NOVINY. Střediskové STŘEDISKOVÉ NOVINY. UZÁVĚRKA příštího čísla bude 26. března 2005

STŘEDISKOVÉ NOVINY UZÁVĚRKA příštího čísla bude 26. března 2005

VYDÁVÁ Středisko Kruh pro vnitřní potřebu členů střediska, jejich rodičů a členů Klubu přátel skautingu. Měsíčník. Náklad 150 ks. Zdarma. Redakce: Bára Janásková, [email protected], 777674499, Bážo, Čára, Krtek, Šlašla, Dagima, Sarah, Filip a další.

WWW.SKAUTING.CZ/FRYDEK Junák, svaz skautů a skautek, středisko Kruh, Frýdek, Skautský dům, Kostikovo nám. 638, Frýdek-Místek. Střediskový vůdce: Pavel Kika, [email protected], tel.737868011.

Podpořte nás! Finanční dar na rekonstrukci Skautského domu můžete zaslat na účet sbírky Pomozte frýdeckým skautům:

1538535001/2400 DĚKUJEME!

Střediskové

NOVINY 16. číslo

na březen 2005

POZVÁNÍ-VARHANNÍ KONCERT Vážení rodiče, Skauti střediska „Kruh“ Frýdek vás srdečně zvou na varhanní koncert Kamily Kevické (posluchačky 4. ročníku Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze), který se uskuteční v neděli 17. dubna 2005 v 19 hodin v chrámu sv. Jana a Pavla v Místku. Výtěžek z dobrovolného vstupného bude věnován na opravu Skautského domu ve Frýdku. Kamila Kevická se hře na varhany věnuje od 14 let a po studiu na státní konzervatoři v Bratislavě pod vedením Mgr. art. Imricha Szabóa pokračovala ve studiu na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě u Prof. Dr. Ferdinanda Klindy. Po bakalářských zkouškách přestoupila na pražskou Hudební fakultu múzických umění, kde v současné době studuje u mezinárodně uznávaného doc. Jaroslava Tůmy. V roce 1998 v soutěži slovenských konzervatoří získala 2. cenu v první kategorii a ještě tentýž rok získala 1. cenu v první kategorii a cenu za nejlepší předvedení současné skladby v Mezinárodní varhanní soutěži v městě Ljubljana ve Slovinsku. V roce 2003 ve varhanní soutěži v Opavě získala čestné uznání v 3. kategorií. Kromě toho několikrát účinkovala na festivale Přehlídka mladých slovenských varhaníků a koncertovala například v Bratislavě, Košicích, Žilině, Kremnici, Šumperku, Veĺkom Mederi, Srbsku, Kolíně a Praze. Tato slovenská rodačka z Komárna není pro pražské publikum neznáma, a tak věříme, že posluchače nadchne i v našem městě.

Za zmínku stojí, že každý člověk, který se kdy zúčastnil nějaké činnosti pro klubovnu odpracoval průměrně 26 hodin (tedy celý den vkuse a něco). Skautky – Čochtani zatím doplácí na skutečnost, že mají mezi sebou skupinku, která nasbírala hodně cihliček (děvčata Vyvijalovy, Lepíkovy, Hermanová Nikola, Wechová Katka) – téměř polovičku všech cihliček a skupinku skautek, která průměr výrazně snižuje. Skautek je 30 a přesto, že mají nejvíce cihliček – průměr mají nižší než skauti a světlušky – Bludičky. Mezi jednotlivci suverénně vedou Pavel Kika, Papírek a Máslo. To jsou však činovníci a do soutěže se nepočítají! O celkové první místo se tak pravděpodobně utkají: Skarková Ema – Emik, Šebestová Veronika – Slézi, Lukáš Jonák, Václav Bortlíček – Šašík, Uherková Lenka – Krtek, Hlisnikovská Klára – Bážo. Šanci mají ale také děvčata Vyvijalovy a Lepíkovy, Filip Baroš a Kuba Kania. Nejlepší ve svých skupinkách jsou: Pavel Kika (činovníci), Lukáš Jonák (skauti), Marek Jonák (vlčata), Vyvijalová Bára (skautky), Skarková Ema (světlušky), Bortlíček Vašek – Šašík (Oglala), Vyradyová Petra (112.odd.), Maršálková Katka – Včelka (St. Město), Lukáš Kuča (Dobrá), Charón (neskauti), pan Malý (rodiče).

GRAF POŘADÍ ODDÍLŮ 70

60 50 40 68,6 30 45,4 40

20

35 23,6 7,1

6,3

neskauti

Město

St.

7,4

Dobrá

11,2

vlčata

11,4

112.odd.

rodiče

Oglala

Čochtani

Bludičky

12,4

skauti

0

činovníci

Skauti střediska Kruh V příštím čísle přineseme rozhovor s Kamilou Kevickou.

10

za hodnocení soutěže Dagima a Papírek

Jsme kousek od historického cíle, napněme plachty svého úsilí a dobojujme čestnou bitvu.

BRIGÁDY Druh brigády Počet lidí/ odpracováno hodin/ušetřeno Práce pouze na klubovně: 348 1859 105 000 Kč Činnost na vydělání peněz 332 2444 140 000 Kč Sbírky, dary, registrace, divadlo, koncert 120 000 Kč CELKEM na klubovnu 680 4303 365 000 Kč

VYHODNOCENÍ CIHLIČEK DLE JEDNOTLIVCŮ: Odpracováno celkem 5 270 hodin. Na brigádách a činnosti k vydělání peněz jen 4 270 hodin. Znamená to, že 1000 hodin – cihliček je již rozdáno za jinou činnost nesměřující přímo k opravě budovy (např. články do novin, výměna nástěnek atd.) Pro účely sběru informaci o klubovně bude třeba tuto činnost rozlišit, ale do celkových cihliček samozřejmě započítat.

TABULKA ODPRACOVANÝCH HODIN DLE ODDÍLŮ oddíl /celkem činovníci skauti Bludičky Čochtani Oglala rodiče 112.odd. Vlčata St. Město Dobrá neskauti celkem

hodiny/ Počet lidi/ prům.na jednoho/ pořadí 1166 17 68,6 1 908 20 45,4 2 767 19 40 3 1051 30 35 4 472 20 23,6 5 198 16 12,4 6 228 20 11,4 7 179 16 11,2 8 103 14 7,4 9 85 12 7,1 10 113 18 6,3 5270 202 26

Pořadí se počítalo dle nejobjektivnějšího ukazatele, a to dle průměru odpracovaných hodin na jednotlivce. Suverénně vedou činovníci s 66,6 hodinami na člověka. Pak trojice oddílů, které budou bojovat o druhé místo – respektive o první místo, protože činovníci se nepočítají, a to tedy skauti, Bludičky a Čochtani. Ostatní mají obrovské ztráty.

HOSPODAŘENÍ STŘEDISKA Vybrané informace z celoročního hospodaření střediska:

1) ZÁKLADNÍ ÚDAJE Středisko

Výchozí stav k 1.1.2003 20 383,96

Stav k 31.12.2003 30 251,37

Celkové příjmy za rok 2004: 1 445 064,01 Kč Celkové výdaje za rok 2004: 1 436 147,60 Kč

2) OPRAVA SKAUTSKÉHO DOMU Přehled příjmů: dotace z ústředí Junáka půjčka z ústředí Junáka ples ve Starém Městě Skautské dny Výtěžek z koncertu Vánoční trh + prodej domečků sbírka v kostele Příspěvek okresní jun. rady Příspěvky při divad. předst. na půdě Dary Celkem

689 000,50 000,8 878,50 66 230,12 000,28 385,20 480,40 000,650,36 440,952 063,50

Přehled výdajů: Stavební práce – ŠKOLSTAV Elektroinstalace – Josef Byrtus Regulace topení – Fr. Boháč Plynoinstalace – J. Mazal Materiál pro svépomocné práce Poplatky za užívání veř. prostranství Celkem

786 150,10 100 883,20 18 036,735,10 620,50 570,916 994,80

3) PROVOZNÍ VÝDAJE Skautský dům: Elektrická energie: 22 050,Po vyúčtování spotřeby za rok nám bylo vráceno 13 943,50 Kč

Plyn: 36 000,V polovině roku nám bylo vráceno 5 607,-Kč . Vodné a stočné: 211,(většina spotřeby byla hrazena až počátkem r. 2005) Odvoz odpadu: 1 051,40 Pojištění budovy: 3 400,Provozní výdaje (kromě pojištění budovy) byly z velké části hrazeny ze dvou dotací Městského úřadu FM ve výši 37 000 a 14 500 Kč. Dotaci jsme vyčerpali v říjnu, takže náklady na konci roku v celkové výši 7 812,40 jsme již platili z vlastních prostředků. Nebyli jsme však ztrátoví, protože přeplatky za plyn a elektřinu nemusíme vracet.

KDO TU JE A FUNGUJE Dnes bych vám chtěla představit Emu Skarkovou z oddílu Bludiček. Narodila se před 16. lety a momentálně studuje Gymnázium P. B. v Místku. Na domluvenou schůzku přišla včas i se svým kamarádem Šašíkem. Tak, Emo, tradiční otázka, jak ses dostala do skautu? Asi před 7. lety jsem byla párkrát na schůzkách holek v Dobré, kde mě přivedly mé sestřenice. A pak před 3. lety jsem začala chodit nastálo do Frýdku. A tvoje funkce v oddíle? Jsem prvním rokem vedoucí družinky světlušek. Předtím jsem chodila k Čochtanům. Ale nedá se říct, kde je to lepší. Být jen členem je přece jen rozdíl, než se starat o svou vlastní družinku. Co dalšího kromě skautu ještě provozuješ? Nic konkrétního. Protože skaut mi zabírá celkem dost času. Tak to ti dal skaut určitě nějaký nezapomenutelný zážitek. Těch je Spousta. Od Barnošek, táborů a oddílových akcí až po Starou Vodu, Žirafu a další. Máš teda mezi skauty většinu svých přátel? Ve třídě máme celkem fajn partu, ale většinu kamarádů mám ve skautu. A co kamarád Šašík? Cože? To tam, Bážo, nepiš! Nerada bych to rozebírala.

to přestalo bavit, a tak jednou ta holka podrazila Sáru a nechala si ty tři zlaté medaile. A Sára si pak stěžovala rodičům. Král vyhlásil pátrání, ale ta holka si vyjela na moře a nevěděla, že se po ní pátrá. A tak si jela po Černém moři, až do Indie a vydávala se za nejhodnější holku na světě. A indičtí králové ji uctívali a mysleli si, že je ta nejhodnější holka na světě. Sára ji šla hledat do lesa... Zuzka: Král ji pohostil opravdu dobrým jídlem. Ale Sára byla tak hodná, že jídlo nechala chudým lidem. Král jí dal ještě peníze a s těmi se také rozdělila. Král jí říkal, jestli bude Sára něco chtít, ať ze ním přijde. Sára mu na to odpověděla, že nic nepotřebuje. „Dejte to raději chudým a nemocným lidem.“ Král pochopil, že se chce Sára se vším rozdělit a hlavně s chudými a nemocnými. Sára se se vším rozdělila a nic jí nezůstalo, neměla na sobě ani oblečení. Tak šla hlubokým lesem domů, ale potkala zlého vlka. ... Šla a zlý vlk ji sežral. sepsala Bážo

NOVÉ

PŘEKVAPIVÉ

VÝSLEDKY

SOUTĚŽE. STOP STAV K 2. ÚNORU 2005 POZOR! SOUTĚŽ KONČÍ 1. ZÁŘÍ 2005!! Nevím, zda nějaké podobné seskupení (strana, organizace, spolek, společenství) dokázalo u nás v republice, to co členové skautského střediska KRUH. Mimořádným zanícením každého jednotlivce pro jasný cíl vyvstalo dílo neobvyklé hodnoty. Pociťujeme hlubokou sounáležitost, pocity zodpovědnosti, hodnotu tvorby díla a v neposlední řadě jsme odpracovali tisíce hodin a získali vlastní píli zatím 366 000,Kč. Na to, že jsme dětská organizace a pereme se s nepřízní současných mocných, pak klobouk dolů před střediskem Kruh. Díky všem členům a každému zvlášť, každé světlušce, vlčeti i rodičům. Každému, kdo ještě i v dnešní době zastává životní postoj, že má smysl pomáhat druhým. Dokončená klubovna bude sloužit především mladším a dalším mladším dětem.

dceru a ta byla zlobivá. Ale ten zlý sluha chtěl, aby ta jeho dcera byla nejhodnější. Tak se rozhodli, že jí to překazí. Sára zrovna šla po chodbě. Sluha si ji vyčíhl a zavřel ji do komůrky. Sára měla strach a nevěděla, co si počít. Sluha zatím králi nalhal, že Sára zlobila jeho dceru a mluvila sprostě. Ale, že ta jeho dcera, je nejhodnější. Na tu lest král skočil. Vyhlásil, že Sára už není nejhodnější holčička na světě, ale, že je jen obyčejná holka. A vyhlásil, že nejhodnější je dcera od zlého sluhy. Sára to slyšela. Naštěstí se jí podařilo z komůrky utéct. Utíkala lesem... Maruška: Král jednou řekl: „Sáro, chtěl bych tě prozkoušet. V komnatě straší. Prosím, vyžeň toho bubáka!“ „Tak dobře.“ Šla do komnaty a vyhnala toho bubáka. „Děkuji, ale mám tady ještě jiný případ.“ „A jaký?“ „V lese jsou dva vlci.“ „Já je vyženu!“ Šla a vlci ji sledovali. Šla dál Myš: Najedla se a napila a potom byl bál a pak ples. Dcera krále – princezna, jí půjčila šaty, ale ty jí byly tak velké, že je táhla 15 metrů za sebou. Tak šla za švadlenou, aby jí je zkrátila. Ale, co se nestalo. Švadlena byla zrovna marod, a tak šla Sára za ševcem. Ale i on byl marod. A tak šla do hor za Heidi. Ale Heidi tam nebyla. Byla na dovolené na Krétě a poslala jí fotky, jak po ní lezou želvy. Tak šla do botanické zahrady za slavným botanikem. Ten jí poradil, ať to zkusí v lese. :-) Markéta: Ale potom se vydala do lesa. Ale potkala nejzlobivější holku na světě a prodala jí ty tři zlaté medaile. Slíbila jí, že bude taky nejzlobivější a ta, kterou potkala v lese, slíbila, že bude nejhodnější, protože už ji nebaví, být pořád zlá. A tak si to vyměnily. A pak si to vyměňovaly pořád. Až je

Dobře, nebudeme rozebírat. Je něco, co tě v oddíle něbo středisku štve? Mrzí mě, že někteří se spolu nesnaží vyjít. Tak snad se to vylepší. A už, to, Bážo, skonči, protože začíná Kobra To je tvůj oblíbený seriál? Ne. Nemám žádný. Spíš se dívám na filmy s bráchou. Nejraději mám Past, Síť, Pelíšky a tak. A knížka nebo autor? Napadá mě jen jedna kravina „Kuřátko a Kachňátko“. A co bys vzkázala našim čtenářům? Ať tyto noviny jen tak nezahodí, protože některým daly jistě spoustu práce. Máš nějaké heslo, nebo oblíbenou myšlenku? „Přátelství je to nejcennější, co člověka může potkat.“ Děkuji. Bážo, Bludičky

PO STOPÁCH STOPY V časopise Stopa z roku 1947, vydávaném lískoveckými skauty, měla své místo i detektivní rubrika. Podaří se vám vyřešit úkol ze soutěže, vyhlášené před téměř šedesáti lety? Na dalekém Severu žili dva lovci kožešin. Po léta se snášeli dobře, až poslední dobou zanevřel jeden na druhého, protože se mu lov nedařil tak dobře, jako jeho druhovi. Ze závisti jej zabil a o kožešiny okradl. Klíč od srubu zahodil do houští a šel vraždu ohlásit na policii. „Přišel jsem z lovu domů. Srub byl uzavřen. Seškrabal jsem z okna jinovatku a vidím druha na zemi v krvi. Běžím tedy nejkratší cestou, abych vám to ohlásil.“ Komisař jej poslouchal, chvíli přemýšlel, a zatkl jej pro vraždu svého druha. Otázka zní: Jak poznal, že onen lovec byl pachatelem? vybrala Čára, Čochtani

CO JSTE MOŽNÁ NEVĚDĚLI SNĚM JUNÁKA V TŘEBÍČI

ANEB

Už jste někdy byli v parlamentu? Že ne? A co teprve takový skautský parlament? Ten se schází jednou za tři roky a tentokrát to bylo o víkendu 18.-20.2.05 v Třebíči. Sjelo se tu více než 500 zástupců všech

skautů v republice. Měla jsem tu čest se také zúčastnit a musím říct, že to byl pro mě velice zajímavý zážitek. Hned po vystoupení z autobusu v pátek večer mi bylo jasné, že Třebíč takovýmto návalem skautů dost ožila. V celém městečku jste mohli potkávat skauty v krojích i bez něj, ale že jsou to skauti, bylo většinou na první pohled patrné. Hloučky lidí se nejvíce koncentrovaly u místního divadla, kde probíhalo jednání. Úkolem sněmu je zvolit „náčelnictvo“, tj. asi 30ti člennou radu lidí, kteří pak tři roky svého funkčního období projednávají a rozhodují nejrůznější věci týkající se vedení i směřování naší organizace. Dalším z velkých úkolů sněmu bylo projednat „Chartu skautingu“, což je krátký dokument o tom, jak

skauting v dnešní době vnímáme, jaký chceme, aby Junák byl (co je třeba zastaralé a pro dnešní děti už nelákavé čeho se naopak vzdát nemůžeme) a co pro to uděláme. Na sněm nás přijela pozdravit i spousta zajímavých hostů, třeba starosta Třebíče, hejtman kraje, dva ministři a lidé z ministerstva školství i jeden skaut z Portugalska – reprezentant mezinárodní skautské organizace. Po slavnostní části následovalo jednání. Ve skupinkách se projednávala Charta, pak se ve velkém sále mezi všemi

nejlepšího člověka na světě. A tak ji jednoho dne pozval pan král na svůj zámek... Niki: A tak šla k panu králi. A když šla domů, šla hlubokým lesem. A když se rozhodla, že babičce natrhá kytici pro štěstí, potkala vlka. Ale myslela si, že je to jen pes. A tak si s ním začala povídat. A povídala si až to vlka znudilo...

Pú: Druhý den šla na zámek. Král ji uvítal s otevřenou náručí. „Ahoj,“ řekl král. „Dobrý den pane králi.“ „Sáro, jdeš přesně na oběd. Máme pečenou kachnu s vepřovým řízkem.“ Král byl Sárou moc potěšen a řekl: „Teď pojď se mnou do mé síně.“ Sára tedy šla, ale nevěděla, jak se má chovat, protože byla venkovanka. Král se na ni naštval, protože, to ani nechtějte vědět co! Vyhodil ji a šla domů lesem. Potkala vlka... Plavi: A Sára byla ráda, že je ta nejhodnější holka na světě. Král dal uspořádat hostinu. Sára měla slavnostní oblečení, a tak se těšila. V tom království byl ale jeden zlý sluha. Ten to ale Sáře nepřál. Měl jednu

jejich práce trochu vidím. Reprezentace Junáka na veřejnosti, jednání s ministerstvy, s dalšími mládežnickými organizacemi, právnické zastoupení při problémech jednotlivých středisek, vydávání řádů a pokynů, které určují směřování Junáka a jeho činnosti ale i metodická, finanční i materiální podpora oddílům a střediskům, starost o skautské časopisy a skautské nakladatelství „TDC“, a nepřeberná spousta dalších úkolů, kterými se Náčelnictvo nebo jimi pověření lidé zabývají. Až uvidíte ve skautských časopisech něco o výsledcích sněmu nebo o Chartě skautingu, vězte, že to stojí za přečtení. Bára, Čochtani

DĚJIŠTĚ NAŠE ODDÍLOVÁ RADA O jarních prázdninách se konala jedna z našich oddílových rad. Tentokrát jsme se rozhodly, že si ji zpestříme výpravou na Ondřejník. Ráno 12.2. čekám před nádražím. Nikde nikdo, až na Báru, která přišla rozšířit naše řady. Za chvíli se ze zatáčky vyřítí Hihňa, za další chvíli přijela Káťa autem a nakonec došla i Peggy ( načež Hihňa řekla, že jí příště neřekne, v kolik jede vlak ). Hihňa šla koupit jízdenky, ale zjistila, že náš vlak má 70 minut zpoždění. Mezitím dorazila i Páradlo, která doufala, že se vlak zpozdí. Vyjely jsme směr Frýdlant a z Frýdlantu se vydaly na Ondřejník. Já s Hihňou jsme trochu zaostávaly za ostatními. Na Ondřejníku jsme si zašly na „ fazolačku “ do chaty a začaly „ řešit “. Díky Báry se dostalo i na Střediskové noviny. Během toho kolovaly pod stolem zlaté oplatky. Pak jsme už šly ven a jezdily na bobách, lopatách a sáňkách, které jsme měly s sebou. Bylo to bezva. Bára a Páradlo začaly stavět obřího sněhuláka. Potom se od něho nemohly odloučit. Později jsme nasedly na svá vozidla a jely dolů. Ve Frýdlantu jsme se ještě stavily do restaurace Živá voda. Každý si objednal podle své chuti. Byla tam dobrá atmosféra a útulno. Pak jsme už šly na vlak a jely domů. Točando, Čochtani

Z DĚTSKÉ FANTAZIE Světlušky si poslechly začátek a konec jedné pohádky a měly za úkol dopsat prostředek. Byla jednou jedna skvělá holčička, která se jmenovala Sára. A ta Sára byla tak skvělá, že ji všichni milovali. Na krku nosila tři zlaté medaile. 1. za nejchytřejší holčičku, 2. za nejochotnější dítě a 3. za

500 delegáty vedla diskuze a hlasovalo se o změnách v ní. Hlasování jsem si velice oblíbila. Používala se k tomu kartička, kterou jsme nosili na krku a při hlasování se měla zvednout nad hlavu. Bylo zajímavé poslouchat různé argumenty, hodnotit, který z řečníků má blíže pravdě a podle toho zvednout ruku pro některý názor. To nejdůležitější byla ovšem volba náčelnictva. Mnohé z kandidátů jsem osobně znala, na některé jsem se musela ostatních zeptat. V kuloárech se vedly diskuze o tom, kdo bude v náčelnictvu dobrý a kdo by byl prospěšný méně. A musím říct, že mezi kandidáty se našla velká spousta mladých, schopných a chytrých lidí, ve které mám důvěru a na které se, myslím, v jejich rozhodování můžeme spolehnout. Volby dopadly podle mě dobře, protože všichni, které jsem za takto nejschopnější považovala, se do náčelnictva opravdu dostali. Jednání nebylo nijak suché, každou chvíli přišla nějaká vtipná perlička. Taky jsme hlasovali úplně o všem, třeba taky o tom, jestli půjdeme spát nebo ne... Zajímavý byl i jeden slavný výrok: „Já bych nesouhlasil s názorem bratra Trezora....“ pronesl jeden z delegátů při diskuzi. (Ta přezdívka mě zaujala – to se tady vážně takhle někdo jmenuje?) ovšem v zápětí se opravil „o pardon bratra Kasaře...“ sál zaburácel smíchem a tak se stalo, že Kasařovi už celý víkend nikdo neřekl jinak než „bratr Trezor“ a nejrůznější vtípky měl, chudák, neustále na talíři. Během víkendového sněmování se samozřejmě našlo i trochu času na prohlídku města. Mezi delegáty jsem znala spoustu lidí z různých koutů republiky – z kurzů a různých akcí – a tak jsme vytvořili akční prohlídkovou skupinku, kterou jsme nazvali podle tajného poznávacího znamení „Kačenky“. Prohlídku jsme zakončili ve zdejší výborné palačinkárně. Způsobili jsme tam celkem velký rozruch a výborně se bavili i najedli. „Já si objednávám čísla 1,2,3“, vznesl svůj požadavek jeden velký jedlík. „???“ Velice nechápavý výraz paní číšnice prozrazoval, že obyčejně více než jednu palačinku velkou jako celý talíř nikdo nesní... Když jsme odcházeli, tak o nás vysmátá číšnice s obdivem prohlásila: „Vy jste skauti, jo? To jste dobrá úleťácká parta!“ Když jsme se v neděli rozjížděli znovu na všechny strany republiky, říkala jsem si, že teprve na sněmu mi došlo, že Náčelnictvo, starosta Junáka, Náčelní a Náčelník – nejvyšší funkce v Junáku – to nejsou jenom „nějací papaláši tam nahoře“. Přestali to pro mě být anonymní osoby. Je to spousta schopných lidí, kteří se ve svém volném čase starají o chod celé organizace. A že je to pro Junáka nutné a potřebné takové vedení mít, o tom nepochybuji, čím více do