Nová interiérová instalace na zámku v Dûãínû Kvûta K¤ÍÎOVÁ
Osudy dûãínského zámku jsou pohnuté. Impozantní, v jádfie stfiedovûké hradní sídlo, pfiestavûné bûhem staletí na v˘pravn˘ zámek, mûlo strategicky v˘znamnou polohu. Poté, co jej v roce 1932 nûkdej‰í drÏitelé – Thunové – prodali ãeskoslovenskému státu, slouÏil zámek ãeské, posléze nûmecké a sovûtské vojenské posádce. Pobyt vojsk se neblaze zapsal do historie památkového areálu a znamenal velkou újmu pro zámecké interiéry. Odchodem posledního pluku roku 1991 zaãalo nové, pro objekt jiÏ pfiíznivûj‰í období. Mûstsk˘ úfiad se jako nov˘ majitel odhodlal k celkové rekonstrukci zámku. V kvûtnu roku 2002 se tu uskuteãnilo sympozium Zámek Dûãín v dûjinách a kultufie âech a stfiední Evropy. Zúãastnili se jej na‰i i zahraniãní archiváfii, historici a památkáfii.1 Svou aktivitou napomáhalo záchranû objektu také sdruÏení Iniciativa pro dûãínsk˘ zámek. Po postupné rekonstrukci byla ãást vstupního traktu vyuÏita pro expozici Oblastního dûãínského muzea, pravé kfiídlo slouÏí jako archiv. Restaurátorské a stavební práce pak pokraãovaly ve stfiední ãásti – v pfiízemí a v patfie u zámecké vûÏe. Bylo rozhodnuto, Ïe horní ãást se dvûma velk˘mi sály bude uÏívána pro reprezentativní úãely mûsta. V prvním ze sálÛ se podafiilo zachovat a obnovit zajímavou klasicistní v˘malbu, která je jedním z mála dokladÛ historického stavu salonÛ v dobû, kdy zámek nav‰tívil císafi Josef II. O nûkdej‰ím vzhledu thunovsk˘ch dûãínsk˘ch interiérÛ vypovídají nejen archivní fotografické snímky,2 ale také akvarelové kresby ze západoãeské nostické sbírky. Mají znaãnou dokumentární cenu. V fiíjnu roku 1848 vznikl akvarel salonu s bíle polévan˘mi kamny. U zrcadla mezi okny oÏivuje interiér biedermeierová sestava pokojov˘ch rostlin, kvûtiny jsou zavû‰eny i na oknech. Salon osvûtlovaly dvû lampy. Zafiízení místnosti je praktické a skromné. Na ãelní stûnû autor malby zachytil dva obrazy. Lev˘ je pohledem na dûãínsk˘ zámek a prav˘ zobrazuje dílo v˘znamného nûmeckého romantického malífie Caspara Davida Friedricha (1774–1840) Krajina s Mile‰ovkou, s nímÏ se dnes mÛÏeme setkat v dráÏìanské galerii. Je zfiejmé, Ïe se umûlcovû dílu dostávalo jiÏ
432
Autorem fotografií je Jaromír Novotn˘. Obr. 1. Anonym, Pohled na Dûãín, detail, patrnû 1851–1852, olej, plátno, 78 x 173 cm, svoz zámek Zahrádky, zápÛjãka z depozitáfie zámku Mnichova Hradi‰tû.
1 Pfiislíben˘ sborník semináfie nebyl bohuÏel do dne‰ních dnÛ vydán. 2 Zvefiejnûny v publikaci Otto CHMELÍK: Náv‰tûva u jeho excelence Franti‰ka Thuna – Zámek Dûãín v historick˘ch fotografiích, Dûãín 2002.
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 5 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / N o v á i n t e r i é r o v á i n s t a l a c e n a z á m k u v D û ã í n û
2
4
3
tehdy na dûãínském zámku pozornosti a uznání. Ne‰lo pfiitom o jedinou Friedrichovu olejomalbu ve zdej‰ích interiérech. Je doloÏeno, Ïe se v rodové sbírce nacházela pÛvodnû tfii umûlcova díla. Jednou z nejcennûj‰ích souãástí thunovského souboru byl malífiÛv dûãínsk˘ oltáfiní obraz KfiíÏ v horách z roku 1808. Získal jej Franti‰ek Antonín Thun (1786–1873) s manÏelkou Terezií, rozenou Brühlovou (1784–1844). Dnes je i toto dílo v DráÏìanech ozdobou galerijního souboru nûmecké romantické malby.3 V roce 1932 projevil tehdej‰í památkov˘ úfiad (v souvislosti s prodejem zámku) zájem o dvû Friedrichovy malby. Thuny povûfien˘ správce ale odpovûdûl, Ïe se jiÏ v Dûãínû nenacházejí. Mûl je získat kreslífi a obchodník Singer.4 Druh˘ akvarel zobrazující interiér dûãínského zámku zaujme pfiedev‰ím typem v˘zdoby stropu a stûn. Jde o stav vyhlídkového vûÏního salonu v roce 1848. V klenbû „poletují“ malovaní ptáci a mot˘li. Stûny mezi okny také pokr˘vá malba – spleÈ rostlinné dekorace. Okenní závûsy jsou aranÏovány je‰tû v empírovém duchu. Biedermeierov˘ nábytek má sytû ãervené potahy. Sedadla lemují v úplnosti stûny celého interiéru. Okna z jiÏní a v˘chodní strany jsou zakryta Ïaluziemi. Pod figurou sovy visí namísto osvûtlení nádoba s kvetoucí Ïlutou orchidejí. Na tomto místû je nutné pfiipomenout, Ïe dûãínské zámecké skleníky prosluly v 19. století jako místo, kde se odbornû a s úspûchem pûstovala vzácná exotická kvûtena. Roku 1841 jmenovali Thunové vrchním zahradníkem Franti‰ka Jo‰ta star‰ího, jenÏ pfiedtím na jejich náklady podnikl fiadu studijních cest do ciziny. V té dobû uchovávali na zámku ‰edesát druhÛ orchidejí, pozdûji jejich poãet stoupl na nûkolik set. Pûstovaly se tu také ananasy, pomeranãe a velké mnoÏství rÛzn˘ch druhÛ kamélií.5 Akvarelová zobrazení spoleãnû s obsáhl˘mi fotografick˘mi záznamy stavu dûãínsk˘ch thunovsk˘ch salonÛ poslouÏily jako námût k úvahám o rehabilitaci zámeckého areálu. Vedle zachovan˘ch barokních nástropních maleb (v místnostech dnes uÏívan˘ch archivem), obnovené rokokové panoramatické krajinné v˘zdoby (v sále tzv. zbrojnice) a s nedávno odhalen˘mi pÛ-
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 5 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / N o v á i n t e r i é r o v á i n s t a l a c e n a z á m k u v D û ã í n û
Obr. 2. Anonym, Salon dûãínského zámku s krajinomalbou C. D. Friedricha (na ãelní stûnû vpravo), 1848, akvarel, 28 x 37 cm, depozitáfi Plasy. Obr. 3. Caspar David Friedrich (1774–1840), Krajina s Mile‰ovkou, kolem roku 1810, olej, plátno, 71 x 104 cm, pÛvodnû souãást thunovsk˘ch sbírek na zámku v Dûãínû, dnes Staatliche Kunstsammlungen Gemäldegalerie, Dresden. Obr. 4. Anonym, Salonek ve vûÏi dûãínského zámku s orchidejí, 1848, akvarel, 33 x 23 cm, depozitáfi Plasy.
3 Napfiíklad viz monografie Charles SALA: Caspar David Friedrich – The Spirit of Romantic painting, Paris, Terrail, 1994, s. 108–109. 4 Informace o tom pfiiná‰í archivovaná agenda Státní památkové správy (fond Dûãín), uloÏená v Národním archivu v Praze. 5 Detailnûj‰í zprávy obsahuje studie Heleny DOLEâKOVÉ: Zásluhy Franti‰ka Jo‰ta o dûãínskou zámeckou zahradu v polovinû 19. století, in: sborník Pfiírodou Dûãínska, Okresní vlastivûdné muzeum a Státní archiv Litomûfiice – poboãka Dûãín, Dûãín 1974.
433
5
vabn˘mi klasicistními dekoracemi s medailony ve velkém sále u vûÏe dokumentují nûkdej‰í stylovû pestr˘ a promûnliv˘ vzhled interiérÛ dûãínského zámku. JiÏ dfiíve jsme upozorÀovali dûãínské kolegy na existenci podstatné ãásti pÛvodní thunovské sbírky. Po prodeji zámku si mnohé z ní nûkdej‰í majitelé odvezli do Jílového u Dûãína. Odtud po znárodnûní putovala do stfiedoãesk˘ch památkov˘ch depozitáfiÛ. Do jednání o moÏnostech dal‰ího vyuÏití novû restaurovan˘ch prostor stfiední ãásti zámku jsme vstoupili s návrhem na zfiízení památkové interiérové instalace vyuÏívající pÛvodní rodov˘ soubor thunovsk˘ch podobizen a dobov˘ historick˘ mobiliáfi regionálního pÛvodu. V první fázi se jednalo o sedm místností pfiízemí, které na pfielomu století z vût‰í ãásti slouÏily jako soukromé apartmá Franti‰ka Thuna (1847–1916). Kolegy archiváfii primárnû zvaÏovaná detailní rekonstrukce pÛvodního stavu salonÛ – podle zachovaného souboru fotografií – by z odborného památkového pohledu pfiedstavovala zbyteãnou a finanãnû nároãnou v˘robu novodob˘ch kopií. Navrhli jsme proto vedení mûsta zfiízení náznakové interiérové instalace. Pfii jejím koncipování jsme vyuÏili pfiedev‰ím v místní muzejní sbírce zachovanou portrétní galerii a soubor historického nábytkového zafiízení regionálního pÛvodu. SnaÏili jsme se alespoÀ ãásteãnû pfiipomenout i nûkdej‰í funkci místností. Své uplatnûní zde na‰la (jako dlouhodobûj‰í zápÛjãka mûstu) také zajímavá sbírka umûleckého fiemesla soukromého sbûratele. Novou interiérovou instalaci jsme vefiejnosti slavnostnû zpfiístupnili dne 19. kvûtna tohoto roku. Na zámek se tak po sedmdesáti tfiech letech z fondu Oblastního muzea vrátila znaãná ãást rodové obrazárny.6 Mezi tûmito díly poãetnû pfievládá soubor thunovsk˘ch portrétÛ, kter˘ podle star‰ích pfiedloh vytvofiil v 90. letech 19. století Josef Büche (1848–1917). Vedle tûchto víceménû rutinovan˘ch prací byly uplatnûny i dvû z depozitáfie zámku v Mnichovû Hradi‰ti pfiivezené efektní protûj‰kové podobizny – díla nûkdej‰ího umûlcova profesora Eduarda von Engertha (1818–1897). Jsou to portréty Albrechta Vincence Kounice (1829–1897) a jeho
434
6
Obr. 5. Carl Friedrich Demiani (1768–1823), Terezie Thunová, rozená Brühlová (1784–1844), detail, patrnû mezi lety 1805– 1808, olej, plátno, 245 x 180 cm, zámek Dûãín. Obr. 6. Caspar David Friedrich (1774–1840), dûãínsk˘ oltáfiní obraz KfiíÏ v horách, 1808, olej, plátno, 115 x 110,55 cm, pÛvodnû souãást thunovsk˘ch sbírek na zámku v Dûãínû, dnes Staatliche Kunstsammlungen Gemäldegalerie, Dresden.
6 Zpracovaná a vystavená Mgr. Hanou Slavíãkovou – viz Portrétní galerie Thun-HohensteinÛ, Okresní muzeum Dûãín, Státní oblastní archiv Litomûfiice – poboãka Dûãín, Dûãín 1998.
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 5 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / N o v á i n t e r i é r o v á i n s t a l a c e n a z á m k u v D û ã í n û
7
8
choti AlÏbûty, rozené Thunové (1831–1910).7 Tfietí, v bezprostfiední blízkosti manÏelsk˘ch podobizen vystavená olejomalba je umûleckohistoricky cenn˘m dokumentem. Zobrazuje v ‰irokém panoramatickém zábûru dûãínsk˘ zámek vãetnû ãástí historické mûstské zástavby. Vznikla patrnû jako upomínka na sídlo ãlenÛ rodiny AlÏbûty Kounicové, rozené Thunové. Vzhledem k tomu, Ïe je v pravé ãásti zobrazena parní lokomotiva vyjíÏdûjící z tunelu, mÛÏeme tuto olejomalbu pfiesnûji datovat k roku 1851 nebo záhy poté. V té dobû totiÏ zaãala b˘t v místû provozována vlaková doprava. Slavnostní atmosféra scény obrazu napovídá, Ïe se mÛÏe dokonce jednat pfiímo o zahájení Ïelezniãního provozu. Mezi novûji uplatnûn˘mi malífisk˘mi díly vykazují vût‰í v˘tvarnou kvalitu dvû podobizny Terezie Thunové, rozené Brühlové (1784–1844). První – rozmûrn˘ empírov˘ portrét namalovan˘ patrnû mezi lety 1805–1808 – je prací v DráÏìanech ãinného Carla Friedricha Demianiho (1768–1823), fieditele tamûj‰í obrazárny. Druhé plátno vytvofiil v roce 1821 ·v˘car David Sulzer (1784–1864). Hrabûnãin otec a dûd pÛsobili ve sluÏbách saského kurfifita Augusta III. a sehráli v˘znamnou roli v historii nedalek˘ch DráÏìan. Právû Terezie se sv˘m manÏelem Franzem Antonem Thunem (1786–1873) sledovala práci vûhlasného mistra nûmeckého romantického Ïánru, Caspara Davida Friedricha, a jak jsme zmínili, získala do rodové sbírky na zámku v Dûãínû jeho tfii krajináfiská díla. Z obrazové sbírky dal‰í thunovské generace je v interiérové instalaci uplatnûn i votivní obraz nûkdej‰ího diplomata Friedricha Thuna (1810–1881) s rodinou. Plátno, objednané v souvislosti s oslavou stfiíbrné svatby hrabûte s Leopoldinou, rozenou Lamberkovou (1825–1902), vytvofiil v roce 1870 vídeÀsk˘ malífi sakrálních témat August Wörndle (1829–1902). Olejomalba je novû umístûna v prostorách b˘valé malé kaple v pfiízemí zámecké vûÏe. V pfiilehlém sále byly soustfiedûny podobizny církevních hodnostáfiÛ – ãlenÛ rodu ThunÛ. Mnozí z nich, jako napfiíklad nûkdej‰í arcibiskup salcbursk˘, biskup pasovsk˘ ãi tridentsk˘, v˘znamnû zvelebovali své církevní rezidence a zamûstnávali pfiední umûlce dané doby. Reprezentativní portrét kon-
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 5 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / N o v á i n t e r i é r o v á i n s t a l a c e n a z á m k u v D û ã í n û
Obr. 7. David Sulzer (1784–1864), Terezie Thunová, rozená Brühlová (1784–1844), 1821, olej, plátno, 70 x 65 cm, zámek Dûãín. Obr. 8. Hans Maler (ãinn˘ kolem let 1510–1524), Antonín Fugger (1493–1560), 1524, olej na dfievû, 64 x 58 cm, pÛvodnû souãást rodové thunovské obrazárny na zámku v Dûãínû, dnes svoz Jílové ve stfiedoãeském památkovém depozitáfii.
7 Publikované v ãasopise Zprávy památkové péãe, 63, 2003, ã. 2, s. 138 a zvefiejnûné dfiíve na souborné pfiehlídce dûl malífie E. Enger tha ve Vídni a v roce 2003 na v˘stavû Zahrádky vãera, dnes a zítra? v muzeu v âeské Lípû.
435
9
zervativního ãeského politika, kníÏete Franze Thuna (1847–1916), spoleãnû s civilní podobiznou Franti‰ky Thunové, rozené Lobkowiczové (1893–1963) z roku 1943 ãasovû uzavírají soubor obrazové rodové galerie. KdyÏ byl v roce 1873 na dûãínském zámku pofiizován soupis umûleck˘ch dûl, zaznamenal v nûm Karel Würbs na sto padesát maleb, vãetnû dûl Rolanda Saveryho, Jana Franti‰ka Michala Rottmayera, Franse Snyderse, Francesca Bassana, Petra Brandla, Caspara Davida Friedricha a dal‰ích. Postrádány v‰ak tehdy byly jiÏ dfiíve uvádûné obrazy pfiipsané Rembrandtovi, Norbertu Grundovi a Petru Brandlovi. Vysoké ocenûní získal v té dobû mezi identifikovan˘mi díly napfiíklad deskov˘ obraz – portrét ãlena slavné aug‰purské rodiny a v˘znamné historické osobnosti, Antonia Fuggera (1493–1560) – ‰v˘carského malífie Hanse Malera. Jak jsme zjistili, bylo i toto dílo po prodeji Dûãína pfievezeno Thuny do Jílového. Po konfiskaci se pak podobizna ocitla v poãetném souboru svozového fondu ve stfiedoãeském památkovém depozitáfii. Por trét putoval na dal‰í místa a jeho evidenãní karta dnes nese zpochybÀující a nesprávné údaje. Pfiitom je toto umûleckohistoricky v˘jimeãné dílo z roku 1524 s dobov˘m popisem a erbem na zadní stranû desky v dobov˘ch dûãínsk˘ch inventáfiích pomûrnû pfiesnû urãeno. PfiipomeÀme, Ïe dráÏìanská Gemäldegalerie ve své expozici Alte Meister vystavuje dvû kompoziãnû pfiíbuzné pánské podobizny malífie Hanse Malera – portrét Joachima Rehleho, vytvofien˘ rovnûÏ v roce 1524, a ranûj‰í umûlcovo dílo z roku 1519, zachycující neznámého muÏe v koÏe‰inovém odûvu. Podobn˘ osud mûla a stále je‰tû má fiada dal‰ích cenn˘ch obrazÛ v památkov˘ch sbírkách. UloÏeny v nepfiístupn˘ch depozitáfiích a vzdálené místu svého pÛvodu, staly se dnes anonymními a zapomenut˘mi díly, ãekajícími dlouhá desetiletí na své znovuobjevení a docenûní. To se t˘ká také dal‰ích thunovsk˘ch olejomaleb, grafik a tiskÛ z památkov˘ch stfiedoãesk˘ch depozitáfiÛ. Vûfiíme, Ïe se brzy i tento soubor vrátí do dûãínského zámku.8
436
10
Obr. 9. Dûãín, zámek, nová interiérová instalace, b˘valá loÏnice se souborem thunovsk˘ch manÏelsk˘ch protûj‰kov˘ch podobizen od Josefa Bücheho (1848–1917). Obr. 10. Dûãín, zámek, nová interiérová instalace, místnost s ãástí rodové thunovské galerie.
8 Na pfiípravû a realizaci interiérové instalace se v Dûãínû kromû autorky textu podíleli tito pracovníci oddûlení hradÛ a zámkÛ NPÚ – ÚP: MgA. Jaromír Novotn˘, Ilona BydÏovská a Jitka Bukovjanová. Práce probíhaly za podpor y a úãinné pomoci vedení mûsta – starosty Dûãína Ing. Vladislava Ra‰ky, jeho zástupce Mgr. Václava Le‰anovského – a aktivnû se jich dále úãastnili: paní Markéta Smí‰ková-Lakomá, paní Alena Koutská, paní Jaroslava ·ulcková, arch. Vlastimil Stránsk˘, Ing. Pavel Pflanzer, Mar tin Poupa a dal‰í. Podûkování patfií dr. Milo‰i Kadlecovi, restaurátorovi panu Kubíkovi se synem, Mgr. M. Rosenkrancovi, Mgr. StaÀkové, správû mnichovohradi‰tského zámku a kolegÛm památkáfiÛm ze stfiedoãeského regionálního ústavu.
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 5 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / N o v á i n t e r i é r o v á i n s t a l a c e n a z á m k u v D û ã í n û