoroènì v listopadu pøedstavila vyzrálému publiku v Moravských Budìjovicích nìkterá z pøedních dechových hudeb s repertoárem skladatelù tohoto žánru za jejich pøítomnosti. V prùbìhu uplynulých devíti let tak naše mìsto navštívilo na 23 osobností, skladatelù, pedagogù ale pøedevším vynikajících hudebníkù, kteøí si naše mìsto a autorské koncerty oblíbili. Jejich skladby se bez nadsázky hrají a zpívají témìø po celém svìtì. Také hudby, které se pøedstavily v Moravských Budìjovicích znají velmi dobøe posluchaèi v Evropì, USA, Africe, Austrálii i Asii. Tam všude znají krásu i melodiènost èeské a moravské písnì. V prùbìhu uplynulých let jsme spoleènì prožili nádherné okamžiky sounáležitosti a soudržnosti pøi pøedávání èi získávání informací, v pøátelské atmosféøe pøi poslechu kvalitní dechové hudby i pøi zpìvu písní. To vše je dokladem živoucí dechové hudby, která nezaniká a oslovuje všechny generace. Bohužel, se jí nedostává dùstojné a zasloužené prezentace v našich mediích. Nevadí. Oè více zamítána a ostouzená, o to více pøíznivcù si získává v domácích “polních podmínkách“ a naplno v zahranièí , kde se jí dostává po zásluze všeho. Pøíznì i uznání posluchaèù. Budìjovické autorské galakoncerty ve své podobì nemají obdobu ani u nás ani v zahranièí. O to více potìší úèast níže uvedených, žijících autorù na X. jubilejním roèníku. V historii mìsta ale i kraje èi republiky je takovéto setkání ojedinìlou a unikátní spoleèenskou a kulturní událostí. Pro zajímavost uvádím historii autorských galakoncertù v Moravských Budìjovicích. Rok/roèník hudba autoøi 2004/IX Kateøinka Pavel Svoboda, Jaroslav Novák, Laco Hrdlièka 2003/VIII. Vlènovjanka Zdenìk Kuèera, Ladislav Prudík 2002/VII. Moravìnka Jiøí Helán/Jiøí Tesaøík, Vladimír Pfeffer, Václav Smola 2001/VI. Mistøíòanka František Kotásek, M. R. Procházka, Stanislav Pìnèík, Antonín Pavluš 2000/V. Vysoèanka Jan Lipold, Ladislav Suda, Vlasta Dvoøák 1999/IV. Budìjcká kapela Áda Školka, Vladimír Fuka, Míla Cink, Áda Doško, Jaroslav Hájek 1998/III. Hulíòané Zdenìk Gurský, František Maòas, Václav Smola 1997/II. Dolanka Jiøí Vrána, Vladimír Salèák, Antonín Michna 1996/I. Støíbròanka Blahoslav Smišovský, František Maòas Václav Smola 2005/X. Støíbròanka skladby výše uvedených autorù Budìjovanka Považuji si za èest pozvat Vás na tento X. jubilejní autorský galakoncert, který poøádám ve spolupráci s patronem poøadu. Václav Kováø

citlivou technologií destilace, zøedìním na stupòovitost, pøi které nejlépe vynikne chu a konèící skladovacími podmínkami a vhodnou dobou zrání destilátu pøed jeho konzumací.“ -jdbr-, Foto: -vs-

Zahrádkáøi vystavovali Èlenové Èeského zahrádkáøského svazu v Moravských Budìjovicích se pøedstavili veøejnosti ve dnech 24. až 26. záøí 2005 výstavou ovoce, zeleniny a okrasných kvìtin. Vše probíhalo v místních výstavních prostorách zámeckých koníren. Pøehlídky výpìstkù se zúèastnilo celkem 32 pìstitelù a bylo vystaveno 1210 exponátù. Nejvíce byly zastoupeny jablka od sedmnácti pìstitelù v poètu 406 kusù a 40 odrùd. Dále následovaly jiøiny s poètem 289 kusù, hrušky, rùže, kvìtiny, papriky v poètu 92 kusù a dekorace kvìtin. Pozornost upoutaly dýnì pìstitele Junka, které vážily 40 a 55 kg. Návštìvníci si také mohli nìkteré druhy kvìtin zakoupit. Výbor organizace dìkuje všem, kteøí výstavu zorganizovali, pøinesli exponáty na výstavu a vše zaranžovali. Dík patøí také návštìvníkùm, kde pøevládaly dìti z mateøské a základní školy. Za výbor ÈZS Karel Novák

Víte, že… *

*

*

ve školním roce 2005/06 poklesl poèet žákù základních škol moravskobudìjovického mikroregionu? V tomto školním roce je to „jen“ o 57 žákù. jsme vás nedávno informovali o stavu silnic II. tøídy v kraji Vysoèina. Absolutnì nejhorší stav vyznìl pro okres Tøebíè. Dnes už máme rozbor i pro silnice III. tøídy. Pro celý kraj Vysoèina je stav povrchù vozovek této skupiny následující (v procentech): 24 výborný, 13 dobrý, 20 vyhovující, 23 nevyhovující a 20 havarijní. A jak si stojí jednotlivé okresy? Tøebíè opìt bezkonkurenènì vede!? U nás máme 50% povrchù v havarijním stavu, Žïár n. S. 30 %, Jihlava 28 %, H. Brod 24 %, Pelhøimov jen 2 %. Slouèíme-li nevyhovující a havarijní povrchy silnic, opìt „vítìzí“ náš okres se 74 %, následuje Jihlava 60 %, H. Brod a Žïár n. S. s 55% a nejlépe na tom je Pelhøimov s 52%. Stav silnic holt nepatøí mezi silné stránky našeho okresu. pøehled výjezdù Hasièského záchranného sboru stanice v Moravských Budìjovicích od zaèátku roku do konce záøí zaznamenal celkem 97 výjezdù, z toho 20 krát k požárùm a 46 krát k dopravním nehodám? Loni to bylo za celý rok 122 výjezdù. bezpeèný prùvod mìstem pøi letošním moravskobudìjovickém posvícení dobøe jistili pøíslušníci obvodního oddìlení Policie Èeské republiky. Málokdo však ví, že to nebylo až tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Policistùm se podaøilo zkrotit a usmìrnit karavanu šedesáti motorkáøù, kteøí v té chtìli projet mìstem a odmítali respektovat dopravní pøedpisy i pokyny policie. Takže, díky za rozhodnost a bezpeèný prùbìh oslav! Vn

5

Císaøské posvícení v Moravských Budìjovicích pod taktovkou obcí Moravskobudìjovického mikroregionu Císaøské posvícení v Moravských Budìjovicích pojal s velkou slávou Moravskobudìjovický mikroregion. Dùvodem oslav bylo také pìtileté výroèí založení mikroregionu a pìt rokù od založení Listù Budìjovicka. Již v pátek 14. øíjna ve veèerních hodinách byla otevøena vernisáží výstavu, kde se prezentovaly tøi obce mikroregionu, a to Jakubov, Lesonice a Martínkov. Slavnostní veèer v Zámeckých konírnách zahájilo vstoupení Jakubovského vokálního intrumentálního souboru, pod vedením Michala Draèky. Za nevšední úèasti návštìvníkù pøedstavil mikroregion, jako celek jeho pøedseda, Jan Nekula dále, obec Jakubov prezentoval Miroslav Kabelka, Jiøí Šálek obec Lesonice a Zdenìk Øepa obec Martínkov. Úèastníci vernisáže shlédli obecní symboly, peèetì, historické dokumenty a zejména fotografie zachycující minulý i souèasný život obcí. Výstava byla vkusnì dekorována. Kdo mìl zájem zakoupil si obecní vlajeèky, klíèenky, pohlednice, propisovací tužky, videokazety, publikace, kalendáøe, nosièe CD a další upomínkové

pøedmìty. Pøi prezentaci mikroregionu pøítomní shlédli i dokumenty a fotografie z rùzných akcí mikroregionu, také materiály ze školících blokù firmou IECC o.p.s., materiály dokládající práci MAS – Moravskobudìjovicko i dokumenty a mapy z èinnosti Sdružení pro výstavbu rychlostní komunikace 1/38 po císaøské silnici. Ve dvacet hodin zaèala v Besedì posvícenská zábava se skupinou Session a s hostem Alešem Brichtou. Sobotní sluneèný den zaèal programem na námìstí Míru pouovými atrakcemi. Kolotoèe, autíèka, støelnice, gumový hrad, stánky s širokým sortimentem zboží, to vše lákalo návštìvníky. Probíhal také Den otevøených dveøí v budovì místního Gymnázia a Støední odborné školy. Sdružení pro výstavbu rychlostní komunikace 1/38 po císaøské silnici uspoøádalo za pìt minut dvanáct „Slavnostní zasedání èlenù valné hromady sdružení ve velké zasedací místnosti MìÚ. Od rána byla také otevøena výstava mikroregionu, muzeum i vìž kostela sv. Jiljí. Po obìdì vyhrávala na námìstí Míru dechová kapela Budìjovanka. Od ètrnácté hodiny zaèal hlavní program posvícení, a to prùvod od supermarketu PLUS smìrem na hlavní námìstí, pod taktovkou Moravskobudìjovické ho mikroregionu. Vèele dlouhého prùvodu šly mažoretky, za nimi dechová hudba Budìjovanka, dále byl nesen prapor mìsta Moravských Budìjovic a posléze další prapory obcí mikroregionu. Za

Osobnosti mikroregionu - listopad .

.

ním šli pøedstavitelé mìsta, starostové obcí mikroregionu a hosté. Pokraèovali skauti, hasièi, obec Jakubov vèele s praporem obce, zastupitelé, dìvèata v krojích, sportovci. Dále obec Martínkov vèele s praporem obce, zastupitelé, krojovaný soubor Džbánek, hasièi v krojích a martínkovští obèané, následovala obec Litohoø, zastupitelé vèele s praporem obce. Prùvod pokraèoval obcí Želetavou, pøedstavitelé obce, dìtský soubor, hasièi a také historická støíkaèka. Pokraèovala obec Lesonice, zastupitelé, prapor a již obèané stojící na chodnících mávali úèastníkùm více jak šedesátièlennému divadelnímu souboru pøedstavující selské rebelie na lesonickém panství. Dobový vùz tažený koòmi vezoucí lesonické pány, za nimi provazy svázáni sedláci doprovázení dráby, opìt vozy s úèastníky, nechybìl kùò s jezdcem. V prùvodu pokraèovali další úèastníci. Vše skuteènì vyvolalo nevšední zájem pøihlížejících, kteøí lemovali chodníky od Gymnázia až na námìstí Míru, kde byl prùvod zakonèen. Pøed památníkem všechny pøítomné pøivítal starosta mìsta Jan Nekula. Se zdravicí vystoupil i primátor mìsta Jihlavy Vladimír Hink. Program pokraèoval, jednak na námìstí pøedvedli své umìní s historickou støíkaèkou hasièi ze Želetavy, ale program zaèal na zámeckém nádvoøí. Zazpívaly dìti z Jakubova a Želetavy, zatanèili èlenové krojo-

. .

.

.

.

.

vaného souboru z Martínkova a zaèala historická rekonstrukce skuteèné události selské rebelie na lesonickém panství, která se udála v èervenci roku 1775. Po této akci program ještì pokraèoval ukázkami šermíøského umìní. Od 19. hodiny shlédli návštìvníci námìstí i širokého okolí pìkný ohòostroj. Od dvaceti hodin se již tancovalo. V prostorách MìKS se poøádal Countrybál skupiny Duha. V nedìli v dopoledních hodinách probíhala pod patronací Klubu filatelistù 06-36 v Domu dìtí a mládeže celostátní výmìnná schùzka všech sbìratelských oborù. Odpoledne koncertovala v Besedì dechová hudba Dubòanka. Souèasnì byla otevøena výstava obcí mikroregionu, muzeum a vìž kostela sv. Jiljí. Text i fota Vlastimil Smetana Nìkterými dalšími fotografiemi se k posvícení vrátíme ještì v prosincovém èísle L.B.

.

.

2. 11. 1840 se v Martínkovì v chalupì è. 86 narodil básník a textaø Karel Bauer. U Kosmákova otce se uèil krejèovskému øemeslu. Pøi práci si spolu zpívali a po veèerech èítávali v kronikách. Jeho první básnì byly tištìny v brnìnském Hlasu. Básnì – Boží hrob, Vesnièan, Hádanka, Vzdechy osiøelé duše, K boji a mnoho dalších. Zemøel 13.12. 1872 na èerné neštovice. 4. 11. 1894 ve Znojmì zemøel spisovatel Emanuel Justin Mittner. Narodil se 10. 12. 1815 v Moravských Budìjovicích. Zabýval se filologií, historií a botanikou. Z díla: Rukovì chronologie køesanské, zvláštì èeské, Ètení o kalendáøi, Opravené ètení ve Štítného Øeèi besední, O osudech fary budecké a další. 5. 11. 1943 zemøel Rudolf Jurek, velitel èety Obrany národa v Moravských Budìjovicích. Narodil se 1. ledna 1903 ve Slatinì. 8. 11. 1818 ve Vídni zemøel Josef Wallis, v urèité dobì jeden z nejschopnìjších rakouských úøedníkù, ministr financí a majitel moravskobudìjovického panství. Jeho jméno je spojováno se státním bankrotem v roce 1811. Po této události byl v roce 1813 zbaven všech funkcí a øádù. Po smrti byly jeho ostatky uloženy v kryptì moravskobudìjovického kostela sv. Jiljí. 13. 11. 1873 se v Pøíboøe narodil spisovatel a redaktor Stanislav Marák. V místì rodištì vystudoval gymnázium a uèitelský ústav. Od roku 1896 až 1909 pùsobil na nìkolika školách v Moravských Budìjovicích. V roce 1902 zaèal spolu s Jaroslavem Palliardim vydávat politický týdeník Naše noviny. Nejvíce se zapsal do pamìti lidí vydáváním èasopisu Od Horácka k Podyjí. 18. 11. 1942 byl nešastný den pro Jaroslava Hloužka, který se narodil 27. kvìtna 1920 v Jackovì v rodinì rolníka. Jako nejmladší pilot 313. stíhací perutì RAF (Royal Air Force – královské letectvo) byl pøi útoku na pozemní cíle ve Francii zasažen jeho letoun nepøítelem nad kanálem La Manche. Jeho letoun se necelých sto metrù od majáku Les Triagoz zøítil støemhlav do moøe. 23. 11. 1842 se v Moravských Budìjovicích narodil hudební nakladatel a bibliograf František Augustin Urbánek. V Praze si založil samostatné knihkupectví a pedagogické nakladatelství k nìmuž pøipojil hudebního nakladatelství. První dílo jež vydal byla Smetanova „Má vlast“ v šesti dílech v partiturách i orchestrálních hlasech. Zemøel 4. 12. 1919 v Praze. 25. 11. 1887 se v Èimelicích narodil malíø a publicista František Šindeláø. V letech 1911 až 1947 byl profesorem latiny na gymnáziu v Moravských Budìjovicích. Na právì založeném gymnáziu zakládal školskou tradici s øeditelem Josefem Fišerem a profesorem Františkem Jechem. Zpoèátku se ve své tvorbì zajímal zvláštì o Jemnici, v krajinkách o okolí Moravských Budìjovic a Bítova. Zemøel 2. 9. 1947 v Moravských Budìjovicích. 25. 11. 1880 se v Jakubovì u Mor. Budìjovic narodil numismatik František Papoušek. Studoval na Karlovì univerzitì. Stal se úøedníkem centrální záložny v Opavì, pozdìji øeditelem Opavské Jednoty èeských hospodáøských spoleèenstev. Proslul jako sbìratel knih, mincí a slezské lidové tvorby. Zpracoval øadu odborných prací o numismatice. 30. 11. 1945 zemøel v Praze Jaromír Hele, sbormistr Národního divadla, zpìvák a hudební skladatel. Bìhem svého života složil více než sto hudebních dìl. Tiskem vyšly napø. skladby: Ave Maria, pro 2 soprány a baryton. Milostné písnì, Vzpomínání a další. Narodil se 23. srpna 1872 v Moravských Budìjovicích. -pro LB pøipravil mbs-

6 Kulturní a spoleèenské akce Moravské Budìjovice *

*

* *

*

*

*

* *

*

*

*

*

*

3. 11. - KLUB DÙCHODCÙ pøi MìKS - Thajsko - zemì exotická - 17.00 - vyprávìní s diapozitivy - ing. Ivan Fryèera - malý sál MìKS - 20,- Kè 4. 11. První prodloužená - 18:00 - MìKS - hudba: KARELJOKE DJ´s - 50,- Kè 5. 11. Guitaraccord - 18:00 - MìKS - komorní koncert - 50,- Kè 11. 11. X. autorský galakoncert - 15:00 - MìKS - Støíbròanka, Budìjovanka - 80,- / 100,- Kè 18. 11. Autorské ètení poezie - 18:00 - ZK - Pavel Herot a hosté - vstupné dobrovolné 19. 11. Folk pøi svíèkách - 20:00 - MìKS, - úèinkují: NEZMAØI, JEWELCI, 110,- Kè 27. 11. I. adventní koncert - 19:00 - MìKS - úèinkují: ZUZANA STIRSKÁ + GOSPEL TIME - 50,- Kè +10,- Kè místenka 2. 12. Vìneèek - 17:00 - MìKS - hudba: KARELJOKE DJ´s, 50,- Kè 4. 12. II. adventní koncert - 16:00 Kostel sv. Jiljí Smíšený pìvecký sbor z Mor. Budìjovic, Želetavský ženský sbor - vstupné dobrovolné na misie 11. 12. III. adventní koncert - 16:00 - Kostel sv. Jiljí - ZUŠ Moravské Budìjovice - vstupné dobrovolné na potøeby kostela 18. 12. IV. adventní koncert - 19:00 - MìKS - Duha a hosté - vstupné dobrovolné na dùm sv. Antonína 21. - 22. 12. Vánoèní koncert (XVI.) - 19:00 - MìKS - úèinkují žáci ZŠ Havlíèkova ul. 25. 12. Zpívejme koledy! - 14:00 nám. Míru - Tradièní vánoèní setkání se zpìvy, hudebními nástroji a svaøeným vínem - MìKS+K4 31. 12. GALASILVESTR 2005 - 20:00 ZK hudba: SWING&JOKE, raut: VIOLA Jaromìøice n. R., 490,- Kè

Pøeèetli jsme v Telèských listech Ve funkci tajemníka Mìstského úøadu v Telèi je od 1. záøí tohoto roku Mgr. Pavel Soukup. Na tento dùležitý post pøišel ze stejného úøadu v Daèicích. Vystudoval Právnickou fakultu v Brnì a žije s rodinou v Krasonicích. Telè pro nìj není neznámým mìstem, nebo zde absolvoval gymnázium. V rozhovoru uvádí, že jeho pocity z prvních dnù v Telèi jsou jednoznaènì pozitivní. Velkou zásluhu na tom má jeho pøedchùdce pan Zadražil, který mu tuto funkci pøedával a vlídné pøijetí všemi zamìstnanci mìstského úøadu.

* * * * * * * * * * * * * * * * * *

Pranostiky

Z receptù našich ètenáøù

Listopad

Do listopadového èísla LB nám zaslala recepty paní Alena Urbánková z Martínkova.

2. 11. Když na Dušièky jasné poèasí panuje, pøíchod zimy to oznamuje. 9. 11. Na svatého Teodora sedlák ještì pilnì orá. Svatý Teodor, mrazy lezou z hor. 11. 11. Na svatého Martina sluneèno - dlouhá zima. Jižní vítr na Martina, bude jistì teplá zima. Jaký den na Martina, taková též bude zima. Svatý Martin pøijíždí na bílém koni. Na svatého Martina kouøívá se z komína. 19. 11. Poèasí o svaté Alžbìtì povídá, jak bude v létì. 21. 11. Den Obìtování Panny Marie i Slunce oslavuje. Když je na Obìtování Panny Marie noc jasná, èistá, krutá zima se chystá. 23. 11. Svatý Kliment víc než kdo jiný si zimu oblíbí. 25. 11. Svatá Kateøina má sice pìkné jméno, ale chladné vìno. Na svatou Kateøinu, pøilož sobì o peøinu. Svatá Kateøina pøichází bíle odìna. 30. 11. Jsou-li na svatého Ondøeje mrazy, chystej sedláèe vozy. Mosty, co Martin staví, svatý Ondøej splaví. Na svatého Ondøeje špatný hospodáø, který neseje.

Hømí-li v listopadu, bude úrodný rok. Listopadové hømìní, pšenici ve zlato mìní. * Bude-li v listopadu bouøka, bude zima mìnivá. * Jaký listopad, takový pøíští bøezen. * Kvetou-li v listopadu znova stromy, bude zima trvati až do kvìtna. Když v listopadu krtek ryje, budou na Vánoce létat komáøi. Poèasí v mìsíci listopadu 2004, dle mìøení Josefa Kaválka z Moravských Budìjovic: * Nejvyšší teplota byla namìøen 12. 11. 13,7 oC * Nejnižší teplota byla namìøena 25. 11. o - 8,6 C * Za celý listopad spadlo 32,6 mm srážek formou deštì, snìhu a mrholení. * V listopadu 2004 bylo 8 dní s mlhou, 3 dny se šedým mrazem a pouze jeden den se souvislou snìhovou pokrývkou. Pro LB vybral - vs* *

Tìstoviny s kuøecím masem Kuøecí maso, libová slanina (šunkový salám, kladenská peèenì....) jeden balíèek tìstovin, tvrdý sýr, dvì èervené papriky, olej, sùl, mletý pepø, mletý kmín, granulovaný èesnek. Pro ètyøèlennou rodinu použijeme asi ètyøi vykostìná kuøecí prsa, popøípadì pìt vykostìných stehen. Maso nakrájíme na menší kostky, osolíme a dáme orestovat na rozehøátou pánev, politou olejem. Postupnì pøidáme slaninu nakrájenou na kostky. Pøidáme pepø, kmín, èesnek a nakonec nakrájenou papriku. Vše necháme restovat. Mezi tím si uvaøíme v osolené vodì tìstoviny (vrtule). Uvaøené tìstoviny vysypeme na pekáè, pøidáme orestovanou smìs, nastrouhaný tvrdý sýr a vše dáme zapéct. U tohoto receptu mùžeme použít libovolné množství masa, uzenin a tvrdého sýra, dle osobní chuti každého ètenáøe.

Plùtková buchta 600 g polohrubé mouky, jeden sáèek prášku do peèiva, 200 g másla, 150 g cukru krystal, 1/4 litru mléka, sùl, jablka. Zpracované tìsto dáme na pùl hodiny vychladnout do lednice. Potom si tìsto rozdìlíme na dvì poloviny. Jednu polovinu rozválíme a položíme na vymaštìný plech. Tìsto potøeme marmeládou a poklademe nakrájenými jablky (popø. mùžeme použít i vyloupané tøešnì). Posypeme cukrem a skoøicí. Druhou polovinu tìsta také rozválíme, nakrájíme proužky a klademe na plech tak, abychom vytvoøili møížku. Nakonec potøeme o rozšlehaným vejcem a dáme péct pøi 200 C asi 20 minut.

Pudinkové øezy 6 vajec, 15 dkg cukru krystal, 1/4 sáèku prášku do peèiva, 4 pudinkové prášky (vanilkové), 1/2 l mléka, 1 kostka másla, 1 a 1/2 sáèku piškotù, rum, marmeláda, ovoce, káva. 6 žloutkù ušleháme s 15 dkg cukru. Postupnì pøidáme tøi pudinkové prášky a 1/4 prášku do peèiva. Z bílkù ušleháme sníh a pøidáme do tìsta. Plech vymastíme a vysypeme strouhánkou. Tìsto vylijeme na plech a peo èeme ve vyhøáté troubì pøi 200 C asi 10 minut. Pak dáme vychladnout. Upeèený piškot potøeme marmeládou, poklademe piškoty, které pokapeme uvaøenou kávou, do které pøidáme trochu rumu. Piškoty mùžeme také do kávy namoèit. Na piškoty nakrájíme koleèka banánù (mohou být také meruòky, tøešnì apod.). Nakonec polijeme krémem a pokapeme èokoládou. Krém: Z 1/2 litru mléka (1 sáèku pudinku) uvaøíme pudink, do kterého za stálého míchání pøidáme jednu kostku másla.

Listy Budìjovicka l Vydavatel: Mìstské kulturní støedisko Moravské Budìjovice, MK ÈR E10826 l Adresa redakce: Mìstské kulturní støedisko, Purcnerova 62, Moravské Budìjovice l Telefon: 568 421 322, 568 420 410, mobil: 736 243 647 l E-mail: [email protected] nebo [email protected] l Zástupce šéfredaktora: Vlastimil Smetana. l Uzávìrka èísla 12/2005 je do 19. 12. 2005. l Nevyžádané rukopisy se nevracejí. l Pøíspìvky do LB se nehonorují. l DTP a digitální tisk: Petr Veèeøa, vydavatelství, Baèice, tel.: 602 523 037