O B S A H 3. ANALÝZA SWOT 28

OBSAH 1.

ÚVODNÍ INFORMACE

3

1.1. Hlavní důvody zpracování Dokumentu

3

1.2. Zadavatel Dokumentu

3

1.3. Zpracovatel Dokumentu

3

1.4. Základní struktura Dokumentu

4

1.5. Soulad s cíli a prioritami vyšších dokumentů

4

1.6. Datum zpracování

2.

3.

SOCIO-EKONOMICKÁ ANALÝZA

5

2.1. Popis situace, charakteristika mikroregionu

5

2.2. Obyvatelstvo

7

2.3. Stav infrastruktury

10

2.4. Sociální a kulturní vybavenost

13

2.5. Ekonomická struktura

18

2.6. Struktura zaměstnanosti

21

2.7. Ţivotní prostředí

24

2.8. Dopravní infrastruktura

25

ANALÝZA SWOT

28

3.1. Silné stránky

28

3.2. Slabé stránky

28

3.3. Příleţitosti

29

3.4. Hrozby

29

4.

5.

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU

30

4.1. Způsob zpracování rozvojové strategie a zapojení veřejnosti

30

4.2. Poslání, definice a cíle rozvojové strategie

32

4.3. Prioritní oblasti k naplnění rozvojové strategie

32

4.4. Popis prioritních oblastí a jednotlivých opatření

32

4.5. Implementace rozvojové strategie

35

SOUPIS PŘÍLOH

37

2

1. ÚVODNÍ INFORMACE 1.1. HLAVNÍ DŮVODY ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTU Strategický rozvojový dokument mikroregionu Sever (dále jen „Dokument“) byl zpracován na základě rozhodnutí Dobrovolného svazku obcí mikroregionu Sever (dále jen „Svazek“) a to především z následujících důvodů: 1. Vytyčit hlavní směry rozvoje regionu v letech 2007 - 2013. Důraz zadavatele byl kladen na maximální vyuţití potenciálu území, krásné krajiny, bezprostřední blízkosti Národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, ochranu ţivotního prostředí a princip trvale udrţitelného rozvoje. 2. Zajistit koordinovaný postup při naplňování stanovených priorit a opatření tak, aby jednotlivé oblasti byly v maximální míře řešeny systémově z hlediska potřeb celého mikroregionu. 3. V rámci Šluknovského výběţku zajistit koordinovaný postup se všemi relevantními subjekty (Tolštejn, svazek obcí, Sdruţení pro rozvoj Šluknovska a Místní akční skupina Šluknovsko) a podporovat další rozvoj přeshraniční spolupráce. 4. Zpracovat materiál, který by svou strukturou, zaměřením a systémovým přístupem naplňoval poţadavky Evropské unie pro zpracování rozvojových dokumentů. To umoţní ucházet se o finanční podporu jak z tuzemských zdrojů, tak především z iniciativ Společenství.

1.2. ZADAVATEL DOKUMENTU Název: Sídlo: IČO: Právní forma: Statutární zástupce: Kontaktní osoba: Telefon: Fax: E-mail:

Dobrovolný svazek obcí Sever Lipová 422, 407 81 Lipová u Šluknova 708 10 14 Dobrovolný svazek obcí ing. Milan Kořínek, předseda ing. Milan Kořínek, předseda 412 315 339, 731 411 500 412 315 324 [email protected]

1.3. ZPRACOVATEL DOKUMENTU Název: Sídlo: IČO: Právní forma: Statutární zástupce: Kontaktní osoba: Telefon: Fax: E-mail:

Čistá energie, nezisková poradenská organizace Polevsko 53, 471 16 Polevsko 708 639 62 občanské sdruţení RNDr. Jaroslav Štědra, předseda Milan Dudka, manaţer projektů 412 381 013, 603 862 644 412 381 013 [email protected]

3

1.4. ZÁKLADNÍ STRUKTURA DOKUMENTU Dokument je členěn v souladu s osnovou pro zpracování rozvojových plánů: Socio-ekonomická analýza, která podrobně zkoumá stávající stav SWOT analýza silných a slabých stránek dotčeného území, příleţitostí a moţných hrozeb Strategie rozvoje mikroregionu na období r. 2007 – 13 včetně priorit a opatření Zásobníky projektů místních samospráv a podnikatelů resp. NNO, jejichţ realizace přispěje k naplnění navrţené strategie Přílohy, které dokládají relevanci údajů uvedených v Dokumentu

1.5. SOULAD S CÍLI A PRIORITAMI VYŠŠÍCH DOKUMENTŮ 1.

Dokument je v souladu s cíli a prioritami Strategie regionálního rozvoje České republiky pro období r. 2007 – 2013

2.

Dokument je v souladu s celkovou strategií, zájmy Společenství a národními prioritami Národního strategického plánu rozvoje venkova České republiky na období r. 2007 - 13

3.

Dokument je v souladu se zaměřením a cíli Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky pro období r. 2007 - 13

4.

Dokument je v souladu s cíli, prioritami a opatřeními Programu rozvoje Ústeckého kraje

5.

Dokument je v souladu s cíli a prioritami stěţejních dotačních programů, tj. Programu rozvoje venkova České republiky na období r. 2007 – 13 a Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad pro období r. 2007 – 13

6.

Dokument je v souladu s cíli a prioritami všech dalších potenciálních dotačních programů

1.6. DATUM ZPRACOVÁNÍ Dokument byl zpracován s vyuţitím podkladů platných ke dni 21. září 2007.

4

2. SOCIO-EKONOMICKÁ ANALÝZA 2.1. POPIS SITUACE, CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU 2.1.1. Historie Svazku a jeho základní cíle Svazek vznikl v lednu 2000 s cílem zajistit všestranný a koordinovaný rozvoj dotčeného území na principu trvale udrţitelného rozvoje. Svazek zahrnuje území o rozloze 19 074 ha s celkovým počtem obyvatel 19 123 (dle posledního oficiálního sčítání lidu z r. 2001). Členy Svazku jsou města Dolní Poustevna, Jiříkov, Mikulášovice, Šluknov a Velký Šenov a obce Lipová, Lobendava, Staré Křečany a Vilémov. Pověřeným úřadem III. stupně je město Rumburk, pověřeným úřadem II. stupně je město Šluknov. Tabulka č. 1 – Obce a města mikroregionu – základní údaje (k 1. 3. 2001) Počet místních částí

Počet k.ú.

Dolní Poustevna

5

3

1 107

5,81

1 948

10,19

Město

Jiříkov

4

2

1 332

6,98

3 920

20,50

Město

Lipová

2

2

1 282

6,72

650

3,40

Obec

Lobendava

2

2

1 955

10,25

333

1,74

Obec

Mikulášovice

4

1

2 586

13,56

2 397

12,53

Město

Staré Křečany

6

4

3 675

19,27

1 175

6,14

Obec

Šluknov

8

8

4 748

24,89

5 658

29,59

Město

Velký Šenov

6

3

1 982

10,39

2 014

10,53

Město

Vilémov

2

1

407

2,13

1 028

5,38

Obec

Celkem

39

26

19 074

100,00

19 123

100,00

Město, obec

Rozloha absolutní (ha)

Obyvatelstvo absolutně

%

Statut

%

X

Zdroj: ČSÚ

2.1.2. Poloha mikroregionu Mikroregion Sever leţí na okraji několika různě vymezených územních celků: V rámci České republiky leţí při severním okraji státu, na hranici se Spolkovou republikou Německo, resp. Svobodným státem Sasko. V rámci krajského uspořádání je mikroregion Sever součástí Ústeckého kraje, v němţ se nachází na severovýchodním okraji. Tuto polohu zaujímá jak v rámci územního celku kategorie NUTS II Severozápad, tak v rámci okresu Děčín.

5

Dalším relevantním územním obvodem, jehoţ je mikroregion součástí, je region Severozápadní Čechy, vymezený jako oblast se soustředěnou podporou státu s cílem zajistit rozvoj infrastruktury podporující podnikání, sníţení nezaměstnanosti a rozvoj v oblasti cestovního ruchu. V takto vymezeném regionu leţí mikroregion Sever také na severovýchodním okraji. Vzhledem ke své poloze v blízkosti státní hranice je mikroregion také součástí Euroregionu Nisa, v jehoţ české části leţí při západním okraji, v rámci Šluknovského výběţku zaujímá střední a západní část. Dotčené území leţí v bezprostřední blízkosti dvou velkoplošných chráněných území, Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a Národního parku České Švýcarsko (malá část katastrálního území města Mikulášovice přímo zasahuje do CHKO Labské pískovce). 2.1.3. Stav zpracování územních plánů členů Svazku Města a obce Svazku mají zpracovány základní materiály, které jsou nezbytné pro jejich další rozvoj a přijímání podpor z vnějších zdrojů. Sedm měst a obcí má zpracován územní plán, v obci Staré Křečany je ÚP je fázi dokončení. Obec Lobendava má zpracovánu urbanistickou studii a v současné době probíha příprava územního plánu. Tabulka č. 2 – Stav zpracování základních dokumentů měst a obcí mikroregionu Město, obec

Název dokumentu

Zpracovatel (chronologicky)

Dolní Poustevna

Územní plán města Dolní Poustevna, v současné době SAUL, s. r. o., zpracovatel probíhá příprava aktualizace v souladu se zákonem aktualizace není doposud č. 183/2006 Sb. v platném znění. vybrán

Jiříkov

Územní plán sídelního útvaru Jiříkov, nový ÚP ÚP v souladu SAUL, s. r. o., CON.TEC, ing. se zákonem č. 183/2006 Sb. v platném znění je ve fázi Arch. Jiří Vít návrhu zadání s předpokládaným termínem dokončení r. 2009 – 2010.

Lipová

Územní plán obce Lipová.

Kadlec K. K. Nusle, s. r. o.

Lobendava

Urbanistická studie Lobendava.

SAUL, s. r. o.

Mikulášovice

Územní plán sídelního útvaru Mikulášovice, je připravena SAUL, s. r. o., zpracovatel aktualizace v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. aktualizace není doposud v platném znění popř. zpracování nového ÚP. vybrán

Staré Křečany

Urbanistická studie Staré Křečany, schválen návrh ÚP, SAUL, s. r. o., CON.TEC, ing. finalizace proběhne do konce r. 2007. Arch. Jiří Vít

Šluknov

Územní plán sídelního útvaru Šluknov, v současné době je SAUL, s. r. o., A-ateliér, ing. zpracováván návrh zadání nového ÚP v souladu se Jitka Fikarová zákonem č. 183/2006 Sb. v platném znění.

Velký Šenov

Územní plán sídelního útvaru Velký Šenov vč. dvou změn, SAUL, s. r. o., zpracovatel příprava nového ÚP v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. nového ÚP není doposud v platném znění. vybrán

Vilémov

Územní plán sídelního útvaru Vilémov, v současné době SAUL, s. r. o. (oba probíhá aktualizace v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. dokumenty) v platném znění.

Zdroj: Podklady jednotlivých členů Svazku

6

2.2. OBYVATELSTVO 2.2.1. Vývoj počtu obyvatel Populační vývoj v mikroregionu byl od poloviny padesátých let 20. století velmi nepříznivý. Následkem odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce, malé míry dosídlení pohraničí a postupnou devastací celých místních částí a osad ztratil mikroregion 64 % z původního počtu obyvatel. Nejvyšší úbytek oproti roku 1930 zaznamenala obec Lobendava (89 %), nejniţší pak obec Vilémov (30 %). Tabulka č. 3 – Města a obce mikroregionu - vývoj počtu obyvatel v letech 1930 - 2001 (k 1. 3. 2001) Index Město, obec

Dolní Poustevna

Rok 1930

Rok 1991

Rok 1999

Rok 2000

Rok 2001

2001/1930

4 809

1 746

1 740

1 741

1 948

0,41

Jiříkov

10 078

3 638

3 923

3 912

3 920

0,39

Lipová

2 963

627

637

634

650

0,22

Lobendava

3 045

315

289

270

333

0,11

Mikulášovice

6 755

2 546

2 533

2 480

2 397

0,35

Staré Křečany

6 021

1 147

1 158

1 160

1 175

0,20

13 479

5 568

5 502

5 509

5 658

0,42

Velký Šenov

4 635

1 943

1 995

2 004

2 014

0,43

Vilémov

1 471

1 011

1 081

1 041

1 028

0,70

53 256

18 541

18 858

18 751

19 123

0,36

Šluknov

CELKEM

Zdroj: ČSÚ, města a obce mikroregionu

Podle údajů místních samospráv činil celkový počet obyvatel Svazku k 1. 1. 2007 18 867, tj. 98,66 % stavu k 1. 3. 2001 (poslední sčítání lidu prováděné ČSÚ). V uplynulých šesti letech tedy vykazuje mikroregion záporné saldo přírůstku obyvatel.

2.2.2. Struktura obyvatelstva Pro strukturu obyvatelstva je typický vyšší podíl národnostních menšin, především německé (3,0 %), slovenské (3,8 %) a romské. Skutečný podíl romského obyvatelstva je sice niţší, neţ ve východní a jiţní části Šluknovského výběţku (v mikroregionu Tolštejn), nicméně je výrazně vyšší, neţ udávají oficiální statistiky.

7

Tabulka č. 4 – Obyvatelstvo měst a obcí mikroregionu podle národnosti (k 1. 3. 2001) Město, obec

Z toho národnost

Obyvatelstvo celkem

česká

moravská

Dolní Poustevna

1 948

1 461

1

0

Jiříkov

3 920

3 639

6

Lipová

650

576

Lobendava

333

Mikulášovice

německá

polská

53

103

7

0

323

0

128

95

15

23

14

0

0

22

46

2

0

4

300

0

0

7

12

2

3

9

2 397

1 955

1

0

74

119

32

1

215

Staré Křečany

1 175

881

3

0

42

43

0

6

200

Šluknov

5 658

4 981

5

0

171

128

53

34

286

Velký Šenov

2 014

1 753

1

0

66

99

10

2

83

Vilémov

1 028

898

18

0

17

74

9

0

12

19 123 16 444

35

0

580

719

130

69

1 146

CELKEM

slezská

slovenská

romská

Ostatní a nezjištěné

Zdroj: ČSÚ

2.2.3. Věkové sloţení obyvatelstva Věkové sloţení obyvatel mikroregionu je rozděleno do tří kategorií: děti (0 – 14 let), obyvatelé v produktivním věku (15 – 59 let) a obyvatelé v neproduktivním věku (60 let a více, resp. 60+). Průměrný podíl obyvatel mikroregionu v kategorii 0–14 je 17,8 %, v kategorii 15–59 je 66,2 % a v kategorii 60+ (vč. nezjištěných) je 16,0 %. Tabulka č. 5 – Obyvatelstvo mikroregionu podle věkových skupin (k 1. 3. 2001) Město, obec

Obyvatel- Věková stvo skupina celkem 0-14

Věková skupina 15 – 59 vč. nezjištěných muži

ženy

celkem

Věková skupina 60 + vč. nezjištěných Muži

ženy

celkem

Dolní Poustevna

1 948

377

686

659

1 345

100

126

226

Jiříkov

3 920

727

1 343

1 204

2 547

241

405

646

Lipová

650

119

192

193

385

45

101

146

Lobendava

333

59

145

88

233

12

29

41

Mikulášovice

2 397

378

834

776

1 610

155

254

409

Staré Křečany

1 175

187

419

368

787

80

121

201

Šluknov

5 658

1 017

1 915

1 829

3 744

361

536

897

Velký Šenov

2 014

356

691

611

1 302

146

210

356

Vilémov

1 028

176

352

355

707

60

85

145

19 123

3 396

6 577

6 083

12 660

1 200

1 867

3 067

CELKEM Zdroj: ČSÚ

8

2.2.4. Kriminalita Stav kriminality v dotčeném území je celkem uspokojivý. Struktura trestné činnosti v zásadě kopíruje podmínky, které jsou pro ni vytvořeny polohou a charakterem regionu a sloţením jeho obyvatel. Jedná se zejména o: Bezprostřední blízkost státní hranice se SRN Relativně velký počet zahraničních návštěvníků Řídké osídlení Sezónní charakter víkendové rekreace Zvýšený podíl nepřizpůsobivých sociálních skupin v některých lokalitách Vlastní trestná činnost se dá rozdělit do těchto hlavních oblastí: Krádeţe automobilů (především osobních), kapesní krádeţe Krádeţe kovů, především barevných Vykrádání rekreačních objektů mimo hlavní sezónu Vandalství a rušení nočního klidu Dovoz všech druhů odpadu (vč. nebezpečného) ze SRN Činnost převaděčských skupin Jednorázový vzestup kriminality lze očekávat po vstupu ČR do Schengenského prostoru a následným zrušením referátů cizinecké pohraniční policie. V souvislosti s potíráním trestné činnosti je ze strany představitelů měst a obcí mikroregionu i veřejnosti hodnocena práce Policie České republiky jako nevyhovující. Většina výhrad se týká nedůslednosti a nedostatečného vyuţívání stávající legislativy. Dalším problémem je nízký počet policejních sluţeben v jednotlivých lokalitách. Z tohoto důvodu je např. ve městě Jiříkov připravováno zřízení městské policie.

9

2.3. STAV INFRASTRUKTURY 2.3.1. Vytápění Z celkových devíti členů Svazku je šest měst a obcí plynofikováno a další etapy jsou připravovány. Ve třech obcích plynofikace dosud neproběhla (v jedné z nich je s ní do budoucna uvaţováno). Tabulka č. 6 – Stav plynofikace měst a obcí mikroregionu Město, obec

Popis současného a výhledového stavu

Dolní Poustevna

V minulých letech byla realizována I. a II. etapa plynofikace v k. ú. Dolní Poustevna. III. etapa (k. ú. Horní Poustevna) je ve stádiu vydaného ÚR (je zpracovávána PD ke stavebnímu povolení). Celkem bude po realizaci III. etapy plynofikováno cca 75 % objektů.

Jiříkov

V současné době je plynofikováno cca 85 % objektů (byla realizována I. a II. etapa). III. etapa plynofikace, která se bude týkat okrajových částí města, je v současné době připravována.

Lipová

V obci plynofikace prozatím neproběhla, je plánována v příštích letech.

Lobendava

Obec není plynofikována a ani v příštích letech není plynofikace plánována.

Mikulášovice

V současné době je plynofikováno cca 80 % objektů města, další etapa je kompletně připravena. Po její realizaci bude plynofikováno 90 % všech objektů. Další etapy jsou ekonomicky nerentabilní.

Staré Křečany

Obec není plynofikována a v nejbliţší budoucnosti není plynofikace plánována. Je však plánována výstavba několika druhů zařízení, vyuţívající obnovitelné zdroje energie.

Šluknov

V současné době je plynofikováno cca 35 % objektů, s dalšími etapami není v nejbliţší budoucnosti uvaţováno.

Velký Šenov

V současné době jsou městské objekty plynofikovány z 50 % a ostatní objekty z cca 30 %. S dalšími etapami není v nejbliţší budoucnosti uvaţováno (pouze s plynofikací jednotlivých objektů v majetku města).

Vilémov

Obec je částečně plynofikována (cca 30 % objektů), další etapy jsou z ekonomického hlediska nerentabilní.

Zdroj: podklady představitelů jednotlivých měst a obcí mikroregionu

2.3.2. Zásobování elektrickou energií Kapacita dodávek elektrické energie do regionu je především vzhledem k rozvojovému potenciálu území nedostatečná. V některých lokalitách vznikají problémy s povolováním nové výstavby. Od roku 1990 probíhají jednání mezi Severočeskou energetikou, a. s. a všemi zainteresovanými stranami o výstavbě nového vedení do oblasti Šluknovského výběţku s kapacitou 110 kV, které bude eliminovat časté výpadky elektrické energie. Technické řešení by mělo mj. zajistit pouze lokální dopady v případě poruchy dodávek (v současné době je výpadkem postiţeno několik obcí najednou). Svazek podporuje výstavbu nového vedení v tzv. „podzemní“ variantě.

10

2.3.3. Vyuţití obnovitelných zdrojů energie Mikroregion má velký potenciál vyuţívání tzv. obnovitelných zdrojů energie, především biomasy. V současné době však není v provozu ţádné zařízení ve správě obce či města. Rozvoj této oblasti je limitován především těmito faktory: Nevyjasněná dlouhodobá energetická koncepce státu Scházející jednoznačná definice druhů energetických plodin, které je moţno pěstovat ve velkoplošných chráněných územích Nedostatečná podpora subjektů, zabývajících se produkcí energetických plodin ze strany státu Přesto je v obci Staré Křečany plánována výstavba spalovny na biomasy, která má přímou návaznost na systémové řešení v oblasti bioodpadů (podrobně viz samostatná příloha Zásobníky projektů – opatření 3.3.). Dále je v uvedené obci plánována výstavba bioplynové stanice. V některých lokalitách byl v posledních letech zaznamenán zvýšený zájem soukromých investorů o výstavbu větrných elektráren (např. v katastru obcí Lipová a Staré Křečany a městech Šluknov a Mikulášovice). Hlavní překáţkou rozvoje tohoto energetického odvětví je dlouhodobě zamítavé stanovisko státních orgánů a v některých případech i nesouhlas veřejnosti.

2.3.4. Vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod Společným rysem v této oblasti je: Špatný technický stav stávajících zařízení Nízké procento napojení na kanalizaci a ČOV Absence sítí v okrajových částech měst a obcí Všichni členové Svazku kromě města Velký Šenov a obce Lobendava jsou akcionáři Severočeské vodárenské společnosti (SVS, a. s.).

11

Situace v oblasti zásobení obyvatel mikroregionu pitnou vodou je relativně příznivá. Tabulka č. 7 – Zásobení obyvatel měst a obcí mikroregionu pitnou vodou Město, obec


Dolní Poustevna

Vodovodní řád v k.ú. Dolní a Horní Poustevna (kromě místní části Karlín a Nová Víska) je zaveden, celkem je napojeno cca 90 % domácností. Je připraven projekt na modernizaci stávajícího řádu, který zahrnuje i dobudování sítě.

Jiříkov

Vodovodní řád pokrývá celé území města kromě místní části Filipov. Je zastaralý a připravuje se jeho kompletní rekonstrukce. V současné době je napojeno cca 80 % města. Dobudování sítě ve Filipově je kompletně připraveno k realizaci.

Lipová

Na vodovod je napojeno cca 80 % domácností (vodovodní řád schází v místní části Liščí, Ludvíkovičky a Nová Lipová – je plánováno jeho dobudování).

Lobendava

Vodovod v obci není zaveden, dostatečný zdroj je k dispozici a je plánována jeho výstavba v příštích letech.

Mikulášovice

Vodovodní síť je částečně vybudována, je na ní napojeno cca 30 % domácností. Nedojde-li ke zvýšení kapacity mnoţství vody, nelze realizovat další etapy a rozšiřovat počet napojených obyvatel.

Staré Křečany

Vodovodní řád je zaveden pouze v části obce Brtníky, rozšíření je plánováno v budoucích letech (součást územního plánu).

Šluknov

Na vodovodní řád je napojeno cca 95 % domácností. Ostatní vyuţívají lokální zdroje (rozšíření řádu není nutné).

Velký Šenov

Vodovodní řád (kromě osad Kníţecí, Staré Hraběcí, Janovka a části obce Malý Šenov) je vybudován, celkem je napojeno 95 % domácností. V příštích letech je nutná rekonstrukce stávajícího (přes 100 let starého) řádu a jeho rozšíření do místní části Malý Šenov.

Vilémov

Na vodovodní řád je napojeno cca 80 % domácností. Ostatní domácnosti v okrajových částech vyuţívají lokální zdroje (rozšíření řádu není nutné).


V příštích letech bude ve spolupráci se SVS, a. s. realizován společný projekt s cílem páteřního posílení vodovodního řádu na celém území mikroregionu (podrobně viz samostatná příloha Zásobníky projektů – opatření 3.1.).

12

Tabulka č. 8 – Likvidace odpadních vod a odkanalizování měst a obcí mikroregionu Město, obec


Dolní Poustevna

V současné době je na kanalizaci napojeno cca 60 % domácností, a to v centrální části města. Je kompletně připraven projekt na realizaci ČOV, kanalizace a vodovodu ve správním obvodu města.

Jiříkov

Město disponuje dvěma ČOV pro cca 4 000 EO, které provozuje SVS. Byla zprovozněna I. etapa kanalizace, další etapy jsou připravovány.

Lipová

Obec bude napojena na centrální ČOV ve Vilémově, výstavba kanalizace je kompletně připravena k realizaci.

Lobendava

Kanalizace ani ČOV není vybudována, výstavba je plánována v příštích letech.

Mikulášovice

Město disponuje novou ČOV pro 2 000 EO, na kanalizaci je napojeno cca 60 % domácností. Jsou plánovány další etapy, které umoţní napojení cca 80 – 85 % domácností.

Staré Křečany

V obcí jsou vybudovány pouze lokální ČOV, vybudování cetrálního systému ČOV a kanalizace je plánováno.

Šluknov

Na kanalizaci a ČOV je napojeno cca 50 % domácností, technologie je však zastaralá a zcela nevyhovující (nízká účinnost). Je plánována výstavba nové ČOV a rozšíření kanalizace, coţ v budoucnu umoţní napojení cca 75 % celkového počtu domácností.

Velký Šenov

Kanalizace, na kterou je napojeno cca 60 % domácností, je svedena do centrální ČOV ve Vilémově. Je připravováno výrazné rozšíření systému.

Vilémov

Na kanalizaci, která je ve správě SVS, a. s. je napojeno cca 70 % domácností. V současné době je připravováno vybudování nového páteřního svodu.


2.4. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VYBAVENOST 2.4.1. Zdravotní péče Celková úroveň sociální vybavenosti je dobrá. Zdravotní péče je poskytována na odpovídající úrovni. Lůţkovou akutní péči pro občany mikroregionu zajišťuje 1. Zdravotní Rumburk, a. s. v tomto rozsahu: Chirurgie Jednotka intenzivní péče Interna Gynekologie a porodnice Pediatrie a novozenci Ošetřovatelská lůţka Následnou péči poskytuje Léčebna dlouhodobě nemocných, příspěvková organizace města Varnsdorf. O víkendech je zajišťována lékařská pohotovostní sluţba ve Velkém Šenově.

13

Tabulka č. 9 – Zdravotní péče ve městech a obcích mikroregionu Město, obec

Praktický lékař

Zubní lékař

Dětský lékař

Ţenský lékař

Oční lékař

Krční a nosní lékař

Jiný lékař

Lékárna

Nemocnice

Dolní Poustevna

1

1

2-3 dny v týdnu

-

-

-

-

1

-

Jiříkov

2

2

1

1

-

-

-

1

-

Lipová

1

-

-

-

-

-

Soukromá rehabilitace

1*

-

2 dny v týdnu

-

-

-

-

-

-

-

-

1

1

3 dny v týdnu

-

-

-

-

1*

-

Staré Křečany

2 dny v týdnu

-

1 den v týdnu

-

-

-

-

-

Šluknov

3

2

1

1

3 dny v týdnu

-

Diabetolog 1 den v týdnu

2

-

Velký Šenov

1

1

1

1

-

-

Rehabilitace

1*

Vilémov

1

1

1 den v týdnu

-

1 den v týdnu

-

Soukromá rehabilitace

1

Lobendava Mikulášovice

Lékařská pohot. -

* výdejna léků


2.4.2. Školství Síť předškolních zařízení, základních a středních škol v mikroregionu je dostatečná. Mateřské školy jsou provozovány ve všech městech a obcích, hlavním problémem je nedostatečná kapacita. Celkový počet základních škol v mikroregionu je 8, z toho 3 s neúplným a 5 s úplným počtem tříd (ve městě Šluknov je navíc provozována zvláštní škola). V menších obcích je snahou udrţet provoz základních škol i přes nízký počet ţáků a vysoké náklady na provoz. V převáţné míře mají základní školy sídlo ve starších budovách, které jsou ve špatném technickém stavu. Z kapacitního hlediska jsou vzhledem k předpokládanému vývoji počtu ţáků dostatečné. Dopravní dostupnost základních škol pro dojíţdějící ţáky je v některých lokalitách velmi problematická (podrobně viz kapitola 2.8.2).

14

Tabulka č. 10 – Základní školy ve městech a obcích mikroregionu ZŠ s úplným počtem tříd Město, obec

ZŠ s neúplným počtem tříd

ZŠ CELKEM

Poč. ZŠ

Poč. tříd

Počet ţáků

Počet ţáků na tř.

Poč. ZŠ

Poč. tříd

Počet ţáků


Poč. ZŠ

Poč. tříd

Počet ţáků

Dolní Poustevna

1

9

218

24

-

-

-

-

1

9

218

24

Jiříkov

1

18

346

19

-

-

-

-

1

18

346

19

Lipová

-

-

-

-

1

3

32

11

1

3

32

11

Lobendava

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Mikulášovice

1

9

200

22

-

-

-

-

1

9

200

22

1

5

37

7

1

5

37

7

Staré Křečany


Šluknov

1

22

510

23

-

-

-

-

1

22

510

23

Velký Šenov

1

13

289

22

-

-

-

-

1

13

289

22

Vilémov

-

-

-

-

1

4

44

11

1

4

44

11

CELKEM

5

71

1 563

22

3

12

113

9

8

83

1 676

20


Nabídka středních škol a učilišť ve Šluknovském výběţku je poměrně pestrá a rozmanitá, vyšší odborná škola a střední školy jsou koncentrovány převáţně ve městěch Varnsdorf a Rumburk. V samotném mikroregionu byly doposud dvě střední školy ve Šluknově (Střední lesnická škola a Střední škola sociální). Od 1. 9. 2007 došlo v rámci optimalizace sítě základních a středních škol k jejich sloučení v jeden právní subjekt. Mimoškolní aktivity zajišťuje pobočka Základní umělecké školy Varnsdorf (se sídlem ve Šluknově).

2.4.3. Sociální zařízení a oblast bydlení Ve Šluknovském výběţku je poměrně vysoká koncentrace sociálních ústavů, jejichţ zřizovatelem je hlavní město Praha resp. Ústecký kraj. Jedná se o ústavy sociální péče, domovy důchodců a dětské domovy, které jsou umístěny převáţně v dotčeném území. Charakteristickým rysem sociální infrastruktury v majetku obcí je především nedostatečná kapacita, dlouhá čekací lhůta na umístění a špatný technický stav. Je připravena řada projektů na výstavbu nové a rozšíření kapacity a rekonstrukci stávající sociální infrastruktury (podrobně viz samostatná příloha Zásobníky projektů – opatření 2.2.). Jediným limitujícím faktorem je nedostatek finančních prostředků. V rámci dotační politiky MMR ČR jsou v poslední letech budovány tzv. podporované byty pro sociálně vymezené skupiny obyvatel (chráněné byty, byty na půl cesty a vstupní byty).

15

Tabulka č. 11 - Sociální oblast Zařízení v majetku obcí a měst Město, obec

Ostatní sociální zařízení

Podporované byty

Dům s pečovatelskou sluţbou

Ostatní byty

Ústav sociální péče

Domov důchodců

Dětský domov

(byt.jedn.)

(byt.jedn.)

(byt.jedn.)

Dolní Poustevna

-

4 (15 je plánováno)

107

1*

-

-

Jiříkov

-

-

171

1**

1***

-

Lipová

8

-

22

-

1***

1**

Lobendava

-

-

3

1**

-

-

24

8

57

-

-

-

-

- (je plánována výstavba)

51

1**

-

- (24 je plánováno)

39

80

-

1**

-

Velký Šenov

-

32

189

-

-

-

Vilémov

-

32

42

1*

-

-

Mikulášovice Staré Křečany Šluknov

*zřizovatelem je hl. městoPpraha

** zřizovatelem je Ústecký kraj

***

zřizovatelem je obec

Zdroj: města a obce mikroregionu

Převládajícím trendem v rámci celého mikroregionu je postupná privatizace a sniţování počtu starších obecních bytů, neboť jejich údrţba je finančně velmi náročná. V příštích letech bude převládat spíše výstavba nových bytových jednotek s vyuţitím dotačních prostředků pro sociálně vymezené skupiny obyvatel a aktivní podpora individuální rodinné výstavby (vytipování vhodných pozemků, jejich zasíťování a následný prodej). V dotčeném území doposud zcela schází holobyty pro tzv. nepřizpůsobivé skupiny obyvatel.

2.4.4. Kulturní zázemí Stávající úroveň kulturního zázemí mikroregionu je v zásadě dobrá. Dlouhodobou snahou představitelů mikroregionu je nejen udrţení stávající úrovně kulturní nabídky, ale i její postupné rozšiřování (podrobně viz samostatná příloha Zásobníky projektů – opatření 2.2.). Do této oblasti mj. spadá záměr rozšířit nabídku filmových představení (město Velký Šenov, obec Staré Křečany), neboť v současné době je v provozu jediné stálé kino ve Šluknově (1x měsíčně probíhá kinoprojekce ve městě Dolní Poustevna).

16

Tabulka č.12 – Kulturní zařízení ve městech a obcích mikroregionu Město, obec

Kino

Divadlo, KD, sály

Knihovna

Muzeum, výstavní síň

1 (byla obnovena kinoprojekce v Národním domě)

Sál pro 400 lidí, loutkové divadlo (je plánovanáno vytvoření stálé scény)

2 x týdně, bezplatný internet

X

Jiříkov

X

X


X

Lipová

X

X

1 x týdně, o internet není zájem

X

Lobendava

X

X

X

X

Mikulášovice

X

Kulturní dům


X

Je plánováno

Sál pro 250 lidí


X

ANO

Soukromé divadlo (zaměřené na děti), kulturní dům

Denně, přístup k internetu (bezplatný v IC)

Výstavní síně v KD a zámku

V rekonstrukci (dokončení v r. 2008)

Multifunkční sál vč. divadelního zázemí


X

X

X


X

Dolní Poustevna

Staré Křečany Šluknov

Velký Šenov Vilémov


2.4.5. Sportovní zázemí Rozsah nabídky sportovních zařízení pro potřeby obyvatel je v zásadě uspokojivý, v příštích letech však bude nutné provést jejich opravy, rekonstrukce či rozšíření (především o sociální zařízení). Citelně schází veřejná prostranství pro nekoordinovanou činnost mládeţe, moţnost koupání a nabídka sportovního vyţití v případě nepříznivého počasí, řada projektů v této oblasti je připravována (podrobně viz samostatná příloha Zásobníky projektů – opatření 2.1.).

17

Tabulka č. 13 – Sportovní zařízení ve městech a obcích mikroregionu Město, obec

Koupaliště

Krytý bazén

Fitnescentrum

Jízda na koni

Dolní Poustevna

X

X

X

X

X

ANO

Ve výstavbě víceúčelové hřiště pro míčové hry, fotbalový stadion

Jiříkov

X

X

X

ANO

X

ANO

Fotbalový areál (2 hřiště)

Lipová

X

X

X

X

X

ANO

Fotbalový stadion

Lobendava

ANO

X

X

X

X

X

Fotbalový stadion

Mikulášovice

ANO

X

ANO

X

X

ANO

Staré Křečany

X

X

X

X

X

X

Šluknov

X

X

ANO

ANO

X

ANO

Fotbalový areál vč. hřišť pro míčové sporty, squash, kuţelna, bowling

ANO

X

X

X

X

ANO

Fotbalový areál

X

X

X

ANO

Fotbalový stadion

Velký Šenov Vilémov

X

Ostatní

Vleky Tenis

Fotbalové areál, sportovní hala, kuţelna Fotbalové a nohejbalové hřiště, 18 jamkový golf (soukromé)


Vzhledem k velkému potenciálu dalšího rozvoje cestovního ruchu (především v souvislosti s turistickým produktem „Tolštejnském panství“) bude nezbytné nabídku sportovních aktivit průběţně rozšiřovat a zkvalitňovat. Území mikroregionu Sever je protkáno mnoţstvím značených turistických stezek a cyklotras, které jsou však z velké části vedeny po veřejných komunikacích. Je připravován rozsáhlý projekt vybudování ucelené mikroregionální sítě cyklostezek s napojením na SRN a mikroregion Tolštejn. Podrobně o plánovaném dobudování stávající a výstavbě nové infrastruktury cestovního ruchu viz samostatná příloha Zásobníky projektů – opatření 1.1. 2.5. EKONOMICKÁ STRUKTURA 2.5.1. Zemědělství a lesnictví Současný stav zemědělství v mikroregionu určují především tyto faktory: Nízká produkční schopnost daná podhorským klimatem a půdními podmínkami Zaměření státní dotační politiky a především dotační politiky Evropské unie na mimoprodukční funkce zemědělství, především pak údrţbu kulturního vzhledu krajiny Relativně špatná finanční situace zemědělců, přetrvávající z období před vstupem ČR do EU Nevyjasněné majetko-právní vztahy a nedokončená privatizace půdního fondu Základním pilířem dalšího vývoje zemědělství v příštích letech zůstane bezpochyby údrţba trvalých travních porostů spojená s extenzivním chovem dobytka (zejména hovězích masných plemen).

18

Tabulka č. 14 – Rozhodující zemědělské subjekty působící v mikroregionu Název a sídlo subjektu

Působnost dle katastrů

Jana Růţičková, soukromý zemědělec, Jiříkov

Jiříkov a Království

Zemspol, s. r. o., Velký Šenov

Dolní a Horní Poustevna, Lobendava, Liščí, Severní, Lipová, Vilémov, Mikulášovice, Roţany, Velký Šenov

Milan Kopsa, soukromý zemědělec, Huntířov

Mikulášovice

Ekofarma ing. Pavel Fiala, Království

Království

Biopotraviny, s. r. o., Velký Šenov

Velký Šenov, Lipová

Ing. Josef Číţek, soukromý zemědělec, Mikulášovice

Mikulášovice

Petr Houdek, soukromý zemědělec, Šluknov

Šluknov

Josef Rýdl, soukromý zemědělec, Staré Křečany

Staré Křečany

Karel Brabenec, soukromý zemědělec, Staré Křečany

Staré Křečany

Martin Benz, soukromý zemědělec, Staré Křečany

Staré Křečany

Maxim Imrich, soukromý zemědělec, Staré Křečany

Staré Křečany

Stanislav Suk, Vilémov

Vilémov

Martin Malý, soukromý zemědělec, Jiříkov

Jiříkov

Se zvyšující se mírou dotačních prostředků z EU a postupně ze zlepšující ekonomickou situací zemědělských subjektů lze očekávat dynamický rozvoj tzv. doplňkových činností. Jedná se především o rozvoj agroturistiky spojené s ubytováním na farmách, výrobu a prodej vlastních produktů (biopotravin). V případě upřesnění legislativy, vyšší míry dotační podpory a dostatečné poptávky má velký potenciál cílené pěstování energetické biomasy. Většina lesů na území mikroregionu je ve vlastnictví státu (Lesy ČR, státní podnik). Těţba je uskutečňována smluvními partnery na základě výsledků výběrových řízení. Hlavním smluvním partnerem vlastníka je UNILES, a. s. Rumburk. Členové Svazku jsou vlastníky více neţ 1 000 ha lesů (v budoucnu lze očekávat zvýšení celkové výměry, neboť v současné době probíhá několik restitučních řízení o vrácení historického majetku). Za účelem údrţby a obnovy lesních porostů jsou zpravidla najímání či zaměstnáváni lesní hospodáři. Ostatní pozemky ve vlastnictví jednotlivých členů Svazku jsou částečně udrţovány soukromými subjekty na základě uzavřených nájemních smluv a částečně ve vlastní reţii. 2.5.2. Průmysl a sluţby Charakteristickým odvětvím v mikroregionu je textilní výroba, která má dlouholetou tradici. Dalším dlouhodobě významným oborem je drobná strojírenská výroba (výroba noţů, spojovacích součástí a kancelářských potřeb). Po roce 1989, kdy došlo k zániku velkých státních podniků, zaujímají stále významnější postavení společnosti se zahraniční majetkovou účastí. Jedná se především o obory s nízkými poţadavky na kvalifikaci pracovní síly. Z hlediska počtu pracovních příleţitostí se jedná o firmy v rozmezí 10 – 200 zaměstnanců. Významným zaměstnavatelem v regionu jsou sociální ústavy v majetku obcí, hlavního města Prahy a Ústeckého kraje (Lipová, Jiříkov, Staré Křečany, Dolní Poustevna, Lobendava). 19

Tabulka č. 15 – Rozhodující subjekty v oblasti průmyslu a sluţeb v mikroregionu Název společnosti

Zaměření

Sídlo

Josef Dvořák, Izopol

Výroba pěnového polystyrénu

Dolní Poustevna

Ing. Václav Kubička – OK - FORM

Kovovýroba

Dolní Poustevna

Tillig CZ, s. r. o.

Výroba her a hraček

Dolní Poustevna

Renata Holcová

Výroba spotřebního a reklamního zboţí

Dolní Poustevna

Kontraproduktion, s. r. o.

Výroba koberců

Jiříkov

EWM HIGHTECH WELDING, s. r. o.

Výroba a montáţ svařovacích přístrojů

Jiříkov

JST, s. r. o.

Kovoobrábění

Jiříkov

VLAKOZ, s. r. o.

Galanterie, koţené zboţí

Jiříkov

Pavel Svoboda

Stavební výroba

Lipová

Conmetron, s. r. o.

Výroba spojovacích součástí a kancelářských potřeb

Lipová

MBM, s. r. o.

Výroba a prodej spojovacích součástí

Lipová

BeA CS, s. r. o.

Výroba spojovacích součástí a kancelářských potřeb

Lobendava

MIKOV, s. r. o.

Noţířská výroba, kancelářské potřeby

Mikulášovice

ALATEX, s. r. o.

Textilní výroba

Mikulášovice

Lemfeld a syn, v. o. s.

Textilní výroba

Vilémov

CONTACLIP, s. r. o.

Montáţ elektrospojovacích dílů

Mikulášovice

KOREKTA, s. r. o.

Výroba plastů

Mikulášovice

PLASTON ČR, s. r. o.

Výroba z plastů, zvlhčovače vzduchu

Šluknov

TOPOS, a. s.

Výroba potravinářských strojů

Šluknov

CEPOL – CZ, s. r. o.

Výroba pěnového polystyrénu

Šluknov

Kamenoprůmyslové závody, s. r. o.

Kamenovýroba

Šluknov

HOGGA, s. r. o.

Dřevovýroba

Šluknov

Ambona real, s. r. o.

Textilní výroba

Šluknov

TRATEC – CS, s. r. o.

Výroba strojů a techniky pro textilní průmysl

Vilémov

VESEKO, a. s.

Potravinářská výroba

Velký Šenov

STAP, a. s.

Textilní výroba

Vilémov

CENTROFLOR, s. r. o.

Výroba umělých květin a ozdobných předmětů

Velký Šenov

Siops, s. r. o.

Stavební výroba

Vilémov

Sluţby a řemesla Svoboda

Stavební práce, odpady

Vilémov

Ţelezárny Velký Šenov, s. r. o.

Strojírenství

Velký Šenov

ABX, s. r. o.

Výroba krbových kamen

Rumburk

Renko, s. r. o.

Strojírenství

Staré Křečany


20

Nabídka sluţeb pro obyvatelstvo je aţ na výjimky standardní a zhruba odpovídá poptávce obyvatelstva. V převáţné míře ji tvoří ţivnostníci a firmy s počtem do 10 zaměstnanců. Z hlediska cestovního ruchu, oblasti s největším rozvojovým potenciálem, je klíčovým problémem nedostatek ubytovacích kapacit a řídká síť informačních center pro návštěvníky (v současné ve městech Šluknov a Mikulášovice, a to pouze sezónně, tj. od května do září). Ubytovací kapacity v majetku obcí jsou spíše výjimečné. V obou oblastech je připravena řada obecních i podnikatelských projektů (podrobně viz samostatná příloha Zásobníky projektů – opatření 1.1.).

2.6. STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI 2.6.1. Nezaměstnanost Okres Děčín byl vládou ČR zařazen mezi tzv. strukturálně postiţené regiony. Tomu odpovídá i celková nezaměstnanost v mikroregionu, která je oproti celostátnímu průměru vyšší o 8,11 procetních bodů, tj. cca 2,3 násobná (ke dni 30. 6. 2007 činila 14,41 %). Nejniţší míru nezaměstnanosti k uvedenému datu zaznamenala obec Vilémov (8,16 %), nejvyšší pak obec Lobendava (19,33 %). Tabulka č. 16 – Míra nezaměstnanosti v obcích a městech mikroregionu (k 30. 6. 2007) Město, obec

Dolní Poustevna

Počet ek. aktiv. obyvatel

Evid. uchazeči celkem*

Míra nezaměstnanosti

Z toho ţeny

muţi

(%)

990

101

50

51

10,20

Jiříkov

1 852

333

154

179

17,98

Lipová

314

31

13

18

9,87

Lobendava

150

29

10

19

19,33

1 292

179

80

99

13,85

544

97

49

48

17,83

Šluknov

2 881

425

209

216

14,75

Velký Šenov

1 011

142

65

77

14,05

564

46

19

27

8,16

9 598

1 383

649

734

14,41

74 003

8 447

4 439

4 008

11,41

5 885 571

370 791

205 481

165 310

6,30

Mikulášovice Staré Křečany

Vilémov CELKEM mikroregion CELKEM OKRES DĚČÍN CELKEM ČR

*tzv. dosaţitelní uchazeči. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.

Zdroj: Úřad práce Děčín, pobočka Rumburk

21

2.6.2. Stuktura evidovaných uchazečů o zaměstnání Velkým problémem je nízká vzdělanost evidovaných uchazečů o zaměstnání. Více neţ 87,5 % všech uchazečů tvoří osoby se základním vzdělání a vyučené. To je hlavní důvod jejich obtíţné umístitelnosti na trhu práce. Tabulka č. 17 – Evidovaní uchazeči o zaměstnání podle vzdělání (k 30. 6. 2007) Evidovaní uchazeči podle vzdělání Město, obec

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Celkem

Dolní Poustevna

0

45

47

3

1

2

7

0

3

108

Jiříkov

0

185

128

3

7

12

20

1

3

359

Lipová

0

16

16

0

0

0

4

0

0

36

Lobendava

0

15

11

0

0

0

3

0

0

29

Mikulášovice

0

88

70

0

2

3

26

0

1

190

Staré Křečany

0

62

35

2

1

1

5

0

1

107

Šluknov

2

216

184

3

4

8

28

1

3

449

Velký Šenov

0

77

57

1

0

3

10

0

1

149

Vilémov

0

16

23

0

0

3

6

0

0

48

CELKEM

2

720

571

12

15

32

109

2

12

1 475

Legenda: 1 – bez vzdělání

2 – základní vzdělání

3 – vyučen

4 – středoškolské bez maturity

5 – USV (gymnázium s maturitou)

6 – vyučen s maturitou

7 – ÚSO (SOŠ s maturitou)

8 – vyšší vzdělání

9 – vysokoškolské vzdělání


22

Věková struktura uchazečů o zaměstnání je v podstatě rovnoměrně rozloţena od 19 do 59 let. Nejvyšší podíl (13,9 %) z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání tvoří věková kategorie 50 aţ 54 let (oproti věkové kategorii do 19 let je více neţ dvojnásobný). Podíl uchazečů v kategorii nad 60 let je naprosto zanedbatelný. Tabulka č. 18 – Skladba evidovaných uchazečů o zaměstnání podle věku (k 30. 6. 2007) Evidovaní uchazeči podle věku Město, obec Dolní Poustevna

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Celkem

9

16

8

21

10

8

7

10

17

2

108

Jiříkov

27

42

44

56

37

38

33

40

40

2

359

Lipová

2

3

5

1

3

4

6

4

8

0

36

Lobendava

0

4

3

4

3

4

4

2

5

0

29

Mikulášovice

9

32

18

22

14

20

16

35

24

0

190

Staré Křečany

10

10

9

12

10

19

13

14

9

1

107

Šluknov

33

51

43

58

52

38

39

73

56

6

449

Velký Šenov

10

11

14

16

17

20

16

21

22

2

149

3

5

8

10

4

1

2

8

5

2

48

103

174

152

200

150

152

136

207

186

15

1 475

Vilémov CELKEM

2: 19 – 24 let

3: 25 – 29 let

4: 30 – 34 let

5: 35 – 39 let

6: 40 – 44 let

7: 45 – 49 let

8: 50 – 54 let

9: 55 – 59 let

Legenda: 1: do 19 let

10: nad 60 let


Trh práce je přímo závislý na zaměření rozhodujících poskytovatelů pracovních příleţitostí. O současné situaci na trhu práce a rozhodujících poskytovatelích pracovních příleţitostí v jednotlivých obcích a městech mikroregionu podrobně pojednává kapitola 2.5.2. V příštích letech bude Svazek aktivně usilovat o přilákání významných investorů. Je plánováno zpracování databáze investičních příleţitosti, která bude základem pro jednání s agenturou Czechinvest i jednotlivými investory. Dále jsou ve spolupráci s partnery Svazku připravovány projekty, které významně přispějí k rozvoji malého a středního podnikání a zvýšení vzdělanosti a adaptability pracovní síly (podrobně viz samostatná příloha Zásobníky projektů – opatření 2.4.). Jednotliví členové Svazku vyuţívají v maximální míře moţnosti zaměstnávat občany na tzv. veřejně prospěšné práce. Obecně platí, ţe z hlediska potřeb měst a obcí by jejich počet mohl být podstatně vyšší. Budoucí vývoj v této oblasti je závislý na disponibilních zdrojích úřadu práce určených na aktivní politiku zaměstanosti a podmínkách pro přijímání pracovníků. Zkušenosti s pracovním vyuţitím osob v rámci tzv. alternativních trestů jsou vesměs negativní. Hlavním problémem je kromě nepravidelné docházky i špatná pracovní morálka a nutnost vyčlenit jako dozor zvláštního pracovníka obce či města. Z těchto důvodů není jejich vyšší vyuţití v budoucnu předpokládáno.

23

2.7. ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2.7.1. Ovzduší Na území mikroregionu se téměř nevyskytují významnější zdroje znečišťování ovzduší. Drtivá většina tradičních znečišťovatelů buď zanikla, nebo přešla na ekologicky přijatelnější způsob vytápění. Lokálně však hrají velmi významnou roli drobní znečišťovatelé v obcích a městech s nedostatečnou infrastrukturou (málo rozvinutým systémem centrálního vytápění a nízkým podílem plynofikovaných objektů). Za nepříznivých rozptylových podmínek (především v zimním období a za bezvětří) mohou v takových místech dosahovat imisní koncentrace škodlivin (oxidu siřičitého a prachu) velmi vysokých hodnot. Naštěstí je mikroregion díky zdejšímu reliéfu krajiny územím, kde je výskyt inverzí mnohem niţší, neţ ve vnitrozemí ČR. I v této oblasti je připravena řada projektů s cílem postupného sniţování imisní zátěţe (podrobně viz samostatná příloha Zásobníky projektů – opatření 3.3.). Ke znečišťování ovzduší významnou měrou přispívá i silniční doprava, neboť průjezd je veden v převáţné míře středem měst a obcí. Jsou plánována intenzivní jednání Svazku s vlastníkem komunikací, Ústeckým krajem, o postupné eliminaci tohoto závaţného problému. 2.7.2. Odpady Ukládání komunálního odpadu je řešeno centrálně v rámci celého Šluknovského výběţku na skládku v Roţanech. Podle propočtů je problém skládkování takto vyřešen na období zhruba 20 let. Likvidace komunálního odpadu domácností probíhá prostřednictvím smluvních partnerů. Systémy plateb obyvatelstva jsou v jednotlivých městech a obcích individuální v závislosti na místních podmínkách. V zásadě jsou však pouţívány dva reţimy: tzv. kapitační platby (paušální částka na obyvatele) a prodej známek na odpadové nádoby, které zohledňují frekvenci odvozu (týdennní, čtrnáctidenní apod.). Ve všech obcích a městech Svazku je zaveden systém sběru tříděného i nebezpečného odpadu prostřednictvím sběrných dvorů resp. sběrných míst. V příštích letech jsou v řadě měst a obcí plánovány projekty, jejichţ hlavním cílem je rozšíření a zkvalitnění oblasti nakládání s odpady (podrobně viz samostatná příloha Zásobníky projektů – opatření 3.4.). Velkým problémem všech členů Svazku je ukládání tzv. biologického odpadu (travní hmota, větve apod.). V současné době je projednávána příprava a realizace mikroregionálního projektu s cílem dlouhodobě a systémově tento problém řešit a zároveň efektivně vyuţít biomasu k dalším účelům (podrobně viz samostatná příloha Zásobníky projektů – opatření 3.4.). Stavební odpad likvidují stavebníci zákonným způsobem na vlastní náklady. Průmyslový odpad hraje zanedbatelnou roli, neboť výrobní technologie byly v drtivé většině firem upraveny tak, aby odpad byl v maximální míře zhodnocován. Samostatnou kapitolou je dovoz komunálního i nebezpečného odpadu ze SRN (a s tím související vznik černých skládek), který je zapříčiněn především rozdílem v cenách uloţení, nedostatečnou legislativou a bezprostřední blízkostí státní hranice. Významným zdrojem znečištění jsou odpadní vody, které neprocházejí přes ČOV. Snahou představitelů Svazku, především z důvodu bezprostřední blízkosti hranice se SRN a zajištění principu trvale udrţitelného rozvoje, je tuto situaci řešit v nejkratším moţném časovém horizontu, s vyuţitím tuzemských a zahraničních dotačních zdrojů (podrobně viz samostatná příloha Zásobníky projektů – opatření 3.1.). 24

2.8. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 2.8.1. Silniční a cestní síť Dopravní síť mikroregionu je tvořena především silnicemi druhé a třetí třídy. Dominantní význam má silnice první třídy I/9 Jiříkov - Rumburk – Česká Lípa – Mělník (v budoucnu Praha), která zprostředkovává spojení Šluknovského výběţku s vnitrozemím a je hlavní dopravní tepnou (včetně extrémně frekventované kamionové dopravy) směřující na hraniční přechod do SRN Jiříkov – Neugersdorf (počet kamionů se po výstavbě dálnice D8 z důvodu nezpoplatnění ostatních komunikací nesníţil). Páteří silniční dopravy mikroregionu jsou čtyři komunikace 2. třídy: II/263 – Rumburk – Jiříkov (Ebersbach) II/265 – Krásná Lípa – Velký Šenov II/266 – Rumburk – Šluknov – Lobendava – Dolní Poustevna II/267 – Severní – Lobendava (Sebnitz) Váţným problémem je malá kapacita příjezdových komunikací a ztíţená dostupnost regionu především v zimních měsících. V tomto směru je kritickým místem na silnici I/9 vrch Stoţec, kde dochází k častým dopravním nehodám a tím i zablokování přístupové cesty na území Šluknovského výběţku směrem od Prahy, Liberce a Nového Boru. Dalším problémem, a to jak z hlediska bezpečnosti silničního provozu, tak z hlediska znečišťování ovzduší, je průjezd centry měst a obcí. Dlouhodobým a systémovým řešením je budování obchvatů a pěších klidových zón. Obecně se dá konstatovat, ţe silnice II. a III. třídy ve vlastnictví Ústeckého kraje jsou v „ucházejícím“ stavu, neboť v minulých letech byla rekonstruována řada havarijních úseků. Přesto je na území mikroregionu ještě řada míst, které jsou ve velmi špatném nebo havarijním stavu. Jedná se především o katastrální území měst Šluknov (spojky do místních částí Janovka, Království, Nové Hraběcí, komunikace Šluknov - Fukov a Šluknov – Brtníky), Dolní Poustevna (úsek procházející Karlínem a Novou Vískou), Lipová (směrem na Liščí a Severní vč. souvisejících mostků) a Mikulášovice (zhruba 50 % úseku směrem na Velký Šenov). Z důvodu zajištění odpovídající a pravidelné údrţby hodlá Svazek iniciovat jednání o změně klasifikace některých úseků ze třetí třídy na druhou (např. Dolní Poustevna – Velký Šenov – Šluknov nebo Dolní Poustevna – Mikulášovice – Krásná Lípa). Zároveň bude s Ústeckým krajem jednat o rozšíření některých frekventovaných úseků (např. Dolní Poustevna – Vilémov). Dlouholetým problémem je celkově špatný stav místních komunikací ve vlastnictví měst a obcí. Pro první programovací období čerpání strukturálních fondů EU (r. 2004 - 2006) nebyly i přes proklamace odpovědných činitelů ve Společném regionálním operačním programu ani v jiných dotačních titulech na tento účel vyčleněny takřka ţádné finanční prostředky. Pro období r. 2007 – 2013 je připraveno mnoho projektů, jejichţ realizace bude závislá na získání prostředků z vnějších zdrojů, především z Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad (podrobně viz samostatná příloha Zásobníky projektů – opatření 2.3.). Ve většině případů však opravy a rekonstrukce místních komunikací váţí na dokončení sítí, tj. vodovodů, kanalizace a plynofikace. Vyřešení dopravní dostupnosti a oprava komunikací všech kategorií na evropský standard je základní podmínkou dalšího rozvoje cestovního ruchu a ostatních oblastí celého mikroregionu.

25

2.8.2. Dopravní obsluţnost Autobusovou dopravu na území mikroregionu i celého Šluknovského výběţku zajišťuje pro Ústecký kraj ČSAD Semily, a. s. Z hlediska mikroregionu jako celku ji lze v současné době povaţovat za absolutně nevyhovující. S poměrně dramatickou změnou smluvního dopravce nastala i změna ve způsobu přepravy, a to z původní „cílové“ na současnou „taktovou“. Z hlediska jednotlivých členů Svazku ji lze (v závislosti na poloze v rámci mikroregionu) charakterizovat buď jako katastrofální, vyhovující nebo nadstandardní, celkově potom jako velmi nevyváţenou. Tabulka č. 19 – Autobusové a vlakové spojení měst a obcí mikroregionu Město, obec

Autobusová doprava - směr

Vlaková doprava – směr

Dolní Poustevna

Rumburk, Velký Šenov

Rumburk, dále je plánováno otevření ţelezničního hraničního přechodu D. Poustevna - Sebnitz (napojení Šluknovského výběţku na koridor Děčín a dále do SRN).

Jiříkov

Rumburk, Varnsdorf, Velký Šenov

Osobní vlaková doprava byla zrušena.

Lipová

Velký Šenov, Dolní Poustevna

Rumburk, Dolní Poustevna

Lobendava

Dolní Poustevna, Velký Šenov, Rumburk, Varnsdorf

Osobní vlaková doprava není zavedena.

Mikulášovice



Staré Křečany

Rumburk, Varnsdorf, Dolní Poustevna, Krásná Lípa

Rumburk, Mikulášovice

Šluknov

Rumburk, Varnsdorf, Velký Šenov, Mikulášovice


Velký Šenov

Varnsdorf, Rumburk, Mikulášovice, Šluknov, Dolní Poustevna


Vilémov



Zdroj: jízdní řády ČD, a. s. a ČSAD Semily, a. s.

Veškeré autobusové spoje ze Šluknovského výběţku směrem na Děčín jsou vypravovány výhradně z měst Varnsdorf a Rumburk (v minulosti byl alespoň jedenkrát denně zajištěn přímý spoj). Spojení do okresního města se tak z některých míst dotčeného území stalo časově i finančně náročným výletem s mnoţstvím přestupů. U řady linek je dlouhá čekací doba na přípoj, v některých případech návaznost schází zcela. Nejhorší situace je ve městě Mikulášovice, kde byla autobusová doprava o víkendech zrušena. Tuto situaci se snaţí zástupci Svazku řešit průběţně a na různých úrovních. Prozatimní vstřícnost ze strany Ústeckého kraje i smluvního dopravce je však velmi malá. Z výše uvedených důvodů uvaţuje Svazek resp. někteří jeho členové o nákupu vlastního autobusu, který by uvedené problémy alespoň částečně eliminoval.

26

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1 – Obce a města mikroregionu – základní údaje Tabulka č. 2 – Stav zpracování základních dokumentů měst a obcí mikroregionu Tabulka č. 3 – Města a obce mikroregionu - vývoj počtu obyvatel v letech 1930 - 2001 Tabulka č. 4 – Obyvatelstvo měst a obcí mikroregionu podle národnosti Tabulka č. 5 – Obyvatelstvo mikroregionu podle věkových skupin Tabulka č. 6 – Stav plynofikace měst a obcí mikroregionu Tabulka č. 7 – Zásobení obyvatel měst a obcí mikroregionu pitnou vodou Tabulka č. 8 – Likvidace odpadních vod a odkanalizování měst a obcí mikroregionu Tabulka č. 9 – Zdravotní péče ve městech a obcích mikroregionu Tabulka č. 10 – Základní školy ve městech a obcích mikroregionu Tabulka č. 11 - Sociální oblast Tabulka č.12 – Kulturní zařízení ve městech a obcích mikroregionu Tabulka č. 13 – Sportovní zařízení ve městech a obcích mikroregionu Tabulka č. 14 – Rozhodující zemědělské subjekty působící v mikroregionu Tabulka č. 15 – Rozhodující subjekty v oblasti průmyslu a sluţeb v mikroregionu Tabulka č. 16 – Míra nezaměstnanosti v obcích a městech mikroregionu Tabulka č. 17 – Evidovaní uchazeči o zaměstnání podle vzdělání Tabulka č. 18 – Skladba evidovaných uchazečů o zaměstnání podle věku Tabulka č. 19 – Autobusové a vlakové spojení měst a obcí mikroregionu

27

3. ANALÝZA SWOT Podrobným vyhodnocením současného stavu, který je popsán v předchozí kapitole, byly zjištěny slabé i silné stránky území, příleţitosti k dalšímu rozvoji a moţná úskalí. 3.1. SILNÉ STRÁNKY (STRENGTHS) Krásná neporušená příroda a turisticky atraktivní krajina Poloha na hranici se SRN a mnoţství hraničních přechodů Potenciál k rozvoji ţivnostenského podnikání, především v oblasti cestovního ruchu Bezprostřední blízkost NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce Zachovalé ţivotní prostředí Tradice rekreace a turistiky a její aktivní podpora ze strany místních samospráv Mnoţství atraktivit v rámci turistického produktu "Tolštejnské panství" Hustá sít značených turistických a cyklistických tras a připravovaná síť cyklostezek Tradice průmyslové výroby Mnoţství investičních příleţitostí a nízká cena nemovitostí Hustá silniční a ţelezniční síť Dostatečná zkušenost členů Svazku s čerpáním tuzemských i zahraničních dotačních programů

3.2. SLABÉ STRÁNKY (WEEKNESSES) Perifernost území z hlediska okresu, kraje i celé ČR Nedostatečná infrastruktura a špatný technický stav Špatné dopravní spojení z vnitrozemí a nevyhovující stav všech typů komunikací Nedostatek ubytovacích kapacit Nízká aktivita podnikatelského sektoru v oblasti čerpání dotačních prostředků Nedostatek pracovních příleţitostí Špatný technický stav památek Nízká vzdělanost obyvatelstva Nízká příjmová hladina a kupní síla obyvatelstva Zvýšená kriminalita v některých částech dotčeného území Nízká identifikace obyvatel s územím, ve kterém ţijí Celkově nevyváţená dopravní obsluţnost území

28

3.3. PŘÍLEŢITOSTI (OPORTUNITIES) Rostoucí zájem o aktivní a poznávací formy turistiky (cykloturistika, agroturistika, hipoturistika) Systematický rozvoj cestovního ruchu v rámci turistického produktu "Tolštejnské panství" Další rozvoj přeshraniční spolupráce na všech úrovních, realizace společných projektů Oţivení tradic spolkového ţivota Jednotná prezentace území směrem k tour-operátorům Vytvoření databáze investičních příleţitostí a aktivní vyhledávání vhodných investorů Zajištění informačního a poradenského servisu pro obce, podnikatele a NNO ve spolupráci s Místní akční skupinou Šluknovsko Maximální vyuţití dotačních zdrojů alokovaných pro období r. 2007 - 13

3.4. HROZBY (THREATS) Zafixování perifernosti území Vylidňování v souvislosti s nedostatkem pracovních příleţitostí a „odliv mozků“ Další zvýšení kriminality v souvislosti s trendem vývoje struktury obyvatelstva a vstupem do Schengenského prostoru Nedostatečná podpora ze strany státu a Ústeckého kraje z hlediska zajištění dopravní obsluţnosti Nedostatečná legislativní ochrana a vymahatelnost práva proti devastaci krajiny (otevírání dalších lomů, nadlimitní těţba dřeva apod.) Další protahování jednání s Evropskou unií o podmínkách dotačních programů, nedočerpání alokované výše podpory

29

4. STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU 4.1. ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ ROZVOJOVÉ STRATEGIE A ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI Dokument byl zpracováván v období květen aţ říjen 2007 v důsledné časové i logické posloupnosti, a to v následujících krocích: 1. Shromaţďování podkladů pro analytickou část Dokumentu

05-06/2007

Základním předpokladem pro zpracování analytické části Dokumentu bylo shromáţdění všech relevantních vstupních dat a informací. Jejich získávání byla ze strany zpracovatele věnována mimořádná pozornost. Kromě běţně dostupných statistických údajů čerpal zpracovatel důleţité informace při osobních jednáních se zástupci místních samospráv, na pravidelných zasedáních mikroregionu, od představitelů státní správy, podnikatelských subjektů a nestátních neziskových organizací působících v regionu. 2. Informační semináře

06/2007

Ve všech městech a obcích mikroregionu byly uspořádány informační semináře s tímto programem: Informace o významu Dokumentu pro čerpání dotací v období r. 2007-13, informace o způsobu a etapách zpracování (zástupce zpracovatele) Informace pro podnikatele a NNO o moţnostech získávání finančních zdrojů na přípravu a realizaci projektů v období r. 2007-13 (zástupce zpracovatele) Informace místní samosprávy o připravovaných projektech pro uvedené období, výzva veřejnosti k podávání dalších námětů a připomínek (zástupce místní samosprávy) Diskuse Informace o datu a místě konání jednotlivých seminářů vč. prezenčních listin tvoří přílohu Dokumentu. Ve všech fázích zpracování Dokumentu byly jednotlivé kroky konzultovány se zástupci Místní akční skupiny Šluknovsko, která v dotčeném území působí a má se zapojením veřejnosti do procesu plánování bohaté zkušenosti. 3. Zpracování analytické části Dokumentu

07/2007

Analytická část Dokumentu obsahuje podrobnou socio-ekonomickou analýzu, která byla hlavním vstupním podkladem pro analýzu SWOT, tedy definici slabých a silných stránek dotčeného území, jeho příleţitostí a moţných hrozeb.

30

4. Tvorba a projednání návrhu strategie, shromáţdění projektových záměrů 08/2007 Na základě zpracované analytické části dokumentu byla navrţena a s představiteli Svazku odsouhlasena základní filosofie rozvojové strategie. Dále byly shromáţděny veškeré projektové záměry místních samospráv, podnikatelských subjektů a nestátních neziskových organizací, které odpovídají místním rozvojovým potřebám a přispějí k naplnění vytyčených směrů rozvoje. Tím bude eliminována příprava tzv. „izolovaných“ projektů. V předaných projektových záměrech byly jiţ zapracovány veškeré relevantní náměty široké veřejnosti. 5. Rozpracování strategie do priorit a opatření, pracovní verze Dokumentu

09/2007

Odsouhlasená strategie byla rozpracována do jednotlivých priorit a opatření. Určujícím hlediskem byl soulad priorit a opatření se všemi vyššími strategickými dokumenty i potencionálními zdroji financování. Byly zpracovány dva samostatné zásobníky projektů: Zásobník místních samospráv vč. společných „svazkových“ projektů Zásobník podnikatelských subjektů a nestátních neziskových organizací Veškeré projekty soukromé sféry byly před uvedením do zásobníku projednány s příslušnou místní samosprávou, resp. Svazkem. Ve fázi ţádostí o finanční podporu z tuzemských i zahraničních zdrojů bude těmto projektům vydáno doporučující stanovisko. Pracovní verze Dokumentu byla rozeslána všem členům Svazku s dostatečným časovým prostorem pro kvalifikovanou oponenturu. 6. Finální verze Dokumentu

10/2007

Ve finální verzi Dokumentu jsou zapracovány veškeré připomínky a náměty, které vzešly z oponentury jednotlivých členů Svazku. Dále obsahuje přílohy, které dokládají relevantnost uvedených údajů. Strategický rozvojový dokument je z hlediska potřeb mikroregionu kvalitativně vyšším koncepčním materiálem, neţ izolované zpracování místních akčních plánů rozvoje jednotlivých členů Svazku. Dokument má výrazně přeshraniční charakter a jeho finální podoba je plně kompatibilní se sousedním mikroregionem Tolštejn.

31

4.2. POSLÁNÍ, DEFINICE A CÍLE ROZVOJOVÉ STRATEGIE Posláním rozvojové strategie je stanovit hlavní směry rozvoje mikroregionu na období r. 2007 - 2013. Tento Dokument je nezbytným předpokladem pro participaci Svazku i jeho jednotlivých členů především na druhém programovacím období strukturálních fondů Evropské unie. Hlavním cílem při navrhování rozvojové strategie bylo maximálně vyuţít silných stránek mikroregionu a jeho příleţitostí. Z tohoto důvodu je strategie jeho rozvoje zaloţena na maximálním vyuţití potenciálu neporušené přírody, krásné krajiny, historických kořenů turismu, blízkosti hranic se SRN a hlavně bezprostřední blízkosti unikátního území, Národního parku České Švýcarsko. Při zpracování rozvojové strategie byly vyuţity všechny relevantní zkušenosti z minulých let, především z období po vstupu ČR do Evropské unie. Navrţená strategie rozvoje zohledňuje jak výstupy analytické části, tak poţadavky zadavatele na maximální vyuţití předností území, ochranu ţivotního prostředí a princip trvale udrţitelného rozvoje. Strategie rozvoje území je následně rozpracována do jednotlivých priorit a opatření, jejichţ naplnění by mělo postupně eliminovat slabé stránky a hrozby. 4.3. PRIORITNÍ OBLASTI K NAPLNĚNÍ ROZVOJOVÉ STRATEGIE Na základě podrobných výstupů analytické části Dokumentu a navrţené strategie byly navrţeny čtyři prioritní rozvojové oblasti: 1.

Cestovní ruch na principu trvale udrţitelného rozvoje

2.

Rozvoj obcí a měst

3.

Ochrana ţivotního prostředí

4.

Neinvestiční projekty

Prioritní oblasti jsou dále členěny do jednotlivých opatření.

32

4.4. POPIS PRIORITNÍCH OBLASTÍ A JEDNOTLIVÝCH OPATŘENÍ 1. Cestovní ruch na principu trvale udrţitelného rozvoje Podaří-li se ve spolupráci místních samospráv a veřejných subjektů realizovat připravované projekty a tím eliminovat ovlivnitelné slabé stránky území, stane se cestovní ruch v příštích letech „motorem“ rozvoje dotčeného území. Zvýší se počet návštěvníků a prodlouţí doba jejich pobytu, podstatně se zvýší poptávka po sluţbách, z čehoţ budou částečně profitovat i obecní rozpočty. Dojde k vytváření nových pracovních míst, sniţování nezaměstnanosti, zvýšení ţivotní úrovně a v konečném důsledku k „prolomení“ záporného salda přírůstku obyvatel v posledních letech. Prioritní oblast je rozdělena do dvou opatření, která dohromady tvoří jeden kompaktní celek: 1.1. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Opatření zahrnuje jak opravu, rekonstrukci či rozšíření stávající, tak výstavbu nové infrastruktury cestovního ruchu. Z hlediska trendů CR v podobných destinacích je zásadní rychlé budování ubytovacích kapacit standardní evropské úrovně a mikroregionální sítě cyklostezek, které nebudou vedeny po veřejných komunikacích (především II. a III. třídy) vč. jejich napojení na SRN i sousední mikroregion Toštejn. 1.2. Propagace území, marketing a rozvoj produktů CR Souběţně s rozšiřováním a zkvalitňováním infrastruktury CR je nezbytné zajistit odpovídající propagaci území jako celku, marketing a rozvoj stávajících i plánovaných turistických produktů vč. certifikace zařízení poskytujících sluţby v CR. 2. Rozvoj obcí a měst Tato prioritní oblast zahrnuje aktivity „bez přímé vazby“ na cestovní ruch a primárně má za cíl celkové zvýšení úrovně ţivota obyvatel v dotčeném území. Souvislost „celkového dojmu měst a obcí“ s rozvojem cestovního ruchu je však více neţ zřejmá. 2.1. Sportovní infrastruktura, volnočasové aktivity Opatření je zaměřeno na podporu zdravého ţivotního stylu a vytvoření podmínek pro aktivní vyuţití volného času všech věkových kategorií. 2.2. Veřejné budovy, kulturní, sociální a vzdělávací infrastruktura, bezpečnost Svým rozsahem se jedná o „nejobjemnější“ opatření, které zahrnuje de facto veškerou obecní a městskou infrastrukturu (kromě vodohospodářské a centrálních systémů vytápění). Realizace tohoto opatření má přímou souvislost se stabilizací populace a postupným „zakořeňováním“ obyvatel na venkově. 2.3. Místní komunikace, veřejná prostranství Špatný stav místních komunikací a mostků je dlouhodobě velkým problémem v celém mikroregionu. Přestoţe jeho odstranění bude vyţadovat značné finanční prostředky, jedná se o základní předpoklad dalšího rozvoje měst a obcí. Dále do opatření spadá poměrně rozsáhlá oblast veřejných prostranství (výsadba a údrţba zeleně, výstavba chodníků, rekonstrukce osvětlení apod.). 2.4. Podpora podnikání vytváření pracovních míst a adaptability pracovní síly Aktivní podpora realizace podnikatelských projektů s vyuţitím dotačních prostředků, přílivu nových investic a přizpůsobení pracovní síly poţadavkům trhu práce je významným předpokladem vzniku nových pracovních příleţitostí v regionu a sníţení stávající míry nezaměstnanosti.

33

2.5. Zpracování územních plánů Do opatření spadá zpracování územních plánů resp. jejich aktualizace v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. v platném znění. 3. Ochrana ţivotního prostředí Ochrana ţivotního prostředí má přímou souvislost s naplněním základní filosofie navrţené strategie, zajištěním principu trvale udrţitelného rozvoje dotčeného území. Aplikace tohoto principu je zásadní jak z hlediska samotného mikroregionu, tak z hlediska bezprostřední blízkosti velkoplošných chráněných území a státní hranice se SRN. V této oblasti jsou tedy poţadavky na komplexní a systémová řešení celého území obzvláště naléhavé. 3.1. Vodohospodářská infrastruktura Do opatření spadají veškeré aktivity v rámci tzv. vodohospodářské infrastruktury, tj. rekonstrukce a rozšíření stávajících a výstavba nových úseků veřejné vodovodní sítě a kanalizace, dále pak výstavba nových čistíren odpadních vod. 3.2. Zvýšení retenční schopnosti krajiny, údrţba lesa Snahy o systémové kroky vedoucí k zadrţení vody v krajině jsou po povodních v posledních letech stále naléhavější. Dále je opatření zaměřeno na ochranu krajiny před erozí, na zvýšení zásob podzemních vod a zpomalení odtoku povrchové vody, zlepšení mikroklimatu, zvýšení druhové rozmanitosti přírody a zlepšení krajinného rázu. 3.3. Ochrana ovzduší, úspory energie, instalace obnovitelných zdrojů energie Zvýšená ochrana ovzduší spočívá především v dokončení plynofikace měst a obcí a sníţení energetické náročnosti veřejných objektů. Dále je opatření zaměřeno na vyšší vyuţití obnovitelných zdrojů energie. 3.4. Nakládání s odpady Klíčovým prvkem v oblasti nakládání s odpady v dotčeném území je systémové řešení problému bioodpadů. Dále je opatření zaměřeno na zkvalitnění stávajících systémů odpadového hospodářství vč. separace. 4. Neinvestiční projekty Významným prvkem rozvoje dotčeného území je příprava a realizace tzv. „měkkých“, neinvestičních projektů s výrazným přeshraničním dopadem, určených pro všechny cílové skupiny. 4.1. Sportovní, kulturní a společenské akce Opatření zahrnuje poměrně široké spektrum aktivit s cílem realizovat jednorázové i pravidelně se opakující akce na obou stranách hranice a postupně odstraňovat historicky vzniklé bariéry mezi Čechy a Němci. Velký důraz je kladen na uchování tradic. 4.2. Výchova, vzdělávání a poradenství Opatření je zaměřeno především na rozvoj přeshraniční spolupráce dětí a mládeţe, rozšiřování jazykových dovedností a vytvářeních nových partnerství. Jeho součástí je i zajištění informačního a poradenského servisu a systému vzdělávání pro místní samosprávy a nevládní neziskové organizace v regionu.

34

4.5. IMPLEMENTACE ROZVOJOVÉ STRATEGIE Hlavní předpoklady úspěšné implementace Dokumentu: Dlouhodobá spolupráce s poradenskou organizací, která je detailně seznámena s problematikou regionu, dotačními tituly a projektovými záměry Dobrá připravenost projektů a kvalitní zpracování ţádostí o finanční podporu z vnějších zdrojů Realizace finančně náročných projektů do r. 2010 Schopnost a ochota realizovat společné mikroregionální projekty 4.5.1. Principy struktury priorit a opatření ve vazbě na realizaci projektů Celý Dokument byl zpracován tak, aby jeho následná implementace byla maximálně efektivní. Znamená to, ţe opatření jednotlivých priorit byla strukturována v souladu s cíli a prioritami relevantních programů a dotačních titulů. Jedná se zejména o Regionální operační program NUTS II Severozápad a Program rozvoje venkova ČR, které by se v období r. 2007 – 13 měly stát stěţejními dotačním zdroji v oblastech cestovního ruchu a rozvoje měst a obcí. Oblast ochrany ţivotního prostředí spadá ve většině případů do působnosti Operačního programu ţivotní prostředí. Realizace neinvestičních projektů bude vzhledem k výrazně přeshraničnímu charakteru majoritně financována z Operačního programu přeshraniční spolupráce ČR – Sasko. Zásobníky projektů, které tvoří samostatnou přílohu Dokumentu, obsahují veškeré současné záměry místní samosprávy i veřejné sféry. Snahou zpracovatelů bylo sestavit jednotlivé okruhy projektů tak, aby umoţnily systémové řešení problémů v rámci celého regionu. 4.5.2. Jednotlivé fáze implementace Proces implementace bude zahájen bezprostředně po zpracování Dokumentu. V první fázi bude nezbytné kompletně připravit „prioritní“ projekty do 1. kola výzev jednotlivých dotačních programů. Příprava bude financována výhradně z vlastních zdrojů, neboť v současné době není vyhlášen ţádný tuzemský ani zahraniční dotační program na přípravu projektové dokumentace a kompletní ţádosti do iniciativ Společenství. Ve většině titulů jsou však náklady na přípravu projektů způsobilým výdajem (zpravidla do výše 5 % celkových výdajů) a v případě získání finanční podpory budou tedy částečně či zcela uhrazeny zpětně. Příprava veškeré dokumentace na vysoké profesionální úrovni bude nezbytným předpokladem získávání finančních podpor. Administrativní náročnost se totiţ oproti prvnímu programovacímu období (r. 2004 – 2006) nikterak nesníţila. Naopak, v některých oblastech jsou kritéria přijatelnosti daleko přísnější. Jedná se například o posuzování projektů z hlediska reţimu veřejné podpory. Obecně se dá říci, ţe vše, co byť jen náznakem souvisí s podnikáním, spadá do reţimu veřejné podpory a tím i do niţší („podnikatelské“) procentuální výše poskytnuté dotace. Dále bude u investičních projektů daleko přísněji posuzována poptávka po realizaci i „okruhovost“, tj. zda v bliţším či vzdálenějším okolí (vč. přeshraničního) jiţ neexistuje podobná infrastruktura.

35

Rozhodující pro posouzení projektu bude jeho celková prezentace v ţádosti a povinných přílohách (především ve studii proveditelnosti). Z hlediska úspěšné implementace Dokumentu a získání maxima prostředků z vnějších zdrojů je velmi ţádoucí dlouhodobá spolupráce se specializovanou firmou či organizací. Z pohledu mikroregionu Sever se nabízí úzká spolupráce s Místní akční skupinou Šluknovsko, která by v budoucnu mohla pro Svazek vykonávat kompletní servis (účetní agenda, prezentace území, pořádání školení a seminářů, rekvalifikace, právní poradenství, tvorba a aktualizace investičních příleţitostí apod.). Oblast zajištění uvedených aktivit je finančně podporována z několika dotačních programů. V některých programech se budou moci ţadatelé ucházet o dotaci na zpracování kompletní dokumentace a povinných příloh k ţádosti. Jedná se především o Regionální operační program NUTS II Severozápad (priorita 2 Integrovaná podpora místního rozvoje, opatření 2.1. Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti). Finančně náročné projekty bude nezbytné realizovat (resp. podat ţádost) do r. 2010, neboť i přes relativně vysoké alokované částky je ve všech programech očekáván „přetlak“ projektů. V rámci implementace Dokumentu i připravovaných projektů obecně platí pro období r. 2007 – 13 princip „teď nebo nikdy“, neboť v dalších obdobích bude finanční pomoc zcela jistě majoritně směřována do nově přistoupivších zemí Evropské unie (např. Rumunsko a Bulharsko). 4.5.3. Připravenost Svazku a jeho jednotlivých členů na proces implementace Připravenost Svazku na implementaci Dokumentu lze na základě zjištěných skutečností povaţovat za velmi vysokou. Většina členů má zkušenosti se získáváním finančních prostředků z vnějších zdrojů a je zřejmá ochota řešit jednotlivé problémové okruhy systémově a z hlediska potřeb celého mikroregionu. Úspěšnou implementací rozvojové strategie budou postupně eliminovány všechny ovlivnitelné slabé stránky a hrozby. Zároveň budou maximálně vyuţity silné stránky a příleţitosti dotčeného území.

36

5. SOUPIS PŘÍLOH Záznam z konání informačního semináře ve městě Dolní Poustevna dne 11. 6. 2007 včetně prezenční listiny Záznam z konání informačního semináře ve městě Jiříkov dne 21. 6. 2007 včetně prezenční listiny Záznam z konání informačního semináře v obci Lipová u Šluknova dne 15. 6. 2007 včetně prezenční listiny Záznam z konání informačního semináře v obci Lobendava dne 13. 6. 2007 včetně prezenční listiny Záznam z konání informačního semináře ve městě Mikulášovice dne 18. 6. 2007 včetně prezenční listiny Záznam z konání informačního semináře v obci Staré Křečany dne 20. 6. 2007 včetně prezenční listiny Záznam z konání informačního semináře ve městě Šluknov dne 19. 6. 2007 včetně prezenční listiny Záznam z konání informačního semináře ve městě Velký Šenov dne 14. 6. 2007 včetně prezenční listiny Záznam z konání informačního semináře v Vilémov dne 12. 6. 2007 včetně prezenční listiny

SAMOSTATNÉ PŘÍLOHY ZÁSOBNÍKY PROJEKTŮ místních samospráv a podnikatelských subjektů resp. nevládních neziskových organizací

37

O B S A H 3. ANALÝZA SWOT 28

Recommend Documents