Novéna k svaté Růženě z Limy PRVNÍ JIHOAMERICKÝ KVĚT SVATOSTI

Novéna k svaté Růženě z Limy Během svého života svatá Růžena z Limy často vyprosila v modlitbách milosti duchovní a hmotné. Nyní v nebi za nás také prosí a na její přímluvu Bůh často odpovídá. To pro nepřetržitou lásku, kterou chová k Němu a k Panně Marii.

PRVNÍ JIHOAMERICKÝ KVĚT SVATOSTI

Narodila se 20. 4. 1586 v Limě v Peru. Rodiče Kašpar a Marie měli 11 dětí a stále více se přibližovali k chudině, ač pocházeli ze španělské šlechty. Isabela de Flores y del Oliva, tak byla dnešní světice zapsána při sv. křtu. Už v útlém dětství byla pro půvab přejmenována na Rosu ( Růženu) a tím jménem byla i v 11-ti letech biřmována. Lima, hlavní město španělských kolonií, byla dobyvateli založena r. 1553, aby se stala sídlem španělského místokrále. Obyvatelé světadílu, objeveného Kryštofem Kolumbem, byli zraněni kořistnickým jednáním kolonizátorů, kteří tak ztížili přijetí křesťanství. Prvními hlasateli evangelia se tam stali benediktini a pak dominikáni. Růst křesťanského života napojeného na Krista předpokládá i duchovní hloubku. Avšak odedávna obyvatelům tohoto území je vlastní vnější okázalost, zejména v náboženských projevech. Proto místní mystická světice, která vedla život velmi tvrdého skrytého pokání na smír za zločiny Španělů, má mimořádný význam. Růžena prý toužila být vonnou růží pro Krista, a proto se mu chtěla od dětství připodobnit přinášením utrpení obětovaného za hříšníky, zejména za své spoluobčany. Přijímala bolesti, které na ni dolehly a z lásky se odříkala některých věcí, postila se. Jak rostla v modlitbě, tak rostla i její touha po přinášení obětí a začala utrpení vyhledávat. Její asketické činy se nelíbily mamince ani zpovědníkovi. Pokud ten jí později zakázal bičování se řetízky, udělala si z nich kolem těla bolestivý opasek v láskyplné touze po sebeobětování a neustálém připomínání si Kristových bolestí. Lidem světa se sklonem k užívání si co možno nejlepšího, je chování asketických světců zcela nepochopitelné. Ale ti světci, "blázni pro Krista", spolu s ním zachraňovali lidstvo pro věčnost. Růženčin den obsahoval 10 hodin práce, ne méně hodin soustředěné modlitby a jen dvě hodiny spánku. Aby bylo na potřeby sourozenců, pěstovala v zahradě květiny, se kterými už jako malá chodila na trh. Později do noci pracovala i jako švadlena. Když se začal o její

přízeň ucházet bohatý mladík, se kterým by ji matka ráda vídala, poškodila si tvář kůrou a pepřem. Milovala samotu, a proto si vyprosila na matce dovolení postavit si poustevnu v odlehlém koutě zahrady. S budováním z prken a zastřešením z platanových listů jí pomáhal bratr. Jejím asketickým lůžkem bylo sedm polen spojených řemeny, mezi které nasypala střepy s kamínky. Na těle také nosívala žíněnou halenu s ostny dovnitř a na hlavu si dávala trnitý věnec. Nejčastějším předmětem jejího rozjímání byl Kristův kříž, k němuž často směřoval její pohled. Ve 20-ti letech se stala členkou třetího řádu sv. Dominika a usilovala o větší růst zbožnosti i lásky k bližním. Neustále si připomínala Boží tajemství. Chodila pečovat o nemocné, zubožené a odstrkované. Sama fyzicky zmučená prožila i velmi dlouhé období duševní vyprahlosti a sklíčenosti. Z jejích modliteb je nejznámější vzdech: "Pane, rozmnož mé bolesti, ale zároveň i mou lásku!" Za připomenutí stojí i slova z jejího dopisu, v němž píše, že "Pán a Spasitel s nesrovnatelnou vznešeností řekl: Ať všichni vědí, že po soužení následuje milost; ať poznají, že bez břemene utrpení nelze dojít vrcholu milosti." A pak dodává, že cítila sílu, pod jejímž vlivem chtěla volat na všechny lidi v ulici: "Slyšte lidé, slyšte národy! Z Kristova pověření a jeho slovy vám připomínám: Musíme hromadit námahy na námahy, máme-li dosáhnout důvěrné účasti na Božím životě, slávy Božích dětí a dokonalého štěstí duše." Jinde tato dobyvatelka Božích milostí volá: "Kéž by smrtelníci poznali, co znamená Boží milost, jak je krásná, vznešená a drahocenná, kolik v sobě ukrývá pokladů, radostí a slastí! Místo štěstí ve světě, by všichni vyhledávali obtíže, nemoci a muka, aby dosáhli neocenitelného pokladu milosti. On je konečným ziskem a ovocem ochoty trpět. Nikdo by nenaříkal na kříž a námahy, které by naň dolehly, kdyby znal váhy, na kterých byly předem váženy." Poslední tři roky Růžena prožila u manželů Gundislaviových. Nemocná tuberkulózou zemřela v 31 letech. Snad celé město Lima se zúčastnilo jejího pohřbu, po němž byla uložena v kostele sv. Dominika do kaple sv. Kateřiny Sienské, v níž za života viděla svůj vzor. Blahořečena byla v r. 1668 papežem Klementem IX. a svatořečena jeho nástupcem Klementem X. v roce 1672. Životopis zpracoval Jan Chlumský. Najdete jej na http://catholica.cz/?id=3885

Každý den novény se modlí úvodní modlitba. Poté se promýšlí verš z modlitby Páně společně s úryvkem z Růženina života. Následně je doporučena závěrečná modlitba, která zahrnuje náš úmysl, Otče náš, Zdrávas Maria a Sláva Otci... Je vhodné se během těchto dní účastnit mše svaté a přijímat Eucharistii. Dobře vykonaná svátost smíření nás učiní citlivějšími k Božímu hlasu.

1. den Úvodní modlitba Všemohoucí Bože, tys nám dal jako příklad svatou Růženu, aby nás inspirovala pevnou důvěrou, že nám dáš jako milující Otec vše, co potřebujeme. Jsme slabí a hříšní, ale pro svou dobrotu a soucit a na přímluvu svaté Růženy nás osvoboď od všeho zlého, které nás postihuje. Víme, že nebudeme zklamáni, jestliže prosíme ve jménu Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.

Otče náš, jenž jsi na nebesích V každé chvíli Růžena důvěřovala, že Bůh podpoří ji i její rodinu a že vyslyší její modlitby. Bůh opakovaně dokázal svou laskavou péči, duchovní i materiální. Jednoho dne Pán ukázal na velké množství rozsypaných růží na zemi a řekl: „ Růženo, udělej mi květinovou girlandu s těmito růžemi…“ Ona uposlechla a poté Kristus vzal jednu z nich a řekl: „Tato růže jsi ty a od této chvíle se o tebe budu starat s jedinečnou péčí.“ Na přímluvu svaté Růženy prosme o růst v důvěře v Boží prozřetelnost.

Závěrečná modlitba Svatá Růženo, čistý květe svatosti a nevinnosti, v Tvém srdci hořel plamen Boží lásky pro Ježíše. Horlila jsi pro spásu duší, pro církev, pro svůj lid a svůj domov. Vypros nám hojné požehnání v našich osobních potřebách (je možné vyslovit konkrétní prosby) a zvláště požehnání pro přípravu Světového dne mládeže v Madridu. Kéž je v našem životě oslaven Bůh stejně, jako ty ses stala květem Boží slávy a Boží radostí. Amen. Otče náš... Zdrávas Maria... Sláva Otci...


Posvěť se jméno Tvé Růžena by raději zemřela, než aby byla svědkem znesvěcení Božího jména. Když přišly zprávy o invazi holandského piráta do města Limy, které s sebou přinesly velké nepokoje, loupeže a svatokrádeže v chrámech. Růžena nezapochybovala a běžela směrem k bazilice svatého Dominika, k svému místu častých modliteb, aby bránila a nabídla třeba i svůj život v mučednictví, jen aby zabránila znesvěcení Nejsvětější Svátosti. Lidé obdivovali, jak se tato pokorná dívka změnila ve statečnou bojovnici a volala všechny, aby nabídli svůj život k obraně Nejsvětější Svátosti. Toto vyznávala v bazilice v očekávání útoku nepřátel víry: „ Tady dám své tělo, aby ho roztrhali na kusy a zdrželi se působením zranění, neboť se obávám, co by udělali poté mému milovanému Ježíši.“ Vytrvale prosila, aby Bůh zachránil své milované město od tohoto nebezpečí.To se skutečně stalo. Proto je na obrazech představována také s kotvou v ruce. Na přímluvu svaté Růženy prosme o větší touhu po slávě Boží.


3.den Úvodní modlitba Všemohoucí Bože, tys nám dal jako příklad svatou Růženu, aby nás inspirovala pevnou důvěrou, že nám dáš jako milující Otec vše, co potřebujeme. Jsme slabí a hříšní, ale pro svou dobrotu a soucit a na přímluvu svaté Růženy nás osvoboď od všeho zlého, které nás postihuje. Víme, že nebudeme zklamáni, jestliže prosíme ve jménu Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.

Přijď v království Tvé Růžena hluboce toužila odjet jako misionářka zvěstovat slovo Boží do jiných zemí. Ale v její době to nešlo. Modlila se za to, činila neustále pokání a snažně prosila Pána za misionáře po celém světě. Říkávala: „Obdivuhodný je ten, kdo odešel, aby mohl jít v nebezpečných krajinách hlásat Evangelium.“ Na přímluvu svaté Růženy prosme o vytrvalost v prosbách za rozšíření Božího království ve světě, za všechny misionáře i za sebe, abychom neměli strach z vyznávání víry tam, kde žijeme.



Buď vůle Tvá, jako v nebi, tak i na zemi Pro svatou Růženu nebylo jednoduché plnit vůli Boží. Cítila, že Bůh ji volá k sobě celou, ale její rodina ji chtěla vdát. Ve skutečnosti si mnoho chlapců tehdejší limské aristokracie přálo mít ji za manželku, ale ona zůstala odhodlaná ve svém přání žít zcela pro Boha. To jí přineslo mnoho těžkostí, nepochopení a ústrků v rodině, dokonce nepochopení kněží, na které se obrátila. Všichni ji pokládali za bláhovou. Až po čase lidé poznali, že si ji Bůh povolal a pověst o její svatosti se rychle rozšířila v Limě a později v celém světě. Na přímluvu svaté Růženy prosme, abychom poznali své štěstí, které je v poznání a plnění Boží vůle.



Chléb náš vezdejší dej nám dnes Růžena měla velkou lásku k Nejsvětější Svátosti a Ježíš opětoval tuto pozornost tím, že jí vždy pomáhal v oblasti duchovní i hmotné. Bylo jí umožněno časté svaté přijímání, které pro ni bylo útěchou a podporou. Při jedné příležitosti, kdy trpěla v důsledku přísných postů velkou fyzickou slabostí, ji její matka našla velmi unavenou. Řekla jí: „Dítě, co ti je?“ „Nic maminko,“ odpověděla Růžena. „Připravím ti pohár čokolády, protože jsi velmi slabá.“ „Neobávej se, maminko, Bůh už mi připravil úlevu a já nechci, aby sis dělala starosti,“ odpověděla jí Růžena. „Dítě moje, neměla jsi čas někoho požádat o pomoc. Jak chceš, aby ti Bůh pomohl?“ V tom okamžiku zaskřípaly dveře jejich domu, byl to služebník pana Gonzala de La Maza, jehož rodina se přátelila s Růženou. „Jak jsi tohle předpokládala?“ Růžena odpověděla: „Prosila jsem svého anděla strážného, aby pohnul rodinou de la Maza, aby poslali prostředky a zmírnili výdaje, který sis pro mne přála obětovat.“ Brzy zůstala zcela uzdravena. Na přímluvu svaté Růženy prosme, aby rostla naše touha po Bohu, po vytrvalém čtení Písma svatého a častém přijímání Nejsvětější Svátosti.



Odpusť nám naše chyby, jakož i my odpouštíme našim viníkům Růžena nikdy nikomu nevyčítala, že nerozumí cestě, kterou jí Bůh ukazoval. Chovala se vždy s pokorou a až do chvíle své smrti prosila o odpuštění pro všechny a za všechny útrapy, které se jí staly. Při přijímání svátosti smíření a přijímání Eucharistie dostávala velké milosti, které ji posilovaly a vedly k hrdinství a k dodržování ctností. Na přímluvu svaté Růženy prosme o růst ve zbožnosti, o pravidelnost v přijímání svátosti smíření a o častou účast na mši svaté.



A neuveď nás v pokušení Růžena stejně jako všichni zakoušela pokušení, ze kterých vycházela vítězně pro svou lásku k Bohu. Zakoušela prázdnotu při modlitbách, únavu v duchovním boji, a jiné další věci. Jednou se jí představil chlapec, který ji obtěžoval. Ona z toho místa okamžitě utekla a ve své modlitbě si Bohu stěžovala. Bůh jí odpověděl: „Myslíš, že bys to překonala, kdybych nebyl s Tebou?“ Tato odpověď jí byla útěchou a posilou. Na přímluvu svaté Růženy prosme, abychom v těžkých chvílích Ježíše nezradili a byli pevní ve víře.



Ale zbav nás od zlého Růžena si zasloužila vítěznou korunu svatosti, protože bojovala celý svůj život proti zlu pýchy. Žádala vždy milost od Boha, aby osvobodil od zlého celou církev. Byla věrná v modlitbách a skutečně pokorná, myslela vždy dříve na ostatní, než na sebe. Na přímluvu svaté Růženy prosme o zvláštní ochranu při pokušeních a o sílu, abychom dokázali odmítnout všechno, co nás odděluje od Boha.



Amen Růžena žila šťastný život, v blízkosti Ježíše Ukřižovaného. V poslední chvíli svého života mohla říci: „Vše je dokonalé“. Vždyť přece vždy říkávala k Božím plánům: „Amen, tak to má být“. Se slovy „Ježíš, Ježíš je se mnou“ odevzdala svou duši Bohu a vstoupila do věčné Boží blízkosti, kde se za nás přimlouvá. Na přímluvu svaté Růženy prosme, aby nám Bůh poskytl odvahu a sílu k nesení kříže našich každodenních těžkostí s radostí.


Novéna k svaté Růženě z Limy PRVNÍ JIHOAMERICKÝ KVĚT SVATOSTI

Recommend Documents