Obsah
Nové poznatky o Keltech v Čechách z let 2000–2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Aktuálně nově zjištěná archeologická naleziště a památky po Keltech v Čechách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Dějiny Keltů v Čechách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Výsledky klimatologie a demografie . . . . . . . . . . . . 11 Hmotná kultura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Sídla Keltů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Regiony osídlení (regionální nalýzy) . . . . . . . . . . . . 13 Hradiště Keltů v 5. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Oppida. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Pohřebiště Keltů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Výroba – ekonomika – obchod – stezky . . . . . . . . . . 16 Numismatika a Keltové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Náboženské praktiky Keltů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Uplatnění prospekčních technik a (nových) přírodovědných metod při bádání o Keltech. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Experimentální archeologie a Keltové v Čechách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Za Kelty po Čechách – turistika a archeologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Archeologické parky a naučné stezky s tematikou Keltů v Čechách . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Informační centrum o Keltech . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Národní kulturní památka Závist . . . . . . . . . . . . . . . 27 Výstavy o Keltech v Čechách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Jiné (někdy obskurní) akce s tematikou Keltů . . . . 28 A internet nakonec. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Co závěrem? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Soupis nalezišť nově zjištěných v letech 2000–2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Oprava nesprávných informací v Encyklopedii Keltů v Čechách z roku 2001 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Abecední seznam lokalit s keltskými nálezy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108
N OV É P O Z N AT K Y O K E LT E C H V ČECHÁCH Z LET 2000–2005
Následující řádky vycházejí téměř výhradně z publikovaných informací o Keltech, které vyšly tiskem (anebo byly jinak dosažitelné) do konce roku 2006. Zahrnuje tak dobu od 1. 1. 2000, neboť až do tohoto data je zachytila naše Encyklopedie Keltů v Čechách z roku 2001. Čtenářům následujících Dodatků pochopitelně nemůžeme vypovědět doslova všechno o výsledcích archeologů ve specializaci Keltů v Čechách, tedy během 6./5.–1. století př. n. l., nýbrž jenom to podstatné a zajímavější. Ani úplnost zpracování tématu o Keltech v Čechách nemohla být v dnešní době exploze informací dosažena. Je obdivuhodné, jak poměrně velkou část literární produkce českých archeologů zaujal zájem o Kelty. Terénní i teoretický výzkum keltského osídlení Čech během 5.–1. století př. n. l. provádělo několik desítek českých archeologů, nicméně některé keltské předměty nalezli i obyčejní občané (ale také zločinci s detektory kovů). Jenom několik málo archeologů se mohlo pyšnit možností bádat o Keltech na grantových projektech několika agentur. Ti přinesli ten největší přínos k nekonečnému poznávání keltské civilizace Čech (např. šlo o projekt týmu Natalie Venclové v povodí horního toku Loděnice na Novostrašecku u Prahy nebo bádání pracovní skupiny Miloslava Chytráčka na hradišti Vladař u Karlových Varů). Většinou seděli u „zelených“ stolů a teoreticky zkoumali památky o Keltech, neboť rozsáhlé vykopávky keltských lokalit, známé z doby totality, zůstaly nedostižným (a také víceméně zbytečným) snem. Archeologickým nálezům je totiž nejlépe v zemi, kde „počkají“ na daleko dokonalejší výzkumné metody budoucnosti. „Řadoví“ archeologové přispívali zpracováním dílčích témat, hlavně však v terénu zjistili za léta 2000–05 celou řadu nových keltských nalezišť. Bylo jich okolo 180 z celkových přibližně 3 000. Prokázané i pravděpodobně zjištěné stopy po osídlení Keltů z 6./5.–1. století př. n. l. na 1 720 katastrálních územích Čech přináší také Příloha. Mnohá další, již známá naleziště (lokality), zkoumali archeologové dále, především prostřednictvím povrchových sběrů předmětů keltské hmotné kultury na zoraných polích, nejvděčnějším místě k „okamžitému“ získání nálezů z doby Keltů. Pro zajímavost, ještě roku 1956,
kdy vyšla slavná kniha Jana Filipa o Keltech ve střední Evropě, bylo takových nalezišť známo jen okolo 500. Specialisté na archeologii Keltů na území Čech se pravidelně, každoročně, setkávali na konferencích. Poslední, v pořadí sedmá, se konala roku 2006 v Kuníně na Moravě, předtím v Košicích na Slovensku a v Černici v Čechách. Pochopitelně, zajímavé referáty z Kunína, například o římských importech v keltských Čechách (E. Droberjar) nebo o římských republikánských mincích z oppida Stradonice (J. Militký) či o zázemí oppid (A. Danielisová), ještě nevyšly tiskem.
A k tuá lně nov ě zjiš těná archeologická naleziště a památky po Keltech v Čechách Na rozdíl od éry archeologie za období totality prudce klesal v letech po sametové revoluci počet i rozsah záměrných terénních archeologických výzkumů památek po Keltech. Ovšem vzhledem k dokonalejší archeologické památkové péči na různých stavbách zase pronikavě stoupl počet nově zjištěných keltských sídlišť. Ta však byla také zjišťována povrchovými sběry nejenom na polích, ale i na jiných místech, často s nečekanými výsledky, například větším počtem nalézaných zlomků skleněných náramků. Na nejvíce nových nalezišť z doby keltského osídlení Čech se přišlo na Berounsku ve středních Čechách, a to díky pečlivému povrchovému průzkumu (Stolz 2001). Totéž platí o nalezištích z povodí potoka Loděnice na Novostrašecku západně od Prahy, kde N. Venclová (2001) dlouhodobě od 80. let minulého století prováděla spolu s amatérskými archeology, hlavně F. Sedláčkem, opakovanou (velmi úspěšnou) sběrovou prospekci rozsáhlého území. Osídlení severu Písecka v jižních Čechách věnoval pozornost tým Dagmar Dreslerové (2002). Stopy po Keltech ze 3.–1. století př. n. l. našli archeologové a jejich pomocníci na polích u Radobytců, Cerhonic, Smetanovy Lhoty, Soběšic, Myštic, Probulova, Myslína, Kozárovic, Vráže, Zlivic, Podolí II a Jarotic, pokud po7
Plán výzkumu kovárny a její rekonstrukce na akropoli Závist ve 2.–1. století. Značky: 1 pec, 2 ochranná zídka, 3 výheň, 4 hliněný oltářík, 5 pracovní místo kováře, 6 základ kůlové konstrukce, 8 dislokovaná kamenná kovadlina. Podle Drdy – Rybové 2001)
8
Severní Prácheňsko nad soutokem Vltavy s Otavou za Keltů. Vysvětlivky: kolečko – sídliště, trojúhelník – pohřebiště, kroužek s tečkou – ojedinělé nálezy, křížek – hromadný nález. Podle Dreslerové – Stejskala – Beneše 2003.
mineme již známé další katastry. Než dojde k definitivnímu vyhodnocení, nebyly tyto lokality zařazeny do přehledu nalezišť z let 2000–05. Další, již méně početná naleziště doby laténské byla zjištěna v Pojizeří mezi Turnovem, Mladou Boleslaví a Brandýsem nad Labem (Waldhauser 2002). Nové nálezy pocházejí také z Plzeňska (Řezáč 2004) a území Velké Prahy (Bureš – Waldhauser 2005). Archeologové také koncipovali různé soupisy archeo-
logických památek, kde – někdy jen okrajově – pojednávali i o keltském osídlení Čech. Konkrétně akce na východním okraji Prahy – hlavně u Běchovic a Horních i Dolních Počernic – sepsali J. Zadák, S. Vencl a N. Venclová (2006); jenom některé jsou (zčásti) zahrnuty do těchto Dodatků; vybrány však byly ty nejdůležitější lokality bez záznamů v dosavadních publikacích. V minulých letech tým N. Venclové procházel oblast Říčanska východně od Prahy, jehož hodnocení jako dalšího industriálního (železářského) regionu Keltů a soupis lokalit budou zanedlouho publikovány. V letech 2000–05/6 si keltologové přičetli k dobru více než 300 nových akcí na lokalitách z doby keltského osídlení Čech v 5.–1. století př. n. l. 9
Naleziště v okolí Horních a Dolních Počernic na východním okraji Prahy. Podle Zadáka – Vencla – Venclové 2006.
Zpřístupněna, byť zčásti, byla databáze keltských předmětů ve sbírkách Národního muzea, a také k databázím v Archeologickém ústavu AV ČR a v Národním památkovém ústavu v Praze, které obsahují informace o archeologických nalezištích z doby Keltů, přibyly další. Všechny jsou však vybudovány na přísně odborné bázi a zájemci z řad laiků jim mohou porozumět jenom s obtížemi. Výjimečný úspěch v regionálních bádáních o Keltech zaznamenal i neprofesionál MUDr. J. Polách, lékař v Křemži na Českokrumlovsku. Objevil nová sídliště přímo v Křemži a Bohouškovicích, která ověřil českobudějovický archeolog. Jmenovaný lékař pohotově své bádání publikoval (Polách 2004, tentýž 2006).
Dějiny Keltů v Čechách Dějiny Boiohaema a Bójů v Čechách se bohužel nestaly předmětem žádné takto tematicky zaměřené historické studie; ta tedy zůstává stále citelně postrádaná. 10
Pouze okrajově připomenul P. Sankot možnost volného překladu – lépe výkladu – jména kmene Bójů jako „Majitelů dobytka“. Nejvýznamnější zjištění představuje možnost podílu Keltů z Čech na invazi na Balkán okolo roku 278 př. n. l. Tato hypotéza spočívá na nálezu duchcovské spony v antickém městě Pistiros v dnešním Bulharsku, které právě v tomto období násilně zaniklo. Chvályhodné je, že na mezinárodních dlouhodobých terénních výzkumech na lokalitě figuruje český specialista, profesor klasické archeologie Karlovy univerzity (Bouzek 2005). Nicméně typ v Pistirosu nalezené bronzové spony ze 4. století př. n. l. je archeologům znám z celé středozápadní Evropy, tedy nikoli jenom z Čech. I jiné keltské kmeny, táhnoucí na Balkán také odjinud než z Čech, mohly přivodit zkázu tohoto antického kamenného města. Ovšem Keltové do Čech také migrovali. Přistěhování malých skupin Keltů z Čech (a Moravy) do Bavorska ve 3. století př. n. l. by měla naznačovat analýza stronciových izotopů 86–87, obsažených ve sklovině lidských chrupů z hrobu v Dornachu v Bavorsku (Eggl 2003). Podobné analýzy probíhají i jinde, provádějí je třeba francouzští archeologové spolu s rakouskými, německými a dalšími.Výsledky však zatím nejsou stoprocentní.
