No title

JINDICH FLEISCHNER

CHRÁM PRAE SOCIALISTICKÁ

ÍTANKA

)(

)(

v

PRAZE

V

ROCE MDCCCCXIX

MOTTA Bud práci est Písepráce «

Pracuj každý

chut i usilovnou

s

na národa roli

ddiné

Kollár

V práci

a

vdni F,

L.

je

naše spaseni

Rieger

Socialismus

to práce

Ilslo autora

Digitized by the Internet Archive in

2009

with funding from

University of Toronto

littp://www.arcliive.org/details/chrmprcesociOOflei

Ú v O^D K

SOCIALISTICKÉ ÍTANCE Dru Janu Morávkovi

V

jednom

etných dopis,

z

»Technické kultury«

které

zasílají,

mi tenái

a které tvoí pro

mne nejcennjší ásl »úspchu« mé první knihy, naíká sob známý náš profesor na bezradnost dnešního vdecky vzdlaného muže vi hádance o smyslu života:

»Otevte první uebnici

aspo

filosofie

smr: nejmén

množství

deset

a naleznete tam

metafysických,

osm etických a vrcholem pak ješt noetioké,

vždy pipadají jako hranol, jenž rozloží každý paprsek, který by nám mohl zasvitnouti', které mi

a

z metafysiky,

a

etiky;

z

nauí nás pochybovati

o platnosti poznáni.«

má

Pro co

se tedy rozhodnouti moderní

Tak

táže se

mne uený

léta

muila

tato

Sice každý

sám

mnohost o

sob

lovk?

pisatel dopisu, kterého

roztíštnost

a

jest

pesvdivý,

po

smr. ale

kde

je tu pak možná generalisace, kde kýžená jednota, k níž inklinuje každý lidský duch, jednota poteb-

ná zvlášt v dnešní

dob?

Pisatel dopisu nalezl

radnosti

ten

útchu

—

jak víš

—

z této bez-

v theosofii. Já však, znaje dosta-

podobné stavy ducha po poznání hladoviciho,

souhlasím

s

peí ducha

pisatelem jen potud, že cítím nebezlidského,

který by dovedl obsáhnouti

veškeré toto filosofické

vdní

naší doby,

aby se 7

konen pece

jen propadl v noc zvolného šílen-

když byl shledal, registruje ty etné systémy, že k filosofickému dkazu jedné každé pravdy mže snadno postaviti protidúkat^ stejn pádn pesvdující o opaku té pravdy. Nehledám proto, filona rozdíl od pana profesora, jednoty ství,

,

smr

sofických a nepochybuji

o

cen

poznáni,

že roz-

ešeni hádanky mého života nenaleznu v oblacích metafysiky. Nestarám se o

vdecké dkazy

vyššího

smyslu života svého, nehledám cíl mimo lidskou spolenost

ležících

o praktické

úprav

spokojuji

a

se

s

uvazováním

své práce, odpovídající smyslu

a významu jejimu pro jedince

i

spolenost lidskou,

jako o svém praktickém ideálu.

Nevím

již,

že filosofové dají

votní koncepci praktické filosofie,

nám njakou

ži-

všem lidem po-

nesporn pesvdivé, njaký praktický, pijatelný plán nebo pracovní program životni, na nmž by se mohly veškeré tídy spolenosti lidské, veškeré národy svta usjednotiti a uiniti spolen konec vným pochybám a vným sporm chopitelné a

o smyslu svého života na

svt.

Každý jednotlivec národ pece a erpá veškeré síly k i

a celé

spodáské, podstatné ásti životních ností

všech

každého jeho

jedince.

statk,

Práce

lidstvo

žije

žiyotu z práce ho-

je

úkol

a schop-

základem výroby

nejspolehlivjším

prostedkem

k zavedení nejpevnjšího a nejpesnjšího spole-

enství a

poádku

v jeho hranicích a

mimo n, ve

spolenosti, podstatou jeho nejvtší mocí a nezdol-

Smr, kterým se bude bráti práce všech píslušník njakého národa, je rozhodujícím o jeho

nosti.

sile

a o veškerých jeho osudech, jeji správná orga-

nisace je otázkou jeho bytí a nebýti.

8

Vidím dnes proto v práci hospodáské, runí i duševní, která Jako hospodáské uplatování ástí lidských schopností je hlavním a všem lidem spoleným prostedkem rozvoje druhé ásti a tím základem udržení a lepší úpravy života ve spolenosti,

úelem

schopnosti státi se nejvyššim

V

lidského

pokud lze nejpositivnji organisované a na základ poznatk všech lidských vd osvobozené, nalézám nejlepší a nejpevnjší prostedek, jímž lze zaruiti každému nejen volný a harmonický rozvoj, pokud možno všech do nho pírodou vložených schopností, tlesných i duševních, života.

ale

i

práci,

harmonický a úspšný rozvoj celk ve

jakéhokoliv ideálu,

celk menších

i

smru

nejvtších.

jest mi proto dnes prvním a problémem sociálním, a sociální

Organisace práce

nejdležitjším

otázka, jako úprava spolupráce všech lidi nejvyš-

ším problémem života lidského. Smyslu jeho nedopracují se dnešní ani

zdání

o

vdci a

praktických

filosofové,

kteí nemají

potebách

prmrného

dlníka a o jeho hlavních popudech, kteí neznají lovka a jeho skutených žádostí a vášní, ba kteí neznají ani práce; Internacionálu práce postaví

samo

sob

pracující lidstvo.

»Jest podívno, že doba,

nocení a pehodnocování,

naklonná která

káže

tolik

k hod-

dnes tanec

a zítra modlitbu, dnes odsuzuje pití a zítra spKJrt,

že tato doba nepTocítila dosud hlubokého studu

pi

uvážení spousty vyplýtvané práce, ducha a suroviny, vinou jednotlivc jících «

a že

jí

znamená práce

a

celk nerozumn pracu-

musila teprve válka otevíti oi, co lidská.

Nejkrásnjší, nejpodivuhodnjší a nejvtší prav-

dy djin vyznaovaly

se

vždy

jednoduchostí

a

9

samozejmostí, jakou se vyznaují veškeré veliké vynálezy technické.

Podobné pravdy nedopracujeme se spekulacemi, synthesou vdomostí a aparátem vdeckých dkaz, ale náhlým instinktivním postehnutím život-

Co dnes, po tyech letech války, je nkolika málo lidem (Samozejmou pravdou a co málokdo chce pochopiti a uviti, to asem pochopí mnoho lidí a konen bude všem lidem stejn samozejmé, jako dnes a tob: v osvoního zákona.

jen

mn

bození

práce

ského, ta je

i

lidské

osvobozeni

je

pokolení

lid-

jedinou cestou k sebeureni národ.

Nezáleží dnes tolik na nových pravdách, jako

na

stálém

a

draznjším opakování pravd

stále

starých, dlouho falešnými proroky potíraných a jen

proto dosud všeobecn neuznaných

žvykování a rozvodování),

O

novými a novými slovy, druhou knihou.

na

(na

jich

to se chci

jich

pe-

formulování

znovu pokusiti

svojí

si svj ideál z djin lidské práce: uvdomiti o tom všechny pracovníky, pro pikládám positivní práci tak neobyejn rozsáhlý

Vyvodil jsem

chci

úkol na vytvoení vyšší kultury lidské.

Koordinace velice rzných pracovník, podízení všech

jich

bezprostednímu úelu

schopností

jakého programu pracovního, musí býti

pesnjším

vytením

schopností celk.

prospívá celku jest

mezi

n-

podpoeny

služebnosti

lidských

teba rozhodnouti, pokud jedincem pinesená a pokud

Jest

ob

v zájmu celku

ob

jedince jedinci pijímati,

pokud prospívá celku vzájemné vykoistování jedinc. Podobným otázkám, jak víš, platí odedávna

má

nesmírná touha po poznání,

mého 10

životního

štstí,

to

je

tvoící podstatu

moje osobní radost

ž práce a

mj

podíl na práci celku za cílem. Nic-

mén, chtje pesvditi nejen tebe, snáším v knize nemén usilovn

ale

i

ského

lovka,

obsahem

i

a

formou shodné

šlenkami o

lidí,

myšlenky,

chudé literatue venkovknižní i asopisecké, myšlenky

dostupné

nalezené v

mnoho

cizí

významu

s

lidské

našimi názory a

práce pro

my-

vytvoeni

kultury lidské.

Poznáním vývoje

lidské práce a jejího

významu

pro štstí pracujícího, došel jsem své víry v jedi-

nou

cestu,

kterou možno prakticky

žiíelnost

lid-

ského života stále zvyšovati a život zcela positivn

lovka

pro

pizpsobovati.

víe pevný základ jednotného na svt a na život, který uváv soulad moje poznání svta s mou prací, se

Naleznuv v

této

socialistického názoru dí

mnou

a

s

druhými pracujícími,

ztratil

jsem

tím

veškeru tíhu otázek po vyšším smyslu života svého ve spolenosti a tím Je-li

i

mou nezbytnou

na svt, povinností, vyvozenou z po-

zorování sebe a života všech

lidí

a z djin lidské

práce usilovn pracovati, to jest rozvíjeti uplato-

váním všechny do mne vložené schopnosti ve svj

prospch a prospch jiných, hledal jsem v první podmínky nejúspšnjší hospodáské práce pro mne a pro mj vlastní rozvoj.

ad

Hledaje nejlepší a nejhospodárnjší organisací sil, vložených do mne za úelem nejdokonalejšího jích

rozvoje prací a za cílem nejhospodárnjšího

dosažení svých cíl ve spolenosti všech ostatních pracujících

lidí,

nalézám vedle sebe shodné snahy snažím se smí-

tisícerých jiných osobností a proto

iti rozvoj svých nejvlastnjších schopností s povinností respektovati

plný rozvoj a uplatnní se všech

ostatních jedinc, ímž zárove ustanovujeme se na hospodáské nutnosti dosažení plného uplatnní každého z nás: že cílem stavíme si uplatnni všech

za nejmenšího poškozeni zvláštních cil jednotlivc.

Hledíme všickni

upraviti

sob pomr voln námi

užívaných a sociáln vázaných

váme, že

i

práce sociální

je

našich a pozná-

sil

vyvážena nmohonásob-

n prospchem jedince,

z kulturního bo-

hatství celku.

svoji snahu; hle-

dáním

erpaným Formulujíce strun

pomru

rozvoje své osobnosti

i

vývoje spo-

hledáme spolený cíl tolikerých, vtšinou hospodáskou prací dosažitelných snah svých. lenosti,

Každý sám pro

sebe musí tuto základní otázku

rozešiti dle práce, kterou ve spolenosti koná. Pro-

stedky jím nabízené musí cílevdom v myšlenkách

zaaditi v nejhospodárnji pracující celek, aby se domyslil hodnoty své práce a mohl cokoliv

s ní

podniknouti.

To

je

povinností všech pracovní-

k. Nejen dlník zemdlský stavy, jako léka, lec,

vštec

pracujících

politik a

i

lidí,

a prmyslový, ve-

veškeré svobodné uenec, duchovní, právník i um-

škeré kategorie úednictva, ale

i

zvlášt uitel a organisátor

skupin a celk, musí

podobn

si

zodpovdti otázku po svém míst a po hodnot práce,

jíž

pispívati hodlá k dosažení cíle veškeren-

stva a jakou

mrou,

má-li dojíti praktického, jed-

náni podmaujícího smyslu života.

Veškeré schopnosti, které pinášejí všichni jedinci

do života hospodáského, aby sob

tito

jích pro-

dejem umožnili vedle udržení svého vnitního hoi podmínky své vyšší samosprávy osob-

spodáství ní,

a

již je

to rodinný život, práce pro domácnost,

i

sport,

vtší

tism v

umní

12

menší úast na život celku, diletana

vdách, vášn a

záliby, jsou

v první

ad

splátkou za nesmírné kulturní statky, které

nalezli

pi

tžili; a je

vstupu do života, aby z nich libovoln na jedinci, jak hluboce tento dluh cítí a

kterak chce hodnotu své práce v celku

mu pizp-

podmínky úpravy vyššího života vyžadují práce a schopnosti nesmírného potu jeho spoluoban, nebo jsou výsledkem je/icH hospodáské práce nebo nkteré formy spoleenství trvalého nebo pechodného a naplují jejejich, dince novou povinností sociální vdnosti a zodposobiti

Všechny

tyto

a

vdnosti za jeho práci a její hodnoty. Nejdležitjší povinnosti všech takto spolen pracujících je nejhospodárnjší využiti jejich pracovní síly pro vývoj toho nesmírného celku, jemuž

jsme každý

Naším právem

tolik zavázán.

nejhospodárnjší využití pracovní

síly

je

pi tom

pro rozvoj

Každý máme jinou vnitní vývojovou možnost a pece vlastního nitra, pro samosprávu své osobnosti.

všichni pracujeme, prodávajíce

vtší

í

menší ást

svých schopností, abychom získali pro sebe a jiné co nejhojnjších

prostedk k

zujíce dle svého sociálního

mén

své právo stáhnouti

rozvoji svých zvlášt-

celku. Omesvdomí a založení, více s trh spolenosti vtší

ních životních možností ve

prospch

ást svých sociáln vázaných schopností své vlastní práce, snažíme získati

plod

V

práce

cizí

si

za

i plod

n co nejvíce

pro sebe a svoji samosprávu.

»Technické kultue « dokázal jsem na djinách

techniky,

že

veškerý hospodáský život, veškerá

smuje

nevyhnuteln k stupováni lidské svobody, lidské moci nad pírodou. Stupe moci nad pírodou ilí civilisace rozhodoval vždy a bude práce

rozhodovati o bytí a nebytí roznmožu jícího se lidstva v

pírod. Moc

tato

vyluuje pirozen,

stále

13

bhem

více

svého vývoje, jednu ást pírody orga-

nické ze své vlády, a tou je vládce nad pírodou

lovk, koruna tvorstva. Je možno vli k moci lovka nad lovkem úpln nahraditi vli k moci nad neorganickou pi-* rodou a plné moci nad organickou pirodou dosáh-

sám,

nouti fen s

vylouením duši

lidských.

Tu

je

smysl

kulturního vývoje veškeré lidské civilisace vyvoze-

ný

djin práce. Veškerý hospodáský

z

škerá práce všech jedinc musí

život, ve-

smovati za

stup-

ováním lidské moci nad pírodou a za snižováním každého vykoisováni lovka lovkem, každého utlaováni lidské duše prací i vším ostatním.

Vi

lovka nad pírodou

da

v zájmu rozvoje jeho

vlastního života, jeho duše, to je cílem kultury lid-

Každé vykoisování lovka lovkem, kaž-

ské.

dá vynucená vláda jeho je

civilisaci,

lovka nad lovkem

snižuje

nebo

jeho vládu nad pírodou,

ovládán vládce, jako ást pírody jinou

její

tím

ástí.

Absolutní vláda vyluuje každé ovládání vládnou-

Moci

cího.

lovka nad lovkem bhem

kultury

lidské ubývá, to je nejnepopiratelnjší pokrok, ncj-

positivnjší

djin

vývojová hodnota, kterou

lidské práce, lidské

vdy

vyteme

z

a lidské techniky,

jako práce na práci konané. Moc ta vedla k nejneslýchanjšímu plýtvání nejdražším a nejvyšším po-

zemským

statkem, jímž jest život lidského tvora,

jako vládce nad pírodou. Stálý nadbytek tohoto

pedpokladem onoho vývoje, jenž výsledkem boje všech; vlády nad pírodou živou

statku je jediným je

a neživou dosaženo jako výsledku boje ných, jeví

Z

nejhroznjší své formy, nelze odmysliti stálý

sociální vzestup

14

pebyte-

tohoto boje o život, který v djinách války

jedinc a tíd, od nhož možno

se

icdín nadíti odstranní války, jako nchospodárného upravování spor mezí národy a státy. Každé plýtváni

lovkem a jeho schopnostmi jest híchem lovka proti svatému duchu kultury.

pro kulturního

Pírodu nutno

co nejlépe

možno pizpsobiti ho-

spodaícím lidským subjektm. Býti úpln subjekjest lovku pedpokladem nejvyššího stupn rozvoje jeho vnitních schopností a je tedy

tem vlády

v zájmu celku a jeho nejvyššího vývoje, aby každá nesvoboda hospodáství jedincova vymizela. Nejvyšší samospráva osobnosti jest pedpokladem nejvyššího rozvoje jeho schopností, nejvyšší sociální

vázanosti

sil

jeho a tím základem dosaženi

úplného sebeurení jedinc a celk. Svoboda upro-

sted pírody zahrnuje v sebe svobodnou volbu mikaždého pracujícího, svobodnou volbu schopvázaných a za tím úelem úplnou svobodu a samosprávu pracovního hospodáství a pokud možno nejvyšší nerušený rozvoj

sfa

nosti volných a sociáln

osobnosti každého jedince.

Dnes

je

pokrok jednch zaplacen draze úpadkem

druhých, bída jednch

je

prostedkem blahobytu

druhých, ale co nejvíce uráží: usilovná práce jed-

nch podmínkou

úplné zahálky druhých. To musí pokroku trvalému a rychlému mocí všech nad pírodou. Pokud jde o nadvládu lovka nad lovkem, je každá otázka po smyslu a hodnot mé práce právem zbytenou a každý pracovní posítiustoupiti

vismus

je

smšný; pokud

pracovati, není práce

všichni necítí povinnost

ctí.

Ideál vlády duší lidských nad pírodou, vyvozený mnou z djin technické práce, musí postupn vytlaiti dnešní hodnocení práce dle

spch

jí

úspch

a pro-

nmž

vítzí

dosaženého. Hospodáství, v

15

kdo užije nejhorších prostedk, je odsouzeno samo sebou k zaniknutí. Aby se dosáhlo nejbezvýznamnjšího úspchu o minutu díve, vyplýtvá ten,

se dnes práce celých

tisíciletí.

Rozvoj ukájení

pe-

pychových poteb málo etných jedinc vyvíjí se proto na úkor vtšiny, dje se rychleji než rozvoj nejzákladnjších životních požadavk lidských, a brání povznésti kulturní

úrove

veliké vtšiny.

Ne-

produktívní práce, která nese zisk, vítzí nad produktivní, která se jedinci nerentujc profitem.

Sv-

tový názor dnešních »pracovník« je otázkou ex-

port a profit, prostedky k životu staly se jediným úelem jeho a filosofii praktickou urují proto hokynáky svtového trhu svými politickými žvásty o prestyži. cího,

noty

Hodnotu práce uruje moc kupujíje nejvyšším kriteriem hod-

výše jeho zisk i

ceny statk a nikoliv množství produktivní

práce a vývojových hodnot v tom kterém statku

akumulovaných. Za takových

pomr

je

práce nef-

vtšim neštstim lovka a píinou jeho duševního a duchovního úpadku, hlavní pekážkou vyšší kultury lidské, pekážkou sbrateni lidstva. Svt úpí dnes pod tíhou nejvtší prostituce lidské. lovk pracuje vtšinou ješt nesvobodn volenou a neradostnou prací, bez znalosti

hodnoty a jakéhokoliv vyššího

mu

cíle.

její

pravé

Proto práce

je

tváe pro suchý kus nebo z touhy po mzd ,a po moci nad dru-

kletbou, pracuje v potu

chleba,

mnoha prátakové sám ušeten ce a dal jiným vycítiti celou její hokost a tím svoji moc bez práce ukojenou. Jen zahálka nebo nevhod-

hými, pracujícími, z touhy vykoistití práci jiných pracujících, aby byl

n

volená práce vede vtšinou k ukájení

mod vykoisováním 16

vle po

jiných lidských bytostí, a nií

í

práce a z ovládání mrtvé pírody. proto lidé obas plody své neradostné kletby,

jejích radost z

Nií aby

Tou mrou, jak se dít odíká hraek a konání jiných nicotností,

se za ni mstili.

rozbíjení svých

lovk b-

tvoících radost jeho dtství, tak touží

hem svého

vývoje, aby práce

jeho sloužila,

stejn

jako slouží jeho odpoinek, stále více jeho duši, ji zbavil postupn všeho donucení a vší nera-

aby

aby prací rozvíjel svoji duši k nejvyšším metám svobodné, samosprávné osobností. Skládaje se svých beder stále více práce, aby ji nakládal na bedra svých erných železných otrok, posedlých dostnosti,

k práci všemi sílami blesk a vod,

ven

jimi otroctví a roboty,

osvoboditi

vtr

musí se

z vlády kapitalistického

i

a skal, zba-

jích

pispním výrobního

ádu, jako posledního otroctví lidstva. Jako se odekl lovk postupn cestou za

vyšší

kulturou všech jed, tak bude víc a více život zakládati na

vedené

svobodn volené a za vyšším

práci,

svj

cílem

nespokojí se vládou nad pírodou;

vdami, technikou a lékastvím, chránícími jeho tlo ped následky tžké práce, ale bude hledati náboženství práce, které by chránilo duši vládce nad pírodou ped pokušením zneužíti své vlády a koistiti z cizí práce k sobeckým, hrubým zájmm,

celek poškozujícím.

Jako všechna právní a správní zízení budou sloužiti jedin ochran pracujících, tak zákony jeho budou chrániti plody té práce ped zneužitím a veškeré poznání bude íditi prostednictvím dvrou lidu zvolených zástupc a o do-

postupn

brovolnou moc milice opírajících se vývoj

lovka

v zlidštné, oduševnlé

hledti vývoj ten i

urychliti za

vdc

prací

zvíe a bude

ideálem nejvyšší kul-

17

tury duchovní,

úelu

vší kultury technické.^

Jak nakládá dnes »hrdá« kultura naše s dlníkem a vynálezcem, s technikem, jako zmocovatelem a osvobozovatelem práce a tvrcem vší lidské vlády nad pírodou, jak zneužívá jednotlivec práce všech tchto a jiných základních

tvrc

svých nej-

vyšších a nejhodnotnjších statk, toho neomluví

žádná historická ani filosofická teorie o nezbytnosti hoje, jako nejmocnjšího pirozeného popudu lo-

vka

k práci a o práci vždy chudé a hladové vt-

šiny,

jako o jediném základu kultury bohaté ne-

pracující menšiny, silných jedinc, stojících

na be-

drech porobených slaboch. Za všech dob bylo nejoblíbenjší methodou vládnoucích penésti zodpo-

vdnost za své jednáni na zlou pírodu, zákonitou nutnost a špatnou pirozenost lidskou. Nejde o » vý-

br

nejde o nezbytnost z

nhož

horších ceni a livci

výbru «, praví Goldschcid, boje, ale o zpsob jeho. Ne boj,

druhu«, ale o »druh

vyjde nejneschopnjší, schopný

prostedk, vítzem,

meni

podle

její

užíti nej-

ale správné

hodno-

schopnosti a práce, konané jednotproduktivnosti a sociální užitenosti.

Je teba boje, neutuchajícího boje a závodní, proti prostituci pokolení lidského.

dobýti porobenému

senálu všech

vd

lidstvu

ale

Je teba útokem

nevyerpatelného ar-

a technických vymožeností a do-

kázati, že tento jediný boj jest nejvíce spravedli-

vým bojem lovka

proti

lovku,

zvítziti v

nm

a volnému rozvoji všech jedinc, širokých vrstev,

dopomoci tak k nejvtšímu triumfu. Nutno znemožniti pro vždy vyssavaství každého druhu, jde o individuelní nebo národní majetek.

a

konkurence není úspšného máš v konkurenním systému

Míníš-li, že bez volné

hospodáského 18

života,

Goldscheidov vhodný prostedek konkurence sociáln neškodné: Volné užívání pracovních sil jedincem jest dovoleno jen dle množství tou dobou jím vázaných pracovních sil, potebných nezbytn ku krytí nejpotebnjších spolených poteb. Jen dle množství každému od sociální iniciativy pebývajících

sil

lze ukojiti individuelní iniciativu

v budoucí spolenosti. Definuješ-li si dle Goldscheida kulturu, jako onu formu dní, v níž se provádí nejhospodárnjší pro-

mna

vnjší práce ve vnitní, je hlavní otázkou, jakou vnitní práci pokládáš za totožnou se svým nejvyšším rozvojem, a jakou vnjší prací jí do-

Zodpovdním

sáhneš.

této

otázky docházíš svého

nejvyššího smyslu hospodáské práce své a tím

i

smyslu života svého, svého, radostného a spokoje-

ného života ve spolenosti. Doba, která nalezne jakéhokoliv vyššího smyslu hosi>odáské práce, než je hlad na jedné a majetek, jako prostedek ukojení touhy po moci nad hladovjícími na druhé stran, která posílí pracujícího boji, tím, že ho umísti správn v

v jeho denním

bude respektovati všech jeho jedinené lidské veškerý nadzemský, vyšší smysl duše, nahradí mu životní, který hledal u filosof a v náboženstvích starých po celá staletí. Každé zlepšení pracovních podmínek vytvoí

práci celku, doba, která

jeho schopností, v prvé

ad

mam

vyšší typ pokolení

dosud

veškerá

sanská, války,

filosofii

které

lidského,

nevyjímaje.

jsou

než který vytvoila

kesanská

náboženství,

nekeBoj konkurenní a i

výplody výchovy náboženské^

musí zmírniti a postupn odstraniti lepší organisace práce jedinc a celk.

Ta

jest

základem zvýšení Í9

veškerého lidského blahobytu a sociálního pokroku vší

sociální kultury,

jest

podízení

a

vši práce

pírody svobodnou

podmínkou jejího úspchu jednotnému ili ovládnuti

lidskou

duši.

Socialismus — to dokonale organisovaná práce lidstva. ^

Lord Leverhulme pednášel nedávno v londýnské pro lidové zdravotnictví o dlnických požadavcích a pozoruhodné své vývody ukonil slovy, že by chtl býti radji domorodcem ve vesnici afrického Konga, než dlníkem v lancashirské spolenosti

prádeln, který jde do práce díve než vyšlo slunce zpt, když

a vrací se

lovkem,

jehož

celá

již

slunce dávno zapadlo;

mzda

pracovní

sotva

staí

na udržení jeho lidského pracovního stroje, na potraviny, byt

To ekl

a šaty.

anglický šlechtic o anglickém dlníkovi.

O palivjší

jest tato

pravda u nás, kde není da-

leko takových sociáln politických opatení, ochra-

ujících život dlníka a kde otázka sociální svo-

body je nad to ješt otázkou svobody národní. Je možno mysliti spravedliv na sebeurení národa a mluviti o jeho kulturní výši, kde valná vtšina jeho píslušník touží býti radji ernochy afrického Konga?

Každé zvtšení prázdn dlníkovy, každé zmírjeho galejnické práce, každý paprsek svtla

nní

a barvy, nalézající radostného ohlasu v duši pra-

covníkov, zlepší

jich

zmnoží vyrobené jakost,

statky,

se

zlevní

je

a

svobodný národ,

zvýší

každý dlník, zbavený

a pracující se

zvýšenou radostí, svou

ze svobodných tíhy práce

Skládá-li

lidí,

dosaženou osobni samosprávou svobodu svého národa a jeho národní bohatství.

20

len

Jen nalezne-li mnoho na

národa »své místo

v práci pro národ ten moci

sluncí «, budou-li

vbec

hledati nejvyšší sebeurení, nebudou-li

ohav o své sebezáchovám

— dosáhne

i

míti

národ svého

sebeurení a své svobody mezi svobodnými národy svta. Blíží se doba, která

bude

s

hrzou hledti zpt

na zloinné plýtvání lidskou prací po dvacet

mé

Piblížení této doby platí valná ást

století.

neuko-

touhy po poznání, jemu sloužily etné

jitelné

lánky

pednášky a nkteré v nové

a

knize

mé mé

shrnuté úvahy a zlomky vtších prací.

Tomu má sloužiti její

sloužiti

básníkem

Nejsa

eské dlníky

a studenty.

hudebníkem,

neovládaje

ani

umleckého

prostedek

žádný

vzniklá z nich ítanka, bude

i

rozšíení mezi

krom slova mluveného a se práce« zapti prosou

utváení

dtklivých slov a pocho-

výklad k lidskému rozumu

pitelných

významu práce v život

lidském,

jejím smyslu, pokouším se

její

ji

co nejosobitji,

i

a

citu,

o

hodnot

a

zahrnouti odborné

domosti se zážitky z vlastní práce a z nisovati

hmoty,

psaného, chci svoji »pí-

se

umní

v-

orga-

spekulacemi spole-

opuštného dlníka a socialisty, nespokojeného odedávna s údlem neradostné práce, stejn jako s losem bez radostí pracujících soudruh. Nejsem spisovatelem a netší mne psaní. Ani ádky nepsal jsem, jak víš, z jiného dvodu

ností

než z nejvnitnjšiho puzeni, z nepekonatelné po-

teby. Peklady

pvodní práce mé mly vesms Neznám psaní na objednávku

i

tento motiv nezbyti.

a nedal

jsem

si

nikdy nikým urovati

etby, téma svých

bych

se proto

lánk

psaním

výbr

své

a pednášek. Nedovedl

uživiti.

Nedovedl bych býti 21

spisovatelem z

vdecké dosti

rychle a

Nedovecíu proto napsali

povolání.

nepíšu

jednotné knihy, protože

souvislé,

dosti

Nestudoval jsem ani

asto.

píkaz nejosobnjšího zájmu, hospodásky jen minimum, z obavy

chemie, než na

apli-

kuji z ní

ped

mých

zneužitím

ádem.

schopností stávajícím

Nedovedl bych uveejniti vtšinu z mnou nezbytn napsaného, dáti ísti komukoliv druliému Jsou

z téhož pocitu zodpovdnosti.

které bych ani na

jimi

folii

neodvážil se doznati.

nezdary,

jisté

úspch

dosažených

Kdo mi ruí

za

to,

že

mnohé

k vlastnímu ulehení, ve form obracející se na tenáe, bude znamenati jen užitek? Já si tím napsáním pro umožnil nebo usnadnil práci a jedin proto jsem z toho, co jsem zapsal pouze pro sebe,

n

to vše sepsal.

Uveejuji

jen

to,

ím pevn

doufám,

že ulehím práci jiných a pomohu jim žíti, nebo práce je mi života poátkem a koncem. Snad se i v tom mýlím! Moje vci jsou nejvýše osobm'. To jest doznanou vlastností vdeckých zcela nevdeckých lánk, z nichž nkteré jsem i

ítanku pro lidi hledající. Nebudeš mi snad, milý píteli, piítati za ne-

sestavil ve svoji

skromnost tento

mj

dlouhý výklad o vzniku mých

zcela nevdeckých, belletristíckých

a

triste

v prvé

vatele« a o

eské

ad)

píinách

»list

jich

(belle

v druhé

z deníku

nespíso-

uveejnní v ítance pro

socialisty.

Nedovedl jsem se

zbaviti

pocitu povinnosti vy-

dati je tiskem.

Kéž

dentm lánky

se

souástí její

ze které se

22

stanou

tená

mnoha eským dlníkm jich

duševního

obsahu,

a

stu-

kéž

si

v pamt jako text ítanky, uil jako dít peíkáváním a ísti, kéž vštípí

jsoii

píspvkem

k pokroku hlubšího, opravdu so-

echách a nech pispjí ku zvelebení národa, k výchov lidu, ku práci cílevdomé a obtavé mnoha jedinc. cialistického

V

práci a

myšlení a cítní v

vdní

V o

jest

naše

—

sebeurení.

JIÍN

dovolené

v

19 18

ervnu

•)(n(-

CHRÁM PRÁCE ARCHITEKTU

B.

FEUERSTEINOVI

MOTTO »Zde by

my

božínna, cíl

o

Kterak zhostiti

nebyl

jako ped oima pedn, by nám

než jediný, spása po-

by

svt bylo

jmenovit

lze

snah stranných, kterými neko-

nen

se

kterou

nekonen

se

to,

všichni

lidského.

kolení

teme,

na poátku díla

snesli,

pobožn

stojíce,

všem

se

rozštpujeme,

pibezdení

se

rozmanitostí,

zaplétáme

a

ma-

a násilností, kterými

trápíme a potíráme

nekonen,

i

kte-

rak by všickni mohli zase zavedeni býti ke snaze o spásu obecnou

po

všech

usech

stránkách,

vcech pravd,

ku

avšak celou

prosfiké ve

posléze ke velmi

pokojné všech vci úklidnosti.'

Jan Amos Komenský

Panergesia V

ervnu

1918

1.

Zr o zeni pr ác e

Dne

12,

srpna

r,

log Dr, Otto

1908 nalezl basilejský archeo-

Hauser v Le Moustleru, v

západní Francii, kostru 16- až ISletého

jiho-

lovka

doby kamenné, mladíka, pohbeného se vší pietou asi ped 140.000 lety hordou jeskynních pralidí rasy neandertálské.

Za dozoru mezinárodní vdecké komise vyzdviženy tu nejstarší známé zbytky lovka diluviálního.

Nesmíte

zachovaného

sob pedstavovati tohoto pedka pokolení lidského

nejstaršího

jako krás-

ného Rodinova mladíka z kovového vku. Obliej jeho byl hrubý, spíše zvíecího výrazu, vystouplých lícních kostí s hrbolky nad

kém, do ními

pedu

elistmi,

neschopné

oima v ele

vystupujícím, mezi s

hrzn

anatomickými píznaky bytosti

lenné ei,

svítily

veliké bílé zuby;

hlava sedla na krátkém, sraženém tle

ohnutými ve vetenní

chze opic, nách. Nicmén

savá

mu

níz-

masiv-

kosti.

Chze

klátících se

pohbívající

hnáty

s

hocha byla

kolí-

na ohnutých konetiho soudruzi

hlavu na kamenný polštá, dali

mu

položili

do hrobu o-

peenou kýtu bisona a nejkrásnjší nástroje kamenné a kostné, vyrobené spolu s pochovaným v jeskynních dílnách. Osazujíce hroby svých zemelých pátel tinami,

nevíme

snad, že by se

kv-

zemelý v po-

smrtném život z nich sám tšil a proto nesmíme souditi ani z kýty bisona, dané mládenci neandertálskému do hrobu, le na obzvláštní zálibu jeho v tomto peeném mase, pípadn na zpsob smrti

27

pi

jeho

lovu na bísona a tedy na jakýsi symbol

Dokonce bych nevidl pedmtech, daných dkazu mladíkovi do hrobu, co v^'zbroj na poslední cest

trestu

za zavinnou smrt.

víry v nesmrtelnost v

jeho, jak se nálezce domnívá. Lidé této rasy sice

již

majetek zbraní byl však slouen s

ním putoval

mli

nepopiratelnou kulturu technickou,

jistou

i

s

majitelem, takže

do hrobu, Neandertálští znali roz-

ohe

a pipravovati dláždné ohništ, krb, ale svoji nesmrtelnost prodali silným jedincm svého kmene za dosti pochybnou

dlávati

první formu

úlohu stáda a ochranu jeho proti divé zví v srstná té i hladké kži. Tmto silným jedincm

vdí

píslušela nesmrtelnost v oích slabých,

pesvditi všechny

ti

dovedli

o boží milosti svého úkolu a

nad nimi. znal již primitivní kamenné doby lovk starší formu pecí, sestávající ze dvou vrstev kamenných,

využíti co nejlépe své vlády

mezi nimiž hoel ohe, zatím co na vrchní ploše již ve svém život

bylo opékáno maso, tžil tedy

šastné náhody, která pála vynálezci tohoto prvního, technického, konstruovaného pístroje. Lize

dé

ped

volili

200,000 lety obývali jeskyn, které

a v nichž obrábli

kameny a

kosti

vhodn

zve

v

oddlených dílnách na rzné nástroje, kopali spolen jámy ku chytání zve, kterou pak kamením utloukali a

živili

sebe nebo jen své

vdce peeným

masem, spokojujíce se pi své poddanosti syrovým. Veškeré tyto výkony vyžadovaly urité pracovní zrunosti,

jisté

technické dovednosti

u

lovka

v

dob žijícího, že možno pouze z nich souditi na pvod mnohem starší, než ukazují nálezy. V dob ped 200,000 lety žil již lovk, soutak dávné

asník jeskynního medvda, 28

bisona,

jelen a

vel-

kých koní, který dovedl zhotoviti zvlášt jemné nástroje z pazourk, kopí, škrabáky, loupáky a

dýky mandlovitého tvaru s dlouhou špikou, která se dala používati k ezání i bodáni, Ostí tchto kopí bylo velmi trvanlivé a docíleno zvláštní

zcela zvláštní pracovní sestávají ze

dvou

ad

ezné plochy

technikou;

plošek nad sebou ležících,

Štípáním vzniklých.

Vdomi poteby je vlastní

každému

ped

a touha po jejím ukojeni, která zvíeti, náležely

i

lovku

snad

hochem žijícímu. Na rozdíl od zve ml lovk ten nkolik málo hodnotících pedstav, které ho lišily od zvíete již na tomto ncjzazším stupni lidského vývoje. Vdomá poteba uhájiti nahý život a ukojiti hlad statisíce

let

neandertálským

a vedle toho jen živoišná

pvodní

radost ze života,

dnes ješt každému dítti vlastní, projevující se neúetnými, živými pohyby a posunky, tof celá psychologie pralovka, kterou máme možnost studovati dnes u prapvodních, nejprimitivnjším

sobem

národ

žijících

Fílipinách, ale

i

tito

zp-

v Africe, na Ceylonu, na

národové mají snad

statisíciletý

vývoj za sebou. Znají jedinou hospodáskou po-

tebu bezprostední pée o

život.

Bez rodiny a bez

družiny, bez vší kultury potulují se s místa na

jako stáda

místo,

stáda a mísíce se

mezi

nmé

zvi, dlíce vzájemn se stády

neobyejn dlouho

možno

kojící

se

v nová

cizími. Jen matkou a díttem

mluviti o jakémsi citovém,

a

ist

animál-

poteby, ze strachu ukrývají se pi tom jeden ped druhým, bez každé sebe menší organisace. Poteba jejich je vzbuzena teprve pedmtem, schopným ji ukojiti. Jako zvíriím

vztahu.

Ukájejí

životní

ata, -oichávajíce vše, pojídali asto

i

nejedlé

ped29

mly. Pravideln optované ukájení poteb hospodáských je pí jich primitivnosti ist neuvdomlé, pudové, automatické, jsou to tlesné úkony, které

si

samo tlo upravuje ve snaze o své udržení.

Ukájeni poteb

plod

dje

kopávání

koínk

zve podobn

od

se bez vlastni práce. Sbírání

a bobulí rostlin, chytání slabších zvíat, vy-

pamatuje

si

neliší

se

tohoto

živící.

rostlinu, která

lovka

nikterak

Nejvýše, že

lovk

zpsobila smrt, zvíe,

které ohrozilo život, bobuli, která zpsobila chorobu

jeho soudruha. Práce

hospodáská

se dlouho ne-

zrodila.

lovk svádí jako zvíe boje o výi lovišt zve, které spojují prvn

Primitivní

hodná pastvišt

stádo v jakýsi hospodáskou snahou

usmrnný,

cílevdom, kolektivn jednající celek, snažící se

hromadn

usnadniti a uhájiti ukájení

poteb

jed-

notlivc. Zabrániti stádu pístup na lovišt nebo

nalezišt bobulí

je

projev animálního sobectví

je-

dinc, spojených ve vtší celek a pravzor dnešního zápasu o svtový trh. Pedstava hospodáské práce však ani zde ješt se neobjevuje. Hledání potravin i ve stádu je výkonem ist tlesným, jako projevy, vyplývající z životní radosti, a jsou tedy daleko

Podobné výkony vyplývají pudu nápodobivého a z pudu pokusného, obé zce-

spíše hrou než práci. z

la blízké hravosti zvíat,

zvlášt

opic, ale

i

malých

dtí a divoch. Svalová,

ist

automatická vitální innost, pod-

léhá nejprve, na rozdíl od 'V

zve, zákonu

rytmu.

pudovém opakování uritých svalových pohyb,

motivovaném pocitem

libosti

hromadných

nutno hledati poátek práce,

energií,

každého vybavení na-

konané rytmicky, ale zárove poátek umlecké

30

innosti, tance,

zpvu, hudby.

Tato zrytmovaná hra

nemže

se však ješt zcela

pokládati za práci ve vlastním slova smyslu, za

cílevdomý, hospodáský akt, nebo nevyplývá ze sebe mén jasného poznání hospodásky užiteného, odpadá u nho nutnost nebo možnost námahy s jeho výkonem spojené, která ze hry iní prácí, není v aktech

tch

ani denní pravidelnosti.

Jen bezprostední poteba radosti vyvolává monotónním zpvem neb primitivním tancem provázená a tak bohoslužb ne nepodobná opakování svalových výkon, vynucená nejvýše potebou vydati ze sebe

pebytené, nahromadné energie, he a kiku dtí,

Tato innost, ne nepodobná

pi

vší

nesystematinosti a nepravidelnosti

zrytmování

a

jest

pes

prvod pobruováním nezrozenou

lidskou práci.

Mezí tmito primitivy v

dob ped

práce není ješt pracovního spoleenství.

zrozením

Muž

ná-

sledkem své pirozenosti vnuje se lovu a tím se ustavuje na živoišnou stravu, žena a dti peují o rostlinnou potravu a milují mléko zvíecí. Není

chudoby ani bohatství, není smny, není statk ani majetku.

Mezi pudem poteby a jeho ukojením není vbec inností duševní, není pemýšlení, neku-li hospo-

dáského uvažování o prostedku a úelu, užitenosti i hodnot. lovk hledá pudov, jako zvíe, potravu a reflektivn

ji požírá. Nenalezne-li nieho, umírá hladem, nalezne-li hojnost potravy, mže se i do smrti pejísti, jako zvíe.

Ani v rodin není ohraniené, rozdlené práce ve vlastním slova smyslu, dle hospodáských motiv. Rozdlení práce mezi muže a ženu je ist 3/

odpovídající pouze

primitivní,

odlišné

munisticky jako rodina laštoví: co

žena nalezne, náleží

nebo i

z toho

jí

ten,

obma

na koho

schopnosti

Rodina hospodaí ko-

stavby tlesné obou pohlaví.

muž

uloví a

a vlastn žádnému,

se dostane:

muž, žena

malé dti,

A jsou

tento jednotlivý

vi

pírod

není schopna zmniti

plném

skal,

lovk,

tato jednotlivá rodina

naprosto bezmocní, jejich

nieho kolem

sebe.

V

vle

pralese,

nepostaví jednotlivec ani chaty, ne-

pes eku

sám nepeplaví, aniž postaví lávky, neku-li mostu. Všechny ty etné plody, jimiž píroda zdánliv pro potebu lovka se v tak hojné míe obsypala, nedovedl by jednotlivec ani svým potebám pizpsobiti. Ovládnutí pírody lovkem nebylo možným bez hospodáské práce a ta pedpokládá vzájemné pispní vtšího potu lidí, vzájemnou výmnu pracovních výkon a pracovních výsledk, pizpsobení pohyb vtšího potu spolenému úelu pod vedením silného jedince, který spojuje prostedky s úelem, hospoku-li msta,

dásky

se

uvažuje, organisujc první práci hromadnou.

Aby

byl možný hospodáský život, musí býti vedeny pralesem cesty, mosty klenouti se nad ekou, musí býti z kmene vyhloubena lo nebo hmoždí, z kamene zroben mlýn, a to všechno žádá si nástroj a pístroj i stroj, které vyžadují práce sdružených,

vzájemn

si

pomáhajících lidských

jedinc pod velením nejsilnjšího:

organisované,

solidární práce.

Vyhloubení strom na

lodi a

hmoždíe

(k roz-

mílání obilí a roztloukání kostí obrovských zvíat), stavba písteší, kopání hlubokých jam k chytání

zve, 32

jsou prvními pracovními sdruženími, tebas

zrytmovanýmí výkony svalovými, majícími

již

jsou

cíl

zhotoviti pístroje,

a

jsou tyto technické

ným slouením

a

jsou spíše hrou než prací,

výkony nejstarších

práce a hry,

pece

lidí

ts-

zrodila se práce

hospodáská z tohoto organisovaného spoleenství, je od poátku svého zrození inností pevážn sociální za vedení individuality. Není to pozdjší práce, která je trestem za poznání, ale hospodáským uvažováním provázeny veškeré ty spolené výkony již proto, že pedpokládají pedchozí výrobu nástroj a náiní, vhodného k zhotovení stroje nebo pístroje, který opt je prostedkem cíle-

vdomé

výroby nebo dopravy statk,

Dovedl-lí se

lovk

tmito dmyslnými a úel-

od jiných tvor, nazván-li zvíetem nástroje robícím, peddle nich pokládá vznik jejich umní, stejn jako práci, zry tmo vanou hru spolen pracujících obyvatel

nými

nástroji

odlišiti

lovk

neandertálských.

jeskyní

v pravém slova smyslu a

body,

a

ztrátou

Hospodáskou inností poátkem její nové svoprovázeným,

hravosti

je

práce

konaná v nadbytku, nad ukojení okamžité potebv. Poteba tato konati práci bez poteby, dána tím okamžikem, kdy práce.

A smna

ochraujícímu ho

se rodí

smna statk, jako plod dar dávaných hostein

vzniká z

pozdji naopak. Brázlému bližnímu, kupovše pedpokládá výrobu

hostiteli a

niti

se se zbraní v ruce proti

vati

sob

jeho pátelství, to

i

nad okamžitou potebu, která umožuje smnu výrobk mých schopností za výrobky, k nimž schop-

nemám. Práce na statcích pro smnu vyvolává v záptí nové neznámé poteby u všech, kteí sami vyrobiti nedovedou a beze smny ji ukonosti

pedmt jiti

3

nemohou, po vykonané práci vzniká kultura.

33

Umlecké ezby pedkové

nejstarší

myslnými

zhotovovali

v kosti, které

nástroji v

jíž

svými

d-

dob nekonených deš,

po-

diluviálního

lovka

u vchod do jeskyní, nesly sice ráz výrobk moderního lovka bez rozdílu národnosti, trávícího dny v zákopech nekonených bitevních valujíce

front,

se

byly to ale produkty nasyceného, nudícího

lovka

se

s

prázdnou »kruící« lebkou, unave-

ného výrobou užitených nástroj nebo toužícího

smnou

ukojiti

njakou umlou, soudruhem vy-

volanou potebu. Ukojiv prací poteby nezbytn spojené již

s

lovem a úpravou obydlí

lovk ped

odpoinku

i

potravy, mohl

200,000 lety tžiti radosti z chvilek

a klásti první základy budoucí kultury,

rodící se jako práce z prvních

spoleenských

fo-

tchto praobyvatel zem (primitivní obrysy zvíat, vytesané do pískových stn a kolorované barevnou hlinou, nesou ráz tvorem.

ení

Ozdoby

z nudy.

jeskyní

První

nelenná

slova, která vyrážel

neandertálský muž, pramenila ve vzrušení milostné

po žen nebo rozkoši pemožení, omámení jejím tlem, jsou tedy produktem lá^ky, vzrušených cit za odpoinku v práci. Nejen hlad a láska stvoily tedy život kulturní, zahájily zHdštní zvíete, ale hra a nuda hrály tu znanou roli. Nejen prázdný žaludek a pebytek životních sil, ale í prázdná nemyslící hlava chvilky, dávala výrazu touze

z

jejího

uchvácení

a

i

hrajícího

si

pralovka

žádala

sob

kategoricky

svého práva. Divoši ostrov tahitských, jak vyprá-

vjí souhlasn cestovatelé, nepokládají ani dnes lov ryb a esání palmových oech, jichž jim teba k ukojení hladu a ku za jiné poteby, za práci, ale za hru, jíž se vnují dti nebo ženy je-

smn

3{

jích.

Muži mohou

tí si

cigaretu a

V podobných

na rohoží a rukou po-

se váleti

zvednutou utrhnouti

list

se stechy, z

nhož

ukrou-

krátí celodenní sladkou neinnost,

jí

lovk

krajích dlouho

Zcela jinak je tomu u hledati, zápasili o

n

práce nepozná.

lovka, s

živly

který musí potraviny pírodními a spolubliž-

ními v kraji chudém potravinami.

Tu mu pejde

všechna radost z rytmování, z hravosti v práci, Nežije-li v zemi

lovku

nerodí se

všehojnosti,

práce svobodná a radostná. Jen v zemi mléken a strdím oplývající pozná

touhy po vydání ze života. Jinak rost o

ka

ohetí

z jižního

lovk

pocil sytosti a

nahromadných

mu

je

sil

nudy,

projevy radosti

vnucena od narození

se a nasycení;

Rozšiováním

sta-

lov-

se

podnebí všehojnosti a bezstarostnosti

do podnebí tlu nepíznivjšího, bylo hrající

si

lid-

ské dít pinuceno starati se, kterak nepízni pí-

rody vzdorovati, kterak orgány opatiti proti úto-

km

pírodních sil, kterak poteby své vynutiti za nejnepíznivjších pírodních podmínek. Zde uil se

lovk

nejen tžké práci, ale

i

snahám

uchrániti

pro sebe co nejvíce z nkdejší bezstarostnosti,

nesením

starosti

a práce na jiné.

Zde vzniká po-

vinnost pracovati za nejvtšího lenocha

menším, vyvrající

z

pudu

lenosti

pe-

lenochm

lovka

ztrativ-

vtšinou nesvobodná a neradostná, co krutá povinnost mrznoucího hladového tvora, kterého píroda postavila nahého a bezbranného do svta, vyzbrojivši ho nejslabšími pirozenými zbranmi: slabými zuby a nehty ješt šího ráj. Práce se zrodila tedy

:í

pudového tvora opatiti si potravu pro sebe a svá mláata dovedla ho k práci díve, než jsme vidli u lovka v hojnosti žijícího. Neml-li se již kam sthovati, nenalezl-li kol sebe slabšími. Povinnost

35

potravy, zpoteboval-li zásoby, zbývala

mu

Jediná

zmocniti se zásob druhých, slabších

cesta:

tvor

pozemských.

Ale kde

zv

lovka

je tvor

slabší? Ptactvo a

pedí

povrchu zemského

malá

ho rychlostí a do-

vedností skrýti se v drách, vtší zvíe ostím zraku, bystrostí sluchu a ichu, a

sval

ostím

a

zbraní.

lovk ml

mu

který

zub, roh a

mnohá zvíata

silou

pirozených jen nevyvinutý dosud mozek, jiných

dovolil uvážiti jeho bezradnost a bezbran-

si bezpenjší zbran, jimiž asem pekoná veškeré pednosti spoluobyvatel zem. Kamenem hozeným, roztoeným kyjem, vrženým kopím, ostrým meem, lehkým šípem, vysteleným z luku a otráveným rostlinným jedem, bo-

nost

vymysliti

a

lovk o své bytí na zemi. Práce lidská jest od poátku pomocnicí lovka v zápase o existenci proti všem silám pírodním, které pipadají mu v jeho bezmocnosti zapísáhlými nepáteH, nejuje

tu

bezpenjšími než dravá

zv.

Instinktivn chápe se ve chvíli nejvyššího nebez-

peí pirozené zbran, vtve, kamene, nižší jeho druh, opice, bránící se

vých ním,

plod

na ohrožujícího

ji

jako iní

i

házením pichla-

nepítele; a uvažová-

srovnáváním vtšího potu zbraní piroze-

ných,

s

vybírá

ohledem na úel a dosažený tu,

která

úelu

cíl,

nalézá,

dokonaleji odpovídá, zdo-

zbran s ohledem na kdy íhaje na zv, poznává rytmus asu, dni a noci, roní poasí, poznává i úelnou innost ili práci, která je od poátku bojem o exikonaluje, zlepšuje vlastnosti

úel,

V dob,

stenci. Život je cí

ném podnebí 36

od poátku

všude tam, kde

lovku

totožným s praJen ve výminepráce ze hry a radosti ze ži-

je nedostatek.

rodí se

vola spolu

umním,

s

jinde rodí se spolu s tech-

nikou. Snaží-li se ale

lovk

inností svou uskuteniti

njaký hospodáský úel,

dojíti

vystupuje tím okamžikem

sám ze

pedsevzatého

cíle,

aby se nalezl opt ve svém výtvoru. Dávajíce do hrobu mladíkovi svého kmene nejkrásnjší nástroje jeho, dávají

mu

soudruzi neandertálští první

smíeni se vinností.

sebe,

dkazy

svého

s práci, jako nezbytností a krutou

A

byly

i

dectvím úcty,

ezby

po-

svsoudruh a tedy sv-

ty jeho prací a tedy

prací jeho

dectvím lásky, pátelství, jsou výtvory práce prvními tlumoníky cit

lovka

k

lovku.

Srovnávajíce dva nástroje, vyšlé z rukou vlastních, poznávajíce

souasn

dokonalejší z obou, rozeznávali

dokonalejší cizí od svého nedokonalého,

uvdomovali sob vtší

nebo naopak,

i

menší

osobní schopnosti zhotoviti ten který nástroj, vtší

zrunost toho kterého lovka v lovu ryb a zve, stavní krbu, rozdlávání neb udržování ohn, a milovali \'ýtvor své vtší zrunosli, jsouce hrdí na

dovednost a tím

na práci svoji. První hodbylo výsledkem práce a ta byla proto ctna. Je-li práce kletbou tomu, kdo ji koná z donucení a bez lásky, je obohacením života od té chvíle, kdy se jí oddá lovk s láskou svoji

nocení

a

s

tu,

hrdostí, s

když

která

i

lovka lovkem

je

znamená hodnoJen práce, promítnouti do hmoty svoji

myšlenkou na

výsledkem

umožuje lovku

nejvlastnjší bytost, která

mu

osobní dovedností, jako ástí vztah k jen tu

plodm

mže

dílo,

tvrí

žádosti.

dovolí získati svou její,

pímý

a intimní

své práce a k hodnotícím je lidem,

pokládati za objektivisaci své duše,

za zvstování svého

já,

jen ta

mu zaruuje

ne-

37

smrtelnost,

mže

vné trvání

a musí

tlesnou

s

ji

jeho bytosti, a Jako takovou

To je smíení duše lidské odhmotnní, posvcení, ná-

milovati.

prací,

její

sledující za jejím zrozením.

lovk

Jist že primitivní

pocítil

již

svobodnou, dobrovoln volenou,

prací

rozdíl mezi s

láskou

a

konanou a prací neradostnou, krutou robotou, kterou své duši nedovede pizpsobiti. A mženie-li dlbu práce tam poprvé vidti, kde vidíme muže vnovati se lovu a ženy domácím prazálibou

souasn

cím, vidíme tu

nad

vznik hrdiny, který vyniká

zrunosti

ve

jiné

jakékoliv

konati

práce,

a

ve kterém vznikne myšlenka rozvinouti tuto zru-

prospch kmene, který je prvním vynálezcem njaké zbran i dovednosti a který proto si nost ve

osobuje právo zbaviti se za cílem plného

svého zvláštního nadání penesením na iiordu,

všech jiných prací,

mén

duši

luje touto si

dlbou práce

upnu je tím

moc nad té

které

upokojující,

svoji

i

mén

jemu píjemných.

svoji práci,

svobodn

zamilovanou,

zdokona-

Vykonávaje nadále jen tuto volenou,

rozvoje

kmen nebo

svoji

zrunost,

životní radost, která

znamená

zruným,

stále

mén

více

radostným v konání

Zaruuje-li

nezbytnosti.

hned zprvu

jí

má

blaho a bezpenost své družiny nebo kmene,

možnost žádati za práce

jiných

vládcem otroctví,

hu

pro

svého

to

stále

svoje

kmene,

více práce

a

plod

té

poteby, stává se zvolna

dává vznik

porob

jeho,

robot, ale zárove zahajuje úelnou sna-

lidskou,

po vhodné

úprav

spolupráce

všech

dle schopností a nadání každého z nich, po organisaci

práce.

Zotroení lidské práce

V

práci samotné leží tedy

nesvobody, ale zárove

chovní

a

osvobození

se

prameny prameny

její

druhými, ale

jedince

od

zbra

í

tíhy

tíhy a

jejího zdu-

Technické vynálezy

osvobození.

lovku moc nad

i

dávají

k prvnímu

neradostné

práce,

stejn jako ode všech nepátelských živl.

Kdežto zvíata sdružují

se

ve stáda, která ve-

dou nejsilnjší z nich a nejchytejší v hledání pastviš a vod, která skýtají celku nejvtší blahobyt nepíteli ve dne v noci, sdružuje a bezpenost

vi

se

prvotní

lovk

i

ve stáda z téže sice biologické

nutnosti, dávaje se jako slon a buvol vésti nejchy-

tejším v hledání loviš, nejdovednjším a nejbdlejším v obran stáda proti dravé zvi a cizím stádm, ale na rozdíl cd zve organisuje rolnický, rybáský koovný vdce kmene stále dokonaleji i

své stádo,

vede ostatní silnou rukou ke spolené

obran k útonému boji proti jiným kmenm ve svj prospch a pak ve prospch kmene. Prospchem tím je však vždy ušetení množství nerai

dostné práce, penesení

a

poddané nebo zajaté otroky. Biologické výhody vedou lovka, stejn jako zv, ke združování pod vedením jí

na

nejstaršího a nejchytejšího,

za je

jiné,

další zlepšení obživy

zmírnní pracovních podmínek u

lovka podntem

již

jejího

dosažení

k dalšímu zdokonalování

Vše ostatní, ím od zvíecího a co je

tohoto sdružení a jeho organisace. se

liší

pozdji stádo

lidské

vdou za nevysvtlitelné nebo za lovka oproti zvi, vše, co vyrstá

pokládáno dnešní vyšší nutnost

39

na biologickém podkladu živoišných funkcí,

spánku

pití,

umní

a organisace

i

e,

jídla,

náboženství,

technika, hospodáství a po-

výplodem hladu,

jest

litika,

a

vymšování; práce,

a

radosti ze života, lásky

nudy, pozdji hladu po poznáni.

mravenc

Stát

spoleenství

a vel,

znan

své sociáln jší formy

—

ckého badání

sdružujících

jedince

ve

vyšší než stáda ssavc, nabyl

—

dle moderního erotosofi-

sexuality to-

organisací

zvláštní

hoto hmyzu. Všude, kde píroda prosadila státní

formy sdružení jedinc, podizujících se njakému celku, podailo se jí to jen prolomením samovlády

vzájemn sebou posedlých samc a samic. mravenc a termit, stejn jako u vel, dosáhla

rodiny,

U

toho násilnými

Ve

prostedky jakéhosi tetího

pohlaví.

velím státu je v jedné generaci jediný normáloplodnní královny. Ro-

ní pohlavní akt, svatba a

naprosto

Jediná

královna

klade

diny

tu

trvale

vajíka, trubci jsou po jejím oplodnní jako

není.

zbytení vyvraždni, a kmen sestává pak jen ze vel pracovnic, se stejn zakrnlým mozkem, jaký

má

královna, a

jakousi stejnopohlavní vzájemnou

s

sympatií, která pojí tyto jeptišky v asketické spo-

leenství velího úlu, složit organisovaného

Podobného rázu musí bezpohlavními, ligence,

i

mraveními bojovníky, vysoké

inte-

kteí vládnou v mraveništi nejen nad ome-

zenými samci

nkud

býti

státu.

milostné vztahy mezi

se

zakrnlým mozkem,

chytejšími

jich

normální rodiny tohoto

samicemi,

ale

i

nad po-

tvoícími

spolu

ovládaného státu pracov-

níky tetího pohlaví.

Podobn neváhá píroda

naložiti se

svátostí ro-

Znií ncjjí pudovjší vztah pohlavní u jednotlivc na minidiny, jde-Ií

40

o socialisaci

tvor

vyšších.

mra

a dosáhne tím ohromného výsledku, sesilení

tchto výjhne-

organisaního, státotvorného pudu

ných jedinc, kteí nepokládají sebe za

svého

cíl

života, ale stát.

Nalézáme skuten u lovka, vedle prvního

—

cipu socialisujícího všechny tvory

prin-

rodiny, vy-

svazk mezi muži a ženami druhý socialisující princip od pravku pra-

rstající z milostných

— jako

spoleenství

covni

ních jedinc, které

invers-

Plato v. Symposionu velebí

již

stalí

vyrstající

erotických

posedlostí

a oslavuje a kteí následkem

vliv pro nás se

muž,

svobodných

stejnopohlavních

ze

rzných

neantických

tajnými a pomlouvanými híš-

níky »protí pírod«. Snad první

vdcové

lidského

stáda byli inversního pohlavního cítní, nezatížení

rodinnými

jako jimi zjištné byli mnozí po-

city,

zdjší vládcové,

národ.

A

proroci, státníci a

zápas obou

ze

princip, dvojí posed-

lovka lovkem vyrstá

losti

vojevdci všech

dle

Blhera

jeho

zdánliv samoúelná organisace,

místo

pvodn

stát a

stavící

na

bezúelnými se zdajících pohnutek, prostedky sebezáchovám tetího pohlaví.

biologické

Vládci, zprvu politickými, na úkor druhých so-

becky prosazovanými prostedky a

bhem

pinuceni bojem o svobodu pracujících,

hospodáskými prostedky, upravovali žití

lidstva, jehož

primitivnjších

ády

práce,

sou-

v

nejtemnjším

lidském

lety.

práce vzniká tu vedle nesvobodn zrozeni'

aby

ji

osvobozovati

ješt více zotroila a zárove poala jednotlivce

nesvobodná práce, vlastních,

státní

jsme vidli vyrstati v nej-

formách

dávnovku ped 200.000

Dlba

vývoje,

stále více

od

její

konaná ne

tíhy. již

tlesných poteb a vlastní

Vzniká tu

pod nátlakem bídy, ale pel 41

rozkaz vyvoleného, snad

Itakem

biologicky odliš-

ného, silného jedince a vlivem jeho politických pro-

stedku. Vidíme šího,

všechny ostatní základy pozdj-

i

v poátcích

v antice rozvíjejícího se kapita-

již

pravku

v nejstarším

lovk

jedince,

len

od poátku hospcdá-

jako dobytek a zajatý

z prvních, pracovních

prací

s

lidstva.

lovku hned

je

ským objektem, ného

souasn

hospodáství, vyrstati

listického

otrok,

motor, který pracuje za

organisátora

a

je sil-

práce

podnikatele

vdomým

tvrcem výjimeného života svého. První loupežné výpravy pod vedením silného jedince smují již neslabších

své hordy, jenž

jen za cizími výrobky, ale

prostedky,

covními

Zruný

tídy.

i

je

za živými motory, pra-

budoucími

lovec ryb

i zve,

otroky

hordu od hladu, zaíkáva nemocí, chránícího Icdí a

vzácný ohe, vynálezce

voz,

ped

chránící stáda

panující

zachránivší svoji stavitel

krbu,

kopí

luku,

divou

a

zví

silou

muž i žena, ukojivší touhu lovka po mytu svými vdomostmi nudících se strážc ohn, pozorujících hvzdnou oblohu a spásvých sval,

první

dajících první kosmogenie,

ti

všichni nabývají prá-

vem svých zvláštních schopností technických i pírodn vdeckých moci nad ostatními, mén dovednými a nevdomými leny kmene a využívajíce moci

té,

osvobozují sebe a jiné vyvolené soudruhy,

skládajíce

bím

nesvobodn volené

hrubé práce na bedra

Ne všichni cítí nebo mnohý jiný

tuto je

je

a

uctívajících

jiné

nesvobodnou práci jako

šastný

— mže-li pracovati a

svobodným se obtovati

tžké,

poddaných.

bím,

tvoením,

pod ochra-

nou uctívaného hrdiny a vládce, obtovati svj život pro vyvoleného a ctného muže. Zvlášt

42

žen

je

muže nejpirozenjším

o

starost

osvobozením vidíme

se

vítati

ji

ným ložem

nejvlastnjším

a

od tíhy práce a proto od

poátk

muže, vracejícího se z lovu,

ustla-

prosteným stolem u trvalého ohne, krbu domácího, A ne každý muž má touhy odlišné a

od slabé ženy, zvlášt v

išné

primitivnosti

dob

života,

pro sebe své znalosti

dlouho

bezradností a živo-

kdy

vynálezce a

chrání

vdomosti,

jako

základ své politické mocí.

A

dává pozdji silný jedinec, zneužívaje svého výjimeného vlivu na slabší, stavti jimi svj hrad na vysoké skále, nebo hrob v obrovské pyramid, a zakládá inženýrské vodní dílo všem prospšné, nebo uskuteuje pouhý šílený nápad své velikášské fantasie,

a

vede svj národ na loupežnou vý-

pravu proti spolenému dovednost, zvláštní

technický

nepíteli,

vynález

vždy technická

tvoí

základ

jeho

moci a jeho výjimené svobody, ano

i slávy u žijících a píštích generací ai víry v jeho »boží milosti« a všech jemu podobných. Že pi tom uvdomní jeho vících neleží na cest za cílem jeho života, je na snad. Tím je veden

dkaz,

že faiktor politický, obtující celé vrstvy

národa svému osobnímu blahu, chápe se od pra-

vku

vykonati njaké dílo njakého svého technitkého vy-

schopnosti

práce,

lépe než druzí,

nálezu, organisaní schopnosti vésti druhé, jako

prostedku své

politické moci a svého osobního ovobození od práce, až vedle politické moci je-

dinc vznikne hopodáská moc

slabých vlivem schopných osvobomenší celek pracujících od nesvo-

týchž faktor technických,

vtší i bodné práce, organísovati spravedliv prácí hoditi

spodáskou skupiny slabých jedinc,

dávajících

43

plod spolené práce všem dle jkh poteb za odmnu, že pispli ke krytí jích dle svých sil.

z

Oba

faktory rostou a

sílí

ve vzájemném

boji,

jehož obrazem jsou celé djiny až na naše doby,

oba bojují za podstatné úasti techniky, jako schopsnadnji. Politik dává jiným jen

nosti konati práci

nezbytn jim nemže odepíti a na ostatním buduje svoji moc nad poddanými a dává vznik všem mccným íším a organisacím. Silný jedinec, vdoucí knz využije okamžit nezbytnosti své, zvláštní své vdomosti ku získání víry ve zvláštní to,

co

své poslání a ve svého boha,

po zpsobu

vydra,

vdomosti

ními

tuto víru

sesiluje

»dlaje se svými zvláštopádaje je nepocho-

drahotu«,

pitelnými ceremoniemi a tajnostmi a

in

jich užití

od uritých podmínek a protislužeb, které konec konc se redukují na pání dáti za sebe tídvislým

pracovati jiným, krýti jich prací své nezvyklé veli-

ké poteby a nezbytností, dáti jím stavti základy trvalosti své

nad

výminenosti a své moci a

svými

to

dobrodiními

obtavého

chlubiti se živitele

a

oteckého vládce, základ všech budoucích vlád a církví. ti

Oba, jak vládce, tak

knz mohou si pak hráasem ji dokonce

jen se svojí zvláštní schopností,

úpln

zanedbávati a tšiti se pstováním

sport

a zamilovaných zamstnání z pekonání hrubé práce a nepotebnosti boje o existenci. Ochrana, kte-

rou slibují

svým poddaným, redukuje

se

u obou

obyejn na nezbytnost chrániti pro sebe živých motor v pomru k jích užitenosti a nenahraditelnosti,

a

je to

konen

lek a

i

dobytek obtní nebo otroci z vápracovníci a ženy vlastní spodní

vrstvy.

To

je biologický a

psychologický výklad vší vlá-

hospodáské silných jedinc a tíd dy politické nad lidstvem. Hranice jich nezbytnosti a významu vyplývají s dostatek z tohoto ponkud podrobnji

šího

rozboru barbarské primitivní periody jejich

vzniku.

Všechna moc pochází od boha,

ale

bh

ten sluje

Chytrost, dovednost v osvobození sebe zvláštní prací

od práce všední a v zotroení druhých, práci

»hrubou« za

nho

ci,

zbaviti

ji

a pro

nho

vykonávajících.

I

znamená dovednost osvoboditi pránámahy.

slovo »technos«

m.

Podstata kapitalismu

výrobních

sila

a

revoluni

prostedk

zákon« vykládá Monlcsquieu výmincnou svobodu národ, obývajících švýcar-

V»Duchu

ské hory a frýžská rašeliništ uprosted okolních

úrodných zemí, porobených majiteli svoboda

Eskymák

dí a jejichž práce

a je

Laponc, kteí

jejich.

Je

to

jsou tak chu-

tak tžká, že neuživí skoro

by nemohli žádnému pánu poskytnouti života bez práce. Slunné podnebí indické skytá za to pebytek pro nkolik panských tíd domorodých a anglických, které se lživí skvle prací porobené tídy. Proto nesnesli Švýcai a Frýzové panství, které snadno unesla tuani sebe a svých rodin, a že

pda

ná

dnešní

sousedních zemí technikou

nmeckých a které snese práce zprmyslnného

sesílená

Švýcarska, kterého ješt Montesquieu neznal. Kapitalistická výroba,

vytvoila, nese v

cký

stále

onen pvodní biologi-

ovládané hloupé vtšiny, zotroené,

základ

svobodn zrozené nými

sob

jak se staletým vývojem

jedinci,

práce, nkolika chytrými a

sil-

nechávajícími nezotroenu jen nesvo-

bodn zrozenou práci, jak jsme vidli u lovka již ped více než 200,000 lety. Tito jedinci dovedli zmocniti se všech jinými, omezenjšími vyrobených

prostedk

a mocenských faktor a ovládají po-

dnes vtšinu svta obydleného lidstvem stále

iý-

mii prostedky.

Výroba prmyslová nepotebuje dnes slaboch, hloupých a tupých otrok, ale nejvýše inteligent-

dlník

nich

a

úedník. Antický

otrok mohl táh-

nemohl by dynamo, nemohl by hlídati železniní výhybku. Pro podobná zodpovdná zamstnání, ohrožující každou hodinu tisíce život lidských a milionové hodnoty výrobních prostedk, asto i život vdích, silných žentour

nouti

kameného mlýna,

ale

dohlížeti na parní kotel nebo elektrické

jedinc, nehodí se zlomyslný otrok. Volba, ped kterou starší sociologové postavili proletáe evrop-

mezi socialistickou mezinárodní organibílým otroctvím, nebyla nikterak svobodnou.

ské, volba

sací a

Dnešní

masy dlnické

jsou píliš

pro otroctví a produkce strojní ší

sebevdomé

žádá sob

stále vyš-

inteligence a tím je zárukou stále vyššího sebe-

dlníka.

Produkní pro-

bílé otroctví

moderního dlní-

vdomí prmyslového stedky znemožnily ka, jako

ho

znemožnily otroctví antického, americké-

roboty. Výroba, která

i

má

uživiti

vrstvu kapi-

musí býti vedena nejen

talistických individualist,

živenými, ale technicky vysplými dlníky

dobe

a tím je otroctví

dlník

technickou nemožností.

dokonce hospodáskou a Jako Plato pedpovídal,

lunek samoinn

se pohybující v

tak se

i

osnov

tkalcovského stavu, znemožnil otroka. Otro-

ctví

ské

stalo,

by nebyly odstranily nejvznešenjší náboženi

filosofické systémy, ale parní stroj

toho do-

kázal. Železní otroci, živení uhlím a olejem, nily pro

vždy zbytenými

se

technickou nemožností.

stali

Podobn by

bílé

i

erné

otroky, kteí

nebyl nikdo egoismus šlechtic

konal a nepinutil

je,

aby

se vzdali

ui-

pe-

výsad na ro-

botu selského lidu, kdyby toho nebyl dokázal vy-

V dob

žácích stroj byli

by robotující dlníci technickou

zaostalostí, hospo-

nálezce parního pluhu,

41

dáskou nemožností. Organísované talistické

familií

dn

výroby dnešních

otrok antického

cílnictvo kapi-

není zdaleka

podnikatele,

a

je

již

práce

znan nesvobodnou. Dnešní zamže ješt znan bezohledn zato-

jeho stále ješt

mstnavatel iti

s

jednotlivcem, nikoliv však se sdružením všech

pracovních

na které

sil,

je

ve svém podniku odká-

zán. Jednotlivec je slab jako

pralovk

a musí se

podmínkám, které mu diktuje silnjší podnikatel. Kdežto obchodník mže svoje zboží vzíti kdykoliv s trhu a vykati píhodnjší doby, kdy ceny stoupnou, je jednotlivý dlník na trhu práce bezmocný a musí, nechcc-li zemíti hlady, prodati svoji práci za každou cenu. Jeho chléb je cenou a zárove podmínkou jeho zboží-práce, nebo neobstojí ani den, kdyby ekal se svým zbožím na píznivjší trh. Naproti tomu dlnictvo odboru, podrobiti

spojené do posledního muže, jak v koncetru jících se ješt dále dech,

mže

s

technika svedla

využitkovati vlivu svého

potu pi

se-

podmínek a uiniti podmínky,

stavování pracovních

za nichž

je

prmyslových závo-

jednotlivec

vchází v pracovní smlouvu

podnikatelem, co nejpíznivjší pro dlníka, který

podporován organisací,

mže

ekati

i

na píznivjší

svým zbožím.

trh se

»Snaží-H se organisované dlnictvo využíti svých

sdružených mínek,

k dosažení lepších pracovních podstát

a spolenost takovým snahám

úpln sympatisovati,« To soud kanclée nmecké íše, hrabte Hertlinga,

brániti, je

sil

nemže

ba musí

s

nimi

který ukazuje, jakou mocí vyzbrojili dlnictvo

kteí v

mu

veleli

spojiti

se

s

ti,

proletái všech zemí

jednotnou mezinárodní organisaci, Hr, Hertling

žádá pro dlníka plnou koaliní svobodu, odslra-

48

zákon, které pekážejí

není všech

snaží se pekonati dokonce

vi

mstnavatel

i

a

již

není

již

»Za-

pimocnou smluvní

rádi nebo neradi,

vyknouti zkušenosti, že dlnictvo která

a

a odpcr za-

dlnickým organisacím,

mstnavatelé musí, stranou,

organisaci

nedvru

je

ochctna podrobiti se na

dlnická je novým technických faktor pi dobývání

milost a nemilost,« Organisace

dokladem

síly

moci jedinc a tíd spoleenských. Tato moc,

ležící

dnes v crganisovaném,

pr-

myslovém, proletariátu, vyvinula se z moci, které

nabyla prmyslová

buržoasie

jen

taktéž

vlivem

moderních, technických, výrobních prostedk, proti ní,

za

pispní koncentraního úinku

stroj. Tyto

výrobní prostedky, které zbavily lidstvo otroctví, staly

se

také prostedky revoluního

proletariátu z

udržela, lépe

vých vládc

vlády prmyslové

eeno

svoji

osvobození

buržoasie.

prodloužila tída

Aby

prmyslo-

moc, musila se snažiti dobýti pro

sebe svtového trhu,

Proletariát

stal

se

tím re-

voluní mocí uprosted každého národa, podmínkou vlády prmyslové buržoasie toho národa a tytéž prostedky, jimiž dosáhl své moci v mezích národa,

dopomohou

proletariátu

k dosažení

moci, vedle buržoasie a proti

ní,

jíž

mezinárodní nestaily ani

hranice národa k udržení ohrožené moci, a která

tím vyvolala svtovou válku dvou imperíalístických Stále vidíme technické prostedky jako všemocnou páku nejvtších revolucí a celého vý-

skupin.

voje lidské práce.

Vdomé podtrhuje

niení tolik

ilusí,

kterého se podjímám, abych

biologické

a

psychologické pod-

mínky vzniku kapitalismu na nejzazším stupni lidského vývoje a technické i hospodáské pohnutky 4

49

jeho celého dalšího rozvoje až k nevyhnutelné válce

prvoadost oproti ideovým dvodm, podtrhávaným tolik mšfáckými vrstvami všech národ a promítaným po vtšin teprve dodaten, za úelem zvýšení trplivosti po léta nesvobodu práce trpících národ, nemá žádného jiného dvodu než vyzvednouti váhu positivistického svtového názoru, který posledními událostmi svtových djin tolik se osvdil, ekajíce uskutenní svých idejí od války, strhli s sebou mšáci i ást svtové, vyzvedl

jich

organisovaného proletariátu, která nedovedla odolati

všeobecné válené psychose nacionální,

tolik

prospšné válenému vedení a tolik škodlivé dlnictvu, jehož dsledný sociální boj je nejúspšnjším bojem o národní osvobození. Není tedy dosti asto možno podtrhnouti hospodáské pedpoklady a dsledky této války, vedené techniky pro obchodníky o svtový trh, není možno dosti asto opakovati, že hospodáské pohnutky ve své neideovosti nejsou tak nízké, aby ospravedlnily po-

dobn

n

n

vejedin pro dené, již proto, že stojí tyto pohnutky za všemi válkami, které od poátku svta vedeny byly, a že

krvavé války, pro

a

všechny ostatní pohnutky byly vždy jen k koraci a

zakrytí

jich de-

vymýšleny historiky a básníky,

vždy málo nestrannými a nezištnými

vi

mocným

tohoto svta. Ukáži-li, že

žádná válka

se nevedla

nikdy jen

pro jiné než hospodáské a vždy hlavn pro ho-

— kížových a husitských — ukazuji tím na velikou, prvo-

spodáské pohnutky válek nevyjímaje

adou váhu hospodáských

otázek a lepší úpravy

hospodáství pro jeho život a techniky jako hlavní páky jeho. Ukazuje-li pece nejmoderlidského

50

njší historik eský na prvoadý význam kutnohorských stíbrných dol pro vzrst moci eských král a jich evropské slávy za Karla IV,, poukazuj e-li na hodnotu této slávy, pomrnou valut pražského groše, smí snad dnes trhnouti

prvoadý

nických vymožeností v zek,

význam

pi ešení

i

technik pod-

podíl výrobní techniky a tech-

úprav hospodáských

otá-

technické civilisace a technické kultury

všech otázek budoucího míru, smí tak

uiniti na konci tvrtého roku války, která tech-

nikou stojí a padá, iní-li tak jedin proto, aby žádal lepší znalost tchto

adý

prostedk,

jichž prvo-

význam pro ešení nejvyšších a nejje mu samozejmý. Jsem-li

základní

ideovjších cíl lidstva

tím materialistickým ve svých vývodech, jsem tím

víe v prvoadou úinnost tchto mocných prostedk na pokrok* lidstva. Není žádné omluvy pro neúast a nezájem proletáské

vtším

idealistou ve své

inteligence

o otázky technické, zvlášt pro socialiást. Technická kultura a její

sticky

smýšlející

djiny

jsou nejdležitjší školou bojujícího,

uvdomlého

tídn

prmyslového a to nejen proto, že veškeré pedmty a prostedky výrobní jeho denního zamstnání do techniky náležejí, že proletariátu

válka, o níž dnes neustále slyší, je válkou

nepátelských národ, Internacionály

ped

ale

hlavn

technik

proto, že

válkou selhal, dle

i

zápas

mého mí-

nní, jedin pro nedostatek pozornosti vnované váze technického pokroku a technických vynález, pro mobilisaci válenou, a urených v prvé

ad

že tento zápas selže

i

po válce, pokud nebude ne-

dostatek ten v

as odinn,

peceování

Internacionály

perialismu.

sil

Jako všechny

který jediný zavinil

vi

státy,

zbrojícímu im-

utkavší se dnes

51

v

boji

o

svtový

ostatním techniku, tak musí nála, chce-li liscvati

úspšnji

pede vším

mobilisovaly

trh,

budoucí Internacio-

i

proti válce bojovati, mobi-

veškeré apHkované

vdy

a celou techniku

boj

o osvobození proletariátu úpícího v

kapitalistické

výrob. Technický vývcj, opozdivší

pro svj se v

njakém národ, musí

strof

pro ten národ, stejn jako

se státi je

pvodem

kata-

zárukou vítzství

pokrok, dosažený na tomto poli jiným národem.

Vtší zdraznní technického hospodáství, rozsáhlejší úast technik na lidovýchovné a žurnalistické innosti jest významnou, prkopnickou prací pro mocnjší Internacionálu a nesmí býti dosti peceována. Lid musí se nauiti technicky mysliti, chladn kriticky uvažovati o možnostech svého boje, o úkolech a povinnostech v hospodáském

dob

zápase a o jeho vyhlídkách v

nebude ten

pírati již dnes, že

poválené. Že

jednoduchým, neteba

život

bude spojen

sob

za-

mohutnými, vnit-

s

bude bude dokázáno

ními, politickými zápasy, nikdo nepopírá a že i

zde technika hráti významnou

rovnž jako

bude vyžadovati pímého

že

fakt,

roli,

zasažení proletariátu a že nestaí zde ani pouhý

zájem o technický pokrok. mezi tídami a

ped

budou nadále ješt

výrobních

Rozpory, které byly

válkou, jsou

prostedk

ve vývoji opoždna.

jíž

dnes daleko vtší

se zvtšovati. Veliká je

Pda

války, suroviny a stroje

vtšina

zniena, nebo poškozena,

nedostatkem hnojiv za

váleným prmyslem,

lid-

ské síly mobilisacemi a krvavými ztrátami vále-

nými. Všechno volá po lidské

saženo starého,

pedváleného

síle,

aby bylo do-

stavu.

Pechodní

hospodáství bude potebovati však mnohonásobn více

52

sil,

než

ped

válkou; poptávka po práci bude

pomrná, vysoká. Lidé, pracovní síly, jsou ale pepra-

obrovská,

cena práce

kteí jsou

nositeli

jí

vyerpáni dua tžce

cováni, pcdvyživeni, odvyklí práci a

ševn válenými choí

Zmrzaení

starostmi.

vracejí se z války nejzdravjší kdysi dlníci,

a jich výkonnost je minimální.

Tu bude teba

za-

pováleného hrspcdáství v prvé ad, má-li výroba kapitalistická míti pibližné úspch výroby sažení

pedválené, zde bude teba organisovanému pro-

inn

letariátu

zasáhnouti, raditi, varovati, spolu-

pracovati, uvažovati.

lék

Bude teba prvoadé

výživy,

ústav k vyléení nemocných, potravin pro podvyživených, bude teba pedevším organisace práce, která hledí na poteby vyerpaných, práci odvyklých, pepracovaných a vysílených dlník více, než na poteby poválené a

vykrmení

výroby, nemá-li

ji

ohroziti a s ní

Má-li býti pracovní se to státi jen

válené

síla

celý kapitalismus,

i

národa zrestaurována, musí

na útraty nadhodnoty

její

práce, za

zisky kapitalistických podnikatel, ale ne-

smí se žádati od tch, kteí

již

všechno obtovali,

nové obti organisaci práce pinášené. Nemohou snížiti

válené mzdy,

nejvlastnjším zájmu

zavésti otroctví, ale musí v

zužitkování

svého kapitálu

poskytnouti dlnictvu veškeré možnosti k zrestau-

k nejlepší možné rekonstrukci sil, k nejvšeobecnému a technickému vzdlání. Musí dokonce povoliti požadavkm rostoucí demokracie, aby politická nespokojenost dlníkova nerušila klidu dílny a továrny. vtší ást výtžku lidské práce bude vyžadovati výživa, zdraví a vzdrování,

vyššímu,

ím

lání

dlnictva a jeho politická svoboda, tím

ho zbude pro ziskulané

mén

Po válce bude chudý, nemocný a hla-^

kapitalisty.

musiti podnikatel viti, že

53

dový národ neuživí již své zahálivé, panské tídy, jako Eskymáci u Montesquieua. Tak se myslí technicky o úkolech a obtížích po-

váleného života. Ale uvážu jeme-li o významu lidských sil pi jich nedostatku pro úspšné poválené hospodáství a chceme-li dokázati význam pímého zasažení dlnické Internacionály do technického rozvoje, nesmíme odejíti, jestliže jsme stanuli na prahu nejdležitjší technické, a válené, na které nad

ist jiné

technické otázky po-

jasn možno dokázali

význam technického vzdlání a

technické práce pro

{ídni boj proletariátu. Jde o energie pírodní, jimiž

práv

technika posledních desetiletí nahradila lid-

skou pracovní

sílu.

IV.

v yu

ž it

kováni pírodních

sil

technikou

Jaký

význam má otázka železných otrok pro

moderního dlníka?

Mezi nejdležitjší mocí uritých stroj mechanické

zdroje

energie,

mžeme

využíti

jichž

po-

výrob

k

náleží uhelné doly, jejichž zásoby

síly,

spotebou a zcela budou jedenkráte vyerpány. Na rozdíl od tchto vyerpatelných zdroj energie, uložených v pravku zem a kulturním lidstvem spotebovaných, jsou zdroje nevyerpatelné, mezi které na se však zmenšují stále rostoucí

jist

prvním míst poítají se ložiska

vodopád

t,

zv, bílého uhlí

obnovované posledních vody pírodV 50 letech kolobhem v se lidská spoteba uhlí zdesateronásobila a dostupuje 1000 milion tun ron. Tím stoupá cena

ili vodní síly

ek,

a

stále

zásob »bílého uhlí«, významu vodních rodní hospodáství s

si

lidstvo teprve

pro ná-

sil

musí uvdomiti

mizejícími zásobami uhelnými. Podle pibližného

rozpotu možno zužitkováním vodních v celé

Evrop

teprve

asi

asi

36,641.000

6*;'y'

(2

mil,

k.

dopadl odhad vodních

koských s.) sil

sil

sil,

z

zužitkováno.

získati

ehož Stejn

ve Spojených Státech

Kanada se odhaduje na Amerika asi na 18 mil. k. s., v Africe, zemi nejvtších vodopád, ítá se 35 mil, k. s., dohromady tedy na celém svt 150 milion koských sil, K srovnání obou pramen energie po-

Amerických 25

mil. k.

(37

s..

slouží údaj, že

mil.).

Jižní

300koová

parní lokomobila vyrobí

55

kg uhlí jednu koskou

z 3-8

po jednu hodinu,

sílu

ili jedna kcíiská £íla stcjí lu za rek 273-6 q uhlí,

svta roní tžbu

takže nahradí veškeré vodní síly

nebo

uhlí tyikráte,

obnáší cca 4100 mil, tun uhlí.

Kolik milion lidských paží nahradí tyto parní a vodní stroje? Kolik práce vykonají k užitku lid-

Le

stva?

hradily

vodní

úpln

uhlí,

vídající stoupající

n

po úplném využití by nenanebo uhelná produkce, odpo-

síly ani

spoteb, není nahrazována

rychlým zužitkováním vodních

a nafty

i

a vodních

chanické

národ

stej-

Vedle uhlí

sil,*

pírodních plyn, jako vyerpatelných, sil jako nevyerpatelných zdroj me-

síly,

rzných

ohlíželi se proto vynálezci

pramen

o otevení nových

energie.

Po-

mýšleno vedle síly vtr na energii pílivu a odlivu moského, využitkovanou moskými hydroelektrickými centrálami, kteréžto oba prameny mají spolenou vlastnost nestálost a omezenost na urité

Dalším zdrojem zužitkování schopné energie slunení svtlo, které je vlastn pvodcem vodenergie v uhlí, naft, plynech, vtr, pílivu

kraje. jest

i

vbec

pozemské

proud, jako Jde o bezprostední zužitkováni svtla sluneního sluneními motory, které využívají k poho-

ních

vší

živé

i

neživé

energie.

nu páry, vznikající v parním

kotli,

který se nalézá

v ohnisku obrovských reflektor sklenných, sbírají-

slunení paprsky a otáejících

cích

se

tudíž

za

sluncem. Toto využitkování slunení energie bylo Jelikož není všechno

lými kotly,

Wolfovými jakož

i

dnešní evropská

dokonalejšími

tžba

škeré evropské vodní

56

zužitkováno málo

uhlí

lokomobilami,

uhlí

síly,

s

ale

i

mén

generátory to,

dokona-

dokonalými

plynovými,

je

dvojnásob nahraditi ve-

kdyby byly všechny zužitkovány,

na nkolika místech prakticky zavedeno, ale nenalezlo

valného rozšíení.

Všechny chází

tyto

pokusy zastiuje zpráva, která do-

mne soukram

z

Nmecka, V

Halle založen

byl minulého roku spolek pro reformu

nmeckého

národního hospodáství, kterážto reforma spoívá

na technické vymožeností prvého ádu, která, kdyby osvdila, znamenala by nejvtší pokrok tech-

se

niky všech dob, zastiující

i

vynález parního stroje.

Nejde o nic menšího než o nový nevyerpatelný a neomezený pramen energie, který se podailo otevíti a jehož monopoHsaci, na

základ

patentovaného, doporuuje spolek jediný obrovský pramen

píjm

stroje jím

nmecké

íši jako

k uhrazení všech

válených škod. Dle prospektu hallského spolku jde o obrovské zvýšení národní produkce

nmecké

na základ nesmírných množství nové energie pírodní.

Monopolisováním výroby energie státem chce

monopol

mže

vynese snadno ji

z

nouze

daové

reformy,

nebo

íši nahraditi veškeré ostatní

dan,

spolek dosáhnouti hluboké

ron

15 miliard

i

více a zachrání

dluh válených. Dle methody spolkem

patentované

mže

monopol

»íšský

(Reichsenergiegewinnungsmonopol)

potebnou trickou, svtelnou

lou íši

energií i

energie«

zásobovati ce-

mechanickou a tím

tepelnou,

i

elek-

Methcda spoívá na

blíže v prospektech vyložené a

obrázky doložené

transformaci teploty vzduchu v energii mechanickou, stroji,

ehož dosáhne jichž

se snadno obsluhovatelnými modely v práci spolek pro reformu

nmeckého hospodáství

mže

pedložiti.

Jelikož

spoteba energie v íši velmi znaná a nevyhnutelná poteba výrobku pro každého obana, je pi rozmrech výroby výrobní cena velice nízká je

^7

á lze mluviti zde opravdu o lidové sile mechanické.

Monopol

státní,

zvlášt ale svtový, by ml, bez

ohledu na proveditelnost, dalekosáhlé dsledky. Zbavil by národ uhlí, jehož dolování vyžaduje si

ron

nesetných obtí, zneišuje msta a obydlí.

Veliká elektrická sí, spojující jednotlivé centrály,

k

jichž

snadné obsluze staí válení

invalidi, zbaví

íše všech komín, lokomotiv a mnohých uhelných dol. Uhlí by se nejvýše zpracovalo na dehet, jako surovinu nejvtšího chemického prmyslu a odpadek, koks, by se zpracoval ve vysokých pecích železáren.

Dle popisu

prospektu hallského spolku

stroje v

o využitkování

jde

proudu vzduchu, vnikajícího

otvorem do uzavené nádoby, ze které odtéká dole voda. Stroj za

12

s

m

vysokým reservem,

vteinu vytee 240 krychl.

1

metr

z

nhož

vody, dává

proud vzduchu, který otáí kolem vzdušným a skytá 1000 k, sil. Celá íše nmecká se 70 mil, oby-

potebuje pi denní spoteb 10 k, s. na hlavu 700 mil, k, s., na které staí 30,000 vzduchotsných

vateli

komor popsané více

velikosti,

jedné komory, a tchto

et

nebo

mže býti pohánno

vzdušných kol za sebou proudem vzduchu býti

pipojen za

komor

sebe.

mže

libovolný

pK)-

Proud vzduchu, pe-

nášený na vzdušná kola, staí nejen na naerpání

vody do vyprázdnné komory', ale dává ješt znaný pebytek, kterého lze použíti k zásobování celého Nmecka. Mechanická energie tímto strojem získaná transformuje se z tepelné energie vzduchu,

ochlazeného

uvedením

v

pohyb

ssací

komorou,

nejedná se tedy o žádné perpetuum mobile. Rozpoet v prospektu s nmeckou dkladností uvedený, poítá

58

s

cenou výrobních stroj a centrál

1000 mil, marek a se ziskem 1

k.

15 miliard marek

s.

úrok,

38%

pi cen 6

(10%

feniku za

amortisace,

5%

udržování a obsluha).

Referuje zcela objektivn o obsahu leták spolku

pro reformu národního hospodáství, nepehlížím nikterak technické slabiny projektu bijící do oí.

Nejde mi o telnosti

kritiku

proveditelnosti

i

neprovedi-

patentovaného stroje, ženoucího na&sáva-

ným vzduchem

motory, jde mi o

dkaz,

že princip

podstatné reformy národního hospodáství pová-

leného musil by býti toho druhu pevratným technickým pokrokem zahájen, a tím o další dkaz revoluní

síly,

spoívající v technických pokrocích

druhém míst o vyzdvižení obtíží, které by se stavly v cestu uskutenní podobného projektu, kdyby byl teba technicky, t. j. teoreticky praka na

i

ticky naprosto bezvadný. Již celý oficielní

vdecký

svt, representovaný universitními a technickými fakultami odvislost

pírodovdeckými,

odložil

od kapitalistické buržoasie,

by stží

svojí

znan

inter-

essované na odvrácení katastrofy té váhy, jakou by byla reforma hospodáství s úplným vylouením uhlí, parního stroje a snad i vodních sil. Což teprve

nejmocnjší zájmové skupiny!

Uhlobaroni, strojí-

renské kartely a p. Chci tímto nebezpeím, které

stojí

v cest ka-

ždému skuten epochálnímu, technickému pevratu, ukázati znovu na prvoadou nezbytnost zájmu organisovaného prolctariátu o technické pokroky,

mohou míti v záptí tak prmyslu a pímo ohrožovati

které

citelné

pevraty

existenci

v

velikých

odvtví s jejich dlníky, stejn jako mohou míti v záptí prospch této tídy. Socialistický proletariát, odchovaný vdeckým socialismem, zná hlu59

boky revoluní vliv mnících se produkních prostedk na formy výrobního systému a na život dlnictva, ví, jak psobilo svého asu zavedení parního stroje do anglických prádelen, jak pivedena tímto vynálezem koncentrace výroby a jak deceiitralisace prmyslu, kterou by umožnil šíící se elektrický pohon stroj, napájených proudem hustých rozvodových sítí pespolních centrál elektrických, V obraze, jaký by skytala souasná kapitalistická spolenost v den zavedení státního monopolu na výrobu laciné energie mechanické,

njší

dkaz pímo

máme

nejnázor-

revoluního vlivu náhle zlev-

nných, výrobních prostedk a práv naivnost, s jakou zavedení podobného monopolu výbor spolku pro reformu národního hospodáství co

samozejmou

nmeckého

letáky posílá do svta, neznalost

etní na prospektu podepsaní chlubí, neiní z nebezpeí jimi projektovaného žádné nevyhnutelné dohledné reživota,

s

jakou

reformátoi se

ti

pímo

voluní zvrácení stávajících pomr a mže býti pi dalekosáhlém vlivu všemocné kapitalistické spolenosti pi vší lákavosti pro fiskus od ohrožených obor výroby ješt zažehnáno. Revoluní mezinárodní proletariát má ale v tom o dkaz více, že technika je nejúspšnjší zbrani úspšného boje hospodáského po válce, dozor nad jejim vývojem prvni povinnosti a že pokus o zasaženi do vývoje toho neni utopii.

Ale podobných nebezpených problém s revoluní silou, determinovanou zmnnou technikou, jest více. Látky výživné, nejdležitjší v každém ase, jsou uhlohy dráty; škrob mouky a brambor i

cukr.

Rostlina vyrábí

si

tyto

látky v

zelených

ástech svých syntesou, vlivem ásti sluneního

^0

svtla a prostednictvím zelen

z

listové,

Tvoení

kysliníku uhliitého, souástek vzduchu.

uhlohydrát v rostlin

se

rostlinného

je

vody a

základem veškerého

živoišného hospodáství. Nelze do-

i

pevratu, jaký by znamenal objev, že tato syntesa dvou v libovolném množství ve vzduchu mysliti

obsažených

vlivem

látek,

dala by se

svtelných,

ultrafialových

paprsk

provozovati v laboratoi,

rostlinnou buku a dokonce snad v továrnách na libovolném míst, v každém potebném

mimo

Fantasie básníka

množství.

pokoušela vylíiti

se

svt bez hladu a pevraty podobným vynálezem zpsobené v celém obydleném svt.

zemdlské

Pražský profesor niky,

Julius

Stoklasa,

deské akademii

vd

fakulty

pedložil první

již

r.

eské 1910

techví-

zprávu o pokusech

toho druhu. Fotochemickou syntesou podailo se

mu

slouiti

sílaných

pod vlivem

ultrafialových

paprsk, vy-

kemennou lampou, kysliník

uhliitý a

vodu za pítomnosti louhu draselnatého bez zelen listové,

V mdné,

poniklované misce, uzavené

slídovou destikou, do které vedeny látky k slouení urené, vystaveny

lampy a daly

cukr, který se

lišil

temi trubkami úinku rtuové

od pirozeného,

že se nedal na líh. To by byl zaátek prmyslové výroby cukru a mcuky o nic mén významnjší pes to, že je spojen s obtížemi výroby koalky z umlého cukru, Prof, Stoklasa ml za války významnjší úkoly a nevrátil se asi již ku vdnému, ale pro zemdlské fakulty nebezpenému problému syntese pctravin ze vzduchu. Jest však tžko^ dokresliti obraz lidské spolenosti, která za potebné výživné látky nedkuje již roním poasím a zeleným rostlinám pdy, ale v zkvasiti

61

neomezeném množství vyrábí si je elektrickým proudem v každou dobu ze vzduchu. Zemdlství by se zamstnávalo nadále jen pstováním specielních

bylin

a

zelináských

nebylo by

rostlin,

teba pstovati ani obilí ani brambor a epy, cukromlýny by se zmnily v elektrické továrny i na umlý škrob, cukr a snad i bílkoviny. Jak je vary

lákavá kresba takto technikou zrevolucionované lid-

mže

ské spolenosti, živící se vzduchem, tak

pinost

ped

v uvážení, že ledek ilský, dovážený tisíci

lomi

Ameriky,

z

uto-

nejvtší rozhodností odmítnuta

býti s

její

továrnami

vyrábn doma

proudem,

a

ped

válkou

dnes etnými, obrovskými

je

ze vzduchu elektrickým

válkou, ne dlouho

práv ped

Stoklasovými pokusy, tvoila možnost výroby ledku

téma pojednání o nic praktitjších, než jsou jmenované pražské pokusy a o nic bližší utopiím svta z

r.

2000,

A

zase

je

zde uvedena zpráva

nejen pro

ta

doklad prvoadého významu technických vynález

na hospodáské a sociální pevraty, ale aby dovozcna byla dležitost snahy odstraniti dosavadní

netenost dlnictva

vi

technickému vývoji.

Shrnuji: Neustálý vývoj techniky a zvlášt ob-

jevování se nových a nových pírodních

sil

zuži tka-

jících

výrobních prostedk, který podle Marxovy

teorie

djinné tvoí základ

mr a ních,

jimi

i

i

názor mrav-

filosofických, jest dílem práce

cílevdomého technických badatel, vy-

nálezc, inženýr

i

níky, obsluhujícími

proletá.

vlastnických po-

základ všech lidských

náboženských

a snažení

zmn

zdokonalení, provedených ty stroje,

Vítzství nové

vesms

techniky

tedy dílem

možno

pipravovati, íditi, urychlovati a timto

62

dltudíž

zpsobem

možno

odstraniti staré

pomry,

související sé sta-

rou technikou, starými výrobními prostedky. Hnutí politické, založené na historickém materialismu, a snažící se odstraniti kapitalismus, jako

národohospodáský systém, vykoisující dlníka a jako aristokratickou formu systému demokrati-

tjšího, který

nou

hnutí klade na místo kapita-

toto

lismu, socialismus,

musí

býti postaven

na jednot-

taktiku: ízeni technického vývoje vlastni moci

tídn uvdomlého Nová

proletariáíu.

a mezinárodn organisovanéko Internacionála,

jako mohutná

instituce socialistického hnutí celého civilísovaného

nesmí zaujímati

lidstva,

vi

technickému vývoji

vícemén interessovaného diváka

postavení

zají-

mavého divadla registrujícího jeho fase a smiujícího se

s

jeho následky, ale musí uiniti

vdecké

badáni a jeho technickou aplikaci na pizpsobení

pírody blahu lovka svou nejvlastnjší musí

zbraní,

založiti

CHRÁM PRÁCE,

který

zájm vážn

badání

osvobodí výsledky

kapitalistického t.

monopolu

a

zbaví

technického od je

výhradnosti

zv. nesvobodné studované inteligence,

intelektuelní,

co

pe-

pedpokladu výhradnosti

zájmového vlivu kapitalistické spolenosti a ji vydržovaných vdeckých ústav. O badání podobného dosahu, od jichž zdaru nebo nezdaru závisí celá další existence výrobního systému kapitalistického,

možno íci

oprávnnost snah imperialistických a odstranní války jako zápasu o svtové trhy obilné, musí býti všemi prostedky probuzen nejživjší zájem revoluní dlnické Internacionály, nebo techniku a významné produkní konec

i

konc

i

63

síly jejích

pckrok nutno

cích, mobilisovati je

dáti

do rukou pracují-

pro vítzství socialismu.

v.

Vdecká

církev práce

vším, co zde bylo uvedeno, má býti dovozcn Tímvýznam instituce mnou navrhované a velikou

mocí obdaené, která z nejvlastnjšího zájmu by dbala o nikým nerušené a nestranné ešení technických a vdeckých problém té váhy, jako synmechanická energie. Je teba, aby existoval veliký mezinárodní ústav

tesa potravin a nová, lidová,

pro technické badání a podobné, pro celé pracující

významné problémy, jichž hlavním interessentem je dnes mezinárodn organisovaný pro-

lidstvo

letariát,

dlníci rukou

úkol práce

i

hlavou celého svta. Že by

práv nadhozený nezstal jediným

a

posledním úkolem takového mezinárodního ústavu

vdy

tom není sporu. Psychologické studie z hospodáského života amerického uence prof, Míinsterberga, inženýra Taylora a jeho etných žák, ukazují na prvoadý význam objektivního pezkoušení technicky aplikované psychologie a fysiologie, vykonaných pokus za úelem lepší organisace lidské práce pro dokonalejší úpravu hospodáského života pováleného ve všech státech. Rovnž tak volba zamstnání dle schopností

pro

o práci, o

toho kterého

lovka, základ

pocitu životního štstí

odvtví lidské práce psychoohledem na majitele pracovních schopností a nikoliv na jich kupce, a rovnž tak i organisace práce v zájmu prodávajících, tento nejcennjší národní statek a nikoliv v zájmu všemocných kupc, vdích osobností toho kterého národjeho, studium všech

logy a fysiology

s

ního hospodáství, 5

to

dv

kapitoly, které volají

65

po

skuten vdeckém

a technickém, praktickém

e-

šení nezaujatými muži. Studium djin rzných, pro celé lidstvo vysoce zajímavých vynález ukazuje, kterak jsou rozešení nejdležitjších poteb lid-

ských ponechána

náhod zájm

toho kterého

uen-

zamstnávají asto souasn na rzných místech svta neodvísle nkolik badatel, kteí by neplýtvali zbyten svými schopnostmi, kdyby ešení podobných otázek bylo vedeno jednotnou vlí a jednotným programem, který by zárove vyluoval, aby se mohla vda zabývati romantickými zajímavostmi specialístického šosáka, díve a ze státních prostedk, jichž by se dalo obrátiti na studium významnjších a asov jších, všeobecn dležitých ce a vynálezce, kterak jednou studovány

problém vrstev a

zvýšení prmrného blahobytu prmrného štstí lidstva pímo

lidových se dotý-

vynález, které dnes leží v rukou chudých vynálezc. Mezinárodnost podobného ústavu by souasn pivodila jednotu celkového svtového hospodáství, nebo by asem urila pro každou výrobu, pro každou ást uhrazované svtové poteby pro lidstvo nejvhodnjší místo, nejlepší využití bohatství kajících

všech národ, nejzpsobilejší technickou methodu jeho výroby.

malé tídy nadvlády

Pak by nebylo možným, aby zájmu byly obtovány tisíce pro udržení

lidí

a

monopol nkolika

ziskuchtivc na

svtovém trhu, která se jinak udržeti nedá než obtováním milion život lidských a niením miliard

svtových statk,

Proletariát

nemá

tém

žádné viny na tom všem,

co se dnes dje, tebaže pohnutky, ležící ve vývoji kapitalistické výroby,

66

iní

to

djinn nezbytným

faktem.

úinné prostedky,

mu

že

poznal,

Proletariát

chybí dosud

by mohl psobiti na vli

jimiž

vládnoucích, kteí tuto válku chtli, Jimiž by je

mohl

aby

donutiti,

síly.

se klamati a

Stará Internacionála

stedk k zabránní že se

neodvratn

mírovým snahám peceovati

se podídili

Neteba

Internacionály.

nemla

mimo varování

válce,

blíží,

ve své ruce pro-

nemla

všech,

nijakého vlivu na

k míru omlouvá i omyl nkterých horkokrevných jedinc, kteí peceujíce své organisace a své revoluní prostedky, domníudálosti. Jejich láska

vali

se,

že Internacionála

útchou budiž jím v

jich

nevinni na tom, co se

zmže

tento úkol

i

—

zklamání, že jsou naprosto

dje ped

jich zraky,

Z poznání své bezmocnosti musí sob vzíti nauení o mezích moci každé mezinárodní dlnické organisace, která nemá jiných zbraní, než mírumilovné nadšení svých Internacionála

se

len.

spokojila

Jest

jisto,

že stará

ízením a kontrolou

denního zápasu jednotlivých v ní spojených socialistických stran,

vtšinou mzdovými

pávajícího. Vysílena

boji se

bojem v dílnách a na

vyertrzích

as

ani práce, v obcích a parlamentech, nemla Povinsil na obrovské úkoly mezinárodní politiky.

nost postaviti

doma dostatenou odborovou

litickou

organisaci, bránila

získali

správné

informace

a po-

vtšin vdc, aby si o pomrech v soused-

Osudy eskoslovenské sociáln demostrany na foru mezinárodních kongres

ních zemích. kratické

socialistických jsou

dokladem

obtíží, které jsou spo-

jeny se spravedlivým a všechny uspokojujícím

šením etných

e-

velikých mezinárodních otázek, kte-

ré pivodily válku a ukazují na

nemožnost

jich

pochopení, neku-li smírného rozešení mocí mczi-

67

národního

proletariátu.

socialistického

Renner, jedna z nejjasnjších dnes hlav sociální

Poslance

nmecké

demokracie rakouské, napsal správn, že

žádný odborá neodvážil by se s takovou výzbrojí vyhráti mzdový spor v malé zemi, jakou mla Internacionála proti imperialismu a militarismu celého

svta

ped

válkou:

obasné mezinárodní kongresy

a registratura sekretariátu v Brusselu.

Kdo by chtl

s

svtovou známou formu

touto výzbrojí zastaviti

válku, nejsilnjší dosud v djinách

organisovaného

násilí, mobilisující

vci, stroje a stavy duše, lenec.

A pohlédne

jen v jediném

a zatají se

je naivní

stejn

lidi

jako

dcko nebo

ší-

za kulisy píprav k této válce

prmyslovém odvtví jediné zem dech. Tu nezmže nic

mu ohromením

ada neorganisovaných kazatel míru, a jest jich pesvdení sebe vášnivjšími slovy hlásáno. Jediným nauením ty válených let musí býti poznáže budoucí Internacionála bude zcela jinou a novou organisací, zcela novou formou kolektivistické moci, má-li vážn s ní býti ve svt poítáno, má-Ii psobiti na kroky djinného vývoje mšáckého svta podnikatelského, objímajícího celý obydlený svt a vyzbrojeného všemi vymoženostmi ní,

nm

postupn vyhospodáskou svobodu tíd a národ. Tato válka jest jen kapitolou nekoneného lid-

lidského intelektu a chce-li na nutiti

ského válení a nemže býti proto náhle a pro vždy odstranna. »Nebojují války kterákoliv zvíata, le dravci toliko; ani ti pak nebojují mezi sebou, nýbrž s hovady rzného rodu; a bojují svými zbranmi, ne jako my stroji vymyšlenými ábel-

ským umním;

ani zase z leckterých

píin, nýbrž

pro plod nebo o krmí; naše pak války pocházejí

68

namnoze bud ze ctižádostí nebo z hnvu nebo z libosti, neboli z podobného ducha neduhu. Naposledy nevystrojují se na vespolnou záhubu po tolika tisících se hlouíce jako my již,« Tak karakterisuje uitel národ, Komenský, válenou náklonnost lidskou a odhaluje nejhlubší koeny tžce vyplenitelného

válenictví

uvážil.

Nemže-li

které

lidského,

bezmocnosti Internacionály

vi

mnohý

karatel

svtové válce ne-

a nechce-li Internacionála práce

zbranmi válících

vyzbrojiti se barbarskými

nesmí se omeziti na

slova a ideje,

vyšší dosažitelné poznání

pomr

vojsk,

musí nej-

ale

postaviti

do slu-

žeb své snahy o smíení protiv, aby se mohla

státi

mocným faktorem mírových jednání, jakým je ímsko-katolická církev, pes dlouhý úpadek nkdejší své moci.

Internacionála práce musí se

ným

asem

státi

faktorem v zabránní válek, musí se

státi

mocváž-

moderní doby, náboženstvím technické kultury, které musí nastoupiti na místo starých positivních náboženství. Sociali-

nou

autoritou, jakousi církví

stický

proletariát

musí se

státi

z

organisace pro

uspoádání výrobních a pracovních podmínek jedné tídy,

institucí,

celého lidstva,

která postaví práci všech tíd,

na zcela nový základ, která bude

odhmotnní a zduchovní ba i zbožlidské. Musí uiniti práci souástí

pracovati k

štní vší práce

náboženského kultu lidstva a jím nahraditi pežilá

Každá práce, která znamená tvoení njakých všem prospšných nových hodnot, je svanáboženství.

tá

a proto mezinárodní socialismus, jako organisace

všech pracujících,

mže

býti náboženstvím lidstva

dvacátého vku, Silvio Perozzi ukazuje správn, že socialismus

má

charakter vlastní

každému nábožen69

ství,

víru v možnost absolutního štstí každého je-

v potení vší chudoby prací. Podstatou svou socialismus ddictvím kesanství, z nhož mno-

dince, je

hé vlastnosti pejal. Tak

o sjednocení všech

pyojetí

d-

lidských ras, svobodu hospodaení, absolutní

vru

v

konený

definitivní triumf

ostatními náboženstvími, soucit

Socialismus

mže

s

svj nad všemi

utrpením chudých.

tím spíše nahraditi nábožen-

v dob, kdy vrcholí kulturní vývoj všech píslušník náboženství, rzných vyznání, v jednotné ství

touze po novém,

ist

kulturním náboženství,

ist

ideovém a etickém, které peklene všechny náboženské, sociální a kulturní rozdíly dnešního lidstva.

Kulturní vývoj vyvolal potebu jistého širšího

spoleenství pracujícího lidstva, než byly dosavadní církve,

spoleenství daleko úinnjšího než ve-

Tomuto

škerá dosavadní positivní náboženství.

šir-

šímu a hlubšímu spoleenství odpovídá mezinárodní církev pracujících, která

pevezme

mže

ních náboženství všecko co

z positiv-

petrvati jejich

nynjší rozvrat, specieln ideu všelidského spoleenství v práci, jako podmínku všeho dalšího kulturního

sblížení

lidstva, jehc

národ

a

ras;

snahu

o

povýšení

zlidštní ze stavu zvíecího k vyššími:

typu, dosažené osvobozenou prací.

Musí podporo-

vat vývoj skrytých kultiu-ních schopností všech ná-

rod, objevovati nové energie podporovati a spojovati

jejich

všechny

ladem

jejich

ležící,

snahy k

vzájemnému sblížení a porozumní, pracovati pomalu ku pokojné hormonii lidstva v celém svt. Dle mého soudu nesmí z kesanství pevzíti a musí nadobro odložiti netenost k veškeré intelektuelní inností, af vdecké nebo technické, která sice

70

neodpovídá náboženské víe katolické, ale mu-

jedin vyznaovati socialismus jako nábožen-

si

skou víru moderního racionalismu. Musí se konstituovati v Internacionále práce jako církev nejvyšší

hospodáské moci a musí do svých služeb veškeré vdy a

dosažitelné politické a

k tomu

cíli

vzíti

techniky, které lidský intelekt poznal a lidské srdce oteplilo. Chce-li socialismus zasáhnouti

hloubji do

spolenosti lidské a míti podstatný vliv na organisování, musí se zbaviti

ckého,

její

hlavn svého

pe-

teoreti-

karakteru a musí prakticky

registrujícího

zasahovati do všech otázek, zahloubati se do všech

problém

organisace

i

techniky lidské práce a lid-

ského soužití všech pracujících.

Musí

nastoupiti na místo kesanství, Jehož

je taktéž

zbožnným

Bh

lidským intelektem, potebu-

jícím ochrany proti pírodním silám a má mnoho spoleného s bohem církve práce, jakýmsi Nejvyš-

ším Inženýrem,

tvrcem

a konstruktérem

svta,

který z dlouhé chvíle ho stvoil, ponechávaje lidem jeho další zdokonalení. Je to

Bh

stvoený k obra-

zu inženýra, snažícího se ovládnouti veškeré pí-

zbožujícího hrdý zákon rozumu a vnucujícího zákon tohoto svého intelektu celé pírod rodní

kolem

síly,

sebe, vyjímaje své duše.

Vda pro

iní

pstovaná v

vdu pstnou, vdu služebnou

poteb

církví socialistické není

není to idolatrie

vdou

vdy, nebo

nejvšednjší a nejvšeobecnjší

lidské, práci.

Církvi práce jde o nejúel-

njší pstování nejpraktitjších

vd

technických,

opení a ochranu výsledk jí podporovaných badatel politickou mocí nejvtší a nejsilnjší organisované tídy spoleenské, proletariátu, dlník rukou i hlavou, jest to pokus o uskutenní nejvto

ších idejí lidstva

drobnou prací milion, 71

Bez drobné práce, bez pesn rozvrženého programu úkol všech len organisace, nedodlá se žádná velká idea úspchu. Nestaí sebe vyšší myšlenka o tom, jak uiniti lidstvo šastným. Sebe nadšenjší horování

je

zastíráním nepracovitosti.

Církev práce nechce proto

ním jichž

vících nadšených ue-

nadšenjších pracovník, popudem k práci je práv velká náboženská

jejím,

myšlenka.

daleko

ale

Vící

církve práce nutno neustále vy-

chovávati ku vtší a

úelnjší

nosti a tuhosti ve sledování

V

takové církví

svtem

V jíž

je

teprve

dsled-

pracovitosti,

vdích

idejí

práce,

potebná moc, otásající

až do základ,

polovici

XVII,

století vyšla

v Belgii kniha,

je-

autor ani tiska nebyli udáni; kniha ta nesla

název:

»0 náprav vcí

lidských porada obecná

k pokolení lidskému mimo jiné pak k

mužm

v

Evrop ueným, pobožným a mocným «, Autorem knihy uren Jan Amos Komenský, který v ní vyzývá

lidstvo,

aby se sjednotilo k vystavní nového

chrámu Šalamounova, pravzoru spravedlnosti a lásky, kde by národové zapomnli na svá zášti, sekty na svoji nenávist, školy na svoji marnost a

provádli spolu dílo nekoneného pokroku a míru, který tvrce

svta ukládá svému stvoení,

Ve chrámu Šalamounov by se lidstvo usnášelo ped oima Božíma pobožn, jak by pracovali všichni lidé za jediným cílem spásy pokolení lid-

ského, kterak by

svt

zbavili stranictví a rzností,

zlovle a jak by všechny svedli k prosté snaze o spasení všech po všech stránkách a pivedení všeobecného míru. násilí a

Roku

1717

sestavil

slavný

Andersen stanovy svobodných 72

theolog

zedná

Jakub a pijal

hlavní zásady z knihy

jicJi

strun

Panergesia.

jak

založil

ji

Komenského, zvané

Obnovená

hrab

jednota bratrská,

Zinzendorf

nmeckém

v

Ochranov, mla taktéž zásady Komenského na svém štít a pála si stejn jako svobodní

uinn

zednái, aby

km

nesnášelivosti

byl konec

odvkým

fanatismu.

a

návy-

Komenského

»Chrám Šalamoiunv« byl navržen jako výsledek všech jeho vdeckých, vychovatelských a býti mly dovršenáboženských snažení, v ny a zceleny všechny vdomosti nejvtšího pan-

nm

sofa.

Na spolené

konferenci odborových organidlnické strany anglické v Nottinghamu usneseno r, 1917, tedy dv st let po Andersenovi, aby opaten byl obnos na zízení Chrámu práce, ve kterém by se konaly schze mezinárodních delegát organísací dlnických. Chrámem práce má býti položen základ k sací

mezinárodní

politice

dlnické

internacionály po

Jako palác míru v Haagu

válce.

smíení rzných které

zplodily

nésti

est

zájm

válku,

práci,

tak

sloužiti

kapitalistických

má Chrám

jako základu

má

stát,

práce pi-

vného

míru

lidstva.

má býti v budoucnosti ctno, jako dnes majetek, co má být nejvyšší mocí tohoto svta, bude práce tlesná a duševní, jejíž realisací je všechno, co nás v život obklopuje, Jediné, co

ctí

se

a která

je

nejvyšší objektivisací lidských bytostí,

lidských duší.

Všeobecná pracovní povinnost

je

prvním dsled-

kem této revoluce. Povinnost každého zdravého lovka, pracovati na spolených cílech svto73

vého hospodáství, spojuje život a práci v pai mní do základ tvánost dnešního kapitaUstického svta, kde vodní, nerozdílnou jednotu

tžce pracují, umožujíce tím sladkou zahálku druhých, silných jedinc. Všeobecná pra-

jedni

povinnost

covní

je

první

podmínkou

dalšího

rozvoje lidské kultury.

Chrám práce má

stediskem této nové nové socialistické církve

býti

kultury a civilisace,

náboženství práce,

V Chrámu

práce nechtl bych vidti jedin

zástupc demokracií všech nástát, ale hlavn stedisko mírové in-

shromaždišt

rod

a

lidstva a souasn stedisko vdeckého badání ve službách odstranní národních a mezinárodních nedorozumní, zvýšení blahobytu a nosti

štstí lidského, místo mobilisace všech intelek-

pracovník lidských ve službách všeho

tuelních lidstva.

Podobn

jako nesetné specielní ústavy

decké, založené státy pro

rzné úely, zvlášt

vdy válen technické, musí nný ku Chrámu práce zavázati si

pro

vdecké

nejlepší

v-

pile-

ústav

na celý život badatele svta, kteí by za

podpory Internacionály urychlovali svým badáním vývoj pírcdn vdeckých a technických

pomcek

zliidštní

lovka, zavedení »svtla

pravdy, míru a pokoje ženosti

i

všemu ostatnímu svtu cestami

širými a v

a

tedy pravé jakési blai

zpsoby

Bohu mocnými «. (Komenský,)

Hlavním oborem jeho studia byla by práce a život pracovník. Na mírovém kongresu, následujícím po této válce, budou hráti otázky hospodáské daleko vtší rolí, než pohtické, 74

i

Dnes ovládá

zem

se

a lid daleko lépe obchodanexemi; cly', smlouvami

ními smlouvami než o

mn

a surovinách lépe než vojskem. Po vál-

v níž se jedná o rozdleni hospodáské moci, bude následovati mírová smlouva, mluvící o clu, doprav, surovinách, ochran dlnictva. Otázky pracovního trhu a ochrany práce mají takový význam pro národní hospodáství jaiko škody války. Pakli jsme mli ped válkou mezinárodní ochranu dlnictva, musíme míti tím spíše po ce,

válce

mezinárodni

sociální politiku,

mezinárodní

ochranu práce, která bude stejn zatžovati a vázati všechny zem ochramným zákonodárstvím, ale postupujícím rychleji, aby dlnictvo,

sob

pející

radji národní ochrany, nalezlo v

mezinárodní ochran silný doplnk.

Chrám práce pevzal by

též

nozvoj

mezi-

národní ochrany práce a pokraoval by v dosavadní práci.

Roku

1906 byly

uzaveny mezi-

smlouvy o užívání bíléhoi fosforu ve výrob zápalek, o prmyslové noní práci žen. Mezi Itálií a Rakouskem uzavenai dohoda o národní

^

sociálním pojišování.

Ped samou

válkou pipravovaly se mezinoní práce mladia o desetihodinné maximální

národní smlouvy o zákazu

dlník

stvých

pracovní

dob

Mezinárodní

žen.

pro zákonnou ochranu dlníka pracoval na ochran dítte a domácí práce,

o

spolek

úprav

výrobách, jakož

pracovní i

doby v nepetržitých jed v prmyslové

o užívání

výrob.

úad práce v Bazileji, který by mohl pipojiti ke Chrámu práce, musil by

Mezinárodní se

75

podrobn

vyšetiti

pomry

aby

urychlil

ve všech prmyslomezinárodní ešení všech otázek ochrany dlnictva se týkajících. Jde o volné sthování se dlnictva, o sociální pojišování pracovní doby, hygienu práce, o-

vých

zemích,

chranu

dlnic

a

dtí,

pracujících,

o

organisaci

práce a jiná zákonodárná ustanovení na ochranu práce.

vle

vlád,

V Chrámu

práce

mírového kongresu k ešení sociáln politických otázek a, mírovou smlouvou dosáhnouti zlepšení ochrany dlnictva, musí býti dvodem a cílem úasti mezinárodního proletariátu na tomto kongresu. Chrám práce je nejpovolanjším stediskem pro založení mezinárodní ochrany práce úspšn provádné na základ studia života dlník hlavou rukou, schopností pracovních, a pidlení práce každému dle jeho zvláštních nadání a pání, za jediným cílem, aby práce nabyla onoho pvodního rázu doby pedhistorické, doby všehojnosti, kdy byla více hrou než námahou, aby byla osvobozena a pinesla scbeurení všem pracujícím, aby zavedli sob samosprávu své práce. Specielní studium djin práce lidské a techniky pracovní v Chrámu práce pisplo by nemálo k urychlení toho osvobození práce lidstva mezinárodním ochranným zákonoSlabá

použíti

i

dárstvím.

lepší

aby

shromažovali by

zástupci lidského pokolení všech se

tu

radili

o

se

nej-

národ,

»spáse pokolení lidského*

radovali se z osvobozené práce od ponížení a

útlak a z plod toho osvobození, pokrok badatel všech národ, kteí by na tchto církev-

snmech i vdeckých kongresech podázprávy o svém psobení a nejdležitjších pokrocích své práce pro lidstvo. Financování Chrámu práce, jako nejvtší svtové vdecké a náboženské orgaaiisace, nebude dlati po válce obtíží, když již dnes mezinárodní nich vali

má

socialistický proletariát

ve vtšin, a mohl

míti ve všech vládách své zastoupení.

by Vedle

píspvk

organisovajiých

všech odborov a politicky

len

církve

bude každý

stát

ad

pracovníky své z fond ministerstva národní osvty a vyuování, ministerstva veejných prací a sociální pée. Z církevního majetku zrušených náboženství bude plynouti další znaný finanní pídl Chrámu práce, jako jedinému stedisku všech dobrofinancovati v první

voln odstoupivších vících starých církví. Aby se zamezila pílišná ochota ke hmotné podpoe, nepomrná upímnosti pro tendence ústavu, bylo by uveejování každé práce odod pijetí akademie všech pracovník tovelikého mezinárodního ústavu kolem Chrámu práce. Podporu pracovník, píslušných malým, nesvobodným národm, vezme si na starost vláda, která podporuje ústav v pímém pomru k upímnosti pro zásady jím sledované vislé

hoto

a více než spotebují

Troje z ústavu,

odmítnutí

její

píslušníci.

práce vylu,ujc praicovníka

aby krytí prací škodlivých,

t.

j.

stran-

nických tendencí, neslouživších osvobození práce,

svtovým jménem

ústavu,

bylo vyloueno.

Ústav bude se zamstnávati výhradn vdeckým studiem práce a techniky praicovní, napomáhající mírnému soužití lidí a národ. Vá-

17

léná technika je samozejm vylouena, vysmující ke zmírnní váleného nebezpeí a válených útrap. Pipuštny jsou práce k technickému znemožnní války, dále lékaúprava peství za války a po válce, jakož

jímajíc práce,

i

chodního hospodáství po válce,

lených poškozenc a výroby

vetn

práce vá-

protéz.

Celé lidstvo stane se inností této obrovské

mezinárodní vdecko-náboženské organisace,

je-

stediskem je Chrám práce, pánem pírody. Práce vykonaná parou a elektinou, jakož všemi ostatními pírodními silami, tisíckráte vtší jímž

a

vydatnjší než práce lidských rukou, práce

veškerých, lidským

j, spolu pracovati

s

dmyslem

sestrojených stro-

pracujícími zvíaty, musí sloužiti a

výhradn ve

službách všech

všem

lidí

a

užitených

vyrábti netušenou hojnost poteb, jež jsou pro život celého lidstva nutný, nebo které ho iní krásnjším a žitelnjším, jako to iní dnes luxusní poteby se životem

bohá. Nesmírné poklady ducha vynálezc souste-

dných kolem Chrámu

práce musí se obraceti na zlepšení osudu nejširších a nejbídnjších mas lidu. Dlník pedevším musí dostati vedle plného výtžku své práce spravedlivý

pímo

i

vykonané pírodními silami, lidstvem zotroenými, uritý na nho pipadající podíl erných otrok, kteí netrpí, když pracují za nho, tvoíce svtlo a teplo pokrmy pro jeho

podíl na prácí

i

život a ušetujíce

mu

utrpení vší bezduché práce,

Chudoba musí vymizeti

prací tisícerých stro-

j, které všechny musí pracovati pro blaho a štstí lidstva, jemuž náleží energie je pohánjící. 78

Píroda; která

hrzy, musí

vtšinu své

technikou

ztratila

býti živitelkou celého

lidstva.

Je-

din ped ní musí se vdné lidstvo sklánti, ped Bohem stvoeným k obrazu svobodn pracujícího a duši zvelebujícího lovka, pracujícího pizpsobení

na

pírodních

duši zlidštného

sil

zvíete.

Nikoliv v prachu váleti se

zbožovati

ped

zlatým telenapájené

tem

kapitálu,

krví,

jako pohanské modly, »Nikdo nesmí býti

vykoisován,

každému

ale

stroje,

cizí

se

musí

dostati

plného výtžku jeho práce. Práce sil pírodních musí býti rovnomrn rozdlena ve prospch všech lidí. Celá spolenost musí býti majitelem všech stroj, «

(Bed. Adler,)

práva, vykoisovati pírodu a

Nikdo nesmí míti lovka v ní pro

svj soukromý prospch. Každý vyšším

úelem

kem nebo vcí To

jsou

mulaci

lovk

svého života a nikoliv

je

nej-

prosted-

života cizího.

pikázání nového náboženství ve

rzných prorok

for-

jeho, náboženství mezi-

národní, socialistické církve práce, to jsou úkoly

Nové Internacionály

práce, proletariáiu sdru-

ženého kolem Chrámu práce. Ve vážné chvíli svtových djin vystupuje se svým positivnim návrhem, který je pipomenutím, opakováním cizích myšlenek ve zcela nové, moderní, konkrétní form. V dob, kdy se lidsívo snaží o rozešení sociálních

zek

problém

svého

a

základních

dalšího bytí

nikoliv

životních

v

klidu

otá-

labora-

nejhrznjšími zbranmi v rukou na nekonených bojištích celého svta, vraždou a plenním, kdy je lidstvo pitoí, studoven a dílen,

ale

s

79

nuceno umírati za leny jeho

ideály, které jsou tolik vzdá-

vlastních,

kdy

tichá

vdecká

práce

pro tyto jeho ideály ustupuje skromn brutálnímu násilí, které ji zapahuje ped svj vz, vyzvdám myšlenku nejvtšího uitele národ Jana Aniosa Komenského, myšlenku stavby velikého

národního

Chrámu Šalamounova, myšlenku mezizednástva,

jako

ddice Jednoty

ských Bratí, stavícího Chrám

e-

Práce v duších.

dozní hmní dl a rozplyne se ve vtru stelného prachu, bude první myšlenkou probouzejících se syn lidských matek, odha-

Až

kou

zkrvavené zbran své; spása pokolení lidského. Ta zjedná si pak sama sluchu všech vlastní vahou veliké a jediné nezbytnosti dalšího života na zemi a postaví spolen zujících

CHRÁM PRÁCE,

nikoliv v duších lidských, ale na zemí prací lid-

ských dlaní a duší lidskýclu

mozk

pro blaho všech trpících

VI.

Doslov ímského poutníka

Kde

má

býti postaveno stedisko nejvyšší a nej-

vtší budoucí organisace

lidstva,

dosažené po

tisíciletých bojích?

Kde má státi Chrám Spásy Lidstva? Odpovídám zcela rozhodn: v ím! ím! Srdce moje bije pí pouhém jménu zrychleným tempem, myšlenky se ítí nespotený mozkem, minulost, pítomnost a budoucnost se sváí ve výhni tchto velých proud myšlenkových v jediný pocit neznámé síly, pramenící

vdomí zdolaných záhad životních, snad u vdomí dosažené již vlády lidstva nad celým svtem ai nad jeho poklady a snad u vdomí snad u

píslušnosti každého

lovka

k tomu nekone-

nému proudu milion, tvoících

lidstvo

a

jeho

celé djiny ídí jedin ta vroucí touha po velikém množství podobných chvílí vystupovaného pocitu dosaženého cíle své

kulturu, jejíž

práce

—

umných

jediný patrný

úel

života všech roz-

lidí.

ím! Nejrznjší národové zde bojovali po pt set let na život a na smrt, nej-

dvai tisíce

vzdálenjší kultury a vyznání zde síly a slavila svá nejvtší vítzství.

mila

svoje

Msto,

jehož

pouhé jméno jako magický symbol svatého ohn neukojené lidské touhy je vnou písní lidského snažení, jehož djiny jsou nejvtší a

vn

—

nejtragitjší básní lidstva,

Není místa na celé zemkoulí, kde by stopy lidského ducha, význam lidského konání na je^

8Í

dinem míst byl tak dokonale koncentrován v celém svém pímo geologickém zvrstvení, jako v

ím. iny

podrobil

si

a myšlenky, tvoící lidskou kulturu, jíž

lovk

zemi a dal

jí

pravý význam,

tato nesmírná suma ideálních hodnot, kterou nelze ani) ísly vyjáditi, mluví v tchto místech eí draznjší, než kdekoliv jinde. Zde není místeka, není kamene ve zíceninách palác a chrám, který by nebyl potísnn krví obti zloin, jakých je schopen jen lovk, zrafinovaný kulturou a není statku, vyšlého z lidské ruky, který by tu nebyl uchován ve své nejdo-

form umleckého

konalejší

msto,

Žádné

mstnával rou jako byl

k

sem

žádný kus zemkoule nezaevropského lidstva tou mPo staletí byl cílem vší touhy,

fantasii

ím,

básníkm mstem cílem spásy

všechna

veledíla.

díla

ai

nebo pináší

osvobození z

lidského ducha

vší velikosti:

milionm poutní-

Slunce,

nutno se k

hích

a nade

vyznauje

nmu

se

ry-

stále vraceti,

novou látku duši a fantasii, povzbuzuje k pemýšlení, láká a dráždí nejvyšší krásou díla lidského ai božského. Není

opravdu vhodnjšího

stediska

pro

ve-

mimo

m-

které kdysi bylo stediskem nejvtší

sv-

crganisaci

likou sto,

stále

pracujícího

tové íše ímské, které po

lidstva

vky

bylo a je dcsud

sídlem hlavy nejvtší a nejrozsáhlejší

njší organisace

duší,

i

nejmoc-

vytvoené lidskou

papežství, místo vzniku, kolébka

císa

silou,

a pa-

nejvtších a nejslavnjších umlc a matka vd a umní, mající djiny, jež souvisí s djinami všech íší a mst celého svta. Kde jinde možno nalézti Chrám práce, než

pež,

vdc,

82

sídlo

mst

chrám, které v rukou papeže tomto zstalo pro Mazziniho chrámem lovenstva, snem jeho mlátí, plodnou pedstavou duševního pojímání, úhelným kamenem rozumové stavby, náboženstvím jeho duše? Jak by vším tím nev

mlo

býti

Kde

i

svobodnému

lidstvu?

dstojnjší shromaždišt pro zástupce svtové demokracie, než pod kopulí basiliky sv, Petra, nejvtšího chrámu kesanstva, který pojme 80.000 lidí, na míst tolika církevních snm, odkud jedinec asto ovládal neomyln celý svt s nejmocnjšími jeho vládci? Kde máte uzavené místo, na nmž mžete mluvitíi k statisícm, než kolem obelisk Slunce na námstí sv, Petra, obklopeném polokruhy sloupoadí Berniniho arkád. Kde naleznete jinde

naleznete

pipravené budovy pro

tisíce

vdeckých

laboratoí k historickému, filosofickému, fysiolo-

gickému, psychologickému, paedagogickému, sociologickému, hospodáskému technickému a probadání tisícerých otázek, souvisících s lidskou prací a její organisaci, k vykonání statisíc

pokus

pracovních, k

zaízení vzorných dílen

podmiuje správnou organisaci lidstva jménem jeho práce, než je

a pro vše, co pracujícího

dvma

tisícii velikými a svtlými nádvoími, 26 hlavními schodišti, 22 velikými sály a dvma nádhernými kaplemi, obklopený pekrásnou rozsáhlou zahrai-

Vatikán

s

jeho

pokoji, dvaadvaceti

dou!

ladem

Kde

naleznete vyššího použití pro

ležící

nejvtší palác

svta,

než ve

tento služ-

bách spásy pracujícího lidstva? Jakému úelu by papež dobrovoln postoupil své panství, ne-li církví,

která pejímá tolik

z

jeho upadají-

83

ího náboženství? národy Evropy jménem íma, tak nutno lidstvu vymoci prací Vatikán pro jeho budoucí

Jako Mazziní

volal

náboženství lidstva k dobytí církev práce.

»Chcete, aby vaši spoluobané stali se svobodnými?« táže se Mazzini, A odpovídá: »Zante jim vštpovati hluboký smysl vlastni dstojnosti,

nedotknutelnosti,

vlastní

vlastni

moci!«

Jménem

jejich

svobodné práce.

»Prohlašte slovy, jimž

které

sady,

mají

státi

lid

v

rozumí, mravní zá-

ele znovuzrozeného

lidstva !«

Tou zásadou

je

mi samospráva práce, právo

a povinnost radostné práce,

»Náboženství povinností,

je

jeho hlasatelem?

lidstva,

pevn

onch

práv,

zásad,

Náboženstvím tím

A

onch

sankcí

jest

onch

Práce.

Tím

církev pracujícího

Je

organisovaná svobodná práce lidská

ve svtovou demokracii seskupenou kolem

Chrámu

Práce,

V pat

kopule

sv,

Petra

teme

obrovskými,

mosaikovými písmeny tento latinský nápis; Ty jsi Petr (skála) a na skále zídím církev svou a Tob dám klíe království Nebeského, Práce, v níž vidl již Lassalle skálu, jest základní kámen píští, mezinárodní demokracie pracujícího

lidstva,

ta

zídí

teprve církev otví-

rající

království boží na zemi a v ruce pracu-

jících

dlník, stejn prostých

galilejský,

Dlník, 84

budou dány klíe tof

Spasitel

jako chudý

rybá

jeho.

lidstva,

hlasatel

nového

kesanství, jež brány pekelné nepemohou: Náho^ ženství Práce.

Práci bude spasen svt! Dlník

vrátí

ped Chrámem všech

také

egyptský

svcen. Bude

stojící

a všech lidských pracovních jemuž byl faraónem pvodn za-

energií

schopností,

obelisk,

práce, Slunci, velikému prameni

to obelisk Práce.

•)(U)(-

EGYPTSKÝ OBELISK Zlomek cestopisu technikova.

JANU SVOBODOVI

1917

Uveejnn

v »ervnu«,

roník

1918, sspen

—zái.

Nelze sob poutníka,

pedstaviti vtšího pekvapení pio

který po prvé vstoupí branou Sani

Borga na Svatopetrské námstí v ím, tvoící jakousi obrovskou pedsí nejvtšího chrámu kesanského. Není mnoho pohled na svt,

Angelo

z

které by obrovským

pedily pohled na kádami

tyadého

dojmem na

prostého diváka

tuto » rotundu «,

vroubenou ar-

sloupoví, ve dvou polokruzích,

spojených fa9adou chrámu

s

jeho

ncbetynou ko-

Námstí zdobí dv mohutné fontány podobvodopádm a mezi nimi ve stedu stojí jako

pulí.

né

vž

vysoký jehlovitý, rudý obelisk egyptskými hieroglyfy pokrytý, se zlatým kížem na vrcholu.

Jako technický román zní

historie tohoto žulo-

vého, z jednoho kusu tesaného jehlanu a není za-

jímavjšího kulturního dokumentu

osud

jeho v

nad srovnání

rzných dobách a tím získaných

vývoje inženýrské techniky a osvobozené ské práce

i

jejího úkolu ve

stupjí

lid-

svt.

Egyptský král Sesostris zasvtil rudý jehlan žujej ped jeho chrám; o výkonech egyptských stavitel vypráví první kapitola jeho románu o doprav a postavení podobných kolosálních staveb. Statisíce otrok egyptských faraón pracovalo pod krvavými bii v lolový bohu Slunce a postavil

mech na

nm,

stavli

silnici

k jeho doprav

ped

chrám, nasypali mohutný, naklonné ploše podobný násep, za pomoci

pdy síly

postavili

nhož

obelisk

egyptští inženýi

odkopáním

na podstavec za pispyní

týchž tisíc otrok. Tolik energie a krve lid-

ských dítek vynaloženo k oslav krvavého faraóna k realisaci jeho bizarního vrtochu a jeho úcty k Slunci. Kultura založená z

etných vítzných

na práci otrok, zajatc

tažení egyptských imperialí-

89

št, libovala

si

doprav podobných

ve stavb a

ko-

losálních staveb, o nichž v knihách Mojžíšových za-

chovaly se

Císa

nám

populární zprávy.

Calígula pivezl

pak jako koist své jej uprosted Pevezení do íma umožnjej

íma

egyptské výpravy do

svého velikého cirku.

a postavil

no jen povstnou marnotratností caesarovou, jehož výrok, že slušno býti hospodárným lovkem anebo císaem, zaznamenává Suetonius, »Pn stav-

bu

bách budov státních a letohrádk nedbal žádného

rozumu a nieho

si

nepál

tolik

jako provésti, co se

boumoi, na jeho rozkaz vytesávány skály nejtvrdšího kemene, nasypáváním vyrovnány roviny s horami, rozkopáváním v rovinu prompokládalo za nemožné. Proto stavl hráze na livém a hlubokém

—

ována temena hor vše s rychlostí neuvitelnou, ponvadž prtah zavinný byl trestán smrtí. »Abych nemusil vypoítávati jednotlivosti, « koní Caligulv životopisec, »nesmírné bohatství a celé ony dva tisíce sedm set milion sesterci, císaem Tiberiem nastádaných, rozplýtval za celý jeden

Zápasem

rok!

s živly,

podobn

jako jeho povstný

triumf nad oceánem, provedením nemožného, byl

výkon pevezení obrovského obelisku

íma

z

Egypta do

pro Caligulu, uvážíme-li technické prosted-

ky, které jeho

vojínm byly tehdy k

disposici,

sv-

dectvím šílenství caesarského tyrana, realísované-

ho zotroenou prací milion lidských paží na vrstv egyptských budovatel pyramidálních

velikášství

hrob, obklopující

jich obelisk.

Veškerá pustošení

íma

barbary, kteí mnili v

trosky

msto nádherných

šetili

nieho v širém okruhu kolem

dotkla se ho. Zstal

90

státi

caesarských staveb a ne-

po

staletí

obelisku, ne-

jako

svdek

ne-

nm

do té obmezené moci milion rukou, které na doby jíž byly zhmotnny, milion nesvobodných dlník egyptských a svobodnjších vojín ímských, prafý pomník lidské práce, vzbuzující úctu barbar. Nepozorován tém stál pod jižním sluncem, uprosted trosek Cirku po celou dobu vlády umnímilovných renesanních papež, kteí prese všechny výkony svých stavitel a tebaže mli k disposici nejslavnjší inženýry stedovku, neodvážili se hnouti

zvaným tehdy

obeliskem,

s

muže, který by se byl vedení

Julia, nenalezli

této

nemožné práce

podjal.

Teprve papež Sixtus

V,, kdysi nejslavnjší fran-

tiškánský mnich italský,

muž slovanského pvodu,

pesthovati obelisk ped chrám sv. Petra, zámr, od nhož pro neproveditelnost upustilo to-

umínil

lik

si

jeho

pedchdc. Roku

1585 vyzval k práci

všechny slavné uence, matematiky, architekty a jiné slavné štní

muže

celého

kongregace byla

šlých

plán ku

kesanského svta;

povena

provedení

sanstva picházeli

díla.

stavitelé,

zvlá-

studiem všech do-

Se všech stran ke-

matematici a uenci a

pedkládali kongregaci plány a modely stroj, jme-

novanému úelu

sloužících.

Nemén

než 500

muž

ucházelo se nejdobrodružnjšími návrhy o vedení

pemístním

obelisku spojených, Velkovévoda toskánský poslal papeži svého nejlepšího stavitele Afiímanatiho s výteným doporuením. Když byl stavitel vše na míst ohledal, prosil papeže, aby mu dal rok na uvážení. Papež nebyl pítelem podobných odklad a proto poslal rozvážného archi-

prací

s

tekta s volati

hrubým posmchem

dom

a dal

sob

za-

svého oblíbeného, mladého stavitele Fontánu.

9t

Na souasných

podobiznách psobí tento

usm-

vavý staec, sedící na trnu Petrov, s dobromyslným pohledem zcela nevinn, jako by ani kueti nedovedl ublížiti, neku-li podepsati tisíce ortel smrti.

Jenom v jím postaveném lateránském paobraz Sixta V., svdící ponkud o jeho

láci visí

pravé povaze, která

mu

vynesla názvu

»il

tcrribile«,

hrozný.

Pronikavý pohled, rty oste sevené, nezlomná

vle

a energie zraí se v tazích syna ilyrských sedlák, uprchších ped Turky k Adrii. Nejkarakteristitjší vlastností tváe jest ohromný, dol se šíící nos, sahající až k hornímu rtu a ovládající tvá. Nco sfíngovit záhadného je v tchto tazích, výbušná, násilnická povaha zírá z nich, která

za dlouholetým

mlením

skrývá své caesarské plá-

ny a myšlenky. Nejvtší vášní Sixta V. byly stavby. Nejvíce zamstnával lombardského mladíka, architekta Dominika Fontánu,

lovka

nadání, plnícího pouze

tvrího

bez zvláštního

svdomit

rozkazy svého

všemocného pána. Na lateránském obraze papežoje v horním levém rohu poodhrnuta záclona a

v

vidti tu pohled na

Chrám

sv.

Petra

s

obeliskem

v popedí. Jest ješt jiný obraz, kde papež, obklo-

pen všemi stavbami, které za své vlády provedl: kapli S. Maria Maggiore, lateránským palácem, mostem Sixtovým a šesti chrámy a obelisky. Mezi všemi antickými sloupy a obelisky, které dal ale postaviti a sochami svtc kíži opatiti, nejslavtechnický njším, jako výkon, zstává postavení i

obelisku Julia na

námstí Svatopetrském

lem Fontánem. Dominik Fontána,

92

papežv

oblíbený

stavite-

stavitel,

devný model, na nmž visel maolovný obelisk, který pomocí kladek a rumpábylo možno bez valných obtíží zvedati. Jelikož

pedložil komisi lý

l ale

ueným lenm

pochopitelným,

obeliskem, ležícím

Pokus ten

kongregace nebyl návrh zcela

Fontána

uinil

nkde

pokus

s

menším

v troskách starého

íma.

s neobyejnou snadností potžký kámen. Ale jméno stavitelo-

se podail,

stavil architekt

vo nebylo dosti slavné, a to vadilo kongregaci, takže pijavši plán Fontanv,

njšího

stavitele jeho

povila

byl navrhovatel spokojen. Došel a podailo se iti,

mu

jiného, slav-

provedením. Tím ovšem nesi

osobn k papeži

snadno bystrého papeže

pesvd-

že vynálezce stroje jest nejpovolanjším vlád-

cem nad ním a spíše umti jej

že dovedl-li udlati plán, bude tím

uskuteniti.

Tak

poven

Dominik

Fontána vedením celého podniku. Jeho vlastní vylíení provedené pestavby obelisku se valo a je vysoce zajímavou kapitolou

poslední

— zmínného

románu

nám

—

zacho-

ješt ne

obelisku, takže lá-

ká k podrobnjšímu vypravování.

Nejprve dal stavec na

položiti

námstí

sv,

Fontána základy pro podPetra a jelikož se

mu pda

nezdála dosti pevnou, dal zarážeti do základu

né kly.

Na

to

sil-

uvedl v innost všechny zámeníky,

kováe, tesae a emeslníky celého íma, aby zhotovili potebné klešt, železné tye, kování a nástroje všeho druhu. Zatím došly z les u Mettuna veliké kmeny, takových rozmr, že každý z nich bylo nutno dovézti sedmi páry buvol; z Terracina došly jiné, z jilm ezané fošny, a ze San Severa dubové hídele pro rumpály; veškeré poteby nejvybranjší jakosti a nejvyšší pevnosti. Aby obelisk s podstavce mohl vyzvednouti a po-

93

ložiti, dal Fontána rozbourati celou adu dom, aby rozšíil místo, píliš úzké pro jeho práci, prolomil zdivo blízké sakristie sv, Petra, aby i na dru-

hé stran obelisku mohl postaviti nkolik rumpál.

Po

pokryl

té

kclem podstavce, píliš po-

dvojitou podlahou z

volnou,

trám

pdu

umle

splátovaných

a na této podlaze postavil teprve

lešení, v

nmž

se

ml

hybovati nahoru a dol. složen z nkolika

osm sloup

obelisk, lany uvázaný, po-

trám,

Každý

mil

z

tchto sloup byl

v objemu 18 palem

a výška jeho byla 123 palem, po délce byly trámy

dovedn spojeny a železnými kruhy ztuženy. Každý sloup open byl silnou vzprou a všechny vzá-

jemn

ješt etnými

pínými

trámci a železnými

svorami utuženy v nerozborný celek, mající odo-

nesmírnému bemenu.

lati

Aby

obelisk nebyl poškozen, byl nejprve obalen

dvojitou rohoží a poté obložen silnými fošnami.

n

upevnny

teprve silné železné

obrue

Na

a tye,

v sebe zapadající a tvoící železnou sí kolem všech

ty

stran obelisku, v jeho

ho, Celcu tíhu

mlo

komi, vyzvednouti

brnní nesmírn tžké-

40 rumpál, hnaných lidmi a za

pispní

pti, 70 palem

dlouhých sochor.

ped

tím nevídané

pípravy na-

pínaly

pirozen zvdavost ímského

obyvatelstva.

Nejen

z

Podobné, nikdy

íma,

ale z nejvzdálenjších

proudili diváci, aby vidli, co se

kraj

Itálie

bude provádti za

pomoci tohoto lesa trám, této zmti lan, rumpál, kleští a sochor. Aby zavedl mezi diváky poádek, naídil »hrozný« papež trest smrti za každé rušení práce, pístupem do ohranieného a pro dlníjen promluvením nebo seky vykázaného místa, be menším hlukem i zakašláním v dob uvedení

a

a

94

stroj do pohybu. Dne

dubna

30,

r,

1586 jako první

s

dráby a katem,

do ohrady vstoupil setník stráže který

—

ped zapeetím

šibenici.

mrtvoly

práce postavil poblíže lešení

Za vlády

obšenc

s

Hadríancva, kterých tu vždy na deset i

v

nikdy

nezmizely

Sixtovy

Andlského hradu

a

hrobu

s

voln

hnilo

nejvtších ervencových parnech. Obšení

bylo trestem za každý poklesek.

Mstem

kolo-

na Andlském most. »Pro máš pytel na zádech?« táže se svatý Pavel. »Chci opustiti msto, « odvtil val

rozhovor obou

svtc,

svatý Petr, »mohli by

stojících

mne obsiti

zai to,

že jsem

usekl ucho Malchusovi,'<

To byla nálada doby. Nesmí nikdo proto dipi podobném techse postavení šibenice nickém podniku a dokonce nesmí nikoho peviti

i

kvapíti, že Síxtus V, ujistil

dajícího

ho

i

svého

stavitele, žá-

ped zapoetím

pes svoji provádním rovati ped platí ihned na míst svou požehnání,, že

ochránil se Fontána

na

nho

práce o papežské náklonnost musí ho vadíla,

jehož nezdar za-

hlavou. Pro ten

pedem ekali

pípad

rozkazem, aby u

kon, kteí by ho papežovým.

všech

bran

unesli

ped pípadným hnvem

Za asného rána slouženy byly

dv

mše, všichni dlníci musili pijímatii

slavnostní ai

pijavše

papežovo požehnání, vešli ješt ped východem slunce do ohrady, utvoené kolem lešení. V širém okruhu shromáždily se nesetné davy divák, všechny silnice a stechy dom byly peplnny; veškerá šlechta, všichni kardinálové a preláti stálí u ohrady a za nimi švýcarští a ostatní papežští gardísté pihlíželi nezvyklému technickému divadlu.

95

oekávání zvyšoval pohled na nikdo se neodvažoval vydechnouti Fontána naídil, že na znamení trubky zaNejnapíatjší

šibenici,

,

,

pone každý pidlenou

práci; zazní-li zvonec musí každý ihned v práci

na vrcholu lešení, ustati.

Devt

set

dlník

a 75 koní

oekávalo

tato

znamení. Zaznla trubka a okamžit vše uve-

deno v pohyb, trámy lisk,

lidé

Zem

sochory.

i

kon, rumpály, klešt a

otásala,

se

lešení Izapraštlo,

se prohýbaly pod nesmírnou tíhou a obestojící v šikmé poloze, postavil se kolmo.

Zvonek kázal

zaraziti. Záhy slyšeti nové znamení trubky a všechny živé mrtvé stroje jsou v pohybu. Dvanáctkráte takto zatáhli a vždy i

devnými

klíny

železnými

a

podložen

aby neklesl zpt. Konen pozdvižen mohly býti podsunuty sán, na nichž dopraven

obelisk

mísla.

s

Na

obelisk, tolik,

ml

znamení

že

býti

zdaru

zaznla dla s Andlského hraidu a dav uvolnil svému mlení radostným jásotem. Práce prvního dne byla skonena. Píští dny poato

s

pípravami k uložení obelisku

na sán; tento obtížný podnik vyžadoval mnoha opatrnosti. lato

Dne

ást práce

kvtna bylo

7,

se

sloup sklánl zvolna

vu k zemi. lisk

asto

vše pipraveno a

i

zdaila bez nehody. Ohromný

pi každém

zatažení stroj hla-

bylo nutno zaraziti a opíti obe-

okovanými trámy, aby nespoívala veškerá

ha na napiatých lanech. Po uložení obelisku na

tí-

sán

zbaven tžkého obložení, aby mohl býti snáze odsunut na místo

Petra cirkus,

96

stojí

ped chrámem.

Jelikož chrám sv.

na tomtéž míst, kde

stál

nebyla vzdálenost znaná. Za

Caligulv to

ale

se

svah sklánl

znan

postaven, a proto bylo silnici,

ml

k místu, kde

teba nasypati vodorovnou

hráz obloženou silnými trámy,

s

obou stran

píkami ztužencu, po které neobyejn dotaženy sán s drahocenným bemenem,

vzprami rychle

býti obelisk

a

rumpál, až na konec rampy. Zde

za pomoci 4

zstal obelisk nkolik

msíc

ležeti,

jednak proto,

že musel Fontána pipravovaíi podstavce a lešení

k postavení obelisku, ale také proto, že papež

pál

si

do podzimu, aby dlníci nebyli pi ní ohrožováni slunením úpalem. Celý podstavec pevezen a po postavení zasypán odložiti další práci

dokola kolem hrází hlíny, která byla ve spojení s hrází,

po které obelisk dovezen k

Obelisk byl

opt

obležen svým

jiodstavci.

brnním

a že-

leznou míží a spojen kleštmi a rumpály, které tentokráte

mly

Konen

býti taženy

800 lidmi a 140 koni.

ím

záí bylo vše pipraveno a celý byl opt shromáždn na míst práce, v napiatém 7,

oekávání. Každý myslel, že

mnohem snadnjší

je

postavení obelisku

A

než položení,

vše se zprvu

znamenit dailo, Jedenapadesátkráte táhly stroje a vždy zvedl se obelisk ponkud do výše. Konen, když práv slunce zapadalo, pi dvaapadesátém a posledním zatažení, nechtla strašn napiatá lana

dále táhnouti

petrhnou a kotí

a

bylo nejvyšší

obelisk,

tém

a rozbije, pochovav

již

nebezpeí, že se

postavený, že se

mnoho

lidských

pe-

život

v troskách lešení.

Ohromný dav váním hrzy

šen již

lidu

chvje

nejbližší vteiny,

se

bázlivým oeká-

všechna srdce zvý-

tlukou, nikdo se neodváží vydechnouti,

nkolikráte zapraštlo v lanech.

Tu peruší

nebo ticho

jasný hlas odvážlivce, nedbajícího hrozby smrtí; 7

97

Aqua, aqua! Moglicte le corde! (Vodu, vodu! Navlhete lano!) Fontána v smrtelných úzkostech uposlechl rady neznámého muže, a hle, lana se stahují a kolos v nkolika minutách stojí kolmo a zpíma na svém podstavci.

Dav nedal hlušil

i

se déle držeti, jásot

peAndlského

všeobecný

dla, vypálená na oslavu dne

s

hradu, oznamující papeži, že se odvážný zdail. Egyptský obelisk byl na svém

in pln

nynjším mí-

st. Dlníci, opojeni radostí nad dílem, vzali mistra

na ramena a za jásotu a znní trub

dom,

ho

razíce

vák, kteí tanovi.

si

kotl

nesli

cestu davy vracejících se di-

neustávali tleskati a volati slávu Fon-

papež byl radostn

I

i

podobný jásot celého

íma

a

dojat,

nemálo

když uslyšel

mu

lichotilo,

triumfu jeho odvážnému dílu jeho stavitele pítomen vyslanec krále francouzského, Jindicha IV., jemuž úmysln uril na ty dny první

že

i

práce byl

audienci.

Tak tváí v tvá

dílu dvaceti nejslavnjších sta-

jména Bramante, Rafael, PeSan Gallo, Michelangelo, Vignola a Bernini, které po ti staletí, za vlády ticeti papež, stavly

vitel, mezi nimiž ruzzi,

statisíce

dlník, postaven

obelisk starého faraóna,

který nejprve byl poctou Slunci, pak

hm,

a

konen,

ímským

ozdoben kížem, zdobil

nejvtšího chrámu kesanstva

.

,

bo-

pedsí

.

Fontána šastn odstranil sán s obelisku, jakož i bednní, když za píinou osazení byl jej ješt jednou pozvedl, aby mohli dlníci upraviti bronzové nohy mezi podstavcem a obeliskem a zaliti

dvra

jich

epy

stroj

musila naplovati tyto odvážlivce, kteí klidn

98

olovem. Jaká

v mistra a jeho

pod obeliskem, visícím Jím nad hlavou na pouhých lanech. Vyražením klín postupn pracovali

obelisk usazen na podstavci,

hlína kolem podstavce

naež

lešení rozneseno,

rozvezena a krásný rudý

voln uprosted námstí Pohanský obelisk ádn vysvcen

sloup stál

sv,

Petra.

pítomnosti veškerého duchovenstva vatikánského opaten za mnohých ceremonií na vrcholu zlatým kížem a tím uchránn, podobn jako ostatní antické památky dnešního íma, ped zkázou. To se stalo 27> záí r, 1586. Sixtus V. nezapomenul svému staviteli tohoto odvážného výkonu; když byl ho ped tím tolik postrašil, odmnil ho tím štdeji po provedení úkolu. Jmenoval ho rytíem zlaté ostruhy, povýšil ho do šlechtického stavu, dal mu deset míst v rytíském ádu sv. Panny Loretánské s roní pensí 2000 scud, penosných na jeho ddice, a mimo to daroval

mu

ješt 5000 zlatých

scud

a za

a veškeré

pi

prácí

použité stroje a nástroje, jichž prodejem Fontána získal 20.000

scud.

Sláva jména takto královsky vitele

rozkaz

byla

i

odmnného

pro celou budoucnost zajištna.

papežv

vryto

sta-

Na

jeho jméno do podstavce

obelisku a raženy mince k jeho poct.

Výkon Dominika Fontány, k jehož zdaru pisplo šastné slouení neobmezené vlády papeže nad lidskými pracovními stroji, živými i mrtvými, dmyslné vynalézavosti, dkladné rozvahy a neoby-

ejné odvahy mladého stavitele, nedbajícího ani vyhržky smrti, bylo pedvídavým ízením práce etných lidských a zvíecích i mrtvých stroj s ohledem na každou malikost a tedy výkonem inženýrským v pravém slova smyslu, a zasluhuje tím 99

máme nesetné dokonalejší ku podobným výkonm. Fontána nemaje pedchdc, neznaje pro-

vtší úcty dnes, kdy stroje a nástroje

provedl své

stedk

dílo,

egyptských a ímských caesarských sta-

nm

podobná od-

vitel, kdežto všichni, kteí po vážná díla provádli, mohli použíti jeho zkušeností

method,

a

jak

již

ásten

i

sám podrobn

je

vylíil.

Ti

sta let

po Fontanovi dal americký inženýr

veliký obelisk z

obložiti

Heliopolc,

stojící

tehdy

v Alexandrii, dívím, vypoítal váhu a tžišt celého bemene, v nich pipevnil ocelové desky s epy, pod nimiž namontoval na litinových kozách

naež hrav

píslušná ložiska posuvná;

jako

d-

lovou hlavní otoil obeliskem za 37 vtein do polohy vodorovné, dovezl

kde

prplavem do pístavu,

jej

vsunul otvorem do parníku a dovezl »jehlu

jej

Kleopatinu« do

New

parku stejn hrav

Yorku, kdež

ji

v centrálním

postavil.

Jako pohled na nesmírné moe nad obrazem ek, tak dle starého spisovatele vysoko stojí nad všemi umleckými díly, vyšlými z lidské ruky, jezer a

obraz

ty

námstí

Petrského set

sloup a

a fasádou,

Berniniho

s

pilastr,

s

galeriemi

nádhernou pedsíní

korunovanou obrovskou kupolí Michel-

angelovou, na pozadí vatikánských

lovk má

palác

a zahrad.

požadavky umlecké krásy, ale pohled na toto námstí, zvlášt pi osvtlení msíní noci, nezstane na nikoho bez hlubokého

Moderní

jiné

dojmu. » Všecko

je

to

veliké, «

praví Machar,

»ale ne

grandiosní, silácké, ne silné, ohromné, ne ohromující.

Všecko kií, ale nemluví, dokazuje,

pesvduje, « »Zde 100

jen

lovk

ale ne-

zkoumá výšku, délku

mí,

a šíku, zde

poítá, zde ani neobdivuje, ale

jen konstatuje, zde jen myslí a

ohromen, dopluji

Nesouhlasím

—

a

je

z vlastní zkušenosti.

Macharem

s

pemýšlí«

potud, že se obírám

dílem italských stavitel jen jako prací milion dlník a jako výkonem technického myšlení a pemýšlení. Vyvaroval jsem se vždy, obíraje se díly

technickými, jako

pevážn

se jim obdivoval, jako se

ckému v

užitenými vcmi, abych obdivujeme dílu umle-

celé jeho neužitenosti.

Egyptskému obe-

nm

lisku

se obdivuji proto, že je v

tolik

neužiteného a zcela barbarského vzrušení

realisováno

caesar krutých papež. Chrám postavené ve tech staletích na míst Neronových zahrad a Caligulova cirku, dílo milion lidí, mezi nimi ada geni a ada talent, použivších pi stavb ásti nemén šílených

sv,

faraón

Petra

a

i

je dílo dvaceti stavitel,

velikých staveb svých antických dílo

lidí,

jichž

náboženské

pedchdc,

práce plynula z vnitních

víry,

sil

je to

veliké

nesena ideou veliké církevní or-

ganisace, srsti se zemí jako

niím nepekonatelná

skála, je to jediný toho druhu na svt pomník oduševnlé lidské práce, o jehož každém kameni dala by se vyprávti stejn vzrušující historie, jakou

vypravuje obelisk,

A vidí-li Machar, petrskou,

procházeje se pod kupolí svato-

promnnou basiliku v koncertní sí, kde ímané budou se svíjet rozkoší pod

hudbymilovní

tepetavými fanfárami z Tannháusera a v taktu budou se kývat pi srdcervoucích zvucích Chopinova smuteního pochodu neznám vhodnjšího místa na povrchu zemském pro Píse práce, zapnou \i-

—

sícihlavým sborem, jako

—

Chrám

Chrám

sv,

Petra v

ím

Práce,

ÍOl

•)( III )(•

FILOSOFIE PRÁCE JUDRU

TH.

BARTOŠKOVI

1910

Uveejuji

tu

beze

zmny

Jen

s

nkolika novjšími

glo-

sami pednášku o pírodn-fílosofickém uení lipského che-

mika

z

r.

1910,

jak vyšla následujícího roku ve »Stedé«.

Mohl bych na základ pozdjších úvah své vývody. Že a

pro mi Ostwald

zuje celá tato kniha.

Pedkládám

tm, kterým dovede dnes

m,

v

Jaké jsem v

možnost

nalézti,

n

kriticky

doplniti

trvale nedostail, uka-

své

»staré náboženství«

vyplniti citelnou mezeru, ve for-

dlouho sám vil, aby každý

emu mže

zstati z

nho

ml

dosud vren.

Motto:

Neb pokud síla a

její

vím, je v

pírod

jen

odpor, jiného však nic,

Heinrich

Kdo

zná podobiznu

vdce

ské filosofie osmnáctého

von Kleist.

francouzské osvícenVoltaira, kre-

století,

komickému sebevdomí zobrazeného, který prstem ukazuje na

slenou Chodowieckým,

smál se

jist

»Já byl prvNewtonovu do Francie.

sebe, pronášeje slova, zdobící kresbu: ní,

kdo pinesl filosofii komika obrázku

Bezdná znam

zmizí, povážíme-li vý-

tohoto chlubného tvrzení. Voltairovými do-

vyhnanství

pisy z anglického

byly tam

r.

du po prvé filosofie

1734

veejn katem

proražena

ve Francii,

do Paíže, tebaže páleny, byla oprav-

všeovládající kartesiánská

Ve vyhnanství

tairv o základech Nev^tonovy

vznikl spis Vol-

filosofie,

který dal

pozdjšímu mení zem, provedenému pezkoušení Newtonova uení francouzskou

podnt ku

k

akademií v Laponsku a v Peru. Básník Henriady, a Candida první konstruoval myšlenky,

Mahometa

si pedstaviti innost AlamberCoulombovu, Lavoisierovu, vývoj moderní pírodní vdy a moderního názoru svtového. Jim

bez' nichž nelze tovu,

urovnal cesty tento veliký nepítel positivního

ke-

sanství a všech náboženských systém, nejzná-

mjší volný

myslitel.

Vládnoucí kartesiánská že

summa pohyb

ty

udržovány jsou Bohem

uení

Descartovo,

v

filosofie

pírod,

jakož

uila mimo i

jiné,

množství hmo-

stále konstantními.

poopravené Leibnitzem

Toto v ten

smysl, že nikoliv pohyby, ale síly jsou konstantní,

zárodkem myšlenky, kterou o dv st let pozdji uinil dr, Robert Mayer, Helmholtz, Car-

bylo

105

not a celé

pozdji Ostwald a

základním principem a pírodní filosofie: myšlenky

vdy obma zákony

pírodní

vyslovené

jiní

o zachování energie,

Voltaire, potíraje kartesiánské

uení, zavrhuje

i

zákon o zachování energie, a to úpln samostatnými námitkami, které nebylo lze ješt ani po stoletém díl

vdeckém

badání

Je veliký roz-

vyvrátiti.

ist

mezi Descartovou argumentací zákona,

zdvodnným

theologickou, a

exaktn vdeckým, tebaže

rovým, dnešní

vyvrácením Voltai-

pravd

Descartes vykládal

blíže,

k dokonalosti boží

theolog

jest

nejen teba, aby

byl

totiž,

Bh

že

sám

vným a nezmnitelným, ale aby psobil také nezmnitelným a vným zpsobem, Voltaire táže se, pro není k té dokonalosti teba také vnost

byl

jakosti a

formy všech bytostí na zemi a vida stálou

promnu,

piklonil se k stálosti základní substance.

Spolu se svou pítelkyní, paní du Chátelet, slavnou

matematickou a pírodní badatelkou, která se uchází s

Voltairem o ceny akademie,

noulli a Maupertuis, který byl

demie ku

mení

hádali se

nekonen

Voltaire zaizuje ji

nimi Daniel Ber-

vdcem

výpravy aka-

meridianu ve švédském Laponsku,

po každém

a nezachování energie a

pravuje

s

si

s

konen

obd

nimi celý

o zachování

uený

svt.

zvláštní laborato, vy-

nejposlednjšími objevy

té

doby, rtufo-

výmí teplomry, a provádí spolen se svou pítelkyní zkoušky o podstat energie tepelné, jako nej-

známjší energie

té

dené kovy, poznává ní chemie,

a

ano

pedchdc

vm

i

doby. již

ped

Mí a váží žhavé a

ped

stu-

zakladatelem moder-

flogistonovou teorií

Lavoisierových, že

odprc

pi oxydaci

ko-

na váze pibývá. Provádí pokusy v železných hutích až s 2000 librami železa, váží rozžhavené

106

železo na vahách

provaz nost

ztrácí

pokus

s

provazy, a vida, že vysýcháním

na váze, používá

zvýšil.

Váží mnoho

etz,

aby exakt-

set liber

taveného

železa a nalézá tak, že teplotu nelze zvážiti, ale že

pi

rozžhavování kov se spaluje, to

n-

jest dle

píbytek na váze pohlcováním par vzduchu, dle nynjšího názoru, kyslíku vzduchu. Bystrozrakem pro dobu tu neuvitelným poznává, že teplo jest pohyb, iní dmyslné pokusy o smru šíení se tepla, doby zahívání rzných látek, vyšetuje šíení se lesních požár v lesích pokusnými založenými ohni. Myšlenka, která tolik znekliduje velikého básníka, filosofa a volného myslitele a iní z nho exaktn pracujícího fysika, táž myšlenka vyhání tém po dvou stech letech velikého pírodozpytce a chemika z laboratoí, takže se vzdává slavné své stolice universitní, aby propagoval svoje uení, založené na této myšlence, slovem a písmem, af již ve vlastní rcvui, nebo na filosofických kongresích, na moho, že nastává

mí

nistickém sjezdu, knihami,

Wilhelm Ostwald, veliký nmecký chemik, jehož sláva uznána byla starým a novým svtem, zakladatel elektrochemie a nauky o katalysi,

vdecká

opouští roku 1906 lipskou universitu a

ve

svém venkovském

pagand

zátiší

s

vnuje

se

celou vervou pro-

a popularisaci své energetické nauky, zalo-

žené na myšlence, která znepokojovala po nejlepší hlavy filosofické a která v naší

staletí

dob

do-

spla k definitivnímu zodpovzení. Myšlenka ía, vyjádena všeobecn a jasn, zní: Veškeré zmny minula, pítomna a budoucna, vznik planetárního systému a naší zemkoule, veškerý život rostlinný a živoišný na

ni,

svtlo, teplo

Í07

oh, sval

síla

stroj,

vodopád, padajících ledovc,

lidských, zvuk našeho slova, naše

a naše vle, vše, všechno

rzné formy slunení

prsky slunení, se

jsou jen

myšlenka

zmnné

pa-

energie, stále

a rozptylující základní energie

sv-

Záící energie slunení, pracovní schopnost

slu-

promující

tová.

pemuje

nených paprsk

atmosfée kosmu ásten v teplo; teplota tato psobí nejen proudy vzdušné a vtry, ale vypaování množství vody. V ekách a vodopádech, do nichž se vypaená voda deštm vrací, je tedy uritá energie sluneních paprsk, pemnitelná v mechanickou energii a ta se v

i

pohybuje

dynama, a

energii

pemuje

turbinami,

opt

ta

se v elektrickou

v mechanikou elektrické

dráhy, svtelnou energii žárovek, tepelnou elektri-

ckých pecí a v nich v chemickou energii karbidu, který

s

chemickou energií vody dává chemickou

oxy dujícího se za transformace své energie ve svtlo a teplo plamene acetylenové lampy, V rostlinstvu pemuje se slunení záící síla, uritá ást paprsk sluneních, v chemickou energii acetylenu,

energii,

ímž

se rostlinám

vzduchu a vody urité

umožuje vytváeti

látky,

nahromadnou

žívoistva, které tuto v rostlinách

mní

energii slunení

ve svoji denní práci, to

ásten

v mechanickou

v teplotu

tla a

ze

nezbytné pro výživu

sval,

energii

je

ásten

stoupajícím vývojem, vtší a

se

vtší ást této chemické energie

mní

živoich ve

vyšší energii nervovou, nezbytnou k myšlení, cítní,

chtní, slunce

promny promuje

vé a tím

vbec

ty se

provázející,

.

Záící energie

v našem oku v poitky zrako-

v celý obraz barevného svta vidi-

telného a jeho dní, který takto chápán, je prací,

108

promnou

energie, a tak vše je dílem slunce a jeho

zásob energie; slunce

bohem

je

ní pírodn-filosofického, a

xander Veliký,

mžeme

my

tohoto nového

ue-

všichni, jako

Ale-

syny Slunce,

se prohlásiti

Machar syny Heliovými. Neznáme v djinách pírodních

jako

vd podobn

boulivého kvasu, jaký zpsobilo vystoupení Ostwaldovo na všech stranách. Vci, které se zdály býti

každému samozejmé,

se a kolísají. Staré s

jasné a nezvratné, kalí

osvdené pojmy

a pedstavy,

nimiž bezstarostn každý v denním život

my-

šlenkov pracoval, naplují nedvrou, základní pojmy hmoty a jejich atom ztrácí svoji pdu a všechno na atomech vystavné myšlení hrozí se na

zítiti

postrašené

jako na skále o

nž

se

slitel,

stála

marn

se

badatele.

Pojmy, na nichž

budova vdeckého systému

tíštily

rozpadávají

snahy a

a

nedvivjších my-

mystika otevírá všechny

vchody, aby pojala prchající z ohrožené budovy

rozumu jediným lékem: zapomnním, A zatím rozvážní seskupují se kolem tvrce nových symbol, aby s ním slavili slavnost založení nové budovy na nových základech, nového svtového mcnistického názoru pírodovdeckého a pírodn filosofického. Nový pokus svtového názoru na pírodovdeckém základ vrcholí v problému pevedení nejen zjevu okolního svta, objeka ulevila týranému

tivního, ale

i

subjektivního, duševních

pochod na

základ mechanického dní, na základní energii,

obrovským akkumulatorAn je Slunce, Vda, snažíc se uvésti do zmti zmn, zvané

je-

jíž

níjn,

jistou

rzných zákon. Takovým

jednotnost, používá

ných pojm, pravidel a

d-

všeobec-

umlým

pojmem, utvoeným pro zjednodušení svta neset109

ných zjev,

pro Ostwaldv názor: energie.

jest

znázornní a uspoádání všech zmn života kol nás v jednotný a pehledný obraz. Ze všech umle koncipovaných pojm je tento nový

Má

sloužiti

pojem

nejúspornjším,

Energie

nejjednodušším.

není snad metafysíckým vyznáním víry, nýbrž jed-

noduchou zkušeností, že veškeré naše smysly, okolní

svt

se

nám

pro reagování na celé

dní

livých

jimiž

stává patrným, jsou pístroji

njakou formu pírodních

sil,

neustálou vzájemnou transformací jednot-

druh

zákony

energie, pro kterou platí oba

energetické. Této zkušenosti využívá se k zjednodušení a spojení dosavadních a

k pedvídání budou-

fakt a pochod a jich vdeckému a praktickému zpracování a k urychlení a zdokonalení práce lidstva vbec. Svtový názor, který je otázkou jednoduchosti a úelnosti pehledného uspoádání našich poznatk v pojmy a pravidla, na-

cích

v energii ideální základní pojem. Nutno totiž hned zprvu a hodn drazn podtrhnouti, že Ostwald podstatn mní obvyklý názor na vdu. Prvním požadavkem pro cenu njaké vdy je u Ostwalda použitelnost nahromadných fakt k pedpovídání a k snazšímu nalezení neznámých. Pilné sbírání zdánliv bezcenných fakt

lézá

a jich shrnutí v ekonomické zákony, jejichž bez-

penost

se zvyšuje dalšími fakty,

zákon pedvídal me,

to je

postup

aby se

prbh pípad,

vdecké práce

které

z

tchto

oekává-

dle Ostwalda, Žád-

ná vda, pstovaná jen pro vdní, pro sport. Vda má u nho cíl v kulturním pokroku a ve zvýšení štstí a blahobytu lidského:

a

cítící

vdou 110

lovk jen

»

Zdrav

myslící

bude se nadšen zabývati njakou chápe-li její sociální význam,

tehdy,

vdou

jak lidstvu

vídí-li,

tou usnadní neseni tíhy

životní, zvýší radost a štstí jeho, jedním slovem

zvýší

využitkování

volné

dle formule

energie, «

Ostwaldovy, Ostwald tu vystupuje proti názoru, že vda, která se nepstuje jen pro vdu, tedy ab-

nho

straktn, slouží jen utilitarismu. Pro taristou ten,

kdo

cké osobní zájmy,

vdy

a

je utili-

zneužívá pro svoje egoisti-

již z ješitnosti

nebo ze zisku-

tedy ne pro blaho celku, dokonce proti Nejvyšším cílem vdy u nho je štstí lidstva, vyplnní jeho pání i za cenu ztracení osobních výhod jednotlivce. Vda je mu pímo naukou chtivosti,

nmu.

o dosažení štstí a blahobytu Hdstva o zužitkování energetického bohatství pírody všemi lidskými jedinci.

Staví se proto proti

bžnému

naturalismu,

pírodu a poznání její zákonitosti, jako takové, staví nad kulturu, nad lidský blahobyt uprosted té pírody. Proto staví upílišnnou historinost a který

ady se stedovkou sám vzdává akademické drá-

slovíkáství filologické do scholastikou, proto se hy,

aby

se zabýval

dležitjšími úkoly, než jsou

otázky úzkého chemického oboru, z kterých kovytlue zisk jen obmezená tída kapitalist.

nen

Poznav, že zorganisovaný jím ústav povedou

n

dobe asistenti, zásobení my, vnuje on svoje síly desát let

— vypracování

stej-

jím na dlouho problé-

—

je

mu

dnes osmapa-

a šíení energetické my-

šlenky do nejširších vrstev, od jejíhož použití pro

všechny obory kultury slibuje

si

více pro blahobyt

lidstva.

K

podrobnému zabývání se názory je^o v íe.io vlastních etných spisech, má pobídnouti struný mj obrázek Ostwaldovy filosofie práce a dkaz použitelnosti jeho monísmu na všech polích vdní/

cké, filosoíícké

i

praktické innosti. Jiných

nárok

neiní.

Problém monismu není nový. Vždy o totéž se pokoušely a pokoušejí staré systémy pírodovdeckého názoru na svt, které se také vydávají za monistické, to jest na jednotném principu založené.

Jeden z nich je dnes tak všeobecný, že znaný poet pírodních badatel stojí na jeho základech. Je to materialismus,

který tak

strun

vykládá veške-

pochody jako funkce mozkové hmoty, eeno názorn slovy Karla Vogta, slovy, která již strašila všechny krásné duše filosofické doby Friedrichovy, »že se myšlenky vyluují z mozku asi jako žlu z jater nebo z ledvin, « Není o tom sporu, že kdybychom mli nejdokonalejší ré duševní

mo

fysiologických

znalosti

a

bukách kry mozkové,

s

chemických

pochod

v

my-

nimiž paraleln jde

kdybychom vidli do mozku jako do mehodinek, kdybychom mli prostedky, aby každý atom ped naším zrakem hrál svoji úlohu, nemli bychom o nejjednodušších pocitech a šlení,

chanismu

jich

vzniku ani zdání. Materialistické pojímání

stává nedokonalou pracovní methodou, jejíž chy,

hlavn na

v obmezené

poli chemie, byly a

míe

dosti

znané,

zor a dokonce jednotný staiti,

i

když nebereme

z-

úsp-

budou snad ješt svtový ná-

ale pro

nemže ani povrchn dovážn jeho ambice na me-

tafysický výklad svta.

Filosofický materialismus dcíhrál svojí úlohu, jak

praví

správn Max Verworn, Pokus

selhal a selže

i

tento pro

vždy

poslední jeho pokus, chtjící z tro-

sek rozpadávající se budovy znovu stavti a tak ji

zachraovati;

nebo

pírodního poznání. 112

opouští

opt pdu istého

Myslím tím pokus o monistícký názor u nás tak rozšíený a oblíbený, který nejmenší ásti hmoty, atomy, obdaruje psychickými schopnostmi. Je to neúnavný prorok jenský Arnošt Haeckel, bojovník do posledního dechu, jemuž dkujeme za tyto ná-

potem pívrženc svt, pedí všechny

zory, které, což nutno doznati,

ve starém a zvlášt novém ostatní systémy.

Bylo

již

u nás mluveno a

dosti

psáno proti evangeliu tohoto uení »Záhady svta«, staí, cituj i-li Paulsena, který praví, že etl

palivým studem knihu Haecklovu a povzdechl Každý národ má literaturu, jaké zasluhuje. Hlavn profesor F, Mareš a jeho škola vzali si za

s

si;

úkol tento materialistický názor u nás vypleniti to s

a

úspchem provádjí.

Provádje konsekventn vývojovou myšlenku i

v oboru duchovním, pedstavuje

že vlastností každého

atomu

nevdomá

jako

duše, stejn

tchto oduševnlých

z

substance

živá

a

celou

státm

je

má

atom

si

jistá

jistou

Haeckel, primitivní sílu,

a

že

vznikají molekule

jednobunných

descedencí až k dokonalým

protist a

bunným

vyšších rostlin a živoich, se stále do-

k jemnému duševnímu životu Všechen tento vývoj je pouhá kombinace oduševnlých atom, materialisticko-mystická atomová theorie, na oko

konalejší duší, až

básníka a myslitele.

velmi jednoduchá. Je

jistá

lákavost v této jedno-

pednesena s nadšením a názorností zoologem z Jeny, Hlavn její pímý pvod z vývojové nauky Darwinovy získává uení duchosti,

je-li

Haecklovu sympatie a dává pehlížeti, že starý materialistický dualismus tla a duše byl novou naukou pouze zakryt nebo lépe eeno zamlu^

8

Í13

ven. Poslední princip monistickéKo názoru musí

nco

známého, dalšího výkladu nepotebuto musí býti jediný pojmový záse dá celá mnohost dní vysvtlili klad, základ ten nesmí potebovati toho a následkem býti

jícího,

nebo z nhož

žádné

výkladu,

dalšího

hypothesy.

Monistický

výklad svta jest pouze ten, který pivádí vše na známý, ne však hypothetický princip. tomuto požadavku nikterak nevyhovuje

A

koncepce oduševnlého atomu, kteiý dwjakost tla a duše nikterak nevykládí, nybr odkládá, obdaruje jich vlastnostmi základní princip: atom.

Nejjednodušší nejjednodušší nic více.

zmnil,

ást svta hmotného obdaena prvku

vlastností

Pomr

duševního

—

a

tla a duše se tím nikterak ne-

tentýž jako u dokonalého organismu

je

Naturalistický moni&mus

lidského.

pokouší se

pomocí uení že konec Uení to hlásá, Spinozova o identit. konc je tlo a duše jedno a totéž, pouze dva tento

skrytý

dualismus

obhájiti

rzné zpsoby stanci

obou

nazírání na jednu substanci. SubSpinozy lze poznati práv jen dle tchto atribut: tlesného a duševního, dle

odpovídajících rozdílu objektivního a subjektiv-

ního nazírání na substanci. Pokoušeli se uinili to

rznými

jest

alegoriemi názornjším. Nejznámjší

Fechnerovo

podobenství

rou možno jednou rovati

a

pece

je

zevn to

o

kružnici,

kte-

a jednou zevnit pozo-

jedna

kružnice,

tebaže

jednou vydutá a po druhé vypouklá. Vedle tohoto zcela správného výkladu zstá-

vá však

nezmnn

požadavek známosti posled-

neznámou veliinou, vlastnosti, nebo o slou-

ního principu. Substance známe-li

114

sebelépe

její

je

smíení obou tchto atribut nám vlastn o monistické sjednocení a pevedení na je-

cení a šlo,

den známý princip a ne na hypothetickou veliinu, obdaenou práv tmi známými, ale výkladu potebujícími vlastnostmi. Jak patrno, materialistický pokus o záchranu

zíceného starého názoru, alespcj jako stavebního

materiálu,

radikáln ckého,

se

vzdáti)

chceme-li

naprosto

Nutno

nezdail.

myšlení

celého

se

materiaHsti-

opravdu monistického

dojíti

názoru svtového.

To

je

práv pední

zásluhou geniálního

lip-

ského chemika: pekonání vdeckého matíiriaHsmu. Ostwald úpln vylouil pojem hmoty z pírodní vdy a znázoruje veškeré pírodní zjevy jako pochody energetické, jako výkony pra-

Na

covní.

první pohled zdá se býti dosah tohoto

pedpokladu dosti bezvýznamným, nebo nelze si tak snadno uiniti pedstavu o jednoduchosti, která

zavládne v

pírodovdeckém my-

zavedením zákona o zachování ensr^ie,

šlení

jako základního zákona

dní tlesného

duševního.

i

Zákon o zachování a dní energie zdá se nám býtil pílíšl samozejmým, stejn samozejmým jako zákon o stálosti hmoty, který

je

mu

pod-

ízený. Vysvtlení tohoto klamného zdání nalezneme v té okolnosti, že vyrstáme v tomto nazírání,

že celé vyuování

pírodovdecké

zalo-

na tchto dvou zákonech, za vdího postavení zákona o stálosti hmoty. Tím ztrácíme souženo

je

vislost,

kterou na veškeré pírodní

dní

uvádí dru-

hý zákon, postavíme-li jej samotný, jako základní, ztrácíme nádherný obraz, který se tu jeví a iní pírodní badání tak lákavým. 115

Nedovedeme si ihned pedstaviti, že energie je možná bez hmotného nositele, že tento hmotný nositel, tato vcná základna energetického psobení

adu

rozpadá taktéž jen v

se

storu

souasn

stává tato

njšímu

ase a

energií v

pro-

na naše smysly psobících, že se

vdecká pomcka,

která sloužila úspor-

uspoádání vdeckého materiálu doslovn »až do roztrhání*, zbytenou a že úpln vystaíme s pojmem energie, abychom uspokojiv vyložili svt vnjší i vnitní, hmotný nehmotný, vyložili, t, j. uinili pochopitelnjším, pokud teba k sociáln úelnjšímu vdeckému nazírání na svt, nazírání a

i

který

nehledí

dosavadní

tak na

vývoj

i

vznik

všech vcí, jako spíše na budoucí a hlavn pítom-

ný

jeho zlepšení.

jich život a

Není tedy teba, jako u Haeckla, toho zoologického vývojového materiálu, nezáleží z se

eho

se

lovk

lovk

tolik

na tom,

vyvinul, jako na tom, jak a v co

vyvíjeti

má.

A

nejen vyvíjeti ve smyslu

rozmnožování a udržování druh, jako spíše k zvyšování jeho kulturní úrovn, jeho

prmrného

bla-

hobytu. Nezáleží na tom, zkrátka a nietzschovsky

eeno,

jaká byla opice, jako spíše, jaký bude nad-

lovk

a jak se k

Velikost a

jemuž

leží

nmu

pvodnost

nejlépe dojde. tohoto rozjímání o vývoji,

za základ zákon, který se

samozejmým,

nám

stal

tak

vysvitne nejlépe z historické remi-

niscence, kterou jsem uvedl dnešní

pednášku. Zá-

nejkon o zachování energie byl až do nedávná vtším myslitelm tak málo samozejmým, že byl i

pímo

potírán.

Práce Roberta F, Mayera ješt v

tyicátých devatenáctého století marn byla podána k uveejnní v Annalech Poggendorffových, stejn jako práce Helmholtzova v tchže annalech letech

116

ješt

odmítnuta

r,

Heimholtz

1881,

ho

jak

píše,

kruh kolem

pekvapil tento odpor odborných

ber-

h'nské akademie.

vždy osud všech výklad zjev, který chce vytlaiti výklad zdomácnný a ím je nový výklad Je

to

pvodn jší

a všeobecnjší,

ím

šlení vyžaduje,

tím

he

proráží.

Vždy

vtších

zmn

v

my-

konen

Roberta Mayera

když

internovalí v blázinci,

o

ím

více starých theorií zavrhuje,

na svém názoru

trval

pes odpor souasné vdy

zachování energie

a

opakoval se zcela tentýž zjev, který nás pekvapuje

pi

objevení se Kopernikova a pozdji Newto-

nova uení,

pi každé

zmn

pronikavé

svtového

názoru.

Pedpokládám, energie,

t.

svtelné,

j.

že

je

všeobecn známa jednota

že na veškeré mechanické, tepelné,

chemické,

elektrické

magnetické

a

po-

chody díváme se pod jedním zorným úhlem. Veškeré tyto známé energie mžeme a dovedeme

mžeme

vzájemn promovati,

mem

centimetr,

gram

je

miti

systé-

a vtein, pro všechny exi-

nezmnitelný mechanický ekvivalent, pro platí nezmnitelný zákcn o zachování jich sumy, nezmnitelný zákcn c pírstku entropie za jejich vzájemné promny. Chci proto jen strunartnouti obraz, získaný obma zákony enerstuje

všechny

n

getickými,

obraz

dní

a

života

hmotného na naší

zemi.

Veškeré pochody,

vujeme

si

jako pohyby.

zvané

fysikálnými,

Mžeme-li

silou

pedsta-

svých sval

se

nco do pohybu, soudíme tehdy, vidíme-li nco pohybovati, že pvodem každého pohybu

je

njaká

uvésti

i

síla.

Jest to tedy jakýsi anthropomorfis-

mus, považujeme-li každý pochod za pohyb,

zp117

sobcný njakou

silou, ale

takový

jedncu

je již

zp-

sob našeho chápání a znázorování dní, že se ídí jí pizpsobuje, zlidtlesem pohybuje, nazývána z

dle lidské chápavosti a že se Síla,

šfuje.

která

dvodu ist

téhož

lidského pracující silou a vý-

sledek jejího psobení tudíž prací.

njakou práci vykonávati, nazýváme významným faktem, že pojem

Schopnost,

energií, a jest dosti

energie,

který

poznání

u

která

práce,

ovládá celé

Ostwalda,

jest

ovládá celý

pírodní a

výrazem

filosofické

pracovitostí,

hospodáský

náš

stejn jako vdecký a technický

život

v

život,

dob

tech-

nické kultury.

Rychlé pijetí

a rozšíení své

názor na svt jist v prvé

ad

dkuje

energetický

vysoké cen, která

dob práci. Byl pijat sympahlavn proto, že iní pojem práce, základ základem vdy a filosofie, hospodáského života pikládá v naší

se

ticky

i

etiky

i

sociologie a že

vytváí tak

i

jakési nábo-

ženství práce.

íkáme

energie potence

jest práci, která

jest

i

polohy

té energii,

nahromadna na p,

zvednuté do njaké výše a kteroužto práci koule

schopna

(potentní)

jest ta

pádem,

vykonati

to

v kouli,

to

je

promniti energii potenciclní v energii kinetickou, energii

pohybu,

promnou znané

—

energie

Tak

je

i

vodopád takovouto

polohy v energii pohybu a to

síly.

Jeden krychlový melr vody ve výši 3 metr energii 3000 mkg, dovedl by vyzvednouti 1 kg což do výše 3000 m nebo 3000 kg do výše 1 m je rovno síle = práci tyiceti koní. Zde pramení

má

lidská

—

snaha

polohy všech

118

využíti

pehradami

tekoucích vod.

a

jezy

Podobn

energie

jako

uhlí,

uloženého v zemi, možno

mnou

její

energie v

i

vody využíti propotebné lovku. Toto

tekoucí

jiné,

nevyerpatelným pramenem energie, nebo slunce udržuje stálý kolobh vody na Podobnou formou potencielní energie jest zemi. závaží hodin nebo pero natažené, Zde síla našich sval se nahromadí, aby postupn konala práci, mníc se v energii pohybu koleek a ruiek hodin. »bílé uhlí«

jest

Také ve vzdušné pušce a v kuši se mní akumulovaná energie sval v energii polohy a pohybu stely. Energie pohybu vtru a vody sdílí se kolm

mlýn,

turbin,

koná práci a sice práv tolik, kolik souet všech energií, takto

se ztrácí energie polohy, se

vzájemn mnících jedna ve druhou,

A

stejný.

je

to

nebo u prostého kyvadla, všude ní

zákon,

promna

mžeme

dkazem, a to

n

energii

platí tento základ-

zstává

stejná,

údery kladiva

že ani energie

nýbrž jen

pomrn

v

desku, která

tolik

stojí

jí

rozžhaviti, což je

sval bušícího kováe

v tepelnou energií železa, tepla, kolik síly a práce na

dla

rozžhaví pancéovou

v cest, rozžhaví

ného žáru. Brzda vozu se rozžhaví, energie,

se

mní

vynaloženo. Stela z

ztrácí

a( je

jakákoliv.

Železo

neztrácí,

suma

že

stále

je

u sluneního svtového systému

uvádjící

vz

na škatulce zápalek vyvodíme

ji

do erve-

pí emž

do pohybu.

zmnou

se

Ohe

energie sva-

l

tením zápalné hmoty o škatulku se mnící v tepelnou, potebnou ke vznícení zápalné hmoty hlaviky, uvolnním chemické energie v ní nahroma-

dné

v potencielní, vybavení schopnou formu.

Kde nilo a

nepejeme promny energie pohybu mažeme stroje olejem, aby se tení zmír-

si

v teplo,

podmínky

pemny

za jízdy zmenšily. Teplo

//9

mníme opt

jinde v práci. Parní stroje jsou toho

dkazem. Parní led pes tráren

a

veškerých

stroji

dje

všechna tato práce

továren

ostatních

uhlím a kolem

roz-

prostedníka energie mezi

Souet všech tchto energií Jedna pechází ve druhoM,

stroje.

stejný.

stále

a

se na útraty tepelné ener-

pínající se ve válci páry,

zstává

dol, žene

z

pod parním kotlem prostednictvím

paliv

gie

erpá vodu

stroj

celý svt, otáí generátory elek-

vlaky a

kolik jedné zmizí, tolik jiných vzniká,

K

ohátí

kg vody

C, je teba nazýváme kalorii. Zmizí-Ii jedna kalorie v kotli nad ohništm spalujícího se uhlí, promní se, jak z etných pokus

vždy stejné

1

Množství

teploty.

kgm,

vyplývá, v práci 427

To

sil.

15° na

z

16*^

to

t,

tepelnou

koských

šesti

j.

mechanický ekvivalent nejnápadnji poznáváme

je

tepla.

Energii

jejím

úinkem

psobením

na nervy naší kže. provádíme teplomrem, založeným na roztahování objemu sloupku rtuti teplem. Zde fysiologickým,

mení

Pesné

nejlépe vidíme

pomrnost mezi tepelnou rtuti, ta pomrnost je

energií a

zvednutím sloupku ná, že pocit

míme

jí

teplo a nikoliv rukou,

nerv pomrný

padech

máme

rodních

zjev

promnou

zjevy pístupnými,

že

neviditelné.

mníce

promny

telné,

U

teplomru

jemovou energii slu

rtuti,

obou pí-

transformaci,

iníme si pírodní úmysln nebo tžíce

smyslm

viditelné,

mníme

V

sílu teprve,

pes-

je taktéž

nepístup-

hmatatelné,

ci-

tepelnou energii v ob-

která je prostorovému smy-

našeho zraku pístupná a pochopitelná,

v každou

Í20

bu

energie

né ve formy pístupné:

a

smyslové vnímání pí-

umožnno jedin

je

energie

ze samovolné

množství tepla,

píklad,

tak

když jsme

ji

Víme

pevedli v po-

chod mechanický, nou,

Vybereme

mníme

ji

jest

jí

poznáme

jí

pe-

obyejn pohyb zmíme. Celé poznání

a

sdlitelné,

pokud

jde

malé úvaze našim

jeví

smyslm pístupnou

známo výsledek

pitažlivosti

síly

hmctný

o

svt a jeho vnímání smysly. Hmota njakého tlesa, na píklad, jak

vykona-

takovou transformací energie ve formy

smyslm

našim

prací

té síly, to je

v mechanickou energii,

a touto prací

naše

miti

jejž lze

njaký úinek

si

se

pi

jako

tíha,

zem.

Co

tedy nazýváme hmotou njakého tlesa ve vlastním slova smyslu,

jeho vahou,

pocit

pocit svalový,

je

potebné práce ku pekonání síly, kterou je k zemi pitahováno, je pocit práce potebné k uvedení toho Materielní podstata njakého tlesa do pohybu, tlesa

tedy vyjádena prací, které

je

pekonání

síly,

s

zem

níž ho

je

teba ku

pidržuje na svém

povrchu. Zákon o zachování hmoty vyjaduje prost,

že

nemže

všechno

je

touto

se tudíž nic na

silou

svt

pitahováno a že

ztratiti,

jelikož

tato

ást celkového energetického kapiálu, nikdy nezmizí. Vyjaduje zákon ten jen omezenou ást toho, co je vyjádeno zákonem o zachování síla,

jako

energie.

Rovnž

tak

i

tvar tlesa je

rové energie, a jen na

její

projevem jakési tva-

útraty se

nám

jeví,

nebo

rozumíme tvarem práci, které je teba k jeho zmn. Hmota, udržující svoji formu, iní tak jen potud, pokud nepemžeme její tvarovou energii jinou, vn psobící silou. Malé zmny nejsou trvalé a pestane-li síla, která

ji

psobí, navrátí se tleso

pvodní formy; íkáme, že je pružné. Opak je u kehkého tlesa, které má jaksi menší tvarovou do

energii,

snadnji podléhající. Tekutiny mají menší Í2Í

tvarovou energií, plyny žádnou a proto na

p. pivedením nebo odejmutím energie tepelné, transformujeme tvarovou energii. Kovy tají a vypaují se jako voda zvýšením teploty, potebné k pekonání tvarové energie. Plyny zkapalujeme a ztužujeme odntím teploty nebo zvýšením tlaku

—

uvolnním tvarové energie. Tlakem zkapalníme plyn, což vede k myšlence, že objem tlesa je výrazem pro práci k jeho zmpotebnou, a tedy možno s Ostwaldem pedpoi

n

kládati

objemovou

energii, která

tekutých tles znaná, u a kapaliny

jen

plyn

je

mohou objem zvtšovati

znanou, pivedenou

u pevných a

menší. Pevná tlesa a zmenšovati

energií tepelnou

nebo

tla-

kovou, plyny mají objemovou energii, vzdorující

pouze zmenšení a uvolující se pi samovolném zvyšování objemu. Podobná tlesa mohou jen exidonucení silné tvarové energie stn ná-

stovati z

doby, v níž jsou uschovány a které mizení objemo-

vé energie znemožní. Tendenci k tomuto vydání

íká se tlak. Také ohraniení tles jest vyjádením práce ku hranic potebné a Ostwald piítá je povrchové energii. Zvtšení povrchu vyžaduje práci k pekonání této povrchové energie.

energie

zmn

Nejlépe se jeví tato energie ve zjevech kapilárnich na hranicích mezi plyny a tekutinami, stoupáním kapaliny po stnách nádoby. Název pochází od slo-

va kapilla

sledkem

=

vlas a

povrchové

vyjaduje pozorování, že náenergie stoupá tekutina do

vláskových trubiek tím výše,

ím

je

trubika tení,

vzduchu nad kapaUnou menší. Moderní pokusnou methodou stávají se veškeré tyto nové energetické úinky, hlavn v jich vzájemili

povrchová

síla

ném vztahu mechanickém, konkrétními dkazy, 122

že

pojem energie zjednodušuje znan nazíráni na celek zjev a jich mechanické chápáni a že iní i pojem hmoty pojmem druhotným, energeticky vysvtHtelným, Pevedení, na mechanické zjevy za úelem pochopitelnosti a srozumitelnosti daí se ale i u všech dalších zjev, u pochod vyšších, jako doklad, že na nich energetická podstata zjednodušuje názor. Nejnápadnjší je u energie elektrické a magnetické, kde vbec nemáme specifických smysl pro zjevy vlastní té energie (až na nervový pocit mravenení pí proudu procházejícím tlem) a kde jsme odkázáni ist jen na tepelné, svtelné a motorické zjevy, na útraty energií jmenovaných vyvozené, z nich transformované, na elektrické svtlo, elektrické pece, elektrické dráhy, telefony a telegrafy, máme-li i

pochopiti

Že

ob

energie.

jest teplo energií

a že z ní

mže

vzniknouti

ekvivalentní množství všech ostatních energií a

v ní se

zptn

promniti,

jest

opt

základním a dleži-

tým objevem let tyicátých minulého století. Nmecký léka Julius Robert Mayer ukázal, že stroje obrácen pracující mnily by jen ást práce z tepla vzniklé

zpt

nemní

se výše

v teplo a že

zmínný

ohledem na tuto ztrátu

s

první zákon o zachování

energie, platný pro všechny

stroj. Ale

práv

toto

formy

její,

ani u

tchto

nedokonalé využití tepelné

energie u parního stroje vedlo

k objevení druhého

zákona

energetického.

zákon o zachování

energie

zodpovídá

njaké

První

totiž

jen otázku po množství

energie, které vzniká z jiné, dané, ale ni-

koliv za jakých okolnosti se to

dje. Druhý hlavní

zákon zabývá se podmínkami tchto promn a objeven byl francouzským inženýrem Sadi Carnotem, 123

který poznal studiem parního

žádný

mniti tepelnou

stroj

stroje,

nemže

že

energii v mechanickou,

pracovati, nepechází-li vyšší teplota v nižší. Po-

dobn

jako vodní mlýn potebuje spádu vody, tak

rozhoduje o výkonnosti parního stroje rozdíl mezi

zaátení

a

konenou

teplotou páry, spád tepla.

Toto poznání bylo nesmírn dležitým východi-

skem

celé

nauky o

teple a platnost

zákona toho po-

znána pro všechny ostatní druhy energie. Každá

forma energie

t

má

jistou vlastnost,

u tepelné energie, na

promna

váze závisí

obdobnou

jejíž nestejnosti

teplo-

a nerovno-

v jinou formu. Vlastnost

ta

sluje intensitou té které energie. Je-li intensita stej-

promna. Pochopitelnjším

ná,

nenastane

nikdy

jest

pomr

nazveme-li rozdíl energie,

intensity

ten,

její

výši

nad intensitou okolí volnou energii a ener-

o stejné výši vázanou.

gii

Množství tepla možno využíti jen potud k pe-

mn,

pokud temperaturou pevyšuje okolní teplopokud neklesne na výši okolní teploty. zbude

tu,

A

teploty kolik chce,

promny

schopná

energie, o vyšší intensit než okolí. intensity

má

snahu vyrovnati

gradovati, dissipovati

i

se,

rozdíl se,

de-

následkem

pemny

schopné

pibývá energie neschopné transformace,

ili en-

tropie,

A

promnou energie, podmínkou dni. Aby se nco dlo,

teba volné energie

sipací

dní

jelikož veškeré

je volná energie je

jen volná

zmenšiti

rozptýliti se a

toho ubývá zásoba volné energie, a

je

Každý

volné

energie,

Množství energie

s

je

a vše, co se dje, jest dis-

jejím

vázáním,

celkem nemní, ale

zánikem. její

schop-

nost transformace, její promnlivost a tím její pro-

spšnosti pro lidstvo stále ubývá. Jistá ást energie se stává

124

denn

k dalším

promnám mén

schop-

znamená svtové je píinou nezbytnosti hospodaení s enernejvyššího píkazu kulturního, stále ro-

nou, degraduje

a tato ztráta, která

se,

zmenšování hodnoty energie, gií

jako

stoucího lidstva.

celkového

lovk,

kapitálu

který nemyslí jen na svoji

pechodnou existenci, ale na své potomky a vzpomene ubývání energetického kapitálu, který lidstvo má k disposici, musí cítiti povinnost hospodaiti i

s tímto kapitálem.

Z

toho patrno, jaký

význam má na p.

práv

práce, ídící práci lidskou

skými, hospodaící se silami,

lovka

technická

ohledy hospodá-

a

již sílou

svalovou

chemickou energii uhlí nebo vý-

a zvíete,

rojbk a výrobních prostedk, vzduchu, cukru

teba že tak iní

atd,,

ohledem na zisk, na výnos výroby, který se zmenšuje ztrátami tmi. Každá energie má pro podnikatele uritou penžní hods

notu, cenu, a proto šetí energiemi.

niky

s

význam chemie a z

Význam

tech-

tohoto stanoviska vysvitne stejn jasn, jako

dvod

ostatních

vd

sobeckých zaveden,

pro

je

lidstvo.

A

již

princip technické

ekonomie ideálním principem kulturním,

nebo

i

život lidský je transformací energie, jakousi tech-

nickou výrobou, stejn jako život všech ostatních

a

živoich

a rostlin,

zákonm

energetickým ili

Jsou

to

vesms

hlavn chemické

již

odpovídá životní energie nic.

více složité pístroje

ku

pemn

energie ve vyšší formy, pístroje

schopné nejen množství, ale

i

jakost energie

transformaci íditi, transformaci samotnou

pí

vdom

zdokonalovati.

Potraviny

nejdležitjší

pvod

jsou

ze

akumulátory chemické energie, forem energie, beroucí

všech

v slunci. Chemická energie rostlinných a

123

živoišných

látek,

pvodem

která je

energie sva-

umožujících život lidský formou uschování

lové a ostatních energií,

a jeho vývoj, jest nejtrvalejší energie a

pro-

východiskem všeho prmyslu,

Hlavn

ale také všeho života.

prvoadého akumulátoru

dné

malém

ideální koncentrace na

její

storu. Proto je nejen

uhlik

energie.

má

tu

význam

nahroma-

Uhlí,

zásoby slunení energie v pravku pro doby

nahromadné zásoby

budoucí, uhlohydráty,

energie

rostlinstvem dnešku v celém zeleném povrchu

všemu živoišstvu a za vý-

výživu

a sloužící

za

chodisko k

výrob

zem

jako paliva, svítiva a moto-

líhu,

rického prostedku, uhlík v uhlovodících petroleje a benzinu, potravin

motor

automobil, aeroplan chemické energie a ze

prvk

70

—

výbušných, motocykl,

to

demonstruje význam

transformace na jediném

její

Je

chemických.

to

vyseká teplota,

vyvozovaná pi oxydaci uhlíku, pi slouení jeho s kyslíkem, všudepítomným prvkem, souástí vzduchu, která

iní

z

uhlíku

obra,

odsouzeného

na vky. Kyslík je arodjem všude pítomným, nutícím uhlík konati tuto práci pro sloužiti lidstvu

lidstvo.

Kyslík

má

hlavní zásluhu na

oxydaním

pochodu tohoto zotroeného obra, uhlíku, který pispívá jen 12 díly, kdežto kyslík 32 díly ku všem

pochodm

osvtlování, oteplování a dýchání

dace uhlíku na zemi. Je gie,

píbuznost, hltavost,

uhlík,

aby

jej

mnil

to tato s

i

oxy-

okysliovací ener-

níž se vrhá kyslík na

v kysliník uhliitý, která je

základem všeho života a obrazem chemické energie. Že kysliník uhhitý, vycházející z továrních komín a z plic i zaber živoich, slouží rostlinstvu k optnému ukládání nových uhlíkatých zásob, rozluováním obou slouených prvk nový d-

—

Í26

kaz

síly

kolobh uhlíku

to je

obyejn kolobhem

a kyslíku, zvaný spolu s

—

chemické energie

kolobhem vody

svdectvím, že volná energie

že transformace chemických energií

všeho se

dní na svt kolem chemickou

svojí

vodou a

života a ten

kolobhem dusíku je udržuje život na svt,

a

je

základem

nás a v nás. Potraviny

energií,

spolu

kyslíkem a

s

jich energiemi, uhrazují veškeré

poteby

energie života a tvorstva: svalové, tepelné, nervové

a psychické,

A to je nejodvážnjší krok, který Ostwald uinil: pokus peklenouti pomocí energetického myšlení propast mezi pírodou a vyšším životem duševním, kulturou a

spojiti

oba svty v jeden.

Zde, kde Ostwald chemik stává se Ostwaldem

pírodním

filosofem, utíkajícím z laboratoe na kon-

gresy a kazatelny zání

—

—

jeho monistická nedlní ká-

a zvlášt do tisku, zde teprve

nejvlastnjší

jsem uvedl, myšlení a

ást

Nebo

poznáváme

to,

co dosud

pouze methoda pírodovdeckého

je

její

jeho uení.

úspchy na

polích

vd

pírodních,

jednajících o zjevech tlesných, co následuje, jsou

úspchy

téže

methody o zjednodušení názor na

myšlenkový život lidský, jsou práv nové prvky jeho pírodní filosofie, vlastní podstata jeho monismu. Nejen veškeré zjevy fysikální a chemické probíhají v rámci i

zákon

o zachování energie, nýbrž

pro veškeré projevy života nutno z

ného myšlení až do tento zákon.

vd

dkazu opaku

To odpovídá

faktu, že

dvod

úspor-

uiniti platným

nutno v každé

zákon, pokud možno, odvozených od všech ostatních vd, ponvadž pojmy, platné pro uritou ást celku, který chceme uvésti na spolené pojmy, musí býti co možno všeobecn platné. použíti

127

Mezí útvary energetickými, nás obklopujícími, rozeznáváme živé od neživých. Prvé se liší od druhých jistou vnitní stálou zmnou pi zachování celkové iormy.

Zveme

vlastnost stálé

výmny

takové útvary živými

kládá volnou, práce schopnou energii, jež

vodem každého vzrstu,

má

útvar

je

zmny.

ásti

jako

schopnost zmocniti se

i

pro

pedpo-

která jist

látek,

pŽivý

takových zásob

volné energie, zvaných látkami, kterážto energie je

výmnu energie výmnou látkovou.

vtšinou chemickou, takže jde o

u živých bytostí, vyznaených

Organismus zkrátka transformuje energie a samosi je k výživ opatuje.

statn

Živý útvar

má

v udrženi sebe

i

ných bytostech, energie pijaté, bytost, má-li

ale

pes z

i

další vlastnost v reprodukci

individuelni své bytí v podob-

nho

mže

ji

pebytek

vzniklých. Má-li

pedati na

nov

zaleženou

pebytek vydané, umírá. Takové prase živých bytostí nazýváme

videlné obnovování

druh

zachovánim

sten vymyká

a tím se živý jedinec jaksi

smrti, stává se

nesmrtelným. Je

áío

vždy zjev energetický, což vysvitne z podobenství s plamenem. Plamen není živou bytostí, protože si k udržování svému nedovede opatiti zásoby energie, ale mže se rozšiovati z malé jiskry až v požár lesa

a

je

nezniitelný,

jako svaté

ctitel jeho, kteí, neznajíce

ohn

vzniklé

elementárn

a z nich odnášeli

si

—

jej

prvních

bleskem a sopkou

—

zárodky do svých krb, Ne-

dostává-li se chemické energie kyslíku,

ohn

stvoiti, udržovali

holaviny nebo paliva

— a paliva neb — umírá nejvtší

plamen. Stejn stáím ubývá transformaní mohutnosti živých bytostí.

organismu Í2S

musí

Že veškeré innosti živého

nalézati

nahrazení

v

chemické

energií,

známo. Výkony

je

létající

vlaštovky

á

plovoucího delfína nedají se mysliti bez chemické energie, jako se bez ní nedají mysliti tika s jeho tosti

výkony avia-

benzinem á vodíkem: všechny živé by-

jsou kombinacemi tekutých a pevných látek

a manipulace v nich jest založena na chemické

akumulované ze slunení. Jsou to složité promující energii slunení v trvalejší formy, potebné energie a inící tak na rozdíl od stroj, bez ízení cizí vle a bez dozoru. Jelikož slunce svítí jen ve dne a energie je teba i v nocJi

energii,

pístroje,

nutno život

se

—

energii,

tedy to

v

se

zásobiti,

má-li

vzniknouti

dje vždy zmnou

rostlinstvu

ízeném na formy

pímo,

trvalý

v chemickou

a v živoišstvu,

za-

energie upravené rostlinstvem,

nepímo. Jelikož jen malý díl povrchu zemského je pokryt zelení a ne po celý rok, je tu opt píkaz zásobení se, píkaz nejvyšší písnosti, pokud nedovede lovk bez rostlin slunení energii akumulovat v chemickou formu. Hospodaení s volnou slunení energií v zemdlství a v zemdlskéia

prmyslu

je

výrazem píkazu

toho:

sluje

pece

polním hospodástvím, hospodárnost je jeho hlavním principem, hospodaení se slunení energií jch© podstatou.

Celý život

je ale

takovým hospodaením,

má

jím

nebo je pochodem podobným, jako ve vodním mlýn. Volná energie potravin, to voda, proudící mlýnem pes kola dol a konající celou práci. Kolem tím jsou chemické prvky kolobh kyslíku,

býti,

—

tchto prvk v energie potebné k životu, jako energie vody v energie potebné mlýnu, k životu tlesnému. Nazíráme-li takto s Ostwaldem na živé bytosti, uhlíku, dusíku je starý obraz a energie

se

9

mní

129

jako na zvlášt specialisované stroje, zvlášt jemné

konstrukce, zbývá

nám k doplnní

jednotu a pehlednost každý to,

co se nazývá duší.

Zde

již

je

obrazu, jehož

pozoruje, vysvtliti

práv

most, o který

jedná se skutenému monistovi, o který se snažilo tolik

systém, most, klenoucí

se

pro-

Zde jde

past mezi životem fysickým a duševním. o vlastní a

marn

pes

nejpevnjší hrad dualismu. Uspokojivé

ešení této otázky jest rozhodující zkouškou pro monismus Ostw^aldúv. Celý tento dualismus tla a duše, který boce

zakoenn

jest

jen

je

hlu-

v celém duševním život lidstva,

rozporem zdánlivým,

jest

jen

výrazem

dosavadní nemožnosti vysvtliti nkteré zjevy vota

chemicko-fysikáln,

mechanicky,

duševního

ži-

na njaké pochody mechanismu. Duše, to soubor nevysvtlítelnosti organismu živého, pírodovdeckému výkladu vzdorující: vedle zjepevésti

je

námi

již vysvtleného, zvlášt psyJde tedy o vtrné mlýny, Vysvtlíme-li zjevy jmenované faktory svta tlesného, zmizí tím »duše« jako duch v románu. Jelikož je celý svt tlesný i hmotný pojímán smysly a jen,

vu

smrti,

chické zjevy.

co je smysly pojatelné,

má

pro

vdecký názor náš

cenu, odkázaný jen na tyto transformátory energie, jest

protiva

mezi duší a tlem

momentem, kdy

odstranna

tím

složitjší životní pochody, zvané

psychickými, stanou se jasnjšími použitím princip

pírodní stický.*

filosofie, která iní nárok na názor moniPravím jasnjšími, jasnjšími než dosud,

Nedovede-li zde tyricetilelý potlaiti co napsal

ticetiletý,

cílí-li

starší

kolísati

úsmv

nad

tím,

pod svýma no-

hama most postavený mladším, omlouvá naivnost »vdeck6ho

130

nebo

jasnými še

zcela

nám nemohou

státi

jiŽ

myšlením domoci se pesného obrazu myšlení samotného, má své pirozené hraníce. Jasnjšími se nám stanou již proto, že vývoj smy-

proto, že

sl

nejvlastnjší a nejkonkrétnjší ástí vý-

jest

vnitní svt zprostedkován

voje

vbec

jest

jen tmito zdokonalujícími se

a

vnjší

i

smysly, stále

se zjemujícími, což jest pochod energetický, který

Ostwald vyjaduje vtou, že transformace energie se opakováním stává stále hospodárnjší, jemnjší, a to jest ekonomický koeficient její stále vyšší zárukou zjasnní našeho názoru na svt, tím vtší, že jako bylc.síí vdomé, mžeme pirozené zvýšení

—

vdomou

transformaního koeficientu

snahou zvy-

šovati.

Jest to rozsáhlá kapitola, jejiž podrobné rozve-

vymyká

dení se

rámce mého dnešního uvedení.

z

Ostwald vykládá svým energetickým principem na píklad pam, schopnost živých bytostí, vzpomenouti si na minulé pochody, okolnosti, že pochod asto opakovaný snadnji a jaksi radji konají, že hladeji nastane a hladeji probíhá. Jest to vlastu neživých byícslí pozorovaná, jako pizpsobení se: vychození hodinek, obehrannost houslí, formování akumulátor až do normální výkonnosíi, nost

i

názoru* jeho se

kuje

starší,

i

tím,

již

pda

Jakýsi význam, plovati s

i

i

mezi

vcmi

d-

smysly ne-

hranice«,

na které ho mo-

tyio mají pro jeho

svtový názor dnes

»za pirozené

nismus odkázal. Že

Ostwaldova monisinu

houpajícím se prknem, jemuž

že se no.uil plovati

pochopitelnými

uí

že kolísající

mladšímu

stala

dkuje »prknu« monistického

odrazem

i

názoru,

jež

za praporky, vykázané monismcm.

1918

usnadnní pochod Jich optováním. astji njaký výkon je organismem provádn, tím snadnji ho koná. Teto pizpsobení, které znamená u živých bytostí jen speciaHsaci možnosti ist anorganické, usnaduje, zjemuje a zdokonaluje všechny transformaní pochody a jest základem úelností pcchcd tch. Jest to zárove výklad petrvání nejlepších, nejlépe uzpsobených, dle Darwina, nejúelnji zaízených, nejlépe životním potebám odpovídajících, jest to ale také výklad pizpsobení se a zauení, které je základem Jest to vždy

ím

všeho pokroku, všeho vzdlání, vší výchovy a

v-

decké práce, jako systému snadnji ovládané zmti

zjev.

Podobn

v primitivní

getickému

i

jim a jen

chová se

vlivu ener-

transformaních.

zaízen postupem vývoje lépe a

jest

lépe na reakce

fcrm odpovídáním

adu pochod

celou

Organismus

schopnost reakce nebo reflex

je

složité

vi

vi tm,

rzným

energiím,

pizpsoben

na které není zvyklý nebo zaízei,

bezúeln nebo prctiúeln,

protiživctn.

do ohn, jsa zvyklý nalézati pi msíním svtle samiku. lovk pije lihové nápoje podle chuti se stejnými následky, jako mol svtlo, jsa zvyklý na neškodné nápoje lihu prosté, štika navyklá údery o sklennou mezistnu na bolest spojenou s požádáním rybiek, neublíží jim ani po odstranní stny. Mel nemá dosti dlouhý život a první úraz nedovolí mu vzíti si njaké nauení, ale lovk postupem kultury odvyká, vidí-li neúelnost

Mol

lítá

a škodlivost

dovém, kde ale

neho. Tu

jsme

již

zachovávají

*

svoji

škodlivost

pomrm, svoji bezúelnost vi mnícím pomrm. Í32

pi

jednání pu-

se ustálené reakce stávají složitjšími,

vi

neznámým

novým,

stále

se

Rozumné jednáni

pak takové, které v každé následk, vdomé dsledk svého konání a má dostatek síly k nekonání, k odvrácení pochod škodlivých,* A tak až do

bžné

je

okolnosti jest znalé

pochod, pi nichž

nejvyšších duševních

poteby

opakujících se

m,

již

podle

reakce, až do tvoení se

pojm

zjev reakních, smyslových

to vje-

mní

se

hledáním spolených vlastností, až do zjedno-

dušujících

usnadujících systém innosti du-

a

ševní.

Takto jeví se nám celá stupnice duševní inností od nejjednodušších reflex až k nejvyšším

výkonm

adou výkon

filosofickým

njších a úelnjších

souvislých stále ráz-

mechanicky pochopi-

telných o stejném základu, jímž jest princip energetické transformace, a který podléhá tudíž jejím

zákonm. psobí omyl Platonv, jímž se staio duševního od tlesného bžným nám tak tžko zvyknouti si na souvislost

Tisíce let

oddlení a proto je

života

mezi jednoduchými fysiologickými a složitými duševními pochody. Tato protiva byla sesílena ješt

marnými pokusy a poíná mizeti pod vlivem energetického seskupení zku-

materialistickými

teprve

v systém bez hypothes. Tebaže nedovedeme samo myšlení zcela mechanicky vysvtliti, není obtížným vidti jeho energetickou píbuznost šenosti

se zjevy ostatního svta.

od pebytku

i

Nezbytnost škodlivosti — na

Což není nálada odvislá sil? Což není myšlení

nedostatku

nerozumn

jednati

p. sebevražda,

ob,

s

vdomím, chtním náruživost,

monismus nevysvtlí. Tak se stává, že dotek

cizí

vtší cenu pro život monísty než jeho rozum.

váše

—

ruky mívá 1918,

prací spojenou

vysílením,

s

pepracováním,

Vždy konen

vda

s

fysická?

vstupovati na

zvláštní víry

oe-

úspchy jednou zahájené methcdy v

nej-

budoucnosti.

bližší

energie,

práce

jako

teprve zaala

cesty nové filosofie a kávati

ztrátou

se

únavou

s

možno bez

Již

ohledem na vykonanou

s

dosud práci a dosažené za krátko úspchy možno jasno i na tomto poli poznání oekávati cd další práce a jen od práce.

Vždy

organismy

k tomuto

stávající se vyvíjely

složitému myšlení z jednodušších fcrem duševního

svta. Tento fakt, jem.už materialistití monisté nují

tolik

pozornosti,

v konsekvencích: s

že

má

v-

pro Ostv^alda váhu jen vývoj

další

dá spíše a

se

vtší pravdpodobností uriti, než minulý vývoj,

pvod

každého jedince, tak sporný pro materiaPovažuje dokonce projednávání tchto vý-

listu.

vojových otázek za nevdecké. Slovo vývoj je

nco

ncúelné, ponvadž ukazuje na

proto

vého, minulého a

jemu jedná

se více o vliv

mu

hoto-

zmn-

pomr, umle nebo pirozen pivndný, budoucnosti, o zmny nastávající a potebné Hd-

ných v

stvu, jehož kulturní politice žiti.

Jeho zdokonalení.

Vda

musí každá

prorokovala ze svých vdomostí

smr

douciho a podmínky jeho chtných Kriterion

správnosti

vda

slou-

k tomu, aby

je tu jen

vývoje

feu-

zmn,

tohoto vývojového

ukazujícího do budoucnosti, objektivní

smru,

mítko

vý-

Ostwald ve výši dokázané povinnosti hospodaení se zásobami vclné energie, s tímto

voje nalézá

stále

ubývajícím kapitálem, který musí

stále

rostoucímu a zdokonalujícímu se

stále

rostoucími a

jejichž

Í34

se

dostaiti

lidstvu

se

zjemujícími potebami, od

splnní závisí štstí jeho.

Ponvadž na zemí energie

omezeno,

je

který

lejším,

menšími

množství

volné

použitelné

ten organismus dokona-

jest

as

nalezenou energií dokonaleji

s

pemuje

hospodaí,

ztrátami

ve

ji

všechny potebné energie svého života, jeho udržení a chtní.

A

skuten

organismu

plikací

komschopnost ekonomitjpatrná

je

rostoucí

i

transformace. Tohoto positivního

ší

s rostoucí

mítka

vývoje

používá Ostwald na posuzování lidského pokroku a lidské kultury, která na rozdíl od pírody plýtvaenergiemi

jící

vdom

Spolenost a

její

hospodaí.

jimi šetí a

složení

stejný

jeví

smr

vý-

každý organismus. Ekonomické principy vítzí postupn nad Úspory energie, neekonomickými ,a politickými.

voje ve smyslu energetickém jako

vznikající

ve

soužitím

skupinách,

jsou podstatou

Výhody

všech výhod, které je tvoily a vyvíjely.

hromadného využívání jsou ohromné i pi povážení nevýhod boje a zápasu, tím soužitím vzniklého. Sociální vlastnosti

lovka

jsou s rostoucí kul-

turou stále etnjší. Vývoj od hordy k mezinárod-

nímu životu vdeckému, umleckému a hospodá-

skému

je

každému

patrný.*

Tím

nové sociální problémy. Jelikož zdokonalovati

nosti

výhody sací

soužití

cívilisace

i

se,

to

jest

ve spoleností

i

—

ale

také rostou

lovk má

vdom

schop-

zvyšovati

vzniká se

socíali-

kultura: rostoucí ovládáni

a jeho {ransformanich

pochod

svta

lidstvem pro jeho

úely, nejlépe patrná v technice a jejím vývoji, ale i v ostatní kultue právní, duševní a subjektivní.

Každý *

I

1918)

za

zvláštní

nmecké

Vašimi

výkon jednotlivcv

je

prospchem

války, tclik energeticky vedené

m.onisty,

(1914

a

ote Viléme Ostwalde?

Í35

a

celku

nevýhody jednostranné innosti

spaciali-

sovaných jedinc odstraovány jsou celou spole-

vdy

a

umní

mezi

jedinci,

dlba ždém

funkcí

podporováním

škodlivých,

—

veejných fond

z

atd,

rozšíenou

jen

in

trestáním

ností

povinností

sociální

její.

což je

Rznost

tímto specialisováním vznikající,

i

dlb

práce, obdobná

organismu,

nebo

jest

má

tato

funkcí v ka-

býti

seslabována

vzájemným sdílením výsledk a pispíváním ke sblížení se jedinc, tíd a národ. Kdežto ale nejvtší specialisace zaruuje nejvyšší výkony, stává se celek tím stále odvislejším od vynikajících

jedinc, jako úl od královny a

mem,

na pehlednosti

mítko

sociální

filosofie

positivní

hodnoccm'.

Prospch

sdílení

kem podporuje

má

jak ener-

sociologický problém získává

i

celá

i

tedy pravá míra

nám dkazem,

jehož jasnost jest

getickým pojímáním

Je

dležitým sociálním problé-

této diferenciace velmi

prostedek

výsledk práce jedincovy

ad e,

v první

petrvati

s cel-

která v písmu

existenci

jedincovu

až

Vývojovým postupem stále vtší pekážpomocná má vtší kulturní

generací nejposlednjší.

za.

vzniklé rozdíly

eí

stávají se

e

kou a všeobecná význam, než filologická badání o poátcích ei. Nejzdailejší pokus o takovou ido a jeví se

e

je dle

nám význam pokusu

Ostwalda

toho ve svtle

prostedek k úspok amelioraci transformaního rendemcntu, jak to nazval Ostwald na energetického

nazírání,

rám nejcennjších

kongresu v Bologni Vše, co

jako

energií a

r.

1910.

sociálnímu pokroku Hdstva,

na-

zývá Ostwald kulturou. Její nejposítivnjším

m-

ítkem

m

slouží

jest zlepšení

transformaních

pomr

yolné

energie, v

pírodním

bohatství obsažené, ve statcích

ekonomicky

lidstva stále dissípující, není-li

Vda

zacházeno.

pracuje

pímo

s

nimi

na zdokonalování

tchto transformaních pochod, umní podobn, jako v chemii katalysatcry. Urychluje tyto pochody, žene energie do vtšího obhu, urychlovatelem

v

hospodáství

duševních a ukazova tlem, transformací v

jest

buditelem a

nejvyšších

energií

vzorem ekonomických

podob dl umleckých. Pímo

kul-

turn psobí zdokonalováním pracovních method v technice. Tak bylo kulturním inem prvého ádu, když primitivní lovk, prodíraje se kovím, poznal, že

mže

vtví v ruce ohnutou

výkon svých sval a

sestrojil

nebo když druhý tením dvou

ohe. Vliv

nože, kopí,

šíp

luk

zvýšiti každý k vrhání šíp

dev

a všech

vznítil

první

primitivních

v každém svém použití úelnou transformací energie. Ale vedle toho znamená každý takový drobný objev, jehož rozšíením a zdoko-

nástroj

je

nalením ušetilo se

asného

i

znané množství

energie

sou-

budoucího lidstva, které výkony ty opa-

kovalo a bude opakovati, velké plus na energeti-

Takto stává se cké ekonomii a kultue lidstva. každý sebe menší technický objev, každý i nejabstraktnjší vdecký objev, tak znamená pouhý pojem, na nmž stojí náš systém filosofický, každé sebe menší dílo fantasie, vše to znamená dalekosahající

in

vyjasuje

a

kulturní.

Celý rozsah kultury se nám

zárove prohlubuje použitím vhodného

opravdu monistického. Vzpomeneme-li dále, že dle druhé hlavní vty zákona o energii pístupné nám energie stále ubý-

principu

vá,

poznáme také

vývoje

ve

objektivní nezbytnost kulturního

smyslu

zdokonalování

ekonomického

koeficientu.

Uvdomním

pravd

tedy v

ješt

úspory vynikne

tohoto

si

poíná

stavu

innost a význam každé

kulturní

lépe,

povážíme-li,

jak

za

dnešní doby, za sociální crganisace, založené ješt

vtšinou na násilných politických prcitedcích

opené válkou

a

a barbarstvím všeho druhu, se ho-

spodaí s nejcennjšími fcrm.ami energie, jaké nesetné kulturní hodnoty se bez náhrady nií tisícerými tenicemi tíd národ a jednotlivc a jaká nesmírná ást kapitálu energetického

stále ubývá svému pravému úelu: zvýšení blahoštstí lidstva. Tím zárcve chápeme známé

a se ztrácí

bytu a

pímý d-

vystoupení Ostwaldovo pro mír, jako sledek jeho energetické nauky, jako

její

ethíckou

vysokou cenu. Žijeme v dob, kdy se cdehrává rozhodné

sblí-

nejrznjšími mezinárodními podniky dalekosáhlé vyrova kdy se stává nezbytným nání existenních podmínek jednctlivc, dobývané žení

lidstva

i

rznými

sociálními

hnutími,

V

takové

dob

jest

propaganí práce Ostwaldcva a jeho žák významným inem, jehož velikost pozná teprve zvolna myslící lidstvo, až cesty, po nichž kráí, budou ušlapány a upraveny ve veejné císaské silnice oficielních systém a zákon. Vdce této skupiny nazývá poslední svoji knihu jist asi vzpomínka na velikého mistra a uitele, Goetha, básníka pírodní filosofie nazývá ji »Požadavky dne« a ukazuje, že pro nho je prvním požadavkem dne

—

—

nové núbožensfvi z nichž

lidstva,

jednou vznikne

se ostatní odváží, vidí

a

k

silnice.

nmu On

hledá cesty,

myslí dále, než

nebezpeí díve než

ostatní

tam, kde je nikdo netuší.

Zajímavé faktum, kterým bych rád uzavel svoje 138

vývody,

jest

cházející

vznik veliké Ostwaldovy knihy,

^Požadavkm

dne«,

knihy

o

ped-

velkých

mužích.

Ostwald byl dou,

muž,

aby

ped

lety

vypracoval

požádán japonskou vlá-

jakýsi

pírodopis

velkých

podmínky rozvoje velikán na poli praktických vd, z nichž by se dalo tžiti pi výchov mládeže a hlavn vlastnosti, dle nichž se dá pedvídati velikán jíž v dítti, aby se mu mohla vnovati zvlášt pelivá pozornost, zkrátka návod obsahující

k positivní kulturní

politice.

Chtje zodpovdti

tuto otázku

vlády japonské,

studoval Ostwald životopisy šesti slavných pírcdozpytc: Davyho, Faradaye, Mayera, Gerhardta,

Helmholtze a Liebiga, studoval je až do nejintimnjších koutk soukromého života v korespondenci se souasníky a z toho vznikla kniha, plná vzác-

ných povzbuzení pro každý národ, chtj ící

vdom

pracovati o své kultue, kniha » Velcí muži«.

Chci na tomto dosti bizarním píkladu ukázati, jak chápe

Japonsko kulturní význam

pímo povilo

velikého

uence

vdy

a

jak

cizího konkrétní

zakázkou kulturn politického problému a jeho positivní

ešení. Není to první pípad.

tatáž vláda

povila

Známo

je,

že

velikého náboženského filosofa

Mllera vypracováním

náboženství,

vhodného pro

povahu moderního Japonce,

Knihu Ostwaldovu vidl bych proto rád v rukcu všech našich myslících politik. Kniha budí zprvu silný

odpcr u

tená

dkazem její síly. nemén ženy nalez-

a to je

Uitelé, profesoi, technici,

i

nou v ní bohatství myšlenek nadhozených, zneklidujících, k

uvažování nutících. Velikáni

a

škola,

velikáni v manželství a v pátelství, velikáni a rasa,

139

žena a vdecká práce a prdobné problémy iní z vdecké knihy adu zajímavých a nabádavých roz-

bor, plných hlubokých myšlenek a dalekých hled.

Jméno Ostwaldovo má

i

roz-

u nás dcsli dobrý zvuk.

Jeho zájem o první práce našeho Františka Walda a uznání, které

vým forem

c,

mu

projevil

ped

nejvtším svto-

uen-

anglické Faradayovy spolenosti

vyvedlo tohoto eského

uence

ze

zátiší

kla-

denských hutí na profesorské místo eské techniky.

Ostwald sám pracuje na pírodovdecké

theorií

štstí a na ní chce založiti energetickou životosprávu. Nejlepší jeho žák,

chemik americký,

dr. Nagel,

populární evangelium uení Ostwaldova pode jménem »Svt jako práce«, spoívající na

napsal

úspšné ekonomii s energetickým kapitálem a jeho zjemnním a zvýšením, I jiné podobné pokusy možno zaznam.enati, které vesms jsou pokusy o jakési svtské náboženství na základ pírodovdeckém a technicko-ekonomickém a které jsou dokladem hlubokého vlivu, kterým rozvoj pírodovdeckého badání a technické práce zasahuje do duševního života lidstva. Jsou to positivní systémy, které jsou vyplnním cítné poteby hlubšího náboženství, poteby zodpovdni otázky, co a pro máme pracovati, jako to podává svým zpsobem staré náboženství. Tyto pokusy ukazují, že lidstvo je

hluboko proniknuto

ckým duchem

pírodovdeckým

a že systémy

ví srozumitelnjší

eí

a techni-

druh Ostwaldova

mlu-

než církve, ztrácející svj

vliv.

Ukonuje

kongres,

zahajoval

Ostwald

století

monistické, století skuteného, hypothes prostého,

vdeckého

a

nematerialistického monismu,

jehož

Í4Q

I

poátky máme

v jeho vlastním náboženstvi práce."

Ostwald vydává od mezi

philosophie«,

pracovník

sofie,

má

se

1900 revui »Aniialen

spolupracovníky náleží

jejíž

prof. F,

Žmawc. Kdo

r.

Wald,

Natur-

z

našich

prof. dr. Dittrich-Longinus a dr.

zajímá o systém Ostwaldovy pírodní

starou lubeckou

pednášku

z

r.

1895 o pekonání

deckého materialismu, dále »Vorlesungen sophie«,

fiír

konané na universit lipské

tiber

1900,

r.

filo-

v-

Naturphllo-

pepracované

ve velkém spise »Kultur der Gegenwart« a vyšlé u BarLha v Lipsku »Die Energie«, a v

malém

Naturphilosophie«, který vyšel téce.

V

u.

r.

Reclamov

Verbindungen« v Akad, Verlag v Lipsku,

nmecky

a francouzsky vyšlý, »Das Energie-Prinzip

die energetische Betrachtungsweise in der Physiologie«.

jeho knize o realismu a idealismu v pírodní

lemice brožurkové, ke knize se

nalezne

vížící,

vd

v brožurce »Konec

spor

et

sa

base physique«,

revue »Scientia« v

energetickém

ei

hlavn

o idealismu a realismu.*

Boloská pednáška Ostwaldova volonté

a v po-

eský tená

také nkolik kritických, ne vždy souhlasících slov,

O

biblio-

1904 pod názvem

principu energetickém ve fyslologii jedná spisek prof.

Mareše,

und

spisku »Grundriss der

1908 v

Slavná pednáška londýnská vyšla

»Eleraente

O

r.

francouzské

uení podává

vyšla pod názvem

jako i

zvláštní

v

dosti

otisk

»La

italské

nmeckém pekladu. materiálu

populární

knížka A. Steina: »Die Lehre von der Energie«. Kniha Naglova vyšla u Franckha ve Štutgart,

O

obou výše jmeno-

vaných knihách Ostwaldových bylo v Pehledu referováno, z

obou bylo pekládáno, pední

vdetí

paticky ocenili princip jeho systému.

pracovníci naši sym-

Na

jeho vliv na du-

ševní kulturu a socio'ogii, životosprávu a ethické hnutí, na

Nejnovjší kniha Marešova »Pravda nad skutenost!* formuluje tyto názory

pesn.

1918.

141

)eho souvislost

míst.

s

Goethem upozornil jsem obšírn na jiném

(^Technická kultura«, zvláštní otisk

z

Technického

Obzoru.)

Konen

upozoruji na svj lánek Wilhelm Ostwald a

jazyk mezinárodní v 3.-4. mezinárodní*.

.

III.

roníku asopisu »Jazyk

•)f

IV

)(•

ŽÁROVKA K

i

u b

SLEN

i

I

e u

Kižíkovu

MARII

Í916

F A N T O VÉ

Ukázka, jak sob pedstavuji drobnou práci popularisaní z

oboru techniky pro ítanky a kalendáe. Otištna roku

1917 v

eskožidovském kalendái.

»eští vynálezci* vyšel v zuji

na,

>

Podobný lánek

jako na obrázek vykoisování vynálezc mezi-

národní bandou kapitalist, za neporozumní

vtšinou

mj

Národní ítance« 1918 a pouka-

vyšli.

lidu, z

Oba lánky mají uiti dlníky,

rukou,

uznati

váhu práce hlavou.

nhož

pracující

psychosa, ovládající dnes všechny evrup;

Válená

poíná

ské národy v jich vahiéin celku,

chvacovati

již

jich

i

za-

nejlepší vdecké pracovníky

u horkokrevnjších národ jižtomu nelze dcsti asto uvádti na mysl" nejširším kruhm mezinárodnost všeho dosavadního a techniky, zvlášt ních. Proti

vdeckého

a technického

na

vývoje

svt. Tato

mezinárodnost znamená, že každý vynález a objevj

a uinn kýmkoliv, znaný význam konalení

má

muž

výsledkem spolupráce

možných národ svta

ze

všech

a že tudíž vyžaduje práce

mezinárodní

nejširší

ta

pro všechny národy stejn

a že taktéž jest jeho další zdo-

cílevdomé

organisacci

mezinárodnost, usnadnná rozvojeni dopravních prostedk, a mezinárodních organisací

Technická

výmnu

ped svtovou myšlenek a vcí,

nejdokonalejší spolenou práci na

spoleném a vý-

vdeckých a válkou

literárních, snažila se

zajistiti

znamném

nejživjší

poli kulturním.

Válka zastavila na chvíli stejn jen na

tuto práci, zakryla a zatemnila, ale chvíli,

vdomí

jasné

nezbytnosti

této

technické

mezinárodnosti pro svtové hospodáství a národní kulturu a dá se vším právem oekávati, že po

ukonení strašného krveprolévání a po vyléení nebezpené válené psychosy národové evropští se sejdou opt ve spolené innosti vdecké a technické, která jim tolik již prospchu pinesla a která první bude povolána hojiti vzájemn udlané rány a nenávist mezi národy.

Nmci

oslavovali

koncem loského roku

stoleté

narozeniny svého nejvtšího technika Wernera ze

Siemens jeno

tsn

{*

s

13, prosince 1815),

jehož jméno spo-

epochálním vynálezem dynamoelekVe sloupové síni berlínské tch-

trického stroje. 10

145

nkolik tisíc pítomnosti zástupc vlády a rodiny Siemensovy promluveny slavnostními eníky, jimiž byli Oskar z Miller, státní sekretái Helfferich a Warburg, významné projevy o oslavenci, Miller sdlil shromáždní, že u pínické školy v Charlottenburgu sešlo se

nmeckých technik

ležitosti

a

za

bylo složeno

slavnosti

rodinou Siemen-

úrok tohoto kapitálu každoron udlen prsten nkterému technikovi, který by byl souasn inženýrem a badatelem scvou 200,000 marek, aby z

byl

a psobil ve smyslu

Dležitjším

niky.

aby

s

je

»velikány ze

Siemensov pro

rozvoj tech-

usnesení tohoto shromáždní,

svta techniky« byly

nejširší

vrstvy lidu seznamovány populárními spisky, které

by v

tisících

výtiscích byly rozšiovány.

Sociální

význam podobných životopis vynálezc byl poslední dobou asto vyzdvihován. Nejen jako protiváha proti literární a historické školní výchov a k jejímu doplnní chtjí seznamovati mládež a dos technickou kulturou doby moderní, ale moderní Plularch chce seznamovati s osobnostmi školou zanedbávanými, z jichž života možno erpati nesmírné výchovné a vzdlávací hodnoty a kteí vedle toho svým píkladem mohou ukazo-

rostlé

tento

vati

pivodný Mnohem dležitjším se

na mnohý dležitý odborný pokrok,

neodborníky, ano

i

laiky.

mi zdá poznání, které vyjímáme z každého životopisu technikova, kolik dkuje každý vynálezce pracím pedchdc z jiných národ, kolik by se ušetilo zbyteného úsilí, kdyby práce jednou vykonaná byla šíe celému svtu známa a jak malcu jest

pomrn

techniky,

zásluha o vývoj jednotlivých

chce-li

se

cmeziti

jen

obor

na innost pí-

slušník jednoho nárcda a ignorovati innost ná146

iod

druhých.

Dne

i7.

ledna 1867, tedy

práv ped

padesáti

Siemens zprávu pro berlínskou akademii o svém vynálezu a v ní podtrhuje fakt, že

lety, píše

vd

dává technice možnost vyrábti elektrický proud neomezené síly, levným a snadným zpsobem, na vodní síly libovolném míst svta, kde jsou

bu

nebo dostatek paliva pro parní

stroj.

Aniž zmenšíme zásluhy Siemensovy, mžeme djin techniky vyísti, že dynamo, mnící sílu vodní nebo sílu parního stroje i benzinového motoru v elektinu, jak se ho dosud používá, vyšlo 2

z

objevu velikého anglického

daye, který

r,

uence Michala Fara-

1831 poznal, že piblížením a od-

dálením magnetu nebo stídav uzavíraného a rušovaného galvanického proudu k dii,

pe-

njakému

vzniká ve vodii tom elektrický proud,

První

stroje,

vo-

—

vzniklé na tomto anglickém objevu

magnetické indukce

již

rok po

té,

pocházely od

Francouze Pixía a od Vlacha Dal Negra, Zdokonalení tchto stroj, u nichž permanentní ocelový

magnet byl

základem indukce, provedl

Stohrer, prostý mechanik, na

nhož

Nmec

se obraceli ba-

svtového jména o provedení svých myšleFrancouz Nollet, ale stroje tyto nemly i technického významu. Teprve stroj Siemensv z r. 1867, sestrojený náhodou, o jejíž zásluhu se dlí velký inženýr se svým mechanikem a pozdjším spoleníkem Halskem, na dynamoelektrickém principu, nabyl onoho obrovského významu technické epochálnosti. Siemens použil proudu vyvozeného strojem k sesílení magnet o slabém vlastním magnetismu a tchto elektromagnet opt k sesílení proudu vzniklého vlivem jich indukce magnetické. datelé

nek,

147

K

technické

stroje bylo

upotebitelnosti

základního

dosti

Siemensova

tohoto

však ješt teba dalších zdokonalení rázu.

Tato

provedl

Florenan

Antonio Pacinotti a Belgian Zencbius

Gramme

ku plné dokonalosti pvodního stroje pispl konen spolupracovník Siemens v a inženýr jeho a

nového zavedu Hefner Alteneck. Tím teprve vznikl stroj

dynamoelektrický v technicky potebné zá-

kladní form, ve které dosud v podstat se konstruuje.

Dalšímu vývoji

této jeho základní

zelo to nejhlavnjší, vtší

bylo

tehdy elektrického stroje ani elektrických

totiž

drah,

a

formy schá-

poteba elektiny. Ne-

i

elektrické osvtlení bylo v letech

osm-

desátých velice vzácné.

eho

malá píruní nkolika svíek, lampika o která by mohla vejíti v konkurenní zápas s plyHlavní,

se nedostávalo, byla

elektrická

svítivosti

novým osvtlením, proti nmuž má elektrické svtlo krásné, etné významné pednosti, v prvé

ad

klidné bílé svtlo, málo tepla a žádné zdraví škodlivé plyny nevyvozující, vzduch nezneišující, a ideáln pohodlnou obsluhu s minimální nebezpe-

ností požáru.

Obloukové lampy elektrické, tou dobou již znásice obdivuhodné svtlo, ale píliš in-

mé, skytaly

tensivní pro ní,

soukromé obytné

>>nedlitelné«,

t,

j,,

místnosti, a co hlav-

bylo zprvu

možno

jen je-

dinou lampu do proudu jednoho dynama zapnouti.

Zdokonalení

obloukovky v tomto

nejprve Rus Jablokov, odstraniv

uhlík

smru r.

provedl

1876 regulaci

svojí »svíkou«, ale i tato svíka Jablokova, naším inženýrem Kižíkem roku 1880 provedená regulace elektrická uhlík obloukovky ani obloui

148

kovka differenciální o stálém napíí a intensit nedcstaily k rozšíení svtla elektrického, tebaže souasn bylo umožnno zapnutí nkolika tchto

lamp o více tisících svíkách do téhož stroje. To umožnila teprve elektrická žárovka. Píši-li

ádky pí

dnes tyto

svtle dokonalé G-wo-

tanky stolní lampy a ješt dokonalejší azot-osram-

ky stropního osvtlení storie,

kterou za sebou

hruštiky,

již

vzpomínám-li celé mají tyto

té hi-

malé sklenné

jako bych musil napsati knihu,

mi,

je

a

abych všechno to úsilí vylíil, které vnováno velkými techniky všech národ stvoení první technicky použitelné žárovky a zdokonalení ve velkém, jakož ta.

výroby

jejímu rozšíení do celého

sv-

Žárovka, tento nejvšednjší dnes a nejrozšíe-

div moderní

njší ze všech

tém

stoleté

Myšlenka Americe

oval taktéž

techniky,

má

za sebou

djiny. elektrické žárovky

nem pochází

V

i

její

z

uhlíkovým vlák-

roku 1837 od bruselského Jobarda,

žijící již

s

Nmec

Jindich Gobel konstru-

v první polovin minulého

století

od Jcbarda elektrické lampiky, jimiž upozoroval na ulicích nevi'-ycrských kolemjdoucí na veliký dalekohled, který každého veera nabízel k používání hvzdáskému zájmu obecenstva. Ale r. 1840 ml Grove a r, 1841 Moleyns tytéž platinové žárovky, neodvísle od Gobela a Jcbarda, Jiný Amerian, M, G, Farmer, osvtlil r, 1859 svj v Newportu dvaatyiceti elektrickými lampami, zhotovenými taktéž z platinového drátu. neodvisJe

dm

Praktického významu nalezly všechny tyto cel-

kem bezvýznamné pokusy, když geniální Amerian Thomas Alva Edison r, 1878 pi návštv profesora Backera ve Filadelfií

uvidl po prvé v

ži-

149

vot

elektrickou obloukovku.

Tím poíná

nejkrás-

njší kapitola v djinách žárovek, líící úchvatný obraz pracovní síly jediného

lovka,

vá bez nejmenší znalosti práce svých

jedin

s

pedchdc,

geniální neústupností sleduje rozešení po-

iatého problému, veškeré

neobyejné míe

»Ml

pekoná-

jíž

staví

jsem zrovna

pekážky, které

ponkud

volno, «

jsem ukonil práce

Edison,

» jelikož

{hlavní

souástka

se

mu

v

v cestu. s

vypravuje m.ikrofonem

telefonu, nejslavnjšího vynále-

zu Edisonova) a myšlenka elektrického osvtlování ve

mne

vidti,

zapustila ihned pevné

eho

se tu v prvé

koeny. Snadno bylo

ad

nedostává: dlitel-

Svtlo obloukovky bylo píHš ostré a silné. Bylo teba malých lampiek, které by dovolily rozdlení elektrického svtla po zpsobu plynového do nejmenšího pokojíku v dom,« »Grovernor P. Lowry vil, že by se mí rozešení tohoto problému mohlo podaiti. Sebral nco penz a založil Edison Electric Light Company, Zpsob naší práce byl pak následující: obdržel jsem uritou ástku penz na týden a musil jsem za to zamstnati pokusy uritou adu lidí. Chopili jsme se spolen vci, abychom ukázali, co dovedeme, »Záhy jsem vidl, že rozdlení svtla není jinak možné, než stane-li se jedna lampa necdvislou od druhé, S tímto pesvdením dal jsem se do práce. Byl jsem naplnn myšlenkou žárovky v protiv k oblcukovce. Poal jsem výrobou velice jemných platinových drátk. Pokusy s nimi mi selhaly, proež jsem pidával do platiny deset procent iridia (kov vzácnjší než platina). Ale ani tyto dráty nesnesly potebného žáru a tavily se. Následovala nosti.

Í50

ada

pokus. Potáhli jsme dráty kysliníky ceru a ady jiných kov. Pak vzal jsem válec ze zirkonia, ovinul jemným drátem platinovým a pidalších

hoík. Výsledek byla lampa o vysokém odporu, jakou jsme hledali. Ale kysliníky vyvolávaly v lamp krátké spojení, zjev, známý každému elektrotechnikovi. »Když to skonilo nezdarem, hledali jsme vlákZkoušeli no, které by elektrický žár vydrželo. jsme kemík a bor a nejmožnjší jiné látky, na které jsem jíž zapomnl. Nejpodivuhodnjším pí

kryl kysliníkem

i

všech tchto pokusech

mnl,

je,

že jsem

si

ani nevzpo-

že by uhlíkové vlákno mohlo našemu

úelu

odpovídati.

Zde vidíme, jaké plýtvání

úsilí

zavinno bylo

neznalostí pedcházejících cizích

pokus

o žárovku

a 40

otázky

uhlíkovým

rozešení

stávajícího

let

vláknem. Již roku 1844 de Changy, žák Jobardv, zhotovil první

nm

po

Starr,

žárovku ze zuhelnatlého vlákna a

Sawyer a Mann.

Francís A, Jones, životopisec Edisonv, vypravuje, kterak

konen

byl uveden Edison na uhlí-

kové vlákno.

Jednoho veera sedl sám v laboratoi a byl vážný, tebaže nikterak zoufalý nad selháním tisíc pokus o žárovku. Ruka jeho, když byl zabrán v myšlenky, ležela vždy voln na stole. Tu

znan

se

náhodou dotkla hrom.ádky

tem, s

jak

jich

používal

jeho

sazí,

smíšených

pi

assistent

s

deh-

pracích

mikrofonem, Edíscn uchopil v myšlenkách ást

smsi mezi

pl

prsty a palec a

hodiny hloubal

tak,

sms, až mu zstalo v

poal

žmole

ji

žmcliti.

pi tom

Asi

Jále svoji

ruce tenké vlákno,

uhntené

ze 5azí, Probudiv se ze svého zamyšlení, pozoroval

m

vlákno nejprve lhostejn, náhle ale napadlo

mu,

zda by se nedalo tohoto nespalitelného vlákna

užíti

v žárovce. Byl

pece

to

a

uhlík,

ml

ten

vyšší

odpor vi elektrickému proudu nežli sama platina, »Dobrá,« vypravuje Edison, »když jsem tím byl

uveden na

uhlí, selhalo

až jsem vzal natil

konen

a pokusili

nám ješt mnoho pokus,

bavlnnou

jsme

se

jsem zuhel-

tu

nit,

zhotoviti

z

ní

první

žá-

rovku.

»Mj

po mém boku Druhého dne a druhé nocí pracovali Jsme bez ustání dále. Konen se nám podailo pipraviti z celého padena píze jediné uhelné vlákno. Když jsme došli až tak daleko, bylo teba assistent Bachelor pracoval

po celou

noc.

penésti naproti ke sklái. Nejvýše opatrn cho-

je

se Bachelor drahocenného vlákna a já kráel jsem za ním, jakcbych chránil nejvtší poklad. Ale cestou se nám nicmén vlákno polámalo, pil

jsm.e se

» Vrátili

ali jsme znovu

tudíž do naší laboratoe a za-

výrobou vlákna.

s

ledne druhého dne jsme teprve vlákno.

Pozd

mli nové

odpouhelné

To nám však znovu

rozbil ve

sklárn ne-

n

šroubovrt.

Znovu

opatrný dlník, ho div na

vrá-:

jsme se do laboratoe a ješt než nastala cc, to zasazeno do lampy.

tili

bylo hotovo nové vlákno a

Hruška byla vypumpována a zatavena, naež jsme ji

zapnuli do proudu.

»Lampa se

zazáila,

V

znaným naptím

prvních minutách

mili

našeho oekávání. Sedli jsme

si

a pozorovali lampu.

Chtli jsme vdti, jak dlouho bude

svítit.

byla rozešena, vydrží-li vlákno delší dobu

»Dnem dli jsme

m

jsme

odpor a shledali jsme vše dle

Úloha svítit,

tím byl, jak myslím, 21. íjen 1879. Setu a pozorovali;

lampa hoela

dále, a

íin

déle hoela, tím vtší byln z

nás nedovedl

nemyslil nikdo z

naše nadšení.

Nikdo

Ješt po tyiceti hodinách nás na spaní, S rostoucí hrdostí

jíti

spát.

pozorovali jsme, sedíce kolem dokola, svoji lampu.

Vydržela

asi

»ekl jsem docíliti toho,

hodin. Pak náhle zhasla, když tak dlcuho hoela, musím aby hoela sto hodin. Shledali jsme,

ptatyicet si,

že

že uhlí bylo hledanou látkou, a zbývala ješt otáz-

druh uhlí musíme vzíti, Zaala doba nových neúnavných pokus. Edison poal zuhelovati vše, co mu padlo do ruky. Celý ka, jaký

jeho laboratorní štáb musil spalovati slámu, papír, lepenku, tísky

deva

a množství jiných vcí. Ni-

eho

nebylo za tchto

hole,

vše zmizelo, a jak píše

pokus

ušeteno. Deštníky, Jones, je

pravd-

podobné, že kdyby v tchto dnech byl vstoupil do laboratoe chromý muž, bylo by jeho berlí použito k

pokusm

zuhelovacím.

Konen nalezl Edison vhodné vlákno. »Zuhelnil jsem konen proužek bambusu ze žaponského vjíe a pozoroval jsem, že jsem na pravé cest. Tím ovšem nebylo konce pokusm.. Zbývala honba za vhodným bambusem, z nhož byl vjí zhotoven. Jsou etné druhy bambus na svt, jde o to, nalézti onen, k naším úelm nejvhodnjší. Poslal jsem jakéhosi uitele na Sumatru, jiného spolupracovníka do Japonska, aby pátrali tam po hledaném bambusu. Konen jsem uzavel se starým Japoncem smlouvu na dodávku vláken z pravého bambusu. Japonec hned založil zahradu na pstní

rzných druh bambus pro mé zkoušky, Jaké spolupracovníky ml Edison pi tchto kusech,

po

jichž

po-

prvním zdaru hned akcie jeho

spolenosti stouply z 20 na 7500 dolar, vidno z

m

vypravování, z

Havany

že

když

došla telegrafická zpráva

o smrti jeho assistenta žlutou zimnicí,

prosilo dvanáct jiných o

uprázdnšné místo. Byla

hromada obtavých a statených mAiž, z jichž stedu vyšla elektrická žárovka na cestu svtem a bylo opravdu tžko vybrati vždy nejstatenjšího to

a nejvhodnjšího z nich.

Ze žhavé poteby dcby, jako žádná druhá technická vymoženost, zrodila se takto žárovka, jeden z

nejvýznamnjších kulturních faktor nové doby.

Když

r,

nálezu

1878 pišla

Edisonov

pedasn

zpráva o novém vyLondýna, nastala na burse do

hrozná panika, akcie plynárenské se úžasn

Roku 1881 shledáváme

se s ní již

ítily.

na svtové výs vynálezem la-

stav v Paíži a zde seznamuje se boratoe z Menlo Parku Emil Rathenau, zakladatel

nejvtší

gemeíne

nmecké

elektrotechnické firmy »A11-

Elektrízitáts-Gesellschaft«,

ili

zkrátka

AEG,, v Berlín, Ediscnv vynálsz byl již na této výstav tak dokonale do všech detail propracován, jako by byl již po dlouhá léta vyzkoušen v nesetných mstech: Objím.ky, pepínae, pojistky, instalace lamp a všechno, co k ní náleží, výroba proudu, regulace, vedení a jeho odbcky i pipojení do dom., mící pístroje, všechno bylo s úžasnou geniálností a obdivuhodným pcrczumní.Ti propracováno. Na téže výstav ml inženýr Kižík vystavenu svoji lampu obloukovou s regulací elektrickou,

za niž obdržel

(jediný Rakušan)

Když Edison

zlatou

v Paíži první centrálu k osvtlování výstavy, poukázal Glcher na to, že je možnO' vložiti vtší poet lamp medaili výstavní.

sestrojil

do vedení vedle sebe a za sebou, Tcu dobou dla se také výroba vláken pro žárovky zpsobem í?rad~

i54

njším, než pi prvních pokusech v Edísonov boratoi. Vlákna bambusová, pokud

ho

prezu,

možno

la-

stejné-

ohnutá podkovovit, vložila se ve stí-

davých vrstvách

s

uhelným práškem do ohnivzdor-

ného kelímku. Vyplnný kelímek se peliv uzavel a zamazal. Na to se ve vysokém žáru pece obsah kelímku zuhelníl. Vlákna, zbavená prášku, se tídila dle velikosti a pro vyrovnání nestejné jich tlouštky se vkládala do

nem nebo

nádob

petrolejem, v nichž

s

se

istým

svítiply-

za procházení

proudu vysraženým uhlíkem slabší místa sesilují. Teto vlákno teprve bylo schopné, aby vloženo bylo do lampy. Pozdjší žárovky uhlíkové zhotovovány z umlé cellulosy zuhelnné. Roku 1882 založil Edison v New Yorku první mstskou elektrickou centrálu pro 7000 žárovek. Inž, dr, František Kižík poznal na paížské výstav, jaký význam má pro náš národ hospodáské využitkování podobného vynálezu technického, jakým je jeho obloukovka nebo Edisonova žárovka. Stal se v našich malých pomrech propagátorem elektrického svtla, (Vedle toho i elektrické dráhy.] Propagace technického vynálezu má vliv nejen na jeho hospodáskou hodnotu, ale i na technickou, na pracovní methody propagující firmy na elektrického

nebo propagovati novou dokonalými výrobky. Kižík dal první zazáiti Václavskému námstí nevídanou do té doby záplavou elektrického svtla, ke kterému zdokonalení jejího tovaru,

vc možno

jen

námstí a rampách musea tiKižík pozdji vykouzlil na jubilejní vý-

divadlu sešlo se na síce lidí.

stav svtelnou lení

fontánu, instaloval elektrické osvtNárodního divadla a ostrova Žofínského, jak

i55

podnes vidíme. Vynikající úast a

je

vliv

ml

též

na zízení elektrickélio osvtlování eských mst.

Za

ticet

let

provedl závod jeho 112 mstských a

obecních instalací osvtlovacích, Oslavovali-li loni

riané

letos

Nmci

osmdesátiletí

svého Siemense a

Ame-

svého Edisona, pešly

sedmdesátíny našeho Kižíka, spadající na letošní

ervenec,

tém

nepozorovan.

A

pece

je

pro nás

ím pro Ameriany Edison a zárove tím, ím pro Nmce Siemens a spolu je naším Rathenauem. tím,

i

On

pinesl z výstavy paížské

Nmecku,

c

echám

to,

co Ra-

do Paíže, než Rathenau? Jeho obloukovka stála v Paíži vedle Edisonovy žárovky, technický vynález chudého sythenau

ale

více donesl

na velkého, bohatého národa amerického

rodi

stál

tu

vedle vynálezu synka chudých

rovnocenný

jako

Kižík nese právem jméno naRathenau vrátil se z paížské výstavy nadšen rozvojem elektrotechniky. Umínil si, že postaví celou svoji sílu do služeb nového prmyslu. Rozvoj a zavedení žárovky ležely tím v rukou tetího geniálního muže vedle Edisona a Kiz Klatovska,

šeho Edisona.

žíka, jehož lent

I

obchodní nadání žida a crganisaní

Nmce marn hledají

vtšího.

Od

ta-

prvního spa-

tení žárovky vede v život Rathenauov

pímá

cesta ke stvoení nejvtší evropské elektrotechni-

cké firmy a tím k rozšíení žárovky do celé Evropy.

Co znamená pro nás možnost konkurence eské firmy Kižíkovy jako

AEG.

s

takovými kolosálními závody,

a Siemens Schuckert? Rathenau získal

veškeré výsady pro

Nmecko,

což

pi

nedostatku

obchodního duchu u Edisona nebylo zrovna ne-

snadným úkolem. Pvodní spolenost Edison ElecLight Ccmpany v New Yorku založila stejno-

tric

156

jmennou spolenost v Londýn, Z ní vznikla pak paížská Compagnie Contínentale Edison, jíž náleželo zužitkování Edisonovýeh patent na kontinentu evropském, pokud šlo o výrobu a rozdlení elektiny. Vedle toho vznikly ješt menší specielní

francouzské spolenosti, Rathenau ustavil spolenost, která odkoupila za 360,000

marek od paíž-

ské spolenosti Edisonovy patenty pro

Nmecko,

Práva nové spolenosti sahala nejen na výrobu žárovek, ale i na výrob stroj a pístroj, nezbytných pro elektrické osvtlení a zaízení elektri-

ckých centrál. První spolenosti studijní,

nmecký patent, udlený této znl na »novinku na elektri-

ckých lampách« a týkal se tí patentních nárok.

Znní žáru

o

jich bylo: 1, elektrická svítí

znaném

lampa, která v bílém

a sestává v podstat z uhelných vláken

odporu, spojených dle popisu

s

vlákny

Vlákno uhelné, stoené ve spirálu tak, že jen ást jeho povrchu vyzauje svtlo, 3. Platinové dráty spojiti s uhelnými a celek v uzavené nádob karbonisovati usazením sazí na vlákno. Spolenost založila nejprve malá domácí osvtlo-

kovovými,

2,

vací zaízení v Berlín. Berlínská Wilhelmstrasse ulicí v Nmecku, osvtlenou elektrickým svtlem. První veer padal sníh, ímž ke klidn

byla první

svítícímu svtlu pistoupil magický effekt záících

vloek snhových

a spolupsobil na

dojem

techni-

cké novinky.

Ješt téhož roku byla otevena v Mnichov první elektrotechnická výstava,

pí

níž

Rathenau osvtlil

celý Kristallpalast a malé baletní divadélko.

Úi-

nek toho byl záhy patrný, Intendance sídelního

Mnichov uzavela smlouvu na osvtlení, první vtší nmecké jevišt,

vadla v

di-

elektrické

které za-

157

Vedio toto osvtlení a využilo scénických eífekt, skýtaných malými rznobarevnými žárovkami, jaké

paížská divadla dlouho

ped

tím dosáhla oblou-

kovkami.

Dne

5,

kvtna

r,

1883 založena Deutsche Edison-

Gesellschaft fúr angeVi^andíe Elekírizitát s kapitání vznikla pozdji veliká AEG., která r. 1913-14 mla akciového kapitálu 155 milion marek a zamstnávala ve svých závodech v Berlín 66,100 lidí.

lem 5 milion marek, z

Vedle Edisonových žárovek uhlíkových byly ješt nkde zavedeny žárovky Maximovy a Siemensovy, taktéž ze zuhelnatlých vláken, ale papíro-

Swanovy s vláknem bavlnným a koLane-Foxcvy ze zuhelnatlé slámy. Všechny tyto konkurenní žárovky zatlail Rathenau svojí geniální organisací výroby a odbytu Edisonek, Le ani Edísonova žárovka nemohla pi svém krásném svtle a pohodlném použití zstati posledním slovem bytového elektrického osvtlení. Spotebovala 5 voltampr pro svtlo jedné svíky a mla-li konkurovati s plynovým osvtlením, které znan pokroilo vynálezem Auerova puncškovéhc hoáku, musila býti zlevnna. Tomuto požadavku vyhovl nejprve prof. Nernst r. 1898 svojí lampou, která znamenala 50proc, úsporu proudu oproti Edisonov žárovce, která tou dobou vyrábla se ze zuhelnatlých vláken cellulosových, Nernst nepcužil

vých, dále

nen

vláken žhoucích ve vzduchoprázdnot, nýbrž ky-

sliník vzácných zemin, které jasn zí-li jimi

zahátím

AEG,

n

ji

Í5S

proud

i

uinny

svítí,

prochá-

na volném vzduchu, byly-li díve vodivými,

ujala se výroby nernstovek

r.

1900 a zna-

zdokonalila, takže statisíce tchto

lamp roze-

šlo se

do svta. Zatím

i

vláknové žárovky podrobo-

vány stálému zdokonalování, a

cestou,

to

kterou

na své vývojové dráze mly dávno za sebou a kterou opustil Edison jako beznadjnou. Jako se podailo jiným pc užíti zuhelnatlé bavlny, papíru a slámy, o jejíchž použití Edison se tak vrátili

se

pi

marn

pokoušel,

zdokonalení jeho lamp ke kovo-

vým vláknm. Ale

kdežto

ml

Edison k disposici

kovová vlákna platinová a podobných kov, které tají vesms pod 2000" a nesnesou tudíž elektrické-

ho žáru, nalezeny v novjší

dob

v osmiu, tan-

talu a v^olframu látky, které dovolují zhotovení

vláken žárovkových, netavících

se.

Když pe-

konány nesnáze, spojené s tovární výrobou tenkých drát z tchto kehkých kov, zahájily lampy s kovovým vláknem, svoji vítznou dráhu z rzných továren, pod jmény, odvozenými z použitého v nich kovu:

ová lampa, roku

Roku

1901

1904 tantalová,

vznikla osmi-

1906 wolfra-

mová, 1909 osramová (osmium a wolfram), pozdji wotanová (tantal a wolfram), nejnovji vertex a metax z taženého vlákna, tungsramky a j. Elektrotechnický prmysl pracuje stále na zdokonalení žárovek ve smru další úspory proudu a technického zdokonalení. Na této innosti súasínna celá ada rakouských a cizích firem a podailo se zvýšiti pevnost vláken žárovkových tak, že uhlíková žárovka zatlaena úspornými kovovými úpln do historie. Spoteba proudu je u kovové žárovky nepatrným zlomkem proudu, spotebovaného Edisonkou, Jeden watt skytá zde jednu svíku svtla oproti pti

wattm

uhlíkové žárovky.

Tím

stanulo

cké svtlo, pokud úspornosti se týe,

elektri-

ped sv159

tiem plynovým, které istotou a pohodlností dáv-

no již pedilo. Ale ani jednowattovka nezstala posledním vývojovým stupnm žárovky. Pi výroní valné

hromad ervnu

svazu

nmeckých

elektrotechnik v

1913 ve Vratislaví sdlil zástupce A, E.

G,, že uvede jeho spolenost wolframovou lampu do obchodu, která docílí jasného bílého svtla wattu. Jde o lampu, jedné svíky proudem jejíž vlákno nezáí ve vzduchoprázdnot, ale v prostoru naplnném dusíkem a nazvána proto nitrátovou lampou ili azotkou. Žárovky dusíkové dají se konstruovati o síle mnoha tisíc svíek a tím se staly mocným konkurentem obloukových lamp, které dosud pro '^/_>

pouliní a venkovské intensivní osvtlení ovládaly

Vysoko svíková

pole.

obsluhy,

která

nevyžaduje

nijaké

vymování uhlík

oblou-

azotka

byla u

kovky nezbytnou, a hoí stejn jasn po celou dobu svého života. Svtlo její je klidné, bílé, bez onoho kmitání, i

vlastního

pokud jde

wattovka

o

i

nejdokonalejší

znan

obloukovku.

obloukovce,

pedí

spotebu proudu

dnes

Rozešením kon-

strukce dusíkových wclframek pro nízký poet

ek

stane se žárovka

a

plsví-

svtlem malého muže, v ka-

ždém ohledu nejvýhodnjším a nejlevnjším osvtlovacím prostedkem budoucnosti,

V

poslední

dob

druh elektrického

vchází svtla,

luminiscenním a pi elektrické

svtla

jest

zednými

nmž

do praxe které jde o

energie ve svtelnou.

výboj

zcela

nazváno

nový

elektro-

pímou promnu Podstatou tohoto

elektiny v prostoru

naplnném

Nejznámjší lampou, založenou na tomto principu jest lampa Teslova na stídavé 160

plyny.

vysokém naptí a veliké frekvenci. Trubice se zednými plyny, umístné bez jakéhokoliv vedení ve svtelném poli Tesle vých výbcj, svítí a osvtlují celcu místnost. Podobné svtlo jest svproudy

o

Mcoreovo, kteréž vysílá lampa amerického inženýra Mac Forlan Mcoreho, svtlo chladné a t;rvenavé. Že je schopna elektroluminíscence konkutlo

rence

s

žárovkami,

svdí

akciová spolenost

n-

mecká, založená na využití Mooreova svtla. Lam-

py Teslcvy pokládají se za lampy budoucnosti a pedpovídá se jim znaný rozvoj. Pokrok osvtlovací techniky, vyplývající z této struné historie zrozeni žárovky, jest jist úžasný, Uvážíme-lí, že ped ticeti lety byl plamen loue, svíky,

a svítiplynu

petroleje

použitelnou osvtlovací

prakticky

jedinou

pomckou, kdežto

elektri-

cké obloukovky omezily se na majáky a jiná effektní,

voj

na p, divadelní osvtlení, vidíme obrovitý výcd Edisonovy žárovky pes nernst3vku ke ko-

vovým lampám doucnosti, které

dn

Teslov lamp buv krátkém ase porazily všechny

našich

odprce osvtlovací

a k

techniky.

Nejlépe vysvitne obraz tohoto pokroku, srovnáme-li výkon stejného osvtlovacího úinku, dosaže-

ného jednotlivými prostedky osvtlovacími a poítáme-li i neelektrická svtla ve wattech:

K

dosažení svtla jedné stední sférické Hefne-

rovy svíky

pi

svíkami teba

..,,,..

osvtlení

plynovým volným plamenem petrolejovou lampou

s

.

11

lampou

cca 100 za hodinu

»

53

»

»

42

»

»

16

»

kruhovým

knotem acelylenovou

watt

....

Í6Í

Auerovým žárovým svtlem

novým

ply-

waít

cca

na vylouení

nmecká

Nmc

tak,

jak

chemická spolenost

to s

uinila berlínská

návrhem na vylou-

ení

Sira Williama Ramsaye, nejslavnjšího chemika anglického, za jeho zcela oividn neobjektivní

hanobeni

nmecké vdy. Nmecká

spolenost

zamítla návrh ten obrovskou vtšinou hlas, jelikož

pedem

pocítila stud, který kdysi bude pociovati paížská akademie, až sob uvdomí malichernost

svého jednání, strženého vlivem všeobecné chorob-'

né nálady doby. Doba a

její

nálada to byly, které

podaly jedu Sokratovi, nálada doby upálila Husa,

U

jedinc, psobících pro vdu, byli jsme zvyklí,

že se stavli vždy proti této

nálad doby,

dávna byla chorobn slepá a

Uvdomí-li

si

velikost

je jí

která ode

podnes.

spoleného úkolu

decké innosti, budou-li ešiti své úkoly

s

vší

v-

hlediska

technické mezinárodnosti, nepropjí se žádný ku projevm druhu Ramsayova a Rignanova. Tomu

nás

uí

historie elektrické žárovky.

•)(

V)(.

SEBEURENI PRACÍ Výzva

k

poválenému smýšlení

Panu odborovému pednostovi 1NG.

EMILU ZlMMLEROVl v

upomínku

na nymburskou schzku technik,

osvtových pracovník

S jara

r,

1918

Sebeureni národ Válka,

která za

no lidstvo

a neválících

a krvavého díla.

hodnoty, duchovní

pedem

i

celý duchovní

i

intelekt válících

zrdného

ve svj vír všech-

léta strhla

jeho vci, jeho ideje a stavy duší,

i

pirozen

strhla

tyi

válka

a

i

dodaten

a

Skutené

neduchovní

Tm,

i

svého

pomyslné

mobilisovala

cíle

svj rápas o

tato válka pro

hrubou moc ve svt.

neduchovní

národ do

kdož všeho toho zne-

užívají k ospravedlnní a zakrytí svého organíso-

vaného

násilí,

nevybírají

spní

úpln

je

sob,

vidí-lí

eho

lhostejno,

se chopí,

vítzství piblíženo za pi-

té které irracionalíty.

Není idealísmu tak istého, není nadšení tak vznešeného, aby ho nebylo zneužito, aby nebylo

válícím-národm

vládnoucími váno. i

Vda

i

poesie, technika

taktika, historie

ních válících

pro stranické

i

a

zužitko-

politika,

oddanost

vzato i

všeho vdci dnešzneužívají ve svj prospch,

žurnalistika,

národ úely vítzství

své hrubé moci.

rukou vše zneužívajících octla se

i

sebeureni národ. Nejnesnadnjší otázka cká ze všech, otázka soužití

nároky

sob vzájemn

národ

odporují

V

vznešená idea ve

politi-

svt,

tolik,

že

jichž

nelze

jeden bez souasného poškození druNebude obtížnjšího ešení mezi všemi problémy poválenými, nad usmíení národních aspiuspokojiti

hého.

pomry

rací,

o nichž rozhodují nejen politické

ale

historické tradice, logické definice a statistické

i

tabulky. Rozhodnutí obrovského zápasu ších

stát prostedky organisovaného

sil,

nejmocnjnásilí

mže 167

býti

národ

mobilisovanými ideály

Podobné ideály ne-

rychleno, ale nikdy ne naopak.

uskutení

o sebeurení u-

spravedliv v krvavých zápa-

se trvale a

rozumným smírným dohodnutím, usilovnou zúastnných národ, které pochopily, že státníkm, zneužívajícím ideál jejich, jsou Hekubou,

sech, ale

práci

ím

je

šelmám v

cirku sympatie

a vyplývá ím

divák,

sebe vznešenjších ideál spravedlnosti?

ze

ona šelm v zápase tom zvítzivší? Lev Hemana je snad jen v pohádce vden tomu, kdo pesile tygr pomohl. Nejvtší ideál náprcti mu je

z

Bubna

roda nehází se beztrestn do arény! Zvlášt ale národ, který práci povstal z hrobu, musi

aby

s

na-

nimi, jako dosud, pracoval o osvobozeni všeho

lidstva, všech

Nejsem v s

sob

prací svá místo v kruhu svobodných národa;

lézti

národ.

^

v srdci svém

této válce

úpln

za jedno

kteroukoliv válici stranou, a to proto, že všechny

nií miliardy nenahraditelných produktivních hodnot pracovních, mrtvých

vbec oteven

i

živých,

a

nechci býti

proto

za války stranou. Nehraji ani skryt

ani

v léto

niemné he. Moje požadavky vážn zdvodnné, že jsem

jsou tak spravedlivé a

neváhal ani

ped

válkou pro

uznání pracovati a že

k boji šturmovati.

v nutnost probouzeti šii\y lidstva

i

Ped

po

n

se bíti a o

této válce

válkou jsem

svdomí

pro

letech

jich

budu

nevil ješt

v duších valné

vt-

a jeho sílu, zodpovídati za svojí prácí,

po válec se bez toho neobejdu. Dnes po zcela

n

války vidím, že vzrostl

upímn ví

nejvyšší, celkem

tyech

poet tch, kteí

v právo lidského jedince, na

pípustný a potebný rozvoj

sil

a schopností, do každého pírodou vložených, a

chtjí bojovati o nejvyšší k tomu potebnou svo-

168

bodu, chtjí podporovati úpravu schopností celkti

neškodných, u mnoha

docela

rzných jedinc

a

psobiti tak k smírnému soužití svobodných, vzájemn se eticích a milujících, a ne v krvavém a

nekrvavém

Práv sofy, i

boji

protc,

aby

vraždících

se

pro

jedinc a národ.

volá Voltaire na morální

spálili své knihy, je

filo-

teba, aby praktití

nepraktití idealisti psali nové, se starými prav-

dami, znovu a

draznji opakovanými, vzrostlému

pcsluchastvu. Je teba volati na všechny slovy téhož Voltaira: »

Pokud vrtoch nkolika kde

Vašich bratí tam,

vzájemn

škrtíte,

vede Vás a

zákonitým

tisíce

zpsobem

náleží lidské pokolení, oddavší

tomuto hrdinství, k

se

lidí

se

tvorm nejopovrženíhodnj-

ším celé pnrndy.«

»Cc platná

láska, lidskost, dobrota,

vystelené na mne ze vzdálenosti

libry olova, set

skromnost,

krok, roztrhá mé tlo, musím-li ve

letech

pl

moudrost a útrpnost, když

abstinence, mírnost,

šesti

dvaceli

zemíti za strašlivých muk

jinými, umírajícími pro

s 5 nebo 6000 zájmy jediného muže, kte-

rého ani neznáme ?«

Odpovzte panu de jících celé

Voltaire v

dob

dl, vrha-

tuny železa a jedovatých taskavin na

vzdálenost

12,000

metr

mezi miliony klidn

jících a trhají celé statisíce

mroucích. Co

ži-

mžete

oekávati cd vrtcch nkolika jednotlivc, Várn zela neznámých, kteí

zpsobem Oni

Vám

káží vše to zákonitým

dlati a snášeti?

Vám

dají práva na samosprávu a rozvoj svobodný Vašich schopností, jako lidských osobností? Oni bojují o sebeurení Vašeho národa?

Bláhoví, tomu snad

nevíte!? Práva mohou

býti

m

,

i

dobyta jen práci a nikoliv násilím, pracující násob práva sebeureni! Nespoléhejte se na nikoho! Pomozte si sami!

rodové dobudou

II

S eb eur všemi Zaválící

eni

národy, strany

jichž

proti

j

e

d inc

nárok na sebeurení sob zneužívají, vedle

vymožeností rozumu svých píslušník, stálo v míru a stojí dnes tím více

jediné sobectví

nkolika

stejn bezohledných silných jedinc, zneužívajících ve svém frivolním cynismu lehkomyslností, surovosti a nevzdlanosti mas ku vytvoení váleného lidství,

náhražky

to

lidskosti,

vložené pírodou v

srdce všech lidských tvor. Tito sobetí jedinci v redakcích a na katedrách

tvoí diváky válících, štvou šeptávají jich

hrám,

vdcm,

lichotíce

jim,

které

je

proti

tajn

sob, na-

obdivují,

nabízejí jim nové

triky a chtjí využitkovati pro sebe

i

jako

a nové

tch, kteí

všech nás a všeho, co svým zoveme, využitím jí

pro rozhodnutí svého násilného zápasu o moc nad

námi všemi.

Neuznávám mezinárodních

pletich, intervencí a ti

rzní

sobci k

pokoutních

cest,

tajných

jichž užívají

uskutenní svých a cizích ideál, mých cíl, proto neúastvcí zmatk dnešního dne, proto

za prostedek dstojný

ním se se svojí moje práce nevyužívá tém iníeho z dnešního zrdného zápasu. Nejvýše k odstranní lhostejnosti líí jeho fakta barvami skutenosti. Válka pivodila vzájemnou zuivou nenávist lidí a národ a jest tudíž teba díve naprostého zvrácení uvdomní vraždícího se dnes lidstva, aby byly opt patrný všeobecné nezbytnosti celku na jejím ukon-

ení: všeobecnost lidské

pívodnýmí,

bolesti

nad spoustami

jí

všeobecnost lidského zájmu na od-

17f

vrácení každého opakování se jich a všeobecnost lidské

schopnosti zabrániti

mu

jednou pro vždy

organisovanou prací všeho lidstva.

Nesmírný mechanismus svtového hospodáství, v nmž se stalo nezbytností v dobách krisí, z nadprodukce vyrostlých,

vésti

pítomnou válku

o trhy

sváících se národ, ovládá dnes veškeré obory

našeho života až do nejsoukromjšího svdomí dincova. Jako všichni podléháme

již

v míru

je-

tížící

nás hospodáské organisaci, která není ízena po-

tebou pracujících na výrob statk, ale regulována nkolika silných a zahálivých jedinc,

zištností

tak jsme dnes všichni povinni podíditi se státním

vi

neuruje žádný ohled samospráv jedinc i celk a jejich poteb práce a soužití, ale úel a prospch tchže, celek hrub ovládajících zištných a mocných tíd a silných jedinc, bez mravní hodnoty a vtšinou bez kultur-

povinnostem,

ních snah,

jeho

které

moc

jichž

zízeních,

a

nalezla výrazu ve

sesílena

jest

státu

a

výrobním ádem,

k jehož udržení vedou se války a mobilisují se

všechny nejcennjší naše hodnoty životní.

Národ, jako nositel tisícerých odporujících vlastností svých

tendencí

píslušník

hospodaících

a

mnoha

tíd a

sob

protilehlých

kulturních

snah,

které lze stejn nesnadno smíiti mezi sebou, jako

snahy jednotlivých nárcd, konkurujících o svtové

ád

trhy, nemá za stávajících hospodáských nesnadnjšího problému nad sebeurení, kterého hrav dosáhne po zvrácení tch ád, Sebeurení národa znamená pracovní spoleenství všech jeho len, jako základní princip k vytvoení celku, zvaného národ. Toto pracovní spoleenství staví kulturní požadavky jako cíl po-

Í72

žadavk hospodáských,

staví

duchovní statky nad

hmotné, lásku, právo a spravedlnost nad hrubou

moc ísel

fakt historických a nad

a

násilí

vy-

zbrojených armád sebe poetnjších a vítznjších.

Národ, jako celek, nezná tohoto vznešeného

on

nmu

necítí povinnosti k

—

roda

každého

—

cíle,

smovati. Vtšina ná-

nezná dnes

jiné vlasti,

než

u dobrého koryta, nezná vyšších požadavk, než

zisk a ist hospodáských cíl

pojm

njších

šího, vyššího

práce, nezná

smš-

než právo a spravedlnost pro slab-

práva nad právo hrubé moci a penz.

Národ ve svém celku nezná práce, potebné pro dosažení ideálu sebeurení jedincova, pro duchovní organisaci všech jeho schopností, nezná tíhy zod-

povdnosti tohoto dobrého jedince a nezná váhy Ichctc principu spolovacího, pro snahy sebeurení národa, nezná svdomí pracujících a nezná výitek hích proti tomuto nejvyššímu jich ideálu. To všechno Jsou vlastnosti nkolika vzácných jedinc, hmctn slabých osobností, vedoucích masu, kteí dovedou je národu vnutiti. Konec konc svo-

boda národa

nemže

samosprávn

žijících

ale

dle

jen

mnoho notiti

býti pojata

než jako soubor

— tedy svobodných osobností,

množství

tchto samosprávných,

za

možno hodSebeurení národa

jiných zodpovídajících jedinc,

positivn svobodu celku,

ureno

je

potem tchto samosprávných

která politicky,

hospodásky

a technicky

jsou subjekty a nikoliv objekty vlád.

sebeurení národa

je ale

dinc, zneužívajících

lovka,

individuí,

kulturn Základem

í

zrušení moci silných je-

lovka

za prostedek jiného

snižujících lidské bytosti

nkterého lena

národa k vci.

Sobetí

jedinci,

kteí dnes tvoí v každém národ 173

tídu a kteí representují tém celou hospodáskou a politickou mcc ve svt, zne-

ne) siln jši

jeho

užívají celého ostatního

dásky pro

národa politicky a hospo-

Tm není

udrženi své moci.

lenjšího, než podíditi svoji

požadavkm i principm

nic vzdá-*

mcc njakým vyšším

národního

soužití.

Právo

a spravedlnost, které oni reklamují a pro které oni Se

úastní svými sympatiemi dnešního krvavého

zápasu, jsou práva silnjších, využitkovati co nejlépe všech slabších a spravedlnost konkurence

s

výrobky porobených na svtovém trhu. Representanti hospodáské moci našeho národa neukázali ani

ped

válkou ani

bhem

ní,

že v zá-

pase o udržení a rozšíení této moci by byli vy-

bravjšími ve volb svých prostedk než bezohlední jevili

vdcové válícího

dáskou moc za prostedek

Nikdy neproby pokládali hospo-

lidstva.

ani zdaleka názoru, že

vyšší,

i

kul-

úrovn

ná-

duchovní

turní moci a proto také bylo kulturní

—

roda dosaženo bez nich a vtšinou proti nim a nepjde-li to jinak, bude i sebeurení dosaženo bez nich a proti nim.

íká-li se nám, že rozešením naší národní otázky je jako u národa malého rozešena i otázka sociální, volá-li se

na nás, abychom

si

nedali

ujíti

ovoce míru a tedy války a nenechali cizáky tžiti z naší

úmorné práce poválené, zapomíná

staten tžení sobili

podtrhnouti, že válkou obohatili se a k

z inteligentních a neinteligentních

se

se do-

živlové

moráln

kvality, ale že tito chytráci,

bídní,

rob uzp-

nejpochybnjší

jimž by náležela bu-

doucnost za stávajících hospodáských

ád,

nejsou

dnes jen cizáky a že v rodné zemi nám válka vytvoila mocný národni kapitál téže, ne-li horší

174

kvality, více než

pochybné a nekulturní a že vtšin h

politického radikalismu vlasteneckého Jest dnes jen

prostedkem odvrátiti pozornost národa od této nové vrstvy hospodásky mocných a jich nelidského protínárodního a zloinného jednání.

Zápas o sebeiirení národa našeho nevybojují

nám armády žádné z bude nám samotným jsme

jej

bojovali

vzrostli, o to

válících stran, ale tento boj bojovati po válce, nám, kteí

ped

mocnjším

i

jedinec bez rozdílu národnosti,

válenou bezohledností Je-li

O

válkou. stal se

jsme válkou

náš odprce; silný s

jeho celou

pro tento náš zápas zcela lhostejno,

pipadne vítzství ve

ped-

a cynickou sobeckostí.

válce svtové,

nezstane

komu

pro

bez významu nerozhodnost boje, ku kterému se organisovalo násilí všemi prostedky své nekulturnosti.

násilí

je rovna porážce všeho Silným jedincm našeho národa, ve svt.

Nerozhodnost boje

jako všem

mocným

naší doby, je celý národ, lo

pedmtem

jest všichni jedinci

ho tvoící,

podntem národní

existence, látkou a nikoliv

cem všech forem národního

soužití a

k

a nikoliv

tvr-

nmu

ne-

zbytných právních a správních opatení, organisace a vlády. Jediného vítzství této války dobyl by si

svaz svobodných národ, vyrostlý na troskách,

ve které promnila válka celý civilisovaný svt.

Samosprávní, dobí

jedinci,

tvoící

duchovní a

moc národa, jeho spisovatelé a umlci a malá ást jeho vdc, pokud nezneužili své moci ve prospch svj a této krvavé války, musí v prvé

kulturní

ad

zvednouti prapor osvobození národního od

hospodáského útisku. Základem sebeurení národa je zrušení každého zneužívání lovka za prostedek sobeckých zájm jiného lo-

sociálního a

175

veka, jako snižování jeho lidské bytosti na véc. Jen samosprávné osobnosti, které jsou kulturními sub-

v jichž nitru ovládají duchovní

jekty,

representují duchovni vznésti

síly,

kteí

moc národa, mohcu ho po-

nad pírodní nezbytnost zcela animálních

sobeckých

pud

a utváeti hmotu, ze které nutno

vytvoiti samostatný národ

s

plným sebeurením.

Je teba jen tchto sebeurení své nalezších jedin-

c,

nalezších

nejvyšší

štstí v sociální

všech svých nejvyšších schopností, cítících

du a

cizí

poteby,

bolesti

cizí

aplikaci cizí bí-

a cizí nedostatky,

jako své, a ti uvidí pod svými prapory nejvtší ást národa, jeho pracovní vrstvy. Vrcholným projevem kulturního sebeurení dobrého jedince je láska k lidu, k malému lovku

v celé jeho slabosti a živoišncsti jeho neukojených a pud, V tom musí dobrý jedinec milovati lovka, vývoje schopného, uzpsobeného píro-

poteb

dou k rozvoji schopností do lezení

své

duše,

nho

vložených a k na-

k dcsažení samosprávy

vlastní

osobnosti k vlastnímu osobnímu sebeurení, plné-

mu svdomí

a zodpovdnosti za

jiné

nevyvinuté

lidské jednotky.

m

Láska k lovku, poteba té lásky je mírou cscbkultury duchovních subjekt každého národa

i

samosprávných osobností jího

sebeiurení,

jako

jeho, v té je podstata je-

schopnosti konati sociální

Samosprávné osobnosti jsou píslušníci její rodiny, obané jejího bydHšt, lenové jejího ná-

práci.

roda jen tak dlouho objekty

její

celé innosti so-

pokud se jejím pispním nestanou subjekty spolené snahy, podntem národního života. Jen do té míry je jim dovoleno hospodásky a politi-

ciální,

cky pokládati 176

lovka

za prostedek: za proste-

áek jeho vlastního zhodnoceni, zUštni, za pedmt a úel sebeurení jeho a tím jedin i jeho národa. Této innosti má býti uinn služebným celý politický a

jeho

hospodáský

život národa,

zápas bezprávných tíd

ciální

vdích

i

platí so-

jí

kulturní snaha všech

subjekt. Sebeurením jejich

je

práce

sociáln vázaná.

Národ,

žijící

jako pouhý organismus živoišný,

projevuje se kulturn jen tímto

vdomým chtním

samosprávných dobrých jedinc, kteí pevzali na sebe zodpovdnost vdc, aby z plod hospodáství

celku starali se o vytvoení jeho kultury, jako

duchovního spoleenství mnoha duchovních subjekt a objekt vzájemn na národní kultue pracujících.

Tito

vdci musí

snášeti

živoišný odpor celku,

pohyby organismu, jehož vitální zájmy bud jsou jimi podporovány nebo poškozovány. V demokratickém národ zajišuje si celek tyto své ist živelné zájmy právními a správními ády svého zákonodárství. Národ mže si touto cestou reflexivní

vynutiti lepší

i

špatnjší zákony, lepši

vdce, mravn a duchovn vysplejší jekty,

ale

to

vše jen jako výsledek

i

špatnjší

kulturní sub-

potu

samosprávných, svoji duši nalezších, své

svých

lidství

ve

si uvdomivších, a duŠi toho národa tvoících jedinc, kteí spolu se svou sociáln vázanou prací representují kulturní úrove

své národní odlišnosti

To prostedk

význam jeho dobrých jedinc, úelu

toho národa.

jest

jako

jeho duchovní kultury jako

jeho národní existence.

ím více politicky

dásky opravdu

subjekt

silných

a hospo-

(jichž silou je

do-

brota srdce a ne kupní schopnost) ítá njeiký národ,

tím 12

je

vyšší jeho technická kultura, tím více pi-

177

zpásobí prírcdního bohatství svým potebám, éím více samosprávných kulturních subjekt, zodpo-

vdných

2SL

turních

možncstí

celkovou kulturu národa,

pizpsobí

národa, tím více kulturních

oni

sil

vyvolají, tím vyšší je kultura

ím

více kul-

pjtebám svého

a schopností v

nm

národa jako duchov-

ního spoleenství. Nejlépe jsou na tom národové, jejichž

hospodáské subjekty

jsou

i

kulturními re-

presentanty a naopak, Zápasí-li kulturní pracovníci

i

nejzákladnjšími potebami hmotného

s

pece

není

života,

kulturní výkonnost jejich tak nepatrná,

jako je kulturní výkonnost bezohledných sobeckých a

silných

jedinc. Je ieba,

pravém slova smyslu

aby samcsprávní, v

inteligentní representanti ná-

rcda, nezstali tkvti na

hmotných potebách jeho

a aby se pohybovali na ideální výši,

s

níž neztratí

oí hmotné

praktické poteby národa svého, Je-li hmotné postavení úpln nezajištno, jsou ve svých ideálech sráženi ke hmot zemské hroudy. Jde mi o otázku, možno-li i hospodásky silným

s

jich

subjektm, majícím v ruce pclilickou moc, dcsáhtakové

nouti

úrovn

kulturní,

takového stupn

samosprávy a zodpovdnosti sociální, že naleznou ve svých hospodáských prostedcích mocnou zbra k pekonání všech prvotních íorem vlády lovka nad lovkem. Zda organisací lidí v hospodaící celek, který jako výplod nouze hledí všechny lidské jedince moci a násilím uiniti objekty, lze pipoutati

i

všechny duchovní faktory jako prostedky

vlády nkolika silných jedinc, zda se podaí orga-

mravn uvdomiti jich vdce, hospodásky neodvislé jedince a vytvoiti za pispní, všemi technickými prostedky doby

saci tu zduchovniti a silné,

jich

vyzbrojenou vládu a organisaci, která všechny 178

lidi

uini prostedky vlády všech a úelem jimi vytvo^ kulturniho soužiti, zvaného sebeurením ná-

eného

roda. Jde o

to,

zda

je

možná taková technická

jak daleko lze dosíci

tura a

všech lidských jedinc v

jí

pomru

kul-

organisace práce

ke schopnostem

k práci, pírodou do všech vlezených, a zda smí-

ením

všech aspirací jedinc a menších

celk, vedle sebe

ním

žijících a

vtších

prostedku k plnému rozvoji

dcsíci lze

jich

i

spoleným hospodae-

všech svoji duši hledajících jedinc. Je

možná

tech-

jako pracovní mezinárodní spole-

nická kultura,

enství socíalisovaných lidských pracovník, jako

samosprávný celek

lidstva, ovládajícího sebe pro-

stednictvím svých samosprávných jedinc, vysoké duchovní kultury, jakési sociální aristokracie,

možný

je

samosprávy prábez kapitalistického výrobního vykoisování,

ce,

rozvitý industrialismus za

ale za kulturní

se opírá o

vlády zvolené

moc všech

svých,

dvrou

lidu, která

mezinárodn

organi-

sovaných pracovník? Je možno stvoiti nový

ád

pracující spolenosti,

ke všem spravedlivý tím, že dá se vedení celku do

rukou tch nejlepších,

zodpovdných

celek

pln

lidí,

spravedlivých

kteí

vidí v

a

za

úct ped

druhými a v lásce k nim první povinnost, v nelásce neúct nejvtší hích samosprávného, duší ob-

a

daeného vati

a

ji

lovka

rozvinouti hledícího jedince? Milo-

jest

vrcholem každé správné pomoci

a úpravy našeho života sociálního, každé staré

nutno milovati,

a

proto, že je takový, jaký

je.

nové církve. je

a

práv

soucit, tšící trpi-li s je-li

se

lovka lovka

i

je

jaký

To

není

a nepomáhajícímu trvale. Jen

ním spolen utrpení jeho povahy a raduním z jeho radosti, mže lovk lovka

s

179

jemu pomoci. Cítiti všechno cizí utrpni, nésti je s sebou, dovede jen láska, která všemu ví, vše snáší a nikdy neustane milovati. Láska to pln porozumti a pochopiti, eho je druhému teba k lepšímu. Pocit, že nic lidského na svt mi není Cizím, to základ lásky k lovku, Vidím-li, že v sebe špatnjším lovku, který se ode mne znan liší, je pece nco, co se sebe slabji vyvinuto namiíovatí a

i v mé povaze, musím se uiti milovati, to jest zamstnávati se se všemi mé pomoci potebujícími,

lézá

pro poznání, porozumní

nedostatkm

jich

a na-

náprav. Jen tak poznáme vrozené pekážky každého lepšího spoleenského ži-

lezení cesty k jich

mžeme

vota a jen tak

veškeré poznání své apli-

ku zlepšení toho soužití a k vytvoení harmonického celku, za jehož jednání mžeme pln zodpovídati, tak jako chceme zodpovídati za své jednání. To neznamená však obtovati lovka v kovati

celé jeho odlišnosti a svéráznosti celku té organisace,

všem

ale

pizpsobiti

nemnným

notlivých subjekt co

správa

je

prostedkem

tu snesitelnou

služebný za

to

chovni, nalézti jest

i

organisaci,

pokud

možno

a nezmnitelným odlišnostem jed-

objekt

tam, kde i

si

svj

jichž

soužití,

samo-

individua, uiniti organisaci

Uiniti organisaci

tíží.

vlastni vnitni

v organisaci

té

nejvhodnjší své místo pro

poádek

té

du-

své sebeurení, to sociální vázání své

práce bez porušení celku onoho vnitního duchovního poádku, bez škody, ano

Chtj íce

vypleniti

z

lovka

s

prospchem pro. nezmnitelné jeho

vlastnosti indíviduelm', zavinili jeho dosavadní vy-

chovatelé

vtšinu dnešních

soužití pracujících.

Kdyby

nemožností zdravého

byli pijali

i

nedostatky

jeho za nezmnitelný základ výchovy jedince a

J89

hledli jím ve škole njakou vhodnou protiváhu vštípiti, která by nedostatky ty vyrovnala a škody jich

již

dávno došlo

soužití všech.

Nejkrásnjší

pro celek odinila, bylo by se

k ideálu harmonického vlastností

píiny

dobrého vychovatele

jeho

jest

nedosažitelnosti ideálního

pro

cit

lovka, pro

je-

ho nezmnitelné pekážky. Nejsprávnjší organibude ta, která dbá poteb lidských srdcí, v první poteby zachovati sob své radosti, v prvé ale nalézti sob svoji práci a tím získati sací lidstva

ad ad

lásku k životu

svému ve spolenosti druhých.

nmecký

Anonymní

nazval

spisovatel

dnešní

školu státem ízenou betlémskou vraždou neviátek,

a myslil

pi tom

jist na

úel

dnešní školy,

zahubiti všechny budoucí spasitele lidstva, všechny

samostatné

individuality,

píští

jejichž

napluje

mccné jedince hrzou Herodovou. Mluvil Jsem jako mladý inženýr ped šestnácti lety na veliké studentské schzi o studentských sebevraždách, o

nmeckém

v dtském

debutoval spise,

jsem literárn referátem

pojednávajícím o

vku, zaazeným do

Nemohu

pátel o studentských sebevraždách. podnes ubrániti údivu, vzpomenu-li,

dem

sebevražd nkolika

spisku

s

jakým

oponovali profesoi a školní inspektoi,

se úastnící,

mým

vzrušeným

vývodm

se kli-

schze

o zjevu

mne

ohromujícím.

Vidím podnes v každé studentské sebevražd jen kiklavý projev zvráceného pracovního systému

celého dnešního školství a v

nm

základ vší naší

bídy spoleenské

Jako

církve, které

dkují pes

bezcennost pouze státní

podpoe

svoji

náboženskou

za petrvání

vk,

potlaují každou hlubší náboženskou potebu v lc-

m

vku

a odpuzují ve své neživotnosti a neprcduktiv-

stedu nejsilnji práv nejnábožen-

nosti ze svého

štjší povahy, tak

upímn

nás s

nemže

o škole

i

mu

že by

íci,

dnes nikdo z

byla do života dala

sebou cokoli cenného a že by nebyla nejcennjší jeho zahubila.

schopnosti

Každá práce musí

nní

schopnosti,

svádí

lovka

i

jako uplat-

Píroda sama

radosti.

k duševní práci, doprovázejíc každé

obzoru

rozšíení

provázena,

býti

pocitem

každý nový po-

myšlenkového,

znatek rozkoší poznáni.

Kdyby

toho nebylo, nebylo

by pokroku, nebo lovk by se neoddal práci, kdyby mu nezaruovala radostných pocit. Duchovní radost poznání

nejdokonalejší radostí,

jest

nejistší rozkoší života lidského.

pozná

lovk

vyššího

Po

nad

štstí

celý život ne-

štstí

poznání.

k duševní a tlesné uschcpniti práci, mla by dít ke všem druhm radosti ze života a tudíž by mohla vyvolati v dítti Škola, jako ústav pro výchovu

pravé opojeni radosti ze záplavy nových a nových

poznatk

a

této první

pojm,

mu

které

period jeho

v tak hojné

míe

o

života podává, Vyvolává-li

škola pravý opak radosti, utápí-li v pocitech nelibosti

a neradostnosti

lidskou bytost v

dob

nej-

jemnjší, muí-li duši, volající potebu radosti ka-

ždým pohybem nžného tílka, klade-li na bedra jeho tíhu, na kterou muž ješt s hrzou ve snech i

mže

radostnou životní práci, jak

lovka pro mže nkdo pokládati

výchovný systém za zdravý

a nikoliv zvrácený,

vzpomíná, jak

dob,

která

pipraviti

škola

v

mže lovka jen prací spasiti? mže vychovati jen poslušné otroky

Tato škola cizí lidi,

182

vle

a nikoliv

svobodné pracovníky, vychovává

nesoucí tíhu práce

a

života,

jako nejprokia-

tjší

lovk,

pcvitincst.

hlubšího pokoení.

obdaila nejvyšší znání, Jest jej

pí

v

svobcdné

sven

nm

Mladý lovk, kterého píroda radostí a rozkoší z uení a poústavu,

jehož úkolem jest vésti

rozšiování jeho poznání a nabývání schop-

k uplatnní

ností

ke

&e

zrcdivší

musí vzpcmínatí na škciu jako na dcbu nej-

práci,

se v život, a tento ústav

znií

veškerou radost z uplatnní jeho duševních

Každá sebevražda kií

schopností.

zvráceností

o

pracovního systému, sledovaného školou

pi tomto

úkolu.

Odkud

vezmou v dítti

se

pátelské?

Škola

je

vlastnosti životu ne-

vypstila.

Zárodky

leží

ke

tmto povahovým kazm v lovku, ale škola je m.že pemoci a zadupati správným, systémem v lovku. Není ve škole dnes moci, která by je paralysovala? Kdyby dala škola dítti možností neomezeného rozvoje jeho pudu po poznání pírody a lovka, ale zvlášt pudu po práci, jevícího se v každé dtské he, pak by v nm vyvolala takovou spoustu radosti, že by pemohly veškeré všem.

povahové kazy životu nepátelské a veškeré obtíže práce,

pemáhající

asem

každého

lovka

pracu-

jícího!

Vda dítti,

a

jest

svtový názor, podávaný dnešní školou praktickou

filosofií

užiteného státního

obana. Všechny možné cizí ideály a pedsudky, s nimiž neví sob po svobod toužící lidská duše rady; vlasíersectví, náboženství, poslušnost autority

musí se vedle

pevn

zárodk

tíženo rodii.

zakoeniti v nezralém srdcí dítte životu nepátelských, jimiž bylo za-

Každý poznatek musí

býti

ben tmto ideálm, nepátelským jeho býti

pizpso-

životu,

musí

obarven, zfalšován, oištn, prosíván. Duše, /í?1

naplnná radosti

touto

vdou,

z práce,

není schopna bezprostední

jako uplatnní svých schopností,

rozladný nástroj istého, radostného tonu. Pizpsobiti se potebám jiných a zneuznávati sama sebe jako úel života, to klade dnešní škola na místo eckého sebepoznání a idejako

není schopen

álu sebeureni

lovka, který mu

kým, jaký jsi!« Dnešní škola mohla by

býti

káže:

»Bud

ta-

alespo ústavem

dom, obchodem s duchovním zbožím, kde by mohl každý bez penz bez dobrého slova (bez chledu na pesvdení náboženské získati politické umní správného

po zpsobu velikých obchodních

i

i

rozvoje vlastních

)

svých schopností a vdomostí k

potebných pracovníku jeho druhu. Místo vyuování náboženského pesvdení mohla by nastoupiti sociáln filosofická ideologie, která uzpsobuje rozum lovka k pání lepšího životu

povinného

soužití

s

pracovníky rzných schopností a

rzné

by prvním a hlavním pedpokladem pro sebeureni jedinc a pro naznaenou jich organisaci socialistického ádu. dokonalosti a taková škola byla

m.

-

Kultura sociáln technická jako

sebeureni jedince Socialisililis,

odpov

tof

lovku, to ho

století.

nebrání

praktický

Socialismus,

lásce

pomru lovka k idealismus lovka vdecké-

to úprava spolenosti, k lovku, a která

lovka

»kontrabalancovatí«

píin

na otázky po

lepšího

n^sdosažitclnosti

—

jak praví Goethe

která

chce

—

vro-

zená nepátelství vštípenou sociální spravedlnosti a láskou.

uplatnní

se lásky, dáti jim

dnes vzácní, ale lidu.

kteí dovedou nalézti pekážky

Lidé,

ti

práv

nebo

mizeti, jsou

Slova Kristova evangelia jsou cílem všeho

lidského snažení od i

síliti

jsou rozenými vychovateli

vk do vk a zstanou

v církvi práce, jako jimi byla

již

jimi

v platonismu.

Milujte se vespolek pracujíce a vše ostatní bude

Vám

dáno!

Bh

tak miloval

lovka,

že

mu

stvoil

svt nedokonalý, aby sám syn lovka prací svoji se spasil. lovk je spolutvrcem svého Boha pi jeho »sfvoení svta«.

Technika, váti

stroj, které

tolikerá

realisaci

stále

lovku realiso« umní jeho, tuto rozmnožené míe

umožnily

chtní a pání,

i

zdokonalovati v

hospodárnjšími prostedky, dává do rukou lor veka hmotné prostedky jeho spokojenosti a jeho štstí na sebe více zalidnné zemi. Jde jen o ty duchovní pedpoklady, které nesmí ztratiti se a

zetele žádná organisace toho soužití v duchovním spoleenství,

v samostatný, sebeureni své nalezší

národ,

m

Pokušení zneužíti technických prostedk, vy-

tvoených lidmi, k zotroení praccvník, místo k ulehení jich práce, Je jen u sobeckého jedince, toužícího se obohatiti

hých,

bím

složiti

znemožniti

lze

vykoisováním práce dru-

práce se sebe na druhé, a

crganisací

to

zatžuje

která

práce,

všechny úastníky pracovního spoleenství stejnou

mrou,

a jest tedy

znemožnní

zneužiti technických

vymožeností technickým problémem, technicky

e-

vdecky

nepedpcjatelnými sociology. Technickým problém.em vdecky ešitelným jest i šitelným,

dosaženi radosti z práce.

Sociáln spravedlivá organisace práce nutí dince jen k odeknutí

se

je-

svobody osobní,

tolika

kclik celek musí cd

nhc nezbytn

žádati neradost-

né práce. Jen

tolik

donucení snáší

lovk

co je nad

iní ho nespokojeným. Není nespo-

kojenosti

práce,

to,

u dlníka, který

jehož odstranní se

vidí

vd

s

radostí,

veškeré utrpení

do

té

doby ne-

podailo, rozdleno na všechny stejn, není-li jeho hlad zvyšován pohledem na hýení druhých, nepracujících.

Otázka, jak upraviti spolené hospo-

dáství ku spokojenosti všech, otázkou

ist hospodáskou

je

tedy v prvé

ad

a technickými prosted-

ky rozešitelnou, Má-li uritý poet jedinc vyrobiti co sil

nejhospodárnji, to

jest s

nejmenší ztrátou

své samosprávy, tedy svého pocitu štstí a ra-

dosti z práce

i

spokojenosti ze života, za nejkratší

as, nejvtší množství té neb oné poteby, nesmí se pojem tchto sil i schopností omezovati na obor sil ku práci nezbytných (sval a mozku), ale nutno

hospodáskou produkci a organísos ohledem na hospodaení s energiemi samosprávu osobnosti pracujícího, na Jeho cu-

zdokonalovati vati

ÍB6

její

i

chovní

schopnosti

radosti,

štstí

a

spckojenoslí,

ohledem na všechny síly a poteby duše, jíž tento motor ie obdaen, Je-lí podnipíkazem sebeurení každého jedince, katele nebo jeho dlníka, rozvíjeti duši svoji, musí lásky a spravedlnosti,

s

a

mu

organisace práce hospodáské dáti

k ní stále

na spravedlivé rozdlení oné práce na všechny úastníky hospodaícího celku, kterou se technicky dosud nepodailo lepší možnosti a bráti ohled

duši neškodnou,

uiniti

pes

nelze

kterou

a

to

sviti železným otrokm nebo tvcrm bez duše, S^roj neživý se musí jen rentovati, a co nejrychleji amortisovati,

má

co nej-

vykonati co nejvíce práce,

levnjší pro majitele, kupce toho

v práci jediný a

stroje.

lovk

jedinený prostedek k vyš-

šímu úkolu, ano k nejvyššímu úkclu, spaseni své duše, a není tedy

pi

konání žádné práce zbaven

práva na nejvyšší radosti

životní.

duši pracujícího nesmí žádný cích omlouvati

nicky

pi

oné práce,

vážn do potu,

o to se nutno

provésti,

orgán pracují-

nebo

organisaci každé práce bráti

duší pracujícího

jedinci

úelem

Tento ohled na

vdí

samosprávnému,

A

pokusiti

za

sebe

svou osobní a sociální prací a za jícímu úpravou organisace práce.

lze tech-

ohled na

co lze technicky

znovu a znovu,

zodpovdnému jiné

zodpovída-

Neznám

vzruše-

njšího života, jako zápas lovka o práva duše v hospodaícím celku, neznám radostnjší práce, než oné, jejíž každý plod, již poznatek nebo vyrobený statek, je výsledkem žhavého konfliktu

a

lovka

s

kájejících

celým hospodaícím celkem milion, uveškeré své nezbytnosti. Žádná

káze

postupu pracovního nenahradí škody, zpsobené jím

na nejdražších statcích jedince a národa a Í87

žádná námaha není pespílišná v zápase o íyío statky. Práce, která nebere vbec nebo nedostaten ohledy na duši pracujícího, Je zkázou života jedince a národa. Jako nelze pipustiti, aby dlník, vykonávaje z nezbytnosti své nezaruené existence úkol pracovní za kratší dobu, zaplatil získaný

vtším naptím

nejen

pracovních,

sil

schopností, tšiti se ze získané

ale

i

as ne-

prázdn, tak není

správnou a není vdeckou ani ekonomickou organisace

práce,

nenahradí nesvobodnou a

která

proto neradostnou práci možností práce pro nej-

poteby

vyšší

pracujícího, to Jest práce cenné pro

prodávajícího a pro kupujícího.

každá práce, technika Jest covati

síly

Je

se

prostedky

neradostn;

radost z práce

troené

Neradostnou

lovk brání konati. Veškerá obranou lovka proti povinnosti prajiž

technické

ásteným penášením

pírodní,

ásten

i

zvyšují

téže na zo-

zbavováním práce

Svobodná práce, radostná, pln oduševnlá jest na cest technického pokroku, je technickou vymožeností. Ale tou je jen ve spoleenské organisaci, která nedovolí znemechanického,

užití

neoduševnlého.

technických

k sobeckým

prostedk žádným

úelm.

z pracujících

Takovou spoleenskou orga-

nisaci snaží se dosíci socialistické hnutí pracujících.

Vdecké

studium fysiologie a psychologie lidské

práce v tisícerých jejích úkolech složitého svtového

hospodáství, musí poskytnouti spolehlivjší základ než

rzné morálky

užívání

lidí

a filosofické systémy, pro po-

lidmi,

jako

prostedk cílevdomé

pracovní organisace všech, jako dokonalého pro-

stedku k dosažení nejvyšších cíl pro tídní schopností a nání všech v

188

pomru

k

sil

lidstva.

Podobn

a k dosažení zamst-

Jích nadání,

nutno

vdecké

'^'^

vzíti za základ, Má-li každý býti stejn úasten spolené práce a nésti plnou zodpovdnost za její úspch, musí míti všichni možnost, voliti práci v pomru k svým zvláštním schopnostem. Množství hospodáské práce, nesené mnou na trh, není dostatenou zárukou mé spokojenosti, ale jakost její, pomrnost mým schopnostem. Je spravedlivé, aby všichni byli hospodáskou prací zatíženi v pomru ke svým schopnostem, stejn jako v pomru ke svým požadavkm, co se týe plod spolené práce, kterých je každému nezbytn teba pro samosprávu a rozvoj osobnosti mimo práce,

studium

to jest

a

ku konání osobní záliby nebo nezbytnosti,

je to sport, hra,

Pokud

jde o

umní

nebo spekulace.

výbr vhodných

osobností pro ka-

ždou práci na základ psychotechniky, lze získati dnes vdeckým.i pokusy (stroji) obraz duševních schopností vyvinutých

i

nerozvinutých,

vývoje u individua, jeho temperament

stupe toho i

karakter,

obraz jeho inteligence a výkonnosti, vdomostí zkušeností, zcela

vle

a

citu,

pesn

mitelný. Veškeré

smyslových

vjem

a

i

variace

myšlenkové

schopnosti, pozornosti a citového života,

pamti

i

fantasie lze takto zcela technicky vyšetiti a uriti

pesné schopnosti a zpsobilosti jednotlivc, užitené pro tu kterou hospodáskou úlohu; nalézti nejvhodnjší místo pro každého ve

dlb

práce hospodáského života.

specialisaci a

Mladý

lovk

nezná dnes svých schopností a volí studium nebo

zamstnání v dob, kdy jsou síly jeho ješt nerozvity ^ jedin s ohledem na prostedky hmotné jeho rodi a na jich spoleenské postavení. V dob, kdy pozná své slabosti a pednosti, jest již zapracován v nevhodném oboru anebo nemá pro189

stedk

k rozvinutí svých správn odkrytých schop-

V

obou pípadech píina k nespokojenosti a k neradostné, neužitené, nehospodárné, škodlivé práci, Nemže-H zaíti vždy v novém, vhodnjším ností,

oberu, vití

nemže-li každý

prostedky ku roz-

nalézti

a uplatnní všech svých zvláštnich schopností,

prostedk

nemá-li ani vnitních

duchovních, aby

vytvoením samosprávné osobnosti nemožnosti nalézti v stávajících

urení ve spolenosti, nemá-li

síly

pomrech pravé vle a karakteru,

vyhráti tento konflikt proti starému

ádu spoleenskému

a vynutiti

obrnil se proti

sob

nedokonalému své sebeurení,

musí až do lepšího, socialistického ádu resignovati na spokojenou, radostnou a užitenou práci

vbec,

zoufati

Vdecká statní

nad svou

prací.

psychotechnika, stejn jako všechny o-

vdecké prostedky k

lepší

úprav

spolenosti, pedpokládají jako základní

úspchu

života ve

podmínku

své práce socialistické prostedí, zvlášt

podmínek k vytvoení mých schopností, mého v hospodáském celbratrství a lásku pracujících. Nejtžší obžalobou

ale rovnost

volnost v hledání místa ku,

stávajícího výrobního lidí

ádu

jest

nedostatek pravých

na všech místech a souasný zánik milion na-

daných talent z nem.cžnosti uplatnní svých schopností.

nalézti své místo pro

Z tchto úvah vzniklo v Americe vdecké popi vclb zamstnání na základ psycho-

rodnictví

fysické techniky, ^Yocational Guidance«, které

v celé zemi

etné

instituty,

má

pro které pracují veliké

psychologické laboratoe,

Zvlášt

nmecký

profesor Miinsterberg studoval

v Americe veškeré zvláštní schopnosti, pozornosti,

pamti, pedstavivosti, 190

fantasie,

citu,

vle, cviku,

suggestibilíty,

smyslu pro prcstor,

SLidek ald, tisíc

as

a rozdíl, ú-

petent na rzná místa veejná

soukromá. Shledal pesným mením zvlášt dmyslnými stroji nejvtší rozdíly ve zpsobilosti jedinc pro urité zamstnání, i

Experimentelní psychologie, která urila zpsobilost

syna miliardáova pro místo konduktéra po-

uliní dráhy a schopnosti syna konduktérova pro místo organisátora velikého podniku prmyslového, a která

nemá hmotných a mocenských prostedk vdecky zjištných schopnosti ob mí-

obsaditi dle

sta a zabrániti dnes

praktikovanému opaku,

ztratila

veškerou vdeckost ztrátou praktického úspchu.

Kdyby spoleenský

ád ml

mocenské prostedky vnoval prostedky, promarnné zbyten neschopným synem na nepravém pinutiti milionáe, aby

míst, k výcviku schopností syna konduktérova, byl by zisk spolenosti zcela názorný a íseln vypoítatelný z úspch organisaního talentu chudého hocha, na správném míst stojícího,

Mnsterberg poznal rzná exaktní

data, týkající

se výkonnosti a radostnosti práce a proto badání,

na která on upozornil,

mla

by význam nesmírný,

za pedpokladu, že spoleenský jich

aplikaci v praxi života.

ceny.

ád

by dovoloval

Jinak ovšem nemají

Sebeureni práci jako základ

lido-

výchovy

Pralovk

bojuje

proti

nepátelským silám pí-

spoluje slabé síly mnoha jedinc a zmáhá ve spoleenství všechnu pírodu rodním,

tém

práci.

Je pesto ochoten

pi

nejbližší

píležitosti

nesvobodn volené nezbytnosti boje proti nepátelské pírod, mže-li jinému boj ten dáti za sebe bojovati. Nepracuje od té chvíle, kdy mže ást nebo celou neradostnou práci složití na zbaviti se této

bedra slabší ženy, zvíete, otroka, uloupeného z

nepátelského kmene, ohrožujícího jeho pastvišt. Tím jeho nepracováním netrpí nikterak jeho poteby.

Bhem

vývoje lidské práce vidíme

postupn zbavovati i

složené na

nho

rodní, ovládnuté

se

jinými.

lovkem,

Mrtvé

výrobních

stroje a síly

pí-

na místo prací

staví se

trpících a proti práci bojujících lze

lovka

nesvobodné práce vlastní

lidí.

Pokud ovšem

prostedk tchto mrtvých otrok

jedincm k utužení nad nimi, k vykoisomuž vání lovka lovkem, není prost technický vývoj ukonen, nutno se nejen na další vývoj spoléhati, ale též všemožn o jeho urychlení se starati. Pokud živé a mrtvé výrobní prostedky a jich vývoj nenáleží mezi všeobecn uznané prostedky osvobození zneužíti proti

slabším živým

vlády nkolika silných

práce a spásy pokolení lidského,

je

pechodn

toto

zneužíváni techniky, jako vývojové stadium, zcela omluvitelné.

Je možností, ale nikoliv nezbytností

vývoje, Nedá-li

192

si

sdružené pracující lidstvo

vzíti

prostedky svého osvobození nikým z ruky, která je vyrobila, nedovolí-li, aby z nich byly uinny prostedky dalšího zotroení, nebude-li chtíti kovali na sebe další okovy, postaví-li se jako nejsilnjší

moc

sjednocená

pracujících —

tohoto

svta

—

íntemacionála

za všechny epochální výzkumy

v-

decké a vynálezy technické, za všechny ty etné technikou a vdou stvoené výrobní prostedky docíliti samosprávy podmínek pro sebeurení každého je-

a životní methody, musí záhy práce a

jí

i

dince na míst, odpovídajícím jeho schopnostem.

Vci

nesmí býti po nebo nepátelsky pi-

schopné osvoboditi lidstvo

osvobození toužícími

asu

jako svého

jímány,

neten

parní stroje

tkalci,

ale

poznány a pizpsobeny potebám tch, kteí je postavili, musí se státi služebnými tomu osvobození lidstva a nikoliv jeho zotroení, musí býti seznány jako

nejvlastnjší

zbran

jich

tmi, kteí budou boj ten

je

práce

vší

bilisaci

Jde o mo-

nejvtší

pro

boj,

který

po svtové válce vybojovati, i kteí dnes mezi sebou zápasí o plody

zbývá

lidstvu

proti všem,

nejvtšího vykoisování kapitalistického

lovka lovkem,

o zisk

svtového hospodáství. Jde o mo-r

práce lidské proti kapitalismu jako pro-

bilisaci

stituci

nastávajícího bovésti.

celého

svta a o

založení socialistického

industrialismu Intemacionálou práce!

To pedpokládá práci uvdomovaci, výchovu potu uvdomlých pracovník, znajících

velikého sílu,

která leží ve zbraních,

jimiž

je

vyzbrojilo

váhu každé sebe menší vykonané práce, slouží-li jednotnému cílí, pro svobodu a spásu lidstva, Neni ideálu tak vznešeného, aby nebyl pibližitelný lidskou prací uv-

kapitalistické

13

století,

kteí

tuší

193

domlých dlník Píslušnou reformou lidového školslví, zmnou mši'anské« školy na školy života »obecné« a a práce, které by místo obecných vdomostí a vdomostí pro mšany, vychovávaly k zvláštním >

úkolm dlníky

veškerých

obor, dá

se

mnoha

tchto ideál prakticky dcsíci neb^ piblížiti. Za dnešního stávajícího školství musí lidová škola z

osvtová zmniti se na lidovou školu pro vdu pednáškami o djinách techniky a filosofii práce nahradili pednášky o indickém bás-

o práci, a

nictví a o proven<;álských trubadurech.

Vyzbrojena

moderními prostedky, zvlášt

diapositivy,

filmy,

modely a diagramy a podporována technickými musei a exkursemú do prmyslových závod, i potebnou populární literaturou, mohla by moderní lidová škola práce školství

mnoho

ze

škod dosavadního

obecného napraviti. Dlník, znalý technické

kultury své vlasti a zemí sousedních, byl by vy-

významný úkol spolupráce na plném pírodního bohatství své vlasti v pítomnosti i budoucnosti, byl by prvoadým irjtelem v oboni hmotného rozvoje svého národa a nezstal by neteným pro boj duchovni zbraní práce hospodáské. »V srdci každého eského dlníka mly by kotviti nejlepší snahy ideální, v lozumu jeho nejlepší znalosti skutených pomr, v nichž žijeme a vdomosti o jich nedostatcích, v jeho rukou dovednost, vytrvalost a píle k jích práci na odstranní, « Tak asi eský technik formuloval oteveným dopisem Husov škole program žádoucí spolupráce technik na lidov vzdlávací inností Osvtového zbrojen pro využití

svazu eského.

194

Program, který dvorní rada

íng,

Zimmler,

jménem všech eských líterát-technik,

jisté

pojal, za-

sluhuje zde býti podrobnji citován:

lovka nesmí se pohyjedin na výšinách ideál, v nichž mizí svt skutený, jeho poteby a nutnosti nesmí se však bráti jedin nížinami všedního života, bojištm hmotného prospchu. Pílišný idealismus a realismus stejn škodí. Co nám dosud scházelo, co nám pebývalo a eho bychom sob páli, to všechno poznati má stejnou váhu pro lepší píští. Každý ech bude v budoucnosti potebovati dkladnou znalost nestranné a holé pravdy djin své zem, píiny jejího úpadku i rozkvtu, chyb a »Duševní obzor eského

bovati

úspch

eského národa. Znalost špatných

brých vlastností svého kmene,

píiny

jejich,

nápravy a

pstní

národ,

nimiž v práci soutžiti musíme.

s

i

do-

zpsob

zpráv o podobných vlastnostech

základ duchovního vývoje zemí sounárod, nynjších i budoucích eského národa na tomto vývoji, pomr

Znalost

sedních, snah jejich a podíl jich

k snahám dneška a budoucna. Znalost vývoje

zemdlské, obchodní, vdecké ve vlasti naší a pok národm a zemím s námi soutžícím.

práce technické, prmyslové,

národohospodáské

mr

její

i

Znalost správných zásad správy života tlesného i

duševního.

Každý ech

a

ví,

co v

pravd

platí

národ jeho

každý jeho len, co má právo žádati, eho se vystíhati, aby ml pro život svj cíl dosažitelný, povznášející, který by mu dal cenu, chu k práci a naplnil ho radostí a zadostiuinním ze života. Jen tak stane se Husova Škola školou lidovou, škoi

lou života,

vdy

a práce.

195

Tak sob pedstavují program eští

technici,

roda

vdomí

lidové

jeho

ležící

síly,

školy

v pracovních schop-

nostech a prostedcích všech jeho

technickému

eské

kteí budí v souasnících svého ná-

vku

len. Našemu

nedostávalo se dosud jednotného

povinností, odpovídajícího dob, vdí myspoleného ideálu, z nhož by erpala práce sílu pro svj vzrst a rozvoj. Všecky doby mly své statené hlasatele, kteí neohrožen budili bás-

vdomí šlenky,

nickou a dramatickou inností

Nám

vdomí

velikosti do-

dosud nenarodil Plato, který by století páry a elektiny ukázal njakou velkou vdí ideji, za níž by se usmrnila práce všech.

by.

se

Nehled na prmyslové dlníky, existuje naproduchem asu« doby svtového

stý nesoulad mezi

vdním

trhu a tách,

ležících

>

širokých vrstev o ideálních hodno-

ve výkonech hmolné hospodáské

dlníky všech století. Kdo zná djin práce ohromný vliv výtvor této mechanické práce milion nejmenovaných na duši lidskou a na

práce, vykonané z

lovka? Psobiti jejím pímo na lidskou

vnitní prohloubení a zlidštní

hospodáskou

prací a dílem

a uiniti z práce a její lepší

duši a na

její život

organisace

nejpednjší

moderní kultury jedinci

nástroj k

vytvoení vysoké

tím

možno každému

sociální,

zapoíti na sob.

vlastního života, sil

technické dilo,

sil

vetn

ze

s

Teba

ze

svého

svých vlastních schopností a

úelnou

psychických

i

ádu

organísací všech svých

morálních vytvoiti osobní

samosprávu, osobnost, která vajícího výrobního

uiniti

sob

nalezne

i

a v nedokonalých

za stá-

pom-

pizpsobení všeho, organisaci práce nevyjímaje, svému samosprávnému subjektu, která vtiskne celému svému životu vdom rech své urení v

196

chtný

svdomí,

dobn

za který

ráz,

pln

zodpovídá nejen svému

všem veejným institucím a všem posnažícím jedincm.

ale

se

Tato sebeurení své sob dobývající samosprávná osobnost jest mi základem budoucí, vyšší, sociální, hospodáskou prací mnoha podobných je-

dinc

dosažitelné, kultury technické

a

duchovní.

Výchovný vliv práce zvlášt na mládež, tebaže je dnes tak málo uznán, vdomí váhy každého sebe menšího výkonu jednotlivého pracovníka na vývoj

vdom

škomusí býti v budoucnosti lou pstno, neíií pro mne dnes pochybnostmi za-

celku, které

kaleno.

Chceme-li dnes oznaiti vzdlání njakého dlníka nebo prostého

ejujeme

dopis,

lovka

nadprmrné,

za

báse, povídku

z

uve-

jeho pera a

chválíme tuto duševní vysplost muže z

Ale

lidu.

nevidíme hlavní životní innosti jeho, jeho dovednosti a

rozvoj kultury.

Píinou

mena toho

terárn-estetického vzdlání se

ným

a

pedí

zrunosti odborné, která

cky jeho ostatní hodnoty,

oceování

lovka

s

je

vždy vševáhou práce pro ztotožování li-

vzdláním všeobec-

pehlížením odborné

dovednosti, jako nižší kategorie schopnosti.

mosti^ peceujeme

vbec

Vdo-

na likor dovedností,

první musí býti prostedkem druhých a

tmi

a te-

prve kulturn tvoivými. Jen druhé jsou provázeny

charakterem mravním, hodnotami

tvrími

i

ist

vdomosti bez schopnosti jich užití jsou danajským darem. Práce a dovednost ji konati stupuje mravní sílu duše a polidskými vlastnostmi, kdežto

vahy lidské a vyvolává snahu dobrého škoditi

jí

sob

ani bližnímu.

hromadn vdecké i

To

užití,

ne-

nelze íci o žádné

filosofické schopnosti.

J97

Srdce dnešního dlníka prošlého válkou, jeho

mravnost

jest

v hloubi vznešenjší než kteréhokoliv

stavu

pítomné

vedle

pírody,

její

i

minulé doby. Svoboda výsledek

jako

nejvyšší idea, vyvezená z

práce,

djin práce,

výsle-

lovka

dek odvkého zápasu postupem stále.

lovka

statisícileté

pírodou, roste

s

vk

Svoboda stroji a nástroji ozbrojeného inteligentního dlníka se šíí s jeho zdravím a vdním, a doplnna státní péí a soukromou dobroinností vyvine se technická kultura v dobu nad jiné vznešenou, netušené budoucnosti, která nalezne v Internacionálc práce

Zodpovdnost za

svoji práci

u

svj

vdomí

cíl.

její

váhy

pro život jedince a celku, vede k jinému nazírání

na výchovu národní správu jedince ka,

je

neekajícího na

Je vcí

mé

Snaha o samo-

dsledkem lovpispní se svou prací.

cizí

samosprávy, aby poznala a využila všech

schopností ve

mn dímajících pro moje blaho a ku

zvýšení

prmrného

pomr.

Hodnotiti

množství

individuelní.

i

nejpcsitivnjším

blahobytu všech za daných

možno

nejrznjších

citových, volních v

nm

každého jedince pi rozumových,

schopností

dímajících, a dovedností

uplatovaných jedin na základ dosaženého jim podilu na pibliženi ideál kulturnia nadání jim

ho soužiti

lidstva, dle

stupn

lidské kultury dosaže-

ného práci jeho. Samospráva jedince

stupnm v kulturním snažení dobná cíl,

osobnost sebe

jehož

prostedkem

je

takovým

celku, Nalezne-li

si

po-

užší obor psobnosti jako je

jeho samospráva, vykoná

v dosahu této své kulturní innosti další kus po-

kroku kulturního. Každý jakou

má

lovk má

jen tu cenu,

jeho sociáln vázaná práce, konaná pro

spolenost, kolik sociáln užitené, produktivní prá-

m

*

ce vykoná, kterou

pispje k celkovému

duchovnímu rozvoji jeho národa a tím

i

úkclu, k

celku spo-

jených národ, pracujícího lidstva. Proto také jen

pctem

jedinc, nalezších uprosted druhých místo,

vidoucích své

urení v tom:

dem duchovních lurm' národ,

býti krystalisaním bo-

spoleenství,

jedinc snažících

vyznaujících kulse o

svobodu a du»

chovní vládu svojí jako o své sebeurení, jen po-

tem pln

takovýchto osobnosti nalezUch svoji duši a

dáno a dosažitelná sebeurení každého národa. jedin každý Zodpovdností za svoji práci pispti k dosažení nejvznešenjšího národního jich rozvinuvšich, je

me

ideálu.

v.

Duchovni hodnota hospodáské

prá

V

každém

srdci

e.

Idském mohou býti

vypstny

mohou

íditi jeho

nejideálnjší snahy, které

uritým ideálem. Každého

práci za

jedince nutno

uschopniti k pojetí takového ideálu a dodržování

programu co nejpesnjšímu

nejdslednjšímu. se státi sebeureni

a

Podobným ideálem práce mže národa, nebo má všechny znaky vznešeného ideálu a je jím pes to, že se dá dosáhnouti prostou i

i

drobnou každodenní

znakem všech dob úpadk,

pracovitost a

pedpokladem dosažení jakého-

práce jsou prním

koliv ideálu. »Praccvitým je ten,

koná, k lak,

že

musí je

emu má ideál,

pevážiti

i

lovka

který

pracovati.

o

ských s

Není

nhož

sil

dobré

vle

djin: volnost

k vytrvalé

pcmr,

za

píli,

kterých se

kterým bylo

jí

proti

vyrostla.

K

práci do-

konkrétnjší ideje pro boj

svobodu národa, než

z jejích

z

Každá práce musí

pcmr,

dosaženo, prostedí, z idea.

sílí

nepíjemnosti

hodnotiti za uvážení

síly

kdo

odpor«. Tato slova chápati teba

každému lovku

dává

píprogram

prací. Nepracovitost byla

je

idea práce, vyvozená

lovka

uprosted nepátel-

pírody. Práce za ideu koná se nadšen,

celou duší a nesnižuje

ji

nikterak, má-li vedle

vlastní prospch za nápodmínky nutno dbáti, aby nikoho ve zlém úmyslu nepoškodila, omezujíc jeho rozvoj a jeho svobodu. Bez drobné hospodáské práce

piblížení se ideálu celku

i

sledek. Jediné

mnoha jednotlivc nebylo ješt nikdy dosaženo 200

žádného ideálu. obtí.

Každý

Podobn

c, kteí tlem-duší

zmny

brovolné

teba do-

náleží myšlence. Je

života,

je

teba

nkdy

zíci se

i

prospchu, aby nebyl druhý poškozen,

vlastního opustiti

ho nebylo dosaženo bez

boj vyžaduje obti, vyžaduje jedin-

blahobyt bez ideál pracujících, a

úpln píslušníkem tídy porobených

a

státi se

vykoiso-

vaných, pro jichž osvobození boj se vede.

Nestaí pouhé nadšené horování,

není-li

obta-

vých, nadšených bojovník. Veliká idea chce veli-

kou

práci.

Práci musí býti

schopností jeho.

již

dít pizpsobeno

Od samého poátku

dle

sil

a

musí se dít

prostedek k ukojení hladu a dosažení blahobytu svého. Nesmí vidti všude lidi, jichž nejúmornjší práce nestaí ani k ukojení nejnutnjších poteb, nemá-li jako mladý princ indický propadnouti Nirván, Musí býti již v dítti vychována nejen nespokojenost s vlastní bídou a vlastní dosaženou metou, jako základ všeho pokroku, ale i nespokojenost a bolest z cizí bídy a cizí zaostalosti. Musí se uiti pracovati ve^ sjrrnze o vysvobození sebe z nepíjemného pocitu cizího hladu, cizí bídy a cizího utrpení. Nesmí mu nikdy zachutnati kolá, pokud si je vdomo, že zvykati, nevidti v práci jen

jsou lidé, jimž schází chleba, Nedobrovolnost prá-

která

mu

zbyla od pravku, souvisí

s vrozenou mohla jí by býti sociologicky pevedena na vrozenou spoleenskost prvních výkon pracovních. lovk v spojení s jinými konal první hospodáskou práci. Od poátku pracoval jeden za všechny a všichni

ce,

nesvcbcdcu, která zrovna

za jednoho.

To nech

gové, když káží o

takl

uváží liberalistití sociolo-

snižování výkonnosti

lovka 201

pílišným platem a o dohánní hladem k prácí. lovk má vrozenou potebu pracovati pro sebe a pro jiné a je-Ií vychován správn k úcl a zodpovdností za každého lovka, nemusí býti dohánn hladem a nízkým platem k vyšší výkonnosti. Jest nutno od dtství vychovávati v lovku vyšší motivy práce, vyšší hlady, vyšší

dohánjící

lovka

nepíjemnosti pocit,

k boji prací proti ním. Zaruí-li

spolenost každému jedinci jeho existenci bez práce, odstraní-li nebezpeí hladu, bude dohánti lovka k práci místo kruícího žaludku mnohem netrplivji »kruící« srdce a mezek. vjící po poznání, jenž který touží zákonitostí

státi se

je

celý

lovk

hlado-

hladem po poznání,

celý subjektem svého poznání

spoleenských zmn, musí pracovati da-

leko usilovnjí než hladovjící proletá, dnešní in-

musí pracovati když je tlesn syt. Pozodpovdnost, soucit k lovku, láska k lidstvu, pekoná vrozenou lencst lidskou a povzbudí sociáln svdomitého lovka, sebe sytjšího teligent,

dobn

i

i

i

jídlem, k prácí.

Vysoká

zodpovdnost v

sociální

sebe uiších mezích rodinných, tídních a národních,

vypstná v

ské práce, musí

pimo

vyuováním djinám

dítti

lovku

vštípiti

lid-

nadšeni k práci,

pracovní zuivost, nezbyti práce. Ale

radost z práce

možno výchovou k

školou, získati

lovku

í

vetší

práci, pracovní

od dtství. Poukazováním

na význam každé sebe menší práce hospodáské

pro celek ale

lidstva,

na užitkových

nejen na velkých vynálezech,

pedmtech každého lovka, na

nichž pracovali dlníci celého svta, musí se vy-

nejen

pstovati hrdost,

ale

pimo

sebevdomí, pýcha pracovníka na jeho

Historka

202

úcta ku každé práci,

s

laciným deštníkem, na

nmž

je

dilo.

spojena

mnoho z mé první knipíklad uvádný Grubrem,

práce všech svta díl, byla

hy otiskována.

Bližší je

»ChIéb, jejž požíváme v echách, pochází z pšenice

uherské,

aj nebo

balkánské, americké; pijeme ruský

ceylonskou kávu v íškách z berlínského

porculánu u stolk, jichž mramorová deska pochá-

mahagonové ásti s Hondurasu, Koberec ped námi se prostírající jest dílem umleckého prmyslu nmeckého. Bavlna, z níž zhotoveny jsou naše odvní látky, rostla snad u behu zí z

ItaHe a

spádána v Anglii; vlnu dodala nám Austrálie, kožešiny Rus nebo Sibi.« Jakou cestu kolem svta podnikl by ten, který by sledoval eské výrobky na jich pochodu svtoMississippi a byla

vým hospodástvím?

Cukr, jehož výroby se úast-

ním, je v zavaeninách anglického dlníka, v perníku amerických dítek, v glycerinu francouzských a

švýcarských

mýdel,

alpských tunel a v

oban

v

káv

taskavinách stavitel statisíc

a spoluobanek, Myslím-li v

mých spolunoní služb

kampan

na pekvapení všech spících dtí, když by ráno nedostaly do postele slazenou kávu nebo leheji se mi snáší nespasladký rohlík k m',

o

vost a

nechu k

jídlu

tžké práce

a

o

písnji

aby se nevozila tolik milovaná sladkost života mých bližních v hnoji na pole (v kalech) a aby se jí zbyten nedostalo dobytku (v kontroluji,

ízkách), více alespo, než hospodárná

vdecká

manipulace výroby dovolí.

Jsou vyšší hodnoty v každé

práci, než ta, která

vyjaduje v papírech a zlat. Rzný neklid vlopíroda do lovka a není lepšího využití té síly, než využití její pro sociáln užitenou práci, jako motoru práce veškerenstva, smíením práce se

žila

203

se silami nitra, dle

zákon

vy. Životopisy slavných

índividuelní samosprá-

muž

ukazují nesetné pí-

klady pcdobné vzrušené práce. Ze zmatku lásky nalézá Gcethe východisko v kázni svého ministrování a naopak v lásce nalézá pcpudy k ovládnutí

zmatku veejného života v stát. Pírodovdecké studium ministra Gcelhe, aplikované v zapli pro blaho výmarského lidu, je mu útoištm z politických

i

sociálních

zmatk

jeho duše a z milostných

jeho srdce, a cesta do Itálie a

m

ochrání ho

ped

umlecká práce v í-

ztroskotáním celé této kompli-

kované a všestranné lidské samosprávy a tak uchrání se genius pro píští veliké poslání

lezeným sebeurenim. Jeho ustálým konfliktem

lovka

správn na-

život a práce jsou nese

svtem, neustálým

bojem o své poslání práce, o své sebeurení. Stedovký asketa užívá namáhavé práce k potírání pokušení k híchu, neklidný intelekt

po po-

znání toužícího, jako neklidné srdce po lásce vzdychajícího

moderního

lovka

jsou

schopny býti

vzpruhou neklidu a zahálky, vzpruhou k nejusilov-

njší práci a k dopracováni se souladu duše i klidu rozumu a srdce, a tak prospchem menšímu i vtšímu celku. Zvlášt v rozpolcených povahách se sváící síly,

mohou takto, jako dvojspeží k pracovní schopnosti lovka, býti aplikovány pro hospodárnjší život jedince a pro dobro celku,

Organisace technických

práce

jest

vymožeností,

z

nejvtších

moderních

epocháln jší než parní vzduchu transforzákladem jejím orga-

stroj a lidová energie, z teploty

movaná, zvlášt nisace

sil

stane-li se

vložených do jedince, jeho nejhospodár-

njší a nejuspokojivjší samosprávy, Postavíme-li 204

každého jedince samosprávného na ono místo spolenosti, které jeho zvláštním schopnostem za stávajících dovoluje docíliti nejvtšího celko-

pomr

vého prospchu, docílíme sebeurení mnoha jedina tím i národního celku, jehož jsou leny.

c

Jde o pizpsobení práce nejvnitrnjší povaze a

potebám samosprávného

pizpsobe-

jeho sociálnímu a hospodáské-

ní se pracujícího

mu

jedince, o

ideálu.

Výchova musí pispli spolu s národním uvdok jednot ideál všech samosprávných jedinc, U žádného jiného ideálu není to tak snadné, jako u ideálu svobody lovka, vyvozeného, jak ideál práce z djin práce. Práce je nejvýznamnjším initelem duševní hy-

mním

'i

gieny.

dovede

Práce

užitených,

využíti

škodlivé síly nitra,

pomže

nalézti

paralysovati

neznámé a

pomenouti píliš hlasité a neskromné,

V

za-

práci je

duševním a nerozvážnostem, prostedek neomylný pro získání harmonie sil. Není všelék

krisím

proti

radostnjší práce, než a

tlesná rovnováha v

u lovka, jehož duševní

ní nalezla záchranu, nezbyt-

nou složku. Není nepíjemností a katastrof život-

nž by se v práci nezapomnlo, a které by se nedaly prací obrátiti ješt v dobro. Není nespokojenosti, která by se nedala vysvtliti, ásten nebo docela, nesprávným umístním v celkovém ních,

na

pracovním spoleenství, nesprávnou organisací práce jedincovy, proti

zákonm

jeho osobnosti,

jeho

samosprávy. Spokojenost

s prací je

velikou ástí spokojenosti

vznikem vtšiny špatných filosof a nepovolaných oprávc spolenosti, se

životem,

nespokojenost

205

Mnoho padlo,

úelu

otázek po vyšším

kdyby

scb

lidé

života

hy od-

pravý úel

nalezli

své

práce. Práce, která neutkví v nejvšednjších a bez-

mzd

prostedních výsledcích: jícími

vyššího

a moci nad pracu-

podízenými dlníky, musí dodati životu stupn žitelncsti, naplniti duši pracujícího

hlubší radostí a spokojeností.

lovk,

hledící dosáhnouti nejlepší

individuálních

cílem

za

lepší

úpravy

všeobecných poteb celku, nalezne v prá-

sociálních,

nejvyšší

ci

schopností,

úpravy svých

filosofii

a morálku.

vychovaný

Socialisticky

jedinec,

pracující

ve

smyslu vyteného ideálu, za odstranním oné ásti lidské bídy, na kterou síly jeho

náprav neutšených jedinou

pispje k

staí,

zaruí

sociálních,

si

dosažitelnou nesmrtelnost,

Snaží-li

eho

pomr

zaruiti

se

sob

a

jiným

všemožn,

jim je teba k nerušenému rozvoji schopnosti

a k spravedlivému

uplatnní nejlepších v celkovém

pracovním programu,

nemže

vdomí, že pomáhá

zakládati

postrádati radostného království

boží

na

zemi.

Samosprávná osobnost, upraveny, že

jejíž

umožuje sob

i

ském celku nejen hospodárný ností, ale

i

schopnosti jsou tak

jiným v hospodározvoj všech schop-

nejvyšší sociáln vázaný pracovní

úkon

ve prospch celku, dosáhla svého nejvyššího ure-

svého sebeurení a

ní,

nemže

býti se

svým

živo-

tem nespokojena. Práce její je užitená celku, nejen výsledkem vnjší organisace jí vykonané, ale i

výsledkem

jí

dosažené harmonické vnitní samo-

správy jedince a zvýšené radosti jeho k další prácí za stejným cílem.

Usilovná

206

práce

všech

etných

samosprávných

jedinc na

rozvoji

prmyslu

a

mže

zemdlství

nahraditi poetní malost národa, zvlášt je-li organisace

této

dbá-li

i

tu

krajn demokratická,

práce

to

jest,

sebeureiii prostého jedince, váží-li

si

ho stefn jako prospchu pcdiiikatele. Má-li mnoho jedinc hospodáské pedpoklady

úastí na celkové kulturní práci národa, což tožno je

s

možností

státi se

samospráva tchto jedinc a

základem mravní rozvoje

mravního.

úelem

rozvoje jak

prmyslu sám

Nebo

socialisace

vývoj

jest

vnitní rozvoj o sob, bez

mravní

socialisace

hospodáské,

ale

hospodáství ukazuje,

na povaze silného jedince jako spodáství.

jich

socialisace, celku a ta jest vyšší

hodnotou, než rozvoj

naopak,

je to-

hospodáským subjektem,

vdce

,

ne

zvlášt

dnešního ho'

ví.

Silni jedinci

Zbývá

otázka

po

hodnot práce hospcdáské,

konané na prácí pro jednotlivce a celek tak

významné,

na organisaci práce,

jde o cenu této

zmocnné, vyšší ohledem na poteby pracujícího

práce, konané na práci, tedy jist práce, konané

s

zodpovdnost, se kterou podmínky rozvoje oné sociální

celku, tedy již pro tu vyšší je spojena, jde o

které

aristokracie,

technická kultura

svuje

po-

dnes úpravu praco\Tiího spoleenství a vedení cel-

prostedkem duchovního spoleenství nebo jiného menšího celku. Jde o vládce

ku, který je lidstva

budoucího,

svobodn

pracujícího lidstva, kteí do-

vedou tuto jeho práci ovládati s nejmenším násilím na sebeurení jedince a s nejhospodárnjším pro-

spchem pro

celek.

Jaké podmínky celkové práce budou napomáhati

podobné vlád vidí urení? Dosavadní vedoucí podnikatel nebo editel velkého podniku kapitalistického, který muže býíi píkladem obdobné innosti, vzorem budoucí

rozvoji schopností tch, kteí v

své

organisatcrské práce sociáln

usmrnných

vdc

ukáznných sdružení samosprávných pracovník, ml v soukromém zájmu, pímo ve velikosti zisku ze sociáln vázané a hospodáské práce jeho plynoucího, jedinou mocnou vzpruhu k pcdnikavosli ku slouení svých jedinených a vzácných schopvtšího celku sociálního. Veliký podíl na zisku byl jist dlouho jediným pcpudem všeho hospodáského pokroku a intelia

ností se schopnostmi

gence,

208

zamstnaná

v

prmyslu

a velkoobchodu, po-

cines

nalézá ve velikostí plat Jediné povzbuzení

k rozsahu své myšlenkové spclupráce na hospodáském rozvoji podniku. Je jist peceován nejen

význam toho faktoru pro skutenou výkonnost, jako je peceována výkonnost, dosažená takovým motivem, a stojí jist hluboko za nejvyšší výkonností,

dosaženou osobností

plnou sociální zodpovdností

s

za vtší celek. Disciplinovanou organisací, spojenou s bohatými popudy k rozšíení závod, k probuzení nových poteb, které by se daly s prospchem ukájeti, k dobytí závodu nových trh a odbytiš, do-

vede dnes uskuteniti velice málo

tchto talent iní jich

a

již

vzácnost

z nich hledané osobnosti.

velikou poptávkou souvisí

bídka

lidí

schopností.

dobe

Ale

vzácné jen za stávajícího

placená

tyto

ádu

S touto

ídká

schopnosti

najsou

anarchistického ka-

etné požadavky na tyto vdce kladené za tohoto ádu odpadnou v socialisovaném hospodáství, ídícím se jedin potebou a nevyrábjícím slep na výdlek, až do vyvolání kísí a válek.

pitalismu a

Tato schopnost jest dnes spojena se zcela zvláštní a odHšnou povahou nositele, podobn jako schopnosti odborné slavných chirurg, advokát nebo

A práv tato typ prmyslových a

tenorist,

vzácnost a nepostradatelnost

bankovních generál, které

výstižn nazval kdosi moderními kondottíery a kteí v tvrdé písnosti a disciplinou neomluvitelné nespravedlnosti a panovanosti, nepostrádají velikosti

slavných

pi vlád

vojevdc,

udržují

kapitalismus

a zvyšují nejen jeho moc, nýbrž

i

jeho

Zvlášt vykoisování lovka lovkem a niení života lidského, iní silné jedince hospodáského podniku vyvolenými zhoubné následky pro

úedníky 14

lidstvo.

státu na nejvyšších místech Jeho,

209

Není jist obzvláštní radostí míti dnes co initi cokoliv & tmito pány, vedoucími celý náš hospodáský život, a mél-lí nkdo tuto píležitost astji, upe jim jist valnou vtšinu jich velikosti. Podléhaje závisti jednoho z velikého nadbytku jím podízených, z rad

prmrné

studované inteligence,

kteí jsou prosted-

více se proletarisující,

stále

níky mezi nejsilnjšími a nejslabšími, piítá

si

vtšinu zásluh silných, svádje za to všechnu svoji vínu na celkové bíd na jejich široká záda. Jist, že

práce

positivní

slabších

a

dstojník

nižších

podnikání hospodáského omezuje se valnou vtšinou na realisaci

poteb

námt,

velkých

jich

neliší tito zproletarisovaní

jejichž

poteby

silných a

na provádní

odmnu, že se inteligenti niím od tch,

za to mají

z neznalosti pehlíželi a

ve své silné organisaci pro

n

kteí proto

místa nemají

— od

vzhru dol má studovaná inteligence úed-

dlnictva. S hypertrofickou zodpovdností a

8

atrcfickou

nická v hrubosti k podízeným, odkoukané silným, lék za

pokoru

duši lidské.

shry

ped

silnými, nesnesitelnou trvale

Rozum musí v tchto

kruzích nezbytn

—

to nezpíjemzávidných ani závistivých. Chceme-li nestrann uvažovati o povaze a schop-

pijíti

uje

a závist vždy zdola

života ani

nostech jedinc, kteí tak

v lidstvu,

nemžeme

vzácn

jsou rozdleni

jim ani velikosti ani zásluh

upíti, prese všechny nepopiratelné zloiny a viny jejich.

Náleží

skuten

tento

lidský

typ

k

tak

vzácným a nepopiratelným podmínkám šastného hospodáského rozvoje, nezbytným za stávajících vlastností sociálnímu celku, že

no odpuštno,

ím

musí jím

více než nenávisti hodní zasluhují

210

býti všech-

se na lidstvu provinili? Daleko si tito

nešastní

bohái našeho upímného

soucitu.

Stále

rostoucí

limotné bohatství, které za stávající soustavy ka-

hromadí se tém automaticky v rukou tchto »hlav« (caput), jako vládc prmyslového již jsou majiteli nebo a finanního kapitálu, presidenty akcioná, a které jim dovoluje pipojovati k nmu stále vtší bohatství za stále vtší ztráty volného asu a možnosti njak ho využití

pitalistické

a

pro sebe a

jiné,

rychlé rozhodnutí

umožuje

jim hlavní schopností'

k inu. Vtšina tchto

ních osob jde nemyslíc na nic jiného od

iniciativ-

úspchu

k úspchu, až dojdou onoho velikého neúspchu, jímž koní jich sláva. Penášejíce asto zodpovdnost za neúspch svých rozhodnutí na podízené prováde, odívají se asto úspchem tchto svých iniciativn jších podízených, berouce doda-

ten za

i

zodpovdnost

ped

svtem. Nabývajíce

bohatstvím veliké neodvislosti od všech lidských

ohled, mohou se odvážiti nkdy i mén bezpených podnik. Tvrdost tchto velikých pán, kterou lze získati u hracích stolk mezinárodních loupežnických stedisek a na honech zve, nezná chvní. Není moci které by se práva nevyjímaje podídila. Bohatství uvoluje veškeré jich síly a schopnosti, zbavuje je nejen ohled, ale i vší namáhavé a starostlivé práce a spolu s bursovním poasím determinuje úpln, pi sebe menší opatr-

—

—

,

neúspchy jich innosti. Umožuje sob levné odborné rádce z ad hyperprodukované uené inteligence a dostatený poet nosti,

úspchy

i

jim najmouti

nejmodernjších technických vymožeností ku zniení konkurence nepíjemného druhého a tím stále ješt zvyšují rozsah svého bohatství ist samoúelného,

které

jím

dovoluje

dále

hazardovati,

211

stejn hry se životy podpracovní nadhodnotou u hrá-

spekulovati, odvážiti se

ízených, jako s jich ských stolk a hraditi veliký nezdar mnoha menšími zdary. iníce tylo hazardní pokusy vtšincu

na

cizí

útraty

— v pípadu

nejhorším zbude jim

než nejšetrnjšímu

spolupracujícímu vždy více, dlníku i úedníku postiženému úpadkem závodu

—

mohou pi

anarchistickém stavu dnešního ka-

pitalistického výrobního

ádu, ve vtšin pípadp,

prosperovati a umírati na vavínech slávy. Velice asto setkáváme se proto v tchto kruzích lidmi malé citové dlník zahanbí asto

inteligence,

s

které

prmrný

všeobecným vzdláním. Nemajíce pro »obchod« na nic na svt asu, skytají i

jednostranností svého vývoje,

vdí osobnosti obraz

pírodních zrdností umlého zahradnictví nebo chovu dobytka. Tito editelové a velkotovárnici jsou nuceni resignovati na všechny differencova-

njší požadavky na život a nalézají uspokojení jen ve vdomí své neomezené moci nad lidstvem, koenné zcela hrubými požitky živoišné radosti. Není vzácností mezi nimi muž, který nemá nejmenšího asu pro svojí rodinu, pro hudbu a pro obvyklé radosti jeho lepších Záliby v urité, zcela

b,

lí

dlník

neumlecké

a

úedník.

literatue a hud-

snobistické mecenášství uznaných, mrtvých sahají z

kruh až národ a tvoí

tchto

ma-

mezi boží milostí

celý úel tak boobdaené vládce životních. prostedk jejich nahromadných hat Nová aristokracie, vytvoená válkou, jest daleko ješt mravními kvalitami za pedválenou a znehodnotí trvale jich význam ve spolenosti. Krvavá tyletá válka, jako nejvtší životní úspch celých

generací

212

podnikatelských

v kapitalismu, \'yváží

úspchy znehodnocením. málo píin dnes závidti tmto lidem

veškeré veliké jich Jest jist

když jsme blíže poznali jich vinu z nov koupené knihy vtší radost

miliony,

jích

na válce.

Mám

a jist hlubší štstí, než takový silný jedinec ze

svého nového domu. To

je

snad

trest

devného

Radost dlnického dítte ze

jejich.

za veliké viny ko-

prmyslového generála

níka je hlubší, než radost

—

úelu všeho Není radosti ze života v tchto kruzích. Není záhy události v jich život, která by vzrušila jich znavené smysly a nervy a závidí svým podízeným radostné tváe a spokojené rodiny. Lidské kvality vtšiny podz jeho života.

—

raanitel hospodáství lidstva nejlépe se zrcadlí v kvalit jimi vybíraných oblíbenc a podporuje tuto vyslovený

mj

názor o

jich politováníhcdnosti.

Nepoznají v život upímnosti ani lásky,

le dobe

placeného pochlebnictví, které nemohou nikdy po-

pi svém opovržení vtšinou pokorných poddaných za cennou životní hodnotu. Nejlépe poznáme lidské kvality jejich na výchov, která se dostane jich ddicm, pro které je tu jedin

kládati

jich

plahoení. Pílišná starost o

jištní budoucnosti

ddic

nutí otce

výdlené

za-

svovati vý-

chovu závistivým lokajským praeceptorm, kteí zddnou bezcitnost, nepoznavší než

vychovávají lásky

—

mateské

—

ve vzácných pípadech

osud

budoucího pána

,

na

tisíc lidských jedinc. Psí

pokora tchto lokajských

duší,

jimiž

se

po celý

dokoní jist nejtragitjší osud dovolí viti v právo na opovržení,

život obklopuje,

lidské duše.

A

jímž stihají vtšinou všechny ideáln jší lidské city

svých podízených. je

chová ve svém

Ve

falešné víe, že líchotník

srdci,

nenávidí

pímou

a ne-

213

ohebnou povahu, která by jím mohla oi otevíti svou nemožností lháti city, aby se nemusila v záptí za to stydti. Jako stvry za svoji lež se mstí tvrdostí na podízených, aby vyléily takto

pošramocenou lidskou dstojnost, tak mladý hoch, vychovaný na budoucího vládce, hledá v cdmcvání lží uleviti hnvu nad nezlomnou hrdostí ojedinlého, nepístupného prostedkm jemu dostupným. Závodní o panskou píze iní i z nejlepších a nejlidštjších výjimek

ást oné

síly,

která

pece jen zlo páše. Jen v poke skuten konané práci tmito silnými jedinci, v míe konané a sociáln vázané hospodáské práce, stoupá míra lidských vlastností mezi silnými jedinci. Jen ti mezi nimi, kteí závodí ve skutené produktivní práci se svými podízenými,

o dobro se snažíc,

mru

iní estné výjimky tohoto neutšeného svta, podobni ímanm, kteí jeden den v roce sloužili svým sluhm, aby svoji velikost posílili poznáním

Prostedí závodících o panskou moderním peklem, královstvím dábla na zemi, pro každou duši toužící po lidskosti. Jích neúcta k lidským hodnotám v lovku jest

veliké bídy lidské.

píze

jest

ve stále stoupající

mahy dne na umírají,

míe

galeji a za

opovrhujíce

jedinou

ni,

a

sebou a svým osudem, i

svému bohu, mamonu,

práci svého života, jsou

nejtragitj-

dkazy váhy správn chápané

a umístné

Klnouce šími

za ná-

bezesné noci mimo

jisí

klnoucc svým dobrodincm

vn

odmnou

práce v lidském život.

Bh,

který jim dal v práci

do ruky nejvyšší moc, ponechal sob znalost pravé cesty k jejímu správnému použití, ka; budete mi rovní pracujíce šest dní a sedmého odpoívati budete, radujíce se z díla, které jste

2H

dobrým

shledali.

Je-li

jediným ideálem tohoto svta silným pod-

ízených dolar

vzpruhou nejvtším štstím jednoho z nich, že druhý získal vtší prací mén

a postup za více dolary

jich práce, je-li

získaným prací, dolar, byl by pro nejsilnjšího dolarového krále, který nepozná jedné setiny z mých životních radostí,

njaký

asketický klášter španlského krále,

v jehož íši slunce nezapadá, vítaným útoištm z jeho strašlivé bídy. To, co asketický král nazý-

val životem pro s

uvdomním

liardá v plné

vnost

a což je pro

mne totožným

a poznáním lidské bídy, nalézá mi-

míe mimo

zdi Escurialu; nicotnost

svého života, pozná bez valného sebepozorování,

pouhým pohledem na nejubožejšího Již

pouhé chtní

lovka

jeho dlníka.

dostati se dále, je pro

miliardáe proto zloinem. Nejlepší

z

prmyslových

generál

a

vzácnou výjimkou toto pravidlo; není tolik

soukromým zájmem,

losofování, blízké jich srdcím,

potvrzují

nejsou pohá-.

jest buddliistícké fi-

dkazem,

stadiu indického prince, jemuž se

že jsou ve

po prvé otevelo

skrývané divadlo lidské bídy, ale který ješt neutekl

královského

z

paláce

a nevzdal se svých

potísnných milion. Emil Rathenau, zakladatel nejvtšího prmyslového závodu nmeckého AEG, a nejvtší prmyslník elektrotechnický cekrví

lého svta, vykoupil své

úspchy

a své lidské vlast-

etných a obšírných životopis psaných jeho páteli (Ríedler, Frst, Harden, Walter Rathenau) neúspchy vlastní podnikavcsti v mládí. nosti dle

Znaný

rozvoj akciového podniku, jehož byl Emil

Rathenau jen nejvyšším úedníkem, boje, které s akcionái pi všech valných hromadách A, E, G,, byly jeho školou lidskosti a vmusil podstoupiti

215

noval-li tolik

asu

cha a Walthera,

a

výchov svých syn

úsilí

Eri-

innost spisovatelská druhého,

je

nástupcem svého otce v editelství A. E, G., dra Walthera Rathenaua, nejkrásnjším ovo-

který

cem

je

i

lidskosti tohoto

výmineného

e pohební

viti

kojen a stavn

nad

nebo

rakví,

silného jedince

mohl právem promlu-

a vzácného otce, jemuž syn

od-

je krví jeho

z kostí jeho,

Emilu Rathenauovi dkuje Nmecko, že místo od Ameriky má veliký a silný prmysl

odvislosti

elektrotechnický.

On

vání elektrické v

Nmecku

nejprve zavedl a šíil osvtloa

pak stavl první

vel-

ké stroje dynamoelektrické. Založil první finanní spolenosti pro elektrotechniku a v pravý jil

ji

jiteli

mysl

prmyslem

s

amerických patent ochránil

ped

podnik

as

velkých stroj. Úmluvami

spo-

s

ma-

nmecký pr-

americkou iíonkurencí. Fusemi rzných

ochránil

prmysl

krisí,

uil stavti turbiny

a postavil tak složitý podnik, representující

miliardu marek kapitálu, k jehož

správ

je

tém teba

skutené geniality. Jeho vlastní genialita spoívala pvodních nápadech velice hlubokých a dalekosáhlých následkili v oboru finanním a hospodáském, ve zvláštním ichu pro zmny konjunktury a

v

v

umní

opatiti

si

vas

peníze bez

pispní

které nenávidl. Tyto vlastnosti zddil losofický syn jeho, autor dnes v

spos

po

bank,

nm

Nmecku

fi-

popu-

budoucím vývoji svtového hospodr Walther Rathenau svých spiznan ve svj prospch od vtšiny synk silných jedinc eských, nekoliduje nikterak s jeho státn socialistickými ideály lenství v 50 správ-

lárních

dáství,

o

Liší-li se

s

ních radách

rzných podnik prmyslových

a

fi-

nanních. Lépe, když sedí vzácný dr Rathenau v 216

pedsednictví, než tuctový

hrab Donnersmark, Že

Rathenauové nevychovají podobných syn, mlo by nutiti mnoho k pemýšlení. Jedno nemohu u našich silných jedinc pochoneodvratn blízkému piti. Jich dobré svdomí vyrovnání se s vrstvami porobených. Uvedl jsem eští

vi

na jiném míst vysvtlení, které dal -americký student rakouskému socialistovi, když ho žádal o výzakladatelské innosti universit a

americké

klad

ústav vdeckých

sob

míti proti

z

penz miliardá, »Nechceme

ve velkém boji barbary. Staráme se

o kulturní povznesení našich úhlavních nepátel,

díve než se s nimi stetneme v rozhodném boji,« Jak je toho teba ukazuje dnes vláda bolševická na Rusi, kterou tolik ní jedinci.

mu

jaké

ekl

jeho

kritisují a

hanobí

Každý národ má

bych;

silní jedinci

práv

sil-

bolševiky,

vychovali, vidím-li, jak

dlí na Rusi národ na pracující a nepracující. Kolik je mezi našimi prmyslníky takových prozíravých muž? Nemusíme do Ameriky pro píklady pro n? Ernst Solvay, prmyslník belgický, výrobce sody, zídil v Brusselu ti a

bohat

ský

je vypravil.

vdecké ústavy

Ústavy mají zvelebovati

život. Fysiolcgický

ústav

zkoumá základy

lidži-

na základech jeho výzkum, sociologický ústav buduje nauku o život ve spolenosti lidské a

vota,

obchodní ústav stará se o zvelebeni vzájemná vý-

mny

práce ve spoleenském celku.

poádány mezinárodní zbrojiti

velkých

Na

ústavech

kongresy, Solvay chce vy-

každého svého dlníka do života znalostí vdeckých pravd, pstovati jeho vrozený

pud sociální spravedlnosti a pivoditi tak zrychlený píchod koneného stavu dokonale vdeckého a prmyslového státu ve všem spravedlivého, se 217

prmrným

stoupajícím stále

dosaženým

blahobytem,

zlepšovanou produkcí

sil

a

statk, ukájcjí-

cích lidské poteby.

Kdyby vtšina generál, jichž Rathenau a Solvay jsou výjimkami, bílými vranami, jak se jeví zamstnancm, v brnní nepístupnosti každému sebe spravedlivjšímu požadavku lidskostí,

vi

obleeném z opovržení proti lidské neskromnosti chudák, brala podíl na úspšn jimi vedeném podniku v pomru k mravním hodnotám jich osobností, ili kdyby v pomru k jich mravním schopnostem konali produktivní práci, vedli njaký celek !>e zodpovdností za lidské hodnoty toho celku a jeho duchovní rozvoj, pak by ten podíl dopadl he, než podíl ponocného nebo portýra jejich závodu socialisticky organisovaného.

Jich politická a ho-

v nepomru k možnostem škoditi. Kdyby

spodáská moc

je

významu a byli zodpovd-

jich

k jich nými za rozdlení ochrany mezi slabé jednotky svých podnik proti hrubé nekulturní moci silných, kteí vidí ve všech ostatních jen

pedmt

kdyby

vlastního rozvoje a svého zisku,

svého

byli inter-

esováni na kultue representované rozvojem du-

chovních schopností svých tito silní

jedinci zcela

nkdejších

úspch

zamstnanc,

malými pi

vší

byli by sláv svých

podnikavosti.

Sociální aristokracie

budoucnosti nalezne mezi

nimi dosti málo vznešených vzor. Je proto vý-

chova tchto aristokracie

vdc

teprve

ducha musí

se

vcí

budoucnosti. Tato

teprve zroditi. Je na

mladých technicích, aby ctižádosti své usmrnili za lákavým cílem výchovy lidu a mládeže k práci. Samospráva jedince a jeho uvdomní si zodpovdnosti své za vtší i menší celek pracujících, je 2J8

první metou za rozhodnutím každého eského lovka, leží-li jeho urení na této dráze pedchdc

prvním prosociálního svdomí,

a hlasatel. Pocit zodpovdnosti

jevem tohoto nadání,

dkazem

citlivjšího než u druhých

lidí,

jest

VII.

Zodpovdnost

za práci

základem

pokroku

Kdo

cítí

tragiku osudu dnešního svta,

budcucnost

jest

Jehcž

v rukou nkolika zcela níz-

kých jedinc, kteí jsou pvodci celého našeho

vin

utrpení, nalezneme v jích veliké osudné

vzbuzení a dkaz, jaký vA^znam by

poet jedinc

celk a

shledal by tím

uvdomi

význam

samosprávy mnoha takových

osobní

po-

sebe menší

spravedlivých a sociáln

lých pro život

rozvoje

ml

je-

dinc, jemuž jen dnešní hospodáský rád a dnešní pracovní organisace klade

pekážky velikými obt-

mi pekonatelné. Jest teba pocit zodpovdností za celek pokládati za základ nalezení pekážek, které se staví v cestu vzniku a prácí vtšího

lidských jedinc samosprávných.

Kdo

cítí

potu

zodpo-

vdnost za menší i vtší celek, jako podstatnou ást svého životního úelu, nemže se spokojiti pouhým zjištním stavu, aniž by se nezamyslil o jeho možnostech

zlepšení,

aniž

by

se

nepokusil

pracovati k zlepšení tomu.

Jedinec

nemá

a nebude míti nikdy

jiné

úlevy

hospodáského, pokud nebude spravedlivji a radostnji ve svém celku upraven, než užije-li ceny, kterou trží za prodané schopnosti, tíhy života

místo k

zábav

a osvžení, k rozvoji všech ostat-

mu

není zrovna nutn teba každý vliv tohoto píkladu na jiné nespokojence a uiní dsledek vdomí svého vlivu inem: snaží se pispti k uplatnní se ních schopností, jichž

prodávati.

220

Zde

již

cítí

náklonnosti podobných jedinc za vážnjší úpravou

svého života, Pchlédne-li pak na

mén

šastné

je-

kteí nemají v hospodáském postavení ani dostatených podmínek k udržení pracovní schopnosti, cítí výitky svdomí a bolest nad nemožností dince,

pomoci svými pebytenými schopnostmi, pro nž není u bídn žijících porozumní, pemýšlí i o odstranní této bídy hmotné, daleko rozšíenjší než duševní bída lidí, ohlušujících v radovánkách probouzející se nespokojenost a to je první pí-

znak sociálního svdomí. Tu pocítí v sob vyrstati touhu po nalezení svého sebeurení v pispní sebe menšímu potu mén šastných ku zvýšení

zodpovdnost za svoji práci a povinnost dosáhnouti nejvyšší samosprávy své bytosti, která mže zodpovdnosti se zbaviti, jich

úrovn

životní, pocítí

snažíc se promniti

ji

v píslušnou práci pro

práci sociáln vázanou.

Jen nespokojený

jiné,

jedinec,

pravé své urení zapírající, nenalezne-li své duše, aby ji rozvíjel a zdokonaloval po svém, je hrubý sobec sociáln netený, za nikoho nezodpovídající, prácí nenávidjící, jiné vykoisující. Jeho schop-

v úzkém kruhu životních nezbytností, stává se odborníkem nejomezenjšího oboru, který jemu skýtá hojné obživy a žije bez ohledu na svt a na svoji v koutku skrenou duši, hrubý, požívaný život sobce. Le duše se krí, ale nezanikne úpln. Ani usmívající se otroká nad svými nosti se rozvíjejí

mšci

neztratí

vdomí zla

se probouzejícího

sociální nespravedlnosti svého

svého

slabší

v nkterou chvilku

životního

urení,

lásku k bližnímu,

cítí

nebo jí

poínání a

pocítí-li

sebe

jako zvýšení te-

pelného pocitu životního štstí a zatouží ješt po vyšším, není-li naprosto otupena jeho duše utrp-

221

nými pokoeními. Nedá se ale nikdy uspokojiti chudou sociální politikou, prohlédne-li jedenkráte ztracené možnosti svého života. Proti egoistickému

chtní tohoto lidského barbara, jehož dílem

je

všechna sociální nespravedlnost a všechen útisk dnešní doby ve své

niím nezmírnné form,

stojí

snaha o sebeurení sociáln probuzených jedinc, jako základ píští lepší organisace spoleného ho-

nm

založeného duchovního spospodáství a na leenství. Probuzení tohoto sociálního vdomí a svdomí a jeho sílení musí sloužiti v první

ad

všechna národní výchova, která sleduje ciální technické kultury

so-

národa nebo jiného celku.

vzájemn se eticích zodpovdných za vzájemn jedinc,

Jen národ, který a milujících

se skládá ze

svoji práci, z osobností

v hranicích svého

nalézti

cíle

samosprávných, toužících lidu své sebeurení, jen

ten dosáhl vrchole duchovní kultiu-y svého národ-

ního sebeurení.

Romain Rclland, íranccuzský ckého

nou

pvodu

je

a miluje

spisovatel

nme-

a výchovy, praví, že nejvtším hrdi-

lovk, který bere všechny lidi, jak jsou je pes to. Jedinc tohoto rázu jest teba

k založení Internacionály práce, jakou

mám

ve

své knize na mysli a kterou v posledních dnech

ímském socialistickém listu Romain RoUand pode jménem Internacionály lidského ducha. Výzva k lidskému rozumu a srdci tohoto v celém svt vlast svoji nalezšího muže je mi novým dokladem správnosti mého snažení v celku i jednotlivostech s jeho návrhem se kryjícího. Stejn jako Romain Rolland vidím nebezpeí vedení lidstva silnými jedinci, adou státm sloužících vdc navrhuje v

a filosof

222

i

cizími,

nepátelskými státy placených

Štvavých žurnalist. Oni jsou se studovanou inteligencí

mšáckou

vinni dnešní propastí mezi vál-

ícími národy svta, oni vedli válené štvanice a oni

znemožují dnes ješt ukonení

války,

k

nmuž

volá je poslední dobou jiný velký básník Barbusse.

Podobné muže, jako Barbusse, Rolland, Shaw, Masaryk, Jirásek, Machar vidl jsem vždy tvoi4ti aristokracii, jíž bych sviti chtl svoji Intemacionálu práce. Oni poznali lovka, jaký je, jeho skutené poteby a bolesti, které se neliší niím v žádném národ svta, oni jsou schopni sbratili rozvadné lidstvo na základ tchto skutených spolených zájm všeho pracujícího lidstva. Jednota, která po válce nastane v duších všech dlník celého svta a která bude základem svazu svobodných jedinc, nezná hranic stát a koení pro mne v touze každého pracujícího lovka po svém sebeurení sociáln vázanou ástí práce, konanou ve prospch pokud možno nejvtšího celku. Válka je i pro Romaina Rollanda kovadlinou, na které bude ukuta tato jedMistral, Wells, Ostwald, France,

notná lidská Internacionála práce

Chrám

práce

musí

zíditi

i

lidstvo

ducha, jejíž

v

ím,

ve

Vatikáne.

V a

systému všeobecného zneužívání všech jedinc idejí není dosud pro snahu o sebeurení

jich

snažícího se

jedince, se stal stal

pede vším

ostatním,

aby

subjektem své práce, a

pe-

zodpovdným nezodpovdným objektem

býti

daení,

cizí politiky

a

cizí

cizího hospo-

kultury, dostatené pod-

pory.

Mluvím dnes k nkolika estným

ným

lidem národa, ke spravedlivým, istým du-

a rozváž-

ším a takových není mnoho v žádné ze skupin, které proti

sob

kují

zbran

ze všech

hmotných

^5

a duchovních surovin celého svta.

mému ideálu musela vésti šílenstvím dn, nebo to teprve otevelo oi a uší tolika trplivým a neteným divákm. Nevyhýbám se proto obrazm této strašlivé války, nebojím Cesta k

dnešních

poskvrnní,

se

Ize-li

pohledem

na

nekonené

spousty, jichž je schopna napáchati organisovaná lidská práce, posíliti se ve víe, že Jen duchovními

hledisky vedená organisace práce nésti

mže

spásu. Válka posílí snahy o

lidstvu

pi-

zodpovdnjší

lidské. Jako žhavý popel padají do duše všech dosud netených, a každý musí pocítiti veliký kus viny v sob, kus zodpovdnosti za všechny ty tisíceré útrapy lidstva

úpravu spolupráce obrazy

její

odinní co nejrychlejší. Mluvím k svdomí nejmladší generace, probou-

a za jich

zejícímu se tolikerým násilím, která byla v dtském vku, když, válka vypukla a která proto nenese vinu v krvi své, dnes pelévané. Mluvím k novému žhavému vdomí zodpovdnosti tchto nejmladších, živých obtí viny svých otc, mluvím ke všem,- kteí procítili krvavou obrodu této války. Volám k práci sílící a rostoucí zodpovdnost stále etnjších jedinc za život celku, volám probouzející se chtní sebeurení všech dosud porobených a slabých: Vzpamatujte se a bude nás dosti k práci, která nás oekává! Porozumíme sob pí spoleném díle a nebude nám teba pokraovati v politickém zneužívání lovka lovkem. Nechceme, aby lidská bytost byla déle, než je teba, prostedkem, vcí podobným, druhou bytostí využitkovaným, bez jejího souhlasu a bez vyššího užitku, násiln, bez

prospchu celkového hospodáství obtovanou.

Bume 224

rozhodnuti dobýti své svobody osvobo-

druhých, všech vykoisovaných lidských Snažme se o to, aby každý lidský tvor byl svobodným podntem a spolutvrcem hospodáziením duší.

ského života, jako základu a prostedku uskute-

nní technického provedení smírného soužili jedinc i národ prací, aby veškeré formy tohoto soužití byly výsledkem vdeckého myšlení nejetnjších spravedlivých, za celek zodpovdných osobností, jež náleží v uvážení

pípadn

osvoboditi od veškeré

významu jich práce hospodáské práce

výdlené, aby jim byla zajištna životní míra, odpovídající potebám klidné práce na zdokonalení kulturního soužití hospodaícího lidstva,

smírn plody své sloužiti »Chrám práce«. jícího

práce,

K

Události našeho života jsou

svém abstraktním

prbhu. Svt

práci zdokonalujících ho

vymu-

tomu bude nám

pedem ureny

ve

byl stvoen k vli

dlník, Nenechte ho

ne-

dokonalý plynouti dále. Množství a jakosti dalších schopností

jsou

abstraktním

pedurením

Vaší

prostedku rozvoje a uplatnní se jich. Schopnost lásky k životu do Vás vložená a schop-

práce, jako

nost zodpovídati za práci svoji a jiných udávati

musí

smr

vka

jako vrchol života a nedáti práci jeho oloupiti

života Vašeho, Schopnost milovati

lo-

plody a o svobodu plného užitku, bude Vás

o

její

v

nm

posilovati!

Otevte zplna dvée své duše proudu života lidpijmte jej do sebe všemi smysly,

ského jedince, dejte

mu

prouditi svou krví, urovati rychlost tepu

svého srdce, radujte se z

k zoufalství

—

nho

šílen a trpte jím to dodá teprve konkrétního smyslu

Vaší lásce k lidu a Vaší práci pro nho, to Vás vytrhne 15

z

každodenního tžkopádného kroku v

225

nmého

žentouru zapraženého galeji,

to zbaví

doasných neutšencstí odvahy k práci

na sociální

tvora

Vaši životní praxi píšerné tíhy a

pro

vyšší,

nedokonalostí jiné,

dodá

a

na jejím zdoko-

nalování.

Teprve lovk, prodlavší svtovou válku, jako vyvrcholení všeho utrpení lidstva za

tisíciletí,

lovku, zvlášt

na

ných do

víru toho,

chodem, bez

ale

a

pímé

jako

lovkem

vrchol organisovaného násilí, páchaného

na duších lidských, strže-

bezprostedn nebo

úasti, poznal

—

jen

jak je

mimoi

jeho

každodennímu teba posvcení a odlehení tíhy tchže vliv vše mechanisujícího a materialisujícího hrubého násilí lidského. Tohoto posvcení se Vám dostane, dodáte-li hrubému hospodáskému pachtní njakého vyššího smyslu, usmrníte-li celé tc šílené otroení a všechny ty povinnosti životu

dne za spásou

lovka

lovka

prací,

budete-li

a pracovati na zlidštní

jeho

milovati

života

ve

spolenosti.

Láska k trpícímu lovku, jako smysl vší práce vyvela z toho hrzného moe nenávisti, které zaplavuje dnes duše celého obydleného svta lidské,

a

nejetnjším pochopiti rozumného promluveného ku zpevrácenému obsahu jich

nedovoluje

slova,

lidské duše.

Láska k lovku, jako nejvyšší stupe zodpovdza svoji životní práci, postrádá všeho ab-

nosti

straktního ce

i

koncipovaného,

vyvezeným

nní

tíhy

z

djin

nebo

je

smyslem prá-

téže za sta tisíceletí. Zmír-

nesvobodné práce, zvýšení radosti

z práce

etnjších, osvobození duší lidských železnými otroky, pohánnými novými a novými pírodními démony, to je vývojový smr práce, proti stále

226

nmuž

zloba lidského sobce, vykoisujícího slab-

šího bratra,

marn

vypstná

etných

v

se staví.

Zodpovdnost za

práci,

jedincích, paralysuje tuto zlob-

nou snahu neuvdomlých, hrubých sobc a dává prcudu djin práce volný, nezadržen socialistický bh. lovk, který vidí v zodpovdnosti za spásu lidstva z otroctví své

sahuje

urení, své sebeurení, do-

v socialismu vrchole rozvoje

správné

cscbncíti,

jakc

rozvoje své duše.

Z pedváleného pekla

— pipraveného

lovka

samo-

své

individuelního

lhostej-

lovku, z pekla neporozumní pravého nevdomého

ností a bezohledností

vdomého

podstaty

a

k

iniyslu lidského žívoía, z pekla závistí a nenávisti

krevní

mezi syny lidských matek,

spolen

ho-

spodaícími na svých nezbytnostech životních, zrodilo se daleko horší peklo, které sob vytvoilo lidstvo za

pispní všech vdeckých

a technických

vymožeností, zneíižitím celé civilisace.

Z tohoto váleného pekla dáti veškeré

vdy

zrcdí se touha a víra

a techniky, celou positivní civi-

pod ochranu nezdolné moci lidských svdomí a uiniti ji služebnou vytvoení rozumného soužití, rozumné pracovní crganisace lidstva, všech národ a stát, jako základu pro vytvoení duchového

Hsaci

spoleenství lidských samosprávných jedinc, jichž

urením, vlezeným ní duše, je

Kdo

z vlastního

rozhodnutí do vlast-

práce za spaseni pokolení lidského.

osobn co nejplnji a co nejširší prcud událostí a povinností lidských, válených let, strhl nezbytn mu pedureným proudem prožil

ty

nho vložené lásky k lidem co nejvíce bolestí eišt dj, až do oslrého štrku a písku jeho

do z

dna,

kdo dal tomu šílenému proudu

zrychliti

a

227

zvolniti tep svého srdce, zrušiti a

opt

zavésti vnitní

rovnováhu duše, vyvolati nejvyšší zoufalství zkla-

mání a bolu a nejvyšší extase radosti a štstí, mimo zákopy vychoten se podobným poznáním val k zodpovdnosti za nejobtížnjší práci na zlidi

štní života mnoho trpících jedinc.

Tyto události dodají mu síly, aby se postavil pevn do stedu životního proudu na své místo a

mu

aby

dal nezvratný

svj smr,

který

je

pro-

jevem jeho víry v uskutenitelnost jeho ideál. To staí pro celý život bojovníka

A

z

ady,

ješt více vykonati pro vítzství naší

chce-li

véci?

Vstebej

všeho

práci

svta všemi

obydleného

smysly a všemi porami svého tla, prožij, promysli a

procítiž

radosti

utrpení

a

pracujících

co

nej-

odvahy k spolupráci lidstva, na smírné, organisaci všech tch tisícerých forem hospodáosobnji a získáš tím

síly a

na velikém pracovním plánu

ského, sociálního, politického a kulturního života lidstva,

uskutenitelných jen a jen prací milion

dlník

rukcu a hlavou,

A

jsi-li

vyvoleným k vei skutky, pak

likému vzrušení práce jiných, slovy vypiš a vyslov, vyzpívej a vytesej

píse budoucí

V

tom nalezneš nejvyšší dosažitelné tvrí štstí pro umlce, cítícího silnji než jeho druzi výitky sociálního svdomí svého a majícího sílu a odvahu vzíti na sebe probuzení svdomí spílidské práce.

cích

Je

dlník

lidstva.

nám teba

velikých hlasatel,

dramatik

básník, kteí by povzbudili všechny a nejslabším

vdomí

síly,

povdném uplatnní jako v

228

která leží v

vštípili

a i

každém zod-

sebe menší schopnosti k práci

neomylném prostedku spaseni

lidstva, tak

aby neprodlen jali se všechni slavti Chrám práce jako stedisko Internacionály práce, záruky plného sebeurení duší všech jedinc i národ svta obydleného.

•)v

VI

S.

M

A C

ÍME

V

G O E T H E

./.

)(•

HA

R o V

1910 (Otištno

v

»«rvnu«

1919.)

1

'

Glossa z

Co

úelem

je

lovk

života?

konen

aby

veky,

1918.

r.

sám sebe

samoúelného

•udržuje

v

konaná k

nosti

muž.

ada

práce. životu,

života na

inností,

a hledá po dlouhé

lovk

práce.

z

svt.

realisujících

Život je vy-

schop-

lidské

napluje životopisy slavných

nejslavnjších

i

Genius prý ídí a spravuje všechno bohatství

schopností a

sily

Co

na prázdné místo.

Radost

živote?

úelem

pracujici je nejvyšším

se táže

kladl

jich

obrací na správnou cestu užitené

jejich

práce, ku blahu lidstva vykonané. Dostojevský ukazuje, jak

nejvtší statenost a rozum

nive

Oaijota obrací v

posmch

lovk

lidstva.

svého sebeureni,

ného

mže

je

se

svta bez

samosprávy

bez

duše,

vnutili

je

vas

s

mu

a

ným

a pracuje dále, jak

velí.

Jsou

démon káže

míti

jeho srdce

peísti svtové

listy a lístky,

tu

lite-

o nichž

jazyku, jímž psal Goethe paní štalmistrové

ze Stein. Že jsem je

sob

nesetné

nezmnitel-

budou teny a komentovány, pokud bude

že

nkdo rozumti

ty

odejíti,

svého života,

trplivost

dostupnou milostnou korespondenci

Grimm,

zal jsem

jeho

kdy musíme

chvíle,

ratury, proísti všechny

praví

nenalezši

jeho životni technika, kterou obraci

mocn zasáhnouti svou vlí do událostí jim smr svého srdce, dovede se smíiti

nejvtší,

Dona

život omámiti vášní sebe prudší, suverénní hod-

posedlost v práci užitenou lidstvu. Dovede

dovede

u

se

užitku, ba pro

rytiem smutné postavy. Geniálním zva-

notou jeho kar aktéru i

nejvtší krásou

s

a mizí

etl a

pro

v nepetržitém

jsem je musil ísti, doká-

komentái svého

života, z

n-

hož tuto rtu vyjímám jako ukázku životní techniky, ná-

stroj pracovní samosprávy duše pro

lidi,

kteí nejsou zrovna

ministry a geniálními básníky, ale kteí se prese vše chtjí radovati z práce

i

ze

života.

jiodnota jich životní techniky.

Geniem

jest

jim

suverénní

Motto:

má

»Srdcc

1.

dvody,

své

rozum neuzná.«

které

listopadu 1786, sedí

Pascal.

neznámý nmecký pout-

ník znaven dalekou cestou ve svém

ímském byt,

na Corsu, mezi neotevenými dosud zavazadly a

vzpomíná na

»Vera

vlast za

Alpami, ze které prchl.

ráno jsem ješt nevil, že budu dnes

eho

u cíle svých dávných pání.

si

mohu ješt

ím?

Snad šastného návratu k pátelm, které jsem tajn, tém podzemními cestami, opustil. Ped dvma msíci vykradl jsem se jako páti

jsa v

zloinec z Karlových piznati sob,

Var,

aniž jsem se odvážil

kam vede moje

zavazadel jsem prchl

z

ech

del Popolo, byl jsem

si

jist

V

onch

blízkosti

spatiti.

cesta.

a

Tém

bez

teprve pod Porta

cílem.

Jsem v ím-!

vcí, které jsem nikdy nedoufal

Ale všichni

ti,

jimž jsem utekl, jsou

tlem

duší doma a já rachu se tšili po dlouhé a namáhavé cest ze své samoty ve stedu svta, do nhož mne táhla nepekonatelná poteba. Pohled na tyto vci je jediným lékem mé strašné i

nemoci, která

Piznávám

se,

mne posedla v posledních letech. že jsem nesml vzíti do ruky la-

tinské knihy ani

spatiti

svta,

tuto

jest

žádnou krajinku

zemi,

dostati

splnna. Kéž by

se

italskou. Žádost

do hlavního

se tak bylo stalo

msta

ped

patnácti lety!

Jak lidem

mravn užiteným jest mi dnes život mezi pln smyslným, jak mi jest teba klidu a

jasu, kterého již tak

boue pevalily

dlouho postrádám. Jaké citové dobou pes moji duší!

se poslední

Vycviil jsem svj zrak a vidím vše, jaké to je a jíž tím jsem nevýslovn šasten, Vracím-li se

233

sám do

sebe,

jako

lcvk

píležitostí iní, cítím, co

svými páteli:

mj útk ped

Pry

záchranou.

zd! Taková

Kdo

sdliti se

mcu

díve než bude po-

dnes nelíená pravda.

jest

let,

mému

ním, ukradených

te stmi

podobných

sml

nimi byl jedinou

z toho všeho,

Deset ztracených životnímu,

tak rád za

bych ztží

prcmarnných

ministrová-

jedinému, svatému povolání

umní!

se chce zabývati administrativními

a není

sám vládcem, musí

býti

záleží-

bud sosákem

nebo darebákem, Není-li ani tím, ani oním, musí se

prcst

zblázniti.

Nesmyslnosti celé tajný rada! Není to

že

mne zde

úmorné innosti! Výmarský

té

smšné? Jak jsem tomu

rád,

nikdo nezná pravým jménem, že nikdo

svt neví o mém pobytu, a nemže mi sem psáti. Stydím se vru, že jsem tak dlouho snášel tento titul, bezmccncst svého vznešeného úadu. Herder tak asto se mi posmíval, že za trest njaké viny v minulém život byl jsem avancírcván a promovován tajným radou. Pro jsem toho nedokázal, hoditi titul i s úadem vévodovi k nohám? Ped tymi lety, když jsem chtl sanovati jeho kom_orního presidenta, abych vévodu ušetil trapných finanních rozpak, tehdy bylo již vru na na

ase

praštiti

srovnání srostl s

mu

tím hochem

pece jiným než vina otc! Odíci

beninkou Roi

Ty boje, které mne stálo výdaj s píjmy! Pro jsem

se vším.

dvorních

i

si

Soleil.

knížecí

To

je

díka! Jeho celá existence a lovem a ministr musí za

vášn, nebýti nápodo-

mnoho žádáno od mlastojí a

padá štvanicemi

každým krokem vidti

krvavé stopy podobného života,

234

Nemže býti Ddiný hích,

srdcem svým?

druzí jeho rodu.

Dvr

musí býti

vydržován lidem. Prokletí, kteí

zem! Nešastný

své

morkem

živí

se

ob

robotující sedlák,

toli-

Což nevymkne se lovk s tolikerou kulturou pírodnímu zákonu? Sedí-li mšice na ržových keích a pkn se nacucají ve své zelené tlouštce, pijdcu

keré

nespravedlnosti

mravenekové z tla,

A

nenasytných parasit!

šávu Výmaru jsme

a vyssají jim profiltrovanou

my

tak to jde dále a

ve

u dvora sežrali za den více, než jsem dovedl nejlepší organisací z lidu vypresovatí. Kolik nocí

nespal, studuje odstranní desátk a konec

jsem se spokojil úspchem, že

mj

Lothario osvo-

bodil sedláky; svého vévodu jsem o

nepesvdil,

V

románu

se to jist

jsem

konc

poteb toho a dámám

pánm

výmarského dvora líbilo. Byli dojati krásnou duší Lotharia, Herder nepestal mne pro tento úspch ironisovati

Deset sa,

.

let

vášniv

.

ministrem,

já,

básník Werthcra a Tas-

milující život svých fikcí, toužící všemi

smysly po život. Vévodský

svtem. Nechápu dnes

Ped

dvanácti lety

prosinci to bylo.

dvr

ani, jak se

doma

stal se

mi celým

vše pihodilo

ve Frankfurtu,

,

Ano

,

,

v

etl jsem zrovna Justa Mósera

»Vlastenecké fantasie«. Poslala mi

vydavatelka

je

k recensi. Však jsem knihu nosil stále

s

sebou.

Kde

jsem ji otevel, vždy jsem se cítil šastným sterými páními, nadjemi a nápady, které víily v

mé

duši,

Hlásili

probuzeny starým vlastencem. mi

vzácné

hosty.

Mladiké výmarské

Páli sob zpsobil již ten hloupý synek pana Jerusalema! Kolik mrtvých stála jediná sebevražda z lásky. Není vru náhodností v život, Princopoznati autora Werthera, Kolik

prince.

mrzutostí

mn

Y? chtli asi se

mnou

mluviti o literatue.

Kdo

za

235

mže,

to

se

že jsem etl zrovna Mósera, Kniha stala

mi osudnou. Vyložil jsem

jim,

jaké úkoly by

státy plniti ve velikém vili

mohly malé

organismu celku íše, Mlu'

jsme o ústav a o ostatních asových reformách

císae Josefa a Velikého Friedricha. Vnitní správa, spravedlnost,

lák od

všeobecné blaho, osvobození sed-

roboty a tak dále.

Kdo by

se byl

tehdy od-

budou kdysi více než páním a nadji duše opuštného uence, že je bude básník chtíti uskuteovati v život? Vévoda mne pozval, abych ho navštívil ve Výmaru. Život dvora mne dávno lákal. To bylo místo, kde celý svt hledal své štstí. Chtl jsem poznati panstvo a celý ten malý Versailles, slunéko, alespo, nebylo-li mi páno uzíti Slunce, ím menší svtlo, tím vtší stíny vrhá. Což toho nevdl autor vážil mysliti, že tyto otázky

teorie

svtla? Snášej tedy

i

následky své nepro-

zetelnosti!

Doufal jsem pespíliš ve svj vliv na vévodu.

Chtl jsem

si

ho vychovati. Byl jsem tak nadšen

Montesquieuem, Vcltairem, Rousseauem, Jak snadná je politika nadšenému srdcí básníkovu! Získáš knížete a cblažíš

svým vlivem na jeho rozhodnutí

jeho poddané. Bláhový sen!

Bcrlichingen se zcela

Moje

krásn

Ano

z úst

Gotze

z

poslouchají názory

Wielandova »Zlatého Ale bez mramorových nymf, bez kvtin ve vásách, bez peste vyšívaných koberc by tento nárdek nechtl ísti ani Wielanda ani Hallerovy romány. Ale jakou chudobou musí se zplatiti každý ten kousek dracounu, jaký nedostatek a jaká nerovnost všech je podmínkou vzniku tolikerých bezcenných tret a celé té ostatní Hallerovy,

kritika

zrcadla « nadchla prince.

2^6

zjemnné

kultury nkolika parasit a jích požitk

u dvora knížecích princ!

mn

Lavater o

napsal, že jsem zrozen býti krá-

asto na moji podobu

lem, Herder narážel Julia Caesara,

jak

smál se mi, že jsem v

ím

mé

znal z

ji

žil

již

ped snad má

jednou

jako Imperator, Proto

s

tváí

sbírky mincí a

1800 leíy tcuha po

tchto místech Ale pro dvr jsem nebyl zrozen! U dvora výmarského se dali mnou zprvu baviti pedítáním mých divadelních kus. Ale mladý vé,

voda

s

,

,

jeho osmnáctiletým nadšením pro litera-

turu a krásnoduchá spolenost jeho dvora, v první

ad

Lotta,

mne

již

se

nepustili.

as

dovedl za krátký

pebrodit životem a

nho,

beze

Pezrálý hoch neani peplavat ani

mne

já zase

ne bez Lotty a bez

A

já nevidl než výhody svého náhlého visel nejoddanjším pátelštstí. Hoch na stvím a já doufal zcela upímn, že se mi podaí ovládati jím zemi dle mých ideál. Což to není lá-

mn

kavé, hráti roli tajného vládce v

svt

malém

vé-

Jak by mu to slušelo, bývalému imperatorovi, jemuž hadai vštili vévodské iny, Vyprubírovat dvr a regiment nad zemí vévodvodství vým.arského a eisenašského?

skou, to byl pece úkol pro starého prubíe všech pírodních taj. Básník, odkázaný dosud na íši

stín,

má oteveno

jevišt skutenosti,

psaní dramat pro prkna, jednati pro

Brzy jsem

to

mohl všemi

deseti.

mže

—

svt

místo

Pro lovk pl roku

nerad zakopává svoji hivnu zlata? Za jsem

byl

ministrem pro všechny

záležitosti,

já

šestadvacetiletý doktor a literární kritik z Frankfurtu,

Vévoda

se o

všechno živ zajímal,

a

to

spa-

dalo do kteréhokoliv oberu. Byl pokrokový a kaž-

237

áé nové zaízení, o

nmž

ihned u sebe zavésti,

O

ode

mne

chtl

uslyšel,

nezdarech nikdy mnoho

nehovcil. asto jsem pemýšlel, kterak bych to neb ono omluvil, ale on vždy obrátil v žert

e

a ihned se vrhl na jinou novinku.

Ostatn

je

v tomto hochu

jaká tajemná síla z

mže

démonického,

n-

mu

ne-

je

zrovna milostivý a laska-

vý jako ženy. asto jsem

si

nevdl

jsem se ho o radu, jist jsem

zal-li

touže pitažli-

na mne Lctta, Snad tou svojí klidnou

duchapítomností, aniž

íd

nco

vyzauje. Nikdo

Psobí na všechny

odolati.

vostí jako

nho

pomoci a

dobe

tá-

poídil,

se jeho instinktivní radou.

Škoda jen, že ho tento démon tak asto opouštl. Kéž by byl více podlehl mým rozumným snahám a myšlenkám! Nevdl-li sob ani on pomoci, nebyl ani mj intelekt dosti mocným vzpružením jeho isté lidskosti a

marn

jsem volal na pomoc pozná-

ní dlouholetého studia.

Ml byl

jsem rozhodující slovo v ministerské rad,

jsem vévodovým intimním rádcem a

vdcem

cd prvního dne svého pobytu ve Výmaru, Strhl jsem na sebe rozsáhlé obory státní správy a ídil vše podle vlastních svých

plán. Ke ticátým na-

Tch

rozeninám byl jsem jm.enován tajným radou.

probdlých nocí v poradách

vévodou o všech záležitostech našeho státeku! Kdo by byl kdy tušil, ehc všeho vyžaduje vláda? Ach toho sisycvského pemáhání sama sebe! Kolik tu teba inné sebe-

dvry! Nad odvážnou

s

vlastní síly pracoval

jistotou, že se to

jsem,

mne nco nemožným? Kolik celých teba pro úady, které jsem jediný ve

pro

spojoval?

238

Nevil

naplnn

musí zdaiti. Což bylo

muž své

bylo

csob

jsem prost v nezdar. Nejen, že

jsem vil, že to vše snesu, já to skutené snesl. Kdyby mi byli posadili náhle korunu na hlavu, byl

bych

to pokládal za

samozejmé a byl bych vládl, íká Herder. Ale toho si

Dictatcr perpetuus, jak

nedám nikým

odepíti, že všechno, co mi naložili,

jsem propracoval

—

co mi dali bez zásluhy, toho

jsem se srazil alespo tím jsem se uchránil

dodaten

ped

Poznati celou zemi a

vševdoucí

a

zasloužiti a jen

si

šílenstvím. lid!

její

všudypítomný jako

Chtl jsem

býti

Bh, Dnes

zde,

zítra tam. Štstí tolikerého poznání. Býti celý sub-

smysl! Každý nový poznatek je událostí. Prazvláštní vc je taková vláda nad svtem. Nové a nové obory na mne ekají: Hornictví.' Je teba podívati se do dol v Klausthalu. Byli by mne pi tom skoro zabili! Komise do stíbrných jektem svých

dol

v Ilmenau, Psal jsem

jsem na nutno

to nalezl

báse

k otevení. Že

ješt as! Elsasské uhelné doly

zorganisovati,

kamenec

vyrábti,

železné

teba hledati pram^eny proutkem. Ano, to dovede pan tajný rada. Jeho proutek vykouzlil z nieho všechno. Jak by nenašel sírných pramen! Rekruty nuthuti

vyrábti dráty.

postaviíi,

no odvádti, smíiti

svt bodí

tyto lid

silnice stavti,

novými

s

stroji.

dmyslné

Jest

stávkující

punccháe

zmny

pivodí na

Ty

jist osvo-

Jaké

parní stroje!

z roboty a dokáží,

o co jsem se

namáhal. Jest jich teba všude jako soli

ve

nuisil

Výmaru

studovati

se nedostávalo a solivarství

zakládati sirné lázn,

žehadla, s

a

scii.

marn

Ano,

i

té

pan tajný rada

vyrábti sl.

Musil

studovati tavii pece, roz-

vzduchoplavbu,

A

pi tom vyjednával

výrobci ocele, se staviteli, luebníky a kouzelní-

ky všeho druhu,

239

A tornu všemu vlastn

m

Samý tajnstká, mastikú,

mne, nerozumí,

povrivý latán

,

ani dnes ješt nikdo, kro-

alchymista,

nabubelý jarmarení

šar-

.

prmyslu má

Kolik skuteného

takový státeek

e-

zapotebí, aby uživil tu všechnu krásoduchou

ládku a uhradil všechny passe vévodského dvora. Vinopalnictví, lihovary, plynárny, výroba kyseliny sírové a kdo ví, kolik ješt by musili na brunšvickém Collegiu Carolinu vymysliti všeobecn užitených podnik, které zlepšováním pírody a zvelebováním živností mechanickou dovedností piná-

obchod

sterý užitek nejvtších

šejí

všechno by nestailo

uživiti

ve státu?

mladikého hocha

A a

dvr.

jeho

Geologie, zoologie, anatomie, botanika a všech-

ny ostatní vdy, v

kázn

jichž studiu nalézal

jsem

tolik

ve zmatcích svého srdce, všechno nestailo

k plnní úkol, spadajících do sterského,

všechno

aplicírovati

na poteby

to

vdní J,

mého úadu

mini-

bylo mi prakticky

Výsosti pana vévody vý-

marského a jeho dvora. Bohm byla by již dávno se zpetrhala trplivost. A k tomu ke všemu pánm malíským adeptm na akademii jsem anatomii pednášel. Ale pro mne pece ze všeho toho vždy nco vypadlo na víc a

ani

na škodu se nesmla

mn

ani jiným

.

obrátiti

žádná

ta

vda

.

Mnoho práce to stálo, nejbolestnjšího pemýšlení. asto veer jsem myslil, že všechna má vdomost

se

nahromadila uprosted mezi

ma. Doufal jsem

má 240

obma

oi-

že mi zvyk ulehí. Ale duše

pod tlakem tolikerých obchod. Vybij í-li podobných starostech, hraje si pak voln a

rostla

se v

stále,

tch

musí mí Bídný lovk, který nepracuje; zhnusí sob nejvyšší dary milosti boží! Krásný kus práce! Kdyby nebylo jen té bídy užívá života. Pravé plody teprve

ím,

dáti

Neapol,

svt! Pro

všude na

dal

deseti let

Sicílie.

lovku

Bh

srdce sou-

všechnu tu mizérii? Kolik starostí

cítící

má

nej-

poslednjší chudák? Ale vojákové pana vévody

pednjší. Jak možno zavodovat louky, slevovati chudákovi požární dan, když malý státejsou

ek

sob luxus armády. Co bídy pidá ješt bíd staré! Zanedbané dti vojenské te-

dovolí

vojsko k

ba vychovati. Založíš garnisonní školu. Jest teba knížek pro dti, aby z nich byly alespo dlnice

do prádelny a punochárny a nezvlíly úpln. na

A

je teba dle Montecuccoliho penz, penz. tch výmarských daních! Co mne to stálo než tento chlívek po velectném panu

všechno

to

penz

a

Pi práce,

i

Augiášovi pevzatý, jsem vyistil. Bylo mi jako Herkulovi, který

eká

na nových sedm prací. Da-

leko vtší státy byl bych chtl míti píležitost postaviti

finann znovu na

že byl posedlý

nohy.

íkám

o vévodovi,

démonem. Sám jsem nebyl

lepší.

O mne zápasili nejmén dva démonové. Neklid mne pepadl, nebyla-li po ruce práce k udlání, A to všechno bylo vnitn mé duši zcela cizí. Snad práv proto mne do té práce všechno hnalo. Což jsem

Což

to

všechno neznal

ti již

pedem?

Werther, Tasso.

neznali všechna ta nebezpeí podobného

zodpovdnosti? To byla pece kost mé kosti a maso z mého masa. Mj démon chll do Výmaru a druhý tam na mne ekal. Pál jsem

života plného 2

íditi svou vlí osudy celé zem a byl bych málem pišel o rozum. Vli jsem již prohrál, eho si

16

241

jsem ale dosáhl?

Kdo

se

úpln nezape,

nezaslouží,

aby vládl. Mohl Jsem se snad ješt více zapírati?

Nebyl jsem rád, když jsem nalezl pozd veer njaké zapadlé vesnické hospdce chvilku pro

v

pannu Iphigenií? To neírplivji pro sebe

vyžadovala paní Loíta

již

rncji pczcrnost.

Ale

ani bez

nebyl jsem o nic spokojenjší.

té

Denní

n

dílo, které

mi bylo uloženo, bylo mi den-

lehím

v noci

mi

a tžším zárove, vyžadovalo ve dne mé pítomnosti; povinnosti mé stávaly se

denn

dražšími a jedin v zodpovdnosti za

pál jsem sob pekonati všechny svtových djin. Žádal jsem si vystavti

tolikerou prácí

velké

lidi

pyramidu mého života, jejíž základy jsou mi pedem dány a založeny, pokud možno nejvýše hrotem do vzduchu. Ta žádost pekonávala všechna Jiná má pání, která se do ní vlévala a nedala mi ani chvilku zapomenouti.

pece

Již

pokroilého

Nesml

vku

mne osud uprosted

Jsem váhati. Jsem

a propasu-li

chvilky,

moje babylonNeská vž bude tu státi tupá a nedokonená dokonanou zstala. Ale Já jsem za to v ím, zlomí

díla a

,

Nech alespo eknou; odvážn du-li

žíti,

nech dá

Bh

síly

navrženo,

,

,

A

bu-

k dostavní, po ná-

vratu.

Ale svt Jde svou djinami pedurenou cestou a nestará se o plány svých oprávc, chtjících lid uiniti šastnjším.

Pro

zrovna

ti

mají nejvtší

plány k náprav vlády, kterým nebylo souzeno zroditi se

pro

na trnu? Když Jsem se dostal k trnu,

musil

Jsem zakolísati pochybnostmi o usku-

plán, osudem do mne vložených? Bída mi sevšednla Jako ohe v krbu, ale pece neustanu proti ní váliti a kdybych si pi tenitelnosti svých

242

Kdo

tom zlámal vaz!

zná všechny nepátele,

s ni-

miž mi bylo a bude ješt zápasiti?

Kde

ml

dkladného

bylo teba

Dv

ruce svázány.

koval vévoda

zasažení,

tam jsem

tetiny celé existence

mé výchov,

ale

nejvíce doufal v jeho odvahu k inu, tehdy

zklamal. Je to

du a neodváží

pece jenom lovk úzkého nieho,

se

d-

práv, když jsem

není-li

mne

rozhle-

zrovna posedlý

svým démonem. Na dlouhý plán nestaí mu dech, je mu píliš odvážným, nemá dosti vytrvalosti a dslednosti. Mladík! Bloud, jaký jsem byl. Dnes nevím jíž v blud ten. Chtl jsem krásná zrna, která uzrála pod mým vedením a pod vedením mých pátel, zasíti na této a chtl jsem vsaditi do koruny pozemského knížete nebeské drahokamy. Vidím dnes, jak malé výsledky mly všechny ty veliké myšlenky, všechna má úmorná práce. Jak mnou mohl osud smýkati do knížecí rodiny a k vlád nad svtem?! Pokusil jsem se vyvléknouti se z chomoutu, utíkal jsem ku svým kamenm a ponoil jsem se do svých herbá, hledaje ztracenou dvru v práci, chtje si poznáním pírodní

pd

zákonitosti

vrátiti

ztracenou

zmatcích, hledaje v

ve

ím

záliby ve

výrob

samot

káze v

poMlíckých

léku pro svá zklamání

svt. je mi dnes všechna ta kultura vévodského dvora, zde na troskách nejslavnjší a nejmohutnjší íše svta? Kdyby mli u dvora více technické místo tcho

nekoneného

muzikování a recitování! Živé obrazy u dvora poutají více než obraz mrtvé bídy celé zem?

ím

jsou mi dnes všechny ty krásné dámy, jimž jsem

dvoil? Jejich celé díletantské vdní a umníko. Jediný Knebl! Po majorovi se mi zde opravdu stýská! Jeho dýmka jist stále hoí a on se

—

243

baví svými suchými vtipy celou spolenost u dvora.

A

víneko mu

asi

chutná

Miluje

stále.

snad bych tu vedle sebe

snesl.

ím,

Jeho

Vínem bych mu

splácel jeho latinské verše,

A

Lotta! Která láska petrvala

kdy vzdálenost?

Paní štalmistrová ze Stein! Musil jsem snad proto

pes

Brenner, abych Vás vidl, jaká opravdu

jste

a smál se svému pošetilému srdci? Nikoliv, zstanete

za Brennerem tou, kterou jsem miloval a

i

musil vidti chtj, nechtj, takovou, jakou Vás vi-

dím, Miluji-li

Tob

T

dosud, Lotto, co

jsem po celá

kvty svého

srdce a

ta

proto blahoeil

Ale

i

tento

celým svtem bych Ti

Osud jsem na sebe

nácti lety, stejnou car, sešel

—

náhodou

Ti do toho?

svoval nejkrásnjší

léta

ped

je

.

,

.

uvrhl

ped

dva-

Vraceje se ze Švý-

jsem se brzy po seznámení se

s

výmar-

panem velkobritánským tlesným lékaem Zimmermannem, Ve Strassburku v dómu skými princi

s

mi ukazoval hannoverský pan doktor svoji sbírku silhuet. Snad proto, aby mne upozornil na atrakci výmarského dvora, k jehož návštv jsem se pipravoval. Byla to ticetiletá cho pana ze Stein. Ne, kráskou

již

tehdy matka sedmi Steinovic dítek

Co jsem tehdy ve svém rychlém vzplanutí napsal pod ernou konturu doktorovy sbírky? Vždy jsem ji od té doby nedal od sebe, Zde je ten nebezpený obrázek. »Bylo by to nádherné divadlo, vidti, jak se svt zrcadlí v této duši. Vidí jej sice, jaký je, ale pece jen mediem lásky. nebyla.

Ano, bylo 244

pro bohy! Jak jsem na»Dovede neodolateln uchvacovati

to divadlo

psal Lavaterovi;

srdce svých bližních, « Dnes však jsou sít, jimiž jste

mne opedla, zpetrhány! Dost dlouho jsem

v nich zmítal jako v pasti božského žárlivého kováe, abych vidl konen, že to byly pavuiny. se

sítmi !«

» Vítzí

rocké

Lavaterova

vda

fysíognomická

nikdy bolestnjšího vítzství. Jak pro-

neslavila !

Výmar ztrávíl. Milostná hra s nemocnou paní byla nejosvdenjším paliativem snesitelnosti dvorského života. Nemohu již jedenkráte žíti bez milování, piju z oí žen kapky Nebyl bych bez

ní

ancdymia, láska teprve dává smyslu všemu ostatnímu. Nebyl bych nikdy namlátil

prázdné pece dnes

tolik

slámy u dvora, nebýti Charlotty. Mohu již býti tolik upímným. Vždy jsem tu sám a zaínám zcela nový život uprosted oživených sn mého mládí. Jsem v novém svt. Nemáim nových myšlenek, ale ty staré jsou

njak známjší, uri-

tjší, živjší, souvisejí dnes spolu více než

takže je

mohu

díve,

pokládati za nové a sebe mezí nimi.

Nechtl jsem nikdy dáti se dobrovoln slep temným pocitem neznámé síly pošetilého srd-

hnáti

ce svého,

chtl jsem

vn

znáti cíle toho stálého

sem a tam, tše se bez nadje na vyléení svých v neoekávaných chvilkách štstí. Nemiloval jsem nikdy bez pedtuchy dnešního vystízlivní, vidl jsem asto do jejího srdce jasnji než do svého a ve zmti svého pomru k poestné choti pana ze Stein rýsovala se mi tajemná budoucnost. všechno neobyejn pvevn Ale musí býti ve zkonstruováno, když jsem snesl toho vnitního zmatku a pi tom zbyl se tolika dvorských závaza státních povinností. Dnes je mi dobe smáti se pošetilému srdci, když jsem mu tak dlouho byl bolestí

*

mn

k

245

po vli, Býval jsem nejpilnjším, když jsem se^ vrátil cd ní, hledal jsem v práci zapomnní, že v jejím pokoji. Každá neobynemohu býti

vn

ejná

píle

pracovní pedpokládá

njakou nepí-

jemnost. Byl jsem nejpilnjším, když cdejela z

Vý-

maru. Napsal jsem »Ptáky« za krátké doby

její

nepítomnosti, nemaje

komu bych

vyprávl, co znepokojuje mojí uvolnil jedinou cestu, která

astji, než bylo

se

možnost býti Lott proti své

mé

jí

Tím Jsem

duši.

zbývala.

jí

Stydl jsem

hrdosti prospšné, za ne-

stále v patách, nepsati

vli hloupé

úadu

v prázdni

lístky,

jí

stále,

plné bezmyšlenkovi-

tých frází, našeptávaných mi chvilkou, nudou, ne-

možností nemysleti na

myšlenky na

ni

ale kolik nocí

Nkdy

ni.

stanou se mi

již

jsem se

jsem hoce proplakal, zabývaje se

plány na tento útk. Nedovedl jsem že bych mohl býti v

ím bez

ní.

si

pedstaviti,

Všechno, co jsem

provedl, abych nalezl rovnováhy, abych se vil,

mi

zkazila.

Smál jsem

každé tvrt hodiny

píše

bál, že

nesnesitelnými,

jí

zba-

se Lavaterovi, že z cest

dom

psaníko

a že kaž-

dou poštou dostává cd ní cedulku, na které ho ujiza celé tyi nedle šuje svojí stálou láskou

—

nezmnnou.

A mne od

jak

asto dlal jsem

to íkati

ní

stále

totéž

sám? Neunavilo

jí znovu a znovu staré vci a slyšeti totéž. Nemohl jsem nikdy pochopiti,

nesml jsem si pln piznati, jaké spousty tato láska v mé duši nadlala. Tch pošetilostí, které hýbaly celou bytostí pana vévcdského tajného ra-

dy v

dobách

Marn dáti jim

státních

záležitostí.

jsem se pokoušel odvrátiti své myšlenky, nový smr, neekati s chvním na každou

poštu, nalézti

246

nejvážnjších

nco, co by mi na

chvíli

nahradilo

nedostavivší se dopis. Nedovedl jsem ani dnes odvrátiti

zrak od

knihy, na kterou ona

vera

dla, jak jsem mohl zapomenouti na Lottu.

hle-

Marn

bych se ješt dnes bránil tisícerým vzpomínkám Prosil jsem

mn

ve

,

,

jedenkráte zcela slavnostn, aby

jí

svými sladkými nžnostmi lásku moji ne-

rozpaíovala. Byl jsem jako šílený, nemohl-li jsem

svému zvyku jednou

dostáti, byl-li

jsem cd

ní od-

íznut. Pipoutala moji celou pirozenost na sebe, že mi nezstal jediný nerv

O

mého

srdce pro mne.

klidnjší a šastnjší byla ona svou láskou!

Nemohu

si

pomoci.

Ml

ji

radji než matku

mi bylo milé. Ostré tempo

a vlast, více než

mou

ních prací bylo

jsem

stát-

jedinou záchranou, Neml-li

jsem, co bych položil mezi sebe a svoji žádost, nepomohlo mi ani umní, ani pírodní vdy, nepomohly mi mé sbírky, nedalo mi nic zapomenouti mimo službu a jen proto jsem se bál hoditi svj úad panu vévodovi k nohám. Bez té práce byl bych sešílel láskou. Nedopála sladkému bžku chvilky spánku Zde mi je konen jednou volno. Cesta sem byla ,

,

.

mne z nejhlubších Když pro nic jiného, již ío dostaí, že jsem správn udlal, rczhodnuv se k útku pes Alpy, Pekonal jsem pece osudnou a mocjediným východiskem. Vytrhla

zmatk mého

nitra.

nou hvzdu, poutající rnúj

Jsem

konen

a na smrt.

dlo.

Ztratil

že bych

los

k vévodskénui clvoru.

sebe mocen. Bojoval jsem na život

Žádný jazyk nevysloví, co

mn

se ve

jsem rovnováhu, povážil-li jsem

ml nkdy

Lcttu

ztratit,

Ml-li jsem

jen,

býti

opt

zdráv pro sebe a pro své drahé, musilo

státi

toto všechno.

Co

znamenala

moje

hra,

byla-H

celá

a

se

je-

247

má v sázce. Divím se, že jsem vyzdravým tlem a duší z ní. Ml jsem vru

díná existence vázl se

štstí, že jsem byl

obdaen takovou

silnou piro-

zeností a tak silnou vlí.

Šastným jest pouze celý lovk. Tím se chci musím státi zde dole, v djinných místech, A do-

a

to. Vím vše, eho je jsem utéci, dovedu mi k tomu teba, znám se a vím, eho jsem scho-

vedl-li

i

Na

pen.

ješt nevýslovn lépe

se

opt sám sob.

Byl jsem vrácen

poznal.

znovu

cest jsem

této

život posledních let,

radji smrt,

Nežli

zde

I

je

ješt Lotta cennjší mému životu, nežli byla doma. Chci všechno pehlédnouti, co jsem tam opu-

stále

stil

a pak uvidíme, co ze sebe

ním dvou

udláme mezi um-

tisíciletí.

Snažil jsem se

pece

otevíti

si

všechna výcho-

lovk

mladý není pece nezpsobný, nemusí-H, Uinil jsem ji svcjí dvrnicí. Stala se indiska.

timní pítelkyní nejintimnjšího vévodova pítele.

Dostaí to žen? Veškeré mé snažení vdecké a umlecké, veškeré starosti vlády znala. etla první všechno, co jsem napsal, všechny dopisy, které jsem obdržel.

Její

souhlas byl mojí nejvtší slávou a

dbal-lí

jsem slávy své, jen proto, abych

hanby.

Hledl jsem

práce a v práci na

matka o b, aby

v lásce zapomenouti na útrapy

muka

lásky.

Peoval jsem

jejího tíletého synka, vzal jsem její

nedlal

jí

krev, kus z ní

jako

ho k so-

mne odpoutala od

je-

Ona na všechno mla jen své ano a ne neopomenula ani nezbytných klípk s paní Her-

jího tla.

a

der a paní Schiller

.

,

Strašné vzpomínky! Je ale teba

úpln

se jimi

zaplniti.

Ach,

248

milá Lotto,

nevíš,

jaké

násilí

jsem na

sob

spáchal a ješt pášu, nevíš, že myšlenka ne-

míti tebe

mne muí

a zžírá,

položím. Jsem z toho luji

t více

pes

než kdy

všechen

vru

ped

výsmch

a

se

dnes

tím.

mj

postavím nebo

již

konfusní. Mi-

Moje srdce vede a

pes

svoji

sebe klidnjší

rozumnjší ne zní jeho ano. Ano, na si toho zapírati? Miluji ji dosud. Moje láska jest svdectvím mého cítní a mých boj tam, kde se jí bráním. Ona je jen vtlením mých vlastních hodnot a ideál, Ml jsem ode dávna co initi sám se sebou, brániti vyšší své hodnoty,

a

i

;

úpln zapomenouti

že jsem se nikdy nedovedl tak

nm

nehledal prodruhém lovku, abych v záležitostem vnitním a k ulehvlastním stedek k ení jich ešení. Nedovedl jsem prost bráti nikdy svoji lásku k Lott jako takovou, aniž jsem ml

ve

odvahu a schopnosti uiniti ji jinou, podobn jako ona mne prostednictvím své lásky^ Vždy na pravdu, kterou vidí

mniti.

o

mn

in, zlých,

oi

milujícího, nelze stavti,

Poznáním sama chtla býti

má

sebe,

ji

nelze

mravním soudem

láska, vyplývající ze všech

tvoících tento desetiletý v jich celé nezbytnosti.

pomr, dobrých Zstane pro mne i

nejcennjším výtžkem mého života. Nic nerozvíí tolik duší, jako podobné pomry, uzavené z nejvnitrnjší nutnosti, bez ohledu na vnitní zákonitost a smry vle; takové lásky, vysílající na všechny strany síly plodné a zhoubné, požadavky, které diktují nejstarším citovým

píkazm

tyto

vybrav

píbuzné duše, moc s jakou ovládají celý náš život rozumový a citový, jakou znetvcující mohutností zasahují do všech vztah a pomr rodinných, pátelských a spoleenských, není nikterak píležitostí k poznání pravdy o lovku, po které jsem 249

schopností jeho jsou tcuto posedlostí

tclík toužil,

vlivem jakési imaginární

zkiveny

ceny,

škodlivá pravda

I

prolomeny, zvrá-

síly celé

znehodnoceny,

a

užitená,

jest

protože

její

škodlivost trvá chvilku a vede nás k jiným uži-

teným, ano velmi užiteným pravdám, škodlivým

jest

A

naopak

sebe užitenjší omyl, protože je

taktéž jen chvilku

užiteným

omyly, stále kodHvjší

a zavádí nás v nové

Láska k Lott byla užiteným omylem, ale rozvrátila mne, chrczila mj život, bránila mi státi se cele svým pevným, .

,

,

jednotným. Láska musí býti zcela užitenou má-lí býti

Dobe, ji

.

že jsem bez louení zmizel. Setásl jsem

Ta muka krátkých louení! Neustálá úední cesty moje, její spoleenské po-

sebe.

se

poslání a

vinnosti a zdravotní stav, velící

do

brzy

A

radosti shledání

jejím.i

jezditi a cestovati

jí

Var, brzy do Kochberku, tím nebezpenjší! Nesmím si

Karlových

ani piznati s

silou,

.

všechnu tu povru, kterou jsem

talismany a dopisy. Psával js2m

tropil

jí,

ovi-

kolem ruky, modlil jsem se vstávaje, abych ji toho dne spatil, ovíjeje, jako židé emínky, pentli kolem ramene. Jaké nadje jsem vkládal v ni, jaké pohádky bájil o ní! Nkdy jsem nuv

její pentli

tcuhcu ani psáti nedovedl. Sestoupil jsem jednou

do jeskyn hermannsteinské a

líbal

jsem znovu a

znovu S, které jsme kdysi spolu do skály vytesali a vdechoval

pov

jsem zemní

peeti dopis, než zdravé smysly míti ji

ji

pcrfyru,

jako od-

i

jsem. je zlomil

pály sob

zlíbati

ji,

odeslal,

ji

snísti

láskou

,

,

,

Moje

ano kousati,

ve své vše obsahující lásce celou,

celou, celou

?$Q

vni

na svou velkou touhu po žen. Líbal jsem

zlíbati

To všechno kpnal

Vy, pane tajný rado! pravda: omeziti se na jediný ped-| to

jste

vná

Je

mt, potebovati na

nm,

jej

obraceti

všemi smysly,

pln

v jedno

iní

—

Kdybys více

t

na všechny strany, jej

z

lovka cítil

když vím, že

míti jej

ním básníka a umlce.

poznati,

tu byla, Lotto,

milovati, a

c

to

silnji, než jiné, milovati, viseti

jej

splynouti

bych, že

s

t nemám

tak vzdálena, cítím,

jsi

iVšechno musíme íci tomu, koho

miluji,

milujeme^ Kolik bych

ti

toho chtl dnes íci, jak

by mne uklidnilo nkolik ádek od tebe. Jak dloubo bude ješt moje nálada záviseti od nkolika ádek, ,? napsaných rukou ženy, té jediné ženy, kterou Jediným zájmem mého života byl po deset let její život, pál jsem si ho míti jako knihu volr ped sebou otevený. Nevím, jak to zde první dny vydržím, jak bude moje práce pckraovati, Budu musiti asi a?tc uíáci z d:mu, bhati bc: cíle a beze smysl po ulicích a kostelích. Jak budu žíti, nevda, zda ona ješt žije? Práv, když ,

,

mi jí nejvíce potebí, není tu; jak toho snesu? Jaký chudý jsem, jak velice chudý! Žil jsem pro jedinou osobu na svt, z její milosti, sluncem její lásky a za pomoci dešt jejích vrtcch byla setba je

mého

života zavlažována,

z

její

všechno štstí svého života, z

její

menila moje víra,

já,

ruky bral

jsern

spokojenosti pra-

který chtl míti v lásce nej-

vyšší sílu svého života, který se chtl v ní poznali celý,

jehož

dovedlo

rovnováhu

zvrátiti.

Celý

pravdpodobného

nic

mj

starý život, všechny

ne-

mé

vášn, záležitosti a závazky visely na niti mé lásky k Lott a nyní jsem ji zpetrhal a všechno spadlo do studn Snad práv na mne vzpomíná. Jinak nemusil starosti

a

,

.

251

bych tak usilovn mysliti na

Cítím, že

ní.

mne ješt

Což na tom, zda ona mne miluje, když se nedovedu zbýti osudovosti poteby pesvditi se o nebezpeích své lásky k ní. Chtl jsem vždy slyšeti od ní znovu

miluje, ze své vlastní lásky to cítím.

mne

a znovu, kiásnji a krásnji, že

pesvden

více jsem byl

tím vtší byla

mne

více

tížilo

miluje, a

ím

víe moc nade mnou, tím moje hrozné poddanství žen. její

v moji lásku,

o její

strašná

Bohové urili nejmoudejšímu, aby nalezl v nemožnostech vystízlivní konec své pýchy, aby i

láska, ten nejjednodušší vrtoch nejslabšího z

tvor

prolomil tíhu a vážnost jeho hrdé vlády. Jako dít zlákáš i

hrakou

má hvzda,

spíše než

jejíž

dráhu

poklady celého svta, tak

mžeš

abys v tomtéž okamžiku byl

na putník vypoísti,

jí

sveden, jako blu-

dikou nebo klamnou kometou, mne zavedla od cíle

.

.

zcela klidn kráeli vným mstem, neznámý adept umní, budu vše, co uslyším a uvidím, zanášeti pro ni. Všechna moje pozorování o svt obraceti se budou k tomuto mému druhému já. Budu-li si pi všem íkati, co ty bys tomu ekla, bude mí vše jasnjším a cennjším. A budu-li mysliti na nco jiného, než na tebe, bude moje duše tisíci associacemi poutána k vzpomínkám na minulost a budu-li ješt vzdálenjší tebe, budu díve, než si toho uvdomím, malou chvilku mysliti na tebe. Budu žíti dále jen v tob a budu šasten,

Až budu

že

ti

mohu

25?

radosti

bude

ti

budu moci o tom vyprávti. Vypravše, co jsem za posledních let zažil,

jako bych to

ím

Píina mé

sám sob

možnost, že vuje

vše sdliti.

jsem

ti

tob vyprávl

a kladl úty, ze všeho,

zavázán. Kdybys

mne mnohem

mén

milovala, kdybys

všechny

ivot

.

mne

byl bych

jiné,

jen vedle sebe trpla, jako ti

pece vden,

Lotto!

Má

svj

jediná!

Což bych vidl svt tak

omyl,

všech milých

istý, byl bych tak prost

byl bych schopen práce a pra-

bych tak rád na zlepšení svta, kdybych

coval

v

za celý

.

nm nevidl Tebe? Jsi transsubstanciací ve všech

pedmtech, vidím

všechno zcela jasn jen proto, že vidím tebe ve všem. Nejsem zmaten ani rozptýlen, s

Tebou

a

V

u Tebe,

Ty, Lotto, nejlepší

jsem stále

každé myšlence

z žen,

jsi

vetkána

pctebnjší mému

životu

než chléb náš vezdejší.

Jen Tvoje láska mne ješt

Tob, Budu

a v

dosud inil

Po

,

,

,

drží,

Žiju

s

Tebou

pracovati jen pro Tebe, Jako jsem

stále

pro Tebe, Lotto

dlani, o kterou se

,

,

,!«

opela poutníkova hlava

na sklonku jeho bolestných vzpomínek, stéká slza a

probudí

ta

v

Ustane, pistoupí

samomluv

spšn

.

ulice a

.

Konec

zapomenuvšího.

k oknu, aby

do veerního ruchu ímské

maru

se

I,

dílu.

se

zahledl

zapomnl Vý-

CHRÁM PRAE Socialistická ítanka.

Napsal

Ing.

Jindich Fleischner.

Typograficky upravil Alois Chvála.

Obálku

a

kreslil

ezal do

Ing.

Arch. Fricek Feuerstein

Alois

linolea

Wachsmann

Knihu vydalo svým nákladem

Ústední dlnické knihkupectví

(Ant.

Svcený)

v

Hybernská

7

Praze

ul.

a

antikvariát

II.,

fi^fe /A ^'

L^íž)--*

JINDICH FLEISCHNER

CHRÁM PRAE SOCIALISTICKÁ

ÍTANKA

>íl<^ )(

v

PRAZE

V

ROCE MDCCCCXIX

VII

•)(

)(•

VDECKÉHO VEDENÍ

CÍLE

PRÁCE STANISLAVU ŠPAKOVI

ING.

MOTTO Ped dvma

jsme se ve do Ameriky za poslední peníze, abychom zkusili na sob život amerického dlníka lety

vydali

tech na vysthovalecké

lodi

a takovým zpsobem osobní zkušenosti prozkoumali na sob stav lovka v nejobtižn/šim jeho spoleenském postaveni. Dali jsme se najmouti za dlníky u jednoho vykoisovatele .... a pracovali

jsme,

roznemohli

mokli,

se, umdlévali, nevydrželi jsme

trápili

jsme

se,

toho-

Hned jsme jsme

se

shodli,

ped Amerikány

že

jako

my

Rusové

maliké dti

a že je teba naroditi se v Americe, ane. bo pi nejmenším žiti po dlouhá léta s Amerikány, aby bylo možno dostihnouti jich

a

úrovn. Chválili jsme

rozhodli

nám

se,

to velice

že je to

ale všecko

pkné

,

,

a že se

líbí.

Je to podivné, že u nás nejen, že to leze lidem do hlavy, ale také se to pro. vádí, podotkl jsem, »Lidé 1 papiru,« opakoval Šatov, F.

M. Dostojevskij: Bsové.

1916

Pedneseno

15,

bezna 1918 ve Spolku eských architekt

a inženýr v Praze, Otištno v »Naší

Dob«

1918,

bezen-

kvten. Napsal jsem

u

úmrtí

píležitosti

Fredericka Winslowa Taylora v rismus«

do socialistické

nyní podstatnou kapitolu

amerického

beznu

inženýra

lánek »Taylorevue »Akadeinie«, lánek tvoí mé programové Knihy »Technická 1915

kultura«, která vyšla v listopadu 1916 u F. Borového v Praze.

Po

mém lánku

vyšly

dv

delší

pítele Ing. Stanislava Špaka:

ásten

polemické

y>T aylorismus

stati

se stanoviska

(Obzor prmyslový 1916) a W. Taylor a jeho nauka« (Obzor technický 1916). Na tyto lánky upozoruji zvlášt ty, kteí se zajímají o technické podrobnosti vdecké organisace práce americké školy, oznaované názvem scientific management vdecké ve-

pracovní a lidské ekonomie« »F.

—

dení práce.

Chci se dnes pokusiti o pesnjší formulaci názor, kte-

mne vedou ke

ré

kritice

jmenovaných amerických systém

pracovní organisace a doložili správnost této

mé

kritiky

n-

kterými cizími vývody a výzkumy novjšími.

Snažím

staiti

kultue,

tm,

praktiky

zvlášt

její

polemickým. Kniha

filosofický

je

mže

vhodná organisace lidské práce. Dnes chci

pesvditi

mitek kritických.

o správnosti a závažnosti svých ná-

Vdom

sobené vedením práce,

stavím do popedí škody,

nedbá

které

osobnosti

a jiných snah, oznaujících vývoj naší doby, ni individuality, at již

tyto

úvod,

kteí se teoreticky zabývají otázkami sociálními

váhy jako

té i

se býti více instruktivním než

technické

o

snahy,

zp-

pracujícího

sna

o úplatné-

národ, tíd nebo jedinc. Podtrhuje

žádám, aby tvoily složku vdeckého vedení

práce, jsa o velikém

významu

lepší organisace pracovní, stej-

n

jako o jejích pednostech, tím více

se

obávám

jejích

netechnických,

škod a

ím

více

pesvden, ím

na

neekonomických a pímo

ni

více

kladu vyšších,

eeno

neprakti-

ckých požadavk, nepraktických ovšem jen zdánliv a dnes.

A

Bhem rovi,

vývoje spoleenského, zdá se

Spence-

bývají menší nebo vtší ásti spclenosti

Hdské obtovány celku.

Na dívjších

stupních kul-

ob ta znamená úmrtnost z válek, na stup-

turních

ních pozdjších

jest

to

ob,

jíž

sob

vyžaduje

bezohledná soutž boje hospodáského. Dnes pi-

nášíme lidské obti obou druh, doufajíce, že

iníme k dou

i

tal<

potomstva, a pokud lidé bu-

rozmnožovati více než životní prostedky

se

jejich,

užitku nás

zdá se

jednm

se

Spencerem samiozejmým,

že proti tomuto pohanství není žádné pomoci, a

druhým, mezi

nž

se

poítám

i

já,

že se musí vy-

veškeré v lidské moci ležící prostedky na

naložiti

vybaveni lidstva z této sebevražedné, krvavé obrozovaci lázn.

Vezmeme-li povahu lidskou, jak vidíme, vlastní

poznáme prospch

sice,

leží

ji

kolem sebe

že požadovati cizí obti pro

hloubji a pevnji v povaze

zakoenno, než obtovati svj prospch cizím požadavkm. V tom smru je Spencerovo mínní té

vysvtlitelné a správné. Tvary spoleenské organisace

na podobných povahových vlast-

závisejí

nostech lidských, ale tou

mrou,

jak se pirozenost

pojem prospchu, pesvdení vzbuzené a zmnné a Jeho stupni petváí, zdotato zlepšuje. Jak se

konalují

se

také

celk menších pivoditi ských,

V

i

organisaní formy spoleenské,

vtších. Je úkolem Jedinc

podobné petvoení

celk lid-

»Základech sociologie « táže se Spcncer,

dje-li se toto zlepšení tak, že každý se

i

»pirozeností«

asem majetkem

lovk

stane

všech ostatních, podídiv vlast-

prospch úpln prospchu celku, i oním smlovk zstane výhradním pánem svých schopností, Je otázkou Spencerovou,^okud ní

rem, kde každý

263

se

lovku

brání, aby svých schopností neobracel

jen k vlastnímu prospchu,

a pokud

jest

nucen

prospch cizí. Zodpovídá ji v ten že oekává postupné zanikáni života jedin-

užívati jich na

smysl,

cova v život celku, a zdá

zmn

staví

se

jen

se

lovk

ped

padesáti lety

této

povlovné

malý cdpcr v

velmi

cestu,

mn

pesvdení, jež jsem vyslovil: konený

»Dlouhé studium posiluje ve

tém

mu, že

bude toho druhu, že jeho soukromé po-

teby budou za jedno

potebami veejnými. Bude to takový druh lovka, jenž samovoln žije podle vlastní pirozenosti a tím jedin plní úlohu J,ednotky spolenosti, a jemuž bude možno žiti proti vlastní pirozenosti jenom proto, že ostatní jednají podobn. « (Spcncer,) Jde tedy o takovou formu spoleenské organisace, která upravuje prospch celku v souhlase s prospchem jedinc a iní nesnesitelné obti jednch stále zbytenjšími a souasn snesitelnjšími ty,

s

které jsou nezbytné pro blaho celku.

Dosavadní formy spoleenské organisace ukazují zcela jist rostoucí odpor jednotek proti nuceným obtem, pinášeným jiným jednotkám i celku, to jest rostoucí snahu o zvýšení soukromého prospchu z veejných prostedk a o zvýšení veejného prospchu ze soukromých prostedk jen zvýšením vlastního prospchu každého jedince z

vlastních

prostedk

a schopností.

Chyby do-

systém spoleenských hospodáských pramení z toho, že mohou jedinci privilegovaných tíd zneužívati jich jako svých prostedk mocenských proti jedincm a tídám druhým a nikoliv jako prostedk dalšího rozvoje všech jedinc a tíd, celého lidstva jeho kultury, savadních organisaních

i

i

264

Proti zmechanisování života, jako výsledku sna-

hy organisace hospodásko-technické, opatiti lidstvu, které se pekvapující rychlostí množí, existenci, rostou, stejn rychle se stoupající úrovní

požadavk na vidualistické

samovoln

existenci,

a stále indi-

snahy uplatniti zvláštnosti své osobsnahy demokratisovati hospo-

nosti a socialistické

dáskou soustavu umožnním pokud možná všem obecné

uplatniti

zvláštni snahy

i

»V prmyslovém Evropy «,

národu

»jest

i

poteby.

»Stední pokrokovému pímo abproti vzrstu snah velkovolá autcr

sto!etí,«

aby nepestal psobiti sesíleným vlivem prmyslových solutní nutností,

snah indívidualistických,«

A ím jest

a

vyšší jest vývoj velkcprmyslu, tím více

teba, aby tento protiúinek

si

uvdomili

šlového

lidé,

žijící

pesn

století.

Nmcm,

Volá-li se takto k cer, že zvykli

sob

o nichž praví Spen-

náležeti jiným a nikoliv samí

se spravovati, kterak nerozvážiti tento

šeného individualistického

vk

formulovali

velkoprmy-

za tchoto

demokratickém, v

dob

píkaz zvý-

v národu

snažení

od

nejvyššího vzplanutí

jeho historického snažení o sebeurení.

Vdouce,

že

socialismus

jako

demokratitjší

forma hospodáské soustavy, kterou nazýváme ve dnešní, aristokratické se

sám

musí

sebou,

býti

víme

Chtíti

tím více, že individualismus že

konen

je

vdomému

chtní

podstatou každého

musí býti vnována nejvyšší po-

individualismu,

tlaen

kapitalismem, prosadí

všemožn pstován,

jednotlivc, které

zornost,

fcrm

zvlášt

pi

mže

chtíti

a

se všech stran

organisaci

jich.

musí jedinec,

a

je

sebe více

chtním dnihých jedinc,

tvo-

vtší

lících

i

menší celky. Záleží na tom, co chce,

spolen

s jinými, pokud chce pokud majetkem jiných, pokud sob dá brániti, aby obracel své schopnos fen k vlastnímu prospchu a pokud se dá nutili, aby je obracel ve prospch cizí.

jak daleko chce

býti

Podstatou

ukázal,

jak

že z

je,

Výslovnou zvláštností

protiva.

metody hospodáské tlesné

a

kapitalismu,

Marx

kritik

žíti

pánem

vlastním

i

jest

jeho

již

nejvtší

nho

vyrstá jeho

ist

kapitalistické

považovati lidské výkony

duševní za zboží, z

nhož možno

tžiti

Proto se snaží všichni jedinci, kteí nejsou

zisk.

zúastnni na vedení

kapitalistického podniku, aby

pedmtem

nezstali po celý život

Tato snaha objektu

Neumanna podstatou všeho

ist

individualistickou

šení

významu jedincova

býti v

každé

Cizí

spekulace.

se subjektem,

státi

jest

dle

socialismu a jest tedy

jako každá snaha o zvýjá,

dob všemožn

a jako taková musí

podporována a

sílena.

Celé djiny jsou obrazem neustálého boje uplatniti jednotlivé

osobnosti,

jsou

úspšným zápasem

o

práva osobností.

Prmyslový pokrokem,

vývoj,

pokud

lidských osobností,

a

není

je

sebe dokonalejší, není

provázen vývojem

a proto je boj o

práv

n prvodním

zjevem boje prmyslového. Otázka, co není dovoleno ^tává

se

prmyslovému

každým dnem významnjší.

rozvoji,

Sociální

velkoprmyslu jest otázkou lidských práv. Zachováme sob lidská práva v industrialismu? Tof nejhlubší problém prmyslového rozvoje, Nenalezneme-lí formu souinnosti úedník a dlník ve vedení prmyslového závodu, staneme s€ národem prmyslových kuli. Jde o organisaci otázka

266

ve

prmyslového závodu, kterou

právo individua

jest

respektováno, stejn jako nejvyšší píkaz bytí

i

nebytí závodu.

národa dána

Síla

jest

zdravím, energií, nadjí,

pružností a hybností jeho lidu, praví Wilson, Není

dležitjší otázky v národ nad vhodnou organi-

nejpednjšího pramene bohatství a

saci jeho

jeho pracovní

síly,

tlesné a duševní energie jeho

síly,

zástup. Mezi všemi prameny pomocnými rozvoje národa jest nejmohutnjším základem

každého

využití všech ostatních, lidská pracovní síla a její

organisace v prmyslu, jenž hatství

má

promniti v bo-

ji

svta, jest proto nejvyšší otázkou bytí a

nebytí národního.

Již v

písmu teme, že sobota pro

nna

jest a

musí

býti

ne

lovk

pánem

i

lovka ui-

pro sobotu, a proto

soboty,

lovk

jako všech sebe

sv-

tjších zízení, která pro sebe vytvoil, a nesmí se •

nikdy dáti ovládati žádným z tchto zízení,

neku-li poškozovati prostedky, které se v takových pípadech povýšily nad svj úel a staly se

mocnjšími svých tvrc. Práce lidská jest nekoneným, po staletí trvajícím zápasem, vedeným mezi lovkem a pírodou. Píroda chce lovka zahubiti, lovk po dlouhém boji ji konen donutí udržeti ho na živu, ano sloužiti mu v m.ezích svých zákon, které lovk postupem poznání jich ovládal podízením se jim.

Když

se stala organisace práce podstatnou

práce, šlo zase jen o

to,

ástí

jak pizpsobiti kvalitu

a kvantitu práce a jak rozdliti

výtžek

tebám vtšího okruhu spolen

její

pracujících

po-

na ?67

uhrazení svých poteb, bez omezení obtí pinese-

ných jednmi druhým, jak uhraditi poteby všech úastník té pracovní orgéinisace bez ohrožem' jejího, dle

stupn úasti na uhrazení poteb tch.

Tuto vlastnost nesmí v moderním

poteb stejn

dbáti

ztratiti ani

organisace práce

prmyslovém hospodáství,

kupc

prodava

i

ta

pracovních

musí

výkon

onch, výkony jsou jejich jediným majetkem a rozsah majetku druhých je zákony prijako jejich

ím

a zužitkovatel a tím více

více pracovní

vilegovanou silou a

Moderní

pevahou

jejich.

je jen ta organisace

která je sociální, to

jest,

prmyslové výroby,

která hájí práva každého

jedince na práci podle jeho schopností a schopnosti

jeho

a sily

nad každý

staví

hodný

jiný statek,

ochrany. Proto také musí chrániti síly té od kaž-

dého chybného využití, jak vinou majitele, tak nou jí zneužívající organisace nebo jedince.

Nejpednjší teného

vi-

vlastností pracovního motoru, opa-

duší, jsou

poteby

této

duše a všechna or-

i menmotor, musí v prvé

ganisace, která upravuje spolupráci vtšího šího

potu podobných

ad

dbáti

tchto

živých

jejich

poteb, tlesných stejn

jako duševních, má-li býti

Chudý len

úspšnou a úelnou.

lidské spolenosti,

stejn jako boha-

dává za sebe pracovati a pracuje na jiné. Sta, tisíce neznámých pracuje o potebách každého jetý,

dince,

aby mohl svým zpsobem

lodníci se

žíti,

uhrazuje své

do dol, plaví na moi, drvoštpi porážejí kme-

poteby. Sedláci

orají,

horníci

sjíždjí

ny, tkalci tkají vlákna živoišná a rostlinná a ve-

škeré tyto innosti hospodaící spolenosti jich organisací jsou

i

s

je-

zde pro moje poteby, a moje

práce musí proto býti nejen prostedkem uhraditi

268

poteby mé uprosted hospodaící spoleností, ale splátkou za všechnu tu práci pro mne lidstvem konanou. i

ím

více jich pracuje na mne, tím

moje závislost, ale tou závislostí platím

vtší

jest

ást

své-

ho dluhu, nezaplacenou vlastní prací; závislost jest ústupkem ásti mých práv, mé vlastní osobnosti ve

prospch

celku, ale

zárove ziskem

mým

v

podob

hrdosti jedince, náležejícího a tžícího z práce tak

velikého celku. Disciplina, poslušnost,

poádek, podízení

vlast-

to požadavek,

ního zájmu vyšším cílm, cizím,

který v každé dobré organisaci v pítomnosti

bu-

i

doucnosti je nevyhnutelný, za každého spoleenské-

ho

ádu nezbytný.

vislosti

pi nejvyšší

Ale

poslušnosti a zá-

nesmí nikdy býti zapomenuto, aby jedinec

mla

a jeho osobnost

nejvyšší celkem pístupnou

volnost za nejmenšího poškození jiných osobností,

nejdokonalejší

ochranu

zaruenou a chránnou

ím

svých osobnostních práv organisaci.

špatnjší tato organisace, tím bezúspšnjší

práce v ní konaná,

a

chyba

ta leží

v pevaze

dince nebo ve výsadách celku pracujících.

je-

Každá

nová pracovní technika musí býti proto vítzstvím

lovka nad jeho svobody.

jeho závislostí, zvýšením, rozšíením

To

platí o každé,

a

vdecké,

organisaci hospodaícího celku, vtšího

i

a

jiné

menšího.

Nesmí jí býti možno nikým zneužíti za prostedek hospodáských i sociálních výsad a zisk jedince na úkor celku. Musí sama v sob míti ochranu proti podobnému zneužití, v podob technické nebo

a

právnické.

Prvním úkolem každé pracovní organisace, jako ásti moderní techniky výrobní a hospodáské, musí býti tedy zmírniti vliv práce na pracujícího, me269

zamovati hrubou

chanisující jeho život a stále

tlesnou práci za innost zvyšující duševní a tlesné zdraví všech pracujících.

pravy hospodáské soustavy a zjemnni jeho kultury. Pracovní síla, hmotná žitjší

Musí

býti práce

jí

výhradn jako prostedku kulturnjší

použito

ú-

zdokonaleni

lidstva,

duševní, jako nejdle-

i

ást národního jmní, musí

býti organiso-

vána co nejlépe ve výrobním pochodu, a pracovní systém této organisace musí býti založen na všech

vdeckých vymoženostech chových

i

pírodních,

vd

naši doby, a{ fysiologií

s

du-

a psychologií

v ele, a podporován správním a právním ochran-

ným opatením, stejn založeným zneužití pracovní systém a

a chránícím od

pomáhajícím zvyšovati

a zjemovati kulturu.

V

poslední

dob

mluví se mnoho o vdecké or-

Systémy podobné organisace vyznaují se vtšinou tím, že se omezují jen na ekonomické vedení práce, jsouce založeny na vdeckých požadavcích a výzkumech jediné vdy: tech-

ganisaci

práce.

nické ekonomie.

Není jist neoprávnnou nedvra, sleduji tuto

hý

její

vdeckou

pvod

organisaci práce

se kterou

již

pro pou-

Nevolám k ospravedlnní pedsudku nikoho menšího než Spojených Stát Amerických Woodroz Ameriky.

tohoto doznaného presidenta

wa

Wilsona.

Nemže

prmyslové práce representant

nému, aby

její,

drtil

ze

vzejíti

zem,

že zákony

chcete,

270

by

prmysl i

o níž praví nejvyšší její

nezabraují

(Nová Svoboda

slabého

a protože v této zemi se noval jak

svtlo v organisaci

to

str.

sil-

11)

silnému zdailo, opa-

Jak jen ekonomické organisaci piuiti se tak

i

hospodáský

život.

v zemí, kde svazy zamstnavatel, vidouce, že ceny klesají, omezí výrobu, omezí pracovní hodiny, vyhodí lidi z práce jen proto, aby udrželi ceny

pes

nedostatek jich oprávnnosti (Wilson

svazy, které drží

a

žíti,

pi mzd, pi

které

denn

ve

sedm dní v týdnu po mlýn, kde nevydlají za

tistašedesát pracovních dní ani

platiti

55),

nemohou

jsou nuceni pracovati

dvanáct hodin

tch

lidi

str,

své

úty

(Wilson,

tolik,

aby za-

38).

str,

Z Ameriky nepijde spasitelná organisace práce, tomu nemohu uviti, nebo rozvoj prmyslu v této zemi není pirozeným pochodem, ale výsledkem vle s rozmyslem postupujících lidí, kteí byli mocnjšími a silnjšími než jejich sousedé v obchodním a prmyslovém svt a kteí si páli jedin zajistiti tuto moc proti soutži celého svta. Americký prmysl našich dní není výsledkem doby plné práce v nevyvinuté dob, mladého názápasícího a hledajícího sebe sama, snaží-

roda,

cího se postaviti se na vlastní ších a

zkušenjších

nkolika toho

soupe,

nohy uprosted starvýsledkem vle

ale je

kteí vdli, co chtjí a vdli, jak pomocí pízn vlády (Wilson, str, 61),

lidí,

docíliti

se žádných prostedk. Dlník eský, jemuž nabízena by byla americká organisace prá-

neštítíce

ce,

mohl by

ji

odmítnouti, používaje slov presi-

mne se týe, nestojím o to, aby se nkdo o mne staral. Radji bych hladovl jako svobodný muž, než bych se dal krmiti podle nálady tch, kdož organisují americký prmysl tak,

dentových: »Já, pokud

jak se jim

líbí

jej

organisovati.« (Wilson,

str. 69.)

Wilson kritisuje se stanoviska dlnického stanovisko podnikatel k americkým pokusm o organisaci práce. Nkteré z tchto pokus mly nátr 271

lidumilnosti a blahovle, a bylo jích použito, po-

kud Wilson ví, v naprosto dobrém úmyslu, ale ka ždé z tchto zaízení opatilo délníka nezákonnými právy, pouhými výsadami, jimž se mohl tšiti jen tak dlouho, pokud zstal v závod, pro njž pracoval a zachovával jeho pravidla, Odepel-li dáti vzíti svoji nezávislost, ztratil diní,

americkou organisaci práce

Promyslíte-li

Wilsonem,

vidíte, že je to

si

ona danajská dobros

hospodáské opanování

život a majetku tch, kdož konají den ze dne práci pro národ pod vrchní mocí a suverenitou kapitalist vládou chránných. Tito páni nejsou ovládáni ohledem na všeobec-

ný rozvoj,

ale na vlastní výhody. Nejsou blahok zamstnancm, nemají srdce pro dlný lid, nedbají, aby ženy nebyly olupovány o životní sílu, nedlají si svdomí z toho, že se používá dtí v

volní

útlém

vku

zdraví a svobody svých své

lidi

chrániti plic,

zamstnanc, nemyslí na

ani tolik jako na své stroje.

Pravím rickém

sob

k práci, nežádají

s

Wilsonem všem, kdož

prmyslu

hledají v ame-

spásu pro organisaci lidské práce,

pro organisaci moderní a sociální a pro organisaci

eskou,

t.

j.

demokratickou: »Mzete-li mi ukázati

jen nejmenší slib nesobeckosti na

stran

pán

nad

njaký pa-

našimi životy, pak pochopím, že máte

prsek nadje, ale pouze pod tímto pedpokladem,

pouze pod touto podmínkou, že historie svta se

obrátiti,

a že

zachovají se k

naše zájmy, ne.« (Wilson,

a

muži,

mající

nám laskav tyto odporují

moc

a budou podporovat

zájmm

272

jejich

nebo

str, 77.)

Chcete-li organisaci práce, která sociální

má

utlaiti nás,

povznesení,

musíte

Ji

má

založiti

na zeteli na právu

I

dýchati erstvý vzduch a

íidu,

právu žen

roditi

dti a

svj život, na pod bemenem,

žití

neklesati

pedasný

tlesný úpadek je zadtí prospívati a rsti a síliti; na všech tchto základních vcech, jež volají ovfiem k našim srdcím, jež však naše mysl považuje za takže nemoci a

chvacuje, na právu

(Wilson,

složky základní spravedlnosti života

str.

Toho všeho nehledejte však v Americe

78.).

a

nechtjte prosperitu organísaního systému v pomrech, takto z vyvolených nejpovolanjším vy-

dvod

líených, pokládati za

k nezbytnosti,

pe-

do našich pomr. tte djiny amejmní, jak je Myers podává, a uvidíte hrzný obraz amerikanismu a uzíte plody

nésti

ji

též

rického velkého

dvanáctihodinné ztaylorisované práce po s*dm dní

jmní tch Astor, Wanderbildt, Field, Morgan a Gould.

v týdnu,

tvoí

která

základní

pilí

Jako zbsilá sensaní fraška psobí na nás obrazy, které nám pedvádí Myers, pustý vír, v nmž záludnost, lakota, zisku-

drzost, chamtivost, faleš,

lanost

a

neitelnost

nejúinnjší

jsou

hybné

vzpruhy jednání lidského, podplatnost a prodej-

úedník

nost

i

celých

sbor samozejmou

ností,

zatím co v pozadí se

obraz

tvrd

matn

pracujících a nejvyšší hodnoty tvo-

ících Udí, okrádaných o svojí v nepopsatelné

bíd

Americký inženýr F.

zeteln

mzdu

a hynoucích

a strasti.

apoštolem nové nauky, zcela

vlast-

rýsuje temný

W. Taylor jejíž

jest

svtlo nese

prvním s

sebou

ráz svého piam.ene: amerikanismus.

Taylor vychází z jednostranného faktu, známého

každému, kdo že 18

zaáteník,

nkdy jenž

vzal do ruky se

njaký

nástroj,

uí njakému emeslu, 273

2oufá

si zp-í

vu pro svoji neobratnost

vyžaduje na

nm

námahy

strašné

hrav

co zkušenjší a uenéjší

pi

práci, která

a rozvahy, zatírn

vykonávají. Te-

ji

prve cvikem, že používá zdánliv bezvýznamných

hmat, peuí

se,

a pracuje pak

s

více než

Éb.

dosáhne každý

léto

dovednosti

nepatrnou námahou nkolikráte

zaátku svého uení. Vzpomeme nezaáteníka, píšícího na stroji, saze-

jistého tápání

ského letu

un ve skíkách

písmenkam.i a chvatného

s

ruky zruného písae na

stroji,

vyueného

sazee, a pochopíme samozejmost základní myžlenky, ze které vychází Taylor, Taylor zkoumal

výkony

dlník v rzných

pohyby,

pi

zruného

oborech a shledal, že

práci konané, neodpovídají ani u nej-

dlníka

ckým. Shledal, že

se

tených pohyb,

a

mnohaletém

principm ekonomipi práci provádí mnoho zby-

nikterak

že

užívání

nejsou

nástroje

ani

pizpsobeny úelu,

po

práci.

Provedl etné opravy a tak dosáhl toho, že ticet

dlník

bez valn zvtšené námahy provedlo za

tutéž pracovní

dobu

mr

sto

provedlo

snížily,

i

práci, kterou

za starých po-

dlník. Výlohy práce

se tím

za zvýšených dlnických plat, o polo-

Tak na p. 140 dlník vykonalo nakladaskoii práci lopatami, kterou díve konalo 500 dlník, prm.rný dlník, který díve naložil 16 tun, naložil nyní 59 tun bez zvýšení své únavy, a mzda vinu.

stoupla

s

5

K

80 h na 9

za jednu tunu klesly se

s

35

K

50

h,

halé

kdežto výlohy

na 17

halé

i

zvýšenými výlohami za opravené nástroje (loa s platy vdecky vyškolených uitel a

paty)

dílovedoucích.

Americká líení výsledk tohoto systému jsou 1'eklamn zbarvená do ržová. Vážní fysiologové 274

a lékai vyslovili své olbavy a pochybnosti o pravdivosti

na

to,

údaj pi

že

tayloristických a upozornili

zvlášt

nejdalekcsáhlejších redukcích od-

stranním zbytených pohyb, nepravidelností a plýtvaných

sil

se

pi

výkon tch

zvýšení

Jedná

o slmtené plus mechanického výkonu pracovního,

vyjáditelného v metrkilogramech a tudíž o

znané

plus duševní a nervové práce, mechanicky vyjáditelné,

U

Taylcra pracující dlník vykoná

tomuto více odpovídá zvýšený ník

plat.

naklada vykoná tynásobnou

66%

za ni o

více, aniž

Zmínný dlpráci a obdrží

vyšší plat a zlevní tím výrobní cenu

zboží o více než

této mzdy musí dlník požadavek svého tla na ži-

50%. Z

uhraditi ale zvýšený

vinách pro reprodukci pracovních schopností, po-

mrnou zvýšenému výkonu šené mzd. Vratislavský

léka

dr,

a

neúmrnou

zvý-

Rcsenfeld vypoetl, že

litiny v Taylcrcv závodu odpovídá denn 300.000 mkg, a k jeho vykonání teba zvýšené potravy v hodnot 2470

zvýšený výkon nakladae

kalorií.

Dlník, který váží 75 nahradil

síly,

které

kg,

potebuje, aby vy-

mu Taylcrv

systém odejmul,

na místo obvyklých 50 gr, 339 gr, tuk nebo jim rovnocenných látek. To neznamená pouze vyšší výlchy na výživu, které iní zvýšení mzdy pomyslným, Lujo Brentano praví, že stupovaná

mzda Taylorova dlníka nevyvolá u nho takového zvýšení pocitu

libosti,

vzbuzený vydáváním

aby pekonal pocit síly

nelibosti,

do poslední trošky, a

proto se brání proti systému právem lidskosti, Dr, Rcsenberg ukázal, že

stupovaný výkon, pi-

nesený Taylorovým dlníkem, není provázen

sice

275

okamžitým pocitem únavy, ale to neznamená, že výkon zanechá po sob ješt zásob energie. Naopak vyerpání sil je skryté, ale tím nepopiratelnjší a nebezpenjší. Brentano každ.é zvýšení výkonnosti u Taylora popírá, zrazuje od zavedení Taylorova systému po válce a praví, že by to bylo po zmenšení lidnatosti, zpsobené válkou, rychlé vyerpání válkou porouchaného zbytku pracovní síly.

Taylorv systém jest Brentanovi lupistvím, loupežným vykoisováním pracovní síly, »Raubbau an der Arbeitskraft« a

jest

tento

úsudek vysoce

vzdlaného národního hospodáe jist uzpsoben k tomu, aby se nad ním zamyslili všichni ti, kteí ve správném uvážení významu žádoucí organisace práce pro národ, utkvli tak houževnat na prvním systému, exportovaném k nám z Ameriky, bez uvázda se nám hodí. Taylorismem jsou požadavky kladené na zažívací ústrojí neobyejn zvýšeny, a zvýšená in-

žení,

nost

srdení nezstává taktéž pod nebezpenou

mezí. Trvale nelze ze živého stroje více výkonnosti

než bez poškození zdraví svého lovk snese. Tu však mluví dosud jen léka, a nebylo ani pihlédnuto k duši toho živého motoru, k dzískati,

a uštvání pracovního na život

sledkm petížení

Le o tom jsem obšírn prouvedeném míst. Metody pokusné ysiologie a psychologie, správn uplatnné pi studiu pracovních pohyb, pi mení únavy ergografinervový a duševní. mluvil na

ckými pístroji, mohou pivoditi znané zvýšení pracovního výkonu dlníkova bez ohrožení jeho zdraví, mohou uiniti jeho práci lehí, její nebez-

peí

menší,

zdraví, ba zvýšiti

276

i

pomoci zachovati dlníkovo

je.

Pracovní a prmyslová hy-

mohou

giena jest ukázkou takto užité fysiologie práce. Ale

vedení práce jedin na základech technické eko-

nomie

nemže

nazváno vdeckým v pravém

býti

slova smyslu.

Se

stoupajícím

pracovní výkon

kulturním

lovka,

jako

rozvojem

ustupuje

ist mechanického

pracovního motoru stále více do pozadí a rostou

požadavky, schopnosti,

kladené iia

na

jeho

rozumové a

citové

pozornost, dovednost, svdomitost,

vytrvalost. Práce stále více závisí na správné ností

ani

in-

smysl, chápavosti a vle, a nestaí tudíž fysiologická

base,

nedoplní-li

se

i

psycho-

vdeckou methodou. Myšlenka, na níž založil Taylor svj systém, je správná a musí býti pevzata vdeckou psychotechnikou, ale psychotechnika dále vyjde z podstaty a úelu práce v logickou

lidském život, která

jest sice

dnes ješt ástí zá-

jmu hospodáského i kapitalistického a nejdležitjší ástí hospodáského a kulturního jmní národa, ale v prvé je a ím dále více bude významnou funkci individuálního života a zákla-

ad

dem

jeho rozvoje.

Základní princip systému amerického

moderní vývoj technický a hospodáský a potud mže zstati jméno Taylorovo lem velikého pokroku techniky« a princip býti pijat i dlníky do všech dsledk

jest

pro

nezbytný

»symboten

mže

jeho, ale

bude dobrovoln a úinn pijat, zavedeme-li souasn s nim zásady vdecké do systému vedeni práce, když postavíme principy individuálniho lidského a kulturního rozvoje vedle princip pírod-

vd s fysiologií a psychologií v ele. Tímto pijatelným a jediným principem, který má odstraniti empirickou rutinu a nepátelskou

ních

277

trpnost všech vésti

úastník výrobního pochodu

harmonickou

souinnost

a

a za-

individualismus

všech na místo pcrunictví jednoho, jest dle formulace taylorist: s

maksimum práce v minimální dob

minimální námahou, tedy krátce minimy dosáh-

Hospodáské výhcdy ist hospodámí-li se bezprovýhradn zase jen mítky technicko-

nouti maksim.

ských systém organisaních,

stedn

a

hospodáského vývoje, jsou nepopiratelný

dkaz.

potebují

a

ne-

Plýtvání lidskou prací jest beze

sporu taylorismem a podobnými systémy vylouse zde asu pracovního vždy mí Taylor na p. as vteiny pi svých asových studiích. Tyto

eno, stejn jako využívá co

nejdokonaleji,

.na setiny

jisté míry ideálem vdeckých systém, což vysvtluje mnoho z nadšení, jakým byly pijaty nkterými kruhy. Ale tato ideálncst je slejn na povrchu, jako jest píkaz lásky k bližnímu jenom nejvyšším principem kesanství, jeho ideálem. Jako vedly k inkvisici španlské dsledky vedlejších princip, uskuteováním ideálu

systémy jsou do

vzniklé,

ná p, katolicismus, tak taylorismus po-

škozuje lidskou kulturu tímto

ideálem

svým

a

jeho

ist ekonomickým

dsledným prosazováním

prese všechny ostatní pcžadavky

vdy

a

lidské

stav praccvní systém výhradn na jediném ideálu, pracovním chvatu, odpovídá pln modernímu rozvoji technickému, ale je zloinem kultury,

a

vývoji sociálnímu a kulturnímu. Pívrženci vdeckého vedení práce uznávají, že

proti

nepoctivý kapitalismus zpustošiti tírají

taylorismem

ohromn

a vidí v tom, že po-

takový kapitalismus, zásluhu o lidstvo. Ale

nevidí, že

278

mže

lidský materiál,

i

poctivému kapitalismu jeho nejvlast-

njši podstata pikazuje vidti svj úspch v maNebo výkon dlníkv

ksimu výkonností dlníkovy, jest

jeho vlastním

úspchem teprve tehdy, vedc-li úel každé práce, jc-li mu

nmu hlavní zarueno za uznání

ho

not,

k

jichž

nisace nutí

stedk

rozvoj

jeho vlastních životních hod-

za

spoleenské orga-

stávající

ho získávati mzdu, jako jeden z prorozvoje nejnezbytnjší, dávati do

toho

prodeje zboží své pracovní schopnosti. Zisk pod-

má

nikatel a jeho zvtšení

pro dlníka význam

druhoadý, rozvoj životních hodnot dlníkových pro zamstnavatele dnes namnoze neexistuje, stže podobného nco pizná úedníkovi ve vedoucím postavení. Naši propagátoi vdeckého systému pracovní ží,

organisace dle amerického vzoru shledávají zcela

pirozeným, že úspch výkon dlníkových jeví se v prvé na ziscích podnikatelových, zapomínajíce na družstevní podniky, které již dnes

ad

znan

prvoadém významu

opravily názory o

pítalisty

podnik, který

je

výsledkem pedcházejícího

zisku pracujících ve

kojenosti životni.

stup dle

úspchu

form

V dob, a ten

telného v rakouské nikatele,

ka>

pro výrobní pochod a ukázaly na zisk

mu

radosti z práce a spo-

která

opt

mn,

mí

správný po-

výši zisku, vyjádi-

nelze

který by nezneužíval

oekávati pod-

vdeckého vedení

sob obtí celé spoleenské vrstvy majitel pracovních schopností pro blaho své vlastní. Je zcela krásnou logickou stavbou systém práce, nežádal

—

—

•

korunovaný energickým imperativem, iní z každého jedince stádanku sil a schopncstí. Ale za nynišíhc hospodáského systému jíž

právem

mže

býti

jest tc

dána vela za

stádavcst, vzor, vyšší

279

výkon dlníkv jde jinému k duhu a není zárukou jeho pokroku. Nebo vtší výkon, zaplacený stejným platem, dává vtší zisk, a to je prvoadý úspch: zvtšená radost podnikatelova ze života. Ale je-li rozsah výroby dán odbytem, jest v každém pípad nový systém píinou propustiti dlníky pebytené nebo zlevniti výrobky pebytené, aby zvýšil se odbyt a mohli býti zamstnáni všichni dlníci za nižší plat, V obou pípadech je zavedení tayicrismu za nejlepších okolností píinou nutnosti zachovati staré platy za vyšší výkon slabší z obou stran, zorganisovaných taylorismem k souinnosti. Závod sebe modemji zorganisovaný neuiní ústupk sociálnímu pokroku, nezvýší mzdy, pokud bude veden pi svém snažení jen zásadami technicko-hospodáskými rázu Taylorova, a pokud nebude spolu založen na vyšších zásadách, k nimž by musil býti donucen, protože jsou v odporu s jeho aristokratickou podstatou. Není o to spor, že rozkvt a existence podniku jsou taylorismem zarueny, alespo na první as, ale stejn beze sporu jest, že není tchto záruk ani v sebe nepatrnjší míe pro celek a dokonce ne pro druhého podstatného úastníka podnikám, dl-

bu

níka.

Zbývají tedy jedin zbytené pracovní pohyby, odstranné taylorismem, jako jediný zisk jeho dosud mnou nedotený. Opt se nutno tázati: kdo získá odstranním této »mrtvé práce«, jak ji nazývají

žáci

základního

Taylorovi? principu

A

to

Taylorova

jest

a

kámen úrazu hlavní

rozpor

mezi tayloristy a kulturními požadavky doby.

Taylor

odstrauje

všechny

pohyby,

pro bezprostední výsledek práce, pro

260

zbytené dílo,

beZ'

úelné výkony a zkracuje tím znan as potebný vykonati práci, dávaje všem dlníkm stejné pra-

cen

covní pedpisy, založené jedin na jakosti a

produkt

té

práce

jako

úelu

jediném

jejím.

Toto dokonalé normalisování nejmenších pracovních složek bez ohledu na individualitu dlníkovu, za cenu úplného jeho zapomenuti jako jedince, za

opomenutí jeho osobní životosprávy, bez sebe menší možnosti, ponechané mu ku zdokonalení vlastní k jejímu pizpsobení psychické své náto lad, svému individuálnímu temperamentu

práce,

—

taylorísmus ve svém celém nekulturním rázu, jeho

pravá podstata, vyrostlá Taylor

zjistil

z

amerikanismu,

zbytené pohyby

úelnost pro výrobek a jeho

s

ohledem na

kvality,

ale

jich

nikoli

pro výrobce, výrobu a je ji vlastni úel, který

je

úel práce pro životni ekonomii jedincovu, jichž soutem je dána kulturní úrove celku. Zisk a mzda mly svj význam, mají vyšší než

mzda

a

zisk,

jej a budou míti. Nikdo nezadrží hospodáského penžního hodnocení práce a jejích výsledk, jakož i

jeho rozšíení na všechny obory lidského konání

a myšlení, ale toto hodnocení neni nikterak obsa-

hem a

cilem lidského života. Práce

notu, než je hodnota v

svj význam

má

raženém kovu

vyšší hod-

ili cena,

má

ideální, kulturní, životní.

Opakuji tuto pravdu proto tak asto, ponvadž

významnjším, než forpoprvé. Práce jest, byla a bude jen

vím, že opakovati mulovati

ji

ji

jest

prostedkem a neni tudíž ziskem, podaí-lí se redukce tohoto prostedku pouze s ohledem na as a bez ohledu na úel. A tu jsme u koneného výsledku celé kritiky taylorismu: Ztaylorísovaná práce nezstane bez

úinku na 281

konený úel každé plývající z jejích

práce, na

její

podstatu, vy-

djin. Vytýkají Taylcrovi, že pro

hospcdáský užitek práce zapomnl na nebezpeí zvýšeného zmechanisování, vzrstající jednotvár-

nechu ku práci nudy pi práci. To všechno pekonává výtka moje: zvýšené únavy z prcks. Weber vkládá za Taylorem cdstranncu '^>mrtvou práci« jakési pomocné pohyby, Albrecht studuje podrobn zjevy únavy, pichází k poznání, že nost a

i

»mrtvá práce « nebyla jen tak docela zbytenou, a

»pcmccné pchyby«, zamstnávajíce jen urité skupiny sval, paralysují vznikající únavu z úelných hlavních pohyb, zamstnávajících celé tlo. Vkládajíce podobné y>pomocné pohyby« za vymýcené zbytené »mriué pohyby.'- nebo za mén úelné a bezúelné, docházejí k fysiclogickému dkazu mého starého požadavku: doplnni psychože

i

technickými studiemi

asová

studia.

Neznaje pi psaní Taylorova nekrclcgu úplné

únav, nemohl jsem než

íileratury o

upozorniti na

pokus druh Lahyových

nutnost pedchózejicích c fysiclogii únavy.

Vyplývá

z

podávám ve každá práce zrunosti,

djn

lidské

své knize

pvodn

která

je

práce,

jejíž

techiúcké

o

filosofií

kultue,

že

výsledkem neuvdomlé z odvážného pocitu

vy^plynuia

jedincova, daleko více než z nezbytné

poteby toho

výkonu, z náhodného zdaru podobných odvážných

pokus

nejsilnjších

byla nejhloupjšímu dala

chom

byli

nutkání

Kdyby náhoda do ruky nástroj, kam by-

osobností.

ve vývoji techniky došli?

tvrího ducha

Jen vnitní

silné osobností vrhlo z ne-

setných možností náhodného seskupení kostek, skupinu inu, využitkujícího náhody. Nejvšednjší 28?

výkon pracovní ml tuto kosmickou zákonitost v sob, ml ji i tenkráte, když mu pedcházel cvik emeslného konání a školního vzdlání- Dležitjším, než

zddné

talenty,

vykonané práce, vý-

chova a píklad staletých djin techniky

každý nosti,

bclestn tvoící

obsahu. tisíci

s

tvrci sila celé osobnasazením celého živc'níh':; opakován takový výkon

každý »vynálezcovými«

Proto

pro

jest

výkon

jednotlivý

následovníky

se a zkrášluje, pijímaje

i

zdokonaluje

na sebe vlivem psychi-

ckého rozpoložení každého napodobujícího jedince kus jeho osobnosti. Naproti tomu zstává

m

na

té-

bez vlivu bezprostední poteba té práce. Upozoruji jen na poátky umní, provázející nejvšednjší práci, již umní výtvarného, zdobícího

a

a tím

oduševu jícího produkt

trvalost a cenu,

nebo

umní

práce, zvyšujíc

i

jeho

hudebního, prováze-

jícího zpvem a hudbou práci a tvoící z jejího rytmu podmínku zdaru technického. Vzpomínám na nezbytnost pítomnosti koky v americké ztay-

továrn na kuliková ložiska: z továrny utíkaly dlnice pro jednotvárnost práce, a to se dlo tak dlouho, dokud jim nebylo dovoleno lorisované

si pí práci s kokou, krmiti a ošetovati jt Nejnovjší pokusy prof, Arnošta Webera o práci a únav, o nichž pojednává dr. Gerhard Albrecht a které provedeny na ústav pro pracovní fysiologii císae Viléma v Berlín, Lichterfeld, Boruttauovo uvedení do pracovní fysiologie a j,

hrotí

knihy potvrzují

moji

pedpov,

že

crganisace

práce dle Taylora potebuje dalšího organického vývoje a podstatného doplnní i

duchovými.

Význam

vdami pírodními

pracovních pestávek jako

náhražku za odstrannou »mrtvou práci« zbyte283

nou pro hospodáské úely, ale nezbytnou pro

úel

práce v život, mluví

zeteln v tomtéž smyslu

pro moje tvrzení.

V

otázce únavy, která u Taylora a jeho stou-

penc

dochází velmi skromného povšimnutí, pra-

cováno v ústavu dahlenském a v jeho laboratoích fysiologických, fysikálních a chemických zcela sou-

stavn na živých pracujících

lidech, a

výsledky

la-

pokus tchto zpracovány oddlením národohospodáským téhož ústavu. Pokud jsou již dnes známy \'ýsledky tohoto

boratorních

badání

širší

veejnosti, jsou

pádným dkazem

ne-

správného postupu amerických vdeckých systém pracovních.

Únava,

ševní prací, není cujícího,

nýbrž

obhu: krevní

pivodná tlesnou nebo duseslabené vle pra-

dsledkem

zcela

uritých

zmn

v krevním

cévy, jimiž proudila krev, se za prá-

ce stále více stahují, orgány zbavují se krve, a to

nejen v údech prací zamstnaných, ale v celém tle, Pohybujeme-li však v

pracovaly, konáme-li

únav

údy, které ne-

tedy mrtvé pohyby, neuži-

tené, proudí krev záhy zcela normáln všemi cé-

vami a strhuje cit

s sebou usazené jedy, psobící poúnavy a nemožnost práce. Na základ tohoto

fysiolcgického a chemického poznání o

únav

do-

vedeme únav zabrániti, ale zárove z nich vyjímáme pouení vdeckosti soud, zakládajících systémy vedení práce s ohledem na úel práce pro zamstnavatele, na výrobek, vidíme význam všech pohyb onch pro výrobek neužitených, pro Taylora »mrtvých« a jím vylouených z pracovního výkonu, Taylor vyškrtává na p. pi kladení cihel na stavb domovních zdí veškeré pohyby, které snii

žují

284

poet uložených

cihel,

shýbání pro

n, kroky

za nimi vykonané po lešení a penáší výkony ty na mechanické pístroje nebo podavae. Tím v neznalosti fysici ogie únavy stupuje únavnost práce zvýšením ekonomie a rychlosti výkonu toho. Nikdo nepochybuje o tom, že mnoho z empirické,

náhodn

získané,

odkoukané rutiny dlníkovy mož-

no vymýtiti vdeckou metodu pracovní, že

ková

je

ta-

poínaje leppro každý hospodá-

lepší organisace práce nezbytná,

ším

výbrem vhodných

ský

i

lidí

technický výkon. Ale

ním výkon,

volí-li se

nejpesnjším

mítka

jen

s

me-

ohledem na

technicko-ekonomické výsledky práce, aby bylo dosaženo nejvyšší výkonnosti lovka, kem nejmožnjšího zmenšení únavy podstatou

en

scientific

by

—

i

s

ústup-

a ten není

management Taylorova zaru-

jako výsledkem praktických amerikánských po-

kus

na teoreticích nezávislých, nedosáhneme žá-

doucí organisace lidské práce.

Ta musí

vycházeti

z princip životní potebnosti práce a jejího úelu,

vyvozeného z djin.

Toto poznání, zdá se, poslední dobou již poíná ovládati i pesvdené stoupence a proselyty Taylorovy.

M.

L.

Cooke, nejvýtenjší žák Taylorv, for-

muluje uení svého mistra slovy, než s

nimiž

»Na

cham

na jaká jsme

mžeme

znan si

sympatitjšími

uvykli u taylorist a

souhlasiti:

našich vysokých školách

pednášíme

hmot, o ekonomii hmot, ale zaínáme teprve nášeti o pevnosti Udí, o mechanice lidí,

lidí,

vda

ped-

o myšlení

jedním slovem o ekonomii lidské, a tu

práv

uvdomovati, co to jest filosofie, umni lidské práce, se zákony rovnž tak vyme-

poínáme a

poslu-

inženýrství o pevnosti hmot, o mechanice

si

285

vd

zenými jako jest u vd ostatních. Této dali název »managcment«, abychom jsme ji však odHili ode všeho ostatního, co v prmyslovém svt jest tak jmenováno, nazvali jsme tuto vdu o práci »scientific

Hlavní

manag,ement<-.

podmínkou

to-

vdeckého ízení ili této správy vdecké dle Cooka je maksimum prosperity všech na práci súastnných, ale dosažení maksima toho, které je ješt Taylorovi totožné s vysokou mzdou a nízkou hoto

výrobní cenou,

požadavky ve Taylcrova

podmínno

u Cooka

jest

smru

dalšími

našich ideál.

filosofie,

byly vyerpány, když

vda

i

umní

»scientific

o lidské práci

management*

pesn zmil

dlil práci na pracovní prvky,

roz-

aso-

vými studiemi každý ten prvek pesným chronometrem, vylouil chyby a zbytené pohyby a rekonstruoval správný výkon z nezbytných a pomocných pohyb a tím dosáhl nejrychlejším zpsobem výsledku práce, totožného

jejím

již s

úelem

a zá-

kladu všeho vedení a crganisace práce, Cooke žádá používání chronometr a všech podobných pí-

již

stroj, aby bylo dosaženo vtšího výkonu dlníko-

podmínkou, že použije se jich s vdomím dlníkova nejvyššího prospchu a hlavním zetelem na zlepšení dlníkovy eksisten-

va, jen s

a s úmyslem s

ce.

ten,

Nebezpeným lidské spolenosti je dle Cooka kdo má pi organisaci práce cokoli jiného na

zeteli než zlepšeni dlníkovy eksistence.

Rudol

Seubert,

nmecký

dobném smyslu doznává,

dné

nebezpeným

dlníka 286

žák Taylorv, v po-

asové

studie, prová-

dílovedoucími, kteí nemají vážné blahovle

a citu pro spravedlnost státi

že

jinak,

vi

dlnictvu,

mohou

se

nástrojem, zvlášt hledí-lí na

než na spolupracovníka.

Profesor WaUichs, pekladatel Taylcrových spi-

s, doporuuje

hliibHi

studium tlesných a dušev-

lovka

a vytýká inženýrm, že mechanickým pochovnovali pespíliš pozornosti

ních

vlastnosti

dm,

zanedbávajíce lidský život v jeho celé pe-

od jednotvárného strcje a nepipouštjící kolektivního pehlížení individuality strosti tolik se lišící

jedincovy a jeho duše, Taylorisrnus tchto jeho

žák

hledí dsící zvý-

šení pracovní radosti všech na práci

zúastnných

zmenšuje námahu sval, vyluuje duševní pochody myšlenkové práce, zaazuje oddechy, tím, že

zamstzamstnanc, zvyšuje mzdy, zvtšuje

zkracuje pracovní dobu, žádá spolupráce

navatel a

dlbu

práce,

úeln mní

práci inteligentnjších

povýšením na m.istry a dozorce. Pi nedostatku zákonných opatení, odporujících starému americkému pojmu svobody, bude zneužito i

dlník

jich

tchto správných celkem zásad, a tím se mže omluviti mnché z tcho, co dnes pod taylorismera prakticky se zavádí. Cooke poukazuje na zneužívání kesanství, háje uení svéhc mistra, zapomíná, že technik jako

odpovdný pvodce

saníhc systému má povinnost opatiti zneužívání

bu

technickými

jej

crganii

proti

nebo právními pro-

stedky. Závod, jehož hospodáská správa snaží se docíliti tele

i

mže

nejvtší možné prosperity zamstnava-

zamstnanc

a smíiti jejích

rzné zájmy,

ne-

prostedky crganisaními, pinebo podobné poínání zaruuje úspch pouze zdánlivý a krátký, nikoliv trvalý, Taylorismus je zneužívání schopný práv pro svoji ekonomickou jednostrannost hledisek, pro nedostatek vyšších princip. Každý pracovník musí býti

veden

pouštjícími zneužívání,

287

niítí

možnost, ano právo uplatniti ve správn vede-

ném závod veškeré duální nadáni

i

své pirozené vlohy a indivi-

schopnosti ve vhodné, jedin tomu

nadání odpovídající práci, a k tomu nestaí pouhá starost, zda plýtvá asem ili nic a zda v mmimální

dob provede maksimum práce za m.aksimum odmny, ale zda za nejvhcdnjšího využití svých schopností dosáhne nejvyššího uplatnní své osobnosti,

svých vloh

i

energií,

nejvlastnjších poteb tla

i

jakož

ukojení svých

i

duše.

Nejvyšší hospodáská výkonnost, která je podmínkou prosperity zamstnavatelovy, není u stroje a

lovka podmínna

lovk

týmiž zákony.

dosáh-

hospodáské výkonnosti za mnohem složitjších a rznjších podmínek nežli stroj, a jsou-li založeny na hospodáské výkonnosti zamstnanc nejen soutž podnik, ale i celých zemí a národ, je studium všech podmínek této výkonne

nejvyšší

nosti v celé jejich osobní složitosti a

rznosti ped-

pokladem každé skuten vdecké správy závodu.

pi všech praktických aplikacích teoretických ústupk jsou vrnými uni své-

Žáci Taylorovi

svých

ho mistra, Frank Gilbreth upozoruje správn na

škody vzniklé ztrátou Hdské energie pi nedokonalé práci a zbytených pohybech, ale nepodává jiného

mítka

podle

úelu

onch

pravých škod, daleko vtších než ztráty a

škody,

zbytenosti

nejblíže

pohyb

ležícího;

zpsobené povodnmi a

než ono staré

výrobku a nevidí dešti,

zpsobených

nesprávnou organisaci a falešnými hledisky. Pohybové studie Gilbrethovy vedly k píslovenému zrychlení práce, zvlášt zednické,

poet hmat

z 18

na

4,

pi

Zmínil jsem se

které snížil již

o tchto

zednických dostizích ve svém nekrologu Taylora.

288

2de chci jen poukázati na chybu, stále se opakující, pevzatou žáky od mistra, chybu proti doznanému úelu práce a jejím pravým principm, které nejsou pouze ekonomickými, ale

i

sociálními, kulturními,

lidskými.

Gilbreth staví studií

asová

studia

za základ

svých

pohybových, rozdlí práci na jednotlivé vý-

kony a

mí

kousky

života,

duševní

síly,

chronometrem vícekráte každý ten zvláštní výkon za úelem jeho možného zjednodušení. Správn eeno, není to práce, kterou zde dlí, ale lidi. Rozkouskuje ji v bezcenné zlomky a

vkem,

takže nezstane

lovku

ani tolik

kolik potebuje, aby byl a zstal

lo-

»Bílíme vlnu, tvrdíme ocel, rafinujeme cukr,

vyrábíme hrnce,

ale jedinou živoucí

utvrditi, vyistiti, utvoiti, to

duši vybíliti,

nepináší dostatené-

prmyslového podniku vylouVýsledkem studia je Gilbrethovi vypozorovati a klasifikovati jeden výkon jako nejlepší, odvoditi zákon toho normálního výkonu a na jeho základ ustaviti pracovní výkon, provediho prospchu a

eno. «

je z

(Ruskin.)

telný v nejkratší

pedem urených

dob

pracovní, za

jednotných,

podmínek, pro všechny dlníky

stejných.

Gilbreth anály suje sice pohybové výkony jako

souásti výkonu pracovního, ví o dležitosti studia všech hodnot dlníkových pohyb, zná jich pro-

mnlivost a pes

to vše

vyjímá ustálený, nejlepSí

pracovní výkon z dokonale normalisovaných pracovních složek, jehož nejvtší pedností jest rychlost

jeho provedeni.

Zná pece veškeré vlivy, které mní u Jednotlivce podmínky pro podobný normalisovaný výkon, ví o vlivech okolí, výstroje, náadí o vlivech ist i

19

269

osobního rozpoložení a uzpsobení jako nervová

pesvdeni, výdlená

síla,

spokojenost,

nost,

zkušanost, únava,

výživy

vyškolení

a

schop-

zpsob

zdraví,

tvar tla, obratnost, ráz povahy,

života,

í

zvyklostí,

Zná význam

cviku.

topenj, vtrání,

chlazení, osvtlení pracovních místností, vliv teriálu,

odmn

i

ma-

trest na výkonnost. Podmínky

nejpodrobnjšího studia zvláštními ústavy, a pes to vše Gilbreth peceuje rychlost výkonu, bere ji za mítko pro ocenní výkon tyto vyžadují co

podmínkami

tolika

ie

peceuje

se ídícího.

Nejmén

lze íci,

tento isté kvantitativní faktor a vý-

znam jeho pro hospodáství celku vdecké. Ale zdá

se

mi

též, že se

a jeho vedení

podceují

i

d-

sledky tohoto pracovního chvatu pro kulturnjší

úpravu hospodáského života. Úspora asu využitá pro odpoinek po ztaylorisované práci nevyváží

zpsobených mechanisu jícím vlivem provádní takto znormalisovaných výkon. Váha kladená na odnauení se vžitých a neekonomických pohyb a na význam jeho pro zlacinní pohyb vede ztrát

ke kalkulacím nákladu, o jejichž pesnosti není tolik

pochybností jako o jich správnosti principielní;

Vyluuje-li Gilbreth škody mechanisací práce

zp-

sobené, nedbá-li jediného omezení, které je

pí-

pustno: omezeni práce na innost zaruující

a

duševní zdraví

ostatní,

mén

dé práci,

shcd

s

individua,

potlauj e-lí veškeré

dležité principy, dosti etné

nemže

byli

padpoklady

jeho

filosofie,

tUsné

pracovní

vdy

a

pi

kaž-

systém ve

umní

práce, které náležejí mezi jeho požadavky,

lidské

alespo

naopak je v úplném rozporu s kulturnjší úpravou hospodáského systému naši doby, jak

v

teorii,

byly

290

mnou

této kritice

pedeslány.

Vláda Spojených Stát amerických zavedla pokusn Taylcrv systém do nkterých vojenských dílen. Jelikož s

škodlivý

nkterých stran oznaen systém za

zájmm

státu,

zamstnanc

a

dlník,

byl

roku 1912 sestaven americkou poslaneckou snmovnou zvláštní tílenný výbor ku zkoumání otázky

vdeckého vedení

práce,

vzhledem k zavedení jeho

do státních dílen. Výbor prozkoumal zkušenosti

uinné

ve vojen-

mzdy a na výlohy výrobní. Veliký poet všech úastník výroby, dlník a zízenc byl oddlen a spolevyslýchán a podroben kížovému výslechu, jehož výsledek byl podrobn zapisován. ských dílnách

s

tímto systémem, jeho vliv na

n

ml

Výpovdi neznly nikterak pízniv pro Taylorv systém, vyznaovaly se hluboce v dlnících zakoennou nedvrou k systému, která je vede k beji proti methodám, poškozujícím zcela patrn jejich Protokol

než

více

1000

stran.

zájmy. Obávají se zvlášt, že zkrácená doba vý-

roby se stane všeobecnou normou a že pozdji by musili za starou

mzdu

vykonati zvýšenou práci.

Komise kongresem ustanovená vypracovala dobrozdání,

vyznívající v ten smysl,

že Taylor ani

kdo jiný nepedložil výboru systém tak dokonalý, aby mohl býti zaveden do státních dílen. Tenor amerického výboru úpln se kryje s vývojsem dy mého nekrologu, vnovaného Taylorovi,

vývod

a

je

poznal teprve loského roku z lánku inženýra

Špaka v asopise dílovedoucích, Pan inženýr Špaek již svým pekladem lánku z My er sovy knihy »Americký kapitalismus a

proletariát«, odsuzujícího

vydraný, ukázal, že neTaylorem do všech dsledk. Odhodlav se

taylorismus jako systém jde s

291

po dlouholetém studiu a pokusech praktických napsati konen svj úsudek o taylorismu, liší pesn pijatelné od nepijatelného, sociální od nesociálního, ale nedovedl se dosud jako praktický technik

niím nezdvodnného pedsudku, vysee významný úkol organisace prá-

zbaviti jistého,

že veliký a

možno spravedliv a

ce

eticky se stanoviska soci-

álního a kulturního rozešiti jedin po americkém

zpsobu pevážn ekonomicko-technickém. Neliším se od jeho názor podceováním likolu, který tu ešíme, ale hlediskem, s nhož pohlížím na úel práce

lidské

ve

spoleenském život kulturního

lidstva.

Schvaluje-li americký výbor po

diu taylorismu nevoli

jenž jedná s

dlníka

dlníkem jako

se

proti

dkladném

soumarem nebo

jem, praví-li, že by dlník nebyl ani

kdyby neprojevil

me u

této

nevle

vi

jsme

je

poznali z

stro-

lovkem,

taylorismu,

nás v uvážení tuhosti amerického

ciálního, jak

stu-

tomuto systému,

svdomí

máso-

výrok Wilsonových,

málo píin k zaujatosti pro taylorismus, jako jediný, doporuení hodný systém vdeckého vedení práce.

Nejlepším

n

práci

jší

snmovny

zpsobem jest

pro povzbuzení k intensiv-

dle výboru americké poslanecké

udržení a pstování smyslu pro souin-

nost správy závodu s dlníky. Na francouzské pokusy toho druhu upozornil jsem podrobn ve své knize.

Není vtšího ohrožení národní energie jako v nesprávné organisaci práce v závodech prmyslových a

jí

vyvolané jednotvárností, spolu se sociálními

tenicemi a zdravotními tech dlnických,

292

pomry

v závodech a by-

Pracovní energie každého národa

pirozen

je

nejpednjším pomocným pramenem jeho hmotného a rozvoje duchovního a musi

mna

prmyslem

niku

tvoiti

bohatství její

pe-

a organísace prmyslového podnejvýš dležiou otázku národního

býti.

Schopnosti a snahy

tžkou

se státi nástrojem

denn plahoí

majetných tíd, ale naopak ma-

musí se

jetek, kapitál

lidu

kteí se

lidí,

prací a tvoí tlo každého národa, nesmí

státi

spolu

nástrojem k dosaženi

s

pracovní energií

možného

nejvyššiho

užitku toho národa a tím celého lidstva.

Pod koly prmyslu nesmíme života,

ani

ztratiti ani

jediné pracovní jednotky.

dovoleno mysliti díve na stroje než na stroj sebe dražší a

»Mnohý slabý stroj,

lovk

jediného

Nesmí lidi,

býti

a

je

sebe lacinjší.

propuštn proto, že uštval nebyl však dosud propuštn žádný,

editel byl

kdo uštval petíženého lovka. lovka mžete propustiti a nahraditi ho jiným, je dosti jiných, ochotných nastoupiti na místo jeho, nemžete však bez velkého nákladu odložiti svj stroj a dáti nový na jeho místo. Proto jste mén naklonni tomu, hledti na lovka, jakožto na podstatný, životní základ celého svého podniku. Jest již na ase, aby majetek u srovnání s lidstvem zaujal místo druhé a ne první. Musíme dbáti toho, aby lidé byli udržováni a chránni dle svých individuálních poteb a ne pouze podle programu prmyslu, K emu provozovati prmysl, hyneme-li, provozujíce jej? Zmíráme-lí, dobývajíce potravy, son.

Nová svoboda

Nutno

si

na

pro

jísti? «

(Wil-

str, 98.)

to zvykati

vidti v dlníkovi stejn

osobnost jako v úedníkovi a podnikateli a zacliá-

^3

ním individuáln lidsky. Porada pi volb zamstnání musí nastoupiti na místo instinktu a nedostatené zkušenosti mladíka, vstupujícího do života, musí poukázati každého na pole odpovídající obzvlášt jeho povaze a schopnostem. Pozdji je teba znovu vybírati pro speciální výkony zvlášt vhodné lidi, až do nejmenších zvláštních zálib a nadání, a jedin tím dosáhneme zvýšených výzetí

s

kon. Vdecky

postupující fysiologové práce musí

prostudovati pracovní výkon se všemi

najm

zjevy a vlivy,

zkumy musí

odmny

prvodními

únavu, a tyto nejpesnjší vý-

sloužiti za

základ urení spravedlivé

za práci. Jednotvárnou práci nutno

nésti dle možnosti

na

aby

stroje,

pení dlníka. Výbory dlnické

pe-

se zabránilo otu-

nech

se usnášejí a

provádjí opatení k zavedení a udržení nejlepšího pomru mezi podnikatelem a dlníky. Zvláštní od-

mny

a dovolené služtež zvýšení radosti z práce.

Zlepšení hygieny pracovních místností,

byt

i

ji-

ných zaízení musí doplovati toto nejbezpenjší zvýšení pracovního efektu. Peložení továren a by-

t

dlnických na venek zvýší

znan

zdraví náro-

da a pispje k jeho zvelebení. Poslední dobou uinil nmecký chemik

dr,

Edu-

ard Besemfelder pokus o nový systém pracovní organisace spoívající na zavedení

msíní

vedle denního platu, dle množství

dlníkem

prémie zpra-

cované suroviny. Místo, zvýšil

dlníka

aby

jeho radost

zlepšiti

stroj

i

z

jeho obsluhu

výrobním pochodem a vrh byl

vcn

iakže záhy se

294

samotného uinil strojem, dávaje mu možnost

práce,

pi zamstnávání

se

tšiti se z toho, že jeho ná-

zkoumán správou závodu a zaveden,

mu

dostalo

i

penžitý

odmny

za

jeho duševní práci a tím

i

popudu k dalšímu

za-

hloubání se do výrobního pochodu. Jelikož v každé výrob jde o njakou surovinu, dá se všude uriti vhodný základ pro prémiovou odmnu dlnictva, která není poítána jako akordní

mzda

a dává dlníkovi možnost spolupráce a

podílu na zisku,

Besemíelder uvádí, že návrhy, které jednotlivé skupiny editeli závodu pedložily a které

smovaly ku

zvýšení

výkonnosti

vesms

výroby, nejen

toho dosáhly, ale nad to spolupráce vedla k tomu, že mezi veškerým dlnícívem a

zavládl

správou

závod

dvrypliiý ten pátelských styk.

Význaným rysem

nového systému jest, že na od amerických vdeckých systém nutí dlníka uvažovati o celém výrobním pochodu a využívá tak znané ásti duševních schopnost'', v dlrozdíl

ku zdokonalení výrobního podlníka spolupracovníka podnika-

nících dímajících,

chodu.

iní

z

telova a z pracovního

úelu práce

systému

a ukazuje znovu

ových, že duch a ne sval jest

nástroj

životního

pravdu slov Georgehybnou silou pokroku.

Obracejíce lovka v stroj, maíme nejvyšší a nejcennjší schopnosti jeho. Zvýšením pracovní výkonnosti dosahuje Besemíelder snížení výrobních

náklad a z úspor zvyšuje mzdy bez škody pro vývoj prmyslu a pro schopnosti dlníkovy. Snahy o zvýšení vydatnosti lidské práce jsou jen pokra-

ováním

linie

hlavn o

to,

hodlají-li

dlníka

národohospodáského pokroku. Jde jak mají býti snahy ty nutiti

uskutenny,

ku zvýšené námaze a zvý-

šenému vydání sil, i spokojí-li se lepším využitkováním síly jim vydané, snaží-li se za stejnou sumu vydané energie docíliti vtší a lepší výsledky práce 295

zamstnance. Tak nutno se i na postavení dlníka ve výrobním mecha-

pro zamstnavatele dívati

nismu,

dlníka myšlení, sestrojnití ho a tím Taylor omlouvá tento postup tím, že vybírá z kruhu mechanicky pracujících prvky schopZbaví-li

znelídští,

né myšlení, dozoru a vedení práce a iní z nich

úedníky v pracovním

dílovedoucí, mistry a

nechávaje

pi

byro,

práci bezmyšlenkovité jen ty, kteí

nemají jiných schopností, Platí-li

každého

ale

schopností a

výkon,

hou zniiti tím

jeho individuálních

dle

netají se Taylor nikterak sna-

solidaritu

celku,

rozrušiti

tídní

jednotnost dlnictva svého závodu a seslabit tím jeho schopnost resistence proti

álním

pípadným

nesoci-

zámrm organisátora, »Nemže býti v zájmu

dobe placeného mistra, aby se spojoval se špatn placeným dlníkem, « praví Taylor. Dobe placení nedali se také dle líení Wallichse pinutiti, aby znamevstoupili do crganisace, nebo to pro

n

mén

schopným a orgavýdlku oproti nisovaným v Unii, která zaruuje základní plat. nalo ztrátu

Proti této Unii

namíeno

je zcela

vované a protisociální tídní a nepovýšené a musí

nesociáln moti-

dlník

na povýšené

každému dlníkovi

vysvit-

nouti jeho úel. *

Shrnuje podstatný obsah svých vývod, podtrhují

formulku taylcrist, dle níž pijatelný a jediný

princip

vdecké

crganisace práce jest

práce v minimální krátce

dob

minimálním

s

maksimum

minimální námahou, ilí

úsilím

dosáhnouti

maksima

prosperity pracujících.

Vidél bych

makiímum

prosperity doiažwié pracC

maksimu uplatnni a rozvoje vlastních schopnosti minimum ceny za to zaplacené chtl bych formulovati jako minimum dov

k vlastnimu prospchu, a

nuceného uživáni ásti svých schopnosti ve pro-

spch

cizi.

Závislost jedince na celku, jeho dobrovolný ú-

stupek ástí mých práv, mé vlastní osobnosti ve prospch celku jest ziskem a nespadá v toto minimum, které shrnuje jen vynucené nedobrovolné a neuznané obti ve prospch celku, jichž potebnosti

mu rozumn dokázati. Nespadá tedy v ani disciplina státním a hospodaícím celkem vyžadovaná, poslušnost, která je základem a oprávnnosti nelze

n

poádku, podízení

zájmu vyššímu, které jest základem každé organisace v pítomnosti i budoucnosti, O detailech minim a maksim této organisace musí rozhodnouti postupem doby všechny známé vdecké metody všech lidských vd, a to nižšího

nejen fysiologie, fysiky, chemie, psychologie a sociologie,

technické ekonomie, ale

spodáství, zvlášt ale sociálni politiky.

i

národního ho-

a kulturní Zavedení a uznání na vdeckých princifilosofie

pech založených požadavk vedení práce musí so-

b

vynutiti

pracujících

vhodná a cílevdomá

sociální politika

úastnných v hospodáském

vrstev,

život. Jen takto získaná organisace pracovní energie

národa odpovídá významu a úelu

v život národa, a

je

té energie

v nejvyšším stupni vdeckou.

Literatura: Karel Biicher; Arbeit

u.

Rhytmus.

Rudolf Seubert; Aus der Praxis des Taylorsysteme.

Hugo Miinsterberg: Psychologie H, Boruttau:

u.

Die Arbeitsleistungen

Dr, Gcrhard Albrecht: Arbeit

Wirtschaftsleben. d.

Menschen.

und Ermudung nach den neuen

Untersuchungen von Prof, Ernst Weber, Frederick

Winslow Taylor: The

Principles

of

Scientific

wissenschaftlichen

Bctricbs-

Menagement, Die Grundsatze der

Roesler:

fiihrung nach Taylor.

Morris L, Cooke: The tific

spirit

and

sociál significance of Scien-

Menagement.

Frank B. Gilbreth: Motion Study.

Frank B. Gilbreth: Bricklaying System.

Woodrow

Wilson: Nová Svoboda,

•)(

vm

)(•

TECHNIK VE VÁLCE PAMÁTCE c.

a k,

poruíka

ING. VLÁD.

GOLDA,

strojních pušek, který padl u Ajdovfiíny 30.

kvtna

1917,

MOTTO »Slyšte,

vtom

je

dobute

si

Boha

prací;

všechna podstata, anebo zmizíte

jako mizerná plíse; prací dobudte!

F.

M. Dostojwskij:

sMoskevským studentm

,

Pednášeno

12, a 19.

bezna 1918

v

Chemickém ústavu eské

vysoké školy technické v Praze spolu v cyklu kulturn-výchovném

s

další

pednáškou

poádaném Technickým sborem

SvasTu eskoslovanského studeotetva.

Jeden

požadavk nmeckých írLžený^ povláeném programu je peklenuti

prvních

z

ri v jich

propasti mezi reálkou a gymnasiem, mezi techni-

ckou školou a universitou. Podtrhují tím význam

véeobecného vzdláni technikova,

ho do

ododbomni

je-

míry, jako hlavní požadavek techniku

jisté

pro dobu po veliké válce svtové.

Ve

ví

všech vrstvách a stavech

v poslání rozumu v

žijí

dnes muži, kteí

hospodáském život, po-

ínajícím tím okamžikem, kdy lidé ponou býti rozumnými a budou dle rozumu svého jednati, I my technici v praxi stojící chceme svým nepatrným umním pomoci pokraujícím djinám lidstva v tomto smru. Soulad tohoto našeho chtní s chtním celkovým vyplývá z poznání, že kolem dokola doma v celém svt poínají se ohrožovati vci nejvýznamnjší váhy Nevidni a neslyšeni konají pod naším velením i

.

bezejmenné

tisíce

.

pracujících své dílo.

Ti n

á-

k nám a budou sloužiti velikému dílu djinnému, jehož prbh my jejich vdcové snažíme se Prozetelnosti odposlouchatí. Chceme sloužiti tlem a duší tmto tisícm slabých a ne1

e že

j

í

viditelných a jejich velikému dílu

cujícím

—

—

cíle,

njšíra

urujíce smysl

jest

lovk,

—

stavíce pra-

jich práce.

za

»N e

nímž

j

s

i

I-

stojí

tito ne s 1 ab š í.« Moderní stední škola, jaké vyžaduje století techniky po veliké svtové revoluci, kterou, dnes j

žijeme, musí stejn, jako to inilo gymnasium,

ovati za cílem všeobecného vzdlání,

sm-

nebo musí

pedevším vypstovati jednotný názor na moderní život

a svt.

Na

místo duchovní kultury klasického

starovku nutno jen

postaviti jinou

vhodnou jed3Q!

poteb a snah, Jiný žiteba studujícímu získati spolu s uzavenými vdomostmi a náhledy, zvanými odborným vzdláním: zde musí státi jednotná sociální lidských kulturních

íiotu

votni styl, jehož je

Hlosofie.

Cílem vyuování na technice musí býti

vnitn

podobn

jednotný obraz naší moderní

související,

kultury po duchovni, stejn jako hmotné

její strán-

jakým je každý systém sociáln-HlosoHcký. Pokud stední a technická škola svým studijním programem obdobného celku poznatk a pedstav svým poslucham nepodává, je úkolem svépomoci ce,

jeho získání, je povinností dáti jim je v jiné

vážné

To

— povinností

bylo cílem

zvlášt

mé

mé

dob

nad

naší.

dosavadní

literární

knihy o technické kultue.

práce,

Porozumní

tená,

první rok po vyjití

kteí první vydání knihy za tém rozebrali, nedovoluje mi

mé

Probuditi v mladé generaci in-

u kritiky a

v práci

ustati.

ženýrské smysl pro význam jejich práce, podnítiti je,

aby v

zájmm,

ni nehledali

výnosnou službu hmofaským

nýbrž úkol kulturní a sociální prvého

á-

významný úkol mé dneš'ní dvojpednášky pro posluchae techniky, A proto jsem si pál pednésti ji rúkoliv jen lenm jednoho odborného spolku poslucha, k emuž mne došlo pozvání, ale pokud možno v nejvtším shromáždní eské technické mládeže. Vzal jsem za thema své pednášky pomr dvou du, to je jediný dílné

nejdležitjších

faktor

spoleenského života

souasného

i

minulého

lidstva: techniky a války.

Bylo

by vdnou úlohou úvodem k tmto dvma pednáškám poohlédnouti se v djinách lidstva a sledovati vliv rozvoje techniky na rozvoj válenictví a

302

naopak význam válených podnik lidstva na rozvoj jeho techniky. Dostali bychom se tím na stopy déba

jinné,

i

filosofické soiivislcsti

mezi

obma

a po-

znali bychom význam djin prae, jimž pikládán za pekotného rozvoje techniky dosud píliš malý význam. Zatím co vdy o válce erpaly z pokrok techniky znaný prospch, vnovaly naše djiny

tém

válce

veškerou svoji pozornost, vidouce ví-

jedin v rukou vojín a nevšímaly sob zamstnání inženýrského vbec. Vtšina národ vidla z tchto dvod ve vojenském povolání nejstarší a nejvznešenjší zamstnání, zatím co inženýr vbec nenalezl v tradicích djin nijakého tzství

ležeti

její

místa. Ozval-Ii se hlas badatele, který se odvážil

pstování bavlníku, vynalezení i kola u vozu má v djinách bitvy u Mantineje, Chólonsu, ba i Lipska, dovedla kasta, jejímž povoláním jest dosud dlání djin, veliké nebezpeí podobných výrok zmírniti a odstraniti a podailo se jí úpln udržeti svt ve víe, že posunování regiment, rozdlování íší a laborování s rovnováhou evropskou a se štstím lidstva jest podstatou djin. asy tohoto falešného nazírání dnes minuly a mžeme vdná a lákavá témata tuto nadhozená pejíti mlením ponechavše si je na doby pokojnjší. Za to tím zajímavjším bude obraz, jaký nám skytne dnešní veliká válka svtová, podrobíme-li tvrditi,

vývoj

že

tlumok, knoflík vtší význam, než

—

ji

rozboru

nikova,

s

hlediska našeho, se stanoviska tech-

budeme-li se

snažiti

o

vyšetení podílu

techniky a jejího rozvoje; v prvé

vzniku této strašné války a na jejím bojování, a ve druhé

pednášce na

prbhu

pednášce na odinni

i

pro-

jejích

škod a ohromných spoust na statcích a na zmir303

nni nni

jejích

následk, jakož

i

za tvrté na znemož-

jejího optování.

Obíraje se tmito otázkami, chci vás

pesvditi

o znaTiých mezerách ve vzdlání vtšiny budoucích

inženýr, vychovaných pouze dnešní technickou

školou a o nezbytnosti doplniti studijní program

tchto

škol,

ohledem na významné absolventm po válce pipadnou,

reformovati je

úkoly, které jich

s

»Nejstrašnjší válka, jaká kdy zuila na povrchu zemském, uchvátila ve tvrtém roce trvání vtšinu svta, lidstvem obydleného. Tato nižádnými, za tisíciletí

uzavenými spolenými svazky

civilisacc

a kultury zadržitelná katastrofa hrozí zniiti nej-

cennjší vymoženosti

lidstva,

duchovní

rozvrátiti

a hmotný pokrok, který tvoil pýchu Evropy na

poátku dvacátého

století. *

S nejvtším klidem, jaký nakažlivá nálada doby pipouští, ve

své neuzavenosti

nerozhodnosti

a

pozorována, skýtá tato válka obraz všech

prmdr-

ných novodobých válek. Jest soukromým podnikem

pokraováním

kapitalistické tídy, jest ozbroj ený;n

podob

války neozbrojené, která se vede v

kurenního hoje v Evrop a Americe

adu

Jest to válka kapitálu o zisk.

let.

slední

již

cíl,

kondrahnou

To

je

po-

o který se v této krvavé katastrof jedná,

jedin a výhradn o moncpolisovánl zisk ze svtového obchodu pro kapitalísty na konkurujících, válících skupin. Mezi nejtžší následky neznalosti tchto skutených pomr a pohnutek sociálního a politického života naší doby u pr-

nm

mrného

níkm

a

víe ve svá 304

ví

básevropského inteligenta náleží, že myslitelm obou stran, když v nejlepší slova

hlásají

národm,

ž« vedou boj

o svoji a

cizí

volnost a est. Nikoliv,

nevte

jinij

pátelé!

Jsou to mnohem stízlivjší, tebaže nemén významné vci, o které se vede úporný a krvavý boj svtové války: jde o elementární pud kapitálu za bezpeným a bezvýhradným využitím základních látek svtového obchodu: jde o železo, doobilí, o bavlnu a tuky, o kožešiny, petrolej a uhlí. To jsou podstatné souástky »duše našeho

bytek,

obsah svtovládných myšlenek všech hlavních úastník války svtové, její pravý cíl. To jsou pohnutky dnešní války i píštího míru. Bohem dnešní války není Mars, ale Merkur; ti, kteí v ní umírají, iní tak ne století«,

pro

které tvoí vlastní

vlast, ale

pro export bavlny a železa; pro tea

nutno dnes sladkou a estnou smrt podstoupiti. Mezi nejtrapnjší a nejpodivuhodnjší vlastnosti války náleží skrytost tchto jejích pravých pohnutek pro vtšinu lidstva. Každá z válících mocí mže proto tvrditi, že vede obrannou válku této

proti

jsou

pepadnuvšímu

ist

ji

nepíteli,

že její

zámry

defensivní a tak se všichni z pouhé de-

fensivy dále hubí a nií.

Málokomu je dnes jasno, uvádnými pohnutkami,

co se skrývá za obvykle

že to jsou jen stoupající imperialístické snahy kapitalistických vrstev o

nadvládu na svtovém trhu,

svtový profit. Kdo má býti pánem svta? Komu má výhradn pipadnouti úrok a zisk kapitalistického svtového hospodáství? O rozhodnutí této otázky je svt pes ti roky v plamenech, ta stala se osudnou že je to boj o

otázkou naší doby! Kulturní národové musí snášeti veškerá utrpení a 20

jíti

vstíc své záhub, protože nedovedli

vas 305

formy než kapitaprotože nedovedli uvésti svtového zisku

hospodáství svému dodati listické,

lané

jiné

patiné meze.

kapitalisty v

Veškeré války nové doby

mly

tento kapitali-

stický ráz, a chceme-li zbrojení a válku pochopiti

hospodásky, nesmíme si tuto stránku jejich zahalovati. Základní formou všech novjších válek byly války o ddictví mezi monarchy, kteí se peli o rozšíení svého panství na nové poplatné zem, Bedich pruský vedl dobyvanou válku v nejistším slova smyslu. Berlínská a vídeská

státní

pokladna vedly boj c dosažitelné hodnoty

slez-

ského národního hospodáství. Boj zcela obdobný,

ped svtovou

tebaže neozbrojený, vedly

nmecké

a americké paroplavební

válkou

spolenosti

a

vedou dnes ozbrojené armády dvou státních skupin svta. Boj nevede se dnes pro soukromou pc-

kladnu panovník, ale pro

znané soukromou

po-

kladnu, representovanou národnim hospodásfuim

úastnných stát

d

a náležející

pevážn

jediné tí-

národa; nevede se o slezské dan, ale o zisk

ze svtového dle

eí

smluv,

trhu.

státník,

nemžeme

Posuzuj eme-li válku ale

jíž

jsou

nikoliv

paragraf mírových

pehlédnouti

všech moderních válek, války svtové,

dle

pravé

podstaty

zvlášt nejvtší z

nich,

v poslední a první

ad

hospodáské zájmy. Proto také nelze žádné stran souditi druhou, jako istý neistého, vinný nevinného, dobr>' zlého.

svtového trhu vyrsíá solidarita viny národ a vrstev na této strašHv krvavé válce, jest to svtodjná sple nezdar a zloin, na níž mají všechny tídy stejný podíl a každý jednotlivec zvláštní vinu. Každý z tchto Ze

solidarity

všech válících

306

etných zloin jest podmínn pedcházejícím nebci souasným híchem diiihých, stejné nebo vtší váhy, ne-li híchem, jist opomenutím. Rozpor, který byl, stejn jako

tisíce

jiných roz-

por, bezprostedním dvodem vypuknutí války, otázka srbská, je nad jiné názorným píkladem ady mnohaletých chyb a opomenutí, na obou stranách Dunaje zavinných. Mladý, rostoucí stát srbský s pirozeným pudem po sjednocení všech svých píslušník, kapitaHsticky nevyvinutý a cd

moe odíznutý, jehož zemdlský kapitál toužil po pístupu k sousednímu i svtovému trhu pro své výrobky a jehož prmyslový kapitál pál si pro svj rozvcj uzavení hranic cizím výrobkm na jedné stran, A na druhé stran ve-

—

liká

sousední íše,

národnostní

stát,

'»ohrožený«

nejen snahami po národním srbském sjednocení, jehož velkostatkái a prmyslníci »ohroženi« kon-

malých srbských rolník a slabých zajeho prmyslu, s obavami o monopoli-

kurencí

áteník sovaná

cdbytišt,

první

uzavírající

své

hranice

srbským zemdlcm a druzí toužící je otevíti pro své výrobky prmyslové. Kolik tu nesmiitelných

rozpor, které vyžadovaly nejrozvážnjšího a nejshovívavjšího uvážení a ujednání k zachování sou-

uinno nerozvážných pehmat a štvanic po-

sedského soužití a kolik bylo a neodpustitelných chyb, litiky

obou

konflikt,

stran,

jichž

výsledkem byl konený

vedoucí ku svtové válce?

Nelze ovšem popíti, že tento konflikt, tebaže vedl

k vypuknutí války,

nebyl

než kapkou,

jíž

petekla nádoba dvod a pohnutek daleko tžších a hloubji v djinách století ležících.

Vždy

nelze ani domysliti tíhu,

s

jakou by ležela

307

Vmá za podobné

krveproíévání na jediném lovku kdyby byl již Osud tak šíleným, aby dopál jedinci podobného obrovského vlivu na djiny lidstva, kdyby dovolil, aby pykaly za nerozvážný in

—

chlapce miliony celého svta.

nkolik málo let po dvakráte bylo války zažehnáno a že teprve po

Již fakt, že za

nebezpeí

této

vražd sarajevské nenalezlo se dosti sil lenému šílenství psobících, k nmuž se celá

desetiletí

Evropa pipravovala, mluví pro správnost mé-

ho výkladu spousty pohnutek

podrobn

Táže

toliko

z nichž

je

denn

kladena miliony,

zodpovdní: se

technik technika;

krvavé

této

Mám-li

této války,

ihned jednu, nás se týkající, rozvedu.

Otázka, která dnes volá po

k

proti vá-

válce?

tyto otázky

strun

dokonalejší

toto;

dlbou

Kde

pro byla

musilo dojíti hlavní vina?

zodpovdti, mohu dnes íci Tovární výroba stala se

stenská práce emeslníkova.

Zlevnní továrních

výrobk znemožnilo konkurenci emeslníkovi,

tž

jíž

práce, výkonnjší, než živno-

sou-

zdokonalujících se stále a rostoucích továrních

výrob dala velkým

podnikm

potlaiti malé, touže

levností. Kapitál, stále se koncentrující, dosahuje

pi souasném

technickém zdokonalování stále vtší

pracovní výkonnosti, která staí

již

ukojiti nejen

poteby vtšiny úastník výroby, ale Proto v každém hospodáském celku, kryje se státním

i

ciziny.

který

se

celkem, jako souborem rzných

hospodáských tíd, které na základech a v mezích daných zákonodárstvím a správou státní a pouze jí omezeny v plné svobod hospodaí, to

jest

vyrábjí, prodávají a spotebují výrobky,

vznikne vedle snahy po hospodáské sobstanosti

3G8

souasn expansívní

snaha

po úastí

na

svtovém

trhu, po opatení surovin a odbytu výrobk mimo hranice íše. Jelikož hospodáské obvody kryji se s hranicemi

hospodáské rozpory jednotlivých kápi*

se

jeví

státní suverenity, ob-

talistických

zájm

ihned jako rozpory stát, které,

pokud nenaleznou orgánu k smírnému urovnání, jsou nuceny sahati k násilnému, válenému, neekonomickému rozhodnutí, jako jedinému známému východisku. Pokusy vypracovati mezinárodní právo a zíditi orgány na jeho ochranu byly dosud optovn inny a v budoucností musí teprve znemožniti ozbrojenou svépomoc stát pi rozhodování hospodáských spor, Prmyslová výroba pedválené doby vyznao-

mam

vala se tedy zvlášt technika zajímajícím rozvo-

jem a boulivým, nikdy stem dopravy

ped

tím nebývalým

výrobk na svtový

trh.

vzr-

Kapitali-

smus, ovládnuvší technikou domácí trh, zpevracel

k tomu

vem

cílí

celý výrobní pochod, zvlášt siln vli-

vítzství stroje nad

Názorn poznáme

runí

prací.

tuto vinu technického rozvoje

na vzplanutí války, píhlédneme-lí blíže k hospo-

moderního Nmecka, jako nejležícího státu prmyslového.

dáskému blíže

rozvoji

Nazval-li

mahaem

Marx Bismarcka nedobrovolným popivodné stroji, je to

sociální revoluce

potud správné, že rozhodnutí se železného kanclée r, 1879 dalo samovolnému roz-

pro ochranná cla voji

prmyslu nmeckého onu

nepochopitelnou

sílu,

k nevyhnutelné svtové válce. Odpadnutím celních hranic po sjednocení Nmecka stalo se ochranné clo íše nejen pro agrárníky, ale i pro tžký prmysl a banky spásou a se kterou se ítil

309

podmínkou vzrstu. Tyto sociáln nejmocnjší a nejvlivnjší vrstvy státu zamíily hrotem ochran-

ného cla proti srdci Anglie. Clo chránilo nmecký trh ped cizími výrobky a vytvoilo vládu vlastního

prmyslu na nm. Tuto pevahu nmeckého prmyslu sesílila crganisaní schopnost nmecká, zvlášt ale tsná souvislost nmeckého prmyslu s bankovním kapitálem, který nahradil akciovým kapitálem nedostatek individuálního, jenž znamená sílu Anglie. Ochranné clo vedlo k vytvoení kartel a syndikát, které jsou tak karakteristické pro moderní

kapitálu.

rozvoj

a takto skcncentrovaný

Prmysl ochránný clem vyrábl

dával na vnitním trhu dráže. tžil

prmysl

lacinji,

ale pro-

Na domácím

trhu

z této organisace a z kontingentování

produkce a tím omezené nabídky. Nedokonalé závody zavírány, suroviny kupovány hromadn, o zisk se dlili úastníci syndikát a kartel, ovládajících trh. Malí kapií alisté tak udušeni a profit rostl. Zisku toho užito k dobytí cizích trh. Závody rozšíené žádaly vtšího zamstnání, než jim skýtal domácí trh a zaaly tedy pracovati pro svtový trh. Zvláštní pokladna založena kartelem

velkých

k podporování

len,

jim umožnila na

nm

pracujících pro cizí trh, aby konkurovali.

Z

této

pckladny

placeny exportní prémie, aby mohly výrobky na cizím trhu býti lacinji prodávány, než doma.

Ochranné

clo stalo se tak z

ochrany domácího

trhu zbraní proti cizímu. Zlomilo monopol angli-

ckého

prmyslu na domácím nmeckém trhu, ale nmeckých kartel na anglických

postavilo m_onopol

kde podobných ochranných

cel

nebylo dovoleno užívati. Svobodné konkurence

n-

a

svtových

mecký 310

trzích,

trh neznal.

Na svtovém

trhu mobilisována

proti cizí konkurenci státní

moc nmecké

íše.

Vd-

cové kartel byli velmi mocní, a dosáhli, že se

zapáhl do vozu jich soukromých zájm. Nutili stát ku zvyšování cel, tím mohli zvyšovati ceny svých výrobk na domácím trhu a z tchto zvláštních zisk kryli ztráty na zisku prodej pod státní stroj

cenou na svtovém trhu, zvyšovanými exportními prémiemi. Koloniální politika byla dalším krokem

k rozšíení hospodáského okruhu psobení tchto nyní poal vedle vývozu zboží mocných pán,

A

vývoz kapitálu. Zakládány továrny v cizin, chránné ped dovozem cly, stavny železnice, pístavy

zemích

a elektrárny v

slabou státní mocí,

se

K

ochran tchto prmyslových hodnot bylo teba mobiliscvati vlastní

státní

Pjován

moc.

cizím ctáím, a to zase tak, že banky

tomu

státu, který zavázal se dávati

kapitál

pjily

zakázky

jen

pr-

myslu stojícímu za tmito bankami, zamstnávati

nmecký prmyslový Tento boj o

cizí

kapitál.

prmyslové

a kapitálové odby-

prostedky crganiso-

tišt vedl se stále více a více

vané státní moci. Diplomacie postavena dc služeb

finanního kapitálu a za diplomacií mcc, jako opora

její.

stála

Silné lodsívo a silná

dodávaly vlivu diplomatm a

tito

kapitálu dovolili menší skrupule

státní

armáda

opt finannímu

vi

slabším síá-

tvm odbytiš. Konkurenní boj o svtový trh a o nedobyté ástí povrchu zemského stal se bojem kapitalistických stúl a ím prudší byl tento bej, tím vtší nebezpeí války. Veškeré války tsn ped svtovou válkou byly výsledkem této podvratné inností

kapitalistického

imperialismu,

ín,

a

v Asií a v

v Turecku

jeho

innosji

Marokku, Dvakráte 31!

Evropa nad propastí podobné války, po tetí se do ní vítila bez zadržení, aby v ní krvácela

visela

jíž po tyi roky. Nmecký prmysl zapoal svj

dnes

vývoj

pozdji

než jiný a mohl technický pokrok, v cizin dosažený, vzíti za východisko a organisovati se hned

na poátku lépe než cizina. Nejbohatší vrstvy a nejschopnjší nevnovaly se jako v Anglii politice a parlamentu, ale prmyslu a obchodu, skýtajícím lepší psobišt než špatn placené úady pro

organisaní

Nmcm

specieln

nadání,

vlastní.

prmyslu, praKapitalistická tída do-

Tito technici, pracující na rozvoji covali, netušíce to,

k válce.

sáhla ovládnutím stát nejvtší moci ve

hospodáská zcela nové

Nmecko. To

svt.

Její

zahraniní vytvoila

politika vnitní a

byl onen pochod, který

oznail Bernard Shaw, irský

socialista,

za pochod

Weimaru do Potsdamu a který byl vlastn sthováním se prmyslu od eky Umy na eku Ruhru, kde vzniklo hlavní sídlo tžaského kapitálu prz

s bankovním kapitálem nmeckého západu. Za dvacet let po válce francouzsko-nraecké

myslového, spojeného

vzrostlo obyvatelstvo

Nmecka

z 41

na 49 milion.

Za tu dobu vzrostl celkový obchod (dovoz a vývoz) roní z 5-9 na 76 miliard. Za dvacet let po roku 1890 ale vzrostlo obyvatelstvo ze 49 na 65 milion a obchod vzrostl do

r.

1913 o 121^ miliardy, tedy

skoro o dvakráte více, než inil rok.

Tento

vzrst

vzrst porod,

ným

sociálním

kovalectví,

všechno

3n

a

ale

obyvatelstva

1890 za celý

neznamená

jen

zmenšení úmrtnosti zdokonale-

zákonodárstvím, stoupající

výsledek

r.

píliv

zmenšení vystcizího

dlnictva,

vzrstu prmyslu a obchodu

nmeckým, zvaným

organísovaným kapitalismem

m-

finanním kapitálem. Jen uvážímc-li to vše,

žeme mluviti o vin technik na válce. Vzrst nmeckého kapitálu rozvrátil úpln evropskou rovnováhu. ím více hospodáské síly rostoucího Nmecka se stavly proti stávajícím, majetkovým po-

mrm tomu

svta, tím vtší byla snaha druhých proti

se postaviti a se brániti.

Pírodní vývoj

se

neomezuje sám, tomu nutno postaviti hráze. Fi-

nanní

kapitál, spojiv se s kapitálem

nabyl v celém

svt

prmyslovým,

ped tím kapitalismus ped

nikde a nikdy

sažené moci a vlivu, a proto

dovál-

kou a za války vydlával miliony obratem ruky, zahanbuje všechny své staré vzory válkou zbohatnuvších banké a rádc finanních ministr minulosti, ale všechno to a to musíme znovu pod-

— — trhnouti jen vinou techniky. Veškeré padesáti

má

dem,

bylo

které

bohatství,

let

za

posledních

získáno kterýmkoliv výrobním pocho-

konec

konc pvod

v technickém zdokona^

výroby a tím neomezeném dosaženém rozvoji

leni

jejím: všechno to bohatství vyrostlo ze strojní techniky,

a to bylo v Evrop nebo v Americe,

šíily a proud,

jakým

se rozlévaly

Stroje se

do hospodá-

ského života, rostl denn, jako

eka

To byly tedy ony povstné

miliardy železných

otrok, ve

na

svém

které

nadšení.

je

vtšina

To

jsou

cestou

k moí.

technik tak hrdá erní služebníci naší

doby.

Jakým svobodným národem mohli bychom ovládajíce tento národ otrok, jich tvrci,

s

technici,

je-:

rozhodovali a urovali samostatn jejich

práci. Stroj

sejmouti

kdyby

býti,

by mohl veškeré okovy hmotné práce lovka a sloužiti tak stejn vše-

beder

3/3

prostedek

jako

obecncsti

kulturní

touhy

po

samcspráv všech Jedinc,

A

zalim

strojem

to byl stroj,

jenž se stal hlavním ná-

obohacení jednotlivc,

jenž

svt

dovedl

k jeho velikému bohatství a jenž ho v jeho nezízené pýše uvrhl do propasti svtové války.

Stroj to byl, hodnouti

pomže

krvavý

vybojovati

dáské formy

my

který zápas,

a

ušetí utápti se ve

bojovati a rozto

stroj

bude,

který

zápas o nové, lepší hospo-

i

pomže

a nás samotné

pomáhá a

petvoiti naše životní

pemniti

vné

že

tím,

rotaci

for-

nám všem

mechanické práce

a vyrovnávati se zbraní v ruce spory mezi

národy

a státy.

sob

Stroj dobyl stoucí lidstvo

ásten

svta.

proto, že ro-

potebovalo rostoucí výroby statk

pro své rostoucí poteby, ale daleko více proto, že podnikatel nalezl v nni nejvhodnjší prostedek ku zvýšení svých zisk na úkor pracujících lidí. Zdá se to tém neuvitelným, že Kruppovy a Škodovy závody vyrostly do dnešních rozmr z

nepatrných dílen, Devatenácté všech a

vk

práv

prmyslové

ped

století

zraky je

žijící

generace.

zváno »nejbolestnjším«

pro tento náhlý rozvoj stroj

techniky,

vyjímaje, nevyžádala

nebo žádná

si

válka,

svtové

takových krvavých obtí,

poátku až do dnes, tžkých dsledk pro

jako rozvoj strojní techniky od

žádná technika

nemla

tak

Mírová technika vyžádala sob jen v nmecké íši jedin v hornictví více obtí než válka r, 1870, V této válce padlo na nmecké stran 28.000 muž. Tolikéž obtí vyžádal sob hospodáský život jen v letech 1909—1911. Od r, 1886 napoteno 200,000 smrtelných úraz toliko v nlidstvo.

314

válka nmeckozemelými na nemoci se francouzská mla ztrát a zranní 41,000 Nmc, Vítzný pochod stroj

meckém prmyslu,

tomu

proti i

podpcry

za

finanního

dlal obrovské

kapitálu

kroky, zvlášt v Americe, v jejíchž trustech jsou

nejmohutnjší útvary kapitalistického rozvoje,

nmeckou válenou

kte-

pekonaly poznáme ihned. Svt byl zachvácen šílenstvím hromadné výroby a víra ve svtovou nadvládu tch, kteí mohou svojí prací uhraditi nejen vlastní poré

i

organisaci, jak

ji

teby, ale zásobiti plody své práce

i

nejvzdálenjší

trhy, podporována podplacenými národním.i hospo-

dái

z

»národního jmní«, takto do nesmírná ro-

stoucího, ovládla

nedlnických

i

všechny národy v

dlnických.

hatství « zakrýval

jich vrstvách

Klam »národního

nezmrné škody

bo-

této kapitalisti-

cké vykoísovací hospodáské methody, škody na

existenních možnostech vtšiny národa. První obtí tohoto kvapného

výrob

byl dlník. Podnikatel

podniky zastaralé, aby celé

pechodu k velkoochotn demoloval

jejich

zaízení hodil

do starého železa, ušetil-li technickým zdokonalením, vynálezy a stroji lidskou pracovní sílu. Tak vzniklo na p, naše Kladno. Pražská železáská koupila teplické válcovny pana Wittgensteina za 11,000 akcií svých nových podnik, kterážto kupní cena za závod, který celý byl hozen do starého železa, representuje dnes obnos 40 milion korun.

Zrušivši

závod,

propustila dlni-

Alpská montanní spolenost vyrábí dnes tyikrát tolik surového železa, osmkrát tolik litiny cí v

o.

a tikrát tolik železa a ocele jako

ped

ticeti lety,

poet dlník o jediného. Jak možno pi podobném rozvoji prmyslu mluviti o aniž

rozmnožila

315

rostoucím národním

snad banky víly jich

a kolonie

zadí

jmní? Jsou národem mínny

milíardovým jmním,

s

jích paláce a

akcioná a editel, prmyslové závody v cizin? Což

erný

se

nevidl za nimi v po-

bídy proletariátu?

stín

Dlnická tída spoutána byla kapitálem rými pouty,

sledkem

vnjšího

upravujícího dle ství,

ale

poddanství

její

tlaku

pání

daleko více

je

daleko

státního

tisíce-

mén

vý-

zákonodárství,

hospodávytvoeno vlastními ho-

silnjších celkové je

spodáskými podmínkami, vížícími dlnictvo celou existencí na vylíené celkové hospodáství. Zamstnavatel a dlník tvoí nezlomné spoleenstvo zájmové. Žádná organisace dlnická nemže si prost pracovati ku zniení prmyslu, musí spo-

pouhým upravením svého podílu na vlád nad ním. To je boj dliiictva proti kapitálu, nad kojiti se

nímž dnes vtšina inteligence pohrdliv krí

meny

ra-

neporozumní. Proto v zápase kapitálu o zisk ocitlo se následkem svého vnitního spojení zájmového i dlnictvo ve válce, tebas donuceno, pece jen do jisté míry ve vlasinim zájmu. Exiz

stence, zachování a

se positivn

i

budoucnost kapitálu dotýkají

tídy dlnické, Proletariát zápasí

ale

proti kapitálu ne touto více než trpnou úastí svojí

na válce,

ale

mocným zasazováním

se o mír a o

plné petvoení hospodáského života ného.

válce zabrániti, ne-li

pedvále-

Nedovcdlo-li v nedostatku politické moci

má

z

dvod

existenních zájem,

na vítzství jedné strany,

nní porážky

alespo na zabrá-

kapitálu, jehož je dosud podílníkem, tebas malým. Vypukl-li požár v dom, namáhá se každý nájemník zachrániti vlastní svj majetek. To je pro nás \'ýznamno konstatovati z dvod,

3Í6

které ihned

budou nám

jasný, uvážíme-Íí své vlastní

postavení a zájmy jako stavu. Bylo-li

teba kapitálu válkou

zajistiti

pro svoji rostoucí výrobu, bylo nutno

sob i

odbyt

dlnictvu

bojovati o cizí trhy, ale proto nelze schváliti klid-

nou celkem úast mezinárodn organis ováného proletaríátu na svtové válce našich dn, zvlášt ale její úast na štvaní váleném. Vysvtlíme-li totiž hospodáskými pohnutkami tuto

úast

zcela snadno,

ším uvážením

pln

nemžeme

omluviti.

ji

sebe klidnj-

Bylo teba svtové

války, aby se ukázaly jisté vady materialistického

nazírání na vývoj, v

nmž

valná vtšina dlnictva

organisovaného byla vychována. Heslo svtového trhu a národního bohatství

s

celou ostatní ideologií

mody

kapitalismu, mezi jiným hesla a práce

na

n

a pepychu

vynaložená, znamená daleko híš-

njší materialismus, než je historická nauka Marnení tím menší, xova, ale vina dlnických protože vychovávajíce své organisace v duchu vlast-

vdc

ni

materialistické

ideologie,

nemohli vynaložiti

na zabránní vnikání svdnjší kapitaideologie do vrstev dlnických a nedlni-

dosti úsilí listické

ckých, zvi. stedních, v prvé

ad úednictva, k n-

muž náležíme my, technikové v praksi. Pepych a plýtvání statky, k nmuž nás

nutila

všechny tato rostoucí materialistická kapitalistická

prmyslová výroba, dovedeme zmiti teprve dnes pn vnucené nám válideologie výrobní a

kou

šetrnosti a

újm

s

ní

na nejnezbytnjších

pedm-

mcc mody nutila nás všeclmy spotebovati pebytek výroby statk, vymýšleti nové »poteby«, nový pepych pro její tech denní poteby,. Suggestivní

zamstnání a dopomáhala kapitalismu k dalšímu 317

rstu. Nebylo ukojení ani klidu pro industrialismus,

záchran cdíci se konen nieni zcela vdomého, bourání a zbytenýdi pestaveb potebných ješt dom, drah, vodovod, takže nemohl ku své ani

dlažeb atd. Konen niení statk stalo se zcela organisovaným systémem, v nmž technik ml aIndustrialismu je v základ lhostejno, zamstnán, zda užitenou nebo zbytenou zda tvoí nebo nií, Industrialismus proto

sto vedení,

ím

je

prací,

»poteboval«

války jako

i

mimoádné

píležitosti

k niení majetku a mimoádné píležitosti k odbytu starých zásob a k novým zakázkám a proto napomáhal vdom jejímu píští. Bez moci není bohatství, hlásala tato kapitalistická materialistická ideologie, a moci nebylo lze dosíci

jinými prostedky, než nejstrašlivjším ni-

ením

bohatství

hradí.

Do

odprcova, které

nena-

tisíciletí

tohoto zaarovaného kruhu uvedli nás

mocenští kapitalistití ideologové

pispním pod-

platnýh národních hospodá našich škol. Zbrojení bylo vždy nejvtší podporou prmyslu, Industrialismus a militarismus brzy poznaly svoji

vzájemnou odvislost a pracovaly si piln do rukou. Stroj šetil lidskou sílu v závodech prmyslových, umožnil tak státu v

mstnaných

nalézti

stále

rostoucím

potu

materiál pro armádu.

neza-

Kdyby

prmyslu dlníka strojem možno odvádti poet rekrut, poet stále rostoucí,

nebyl technik nahradil v

a lepší organisací, nebylo nikdy

takový veliký

aniž se tím poškodil

sování

závod

hospodáský

život,

Mechani-

bylo ástí zbrojení a proto podpo-

rováno a protžováno vládními kruhy. Celý

pr-

mysl byl tímto zmechaniscváním již v míru na válku zaízen a pipraven, Vzpomeneme-li vylíené 318

poruchy rovnováhy evropského rozdlení majetkového nmeckým finanním kapitálem, vidíme na druhé stran kanálu podobné pomry. Finanní kapitál anglický, stejn, ba mocnjší

nmecký,

než

vlastnil

vrchu zemského,

z

ped

nhož

válkou

sob

i

ostatní

celého po-

poloviny dobyl za po-

sledních 50 Jet se zbraní v ruce,

opatily

^1-^

A

vedle Anglie

zem, hospodásky

dosti ne-

píkladu anglickém svj majetek ve Francie, Rusko, Itálie a j. Šestina svta byla svt:

vyvinuté, po

ped

válkou ruskou, dvanáctina francouzskou drža-

vou,

Nmecko

vlastnilo

ím

vrchu zemského.

s

koloniemi jen V40 P^" nmeckému kapi-

více bylo

talismu v tomto prostoru tsno, tím jsme se více válce.

anekcí

Nebo

prostoru

i

ostatní

zem

blížili

snažily se zajistiti

pro budoucí svj

hospodáský

tebaže zatím nestaily ani pro vlastní trh a pro zamstnání vlastních dlník pracovati. Jen když nezbude Nmecku nieho ve svt. Tak celá ta svtová revoluce, zpsobená kapitalismem, jíž jest svtová válka pedehrou, vyrostla nejen z onoho prmyslového pevratu, který jsme v Nmecku jen podrobnji studovali, ale který podobse odehrával v Americe, Anglii, v Rusku, v Rakousku v Srbsku v menších rozmrech a všude byl výsledkem všeobecného technického a jim pivodného hospodáského rozvoje, nových výrobních prostedk. Tak vypukla za pispní technirozvoj,

n

i

—

ckého rozvoje, revoluní silou výrobních prosted-

k

jim stvoených, válka svtová.

stala se ale z tchže dvod sama velikou prmyslovou revolucí, Dohnala prmysl k tak úžasnému technickému zdokonalení, zvlášt stroj, že bylo možno nejrozsáhlejší zme-

Válka svtová

í

3Í9

chanisování celé výroby, vylouení

zaueného dl-

zaazení žen a neuených mladých dlník, jichž bojišt mohlo postrádati a které kapitál mohl daleko lépe ovládati. Pokroky technické umožnily také slouení celé ady podninictva z obsluhy, a

kv

jeden a tím úžasnou koncentraci hospodáské-

ho celku. Zvlášt v Anglii Armement ztrustovaným

kapitálem

zpracování jeho

zbrojíského

prmysl kovový

ovládl nejen celý

odpadk

prmysl chemický,

utvoený prmyslu,

ring,

a hornický, ale

vyvolalo rozsáhlý nový

který spojuje oba

prmysly

se

zemdlstvím, využitkujícím práv onch odpadk (strusek Thomasových, dusíkatých látek) Tak ovlá,

dá koncentrovaný

tžaský

kapitál celý

hospodá-

ský život nejen v Anglii, ale ve všech válících ze-

mích a

má pirozený

mínní kupovaným

zájem na ovládání veejného

tiskem.

Finanní a prmyslová

oligarchie ovládá ve všech válících zemích spo-

lenost

i

stát,

vlády jsou jen jejich výborem, mi-

nisti vycházejí z jejich stedu, organisátoi

pr-

myslu jsou povoláni k organisaci války, jejíž poteby vyrábí ohromný prmysl s dokonalou technikou.

Vláda ta každé stoupání výkonnosti závod a rozmnožování kapitál za války bez ohledu na

prospch prostých vrstev poplatnických bere za svoji vc, podporujíc splynutí závod do nadživotních velikostí kartel. Státy chtj íce

dobývati

rozumli sob vždy v jedno, a národy chí-

a penžníci chtj íce vydlávati

co nejlépe, dnes splynuli jíce existovati

Jdou volky nevolky

s

sebou, neuva-

žujíce o své veliké vin. Výrobní šílenství a zbrojení

pipravovalo

dlnictva

320

a

za

souinnosti organisovaného

neorganisovaných

technik

svtovou

válku a vypuknutí

vystupováním

samo

poliíického

technika usnadnila

jen

naptí ve

svt

do ne-

Každý stát využitkoval všech nových technických vynález a vzbuzoval neklid nepátelských vojenských kruh, bojících se, aby snesitelných mezí.

nezanedbaly výhodného okamžiku k zapoetí války, pokud jích nové zbran, taskaviny a letadla nebudou pekonána nepítelem. Válení štvái a vlastenetí novinái jedné zem žili z penz válených prmyslník nepátelské zem. Jedin strach ped zodpovdností za tolikeré zhouby takto pipravené války zdržoval vojenské kruhy ped rozhodným krokem. Hledala se jen záminka, která by zbavila pvodce zodpovdnosti ped djinami: Ale když prmysl stále citeln ji byl tísnn krisí své nadprodukce a hromadícími se zásobami, bylo v nebezpeí velké nezamstnanosti sáhnuto k válce jako k plnému zamstnání vtšiny prmyslu a odstranní všech nezamstnaných dlník rázem ze zem. Za štvái válenými ve všech zemích stál industrialismus, dnešní hlavní odprce míru a po-

dnes

stojí zástupci industrie

t. Nejnápadnji smíme se šíiti.

ve

jeví se tento

Sir Albert Stanley

vlád válících

stá-

obraz v Anglií, o níž

povolán z editelství londýn-

s americkým ocelovým trustem, do ministerstva obchodu, ministrem námonictví stal se editel železniního trustu, a jak radikální poslanec Pringle v dolní snmovn prohlásil, jest placen dále od své spoleností a zájmy nikoli od státu, hájí pirozen v prvé Heavy Iron Industrie (velikého železáského prmyslu) Stal se ministrem z finanního rádct Lloyd-

ské podzemní dráhy, související

ad

,

21

321

Georgcva, Nejpádnjším dokladem pro toto tsné

muniní zákon

spojení zájmové je

na

vliv

ckého.

pomry

Když

stvo, klesly

mise

George

L.

anglický a jeho

organisovaného dlnictva angliopustil

muniní

minister-

ceny za munici o 40%, Kontrolní ko-

cenu 54

zjistila

výrobní byla 12

liber

liber.

za výrobek, jehož cena

Bh

Anglie

kulisy

tohoto

Tak pomáhal

L. Gecrgovi,

Pihlédnm.e ponkud

blíže

za

»busnissu« Georgova. Kapitalistické vrstvy anglické a

s

nimi

i

ást hospodáství svtového

jako solidární

dlníctvo této

íše

postehly záhy po vypuknutí války, že tu jde o svtové panství jejich, Dlnictvo anglické bylo vždy odlišn solidární s kapitalisty jako vládci svta. Bylo si vždy vdomo, že jest vykoisovanou tídou, ale že teli

svta a

její

vykoisování dje

vykoisova-

se

tudíž že prostednictvím kapitálu jsou

úastnni vlády nad svtem. Jakmile ale poala válka rozkládati

i

hospodá-

ský život v Anglii, nastalo zcizení mezi tídami.

Bylo teba od žoldnéského systému pestoupiti na Aby tomu se vy-

všeobecnou brannou povinnost.

hnuly, pokusily se odborové organisace díve o svobodné hlášení vojín mezi lenstvem. Toho úspchu nedosaženo a všeobecná branná povinnost pišla. Jí seídly anglické prmyslové odborové organisace.

školených

Prmysl sil

v

nice pro rostoucí

mu

zákona z

r.

musil se zaíditi na nedostatek

dob

nejvtší produkce válené mu-

armády. To byl 19 Jí 5.

Díve

trole železnice a hornictví, nyní

lezáský prmysl v stal

322

dvod

již stát

k muniní-

podrobil kon-

promnil

celý že-

státní závody. Podnikatel do-

od muniního ministra objednávku. Minister-

stvo

urilo ceny za zboží dodané. Odborové orgáuinny bezprávnými na celou dobu

nisace byly

když toho dobrovoln nechtly popud vdc. Slibu, že zákon po válce bude zrušen, když se válka tak prodloužila, ne^ze viti. Muniní zákon zmnil pomry. Nemajíce

války

zákonem,

uiniti na

se

od crganisace

eho

obávati, zavedli podnikatelé

povstný Taylorv systém, pi

nmž

práce konati

musí dle kinematc grafických obraz vzorných výkon co nejrychleji a zpsobem vyerpávajícím se

dlníkovu co nejdkladnji. Mzdy ureny dle pohyb k práci potebných vdecky. Podobn orsílu

ganisace práce dovolila poslední zbytky organiso-

vaných dáti

odborá

neuené

výhody

této

pedati

a ženy.

armád

a na jich místo

Podnikatelé chápali rychle

methody, rozmnožující výnos závod,

bez rozšíení dlnictva a bez nových stroj zlev-

ujících výrobek. Zvýšení produkce, jemuž se od-

borái stavli v cestu, provedeno po muniním zákonu bez nich, a tak za pomoci sériového systému a specialisovaných stroj zdvojnásobena výkoninost dlníka starého. Za podobných pomr Je pochopitelno, že celý prmysl se vnoval výrob válených poteb. Roku 1917 psaly »Tímes« zcela oteven, že stará práva odborám nebudou nikdy již dána. Manchesterský kongres organisovaného dlnictva poslal v lednu 1917 deputaci k m.inistrovi munice, Líoyd Georgovi. Jeho odpov byla typická: Doufám, že žádná tída spoleenská nevrátí se již k pomrm pedváleným ani dlnická tída. Nebo kdyby se tak stalo, pak pomoz Anglii! To je mé slavnostn vážné mínní. Kdybych byl rádcem pracujících vrstev, ekl bych jim; S odvahou k dílu! Vymyslete

—

Bh

323

nové cesty a nové prostedky! Dokonce nové prostedky k projednání podobných sporných otázek!

Vytvote zcela nový svt a necht starý pedválený! Vláda dala stavti dráhy na státní útraty, vedoucí do závod stavbu provádjících. osobnosti závod stavší se úedníky rzných minister-

Vdí

zadávali sami

stev,

sob

milionové dodávky, sta-

vli zcela nepotebné doky a

jiné

podniky jen pro

zamstnání vlastních firem a tak za války

kapita-

monopolisté amerití (ocelový trust) ovládli

listití

celou londýnskou dopravu podzemní a elektrickou.

Uvidíme,

že

jinde

nebylo

lépe,

Bm

pomáhal

Anglii.

Válka rou pro

stala se takto

prmysl

nejvýznanjší konjimktu-

a banky. Vidíme všude jen obrov-

ské zisky z dodávek válených, plynoucí velkým

podnikm prmyslovým statkám. to

i

finanníkm

a velko-

komu

Nií-li válka hodnoty miliardové,

škodí? Všechno se majitelm

se to znií, Anglie

stavla

dobe

zaplatí,

lodi tak dlouho, až

než

sazby

dopravní klesly na nejnižší úrove, takže nebýt

by rejdai všech zemí nuceni ást lodí Válka obstarala to jako na zavolání a k tomu na státní útraty, za peníze nejširších vrstev národa, krvácejících na války, byli

potopiti nebo vyhoditi do vzduchu.

všech bojištích. Zatím nejvtší zisk z toho mají

opt

bilancující velkovýrobci starých

Niení

i

nových

bohatství stalo se tak za války

lodí.

výhradným

cílem všech stát. Celá moderní technika postave-

na výhradn do služeb jediné myšlenky: nutiti

odprce zniením

se moci. Sta miliard

státm 324

se

takto

niiti.

Pi-

jeho bohatství ku vzdání

statk náležejících válícím nejrafinovanjším

systematicky

zpsobem nií

a nkolikaleté niení statk, které

se ani za desetiletí nenahradí,

má

cíl

rozhodnouti

mocenský zápas kapitalist. Co mlo býti požehnáním lidstva, kulturní pokrok ve vynálezech a vdeckém badání spoívající, stalo se mu osudným, jelikož tento lidský duch a tvrí síla zotroený byly kapitalismem a militarismem. Myšlení a snažení nejširších vrstev a nejlepších lidí každého ná-

roda v

dob ped

válkou bylo obráceno

man

jen

na výrobu vražedných nástroj a na pípravu váleného pekla dnešního, V první platí to o snažení a myšlení technik, chemik, inženýr

ad

všech národ. Jak

si

vysvtliti toto slepé sloužení

techniky kapitalismu, tuto naši hroznou vinu na

válce?

Nás jako techniky týká

se tato otázka potud, že

v dnešní organisací hospodáství váleného, stejn jako

ped

významné,

válkou, zaujímáme vtšinou místo velice

a

nepomrn

s

významem

tímto ho-

norované a oceované. Vedle neukojitelného hladu podnikatele po milionech a mezi miliony neukojiteln hladovjících,

k pedasné gmrti odsouzených dlník, na rozmnožení kapitálu a na »vítzství národ« pracujících, stojíme my jako zvláštní tída, vtšinou nemajetných, se kterými stávající hospodáský ád stejn macešsky jedná jako s dlníkem prmyslovým. Jsme ve vtšin chudí vzdlanci, pvodem z dlnických a stedních, málokdy z majetných

kruh mšanských

a selských, naše práce jest na-

ším jediným majetkem, kterou nás nutí trh práce,

nositi

nejvíce nabízejícímu získávati svého živobytí. jíce

na

jsme nuceni prodejem duševní práce

ve svých vdomostech jediný nechránný

Masvj 325

majetek, vidíme, že nabídka naší práce následkem

vdom ství

za tím cílem v pebytku zakládaného škol-

hrzným zpscbem perostla Úednická místa byla ped válkou tou

stedního,

ptávku.

po-

m-

rou peplnna, že se Jich ekatelé vzájemn tísnili v zápase o chleba, zápase, nabývajícím asto nejšerednjších a nejkrutjších forem. Následkem vyšší

citové

pociují píslušníci našeho

intensity

stavu tím hloubji svoji bídu a náš s

podnikateli

umožuje nám

tsnjší styk

nespouštti

obraz své lesklé bídy, takže nosti nás

vdomi

nikdy neopustí. Životní

lismu cení

mysli

s

nho

obraz blahobytu jejich a stavti vedle

stále

nespravedl-

filosofie kapita-

daleko více innosti tch, kteí pomá-

si

mu jmní rozhazovati, nežli tch, kteí každou myšlenku ve dne v noci vnují hospodaení s nahromadným a jimi vyzískaným majetkem. Proto prmrný jezdík ve stájích prmyslníkových, jeho šofér, ba i pomocnice jeho kuchaky nemnila by s inženýrem, který výsledky dvanáctihají

letého

studia

dárce«, ba

postavil

do služeb svého »chlebo-

mnohý úedník prmyslový ani psík svého šéfa nemže bez

byt luxusních

blahozávisti

sledovati.

Pedsudky spoleenské pedpisují nám zpsob života,

který,

aniž

by byl hygienicky cennjším,

zp-

vyžaduje daleko vtších obtí finanních než

sob života dlníkova a následkem toho blahobyt

v této

mnou

tíd

lidské je

výjimkou a

za pokoení, karakterová

je nej

ast

mrzaení

kání se samosprávy vlastní osobnosti, které

dobe

založené

lidi

326

tídních

od-

a odíje

pro

tžší bídou, než hlad a hmot-

né strádání. Sociální nejednotnost dle odlišných

ji

kategorií

píjm

oste na

znemožovala

od dlníctva každou úinnou organísaci úednickou, nedostatek jednotného názoru na svt byl rozdíl

pvodcem nepekonatelného

fatalismu.

Šastnou výjimkou v adách naších, pravých pári spolenosti, Jest generace synk, kteí byli opatrní ve volb svých rodi, podnikatel prmyslových; generace, která jako po dobe mazaných kolejích vklouzne po krátkých studiích nebo i bez nich do bezpené životní formy, pro a jím podobné pipravené a vyježdné, která jest peliv pro tyto píliš etné nemyslící lidi udržována, aby svojí mechanicky bezpenou podstatou ušetila jím ve-

n

škerá duševní, neku-lí tlesná utrpení a strádání a dovedla je k vedoucím

místm

»silných osob-

podnikatel prmyslových. jedinci udávají ion ve studentském

ností« budoucích Žel, že tito

život a urují svým názorem na svt a vlivem svých penz vtšinu spolkového života studentského, který není ani trochu demokratický a dalek,

aby pipravoval na obrovské

sociální úkoly, které

technika v praksi oekávají, na velikou vinu a její

odinní. Budoucí technický úedník, kterým se vtšina naších technik stane, který stojí v povzdálí této

formy,

prosté

všech

katastrof,

která zodpovídá

svým representantm veškeré životní otázky k úplné spokojenosti a zcela radostn a hladce, nepipustí, že by tolikerému vlastnímu jeho a cizímu utrpení lidskému a jeho neukojeným touhám nemohlo býti úelr eleno. Nikoliv ovšem njakým veselým spoleenským klubem, prmrným studentským spolkem nebo dobroinným plesem. Poznav, že státní škola

pi

vší

akademické svobod

vyuování brání svým

žákm

pistupovati blíže za

Z77

hospodáského

kulisy

skutenou

poznati

života,

podstatu budoucího jich zamstnání, táže škole nepozná

technik na vysoké

se,

pro

katedry ani

s

podstaty své vlastní otázky úednické, ani jiné vý-

znamné otázky

doplnk

svého

sociální,

a musí hledati nezbytný

odborného

vstoupí do prakse,

mimo

díve než

vzdlání,

školu.

Zde pecházím již na pole úkol poválených, které pokud jde o technika a technické školství budou tvoiti obsah zvláštní kapitoly. Zbývá mi pipraviti

si

materiál

tolu, zabývající se

dy,

doklad pro

tuto

druhou kapi-

pevážn odinním

tolikeré bí-

úpravou budoucnosti na základech poznané

viny a chyb dosavadní crganisace výchovy a sociálních

zápas tíd

i

hospodáských rozpor mezi-

národních.

Poznali jsme stav úednické otázky a úednické

tídy, v jakém byla válkou zastižena, snažíce se vysvtliti a omluviti tim

vin

za

ní,

ást velikého podílu na

obrátíme dnes pozornost naši z rozsahu

bhem

obtí, které technik pro tuto válku a pinesl.

vi

Ve

své bezmocnosti

téže

vi kapitalismu zstal

pomohl kapitalismu zorpod ochranou neomezené své moci válené hospodáství, oním pariem, který za nesmírné a nikým nahraditelné služby byl válenými pomry hospodáskými zproletarisován pod úrove dlnictva, jemuž byla jeho organisace alespo rei

militarismu, který

ganisovati

lativní

ochranou proti novým

pánm

hospodáství

národního.

»V dob prmyslového i

rozvoje nabylo

pirozen

válení prmyslového rázu a vítzství na

štích vybojovati musili nejen lidé, ale

míny,

328

i

boji-

tovární ko-

Vdeckost techniky váleného nisace vynucuje

sob

pozornost každého, kdo chce

uvažovati o moderní technice, ností,

ano píbuzností

s

již

i

pr-

života.

tudíž nikoho, že zmobílis ovávši ve-

škeré branné síly své v lidech lisovali

tou svojí podob-

technickou organisací

myslu a celého hospodáského

Nepekvapí

stroje a její orga-

erné

otroky

i

prmyslu

zvíatech, zmobi-

a

s

nimi spolu,

—

stejn v majetku kapitalismu stojící, jich tvrce techniky. Válka jako zápas technik atechn i k obou válících skupin je výsledkem této hluboké píbuznosti a jednotnosti mezi hospodáskou a

válenou

stvím a

vod

technikou,

pedváleným,

mezi

váleným hospodápoátku mých vý-

jak na

vylíeno.

Abychom

toto

celé názornosti

pounou

hospodáství válené poznali v

píkladu, dovolte mi vyprávti vám

kapitolu, dnes

již

historickou, ze zákuUsí

píprav válené organisace našeho vdího spojence, která pedvádí nám moderního technika jako Archimeda, hájícího svými vdeckými a technickýsvoji ohroženou a obleženou vlast a

mi znalostmi

která ukazuje rozsah služeb vykonaných techniky

pro válku více než výpoet stroj a nástroj k vraždní techniky všech zemí vymyšlených a postavených ku

Dne

7,

škod

lidskosti,

srpna 1914, ti dny po vypovzení války

Nmecku, dal se ohlásiti u šéfa všeobecného oddlení pruského ministerstva války v Berlín,

Anglií

plukovníka Scheucha, generální editel nejvtší

n-

mecké elektrotechnické firmy A. E. G. pan doktor Walther Rathenau a byl jím druhého veera pijat. Nmecký prmyslový organisátor vyložil návštvou pekvapenému dstojníkovi

strun

asi toto:

d29

»Pohlédnete-li kolem sebe, vidíte budovy a jich

zaízení, prostedky výživy a ošacení, dopravu a zbrojení a ve všech tchto leznete souástky, které k

pedmtech poteby nanám docházejí v míru

po železných a vodních drahách ze všech krajin zemkoule, aby nám sloužily v našem život. Pohlédnete-li na tuto mapu Evropy a na polohu ústedních mocností uprosted ní, zdá se vám, jakoby jakýsi démon hranice

jejich tak byl vytvo-

rovská

bod je ást zemkoule promnna rázem

vanou,

pevn uzavenou

il, že

obsazením nkolika málo

výživa této ástí

tato ob-

v bloko-

a obleženou pevnost, Je-li

zem z 80%

dílem výrobní

síly je-

jího obyvatelstva a nutí-li nás blokáda uskrovniti

není tomu tak

se,

s

ostatními k válení nezbytnými

látkami. Zásoby jejich v zemi se nalézající staí

nkolik

jen na

msíc

a nedostatek

jich,

který je

záhy nevyhnutelný, musí znamenati naše zniení. Co se stalo, pane plukovníku, co lze uiniti, aby

zabránno zardcusení Nmecka z nedostatku válených nezbytností ?« Zájem ministerstva války byl probuzen. Plukovník doznal, že nebylo dosud mnoho uinno. Již píštího dne pozván dr, Rathenau k ministru Fal-

bylo

surovin pro výrobu

kenhaynovi k soukrom.é audienci, která trvala po celé dopoledne.

pokojoval

nmeckého

bylo vnuceno

V

Výsledkem

této

porady byla

or-

založená k rozešení úkolu, který zne-

ganisace,

její

technika, a

jemu samotnému

založení a vedení.

nkolika dnech sedl

v ministerstvu války

jako

již

Walther Rathenau

dobrovolný pracovník

v oddlení pro válené suroviny, Kriegs-RohstoffAbteilung nebo pípadnou znakou KRA zvaném, spolu

330

s

pensionovaným plukovníkem, representu-

Jícím

vojenskou výkonnou moc vedle zkušeností

syna nejvtšího organisátora moderního

nmecké-

AEG,

ho prmyslu a zakladatele

Ve tyech malých pokojích poalo vpolcu srpna 1914 svojí innost oddlení, které koncem téhož již samo celou jednu stranu celé Hedemannovy ulice a v píštím roce druhou. Úkolem oddlení bylo dle Rathenaua »umiti celý nmecký

roku zabralo

prmysl služebným obrátiti je

mu

vnutiti

válce,

veškeré

vli, probuditi

síly

v

nm

jednotnou

spoívající a

výhradn k obran zemš«.

Nemžeme

se

dnes ješt zabývati podrobnostmi

úkol. Koho zajímají neRathenauem pekonané, nalezne je v

této organisace a jejích

malé obtíže

pednáškách

spolu

jeho,

lichotivými

s

ními ministr a kanclée, jichž se práci dostalo.

Pi

mu

vysvde-

za tuto

posuzování všech tchto

ckých výkon, musím

to

obí

nme-

nezbytn podotknouti,

jsem veden nutnou objektivní snahou referenta,

vyzvdajícího prozatím bez morálního hodnocení výkon jako takový a jeho význam jen jako innosti

individuality technické*

Postup práce Rathe-

nauovy postaí mi proto karakterisovati tímto úryvkem: »Tázal jsem se,« vypravuje organisátor, »na smrodatném míst, zda možno získati statistiku všech v zemi nahromadných nezbytných surovin« (ku zjištní doby, po kterou možno na tyto zásoby poítati), »Ano, Asi za 6 msíc lze tuto sta-

»A budu-li

tistiku sestaviti, «

za 14 dní?« »To a

ml

Jsem

ji

jí

nemožno !«

Je

za

14

dní,«

nutn potebovati »Miisil jsem

koní

autor

ji

míti

orga-

nisace.

Viz poznámku z

r.

1918 na konci pednášky,

331

U

vtšiny k válce nezbytných surovin nestaila

pozdji

tehdejších,

dle

had

znan

pekroených

Q.d-

spoteby, zásoba ani na rok, S vylouením

potravin a tekutých paliv náležely do skupiny vá-

lených surovin veškeré k válce nezbytné zemí zajištna a tch bylo zprvu dostoupily

látky,

vbec nebo v dostatené míe

výroba není

jichž

potu jednoho

asi tucet,

pozdji

sta.

Šlo o zabavení a o vynucení vlády nad pohy-

bem zjištných zásob

vylouení jich z výroby nepotebných nebo vedlejších pedmt poteby. Nejen zjištné zásoby surovin a jich poloprcdukt musily býti ovládány,

pepychových a k

ale

a

válce

výroba dalších a nahrazujících založena v

býti

pomrech

stoucími požadavky války,

je látek

musila

rostoucích spolu s ro-

K

ovládnutí nesetných

obtíží bylo teba souinnosti nesetných úad a prmyslových závod, které bylo nutno díve pro úpln nepochopitelný jim problém získati, ano musilo býti díve i samotnému íšskému snmu vyloženo, že v tomto oddleni rozhoduje se o vítzství

i

porážce

Nmecka

a že vyžaduje nejvážnjší

podpory zákonodárc.

Denn

musila býti nalezena a zapracována

ada

nových, vhodných spolupracovník, aby bylo mož-

no ovládnouti veškerý rostoucí úkol oddlení

KRA.

Výroba, prodej, zpracování, transport a veškeré

zmny liard

zabavených surovin

ízeny

zem

v

cen mnoha

mi-

z tohoto centra, které stežilo bázliv,

nevymkl zbyten služb Zabavením surovin celé prmyslových závod bylo jim zabránno pokraovati v obvyklé výrob mírových pedmt, na aby

se

ani

gram

válené. Ale nejen

jich

to.

ad

které byly zaízeny, musil býti tedy v téže chvíli

33Z

pemnn pedmt

každý ten závod na výrobu válených a stále v rozsahu jemu a válce poteb-

ném zaopatován

prací, dodávkami,

objednávkami

novými surovinami, novými methodami pracovi lidmi. Byla to zvlášt pro prmysl chemický, metalurgický a textilní strašlivá zatži

ními, stroji

msíce veškerý nmecký prmysl, odkázaný na válené suroviny, pemnn v prmysl zamstnávající se výhradn válenými kávací zkouška. Za dva

dodávkami, válené hospodáství zavedeno s celou válenou organisací výroby a zásobování surovizvlášt k tomu založených spoleností nami v v pravém slova smyslu státn socialistických a pi tom v hojné míe samosprávných a pi všem do-

ad

zoru

úedním

a vojenském

soukrom

kapitalisti-

ckých. Spolenosti ty jsou akciové, mají svoji do-

zorí radu, vyplácejí dividendy a pece jsou pi svém významu pro všeobecnost nuceny dáti si líbiti nejširší

kontrolu

úední rzných

komisí,

široké

omezeni svých soukromých zájm i nezájm. Jsou to pechodné formy mezi starou akciovou spoleností kapitalistickou, svobodn hospodaící a úedními organisacemi pro všeobecné blaho založenými a jako takové budou míti v budoucnosti, kdy soukromé hospodáství musí býti stále více pronikáno veejnými zájmy, nemalý význam. Že tato ceU organisace nebyla nikterak snadným úkolem, zvlášt pokud šlo o to pesvditi všemocné pány kapitalisty o nezbytnosti tchto svobodu jich omezujících socialistických reforem, leží na bíledni a Rathenau ví o tom mnohé zajímavé detaily vyprávti, které naplují nadjí, že poválený perod hospodáských forem byl tmito prkopnickými pokusy válenými znan usnadnn.

J33

Každý týden pinesl

založení nových

válených

spoleností pro kovy, chemikálie, jutu, vlnu, kau-

uk,

bavlnu, kži, len, pízi,

žádaly

sob

vyjednávání

níky, jmenování

vdích

žín

atd, a

prmyslníky

s

všechny

a obchod-

osob, založení jich pra-

covní organisace v intencích celku oddlení, které

nejvtší hospodáskou organisaci, jaká

se tak stalo

kdy na svt uvedena byla v život technickými methodami organisanimi. Nejdležitjším problémem spolenosti byla dusíková politika. Jak jsem podrobn jinde vyložil, jest nejhlavnjší souástkou všech taskavin, jako základu nejdležitjších válených stroj; stelných zbraní, dusík. Až do války byl ledek nejhlavnjší dusíkatou

výhradn ze zámoí pocházející, tém výhradným pramenem výroby taskavin. Na poátku války bylo v Nmecku dosti znané množsurovinou, látka

ství ledku,

S

jistotou bylo více

než polovina tohoto

množství ješt oekávána v Ostende a v Antverpách, jeden z nejdležitjších bytí

tchto míst!

staila

Pi poátením odhadu spoteby na trnáct msíc.

rozmr

do

spoteba dusíku války pro

rychlého do-

zjištná zásoba

celá

Jakmile ale válka na šíiti se

dvod

a

východ

hrozila vrsti a roz-

války na západ, zvtšila se byl

Nmce: Jak

tu

nejstrašnjší

problém

potebu dusíku? v anglickém parlament ve uhraditi

Nedávno vyslovil veejné schzi Sir W. Pearce bezvýhradný názor,

že bez

výkcn

chemického prmyslu

nme-

ckého v oboru dusíkové výroby bylo by musilo

N-

mecko v nejkratší dob se vzdáti. Tebaže toto vysvdení, dané chemickému prmyslu nmecké-

mu 334

a v prvé

ad

jeho

chemikm

s

nepátelské

strany, bylo

Hst potlaeno,

denních

zprávách

censurou v parlamentních netajil se

odbrný

tisk an-

názorem nikterak. Profesor chemie na padovské universit, slavný italský uenec Bruni, prohlásil na pednášce v Milán, že petrvá-li Nmecko vítzn svtovou válsvým chemikm. ku, bude to vditi v prvé Bez zázrak, které tito chemici inili, bylo by muglický starým tímto

ad

silo

Nmecko

kapitulovati.

zbývá než po válce

k

Ostatním

národm

nmeckou vdu

ne-

napodovaíi,

teba spojení prmyslník, uenc, oba vlád, praví italský uenec. Dnes víme, že v Nmecku ped válkou v rozm-

emuž

je

an

inny

pokusy o výrobu slouenin dusíkových z nevyerpatelných záZvlášt prmysl sob volného vzdušného dusíku. barváský sledoval horliv svoji vlastní dusíkovou rech ne zcela nepatrných

jak jsem

politiku,

podrobn

pilné

zmínném

vylíil ve

Námahy

lánku (Technická kultura). na poátku války vystupovány do šílených tém rozmr, mly-li býti milionové armády Nmecka a jeho spojenc zásobovány dostaten stelivem pro pchotu dlostelectvo.

tyto musily

býti

i

Paížský profesor Camille Matignon pednášel v oboru dusíkové otázky « dne

»o nám.ahách 19.

tiers,

že

Nmx

bezna 1916 v I

v

této

Conservatoire des Arts et

chemický prmysl

mocnosti

ped

Mé-

pednášce nepokryt bylo doznáno,

nmecký

úplnou porážkou.

uchránil

Kdyby

ústední

válka vy-

pukla za tchže okolností o nkolik let díve, byla by blokáda Nmecka, které nemlo vypracovány nové methody k výrob dusíku ze vzduchu, za krátký as skonila jeho úplným zardousením. Profesor Matignon doznává ve své pednášce, že

335

žádný

jiný národ nebyl

by za podobných podmínek

úpln bez prmysl nmecký byl

tak rychle rozešil otázku, jak se obejíti

ilského ledku,

usmrnn aplikaci

nebo

v prvé

celý

ad za otázkami, které usnadují

technických methcd na znieni

odprc

svého svtového panstvi.

Rathenau vypráví, že to bylo tžké dopoledne nho, když pedložil zástupci ministerstva války v úvahu dležitou otázku dusíku a jeho uhrazení, a když prosil souasn o dovolení dáti ihned postaviti nejvtší poet nových chemických továren, jaký nmetí chemici budou moci uvésti a pro

udržeti v chodu.

Ministr války, excelence von Wendel, dal okamži-

t

povolení k vyjednávání

s

chemickým. Díve než mohl tohoto

nmeckým prmyslem dáti

Rathenau

prmyslu podepsanou smlouvu

vdcm

správce íš-

ského pokladu do ruky, musily býti továrny na du-

pod stechou. Bylo

sík

to

o vánocích

roba dusiku stala se prvni výrobou

r,

1914.

Vý-

nmeckého pr-

myslu, nejvtší svtový problém byl rozešen, nej-

vtší technickým umním zdolatelné nebezpeí války bylo zažehnáno vinou nmeckých chemik. Elektrický proud jest kouzelným proutkem tohoto prmyslu, který nutí prvek, jehož nejvýznanjší vlastností jest jeho nepátelství a nesluitel-

—

nost

s

jinými prvky, aby se

slíkem nebo vodíkem.

pece

Nmecký

jen slouil

dstojníka Siemense, elektrické dynamo, ní

s

je

základ-

podmínkou rozešení dusíkového problému,

mecký prmysl

elektrotechnický,

organisaního ducha starého

i

ky-

vynález pruského

dílo

n-

geniálního

mladého Rathenaua,

mohl v takových rozmrech, jakých toho vyžadovala

336

nmecká válená

politika, pokusiti se spolu s

—

excelence Fischer a chemickým prmyslem ný rada Haber, dva velikáni technické chemie

politiky dusíkové

prmyslové ešení

n-

vdecká

mecké, musí zde býti jmenováni, jejichž studie umožnila teprve

taj-

praktické

— o tento nejdležitjší válený

úkol naši doby.

Nejvtší továrna na dusík na svt postavena tu mezi jinými v Sasku, která je zásobena proudem elektrické

vlastní

centrály,

spalující

hndouhelné

doly v širokém okruhu kolem Bitteríeldu. Uhlí této

doby pro svoji méncennost užípokud bylo síry prosté. Jinak nebylo ani schopno transportu a užíváno pouze nkterými místními prmyslovými závody, zvlášt kepánve bylo do

váno k výrob

té

briket,

ramickými, zpracujícími hlínu pokrývající uhlí na roury a p. Základem výroby proudu

mén

uinno

toto

cenné uhlí v množství jedné miliardy hekto-

litr, které

následkem hospodárných prostedk do-

pravních a nejdokonalejšího spalování v centrále se

120,000 šího

KW

umožuje výrobu levnj-

výkonnosti

proudu než v cizin skytají hydrocentrály.

Uprosted

kraje,

do

té

doby pustého a

postavena tato centrála, aby mohlo uhlí

l

dopravováno do parních kotl,

býti

Golpa vytvoeno tak technik s rychlostí

živé

U

msto uhlokop

mst

tichého,

pímo

z do-

vesniky a elektro-

kalifornských zlatokop.

Celá doba, za kterou podnik vyrostl v tomto ztra-

ceném nu

r.

stech,

kraji, jest

tém neuviteln krátká. V bez-

u Gclpy borový lesík v tchže míkde koncem téhož roku stála již eUktrická

1915

centrála.

stál

Dne

15,

prosince proudil

jíž

vedením

elektrický proud do jedné ze vzdálených továren

na dusík, náležejících k centrále, kterou postavila dle 22

plán místopedsedy K,

R. A, a spolupracov-

337

nika Rathenauova, nejvtší autority v oboru elektrických centrál prof, dra Jiího Klingenberga, Allgemeine Elektrizitáts-Gesellschaft v BerLn, Roní výroba proudu v této centrále iní 800 mi-

lion kilovatových hodin. Tento proud by úpln dostail k zásobování celého velikého Berlína k jeho osvtlování, prmyslovému pohonu všech jehD továren a k pohánní všech jeho pozemních, podzemních i nadzemních elektrických drah, V této jediné elektrické centrále vyrábí se dvakrát tolik elektri-

ckého proudu jako ve všech veejných

soukromých

i

elektrárnách celého Berlína.

Centrála golpská spálí

Kdyby

denn

vagón

700

uhlí.

byla doprava tchcto paliva nezbytná vlaky,

denn

vlak uhelných, což s návratem prázdných vlak do dol zramenalo by

bylo by teba

dkladn páry

dje

dvaceti

zatíženou stední železniní tra. Výroba se

ve 64 kotlích,

od tchto kotl a každý tento komín soký

jeho otvor u vrcholu

a

musilo by ticet s

muž

každý

z nichž

Devt komín

500 m-* topné plechy.

má

odvádí je

100

má kou

m

vy-

svtlost 5 m, Dnle

obstoupiti komín,

aby

objali

rczepiatýma rukama tuto obrovskou stavbu.

Osm

dynam vyrábí prcud parou tchto 64 silou 190.000 koských sil. Veškeré slavné

turbinových

kotl a

centrály na

vodopádu niagarském neskytají dvoj-

násobného množství proudu

této

jedné jcentrály.

Rathenau pracoval pro závod, jehož editelem,

nemén svdomit

i

je

generálním

v ministerstvu vál-

A, E, G. turbodynama na (pro Elektro-Nitrum A. G.), dále do

ky. Pro továrny na výrobu dusíku stavla dle

výroní zprávy za

22.000 *

33S

V

KWA

r,

1917

tyi

cukrovarech bývají kotle topné plochy 200 m*.

KWA,

Slezska turbodynama o 21.000 westfálské

dv

továrny

pro rýnsko-

KWA,

skpiny po 50,000

KWA

a dva turjeden kondensátor na 60.000 bogenerátory s kcndensací na 14.000 KWA. Veškeré tyto stroje pedí rozmry nejvtší výkony ped-

válené a znamenají ve stavb krok.

Z

centrál rozhodný po-

každé golpské turbiny vychází tolik proudu

jako z nejvtších centrál berlínských

s

celou

a-

Proud ten transformuje se na vysoké naptí 80.000 volt a jde do chemických továren pespolním vedením 25 km dlouhým. Strojovna zaujímá pes 200 m'"^ a nevešla by se na žádné berlínské stavební místo vnitního msta. Kdyby byly místo turbin parní stroje pístové, bylo by k strojovsamotné teba budovy 1 km dlouhé. Kondensátodou

turbin.

n

ry chladí se

proudem vody, kterou opt chladí

sprchových vží, každá 35 za hodinu 41.000

m

11

vysoká a všemi proudí

m^ vody, což

je

množství stední

eky. Kolem centrály vznikla rychle osada dlnických a úednických domk, jichž bylo koncem r. 1916

již

dv

st.

Tento obrázek

má

sloužiti

jako ukázka

válkou zmcbilisGvaných

nmeckých technik

ném oboru zásobování

vojska

výkon v

jed

stelivem. Podobné

továrny vznikaly a pracují dnes na všech stranách

íše

nmecké

rychlcstí,

i

u nás, a zatím co rostly bájenou z frcnt zprávy o dvoj-, troj- a

picházely

mnohonásobn rostoucí spoteb, oné pedem Rathenauem zkalkulované. Zvlášt haliský prlom vyžádal takové spousty taskavin, že dva nebo ti

msíce opoždní v

založení první dusíkové továrny

bylo by znamenalo v této

dob práv

erpání všech zásob pohotových,

katastrofu, vy-

proti

nimž

p-

vodní zjištná zásoba byla nepatrný zlomek,

339

Ale i ti nás možno až do nejnovjší doby sledovzrst dusíkového prmyslu z prostedk a za podpory ministerstva války. Pokud jde z dostupných mi zpráv, vznikly vedle starých, v prvním lánku jmenovaných závcd dalmatských a blumauských, na vodopádu Drávy ve Štyrsku závody vati

Osterreichische Stickstoffwerke Aktiengesellschaft,

Tatáž spolenost projektuje nové závody na Klad-

n. Financována íšsko-nmeckým

a

uherským ka-

pramen plyn k výrob vzdušného echách založila tetí skupi-

pitálem, chce jiná spolenost využitkovati

sedmihradských zemních dusíku.

Ve Falknov v

na pod vedením rakouského spolku pro chemickou a

metalurgickou

sík,

produkci

továrnu

která ku konci minulého roku

chodu a která v

dob

výrob dusíku na

války

stelivo,

na vápncdu-

mla

býti již v

pirozen také slouží k I o eské spolenosti

sídlem na Mladoboleslavsku bylo psáno, ale

se

bližšího nebylo

mi

ky dusíkové

lze

zjistiti.

ponkud

obšírnji ešením otáz-

ásten proto,

že jsem chtl doplniti

Zabýval jsem se

údaje z tohoto oboru ve^ jmenovaném lánku »Dusík a válka«

podané novými daíy,

ale také prcto,

že v tomto oboru jest vykonané úsilí nejplodnjším

vzhledem k budoucnosti poválené a tedy není

ceným úpln

lidský

dmysl

ani obnosy,

ztra-

vnované

na založení továren a tím urychlený vývoj

jejich.

Ukázal jsem na prvoadou dležitost dusíku pro ži^ vot lidstva v míru, jako souástky nejnezbytnjších

prmyslu dusímimoádných pomr vá-

hnojiv polního hospodáství. Rozsah

kového, jak vyrostl za

lených, zaruuje

nám po

nivšími se centrálami tohoto

340

prvoadou zemdlství uvol-

válce nejen

možnost elektrisace prmyslu

i

prmyslu,

ale

i

úplnou

od Icdkových ložisek amerických, hrozících vyerpáním, a bude míti tudíž velký význam národohospodáský nejen v tomto odstranní naší neodvislost

poplatnosti cizin za ledek, ale

i

za zvýšený výnos

budeme mu mocí býti vdní, nebo dovolí znané rozšíení umlého hnojení látkami dnes pro niení nepátelských vojsk vyrábrostlinné produkce

nými. Mravní neutralita technického pokroku, kte-

vlí

rý není ízen silnou mravní

lidskou, je zde více

než názorn doložena a jedin tato možnost pování lepšího píští tohoto prmyslu a dává sílu zamstnávati se tak podrobn

antici-

jeho cíl jeho roz-

vojem a nebýti zdeptán myšlenkami na úel. Podobn potšitelným zjevem zstane rozvoj bezdrá" tové telegrafie, který vlivem války nastal a který

dovoluje válícím

lenou

politiku

státm

významné,

obstarávati dnes, pro vá-

pímé

zpravodajství

s ci-

zinou a který po válce dovolí nejrozšíenjšího sou-

kromého používání,

V

íjnu

r,

1916 bylo na p, vy-

mnno

z

30

jiskrových telegrafovaných slov.

tisíc

Nmecka

se

všemi americkými stanicemi

Je samozejmo, že není

prmyslem dusíkovým

daleko vyerpán rozsah váleného prmyslu. Vý-

roba taskavin z výhodného dusíku, výroba

kov

pro zhotovení nejrznjších stel a stelných zbraní,

výroba tchto stel v

prmyslového válení,

dob

moderního strojního

výrobky váleného prmyslu, textilnictví a ohromný lodní prmysl, výroba vyživovacích a léivých látek, kdo by dovedl jen vypoítati obory, v nichž stále rychleji niící

tolikerého

ve všech mcbiliscván

prmysl

se stroji, dlníky, ú-

edníky techniky. Úkolem tohoto letmého pehledu výkon i

techni-

k a chemik nmeckých a rakouských v mobiliso341

váném prmyslu váleném bylo podtrhnouti význam prbh a výsledek války. teme asto

jejich pro

pochvalná uznání

výkon vcjenských a výkon žezízenc s nejvyšších míst,

lezniních a dcpravních

ale neslyšíme nikdy ve veejnosti vyzvednouti vý-

kony prvoadé, jaké zaznamenávají mici

vdeckým badáním

naní,

Nmecko

a crganisací

technici a che-

výroby zamst-

poznalo záhy v^ýznam technického

zem

hospodáský rozvoj její. Je dnes pozd na základech válených výkon našich inženýr žádati vtší váhu kladenou vládními kruhy na reformu technického studia. To školství pro

brannou

musí

státi

se

sice

sílu

s

celou

a pro

drazností,

musí býti

pipomenuta tato innost, ale k podtržení poteby reforem, smujících k uzpsobení technika pro daleko významnjší úkoly míru a hospodáství poválenéhc,

s

jeho titanským.i úkoly hojeni vále-

ných škod a zhoub. V tomto smru technikem po válce a jeho k

to-

mu potebným rozšíeným vzdláním chci se zabývati V druhé pednášce. Pro nás samotné má vylíení úasti technika ve válce a rozsah

té

úasti

dodává odvahy k zajištní krvavém, ale nemén obtížném zápolení, které eká svt po válce. Prvoadé místo technika na vin i vítzství v ješt

si

i

ten význam, že

úasti

této

i

válce

na

mén

bylo

sice

mnou podtrženo ped

techniky

ne pro pouhou chloubu, ale pro dodání odvahy k

požadování prvoadého podílu na vítzství ve veliké svtové revoluci, která byla svtovou válkou za-

dkaOdvaha k této práci se zmenšuje zem zde podaným o možnosti zasažení technika do

hájena.

toho boje

342

i

pímo

z nejvlastnjšího povoláni.

(Poznámka

z

íjna

1918.)

Božský poádek svta .ského vojska,

na bajonetech pruslávcu Bísmarckových

stál

ovnených

teba lidského poádku svta, a tu musíl se odiniti Sedan, Dje se v tchto dnech v nejbližší blízkosti tohoto »Koscva pole« evropského lidství. Lidský poádek nebude dále státi na

vítzství. Bylo

teba proto základy poádku bo-

bajonetech, a bylo

žího

úpln

vykoeniti.

To

se

dje

soubojem, gra-

Jist hodn radikální technika- Dohoda za podpory amerického prmyslu a vdy vyhání v tchto dnech Nmce z Francie, a tím božský poádek z Evropy, Jde to tžce. Churchill, anglický ministr munice chlubil se v

náty a jedovatými

plyny.

Glasgov, že Angliané za 15 dní

denn

vystelili poslední

dobou

více než 10,000 tun granát.

K

tomu granáty francouzské, nmecké, a máme obraz porodu lidského gické a poádku svtového a techniku léení národa, vychovaného ve víe ve vyvolenost Bohem. Pimysleme si ke každému tomu granátu práci, vykonanou na jeho zhotovení: od rudy a uhlí a chemikálií k zhotovení jeho nápln až k jeho dovezení na frontu, práci mozk a rukou žen a dtí v prmyslu anglickém zamstnaných, a máme obraz techniky lidského pokroku v dob technické kultury, netušený obraz lidské práce niivé a tvoivé. Nezapcm.ínám nikterak utrpení všech lidských jeamerické,- italské,

—

dinc na obou

bel-

stranách tohoto svtem, se valícího

nerací,

sob vdom zodpovdnosti píštích gejichž svoboda má se vynoiti z tohoto moe

krve a

slzí.

pekla, jsem

Ale dnes mi jde jen o tu práci dlníty pyramidy smrto-

k a technik, ze které vyrostly

343

nosných stel, jimiž

má

býti

rozboena pyramida

bajonet, o zodpovdnost za tu práci nutnou k zavedení lidského svtového ádu, prácí rukou lidskou vykonanou. Tentýž anglický muniní ministr

snmovn

podal nedávno dolní

zprávu o krocích

plynm,

jimiž se

brání na svém ústupu z tohoto svta náš

nmecký

podniknutých proti

Bh,

jedovatým

zanechávaje za sebou poušt a puch otrav-

ný, dráždící k slzám a kýchání.

Úast nmeckých chemik na poáteních úspnmeckého váleného tažení pokládali Angli-

ších

ané právem

za barbarské zneužití chemie, které

znemožuje umravnnému

píšt nmecké chemiky

lidstvu

za slušné

pokládati pro lidi.

Nmecký

císa blahopál berlínské chemické spolenosti k výkonm chemik, kteí pispli takovou mrou k ochran své vlasti. Vidíme u Rathenaua, že toto blahopání technikm bylo zasloužené. Blahopání to pibíjí anglický tisk pro vždy »k tíži« nmeckým

chemikm

a chce je za to potrestati, že

ostatní badatelé, specieln anglití a

si

jich

dohodoví che-

mici nebudou vážiti, zapomínaje jich zásluh o zni-

ení Nmecka. Churchil vykládal pece, že nynjší vedení války

vdeckým vymoženostem anglických cheplyn usm.rcujících a k slzám nutících podailo se Britm usmrtiti více Nmc, nežli zemelo Anglian vlivem nmeckého

pináší

mik

i

nejvtší úspchy. Užitím

barbarského vynálezu, Neblahopál Churchil anglickým

chemikm jedin

zneužití chemie, proti

k úspchu obrany proti

nmeckým plynm,

ale

i

k

pekonání užívání toho dodáním plyn vlastním armádám, které jist zaruují slávu chemikm anglickým, míme-lí jich výkony nezbytností ochrany 344

lidstva proti

barbarskému svtovému poádku, í»nástroji« a zásluhou o zavedení

zenému božími

ád

demokratických,

jichž

tmito

plyny

do-

sáhneme.

V

» Journal

of

Washington Academy

the

Sciences « podal major S.

I.

M. Auld, len

of

anglické

vojenské misse bližší podrobnosti o barbarských prostedcích, které

nmetí

chemici nabídli vlasti

k obran a k dobytí svtí, vyvoleným božím národem nmeckým, V dubnu r. 1915 poali Nmci používati chloru komprimovaného v bombách. Díky pekvapujícímu faktoru ml plyn zhoubný úinek. Jelikož ale zavedeny ihned plynové masky, pohlcující jedovatý plyn, neml pozdji ani chlor ani další vynálezy toho významu. Nastal zápas nových plyn s novými plynovými maskami. Poznání nepátelského plynu pedpokládal vynález ochranné vložky v masce, nápln, plyn ten pohlcující. A tak mohli chemici nepátel

jen masky, ale fosgen,

i

Nmecka

hexamethylentramin,

xylylbromid, nebo na neviditelný

dodávati ne-

plyn v každém složení,

Somm

k r.

slzám

již

1916 používaný,

psobící

trichlormethylchlorformiat,

zhoubn na

a

dráždící

plíce.

A tak bylo vynálezcovou zásluhou

a

souasn

vi-

nou, že naplnil první granáty mcnochlormethyl-

chlorformiatem, aby jimi uvedl anglickou

pchotu

ve zmatek, že užil k tomu dichlordiethylsulfidu ili

hoiného

z

plynu, aby jimi zasypal posice Francou-

u Ypr,

A

to

byla

nápl k slzám

dráždícího

fenylkarbylaminchloridu nebo ke kýchání nutícího difenylchlororsinu,

vždy první »nechcípnuvší« gra-

nát putoval do anglické laboratoe, aby rozborem

zjištn jeho obsah a aby byl ihned

vyrábn v

an-

345

Nmcm k užívání. Re-

glických továrnách a dáván ferát

znam

v Chemických dvaceti

listech

(.

1918) uvádí se-

8.

Nmci

tkavých slouenin

používa-

ných a dává chemikm obou válících skupin možnost ukoniti válku v laboratoích vynálezem ply-

nu bezbarvého, bez zápachu, neviditelného a prudce jedovatého.

Referát erpá z anglického, výše jmenovaného pramene a uvádí pesné chemické formulky všech

onch

barbarských slouenin. Toto prozrazení

ta-

nmeckých granát bhem války je zásluhou dohodových chemik, nebo musí nezbytn

jemství

pedcházeti vynálezu masky,

masky vložené a plyn

to

jest

patrony do

ten pohlcující, a není tedy

dnes tajemstvím,

V

deseti

Angliané

tunách granát,

tisících

útk

urychlují

území, jsou jist

Nmc

nmecké

ských« vymožeností

denn jimi

tchto »barbar-

celé tuny všech

i

jimiž

dobytého

z

chemie.

To

je již

ráz

všech tchto vynález, že se dají obrátiti proti tm, kteí jich prvn použili a že zásluha pedskoku je vyvážena vinou za oplatu ve zdokonalené imitaci. Vynálezce nese nejen zásluhy o záchranu své vlasti, ale

i

zásluhy za

nálezy.

A

tím

její

zdolání jeho vlastními vy-

otázka

je

nmeckých chemik

zodpovdnosti a viny

a technik rozešena. Vyná-

lezem sebevražedného, dvojseného

mee

jsou ve-

škery tyto barbarské sloueniny a stroje válené.

Pi

mezinárodnosti

ckého badání, kde

prostedk vdeckého je

nápodobitel

kcnalitelem, vynálezce nese nejen

mrtvé nepátele, ale

i

již

a techni-

obyejn

zdo-

zodpovdnost za

za mrtvé bratry, zabité ne-

pítelem, jemuž slouží vynález rozluštný a zdo-

konalený v laboratoích jeho. Tato samozejmost, 346

pivodná

dlouhým trváním války a mezinárod-

i

ností technické kultury Jest podstatou viny vyná-

lezc váleného prmyslu na obou

tank

Vynálezce

dal model k

stranách.

nmeckým

imita-

cím a pedskok je stejn jeho zásluhou jako zdokonalený tank nmecký jeho vinou.

Nepochopujeme

vdu, která na obran

ani

zdravým lidským rozumem

neuvdomí samozejmost

si

vlasti,

a pracujíc

pracuje plnou parou na jejím

zdolání. Všechna práce pro válku

má

tuto tragi-

ckou vinu obojakosti. Práce nmeckých chemik v onch tisících tunách granát, jimiž vyhánjí Angliané Nmce z

dostateným trestem za nmecké zne-

Francie, jest užití

vdy

a techniky a nebude ani teba opovržení

umravnného obou

stran,

nmeckými

lidstva

chemiky. Chemici

stejn jako technici ve válce engažo-

vaní musí opovrhovati sami sebou, až vystízliví a

poznají,

že

dobra odpovídá

mezinárodnosti

i

mezinárodnost zla technických vymožeností, a že

práv v tom spoívá

jich

mravní

neutralita.

Budou

se musiti pokládati za hlupáky, uváží-lí, že jích

v-

da nestaila ani pochopiti samozejmosti písloví lidového

o hrobai,

sob

kopajícím

jámu.

Jich

služby zvítzivší lidskosti a zásluhy o zvrácení bar-

barského

ádu

na

svt

budou

byly chtné nebo nechtné,

konen

a

žold trcjdohody nebo trojspolku,

stejné,

a

byly konány za

A

demonstrovali

svtu neudržitelnost války v technické kultue nezbytností jejího dlouhého trvání a vysoké ceny jejího rozhodnutí dvojsenou barbarskou zbraní technických vymožeností,

»Zásluhy« technik jsou

kcnec

konc

nmeckých zásluhami

o prohrání války

Nerona

a

Jidáše

347

náboženství a jeho vítzství a všichni války, mají stejný podíl na zodpovdnosti za ráz

o

kesanské

a bojovali pro

nost jist nemalá a tžká, platí-li této války.

ád. Zodpovdvšem barbarstvím

lidský nebo božský

•)(

IX

)(.

TECHNIK PO VÁLCE P

AM ATCE

ESKOSLOVENSKÝCH INŽENÝR PADLÝCH ZA VÁLKY SVTOVÉ

MOTTO »A zatím spása.

v

lidu

Roztržka

s

tkví

lidem

všechna

nemže

naše být

kladena za vinu mládeži. Jak se mla, než vešla do života, domysliti až k lidu?«

F.

M. Dostojevskij:

sMoskevským studentm«.

Knihu,

kterou

vem

i

svatou,

posmváek bibli,

vn slova božího, nete city,

jako se etla po

Heíne nazývá prá-

na nho vanula lovk s tmi polovk stedovký na-

ze které

staletí.

lézal ve svatých knihách

i

dnešní

zodpovdní

všech otá-

vku

zek srdce a rozumu a dlouho do nového

zvlášt u nás, v

byla,

pravd jedinenou pírukou

lid-

ského života ve všech »historických« okamžicích.

lovk

dnešní doby nezajímá se

již tolik

vyvolených božích, nehledá posílení v rech, za to tím více poutá

ho život

lidí

o životy názo-

jich

Bohem opu-

lidí obyejných, slabých. Duše každého prostého lidského jedince je pro

štných, híšných,

nás ve své nenahraditelnosti a jedinenosti daleko

cennjším povzbuzením v »historických« okamžicích,

než svatá písma a životy

Tím

volených.

více

svtc bohem

vy-

pekvapuje, když dnes inže-

ku knize o techpíše o tomto tématu lánek do elné revue literárních úvah a poznámek o umem' a život, dovolává se Zjevení sv, Jana, Svatého písma a svatých knih. Jsem dalek úmyslu poleminýr, mající zaujmouti stanovisko

nické

kultue,

panem inženýrem Madlmayerem. Po-

sovati zde

s

kud jsem

vývody jeho nesouhlasil, odpovdl jsem Dnes chci uvésti jeho názory z ástí

na

s

n tiskem.

jako doklad pro správnost starých svých

nezbytnosti

kteroužto nezbytnost válka jen ve chci s

úkol

ideového prohloubeni

více než já,

vidí v technice,

pvod

souhlasiti.

podobn

války, technika

jako

.lovkem,

se silami

buku,

já,

ba

udlala dle

nho

nmž

Jed-

ze spolenosti lidské jakési nadhovado, v notlivec degeneruje v

o

techniky,

mn posílila, dnes

panem inženýrem v lecems

Pan inženýr

vývod

která není

již

celým

harmonicky rozvinutými a orga351

hisovanýmí. Komunikace a

mravn lovka,

že

tak

nho

seslabily dle

tisk

se

neubrání postupnému

zakrsávání ducha, sešnrovaného kolejnicemi a drá-

— nervy nadhovada — techniky. Technická kul-

ty

dob svtové války pipomíná tomuto moravskému inženýrovi vyprávní písma o babylonské vtura v

v technice Antikrista ze zjevení

vidí

ži,

Jana,

sv.

ducha hrdopyšného rozumu, rozumu bez srdce, duhrub hmotné, moderní civilisace, ducha vše-

cha

mohoucího obchodu a národchcspodáských nutností.

Antikristovými,

ernou

šlých svých

ásten

vývod

magií.

ásten

techniky technikem

ce,

mu

Technické vynálezy a pokroky jsou

Uvádím

zázraky

tuto kritiku

ku podepení pede-

vin na

o technikovi a jeho

vál-

jako ospravedlnní, že chci dnes se za-

bývati technikou

s

tak abstraktní stránky, technikoi^

poválených dob, ideov prohloubenou, a jako kazu, že se toto prohloubení technických

úkol

dstalo

palivou otázkou dne, prvoadou otázkou doby po svtové válce, podmínkou odinní válených škod a zabránní píštích válek. Inženýr Madlmayer nestojí se svými názory sám.

Vídeský

kulturní filosof Karel Kraus hrozí se již dávno zniení svta ernou magií techniky a, hledá-li

mu

moderní eský

vzory života

názor

o život,

lidí

tená knihu, která pedvádí pro nho jedinených a jejich

k tomu ješt

lidí

ist

slovanských,

otevírá knihy Dostojevského,

Pro technika zajímavou a málo známou událostí v život tohoto nejvtšího a nejslavnjšího romanopisce

—

a tím dnes Dostojevský

všeobecn

ván celým svtem a všemi jeho velikány

je

—

uzná-

je jeho

dlouholeté studium na vojenské inženýrské škole.

Dostojevský byl nadpoi-uíkem inženýrského sboru

352

svým bratrem po 6

a studoval spolu se

akademii inženýrských

vd

vojenskoii

let

v Petrohrad, a jen

terární jeho záliby a politické události nedaly

v

setrvati

jehož se

li-

mu

pvodním povolání vojenského inženýra, pes rychlý postup vzdal z dvod zdra-

votních.

Proto

si

vysvtlíme, že v jeho románech vrací se

svtového názoru

stále otázka technické kultury a

lovka uprosted ka, s jakou batující

moderní

eší všichni

civilisace a že je hloub-

proti

sob

a vedle sebe de-

dkazem

hrdinové jeho tyto otázky, jist

prvoadého významu, který jim ruský

autor

pi-

kládal.

Je tedy tím

i

ospravedlnno, hledám-li u Dcsto-

jevského

zodpovdní

na

Dostojevský není

tísní.

druhu jako inženýr i

s

mne ode dávodprcem techniky tcho Madlmayer, On nevylévá lázn otázky, která

díttem, neodsuzuje

civilisaci

i

pro

její

zneužívání.

Vida mravní neuíraliíu techniky, podtrhuje všemož-

n

umravnní význam stoupá s význa-

nezbytnost ideového prchlcubení a

technika, jehož nezbytnost a

mem

techniky v

píše,

že radostí se

moderním život,

mu

jednom dopise

srdce zastavilo, když etl

zprávu o otevení nové železniní

nech

V

dje

a

trati

ruské. »Jer:

Rusko !« volá, nezavrhuje komunikaci a civilisaci v jejích významných úincích pro svoji vlast. V románu »Idiot«, v nmž eší Dcstcjevský nejtžší a nejzamilovanjší myšlenku svoji, stav skuten dokonalého a krásného lovka, ideál lidstva doprosted íé modervA rychleji

se tak

civilisace, z jejíhož

se 23

žije

rozvoje se tšil, je dlouhý roz-

a doprav žekoní srovnáním moderního lovka

hovor o technické kultue, lezniní, který

a

stedovkým lovkem,

civilisaci

jenž

v

dob

velikého

353

hladu oddal se ve svém zoufalství lidojedství, ale

konen

hnán svdomím,

vaje tento

výstedn

šel se udati

volený píklad

s

knzi. Srovná-

lovkem

nej-

modernjší doby páry a železniní dopravy, srovnává rzný stupe pocitu zodpovdnosti v rzných

mhiví

dobách. Toto srovnání pokládá

dv)

(opilý

Lebe-

za rozešení nejvtší hádanky tehdejší a dneš-

doby a proto zde budiž podrobn uvedeno: donutilo zloince, aby pes strach z muidel a popravy nevzal své tajemství (sndl šedesát vyní

Co

krmených mnich!) do hrobu a radji se vydal soudu církevnímu a svtskému, chtje se zodpovídati

ped bohem »Bylo tu

a ped lidmi za své iny, nco mocnjšího než hranice

a

muidla

a než dvanáctiletý zvyk hešiti. Byla tu myšlenka, která byla silnjší než všechno neštstí,

všechny

neúrcdy, utrpení, mor, malomocenství a celé to peklo, které nelze lidstvu snášeti

práv bez oné

po-

vzbuzuj ici, srdce posiluj ici a životni prameny o-

plodujici myšlenky.

»Ukažte mi

nco pcdcbného

v našem století neby bylo tak mocným; musili íci v našem století parolodí, pravím

pravostí a železnic, co

bychom spíše ale v našem století

nepravostí a železnic,

nebo jsem

Ukažte mi myšlenku, která by byla jen z poloviny tak mocnou, jako v onch stoopilý, ale spravedlivý!

letích a která

štvu.

A

by mohla

odvážíte se

býti oporou

konen

tvrditi,

U

dnešnímu

že

prameny

ži-

pcd tcutc »hvzdcu« (jejíž jméno bylo Pelynk viz Zjevení sv. Jana 8 10) v této lidstvo spcutávající síti nejsou seslabeny a zakaleny. Nevota

—

—

naženete mi strachu stvím, se vzácností

ních

354

prostedk.

s

vaším blahobytem a bohat-

hladomor

a

s

rychlostí doprav-

Jest více bohatství, ale

mén

síly,

heni zde té myšlenky všechny spojující, všechno je zpuchelé a prohnilé, všichni jsou prohnilí. Všichni, všichni, všichni

.

Promite mi

.!«

.

ponkud

tuto

Má

ského románu.

zornost pro problém, který hou, který znepokojuje

polovin minulého

širší

exkursi do ru-

mi usnadniti zachytiti vaši po-

eším

mého

stolefí

celou (touto) kni-

kritika a který již v

znepokojoval slovanského

romanopisce, problém, který jsem formuloval jako

nezbytnost zlidštní jíž jest

vám

pro

mne

lovka njakou

technická kultura, a

lze odstraniti stíny technického

problém,

formuluje

který

mezi komunikací a

životní ideou, jíž

Madlmayer

kesanským

se domní-

století.

Je

to

rozporem

náboženstvím a

je-

hož rozešení Dostojevský pokládá za nejvtší pro-

blém doby. Zda prameny

života nejsou zkaleny, ni-

oním sm^rem, který

koliv železniní dopravou, ale

umlecky jaksi vyjáden železnicí, »Je veškerý ten spch a hmot, veškerá ta horená práce konána ku blahu lidstva? « Mohou hmotící je

znázornn

a

vozy, dovážející lidstvu chléb, uspokojiti lidskost, není-li to

mravního základu v jednání

lidí,

ídících ty-

tlegy, ídících tuto celou práci, mže-li býti

znaná ást

lidstva

njšího požitku

vylouena

i

z tohoto nejzáklad-

životního, mají-li

mnohým

nkteí koláe,

za-

Je možno konati jazodpovdnost ze konáni své a jeho dsledky v djinách? Je viny v technické tím co

schází chléb.

koukoliv práci a nepevzíti

práci a jejím rozvoji?

Je po

vám všem známe,

staletí

ped

že

íané

znali

stelný prach

námi. Uili nás ve škole, že znakem

jejich zaostalosti a inferiority bylo, že používali pra-

chu jen pro obveselení dtí rachejtlemi a ohostroji. Teprve naše civilisace dala prachu jeho pravý vý-

355

znám, teprve my ho »ádn« využili, uinivše jeho výrobu ze vzduchu nejvl&ím naším prmyslem, e-

pomocí mocenské otázky svta, rozhosvtové války, dávajíce synm matek vraž-

šíce s jeho

dující diti

jí

se jím.

Jsme opt u pedešle dotené a podrobn rozvedené neutrality technických vynález, u dvojklannosti ve využitkování jednoho a téhož vynálezu technického a není statnosti

vru

názornjšího píkladu pod-

každého rozvoje

civilisace,

tzu: ohostroje, stelné zbran, Radost, smrt, život

vný,

než v tomto

umlá

jako

e-

hnojiva.

prvodní zjevy

zužitkování jedné a téže vymoženosti, jedné a téže nezbytnosti. Musí býti nalezena cesta k zájmu vynálezc a výrobc této nezbytnosti, k zájmu o její pravé zužitkování, k zájmu, který by se stlesnil v moc, která by nedovolila zneužíti, která by

životní

dala svoje celé organísaní

umní

do služeb spo-

lenosti za jediným cílem, aby ani gram tchto látek neušel službám vota,

výhradn zvýšené

žitelnosti ži-

tchto látek a všech ostatních vymožeností,

Organisace taková není po zkušenostech války nemyslitelná, neproveditelná,

má

vzor v organisaci vá-

leného hospodáství nmeckého, Chápete dnes

již

také,

pro

jsem tak podrobn se

zabýval dílem Walthera Rathenaua,

dobe

i

mn

pi

vší

zcela

patrné jednostrannosti podobné vlády

nad vnitními a vnjšími silami národa, ohroženého nepítelem. Válka sama popírá svojí existencí každou morálku a prcto mcbilisace staré morálky proti organisaci

válené byla by pokrytectvím,

akterisuje

práv

ševního stavu

a

char-

teto

pokrytectví bezm.ocnost du-

lovka

dnešní doby, nerozeznávající-

ho ješt vyrstajících nových ideál ze zícenin

356

sta-

ádu

rého

spoleenského, nedovedoucího se uiti

ani v tak krvavé škole, jakou je válka.

Beze

sentimentálnosti náboženských exkursi

vší

zmtení naší doby lépe podobné mravní rozhoení nad organísací válenou, tech-

karakterisuje citové

nicky tak podivuhodnou, než rozbory politické

si-

tuace a jest nejlepším a nejpádnjším dokladem,

že

to,

co nás vedlo k

svtové

válce, nebyla

technika a civilisace, ale nedostatek

jí

samotná

odpovídají-

cích a z ní vyrstajících vyšších mravních

ckých ideál, které iní z v tomto

pípad

a dle

i

esteti-

civilisace teprve kulturu,

mého uvažování

technickou

kulturu, Organísaci válenou neteba odsuzovati, ale

uiti se na ní vytváeti lepší, lidštjší organísaci mírovou, stejn jako její zneužití, ale

mu

neteba techniku odsuzovati pro

uiti se na stínech jeho vhodnjší-

Technická kultura snaží se o zlidštní

použití.

lidské šelmy. Toto jscu její nejdležitjší

pedpo-

klady:

Technika,

nejdležitjší

initel

denního

života

každého obana, jehož nezbytnost chápe teprve když se

mu

ho nedostává

— potrava,

byt, šat, doprava,

pipomíná mu technetvrce zanechává dosud v duši souasného lovka než

hygiena, válka v každou chvíli

—

nické vym.oženosti a technika jako jich

bezvýhradnou passivitu a ješt dosti

apatií,

ladn asovcstí

dnešní

lovk

není

technickou, nenadchne se

pro díla inženýrská, znamenající tak dležitý rys naší doby.

To

stranní žádá

je si

první veliký nedostatek, jehož odusilovné

innosti nové

technik, innosti íídovýchc-«/né jiti

duši lidu

s

duchem asu

nerace technik, peživších

k,

jichž úkol není

i

jest

generace

žurnalistické.

Spo-

prvním úkolem ge-

bsnní

válené, techni-

vyerpán tvoením dl

techni-

357

ckých a vysckým rczvojem specielního cboru, kteí si pejeme vidti vedle uenc a umlc sobiti

ale

p-

technika jeho dílem na lidské duše, chtj íce

i

uiniti svcjí prací život lidstva nejen pohodlnjším

a

zevn

bohatším, ale

i

vnitn

mravnj-

hlubším,

ším, krásnjším.

Jde ideu

vytvoení stylu technické doby,

o

její,

pokrok

která musí se

státi

vdí

o

jedním z cíl všech

poválené

technických, prvním cílem

tech-

niky.

Vedle vysplého hmotného duševní

ti i

život,

života

musí vzniknou-

plný kulturních hodnot, aby mohla

obou vytvoena býti formální jednota, pevné vdomí doby. Každá slavná dcba mla svj vdí

z

nhož erpala sílu pro svj vzrst a rozVšecky doby mly hlasatele tchto ideí, náboženských nebo umleckých, ale naše doba musí ideál, z

a

voj.

si

vytvoiti,

je

rrá-li

technická civilisace

státi

se

To je smysl ešení otázky u Dcstojevského a Madlmayera, Vrací-H se eský inženýr ku starým náboženským ideám, nechává rutechnickou kulturou.

ský autor volnost, kde leznic svoje

si

nalezne doba páry a že-

všechny spojující a

opírající

inící život žítelným a žitelnjším ších

pomr

O

i

za

myšlenky,

nejhrznj-

životních.

snáze by byla se naše doba ubránila válce,

c snáze by

ji

byla pekonala, pcdlehnouc

jí

zprvu,

kdyby vedle rozvoje technického byl paraleln rozvoj kulturní, stejné hodnoty,

jednotného stylu.

Je dnes sentim.entálncstí každé slovo minulostí promJuvené, prošli

školou

358

Je

to

ped

možné?

emu

zbyten

do

námi, kteí jsme

válených dn, takový

napraviti škody toho, niti.

stojí-li

šel

veliký úkolf

jsme nedovedli zabrá-

Mluvím k technikm ped Tím dán

vstoupením do program positivna cest za vyteným dalekým ideálem. jich

praktického života. ních

bod

je

Napadá mi povzdech hrdiny jedné

filosofické

po-

vídky Balzaccvy o úelu všeho vyššího vzdláni. »NárcdGvé, praví ko, jich

asi,

pivedli by

to píliš dale-

pokrok by byl píliš rychlým a proto pov-

eni uitelové jejich úkolem vypstiti mezi nimi hodhlupák, « Nedovedu sob, praví hrdina Balzacv, pedstaviti jiného životního cíle u profesora, jenž bez metody a bez sebe menší pedstavy o budoucnosti, k níž mne vychovává, pistupuje k této význam.né práci. Lidská vda pokrauje bez jed-

n

notného vedení a bez

chává

to

systém

dál a dále a pone-

iré náhod, nalezne-Ii žák pravou

cestu,

ili nic. Tato bezprcgramcvost a neuritost hlavních

ped

cíl vyznaovala

válkou veškeru naší

techniku, a byla v první

kem výchovy

ad

vdu

vysokoškolské, v prvé

ad

výchovy

technik, nejdležitjších initel hospodáského vota

národ

a

základním, nedostat-

ži-

a stát.

Neleží v nedostatku dobré našimi uiteli, ale ve

vle

vdomém vdomém

jednotlivc mezí

nedostatku systému,

systému nesystemanaízením shry, ve tincstí, zakrývání cíl a prostedk, drasticky eeno s Balzacem, ve státní nezbytnosti vypstování pokud možno velikého potu hlupák. Do jisté míry platí tento úsudek o nedostatcích studijního programu našeho vysokého technického školství, které je

mnohému z vás pro budoucnost Kde naleznete doplnní svého

jedinou prpravou.

vzdlání

ped

nejnutnjší a nejbližší reformou vaší

školy?

Kde

vyplníte

pouš, zanechanou stedoškolskou 359

výchovou ve vašich mladých duších, zárodky

zbyrokratisovaného

lovka, vložené

a

ím

vypleníte

zczpátenitlého

touto patentovanou

výchovou ve

vás, kde naleznete souvislost nauených fakt se silami, vybavujícími schopnosti vám všem vrozené,

kde poznáte správné ideové pozadí své vzdlanosti a spojení s duševním hnutím své doby a s veejným

ped

vámi tak dlouho a bázliv uprávem na cest na vysokou školu spousty zbytených vdomostí, vtloukaných do vašich mozk po dlouhá léta stedoškolské dressury obanské jako balast a není nikoho, kd.") by vám podal po všem tom svoji ruku, kdo by vás vedl na pedurené pro každého z vás místo, které životem, který

zavírali? Odhodili jste

by bylo v duchovní tového.

Každý

práci pro celek, je stvoen nosti za

celkem života sv-

souvislosti s

z vás je vyvolen,

k

aby konal uritou k zodpovd-

té práci a

úkoly své práce. Ale neodhodili

zbyteným balastem

mšf áckého

i

se

jste

nezbytné zárodky jednotného

názoru na svt a na jeho práci kulturní,

zárodky znetvoené v bezduché zásady honce za karrierou a za požitky, saturujícími lásku k životu.

Vtšina dnešních suchopárných a omezených specialist v celé jich duchc\'ní emeslnosti vyrstá na tomto

zrdném názoru na

svt.

Kde

nejdležitjší otázkou dnešní doby,

tené uvážení

zavinilo

se seznámíte jejíž

s

nedosta-

vtšinu zbytených utrpení

technik za války: otázkou sociální, ve kterou pojata otázka vaše, jako

hlavních spolupracovník,

úedník

je

a otázka vašich

dlník? Neváhám

od-

povdti. Toho doplnní naleznete v první dob v dlnických spolcích a v dlnickém tisku. Nejen dokonalá znalost techniky ovládání pírodních si

býti cílem vašeho studia,

360

sil

m.u-

do prakse musí scb

každý technik pinésti

mu

dovolí

sociální,

i

poátky oné

národní a

techniky, která síly

státní

správn

odhadnouti a spolupsobiti pi jich transformaci v kulturní pokrok, pi vyluování všech škod ze te-

sílami.

neekonomického hospodaení cennými tmito Tuto sociální techniku, pokud sama vysoká

škola

studenta technika

nic a

do

neuvede, nepozná

ní

mšanských spolcích a politických stranách s jich povstn nešastným strachem ped socialismem, nenajde-li ji ve vdednes ve studentských ani

ckém

a

a

komarx-'st orthodoksních, socialismu kolektivistických nebo syndikalistí-

m.unistických,

ckých socialist,

jichž

eské representanty máme

dnes v nejvážnjších typech doma.

Ve

všech dlnických spolcích

solvent

Nejen že doucí

bude jích

mže

tu

piuiti.

pozná v nejlepších representantech bu-

hlavní úastníky výroby

mu

se dnešní ab-

vcem

stední školy významným a

smny,

kterou

íditi v technické praksi, nejen že

snahy a váhu

ního života a

jich organisace

pozná

na opravu vlast-

významu tídy dlnické,

ale

i

na ú-

pravu celkového hospodáského a sociálního života.

mže mnoho k tmto mže upokojiti

On

láním, on ní,

který

vyznauje

s

spokojení, tyto vrstvy

cílm pisptí svým vzdmnoho z hladu po vzdláneobyejnou vdností za ujemu

ped nipedsudk soci-

tak neznámé,

miž škola ho uzavírala vštípením

álních. Ale nad to vše jsou zde zástupy pro vytvoení oné nezbytné moci, která musí v budoucnosti státi

za technikou a chrániti

výhradným použitím k

ji

ped

zneužitím,

ped

posílení silných. Technika je

pece práce vykonávaná na práci, ízení práce, zmocnní práce služebností pírodních sil nebo správnou organisaci. Kde nalézti vhodnjší moc k 361

ochran, než v tchto miliorech slabých pra-

její

covník, tchto živých motor, opatených jsou

duší.

To

nejpcvclanjší ochránci erných otrok, vy-

šlých z jejich ruky a jimi hh'daných. Osvobozený prcletariát osvobodí nejen práci svojí, ale

i

práci

technik ped zneužíváním a vykoisováním. V tomto znamení zvítzí technik, ve spcjení se vdy s pracovníky, v sam.cspráv vší práce je jeho

To

je úkol,

cíl.

který volá technika do organisací

dl-

nických. Sociální stroj náš je dnes ješt na úrovní

dob

techniky pírodních národ, možno-li v

tzství lidského ti

dmyslu nad pírodními

ví-

silami dá-

rozhodovati sociálnímu naptí, vyšlému

hlavn

z

nevhodného výrobního ádu, v krvavé, božímu soudu ne nepodobné válené technice niení statk a práce. Je jist nejvtší tragikou technického rozvoje,

že vynálezci a tvrci všech

tch pírodu

ovládají-

cích technických method a stroj nejsou jejich vládci,

že zstalí

tito

tvrci

prostedk k

ovládání pí-

rody, samotní ovládnutými prostedky ku zneuží-

vání jich vlastního díla a ku zniení lidské kultury,

po

staletí

sud tvrci cíle

liti

vytvoené. Tvrci prostedk nejsou do-

úel

jimi

dosud svobodn vo-

a cíl, nemohli

zamýšlené vlády

lovka nad vnjší

í

vnitní pírodou.

Jde o to, aby se tvrci prostedk stali i tvrci úel, aby vynalezši prostedek, umli íditi jím í dobytí úele, ní

cíle.

Dnešní

podniky výroby a

státní,

smny

—

obecni a družstev-

statk representují

—

alespo zevn sociálnjší formy budoucího rozvoje a musí býti techniky vážn sledovány a studovány, Socialisace výroby a spoteby m.že býti provedena klidn jen její organisací státem, obcemi a svobodnými spolenostmi. jist

362

Výrobní organísace družstevní, vytvoená orgadlnickými, jsou prvními zamstnavateli budoucích, sociáln svj úkol pojímajících technik. nisacemi

Význam technik, kteí ne z pouhého chlebaství, ale ze sociálním svdomím prohátého svtového ná-

pesvdení

zoru, z

a

tedy »pro lásku boží« dají

vdomosti a své umní do služeb družstevní výroby, pispjí k pekonání kapitalistických forem svoje

výrobních, které zotroivší dlnictvo

i

techniky, ve-

dly lidstvo pro své nejsobetjší zájmy na krvavé jatky.

Pcpularísace techniky v dlnictvu m.á

prvoadý

a

musí pekonati nepochopení a pedsudky nejen na stran technik, ale i na stran dlnických spolk a dlnického tisku. Jako tak mnohá

význam,

dobrá vc, musí se

dem su,

vnucovati.

od

nhož sob

vdomosti zprvu lis duchem azmohutnní mocenské vá-

technické

i

Ono

spojení duše lidu

slibuji

hy dlnických crganisací, ono splynutí dlník rukou s dlníky hlavou v jeden šik k obran práce a postavení vlády práce nad majetkem a vším ostatním, pedpokládá jinou pozornost dlnického tisku pro podstatu techniky, než je vnována pekládáním popis sensací technických z m.šáckých list, popisem asových vynález a pokrok váleného dne.

Jelikož je kapitalismus jen aristokratickou formou

výrobního ádu, jehož

ším dckem., vidli

socialisté

tím více vidti po válce troly

ped

svj úkol v

nad výrobními formami a v

požadavkm

a

zájm.m

demokratitjválkou a budou

je socialismus

jich

sesílení

kon-

pizpsobení

všeobecností. Tato válka ve-

dla se na útraty stedního stavu, který byl

tím jen zdánliv samostatným

"^

jíž

který válkou

ped úpln 363

massy takovýchto

zmizel. Celé

eksistencí zmizely,

aby upravily cestu nové form spoleenské, socialismu. Všeobecná cenová revoluce zdražila runí práci jako zboží a nutila kapitalisty, aby ní

zisk

více

snížili

penz

k uchrán-

organické složení kapitálu, aby stále

ve strojích a látkách a stále

uložili

mén dlník

v pracovních mzdách. Stále

mén

bude ob-

sluhovati stále vtší a dražší stroje, lidská práce

bude ustupovati cké.

To

podstatou

stále více práci strojní,

mechani-

vývojová tendence kapitalismu,

je je

snižování

stálé

jehož

spolenosti potebné

stupe za souasného práce. Za zkrácené doby

pracovní doby na nejmenší

stupování vydatnosti

té

zvýšené výkony pracovní,

to je

ho rozvoje, který válka jen živši trvale

pracovní

sílu,

cílem hospodáské-

urychlila. Válka, zdra-

vrhla celou stední vrstvu

mezi proletáe, ale cenovou revolucí stoupla prole-

táská tída

znan

strojní místo

drahé runí omezené jen na nejnutnj-

ší

výše.

Rozšíené

použití práce

hmaty, vyvolá potebu kvalifikované lidské práce;

technici,

nikové,

strojnií,

dobe

chemici, mechanici, elektrotech-

placení dlníci

budcu

tvoiti jádro no-

vé dlnické tídy, vyšlé z pevrat naší doby. Veliký píliv vzdlanc znieného stedního stavu do dlnických ad povznesených válkou dodá proleíariáíu prvek, dosud prakticky se málo uplatnivší, teoreticky chtný: vzdláni. »Vda a dlníci«, loto heslo, jemuž vnoval svj život Lassalle a které bylo vzdáleným ideálem jeho, stane se válkou skute-

a

Technika a práce, v tom spojení vidím velikou budoucnost techniky i svobodné práce lidské ností.

v socialismu. Technik, který prožil svoji válenou bídu, jako

následek

364

svých

pedválených opomenutí, nesmí

promeškati dležitou dobu peciiodu výroby ze sou-

kromé niti

íormy v ipoieenstevní, má-ii v ní uplat-

její

svj

vliv v

pomru k

velikosti

úkol, kterého

významu, který ml, má a bude technik míti v každé form hospodáské výroby a smny statk. V zájmu techniky a jejího pokroku kulse podjal a k

turního,

v

zájmu nejvýznamnjších

tvrc

téže,

technik, volám techniky do socialistických organisací,

zvlášt odborových a družstevních, k spolu-

Do politických dovede je vývoj sám sebou po zproieiarisGvání, jakého se ješt do konce války a po ní dožijí. Vývoj bude trvati delší dobu, ve práci.

které stále

budou

kapitalistické

formy výrobní

státi

vedle socialistických, takže o socialistické spole-

bude se moci mluviti teprve tehdy, až druhé pevahy nad ustoupivšími prvními. Že piklonní technika na tu neb onu stranu rozhodne rychlost tohoto vývoje, je na snad a dkazem pravdy této samozejmosti jest váha, ktenosti

výrobní formy nabudou

rá školou

i

zamstnavateli technik byla dosud

v-

nována odloueni dlník od technik, jako úedník, vykopání tídní propasti mezi nimi. Život v zákopech snad proti vli tch, kteí je tam poslali,

pispl k lepšímu poznání všeho

toho, co

ob

tyto

tídy spojuje, k odvrhnutí nepravých pedsudk. Válené pomry uinily z úedník, zvlášt technických, horší proletáe než pedválený dlník ve svém prmru a tak nestojí nic v cest tomuto tíd dlných a jejich ovládnutí výroby. Moc jednch a dvtip druhých naleznou ve vzájemném oplodnní netušené ^íly k petvoení spolenosti lidské a jejího hospodáského, sociálnísplynutí obou

ho a kulturního života.

Hospodaení nesmí

býti nadále

soukromou

zále-

365

vcí

žitosti

zištných jedinc, nýbrž

ležící

v cslabení malého a stedního

celku.

Nebezpeí

lovka

jest

daleko vtší v národ, jehož veškerý hospodáský,

vdecký, umlecký a kulturní pokrok

syn

jest

dílem

tohoto stavu. Naši literárn a žurnaUsticky

pracující inteligenti, veškeré naše soukromé

úed-

nictvo vychází z

tchto vrstev a je tudíž demokracie u nás tém samozejmostí. Slouení pracovníhlavou a rukou zmenší hlavní ást tenic, škodlivých hospodáskému pokroku, zmní energii boje

k

v energii práce.

již

Veškeré tyto a podobné otázky teba technikovi dnes vdecky studovati. Zkušenosti o válených

organisacích zapuzují

samy výmluvy na utopinost

všech zde nartnutých vývojových možností bu-

doby a

porozumti a spoluovládati jich prameny a míti na

mu

naprosto scházel za kapi-

doucnosti. Má-li technik životní síly naší

rozhodný

jaký

výroby, musí doplniti své vzdlání v lom-

talistické to

vliv,

n

smru

a svoji

moc

získati tam,

v pimknutí k dlnictvu.

Zde

kde jedin

leží:

je jeho hlavní poslání

v budoucnosti, to náleží a stále více bude náležeti

k

úkolm

Bda

technika po válce.

technikovi,

který

peslechl

píkaz

nové

doby, doby nejvtší sociální revoluce djin!

Chtl bych propjiti

této

vt

sílu

zvuku sirény,

abych pronikl svými slovy jako varovným signá-

lem husté mlhy

pedsudk,

které halí

zrakm vt-

novodobého žizabrauje jim vidti vota sociálního a kulturního a jedinou cestu správnou, vedoucí k cíli nedalekému a vzdálenjšímu, k samospráv slouené lidské šiny dnešní mládeže základní síly

práce.

Všichni technici, kteí prohlédli mlhou tou,

366

ek-

nou nám, že technik ve živoiti hure než úélník,

století

tše

technickém nesmí

se z radosti cizí a z ci-

zího jednostranného obohacení na úkor všech tech-

nikou za jeho pomoci získaného, nesmí se spokojiti tím, že

jsme ve vítzném

boji se silami

pírodními

pomocí pírodních vd a techniky zvýšili teplo a požitek života nkolika jedinc, že jsme s pomocí tchto sil zahnali nepítele tchto jedinc, vnitního s

i

vnjšího, že jsme získali

dloužili tím život

asu

a prostoru a pro-

vyvolené tíd.

Technika musí se

státi

zbraní nekrvavého boje

všech o toto zvýšení tepla a radosti ze života.

Technika musí se rozvíjeti dále, ale nikoliv tak

jednostrann jako dosud, nikolik jako služka silných. Výkony techniky musí se znan zvýšiti, ne-

vnitním zvýšením výkonnosti všech pracujíodstranním všech pekážek jeho, ale i vnjší organisací, rozdlením práce mezi celek závod a hospodáských tíd. To pedpokládá v prvé sociálni uspokojení všech pracovník, dlník i úedník, valnou ást lidstva tvoících a slouení jen

cích a

ad

obou skupin, k

nmuž

je

teba v prvé

ad upustiti

od každého rozlišování obou. »Já jsem dlník, mojí jedinou vše, co

mám, dobyl sob

ctí

prací svojí,

jest,

že jsem

uplatnním

a

rozvojem schopností pírodou do mne vložených.

Moje práce není-li

jest

chránn,

mým je-li

jediným majetkem a musím, ve psí dán spoleenským

á-

dem, který dal a drží kapitái-majetek, mrtvý bez

mé to,

musím všemožn své úsilí vynaložiti na aby mj majetek byl chránn celou spoleností, práce,

aby vše k jeho rozvinutí a uplatnní bylo vykonáno

tmi, kteí tží

z

mého majetku. Musím

toho žádati

tím více pro prácí technickou, o jejímž

významu 367

pro kulturu jsou djiny svta jednou radou do-

klad.* To musí

býti

e

technikova po válce a nikdo

tmto slovm neporozumí nezdrazní

je

lépe než dlník, nikdo vtší mocí výkonnou než práv tyto

bezejmenné bataillony našich slabších bratí se silnými pažemi, na které pomáhal technik pedválený klásti a utužovati okovy. skupiny jako pru-

Ob

Svatoplukovy byly slabými jen ve svém

ty

lém odlouení, které žádné spch. Ve slouení obou je

z nich nebylo jejich velká

um-

na pro-

moc.

Ob

skupiny byly v kapitalistické spolenosti pokládá-

ny za mrtvý a nesvobodný prostedek výrobní a nikohv za cíl celé výroby statk i jejich smny a ob pouhou sociální neuspokoj eností stály na nejnižším dosažitelném stupni výkonnosti pracovní.

Pracujeme dostí a

sice

dnes až píUš mnoho, ale ne

s ra-

pro pouhou radost z práce, ale pro chybné

a zcela cizí

cíle.

Jest ale vývojovou tendencí tech-

niky založiti prameny radosti a štstí ze života ni-

—

koliv mimo práci v zahálce a odpoinku, ale v samotném aktu a pochodu pracovním, a proto každá cílevdomá organisace práce musí dbáti i této tendence, má-li býti úspšnou. Tempo naší dosavadní práce jest nezdravým a nebylo by než zhoršením této nezdravé stránky práce, kdyby se zrychlovala.

Práce musí nechati duši pracujícího vesoustední a povznesení. Místo

škeré možnosti k

domnlé

povinnosti pracovati více a rychleji je te-

ba vštpovati pracujícím lidem radost

z práce, lépe

eeno umní

úelného cílevdomého konání práce. Výrobky každého národa dostaly by tím konen svými plastickými tvary oné národní svéráznosti znak svého pvodu, Jehož se jim dnes nedostává

i

368

a toho nedocílíme dalším zmechanisováním,

norma-

lisováním a zjednotvárnním práce dle vzoru nej-

vtší rychlosti, ale úpravou odpoinku a doby od-

Cílevdomá

dechu.

organisace práce nesmí platiti

práci jako zboží na trh nošenému, ale nejdležitjší složce individuelního rozvoje lidského jedince. Otáz-

ka lidské práce, pravého využití lidské síly tlesné a duševní každého národa je nejdležitjší otáz-

kou jeho technického

-

hospodáského

-

kulturního

rozvoje. Zdraví lidé a jich zušlechování prací, rozvíjení všech jejích schopností jich,

pro

plným uplatnním

se

výbr nejvhodnjších lidí pro každou prácí, každé místo, to jedna z nejvýznamnjších otá-

zek doby poválené, která se chce snažiti o rychlé zahojení všech ran válkou zanechaných, v prvé

d

o

zaplacení

a-

útrat tohoto nejneracionelnjšího

všech podnik.

Ani

se stroji, ani s palivy se

tak hospodaiti jako

moderní

otroci,

kteí

nebude smti déle

ped válkou, nebo

to

jsou naši

nám všem živým musí

ušetiti,

pokud možná, všechny obti na duši, pinesená prací mechanickou, Nesmíme-li s tmito marnotrat-

n

hospodaiti, tím

mén

se

strojí

oduševnlými,

s lidnú.

Jako

vedle spalování uhlí na ohništi výhod-

je

njší spalování a koksování, tak

vi

dnešní samo-

úelné a samoinné empirické práci a vysoko nad ní stojí vdeckými principy ízená práce, dbající nade vše individuality pracujícího, osobnosti dlníka,

jehož radost ze života je cílem a nejvyšším

úelem

jeho práce.

Nikdo dnes nesmí

býti

nucen

obtovati z tohoto statku více pro jednotlivce nebo celky

cizí

než dobrovoln sám za potebné uzná,

to je první 24

píkaz novéHo náboženství

práce,

369

Iezdravý

organismus

lidské, jehož

hospodáské spolenosti

projevem bylo válené

šílenství, volá

po ozdravní prací, která pevezme kapitál a bohatství statk národních k vytvoení jeho pravého jmní. Výtžek práce osvobozené ze soukromé zvle

opt na

a plýtvání musí býti obrácen

nejdleži-

tjší hospodáský nástroj každého národa: na rozschopností jeho pracovník, na jich výchovu, vzdlání, možnost postaviti do svta zdrav živené dti. Udržení, stupování a stále dokonalejší vyvití

užitkování pracovních

sil

národa, zdravé bydlení

a zdravý život nejširších vrstev,

to

je

pole stou-

pajícího národního bohatství a nikoliv profit sou-

kromých podnikatel. Národ, který své hospodá7 siví dá do služeb svých nejširších vrstev, vytvoí vlast pro tyto vrstvy, které tak asto a tak rády kapitalistické kruhy vinily z nevlastenectví, dá dlníkovi možnost milovati vlast, jako živitelku, matku nejvlastnjší.

Rozpor mezi budoucí spoleností, sticky

takto sociali-

hospodaící a naší pedválenou

ckou, vyvolavší válku, jest

požadavku mého, abyste

znaný

šli

k

kapitalisti-

a proto

lidu a s

i

rozpor

lidem a ná-

zoru vašeho dosavadního prostedí a vaší výchovy jest tak citelný. s

»Aby bylo

lze

jíti

k lidu a zstati

ním, píše Dostojevský studentm.,

k tomu

je

teba odnauiti se jím pohrdati a to jest skoro ne-

možné pro

vyšší vrstvy naší spolenosti v jejich

Jsem pesvden, že eský podobné nemožnosti.

stycích s lidem, «

nik nezná

Konen

tech-

nejdležitjší otázka, na kterou bych

chtl zde techniky, kteí vstoupí do hospodáského života pováleného, znovu upozorniti, jest spojitost mezi technikou a vycšimi lidskými potebami, kte370

rá

má

byli

vyjádena každým technickým dílem,

které iiií nárok na kulturní innost.

Jest to otázka, kterou jsem dnes zahájil své vý-

vody a kterou

je

ukoním,

otázka, která znepo-

kojuje Dostojevského, otázka místa

nických

v život

lidském,

problém

tech-

otázka zodpovdnosti

technikovy.

Pokroky techniky, propjující podstatný ráz celému století pedválenému a válce samotné, vyznaují se naprostým opomenutím, na p. umní se strany inženýr, umní, jako podstatné stránky índividuelního, vyššího života. Inženýr, v prvé aarchitekt, pehlížel rád valnou vtšinou umlecké tendence nebo jim chybn rozuml. Jeho konstrukce, myslil sob, je-lí správná, t. j, úelná, od-

d

povídá materiálu a úelu, krásná,

psobí

estetinost,

je

konec

konc

jist estetickým dojmem.

vyplývající

z

Ale

také tato

mechanické zákonitosti

organisace stroje nebo stavby, blíží se více svojí

samozejmé kráse pírodních tvar v jich výtvorm lidského umní výtvarného, jako výsledk vdomého, chtného a zákonitého lidského snažení tvrího genia krásou

celé náhodnosti a úelnosti, než

jedincova, V žádné veliké dob minulosti nebylo umní ureno technikou její, každé velké umní vytvoilo sob naopak svoji zvláštní techniku. Jest

nesprávnou je

teorie, dle níž

forma umleckého

samozejmým výsledkem úelu

díla

materiálu a tech-

niky.

Veškeré tyto podmínky ale netvoí.

sice

formu spoluuruji, jeví se nejen v

Toto chybné mínní

trapném rozporu umlecké a technické stránky moderních architektur, jíž je tvoí akademický ar-

a

chitekt,

oblékající kcnstruovarý technický organi-

371

šmus do

cizích

romantických forem, neboaf se spo-

výkonem své nahé ma-

kojí konstruující je inženýr

tematické konstrukce,

A

to platí nejen o architektov díle, ale

možno

technické dílo

duchu

jen

každé

provésti tak, že odpovídá ne-

techniky,

že

ale

je

v monumentalit

svých uzavených forem ovládáno vyšší zákoni-

genia svého tvrce, jeho

tosti

tvrích duchovních

hodnot. Technici vytvoili dosud takovou výši hmotného života, jaké

djiny nikdy nepoznaly. Tím povznesli

ale jen materielní život

úrove

ní

všech,

nji postrádáme rielními,

turními,

i

té

jednoty mezi hodnotami mate-

úelnými a hodnotami duševními', kulživotními. Doba zralé kulturní výše vyžanejen

ukojení

duje ale

malé vtšiny, nikoliv kultur-

U všech technických dl nejbolest-

požadavk hmotného

života,

uspokojení stejn silné a nezbytné poteby

po povznesení a rozvoji individuelních duševních složek lidských; zvlášt dcba naše volá stále po

ávém

stylu, jako

po jednotném výrazu formy ve-

projev a veškerých poteb lidských, tch materielních tch duchovních, vyšších i nižších, v jich hmotném ukojení. škerých

i

Jednotnost povahy chybí naší

dob

v celé

její

výlunosti, podivuhodnosti a výstednosti.

Každé

dílo techniky je technickým

a jako takový

mže

býti

úinným

prostedkem

nástrojem uko-

ím

více jich každý úinnjším, trvalejším a cennjším. Technické pokroky mohou býti nástrojem osvobození lovka z vlády hmoty a nejení

nkolika poteb lidských.

ukojí, tím je

významnjším

a

i

pátelských

Vždy yj2

i

sil

pírodních.

nejvyšší náboženské

poteby mohou

se

uplatniti

pi

kolektívistickém ukájení individuelních

lidského ducha nejúinnji za pomoci tech-

poteb

nických,

mechanických prostedkii ku pekonání

prostoru

asu

a mass. Církev,

stát,

universita jsou

takové technickými prostedky organisace duchov-

poteby

ní

sociální

ukájející instituce. Jakoukoliv reformu

scb

vymyslíte,

a

bude sebe dokonalej-

šímu kulturnímu programu odpovídati, vždy musíte za ni pracovati starými hromadnými, mechanickými, anonymními, technickými prostedky. Nelze

si

dnes pedstaviti jiného kulturního

stylu, jiné

formové jednoty, mezi hmotnými a duchovními po-

tebami

životními, než je toto mechanické, techni-

cké ukájení vynálezy, pokroky, organisací. Mate-

matické íslo, statistický údaj, jeho stoupání

i

kle-

sání je výrazem stoupajícího ukojení individuelních kulturních požadavk všech lidských jedinc. Každý in, každá práce, každé dílo technické, pojímá-li takto svoji práci, musí se dáti mathematicky vy-

jáditi

pi

tomto stylu technické kultury.

Inženýr nesmí se uzavírati v prvé

ad

sociál-

ním požadavkm pi tvoení svého díla a uvažování jeho dsledk, zvlášt k tmto nejvyšším požadavkm doby musí pihlížeti, má-lí paraleln s vývojem technickým díti se i vývoj kulturní a má-Ii nastati jednota mezi konstrukcí a cítním technika pro

poteby doby,

Ethický požadavek technického tvoení musí rov-

nž

býti souástí

nosti. Proti

tvrí

innosti inženýra budouc-

dosavadnímu,

ist mechanickému

pojí-

mání techniky a jejího rozvoje, jehož výsledkem jest

industrialísmus

a

svtová válka, jako první

krok ku veliké sociální revoluci svtové, musí nastoupiti teleologické,

úelné pojímání,

m

Dle

nho

íecbnické dílo výsledkem uritého

je

vyššího úelného chtní, které se uplatní v díle draznji, než je v vyjáden podružný, bez-

nm

prostední hm.otný úel, hmota nebo tá a technika

jí

Síla bez pravého

ovládání

umní

nepatrné síly nahradí

ené. Píroda, své

ovládnu-

jejího využití a

—

zmarem doby

jest

síla,

ovládající.

ovládána

slepé pošetilosti

síly,

plného

správné využití

špatným využitím zma-

lovkem peceujícím

ve

pouhou techniku své vlády

nad vnjšími silami a nedbajícím všech pirozených ohled na lidskou kulturu, jako samosprávu, ovládnutých vnitních

sil,

lovlca

jedince, po-

nm

mstila se na zmatením tchto zanedbaných, pehlížených sil, takže obrátil sám proti sob zbra-

n, ukované

proti

pírod,

rodním niiti své

vlastní

dal veškerým silám dílo,

sebe sama.

pí-

To

je

válka, jak se jeví myslícímu techniku.

Píroda ona

síla,

je

povolná vlád

která by oplodnila

ale

lidské, její

schází

jí

vli po zákoni-

Píroda je matkou, práce je otcem bohatTeprve ve spojení obou je pravá plodnost pírodních sJl, Není pokrok sama o sob. Jen' vdomé chtní lidské, ídící cílevdomou práci, ho tosti.

ství.

pivodí.

Technika nesmí býti proto nadále ponechána

sama sob, tak

že

ji

každý

mže

v

její

mravní

významu tím, že neutralit zneužíti, se stane nejpednjším prostedkem k vytvoení vyšší technické kultury, takže její díla budou míti kulturní ráz své doby, že bude prostedkem jednotného ukojení m.aterielních a duševních poteb m.usí nabýti

lidských samosprávných osobností. Technická kul-

374

a

tura,

mluví

již

eí

forem estetických

architektury, nebo ethických

—

—

u

u organisací prajednoty hmotných

projevem duchovních poteb Hdsíva pováleného. i Stroj sám o sob není zárukou lidské svobody jako nejvyššího ideálu techniky, ale je jí výkon

musí býti

covních,

lovka mravn uvdomlého

v rukou

stroje

sociáln

a

ideálem volnosti lidské, vedle pí-

cítícího,

rody proniknutého.

Smysl

této volnosti, dosažitelné technikou,

pírody poslušností

ovládnutí

chem

a nikoliv ovládnutí

lidským,

jest

zákon dulovka vlast-

jejich

ními jeho výtvory a jeho zniení pomstou pírody za neposlušnost

Z chaos Jen

je

zákon,

jeho povinností, uspoádati kosmos,

technici,

proniknuti nejvyšší ídecu techni-

ky, uchrání lidstvo opakování podobných katastrof,

jakou

je

svtová

dostupných

vle její

prostedk

prochvívající

nadosobní,

umní, vda

nenechají žádných

nevyužitých. Jen kulturní

tvrí

vný

stejn blahodárnou je

nebo

válka,

innost technikovu, jako

úel,

sílu

mže

uiniti z techniky

v kulturním rozvoji jakou

a právo.

Vedle tchto tí dosavadních ideál, uznaných kulturou minulosti: krásy, pravdy a spravedlnosti,

musí nastoupiti v budoucnosti tvrtý ideál: vlády ducha lidského nad hmotou, ideál svobodného lo-

vka

uprosted pírody, ideál

volnosti, ideál tech-

niky.

Postavíme-li se na moderní stanovisko hospodásko-technické, které

bude je

pln

vtšin

lidstva teprve

po válce

jasné, uvidíme dále, že celé válenictví

zastaralou a

pedvídavému hospodáství nebez-

penou methodou k rozhodování

m.ezinlrcdních

m

zájmových spor

musíme právem

a

dcufati, že vý-

sledek této války znemožní pro vždy svojí ne-

zbranmi a

rozhodností

nereníabilncsti

každé

další

tchto násilnických m.ethcd a že jí ponou methody hospodáského života stát nastupovati na místo dosavadní bezohledné a sobecké kapitalistické politiky výrobní a obchod-

použití i

vyšší organisaní

válku pivodivší.

ní,

tmto

Cesta k

pes vzájemné pes je-

form.ám nevede

rekriminace a racionální nevraživosti, ale jich

všemožné utlumení. Úlohou hospodáské or-

ganisace

poválené

jest

vypracování mezinárodních

smluv, které poítajíce se všemi pohnutkami do-

savadních válek a nezapomínajíce zvlášt zkušenosti, této

dosud nejhroznjší válené doby našich

dn, odstraovati budou hrzy

a

ukrutnosti

ty

mezinárodními smlouvam.i, vytváeti nucené roz-

hodí soudy rá

mezinárodní, mezinárodní správu, kte-

by postupn odstraovala píiny k budoucím

válkám, upravovala svtové a koloniální hospodáství, spravovala dopravní prostedky a vše, co

pomáhá dorozumní,

omezuje pekážky meziná-

rodních styk, iní politiku závislou na vli lidu a

upravuje národnostní otázky jako nejnebezpenjší

pvod

mezinárodních zápletek. Jen touto cestou

lze zabrániti

píštímu násilnému vyrovnání hospo-

dáských otázek, tvoících podstatu velkého souasného pevratu. Není lovka, jenž by toho hluboce neželil, že mohlo dojíti k takové strašlivé válce. Vína leží tak hluboko v historických a hospodáských píinách, které psobily jako Osud, vedle nhož chyby jednotlivc a tíd, které spolupsobily na vypuknutí války,

37^

tém

zmizí.

Nyní

je

pozd

viniti

se

na-

vzájem, kdo zaal díve, to neodiní

nieho

z ne-

štstí na lidstvo uvrženého a zabrání nebo zdrží

k jedinému zbývajícímu východisku, poínajícím zodpovdním otázky, kdo váliti pestane a kdo pone uvažovati o nápravách zpsobených škod a zabránní jich optování. Válka jest ve svých podstatných otázkách ve cestu

nco

své nerozhodnosti dobojována. Brání-li

její

úplné likvidací, je to otázka odstranní váleného nebezpeí ze svta. Kdo zná rozsah, jakého nabyla

mírová otázka v posledních letech

ped

válkou v

Anglii a zvlášt v Americe, zájem, jaký tam

vno-

ván otázce urovnání mezinárodních spor a organísace záruk míru ve velkoprmyslové hospodáské svtové výrob, chápe význam této poslední kapitoly války a obtíže

s

její likvidací.

Za pacifistickým programem Wilsonovým nejsou ovšem jen ideální snahy. Jeho plán spolku národ

má

zcela

zejmý

hrot proti rostoucímu imperialismu

japonskému. Chtje se vyhnouti jení,

nekonenému

zbro-

všeobecné branné povinnosti a všem ostatním

dsledkm

kapitalistického

rozvoje

rence, hodlá Wilson spolkem

žluté

konku-

národ japonskému

imperialismu znemožniti následování píkladu

n-

meckého, chce zameziti opakování se svtové války v Americe a v Asii, Podkladem tohoto amerikanismu, snažícího se technicky

rozumj ší

a lepší or-

ganisací stát znemožniti válku jako zastaralý

zp-

sob vyrovnání mezinárodních spor, je ale idealismus

demokrata,

potomka puritán, opustivších

nesvobodnou Evropu a snažících se upraviti si svobodnjší nový svt. Mírové jednání, následující po této válce,

zdá se býti Wilsonovi nenahraditelnou opatením pro organisaci proti-

píležitostí k dalším

válenou, pro

znemožnní

technické

války. Sou-

hlasné mírové požadavky kladou spojené socialistické strany anglické, francouzské a belgické:

»Národové Evropy,

ktei^í

jsou

obtí

této války,

za jejíž vypuknutí nezodpovídají, snaží se o

štní nezlomného svtového

m.íru a o

.zaji-

záchranu de-

mokracie. Nejdležitjším cílem války

náro-

jest

dm svta ochrana proti novému rušení míru. Vedle toho mizí

záe

všech vítzství, jichž bylo by lze

dobýti. Imperialismus jest

v jakékoliv

form

potí-

mezinárodní politika a ministerstvo za ni zodpovdné nutno podrobiti vli parlamentu, všeobecrati,

nou brannou povinnost nutno zrušiti, zbrojení úmluvami zmírniti a netrpti déle, aby obchodníci tžili

národ, která musí vždy vésti k závoa k hrození válkou. Mírová smlouva musí obsahovati hlavní podmínku rozhodnuti k utvoení svazku všech národ, do nhož budtež poze zbrojení

dní válenému

zvány všechny samostatné státy a který má utvoiti mezinárodní rozhodí soud a pipraviti mezinárodní zákonodárství.

Kdo

se

vládnoucího nad vlí

nepodrobí vli tohoto úadu, jednotlivých

národ, budiž

všemi prostedky spojených stát k poslušnosti donucen. Dnešní válka nesmí se promniti v chtivost

dobývanosti, nesmí býti ani o den prodlužována,

aby kdesi mohla njaká

zem, pátelská

"

nepá-

telská, posunouti své hranice. Nelze popírati po-

tebu

definitivní

úpravy uritých otázek územních,

která by znemožnila návrat k nebezpeí zbrojení a války, Bude-li

všem národm malým

i

velkým

dáno právo sebeurení, zaruené spolkem národ, zmizí strach ped budoucími spory zbraní o kusy zemí. Hospodáská válka, která je jednou zapoata, budí

378

pání

odplaty,

nesmí býti nikde dovolena,

ím

njaká zem, tím

bohatší stává se

ostatní.

Po

lépe pro

válce bude všude nouze o nákladní pro-

prostedky a surovidohodou musí se dosáhnouti, aby nebylo rozdíleno dle mcci, ale dle poteby stát, V jednotlivých zemích nesmí bohái býti dávána pedcbchcdních

stor

lodí, životní

ny. Mezinárodní

ped bídným

nost

Všude

platiž

chudákem,* vta: Žádnému kolá, pokud ne-

mají všichni chleba!

To

jest

zárove

nejlepší

technika, který vidí tolikeré

program innosti pro složité poteby a práci

budoucnosti a zapomínaje v uvážení hrdinství ne-

pátel na hrdost z pinesených cbtí na udržení vlastního národa, hlásí se o rozhodné iny budoucností ve

prospch smírného

soužití všech.

Práce a hrdost z práce všech v míru spolu

žijí-

národ, vzájemn se eticích a vzájemn se doplujících v spoleném úsilí pro celek, to je he-

cích

slem technika, chápajícího se práce své po odlo-

zkrvavených

žení

vzplanuvší

nástroj

nacionální

války

pes okamžit

vášn, jako nejvtší škody_

válené.

Evangelium technické práce poválené

je

heslo

Carlylovo: »Poznej každý svoji práci a konej

Mám

pevné pesvdení, že stojíme v

ji!«

pedveer

velkého zápasu lidstva o svobodu. Síly jsme poznali,

víme, že

sob vdomi

je

teba hlavn

velikosti

cíl

a

vdc, obtíží

kteí jsou práce

za

nimi smující,

K

práci jsem zrozen. Cítím

poznal jsem, že

je

mohu

rzné vlohy v sob a mohu

v život rozvíjeti, že

veškerých tchto možností využíti a že

jich je

mož-

no využíti pro vytvoení osobnosti samosprávou tchto sil, základem kultury, ale i ve prospch cel379

ku, který ve svých crganisacích

má prostedky k

tchto možností, dímajících v jednotlivcích. Je tedy povinností mojí nejen jich organisace v harmonickou osobnost, ale i využíti jich ve provšak ve prospch spch onoho celku, v prvé

rozvoji

ad

nejpotebnjších, nejslabších toho celku. Je íeba organisace práce, která nevidí cíle civilisace a kul-

tury v bohatství, ve spojení silných proti slabým, která

mže

a chce uchrániti

strof,

jakou

je tato válka,

svt podobných

kata-

a takovou organisací je

církev pracuj icich.

Duch ovládnuvší

ped

tuto velikou práci, chránící

svt

zkázou, musí pochopiti smysl vty, že zákla-

dem pravé organisace je udržení spojení mezi píinou a úinkem, mezi prostedkem a úelem, je zabránní nejvtšího samy o sob úelem

zla,

aby se prostedky nestaly

života a aby v jich rozdvojení

neztratila se jich hlavní síla.

Slovy

koním

velkého

svoji epištolu k technické mládeži

»Práce, kterou

vná, sám, s

Carlyla

anglického spisovatele

opravdov konáš, pouze

eské: ta

je

jako všemocný zakladatel a tvrce svta

Z práce

se

musí

duší ve svém tle a

vdomý, rozumný obr zasednouti na trnu vcí státi

—

a zanechati svého mamonáství a nkolika jiných podízených sluh na nižších stupních dotyného trnu.

love,

synu

zem

a nebes, což neleží v nej-

vnitrnjším srdci tvém duch innosti,

síla

k

práci;

nehoí tam jako namáhav doutnající ohe, který ti nedá pokoje, dokud ducha toho nerozvineš, dokud ho nevpíšeš v blahodjných skutenostech koa

lem sebe?

Co 380

je

nemethodické, pusté,

to

uiníš methodi-

ckým, uspoádaným, úrodným, tebe poslušným á pro tebe plodným. Kdekoliv najdeš nepoádek, tam

tvj odvký nepítel, rychle jej napadni, podma si jej, udlej z nho poádek poddaný nikoliv chaosu, nýbrž rozumu, božstvu a tob. je

Vykopej bcdlák, který roste na tvé cest, aby tam místo nho rostlo stéblo užitené trávy, kapka živného mléka. Neužitené chmýí neužiteného bavlníku seber, upe, utkej, aby místo bezcenného steliva byly štky látky, jíž možno oháti nahou kži lidskou.

Nebo

zem., jáku,

je

vážné místo, život není

petvákou, nýbrž faktem nejvýše vážným,

•X

DIALOG

O

X

)(.

HODNOTPRACE

Panu generálnímu editeli

MAX

BENIESOVI v

Lit

o li

MOTTO Ad usm

delphini!

1918

ÁST

PRVÁ Osoby; Mladý prmyslového,

editel Jeho závod služb zešedívlý muž, libe-

továrník.

starý, ve

ralístícké škcly, zralý

lí

Úedník a dlník,

pro pensi.

jako zástupci obou socialisticky organisovaných a

zamstnaných pracovník

skupin

solidárních

zá-

vodu.

Místo; V pracovn

-továrníkov, zaízené ve

kouí

slohu anglického klubu v zelené kží. Všichni cigaretty.

Doba; Na

sklonku svtové války, za ervenco-

vého veera. Továrník: Uvázal jsem se v ddictví po svém

Jsem nyní majitelem závodu, který vyrosil vaší prací. Nechci vás pevzíti prost s inven-

ctci.

jeho

i

táem. Chci scb ale

i

vaší

pánové, nejen vaší práce,

získati,

dvry, pokud možno

Chci nejzdravjší

možný

i

pomr

vašeho pátelství. mezi námi všemi,

jako mezi rovnocennými a svobodnými spolupra-

covníky; peji

sob

v první

ad

zbaviti vás

vého a neradostného pocitu, že konáte práci

tíži-

svoji

pro cizího lovka, vám nepátelského, jehož jedi-

nou snahou

Jsem dalek tená pání

je

jeho, nikoliv váš

prospch

a zisk.

utopistických fantasií, chci poznati sku-

vaše, a poítaje s pcrnry a s vašimi potebami, znaje vaše steré radosti a bolesti, chci s vámi spolen pracovati v budoucím závod, prací

tžkou

a

zodpovdnou,

dostnou a prospšnou.

možné

zárove všem nám Tím pokládám jedin

ale

napraviti chyby svého otce, c nichž

ra-

za

vím

a

o kterých dovolte mi pomleti. Žádejte na mrie nej-

vtší ústupky, jakých vyžaduje nový zdravý vý25

385

dob

ád, odpovídající

robní

jsem vás, jako

tak tžké.

dvrníky dlník

rukou

abych vyslechl vaše názory a uradil se

Povolal i

s

hhvou, vámi o

všem potebném. Mám pevnou vli uskuteniti vyslovená vámi pání co nejrychleji a co nejúplnji,

pes všechny váleného.

obtíže

Mžete

pechodného hospodáství po-

ke

mn býti neomezen upímní,

budu taktéž oteveným k vám. Chci

dvry,

získati si vaší

ne slovy, ale skutky.

editel: Ve vaše zámry, vážený pane chefe, všichni nejvyššf dvru. Víme, že vznešené

máme

tradice vašeho

vás

zastance

zemelého pana co

otce naleznou

nejsvdcmitjšího.

dlouholeté spolupráce

s

ním

Znajíce

i

ve za

obtíže, spojené s kaž-

dou sebe potebnjší zmnou v našem, po léta zapracovaném závod, netajíme sob dokonce jich zvýšení obtížemi dobou pivedenými. Tak stouply zvlášt platy subalterních úedník a mzdy dlnínásledkem nedostatku pracovních sil a válenými drahotními pirážkami nkolikráte a nelze si dobe pedstaviti, že by mohla naše mírová výro-

k

ba tak vysoké ceny za -pracovní hodinu

nésti.

Továrník: Naproti tomu nelze žádati od naSich

úedník žených

a

dlník,

pomr

píjmy, než

vracejících se z pole

do zdra-

aby se spokojili menšími šastnjší kolegové, které závod

životních,

jejich

vyreklamoval.

editel: Zatížení výrobní ceny zvýšenými platy

znamená však zmenšení padnutí,

nebo

zisku, ne-li jeho

konkurovati za

možno

znan

úplné od-

pokleslé va-

zlevnnými výrobky. Továrník: Produkce by však stejn nesporn upadala, kdybychom neupravili životních podmínek našich dlník, nejen vyrábjících, ale i konsumuluty s cizinou

3S6

jen

jících

no

naše výrobky, tak, aby mohli

hodn

spotebovati.

jích

Nemjte obav

pokud mož-

z konkurence

na našem trhu. Pokud nebudeme moci vyváženým zbožím platiti, nebudeme míti valného úvciziny

ru v cizin pro

toho mohli

odbr

docíliti,

surovin a zboží.

Abychom

musíme nejprve hledti

dostati

n

domácí suroviny a za opatiti platidla, to jest spojeno s ponkud vážnjšími obtížemi, nemýlím-li se.

editel: Pak není jiného východiska, než zdokonalit výrobu,

aby se zlevnil výrobek zvýšením úin-

Výkonnost našich lidí jest znan nízBude teba písnjší organisace pracovní, zvýšení dozorích a ídících sil. Mnohý stroj je již zastaralý, neekonomický a mohl by býti nahrazen dokonalejším, ímž bude možno zmenšiti nosti výroby.

ká, oproti cizin.

poet dlnictva a

tím umožniti zachování vyšších

plat zbytku. Továrník: S investicemi, milý pane editeli, nut-

no míti ješt malé

strpení.

Pokud pak

jde o lepší

organisaci práce, nesmíte zapomenout, že práce je

u nás dosud zbožím, které se platí dosti hluboko pod jeho skutenou cenu. Náš pracovní trh za nezamstnanosti, která odbouráváním mobilisace nebude klesati, bude míti stále rostoucí množství nevyužitých pracovních rstati poptávku,

nemže se

býti

tžko dá

sající

sil,

nabídka bude

pomr, v

nmž

znan

pe-

nejen cena práce

nazvána zdravou, ale zvyšovati

—

její

cenou práce klesá z

i její hodnota úinncst však s kle-

dvod

fysiologických,

následkem nedostatených reprodukních prostedk. Dlník potebuje nejmén takové mzdy, aby

mu

dostaila k opatení životních poteb a

mt denní poteby, a

to vše

ped-

nebude po válce

Lev-

387

n k opatení, Tento faktor, urující výši mzdy, významnjším než

v

ostatní výrobní náklady,

o odbytu, který za

jest

nemlu-

vyerpaných zásob bude co

nejvýhodnjší pro výrobce.

Úedník: Nejsem ské

práce,

proti zvýšení

vydatnosti

lid-

vím o etných vyplýtvaných

naopak

energiích, ležících v nedostatku správného vedení

práce, ale nosti teorií

pomr, ním,

mm,

mám zdvodnné

pochybnosti o správ-

uskuteování tchto, o sob jist správných a systém. Dlník za stávajících mzdových

má

pokud

jeho pracovní

je

všechny

dvody

zbožím

síla

k opatrnosti

vi

trž-

systé-

zvlášt z Ameriky dnes importovaným. My-

po tyleté válené výživ ani ti, kteí ušli výrob státem chránné, ani ti, kteí v zákopech dávali v sázku pro svtový trh svj život, nebudou naklonni k zvýšení úinnosti své práce, budou musiti zvykati si nejprve dosti dlouho nepeorganisované staré prácí, jíž odvykli. A nechci zamleti, že naše mravní a vlastenecká povinnost slím, že

nezbytnosti ve

vzíti

do práce

i

znan

válkou poškozené, staré

pracovníky, kteí nás potebují stejn,

díve nosti

jako

my

nepispje taktéž valn k zvýšení úinpracovní v závod. Dokážou-li rostoucí orjich,

ganisace dlnické psobiti svcjí mccí proti klesání

ceny na trhu práce,

jest dosti sporné,

snah vdeckého vedení práce, válkou v

pi

tendenci

cen

stoup-

Myslím tím rostoucí snahu nahraditi vyueného dlníka nevyueným, ženou, díttem, kterážto methoda slavila za války v píslušném prmyslu své nejvtší úspchy. V uvážení obtí, které pinuvšího.

nášeli bojovníci

na front, byla shledána vojen-

nadským vedením prmyslové výroby válené vdeckému vedení práce nepoetná krvavá i

ob

388

j

vyuených pinesená

»gercchífertígt«.

Ale organi-

sace odborová, která jedin zbavuje práci znehod-

nocení konkurencí nadbytené nabídky,

má pi

stoucí kvantit a upadající kvalit práce,

nebo zboží

na

znan

trh picházejícího,

ro-

ztíženou innost a

nejhorší vyhlídky na rozkvt.

editel: Není-li možno tžiti z

pomr

pracov-

podobn

jako na

zaátku

ního trhu, nezbude, než,

as

renty, kterou

asu resignovati na ást minimální vám, pane chefe, váš kapitál pináší,

ve prospch

pán dlník.

války,

od

Jelikož ale o kapitál

bude dnes nouze a pro píšt o práci,

je tento

líapítálu

vdce

nepomr

vtší nouze než

nezodpovdným pro mne,

a práce

jako

správy prvého.

Dlník: Nová doba bude diteli,

stále

mezi užitenou hodnotou

vážnjší

starosti.

míti pro vás,

pane e-

Kapitál musí postoupiti dí-

ve nebo pozdji první místo práci, jako významnjší souásti národního hospodáství i bohatství.

Bude vám, pane tál ztratil

\'ých ce,

znan

milioná

i

pesedlati. Kapina cen. Mnoho no-

zdiskreditovalo staré. Vydatnost prá-

nebo vaším termínem, užitená hodnota práce

bude tím,

editeli,

ve válce na váze

svena

vaší

osvdené

svdomitcsti, která

že je souástí ddictví všeho národa, bude

vdnjší

inností pro vás, než horlivá správa jed-

po otci. Úedník: Chtjíce zvýšiti vydatnost práce, potebujeme v prvé pispti ku zvýšení vzdlání svých pracovník. Ideálem továrny pro pana editele byla by taková elektrická centrála, která jako notlivcova ddictví

ad

obrovský hodinový

stroj

funguje

tém

automati-

cky a potebuje než jednoho jediného elektrotechnika, jako dozorce.

Jeho práce

je

pevážn

dušev-

389

ní a spojená s neobyejn zvýšenou zodpovdností. Bylo by jisí možno nazvati šílenstvím, využívati takovému dlníkovi jeho posice na trhu práce,

vi

zkracovati jeho mzdu.

Pedn

neznamená

tato po-

tém

nic a za

ložka v celkovém rozpotu závodu

druhé stála by nás nejmenší nedbalost takového

o

lovka

levnjšího tisíckráte tolik, jsme mu zkrámzdu. Zde nutno práci dlníka posuzovati mítky práce úednické. To je postup vývoje, pane tili

editeli.

Se síancvíska pana chefa mluveno:

má

býti šasten, že

mže

dobrého dlníka, zapracované-

svdomitého, spolehlivého, jako je rád, že dobrého a svdomitého editele. Nebude jist

ho,

má še-

na jednom ani na druhém. Jeho nejvyšším

titi

zájmem_, jako zamstnavatele,

dlníkm

jest,

aby dal všem

—

po typodvýživ, aby jim zbývalo dosti volného asu ku vzdlání, zábav a pemýšlení, aby byli zkrátka spokojeni a dobré mysli, Skytá~li jfm práce ješt

svým

možnost dobe se

živiti

leté

i

dosti možnosti

k

intelektuální innosti,

dobe placený dlník

vykoná

daleko více než špatn pla-

cený. Tuto zkušenost, která je

pvodu

amerického,

stavl bych vysoko nad zkušenosti pana inženýra Taylora, kterou praktikuje tak rád náš pan editel,

že není

mzda

dobe

pro vtšinu

dlník,

roste-li jejich

píliš rychle.

Továrník: Politika sociální, kterou jsem

sob

pro

závod vytkl, pichází nejen vstíc imanentní snaze širokých vrstev pracovních zlepšiti své postávání, ale skytá

vodu

i

mn

posíliti

možnost jako vdí osobnosti zásnahu tu svojí podporou a tím zvýšiti

hrdost svoji z možnosti pisptí slabým a pocit zod-

povdnosti za editel: 390

celek.

Musím ovšem

omluviti vaším

mládím

.

podcbný nepraktický idealismus, ze kterého budete vyléen dostaten bližším poznáním širokých vrstev lidu dlného, až budete míti aslji s nimi co dlat. Chci vás upozorniti jen na

to,

že

s inteli-

opané

gencí dlnictva uinil jsem zkušenosti zcela

a zvykl jsem vost našich

sob

vysvtliti

si

lidí

práv

jich

rostoucí nespolehli-

rostoucím vzdláním,

Organisace dlníky vzdlává a uvdomuje, a tím je kazí, štve je proti

ruší

zamstnavateli a

úedníkm,

stálými

nevhodnými

spolupráci

klidnou

a

mzdovými požadavky. Zvlášt náš prmysl dkuje celou svoji zaostalost tomu, že se rozvoj

socialisti-

ckých organisací vládními kruhy podporoval více než rozvoj prmyslu a tím požadavky dlnictva

pedhonily možnosti prmyslu vyhovti jim beze škody. Jsem socialista, ale jako takový proti sociální

demokracii a

ce pro živnost

její politice

emeslných

štvaní a rušení prá-

štvá

a

svdc. Není

vtšího zloinu na vývoji práce páchaného, jako neustálé stávky a jimi docílené zvýšení ceny práce

souasného niení lásky k práci v dlnictvu. Dlník: Jsem zde jako zástupce dlnictva závodu a nemám mandátu hájiti stranu, ku které náležím, proti zce^a nemístným, obvinním pán editelovým. Žádný, kdo poznal životní úrove vtšiny dlza

nictva

a zvlášt za poslední

zstati

neteným

vi

jejích

tyi

roky,

nemže

osudu ve spolenosti.

Ideál socialismu jest ideálem slabých, ideálem lá-

sky a nedá se srovnati názory, jimiž

mj

pan

s

nenávistnými a zlobnými

pedeník

chce svésti de-

battu od podstatných otázek. Socialismus chce pro

dlníka m.ožnosí vývoje jeho nadání, jeho schopností,

chce pro široké vrstvy ono místo ve spo-

lenosti, které odpovídá nezbytností rozvoje

tchto 39J

schopnosíí a významu jich práce pro celek. Právo na prácí a na spravedlivý podíl ze statk prací tou získaných dle pcteb každého pracujícího, to »Každému dle chce socialismus, pane editeli. jeho pcteb, cd každého dle jeho schopností,* A

nyní se vás tážu, jak srovnáte se svým »socíali-

smem« znanou úmrtnost dlnictva našeho závodu let. Je vcí vašich nadízených kalku-

posledních

lovati, kolik

by

zemelí, na

pomry

byli ušetili,

kdyby

tiíc

pedasn

zvyklí, ve svých požadavcích

skromní neorganisovaní mužové byli

ješt s námi nkolik let pracovali a o kolik stouply platy jen následkem jich pizpsobení se požadavkm nov pijatých organisovaných dlník, za špatného pro vás trhu práce. Jak srovnáte se svým socialismem,

továrn

že plaíy v

tžce

pracujících zstávaly

nejen daleko za platy konkurujících závod, ale i

jezdík,

za platy proflakujících se zde

mistr,

koí

štal-

a Šofér, že lidé, na jichž práci stojí

bohatství firmy, byli opomíjeni

pi

aprovisaci oproti

lidem, kteí mají nejvtší zásluhu o rozhazování

užitené hodnoty kapitálu.

Takové zjevy

štvou,

pane editeli, daleko úinnji dlníky než sociální demokraté. Pokud pak jde o právo na stávku, je

mne snaha pán

pro

promite na ji

trh,

— smšnou.

—

editelova, upíti mí je Jediným zbožím, které nesu

moje práce. Musím míti právo prodati stejn jako pan editel osoprávo kupovati jí dle tržní ceny, a stejn je

dle její tržní ceny,

buje

si

jako prodává tak výrobky našeho závodu. se

všemožn

vyšší: já za práci,

organisace,

vem než 392

Musíme

pokusiti získati za své zboží cenu nej-

iním

mj

vy za konservy,

to jako slabý

silný

pan

chef,

Vstupují-li

lovk, vtším

do

prá-

Organisace uruje

cenu našeho zboží, jako váš

kartel,

my

se zaváže-

me, jako vy, neprodávat pod cenu. Nedovedu-lí vám zaplatiti za marmeládu, co chcete, nedostanu ji,

a nechcete-li mi zaplatiti vy uritou cenu za

moji práci, stávkuju. Je mi trapnou povinností, že

musím

tak

samozejmé vci

vykládati

svému

nej-

vyššímu nadízenému.

Nový pan chef pál sob poznati naše pomry a prameny našeho utrpení. Poodhalil jsem ponkud roušku, zakrývající tento jemu známý kout. Pan editel bude snad míti na tom dosti a nechá sociální dem.okraty

s

pokojem.

Úedník: Jsem vden panu editeli za mnohá vážná a cenná pouení odborná za krátkou dobu naší spolupráce.

Tím

chci íci, že jsem dalek toho

pouovati snad jeho, který uml tak výten sestárnouti. Jde o otázku oprávnnosti nespokojenosti dlníkovy a jejího odstranní. Mnohé z uvemé deného zde zástupcem dlník znepokojuje kolegy. Co oi nevidí, to srdce neznepokojuje. Snad by neškodilo oddliti výrobní a zábavní podniky firmy alespo místn. Jde o otázku rovnováhy sil, pracujících v našem závod. Neznám jiného proi

lovka do slumu pokud možná

stedku, jak pinutiti jednotlivého žeb

pokroku,

než

zaruíme-li

nejvtší podíl na zisku z tohoto pokroku vyplývajícím. Má-li své síly dáti do služeb disciplino-

vané

organisace

prospchu

a

bezpodmínen

jejímu, musí se

mu

a spravedlivého zhodnocení

se

pimeného

dostati

tch

sil.

podrobiti

Práce hospo-

dáská jest uplatováním lidské innosti pro zisk. Každá innost je sama o sob požitkem a to tím více,

ím

Každý

lépe odpovídá schopnostem pracujícího.

požitek

znamená

ale

vydání

sil

a

vede 393

proto k pocitm nelibosti, jakmile je zásoba sil vyerpána. To se stane pílišnou intensitou nebo dlouhou dcbou uplatování schopností nebo poNastavší nelibost psobí snížení výkonu žitk, pracovního, není-li odstranna radostí ze zisku, ze mzdy. ím vtší zisk dlníkovi kyne, tím silnjší pocit libosti psobí proti nelibosti pílišného namáhání. Lepší výživa a dokonalejší odpoinek, umožnný vyšší mzdou, usnadují zvýšený pracovní výkon stejn, jako zvyk a cvik. Meze tohoto zvyšování výkonnosti mzdou staví jen únava. Jak patrno, je mzda, umožující dostatenou výživii a ukojení nezbytností pracujícího a zaruující

i

dcstatený odpoinek a osvžení, nezbytnou podmínkou pracovního výkonu, jejíž nedodržení se nedá niím cddiskutovati a na nikoho svésti. Co rozumím rovnováhou? To je iako-«/ý stav, který dovoluje všem silám psobiti smrem jim

pidleným

a vlastním, tak, aby žádná nebyla spotebována pekonáváním pekážek, odpor, tenic. Jest to stav pracující lokomotivy, jejíž ásti ne-

pijdou nikdy do vati,

jejího

klidu, ale

zvedati, klesati, toiti

pohybu.

Není

smí a musí se posuno-

smrem

normálním

výsledné síly stav,

v

nmž

zpsobem neúetným proti sob pracují, se vzájemn haní a obviují a sob závidí. A to se dje tehdy, jsou-li jich síly zapraženy jednotlivé orgány

v celku, bez ohledu na

jich

mechaniku.

Jsem taktéž socialistou, jako oba m.oji pedeníci. Nejsem pro úplné vyrovnání majetkových a životních rozdíl mezi lidmi, nevidím v hospodáský úel. Znám lidi velice svdomité a

nm

kteí by bez hospodáské ctižádostí nesvedli v život nieho, jest jim nezbytnou hnací spolehlivé,

394

která nesmí

silou,

jako nadbytek

zásadn

býlí jím vzata.

tak

dráždící,

Rovnž

vylouiti ne-

nelze

Nouze a strach z nouze iní spolenosti mnoho jedinc služebnými, kteí by zstali

dostatek.

teprve

pí zajištné

existencí neužitenými, naproti

tomu

uznávám Ikcdy jednostranného nahromadní majetkového pro rovnováhu trhu a hospodáského života vbec, stejn jako škody nesprávného zaale

Nelze

cházení pracovní silou lidskou.

odstraniti'

nesvobodu práce, donucení, má-lí býti rovnomrn únava z tžké práce rozdlena, nemá-li býti nespravedlnost,

stejn nespravedlivý,

ale

odstranní propadávající

kou

jedince.

jest veliký

a

proto

majetek v ru-

Majetek znamená dnes právo nad

statky, právo zniiti nebo spotebovati je libovoln. Toto právo omezuje dnes jen stát svými zákony a jest majetek dle nho ddiným a vymnitelným. Sluje pak jmním a znamená rozsah jmní stupe moci. Majetek možno výmnou ztratiti,

ale nikoliv zniiti.

statky

má

úelm

žitkem ze statk k jitel

Schopnost jednotlivce zniiti

omezena

býti dále

továrny vyhoditi parní

stroj

do povtí a

když nebyl

iti tak jeho hodnotu, jen

znamená

omezenjším poMže-li ma-

i

osobním.

stroj

zni-

pojištn,

zniení schopnosti konati prácí, za uritých okolností uritou užitenou práci. Toho ale jist

to

'

podnikatel

Naopak

se

zdravým rozumem neuiní.

dbá, aby stroj byl

ádn

dobe

se zvolna amortisoval a

obsluhován, aby

rentoval.

Pro

ne-

dbá tchže ohled u dlníka, úedníka? Bohatý muž, který

má

své

továrnách nebo

pijímá

ron

jmní

jiných

uloženo ve velkostatcích,

hospodáských podnícxh,

uritý zisk a uhradiv z

osobní potebu, musí

nho

pebytené jmní

bu

svojí

roz-

395

obyejn bud koupením ncvých podnik, uložením penz v nových závodech. Na konci roku zmnil se jedin rozsah jeho majetku, seznam podnik mu nádáti

njak

nebo ho

Zatím

ležejících.

editelové,

žili

úedníci

užíti.

iní

tak

a vydlávali pro

a

dlníci,

nho

jeho

ukládali vtší

i

píjm, aniž teba poznali nhož to všechno konali. Nové

menší úspory ze svých

osobn

pána, pro

milionáe slouží zase jenom k íomu, aby nové editele, nové úedníky a nové dl-

investice živily

níky.

Všechny

statky, které

vyrábjí se na jeho

dvorech a v jeho továrnách, jsou

ureny k

tomu,

aby byly jinými lidmi spotebovány, vedle uritého

konsumu

jeho,

jeho rodiny, jeho píživník, jako

Af je to obilí, cukr, maso, mléko nebo dopravní prostedky, všechno je vyrábno, aby uhrazovalo poteby veliké ady lidí, hlasatel jeho moci.

jemu neznámých, Z každého nového vzrstu jmní pibývá moci majitelov.

mže

Mže

závod

rozšíiti, udržeti,

zavíti,

dobrého úedníka vyhnati nebo protžovati

neschopného,

dlník,

mže

pijímati nebo propouštti

editelm rozumné

ady

nerozumné disposice. Moc je krásná vc, ale nesmí býti bez souasného pocitu zodpovdnosti. Jest v zájmu mocného, aby rozumn uvažoval o každé té disposici, o každém svém mocenském projevu, o vhodném využití této moci ve prospch slabých spoluoban, Nevyhodí-li do povtí stroje, nesmí dávati

i

psobiti smrt dlníka nedbáním jeho poteb a jeho

každým rekem jeho moc, jmní i jeho práce a jeho kteí tu jeho moc tvoí. My-

životních pání, Roste-li

nech

roste vedle jeho

zodpovdnost pro

ty,

slím, že je to hlavní psychologický motiv, ospra-

3%

Vím

vedlující velké bohatství.

totiž

panem

s

chefem v podobný pocit uspokojení z rostoucí moci jen jako radosti ze spojené tím zodpovdností a práce a jsem

pesvden,

že je

uritým lidem k

ovšem není velké bohatství

životu nezbytným. Takto

na pekážku rovnováze sil, je-li provázeno poa zodpovdnosti. Obyejní nebohatí smrtelníci pociují majetek jako možnost citem povinnosti

vtší úasti na

spoteb statk

a

v tom

smru

nutno hledati jejich štstí a popud k práci, lidé ctižádostiví a požitkáští pracují

mnohem

energi-

tji, dík tmto motivm, silný jedinec, mocný muž, je ponoukán k práci rstem své moci a zodpovdnosti za veliký celek slabších, V tom je nutno hledati jeho podíl na pokroku a skutenou hodnotu jeho práce.

editel: Je mi mukou poslouchati podobné pednášky a lituji, že je mojí povinností, zaujmouti stanovisko k

podobným

fantasiím nezralých a ne-

zkušených mladík, vidím-li, duje vás,

je

pokud

pokusm,

s

jakým zájmem

sle-

syn mého nejvtšího dobrodince. Varují je

as! Nedávejte

se svésti

k podobným

které znamenají zmar vašeho podniku.

Není bodu v celých vývodech pana inženýra, který bych mu nevyvrátil. Ale škoda asu a zlosti.

To všechno je setba svdc dlného stických štvá, a zdá se, že vás i

pane chefe, svými frázemi o

lidu,

sociali-

nakazili

jíž,

lidskosti a bratrství.

Znajíce slabé stránky spolenosti, ze které vyšli,

marodéi stedního stavu nejšpatnjšími proletariátu. Myslit na svdci naší inteligence sebe a slabé tahat za sebou, a to odnese svt hospodáskou potopou. Krásné sliby, to jejich jsou tito

i

program,

Neuskuteíiiíelné

fantasie

pi povaze 39V

skuteného lovka. Dokáží vám, že všechen kapitál na svt je prcduktem jich práce runí a ^'ýkonné a že kapitalista okrádá své zamstnance o hodnotu a vedou

jich práce.

Shromažují

lid

v bataliony

na demonstrace a do stávek. Jsou-li nkdy za své štvaní zaveni málo kdy neuškodí jim to, naopak v oích svých vících opilé

je

—

—

Ješt je podporují ze svého »tžce vydlaného grcše«. Co chcete pidati lidem, pane

získají.

cheÍG,

se

mli

aby

svdc?

více

na

vzeské

fondy svých

Zajištni v pevných postaveních,

sniéjí

svým ovcím. Jak mžete klidn naslouchati

názor?

ohlasu jich

Továrník: Prosím vás, pane editeli, uklidnte se

a

zstate tichým posluchaem názor

vyslovených.

Jste

znamenitý odborník, ale

zde to

v

budoucnosti nestaí. Potebujete znáti nejen zálidské techniky. Zdá kony strojní techniky, ale se mi ostatn, že jste zde na venkov prospal velikou revoluci svtovou, která byla uvedena válkou a podceujete proto všechny ty ideje, vystupující zde z nepraktických pro vás úvah eník. Prosím, pánové, pokraujte a nedejte se odvraceti adresood zajímajících mne a zcela správn vaných pouných výklad. Chci je vyslechnouti i

mn

•do konce a íditi se jimi.

Dlník: Jest nejvyšší nespravedlností a pošetilostí mocných muž, že nechávají každoron

muž a jich popud vdomé zanedbávání zodpovdnosti mocných, pi jich znaném jmní iTevodpustitelné, jest nejen urážkou lidskostí, ale zakrnti

tisíce

nevyužito.

inteligentních

Toto zcela

i

domou výchovou nadaných nepátel, rozhoených mstitel na spolenosti a jejím ádu, z nichž každý 398

vdom

do smrti utrpného bezpráví a neí zapomene nikdy urážky svého opomenutí. své úkol jé to škoda? Jedním z nejlákavjších zodpovdnosti vdomého milionáe byla by snaha je

si

A

smíiti tyto nepátele

vas

se spoleností, tím, že

pispti k uplatnní se jich popud a zamstnal by tyto inteligenty spoleností odstrené sám vhodn, aby nepropadli socialismu. o To platí o dlnících i úednících. To platí

by

snažil

se

i

v nových závodech do zásoby, bez stávající poteby pro trh vyrábjících, v stipendiích pro dti svých zamst-

Kdyby

našich dtech.

nanc, dených

uložil kapitál místo

vzal by socialistm nejrychleji píliv sve-

—

jím svedených. Domníváte-li se ale získati dnes v nich ješt

cenné spolupracovníky, pravím, že je pozd. Málo kdy se podaí vytrhnouti jednoho z nich z ad vašich

Nebo

nepátel.

tvoily vždy

pi

tyto

zneuznané talenty

skromnosti jich životních poža-

davk, povolané mluví

pedbojovníky svých

a

nešastných soudruh, dnes vrstev proletáských. Vtšina z nich a nejsou to nejmén nadaní cítí však své nezavinné postavení tou mrou nespravedliv, že se nespokojí již pozd nabízeným zlepšením, ale bezvýjimen pracují k zniení celé stávající hospodáské soustavy, jako nevyléi-

—

—

To

telnou chorobou zasažené.

spodárnosti

a

netenosti

vi

je

výsledek neho-

schopnostem jed-

notlivc z lidu a ze stedních vrstev a

píina výstelk

pane

editeli, a volejte

Úedník: Snad by ního

vám svených

socialistických. Bijte se v prsa,

si

mea bylí

poádku na bonnské

culpa!

uení sloupové

stát-

universit lépe rozvážili

habilitaní žádost syna židovského advokáta trier-

399

kdyby

ského,

vynese

byli tušili, že odmítnutí jeho

svtu marxismus a

Internacicnálu.

Nynjší hodno-

cení práce a pracovníka, jak se jeví zvlášt v so-

ciálním zákoncdárství a ve veejné správ,

svdí

o znaných ústupcích vítzné tíd, kterou

Marx

k boji

svolal.

Továrník: Pehlížíte však, pánové, že bojujíce proti moci a

nadvlád

aristokratických kapitalist,

bojujete pro stejn nespravedlivou a rovnováze

sil

škodlivjší nadvládu mass nemajetných. Zbavujete své odprce práv, která pro sebe dobýváte. Pokud vím, nenáleží na p. práce duševní, v prvé

ad

technická, mezi socialismem osvobozované a

To

vysoko hodnocené. se mi, že

vdcové

kají

sympatií

se

je

dílo

vdc. Vbec

zdá

davm,

zí-

socialismu, lichotíce

skutené

inteligence,

Chtjíce

osvoboditi z vlastní síly a vlastními cestami pro-

hodnotí práci, jak

letariát,

hradn

zneuznamými, lesná práce

tída

jste

práv

uvedl, vý-

svalovou a nechají dlníky ducha stejn kapitalismus.

jako

je

osvobozována, jen

k

mobilisována

je

vbec

Marx

neliší

tvrdí

dokonce,

se stává práce

že

kapitalismu,

proti

práce fysické od duševní, ba,

bhem

mozková

pece,

jako

práv

nejvlastnjšího

spodaení,

boji

Jen hrubá tist dlnická

technik,

nezbytnost

vání, myšlení, Taylor

vývoje hospodáského

stále

mén

potebnou. To

Marx

neschvalujete,

charakteru stále

pece

nevidí

moderního ho-

zvýšeného rozvažonejlépe ukazuje roz-

množením úednických sil v závodech, vdecky vedených, jaký je hospodáský vývoj práce. To se dje bez vlivu socialismu, ba možno íci proti

nmu,

z

katel,

ale

400

ist

technických

dvod.

Nejen podnidlník

obchodník a ne v poslední

ad

musí

stále více myslit

alespo ze svých suzují

píliš

práci

pi

své práci.

zkušeností.

Marx

Soudím

tak

a Engels po-

jednostrann, materialisticky.

Jen fysická práce jest jim prací skutenou a produktivní. V tom pípad by práce vynálezcova, inženýrova byla bezvýznamnou a není také duševní práce

valn cenna v podnicích

sccialisti-

Nechtje upírati a pehlížeti rozdíl tak znaných, upíráním práva na vyšší úrove práci úednické snižujete veškeru snahu lidskou po zlepckých.

šení životních

pomr,

jedinou cestu k odstranní

proletariátu.

Úedník: Dovolím

si

proti

tomu

postaviti svoje

hodnocení práce, které Jsem uvedl a které není materialistické. Dále upozoruji na Komunistický

Marxv, který pod pojem proletariátu poítá všechny lidi, »kteí se musí po kusech prodávati, kteí jsou zbožím, jako každý jiný pedmt obchodu a jako takové jsou vystaveiú stejnovšem stídavostem konkurence, všemu komarúfest

mrn

lísání trhu*.

»Buržoasie zmnila lékae, právníka,

knze, básníka, muže

vdy

v

placené námezdné

dlníky, « praví se pece v manifestu. Proletái jsme my, úedníci, stejn jako dlníci. Není rozdíl mezi

nebo žijeme oba jen tak dlouho, pokud nalezneme práci, a práci tu nalezneme jen potud, námi,

pokud

jí

mžeme

kapitál rozmnožovati.

Dkuji vám, pánové, v tomto smru za každé upozornní. To neleží však na cest k našemu cíli. Bude teba, pane inženýre, abyste poTovárník:

kraoval ve svých vývodech o majetku a zodpovdnosti za, máme-li dojíti k onomu normálnímu stavu mezi silami, který vám pipomíná innost lokomotivy ku pedu jedoucí. Prozatím jste vy26

40í

mezil povinnost moji jako zamstnavatele v tomto

paralelogramu

Zajímavjším

sil.

eeno

innost, lépe

bude vymeziti

povinnosti a práva ostatních

skupin, které tu zastupujete

a jejíž jednotu jste

práv oznail spojením jich v kategorii proletá. Nuže, co chtjí ode mne prcleíái vedle dostatené výživy a volného a

jaké

asu ku vzdlání mohu zaujmouti

stanovisko

a já

pemýšlení

vi

vaší

práci?

Úednik: Mžete-li, jak jsem zniiti parní

dlníkem pracovníkem. Ten

není tomu tak

eno

s

pravil,

bez obavy,

který náleží ve váš majetek,

stroj, s

a

úedníkem, lépe erepresentuje pro vás

hodnotu rovnou schopnosti konati za uritých okoluritou užitenou a pímo vám potebnou

ností

snad

Je na

práci.

m.yslit

americky a snažiti se

dosáhnouti minimy maksim, to

je

pozornosti,

dlmožné

vyzískati z

níka pokud lze nejvíce užitku za nejmenší

vnované okolnostem, za nichž užitek stupe vnované pozornosti

ten skytá. Pozornost, té

vyjnezují

dosud v nepatrné

míe zákonná a Nepomr mezi

správní opatení sociáln politická.

významem tchto

opatení pro hospodáství a výrazem dosavadního líspchu politického boje proletariátu proti vládnoucím tídám. Pracovníci, jak jste zprvu prohlásil, nenáleží však dále do inventáe vašeho závodu, Jsou ástí národního jmní a píkaz hospodárného

rozsahem

je

nakládání jimi

je

jich

i

Stávající

dovoluje

voln již

ástí vaší zodpovdnosti.

hospodáský ád v celé jeho zaostalosti jako soukromému podnikateli libo-

vám

nakládati

s

energiemi národních statk,

a

erné nebo bílé uhlí, pda nebo její boPíkazem zodpovdnosti silného je hospo-

je to

hatství.

další

s pracovními schopnostmi, jako jediným dosud málo státem chránným majetkem slabých

daiti

vrstev

národa,

hospodaiti jimi lépe, než meze

ochrany té pipouštjí. Pokud není soukromé hospodáství nahrazeno kolektivistickým nebo komunistickým, musí

soukrom hospodaící pedpoklá-

pro své hospodáství nejširší zájem veej-

dati nosti.

Veškerou solidární lidskou innost spoleen-

skou v

národ

proniká ona mravní zodpovdnost,

kterou požadujeme pro innost hospodáskou od vás a pro posuzování práce naší; Jeden za všech-

ny a všichni za jednoho. Dlník: Správn pipomíná vám Rathenau, že bychom se usmívali soucitn lovku, který by si koupil dlo a chtl se udlati samostatným podnikatelem války. Nenapadne nikomu žádati pro sebe právo disponovati jako soukromým majetkem železniními tratmi, telefonní sítí nebo založiti soud pro svoji potchu, U hospodáství ale totéž pedpokládáme nejen za možné, ale za jedin nezbytné.

ve

Náš blahobyt a zdar

svt,

civilisace naší,

naše váha

naše celá kultura iní se tak odvislou od

bezuzdného soukromého hospodaení pro zisk jedince s volnou konkurencí a bezchledným bojem jedinc a skupin tohoto soukromého hospodáství kapitalistického.

Úedník: Uvažujte laskav, zda by nevynášel závod váš plánovit ízený,

vdecky promyšlený

a

vdom

solidární

organisovaný,

zodpovdností

všech proniknutý více než pod ochranou dosavadních nedostatených ídících sil a zákon, tu otázku klademe dnes jako zcistupci pracovník, majitel pracovních sil tohoto závodu slavné správ jeho.

To

jest

také rozsah nadpráce, kterou vyža-

403

duje naše vlastní práce jako na ní konanou a která jest podílem vaším

stav

na spoleném

Doznávám

Továrník:

vného

rád, že není

nepátelství

s

díle.

mým

ideálem

vrstvami, jejichž svo-

bodné spolupráce jest mi teba. Vidím již dlouho, že rovnováha sil, ku které v tomto boji jsme došli, jest pirozen vratkou a nebezpenou rovnováhou provazoíezce. Je lo samovolná rovnováha, jakou na okamžik mohou zaujmouti i pírodní síly, ale nikoliv rovnováha trvalá úeln organisovaných sil. Proto také

je výslednice té rovnováhy daleka uspokojivého maksima. Jsem také ochoten doznati

se vám., že bez války

nespokojen

s

by nebyl nikdo pomýšlel

touto rovnováhou,

pes

býti

plýtvání

sil,

nepátelství a niení, jimiž se vyznauje, že by bypotrvala ješt po desetiletí. Bída války vystup-

la

ovala bídu požadavk

nejnižších vrstev a spravedlnost jejich

posílena

nezbytnostmi

hospodáství,

pikázáno napraviti a vyléiti spousty válené. Nezbytnost hospodaiti vdecky s hmo-

kterému

je

tami a silami, promysliti organisaci

nejen

jednm

sil,

aby byla

výnosná, ale ku všem spravedlivá,

láká mne, jako všechno zásadní myšlení dalekého

dosahu a široké zodpovdnosti. Cítím v

í

sob tvr-

k bezkompromisnímu jednání, jsem rozhodnut nedáti se ve své práci mýliti žádnými obtmi ani nezdary. Mám nejlepší vli k práci na práci sílu

konané, chci býti vždy informován o všech páních vašich a jsem ochoten informovati vás se své strany. Souhlasím se

pronesenou, chci

zásadou zástupcem dlnictva zde ji vytýiti jako základ nové or-

ganisace svého závodu. Je to

4ému

dle jeho poteb,

Je teba

404

ustaviti

vta

Cabetova: »Kaž-

od každého dle jeho

snad kategorii tchto

sil,

sil!«

usnésti

na výší hodnoty, která písluší jednotlivým výkonm pracovním v celkové naší innosti, aby mohl se

na základ ní býti vytýen rozsah podíl na zisku, stupe nárok každého na uhrazení jeho índividuelních poteb, ale vše jedin dobrovoln,

s

ohle-

prosperitu závodu, jenž nás všechny ku

dem na

spolené, niím nerušené práci sluuje. Podejte mi své positivní návrhy k této nové organisaci za skupiny, které zastupujete.

sob dozodpovdní

editel: První pochybnost, kterou bych volil

k vašemu návrhu pedeslati, jeho

pochybnost stran pesnosti pojmu práce a ab-

jest

solutnosti jeho hodnoty.

zde podán žádným z

Jeho smysl, rozbor nebyl reformátor socialisti-

pán

Uvážíme-li dležitost problému, jakým

ckých,

je

hodnota a význam práce v hospodáském život,

nemžeme zde

s

se dosti diviti lehkovážnosti, s jakou se

pojmem

tím pracuje.

Úedník: Chci viti upímnosti dotazu našeho pana zamstnavatele a nezatížiti ho nijakou vinou za snahu pana editele pilátskou otázkou odvrátiti pozornost od podstatného. Je pravda, že není val-

né literatury o práci.

O

i

uhranutí

o citování

o všech okultních a ksenolcgických celé knihovny.

vá

duch,

vdách

jsou

vd

podáJaké svdectví o lidské jsouc v cizích službách,

že nevnovala,

fakt,

práci, jako základu všeho života ve spolenosti, té-

m

malé literatue, opt práci duševní mnohem více než tlesné. Ani hražádné pozornosti a v

nice mezi

ce není

tmito

pesn

svalové bez citu

žely

dvma tažena,

té

hlavními kategoriemi prá-

nebo

není

pece innosti

souasné innosti vle,

intellektu

a není zdravé inností hlavy, kde by svaly

úpln

a trvale ladem,

Jak

mla

to

vdti

i

le-

vše

405

vda, placená tmi,

moc leží v nepracovizodpovdti spletité klubko otázky panem editelem sem vhozené. Co je vbec práce, kde zaíná a kde koní? Jaká je její skutená hodnota? Je absolutní nebo je prostedkem k vyšším hodnotám, k nepracování, k zahálce? Dá se vyjáditi íseln a hospodásky oceniti spravedlivým penžním equivalentem? tosti

jichž

jejích? Chci se pokusiti

Výkon, který ode všech

lidí

život kategoricky

vyžaduje, sluje prací. Práce znamená užití

všech duševních, morálních

i

úelné po-

fysických

sil,

každé individuum vyzbrojeno, které se podaile ve spolenosti, za jejího pispní, roz-

jimiž byle

mu

ped zakrnním, vlivem stáspoleenského ádu a jiných zaízení té-

nebo uchrániti

vinouti

vajícího

hož nebo opaného urení (školy) a jichž uplatnní, nejvýše možné rozvinutí, je vlastností, ure-

ním každé

té

Uplatnní

síly.

skou prací, dje-H se za jen s

štstím

jedince, ale

i

sluje

to

hospodá-

mzdu a jest spojeno s prospchem jeho i

necel-

ku a umožuje jedinci ve spolenosti bráti podíl na práci hospodáské, užívati výrobk jiných pracovník pro sebe. Runí práci, nebo lépe svalové,

pikládám proto ostatních

sil,

tak veliký význam, že rozvoj všech

jak

morálních,

tak psychických

je

pímo výsledkem rozvinutí fysických sil. Nemusím ani poukázati na soort, jako na surogát rozvoje sil

a

dkaz

nezbytnosti

fysické

pipomenouti zdravý dtský sických duše,

projev

sil,

život

práce, s

nemusím

jeho živostí fy-

provázejících zdravý rozvoj

na ieho stálou zamstnanost, hravost, ra-

dost ze života, jevící se jako bezplatná a bezúel-

ná práce. Poukazuji na moderní snahy školy pracovní, výchovy prací ku práci. Škola ta chce tles406

runí, emeslnou prací napomáhati pokud možno všestrannému a harmonickému vývoji všech ostatních sil a schopností a staví malý poet prací získaných vdomostí na místo množství nazpamt nauených poznatk a nadených fakt. Žák se má na škole od poátku uiti pracovati a sice myšlenkov pracovati, má získati pracovní methodu nejnou,

lepšího rozvinutí té které

bhem

života

má

mu

se

k jichž uplatnní

síly,

naskytne píležitost. Škola

každého se všemi jeho indimu návod k jich rozvoji a zdatnému uplatnní, k jích obrácení v práci jemu

pracovní

seznám.iti

viduelními silami a dáti

a spolenosti potebnou. Škola ta nechce jen prací

vyuovati, ale

vychovávati, chce dáti

i

ležitost poznati radost z

žákm

pí-

práce a spokojenost z

její

hodnoty, chce vychovati sociální zodpovdnost za

každý pracovní výkon a tím vyšší mravnost

i

sociální

ostatní duchovní

hodnoty životní

v organickém sloueni s konanou

Runí

prací se nejlépe

uí

svdom.í a

životni

prací.

duševním poznatkm.

Tento poznatek uitel staví práci tlesnou,

ist

fysickou, svalovou práci do svtla prvoadé životní hodnoty a mluví dostaten proti dosavadnímu jejímu hospodáskému a sociálnímu hodnocení, Zpívá-li dlník ve své hymn refrén est práci, vy-

jaduje tím nejvyšší lidský požadavek lidstva doby svtového hospodáství. Práce je schopna nejen aplikace všeho poznání pírody v dnešní technice, ale i aplikace vyššího poznání duše lidské

v

životni technice. Tolik

kláštery,

sesmšované

moniátické

navrhované Ostwaldem, ústavy pro osopokusy o životní

bitý život dle Jch. Mullera jsou

techniku jako

ských

ád

jí

byly kláštery

a jako

jí

rzných nábožen-

jsou pokusy dánských inže-

407

nýr

Feilberga a

Škola, která žiti si ji

Lambeka o duševní

dlá

ze všech

fysické práce výše než

za ušlechtilou a šlechtící

žák

hygienu.

dlníky,

uí

vá-

vdomostí, pokládati

ást innosti

životní,

pispívá k vypstování sociáln] šího cítní, které

vtšin

dnešní generace

úpln

schází, a to nejen

mládeži stedních a vyšších tíd, ale

i

dlnickému

a rolnickému synkovi, jehož touhy jdou pravideln

za blahoslavenou neinností úednickou a který jde

sebou se všeobecným opovržením práce Jako neestné a nedstojné, V uvážení toho všeho dovedl

s

bych zcela

román

vážn zdvodniti

utopistický návrh

Anatola France na rozdlení tlesné,

ševní práce stejným dilem mezi všechny

lenosti,

to jest tak,

hospodáským

aby

si

zamstnáním,

svobodou zatžujícím,

získal

lidi

i

z

duspo-

pldenním tlesným stejn všechny ne-

každý právo na pl-

denní zamstnání duševní, zálib jeho odpovídající,

inností úednickou, umleckou,

vdeckou

a

politickou.

Dlník: Až odložíme krvavé dílo, vrátíme se opt k prácí. Uvykli jsme pozvedati ruce jen ku vzájemnému vraždní, obraceti veškeré dmyslem lidským vytvoené stroje a zotroené síly pírodní k jedinému velikému niení práce tisíc milion lidských paží. Nyní musíme se všichni chovšichni

piti

kladiv a kol a spolu se živými

i

mrtvými

stroji

abychom vytvoili nové hodnoty za všechny zniené, pokud se nahraditi dají a abychom odinili dluh, který jsme budoucím generacím uložili v této drahé válce. Všichni budeme do smrti vzpomínati doby pedválené, jako doby lehstarati

se,

ké práce a levného živobytí, blahobytu a pepychu, který se již nikdy nevrátí. Všechno, eho

408

nám bude

teba, vzniká usilovnou prací. Vyrábli

jsme po léta za všechny a pro všechny bojující

Dnes

co potebovali pro živobytí a pro dílo niení.

jsme nedostaten ošaceni, naše píbytky se rozpadávají, naše živobytí

šatíme a co jíme, jest

je

ím

bídné. Všechno,

konen

prací.

se

Vždy jsme

v práci jsme bydleli. stech a vží jest veliký

se odívali prací, pojídali práci,

moe

Velkomsto, jako

kus lidské práce za

Každý

století vykrystalisované.

vtlením práce, V kusu mdi je práce kovkop, hutník, ková, inženýr, tisíc dlník. Žili jsme po celou dobu

kousek

války

na

našeho

nahromadné

z

úvr

jest

práce,

jsme

niili

pedem

práci desetiletí a snad století po nás pra-

cujících.

muž

zaízení

Celý národ

a žen

i

žil

z práce

malého zlomku

dtí, práce jimi vykonaná znamená

podstatnou ást všech vítzství armád v

Nejtžší

válená

štstí,

postihla

poli.

pracovní

Bez ohledu na zniené

schopnost národa. viduelní

porážka

nadje

indi-

a radost ze života, kolík

hospodáské ztráty znamenají tisíce padlých a zmrzaených kvalifikovaných dlník, emeslník, inženýr? Co to znamená pro náš prmysl, co pro hodnocení práce

zbylých, válku

covník? Jak dlouho by

to

peživších pra-

trvalo,

se

mlo

pracovati po

mr jako ped ní?

této

než bychom

kdyby válce za tchže po-

výrobu uvedli na výši množstvím a

jakostí,

Každá pracovní síla již tímto faktickým stavem vcí stoupá v cen. Polní hospodáství bude vylidovati msta, nebo pda ze všech sil, hospodaením lidským zužitkovaných, nejvíce touží po lidské práci.

žádati

si

Ale

msta budou

i

ke svému udržení

rukou lidských, továrny '

nemén

pohltí

409

pracovní síly milion peživších válku. Zde nesmí

jedin

rozhodovati

jíž

nou-li

tyto

zisk

podnikatelv, nalez-

miliony práci ili

bude-li práce, tolik

nebo pozdji,

nebo

nic,

i

bude-li

ne-

potebná všem, vykonána díve Jde o nahrazení ztracené práce

lepším využitím zbylé, stávající, a tcho nedccílíme

výhradným zetelem na rozmnožení

s

kapitálu.

kterému jde vážn o zahojení ran pinesených obtí tmi, kteí jej uchránili ped nepáStát,

telskými útoky, musí vnovati práci nejvyšší svoji

pozornost a chrániti

nejen vedle majetku, ale

ji

zvlášt proti moci majetku ve válce se zkoncentrovaného, musí znan omeziti moc ze soukro-

mého podnikání plynoucí ve prcspch

této

nové

moci: práce rukou a hlav lidských.

možným ped

Bylo-li to

mohl

dostati

zahálely

a

k pluhu ani ke stavu, tebaže oba

poteba chleba a šat byla znaná,

protože nekynul

z

práce kapitálu,

jich

mezi dlníka a

staví

válkou, že se dlník ne-

stroj,

dostatený

jenž

zisk,

se

nesmí

po válce, nebo pracovní síla významný, který volá hlasitji po svém uplatnní než finanní a prmyslový kapitál a nesmjí oba po pekonání války zapoíti s vybíjením svých sil v krutjších vnitních bojích se opakovati totéž

tisíc

je

kapitál

nemén

sociálních.

Továrník:

Dovolte

vašim názorm, pokud

mj

Ne každé sil

Život

pcznamenati nimi

nemohu

k

tmto

souhlasiti,

použití duševních, morálních a fysi-

lovka

nazvali byste vy socialisté prací.

nevyžaduje pouhých pracovních výkon,

káže zužitkovati celku životních

lovk 410

s

názor zcela tak formulovaný, jako váš.

ckých ale

mi

sil,

jimiž byl

vyzbrojen, využíti všech co nejlépe pro

nho

Uznávám, že naše i potomky. doba skytá po rozvoj sil lidí mého druhu daleko píznivjších podmínek než pro lidi vaší práce. Veškerá dosavadní historie byla naklonna více a jehc souasníky

vývoji i

vzácných vlastností a tak

individuelních,

majetku více než vývoji práce, chránila a do-

volila využitkovati lépe

mly

ni

tch

vlastností, které

pro

cenu vzácnosti a ne cenu každodennosti.

Ano, dala zakrnti vtšin pracovnícli schopnosíí, nedovolila jich ádného, plného rozvoje, leda po

dkladném zmrzaení

ne nepodobném pizpsona jedno kopyto proletáského dlníka, bez práv. lovk potebuje ku svému štstí pokud možno plného rozvcje všech jeho sil, a jíž v život soukromém nebo veejném, hospodáském nebo obtav humánním. Ale to platí nejen o dlbení, naražení

níkovi, ale

ník

o podnikateli jako zamstnavateli dl-

i

hlavou

Jsem

si

i

rukou.

pln vdom, škod

celku

pivodných

pizpscbeností hospodáského ádu jen potebám nejmocnjší malé skupiny, mé sociální tí-

touto

d,

jejíž

požadavky, pání a cítní vytvoily tento

ád, stejn jako lidstva jen

ních

sil

s

stát jej chránící, jem.už se

ím

nesvobodn pizpsobuje.

nalezne v tom kterém budoucím

k rozvoji svých

prospšnjším

cký

ád

ádu

a schopností, tím

sil

ád

za

vtšina

nesmírnými obtmi a ztrátami

celku.

takový.

Já

Vy ale

lidí

píležitost

bude tento

pokládáte

socialisti-

myslím, že opomíjí

kvality a

významu uritých vzácných

zbytných

sil

malých m.enšin

život-

více

lidstva,

a celku ne-

na jejichž roz-

alespo totéž dlník na rozvoj svých, tebas jako

voj co nejplnjší mají jich nositelé

právo, jako slabší

potebuje on vtší ochrany celku než

já,

41t

mocnjší. Pizpsobení se tchto sil páním vtšiny, silám velikých mass lidí pracujících, bylo

by spojeno se škodou pro ty massy, nebo práce musí býti organisována, vedena, ízena, má-li míti plný úspch. Již tak dlouho udržovaná vláda majetku i kapitálu nad celým svtem, udržení se jeho ádu a jeho státu pi vlád, mluví pro význam jeho

sil

pro vedení celku. Tím chci íci, že so-

cialismus nesmí

ád

hradn

na idejích

založiti

výrobní a dokonce stát výsocialistických,

nebo

tím by upadl do téže chyby, kterou vytýká kajelikož pomry v socialistickém státu píznivý jen rozvoji pracovních schopností

pitalismu,

jsou

mass a

nikoliv

stejn významných pro celek schop-

ností crganisaních, mocenských,

podnikatelských.

ád

zpsobiti nikoliv

výrobní

zase

jen

i

vdích, stát

páním

zkrátka

musí se pijediné

tídy,

tebas poetn silné, ale pokud možná mnoha, všem tídám spolenosti, nejslabší. té poetn i

ím

nejrznjšími schopnostmi a nadáními se 'v uplatní, tím lépe pro, tím jistší je jeho úspch. To platí i o prmyslovém závodu a jeho pracovním ádu, urujícím spolupráci, pravíce lidí

s

nm

cujících s

vdími

osobnostmi.

Podnikatel, kapítalista

má

svoje stejn nezbytné

funkce v podniku jako dlník. Svádí výrobní pro-

stedky a dlníky, musí opatovati vas nejvýhodnji nejlepší suroviny a výrobní prostedky i nástroje,

musí uvésti výrobky do

trhu, odbýti je nej-

výše ekonomickým zpsobem, jaký

mu nebezpeí

konkurence dovolí. Musí zkoumati a sám urovati tržní ceny, vyšetiti

vyvolati

tížná a velice

412

a vyhledati,

potebu svého zboží na

zodpovdná

pípadn umle trhu, což

je ob-

práce, k níž je teba

bdlých smysl, pevné vle a rychlého Neúspšné provedení kterékoliv z tchto mže ho státi celý kapitál a mnoha jeho

obratnosti a

jednání.

funkcí

spolupracovník existenci. Že v prmyslu nevystaíte

s

a organisací, nesnoubí-li

s

bývá dosud v Stále

se

socialistických

nejlepší disciplinou to

iniciativou,

ne-

kruzích pipuštno.

rozšiovati výrobní možnosti

závod, pro-

bouzeti nové poteby, nalézati nové prostedky k

pekonání konkurence, nový odbyt pro výrobu, pedcházeti rostoucímu hladu po

rostoucí

pedm-

tech rostoucího národa rostoucí výrobou, dobývati proti

jiným

národm svtového trhu, si vas peníze a vas

se krisi, opatiti

tušiti blížící

se jich zba-

nedokáže žádná družstevní výrobní organisace národního hospodáství. Jen silní jedinci, pemýšlející o tchto vcech ve dne v noci, tisíce viti,

to

inteligentních

mozk,

dávajících

stále

v

sázku

všechno a pohánni touhou po slušném zisku pro své poteby, zaruují zdravý rozvoj hospodáské-

ho

života.

zbaviti se

jedinc

z

Bylo by zloinem na národu páchaným, této vzpruhy rozvoje vylouením silných výrobního ádu odstranním soukromé

podnikavosti.

Neprotivím se piznati vám, Q právu

a

že

vaše

vývody

mne pesvdily

hodnot vaší práce piznávám socialistickým principm

jen potud, že

pístupu do organisaní formy závodu. Rovnost podílu nedovolí mi piznati však nezvratný pro mne fakt nerovnosti, ano rznosti vývojonejširšího

vých možností jednotlivce a mass, a rznosti nadání a významu jich hodnoty pro celek.

jich

Kdo má schopnost vésti velký prmyslový zámá nárok na vyšší odmnu již proto, že dobí

vod,

413

organisátoi jsou stejn vzácní jako geniální voje-

vdci, právníci, umlci, lékai, a mají tedy C2nu a hodnotu rarity.

Nepipustím žádné vázanosti, ochromující celkový výkon, nesnášelivcsti, pehnaných mocenských požadavk kohokoliv z úastník, nechci využitkovati ani potlaovati žádné schopnosti kterékoliv ze spolupracujících osobností,

a

dlníka,

úedníka i mne samotného, nebo nedám ve vlastním svém závod potlaiti kteroukoliv z vlastních schopností, zvlášt jsou-H všechny celku prospšný,

ano nezbytný.

Jsem pro zachování kapitalismu vedle smu,

nebo

sociali-

jako je druhý nejvýhodnjší formou

pro rozvoj a plné uplatnní vašich schopností pra-

stejn první jest mi jí pro rozvoj mých schopností hospodáských, výdlených, mých ta-

ccvríích,

lent vdcovských a mocenských, a mé touhy po zodpovdnosti a horené práci. Doufám, že

veliké i

mnohému

vyšší

z

forma

vás poskytne kapitalistická

ochranu než istá sccialisíická pro rozvoj

Jsem

jeho individuality,

proti

kapitalismu všude

tam, kde potlauje celku užitené

kde zne-

síly,

i tíd

užívá své veliké moci proti slabému jedinci a tím proti celku,

V

dvovat. Každá spojením

tom

smru mžete

zdravá

organisace

mi

pln

musí býti

forem demokratických, aristokratických

a monarchistických.

Každé

této

form

odpovídá

sociáln stejn nezbytný princip: monarchii jednota

výbr nejlepších uskutenní a demokracii

celkového programu, aristokracii a nejschopnjších k jeho

rovnost všech spolupracujících na

stranní nadvlády, rozvoj

414

násilí.

rzných nadání

cíli,

to

je

od-

Rovnost podmínek pro

všech, rovnost všech spolu-

pracujících sil a vymení odmny v pomru k uplatnní se každé v celkovém podnikání. Dlník: Proti vašim vývodm o silných osob-

nostech a scukromém hospodáství stojí fakt, že

dlnická výrobní družstva pod vedením skromn placených plácejí

úedník

mají SOmilionové obraty a vy-

ješt úspcry a podpory svým

znaném

rozsahu. Nejvtší

vdí

lenm

krcmokapitalistického velkcprmyslu, jimž

dkuje

celý obor za vznik a obrovský rozkvt, nebyli jiteli,

závod,

kapitalisty

ale

ve

osobnosti sou-

úedníky

s

ma-

velice

skromnými požadavky. Zakladatel A, E, G, nebyl jako samostatný podnikatel tou silnou osobností, jako pozdji, když byl

úedníkem nejvyšším

jím

zaležené akciové spolenosti a dovedl svésti prud-

ké boje proti soukromckapitalistickým choutkám

akcioná,

hladových na dividendy. Jeho syn Walter Rathenau taktéž je úedníkem spolenosti a dovede hájiti rozvoj závodu proti akcionám. Jeho spekulace je jist dosti rychlá a snad ješt riskantnjší proto, že nejde o jeho kži v hledání nových cest k uhrazování nových poteb, jeho iniciativa není jist menší proto, že dr,

—

— jí

schází psychologický podklad soukromého zá-

jmu, Je-Ii v

na zisku,

etných správních radách interessován

je svojí ctižádostí

a

S"''ými

filosofickými veden k správnému, voji závodu.

názory sociáln

modernímu roz-

Jeho cbchcdní chytrost byla by ne-

menší, kdyby stál ve službách jakéhokoliv družstevního závodu, který je jen kolektívistickou ak-

ciovou spoleností

místo dividend a

s

má

akcionái A. E. G.

menšími podíly a s podporami jist podílníky íválivjší než

Vždy

Rathenauova organisace

válené mobilisace prmyslu nmeckého K, R. A, 415

je

ukázkou, jak

mže

býti jedinec silný, pracuje-li

úpln pro zájmy

státu a nikoliv pro soukromý zisk (alespo ne pímo). Nerozhoduje pece o zdaru obchodu, kolik lidí partia úspchu produkce cipuje na zisku, ale zda se kapitálu dkladn i

vždy možno talentovanému úedníkovi-vedoucímu, k tomu cíli vzdlanému, jako majiteli závodu, Neupírám žádné schopnosti úedníka takového našemu zamstnavateli, ale nesouhlasím se stotožováním silných jedinc s individualistickými kapitalisty, výhradními majiteli využije, a to je

nm.

celého podniku, interessovanými na

jen výší

svého soukromého zisku.

Úedník: Vida, konci,

chtl bych

že

naše

konen

diskusse upozorniti

smuje

ku

na návrhy

vládních anglických komisí, sestávajících ze stát-

mšanských dlnických zástupc a zkoupomry prmyslového dlnictva anglického za úelem jich nápravy. Osm len vý-

ních,

i

majících životní

boru ustanovila vláda a zamstnala

je

zkoumáním

píin

nespokojenosti dlnictva a jich odstranním. Výbory navrhly pro jednotlivé prmysly stálé prmyslové rady ze zástupc podnikatel a dlník, stejným dílem sestávající, k ešení pokrok dotyného oboru. Zemské a okresní prmyslové rady, volené z výbor továrních, doplují tuto dležitou instituci,

Organisace

je

jednotná a

jednací

ád

Všechny výbory sestávají ze zástupc podnikatel a dlník stejným dílem, tovární výbory ze zástupc podnikatele a zamstnanc. Program taktéž.

jich je dosti široký.

Lepší využití praktických zku-

dlník, prostedky ku zvýšení zodpovdnosti na úprav pracovních

šeností a znalostí

jich úasti a podmínek, zásady podmínek pracovních a mzdo-

416

ohledem na podíl dlnictva na zisku, jednací ád pro vyjednávání obou stran k odstranní vých

s

spor

a stávek, nejvyšší možná nepetržitost právýdlku bez omezenosti volností dlníkova života mimo závod, zavedení mzdových methcd a akkordních sazeb, technické vzdlání dlník, ce a

ekonomické využitkování výkon pracovních, vynávrh dlnických na zlepšení výroby a stroj, a ochrana jich duševního majetku. Ko-

užitkování

nen

i

zlepšení pracovních, strojních method, pra-

covní organisace za úasti dlnictva a zkoumání

všech zákonných návrh, týkajících se prmyslu.

Návrhy komise budou co nejdíve schváleny anglickým parlamentem a zaruí dlnictvu, aby nebylo pokládáno za objekt podniku, ale za rovnoprávný subjekt spolené organisace pracovní i prmyslové. Je to zavedení parlamentarismu do závodu a staví zájem všech na místo donucení jednch druhými k úasti. Nedohledný je význam

prmyslu.

tohoto zdemokratisování Socialismus,

není

jak byl

Marxem

myšlen, nebyl a

pouhým hnutím dlnickým, pouhým bojem Marx nechtl pekonstru-

o zájmy dlnické tídy.

ovat spolenost lidskou, která dnes slouží výhrad-

n

zájmm

tídy podnikatel,

tak,

aby

zítra slou-

žila

výhradn potebám prmyslných dlník,

tak,

aby sloužila

zájmm

všeho

Všichni prodavai lidské práce, tlesné ní,

ale

lidstva. i

dušev-

mají nejvlastnjší zájem na správném kolo-

bhu

hospodáského života ve všech jednotlivých orgánech jeho produkce, Má-Ii ozdravti spole-

enské tleso, jakým

je

každý národ, a má-li jeho

práce býti plodná, musí bohatství, kapitál, jeho náležeti 27

všem tm,

jichž

síly

pda

vyžadují pro

417

tchto výrobních prostedk, nesmí býti práce zbožím, nošeným na trh, odmovaným z libovle soukromého majitele prosteddle síly prodávajícího, nesmí prostedky tmi býti plýtváno libovoln, nebo jsou národním jmním prvního ádu. Výsledek hospodaení musí býti prostedkem nejdležitjšího úkolu každého ho-

úelné

své

použití

k

spodáství: rozvoje nadání všech vzdláním a prací. Továrník:

Doufám,

že

shledáte

pes nkteré

rozdíly názorové všechny své požadavky

v

pomru k hodnot,

stanovené naší dnešní po-

radou, ve píslušném návrhu pracovního rý

bude pracovní radou csmí

ník

za

dlník

mého pedsednictví v

pracován a ku

splnny

schváleni

ádu, kteúed-

a osmi

nejbližší

dob

vy-

veškerému závodnímu

personálu pedložen. Zatím na shledanou!

Úastníci se rozcházejí po se

silném, stisknutí

svým zam.stnavatelem. editel

se

ruky

tváí k tomu

velice kysele. Zástupci pracujících uspckojeni ne-

zvyklou debatou, v rozhcvoru zabrání, odcházejí.

ÁST

DRUHÁ Místo dje;

as;

jako v první schzi.

msíc pozdji.

c

Osoby;

Továrník, editel a veškeré délnidvo

a úednictvo závodu

kovy

naplují veliký

Továrník: Pracovní rada naší se

sál tovární-

villy.

ádu

na následujícím

který pedložen byl k

továrny usnesla

pracovním a výrobním,

úednímu

editel bude tak laskav a

Pan

schválení.

pete vám

jeho plné

znní.

editel (te) zakladateli,

tue

i

:

Závod, který jsem zddil po jeho

ml pi

poslední

pedválené

inven-

milion korun. svtovou válkou, bez

se zásobami surovin cenu 10

Konjunkturou naší zásluhy,

nejvtší

vytvoenou

má

zásoby

dle inventury, provedené v

surovin

dob

pozstalostním ízením,

cenu 20 milion korun. Tento válený zisk

mne

dsledky ze utrpné válkou mými zízenci a závod v rámcovou akciovou spo-

nikterak netší a chci vyvoditi proto

souasné

ztráty,

dlníky.

Zmním

lenost po vzoru anglických ccparthnership, ve které pode jménem dlnické akciové spolenosti zamýšlela francouzská vláda promniti státní podniky síla

ped

válkou,

V závod mém

bude pracovní

závod

investovaného

pokládána za ást v

Válený

milicn korun rozvrhuji na 10,000 pracovních akcií, které rozdlím na památku svého zemelého otce a k odinní

kapitálu.

zisk deseti

závazk mezi všechny své spolupracovníky. Dlení akcií provedeno bude takto: Každý dlník a úedník obdrží za každý rok

jeho

své minulé psobnosti pro závod akcii v

cen

no-

419

minálního jeho roního platu nebo mzdy, za ten který rok pijaté. Dlník, který pracuje v závodu

10

let

a jehož

obdrží 20 akcií,

a

50

prmrná mzda úedník

prmrným roním akcií. as ztrávený

padlé

iní 6

se stejnou

platem

K

denn,

dobou služební

5000 K,

dostane

na vojn se poítá a za budou akcie vyplaceny pozstalým jciko

jejich pense.

Veškeré akcie

již

letošního reku, jako

prvního roku mírového období výrobního, participují

na istém

zisku.

Zbytek

akcií

ponechán bude

k vyplácení novoroní remunerace v obnosu nominálním 25% mzdy nebo platu roního. Mzda

pes 500 korun poítá

nebo plat

pes

se za 1000,

1500 za 2000 atd.

prmrná

Jelikož

mého

renta

otce z tohoto zá-

vodu inila za 20 let trvání jeho v prmru 12%, bude naše renta, nezmní-li se zisk, 6%, což je prmr renty vtšiny prmyslu stedoevropského. Vyšší nebude vyplácen, ale zisk nad

6%

bude

promnn

v další pracovní akcie místo reservního fondu. Váš zájem o spolupráci a rozkvt závodu

bude se

jeviti

bezprostedn v

lance a vy úastníte se na

zlepšení

nm.

kapitalistického závodu, který se ale socialistické

kclektivistické

obnos vyplacených

ron

form

dividend

jeho bi-

Jste podílníky

znan

blíží

družstevní.

mže

si

Za

každý

koupiti další podíly závodu z akcií práce, na které

sám nijakých nárok neiním. Na znamení toho hodlám použíti dividendy reservních akcií práce spolu se ziskem závodu za válených let pevyšujícím 6% po zaplacení válené dan ze zisku a první dan z píjmu všech nových akcioná ku zízení zahradní dlnické kolonie, pípadn domu se spolenou kuchyní po zpsobu anglickém. 420

Akcie práce nejsou na burse prodejny a je

koupiti

a držeti

jen

leny závodu.

Opustí-li

nemže sob prodati, má reservní

dlník nebo úedník závod, ponechati; hodlá-li je

právo

akciový

Nov

pedkupní.

pijatí

akcií

fond

spolu-

na první remuneraci

nabývají práva

pracovníci

lze

v akciích vyplácenou až po

ukoneném druhém

roce své psobnosti pro závod, Remunerace tato

odpadá, dopustil-Ii se dlník hrubého poklesku proti

zájmu závodu, nebo

byl-li

po tikráte kárán pro

tžkou nedbalost v prácí. Závod ídí se mnou a s editelem správní rada šesti zástupc zamstnanc, ti z úednictva a tí z dlnictva, z nichž jednoho volí dlnictvo, jednoho úednictvo jako své dvrníky správní rady a ostatní 4 jmenuje správa závodu z nejvtších

akcioná uje a na

dle volného uvážení. její

místo nastupuje

Mzda se odstrakaždoron smlu-

vená stupnice, kterou stanoví správní rada, spolu s dobou pracovní, dle místních a dobových vyživovacích a zdravotních

istého

zisku,

pomr

pestupujícího

a dle loského

6%

kterou uzavírá správní rada závodu

dividendu s

a

celkem dl-

nictva jako družstvem pracovním.

Továrník:

Tím,

že

participují

spolupracovníci

moji nikoliv na zvýšených výrobních výlohách, ale

na istém zisku, nezvýší uspokojené požadavky tchto výloh a neohrožují konkurenní schopnosti. Pobídkou a vzpruhou spoleného úspchu jest v nové spolenosti rovným dílem kapitál a práce jest rozdlen dle její kaa podíl práce na tegorie hodnot a kvantity v závod investované. Zdroje uspoeného zisku, sloužící nejen mn, jako

nm

bývalému

majiteli, ale

i

výrobcm

a jejich

idim.

representují úsudek o

nás na spolené práci,

rozhovorem

mn

leží

všech,

s

hodnot podílu každého z jak jsme o nm vzájemným

vašimi zástupci se dorozumli.

Na

nejen zodpovdnost za poteby a výkony

ale

i

za místo v celku odpovídající jeho

schopnostem a za rozvoj tchto schopností a

jich

spojení v rovnovážný paralelogram sil. Pokládám výkon ten proto právem za rovný výkonu práce všech, že je prací na práci všech konané. est svobodné práci! Dlníci a úedníci zapjí první sloku Písn práce.

•)(

z

XI )(

MÉ TOVÁRNÍ PRACOVNY (Pro

chemickou kontrolu

cukrovarské manipulace)

ING.

JENÍKU SCHWARZOVI

MOTTO Sít

venia verbo!

1915

Otištno v Prmyslovém obzoru, bezen-duben

.

1916,

I.

ro.,

6/7,

Zaazením ist odborného lánku do neodborné knihy dokázati názorným

chci

píkladem, že vedle technického

zdokonalení výroby musí kráeti ruku v ruce zdokonalení má-li

sociální,

dosaženo

býti

plného

Stupováním produkce musí

dukce.

výroby,

sccialisace

Socialisace

je

vystupování prokonec konc celá

výhradn otázkou

zamstnanc podniku

spolupráce

konalení

býti

zdo-

zvýšením

za

technikou a kapitálem dosažené produktivity jeho.

Pi jich

socialisaci

jde o chtní všech pracujících, o

ist

myšlení a cítní

zmny

kapitalistického v socialistický

výrob znamená

názor na práci. Pracovati socialisticky na

pracovati daleko více. Socialismus zvyšuje nároky na pra-

Pracovati ve službách celku je tolik,

cujícího.

jako pra-

na stávajícím stupni výroby. Jde o zvyšování práce zvyšováním smyslu pro solidaritu, pro povinnost k práci, vrnost k práci a horlivost v práci. Tyto covati více než

duchovní a duševní

zmny

v názoru na práci, dosti pod-

statného rázu, jsou mi proto základem té žádoucí zdravjší

Spolené vdomí a spolená vle k nejvyšší v zájmu celku, tof cílem každé

spolupráce.

výkonnosti

dosažitelné i

mé

filosofie

níky a

je

i

práce,

Filosofie práce musí

—

i

chci míti ovládnuty spolupracov-

jíž

úelem mé

knihy. býti

dobrá pro všechny pracující

v cukrovare.

Nejen kvantem cukru, který vynese práce sociáln dopráce chemika nikoliv neutrálního k její mravní hodnot a filosofujícího o ni hospodaícímu celku, ale rozvojem duše fakto pracujícího na vdecké kontrole technického a sociálního zdokonalení manipulace zemdlského prmyslu (po 17 let podíl autorv na hospodáském život konalá,

i

celku)

je

filosofie

Do

mu názorným dkazem

práce, shrnuté v této

knihy,

konen

kde

se

tak

správnosti

jeho sociální

ítance.

mnoho mluví

o

práci,

nemže

autor nezaaditi obrázek své vlastní práce v to-

várn, nemže opomenouti v dob, kdy socialisace pestala býti snem teoretik, pochlubiti se pokusy o socialisaci své vlastní práce, konanými již ped více než deseti lety.

správn manipula-

'chemická kontrola manipulace výrobní

C

*

má

pravideln provádná

a

nímu úedníku a zízenci každé z

nhož

lze pcznati celý stav a

epy pomcku

ádnému

h.

vrný obraz,

výsledky výroby sa-

cukrovky a tím

charosy z telnou

podati

chvíle

získati

neoceni-

ízení a upraveni ma-

nipulace k docílení nejlepšího výtžku.

Vedle toho továrny

ale,

epou

ho získáno,

udávajíc,

mnoho-li cukru do

bylo uvedeno a mnoho-li manipulací

zjistí

svdomitá chemická

mnoho-li bylo na té které

stanici

kontrola,

výrobní cukru

ztraceno, jaký je tudíž pracovní efekt každé jed-

chemická kontrola základem cukerní bilance a nezbytnou pomckou ku provedeni nejrznjších kalkulací výtžku celkové notlivé stanice, a tím jest

výroby a tím

možných zlepšení

í

Ztráty cukru,

bhem

téže.

manipulace výrobní se na-

pokud možno nejpesurení za líelem jich redukování na míru co nejnižší a zárove pro jakost výrobk nejpíznivjší, v zájmu a cenu práce skýtající,

njší

jejich

zjištní a

kvantitativní

i

jak výroby samotné, tak

i

v rámci

širším,

národo-

hospodáském, zaujímá proto pi kontrole manipulace dvojnásob dležité místo, a pomáhá-li

ná kontrola

pokud

ztrát

možná

ped

ad

nejracionelnjší

chrání v druhé celku

v první

ad

ve velké

ztrátami více

mén

ád-

uiniti manipulaci

pro

podnikatele,

míe

hospodáství

nenahraditelnými!

Jak znaný, tebaže rzný význam tyto ztráty v manipulaci cukrcvarské mají, vysvitne z malého píkladu: Surovárna,

fusní,

za

kampa

1,000,000 q q odpadní vody dikterá nezužitkována odtéká do eky s obzpracující

epy, má na p,

asi 1,200.000

— 0-10%

Vezmeme-li jen tyto dv nejpíznivjší meze, znamená to pro výrobu v tomto jediném závodu asi 960 1200 q cukru

sáhem 0-08

cukru.

—

ztraceného,

O

znanjší

mnoho-lí

vedu u saturaniho

kalu,

druhého

jsou ztráty zato

odpadku vý-

roby, používaného jako hnojivo, tedy bez ohledu na množství cukru, který v nich kolísá mezi 1

—2%, asto

jsou

výše! Zíráiy ve vyloužených ízkách

i

píkladem

ztrát padajících

na váhu jen pro

podnik a nikoliv pro celkové hospodáství národní, nebo cukr v nich ponechaný zužitkuje se krmením

pi produkci masné jako dobytká, a je

mléné producent epy,

a

tedy ztracen jen pro bilanci

cukrovaru. Ale tato ztráta je

nebo

novaných,

—

pi

iní

znanjší obou jme1,000,000

q

epy

1750 2100 q cukru pi racicnelní výrob. Každá desetina procenta cukernatosti pro »dobe vyloužené ízky « representuje 700 q cukru ztrát v cel-

kové výrob jediného cukrovaru. Dvojnásobná úelnost manipulaní kontroly zpsobila, že nastoupena byla dvojí cesta k dosažení K vylouení pokud co nejvtší správnosti její, k docílení nejvyšší možné teba provésti denn pckud možno nejvyšší poet náhodných zkoušek epy,

možno všech

ztrát,

t.

j.

racicnelnosti výroby, je

výrobk váním

odpadk

i

dosáhnouti

efektu v

každém

a tak nepetržitým kontrolotrvalého

tém

pehledu výrobního

okamžiku. Pro sestavení

možno nejpesnjšího obrazu celkové práce a její výnosnosti, je teba co nejpesnjších prmrných rozbor epy, vý-

cukerní bilance, jako pokud

odpadk po

robk

a

možno

získati

do práce

pomrn

pivádného

celý

as

výroby.

Jen tak

spolehlivá ísla o množství a z ní vycházejícího cukru

426

j

a tím

spolehlivé údaje

i

o

výši celkových

ztrát

výtžk. Dlouholeté spory vedcu se mezi literárn innými cukrovarníky o to, zda Jsou správnjší »štychproby«, ony asto a náhodn vzaté a

i po delší dobu automaticky nebo pravideln odebírané a pro obasné

zkoušky menší,

run,

ale

zkoušky upravované sahu.

Prezné

prezné

vzorky vtšího roz-

vzorky epy, jako živoucího

rostlin-

ného organismu, nehled na obtížnost správného jich odnímání a na pochybnost jich delší trvanlivosti

výrob

pi nezm-

a uchovatelnosti ve vysoké temperatue panující, a tím

nitelnosti

bhem

i

nezaruiíelné

jich

odnímání a úpravy, nepodávají

potebného nepetržitého obrazu manipulace, zastírajíce krajn vysoká ísla krajn nízkými a tím zakrývají nám pípadné, bhem odnímání vzork nastavší okamžité chyby manipulace, které by bylo i

eventueln snadno

Provádním

odstraniti.

velmi elných denních náhodných

zkoušek a vypoítáváním

prezu

demíího, týden-

ního a celkového dostává se za okolností, o kte-

rých bude dále obšírn promluveno, kontrole nej-

pesnjších dosažitelných prezných ísel, nejpravdpodobnjší cukerní bilance a tím i nejspolehlivjšího základu pro pravdivou a nezkrášlenou kalkulaci;

každou

i

videlnost

mu nost

souasn pak

tyto

zkoušky prozrazují

chvilkovou neb jen periodickou

nepra-

výroby manipulanímu nebo kontrolní-

úedníkovi. Nutno jim dáti proto vždy

ped

vzorky preznými, zvlášt

ale,

peddbá-li

pi jich provádní jistých, dále uvedených ohled. Práce s tím spojená není nikterak proti všeobecn panujícímu mínní snadná a potese

—

buje celého

lovka.

—

v

první

ad vyžaduje správné provádní obas-

ných zkoušek pesnou znalost místního továrního zaízení a výrobních, jakož i místních zvláštnosti zpracování epy a užívaných pomocných surovin

rzní v každém závod

výrobních, které se

znan.

dosti

povený kontrolou výrobní madkladn nejprve manipulaci

Chemik,

nipulace, musí znáti

samu a veškeré prameny manipulaních nesetné,

ré Jsou

jich

píiny

ztrát, kte-

a možnosti jich vy-

louení nebo stupe žádoucího zredukování. Jsou ztráty uritelné a neuritelné, odstranitelné a nc-

odstranitelné

pi

dnešních znalostech chemického

epy, method jejího rozboru a zpracování, ano i za method zlepšených nebo zlepšení schopných pi technických procesech tvoících celek masložení

nipulace

pi výrob

surového cukru.

Velikost tchto ztrát záleží stejn od zaízení

výrobních v každé jednotlivé továrn, jako od povahy a jakosti epy toho roníku; výše jich pípustnosti závisí od výrobní kalkulace. Ztráty nejsou omezeny pouze technickou dokonalostí ízení a kontroly výroby a používaného strojního zaízení, ale

i

cenou cukru, uhlí a jiných

robních, které jsou pani.

Odtah šávy na

žitelné

vyslazení

pomcek

rzné v každé továrn difusi

na píklad

a

vý-

kam-

a tím dosa-

ízk, stejn jako výslaz kal pes meze, kde pí-

v kalolisech, nesmí stoupnouti

zední šáv a snížení jich istoty pílišným vyslazováním pivodné a množství páry (uhlí) lišné

potebné k

jich

odpaení, zvolnní a zdražení výzední, zmenšení výtžk

roby následkem toho

následkem zneištní, nebylo by vyváženo cukrem zachránným vyšším vyslazením a zmenšením ztrát v tomto oddílu výrobním,

428

Výroba zamstnává

lidi se

všemi lidskými vlast-

nostmi, ctnosími a nectnostmi, ctižádostmi a lho-

Nezkušený idealista s malými znalostmi mohl by z pílišné dvry v lidi dojíti k chyb-

stejnostmi. lidí

ným výsledkm

svých zkoušek.

Odnímání obasných zkoušek musí

se díti sice

úpln nepravideln a neoekávan. Zde hledati podstatnou píinu nesprávnosti pr-

asto, ale je

ezných vzork,

tak oblíbených u vtšiny cukro-

dlník nebo zízenec, povený odnímáním neb dozorem nad ním, vylouí ze vzork vše, co svdí o jím zavinném nezdaru nebo jeho chyb pi výrob. Pi odnímání obasných zkoušek, jsou-li dlníku známy jich doby, jest práce jeho vedena jen snahou o obasnou správnost v dob oekávaného odnímání vzork (kal na p.) a dsledkem toho pak lhostejnost k výsledkm výroby mimo tuto dobu (nevyslazování), »Ctižádosti« jednotlivých více mén svdomitých úvarník, že

totiž

jich

edník vtšinou

zízenc pedák stanic, neukojitelné pi souasné racicnelní výrob, jsou tak

a

i

rzného druhu,

že nejsou vždy navzájem smíi-

mén se však srovnají s pravdou. Má-lí dosaženo kompromis, musí jednotlivci ne-

telny, tím

býti

jen sleviti

ze

svých individuelních ctižádostí ve

prospch celkové

povený

racionelnosti, ale

musí dbáti

i

úedník kon-

tchto individuelních zájm, chce-li se co nejpelivji vyhnouti jich vlivu na výsledek svých zkoušek a zmatkm tím zpsobeným. Že správn odejmutý vzorek podléhá ješt etným zmnám bhem úpravy, pozná chemik taktéž, nkdy ovšem až píliš pozd. Kdo zná všechny »methody«, pecházející jako nemoc od generace trolou

i

429

generaci, jimiž

íik

zkušené laboranlky oslazují

si

monotónní jednctvárnost etných jících zkoušek za cenu naprosté

elu

omluvitelné

vi

nosti

Kdo

—

ale

dležitosti

opaku-

neznalostí ú-

neodpustitelné bazohled-

správného

jich

výsledku?

zná všechna vlákna spcjující labcrantky

kterými stanicemi a zájem bré

stále se

—

jich

o zachránní do-

neoekávan odejmutým

ohrožené

povsti,

n-

s

vzorkem, »úpravou« jeho ku zkoušce?

Odejmutý vzorek musí býti dále obrazem pokud možno velkého množství zkoušené suroviny, produkt nebo odpadk, a musí tudíž odejmutí vzorku býti vedeno pesnou znalostí pístroje, z

nhož

byl vzorek odejmut, a

odehrávajícího. šfávy.

šávy v

stroj

nm

odmrky mní

Dle systému

difusní

složení

pochodu v

se

Píkladem budiž správný vzorek se

i

jednotlivých vrstvách odtahu pí-

naplující šávy,

nebo ást šávy vykonala ízk,

cestu dvakráte celým diffuseurem erstvých jiná

ást

se

na

dn

difuseuru jen obrátila, Ne-

zkouší-li se šáva z každé cdmrky, ehož pi rzných automatických a hustoty samoinn registrujících

rek

systémech neteba, nutno odejmutý vzo-

(nejlépe

z

odmrného

skla)

odmovati do

vtší nádoby a konservovati pro delší í kratší uschovávání. Názor o úinku chemických inidel šávu kcnservujících na nezmnitelnost vzorku a na výsledek zkoušky se znan rzní a doponiují i

zavrhují se v literatue

etné prostedky. Liho-

vý roztek kyseliny salicylové dávkách po dlouhá

léta

se

mi v nepatrných

osvdoval; poslední

do-

bou lihový roztok thymolu koná mi stejn dobré služby pi konservcvání šávy po dobu práce jedné difusní baterie.

430

Dalším dležitým píkladem

jest

otázka,

kde

epy

do práce vzaté. Vezme-li se asto vzorek nkolika ep z ezaky, jest urený kvocient istoty nade vši poodejmouti nejsprávnjší vzorek

chybiictst

správnjší

kolik hrsti

ízk

n-

než vezme-ii se

(vyšší),

diífuseuru,

z

Digescc, která

je

základem všech manipulaních výpot a znamená cukr v ep, jest taktéž vyšší, urí-li se z nerozezané epy nežli z ízk. je to již vodou,

A

která

asem tee

z kapes

výtah neb

blátem, které

na vyprané ep, kteréžto ob látky jdou ásten nezváženy (voda) z váhy do ezaky a

lpí

s

i

ízky do manipulace, nebo

zmnou,

to

(bakteriemi

a

je

to

chew.ickou

rozkladem cukru sladkých ízk nebo oxydujícími enzymy) bhem

jest

ízky vykonají od ezaky k diííuseuna oslizlé a bakteriemi bohaté gurt, jich vyschnutím následkem znané teploty nebo zmnami bhem úpravy vzork (rozezávání, lisování, cesty, kterou

rm

cdpování šávy

ízk)

z

dlouholetou zkušeností, že

ezaek

odnímané

jest

však potvrzeno

epy asto

digesce

z

0-20%) než digesce získaná ze vzorku erstvých ízk u diífujest vyšší

(asi

seuru vzatých.

Že

srážka

nejmén

2

—3%

z

množství

epy

odvážené na automatické váze, srážka na adhesní vedu a bláto, z nichž ani nejpokroilejší chemická manipulace cukru nevyrobí,

nná,

není dosud uznáno ve

je

úpln

opráv-

mnoha závodech, kde

ctižádost administrativní správy (vážného) je ukojena, vykáže-li positivní rczdíl mezi

epou

cenou a na váze autom-aticky odváženou žek),

Spokojí-li

se

tímto

zapla(výva-

zdánlivým vývažkem,

vezmou tím manipulaci oprávnný prostedek k 431

redukci jmenovaných

znaných neuritých

dmysl nkterých manipulant k

nutí

ztrát a

zlomení

spravedlnosti automatické váhy, jako náhradu za

istou srážku vcdy a bláta, snižující digesci oproti

ep suché

ízk

a isté.

Podobné vlivy zpsobu braní vzork na jeho složení vyskytují se lou

pi

zkoušených látkách,

všech chemickou kontro-

a

jsou to

již

vyloužené

rzné výši diffuseuru rzného a tedy o rzných kapsách baggr, nebo vody difusní, vzaté ihned pi výstelu ne-

ízky, které jsou v složení

vzorek

pi

bo

baggr,

i

vyplachování diffuseuru, ze žlabu nebo

u

kal saturaních

z

rzných

z

kalolis,

rám neb jen z rzných míst téhož rámu, pi cukrovin na poátku i na konci varu. Nejvtší význam podrobné znalosti celé továrny pro úedníka manipulaci

kontrolujícího

kcndensani kotl,

která

vody, tudíž

jest

sloužící

patrný

k

pi

zkoušení

napájení parních

nesmí obsahovati ani stopy

cukru. I

veliké trhliny ve

vaiích hadech

jednotlivých

saturák mohou se pehlédnouti, zkouší-li se na cukr voda ze shromažovae tchto vod ve chvili, kdy se práv na poškozeném saturáku nepracuje. Škody, zpsobené cukrem v parních kotlích, mohou býti katastrofální, a stálá zkouška na nejmenší stopy cukru v kondensaních a brýdových vodách má pro každý cukrovar význam doslovn životní. Nestaí však, nalezne-li chemik ve vod

zkoumadly cukr, musí mimo to pesn zjistiti, kde a jak se tam dostal, aby manipulaní úedník mohl pak naíditi rychlou opravu poškozeného pístroje a vylouiti vodu cukr obsahující z napájení kotl díve než vylouí poškozený pístroj z vý432

roby.

Vedle

produkt

i

ztrát, urovaných rozborem epy a odpadk, jsou ale ztráty analysí ne-

urované, které vyplynou teprve po sestaveni cucukrem dle rozbor epy do práce vzatým a cukrem z továrny vyvezeným a dle analys pisežných chemik zaplaceným. Výslovn podtrhuji cukrem zaplaceným, nebo ada neuritých ztrát skutených, o kterých je rozsáhlá literatura a vtší ada zásadních spor mezi praktiky a mezi teoretiky, sahá i za zdi továrny a musí se rozšíiti i na neurité ztráty zdánlivé, jichž pramen nutno hledati nejen v nedostatku dosavadních chemických method zkušebních, ale i v nedostatku cukerního zákona a cukerních usancí obchodu cukrem, vlivem píliš vysplého svdomí úedního orgánu finanní kontroly kerní bilance z rozdílu mezi

píliš

a

širokého

»tendenn«

svdomí obchodních chemik

analysujících.

O

neuritých ztrátách, vznikajících pi výrob skuteným zniením cukru, pednášel chefchemik francouzský H, Pellet z Paíže

lutyšském

(1905)

na

na kongresu nových tehdy

již

základ

pokus pedních badatel:

Herzfelda,

prof.

dra

rozdluje veškeré ztráty skutené na uritelné a neuritelné, Uri= telné jsou ve vyloužených ízkách, v difusní vod, v kalech, v kondensaních vodách, a konen znané a významné ztráty vtšinou praktik neuznáClaasena

vané;

Saillarda,

a

vaením

a

Pellet

peváením šávy

a zadních pro-

dukt. Mezi neuritelné ztráty náležejí ztráty pi filtraci lehké a tžké šávy, s pemísováním a manipulací

plnním

cukru, který jako oblíbená

míe

ohrožen

etných spolupracujících na

jeho

výrob mlsných

23

i

i

v nemalé

pochutina

je stále

i

chutí

433

úst

{neuviteln velké mnoho

Jiní odborníci

ných na

Dle Gaillarda jsou

difusi.

vbec

urítelné a urení

ep

v várn,

ped

dob

v

ztráty

to ztráty ne-

se vymykající, a

zpracováním a

ped

odvážením

to

již

v to-

hrobkách epných dýcháním

to jest ztráty v

pípadn

organismu rostlinného,

i

mrazy, ztráty

ve splavech a v

prace vyloužením

koínk. Všechny

tyto ztráty nejsou

Zajímavý druh ztráty uvádí ústavu

válené).

píší o ztrátách neuritel-

assistent

nmeckého prmyslu

a ulámáním

vždy nepatrné.

výzkumného

cukrovarnického, po-

zorovanou jím v cukrovaru v Anklammu, zkontrolováním

epy

odvážené

automatickou

novým vážením na váze decimální. Shledal 0-94% ve prospch kontrolní váhy a akoliv

váhou rozdíl

všech-

na cukerní bilance basuje na správnosti této váhy, nepodailo se mu zjistiti píinu tohoto rozdílu. Vysvtlení by mu podal také jen velice zkušený cukrovarnický chemik, který zná praktiky, vyply-

rzných žádostí lidských, a hledá závaží domku Chronosov, ale za ním, V rozsahu úelu mého lánku zdvodnna jest okolnost,

nuvší z

ne v a

že nehodlám se v notlivých

tchto

nm

zabývati spornou výší jed-

skutených

ztrát

neuritelných

rzných autor velice rzn udávanou, ale že mi pjde spíše o zjištni obtíži správné manipupi nejlepší znalosti method chelaní kontroly, mických a odborné literatury, a o dkaz, že svdle

i

domitý chemik nemusí

se lekati ani nejvyššího pro-

centa neuritých ztrát a

našich

O

vdomostí o

mže

složení

je hájiti dle stavu

epy,

tchto zdánlivých ztrátách neuritelných, které pro bilanci cukerní nepadají tou mrou na váhu jako ztráty skutené, zm.íním se pozdji, 434

Ztráty neurité se zjišují, jak

v bilanci nebo se uvádjí také do

ureném jednou

již

uvedeno, až

potu

v množství

pro vždy v tom kterém cukrovaru

ohledem na místní pomry a zkušenosti osobni. Nespokoj íme-li se nekritickým pijetím všech údaj v rozsáhlé literatue se vyskytujících, emuž s

brání

i

velice

rozpory mezi jednotlivými odborníky, kde

asto jeden u své

tvrzení druhého,

skuten

jsou

epy

vyšetil pravý opak

mžeme pece

jen íci, že celkem

neur itelné ztráty, které se nedají

upíti ani omluviti

a

jsou uritelné zdokona-

již

lením analytických method anebo zstanou nadále

neuritelnými a zmenšeny býti nemohou, vyšši,

než

i

pi rznosti

mistnich

v cukrovarech se pipoušti,

znan

pomr prezem

v bilancích uvádí a

tvoí théma chlubných hovor pí schzích cukrovarník.

V její

tomto zkrášlování každé cukerní výroby a bilance, o

kterém dále podrobnji pojednám,

píinu

vidím hlavní

a doznáni nedostatku dosa-

vadní chemidké kontroly manipulaní v cukrovarech,

by

mických

doznání nemužné a nesvdomité, akade-

vzdlanc

Souhlasím

a

technik nedstojné.

pi zcela pesných vdecky vyškoleném a pipojuji ješt pi može

Pelletem,

s

a vdeckých methodách a svdomitém personálu

— —

derním zásadám lépe odpovídající pracovní orgamusí se i nejnepatrnjší nisaci tohoto personálu ztráty vypátrati,

výrobu teba,

zjistiti

odstraniti.

a pokud pro racíonelní

Pro vdecky založenou

manipulaní kontrolu, jako obor moderní

techni-

cké ekonomie, je slovo »neuritelná ztráia« hanbou, a je

má

jí

tím spíše, že cukrovarnický

prmysl

za sebou více než stoleté djiny a hanbu tu

435

musí

nmž

které

cukrovarnictví

dkuje

ad ech

mínním

0'2

—0'3%

eského prmyslu,

udává 0*50

maximální stojí

oekávaná výroba tech, nesouhlasí se

že

vbec

tvrzení tohoto

— 0*60%

více a že

zaujímá pední místo a za veledležité vynálezy

Claassenovým,

nelze mluviti

tách. Proti

technik v uvážení

S tohoto hlediska nemohu

a pokroky. s

eský

zodpovdnosti za rozvoj

své

v

zvlášt hluboko

cítiti

mez pece

pi

souhlasiti

diferenci

o neuritých ztrá-

slavného autora, který

neuritých

na

ztrát

praktická zkušenost,

že

cukru, zvlášt v posledních le-

skutenou výrobou o mnohem práci a nejsvdomitjší

pi nejpesnjší

kontrole vykazují tovární ztráty nkolikráte vtší,

pak musejí rzn omlouvati a vysvtlovati, nesáhne-li se radji k zapírání a zkrášlování pohodlnjšímu. které se

Vinníky

nejsou

ve

skutenosti

jako nejmladší a nejslabší z

pedureni, aby

kteí

chemici,

úedník

pímo

jsou

beránky snímajícíaii cizí híchy, které vlastn ani nejsou híchy, nýbrž jen starými pedsudky lidí nepístupných moderním se

stali

poznatkm vdy a požadavkm doby. Na nešikovnost a nespolehlivost chemik svádí se znanjší neurité ztráty, pesahující meze v závod obvyklé, v jejich slabosti a hmotné dui

ševní

odvislcsti

nalezne

se

východisko z nepí-

jemné kalamity ku krásné, tradicím povídající bilanci; chemik sníží více natost

epy

snadnji,

a je dobe. Vlast

ím

slabší

chemik.

je

závod

mén

od-

cuker-

zachránna tím

Pro

nejslavnjší

cukrovarníci a estní doktoi techniky vidí ve svém

závod ne radji j

absolventy

jako kontrolní orgány?

436

prmyslových

škol

Zvlášt špatná znalost analytických method pí stanovení cukru v šími jich kolegy.

ep

vytýká se

Tím jsme

chemikm

se

star-

ku tetí

dostali

ohled, kterých nutno dbáti pi snaze o správné výsledky zkoušek asto opakovaných. Znalost vhodných analytických method jest dležitým pedpokladem správné kontroly manipu-

kapitole

ím

zmínnými rozpory v literatue- Píkladem prvoadé dležitosti tchto znalostí jest práv otázka, jaké laní, tím dležitjší,

je

více je ztížena

skutené množství cukru

(sacharosy)

ep.

v

Jsou nesetné práce o této otázce, z nichž všech vysvítá, že

pímá

polarísace

vuje jen jeden píznak,

epné šávy pedsta-

svdící

i menšího množství pímá polarísace epného

o

pítomnosti vt-

ep,

sacharosy v

šího

výsladu

že

i

ne-

(digesce)

udává nepochybn hodnotu pravd blízkou, a že ani tak zvaná Clergetova methoda, polarísace invertované sacharosy, tebas se rzní od polarísace pímé, jen tehdy, nedbá-li se podmínek uritými methodami upravených, nepodává pesného údaje o množství cukru ttinového v

všechny

tyto

methody

trpí

ep,

spolenou

a že

vadou:

škodlivým vlivem etných necukr, jichž množství a jakost rozhoduje o síle toho vlivu. žovati nutno,

jak

správn

živý organismus, který se vyvíjí ností

na

proto

pi

epu

pova-

K, Urban praví,

mniv

za

dle okol-

psobících, od zasetí až do zpracování, zkoušení

epy

nedá se pracovati dle

ur-

ité šablony, mají-li výsledky initi nárok na správnost. Zvlášt platí to poslední dobou, kdy se dje

výbrné pstní cukerního epného semene s výhradným ohledem na zvýšení množství jediné ze souástí jejího

bunného

obsahu, sacharosy, kte=

437

zvýšení

réž

je

alespo ne ve

organismu

rostlinného

Nemožno

v zájmu pstitele, ne však,

sice

stejné

míe výhradn, dvouleté epy

se proto diviti,

jednostranném

vývoji

že

i

zájmem

cukrovky.

pi tomto vnuceném

necukry,

množství podléhají netušeným a

jich

jakost

a

nechtným zm-

nám, které ztžují vždy znovu nejen výrobu sacharosy, ale i chemickou kontrolu její výroby a

psobí etné, dnes livé

neurité

nerozešitelné, skutené

i

zdán-

ztráty.

Znalosti analytických method musí u svdomitého chemika býti znané a musí se zakládati nejen na

chemické a biologické, ale i na etných, praktickým užíváním uvedených method

znalosti literatury

získaných zdarech a nezdarech a výsledk cd

bž-

ného názoru odchylných.

To

pedn o ep, známé

platí

cukru v

známé method ku stanovení pode jménem Herlesovy di-

Ani nejpedantnjší sledování pedpis autorem methody udaných nedává shodných výsledk u jedné a téže epy. Zjistil jsem na p. etnými pagesce.

ralelními

vodní

pokusy,

digesci

cukru kolísá v

že

výše

získaného

ep

Herlesovou

množství

horkou

polarisaního

dle upravené drt, dle strojk

k rozmlnní používaného, dle dcby, po kterou ponechá se digesce v teplé vod, dle množství a žení

eidla

a dle

zpsobu doplnní vodou,

slo-

a že tak

zvaná studená vodní digesce za použití jím navrže-

ného a prodávaného obrovského drtie epy dává 0,6% vyšší výsledky než nejvelejší horká digesce.

o

(Odmrným postupem jeho vlastní byretou a tedy ne do baky odváženou kaší, plnou vzdušných bublin.)

Toto faktum vysvtluje také vyjádení pti

cukrovar,

438

které došlo redakce

»Zentralblatt

fr

Zuckermdustríe«: »Jsme

pesvdeni,«

píší

editelé

tchto nmeckých závod, »že skoro všeobecn užívaná methoda ku zjištní cukru v do továrny uvedeného poskytuje píliš nízké hodnoty a Že exi-

ep

stují tudíž

na difusi

znané nezjištné

zíráty.«

Redakce jmenovaného asopisu, kryjíc se autoritami, poznamenává k tomuto projevu, že tvrzení to jest v pímém odporu s výsledkem badání theoretik rázu Herzfe'dova a Pelletcva, a žádá

dkazy

pro

pti cukrovar. Tento rozpor ukazuje pím.o prstem na význam správné methody urení cukru v ep, vzaté za zá-

tvrzení tchto

klad tvrzení obou stran a o obtížích, je

s

jakými dosud

spojeno urení pro kontrolu tak prvoadého vý-

znamu.

Ješt pádnjším dkazem

jsou tak zvané Elsdorf-

ské pokusy, o nichž existuje celá literatura. Pokusy ty provedeny dne 12. prosince 1906 mJssí spolku pro

nmecký prmysl

vdeckou kocukrovarnický

v Elsdorfu, kde pramethodou spárovací dle Steffena. ukázaly, že touto methodou vyrobí se

(Herzfeld, Konig) v cukrovaru

cováno bylo

Pckusy

tyto

t,

zv,

o 0.48 procent více cukru než v

mik

Z

ep rozborem

che-

neuvitelného rozporu není jiného východiska, než pedpokládáme-li opt, že epa zkouš
toho zcela

methodou, Sachsovou studenou di^escí

drt

znan

hrubší než u Herlescva strojku. Shledal jsem celou

adou pokus

téhož

roku

1906 provedených, že

hrubší drti dává Herlesova teplá dígesce o 1.35% vyšší výsledky než Sachsova studená a, v uvážení, že Herlesova studená dává o

0,60% vyšší výsledky

než teplá (pí ponechání v teplé lázni až do úplného sežloutnutí kaše),

mli pi

Elsdorfských pokusech

439

pece ješt svých 1.50% celkových ztrát na dílusi, pivedených hlavn inversí cukru kyselinami šíávy ve velé difusi Steffenov, Údaje o Steffenov spárovací

methcd

ejné method

mluví o rozdílu 1,14% oproti obydifusní ve

prospch

Steffena, a jsou

potem dokázány znané neurité ztráty na difusi, nevysvtlitelné úpln chybným urením cukru již

v

tímto

ep.

Zmenšení tchto neuritých ztrát dosáhl jsem na s digescemi vylcužených ízk, rozmlnných na dobe omyté Herlesov drtice, ímž

základ pokus

ízk

jsem získal c 0,50// vyšší digesci vyloužených

pi

než

method rozsekáním ízk

obvyklé

na

ez-

Jak patrno, jscu urité ztráty na difusi vyšší a nedostatek digesní methody má i zde patrné následky v chybných údajích. Podrobnjším projednáváním správnoslf digesních method a cdvislosti jich výsledk od rznicikém strojku.

ného pcstupu a písnosti držení se pedpis, chtl jsem jen potvrditi veliký význam nejpesnjší znalosti

analytických method u chemika, kontrolujícího

cukrcvarskou manipulaci, která jako tetí koícgorie znalostí

od

nho

na

požadovaných,

znan

zvyšuje po-

Methody k urení cukru v eetných jiných method. používaných pi manipulaní kontrole, z nichž mnohé jsou podobn spcrné pi nepesném provádní a vyžažadavky

p

kladené,

jscu jen skupinou

dují ješt dalšího studia a propracování.

Ve znaném

rozporu však

s

tmito strunými

a

libovoln rozšiitelnými píklady, openými íakty, stojí

nápadná a dosud nikde po zásluze nevyíknutá

okolnost, že cukrovarský chemik, kontrolující pulaci, je zpravidla nejw.ladUm. a

úedníkem cukrovaru, 440

mani-

nejnezkušenjším

že kontrola manipulaní

sv-

vždy a svuje se i v dobách míru se zálibou práv nejnezkušenjším a nejmladším silám, jako jsou mladí studující techniky, ano absolventi

cvala

se

i

prmyslových enti a žáci

za války

škol,

mšanských

škol

i

stedoškolští abituri-

s

rychlým kursem

n-

kolikadenním na technice. Lidem bez nejmenších

svuje

znalostí praktických

se tu

tak rozsáhlý a

nejvýše obtížný úkol, vyžadující rozhledu, svdomitosíi,

píle a nezdolné

sledku

práv

vle

k pravd; na jehož vý-

basuje cukerní bilance a velevýznam-

né výrobní kalkulace a ztráty cukru, které zapjatí

nkolikráte platy všech

úedník

cukrovaru, jsou-H

zjištny a odstranny.

Rozpor se,

ten se

ponkud

vyjasní, poohlédneme-li

jaký jest stávající nejhlavnjší požadavek správ-

né kontroly manipulaní. Chemik, znalý lokálního továrního zaízení, správného

zpsobu odnímání

a

úpravy vzork, vhodných a správn provádných analytických method, musi míti možnost výsledek íckto hluboce založené práce proti ukojiti a udržeti,

sledek své

všem námitkám

nesmi upraviti a pizpsobiti vý-

vdecké

práce žádnému

nevdeckému

c

osobnímu zájmu. Tohoto požadavku ovšem nelze za stávající organisace práce

manipulaní

a

kontrolní

ani klásti, neku-li udržeti. Chci toto tvrzení pode-

píti velice ^/ýmluvným výrokem Claassenovým.

V

»Zentralblatt

fr

die Zuckerindustrie«

praví tento nejslavnjší praktik

nmeckého

r,

1903

cukerní-

ho prmyslu, že jednotlivé zkoušky jsou jen tehdy

schopny

dáti

tých ztrát a s

dobe

souhlasící výsledky, bez

malými uritými

se do laboratorní knihy dle

neuri-

ztrátami, zanášeji-H

bžné

praxs jen vhod-

ná isla a vy nechává jí-li se všechna nevhodná, jako

zavinná chybnou zkouškou. Odpovídaje Claasseno44Í

ví, píše Gróger v Zeitschríít fíir Zuckeríndustrie und Landwirtschaft, že podcbná poznámka jako citovaná vta Claassenova dobrá rada, nepatí do

akademického pojednání, Byla-li

nou uinna, odpovídá: chce,

mírn eeno,

vbec

—

sit

venia verbo

jest zcela jedno,

jakým zp-

okrašlovati a

— okrašlovati musí,

na neštsi' jed-

ale

»Chemikovi, který

sobem vzorky odejme a rozbor provede; ví-li pedem, které výsledky budou vhodné a které n?.vhodné, napíše je do laboratorní knihy bez analyse, z hlavy.

Výše uvedený mnou tvrtý požadavek

5?právné

kontroly jest podmínkou, bez které padá každý dru-

hý pedpoklad správné práce a vbec každá poteba práce kontrolní. Mám-li výsledek práce zatajiti a napsati zcela jiný,

mohu

pedbžné

psáti bez

zkou-

šky ihned potebný vhodný výsledek. Analytik, podporující racionelní

zpsob

výroby,

nesmí pehlédnouti žádnou nepravidelnost a musí co nejdíve sdliti manipulanímu úedníkovi, aby

ji ji

mohl odstraniti. Manipulant musí znáti minima má-li míti mítko normálního prbhu maxima, a práce, které mu udává každou sebe menší odchylku mezi tmito krajnostmi, Odpovídá-h kontrola povaze toho kterého závodu a jeho potebám po ratento

cionelním nejlepším výtžku,

pevádem zanesena kovou cukerní

je

správná a musi býti

jako stavební

bilanci.

Poteba

kamínek po

mítka poteby zdokonalení schopností jeho vdích technik, stojí

jako základního

cel-

bilance pravdivé, zá-

vyvodu a soko nad nejkrásnjší fingovanou bilancí s malými, stále menšími ztrátami uritými a pokud

možná nejmenšími ztrátami neuritými. ím vtší ztráty bilance vykazuje, tím je jí možno spíše 442

viti, tím více se

dených okolností, jejího zkoušení,

blíží

skutenosti, která za uve-

v povaze epy a method má znané skutené urité a neležících

urité ztráty a ješt znanjší ztráty zdánlivé, ležící v nepesnosti method k urení sacharosy v

ep vedle

ostatních cukr a necukr urené. Neumann pedložil VI. mezinárodnímu kongresu pro použitou lubu v r. 1906 práci

K, C,

ím

o tom, zda charosy

i

shledal v

mezi

epy

jiné

obsahovaly

r,

1905/6 vedle sa-

Neumann

ješt pravotoné látky.

nkterých ronících tak znané rozdíly

pímou

a inversní polarisací

(cukr dle Cler-

tchto rozdíl analytickými nepesnostmi a omyly. Ruský chemik ech, dr. O, E. Kopecký, dokageta), že naprosto vylouil vysvtlení

zoval šestiletými systematickými pokusy a rozbory

šáv

a

produkt nejrznjšími chemickými a fymethodami existencí tchže rozdíl ve

sikálními výši

1

— 1-5%,

z

ehož by

látky zvyšují údaje

pímé

vyplývalo, že urité

polarisace

epné

a že

pravotoívé látky nejsou sacharosou a tím sobí znané zdánlivé neurité ztráty. tyto

Proti

zlomn

Neumannovi

drží však Pellet a Sachs ne-

své námitky, že se jedná o chyby v po-

užitých methodách.

Neumann

taktéž trvá na svém,

že tu jde o látky pravotoívé, vyskytující se v

kterých

p-

ronících

a

rozkládající

se

n-

manipulací

vápnem za horka. Dle poasí, provázejícího vzrst epy, vyskytují se v rzném liinožství a zvyšují tak neurité ztráty, aniž se pi tom jedná o skutenou ztrátu sacharosy. Výsledky Neumannovy potvrzují zkoušky, které dal provést editel Mandelík v Ratboi. Rozdíly

mezi

obma

—0-30%.

polarísacemi inily zde 0-26

443

Nedostal

jsem

jsem polarisaci

znanjších rozdíl,

ped

inversí

provádl-li

v kyselém

roztoku

písady mooviny dle duchaplné methody Stakovy, jinak ovšem jsou rozdíly podstatné. Za to za

jsem nalezl v etných, zvlášt zmrzlých epách

znané množství invertního cukru, který, me, taktéž vaením s vápnem se rozkládá, následkem své levotoivosti by údaje Ing, Herles potvrdil

jich,

pímé

zmenšoval neuritelné

risace spíše snižoval a

aktivních látek v

jak znáale který

ep

paloztráty,

pítomnost rzných opticky a rozeznává

dv

skupiny

Herles také vypracoval methodu k analyti-

ckému zjištní opticky aktivních látek, které vápnem rozkládají, a shledal rozdíly až 0-4%,

enk

Neumann

pímou

shledal

0-33

rozdíl

se

—0-369'

po vaení se suchým vápnem, Graedinger dokázal pítomnost rafinosy taktéž pravotoivého cukru vedle sachamezi

polarisaci a polarisaci

rosy, Herzfeld a

Kopecký nález jeho

zkoušení zmrzlých ep.

Pi

potvrdili

zpracování tchto

pi

ep

nalézáme rafinosu a invert ve šávách a zvlášt v zadních produktech a melasse,

Z toho všeho vyplývá, že digesní methoda sama o sob v tom zpsobu, jak se jí dosud užívá ku stanovení skuteného množství sacharosy v ep, nestaí, nebo udává jen ást opticky aktivních látek a z tch zase jen ást je skutenou sacharosou,

ásten

ostatek

jsou

ásten

pravotoivé a

levotoivé látky mlhavé podstaty, jichž

vhodným eidlem dosud se nepodaila. Neuberg a Ishida eili octanem rtunatým a po té

eliminace

kyselinou fcsfowolframovcu a podailo se jim vysraziti

92%

dusíkatých necukr, které

psobí škod-

liv na zjištní správné cukcrnatosti; methoda

444

ta

A

nebyla však dosud v praxi vyzkoušena, sta

a

chemik denn

tisíce

nesetnkráte a

slouží jim a jich

základ tisícerých bilancí a úsudk,

cena

je

pece

digesci provádí

nepopiratelná, ovšem

a to

nadízeným

za

jichž praktická

nedá-lí

jen tehdy,

chemik žádnou neuritou ztrátou svésti k vynechávání skutených a psaní jiných výsledk. se

Methoda z

ásti

ta

psobí neurité

jsou ztrátami zdánlivými,

ve

ztrátami

vlastním

zkrášlování jich samo o celé práce a

po oné ásti

sob

má

se

nikoliv

ale

každé

svádí k nevážnosti

následkem toho k opomíjení pátrání ztrát, které

možno

nazvati

starati

o

jejich

skutenými

vdecké

a jichž zjištní jest povinností která

tedy

smyslu,

slova

jist

které

ztráty,

kontroly,

nejvtší dosažitelné

redukování.

Chemik, ozbrojený známými a vypracovanými methodami, není ré

zodpovdn

pevyšují obvykle

podepíše bilance

s

za vyšší ztráty, kte-

vykazované.

umle

kdo

Každý,

sníženými ztrátami, bude

desavouován tím okamžikem, kdy se existence a množství tchto zdánlivých ztrát na urito dokáže.

Dkaz

ten dá se zdržeti sledováním Claassenovy

rady okrašlovati výsledky,

konen

ale

nedá

se

mu pece

nemnící výsledsvých rozbor než na základ jiných, lepších method, bude pece jen dodaten míti své zazabrániti, takže chemik,

k

dostiuinní za svdomitost svoji, Steffen vychází na p. pi své spárovací me=

thod z zakcu

fakta,

a

že ztráty vlivem

difusí

jsou

0-5

enzym

— 1*5%

mezi

cukru.

e-

Proto

ízkm pímo od nož pido vroucí vody, aby enzymy umrtvil a

dává cdpadávajícím cházeti

tak ztrátám

tmto

zabránil.

Pedpokládané velké 445

ale zdá sé, že nastoupí nové inversí cukru za vysoké teploty organickými kyselinami. Strohmer naproti tomu shledal, že epná kaše po celé hodiny mže bez újmy polarisace ležeti na vzduchu a že tedy ani ízky

ztráty oxydací odstraní,

za

n

se

nezmní

za dobu transportu do difuse, zkrátka,

že tchto ztrát na difusi není.

Shledal jsem však, že stíraný

pravideln

ležení až

3%

s

voln

ízk,

ízk, z-

polarisace, taktéž vzorek

po ti hodiny v sekacím

stavší

vzorek

ležící

transportéru, ztratil za hodinu

strojku, desiníiko-

vaném ped tím thymolem, vykazoval rovnž ztráty na cukernatosti oproti posledním erstvým íz-

km

z téhož strojku. Zjistil jsem

ztráty

na

si

tím neurité

difusi.

Podobnými pokusy, bez ohledu na

autoritu

p-

vodce opakovanými, dostane se chemikovi poteb-

ných znalostí method, jimiž vnikne v pítmí sporných otázek. Napíše-li výsledek svých doasných, relativn pesných rozbor, nebude jist po nalezení

pesnjších desavcuován, jako

v pípadu každé samovolné a

úpravy výsledk. Hlavní vinu na tom, že

se

mu

stane

niím nezdvodnna

obyejn

chemik v praxi

cukrovarské ztrácí své analytické schopnosti, nese

nešastná organisace práce úednické v továrn.

Vhodnou

organisací

normální

lidské

této

práce,

psychologii,

dá

pizpsobenou se

dosáhnouti

skutené manipulaní kontroly s relativn nejvyšší dosažitelnou pesností výsledk. Kontrola manipulace, vedená starším, zkušeným praktikem, nesmí býti kontrolována nezkušeným mladíkem, nýbrž alespo stejn zkušeným, pípadn starším úedníkem, majícím potebnou autoritu a neohro-

446

ženosí za

úelem

udržení

výsledk svých zkoušek

dsledk i v manipulaci. Nezbytnost zkušeností ve výrobní manipulaci a

a provedení jich

detailních znalostí továrny ci,

spojené

pímo

ukazuje, že prá-

kontrolou manipulaní, musí

s

cházeti bedlivé seznání té manipulace a že

by

ped-

mla

laborato místem postupu pro staršího, únavnou manipulaní službu z mlada konavšího úed-

býti

níka, který

by dovedl prosaditi výsledek své

v-

decké klidné práce u mladších manipulant.

Jsou rzné povahy mezi varské praxi. práci

lidmi,

Ne každý má

dlník,

vnujícími se cukro-

schopnosti organisovati

vésti je energickou

rukou k nejvyšší

výkonnosti a nejsvdomitjší práci, ešiti obtížné so-

ciáln politické úkoly se zamstnáním tím spojené, stejn jako nemá každý kontrolou manipulace vyžadované schopnosti svdomitého a nezdary nezdolnésvdí spíše lovku kancelá-

ho analytika, které

skému, bez mocenských ambicí organisátor a bez tkavcsti technických byl mladý,

ekonom. Za dnešního stavu z prmyslu cukiovar-

svdomitý chemik

ského vypuzen, nepizpscbil-li se alespo z ásti

systému nuceného nebo dobrovolného okrašlování a

vymýšlení nejvhodnjších výsledk.

Útoištm

byly

jim obchodní laboratoe, povstné svojí »analytickou tendencí« dle zákazníka, která finerie

pi vtší

vážnosti ra-

než surovárny psobí poslednímu skutenou

neuritou ztrátu až 0,2% pol. cukru. Pro nebylo využito schopností všech individueln správnou or-

prmyslu, pro po tak dlouhém výsvém musí hledati prmysl se stoletou minulostí spolehlivé methody ku stanovení cukru v ep, aby neniusil zapírati tak znané ztráty, z nichž každá desetina znamená v celku prmyslu cukrovarnického ganisací jich v

voji

447

milionové ztráty osobní a celonárodní?

Pro nemže

ást úedník cukrovarnických, jichž disk tomu pedurují, trvale úkolm kontrol-

se vnovati

posice je

ním

pro

zdokonalení jich method,

a

považovati laborato za zbytenou šlování

k hlavní a pohodlnjší

kontroly

ádné

i

mají všichni

prpravu v

— práci manipulaní, která

bez

je

okra-

— bez

snadnjší

vdecké

kontroly píštipkástvím a netechnickou prací

šafáskou? Musí-li

zvratn od

se bilance sestavovati

zpt k ep, pipotením k prodanému cukru dovolených v závod ztrát a dlením váhou Tepy,

cukru

ímž

se dostane cukernatcst

epy

snadno a rychle,

zadekorují se takto a skryjí krvavé ztráty na národ-

ním hospodáství.

Vždy

manipulaní služba iní na organismus

ský takové požadavky, že jsou nad fysické

št

starších

lidí,

zamstnání tomu

se

lid-

síly zvlá-

vnovavších,

povaha a schopnosti k vdecké, klidné a zodpovdné práci pímo je vhání do laboratoe jichž duševní

jako

k pravému

jich

psobišti, stejn

jako ono, jehož by se rádi zekli,

diežitém.u

kdyby

to

nebylo

s hmotnou ztrátou. Pravé lidi na privé mípro v tom leží zásada moderní crganisace a všechny všudy stejná dráha životní dle jediné, vc-

spojeno

m

sto,

n hodn zvrácené a škodné

šablony!

Po nkolikaleté nezbytné praxi v továrn, )dko

pedbžné prprav, mže úedník laboratoi na práci zracicnelnní

pokraovati v

manipace,

d-

akademicky vzdlaných technik, manipulace se skuten stále se zmenšujícími neuritými ztrátami a bez c
Rafinerie cukru mají, vedle nkolika

kontrolu práce

mimoádné 448

normáln

chemik pro

bžící, své chefchemiky pro

práce, vyžadující vtší praxe a zkuše-

ností analytických

i

zvláštní

vdecké

svdomitosti.

Pro

by nemehla po pcátení, pro všechny spolené, prpravné praxi v továrn a v laboratoi (stídav) postoupiti ást mladších úedník cuKrovarských, pedurených svými fysickými a duševními schopnostmi ku klidné vdecké innosti laboratorní na adjunkty chemické nebo chefchemiky, druhá ást, povolaná k energickém.u prosazování své sicky

mu

namáhavjšímu,

ale

duševn ne

vle k

fy-

tak vysilující-

organisátorském.u zamstnání technických ad-

junkt

a

správc závod?

ad rekrutovati pi

Pro by

existujících

se nemohli z obou

k tomu íchopncslech

k iniciativ a zcdpcvdncsíi za vtší celek vdcové prmyslových závod? Všechno, co bylo uvedeno,

má

zvrátiti

dosud udr-

žovaný postup na zastaralém kopyt naraženého bagateliscvání vší kontroly

pulace »Jak

pánbh

manipulaní za cenu mani-

dá« a zniení všeho zdrového

ekonomického vý-voje prmyslového.

Jsem hotov

se

svými vývody a nehodlám

hnouti dhkussi o svém crganisaci technické

zdvodnném

se vy-

návrhu na

re-

úednické práce v cukrovarech.

Budu vden za slova souhlasu nesouhlasu. Mám pro pípad poteby pádnjší dkazy, podrobnjší návrhy a dvody. i

•)(

xn

)(.

DOPIS básníkovi (Místo doslovu

PANU

ING.

z

poved)

RICHARDU WEINEROVI v

Paíži

MOTTO .

.

,

r.ebof jest nejdokonaleíší ze všech

radostí

vým.

býti

trvale

methodicky zvda-

M. Barres.

udete se jist

prc

tázati,

ponkud

zrovna

Vám

adressuji

Kdežto všichni ostatní Vaší soudruzi z kritického zamstnání napsali c mé první knize pochvalné, ba dityrambické referáty, spokcjívše se namnoze vyslovením úmysl né íenío

knihy

mými

delší dopis.

vlastními slovy a souhlasem zcela neikri-

tickým, napsal Jste

Vy

jediný

psychologický rozbor vzniku

obsáhlou kritiku a

díla,

jemuž Jste pi-

znáním osobního rázu dosvdil ást bolestných kísí, z nichž S8 zrodilo. I výtky Vámi mojí necdbcrné knize

uinné, etnjší než výtky všech cdbcných

kritik dohromady, písnjší a pípadnjší ze

zaáteníkov,

jejíž slabé

nebudete vidt, jako ciovati

vdnost

je vidí její autor,

vi

jeho vlastního díla,

vi

stránky nikdy tak

kritikovi,

ím

kni-

dobe

dávají uú povíce

vážím

si

A naleznuv ve Vaší kritice dkaz

porozumní, jedinený mezi pcrczumním všech státních

tená,

Vás upímným dopisem, zpovdi,

mé

o-

vdnost, cblžuji

projevují svojí

sloužící za epilog

druhé knihy o technické kultue. Znaje Vaše dílo cbf, kterou Jste pinesl

básnické, cítím tím více

spravedlivým,

soudem o knize

pevážn

positivistické

a racionalistické. Vy, jehcž duše se znepokoj aje ra-

nad podivuhodnými a nezvážitelnýmí silami, ležícími v nepatrnostech denního života a moje vdnost mísí se s obavami, že budu nuditi.

dostí

Chci se vyzpovídat ze svých naprosto

ckých bolestí a

nové knihy,

starostí a ukázati

jíž jest

posítivistí-

na jednu slabost

nezodpovdna

mé

otázka: to jest

odpov

na positivní otázku. V mém »Chrámu práce«:, kdyby pcužíl katolického chrámu k instalaci, musíly by rozhodn zstati

nepositivní

zpovdnice. Obdivuji se jesuitské psychologií nejvíce pro

dkaz

kladený

jí

na ušní

zpov.

práv

Hledal

453

chrám

jsem stejn vytrvale, jako marn, v tra

v

nn

Pe-

sv,

zpcvdnici pro echy, Nestaí mí sebe

hloubavjší sebepoznání a zpytování

mu vnitnímu

svdomí k

plné-

uspokojení, které nazývali jansenísti

Chtl bych ustaviti nejlepší psychology svta k obasné zpovdi všech »híchy« obtížených lidí v církvi práce. Osobní pokora nezbytn si toho žádá, aby se zpovídající pokoil ped zpovdníkem,

obrozením.

alespo, aby

se ponížil co nejpositivnjším vyslove-

ním svého poklesku, i chcete-li, híchu, nedostr.tku. Zde, v mém pípadu, jde o nedostatek dslednosti positivismu, projevivši se

práv

onou

nou otázkou,

nezodp:vd-

—

—

dckcnce po V dob, kdy jsem propagoval echách Ostv/aldv monismus a mezinárodni jazyk idist, musil jsem náhle mnoho hloubati o me^afysi-

ckém smyslu

této docela positivní práce, hledati ja-

eeno

kousi kosmickou hodnotu, nebo lépe

platón-

skou ideu vši techniky a veejné práce. Byl jsem již tehdy nezbytností rozešení podobných paraduxních

problém mého poznání plné štstí

cítil

znání«.

již

tcu

m.rcu

zaujat, že

v pocitu sebe jako

jsem

»subjcivlu po-

Pouhá žádost poznání odpovdí na podobné

mne

zcela nepraktické a neužitené otázky posedla

jako nemoc.

Moje

duše byla do hloubí otesena již

sebe menším piblížením se tak

žíti již

»pouhé

pedem

na útraty

té

které

síly,

ideji,

kterou by

}á

mohl

Aii

Zvláštní

specialistova

poznatk

odborného badání, onoho hromi^dní potebnost

a jednotlivostí, bez ohledu na

dosažené odpovdi pro život duše badatelovy a klid.

bylo

propjilo v celé dokonalostir druh lásky! Moje poznávání bylo da^eko

po znání «

Mn

její

byl každý poznatek životní nezbytností,

nebo mému poznání pedcházela poteba, touha

4H

duše, schopné býlí do hlubin ctcsena, býti nejvýše

šastra

ním samctným

Mcje

poznáním.

positivní práce

pi tom

byla

toho

rázu,

pápráv

jako u tch, jimž podobné štstí poznání není no,

nebo n.

jen na

pcsiíivní

byla odkázána, aby se obracela

Proto podezíral jsem stále astji svojí

práci,

abych

ihned

ji

tím více velebil,

pochyboval jsem o ní a opovrhoval jsem jí

tím nadšenji

zda

jste

pisvdoval

poznal za

mým

abych Nevím,

jí,

po té. nadšeným velebe-

chvílí

píliš

ním klad má podezení a pochybnosti, která mi jím bylo zamlouvati, opovržení, kterého mi bylo teba zapomenouti, tete-li mojí tehdejší pednášku, vidíte moji silnou snahu býti do všech konseqvcnci posiiivistou.

znan nedsledným. Používám jej na p, jako jediného dostupného nástroje ku zdolání úkolu, Dnes

jsem

positivistcu

z

který jsem

si

positivistou

nezbytí.

v

této knize

pedsevzal.

Nemohu

si

pece každého tenáe pozvati, jako Vás, k podobnému téte a téte, musím býti všeobecn srozumitelným, musím užíti všeobecn zavedených method,

úelí nejlépe

z nich vyhovujících.

Nepomohl-li

mn

nebezpené

mi pcsitívísm-us zdolati veškeré

pro

by nepomohl pi úkolech knihy? Nedovedu jednou probuzeného svdomí a vdomí

sily,

slabosti svého intelektu oproti

nkterým potebám

své duše upokojiti opovržením

vi

vým schopnostem a úkolm Neuznávaje celkové

všem rozumo-

jeho.

slabosti

žádného nazírání,

béru jednotlivé otázky svého života a hledám nej-

vhodnjší methody k jejich rozešení. Každá poteba každého lovka musí býti podrobena zvláštnímu rozboru a odhadnuta dle okolností jejího 455

vzniklí cesta,

methoda

jejího

nejvhodnjšího a nej-

dokonalejšího ukojení c ešeni. Píšu-li o technice, nezpívám chvalozpv na vymoženosti techniky, nechci pti ani hymny o

nádhee svta nová

kamene a

z

nebezpeí

užívajícího

železa, a ukazuji-li

bezohledného

baconismu,

techniky, neomezuji

kletby proti technice, psané

pi

lamp, v centráln vytopeném

se

vždy zne-

na puritánské

elektrické

pokoji,

stolní

u americké-

ho psacího stolu, plnícím perem na velkovýrobou dodaném levném papíru. Chci býti i svému srdci spravedlivým technikem a není snad jednáním stranníka, sahám-li vždy nejprve po nástroji

vi

nejblíže mi ležícím a technice,

nejastji

s

úspchem

Chceme-li ovládati pírodu a

užitým;

její

síly,

musíme zaít u tch, které by nás nejnebezpenji ovládaly, které neovládnuty nejvíce by nám škody psobily; vnitní

síly srdce.

p. od poátku kultury mrtvou hmotu a její tíhu. Tato

Lidský duch snaží se na

zmoci v první nejjednodušší

ad a

nejvšeobecnjší poteba kultur-

ního individua projevuje se v tolika málo

formách a od

tolika

milion jedinc, že

rzných se stává,

podrobn jsem ukázal prvou knihou, hromadnou a musí býti hromadnými, technickými prostedky ukojena. Technika je takový soubor mechanických prostedk ku hromadnému pekonání všech možných nepátelských sil a k anonymnímu ukojení zcela anonymních poteb. Nelze se znepokojovati škodným užitím technických prostedk, aniž se zanášíme otázkou odinní, nalezení

jak

lepších,

odinní

vhodnjších, úelu lépe vyhovujících. Je to

možno úpln bez

crganisace, positivísmu?

456

techniky, discipliny,

Vidím s Rathenauem vyrstati tyto teclinické prostedky ku cvládání pírody z fysikálních a zempisných podmínek pelidnných severních zemí, které psobily na lidského ducha, že sob stvoil za onch podmínek jedin možné pomocníky k ovládnutí rostoucích nepátelských sil života hmotného, pozdji i duchovního. Nikdo, kdo se chvilku zabýval otázkami technické kultury, nepehlédl jednostrannosti v ovládání pírodních sil vnjších a úplné zanedbávání vlády nad silami lidského jedince, vnitnimi: fysickými psychickými. Zanedbáváni osobni techi

niky

bhem

posledního

století

technického rozvoje

jedna z etných píin dnešní války, nejmén alespo jejího dlouhého trvání. Nesmí se ale zapomenouti, že pracovati technickými, hromadnými, mechanickými, anonymními prostedky možno zcela jinak v oboru hromadných sociálních poteb nežli v oboru indivi-

jest

samosprávy

duelní

lidské

osobnosti.

pirozenost ne^ze jedin

vlastní

logika laboratoi není

asto

nechati

Ovládati^

techniikou-,

nebo

uznána srdcem. Tu nutno

jeho pošetilostem a slabostem vrch,

Jde-lí o osvobození

lovka,

jako celku, jde-li

o nejvyšší poteby náboženské a vdecké, možno i

ty

ukojiti

method a

v kolektivistické form jednotlivých pomoci mechanických pro-

organisací, za

stedk, pekonávajících

prostor,

as

i

massy. Cír-

kev, jako stát, hteratura a universita jsou takové,

technickými

poteby

prostedky

zorganisované

duchovní

a neobejdou se bez mechanických orga-

nisaních positivistických prostedk. To platí církvi

práce a o

ku spaseni

Chrámu

i

o

práce jako organisaci

lovka vdeckou

úpravou jeho hosoo-

457

I

^

dáské práce. »Co svede však jedince nemocným

positivísmus

s

lidským srdcem

pošetilostí?* táže se básník.

Lidstvo, propadávající sebe více molochovi techniky, neobejde se

lidský vytvoil

bez technických prostedk; duch

si

v nich jedinené orgány svého

života ve spolenosti.

Jest

teba zabývati

se za-

pomckami

techni-

ízeními jako takovými,

s

ckými

voliti

netechnickými,

i

jich

vždy úelu nejlépe

vyhovující, zdokonalovati obé, ale nelze ani jed-

nch

sebe krásnjším druhým klnouti, Píšu-li zde na p. knihu pro dlníky a studenty, musím pece poítati, co nejvíce umím, s prmrem svých tená, jinak mohu radji psáti nePíšu-li pro tisk, itelným písmem svj denník, bžné methody vmusím vzíti vedle knihtisku deckého myšlení do svých služeb, O mnoho trapnjším pochodem potlaovacím je pro mne nezbytnost, pehlížeti dsledn veliké mezery této positivistické methody nazírací, nutiti se k vli ani

druhých škrtnouti se

gestem, nelze

jednm

ani

i

tenám

býti

jímž nedovedu

i

dsledným

zdáti se

již

ani já dnes býti,

a

positivistou,

musím pro

podobné ideály u jiných pedpokládati vtší

re-

alisaní schopnosti.

ml

bych kacíské záu lože pacientova, zda mu není zdraví škodlivjším a zda mu není potebnjší jeho nemoc. Nejsem práv z filosofu-

Kdybych byl lékaem,

chvaty,

zapochyboval bych

si

jících technik, kteí hledí nalézti ped svtem v teoretickém hloubání dstojnost lidskou, ztracenou pílišným upadnutím v techniku a její vliv.

Filosofuji pro sebe a z nezbytnosti srdce, daleko více,

458

než

je

technikovi a praktickému

lovku v-

bec radno. Pouhé poznání odpovdi na zcela ne-

užitené paradoxní otázky

je

mi nad dráhu na

mí pí tchto bludných vzletech motor, nebo mí dojde benzin, je íu technika, všelék Mars.

mé

Selže-Ii

životní praxe.

a

pessimisíické

Neznám dosud

moji filosofickou nemoc,

Moje

lékaství. cialistické

akutním

vyznaující

nad djiny techniky a uvažování a moje so-

positivistická

revoluní projekty jsou píznakem zcela

této

mé

nemoci, nejvnitrnjšího a nejsv-

tjšího rázu, nemoci,

jíž

je

mn

teba než zdraví a chleba

více

lepšího léku pro

záchvaty,

skeptické

i

osobn

daleko

techniky, z níž

není snad ani vyléení, než v úplném poddání se

bez hledání lék. Nelze íci, zda naleznu

jí,

nkdy

praktického lékae nebo technického chemika, kteí

naleznou lék proti této nemoci,

já

se

uspokojuji

a

jsou dnes ješt mi chce mého ozdravní, až do zhloupnutí, jak íkal Borne. Tyto chvilky bývaly

zatim

její

chvilky,

nevyléitelností,

kdy

se

kdysi astjší.

Od poátku

svého posítivisíického hloubání o

technické práci jsem nemocen otázkou: zda a po-

kud ce,

i

má se pln oddati lovk vzrušeni své pránjakému tvrímu šílenství, nsrrocí poznání

pošetilosti lásky,

se obtouaii všechny

i

naopak, zda a pokud mají

podobné

slabosti k uži'kii lid-

pokud promniti v technicky aplikované sily svoji nemoc filosofa i pošetilosti svého srdce. Tyto krvavé otázky jsou pece positivístovu životu pímo nebezpené, nebo ani nejvtší lékai stva a jeho zcela positivní životni praxe;

mám

a technici, spolu fozeší,

tivn

s

stejn jako

nejslavnjšími filosofy jich

nerozeším nikdy

je

ne-

posi-

já,

459

Chápete ve svém

již,

pro

musil jsem se spokojiti dosud

nedsledném

pcsitivismu

dsledným

psa-

ním positivních úvah sociáln-politických a kulturn f.lcscfických, s celcu necdbcrncstí jich a pro dnes se spokojují i zlomky své italské cesty, dialogy a monology a nepíši radji novell a román? Je to píznak mé HlosoHcké nemoci, pro jejíž otázky nelze nalézt zájmu všeobecnosti. Jak jsem se potýkal s onou nemocí a jak selhaly na ní positivní prcstedky vdy, nutno mi Vám vyložiti sledováním jejích píznak na mé literární innosti, pokud jde o prbh ešení práv formulované »otázky krvavé «.

Vyprávím v jedné pednášce nástroje

positivním

o stvoení prvního

pralovkem. Uvažoval jsem

pak, vraceje se z pednášky, o léto dležité chvíli zrodivší se techniky zcela nepositivisticky:

V

okamžiku nejvyšší touhy kmitne

mozkem

se

odlišného geniálního jedince obraz nezbytného inu,

uskuteujícího dokonale nezbytnou jeho po-

tebu

i

touhu. Pocit

tvrího

štstí,

plynoucí z

tohoto nejsilnjšího vztahu celé bytosti k lidské,

jest

jedinenou

poteb

cestou k získání pocitu

vlastní duše, vlastního já a je promítnutím

pocitu štstí

z

pouhého poznání ideje

i

mého kosmi-

cké hodnoty práce, docela positivní práce, konaná

pro

lidi

zdravé, poznáním nerozrušené.

Tak

cítil

doby po prvé svoji »nemoc«. Kdesi napsal jsem pak historku, jak soudruzi podobného geniálního vynálezce, vidouce proroposednuvší tvrce cké i umlecké vytržení, jsem do

té

prvníh© vozu, pokládali stav jeho za nebezpené šílenství a vrhli

ohn. 460

ho proto radji do vody nebo do

\

Tato historka

dkaz

v ní první

mi osudnou. Nalezl jsem

stala se

své nemoci a

mimo

to

i

další

hluboký smysl. Je pro mne dnes výkladem všeho

mého

posiíivismu

i

mého

sebeobrany, vidím v ní

i

literárního tvoení, jako

tragiku osudu technikova

ve spolenosti lidské.

Osud

ten

stává

se

v

pravd

tragickým,

uvážíme, že idea, která uvedla prvního

když

tvrího

vlastn ukojení njaké zcela nezbytné lidské životní poteby, a realisována v nástroji jeho obrazu, napomáhala usnadovati denní práci všem pctom.km tch, kteí

umlce do

vytržení, platila

vzrušeného

tvrce

pokládali za šílence a upálili

ho. Zužitkování jeho hluboce bezúelné, nábožen-

ské a tedy ve vašem slova smyslu kulturní innosti

tvrí

nebo prorocké, náleží cele do oboru

užitené civilisace, nebo jí se urychlil pckrok. Potomci geniálního tvrce zhotovovali prost podle vzoru jeho velikého díla své sekery a šaty, ohni-

št a vozy, aniž se uvádli do nebezpeí upálení novými vytrženími tvrími, které by jejich soudruhy bylo pokládáno za nebezpenou nemoc, a které jemu bylo utkvním na prostedku. Nekonená ada emeslnických pokolení užívala po tisíciletí výplod vzrušivšího se geniálního tvrce k ukojení nejhrubších, lidských poteb svého hnusného pohodlí. On však, veliký fantast, tvrce prvního stroje, od nhož pocházel základ praktické formy, užitené lidstvu, všech pozdjších seker, luk nebo' šíp, vzal s sebou do hrobu tisíce jiných obraz, z nichž práv ten, který znamenal jeho smrt, byl snad nejvšednjším, nejneužitenjším. i

Kdyby ho

byli nechali žíti jeho velikému šílen-

461

byl by jist omaloval nými obrazy své fa.níasie byl by jiný mluvil sám k slova a byl by dlal vbec siví,

bláznovství, která

neúelnými a nesmyslvšechny stny jeskyn,

sob dojemn vzrušená rzná zcela nepotebná náležela pln k jeho bytosti a

která byla podstatnou souástí jeho života. Jeho

souasníci by byli pak nejv^'še z dlouhé

chvíle,

máráním po stnách

jako epice, nápodobovali

a

pobruováním i poskakováním ku práci, zcela neobratn jeho vzrušené malby, zpvy a tance. Positivistická

povaha

nemohla srovnati podiv-

jejich

né poínání jeho se smyslem svého života a proto musila se zbaviti proroka vyššího životního smyslu upálením. Byl jím nebezpeným, protože byl jen

do

jisté

míry

—

sob

—

vz?

ím

byl jim jeho první

ostatním pošetilosti našeho srdce.

Vzpomete mého

moe

užiteným, protože byl

ím

nepraktickým idealistou.

obraz,

Leonarda,

proudících

vn

duší, loví v nouzi jednotlivé,

tvoení zcela užitených

jak z

ohromného

jeho neklidnou

aby

pedmt,

jich užil

stroje

k vy-

k obve-

na regulaci dal podobné stroje jist radji

selení panstva nebo na výrobu jehel,

eky. Dnes by si patentovati, kdyby byl »souasníkem«. Spokojil se však rozpotem, zapsaným tajným písmem do ne-

koneného

denníku,

nártem

fantastických

obraz

jeho duše, z nichž erpalo tisíce vynálezc své pa-

podezení spoluoban, že ertem. Tajný respekt, který vyjadovali florentí obané podobnými pomluvami geniálního rodáka, ukazuje, že chtl býti Leonardo více než vynálezcem užitených pedmt, že se svými vzrušenými visemi spojoval otázky po

tenty.

Neušel

udržuje styky

vyšším smyslu

462

proto

s

bytí, že byl více,

než poádní

flo-

vyrábjící pro své spoluobany

renští emeslníci,

boty a šaty, a starající se erta o

odmna,

Obliba, sláva a

kterých se dnes dostá-

vá vynálezcm a technikm,

stupn

nikoliv dle

odmují

a nezbytnosti

užitenosti

tinosti,

filosofií.

tvrího

jich

se dle prak-

vynález,

jich

vzrušení, otása-

po spole-

jícího celou bytostí a otvírajícího tisíce otázek

smyslu

po správ vlastní osobnosti a

žití,

nosti lidské.

Proto léka dnes se radji vyhýbá co nejúzkostlivji

pochodm

pln

v lidské duši, aby se mohl

vnovati isté technice léení nemocí tla pacientova, jehož

nní

úpnlivé sténání volá po rychlém zmírpo hlubokých úvahách o smy-

bolestí a nikoliv

slu života.

vnuje

Proto chemik

se

radji úspšnému studiu

nezbytných hnojiv a taskavin a nechává pronikavého studia podstaty hmoty, promny atom a jiných hlubokých tajností, vzrušujících lidského ducha, jinak uzpsobených, stane se pokud toho dovede praktickým technologem a »dlá kariéru «. Nezbytnost tchto praktických

ckých chemik,

né

vtšiny

jevící se

lidí

v úct,

souasných

léka jíž se

dostává,

a techni-

jim od valdovolí

jim

lítosti

nad opomíjenou

stránkou hlubšího života svého

a pochybnosti o

utlumiti

valnou

kulturnosti

své

však zjednati tivisticky

si

vtšinu

ist úcty

positivní i

prakse.

u vzdlanc,

Chtjí-li

nemén

posi-

uplatujících své schopnosti ve prospch

poteb svých spoluoban, stávají se tito praktití lidé náhle zcela bezúelnými filosofy a teoretiky. Aby pi stavb stroj ztracenou lidskou dstojnost opt nabyli, poádají filosofické pednášky pro lid, hrají sob s bezúelnými sociálními nejbližších

463

teoriemi a hlásají velice revoluní plány k retormé

kultury lidské, které jsou v plném rozporu

s

jich

positivistické filosofii

za-

životní praksí.

Moje nkdejší úcta k

nechala dodnes respekt k dslednosti filosofa Ost-

waida v praktickém život, k jeho útku z university, jc?ko inu dsledného filosofa. Nejen vda, ale filosofie staly

i

h.

Stí

Filosofové a

dnes služkami vládnoucích kru-

vdci nejsou

jsou vyvlastnni, nežijí

ale

životem všech

sice

koupeni vládou,

životem filosof, ale

len mšácké

spolenosti,

Neuí

praktití lékai a technití chemici.

Sokrates své

filosofii

hovory

s

jako

se jako

pouliními emesl-

níky a nebydlí v sudech, jako Diogenes. Pro všech-

ny

pralktiky

tyto

a všechny ostatní

užitené

lidí

samospráva vlastni duše a osobnosti, všeho zájmu a významu. Málokterý z nich proto sešili, jako Nietzsche, v

ztratil

vlastni

život,

jeho

poznáni,

dsledku svého praktického uvažování, spíše je pravidlem, že ve stáí jim všem zkornatí mozek z

pílišné praktiky životní a oni zblbnou docela,

vJejich ž!vot náleží

uinili z

vd

státu a

a filosofie

i

mccným

z technické

Jehc,

a

nevinné a rozumné prakse. Vedou ve stejném ru své žáky, vychovávajíce ru

práv

je

sm-

ve svtové:
vládnoucí tídy, k životní vážnosti a ku

spoádanému

životu,

a

uí

je

smáti se Dícgencvi

a Sokratovi a upalovati dále, nebo vati se a

prcío

innosti zcela

alespo vysmí-

pomlouvati vzrušené tvrce fantastických

systém, obraz, tanc a písní. Stát potebuje a odmuje jen výchovu vyrovnaných, neproblematických, beráncích, úednických karakter, beze všech pochybností

mu 464

ie

?.

bez va'néhc ducha, a proto

praktití peí^a^^c^ové v hojnérri

—

pctu dodl-

vají zdravé až

do zhloupnutí. Lidé, jichž osobitý majetkem, jemuž musí obto-

život je nejvyšším

na svt, tch naše spolenost nenenapomáhá k rozvoji

vati vše ostatní

uznává,

tm

.

,

zamstnávala se až dosud dosti všeobecn jen nkterými stránkami duševního života státního obana. Umlecká, básnická i vdecká innost hromadné duše lidské poPsychologísující

sociologie

kládány byly za celý život duševní a tak zvané hmotné stránky života byly od státem placených idealist život

peliv oddlovány

duše,-

Hledaje

ku

a házeny hluboko pod nehodné badání dušeslovného. vyléení své nemoci zodpovdním

jako

své krvavé otázky nezbytné poznáni vdecké, nespokojil se

dsledný

positívista sebe

vtším po-

tem vdomostí, jak by se zdálo, nýbrž omezil se jen na potebné, pro vdecké poznání k zodpovdní nezbytné. A to pak hledal, kde je našel. Nespokojil se mezerou ve vdeckém badání, shledav, že život hospodáský, sociální a politický jest pi ohromné váze, jakou má pro náš život a jeho lepší

úpravu, zanedbáván psychology z povolání.

Nenaleznuv, co hledal, doploval

pcsitivista,

jak

uml, jak toho vyžadovala jeho netrpliodpovdi na krvavou otázku života jeho, po-

nejlépe vost

teba toho poznání. Jako biologické a mechanické stránky onch vyšších projev lidských a tajemných sil nitra duše, jsou, jako málo vdné, vdou opomíjeny, jich tak nezbytn teba pro spravedlivjší scudy a šastný život, tak i psychologisování nižších projev, hmotného vývoje, zstává officielní vdou vyhrazeno karanténám nemocných poznáním, peliv isolovaných cd kulturních lidí. Snad proto o

a

30

465

nich tolik positivista filosoíoval. Pro technika, kte-

rému

teba díve nezbytn viti ve vyšší ideu

Je

své práce, než

plyne, jako

práce schopen, není

»nižších«

zbyteným

hloubání za krvavou otázkou vy-

—

mimochodem; podtržení duševního

duchovního Jádra

chcete-li z

Je

pi

pokus, který

zjev

i

toho nejhmotnjšího

lidského života, nalezne-li

sob

ono Jádro práv ve své specielní innosti, jako

pcteb pevážn tlesných. Tak vznikaly

realisaci

na

stole positivisty, potýkajícího se s filosofickou

nemccí, jednctlixé

lánky

Jeho rxecdbcrných knih

v celé Jejich osobitosti a nepraktinosti modloslu-

žebníka života.

ekl

si:

mám-li srovnávati a

miti

zjevy, sou-

tlesnými potebami všelidskými,

visející s

vy, vyrstajícím.i r.a duchovní

stran mého

se zje-

osobi-

tého života, mám-li nižší poznávati dle vyšších a

miti, nemám co nejdslednjším

naopak chvíli

je

Chci-li studovati vývoj

Jiné volby,

než býti v

té

positivistou,

technického ukájení ho-

spodáských poteb lovka. Jako výsledek nkterých ist duševních duchovních poteb a pochodu, musím pcchcdy ty jako poteby psychclogisovati; chci-li duševní a tlesné pochody sjednotiti i

mechanistickou

teorií

pírodn

—

filosofickou

—

po-

kud mi Ješt vyhovuje musím zvolené stanovisko hájiti jedinou methodou vdeckého positivismu a Jedin jím musím dojíti zodpovdni své krvavé otázky.

Co byste ekl pcsitivístovi, jenž zklamán vší vdou, klade v rozhodném okamžiku svému básníkovi tuto thesi: Bud vyhovím své povaze, která bére za

vdk

Jen nejjasnjším obrazem, nejposi-

tivnjší odpovdí, nebo ohrozím výsledek své

466

ži-

votní prakse, která

žádá kategoricky pokoení,

si

odhalení tajemné sily

mé

pouhým poznáním

zabírající

a

nemoci, ženoucí tím.

celý

mne

za

mj

ži-

vot!? .>To se

kcím

radji pokcíe vy tajemné síle, jako ss vyzaujícím z nkteré pozem.šan-

já silám,

ky a ohrozte stejn dokonale ve jménu života šastný výsledek své životni pTakse!« To byla odpov, kterou dostal pcsitivista u oblíbeného básníka, A výsledek? Že byl pak svt o jednu posi-

tivn nerozešitelnou lajem.nou sílu bohatší a básník prohlásil zcela radostn bankrot positívismu. Nejsou všichni lidé založeni bráti život tak tragicky vážn! Jak dobe je vám, autorm novell a román! Lííte-li podobnou katastrofu ztroskotavšího posiíivísty,

mžete

postaviti hrdinu v celé dslednosti

jeho slabého mozku, jak zvolna podléhá argumen-

tm st své

n

mén dsledných básnických positivimeíaysik. Každý z vašich hrdin bére za projevy a iny sám plnou zodpovdnost ochotsvých

a

na sebe.

O he však mn, musím-li za je

ce-

lým pathosem svého pcsiíiv'stického nástroje, jednou mne zklamavšího, skrýti veškeré slabé chvilky své nedslednosti. Co je mu initi s tajemnými silami, poznal-li pcsitivista, že v rovnovážném paralelogramu sil zcela užitených pro není na-

n

prosto žádného místa, že není ani kaci na život a ní-li

lovk

promnní

ei

o Jich apli-

v užitenou práci, ne-

zrovna starým Goethem, pošetilostmi

mládí okovaným, a že nezbývá než klanti se jim co nejpokornji

práv

ve chvíli nejhorší »rovno-

váhy« ?

Kdybyste nalezl snad jednou pohnutky využíti 467

sujetu, který

Vám

tu

závazk vdnost

bez

román

sovaného autora nabízím a napíšete dslednost,

svcji

ztrativšího

visty,

mnohem

snazší práci než

lestech,

znaících

já, píši-li

budete míti

Vám

cestu, kterou se

kríti-

positi-

dnes o bo-

tento positivi-

sía bral.

Jist, že neopomenete dáti ník, nejvyšší

pijatelný

tenám,

Vám píkaz

jako bás-

životní, který

by každého naploval stejn nevýslovným štstím,

Jakým by mne naplnilo jedin jeho vdecké positivní zjišini, píkaz, který mžete dáti do úst

zmoudivšímu

positivistovi:

zaízená

»Nej lepší

která

laborato,

mže

pi-

nekonený prospch, badá-li se v ní ukojování poteb všem lidem spole-

nésti lidstvu

o zlepšení ných,

nepomže

badateli, byla-li založena jen

prozkoumání základních

prvk

událostí

ku

jedine-

ného osobitého života jeho. Nenalezl-li její majitel v slepém oddáni se pošetilostem svého srdce

svj

nejvyšší

nové

dé

úel na svt, nenapluj e-li ho

vzrušení

není-M sebepítvání pro

ení,

nepomže mu

kaž-

životem nevýslovným štstím,

nho

tém

rcvno sebezni-

ani nejpositivnjší

vda

labo-

ratorní.« Šlo-li

mi však práv o

tu

úpravu vyššího života

duchovního na základ vdeckého positivního zodpovdní mých krvavých otázek, o praksi mé citové filosofie, záleží

jako na

úspchu

mén

na

method

selhavší,

toho poínání samotného, jinými

zvolenými methodami. Napíšete-li román o ztroskotavším positivistovi, budete moci lépe než já podati svtla a stíny jeho positivismu, ale bude záležeti nejvíce na nauení, které sob vezme ten který z Vašich

468

tená. V

tom

je

práv nevýhoda

mnou zvolené

formy, že ani svtla ani

literární

tenái nieho

stíny positivismu nepoví

o vyhlíd-

mé filosofické nemoci a nedá hrdinovu poznatpodobné nemoci léiti, celý vyšší ku, liquidujícímu u vás positivismem úel života, musil bych rozhodn, kdybych já psal onen román, vší silou udržeti snahu jeho o spásu poznatduše štstím systematického poznání. ku básníka, že žena, která mu pešla pes cestu, nenechala jeho krev chladnou a jeho úsudek lhostejným, žena, která se mu zdála býti hodná jeho zájmu, nepotebuje hrdinu nechati chladnokrevným badatelem, nebo nedovedl jsem dosud v takovém pípad nikdy žádnými vdomostmi sebe positivnjšími získati hned dívjší logiky úsudku, což platí i o všech lidech zdravých smysl, positivní rady,

kách

Vi

jak

i

Vi

vi

jiným

zjevm

života.

Podobné slabosti vyzaující z náhodných lidí možno rcmancpíscm peliv opatrovati a kázali je pokorn pijímati, jako nebeský dar, a smšným poínáním bylo by pro n, kdyby je nkdo cht! positivn hodnotiti nebo technicky aplikovati v

spch. Hrdina aniž

by

mj nemže

ohrozil životní

pro-

ale jen tak kapitulovati,

Láska

cíl:

ní

je

i

pro

nho

po-

sledním zbytkem nepemožitelné, technikou nezdolaíelné

pírody, ve vtšin lidských tvor, jediným

pirozeným prostedkem jako

rzné umlé

jich

vyvolají zvýšený

vzrušení, iásce, tak

je

udržení.

láska jen

ale

posedlosti podobný, v

pocit

života,

podobný

všeobecným náhražkem za

výminené tvrí vzrušení

geniálních jedinc.

nmž

se nalézá

lovaný, není nepodobný šílenství

vdcovu

Stejn

narkotické prostedky vystupují

lovk

tvrího

Stav

zami-

genia a

vzrušení z poznání ideji a bude shledán je-

469

denkráte léitelným.

»Nezakládej svj vnitní život na žádných racionelních základech, nedej vati

i

letí,

teto pcsledr.í

zanech

pokus

si

vážností života opano-

útoišt duše

v technickém sto-

rozšíiti technickou kulturu

na

domnní, že ho tím uiníš

nejosobitjší sílu života v

snesitelnjším, žiíe!njším!« tak volá na hrdinu básník a láká ho od jeho

tžké a krvavé

práce.

Nejvyšší a pcdstatný píznak tohoto nového podtivismu nevrného, pirozenjšího pcmeru hrdino-

va k smyslovým

pívalm

a citovým vzrušením srd-

ce je prolomeni, perušení nepetržité životní vážracíonelního života technikou zpohodlnného zpíjemnného, zrušení toho nepetržitého proudu užitku a blaha, je piznání se hrdého vládce pírody poraženým tajemnými, nekontrolovatelnými a nenosti,

a

zkrotnými démony, vysílanými náhcdnými, bezvý-

znamnými lidskými bytostmi stejn jako nezodpo-

vdnými

otázkami, životní dráhu naši kížícími.

Dovedl-li ale vnutiti zákon intelektu

pírody, vod, bleskm,

vtrm,

všem silám

dcvede-lí je stále

prc má posítivista trval':: mu nkdy pece podaí býti

lépe a da!
pánem svých vášní a tajemných sil podvdomí. Tyto malé dávky vncsti, které pccifujete vy ve i

chvílích vášnivého vzrušení

tvrího, milostného ne-

bo jen z pouhého ukojeného požrání, jsou

hmotnním

sice cd-

vážncsii ostatního života, kcrektnrou je-

ho tžkopádnosti, ale jak mohou býti nejhlubším

smyslem života positivistova a technikova? Moje krvavá otázka, jíž jsem se svého asui roznemohl,

}e

dnes

již

jen jakýmsi zrcríokoíuiícím vnit-

ním hlasem, volajícím autora Technické kultury k skromnosti, a s ním všechny positlvisty a

pokoe a 470

Tebaže zstala nezodpo-

pyšné vládce pírody.

vclnou, snaží se moje teba nepcsitivístíckou Disciplina,

funkce,

druliá kniha nalézti takovou,

odpov,

organisace,

pehnaná vda

poádek,

laboratoí,

událostí na dobré a špatné, to vše

ale

životních

— chápu

jakc Vy, musí býti zcela nezbytnou a

vou

sociální

stroje,

tídní

pece

to

dnes

strašli-

na život skoro každého jedince, dále vice, nebo toho žádá pirozená

tíhou, ležící

musí

ji

býti

iiezhytncst sccialisovaných jedinc,

nízkým zaležením,

to vše

s

pevážn v-

jich

musí býti ješt všemi

dami lidskými zdokonalováno, Slále a stáíe více musí proto

disciplina,

poádek,

organisace, sírcfe, sociální funkce, laboratoe ^cspefetovaii

scnzosprávnou lidskou duši, stále

dusiti jedince,

který

nemá

záchrany proti nevyhnutelné písnosti

práv podobné

mén

smí

a nebude míti nikdy jiné života,

než

chvilky neracicnelního a nepositiv-

ního, nedisciplincvaného

hloupého jednání, pozná-

vání a smýšlení v celé jeho zdánlivé instinkíivnosti, ncvysvtlitelncsti a neužitencsti slepého podlehnutí

nevysvtlitelnému vnitnímu hlasu. Míti kdy na podobná vzrušení lidmi, životem, poznáním a umleckými díly, smti ekati na r.odobné chvilky citcvého vzrušení i

ve viru íransmisnich

s

radostnou nedokavostí

emen

a m.oci oddati se jim

vždy slep, bez vypoítavosti, bez ohrožení inženýrských a vdeckých úvah o rozpotu, paralellogram sil, smti skoiti asem po hlav do víru slepé jich nezbytnosti, nehraniti se jeho radostem a neomlouvati jeho bolestí,

v tom

leží nepositivnost

mého orga-

nísaního návrhu, vyplývajícího z technických pojednání mých, která jsou jen mostky na cest* za po-

znáním tohoto naueni postavenými, 471

Denn

poskytuje život podobná vzrušení

i

celé

v

prmyslového pohonu torna, kdo ku vlastním hloubkám odvahu výškám, kdo má jeho nepetržitosti

i

vystupuje rád na nebesa svých nadjí, jako do pekel svých úzkostí a utrpení,

vnitních zážitk

i

V

rozšíeném proudu

v život za technické kultury musí

být dosti píležitosti k zapomenutí sebe, k lásce a

etným

k podlehnutí Miluj

,j

svj

starej se o to,

Nalezneš v

jiným

tvrím tajemným

silám!

nade vše a poznáš síly ty a nejak je zkrotíš a jak je všechny nazveš.

život

jich nezkrctnosti

prostedek nej -vyššího

I

;

zdokonalení svého nejvyššího poznání duše své a nejvyšší smysl života svého!

Ale nesnaž

se je za-

I

azovati

s

jiným užitkem než

je

práv

tenost a tvoje neseslabená láska k Jde-li o osvobození tosti,

lovka

jich neuži-

životu.

jako jedinené by-

jako samostatn bojující duše lidské, snažící

nejniternjším silám s\ým, svým ncmocem, samosprávy své osobnosti, dobýti sob '^eheurení a klidu duše své, nezpomchou hromadné technické prostedky. Zde u bran chorého srdce jsou meze technické kultury a hranice mého posítívismu. Není vyloueno, že dslednjší mne positise dosíci proti

vista zkrotí

srdce své, já musil podrobiti intelekt

i

svému filosofickému onemocnni. dnes, že by bylo nejvtším zloinem, spáchaným na lidstvu, kdyby se nkdo pokoušel tech-

Vím

nicky aplikovati vzrušení chvíle ního pocitu, af

již

zmocnného

bo milostném, využívati prakticky která iní vládce

život-

v život tvrím, poznávacím nei

svaté nemoci,

pírody na chvilku šastným

d-

ckem, '

Bylo by

to

stejn barbarské a tragické, jako když

prvního vynálezce v zneuznání jeho šílenstv- vrhli

472

jeho posítivistiíí soudruzi do

n

i

ohn, bylo by

»Snad

stejn neužiteným.

mu

to

pro

tím ulepením

pekázali nejvyšší službu, uchránivše ho samotného slyším Vaši cd svých positivistických pc(kušení«

—

omlouvám tinavcu zpovdi mých positivistických hích. Bylo snad dobe uveejnním tohoto dopisu, jímž jsem Vás cbtžoval, pipcmenout! i tenám ^Chrámu práce« veliká nebezpeí tragické viny zne-

poslední nevrlou námitku, kterou

tvrího

užitého

vzrušení, kterého nelze

mysliti nejen z prvního vynálezu, ale z

.

sob

od-

každé ra-

dostna konané lidské práce, ku které duše pracují-

ího

nalezla

jejího

svj

vztah, takže odolala

i

pokušeni

zužitenni. Prominete mi, uvážíte-li nesná-

ze, jaké

psobí

nalezení positivní formy,

uiniti tak krvavou otázku positivn

jíž

možno

nezodpJvd-

nou, srozumitelnou ekonomicky myslícím a prakti-

ckým lidem

a smííte se

i

s

mým nedsledným posi-

tivismem, který káže radost z práce

í za cenu okamžité ncužiteností a lásku k životu nade prácí sociáln užitenou.

její

vší

»

Á M

C í R

P

R Á C E

<

jest

pokracváním knihy íéhož autora, obsahujíc). Ú^ahy sociáln fílcsoícké a kulturn politické o djmách práce technické, .>

ECH

T

N

C K

í

Á K

L

L'

'i

U R A

«

která vyšla u F, B o r o v é h c v Praze Í916, s obálkou pv, arch, Fricka Feuersteina a byla poctna cenou z nadání Jos, Mar, a Zdeky Hláv-

kových Z obšírných posudk

a

za rok 1918,

vyjímáme;

té

vyšlých

'

Redaktor Karel Pelant: »To v

knize

o

statí

je

kniha, která

sílí

dob, kdy pcd hrzami souasné války umdlévá

už

ten, který

i

sofie,

má

nervy z platiny; kniha nové

filo-

kriha reálného idealísmu, kniha, o nír by se

mohla napsat zase ada nových knih, pro i doplujících. (V malikostech také maliké proti.) Ale celkem ho

je to

cbilí,

in, který rozhází m-ncho myšlenkové-

kterého

je

nám nutn

teba,

Redaktor Dr. Gustav Winter v »Akademn«: všech otázkách, které se tímto

»0

pedležítým thema-

tem vynoují, píše Fleischner ve své knize zpsobem, jenž gické

i

laika

dsledky

pln

zaujm.e, filosofické a sociolo-

pak, k nimž dospívá,

pímo

svádjí

k zevrubné a všestranné diskusí. Ing. St.

ha

jest

Špaek

v »Národohospod. Ohzoru«: Kni-

psára jasn, šlehem vzletným a

sáhlém obsahu te se jako román, k též

pi

emuž

tak roznem.álo

pispívá úprava knižní se vkusným, jednoduchým

nákresem

titulním.*

475

Redaktor Emil Vachek v

Právu Lidu«: »Má-li

vcech

kniha pobádatí k myšlení o lidech,

a dji-

nách, pak kniha Fleischnerova, kniha inženýra, píšícího

tém

jako básník, jest zajisté z

nejpednj-

ších tcho druhu.

Pro. Frant. Sekanina v »Nár. technické kultue staré

PoIitice«: »Dílo o

novjší, dílo z poloviny hi-

asové, v každém

storické, z poloviny

pozoruhodných

i

kvalit

smru

však

stvoené my-

vzdlávacích,

básníkem a podané stylem opravdu skoro poetickým. Autor ovládá bohatou literaturu cizí, zejména nmeckou, poznal z vlastní slitelem-ínženýrem.

i

prakse nejeden cenný pokrok je

cizí,

pedevším nadán,

však hloubavou filosofickou a básnicky vznícencu

umí vidti poesii v ruchu a šumu továren, v hukotu stroj, svištní pevodních emen i ]an.« duší, která

Dr. Ing. J. Voženilek v »Naši jež

obsahem

jest

Dob«:

»Kniha,

v eské literatue novinkou, ote-

vírá nové výhledy, seznamuje

s

nkterými otázkami tenáe množ-

moderní techniky a poutá svží zájem

stvím velmi zajímavých podrobností a

ných obor

údaj

z

rz-

technické práce od dob nejstarších až

do pítomné doby válené, Richard Weiner v »Kmeni«: »Kniha Fleischnerova jest opravdu knihou osobní a

projevuje

pi

ných bojích vnitních a

má

pro

mimovoln

sebe menší píležitosti. tato okolnost

tenáe nejmén

ten

se

Jí

Svdí e znazejm patrná,

význam, že zdánliv

odborná kniha se »ododboruje« a stává se lehce

pístupnou každému,*

ed.

A. Bondy ve »Wiener landwirtschaftliche

Zeifung«. (Peklad): »Je to zcela

turní

476

neobyejná

kni-

zpt na nesmírné pokroky kulpivedené vlivem technických vd, na pod^-

ha, historický pohled

zení veškerých ka, ale

i

sil

pírodních duchovní

nadjí plný pohled na

sííe

lov-

další vývojové

mož-

pispní pírodních vd. Žasneme pi etb knihy, která v mnohé kapitole pipomíná román Jules Vernea, nad obsáhlými vdomostmi nosti kultury za

autora ve všech oborech

pírodovdeckých, nad

verénním ovládáním celé

té

su-

obrovské látky,

Mólzer v »Technickém Ohzorn«: »A by býti jeho kniha tena všemi, jimž na šastný rozvoj lidstva, i tmi, kdož ztrá-

Ing. Eustach

proto

mla

srdci leží

dvru

cejí

a oddávají se trapnému pessimismu,

hlavn však naším inženýrským dorostem, který nalezne v ní posilu, sebevdomí a pocit zodpovdnosti, jež

mu

míe

jeho budoucí povolání v tak velké

pro vznešený

cíl

však

ukládá,

Em. Chalupný ve

» Sborníku

vd

stúinich«: »Je to projev

upímného

entusiasty, vy-

Dr.

právních

i

chovaného Ostwaldovou energetikou, vícího v základní poslání techniky pro moderní kulturu, záro-

ve

však ducha vystíbeného, esteticky a

opravdového, jenž velebí soudí

její

úspchy

a

mravn

pi tom písn

nesociální zneužívání v taylorismu a

ji-

ných výstelcích,

Docent Dr. Ant. Kíž v »Chemických Listech«: »Taková asi je autorova filosofie techniky. Na našich technikách nejsou dosud zavedeny

ky o

této disciplin.

Náhradou za

n

je

pednáš-

nám

spis

Fleischnerv,« Ing. E. B. v

(Peklad):

»Union«.

skálopevnou vírou v pozemský hmotný

»Vyzbrojen ráz, dosaži-

telný moudrou vládou nad silami pírodními a dokonalým zákonodárstvím, chce autor tohoto zcela

nového systému praktické na cesty k plné úinnosti

filosofie a

uznání

techniky ukázati její.

— eským

477

kruhm technickým možno k díla inženýra Fleischnera srden blahopáti. Staví eskou technickou na výší práce, vykonané na spoleném

literaturu

velkém celku náleží

—

a jest

pro celko\^ technický vývoj vý-

neobyejn mnohostranná kniha mezi bojovné a pouné spisy, jimiž se hlásí

znamná, inženýi

c

Tato

spoluzodpovdnost za budoucnost

snažíce se právo k

tcmu jasn dovoditi

lidstva,

svojí prací,

vykonanou v minulosti a pítomnosti na svtové kultue.«

Redaktor Jar. Koudelka v »Omladin«:

»Je-]i

kniha lu-ena pro mJadé techniky, nutno poznamenati,

že zasluhuje

ve kterém

si

neml by

okruhu daleko scházeti

širšího,

okruhu,

žádný mladý dlník,

zejména prmyslový,* Dr. Ed. Lederer v »Rozhledu«: »Neplýtvám ne-

zaslouženou chválou díla jeho, jež pokládám bez

nadsázky, prkud jsem

ských knihách po celý

si

mohl uiniti úsudek

as

nejhodnotnjší, nejcennjší.

o

e-

války vyšlých, za dílo

—

Kdo

se

chceš po-

vznést ze rmutu dnešní dcby, ti knihu Fleischne-

piln a ti ji zncvu,<í apek v »Národních Lislech«: »N2hlejiž k obecné tendenci »Technické kultury«, dává Fleischrercva kniha i netechnikm m.ncho podnt k pemýšlení.« rcvu,

ti

ji

Dr. Karel

d

OBSAH SOCIALISTICKÉ ÍTANKY'^ Úvod k I.

11.

líl.

sccíalistické

Chrám práce

,

Egyptský obelisk Filosofie práce

ítance

.

,

.

.

,

,

.

,

25 87

,

103

.

143

IV, Žárovka

165

V, Sebeurení prací VI. Goethe v VII, Cíle

7

ím

231

vdeckého vedení práce

.

,

,

,

2ól

VIII. Techn;k ve válce

299

IX, Technik po válce

349

hodnot práce

383

tovární pracovny

423

X. Dialog c XI,

Z mé

XII, Dopis básníkovi

){><)<

,

,

451

>(><)<

Poad lánk ítanky odpovídá jedin stídáni práce tžši s lehí, vdecké s pevážn odborným obsahem, s prací populární, pevážn literární formy belleiristické. Jinak neváži tenáe k dodrženi sledu etby.

*

CHRÁM PRAE Socialistická ítanka.

Napsal

Ing.

Jindich Fleíschner,

Typograficky upravil Alois Chvála.

Obálku

a

kreslil

Ing.

Arch. Fricek Feuersteiii

ezal do linolea Alois Wachsmann

Knihu vydalo svým nákladem

Ústední dlnické knihkupectví

(Ant.

Svcený)

Hybernská

7

v

Praze

ulice

a

antikvariát

II.,

OPRAVY DÍLU Str. 10.

ádek

I.

DO NOT REMOVE CARDS OR SLIPS FROM THIS POCKET PLEASE

UNIVERSITY OF

HD 4902 F56

TORONTO LIBRARY

Fleischner, Jindich Chrám prae