Kulturní a přírodní dědictví regionu Místní akční skupiny Havlíčkův kraj
I. Církevní památky na území MAS
Nové Veselí, okres Žďár nad Sázavou Barokní fara, čp. 91 Rejstříkové číslo kulturní památky: 26057/7-4300 Pozdně barokní budova fary byla vystavěna na místě staré v roce 1784 zásluhou děkana Josefa Mareše. Přes pozdní dobu vzniku se z architektonického hlediska jedná o projev formálně čistého slohu.
Obyčtov, okres Žďár nad Sázavou Fara, čp. 47 Rejstříkové číslo kulturní památky: 33744/7-4318 Farní budova byla postavena v roce 1791 v barokním slohu, do té doby bydlel farář v místní škole. Po rozsáhlém požáru v roce 1907, který postihl zdejší kostel, okolní domy i faru, byl objekt postupně upravován do dnešní podoby, jeho architektura si ovšem stále nese prvky pozdního baroka.
Sněžné, okres Žďár nad Sázavou Barokní fara, čp. 51 Rejstříkové číslo kulturní památky: 25818/7-4431 Pozdně barokní fara byla postavena v roce 1780. V průběhu 19. a 20. století prodělala řadu úprav, i přesto si však do dnešní doby si zachovala svou původní dispozici a členění fasád. Objekt patří k nejreprezentativnějším stavbám v obci.
Budeč, okres Žďár nad Sázavou Kaple Panny Marie Sněžné Rejstříkové číslo kulturní památky: bez rejstříkového čísla Kaple od architekta Karla Roseckého a projektanta Milana Pelikána z roku 2008 je umístěna na volném prostranství v centrální části návsi, nedaleko místa, kde stála stará kaplička, která byla zbourána. Nad vstupním portálem je na fasádě umístěn symbol s motivem zasvěcení kaple Panně Marii Sněžné (Marianotyp) a stylizované sněhové vločky. Kaple je stavbou roku kraje Vysočina 2008. (Architektura po II. světové válce.)
Krátká – Sněžné, okres Žďár nad Sázavou Kaple sv. Cyrila a Metoděje Rejstříkové číslo kulturní památky: bez rejstříkového čísla Kaple sv. Cyrila a Metoděje byla vystavěna v letech 1901 – 1902 ze sbírky místních obyvatel (katolíků i evangelíků). Je situována na návsi romantické vesničky Krátká, která je prohlášena vesnickou památkovou rezervací. Slohové období: historizující slohy.
Nové Veselí, okres Žďár nad Sázavou Barokní kaple sv. Rocha Rejstříkové číslo kulturní památky: 34642/7-4299 Raně barokní kaple byla postavena v období moru v roce 1686 a je zasvěcena sv. Rochovi. Ten je spolu s Pannou Marií a s Ježíškem a dalšími ochránci před morem - sv. Šebestiánem a sv. Rozálií, zobrazen na oltářním obraze. Na pozadí obrazu je poznatelná veduta Nového Veselí.
Sázava, okres Žďár nad Sázavou Kaple Rejstříkové číslo kulturní památky: 21229/7-4417 Tato drobná zděná barokní kaplička z roku 1784 je jediným katolickým sakrálním objektem v jinak evangelické obci. Unikátní je paličkovaná křížová cesta z roku 2005, umístěná v interiéru kaple.
Obyčtov, okres Žďár nad Sázavou Kostel Navštívení Panny Marie Rejstříkové číslo kulturní památky: 34105/7-4317 Půdorys obyčtovského kostela je připodobňován tvaru želvy, kdy obdélná loď se zkosenými rohy představovala želví tělo, nárožní čtvercové kaple nohy, mělký presbytář se seříznutými východními rohy krk, mnohoúhelníková sakristie s hrotem v ose hlavu a západní předsíň ocas želvy. Kostel nechal na místě starší stavby v roce 1730 vystavět opat žďárského kláštera Václav Vejmluva podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Provádějícím stavitelem byl František Witinhofer. Hlavní slohové období: baroko, další slohové období: gotika.
Radostín nad Oslavou, okres Žďár nad Sázavou Kostel sv. Bartoloměje, Radostín nad Oslavou Rejstříkové číslo kulturní památky: 30456/7-4379 Původně opevněný gotický kostel prošel v letech 1769 až 1771, díky štědrému příspěvku kněžny Marie Eleonory z Liechtensteina, zásadní barokní přestavbou, která zcela změnila jeho původní charakter. Východně od kostela se v minulosti nacházela kostnice, jež byla zhruba okolo poloviny 19. století upravena na kapli Panny Marie.
Pavlov, okres Žďár nad Sázavou Kostel sv. Jakuba a Filipa, Pavlov Rejstříkové číslo kulturní památky: 39614/7-4351 Původně gotický kostel získal nynější podobu přestavbou v roce 1792. V 15. století byl opevněn zdí ve tvaru hradeb. Vzácnou řezbářskou prací je dřevěná kazatelna z počátku 17. století s plastikami čtyř evangelistů.
Velká Losenice, okres Žďár nad Sázavou Kostel sv. Jakuba Rejstříkové číslo kulturní památky: 34824/7-4521 Architektura této sakrální památky prošla složitým stavebním vývojem, jenž je reprezentován především slohem gotickým: vzhled mnohým detailům kostela dala též přestavba po požáru v roce 1621 a historizující obnova v roku 1852. Interiér byl na začátku 20. století vyzdoben motivy podle předloh Mikoláše Alše.
Velká Losenice, okres Žďár nad Sázavou Kostnice Rejstříkové číslo kulturní památky: 34824/7-4521 Barokní kostnice vznikla pravděpodobně na konci 18. století. Určena byla pro pozůstatky obětí válek s Prusy, ale i civilistů z doby strašného hladomoru z let 1770-1771, kdy v českých zemích zemřelo tehdy hladem asi půl miliónu lidí.
Svratka, okres Žďár nad Sázavou Kostel sv. Jana Křtitele Rejstříkové číslo kulturní památky: 24502/7-4462 V jádru gotický kostel připomínaný k roku 1350 stojí na hřbitově. Po polovině 16. století byla původní stavba doplněna o presbytář. Výrazné přestavby v barokním duchu se kostel dočkal až v roce 1789. Poslední větší stavební činnost probíhala v roce 1860.
Svratka, okres Žďár nad Sázavou Zvonice Rejstříkové číslo kulturní památky: 24502/7-4462 Polozděná zvonice z doby kolem roku 1600, s mírně ustupujícím bedněním zvonového patra obnoveného krátce před rokem 1790, je součástí areálu kostela sv. Jana Křtitele. V její spodní části se nachází vstupní brána, která je u tohoto druhu zvonic poměrně běžná. Kostel se zvonicí a kamennou zdí tvoří typ tzv. opevněného kostela. Hlavní slohové období – renesance, další období baroko.
Sázava, okres Žďár nad Sázavou Toleranční modlitebna Rejstříkové číslo kulturní památky: 42011/7-4430 Toleranční modlitebna pochází z roku 1785. Po zrušení tolerančních nařízení byla zvětšena a v roce 1885 opatřena čtyřbokou věží v průčelí. Téhož roku byl upraven i interiér modlitebny, nově byla postavena márnice a došlo k rozšíření hřbitova. Hlavní slohové období – baroko.
Sněžné, okres Žďár nad Sázavou Toleranční modlitebna Rejstříkové číslo kulturní památky: 42011/7-4430 Barokní toleranční modlitebna byla postavena podle plánu Františka Hromádky a Jana Satorie z Nového Města na Moravě v roce 1788. V 2. polovině 19. století k ní byla přistavena věž s hodinami a zvony. V interiéru se již není původní toleranční uspořádání, ze staršího vybavení se zachovaly pouze lavice. Na zdi po stranách kazatelny jsou rozsáhlé malované nápisy biblických veršů.
Nový Studenec – Ždírec nad Doubravou, okres Havl. Brod Kaple výklenková Rejstříkové číslo kulturní památky: 104082 Poklona z přelomu 18. a 19. století je zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. Jedná se o čtyřbokou zděnou stavbu v barokním slohu s nízkou podezdívkou s plastickým zdobením fasády.
Sobíňov – Sopoty, okres Havlíčkův Brod Kostel Navštívení Panny Marie – poutní místo Rejstříkové číslo kulturní památky: 32653/6-334 Původně gotický farní kostel Navštívení Panny Marie, písemně doložený k roku 1358, byl mezi lety 1749–1752 Karlem z Dietrichsteina barokně přestavěn. Událo se tak zřejmě z kapacitních důvodů, protože od doby, co Johana Terezie, rozená Kustošová, ze Studence darovala kostelu kopii milostného obrazu Panny Marie Pasovské, začalo sem přicházet větší množství poutníků. Hlavní slohové období – baroko, další období – klasicismus.
Krucemburk, okres Havlíčkův Brod Toleranční modlitebna Rejstříkové číslo kulturní památky: nemá rejstříkové číslo Kamenná klasicistická modlitebna byla postavena v letech 1839 - 1840 podle plánu architekta Jana Wurma a nahradila původní dřevěný objekt z roku 1786. Vchod je na rozdíl od raných tolerančních staveb umístěn na kratší straně budovy.
Horní Studenec – Ždírec nad Doubravou, okres Havlíčkův Brod Zvonice Rejstříkové číslo kulturní památky: 22122/6-208 Barokní dřevěná čtyřboká stupňovitá zvonice v areálu kostela sv. Václava byla vystavěna pravděpodobně ve 2. polovině 18. století. Stavba je zajímavá svojí štíhlostí, která je u zvonic podobného typu značně neobvyklá.
Stružinec – Ždírec nad Doubravou, okres Havlíčkův Brod Zvonice Rejstříkové číslo kulturní památky: 36072/6-4998 Dřevěná stavba představuje běžný typ zvoniček budovaný od počátku 19. století na vesnicích v souvislosti s císařským protipožárním nařízením.
Pohled, okres Havlíčkův Brod Hrobka Sylva-Taroucca Rejstříkové číslo kulturní památky: 104013 Empírová kaple Panny Marie byla na místním hřbitově vystavěna v letech 1840-1844 hrabětem Evženem Sylva-Taroucca jako pohřební kaple rodu. Evžen majetek zdědil po svém bezdětném strýci a byl nejvýznamnějším vlastníkem pohledského panství.
Pohled, okres Havlíčkův Brod Kaple sv. Anny Rejstříkové číslo kulturní památky: 20627/6-306 Podle pověsti stojí za zrodem poutního místa U Svaté Anny písař pohledského cisterciáckého kláštera Jakub Čermák, který při štvaní jelena zapadl v lese do bažiny a jemuž skrz modlitbu pomohla dostat se z nesnáze právě svatá Anna. Na místě této nehody byl při kopání základů pro stavbu kaple objeven léčivý pramen, nedaleko od něho v místě otisků šlépějí prý samotné světice byl postaven dnešní poutní kostel. Centrální stavba rokokového kostela sv. Anny, vystavěná údajně dle plánů Jana Blažeje Santiniho Aichela, je datována do roku 1766.
Česká Bělá, okres Havlíčkův Brod Kaplička Čtrnácti sv. Pomocníků na Ševcově kopci Rejstříkové číslo kulturní památky: nemá rejstříkové číslo V roce 1754 baron Severin z Langendorfu koupil od královského rychtáře Bělou. Majitel panství nechal v roce 1762 postavit barokní kapličku Čtrnácti sv. Pomocníků na Šibeniční hoře, dnes Ševcově kopci. Nad vstupními dveřmi do kapličky byl umístěn znak rodu Langendorfových s latinským nápisem SEMPER FIDELIS (Vždy věrný). Na začátku 20. století namaloval obraz Čtrnácti svatých Pomocníků pan Josef Rejsek.
Přibyslav, okres Havlíčkův Brod Kostel Narození sv. Jana Křtitele s věží Rejstříkové číslo kulturní památky: 28889/6-311 Působivý barokní kostel s dominantní gotickou věží, která je příležitostně přístupná veřejnosti, byl vystavěný po požáru v letech 1750-1753. Interiérové vybavení kostela je vzhledem k této skutečnosti pozoruhodně jednotné, provedené v rokokovém stylu.
Česká Bělá, okres Havlíčkův Brod Kostel sv. Bartoloměje Rejstříkové číslo kulturní památky: 29177/6-129 Původně gotický kostel byl po roce 1700 barokně upraven a v 19. století prošel regotizací. Jednolodní orientovaná stavba má poněkud nezvyklý půdorys, daný složitým stavebním vývojem.
Stříbrné Hory, okres Havlíčkův Brod Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské Rejstříkové číslo kulturní památky: 26321/6-338 O samotě stojící gotická stavba ze 13.-14. století, upravená v 2. polovině století 17. (baroko), je pozůstatkem zaniklé středověké hornické osady. Nedaleko kostela ústí Růženina štola a její chodby procházejí pod vrcholem kopce, na němž stavba stojí.
Pohled, okres Havlíčkův Brod Kostel sv. Ondřeje Rejstříkové číslo kulturní památky: 44741/6-303 Farní, původně konventní, gotický kostel sv. Ondřeje (do roku 1807 kostel Nanebevzetí Panny Marie) byl budován v 60. letech 13. století, z počátku pod patronátem Řádu německých rytířů. Od vzniku cisterciáckého kláštera, založeného v letech 1265-67, až do jeho zrušení v rámci josefínských reforem, sloužil komunitě zdejších sester. Autor Theny Řehoř, další slohová období: rokoko a baroko.
Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod Kostel sv. Víta Rejstříkové číslo kulturní památky: 25056/6-171 Malebný pozdně gotický kostel sv. Víta se spolu s okolním hřbitovem nachází na kopci nad obcí a vytváří zdaleka viditelnou dominantu této části Českomoravské vrchoviny. Současné stavbě z přelomu 15. a 16. století předcházel pravděpodobně románský farní kostelík, který je v pramenech připomínán už ve 12. století jako hornický. V průběhu 17. století byla pak přistavěna čtyřboká věž. Od kostela se naskýtá překrásná vyhlídka do okolí. Další slohové období: renesance, baroko.
