„ZELENÁ BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE PRO EVROPU“ připravila Angelika Beerová
schválila Skupina Zelených / Evropské svobodné aliance
10. 10. 2007
DV\691841CS.doc
PE
Směřování k evropské armádě? Předcházení harmonizace jako odpověď na militarizaci.
konfliktům,
odzbrojení
a
Padesáté výročí EU zažehlo spor o budoucím vývoji evropské bezpečnostní politiky. Přední němečtí sociální demokraté a konzervativci, a dokonce i belgický předseda vlády se otevřeně dožadují vytvoření evropské armády. V současné době probíhá diskuse o dlouhodobém účelu společné evropské armády, a nelze tak přehlížet dvě klíčové otázky: jakou úlohu by mělo v evropské bezpečnostní strategii hrát předcházení konfliktům a jakou úlohu armáda? Toto jablko sváru je opomíjeno, aby se mohla většinová podpora ve vší tichosti sjednotit za militarizací evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP). S tím úzce souvisí spor o to, kdo má právo určovat „širší koncepci bezpečnosti“ či „bezpečnosti osob“, jež si nyní nárokují všechny politické tábory. Podle Zelených se zde stala chyba. Zaprvé, obsah pojmu „bezpečnost osob“ byl rozšířen natolik, že např. dokonce ospravedlňuje vyslání ozbrojených sil za účelem zabezpečení dodávek fosilních paliv. Zadruhé, v důsledku této (oprávněně kritizované) militarizace „bezpečnosti osob“ zavrhla značná část mírového hnutí svou vlastní koncepci a zabývá se výhradně civilními nástroji. Zatřetí, naše pozornost je odváděna od potřeby zjistit, jak při menším zapojení armády dosáhnout vyšší bezpečnosti řízenou harmonizací evropských ozbrojených sil. Zelení na snahy o militarizaci odpovídají posilováním civilních nástrojů EBOP, odzbrojováním a harmonizací ozbrojených sil v Evropě. Zelení těmto výzvám čelí prosazováním původní koncepce „bezpečnosti osob“. Z ní odvozujeme jasné podmínky v závislosti na daném problému, přičemž nabízíme volbu mezi civilním, kombinovaným civilně-vojenským a vojenským potenciálem.
A. Hrozby, rizika a výzvy Prvním celkovým strategickým přístupem EU k řešení stávajících hrozeb a rizik byla Evropská bezpečnostní strategie (EBS), kterou v roce 2003 navrhl Javier Solana. EBS nabízí přesnou analýzu některých klíčových hrozeb současnosti: vedle terorismu, regionálních konfliktů, selhání státu a organizovaného zločinu poukazuje na šíření zbraní hromadného ničení a riziko v podobě zemí získávajících jaderné zbraně jako zásadní hrozbu evropské a celosvětové bezpečnosti. Přístup EBS však není dostatečný. Úzce vymezená, vojenská a na stát orientovaná koncepce bezpečnosti povede k tomu, že budou zanedbávány důležité problémové oblasti, jako např. porušování lidských práv (včetně spravedlivé sociální politiky), nespravedlivé rozdělování zdrojů, znečištění a změna klimatu.
„Bezpečnost osob“: obsah, nikoli pojem Předcházení konfliktům bude úspěšné, pouze pokud i tyto „nekonvenční“ hrozby budou vnímány jako bezpečnostní riziko a jako takové brány vážně. Nevojenské hrozby začaly být vnímány jako klíčové pro národní bezpečnost. V souladu s rezolucí Valného shromáždění Spojených národů č. 60/1 (2005) musí bezpečnostní strategie pro 21. století z „bezpečnosti osob“ – ochrany lidských bytostí, nikoli státu, před hrozbami – učinit rozhodující měřítko bezpečnostní politiky. Tento požadavek se opakovaně objevuje v různých publikacích, od zprávy OSN z roku 1994 o lidském Zelená bezpečnostní strategie pro Evropu
Strana 2
rozvoji po studii z roku 2004 s názvem „Doktrína bezpečnosti lidí pro Evropu“, kterou zadával sám Javier Solana. Navíc jediným způsobem, jak může bezpečnostní strategie účinně bojovat s „tradičními“ hrozbami, jako jsou války mezi národy, je zohledňovat v doktríně bezpečnostní politiky rovněž jejich zásadní příčiny z oblastí jako životní prostředí či lidská práva. Abychom těmto zásadním příčinám zamezili, měli bychom se zaměřit na následující cíle:
•
Dodržování lidských práv: V případech vážného porušování lidských práv – postihujícího především ženy na celém světě – je ohrožována fyzická bezpečnost jedinců, bráněno sociálnímu rozvoji a jsou narušovány struktury civilní společnosti, což může vést k občanské válce či válkám mezi národy.
•
Sociální spravedlnost: Globalizaci musí finančními trhy a sociální spravedlností.
•
Spravedlivé rozdělování přírodních zdrojů a spravedlivý přístup: V mnoha politických oblastech je možné nalézt problémy způsobené nespravedlivým rozdělováním zdrojů: spory ohledně distribuce vody, energetických a dalších zdrojů ohrožují politickou stabilitu v mnoha regionech a v celosvětovém měřítku.
provázet
nastolení
rovnováhy
mezi
• Poctivé obchodování a spravedlivá zemědělská politika: Obchod a zemědělská
politika EU by měly být reformovány tak, aby zajistily spravedlivé tržní podmínky pěstitelům a zemědělcům z rozvojových zemí, zvýšily životní úroveň a odstranily příčiny konfliktů.
•
Zachování životního prostředí a boj proti změně klimatu: Tyto problémy dále prohlubuje zhoršování životního prostředí. Celosvětová změna klimatu s sebou přináší hrozbu v podobě katastrofických důsledků pro zemědělství a životní prostředí a následně vln přesídlování s destabilizačním účinkem.
•
Řešení příčin migrace: Stávající evropské politiky v oblastech zahraničního obchodu, zemědělství a rybolovu připravují miliony lidí v rozvojových zemím o základní obživu a nutí je k migraci. Proudy uprchlíků destabilizují zejména nejchudší regiony světa. Zásadními prvky při řešení příčin tohoto stavu jsou snížení chudoby, zdravotní programy a poctivé obchodování na celosvětové úrovni.
Naše Skupina Zelených se proto zasazuje o evropskou mírovou politiku, která reaguje na otázky spravedlivého rozdělování zdrojů a spravedlivého přístupu k nim v celosvětovém měřítku, vyzývá k celosvětovému, bezodkladnému úsilí o odzbrojení – především s ohledem na jaderné zbraně a další zbraně hromadného ničení – a jakožto jednu z nejvyšších priorit EU staví boj proti rozmachu organizovaného zločinu.
B. Realizace „bezpečnosti osob“ Komplexní analýza hrozeb založená na koncepci „bezpečnosti osob“ přináší praktické důsledky pro strategickou orientaci evropské bezpečnostní politiky. Znamená to považovat ohrožování a příčiny ohrožování lidských práv a spravedlivého rozdělování zdrojů a také za ohrožení bezpečnosti. Redukovat řešení sporů na jeho vojenský rozměr nepovažujeme ani za správnou ani za úspěšnou cestu a z toho důvodu odmítáme bílou knihu Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti (EU ISS). Složité
Zelená bezpečnostní strategie pro Evropu
Strana 3
problémy jako selhání státu jsou komplexním úkolem a nemohou být odstraněny vojenským zásahem. Mírová politika 21. století může uspět, pouze pokud bude systematicky na úrovni institucí koordinována společná zahraniční a bezpečnostní politika / evropská bezpečnostní a obranná politika (SZBP/EBOP) s politikami EU v oblastech životního prostředí, energetiky (včetně „udržitelné“ obnovitelné energie, tj. úcty k biologické rozmanitosti a dostupnosti potravin pro nejchudší), rozvoje, zahraničního obchodu, zemědělství, rybolovu, lidských práv a boje proti organizovanému zločinu. Naším cílem je komplexní evropská mírová a bezpečnostní politika, která vojenské zásahy odsunuje na okraj. „Bezpečnost osob“ tedy znamená začlenění „zelených“ hodnot z mírových a ekologických hnutí a hnutí angažovaných v otázkách Severu-Jihu a třetího světa do doktríny bezpečnostní politiky EU.
B.1. Přihlášení se k lidským právům Evropská bezpečnostní politika musí být rovněž politikou lidských práv. Lidská práva jsou univerzální hodnotou. Mírové operace a operace k prosazování míru i boj proti mezinárodnímu terorismu mohou uspět, pouze pokud jednotky vyslané pod praporem EU plně dodržují Evropskou listinu základních práv, Evropskou úmluvu o lidských právech a mezinárodní humanitární zákony. V roce 2005 na Summitu tisíciletí členské státy OSN jednoznačně uznaly svou odpovědnost chránit obyvatelstvo proti genocidě, válečným zločinům, zločinům proti lidskosti a etnickým čistkám. Tento úkol v první řadě náleží vládě každé země, a pokud tato vláda selže, na mezinárodním společenství, a obnáší jednak povinnost před vysláním armády jakožto nejzazším krokem k zamezení genocidě vyčerpat všechny preventivní prostředky, jednak dlouhodobou odpovědnost za mír, stabilitu a obnovu po zásahu. Zelení podporují vojenské operace zabraňující genocidě, pokud k nim dojde za předem jasně stanovených podmínek. Úsilí určit, zda genocida bezprostředně hrozí, nebo k ní již dokonce dochází, nesmí být ochromeno diplomacií, jako tomu bylo v Dárfúru, a Rada bezpečnosti Organizace spojených národů musí provést zásadní reformu, aby překonala problém s právem veta. Zároveň je však pravda, že humanitárního zásahu nesmí být zneužíváno jako záminky k narušování vnitřního pořádku v zemi. Humanitární zásah povolený Radou bezpečnosti OSN musí vždy zůstat až tím nejzazším prostředkem evropské bezpečnostní politiky.
•
Nepopiratelnost základních práv: Naše Skupina Zelených se zasazuje o to, aby bylo zajištěno, že všechny bezpečnostní operace EU budou plně dodržovat lidská práva, základní práva, mezinárodní humanitární zákony a zákony o uprchlících.
•
Humanitární zásah: Naše Skupina Zelených podporuje humanitární zásahy povolené Spojenými národy jakožto nejzazší prostředek, za jasně stanovených podmínek a s jasně definovanými cíli.
Zelená bezpečnostní strategie pro Evropu
Strana 4
B.2. Zvýšení bezpečnosti přechodem na obnovitelné zdroje energie „Zelená“ energetická politika je politikou mírovou. Naše strategie odklonu od ropy a zemního plynu řeší obavy ohledně zabezpečení dodávek energie a navíc odstraňuje příčinu mnoha konfliktů. Naše pojetí „bezpečnosti osob“ rozhodně odmítá vysílání ozbrojených sil za účelem chránit nerostné suroviny. Odmítáme obrodu jaderné energie jakožto náhrady za ropu a zemní plyn – jedním z důvodů je, že jsme se poučili z Černobylu. Jaderná energie má vždy dvojí účel, a její prosazování proto musí být vypuštěno z povinností Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní – její civilní a vojenské využití totiž nelze oddělit. Pokud bude využívána jaderná energie, nemůže být úspěšný ani boj proti šíření zbraní hromadného ničení, což dokládá jaderný spor s Íránem. Nejen že jsou tedy obnovitelné zdroje energie nutností pro životní prostředí, ale zvyšují také bezpečí tím, že řeší příčiny sporů o fosilní zdroje, a vzhledem k jejich decentralizovanosti nabízejí menší prostor k útoku – např. teroristickému. Investovat do obnovitelných zdrojů energie znamená investovat do větší bezpečnosti a stability, a proto i do míru. Naším cílem je zajistit, aby EU propagovala obnovitelné technologie v rozvojových zemích a jakožto vhodné je těmto zemím za nízkou cenu či zdarma poskytovala.
•
Přizpůsobení energetické politiky za účelem předcházení konfliktům: Sledujeme náš cíl omezit závislost na fosilních palivech a na jaderné energii zvlášť a zvýšit využívání udržitelné, obnovitelné energie, což přispívá k předcházení konfliktům.
B.3. Politiky v oblasti životního prostředí a klimatu jakožto politiky mírové Politika životního prostředí je politikou mírovou. Rovněž politika v oblasti klimatu má vliv na opatření bezpečnostní politiky. Zdroje jsou stále vzácnější, a máme proto povinnost je chránit. Rostoucí znečištění a množství odpadů dále prohlubují nedostatek základních zdrojů, a zvyšují tak počet a intenzitu politických a sociálních konfliktů. Rostoucí obavy ohledně blízkosti momentu „Peak Oil“ – okamžiku, kdy bude spotřebována polovina všech známých zásob ropy a po němž už její těžba začne nevyhnutelně klesat – budou přispívat k napětí a k možnému konfliktu kvůli přístupu k fosilním palivům. Jak zdůraznil generální tajemník OSN Pan Ki-Mun, změna klimatu je jednou ze skrytých příčin konfliktu v Dárfúru. Znečištění životního prostředí a klimatu představuje téměř vždy přeshraniční jev. Zejména umístění jaderné elektrárny v blízkosti hranic může být vnímáno jako nepřátelský krok vůči sousedním zemím. Jaderná energie je jakožto zdroj energie nepřijatelná. Mělo by být sníženo využívání ropy, uhlí a zemního plynu. Ropa, zemní plyn a jaderná energie jsou jakožto zdroje energie nepřijatelné, a to nejen z hlediska životního prostředí. Politika v oblasti klimatu je politikou mírovou, neboť rychlá změna klimatu způsobená lidskou činností vede k prudkému ubývání zdrojů. Pole vysychají nebo jsou zaplavována, pitná voda je stále vzácnější, celé oblasti začínají být neobyvatelné a dochází k rozsáhlým migračním vlnám, které mohou politicky destabilizovat jednotlivé země a regiony.
Zelená bezpečnostní strategie pro Evropu
Strana 5
•
Politika v oblasti životního prostředí: Usilujeme o to, abychom zajistili, že politika v oblasti životního prostředí bude i nadále hrát významnou úlohu v rámci opatření zahraniční a bezpečnostní politiky.
•
Politika v oblasti klimatu: Snažíme se zajistit, aby politika životního prostředí byla součástí analýz, plánování a opatření v oblasti bezpečnostní politiky.
B.4. Rozšíření jakožto mírový projekt Perspektiva přístupu k EU, z níž v současnosti těží země západního Balkánu a Turecko, je jedním z nejúčinnějších nástrojů bezpečnostní politiky, které má Evropa k dispozici. Vyhlídka na členství v EU dává našim sousedům mimořádný podnět k demokratizaci a modernizaci. Bude tomu tak ale pouze v případě, že EU bude sebevědomě hájit své základní hodnoty a její vyjednávací strategii bude možno důvěřovat. Situace na Balkáně je obzvláště výrazným dokladem toho, jakou odvahu k reformám těmto zemím, zpustošeným občanskou válkou a politickou nestabilitou, dodala perspektiva přístupu a vize společné evropské budoucnosti. Zachováme-li tuto vyhlídku na přistoupení a zároveň posílíme svou politiku sousedství, přičemž budeme vnímat kulturní rozdíly jako přínos, může EU dodat rozhodující podnět demokracii a lidským právům zejména ve východní Evropě a střední Asii. Nepodporujeme zpochybňování již slíbeného budoucího členství v EU, protože by to znamenalo vzdát se bez závažného důvodu jednoho z nejdůležitějších nástrojů, který Evropa v rámci mírového projektu má.
•
Proti „třetí cestě“: Zelení podporují sliby EU a rozhodně se staví proti „třetí cestě“ mezi politikou sousedství a členstvím, která by tyto sliby zpochybňovala.
•
Propagace demokracie: S vědomím, že hodnoty a kulturní tradice někoho jiného představují společné dědictví, které je třeba chránit, se zasazujeme o evropskou politiku sousedství a politiku vnějších vztahů, jejímž nejvyšším cílem je podporovat demokracii a lidská práva, zejména ve východní Evropě, střední Asii, severní Africe a na Středním východě.
B.5. Odzbrojení – klíčový krok k míru Hrozba šíření zbraní hromadného ničení je v současné době palčivější než kdy dřív. Selhání iniciativ ze Summitu tisíciletí OSN zaměřených na odzbrojení, hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a politika dvojích norem uplatňovaná vůči zemím jako Írán a Indie zvyšují přitažlivost jaderných zbraní zejména pro nově industrializované země. Místo doktríny preventivních úderů, kterou se řídí USA, nabízíme politiku posilování mezinárodních organizací a smluv, což zahrnuje poskytování bezpečnostních záruk. Evropa může v tomto ohledu poskytnout dobrý příklad tím, že se stane oblastí bez jaderných zbraní a začne omezovat vojenské výdaje. Naším cílem zůstává úplné odstranění všech zbraní hromadného ničení.
Zelená bezpečnostní strategie pro Evropu
Strana 6
Jak vzhledem ke své pozici generálního tajemníka nebývale důrazně upozornil sám Kofi Annan, selhání iniciativ z roku 2005 zaměřených na odzbrojení v rámci Summitu tisíciletí OSN a hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní bylo ostudné. Dvojí normy a politika výjimek ohrožují do budoucna realizovatelnost režimu nešíření jaderných zbraní. Miny, kazetové bomby a ruční zbraně představují „každodenní zbraně hromadného ničení“. I po ukončení válek zůstávají rizikem pro civilní obyvatelstvo, neboť nejen že brzdí sociální a hospodářský rozvoj, ale jsou také na překážku životu ve společnosti bez násilí. Celosvětový vývoz zbraní se od roku 2003 do roku 2007 zvýšil o 50 %. Výrobě zbraní a jejich mezinárodnímu vývozu, zejména obchodu s ručními zbraněmi, chceme zamezit. V souladu s tím se zasazujeme o závazná evropská pravidla, která by zabránila dodávkám zbraní do krizových regionů, a o mezinárodní dohodu, která by zakazovala a trestala vývoz zbraní, zejména ručních, do rozvojových zemí a zemí postižených krizí.
•
Jaderné odzbrojení: Zelení vyzývají k odstranění všech taktických jaderných zbraní USA v Evropě na důkaz toho, že EU začíná plnit závazky z článků 1 a 2 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, za účelem znovu zahájit jaderné odzbrojování a nešíření jaderných zbraní. Naším plánem je učinit z Evropy bezjadernou oblast. Hlásíme se k myšlence, že abychom se tomuto cíli přiblížili, je úkolem celé EU vyvinout tlak na Spojené království a Francii, aby na základě dohodnutých podmínek přistoupily k jadernému odzbrojení.
•
Mezinárodní zákaz: Podporujeme norskou iniciativu, která požaduje mezinárodní zákaz kazetových bomb a v souladu s tím se rovněž zasazujeme o postavení bílého fosforu, munice z ochuzeného uranu a protitankových min mimo zákon.
•
Zamezení vývozu: Žádáme, aby kodex chování Evropské unie o vývozu zbraní začal být právně závazný.
B.6. Civilní nástroje mají přednost a je zapotřebí jednotná zahraniční politika EU by se měla vyhnout „střetu civilizací“ a zahájit dialog s jinými kulturami na základě vlastní evropské identity. EU se musí přihlásit k vlastní historii, kulturnímu, vědeckému, politickému a náboženskému dědictví, a vytvořit tak prostor vzájemnému porozumění, dialogu a náležitým konfrontacím. Nevojenské nástroje zahraniční politiky musí být stěžejním bodem Evropy coby civilní mocnosti. Předcházení konfliktům, smír a civilní řešení krizí nedrží krok s vojenským vývojem. Prubířským kamenem pro Evropu coby civilní mocnost bude, kolik peněz a kolik pracovníků a struktur poskytne na nástroje civilního řešení konfliktů. Mírové řešení konfliktů stále příliš často podrývají kroky jednotlivých členských států EU. Reálná společná evropská zahraniční a bezpečnostní politika často doplácí na jednostranné i dvoustranné přístupy. Krátkodobé cíle rovněž často dostávají přednost před dlouhodobými přístupy, které by zajistily udržitelnost a vyřešení konfliktu. Až příliš často dochází k tomu, že před nasazením vojenské síly nejsou plně vyčerpány prostředky k řešení konfliktů.
Zelená bezpečnostní strategie pro Evropu
Strana 7
• Společná zahraniční a bezpečnostní politika v jednom: Orgány EU a zejména
členské státy musí kriticky přezkoumat a poté i změnit své politiky a vliv na konflikty, než se rozhodnou pro vojenský zásah.
•
Civilní předcházení konfliktům: Zelení se zasazují o posílení civilního potenciálu Evropy, který by z ní udělal civilní mocnost. Silně podporujeme zřízení evropských civilních mírových jednotek, ustavení partnerství pro budování míru a vybudování evropského systému civilní ochrany.
B.7. Harmonizace – odpověď Zelených na militarizaci Je zapotřebí, aby vznikla evropská bílá kniha, která jasně definuje provozní scénáře a stanoví jednoznačné limity vojenských operací. Zelení odmítají „návrh bílé knihy“, kterou vypracoval Ústav EU pro bezpečnostní studia (EU ISS), kvůli jeho jednostrannosti. Ozbrojené síly nemohou nahrazovat politiku. Nemělo by docházet k žádným vojenským operacím, jejichž účelem by bylo chránit nerostné suroviny nebo potírat pěstování drog. Takovýto přístup striktně odmítáme. Podporujeme preventivní vojenské operace, které konflikt potlačí v zárodku, jako tomu bylo např. v Makedonii. Vojenské operace k prosazování míru jakožto nástroj evropské bezpečnostní politiky musí mít jasnou oporu v mezinárodních zákonech. Preventivní vojenské údery odmítáme. V souladu s tím podporujeme rozhodnutí, která byla ohledně EBOP učiněna na zasedáních Evropské rady v Kolíně nad Rýnem, Helsinkách a Feiře, tedy podílet se na zřízení stabilizačních sil NATO a evropských jednotek rychlé reakce („bojových skupin“) a rozšířit řady policistů a odborníků na právní stát. Podporujeme harmonizaci vojenského potenciálu jednotlivých států na evropské úrovni, což umožní soustředit se na nezbytné kapacity a rozdělit si práci – na rozdíl od současné praxe, kdy každá strana považuje za nutné zvládat vše. Harmonizací máme na mysli to, že potenciál jednotlivých států musí být plně interoperabilní v evropských mnohonárodnostních misích a že musíme překonat představu, že každý členský stát EU musí disponovat vlastními pozemními, námořními a leteckými silami. Politický svazek, jakým je EU, by měl být dostatečně solidární na to, aby dokázal společně čelit jakékoli vnější vojenské hrozbě. Harmonizace proto znamená podstatné omezení celkového počtu ozbrojených jednotek z důvodu dělby práce, zaměření na klíčovou působnost každého členského státu a také snížení vojenských výdajů. Harmonizace však nesmí znamenat, že tyto relativně malé vojenské jednotky nebudou dobře vycvičeny, vzdělány a vybaveny – musí být schopny se účastnit stabilizačních misí i misí k prosazování míru. Evropská harmonizace je klíčovým prvkem při potlačování militarizace a měla by být předpokladem budoucí evropské armády. Dále vyzýváme k tomu, aby ve vývoji evropských kapacit a orgánů panovala větší transparentnost a aby podléhal parlamentní kontrole, neboť se jedná o jediný způsob, který tomuto vývoji dodá demokratickou legitimitu. Budoucí operace v rámci EBOP, ať už za účelem stabilizace či rychlé reakce, musí být koherentní a musí podléhat parlamentní kontrole na vnitrostátní i evropské úrovni. V souladu s tím je rovněž třeba ukončit souběžnou existenci 27 jednotlivých státních trhů se zbraněmi. Rozšíříme-li pravidla vnitřního trhu i na zbrojařství, můžeme omezit výrobu zbraní a snížit vojenské rozpočty, vytvořit transparentní prostředí a ušetřit
Zelená bezpečnostní strategie pro Evropu
Strana 8
peníze daňovým poplatníkům. Tyto požadavky odpovídají naší výzvě ke zrušení Smlouvy o Euratomu.
•
Parlamentní kontrola: Naše Skupina Zelených se rezolutně zasazuje o účinnou parlamentní kontrolu všech vojenských operací EU. Dokud taková kontrola nebude zaručena na evropské úrovni, musí být v každém případě zajištěny a posíleny pravomoci národních parlamentů. Postup spolurozhodování, který jsme poprvé dokázali zajistit „nástrojem stability“, je v případě Euratomu a ozbrojených sil ještě důležitější.
•
Silná civilní EBOP: Zasazujeme se o to, aby v rámci EBOP existoval tým policistů a odborníků na právní stát, který by byl přinejmenším srovnatelný s vojenskou složkou.
•
Harmonizace – nastavení kurzu: Jsme nakloněni dalšímu budování a reorganizaci EBOP s cílem vytvořit účinnější evropskou bezpečnostní kapacitu a zároveň omezit vojenské výdaje, a v dlouhodobém výhledu tak umožnit vznik integrovaných evropských sil.
•
Transparentní trh se zbraněmi: Zelení podporují rozšíření pravidel vnitřního trhu na oblast národní obrany s cílem dosáhnout plné transparentnosti, efektivity nákladů a zaměření dodávek výhradně podle požadavků EBOP.
Závěr Zelení se hlásí k odpovědnosti za řešení konfliktů a odzbrojování. Ke stabilitě a trvalému míru ve světě lze přispět pouze tehdy, bude-li evropská bezpečnostní politika řešit příčiny konfliktů a přistupovat k otázkám bezpečnosti jakožto ke komplexním úkolům souvisejícím se všemi politickými oblastmi. Součástí moderní „zelené“ zahraniční a bezpečnostní politiky je ucelená bezpečnostní strategie, do níž spadají otázky související s konflikty ohledně rozdělení zdrojů, s nevyhovující situací týkající se lidských práv a demokracie, s poctivým obchodováním, s problémy v oblasti životního prostředí a změny klimatu a rovněž diskuse o dodávkách udržitelné energie.
Zelená bezpečnostní strategie pro Evropu
Strana 9
