No title

Odůvodnění

ÚZEMNÍ PLÁN ČESKÁ LÍPA

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Objednatel: Název: Sídlo: IČO: Statutární zástupce:

Město Česká Lípa nám. T. G. Masaryka 1, 470 36 Česká Lípa 00260428 Hana Moudrá, starostka města

Zpracovatel: Název: Sídlo: IČO: Statutární zástupce: Generální ředitel:

Kovoprojekta Brno, a.s. Šumavská 416/15, 602 00 Brno 46347011 Ing. Radoslav Moravec, CSc., předseda představenstva Ing. Jiří Cibulka

Zpracovatelský tým: Specializace:

Firma:

Zpracovatel:

Vedoucí obchodního případu

Kovoprojekta Brno, a.s.

Ing. Rostislav Havlík

Urbanistické řešení, koordinace


Ing. arch. Jitka Vilémová Ing. arch. Vlastimil Mareš – autor. arch. Ing. arch. Ivan Vojta

Digitalizace


Tereza Stávková

Příroda, krajina a ochrana ZPF

LÖW & spol. s r.o., Brno

Ing. Eliška Zimová Ing. Martin Beneš

Voda v krajině

Ing. Jaromír ŘÍHA, CSc., Brno

Prof. Ing. Jaromír Říha, CSc. Ing. Renata Říhová

Dopravní řešení

EDIP s.r.o., Liberec

Ing. Vladislav Rozsypal Ing. Ondřej Vohradský

Zásobování vodou a odkanalizování

VODING Hranice, spol. s r.o.

Ing. Roman Pilař, Ing. Jiří Kuča

Životní prostředí


Ing. Zdeněk Skoumal Bc. Petr Ženožička

Zásobování plynem


Svatomír Jochman

Zásobování el. energií, spoje


Pavel Plhal

Zásobování teplem


Ing. Karel Osvald

© Kovoprojekta Brno a. s.

Strana 1


Strana 2

Odůvodnění


Odůvodnění


OBSAH: IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE......................................................................................................................................................1 A.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, SOULAD S ÚPD VYDANOU KRAJEM....................................................................................................................................5

A.1.

Širší vztahy v území ..............................................................................................................................................5

A.2.

Vyhodnocení souladu územního plánu s Politikou územního rozvoje...................................................................6

A.3.

Vyhodnocení souladu územního plánu s ÚPD vydanou krajem............................................................................7

B.

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ...........................................................10

B.1.

Údaje o splnění Zadání .......................................................................................................................................10

B.2.

Údaje o splnění Pokynů pro zpracování návrhu..................................................................................................11

B.3.

Údaje o splnění Pokynů pro ÚPRAVU návrhu ....................................................................................................11

C.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY.....................................................13

C.1.

Charakteristika a hodnoty řešeného území .........................................................................................................13

C.2.

Koncepce rozvoje města .....................................................................................................................................17

C.3.

Koncepce rozvoje jednotlivých funkčních složek.................................................................................................19

C.4.

Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití – charakteristika ploch.......................................27

C.5.

Koncepce dopravy...............................................................................................................................................29

C.6.

Koncepce vodního hospodářství .........................................................................................................................48

C.7.

Koncepce energetiky...........................................................................................................................................61

C.8.

Spoje, radiokomunikace ......................................................................................................................................74

C.9.

Koncepce uspořádání krajiny ..............................................................................................................................75

C.10.

Hygiena životního prostředí.................................................................................................................................96

D.

VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ........................100

D.1.

Vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí a na území Natura 2000 ................................................................100

D.2.

Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v ÚAP .............100

D.3.

Předpokládané vlivy ÚP na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území .101

D.4.

Vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování......................................................................101

D.5.

Soulad s požadavky zvláštních předpisů...........................................................................................................102

E.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ..................................................................................104

E.1.

Zábor zemědělského půdního fondu.................................................................................................................104

E.2.

Uskutečněné investice do zemědělského půdního fondu..................................................................................109

E.3.

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby..........................................................................110

E.4.

Údaje o uspořádání ZPF ...................................................................................................................................111

E.5.

Podrobné vyhodnocení – bilance záboru ZPF jednotlivých návrhových ploch..................................................111


Strana 3


E.6. F.

Odůvodnění

Dopad navrženého řešení na PUPFL................................................................................................................134 ÚDAJE O POČTU LISTŮ A VÝKRESŮ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU.....................................................136

F.1.

Textová část ......................................................................................................................................................136

F.2.

Grafická část......................................................................................................................................................136

Strana 4


Odůvodnění

A.

A.1.


VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, SOULAD S ÚPD VYDANOU KRAJEM

ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ

Poloha a význam města ve struktuře osídlení, regionální vztahy Řešené správní území města Česká Lípa je jádrovou oblastí českolipského mikroregionu, který zaujímá poměrně autonomní polohu v západním sektoru Libereckého kraje. Takto je zároveň součástí Euroregionu Nisa. Spolu se severně položeným čtrnáctitisícovým městem Nový Bor tvoří volné dvojměstí v urbanizační ose na silničním tahu I/9 Praha – Rumburk - státní hranice, na které se koncentruje většina obyvatel a hlavní hospodářský potenciál mikroregionu. Mikroregion Českolipsko tvoří rozsáhlé území vymezené mimořádně atraktivním krajinným rámcem. Od jihu se z nížinných poloh v úrovni cca 250 m. n. m zvedá k severu a přes podhůří přechází až do horského pásma ve výškách okolo 750 m.n.m. Zahrnuje 4 morfologické útvary, Dokskou pahorkatinu na jihu, CHKO České Středohoří na západě, CHKO Lužické hory na severu a Jizerskou pláň na východě. Klimatické poměry jsou až na horské polohy mírně teplé, méně vlhké. Hlavní vodotečí, odvodňující území je řeka Ploučnice s řadou přítoků. Svým charakterem je území Českolipska průmyslově zemědělské. Prioritní postavení zaujímá průmysl strojírenský a sklářský. Význam uranového průmyslu, situovaného okolo Stráže pod Ralskem a Hamru na Jizeře prudce poklesl na úroveň konzervace ložisek. Významné je též zastoupení stavební výroby v České Lípě. Zemědělská výroba je v příznivých přírodních podmínkách s rozsáhlými plochami travních porostů prezentována především živočišnou výrobou. Lesní porosty pokrývají téměř polovinu území (45,3%). Na jihu v okolí četných rybníků (Máchovo jezero) převládají borové porosty, horské polohy na severu jsou pokryty vesměs smrkovými lesy. Českolipsko díky svému přírodnímu potenciálu patří k nejvyhledávanějším letním rekreačním oblastem s řadou rekreačních center a turistických cílů. Na území se nacházejí chráněné přírodní rezervace (v kontaktu s řešeným územím České Lípy Národní přírodní památka Peklo, Krajinná památková zóna Zahrádecko a navržená Národní přírodní rezervace Polomené hory). V řadě historických obcí a sídel jsou vymezeny ucelené části jako památkové rezervace a památkové zóny. Historické jádro České Lípy je vyhlášeno jako MPZ. Specifikem Českolipska je rozsáhlý prostor bývalého vojenského újezdu Ralsko včetně vojenského letiště Hradčany, jehož využití není doposud vyjasněno. Tato skutečnost nemá na řešení územního plánu České Lípy vliv. Z nerostného bohatství mikroregionu jsou významná těžená ložiska štěrkopísku, sklářského písku, a uranových rud. Na území České Lípy jsou vymezena chráněná ložisková území a dobývací prostory sklářských písků, s jejichž vytěžením návrh územního plánu počítá. Celé území České Lípy se nachází v pásmu chráněné oblasti přirozené akumulace vod, která zasahuje převážnou část území mikroregionu. Vazby sídelní struktury, vazby dopravní, vazby sítí technické infrastruktury včetně prvků ochrany přírody a ÚSES přesahující správní hranici města Česká Lípa jsou zobrazeny ve výkrese č. 7 Širší vztahy v měřítku 1: 25 000.


Strana 5


A.2.

VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO ROZVOJE

Odůvodnění

ÚZEMNÍHO

PLÁNU

S POLITIKOU

Město Česká Lípa má charakter relativně autonomního subregionálního centra v Libereckém kraji, nacházejícího se na okraji hlavních rozvojových oblastí a mezi hlavními rozvojovými osami, vytyčenými v Politice územního rozvoje ČR 2006. Z Politiky územního rozvoje, schválené usnesením č. 929 Vlády České republiky ze dne 20. 7. 2009 se města Česká Lípa dotýkají:

A.2.1.

VAZBA NA ROZVOJOVÉ OBLASTI

OB7 – Liberec a OB6 - Ústí nad Labem: Česká Lípa se nachází v okrajové poloze jihozápadního segmentu rozvojové oblasti OB7 – Liberec. Z výše popsané polohy vyplývá jistá míra ambivalence regionálních vztahů a spádovosti České Lípy. Město tvoří spolu s nedalekým Novým Borem jádrové území českolipského mikroregionu, který je svébytnou územní enklávou Libereckého kraje. Vazba na OB6 – Ústí nad Labem je spíše druhotná přes Děčín. Rozvojová oblast OB7-Liberec byla vymezena jako území se silnou koncentrací obyvatelstva a ekonomických aktivit a s výraznými vedlejšími jádry Jablonec nad Nisou a Česká Lípa. Převážná část ekonomických aktivit má republikový význam. Rozvojově podporujícím faktorem, i když pro Českou Lípu nepřímo a s potlačeným významem přes Mladou Boleslav, je existující propojení rychlostní silnicí (R10 a R35) s Prahou a připravované (R35) s Hradcem Králové a Pardubicemi. Východně od České Lípy se nachází potencionálně významné rozvojové území bývalého vojenského újezdu Ralsko, kde se projevují zvýšené požadavky na změny v území. Z pohledu úkolů pro územní plánování uvedených v PÚR ČR se území České Lípy dotýká potřeba rozšiřovat a zkvalitňovat systém veřejné dopravy, problematika podpory rozvoje podnikatelských aktivit a s ohledem na kulturní, krajinné a přírodní zázemí podpora cestovního ruchu. S tím do značné míry souvisí potřeba regulace obslužných a zábavních zařízení podél komunikací.

A.2.2.

VZTAH K ROZVOJOVÝM OSÁM

OS 3 - Praha-Liberec-hranice ČR /Německo, Polsko (-Görlitz/Zgorzelec) OS 2 - Praha-Ústí n.Labem-hranice ČR/Německo (-Dresden): Je spíše druhotný a přenesený. Česká Lípa je položena přibližně v ose úhlu vymezeného rozvojovými osami OS7 a OS2, směřující směrem severním od Prahy do Šluknovského výběžku přes Mělník, Českou Lípu, Nový Bor a Rumburk k hraničnímu přechodu s Německem (Jiříkov- Neugensdorf). Příčné východozápadní propojení obou os je umožněno silnicemi I:třídy přes Nový Bor a dalšími silnicemi nižších kategorií. Z tohoto pohledu bude významný plánovaný západní obchvat I./9 ve směru na Nový Bor s následným využitím stávajícího propojení jako mikroregionální rozvojová osa dvojměstí Česká Lípa-Nový Bor.

A.2.3.

VZTAH KE SPECIFICKÝM OBLASTEM

Poloha České Lípy nesouvisí ani okrajově a nepřímo s žádnou z definovaných specifických oblastí.

A.2.4.

VZTAH KE KORIDORŮM A PLOCHÁM DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

Koridory a plochy dopravy mezinárodního významu: Transevropské multimodální koridory (TEMMK):

Strana 6


Odůvodnění


IV. TEMMK silniční: Berlín-Praha-Brno-Vídeň-Budapešť-Istanbul: IV. TEMMK železniční: Berlín-Praha-Brno-Vídeň-Budapešť-Istanbul: Vztah České Lípy k těmto koridorům je druhotný přes Děčín a Ústí nad Labem. Železniční doprava: - Koridor vysokorychlostní železniční dopravy – VR1 (Dresden-) hranice ČR-Praha-Brno–hranice ČR (-Bratislava), (Nűrnberg-)-hranice ČR-Plzeň-Praha, Brno-Přerov–Ostrava–hranice ČR(-Polsko): Prochází rozvojovou osou OS2 Praha –Ústí n.L., její vztah k řešenému území je druhotný přes Děčín. - Koridor konvenční železniční dopravy – C-E61: Děčín-Lysá n. L.(č.072)-Nymburk-Kolín (č.230)-Havlíčkův Brod-Brno (č.250)- dále I. tranzitní železniční koridor (stávající trať č.300): Prochází rozvojovou osou OS2 Praha –Ústí n. L., její vztah k řešenému území je druhotný přes Děčín, Nymburk. Silniční doprava: - Dálnice D8: Stávající dálnice Praha-Ústí má k řešenému území vztah druhotný. Vodní doprava: - Koridor VD1 Labe - Pardubice-hranice SRN: Vztah České Lípy k této vodní cestě je druhotný přes Děčín a Ústí nad Labem. Kombinovaná doprava: - Koridor kombinované dopravy - záměr – KD1-C65 Zawidów (Polsko-PKP)-Frýdlant-Liberec-Turnov-Mladá BoleslavMilovice-Lysá nad Labem-Praha: Leží v rozvojové ose OS 3 Praha-Liberec. Vztah k České Lípě je druhotný přes Mladou Boleslav. Koridory a plochy dopravy republikového významu: Silniční doprava: S 11°- D8 – Děčín - Česká Lípa - Svor – Bílý Kostel - Liberec – R35 – bude mít v kombinaci s obchvatem I/9 zásadní význam pro napojení města na nadřazenou silniční síť a pro spojení s Ústeckým krajem a se severní Moravou. Pro trasu v řešeném území a napojení MÚK na I/9 je vymezena územní rezerva. - Rychlostní silnice R10: Vztah k České Lípě je druhotný, i když v souvislostií s rekonstrukcí I/9 významný, přes Mladou Boleslav.

A.2.5.

VZTAH KE KORIDORŮM A PLOCHÁM TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

E 10 – Koridor pro vedení VVN 400 kV Výškov-Chotějovice-Babylon a Výškov-Řeporyje a dále zdvojení stávajících vedení VVN 400 kV v trasách V450 Výškov-Babylon, V410 Výškov-Čechy střed a V451 Babylon-Bezděčín, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic. Průchod koridoru řešeným územím je stabilizován ochrannými pásmy stávajícího vedení 2x VVN 400 kV, vedení budou posílena bez nároků na rozšíření koridoru. Další koridory a plochy TI mezinárodního a republikového významu vyjmenované v PÚR ČR se území České Lípy přímo nedotýkají.

A.3.

VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S ÚPD VYDANOU KRAJEM

Vazby na zásady územního rozvoje Libereckého kraje Územně plánovací dokumentací nadřazenou Územnímu plánu Česká Lípa jsou Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (ZÚR LK), které pořizuje Krajský úřad Libereckého kraje v souladu s ustanovením §7 odst.1 stavebního zákona na


Strana 7


Odůvodnění

základě Aktualizovaného zadání ÚP VÚC LK, schváleného Zastupitelstvem LK dne 19. 12. 2006. V roce 2007 byl zpracován návrh ZÚR LK, který nebyl doposud schválen. Návrh ZÚR KL byl s vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území zpracován v roce 2007. V únoru 2009 byla ukončena jednání s dotčenými orgány, ministerstvy a sousedními kraji, ze kterých vyplynul požadavek na výraznou úpravu návrhu ZÚR, která je v současné době zpracovávána. V návrhu ÚP Česká Lípa jsou promítnuty územní vztahy v rámci regionu a zásady rozpracovaného řešení ZÚR LK, které se dotýkají řešeného území. Liberecký kraj je spolu s Pardubickým a Královéhradeckým krajem součástí NUTS 2 – Severovýchod o rozloze 12 440 km2 a s počtem 1 487 189 obyvatel. Území má prostřednictvím přeshraniční spolupráce intenzivní vztahy se sousedními státy v rámci Euroregionu Nisa. Českolipsko je z hlediska charakteristiky oblastí největší spádová oblast III. stupně v kraji. Česká Lípa je v nehomogenním území hodnocena jako město s rozvinutou průmyslovou výrobou. Má vysoký rozvojový potenciál průmyslu (zainvestované průmyslové zóny). Dosud není plně využit potenciál širšího území pro cestovní ruch, vhodné jsou podmínky zejména pro pěší a cyklistickou turistiku. Ve struktuře osídlení je Česká Lípa zařazena s ohledem na počet obyvatel spádového území jako centrum meziregionální působnosti I. stupně. Z hlediska rozvojových předpokladů se Česká Lípa a sousední Nový Bor jako kooperující centra nacházejí na rozvětvené severojižní vedlejší nadregionální ose Praha-Mladá Boleslav (Mělník)-Rumburk-státní hranice. Ze západního směru je v České Lípě ukončena vedlejší nadregionální osa od Ústí n.L a Děčína, která směrem východním pokračuje na Zákupy a Mimoň jako regionální osa s nutnou podporou rozvoje. Na území České Lípy jsou v návrhu ÚP vymezeny jak rozvojové plochy na zelené louce, tak plochy přestavby poměrně rozsáhlých nevyužívaných chátrajících pozemků typu brownfields, které navíc dehonestují své okolí. Pro další rozvoj a umisťování nových podnikatelských aktivit v oblasti průmyslu disponuje Česká Lípa dobře připravenou a postupně zastavovanou Dubickou zónou, která má dobrou dopravní dostupnost, a to jak železniční, tak i silniční dopravou. Vazba na silniční síť se v budoucnosti ještě zlepší po realizaci obchvatu I/9 na západním okraji města. Další, rozvoj výrobních ploch je navržen v západní části území u křižovatky navrhovaného obchvatu I/9 se silnicí ve směru od Děčína. Priority NUTS 2 Severovýchod, které se dotýkají města Česká Lípa a jsou zahrnuty v řešení ÚP: usnadnění logistické vazby současných i budoucích ekonomických subjektů a vytvoření předpokladů pro alokaci strategických investorů i drobných podnikatelů, zlepšení mobility obyvatel, stabilizace průmyslových podniků, vytváření podmínek pro vstup nových podnikatelských subjektů, vytvoření podmínek pro trvale udržitelný rozvoj venkova, řešení rozdílné úrovně sociální infrastruktury, zachování a obnova přírodního bohatství, kulturního rázu a ekologické stability krajiny, rozvoj zařízení pro cestovní ruch s důrazem na jeho šetrné formy. V oblasti dopravní a technické infrastruktury se území města týkají následující záměry: Železniční doprava – optimalizace a elektrizace stabilizovaných železničních tratí Benešov nad Ploučnicí-Česká Lípa (napojení na I. žel. koridor v Děčíně) a Liberec-Česká Lípa (rozhodující spojení s krajskou metropolí). Silniční doprava – Českou Lípou neprochází žádná rychlostní komunikace. Dopravní osu tvoří severojižně orientovaná silnice I/9, na které je připravován a v návrhu ÚP zahrnut pro město životně významný západní obchvat Česká LípaNový Bor s MÚK Manušice (I/13), který naváže na předpokládané čtyřpruhové uspořádání stávajících úseků JestřebíSosnová na jihu a Nový Bor-Svor na severu. Zlepší se tak i napojení na západovýchodní trasu I/13 Děčín-Nový BorLiberec. Vodní hospodářství – veškeré záměry v území jsou orientovány k zajištění vodohospodářské stability, předcházení vzniku povodní a správnému hospodaření s vodou. Na Českolipsku jsou dostatečné zdroje podzemní vody, které umožňují i částečnou dotaci sousedních území. V oblasti zásobování vodou a odvádění odpadních vod není Česká Lípa dotčena žádnými nadregionálními záměry.

Strana 8


Odůvodnění


Energetika - v oblasti elektrické energie se předpokládá posílení VN 110kV RZ Babylon-RZ Č.Lípa Dubice v návaznosti na již provedený úsek na Nový Bor. Území je dostatečně pokryto VTL plynovodní sítí. MTS (malá teplárenská soustava) Č.Lípa bude jako soustava CZT zachována a preferována. Jsou respektovány veškeré stabilizované trasy nadřazené infrastruktury a nadřazené prvky Územního systému ekologické stability (ÚSES). V intencích udržitelného rozvoje jsou zapracovány zásady ochrany kulturních hodnot a přírodního bohatství.


Strana 9


Odůvodnění

B.

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU

B.1.

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

Zadání územního plánu Česká Lípa bylo zpracováno v souladu s § 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a projednáno ve smyslu § 47 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zadání Územního plánu Česká Lípa bylo odsouhlaseno v zastupitelstvu města Česká Lípa usnesením č. 286/08 ze dne 26. 3. 2008. Požadavky obsažené ve schváleném Zadání Územního plánu Česká Lípa byly splněny následně: V urbanistická koncepci je promítnuta vize Strategického plánu rozvoje města Česká Lípa, která vychází z jeho postavení v sídelní struktuře jako významného centra celého českolipského regionu a nejbližšího okolí. Pro zajištění hospodářské prosperity a zaměstnanosti obyvatel jsou navrženy podmínky pro revitalizaci a rozvoj výrobní základny a výrobních služeb. Řešení dopravní problematiky je zaměřeno na modernizaci a dostavbu dopravního systému s cílem odstranit negativními dopady na životní prostředí, zvýšit komfort dopravní obsluhy a zrušit existující bariéry na území města. Veškeré rozvojové a revitalizační záměry jsou koncipovány tak, aby respektovaly dané kulturní, civilizační a přírodní hodnoty území, vytvářely podmínky pro jejich a ochranu a vhodné využití, rozvoj a obohacení. Tím jsou vytvářeny předpoklady i pro zvýšení atraktivity České Lípy jako cílového místa pro cestovní ruch. V návrhu ÚP jsou promítnuty záměry plynoucí z širších regionálních zájmů, priority NUTS 2 Severovýchod, které se dotýkají města Česká Lípa, záměry plynoucí z rozpracovaných ZUR LK, záměry vyplývající z posouzení rozvoje výrobní základny a záměry formulované v zadání pořizovatelem. Územní plán České Lípy vytváří pro výše uvedené cíle udržitelného rozvoje územní podmínky na základě následujících zásad : 1. Nabídka rozvojových ploch je orientována do dlouhodobých strategických směrů, a to vyváženě ve všech potřebných funkcích i v kvalitě a rozsahu, schopných konkurovat nabídce rozvojových ploch mimo území města. 2. Revitalizace – územní plán podporuje revitalizaci zanedbaných území a nevyužitých areálů uvnitř zastavěného území (brownfields), zejména v jižním sektoru. 3. Udržitelná mobilita – územní plán stabilizuje a navrhuje další rozvoj infrastruktury pro zajištění kvalitní, usměrněné obsluhy území, zohledňující jak širší vazby, tak i kvalitu městského prostředí. 4. Životní prostředí a kvalita života – územní plán vytváří podmínky pro snižování zátěže životního prostředí z lidské činnosti a podmínky pro kvalitní obytné prostředí města. 5. Ochrana a obnova přírodních a krajinných hodnot včetně vodních toků – územní plán vymezuje nejhodnotnější části krajiny jako nezastavitelná území s cílem efektivně využít jejího rekreačního potenciálu. 6. Flexibilita nového územního plánu – územní plán umožňuje městu pružně reagovat na potřeby rozvoje jednotlivých funkcí a současně dostatečně chránit plochy pro veřejnou obsluhu území.

Strana 10


Odůvodnění

B.2.


ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU

Na základě posouzení v konceptu ÚP variantně ověřovaných požadavků zadání na rozsah rozvojových ploch a územních rezerv z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA), stanovisek dotčených orgánů a posouzení dopravní dostupnosti došlo v návrhu ÚP k významným redukcím zastavitelných ploch bydlení a ploch výroby a skladování. Redukce těchto ploch se projevila především v odloučených venkovských lokalitách, kde byly zrušeny plochy nadměrně zasahující do volné krajiny. Zastavitelné plochy bydlení byly omezeny pouze na doplnění klínů a proluk v zastavěném území, přehodnocen byl rovněž způsob využití těchto ploch s výraznou preferencí smíšeného hospodářského bydlení, které nejlépe vyhovuje flexibilitě využití venkovského územní. Charakter čistého bydlení byl ponechán pouze u větších lokalit na okraji Dobranova a Žizníkova. Velké soubory ploch bydlení v k.ú. Stará Lípa a Dolní Libchava - východ byly redukovány s ohledem na morfologii území a krajinný obraz. Lokalita bydlení Dolní Libchava – západ byla s ohledem na souvislost s přestavbou zemědělského areálu převedena z územní rezervy do návrhu za podmínky dopravního propojení s ulicí Děčínskou ve vztahu k navrženému obchvatu I/9. Výrobní plochy byly ve smyslu Pokynů redukovány jak v zóně U Obecního lesa, tak v zóně D. Libchava u obchvatu I/9. Pokyny pro zpracování návrhu Územního plánu Česká Lípa byly schváleny na zasedání Zastupitelstva města Česká Lípa konaném dne 31. 3. 2010 pod číslem usnesení 725/10. Požadavky obsažené ve schválených Pokynech byly splněny s výjimkou bodů: Pokyn 34 – plochy vymezené městské zeleně a krajinné zeleně nad gymnáziem nebyly zařazeny do ploch územní rezervy pro bydlení, ale do do návrhových ploch bydlení městského nízkopodlažního (BM) a smíšených obytných městských nízkopodlažních (SM). Pokyn 44 – plocha drážního tělesa p.č. 5690 byla ponechána v plochách železnic (DZ). Pokyn 57 – plochy po úpravě regulativu ponechány jako všeobecné výrobní s malou zátěží (VV). Pokyn 58 – plocha zařazena do ploch občanské vybavenosti (OV). Pokyn 78a – ochrana prostoru kapličky byla zajištěna jejím samostatným vymezením jako funkční plochy občanské vybavenosti (OV). Pokyn 102 – plocha byla z návrhu vyřazena, byly upraveny stabilizované plochy a způsob jejich využití dle stávajících funkcí. V rámci úprav a sjednocování ploch došlo na základě dohody s pořizovatelem ÚP u řady ploch k jejich přeřazení do jiné kategorie ploch s rozdílným způsobem využití (např. BV změněno na SH), a tudíž i ke změně kódového značení plochy za lomítkem - způsob využití plochy ve smyslu vyhlášky č. 501/2006 Sb. Pokyny na úpravy návrhových ploch v jednotlivých k.ú. jsou promítnuty v popisu jednotlivých zastavitelných ploch - viz kapitola C.2 Vymezení zastavitelných ploch textové části územního plánu.

B.3.

ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ÚPRAVU NÁVRHU

Návrh ÚP Česká Lípa byl upraven po společném jednání na základě Pokynů pro úpravu návrhu ÚP Česká Lípa, zaslaných pořizovatelem dopisem zn. MUCL/31143/2011 ze dne 8. 3. 2011 včetně kopií stanovisek dotčených orgánů (koordinované stanovisko KÚ Lbc kraje, KHS Č. Lípa a stanovisko k vyhodnocení vlivů na ŽP- doplnění), dokumentace SEA (doplnění k návrhu ÚP), záznamu z jednání konaného 3. 11. 2010 (dohodnutí koordinovaného stanoviska KÚ Lbc kraje) a zápisu z jednání 27. 10. 2010 – dohoda s KHS Č. Lípa.


Strana 11


Pokyn 1. Pokyn 2. Pokyn 3. Pokyn 4. Pokyn 5. Pokyn 6. Pokyn 7. Pokyn 8. Pokyn 9. Pokyn 10. Pokyn 10. Pokyn 11. Pokyn 12. Pokyn 13. Pokyn 14.

Strana 12

Odůvodnění

Byla doplněna a upravena hrance DP a CHLÚ dle podkladů z 09/2010. Do kapitol C.2 a C.3. byly doplněny údaje konkrétních území s archeologickými nálezy, jejich seznam s odkazem na zákon doplněn v tomto Odůvodnění. V koordinačním výkresu byl zákres ÚAN doplněn o jejich označení dle pokynů. Seznam nemovitých kulturních památek, který je přílohou tohoto odůvodnění, byl aktualizován dle předaného podkladu. Plocha 14-1.02-BV/0,59 byla převedena do záboru ZPF. Plocha 01-1.54-RE/0,01 byla vyřazena ze záboru ZPF. Plocha pro umístění suchého poldru byla vymezena s podmíněnou přípustností po prověření na projektové úrovni. Byly doplněny kategorie a označení silnic na výkresech a opraven název úseku Purkyňova-Děčínská. Snesení estakády bylo přeřazeno do územních rezerv, včetně promítnutí do podmínek využití souvisejících ploch a územní studie. Do podmínek a limitů využití ploch byly doplněny požadované údaje. Do návrhu byly promítnuty výsledky doplněné SEA – plochy RS v k.ú.Písečná, 1 RD v Žizníkově včetně úprav grafických příloh. Vymezení VPS v kapitole G. bylo upraveno po projednání s pořizovatelem. Bylo prověřena a potvrzena správnost vymezení záplavových území k datu úpravy návrhu s tím, že v budoucnosti nelze vyloučit upřesnění po vyhodnocení záplav z r. 2010. Z návrhu byly vypuštěny plochy 01-1.36-SL/0,53 a 01-1.38-SL/0,30. Rekultivace ploch těžby ložiska v k.ú. Žizníkov byla zapracována ve formě řízené krajinné zeleně s vyloučením sukcese.


Odůvodnění

C.

C.1.


KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY

CHARAKTERISTIKA A HODNOTY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Řešené území je vymezeno správním územím města Česká Lípa, které zahrnuje 14 katastrálních území. Z urbanistického hlediska se člení na souvisle zastavěné jádrové území, srostlé s přilehlými územími nejbližších původních venkovských obcí po svém obvodu a na odloučená zastavěná území příměstských venkovských sídel, která jsou do správního území města přičleněna. Návrh územního plánu vychází z dále popsaných charakteristik zástavby a jejích hodnot, které nejsou v řešení respektovány a dále rozvíjeny ve smyslu navržené koncepce popsané v následujícím oddíle C.2. Struktura zastavěného území města je členitá, v jádrovém území více koncentrovaná a v okrajových polohách značně rozvolněná. Tomu odpovídají i principiálně odlišné charakteristiky zástavby městského a venkovského typu. Městská zástavba je položena v členité přírodní konfiguraci podél tras dopravních systémů a vodních prvků. Jimi proložené urbánní osy tvoří kompoziční kostru a základní nosný systém městského organismu. Dále popsaná struktura zástavby je v návrhu územního plánu zahrnuta jako stabilizovaná, bude využívána ve smyslu stanovených podmínek využití ploch s možností dostavby nezastavěných pozemků a proluk, znehodnocené části území jsou navrženy jako plochy přestavby.

C.1.1.

STRUKTURA SOUVISLÉHO JÁDROVÉHO ÚZEMÍ

Jádrové území se rozkládá po obou březích řeky Ploučnice s historickým jádrem (MPZ) na pravém, severním, břehu. Historické jádro si zachovalo původní smíšenou polyfunkční strukturu ulic, náměstí a blokové nízkopodlažní zástavby. Strukturální hodnota historického jádra byla po jeho obvodu narušena novodobou výstavbou panelových domů a mohutné administrativní budovy spojů. Severozápadní sektor - sídlištní zástavba po obou stranách radiální osy ulice Děčínská se sídlišti Pod Holým vrchem na jižní straně a Slovanka na severní straně je od centrální zóny s historickým jádrem oddělena železničními tratěmi a územím, ve kterém jsou rozvolněně dislokovány rozsáhlejší komplexy veřejné občanské vybavenosti se sídly úřadů, školami a zdravotnickým zařízením. Na jižní straně přechází tato zóna k nábřeží Ploučnice, kde se rozkládá rozsáhlý komplex venkovních sportovišť V údolí Šporky srůstá zastavěné jádrové území města se zastavěným územím vesnického sídla Dolní Libchava, jehož stabilizovaná venkovská struktura se rozkládá po obou stranách potoka v severojižním směru a rozvíjí se směrem jižním individuální výstavbou rodinných domů. Severní část tohoto sektoru se soustavou sídlišť Střelnice, Sever a Lada navazuje na Městský park a je položena západně od průtahu silnice I/9 ve směru na Nový Bor. V sousedství sídliště Lada se po obou stranách silnice na úpatí Špičáku rozvíjí poměrně rozsáhlý komplex nákupního centra. Severovýchodní sektor se rozkládá východně od průtahu I/9. V odstupu od kopce Špičák se od severu rozvinulo podél oblouku ulice Purkyňova sídliště až ke komplexu nemocnice nad nábřežím Ploučnice na jižní straně. Uvnitř oblouku ulice Purkyňova se od severu k jihu nacházejí školské areály, hotelový komplex Lípa, ústřední hřbitov s obřadní síní a park kolem kostela sv. Kříže. Jižní částí tohoto segmentu prochází východozápadně orientovaná podružná radiální osa v ulici Moskevská, která pod estakádou průtahu propojuje historické jádro s původní nepříliš rozsáhlou rozvolněnou uliční zástavbou Staré Lípy. V blízkosti křižovatky průtahu se nachází enkláva výrobních provozoven s narušenou nekvalitní strukturou původní zástavby. Východní části zastavěného území dominuje nad Ploučnicí komplex městské výtopny, která je hlavním zdrojem tepla v síti CZT. © Kovoprojekta Brno a. s.

Strana 13


Odůvodnění

Jihovýchodní sektor je vymezen na západní straně železniční tratí s nádražím a tokem Ploučnice na severu. Jižní centrální území je rozloženo východně od stávajícího nádraží mezi Ploučnicí a stabilizovanou obytnou zástavbou čtvrtí Svárov a Kopeček. V jeho těžišti se nacházejí rozsáhlé devastované plochy zrušeného nádraží a nefunkčních výrobních areálů, v severojižním směru je protnuto jižním úsekem silničního průtahu s estakádou. Kopeček vytváří klín navazující na plochu městského nádraží na jižní straně a je vymezen hlavním nádražím na západě a estakádou průtahu na východě. Jedná se stabilizovanou uliční zástavbu tradičních RD východně od ulice 5. května, navazující na různorodé skladové a výrobní areály a sportoviště podél jižního zhlaví hlavního nádraží. Svárov se rozkládá na svazích pod Hůrkou, která je výraznou přírodní dominantou. Svahy s atraktivními výhledy na město jsou v podstatě plně využity stabilizovanou zástavbou rodinného bydlení, která se v současnosti rozvíjí na zývajících disponibilních plochách na jižní straně ve směru na Žizníkov. Jihozápadní sektor – Dubice vyplňuje rozsáhlý prostor průmyslové zóny za železniční tratí. Z ulice Dubické je do zóny vklíněna malá plocha s obytnou zástavbou. Východozápadní osou zóny jsou ulice Dubická – Litoměřická s problematickou dopravní vazbou na jižní městské centrum přes omezeně průchodnou bariéru železniční trati. Sektor je na jihozápadní straně vymezen koridorem ulice U Obecního lesa, která umožňuje přímé napojení výrobních ploch na silnici I/9 mimo městskou zástavbu. Tato trasa je v ÚP využita pro vedení části západního silničního obchvatu, což na jedné straně přiblíží významný dopravní tah přímo k výrobním plochám, na druhé straně si vyžádá úpravu jejich napojení pomocí souběžných obslužných komunikací tak, aby nedošlo ke snížení parametrů obchvatu. Dubická zóna je ukončena obytnými plochami u dominujících vodních nádrží s vysokým rekreačním potenciálem, který je však znehodnocen problematickou kvalitou vody ke koupání v letních měsících. Dále na jihozápad a jih přechází území do mimořádného krajinného prostředí s NPP Peklo.

C.1.2.

VENKOVSKÉ STRUKTURY PŘÍMĚSTSKÝCH SÍDEL

Jádrové město je obklopeno prstencem venkovských obcí. Část těchto obcí je integrována do jádrového území České Lípy, ty vzdálenější tvoří do značné míry autonomní struktury obklopené přírodním prostředím. Charakteristiky jednotlivých venkovských sídel se liší podle polohy. Většina z nich byla výrazně poznamenána odlivem obyvatel, který vyvolal substituci převážně obytné a zemědělské funkce na větší podíl rekreačních aktivit ve formě chalupaření. Tomuto trendu odpovídá kvalitní přírodní zázemí, které zasahuje až do podhorských poloh, nebo do nivy Ploučnice s rozsáhlými travními a lužními porosty. V mnoha případech jsou obnovovány a využívány objekty tradiční lidové architektury roubených staveb. Sídla si vesměs zachovala svou tradiční rozvolněnou uliční strukturu zástavby. Na severní straně jsou to Manušice a Častolovice, ve východní část území je to řetězec ulicovek Písečná, Dobranov, Vítkov, na jihovýchodě odloučeně a v kontaktu s lokalitou NATURA 2000, Heřmaničky a Vlčí Důl. Specifickou polohu má Žizníkov na jižním okraji nivy, který je od jádrového území oddělen kopcovitým útvarem Hůrka-Žizníkovský vrch. Ve zcela odloučené poloze na jižním okraji správního území se nachází malá obytná enkláva Okřešice.

C.1.3.

OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT

Hlavní hodnotu sídla lze spatřovat v jeho základní struktuře a organizaci zástavby, rostlé v konkrétním přírodním prostředí a dokládající vývoj osídlení od nejstarších dob. Současný obraz města Česká Lípa, jehož členité zastavěné území se rozkládá v různorodých geomorfologických podmínkách teras a nivy Ploučnice s dominantami solitérních kopcovitých vyvřelin na pozadí podhorských pahorkatin, je tak utvářen původní strukturou městského jádra s dominující památkovou zónou nad nábřežím Ploučnice, kterému konkurují sídlištní celky na pozadí zvlněného terénu. Údolním polohám v jihozápadním sektoru dominují tovární komplexy. Způsob využití stabilizovaných stavebních struktur bude vycházet ze stanovených podmínek.

Strana 14


Odůvodnění


Hodnocení zástavby z hlediska architektonické hodnoty objektů Na území města se vyskytují dále uvedené druhy objektů a struktur: - památkově chráněné objekty zapsané do státního seznamu nemovitých kulturních památek – jmenovitý výčet je doložen v Příloze této dokumentace a jsou v návrhu ÚP bezpodmínečně respektovány. - stavby památkově hodnotné, které jsou dokladem původní zástavby, ale nejsou zařazeny do seznamu. Přesto tvoří nedílnou součást městské struktury, podílejí se na autenticitě místa, a proto nejsou v návrhem ÚP dotčeny, případná změna způsobu jejich využití bude indivudálně posuzována v povolovacím řízení. - stavby hmotově tradiční nenarušující skladbu sídla. Do této skupiny je možno zařadit většinu objektů v centrální zóně i v jádrových plochách příměstských obcí, které jsou sice tvarově a hmotově tradiční, mají částečně původní konstrukce, jsou však poznamenány novodobými úpravami (velikosti otvorů, tvrdé omítky, absence detailu, novodobé materiály u soklů, oken a dveří, adaptovaná hospodářská křídla). Budovy a zachovalé jádrové struktury jsou v návrhu stabilizovány, případné dostavby proluk budou ve smyslu pomínek využití ploch a pozemků přizpůsobeny svému okolí. - stavby ostatní, běžného charakteru, novostavby, se nacházejí na celém území, jak v centru, tak ve vesnických strukturách – jsou v návrhuÚP stabilizovány a budou využívány v souladu se stanovenými podmínkami. - stavby rušivé - architektonické a estetické závady. Za výše zmíněné stavby lze pokládat ty, které svými rozměry, měřítkem, zchátralostí znehodnocují kvalitu prostředí. Dále pak ty, které byly předmětem modernizačních a adaptačních snah dle špatných vzorů a konečně uniformní novostavby nerespektující charakter zástavby. K nim patří i pompézní solitérní objekty občanské vybavenosti obkličující historické jádro, např. obchodní domy BANCO, Lípa a telekomunikační budova. Tyto stavby jsou ponechány pro stávající využití s tím, že budou postupně upravovány tak, aby se v rámci možností lépe přizpůsobily svému okolí. Rozsáhlejší soubory devastovaných struktur a pozemků jsou navrženy jako plochy přestavby.

Plošná ochrana segmentů území Městská památková zóna - historické jádro města Česká Lípa je vyhláškou č. 476/1992 Sb. Ministerstva kultury ČR prohlášeno za památkovou zónu. Graficky je MPZ vymezena ve výkrese č. 5 Koordianční výkres – urbanisticko-dopravní řešení Odůvodnění ÚP. V návrhu ÚP je ve vymezeném rozsahu bezpodmínečně respektována včetně dále uvedených podmínek jeho ochrany. Pro zabezpečení ochrany a péče o památkovou hodnotu zóny, kterou tvoří zejména význam daného území pro historickou, kulturní a jinou osobitost místa, historické vazby nemovitostí a prostorů a vnější i vnitřní obraz sídla, se stanoví tyto podmínky: a) programy rozvoje měst se zpracovávají na základě stavebně historických průzkumů území i jednotlivých objektů, b) při přípravě programů rozvoje měst a při pořizování územně plánovací dokumentace je třeba respektovat památkovou hodnotu zóny, c) využití jednotlivých objektů a prostorů musí odpovídat jejich kapacitě a technickým možnostem a musí být souladu s památkovou hodnotou zóny, d) obnova a restaurování nemovitostí v zóně se musí provádět na základě stavebně historického a restaurátorského průzkumu, e) pro ochranu technického stavu nemovitostí, které jsou na území zóny, je nutné neodkladně provádět udržovací práce do doby, než bude provedena celková obnova.

Území s archeologickými nálezy (ÚAN) Předmětné území města je územím s archeologickými nálezy ve smyslu §22 odst.2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějšíh předpisů. Je třeba respektovat ustanovení §§ 21-24 citovaného zákona. V předstihu před zahájením veškerých prací je povinností stavebníka splnit oznamovací povinnost vůči Archeologickému ústavu AV


Strana 15


Odůvodnění

ČR v Praze ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějšíh předpisů a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu. V koordinačním výkrese jsou vyznačena dále uvedená území s archeologickými nálezy (ÚAN), která se dle Státního archeologického seznamu České republiky (SAS ČR) nacházejí na řešeném území (včetně výčtu dotčených ploch): ÚAN I – území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů: SAS 02-42-09/1- ÚAN I. kategorie, kat. území Česká Lípa – dotčené plochy: 01-1.59-SJ/0,17, 01-1.17-SJ/0,59, 011.43-SJ/0,23, 01- 2.48-SJ/0,70, 01-2.65-SM/2.21, 01-2.40-OV/3,20 - pouze okrajově, 01-2.42-OV/1,38. SAS 02-42-04/1- ÚAN I. kategorie, kat. území Častolovice – dotčené plochy: 06-2.03-SH/0,61, 06-1.04-SH/0,10 pouze okrajově SAS 02-42-10/4- ÚAN I. kategorie, kat. území Dobranov – dotčené plochy: 09-1.03-BV/2,84, 09-1.22-SH/0,52, 091.04.SH/0,82, 09-1.14-SH/1,12, 09-1.06-SH/0,25, 09-1.15-SH/0,35, 09-1.16-SH/0,28, 09-1.07-SH/0,25, 09-1.08-SH/029, 09-1.13-RS/0,51 SAS 02-42-08/3- ÚAN I. kategorie, kat. území Dolní Libchava – dotčené plochy: 04-2.04-SH/3,43, 04-1.25-SH/0,96, 04-1.15-SH/0,70, 04-2.26-SH/2,78, 01-2.60-BM/1,09, 01-1.23-BM/0,38 SAS 02-42-08/4, 5- ÚAN I. kategorie, kat. území Dubice – dotčená plocha: 03-1.01-SH/1,24 SAS 02-42-04/2- ÚAN I. kategorie, kat. území Lada – dotčená plocha: 07-1.02-BV/0,22 SAS 02-42-04/5- ÚAN I. kategorie, kat. území Písečná – dotčená plocha: 08-1.03-SH/1,16 SAS 02-42-08/5- ÚAN I. kategorie, kat. území Stará Lípa – dotčené plochy: 02-1.16-BM/0,19, 02-1.17-BM/0,31, 021.02-BM/1,43 – pouze okrajově SAS 02-42-10/3- ÚAN I. kategorie, kat. území Vlčí Důl – dotčené plochy: 14-1.06-BV/1,02, 14-1.04-BV/0,49, 14-1.03BV/0,11, 14-1.05-BV/0,99 ÚAN II – území na němž nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují – pravděpodobnost archeologických nálezů 51-100%: SAS 02-42-09/3- ÚAN II. kategorie, kat. území Žizníkov – dotčená plocha: 10-1.02-SH/0,33

C.1.4.

OCHRANA PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ

Územní plán vychází z polohy a obrazu města v krajině a respektuje hodnotu jeho přírodního prostředí, keré je utvářeno: členitou geomorfologickou stavbou území, které je budováno křídovými sedimenty prostoupenými vulkanickými horninami terciéru, aluviální nivou meandrujícího toku Ploučnice a jejích přítoků, vymezenou odstupňovanou pleistocénní terasou s trvalými travními porosty a prvky dřevinné krajiné zeleně, charakteristickými kopcovitými útvary, dominujícími ploché krajině, četnými, krajinně pozoruhodnými skalními útvary, obnaženými větráním a vodní erozí rozmanitých sedimentů křídové tabule, krajinným pozadím zalesněných podhorských pahorkatin. Navrženou koncepcí jsou minimalizovány zásahy do krajiny tím, že rozvojové plochy jsou lokalizovány v přímé návaznosti na zastavěná území, jsou využívány klíny v jeho hranici a proluky uvnitř. Navíc je vymezen značný rozsah ploch přestavby, které umožní revitalizaci a optimalizaci využití zastavěného území.

Strana 16


Odůvodnění

C.2. C.2.1.


KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA VŠEOBECNÉ ZÁSADY ŘEŠENÍ

Poslání územního plánu je chápáno jako průmět hmotných a nehmotných civilizačních zájmů (potřeb a požadavků) do daných přírodních podmínek a historicky vzniklých stavebních struktur autentického území. Městský organismus lze vzhledem k množství a různorodosti prvků a složitosti vzájemných vztahů definovat jako fraktální strukturu s prvky chaotického chování. Hmotné zájmy se do řešení promítají návrhem fraktální struktury stabilizovaných, zastavitelných, přestavbových a nezastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití a územních rezerv, které jsou definovány jednak kvantitativně svou výměrou, jednak kvalitativně svou strukturou, mírou a způsobem využití. Nehmotné zájmy jsou vyjádřeny vzájemnými vztahy vyplývajícími z polohy ploch a režimy, určujícími podmínky ochrany přírodních a kulturních hodnot a dalších veřejných zájmů v oblasti. Z tohoto pohledu mají charakter atraktů, které svým působením ovlivňují chování jednotlivých segmentů.

C.2.2.

ZDŮVODNĚNÍ ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA

Město Česká Lípa je složitý organismus vyvíjející se v daném prostoru a čase, jehož jednotlivé prvky a jejich vzájemné vztahy musí spolehlivě fungovat, aby mohlo plnit všechny své hlavní funkce – rezidenční, ekonomické, správní, rekreační i obslužné – dopravní a technické. Řešení územního plánu vytváří předpoklady pro eliminaci negativních vývojových trendů a naopak podporu těch, které přispějí k udržitelnému rozvoji města, ochraně jeho hodnot a harmonickému rozvoji. Cílem je kontinuální vytváření kultivovaného městského prostředí pro uspokojování všech potřeb jeho obyvatel a atraktivit pro zvýšení zájmu návštěvníků. Strategická vize představuje v urbánním pojetí stabilizované revitalizované město s přiměřeným využitím území pro naplnění všech potřeb jeho obyvatel. Naplnění strategické vize spočívá jednak v revitalizaci narušených a omezeně funkčních segmentů území, která degradují kvalitu městského prostředí, jednak ve vytvoření územních podmínek pro společensky a ekonomicky zdůvodněný udržitelný rozvoj města. Rozsah návrhových ploch byl oproti konceptu, ve kterém byly variantně ověřeny možnosti a podmínky rozvoje v různých lokalitách a rozvojových směrech, výrazně redukován na základě posouzení vlivů na životní prostředí.

Revitalizace současné zástavby – stabilizované plochy a plochy přestavby V severním, poměrně stabilizovaném sektoru půjde především o humanizaci sídlišť a modernizaci bytového fondu a doplnění o další prvky v souladu se stanovenými podmínkami využití stabilizovaných ploch různého způsobu využití. Jižní sektor vyžaduje zásadní revitalizaci centrální zóny s vysokým podílem zanedbaných nevyužívaných drážních a na ně navazujících ploch a zásadními dopravními problémy. Klíčovou podmínkou je koncepční přestavba a dostavba dopravního systému, která bude umožněna odvedením tranzitní dopravy přeložkou silnice I/9. Přeložku I/9 je nutno považovat za naprosto podmiňující faktor jakékoliv smysluplné územně investiční aktivity. Přeložka umožňuje zásadní přehodnocení funkce koridoru dnešního SJ průtahu s estakádou, který se změní z bariéry v integrační prvek městské struktury. Budoucí využití jižního prostoru v křížení urbánních os SJ a VZ je navrženo jako přestavbové území pro plnohodnotné městské centrum, které bude nikoliv konkurující, ale kooperující protiváhou historického jádra. Přestavba je navržena formou moderní, polyfunkční, hmotově členité jádrové struktury, odpovídající významu místa pro město jako celek. Vzhledem k složitosti dopravních a urbanistických vztahů exponovaného prostoru s klíčovým významem pro celé město není možné v úrovni územního plánu postihnout veškeré podrobnosti, nutné k stanovení optimálního členění ploch, ani zodpovědně předjímat a stanovit odpovídající regulativy zástavby. Z toho důvodu jsou plochy přestavby navrženy k prověření územní studií.


Strana 17


Odůvodnění

Řešení koncepce dopravy vytváří podmínky pro zapojení obou nábřeží Ploučnice do městské struktury, včetně způsobu využití uvolněné plochy západního ramene dnešní mimoúrovňové křižovatky v sousedství vodního hradu. Obnovením přírodních kvalit nábřeží jako plnohodnotného prostoru pro pohyb a pobyt obyvatel nebude řeka město rozdělovat, ale spojovat. Návrh ÚP Česká Lípa zahrnuje i další přestavbová území pro revitalizaci „brownfields“ – např. nefunkční areál skladů pohonných hmot u silnice III/2627 ve směru na Horní Libchavu, málo využívaný areál automobilových opraven a garáží u průjezdního úseku silnice II/262 (Děčínská), oba s kontaminovaným podložím, areál recyklace odpadů v k.ú. Žízníkov, nefunkční areály farem ZD.

Zdůvodnění koncepce rozvoje zástavby – zastavitelné plochy Urbanistická koncepce je postavena na vyváženém rozvoji všech funkcí v závislosti na ekonomických podmínkách, vnějších příležitostech a vlastních možnostech. Navržené řešení představuje možné směry využití územního potenciálu města, jehož odůvodněné čerpání vyplyne ze schopnosti absorbovat příležitosti, dané polohou v systému osídlení. V reálném čase se jedná především o obchvat silnice I/9 a návaznou přestavbu dopravního systému, která umožní zklidnění místní komunikační sítě. Rozvoj města je navržen vcelku rovnoměrně v sektorech, vyčleněných hlavními dopravními koridory. Rozsah navrhovaných zastavitelných ploch je dán reálnými potřebami využití území. Zásadní role v navrhovaném uspořádání urbánní struktury České Lípy přísluší veřejným prostranstvím. Ta jsou chápána jako dynamické atrakty urbánní struktury, tvořící nosnou kostru města, na kterou jsou vázány fraktální segmenty jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, ať už se jedná o plochy stabilizované, zastavitelné, či přestavbové. Veřejná uliční síť je zároveň nositelem dynamických prvků infrastruktury, zajišťujících dopravní obsluhu a zásobování zmíněných ploch médii. Rozvoj města je navržen na zastavitelných plochách, které jsou rozloženy po vnějším obvodu zastavěného území a v jeho klínech tak, aby nedocházelo k narušení celistvosti sídel. Je orientován do následujících urbánních os a jimi vymezených sektorů území: SJ – severojižní urbánní osa: K této ose jsou vázány zastavitelné plochy bydlení v sektorech, navazujících na sídlištní zástavbu ma severním okraji města. Je navržena urbanizace volných ploch na území Lad a pod Špičákem pro různé formy bydlení. Jižní úsek stávající trasy I/9 je navržen k oboustranné polyfunkční městské zástavbě. VZ – východozápadní urbánní osa: Je položena v souběhu s tokem Ploučnice, západní úsek se větví do trasy ulice Děčínské, ke které jsou vázány plochy bydlení na východním a západním okraji Dolní Libchavy a dále za MÚK s obchvatem I/9 redukované plochy výrobní zóny. Centrální úsek: V souvislosti s řešením koncepce dopravy a přestavbového území jižního centra budou vytvořeny předpoklady pro zapojení obou nábřeží Ploučnice do městské struktury, včetně využití uvolněné plochy západního ramene dnešní mimoúrovňové křižovatky v sousedství vodního hradu. Východní sektor: Na jihovýchodním okraji sídliště Špičák v k.ú. Stará Lípa jsou na jižně orientovaných svazích, v návaznosti na zastavěné území, navrženy zastavitelné plochy městského bydlení. Jihozápadní sektor: Území plošně dominuje stabilizovaná Dubická průmyslová zóna, ve které dojde k postupné revitalizaci sporadicky se vyskytujících zanedbaných málo využívaných ploch. V návaznosti na Dubickou zónu jsou na území Obecního lesa podél trasy silničního obchvatu vymezeny oproti konceptu redukované plochy pro výrobu. Západní sektor: Na kat. území České Lípy jsou u silnice III/2627, v návaznosti na severní okraj současné sídlištní zástavby Slovanka navrženy zastavitelné plochy smíšené obytné a plochy občanské vybavenosti.

Strana 18


Odůvodnění


Příměstská venkovská sídla: Realizací popsaných rozvojových záměrů dojde ke srůstání nejbližších příměstských sídel s jádrovým územím České Lípy. Prostorově odděleny zůstanou na severu Manušice, Častolovice, na jihu Okřešice. Autonomní polohu si zachová na jihovýchodě Žízníkov a pás obcí vázaných na severojižně orientovanou osu silnice III/2622 - Písečná, Dobranov a specificky v přírodním prostředí odlehle položené Vítkov, Vlčí Důl a Heřmaničky. Odloučené příměstské integrované obce jsou pojaty jako autonomní, s jádrovým územím však těsně komunikující celky. Budou využity jejich předpoklady pro úměrný rozvoj bydlení a rekreace při zachování jejich autenticity v daném přírodním prostředí.

C.3.

KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH SLOŽEK

Rozvoj jednotlivých funkcí bude probíhat jednak na zastavitelných plochách, které jsou navrženy převážně v přímé návaznosti na zastavěné území v rozvojových směrech daných celkovou urbanistickou koncepcí, jednak na plochách přestavby, které umožní revitalizaci a zhodnocení nevyužívaných zanedbaných částí obce v zastavěném území. Definice a regulativy využití ploch vycházejí z vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Podmínky využití ploch budou uplatňovány i pro veškeré činnosti a zásahy do ploch stabilizovaných v zastavěném území. V územním plánu jsou vymezené plochy dále členěny do funkčních typů ve smyslu metodiky JDM ÚP Programu č.16 Grantového fondu Libereckého kraje. Jednotlivé sledované jevy jsou zařazovány do vrstev příslušných informačních okruhů, které jsou uspořádány zvlášť pro stabilizovaný stav využití území, návrhový stav využití území (zastavitelné a přestavbové plochy) a pro území rezervy.

C.3.1.

ROZVOJ BYDLENÍ

Rozvoj bydlení je navržen jednak ve formě bydlení čistého s omezeným rozsahem přípustnosti doplňkového využití na plochách bydlení městského a venkovského, jednak ve formách polyfunkčních s vyšší mírou doplňkových staveb a zařízení na plochách smíšených obytných městského a venkovského charakteru. Kategorizace ploch vychází z vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění a je dále členěna na funkční typy podle povahy a umístění plochy na území města. Při posuzování a návrhu doplňkových funkcí je zásadní podmínkou jejich slučitelnost s bydlením. Odlišení jednotlivých typů bydlení je orientačně vymezeno v tabulce C.4.2. B - Plochy bydlení - § 4 vyhl. 501/2006 Jsou samostatně vymezeny pro převážně monofunkční využití území za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Plochy bydlení zaujímají podstatnou součást rezidenčních segmentů zastavěného území. Podle charakteristik zástavby a způsobu využívání jsou plochy bydlení navrženy jako funkční typy : BB - bydlení městské středněpodlažní – v bytových domech nad 4 NP BM - bydlení městské nízkopodlažní – v bytových a rodinných domech 1-4 NP BV - bydlení venkovské – bydlení v rodinných a bytových domech 1-2 NP


Strana 19


Odůvodnění

S - Plochy smíšené obytné - § 8 vyhl. 501/2006 Jsou samostatně vymezeny pro polyfunkční využití území za účelem zajištění podmínek pro bydlení s integrovanými prvky veřejné občanské vybavenosti, výrobních a obchodních služeb a rekreace, které jsou slučitelné s bydlením a nesnižují kvalitu prostředí. Podle charakteristik zástavby a způsobu využívání jsou plochy smíšené obytné navrženy jako funkční typy : SJ - plochy smíšené městské (jádrové) SM - plochy smíšené městské – (výrobně komerční) SH - plochy smíšené obytné venkovské (hospodářské) Smíšená forma bydlení je navržena v plochách, které budou mít ve smyslu urbanistické koncepce charakter městotvorných polyfunkčních ploch s vyšším podílem jiných, s bydlením slučitelných funkcí. Převažující současné kapacity městského bydlení existují ve formě čistého bydlení v bytových domech sídlištní zástavby, na území města se vyskytují i velké souvisle zastavěné plochy tradiční nízkopodlažní městské zástavby rodinného bydlení. V historickém jádru a v plochách na ně navazujícím je funkce bydlení podstatnou součástí ploch smíšených obytných. Centrální zóna má výrazně polyfunkční charakter, bydlení se tu v tradiční typické městské blokové zástavbě prolíná s dalšími městskými funkcemi občanské a veřejné vybavenosti a enklávami výrobních ploch. Bydlení je zde značně atakováno nadměrnou dopravní zátěží centra. Plochy pro bydlení městského typu zaujímají převážnou část zastavěného území města. Jsou soustředěny především v prstenci sídlišť, obepínajícím historické jádro na pravém, severním břehu Ploučnice. Sídlištní zástavba má zčásti monofunkční charakter čistého bydlení v bytových domech, v některých plochách je promíšena prvky základní vybavenosti (školská a kulturní zařízení), které dávají těmto územím žádoucí míru polyfunkčnosti. Sídlištní zástavba v severovýchodním segmentu, vymezeném obloukem železniční trati se zčásti prolíná s ulicovou strukturou rodinného bydlení. V jižním sektoru východně od železniční trati a jižně od zrušeného městského nádraží je vyvinuta struktura bloků bydlení v rodinných domech Svárov. Základním cílem navržené koncepce bydlení je vytvoření pestré nabídky dostupného bydlení pro všechny obyvatele a žádoucí migranty. Znamená to přípravu územně technických podmínek pro novou bytovou výstavbu všech cílových skupin obyvatel v různých formách výstavby. Současný bytový fond kvantitativně v zásadě odpovídá potřebám současného počtu obyvatelstva, je poměrně zachovalý, avšak s nízkou výměrou obytné plochy. Potřeba nárůstu pro současný stabilizovaný počet obyvatel bude proto vyplývat spíše z kvalitativních požadavků na uspokojení potřeb ekonomicky silnějších vrstev obyvatelstva, další nároky budou souviset s rozvojem ekonomických aktivit na území města. Ve stabilizovaných plochách bydlení a smíšených obytných umožňují navržené regulativy dostavby proluk pro obytné budovy a slučitelnou související vybavenost. Udržitelný rozvoj bydlední je orientován převážně na východním, severním a západním okraji jádrového území, kde jsou preferovány městské charakteristiky zástavby. Rozsah ploch byl oproti rozvojovým variantám v konceptu výrazně snížen na základě jejich projednání a posouzení vlivů na životní prostředí SEA. Na severním okraji je na západní straně současné trasy silnice I/9 navrženo využití dosud nezastavěného prostoru uvnitř prstence stávajícího rodinného bydlení na k.ú. Lada pro smíšené hospodářské bydlení venkovského charakteru na plochách obklopujících veřejný návesní prostor. Oproti konceptu výrazně redukované plochy (dle posouzení SEA) čistého venkovského bydlení jsou navrženy na západním okraji zastavěného území k.ú. Lada. Dostavbou ploch na severním okraji sídliště Střelnice dojde ke spojení obou zastavěných území a vytvoření kompaktního obytného komplexu vytvářejícího přechodovou lokalitu mezi sídlištním prostředím a volnou přírodou. Na východní straně současné trasy I/9 je jižně od kopce Špičák na jižně orientovaných svazích navržen soubor zastavitelných ploch městského bydlení a smíšených obytných, které vyplní klín zastavěného území mezi komplexem komerční občanské vybavenosti a severním okrajem sídliště Špičák. Plochy byly oproti konceptu redukovány a upraveny podle výsledků posouzení vlivů na přírodní prostředí SEA. Rozsáhlý soubor zastavitelných ploch bydlení ploch vyplňuje prostor mezi lomenou jihovýchodní hranicí sídliště Špičák a severní hranicí stabilizované obytné zástavby Staré Lípy. Plochy v tomto klínu zastavěného území byly na základě

Strana 20


Odůvodnění


posouzení SEA výrazně redukovány a jejich hranice oddálena od hřebene svahu s krajinnou zelení, která je funkční součástí biokoridoru ÚSES. Další významné lokality bydlení jsou navrženy na území Dolní Libchavy. Ve východní části se jedná o rozsáhlou plochu městského bydlení, která je vklíněna mezi okraje zastavěného území Dolní Libchavy a České Lípy. Dostupnost plochy je podmíněna dopravním propojením mezi ulicemi Děčínská a Českokamenická. Plocha čistého městského bydlení vhodně navazuje na polyfunkčně pojaté plochy přestavby, které se nacházejí u západní hranice zastavěného území. Obdobně výhodné je situování ploch smíšených obytných na západním okraji Dolní Libchavy, kde navazují a využívají opuštěný areál zemědělského družstva. Lokalita využívá prostor vymezený na západní straně navrhovaným obchvatem I/9, od kterého je oddělena koridorem nadřazených vedení VVN a VTL plynovodu. V jižním sektoru města bude bydlení součástí záměrů na rehabilitaci území v oblasti bývalého nádraží a SJ dopravního průtahu po vybudování obchvatu I/9. Pro tyto lokality jsou preferovány polyfunkční soubory a komplexy s vysokým podílem pracovních aktivit v nejrůznějších službách veřejných i komerčních. Podmínkou je slučitelnost s bydlením, jehož řešení musí takové, aby zajistilo odpovídající hygienické podmínky, zejména ochranu proti hluku. V příměstských vesnických obcích, přičleněných do správního území města převažuje bydlení v rodinných domech vesnického charakteru s hospodářským zázemím, doplněných v malé míře novodobou rodinnou zástavbou předměstského charakteru. Udržitelný rozvoj bydlení je v nich navržen ve venkovských formách převážně nízkopodlažního rodinného hospodářského bydlení umisťovaného v prolukách a klínech zastavěného území. Menší lokality venkovského bydlení jsou navrženy pouze na okrajích zastavěného území Manušic, Častolovic a Písečné, lokality většího rozsahu pak v Žizníkově a Dobranově.

C.3.2.

OBČANSKÉ VYBAVENÍ

O - Plochy občanského vybavení - § 6 vyhl. 501/2006 Jsou samostatně vymezeny za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem. Podle charakteristik zástavby a způsobu využívání jsou plochy občanského vybavení navrženy ve funkčních typech: OV - plochy občanské vybavenosti Plochy zahrnují pozemky staveb pro víceúčelové využití administrativní, kulturní a společenské, vzdělávací, komerční a jiné, odpovídající charakteru občanské a veřejné vybavenosti. Jako převážně monofunkční jsou navrhovány pozemky areálů a staveb pro poskytování zdravotních služeb, maloobchodní prodej a poskytování komerčních služeb, areálů a staveb pro tělovýchovu a sport, které svým charakterem a rozsahem nelze zařadit do polyfunkčních komplexů vybavenosti ani do jiných ploch s rozdílným způsobem využití, OH - hřbitovy Monofunkční pozemky veřejných pohřebišť, jejichž způsob využití se řídí ustanoveními zákona 256/2001 Sb., o pohřebnictví. Občanská vybavenost vcelku odpovídá dnešním potřebám obyvatel, předmětem řešení je její doplnění a posílení úměrně s rozvojem ostatních funkcí. Z hlediska udržitelného rozvoje a vytváření živého městského prostředí je preferována diverzifikace vybavenosti do jiných ploch s rozdílným způsobem využití jako žádoucí doplňková funkce hlavního využití. Komerční aktivity budou rozvíjeny převážně ve sféře privátního podnikání, a proto je stanovena značná flexibilita regulativů při dodržení slučitelnosti funkcí. Monofunkční zastavitelné plochy občanského vybavení jsou navrženy na volné ploše na okraji sídliště Špičák mezi ulicemi Purkyňova a Bardějovská a na jihozápadní straně ulice Českokamenické v návaznosti na zastavitelné a přestavbové plochy bydlení. Pro občanskou vybavenost budou také využity exponované plochy, které jsou součástí přestavbového území jižního centra (v okolí bývalého nádraží).


Strana 21


C.3.3.

Odůvodnění

VÝROBA

V - Plochy výroby a skladování - §11,12 vyhl. 501/2006 Jsou samostatně vymezeny pro využití pozemků pro výrobu, skladování a zemědělské stavby. Z důvodu negativních vlivů za hranicí těchto pozemků vylučuje začlenění těchto pozemků do ploch jiného způsobu využití. Podle charakteristik zástavby a způsobu využívání jsou dále členěny na funkční typy: VZ - plochy zemědělské výroby VP - plochy výroby s velkou zátěží - pouze stabilizované VV - plochy výroby s malou zátěží Pozemky převážně monofunkčních areálů a staveb pro průmyslovou, zemědělskou a lesní výrobu a skladování, které svým rozsahem a charakterem nelze zařadit do polyfunkčních výrobně komerčních komplexů ani do ploch jiného způsobu využití. Plochy výroby a skladování zahrnují pozemky staveb a zařízení pro výrobu a skladování, pozemky zemědělských staveb a pozemky související veřejné infrastruktury. Plochy výroby a skladování jsou vymezeny v přímé návaznosti na dopravní infrastrukturu a jsou z nich přístupné Drobné formy výrobního podnikání bez negativních vlivů na okolí a nadměrné dopravní zátěže, slučitelné s podmínkami využití jiných ploch s odlišným způsobem využití nejsou samostatně vymezovány, ale jsou zahrnuty do těchto ploch jako přípustná forma jejich doplňkového využití. Průmyslová výroba a skladování Těžiště stabilizovaných výrobních ploch leží v jihozápadním sektoru území města, vymezeném železniční tratí na východě nivou Ploučnice na severu. Od rezidenčního území města jsou odděleny tělesem železniční tratí. Na území České Lípy se nacházejí jak rozvojové plochy na zelené louce, tak poměrně rozsáhlé nevyužívané chátrající plochy typu brownfields. Pro další rozvoj a umisťování nových podnikatelských aktivit v oblasti průmyslu disponuje Česká Lípa dobře připravenou a postupně zastavovanou zónou Dubice. Rozvojové předpoklady jsou dány výhodnou geografickou polohou města na významném dopravním koridoru I/9 PrahaSRN, tradicí průmyslové základny a její relativně příznivou diverzifikací, potenciálem volných rozvojových ploch s dobrou dopravní a energetickou dostupností, které však nejsou dostatečně připraveny. Ze SWOT analýzy vyplývá ve střednědobé perspektivě potřeba vytvoření předpokladů pro umísťování nových výrobních investic založených na moderních sofistikovaných technologiích, které poskytnou na území města další pracovní příležitosti. Naplnění podmínek pro umístění výrobních investic je podmíněno odpovídající přípravou nových zastavitelných ploch se zajištěnou dopravní a technickou infrastrukturou, respektující ekologické požadavky na ochranu životního prostředí. Základním cílem je vytvoření dostatečné nabídky pracovních příležitostí na území města pro jeho obyvatele, pro dojíždějící za prací a pro žádoucí imigranty. Rozvoj výrobní funkce bude zásadně závislý na zvýšení atraktivity města pro investory. Základním předpokladem je zlepšení dopravní dostupnosti potenciálních ploch výstavbou obchvatu silnice I/9, kterou budou výrazně zatraktivněny plochy na západním okraji území města. Z hlediska udržitelného rozvoje jsou v návrhu vymezení ploch pro výrobu a skladování zohledněny trendy, kterými se v současném posttransformačním období výrobní funkce projevuje. - restrukturalizace a revitalizace dědictví industriálního fondu se zaměřením na malé a střední podnikání, které je pružnější v přizpůsobení se daným prostorovým možnostem a s případnou možností změny funkčního využití v terciérní sféře. Tento směr rozvoje funkce má mimořádný význam pro rehabilitaci rozsáhlých území v exponovaných částech města. Revitalizační zásahy jsou navrženy v areálech stávající jihozápadní zóny, v přestavbovém území jižního centra a na poměrně rozsáhlých plochách bývalých areálů zázemí zenědělské výroby. - nová výstavba na rozvojových plochách byla na základě vyhodnocení variant navržených v konceptu a posouzení vlivů na životní prostředí SEA minimalizována. Rozsáhlejší zastavitelné plochy pro výrobu a skladování, které z provozních důvodů a dopravní zátěže nemohou být lokalizovány ve stávajících plochách, jsou po redukci vymezeny v přímé návaznosti na obchvat I/9 v ulici U Obecního lesa a v blízkosti křižovatky obchvatu se silnicí II/262, tedy v poloze, která není v kontaktu s bydlením a rekreačními lokalitami.

Strana 22


Odůvodnění


Na jižním okraji rozvojové lokality bydlení ja navržena plocha pro fotovoltaickou výrobu elektrické energie. Zemědělská výroba: Během posledního období došlo, v důsledku transformace hospodářství i změny vlastnických a uživatelských vztahů k půdě, k poklesu významu zemědělské výroby. Zůstala, byť v omezeném rozsahu zachována rostlinná výroba s podílem zahradnictví a zelinářství. Velkochovatelské formy živočišné výroby se transformují do méně rozsáhlých forem, které mohou lépe reagovat na požadavky tržního hospodářství. Cílem řešení je zachovat na území města zemědělskou rostlinou výrobu s orientací na intenzivní formy hospodaření a s preferencí ekologických forem hospodaření. Za tím účelem jsou navrženy lokality pro umisťování ekofarem na nových plochách, nebo revitalizací nefunkčních zemědělských areálů. Lesní hospodářství: Lesy plní především rekreační a krajinnou funkci, jsou součástí přírodního zázemí města. Z toho důvodu nemá lesní hospodářství zásadní význam v ekonomice města. Cílem řešení je zachování stávajícího stavu, nepředpokládá se jeho výrazný rozvoj. Důraz je kladen na krajinnou a rekreační funkci lesů. TI - Plochy technické infrastruktury - §10 vyhl. 501/2006 Jsou samostatně vymezeny pro převážně monofunkční využití pozemků staveb pro technickou obsluhu území, které z důvodu negativních vlivů za hranicí těchto pozemků vylučují začlenění těchto pozemků do ploch jiného způsobu využití. Podle charakteristik zástavby a způsobu využívání jsou dále členěny na funkční typy: TI - plochy zařízení technické vybavenosti Pozemky převážně monofunkčních areálů a staveb pro výrobu a distribuci médií a technickou obsluhu města. které svým rozsahem a charakterem nelze zařadit do polyfunkčních výrobně komerčních komplexů ani do jiných ploch s rozdílným způsobem využití, TO - odpadové hospodářství, údržba města Pozemky pro ukládání, třídění a recyklaci odpadů a zařízení pro údržbu města, které svým rozsahem, charakterem a dopravními nároky nelze zařadit do ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Plochy technické infrastruktury jsou vymezeny v přímé návaznosti na dopravní infrastrukturu a jsou z nich přístupné.

C.3.4.

REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

R - Plochy rekreace - §5 vyhl. 501/2006 Jsou samostatně vymezeny za účelem zajištění podmínek pro rekreaci obyvatel a návštěvníků v kvalitním prostředí. Podle charakteristik zástavby a způsobu využívání jsou dále členěny na funkční typy: RZ - plochy rekreace rodinné – zahrádky Monofunkční pozemky staveb pro individuální rodinnou rekreaci, umožňující přechodné sezónní bydlení. RS - plochy rekreace hromadné, rekreačního sportu - převážně v přírodním prostředí Plochy zahrnují pozemky staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací - pozemky veřejných prostranství, občanského vybavení, veřejných tábořišť, přírodních koupališť a sportovišť, rekreačních luk a dalších pozemků související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Město má vzhledem k výhodné geografická poloze v atraktivním přírodním prostředí v bližším i širším okolí dobré předpoklady pro krátkodobou a každodenní rekreaci vlastních obyvatel ať už ve sportovních zařízeních, parcích a okolní přírodě, nebo v individuálních zahrádkářských koloniích. Disponuje dostatečnou nabídkou služeb i cílů pro cestovní ruch – Česká Lípa sice nemá mnoho kulturních památek, které by přímo lákaly turisty do města, ale nabízí další služby spojené s cestovním ruchem: ubytování, stravování, dostatečný sektor služeb, kulturní a sportovní vyžití. Rychlé


Strana 23


Odůvodnění

a snadné silniční spojení do Mladé Boleslavi a Prahy je prvkem, který přidává na atraktivitě města, rozvinutý cestovní ruch může přinést městu dodatečné finanční zdroje, zvyšuje atraktivitu města a jeho známost. Územní plán řeší lokalizaci dalších ploch pro rekreační sport v návaznosti na bydlení a atraktivitu prostředí. Pro větší motivaci cestovního ruchu jsou v regulativech vytvářeny podmínky pro zlepšení nabídky služeb a zázemí cestovního ruchu formou smíšeného využívání území. V neposlední řadě je pamatováno na potřebnou infrastrukturu pro zpřístupnění krajiny ve formě cyklistických a pěších tras, naučných stezek a dalších vhodných zařízení.

Souhrnný přehled zastavitelných ploch a ploch přestavby s rozdílným způsobem využití Kat.území číslo

01

02

03

04

05

06

07

08

název

Celkem

B

S

R

O

V

T

DP

druh plochy

ha

ha

ha

ha

ha

ha

ha

ha

118,82

23,08

40,05

5,62

22,38

26,50

0,42

0,77

zastavitelné

65,08

21,99

13,33

0,01

4,27

24,29

0,42

0,77

přestavby

53,74

1,09

26,72

5,61

18,11

2,21

Stará Lípa Σ

23,96

20,48

2,69

0,79

zastavitelné

20,79

17,31

2,69

0,79

přestavby

3,17

3,17

Dubice

1,82

1.38

0,44

zastavitelné

1,82

1,38

0,44

přestavby

0,00

Česká Lípa Σ

D.Libchava

51,26

19,72

7,33

24,21

zastavitelné

44,63

19,72

0,70

24,21

přestavby

6,63

6,63

Manušice

4,23

3,39

0,63

0,21

zastavitelné

3,56

2,72

0,63

0,21

přestavby

0,67

0,67

Častolovice

4,79

2,79

2,00

zastavitelné

3,90

1,90

2,00

přestavby

0,89

0,89

Lada

15,30

7,26

6,73

0,87

0,44

zastavitelné

11,24

3,99

5,94

0,87

0,44

přestavby

4,06

3,27

0,79

Písečná

18,31

2,56

11,87

zastavitelné

14,43

2,56

11,87

přestavby

Strana 24

Plochy s rozdílným způsobem využití

3,88

3,88

3,88


Odůvodnění

09

10


Dobranov

26,24

2,84

4,71

0,51

18,18

zastavitelné

11,48

2,84

4,04

0,51

4,09

přestavby

14,76

Žizníkov

7,03

5,15

1,04

0,71

0,13

zastavitelné

7,03

5,15

1,04

0,71

0,13

0,67

14,09

přestavby 11

Okřešice

2,70

2,70

zastavitelné

2,70

2,70

Heřmaničky

4,54

2,34

zastavitelné

2,34

2,34

přestavby

2,20

Vítkov

1,73

1,73

zastavitelné

1,73

1,73

přestavby 12

13

2,20

2,20

přestavby 14

Vlčí Důl

3,79

3,79

zastavitelné

3,79

3,79

Celkem

284,52

82,32

79,44

13,73

23,25

78,33

0,42

1,42

zastavitelné

194,52

74,79

43,07

13,73

5,14

55,95

0,42

1,42

90,00

7,53

36,37

5,61

18,11

22,38

přestavby Σ

přestavby

C.3.5.

PŘÍRODNÍ HODNOTY V ÚZEMÍ, ZELEŇ

Systém zeleně Stabilizované plochy městské zeleně jako součásti veřejných prostranství vznikaly postupně v souvislosti s historickým vývojem města. K nejvýznamnějším plochám patří Městský park, Park dětí, hřbitov, Křížový park, Škroupovo náměstí, nádvoří a okolí Vodního hradu, Park Heliodora Piky, Klášterní zahrada, Židovský hřbitov atd. Další plochy veřejné zeleně vznikaly na sídlištích, u nemocnice a na dalších víceméně zbytkových plochách. Významným kompozičním prvkem jsou aleje, které se zachovaly a které bude nutno postupně obnovovat a doplňovat na ulicích s možnostmi výsadeb (limitem jsou technické sítě). V historických jádrech obcí ve správním území České Lípy je významná parkově upravená plocha v obci Dubice, Okřešice mají významnější plochy veřejné zeleně v okolí sakrálních staveb, ostatní obce nemají plochy veřejných prostranství významnější rozlohy. Systém nově navržených ploch veřejně přístupné městské zeleně vychází z následujících zásad: potřeba a význam zeleně v zastavěném území stoupá se zastavěním území a hustotou osídlení, atraktivita zeleně je přímo úměrná atraktivitě přírodních fenoménů, docházková vzdálenost veřejně přístupné zeleně by měla činit 500 m od objektů bydlení. © Kovoprojekta Brno a. s.

Strana 25


Odůvodnění

Navržené plochy sídelní zeleně jsou proto řešeny: v návaznosti na významné stávající i navrhované plochy bydlení, do prostoru významných přírodních fenoménů, kterými jsou na území města Česká Lípa kopce Špičák, Hůrka a Holý vrch, dále niva Ploučnice a Šporky, rekreační lesy v bezprostředním okolí města. Plochy městské zeleně stávající a navrhované jsou jako součást veřejných prostranství navzájem propojeny, a to systémem veřejných prostor, který je nebo může být doplněn liniovou zelení (stromořadími a alejemi).

C.3.6.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

V zákoně č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Biocentrum je definováno prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. jako biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je definován rovněž prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. jako území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních ekologicky významných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Jde o lokality zabezpečující dílčí, avšak základní funkce organismů. Často plní v krajině i další funkce (protierozní, krajinotvornou, estetickou). ÚSES je v souladu s ust. § 4 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb. veřejným zájmem. Jeho vymezení je závaznou částí územního plánu. Návrh místního ÚSES vychází z potřeby posílit a doplnit funkci regionálního ÚSES. Místní ÚSES musí propojovat společenstva příbuzných trofických a hydrických řad ve funkční systém. Všechny reprezentativní typy společenstev (tj. charakteristické pro danou biochoru) musí být takto v ÚSES zastoupeny, je vhodné, aby byla zastoupena i společenstva unikátní. Základ místního územního systému ekologické stability v řešeném území tvoří regionální biocentrum (RBC) č. 1366 Meandry Ploučnice, na který ve navázán regionální biokoridor (RBK) č. 559 Meandry Ploučnice – Svojkovské pohoří. Z tohoto RBK vychází další biokoridor RBK č. 606 (RK 559 – Velenický kopec). Na výše uvedený nadřazený systém navazuje stabilizovaný místní územní systém ekologické stability, který byl doplněn o skladebné části tak, aby byly dodrženy parametry stanovené metodikou pro vymezování ÚSES. Navrhované doplňující prvky ÚSES jsou situovány do nivních poloh vodních toků a jsou členěny na: LBK.1 Lokální biokoridor Ploučnice je vymezen v průchodu toku Ploučnice zastavěným územím LBK.2 Lokální biokoridor Šporka-soutok LBC.1 Lokální biocentrum Šporka-mokřad LBK.3 Lokální biokoridor Šporka LBC.2 Lokální biocentrum Šporka-meandr LBK.4 Lokální biokoridor Šporka- sever LBK.5 Doplnění stávajícího lokální biokoridoru BK 1017/(1018) Popisy skladebných částí stabilizovaných ÚSES jsou v Příloze této textové části.

Strana 26


Odůvodnění


C.4. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ – CHARAKTERISTIKA PLOCH

Zastavitelnost území Řešené území města Česká Lípa se dle zastavitelnosti dělí na: Zastavěné území - vymezené v průzkumech a rozborech Územního plánu města Česká Lípa jako součást zastavěného území, které umožňují zastavění dle podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Zastavitelné plochy - vymezené nově v Územním plánu města Česká Lípa uvnitř nebo vně zastavěného území, které umožňují zastavění dle podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Plochy přestavby - vymezené nově v Územním plánu města Česká Lípa uvnitř zastavěného území, určená ke změně funkčního využití, umožňují zastavění dle podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Plochy územních rezerv - území výhledového rozvoje města pro jednotlivé vyznačené funkce. Účelem jejich vymezení je zabránit takovému využití ploch, které by předpokládané budoucí využití znemožnilo. Vymezení území předpokládaného výhledového rozvoje města má informativní charakter. Plochy zahrnuté do územních rezerv lze užívat dosavadním způsobem. Nezastavěné území - vymezené v průzkumech a rozborech Územního plánu města Česká Lípa jako součást zastavěného území nebo nezastavěného území, které neumožňují zastavění s výjimkou základní vybavenosti území, budou využity dle podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

C.4.1.

ZÁKLADNÍ VYUŽITÍ

PRINCIPY

VYUŽITÍ

PLOCH

S ROZDÍLNÝM

ZPŮSOBEM

Správní území města je rozděleno do ploch s rozdílným způsobem využití, které se vymezují s ohledem na specifické podmínky a charakter území zejména z důvodů omezení střetů vzájemně neslučitelných činností a požadavků na uspořádání a využívání území. Pro každou takto vymezenou plochu jsou stanoveny regulativy územního rozvoje. Ty vyjadřují možnosti umístění staveb a využití území, které odpovídá jednotlivým urbanistickým funkcím ploch (způsobu využití území) a je možno je v těchto plochách umístit za předpokladu, že vyhoví i všem ostatním závazným právním předpisům a správním rozhodnutím (např. hygienickým, vodního hospodářství, ochraně životního prostředí apod.). Pro vymezené funkční části řešeného území stanovuje ÚP základní regulativy územního rozvoje: a) Hlavní využití: Stavby, činnosti, úpravy a kultury, definující hlavní - základní způsob využití příslušné plochy dle ÚP při splnění podmínek obecně závazných předpisů a správních rozhodnutí. b) Přípustné využití: Stavby, činnosti, úpravy a kultury, stanovující přípustný způsob využití příslušné plochy dle ÚP při zachování charakteru a účelu hlavního využití a při splnění podmínek obecně závazných právních předpisů a správních rozhodnutí. c) Podmíněně přípustné využití: Stavby, činnosti, úpravy a kultury, přímo neodpovídající charakteru ploch, které však lze povolit, nevyvolají-li svým vnějším působením riziko narušení hlavního využití plochy; pro jejich povolení je kromě splnění podmínek obecně závazných předpisů a správních rozhodnutí nutné splnit další podmínky stanovené stavebním úřadem zejména z hlediska: dosahu a významu stavby, činnosti a využití území v širším území, zátěže, kterou vyvolává stavba činnost a využití území na okolí svým provozem, charakteru, výšky a hmoty stavby ve vztahu k okolní zástavbě a ochraně krajinného rázu, napojení lokality v kapacitních parametrech na dopravní a technickou infrastrukturu. © Kovoprojekta Brno a. s.

Strana 27


Odůvodnění

d) Nepřípustné využití: Stavby, činnosti, úpravy a kultury, které nesplňují podmínky hlavního, přípustného ani podmíněně přípustného využití, resp. podmínky stanovené obecně závaznými předpisy a správními rozhodnutími a neodpovídají místním podmínkám; takovéto činnosti, stavby a kultury nesmí být v dané ploše s rozdílným způsobem využití umístěny nebo povoleny a musí být podnikány kroky k jejich vymístění. Nepřípustné jsou všechny činnosti, stavby a kultury, které nejsou v popisu jednotlivých kategorií ploch s rozdílným způsobem využití uvedeny v kategorii hlavní využití, přípustné využití a podmíněně přípustné využití. e) Podmínky prostorového uspořádání Zajišťující územní podmínky pro vzájemně se doplňující, podmiňující nebo nekolidující činnosti, pro další možné členění ploch na pozemky a pro stanovení ochrany veřejných zájmů v těchto plochách, jakými jsou ochrana přírodního a kulturního dědictví území a jeho civilizačních, urbanistických a architektonických hodnot. f) Limity využití pozemků v ploše IVP – index využití pozemků v ploše – podíl součtu výměr zastavěných a zpevněných ploch na jednotlivých pozemcích k celkové ploše jednotlivých pozemků. IZ – index zeleně – podíl výměr ploch zeleně k ploše jednotlivých pozemků.

C.4.2.

LIMITY A ZPŮSOB VYUŽITÍ POZEMKŮ A STAVEB NA PLOCHÁCH FUNKČNÍCH TYPŮ BYDLENÍ A SMÍŠENÝCH OBYTNÝCH Funkční typ Charakteristika

Smíšenost využití

Typ zást.

Maxim. podlažnost

ploch

budov

BB – bydlení městské středněpodlažní (BD nad 4NP)

25%

15%

BD

BM – bydlení městské nízkopodlažní (RD, BD 1-4 NP)

20%

10% 20%

RD BD

Limity využití pozemků v ploše

Poloha v území

IZPmax

IZmin

nad 4 NP

0,30

0,50

městská, příměstská

2 NP + po 4 NP vč. po

0,35 0,40

0,45 0,40


doporučená min.výměra pozemku RD 500 m2 BV – bydlení venkovské (RD, BD 1-2 NP)

15%

15% 10%

RD BD

1 NP + po 2 NP + po

0,30 0,25

0,60 0,65

venkovská

doporučená min.výměra pozemku RD 700 m2 SJ – pl.smíšené městské (jádrové)

100%

80%

PD

-

0,60

0,30

jádrová měst.

SM –pol. smíšené městské (výrobně komerční)í

50%

40% 25%

RD BD

2 NP + po 4 NP vč. po

0,40 0,30

0,40 0,50


doporučená min.výměra pozemku RD 600 m2 SH – pl.smíšené obytné venkovské (hospodářské)

50%

60% 30%

RD BD

1 NP + po 2 NP + po

0,40 0,25

0,50 0,65

venkovská, venk. jádrová

doporučená min. výměra pozemku RD 850 m2

Strana 28


Odůvodnění


Limity smíšenosti využití ploch bydlení a smíšených obytných: Smíšenost využití ploch: podmíněně přípustný podíl monofunkčních pozemků a staveb v ploše pro jiné než hlavní a přípustné využití, které je s bydlením prokazatelně slučitelné a nesnižuje kvalitu obytného prostředí. Průkaz slučitelnosti konkrétní investiční a jiné aktivity bude doložen v územním a stavebním řízení. Smíšenost využití staveb: podmíněně přípustný podíl podlažních ploch pro jiné přípustné a podmíněně přípustné využití, které je s bydlením prokazatelně slučitelné a nesnižuje kvalitu obytného prostředí, v celkové podlažní ploše jednotlivých obytných budov. Průkaz slučitelnosti konkrétní investiční a jiné aktivity bude doložen v územním a stavebním řízení. Limity využití jednotlivých pozemků v ploše: IZP max. - index zastavěné plochy: největší přípustný podíl zastavěné plochy budov na celkové výměře se stavbou souvisejícího pozemku. IZ min. - index zeleně: nejmenší přípustný podíl výměry zeleně a jiných úprav, umožňujících vsakování dešťové vody, na celkové výměře se stavbou souvisejícího pozemku.

C.5. C.5.1.

KONCEPCE DOPRAVY VYMEZENÍ PLOCH PRO VEDENÍ SILNIČNÍ A MÍSTNÍ KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ

Silniční a místní komunikační síť bude vedena na plochách pozemků, jejich způsob využití je definován vyhláškou č. 501/2006 následovně: D - Plochy dopravní infrastruktury - §9 vyhl. 501/2006 Jsou samostatně vymezeny pro pozemky silnic, dopravních staveb a zařízení, u kterých z důvodu intenzity dopravy a jejích negativních vlivů je vyloučeno začlenění těchto pozemků ploch jiného způsobu využití a v případech, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k zajištění přístupnosti jiných ploch s rozdílným využitím. Podle charakteristik využití jsou navrženy jako funkční typ: DS - plochy silniční dopravy Tyto plochy jsou vymezeny zejména pro trasy silnic a jejich průjezdních úseků. DZ - plochy kolejové dopravy DL - plochy letecké dopravy DP - plochy pro odstavování vozidel U - Plochy veřejných prostranství - §7 vyhl. 501/2006 Jsou samostatně vymezeny za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem. Podle charakteristik využití jsou navrženy jako funkční typ: UV - plochy veřejných prostranství pro dopravu Na těchto plochách budou umisťovány zejména pozemky veřejných prostranství pro shromažďování a pobyt obyvatel, pro pěší a automobilovou dopravu zajišťující přístup a příjezd na pozemky ploch s rozdílným způsobem využití, vedení tras technické infrastruktury zajišťující zásobování přilehlých ploch s rozdílným způsobem využití médii.


Strana 29


C.5.2.

Odůvodnění

DOSAVADNÍ VÝVOJ DOPRAVNÍHO SYSTÉMU

Česká Lípa byla založena počátkem 2. poloviny 13. století na křižovatce důležitých cest. Žitavská cesta z Prahy do Žitavy vedoucí přes Bezděz, Českou Lípu na Sloup a Cvikov vytvořila hlavní severojižní osu města (dnešní ulice Hrnčířská, Jindřicha z Lipé a Mariánská). V západovýchodním směru jí protínala z Děčína a Benešova podél Ploučnice na Zákupy (dnešní ulice Paní Zdislavy a Moskevská). Význam měla i cesta od jihozápadu z Litoměřic, Úštěka a Kravař, vyúsťující před mostem u kostela sv. Maří Magdalény (dnešní Smetanovo nábřeží), a cesta od severozápadu z Českokamenicka. Tato síť hlavních cest předurčila urbanistické řešení nově vzniklého města a v jeho struktuře zůstala zachována v podstatě až do dneška. Využily ji později i nové „císařské“ silnice, vycházející z České Lípy ve směrech na Mladou Boleslav, na Mělník a Prahu a na Nový Bor a Rumburk. Teprve ve 2. polovině 20. století se hlavní komunikace přesunuly do nových stop a historické trasy pozbyly svého významu. 19. století bylo ve znamení bouřlivého rozvoje železnic a v této době vznikl zdejší rozsáhlý železniční uzel. V souvislosti s rozvojem místních závodů a s těžbou uranu v širším okolí v 70. a zejména 80. letech bylo nutno řešit kritickou dopravní situaci. Postupně vznikly dva průtahy, nahrazující historické cesty ve směrech sever - jih a západ východ. Jednalo se o dopravní stavby zcela nezbytné, z urbanistického hlediska však problematické, neboť vytvořily bariéry a narušily přirozené vztahy historického jádra k území za řekou a zástavbě na východní straně. Pro vývoj komunikační sítě má význam přeložka liberecké trati v úseku Česká Lípa - Vlčí Důl, otevřená v roce 1989. V současné době je stav železničního uzlu z pohledu železniční dopravy standardně zanedbaný, nikoliv však kritický. Z hlediska urbanistického a komunikačního představuje bývalé městské nádraží vč. napojujících kolejí výraznou bariéru a překážku dalšího rozvoje města, na druhou stranu však i významný rozvojový potenciál. Popsaná silniční kostra byla dokončena v 80. letech 20. století, po roce 2000 byl ještě zkompletován a upraven severní a východní segment městského okruhu. V roce 2008 je zahájena výstavba MÚK Sosnová a tím i celý západní obchvat města.

C.5.3.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Současný stav Do železničního uzlu Česká Lípa je v současnosti zaústěno 5 železničních tratí: 080 celostátní Bakov nad Jizerou – Česká Lípa 080 celostátní Česká Lípa – Jedlová 081 celostátní Česká Lípa – Benešov nad Ploučnicí – Děčín 086 celostátní Česká Lípa – Liberec 087 regionální Lovosice – Česká Lípa. Všechny tyto trati jsou jednokolejné, neelektrifikované a zabezpečují příměstskou (regionální) dopravu. Dálková rychlíková doprava je provozována na tratích směr Bakov n. J., Děčín a Liberec. Přehled počtu vlaků na tratích udává následující tabulka: č. trati

směr

osob. + spěš. vlaků za den

rychlíků za den

poznámka

080

Bakov n. J.

15 párů, část končí v Doksech

6 párů do Nymburka

spojení též směr Praha (přestup)

080

Jedlová

12 – 13 párů, část končí v Novém 4 páry do Rumburka Boru

081

Děčín

11 párů

6 párů do Ústí nad Labem

086

Liberec

11 párů

6 párů

087

Lovosice

9 párů

Strana 30


Odůvodnění


Jedná se tedy o poměrně živý uzel, ve kterém se odehrává nejenom frekvence ve vztahu k městu, ale i přestupy mezi dálkovou a regionální dopravou. Obslužnost města podporují i další 2 zastávky Česká Lípa – Střelnice na trati do Jedlové a Česká Lípa – Holý vrch na trati do Děčína. Rozsah osobní dopravy je v současné době stabilizovaný, počet odbavených cestujících ve všední den lze orientačně charakterizovat číslem 2 500 (vč. zastávek na území města), k tomu nutno připočítat ještě přestupy mezi jednotlivými tratěmi. Rozsah nákladní dopravy doznal oproti 80. letům 20. století pokles o 60 – 80%, ale v současné době je už situace stabilizovaná (dochází i k částečnému navýšení přeprav). V oblasti stanice Č. Lípa probíhají řadicí práce místního charakteru, orientačně se řadí 120 vozů za den. Nákladní doprava se provozuje průběžnými (Pn) a manipulačními (Mn) vlaky v následujících relacích: směr počet Pn + Mn vlaků za den Děčín 1 pár Rumburk 2 páry Bakov 2 páry Liberec 1 pár Nákladní dopravě slouží provozní vlečky, do stanice Č. Lípa jsou zaústěny např. vlečky společností Vendys, Kovošrot, Žoska, Bombardier Transportation. Do nákladiště Česká Lípa – Střelnice je zapojena vlečka BS Reclain (Benzina) (v současné době se neprovozuje). Vlastní železniční stanice zabírá poměrně velké území v jižní části města. Trati z Děčína a Jedlové jsou zaústěny od severu, trati od Liberce, Bakova a Lovosic od jihu. Lovosická trať je zaústěna přesmykem přes trať od Bakova, což je pozůstatek původního řešení tzv. Severočeské transverzální dráhy z Teplic do Liberce. Pokračování této trati směr Liberec přes bývalé nádraží Česká Lípa - město a Dobranov bylo změněno v roce 1989, kdy byla uvedena do provozu přeložka trati Česká Lípa – Zákupy. Nádražní budova a část kolejiště bývalé stanice Česká Lípa – město existuje do dnešních dnů, zbylá část bývalého kolejiště je opuštěná. V současné době se shromažďují podklady pro zahájení správního řízení o zrušení této části celostátní dráhy. Východně od přejezdu ul. Pivovarská je již dráha zrušena a do Vlčího Dolu její těleso využito pro cyklostezku. Stanice Česká Lípa je vybavena elektromechanickým staničním zabezpečovacím zařízením II. kategorie. Nádražní budova je situována poměrně daleko od centra města, zhruba na úrovni středu kolejiště stanice. Přes dílčí zlepšení ve vlastní budově, provedená v posledních letech, není vybavení pro cestující jak ze strany města, tak železnice ideální. U kolejí pro jízdy vlaků osobní přepravy jsou vybudovaná nástupiště s asfaltovým povrchem, případně s pevnou hranou (tato nástupiště jsou relativně úzká a nemají hranu ve výšce 550 mm, čímž je ztížen pohyb hendikepovaných osob). Některé vlaky jsou odbavovány z tzv. lovosického nástupiště (pozůstatek samostatné trati Teplice – Liberec). Informační systém nádraží je zastaralý. Přednádražní prostor není příliš důstojný a přístupová trasa k nedalekému autobusovému nádraží je rovněž zcela nevyhovující. Osobní dopravě slouží provozní středisko DKV Praha – PJ Děčín, ve kterém jsou umístěny motorové vozy a několik lokomotiv, nákladní dopravě nyní slouží středisko společnosti ČD Cargo a.s. K zajištění údržby tratí slouží traťmistrovský okrsek SDC Liberec.

Návrh na úpravy uzlu a možné investiční záměry Co se týká železniční dopravy v České Lípě nebo zdejšího železničního uzlu, v současné době nejsou žádné dokumentace, které by byly relevantním koncepčním podkladem pro návrhy úprav tohoto systému v územním plánu. Dokumentace zpracované v 1. polovině 90. let jsou z pohledu dnešních přepravních objemů dosahovaných na Českolipsku a také možností vlastníka dopravní cesty překonané. Větší investiční aktivity, které by měly dopad do území, se v dohledné budoucnosti nepředpokládají. Eventuální úpravy železničních tratí i vlastní stanice Česká Lípa vycházejí pro návrhové období z koncepce intervalového provozu osobních vlaků maximálně podle následující tabulky:


Strana 31


trať směr

interval rychlíků (min.)

Odůvodnění

interval osobních vlaků (min.) ve špičce

v sedle

Bakov n.J.

120

30

60

Jedlová

120

60 (30)

120 (60)

Děčín

120

60

120

Liberec

120

60

120

Lovosice

-

120

120

Pozn.: vložené vlaky ve špičkách budou končit v bližších nácestných stanicích (Doksy, Nový Bor) Trať Česká Lípa – Jedlová je na území města vedena v úrovni terénu s četnými úrovňovými přejezdy, které působí negativně na bezpečnost a plynulost silničního provozu. V navrhovaném řešení městského komunikačního okruhu (MKO) a železniční trati je navrženo: zahloubení části trati Česká Lípa – Jedlová; přeložka by začala za mostem přes Ploučnici, trať směrově upravena v úseku od začátku úpravy k ul. Děčínské (vytvoření prostoru pro komunikaci MKO), délka přeložky cca 2,2 km, zahrnuje tunel délky cca 600 m v úseku Děčínská – Českokamenická, vytvoření prostoru pro trasu MKO na stropě tunelu (v severozápadní části) a podél přeložené trati (v jihozápadní části), odstranění všech úrovňových přejezdů v upraveném úseku. Toto řešení by optimálním způsobem vyřešilo rozhodující problémy silniční i železniční dopravy v uvedeném úseku. Toto řešení však vyžaduje velké stavební náklady (podrobnější dokumentace nebyla zpracována, orientační odhad nákladů na soubor silničních i železničních staveb v celém koridoru je 1,5 mld. Kč). U nákladní dopravy je možné vycházet z objemů stávajících + 10%. Těmto předpokladům budou i nadále vyhovovat jednokolejné trati ve stávajících stopách, bude však nutné provést (kromě běžné obnovy) jejich racionalizaci. Ta, kromě úspor obslužného personálu, umožní dálkové ovládání dopraven, zvýšení propustnosti tratí a zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu. Tyto úpravy se budou odehrávat vesměs na stávajících pozemcích SŽDC s.o. nebo ČD a.s. První stavba na trati Bakov n.J. – Česká Lípa proběhla v letech 2007 – 2008, nyní se chystá stavba Česká Lípa – Liberec. Razantnější modernizaci koridorového typu nelze v návrhovém období územního plánu na tratích zaústěných do České Lípy předpokládat. V dlouhodobém výhledu existují úvahy o modernizaci trati Liberec – Děčín (proražení tunelu z Bílého Kostela do Rynoltic a další rozsáhlé přeložky na obou ramenech) – pouze takováto akce by vyvolala větší přestavbu železničního uzlu Česká Lípa, avšak úpravy kolejiště by pravděpodobně nevybočily z dnešního rozsahu stanice (žádná relevantní dokumentace nebyla zpracována). Není ani v současné době důvod pro dříve uvažované odstranění přesmyku lovosické trati. Na základě zadání ČD a.s. byl zpracován projekt pro stavební povolení "Víceúčelové sociální zařízení železniční stanice Česká Lípa", což má být nový objekt (severně od dnešní nádražní budovy), jednopodlažní, nepodsklepený. Využití pro rychlé občerstvení, prodej tiskovin, sklad, sociální zařízení, denní místnosti posunovačů, technické místnosti, garáž. Termín realizace není stanoven. Dále se připravuje úprava nástupišť v kolejišti stanice Česká Lípa s cílem zvýšit bezpečnost a pohodlí cestujících (zřejmě typ „Turnov“) a rekonstrukce informačního zařízení. Termín realizace zatím není stanoven s ohledem na budoucí racionalizaci tratí Děčín – Česká Lípa – Liberec a vlastní stanice Česká Lípa hl.n. Zařízení správy dopravní cesty, jakož i depo kolejových vozidel, mohou ve stávajícím rozsahu sloužit i nadále. Pozemky po bývalé stanici Česká Lípa – město jsou jakožto nepotřebné pro železniční dopravu navrženy k jinému využití. Popsané úpravy se budou odehrávat na stávajících plochách, železniční doprava v návrhovém období ÚP nemá nároky na rozvojové plochy.

Strana 32


Odůvodnění


Neutěšený přednádražní prostor, nevyhovující vztah mezi železničním a autobusovým nádražím, odlehlá poloha železniční výpravní budovy a předimenzované, nevyužité plochy autobusového nádraží by mohly být řešeny výstavbou nové výpravní budovy společné pro obě nádraží (cca 100 m severně od dnešní žel. budovy), výstavbou úsporného autobusového terminálu před vlakovým nádražím pro regionální i městské autobusy a konverzí dnešního autobusového nádraží na zastavitelné plochy. Optimální uspořádání prostoru a regulační prvky by měly vzejít ze studie celkové přestavby nového „jižního centra“. V dlouhodobém výhledu (za návrhovým obdobím ÚP) může atraktivitu železnice dále zvýšit: výstavba nové trati Liberec – Praha, takže prostřednictvím trati Česká Lípa – Bakov n. J. by byla Praha dosažitelná za cca 1,5 hodiny – srovnatelné s autem, provedení modernizace trati Děčín – Liberec. V nákladní dopravě by větší využívání nákladní železniční dopravy prospělo obnovení některých zrušených vleček.

C.5.4.

AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA – KOMUNIKAČNÍ SÍŤ

C.5.4.1.

Návaznost na regionální silniční síť - stav

V současné době prochází Českou Lípou ve směru jih – sever dvoupruhová silnice I. třídy č. 9 z Prahy do Rumburka. Jižně od města (v Jestřebí) se na ni připojuje významná dálková trasa silnice I. třídy č. 38 z Kolína a Mladé Boleslavi. Od jihozápadu pak přichází trasa silnice I. třídy č.15, která tvoří spojení od Mostu a Litoměřic a připojuje se v Zahrádkách. Ač tyto tahy z hlediska dálkové dopravy jsou zastíněny významem dálnice D8 na straně západní a tahem R10 - R35 na straně východní, představují na severojižním průtahu městem zdaleka nejsilnější tranzitní směr. Ten je posílený existencí významného hraničního přechodu v Rumburku. V širším okolí města dále prochází silnice I. třídy č.13 z Děčína přes Českou Kamenici a Prácheň do Nového Boru, kde se spojuje se silnicí I/9. Za peážním úsekem, který končí ve Svoru, pokračuje silnice I/13 dále do Liberce. Stávající trasa silnice I/13 je v úseku Děčín - Prácheň - Nový Bor považována dlouhodobě za neperspektivní, neboť by bylo velmi obtížné zásadně zlepšit její nevyhovující parametry. Z ostatních regionálních silnic prochází městem ve směru západ - východ trasa silnice II. třídy č. 262 z Děčína do Zákup (odtud dále pokračuje silnice II/268 do Mimoně a Mnichova Hradiště). Zatímco silnice II. třídy do Mimoně byla v minulosti na více místech výrazně upravena, stávající spojení České Lípy s Děčínem silnicí II/262 je nutno považovat dlouhodobě za nevyhovující, neboť ve stísněném údolí Ploučnice nelze komunikaci přestavět do žádoucích parametrů. Od jihozápadu přes Dubici přichází do města silnice III. třídy č.2624 (představující zkratku pro dopravu od Litoměřic, oddělující se ze silnice I/15 u Stvolínek) a od severozápadu směřuje do města silnice III. třídy č.2627 z Českokamenicka. Méně zatíženou komunikací je z jihu přicházející silnice III. třídy č.2601 ze Sosnové. Obousměrné roční průměry denních intenzit automobilové dopravy na vstupech do města podle CSD 2005 a vlastních průzkumů:

silnice I/9 – směr Nový Bor ………………………………15 800 voz/den silnice I/9 – směr Praha …………………………………..13 600 voz/den silnice II/262 – směr Mimoň ……………………………. 8 300 voz/den silnice II/262 – směr Děčín …………………………….. 5 100 voz/den silnice III/2601 – směr Sosnová ………………………. 1 600 voz/den silnice II/2624 – směr Kravaře ………………………… 2 400 voz/den silnice II/2627 – směr Horní Libchava……………….. 2 900 voz/den Podíly tranzitní dopravy na profilech podle výsledků směrového průzkumu z roku 2001:

silnice I/9 na vstupu do města směr N. Bor 30%, směr Praha 43%, na úrovni centra 24%, silnice II/262 na vstupu do města směr Děčín 28%, směr Mimoň 20%, v centru 4%.


Strana 33


Odůvodnění

Z hlediska širších vztahů je nevýhodou absence kvalitních silnic ve všech hlavních dálkových směrech (snad s výjimkou Ml. Boleslavi). Spojení ve směrech na Prahu, Liberec a Děčín není na dostatečné úrovni. Viz. obrázek 1 – Regionální silniční síť – stav v Příloze. C.5.4.2.

Městská komunikační síť - stav

Páteř komunikačního systému České Lípy tvoří dva průtahy: Severojižní (silnice I/9) - převádí nejsilnější tranzitní směr. Má význam i pro dopravu zdrojovou a cílovou, především ve vztahu od severu, i pro dopravu vnitroměstskou, především pro spojení velkých sídlišť Lada, Sever a Špičák s centrem a jihozápadními částmi města. Jeho použitelnost pro vnitroměstskou dopravu v jižní polovině (za mostem přes Ploučnici) je silně omezena absencí křižovatek, s čímž koresponduje i nižší dopravní zatížení (severně od mostu 14 600 voz./prac. den, jižně 12 300 voz./prac. den v roce 2005). Stavebně se jedná v zásadě o dvoupruhovou sběrnou komunikaci (s přídatnými pruhy) s vyloučenou přímou obsluhou území. Jižní průmyslovou část města překonává 0,8 km dlouhou estakádou. Západovýchodní (silnice II/262) - převádí kromě tranzitu především dopravu vnější a vnitroměstskou (průtah představuje v podstatě jediné kvalitní propojení ve směru západ - východ ve městě). Na této trase se také nachází nejzatíženější profil ve městě vůbec - Děčínská ulice před OD Banco (přes 25 000 voz./prac. den). Stavebně jde o dvoupruhovou sběrnou komunikaci s řadicími pruhy a omezenou přímou obsluhou území. Kolem roku 2000 proběhla částečná přestavba průtahu, směřující ke zvýšení bezpečnosti, funkčnosti a lepšího zakomponování komunikace do městského prostředí (okružní křižovatka „U Ploučnice x Purkyňova x Pivovarská“ a okružní křižovatka „Děčínská x Paní Zdislavy x Arbesova x Pod Holým Vrchem“). Oba průtahy jsou vzájemně propojeny rozsáhlou mimoúrovňovou křižovatkou deltovitého tvaru. Další významné komunikace ve městě: ulice Okružní, Purkyňova (místní komunikace - MK): severní část budoucího městského okruhu, napojení na silnici I/9 průsečnou světelně řízenou křižovatkou. ulice Arbesova, Bezručova, Roháče z Dubé, Okružní aj. (MK) –ulice nahrazující v současnosti městský okruh v severozápadním sektoru města. Jelikož tato trasa není jakožto okruh příliš atraktivní, pro stejný účel se v současnosti využívá i trasa průtah I/9 - deltovitá křižovatka - průtah II/262, a tím dochází ke zbytečnému přitěžování centra města (zejména Děčínské ulice). Hrnčířská, ulice 5. května (MK) - původní trasa silnice ve směru na Prahu. V současné době velmi silně zatížená (na mostě přes Ploučnici 17 500 voz/prac. den) přesahuje zatížení souběžného průtahu I/9. Převádí téměř výhradně vnější a vnitroměstskou dopravu pro napojení jižních a jihovýchodních sektorů města. Komunikace je nevyhovující pro nákladní dopravu (omezená únosnost mostu přes Ploučnici, navíc prochází obytnou zástavbou). ulice Litoměřická, Dubická, Mánesova, Bulharská, Smetanovo nábřeží (MK, Litoměřická je silnice III. třídy) napojení průmyslové oblasti Dubice z centra. Intenzita dopravy v podjezdech pod železniční tratí dosahuje v součtu pro oba podjezdy cca 8 000 voz./den. Nevyhovující podjezdná výška v obou podjezdech (3,80 m v ulici Mánesově a 3,00 m v ulici Dubické), navíc přetížené křižovatky s Hrnčířskou ulicí. ulice U Obecního lesa (silnice III. tř.) - propojuje oblast Dubice se silnicí I/9 od Sosnové a představuje zatím jedinou vhodnou trasu do této převážně průmyslové oblasti pro nákladní dopravu. V trase této komunikace již byla zahájena stavba obchvatu silnice I/9 v úseku Sosnová – Dolní Libchava. ulice Svárovská, Mimoňská (MK): dvě souběžné komunikace tvořící okružní propojení v jižních částech města. S průtahem silnice I/9 nemají žádné přímé propojení. ulice Pivovarská, Purkyňova, Žitavská (MK) - komunikace městského okruhu na východní straně města. Slouží především k propojení sídliště Špičák a přilehlých oblastí se Svárovem. Intenzita dopravy na Purkyňově ulici je v současnosti cca 12 800 voz./den a na Pivovarské cca 9 000 voz./den. Viz. obrázek zatížení komunikační sítě – stav v roce 2005 v Příloze.

Strana 34


Odůvodnění


Hlavní závady komunikačího systému

V jižní části města je závadou disproporce ve využití Hrnčířské ul. a průtahu I/9. Hrnčířská ulice je v současnosti přetížená, zatímco paralelní průtah I/9, z hlediska dopadů na okolí v podstatě bezproblémový, není zcela využit. Hlavním důvodem je (kromě atraktivity samotné oblasti napojené na Hrnčířskou ulici) absence křižovatek v jižní části průtahu I/9, které by umožňovaly jeho využití i pro vnitroměstskou dopravu. Příliš velké zatížení západovýchodního průtahu II/262 ve střední části (přetížené křižovatky - zejména s ulicí Hrnčířskou, bariéra pro severojižní vztahy ve městě) je způsobeno tím, že průtah přenáší (zvláště v centru) i vztahy, které na něj nepatří a měly by se realizovat buď po městském okruhu, nebo po jiných komunikacích. S tím souvisí velmi nekvalitní vzájemné propojení městských čtvrtí v severozápadním sektoru města a úplně scházející tangenciální propojení do sektoru Dubice. Tato část města je tak s centrem propojena pouze dvěma nevyhovujícími podjezdy do přetížených křižovatek na Hrnčířské ulici. Důsledkem je velké množství dopravy tangenciálního charakteru zbytečně zatěžující komunikace v městském centru (Děčínská, Hrnčířská aj.). Veškerá tranzitní doprava směřuje přímo přes střed města přes mimoúrovňovou křižovatku sil. I/9 a II/262. Západní rampa této deltovité křižovatky leží v těsném sousedství Vodního hradu. Ve městě je řada bodových závad na komunikační síti. Jedná se především o rozlehlé, nebo nepřehledné či málo kapacitní křižovatky (např. křižovatka „Děčínská x Nawkova“, „Hrnčířská x Bulharská“ aj.) a velké množství úrovňových železničních přejezdů. Způsob vedení trati Česká Lípa – Nový Bor na území města je velkou překážkou pro výstavbu městského okruhu.

C.5.4.3.

Regionální silniční síť - návrh

V investičním programu ŘSD jsou v okolí České Lípy zahrnuty následující stavby: č. sil.

název a charakteristika stavby

návrhová kategorie

stav přípravy

I/9

MÚK Sosnová (1. etapa záp. obchvatu Č. Lípy)

S 11,5/80

zahájeno 2008

I/9

Dubice – Dolní Libchava (2. etapa záp. obchvatu Č. Lípy)

S 11,5/80

DSP

I/9

Dolní Libchava – Manušice – Nový Bor (3. etapa záp. obchvatu Č. S 11,5/80 Lípy)

DÚR – bude aktualizována

I/9

Dubá (obchvat)

S 9,5/70

DSP

I/9

Jestřebí – Zahrádky – Sosnová (modernizace)

S 24,5/100

studie

I/9

Nový Bor (II/268) – Svor (zkapacitnění)

S 24,5/80

-

I/9

Svor (obchvat)

S 11,5/70

studie

I/13

Děčín – Manušice (novostavba)

S 11,5/70

studie

I/15

Kravaře (obchvat)

S 9,5/70

DÚR

I/15

Úštěk – Kravaře (přeložka)

S 9,5/70

studie

I/15

Zahrádky (přeložka)

S 9,5/70

studie

Páteřní silniční síť v regionu tedy dozná podstatných změn. Nejzásadnější je nová trasa silnice I/9 mezi Českou Lípou a Novým Borem, která odvede z města nejsilnější tranzitní vztah. Z hlediska širších vztahů je významná nová silnice I/13 ve směru Děčín. Ostatní stavby představují zkvalitňování stávajících tras.


Strana 35


Odůvodnění

V Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje (a v návrhu kategorizace krajské silniční sítě, schválené Zastupitelstvem LK) jsou uvedeny následující akce na krajské silniční síti (silnice II. třídy) v České Lípě a jejím okolí: II/268 homogenizace trasy a změna kategorie Pihel – Sloup, II/268 západní obchvat Zákup, II/262 přeložka trasy Česká Lípa. S posledně jmenovaným záměrem, který představuje jižní část městského okruhu v České Lípě, souvisí i předpokládané vyřazení stávajícího Z-V průtahu městem ze silniční sítě a jeho převedení do sítě místních komunikací. Dále se předpokládá, po odklonění silnice I/9 v úseku Česká Lípa – Nový Bor do nové trasy, převedení stávající silnice do kategorie silnice II. třídy. Na síti silnic III. třídy na území České Lípy se předpokládá vyřazení silnic III/2623 (napojení Žizníkova) a III/00913 (napojení Sosnové) ze silniční sítě, naopak je v záměrech uvedeno propojení konce sil. III/2627 (od Horní Libchavy) na budoucí sil. II. třídy, dnešní průtah I/9 – v trase SZ části městského okruhu. Výše uvedené záměry jsou do návrhu územnho plánu převzaty. Viz. obrázek 3 – Regionální silniční síť – návrh v Příloze. C.5.4.4. Návrh městského komunikačního systému

Podklady pro návrh Územní plán schválený v roce 1998 stanovil následující hlavní zásady řešení komunikační sítě v České Lípě: Výstavba první části západního obchvatu silnice I/9 v úseku Sosnová – Dolní Libchava jako první etapa řešení celého obchvatu až do Nového Boru, na nějž by měla přejít většina tranzitní dopravy. Nová trasa silnice II/262 jako jižní tangenta centra s novým podjezdem pod nádražím. Výstavba městského okruhu. Nové napojení sídlišť Sever a Špičák na severojižní průtah Komunikační propojení Moskevská – Mimoňská, které by umožnilo přerušit dopravní vazbu Erbenova Sokolská a odstranit tak kolizi se silným proudem pěší dopravy od náměstí. Změna charakteru střední části dnešního průtahu západ - východ (tj. část ulice U Ploučnice) - zklidnění. V následujícím období bylo zpracováno několik navazujících studií a projektů: Česká Lípa - Analýza stávající a navrhované komunikační sítě města, Ing. Luděk Bartoš, říjen 2001 Propojení Moskevská - Mimoňská, studie, Pontex s.r.o., duben 2002, následně v červenci 2002 dokumentace pro územní řízení Česká Lípa – Silniční propojení Moskevská – Mimoňská, dopravně inženýrské posouzení, Ing. Luděk Bartoš, září 2002 Česká Lípa – prověřovací studie úprav průtahu silnice I/9, Ing. Luděk Bartoš, září 2002 V těchto dokumentacích byla hledána optimální podoba komunikačního systému České Lípy. Hlavní závěry analytické části zněly: Existuje nepoměr mezi zatížením Hrnčířské ulice (přetížená) a průtahu sever-jih (nevyužitý). Chybí okružní propojení ve směru sídliště Lada - Slovanka – nádraží. V severozápadní části města se doporučuje prověřit možnosti vedení trasy okruhu blíže městskému centru, v jihozápadní části okruhu by bylo naopak vhodné najít trasu vzdálenější od centra (oproti platnému územnímu plánu). Není možné počítat s výrazným zklidněním průtahu západ-východ (ulice Děčínská a U Ploučnice), neboť ten přenáší velké množství vnitroměstských vztahů. Pro alespoň částečné odlehčení této trasy je nutné nalézt atraktivnější trasu městského okruhu a zvýšit atraktivitu průtahu sever-jih i pro vnitroměstské vztahy.

Strana 36


Odůvodnění


K řešení vnitroměstských vztahů bylo doporučeno vybudování propojení Erbenova – U Ploučnice – Mimoňská a úprava deltovité křižovatky na S-J průtahu (vypuštění západní větve u vodního hradu a naopak zkapacitnění větve východní). Je vhodné doplnit několik křižovatek na S-J průtahu ke zvýšení jeho atraktivity (některé z nich již byly postaveny), vč. křižovatky průtahu s novým městským okruhem v jižní části města (v prostoru dnešní estakády). Jako poslední byla zpracována studie „Česká Lípa – prověřovací studie západní a jižní části městského komunikačního okruhu, EDIP, říjen 2004“. Studie prověřila několik variant vedení městského okruhu v jednotlivých částech města a porovnala podle několika kritérií, jako byly: negativní dopady na obyvatelstvo (zasažení hlukem a exhalacemi), rozsah demolic, záborů pozemků, dotčení jiných významných ploch nebo zeleně, územní limity (z hlediska životního prostředí, ochranných pásem či jiných chráněných zájmů), náklady, případně i jiné technické okolnosti podmiňující návrh, zakomponování do urbanistické struktury města. Při výběru optimální kombinace variant se kladl největší důraz na výhodnost z hlediska dopravních vztahů (hlavní účel celé stavby) a dále na hledisko vlivů na obyvatele (snaha vyvarovat se úseků s pravděpodobně neřešitelným problémem hluku). V severozápadním sektoru jako nejvýhodnější byla vytipována varianta podél železniční trati, v jihozápadním sektoru rovněž varianta podél trati a v jižním sektoru byla jako nejvýhodnější zvolena varianta přes nádraží Česká Lípa – město a se zrušením estakády I/9. Tato kombinace předpokládala značně nestandardní řešení úrovňového železničního přejezdu napříč okružní křižovatkou na Děčínské ulici. V případě zřízení nových křižovatek na průtahu sil. I/9 vycházela z hlediska dopravního zatížení smysluplná i kombinace varianty v severozápadním sektoru podél železniční trati a nevybudování žádné nové stopy v JZ sektoru. Zde by okruh suplovaly (kromě západního obchvatu sil. I/9) i tři paralelní dobře napojené komunikace Hrnčířská, propojení Moskevská – Mimoňská a přestavěný průtah. Křižovatka průtahu I/9 a II/262 byla řešena jako jednovětvová. Západní rampa dnešní deltovité křižovatky u vodního hradu byla navržena ke zrušení, na horní i dolní úrovni pak měly vzniknout stykové křižovatky napojující rampu na oba průtahy. Vhodným dimenzováním počtu řadicích pruhů je možné dosáhnout dostatečné kapacity celého uzlu. Závěrem se ve studii konstatuje, že trasa městského okruhu a souvisejících úseků v navržené podobě by vyřešila převážnou část problémů vnitroměstské automobilové dopravy v České Lípě. V této souvislosti se doporučuje nerealizovat přemostění do ul. Čs. armády z důvodu zvýšení hladiny hluku v dosud klidné ulici, naopak se doporučuje ponechat Hrnčířské ulici i dopravní funkci, neboť zde se již zástavba dopravě přizpůsobila.

Další drobnější projekty: Okružní křižovatka Roháče z Dubé x Českokamenická (DSP, Pontex s.r.o., 08/2003). Jde o rekonstrukci dnešních dvou stykových křižovatek (Roháče z Dubé, Českokamenická, Havlíčkova) na jednu křižovatku okružní. Studie městského okruhu (2004) předpokládá okružní křižovatku Roháče z Dubé x Českokamenická, ale umístěnou více k severu. Křižovatka podle projektu Pontex neumožňuje napojit páté rameno – městský okruh směr Bezručova. Aktivity jih (studie, Dopravní stavby Česká Lípa s.r.o., Ing. Pavel Žáček, 03/2005). Jde o rekonstrukci ulice 5. května a okružní křižovatky I/9 x Vrchlického x J.Seiferta. Propojení MK Šluknovská a U Rokle (DSP, stavby Česká Lípa s.r.o., Ing. Pavel Žáček, 12/2006). Jde o propojení okružní křižovatky Šluknovská u Hypernovy a MK U Rokle, která napojuje starou Ladu. Využívá již vybudovaného ramene OK – dnes vjezd do ČSPH. Nová komunikace umožní napojit starou Ladu bez nutnosti problematického výjezdu na sil. I/9.

Zásady návrhu Návrh městského komunikačního systému navazuje na rozvoj silniční sítě v regionu. Díky výstavbě obchvatu silnice I/9 do Nového Boru bude z města odkloněn nejsilnější – severojižní – tranzitní směr. Kapacitní průtah sever-jih, který má


Strana 37


Odůvodnění

ještě rezervy, bude přeřazen do nižší kategorie a může být potom více využit pro řešení vnitroměstské automobilové dopravy a tím přispět ke snížení zatížení jiných komunikací. Podmínkou pro to ale budou podstatné úpravy na průtahu, především změna typu komunikace (návrhové kategorie) v jižní části průtahu na městskou sběrnou a doplnění křižovatek. Hlavním dalším úkolem bude výstavba městského okruhu, jehož jednotlivé segmenty mají propojit části města v tangenciálním (obvodovém) směru. Navržena jsou i některá další komunikační propojení v centru i v okrajových částech města, která zkvalitní dopravní obsluhu v území a umožní napojit nové rozvojové plochy. Lepší využití S-J průtahu, vznik městského okruhu a dalších spojení umožní částečně zklidnit některé komunikace v centru města (Děčínská, U Ploučnice, Hrnčířská aj.). Následně bude možné přikročit k jejich přestavbě s cílem zvýšit bezpečnost a estetickou úroveň. To se týká i deltovité křižovatky v centru města – výhledově se navrhuje úplné zrušení západní rampy v blízkosti Vodního hradu. V návrhu není ve většině navrhovaných komunikačních uzlů specifikován tvar křižovatek. Ten musí být stanoven v dalších stupních projektové dokumentace, zejména na základě podrobnější podkladů a kapacitních posouzení. Tam kde jsou navrženy např. okružní křižovatky, je tomu tak v případě kde byl návrh prověřen a vpodstatě jiné řešení není možné.

Západní obchvat Návrh v ÚP vychází z již zpracovaných dokumentací ŘSD. MÚK Sosnová je již ve výstavbě, navazující úsek Sosnová – MÚK Dolní Libchava se připravuje k realizaci. Obchvat je veden od jihu ve stopě stávající ulice U Obecního lesa, nadjezdem přechází Dubickou ul. a dále v nové stopě k MÚK Dolní Libchava. Pokračování směr Nový Bor pak prochází částečně mimo území Č.Lípy v k.ú. Horní Libchava a k.ú. Manušice. Součástí stavby západního obchvatu jsou i obslužné, souběžné komunikace v ul. U Obecního lesa, které slouží pro napojení jednotlivých sjezdů.

Úpravy na severojižním průtahu Největší navržená úprava se týká jižní části průtahu mezi mimoúrovňovou křižovatkou „U vodního hradu“ a zhruba areálem Hasičského záchranného sboru. V tomto úseku nyní stojí estakáda dlouhá 800 m, která kromě řeky překlenula i nádraží Česká Lípa – město a několik místních komunikací (bez vzájemného křížení). Tato estakáda ztrácí po zrušení jmenovaného nádraží svůj hlavní smysl, naopak působí jako významná bariéra pro koncepční rozvoj nového jižního centra města. Aby mohlo dojít k lepšímu využití jižní části průtahu, je třeba zde zřídit nové křižovatky. Tento požadavek, spolu s urbanistickými důvody, vede k návrhu snesení estakády, její náhradě kratším mostem přes ulici U Ploučnice a řeku Ploučnici a vybudování nové komunikace na terénu ve stopě původní estakády. Nově vzniknou křižovatky s příčnými ulicemi Poříční (napojení Kauflandu), přeložená Mimoňská a Svárovská. V dřívějších studiích uvažovanou přestavbu křižovatky s ulicemi Vrchlického a Jar. Seiferta na okružní se navrhuje modifikovat: napojena bude pouze ul. Vrchlického (stykovou křižovatkou) a napojení ul. Jaroslava Seiferta bude z důvodu jejího zklidnění zrušeno (nahrazeno křižovatkou Svárovská). Jako první od jihu je nově navržena okružní křižovatka na úrovni ul. Buckova, která vytvoří předěl mezi silniční a městskou kategorií a bude sloužit především k napojení poměrně velkých, jinak nezastavitelných volných ploch podél průtahu. MÚK u vodního hradu bude upravena z deltovité na jednovětvovou: východní rampa bude zkapacitněna, západní naopak zrušena. Na obou průtazích (v horní a dolní úrovni) vzniknou stykové křižovatky. Reálnost tohoto návrhu po stránce dopravně-inženýrské a částečně i stavební byla prověřena ve studii městského okruhu (2004). Snesení estakády bylo na základě projednání návrhu přeřazeno do územní rezervy. Této skutečnosti je třeba přizpůsobit postup přestavby (etapizaci) celého území „jižního centra“ a dalších navazujících záměrů.

Strana 38


Odůvodnění


V severní části průtahu se navrhuje nová křižovatka „Lada“, která umožní napojit rozvojové plochy západně a východně od průtahu. Tato křižovatka, s ohledem na polohu na vstupu silnice do zastavěné části města, je navržena jako okružní.

Městský okruh Ve východní a severovýchodní části je městský okruh hotový a stabilizovaný. Vedení v SZ, JZ a J části města bylo ve variantách prověřeno ve studii městského okruhu (2004). V severozápadním sektoru města je jako nejvýhodnější navržena varianta podél železniční trati. Nová trasa městského okruhu (MO) začíná v úrovňové křižovatce MO, průtahu sever-jih a ulice Purkyňovy. Pokračuje zahloubeným úsekem severně od Městského parku a s využitím trasy ul. Roháče z Dubé do nové okružní křižovatky s ul. Českokamenickou. Odtud se pak novým úsekem přimyká k železniční trati Č.Lípa – Jedlová a ve stopě stávající Bezručovy ulice pokračuje do upravené stykové křižovatky s ul. Děčínská. V jihozápadním segmentu vyžaduje dopravně „čisté“ řešení provedení nákladné přeložky železniční trati Česká Lípa – Jedlová včetně částečného zahloubení. Přeložka začíná u mostu přes Ploučnici a má délku cca 2,2 km, zahrnuje tunel délky cca 600 m v úseku Děčínská – Českokamenická. Trasa železnice je směrově upravena mezi mostem přes Ploučnici a Děčínskou ulicí, čímž se vytváří prostor pro trasu MO. V úseku Děčínská – Českokamenická je trasa MO vedena na stropě tunelu s pozitivním vlivem na řešení negativních vlivů od dopravy. Zásah do VKP „Park u budovy soudu“ odpadá. V celém úseku přeložené trati se odstraňují úrovňové železniční přejezdy. Toto řešení vyžaduje velké stavební náklady (podrobnější dokumentace nebyla zpracována, orientační odhad nákladů na soubor silničních i železničních staveb v celém koridoru je 1,5 mld. Kč). Tato slutečnost vedla k zařazení popsané investice do územních rezerv. Viz. Obr. 5 – Zatížení komunikační sítě – varianta městského okruhu kompletního v Příloze. V jižním sektoru je navrženo napojení Dubické ulice do přednádražního prostoru novým podjezdem pod severním zhlavím hlavního nádraží. Dále k západu se využívá stopy zrušené trati v ose žst. Česká Lípa - město až k ul. Partyzánská (s úrovňovým křížením průtahu sever-jih). Celá tato trasa jakožto tzv. „jižní tangenta“ má být novou trasou silnice II/262. Na východ od ul. Partyzánské (propojení ze Svárova směrem na Zákupy) již pokračování této silnice není navrženo, neboť dopravní posouzení zde neukázalo významné dopravní zátěže (je navrženo pouze kratší pokračování v kategorii místní komunikace pro napojení území).

Kolize s významným krajinným prvkem Navržená trasa komunikace v severozápadním sektoru je v kontaktu s VKP „Městský park“. Rozsah záboru nelze bez zpracování dokumentace přesněji specifikovat, zábor by se však měl pohybovat v řádu maximálně několika (málo) desítek metrů. Trasu komunikace bude možné také zaměřeným dřevinám VKP přizpůsobit. Na ochranu Městského parku před negativními vlivy městského okruhu je navržen hloubený přesypaný tunel. Viz. Obr. 4 – Zatížení komunikační sítě – základní varianta městského okruhu v Příloze.

Ostatní významné navrhované komunikace a úpravy Stávající komunikační síť, upravený severojižní průtah a nové úseky městského okruhu budou doplněny dalšími navrženými komunikacemi, které vytvoří nová dopravní spojení v území a umožní napojit nové rozvojové plochy. Propojení Erbenova – U Ploučnice – Mimoňská: nová spojka v centru, která umožní zklidnit Sokolskou a Hrnčířskou ulici, posílí severojižní spojení a napojí rozvojové plochy v „jižním centru“. Stopa této komunikace je odlišně od již zpracované DÚR navržena cca 100 m východněji. Propojení Děčínská – Železničářská západně od areálu ČSAD: zcela nová komunikace, jejímž hlavním účelem je napojit velké rozvojové plochy na východním okraji Dolní Libchavy a být součástí komunikačního propojení po SZ obvodu města. Propojení Železničářská – Okružní, tzv. „severozápadní tangenta“: zcela nová komunikace, která vytváří komunikační propojení na SZ obvodu města a tím odvádí zbytnou dopravu z komunikací blíže centru. © Kovoprojekta Brno a. s.

Strana 39


Odůvodnění

Napojení Okružní ul. na průtah I/9: nové propojení sídliště Sever na průtah, do již vybudované světelně řízené křižovatky. Propojení Šluknovská – U Rokle: nové napojení staré Lady na Šluknovskou ul., které umožní zrušit nevyhovující výjezd z ul. U Rokle na SJ průtah. Rozšíření příjezdové komunikace k letišti: s ohledem na potvrzení polohy letiště Lada v ÚP a na jeho význam je třeba zlepšit příjezdovou komunikaci, především z hlediska šířkových parametrů. Komunikace Interspar – Špičák: zcela nová komunikace, která umožní napojit rozvojové území severně od stávajícího sídliště Špičák. Komunikace prodloužená Sluneční: zcela nová komunikace, která bude sloužit pro napojení rozvojových ploch. Komunikace Špičák – Stará Lípa: zcela nová komunikace, která umožní napojit rozvojové území Stará Lípa. Propojovací komunikace z Dlouhé ul.: doplňuje skelet v rozvojovém území Stará Lípa. Komunikace v prodloužení přeložené ul. Mimoňské, východně od ul. Partyzánská: v ose býv. železniční trati, slouží pro zlepšení napojení průmyslového území Svárov, k odvedení dopravy z ul. Chelčického a jejího nevyhovujícího napojení na ul. Pivovarskou. Přestavba křižovatky Děčínská x Ant. Sovy x Nawkova na okružní z důvodu nevyhovujících rozhledových poměrů – nutno prověřit reálnost Doplněna je příjezdová komunikace k těžebnímu prostoru Provodínské písky (není součástí sítě místních komunikací, ani VPS, nutno umožnit její výstavbu).

Zklidnění stávajících komunikací Vybudování nových komunikací, zejména západního obchvatu, městského okruhu, úprava SJ průtahu a propojení Moskevská – Mimoňská, umožní dopravně zklidnit některé komunikace a tím zlepšit i podmínky pro pěší a cyklistickou dopravu a snížit hlukové zatížení. Sokolská: v úseku od ul. Boženy Němcové po nové propojení Moskevská – Mimoňská bude ulice změněna na pěší zónu. Hrnčířská: odvedením části dopravy na nové SJ komunikace bude možno upravit Hrnčířskou ulici, především zúžit na 2 jízdní pruhy a tím zlepšit podmínky pro chodce a cyklisty. Bulharská: díky odvedení dopravy na MO bude možné upravit (zklidnit) Bulharskou ul., včetně nevyhovující křižovatky s ul. Hrnčířská. U Ploučnice (Z-V průtah) vč. MÚK „u Vodního hradu“: bude možné přikročit k úpravě úrovňových křižovatek – optimalizace šířek jízdních pruhů, rozdělení přechodů pro chodce, nebo naopak zvýšení počtu řadicích pruhů k dosažení vyšší kapacity křižovatek. MÚK „u Vodního hradu“ bude upravena do podoby jednovětvové křižovatky (popis viz kapitola o SJ průtahu).

Vedení krajských silnic Návrh nového vedení krajských silnic vychází z usnesení Zastupitelstva Libereckého kraje (46/04/ZK ze dne 16.3.2004) - Normová kategorizace krajských silnic II. a III. třídy, a dále ze zásad územního rozvoje LK. Silnice II/262 – od západu přichází do MÚK Dolní Libchava, dále je vedena v peáži s novou sil. I/9 do křiž. s ul. Dubická, odtud jako jižní tangenta až k ul. Partyzánská a dále ul. Pivovarskou do křiž. se stávající silnicí II/262 U Ploučnice. Úsek stávající sil. II/262 MÚK Dolní Libchava – ul. Pivovarská se navrhuje vyřadit ze silniční sítě. Nová silnice II. třídy – část stávajícího průtahu sil. I/9: od Nového Boru po nově vzniklou úrovňovou křižovatku s „jižní tangentou“ (novou sil. II/262). Silnice III/2621 Dobranov – Heřmaničky se vyřadí ze silniční sítě a zařadí do kategorie místních komunikací. Silnice III/2622 Dobranov – Písečná se ponechá. Silnice III/2623 (napojení Žizníkova) a III/00913 (napojení Okřešic) se vyřadí ze silniční sítě a zařadí do kategorie místních komunikací. Strana 40


Odůvodnění


Silnice III/2624 ze Stvolínek se ponechá do křiž. se západním obchvatem a sil. II/262, zbylá část k Sosnové bude nahrazena novou silnicí I/9. Silnice III/2627 od Horní Libchavy se navrhuje prodloužit v úseku Českokamenická (kde dnes končí) po nové severní části městského okruhu až ke křiž. se SJ průtahem (nově sil. II. třídy). Silnice III/2628 a III/2629 Manušice – Skalice/Častolovice se ponechají. Silnice III/2601 ve směru ze Sosnové bude ukončena v úrovňové stykové křižovatce se silnicí I/9.

C.5.5.

AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA - PARKOVÁNÍ

Problematiku dopravy v klidu lze rozdělit na tyto oblasti: parkování rezidentů v sídlištích a vysokopodlažní blokové zástavbě s výrazným deficitem parkovacích stání, parkování návštěvníků a rezidentů v centrální oblasti, parkování u významných bodových aktivit (stadiony, nádraží) s výjimkou obchodních zařízení, parkování u průmyslových závodů a jiných zdrojů pracovních příležitostí, parkování u obchodních zařízení. Ke zjištění stavu parkování byla zpracována studie „Doprava v klidu na území města – územně analytický podklad pro zpracování Územního plánu“ (07/2007).

C.5.5.1.

Parkování – dnešní stav

Parkování v sídlištích a blokové zástavbě V České Lípě jsou vytipovány následující oblasti soustředěné bytové zástavby, kde je problém s nedostatkem parkovacích stání pro rezidenty: sídliště Sever a Lada sídliště Špičák část území Slovanka a Holý Vrch s vysokopodlažní zástavbou území jižně od Ploučnice mezi Hrnčířskou ulicí a tělesem nádraží. Souhrnné výsledky průzkumu parkování jsou v následující tabulce: Název

počet obyvatel

počet bytů

kapacita legálních stání na ulici

v garážích

obsazenost požadavek (celkem) ČSN

bilance

Sídliště Lada

4 368

1 666

644

0

914

1 833

-1 189

Sídliště Sever

3 915

1 450

736

0

844

1 595

-859

Horní Špičák

1 819

608

510

0

499

669

-159

Střední Špičák

5 949

2 103

1 068

0

1 348

2 313

-1 245

Dolní Špičák

4 669

1 588

797

0

866

1 747

-950

Slovanka

2 774

1 267

664

674

781

1 394

-56

Smetanovo nábř.

1 686

707

561

0

255

813

-252

Pod Holým vrchem

2 486

1 084

397

304

583

1 247

-546


Strana 41


Odůvodnění

Parkování návštěvníků a rezidentů v centrální oblasti Ve vlastním historickém jádru je část ulic pro automobilovou dopravu uzavřena, resp. nelze použít pro parkování, v části ulic a ploch je zavedeno placené parkování, např. v ulicích: nám. TGM, Jeřábkovo nám., ul. Mariánská, U Synagogy, Erbenova, Moskevská atd. – celkem asi 360 stání. V okolí historického jádra se nachází několik větších parkovišť, zejména: u KD Crystal (ul. Boženy Němcové) – 100 stání, bezplatné, v ul. U synagogy – 100 stání, placené, v Erbenově ul. za OD Máj (Andy) – 110 stání, placené, v ul. Sokolské u OD Banco (Delvita) – 90 stání, placené, v ul. Roháče z Dubé – 30 stání, bezplatné, v Bezručově ul. u Finančního úřadu – 50 stání, bezplatné.

Parkování u významných bodových aktivit Pomineme-li obchodní zařízení, jsou významnými zdroji a cíli dopravy zejména tyto další objekty: zimní stadion, plavecký bazén a sportovní hala mezi Barvířskou ulicí a Kauflandem – využívá parkoviště v Barvířské ulici (50 stání) a též nelze vyloučit použití parkoviště OZ Kaufland, tenisová hala a sportoviště u Děčínské ulice – nemá vlastní parkoviště, nutno použít veřejné parkoviště u kulturního domu Crystal, nemocnice – veřejné parkoviště v Moskevské ulici (185 stání), případně parkoviště U Kartounky (35 stání), koupaliště v Dubici – nové parkoviště se stromy, cca 200 stání.

Parkování u průmyslových závodů a jiných pracovních příležitostí Většina továren má zajištěno parkování pro své pracovníky na přilehlých vlastních parkovištích, vjezd bývá regulovaný pouze pro zaměstnance a návštěvy. Počet stání bývá dostečný, ale jsou i výjimky: Johnsons kontrol – kapacita parkoviště vyčerpána, Packard Elektric ČR – poptávka drtivě převyšuje nabídku, takže vozidla stojí v dlouhých řadách na veřejné komunikaci U Obecního lesa. Z hlediska územního plánu je parkování pro zaměstnance a návštěvy jednotlivých aktivit nedílnou součástí jejich pozemků.

Parkování u obchodních zařízení Velká obchodní zařízení v centru mají parkovací plochy na pozemcích města. Tato parkoviště jsou placená a mohou sloužit i pro návštěvníky jiných aktivit. Novější obchodní centra i menší supermarkety mají vesměs dostatečně dimezovaná parkoviště na vlastním pozemku a neovlivňují tedy negativně své okolí. Naopak někdy mohou tato parkoviště zmírňovat deficit přilehlé bytové zástavby. Z hlediska územního plánu proto není nutné se parkováním u obchodních zařízení samostatně zabývat.

C.5.5.2.

Parkování – návrh

Vzhledem k vývoji stupně automobilizace ve vyspělých zemích západní Evropy je i v ČR možné očekávat další nárůst počtu vozidel vůči počtu obyvatel. Předpokládáme, že stupeň automobilizace bude v roce 2020 cca 1:2,2 (tj. cca 455 vozidel/ 1 000 obyvatel).

Strana 42


Odůvodnění


Podle dostupných informací o předpokládaném demografickém vývoji v ČR do roku 2020 lze reálně očekávat pokles počtu obyvatel (podle velikosti sídel) o cca 5 – 10%. Vzhledem k charakteru lokalit s deficitem parkování (sídliště) předpokládáme tento pokles právě o cca 10%. Zjištěná chybějící odstavná a parkovací stání je potřeba doplnit. Možnosti navýšení počtu stání jsou: regenerovat (stavebně upravit) stávající ulice a v rámci rekonstrukce doplnit o další legální parkovací a odstavná stání. Podle zkušeností z jiných měst tak lze získat cca 20 – 50% nových stání oproti současnému stavu, nalézt vhodné lokality pro nová otevřená úrovňová parkoviště a nalézt vhodné lokality pro halové garáže (nadzemní parkovací domy). Možnost výstavby parkovacích domů je graficky znázorněna v grafické části ÚP (symbolem fialovými „terči“). Lokality pro navrhovaná parkoviště nebo pro parkovací domy musí být v malé docházkové vzdálenosti vůči obytným domům a musí být dobře napojitelné na komunikační síť.

Deficit parkovacích a odstavných stání V následující tabulce je vyčíslena bilance deficitu odstavných a parkovacích stání ve výhledovém období dle ČSN 736110 za výše uvedených předpokladů.

Název

Odhad počtu obyvatel (výhled)

Požadavek ČSN (výhled)

Kapacita legálních stání na ulici

Nová stání (získáno „regenerací v garážích “)

Celkový počet legálních stání (výhled)

Počet stání na park. plochách a v park. domech

Sídliště Lada

3 930

1 786

644

0

280

924

862

Sídliště Sever

3 520

1 600

736

0

307

1 043

557

Sídliště Střelnice

1 340

609

491

285

68

844

-

Horní Špičák

1 640

745

510

0

136

646

99

Střední Špičák

5 350

2 432

1 068

0

391

1 459

973

Dolní Špičák

4 200

1 909

797

0

207

1 004

905

Slovanka

2 500

1 136

994

674

84

1 752

-

Smetanovo nábř.

1 520

691

561

0

153

714

-

Pod Holým vrchem

2 240

1 018

397

304

142

843

175

26 240

11 927

6 198

1 263

1 768

9 229

3 572

Celkem

Sídliště Lada Ke stávajícím cca 650 legálním parkovacím stáním může přibýt v rámci regenerace ulic dalších cca 280 stání. To představuje „zlegalizovat“ cca 75% v současné době nelegálně využívaných stání. Lze předpokládat spíše regeneraci komunikací po obvodu sídliště (Šluknovská, Jáchymovská, Okružní) než vnitrosídlištních. I přes tato opatření je vypočítána potřeba ještě dalších cca 860 stání. Navržené plochy pro kapacitní parkovací objekty: u křižovatky Šluknovské x K Rozvodně (250 stání), západně od křižovatky Jáchymovská x Pražská. Sídliště Sever Ke stávajícím cca 740 legálním stáním může přibýt v rámci regenerace ulic dalších cca 310 parkovacích a odstavných stání. Přesto je vypočítána potřeba ještě dalších cca 560 parkovacích stání. Navržené plochy pro kapacitní objekty: © Kovoprojekta Brno a. s.

Strana 43


Odůvodnění

v západní části sídliště u Okružní ulice (200 stání), asfaltová plocha u silnice I/9 nad křižovatkou Okružní x Havířská (společně též pro sídl. Lada – 300 stání), plocha při Mariánské ulici na záp. okraji sídliště Sever (60 stání).

Sídliště Špičák Ke stávajícím cca 2 380 stáním může přibýt v rámci regenerace ulic dalších cca 740 parkovacích a odstavných stání. To představuje „zlegalizovat“ všechna stání v současné době nelegálně využívaná. S ohledem na přehuštěnost sídliště je možné předpokládat umístění těchto stání spíš na ulicích po obvodě sídliště (Žitavská, Východní, Bardějovská) než na vnitrosídlištních komunikacích. Vypočítaná potřeba však představuje dalších cca 2 000 stání. Navržené plochy pro kapacitní objekty: mezi Sluneční ul. a průtahem sil. I/9 (100 stání), v Žitavské ulici východně od gymnázia (150 stání), v Hradecké ulici (220 stání), mezi Východní ul. a novým komunikačním propojením (600 stání), na severním konci ulice Pod Špičákem (350 stání), několik lokalit podél Bardějovské ulice (600 stání). Pod Holým Vrchem Ke stávajícím cca 400 legálním parkovacím stáním na ulicích a cca 300 v garážích může přibýt v rámci regenerace ulic dalších cca 140 parkovacích a odstavných stání. Dle výpočtu je však potřeba zajistit dalších cca 180 míst. Navržené plochy pro kapacitní objekty: východní cíp hřiště základní školy Holý vrch u stávajících garáží (120 stání), dvě možné plochy v ulici Větrná (kapacita cca 60 stání). Sídliště Slovanka Zlepšení nabídky parkovacích možností se navrhuje vyřešit pomocí výstavby objektů na těchto plochách: v místě stávajícího parkoviště v jihozápadním kvadrantu křižovatky Antonína Sovy x Železničářská, podél ulice Antonína Sovy severně od ulice Na Nivách, 2 plochy u křižovatky ulic Železničářská a Heroutova, plocha u křižovatky Kovářova x Českokamenická. Předpokládaný deficit parkovacích a odstavných stání v oblasti centra a Hrnčířské ulice, zimního stadionu a plaveckého bazénu Deficit je navrženo vyřešit v rámci přestavby území tzv. „jižního centra“. Obdobně se navrhuje vyřešit i parkování pro zimní stadion a plavecký bazén. Zde by bylo možné využít parkovací plochu mezi bazénem a OZ Kaufland podél stávající I/9 pro výstavbu parkovacího domu. Nedostatečná velikost parkoviště u průmyslových podniků (např. Johnson Control, Packard Elektric) Chybějící kapacita parkovacích stání musí být řešena na vlastním pozemku těchto průmyslových podniků. Pokud je forma parkovacích ploch nedostatečná, je potřeba řešit parkování pomocí privátních parkovacích domů.

Strana 44


Odůvodnění

C.5.6.


AUTOBUSOVÁ DOPRAVA VEŘEJNÁ

C.5.6.1. Regionální a dálková autobusová doprava

Dnešní stav Česká Lípa je přirozenou počáteční a koncovou stanicí mnohla linek, obsluhujících okolní obce. Regionální autobusovou dopravu nyní zajišťují dopravní společnosti na základě objednávky Krajského úřadu Libereckého kraje. Dominantním provozovatelem je ČSAD Česká Lípa a.s. Rozlehlé autobusové nádraží (AN) ve vlastnictví BUS.COM a.s. (majetkově spřízněné s ČSAD Česká Lípa a.s.) je situované mezi ulicí 5. května a železničním nádražím. V pracovní den odjíždí z AN celkem přes 160 spojů, v sobotu a v neděli necelých 40 spojů (více v neděli). Denně dopraví autobusy do České Lípy zhruba 3 500 cestujících. V regionální dopravě jsou nejvýznamější destinace: Nový Bor (přes 40 spojů v prac. den a 13 o víkendu) Mimoň – Stráž pod Ralskem (20 spojů v prac. den) Česká Kamenice, Bělá pod Bezdězem, Benešov n. Ploučnicí, Dubá (každá 10 – 15 spojů v prac. den). V dálkové dopravě převládá směr Praha a Rumburk, přičemž u většiny těchto spojů Česká Lípa není koncovou stanicí. Do Prahy jezdí cca 15 spojů denně, do Rumburka polovic. Spojení s dalšími velkými městy je spíše symbolické (Liberec, Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Mladá Boleslav, Hradec Králové). V těchto směrech se zřejmě více využívá rychlíková doprava. Na autobusovém nádraží je dlouhá výstupní hrana a celkem 11 nástupišť. Průměrně z jednoho nástupiště tedy odjíždí 15 spojů za den. Součástí autobusového nádraží jsou i rozsáhlé odstavné plochy, které většinu dne zejí prázdnotou. Obslužnost města (vč. připojených obcí) regionální autobusovou dopravou podporuje také větší počet nácestných zastávek. Nejvýznamnější jsou „Sídliště Sever“ na průtahu I/9 (zde zastavují i spoje dálkové linky Praha – Rumburk), „U soudu“ na Děčínské ul. a „U nemocnice“ v ul. U Ploučnice. K přestupům na MHD lze využít zastávky před železničním nádražím nebo v Bulharské ulici. Pěší trasa mezi autobusovým a železničním nádražím je nevyhovující. Dopravní závod firmy BUS.COM a.s. leží v ulici Děčínské na rozhraní mezi Slovankou a Dolní Libchavou.

Návrh Případná zlepšení autobusové dopravy ať už dálkové (např. posílení dopravy ve směrech Krkonoše, Teplice – Most) nebo regionální (např. posílení spojů o víkendech ve směru Stráž pod Ralskem) nebudou mít vliv na dopravní infrastrukturu, tj. budou zvládnuta v rozsahu stávajícího (příp. upraveného) autobusového nádraží. Předimenzovaná plocha stávajícího autobusového nádraží a nevyhovující vazba mezi železniční, autobusovou a městskou dopravou v okolí obou nádraží by měla být řešena v samostatné studii (studie nového jižního centra města). Výsledkem by mohla být nová výpravní budova společná pro železniční i autobusové nádraží (blíže centru než dnes) a podstatně úspornější terminál dálkové, regionální i městské autobusové dopravy. Plošný rozvoj dopravních areálů stávajících operátorů se v návrhu nepředpokládá. Dopravní závod BUS.COM je označen jako území určené k plošné regeneraci, v rámci níž by se případná úprava areálu musela řešit. C.5.6.2. Městská autobusová doprava Městská hromadná doprava (MHD) je v České Lípě provozována autobusy po stávajících komunikacích a od roku 2008 ji zajišťuje společnost ČSAD Semily. Systém MHD byl v minulosti hodnocen jako značně neefektivní, ale spolu s nástupem nového provozovatele byla provedena také reorganizace linkového vedení, byly nasazeny nové vozy, informační a odbavovací systém. Z pohledu vybavenosti dopravní cesty je třeba zmínit zcela nevyhovující stav zastávek MHD (nejsou vybudovaná nástupiště, často se vystupuje do parkujících aut, označníky jsou v katastrofálním stavu). Záměrem současného provozovatele je vybudovat zázemí pro řidiče autobusů i cestující na vybraných konečných zastávkách (Dolní Libchava, Špičák, Sever) – to však nemá, podobně jako případná další optimalizace linkového vedení, dopady do územního plánu. Cílem všech prováděných úprav je značně zvýšit zájem klientů o MHD, tím snížit tlak na využívání automobilové dopravy.


Strana 45


Odůvodnění

Společnost ČSAD Semily má v České Lípě vybudované zázemí v areálu firmy AVE v Poříční ulici (parkoviště pro autobusy, čerpací stanice, dílny a infocentrum). Toto technické zázemí je vyhovující. Území, ve kterém se nachází, je navrženo k plošné regeneraci (přestavbě), v rámci níž by se případná úprava (či náhrada) areálu musela řešit.

C.5.7.

PĚŠÍ DOPRAVA

Pěší doprava má v České Lípě velký význam, což souvisí jednak s poměrně obtížnou dostupností centra automobilovou dopravou, jednak s nízkou výkonností městské hromadné dopravy. Těžištěm pěších tahů je směr ze sídlišť v severní části města do centra a dále k jihu za most přes Ploučnici do oblasti Hrnčířské ulice. Hlavní trasy jsou: ze sídliště Lada a Sever ulicí U Střelnice, přes Městský park a Mikulášskou ulicí na náměstí TGM, ze sídliště Špičák po lávce přes Purkyňovu ul. a podchodem pod I/9 na Palackého nám. a dále Mariánskou ulicí přes nám. TGM, ul. Jindřicha z Lipé do Hrnčířské ul. s rozdělením na Barvířskou a směr k železničnímu a autobusovému nádraží, ze Slovanky a Holého Vrchu ulicemi Děčínská resp. Pod Holým vrchem a ulicí Paní Zdislavy na náměstí TGM, odtud ulicí Moskevskou směrem k nemocnici. Stav pěších tras se dá hodnotit jako uspokojivý, protože i v minulosti byla těmto trasám věnována poměrně velká pozornost. Především v severní části města byla systematicky odstraňována možná kolizní místa (např. křížení s průtahem I/9) a trasy vedou z větší části po segregovaných komunikacích, určených jen pro chodce (případně i cyklisty). V historickém jádru pak jsou některé ulice upravené jako pěší zóny (např. Jindřicha z Lipé, Tržní nebo pěší zóna mezi OD Banco a Máj) a jiné byly v nedávné minulosti upraveny se zohledněním potřeb chodců (např. Paní Zdislavy, Moskevská). Rovněž některé lokální úpravy přispěly k bezpečnosti chodců, např. přestavby křižovatek na průtahu sil. II/262 na okružní (Děčínská, U Ploučnice), také nově vzniklé či upravené křižovatky na průtahu I/9 zlepšují možnosti překonání této komunikace. Další zkvalitňování podmínek pro pohyb chodců a zvyšování jejich bezpečnosti lze posuzovat: a) z obecného pohledu, který se uplatní při všech projektech dopravních staveb ve městě – veškeré dopravní návrhy a opatření proto musí v první řadě zohledňovat a akceptovat potřeby chodců, zejména z hlediska bezpečnosti a pohodlí. Bezpečnost bude zajišťována přizpůsobením ostatních druhů dopravy pomocí moderních prvků dopravního inženýrství, pohodlnost pak dostatečnou kapacitou, logickým trasováním, bezbariérovostí, kvalitou povrchu a celkovou estetickou přívětivostí pěších komunikací. b) z pohledu řešení konkrétních problematických míst. Největší závady v systému pěších tras v České Lípě budou řešeny takto: závada

návrh řešení

křížení silného pěšího tahu ul. Jindřicha z Lipé komunikací Sokolská

nové komunikační propojení Erbenova – U Ploučnice a následná změna Sokolské ul. v pěší zónu

křižovatka U Ploučnice x Děčínská, navazující úzký most přes Ploučnici a nepříliš přívětivé chodníky podél Hrnčířské ulice

úprava křižovatky dle moderních zásad (dělicí prvky, menší šířky jízdních pruhů), rekonstrukce Hrnčířské ul. spojené s rozšířením chodníků, i na mostě

křižovatka Děčínská x Sokolská (u lávky přes Ploučnici)

úprava křižovatky dle moderních zásad (dělicí prvky, menší šířky jízdních pruhů)

nedostatečné propojení mezi centrem města a aktivitami na levém břehu, vč. chybějícího přechodu přes Z-V průtah u vodního hradu

výstavba nového propojení Erbenova – U Ploučnice – Mimoňská včetně chodníků

chybějící přechod přes průtah I/9 v prodloužení ulice U Spojů

úprava komunikace umožňující vyznačení úrovňového přechodu

chybějící možnost pěšího překonání průtahu I/9 mezi Kopečkem a Svárovem jižně od podjezdu Svárovské ulice

zřízení přechodu při úpravě křižovatky Vrchlického – Jar. Seiferta, vybudování lávky přes SJ průtah na Šibeničním vršku

Strana 46


Odůvodnění


nevlídné napojení Dubice na oblast před nádražím dvěma nevyhovujícími, úzkými podjezdy

výstavba „jižní tangenty“ s novým podjezdem

nevyhovující propojení mezi vlakovým a autobusovým nádražím

přestavba přednádražního prostoru

Úpravy pěších tras dle tabulky se většinou odehrají na pozemcích stávajících komunikací (nemají dopad do územního plánu) nebo budou součástí nových komunikačních staveb. Jako samostatná VPS určená pro pěší (a cyklistickou) dopravu je navržena stavba lávky přes SJ průtah na Šibeničním vrchu. Viz. Obr. 6 – Hlavní směry pěší dopravy v centru v Příloze.

C.5.8.

CYKLISTICKÁ DOPRAVA

Dosavadní vývoj Česká Lípa leží na okraji široké a ploché nivy řeky Ploučnice, směrem k severu a k jihu se terén zvedá a přechází do pahorkovité krajiny. S tím jsou spojena delší táhlá stoupání především ve směru do sídlišť na severním okraji města. Přesto se dá konstatovat, že cyklistická doprava je v České Lípě poměrně intenzivní. Z průzkumů vyplývá, že v cyklistice převládají hlavně vnitroměstské cesty (do práce, za nákupy apod.). Intenzity cyklistické dopravy (zjištěné naposledy při průzkumech v letech 2001 a 2003) se pohybují na nejzatíženějších profilech (např. lávka přes Ploučnici proti ul. Čs. armády) přes 1000 cyklistů za den, na více místech jsou dosaženy hodnoty 700 – 900 cyklistů za den. Na profilech okraji města jezdí 100 - 300 cyklistů za den. Žádná ucelená síť cyklistických tras však v České Lípě neexistuje a výstavba nových cyklostezek postupuje velmi pomalu. Stavebně se daří upravovat spíš cyklotrasy rekreačního charakteru mimo zastavěnou část města (stezka ze Svárova do Vítkova na tělese bývalé železniční trati, opravená polní cesta do Písečné a především v roce 2008 zprovozněná cyklostezka Varhany), než z hlediska množství uživatelů významnější úpravy uvnitř města. Zde se zlepšování podmínek pro cyklisty omezilo zatím jen na úpravy dopravního značení (ul. Pod Holým vrchem, Žitavská).

Koncepční řešení cyklistické dopravy Koncepčně byl návrh cyklistických tras zpracován a schválen v roce 2004 jako Generel cyklistických tras. Z hlediska zlepšení podmínek pro cyklistiku je nejvíce urgentní zvýšení bezpečnosti cyklistické dopravy formou zřizování cyklistických stezek a pruhů pro cyklisty. Navržená síť vytváří na území města plošný rastr, s návaznostmi na regionální cyklotrasy. Nejdůležitější cyklotrasy jsou navrženy z centra města do sídlišť na jeho obvodu tj. Špičák, Sever, Lada, Slovanka, Holý Vrch aj., dále podél řeky Ploučnice. Velká část navržených tras je s ohledem na rychlost spojení vedena podél hlavních komunikací (např. Děčínská, 5. května). Z rekreačních tras jsou nejdůležitější směry na Nový Bor, Zákupy, Kamenický Šenov, Stružnici, Doksy a Zahrádky. Výstavba cyklistických tras se většinou odehraje na pozemcích stávajících komunikací (nemá dopad do územního plánu) nebo bude součástí nových komunikačních staveb. Jako samostatné VPS určené pro cyklistickou dopravu jsou navrženy stavby: stezka pro chodce a cyklisty do Stružnice stezka pro chodce a cyklisty podél Ploučnice ve Svárově stezka pro chodce a cyklisty ze Špičáku na Pihel stezka pro chodce a cyklisty z Lady do Častolovic propojení cykostezky Varhany k sídlišti Lada stezka pro chodce a cyklisty z Vlčího Dolu k silnici Srní – Zákupy cyklistické propojení z Dobranova na stezku Vlčí Důl – Česká Lípa cyklistická stezka ze Svárova do Okřešic Viz. schéma Česká Lípa - Síť cyklistických tras – schéma v Příloze. © Kovoprojekta Brno a. s.

Strana 47


C.5.9.

Odůvodnění

LETECKÁ DOPRAVA

Na severovýchodním okraji České Lípy se nachází veřejné vnitrostátní letiště Lada (jedno ze dvou v Libereckém kraji). Jeho vlastníkem a provozovatelem je Aeroklub Česká Lípa. Letiště mohou využívat všichni letečtí provozovatelé, jimž vyhovuje únosnost letiště a délka přistávací a vzletové dráhy – letiště je použitelné nejen pro soukromé létání (např. vyhlídkové lety, lety za účelem snímkování, vlečení reklamních transparentů), ale i k provozování letecké dopravy (je schopné poskytovat ve své provozní době služby i dalším zájemcům, kteří mají potřebu letecky navštívit Českou Lípu nebo okolí). Zázemí letiště se nachází východně od silnice I/9 na okraji lesa. Příjezdová komunikace je dlouhá 800 m. Vzletová a přistávací dráha je orientovaná směr Častolovice - Písečná. Její délka je 700 m, šířka 40 m, povrch travnatý. Nevýhodou stávajícího letiště Lada je nekvalitní napojení na vyšší komunikační síť a překračování hlukových limitů v Písečné. (Jižně od obce Sosnová cca 4 km od středu České Lípy leží další letiště Ramš, využívané především pro zemědělské účely. Vzletová a přistávací dráha leží na katastru Srní. V roce 1994 byla zpracovány firmou AGA Letiště spol. s r.o., Praha, na základě objednávky MÚ Česká Lípa, studie porovnání vhodnosti lokalit současného letiště Lada a záměru vybudovat letiště v prostoru Ramš. Předpokládané vybavení: hangáry (10 letadel), garáže, sklady PH, restaurace, parkoviště, prostory pro leteckou školu, zázemí pro členy aeroklubu a majitele letadel. Využití mělo být obdobné jako u stávajícího letiště. U lokality Ramš jsou výhodnější prostorové podmínky i příjezdová komunikace, problematické jsou vztahy z hlediska ekologie). V návrhovém období územního plánu se nepředpokládá zrušení letiště Lada a jeho přesun do lokality Ramš. Z důvodu potvrzení polohy stávajícího letiště je do ÚP navržena jako veřejně prospěšná stavba rekonstrukce příjezdové komunikace (ve stávající stopě).

C.5.10.

LODNÍ DOPRAVA

Řeka Ploučnice vzhledem ke svému průtoku i charakteru údolí pod Českou Lípou není využitelná pro účely dopravy v současnosti ani v budoucnu. Sportovní využití v úseku Žizníkov – Stružnice je občasné.

C.6.

KONCEPCE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

C.6.1.

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou V roce 2002 žilo ve městě Česká Lípa 39 307 obyvatel. Na vodovodní síť bylo podle údajů provozovatele připojeno 38941 obyvatel to je cca 99 % obyvatel. Počet obyvatel napojených na veřejný vodovod v rámci místních částí je: Název lokality Česká Lípa

počet napojených obyvatel 37 120

Dolní Libchava

588

Dubice

235

Stará Lípa

235

Dobranov

313

Lada

118

Strana 48


Odůvodnění


Manušice

19

Okřešice

39

Žizníkov

274

Častolovice

51

Místní části Heřmamičky, Písečná, Vítkov a Vlčí Důl nemají vybudován veřejný vodovod.

Širší vztahy Systém zásobování pitnou vodou ve městě Česká Lípa je součástí tzv. Oblastního vodovodu Česká Lípa. Skupinový vodovod zásobuje pitnou vodou především města Česká Lípa, Nový Bor a řadu okolních obcí. Skupinový vodovod Česká Lípa je také propojen s vodovodem Žandov. Skupinový vodovod Česká Lípa je rozdělen na dvě oblasti: Oblast Česká Lípa a Oblast Nový Bor. Stávající systém skupinového vodovodu je koncepčně vyhovující a jako celek nelimituje rozvoj území.

Systém zásobování pitnou vodou město Česká Lípa Město Česká Lípa má vybudovaný veřejný vodovod, který zásobuje pitnou vodou celé město mimo místních části Heřmamičky, Písečná, Vítkov, Vlčí Důl. Majitelem systému je SVS a.s. a provozovatelem vodovodu jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobování pitnou vodou je řešeno v rámci tří tlakových pásem (I. TLP, II. TLP, III. TLP), která jsou dána polohou řídících vodojemů. I. tlakové pásmo vodovodu Je dáno polohou řídících vodojemů Pod Špičákem - 12 000 m3 (max. hl. 318,80 m n. m - min. hl. 313,00 m n. m ) a vodojemu Hůrka 5 000 m3 (max. hl. 318,42 m n. m - min. hl. 313,21 m n. m). Hlavním zdrojem vody I. tlakového pásma i celého systému je prameniště Česká Lípa – jih. Prameniště s celkovou vydatností 330 l/s tvoří 12 vrtů. Jedná se o vrty- vrt ZP - 1 (46,0 l/s – mimo provoz); vrt ZP 2 (40,0 l/s); vrt ZP 3 (45,0 l/s); vrt ZP 4 Borek (45,0 l/s); vrt ZP 5 Holany (0,0 l/s); vrt ZP 6 Provodín (38,0 l/s); vrt ZP 7 Srní (31,0 l/s); vrt ZP 9 Holany (0,0 l/s); vrt ZP 10 N (30,0 l/s); vrt ZP 11 Kozlí roh (0,0 l/s); vrt ZP 12 Kozlí roh (15,0 l/s). Z vrtů je voda čerpána do úpravny vody Zahrádky s kapacitou 380 l/s. Kvalita vody se v jednotlivých vrtech pro ÚV Zahrádky liší. Některé z vrtů mají zvýšený obsah železa a manganu. Technologická linka je řešena jako jednostupňová s předřazeným provzdušňováním z důvodu vysokého obsahu železa a agresivního CO2. Technologická linka ÚV Zahrádky se skládá z těchto částí: Provzdušnění Dávkování manganistanu draselného Filtrace na otevřeném pískovém filtru Stabilizace vody dávkováním vápna Hygienické zabezpečení Z úpravny vody Zahrádky je voda čerpána řadem DN800 do řídících vodojemu Pod Špičákem - 12 000 m3 (max. hl. 318,80 m n. m - min. hl. 313,00 m n. m ). Z výtlačného řadu DN800 je vybudována odbočka DN400, která plní další vodojem I. tlakového pásma vodojem Hůrka 2 x 2500 m3 (max. hl. 318,42 m n. m - min. hl. 313,21 m n. m). Do výtlačného řadu DN800 do vodojemu Pod Špičákem je také napojen výtlak z vrtu Okřešice, který má kapacitu 40 l/s.


Strana 49


Odůvodnění

Další zdroje I. tlakového pásma jsou tři vrty v oblasti Sosnové o celkové vydatnosti 52 l/s (12,0 l/s; 20,0 l/s; 20,0 l/s). Ze zdrojů je voda čerpána výtlačným řadem do vodojemu Hůrka 2 x 2500 m3 (max. hl. 318,42 m n. m - min. hl. 313,21 m n. m). Ze zdrojů je možné vodu čerpat také přes zdroj Peklo přímo do rozvodné sítě. Studna „Peklo„ o vydatnosti 16 - 20 l/s s čerpací stanicí 22 l/s čerpá pitnou vodu přímo do rozvodné sítě. Z výtlačného řadu do vodojemu Hůrka jsou přes redukční ventil zásobovány odbočným řadem obce Sosnová a Okřešice. Dalším zdrojem systému zásobování pitnou vodou je vrt Nealko o kapacitě 50l/s. Zdroj nealko však není provozně využíván pro zásobování pitnou vodou a slouží jako rezerva. Ze zdroje je možné vodu dopravovat do vodojemu Hůrka nebo přímo čerpat do rozvodné sítě. Původní zdroje pro Českou Lípu ražené štoly Slunečná s kapacitou cca 12 l/s byly odpojeny a převedeny do systému Nový Bor. Voda ze štoly Slunečná byla gravitačně dopravována do vodojemu „Pod Špičákem„. Rozvodná vodovodní síť I. tlakového pásma je řešena jako gravitační systém, kde je hodnota hydrostatického tlaku dána polohou řídících vodojemů Pod Špičákem - 12 000 m3 (max. hl. 318,80 m n. m - min. hl. 313,00 m n. m) a vodojemu Hůrka 2 x 2500 m3 (max. hl. 318,42 m n. m - min. hl. 313,21 m n. m). U vodojemu Pod Špičákem - 12 000 m3 je vybudována čerpací stanice o kapacitě 360 l/s. Čerpací stanice čerpá vodu výtlačným řadem DN600 do vodojemu Špičák 2 6000 m3+3000 m3 (max. hl. 367,75 m n. m - min. hl. 354,75 m n.m). II. tlakové pásmo vodovodu Vodojem Špičák 2 6000 m3+3000 m3 (max. hl. 367,75 m n. m - min. hl. 354,75 m n. m) je řídícím vodojemem II. tlakového pásma. II. tlakové pásmo zdrojově navazuje na I. tlakové pásmo. Z vodojemu Pod Špičákem je voda čerpána do řídícího vodojemu Špičák 2 6000 m3+3000 m3. Stávající zdroje II. tlakového pásma vrty Pis I a Pis. II o celkové kapacitě 40 l/s, ze kterých byla voda čerpána do ÚV Písečná a dále výtlačným řadem DN 300 do VDJ Špičák 2 6000 m3+3000 m3- II. tlakové pásmo jsou v současné době mimo provoz. V oblasti Písečná byly vybudovány i další tři vrty o celkové vydatnosti 100 l/s, které nemají registrační číslo. Celá tato oblast je nazvána prameniště Dobranovský potok. V rámci II. tlakového pásma je také z vodojemu Špičák 2 zásobováno řadem DN 300 město Nový Bor. U vodojemu Špičák 2 6000 m3+3000 m3 (max. hl. 367,75 m n. m - min. hl. 354,75 m n. m) je situována čerpací stanice, která čerpá výtlačným řadem DN300 vodu do vodojemu Špičák 6000 m3 (max. hl. 394,60 m n. m - min. hl. 389,40 m n. m). III. tlakové pásmo vodovodu Vodojem 6000 m3 je řídícím vodojemem III. tlakového pásma. III. tlakové pásmo zásobuje výše položené části sídliště Slovanka, Sever, Lada a Horní Špičák. Pro všechna tři tlaková pásma má město Česká Lípa v současné době dostatečně kapacitní zdroje pitné vody včetně akumulací ve všech pásmech. V návrhovém období budou prováděna opatření na systému, jejichž hlavním cílem je zlepšení hydraulických parametrů a zvýšení zabezpečenosti dodávky vody. Návrh předpokládá také výstavbu vodovodních sítí pro potřeby zásobování rozvojových ploch.

k.ú. Manušice Manušice leží severně od České Lípy v nadmořské výšce 245,00 m n. m. Trvale zde žije do 100 obyvatel se 7mi rekreačními objekty. Lokalita je připojena na vodovodní systém České Lípy vodovodním přivaděčem DN 200 z I. tlakového pásma přes redukční ventil a dále potrubím DN 80 do obce. Na vodovod je napojeno 20% obyvatel. Ostatní obyvatelé jsou zásobováni z lokálních zdrojů.

Strana 50


Odůvodnění


k.ú. Častolovice Obec je napojena na veřejný vodovod Česká Lípa prodloužením řadu z obce Lada potrubím DN 175. Na vodovod je napojeno 100% obyvatel. k.ú. Lada Lada leží severně od České Lípy v nadmořské výšce 320,00 m n. m. Trvale zde žije do 200 obyvatel s 5 rekreačními objekty. V obci je vybudován vodovod, který je nedílnou součástí vodovodního systému Česká Lípa. Místní část Lada je zásobena v rámci III. tlakového pásma. Na vodovod je napojeno 72% obyvatel. Kapacita stávajících vodovodních řadů je dostatečná i pro výhledovou výstavbu v obci, stav vodovodu je dobrý. k.ú. Písečná V sídle není vybudován veřejný vodovod a ani v návrhovém období se neuvažuje se stavbou veřejného vodovodu z důvodu dostatečné kapacity místních zdrojů vody. k.ú. Dobranov Dobranov leží východně od České Lípy v nadmořské výšce 200,00 m n. m. Trvale zde žije do 400 obyvatel, jsou zde 4 rekreační objekty. Místní část je připojena na vodovodní systém České Lípy vodovodním přivaděčem DN 150 z II. tlakového pásma řadem DN 200 ke kotelně Dukla (na odbočce je osazen redukční ventil). Na vodovod je napojeno 76% obyvatel. Majitelem je SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Kapacita zásobního řadu do Dobranova je dostatečná nejen pro výhledovou výstavbu v obci, ale i pro připojení dalších lokalit (např. Písečná). k.ú. Žizníkov Žizníkov leží jihovýchodně od České Lípy v nadmořské výšce 250,00 m n. m. Trvale zde žije do 300 obyvatel s 30ti rekreačními objekty. Obec je zásobována pitnou vodou z I. tlakového pásma skupinového vodovodu Česká Lípa řadem DN 150 (100) napojeným na vodojem Hůrka 2 x 2500 m3 (max. hl. 318,42 m n.m - min. hl. 313,21 m n. m). Zásobovací řad je lPE a PVC o dimenzi DN 100 a 80. Na vodovod je napojeno 74% obyvatel. Ostatní obyvatelé jsou zásobováni individuálně ze studní. k.ú. Okřešice Okřešice leží jihovýchodně od České Lípy v nadmořské výšce 210,00 m n. m. Trvale zde žije do 50 obyvatel se 3mi rekreačními objekty. Obec Okřešice je zásobována ze skupinového vodovodu Česká Lípa napojením z vodovodní sítě Sosnové přes areál SÚS Sosnová. Do středu obce je přiveden řad DN 100 (PVC), dále je již v dimenzi 2“ (rPE). Na vodovod je napojeno 32% obyvatel. k.ú. Heřmaničky V sídle není vybudován veřejný vodovod a ani v návrhovém období se neuvažuje se stavbou veřejného vodovodu z důvodu dostatečné kapacity místních zdrojů vody. k.ú. Vítkov V sídle není vybudován veřejný vodovod. Vzhledem k rozptýlené zástavbě malého počtu objektů a velké vzdálenosti od kapacitního napojení na vodovodní systém města zůstane zřejmě zachován stávající systém zásobování pitnou vodu z lokálních zdrojů, pokud nedojde k výraznému zhoršení kvality vody těchto místních zdrojů. V tomto případě bude provedeno připojení na systém České Lípy přes obec Žizníkov. k.ú. Vlčí Důl V sídle není vybudován veřejný vodovod. Vzhledem k rozptýlené zástavbě malého počtu objektů a velké vzdálenosti od kapacitního napojení na vodovodní systém města zůstane zřejmě zachován stávající systém zásobování pitnou vodu z lokálních zdrojů, pokud nedojde k výraznému zhoršení kvality vody těchto místních zdrojů. V tomto případě bude provedeno připojení na systém České Lípy přes obec Žizníkov.


Strana 51


Odůvodnění

Specifikace problémů v oblasti zásobování pitnou vodou Dnešní hodnota specifické potřeby vody (l/ob/den) je cca o 20 – 40% nižší než v minulosti, tedy v období, kdy byly navrhovány hlavní prvky systému. Na základě této skutečnosti se jeví vodovodní síť lokálně předimenzovaná. Hlavním cílem navržených opatření je zvýšení zabezpečenosti dodávky pitné vody v případě havárie ÚV Zahrádky nebo výtlačného řadu DN 800, dále lokální opatření, která zefektivní dodávku pitné vody např. zokruhováním řadů. V rámci návrhů se předpokládá postupná rekonstrukce úseků, které jsou ve špatném technickém stavu a rozšíření vodovodů do lokalit, kde jsou problémy se zajištěním dodávky kvalitní pitné vody z lokálních zdrojů. Další rozvoj města není podmíněn zkapacitňováním klíčových prvků vodovodního systému. Pro návrhové plochy bude nutné navrhnout a posoudit doplnění a rozšíření vodovodní sítě. Při návrhu je nutné přihlédnout k hydraulickým parametrům systému.

Ochranná pásma vodovodních řadů Přívodní vodovodní řady DN800 a všechny vodovodní řady do průměru DN500 mají ochranné pásmo 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce profilu potrubí. Ostatní vodovodní řady profilu do průměru DN500 mají ochranné pásmo 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce profilu potrubí.

C.6.2.

ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

Širší vztahy Systém odvedení a likvidace odpadních vod města Česká Lípa je samostatný stokový systém zakončený čistírnou odpadních vod situovanou na katastru města. Mimo město Česká Lípa a její místní části budou na tento systém napojeny také obce Sosnová, Stružnice a Horní Libchava. Stávající stav odvedení odpadních vod je jako celek vyhovující. Značným problémem je ale velké množství balastních vod v kanalizačním systému. Balastní vody představují poměrně značnou zátěž pro stokovou síť a nepříznivě ovlivňují funkci čistírny odpadních vod. Koncepce předpokládá do stávající stokové sítě odvádět z návrhových ploch již pouze splaškové odpadní vody. Kapacita hlavních prvků stávajícího stokového systému je vyčerpána a již tak není možné stokovou sítí odvádět dešťové odpadní vody z nově navržených ploch. Zkapacitnění systému koncepce v návrhovém období nepředpokládá s ohledem na značné náklady a technickou náročnost.

Počet trvale žijících obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci V roce 2002 žilo ve městě Česká Lípa 39 307 obyvatel. Na stokovou síť bylo podle údajů provozovatele připojeno 37.958 obyvatel, to je cca 96 % obyvatel. Na ČOV jsou odváděny vody od 37.690 obyvatel, to je cca 95% z celkového počtu obyvatel a cca 99% z obyvatel napojených na kanalizaci. Počet obyvatel napojených na stokovou síť v rámci místních částí: Název lokality Česká Lípa

počet napojených obyvatel 37 223

Dolní Libchava

196

Dubice

108

Stará Lípa

115

Lada Žizníkov Strana 52

48 268 © Kovoprojekta Brno a. s.

Odůvodnění


Místní části Dobranov, Manušice, Heřmamičky, Písečná, Vítkov a Vlčí Důl nemají vybudovanou veřejnou kanalizaci. V obci Častolovice také není vybudována veřejná kanalizace.

Významní producenti odpadních vod

Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa AUTOBATERIE spol. s r. o. Delphi Packard Electric ČR s.r.o. NAREX Česká Lípa a.s. Bombardier Transportation Czech Republic a.s. JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY, k.s. Masný průmysl Česká Lípa s.r.o. Jizerské pekárny spol. s.r.o. BUS.COM a.s.

Vodní toky ve vztahu k odvedení a likvidaci odpadních vod Řešené území leží v povodí řeky Ploučnice, která pramení nad obcí Osečná na úbočí Ještědského hřebene. Řeka Ploučnice je recipientem vyčištěných vod. V profilu nad ústím říčky Šporky jsou do řeky vypouštěny vyčištěné odpadní vody. Hydrologické číslo povodí 1-14-03-054. Do řeky Ploučnice jsou také zaústěny výusti ze všech odlehčovacích komor na stoce A, B, E a H. Jsou to: Odlehčovací komora OK1A (u shybky pod řekou) Odlehčovací komora OK2A (u křižovatky Dubická – Kozákova) Odlehčovací komora OK1B (ul. Boženy Němcové) Odlehčovací komora OK2B (ul stadionu) Odlehčovací komora OKAE1 (Barvířská ulice) Odlehčovací komora OKAE2 (u křižovatky Mimoňská a Pivovarská) Odlehčovací komora OKAE3 (u křižovatky ulic Březová a Nebeského) Odlehčovací komora OK1BH (U jezu) Odlehčovací komora OK2BH (parkovištěm u nemocnice) Dalším dotčeným recipientem je pravostranný přítok Ploučnice - říčka Šporka. Do říčky Šporky je zaústěna výusť z odlehčovací komory na kmenové stoce C a bezpečnostní přepady z čerpacích stanic v povodí stoky C. Odlehčovací komora OK1C ČS Dolní Libchava 1 ČS Dolní Libchava 2

Čistírna odpadních vod Odpadní vody ze zájmového území jsou v současné době čištěny na centrální ČOV Česká Lípa. Majitelem systému je SVS a.s. a provozovatelem vodovodu jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. ČOV je tvořena dvěma samostatnými čistírenskými linkami. Stará čistírna byla postavena koncem sedmdesátých let. Nová linka je ze začátku devadesátých let. Obě linky na sebe těsně navazují. Mají společné vstupní čerpání, česle , provzdušňovaný lapák písku, tuku; kalové, plynové a tepelné hospodářství.


Strana 53


Odůvodnění

Mechanicky předčištěná odpadní voda je odváděna na biologickou linku ČOV složenou z aktivačních nádrží, dosazovacích nádržích a z regenerační nádrže. Aktivační směs je vedena z aktivačních nádrží do dosazovacích nádrží, kde dochází k separaci kalu a vyčištěné odpadní vody. Odseparovaný aktivovaný kal je rozdělen do proudu vratného a přebytečného kalu. Odsazené vyčištěné odpadní vody odtékají přes měrný objekt do Ploučnice. Z dosazovacích nádrží je aktivovaný vratný kal čerpán do regenerační nádrže na začátek biologické linky. Přebytečný kal je čerpán do vyhnívací nádrže. Vyhnilý kal je odvodňován na kalovém lisu. Vyhnilý a odvodněný kal je zpracováván v kompostárně. Součástí kalového hospodářství jsou i kalová pole a laguny. Bioplyn vyprodukovaný ve vyhnívacích nádržích je jímán do dvojice plynojemů. Stará linka je dnes již mimo provoz a i mladší technologická linka je s ohledem na technický stav zařízení a ve vztahu k nařízení vlády č. 61/2003 Sb výhledově nevyhovující. Z důvodu plnění nařízení vlády č. 61/2003 Sb a technickému stavu čistírny se v současné době dokončuje kompletní rekonstrukce centrální ČOV Česká Lípa. Nově navrhovaná centrální ČOV Česká Lípa Projektované kapacity……………………………………48 150 EO Průměrné roční množství bezdeštných OV……….. 4 040 404,0 m3/r Průměrné denní množství bezdeštných OV…………...11 069,6 m3/d Maximální hodinový přítok na ČOV…………………………863,3 m3/h Přítok na ČOV za deště………………………………………153,0 m3/h Maximální přítok při dešti na AN…………………………...1153,0 m3/h = 320,3 l/s Pro konečný technologický návrh bylo vybráno řešení, které počítá s mechanicko-biologickou čistírnou. Mechanická část se bude skládat z lapáku štěrku před vstupním čerpáním s hrubým mechanickým předčištěním jemnými česlemi a provzdušňovaným lapákem písku se zachycováním tuků. Biologická část technologické linky bude s usazovacími nádržemi. ČOV je bez oddělování dešťových vod za usazovací nádrží. Aktivační proces je systému RA-RO-SA-D-N s jemnobublinnou aerací a simultánním srážením fosforu solí železa. Regenerace kalu je navržena s předřazenou anoxickou zónou (RA) a oxickou zónou (RO) s dodávkou části mechanicky předčištěné vody a s dávkováním kalové vody z odvodnění. Provzdušňování bude jemnobublinnou aerací. Aktivace je navržena s anoxickým předřazeným selektorem (SA) s denitrifikací(D) s přivedením interní recirkulace. Aktivace bude rozdělena na trvale anoxickou část (D1) a na části, které mohou být provozovány jako anoxické nebo jako oxické s nitrifikací(N1). Na odtoku z AN je osazen odběr interní recirkulace. Dosazovací nádrž je řešena jako podélná dosazovací nádrž s odběrem vratného a přebytečného kalu do jímek na přítoku. Kalové hospodářství bude s dvoustupňovým termofilním vyhníváním (60°C ve VNI a 55°C ve VNII), s provozním uskladněním kalu a s odděleným strojním zahušťováním přebytečného kalu, strojním odvodňováním vyhnilého kalu, zpracováváním řízeně dovážených cizích kalů do čistírenské linky a nebo přímo do kalového hospodářství. Kalová voda z odvodňování bude řízeně dávkována do regenerace. Plynové hospodářství bude v odděleném plynojemu, s tepelným a energetickým hospodářstvím využívajícím bioplyn. Chemická eliminace fosforu je navržena dávkováním síranu železitého. U Fe2(SO4)3 se počítá s možnostmi dávkování do rozdělovacího objektu před UN, za usazovací nádrže a před dosazovací nádrže. Na ČOV je navrženo dávkování Corg (metanolu) z důvodů zajištění denitrifikace za všech provozních podmínek.

Strana 54


Odůvodnění


Tabulka kvality vody na odtoku z ČOV mg/l značka

přítok na odtok z ČOV ČOV - p

odtok z ČOV - m

učinnost %

BSK5

261,0

8,0

14,0

96,9

CHSK

556,8

45,0

70,0

91,9

NL

260,4

8,0

14,0

96,9

N-NH4

29,0

1,0

3,0

96,6

Norg

11,2

3,0

66,0

73,2

N-NO3

3,6

10,5

19,0

0

N-NO2

0,9

0,5

2,0

44,4

Ncelk

44,6

15,0

20,0

66,4

Pcelk

10,4

1,5

2,5

85,6

Odkanalizování území město Česká Lípa V České Lípě je vybudována rozsáhlá stoková síť převážně jednotného charakteru. Oddílný systém tvoří z celkového počtu cca 20%. Kanalizační síť vznikala postupně jak se město rozvíjelo. K největšímu rozšíření došlo v druhé polovině 20. století v souvislosti s rozsáhlou výstavbou v severní části města. Základní část stokového systému je jednotná soustava na pravém břehu a na levém břehu řeky s odvedením na ČOV. Pro připojení okrajových částí města a nebo částí s nevhodnou konfigurací terénu byly zrealizovány splaškové stoky doplněné lokálním odvedením dešťových vod do vodotečí a s přečerpáním splaškových vod na systém města (ČS Stará Lípa a ČS Nový Žizníkov). Oddílná kanalizace je vybudována v oblasti Dubice, Obecního lesa, Staré Lípy, Dolní Libchavy, zástavby u Šporky a pod Holým vrchem. Část území jednotné kanalizace v lokalitě Lada má vybudovaný drenážní systém, který je ale částečně napojen do kanalizace. Páteří kanalizačního systému jsou kmenové stoky A, B ,C. Tyto kmenové stoky se spojují až bezprostředně před čistírnou. Dimenze jednotlivých kanalizačních sběračů jsou DN 300 - 1200, starší části kanalizačního systému jsou ve větších profilech vejčitého tvaru o profilech 400/600 - 1200/1800. Toto potrubí je převážně betonové. Kmenová stoka A Kmenová stoka A odvádí odpadní vody z levobřežní části Ploučnice a po spojení s pravobřežními kmenovými stokami B a C je přivádí na vstupní čerpací stanici ČOV. Před ČOV je dimenze stoky A DN 1000. Před ČOV vede trasa stoky nevyužívanými pozemky v zátopovém území v údolní nivě řeky Ploučnice, kde se na stoku A napojují kmenové stoky B a C cca 100 m před ČOV. Dále pokračuje stoka A v profilu DN800 až do místa křížení s řekou Ploučnicí. Křížení je provedeno dvojramennou shybkou DN500 + DN300. U horního zhlaví shybky je situovaná odlehčovací komora OK1A. Na levobřežní části stoka prochází průmyslovými areály ve vejčitém profilu 800/1200 a 1000/1500 až do železničního podjezdu v Dubické ulici. Za podjezdem je na stoce A umístěna odlehčovací komora OK 2A. Nad odlehčovací komorou je stoka provedena krátce v profilu DN1200 a v křižovatce Dubická - Kozákova se do kmenové stoky A napojuje stoka E. Stoka A DN1000 dále pokračuje ulicí Kozákovou a Mánesovou. Dále vede stoka A v profilu DN1200 v souběhu se starou vejčitou stokou 700/1050 ulicí Hrnčířskou a v profilu DN 1000 ulicí 5. května v souběhu se starou vejčitou stokou 600/900, později 300/450. Za vlečkou do depa ČD je profil stoky A DN 800 staré stoky 500/700, 300/400 a DN 400 končí před křižovatkou s Alšovou ulicí. V části Kopeček jsou vybudovány nové úseky stoky A v profilu DN350.


Strana 55


Odůvodnění

Souběžná stará vejčitá stoka je stále v provozu. Stará stoka je zanesená a na několika místech jsou obě stoky propojeny. Většina odpadních vod je svedena do nového potrubí. Novější úseky kmenové stoky A pocházejí z let 1970 – 1980, vejčité stoky jsou mnohem starší. Dolní úseky stoky pod podchodem pod Ploučnicí jsou silně zanášeny. Zanášení je způsobeno jednak malým spádem stoky, ale také z důvodu ovlivnění průtočných poměrů ve stoce vstupní čerpací stanicí na ČOV. Na stoce A jsou vybudovány tyto objekty: Odlehčovací komora OK1A (u shybky pod řekou) Odlehčovací komora OK2A (u křižovatky Dubická – Kozákova) Shybka pod Ploučnicí DN300 + DN500 V povodí stoky A jsou vybudovány čerpací stanice: ČS Dubice ČS FEHRER ČS PRESTA Kmenová stoka B Kmenová stoka B je hlavní stokou na pravém břehu řeky Ploučnice. Nad soutokem se stokou A je trasa stoky situována podél ulice Boženy Němcové, zahrádkářskou kolonií a krajnicí komunikace. Stoka B je provedena v profilu DN 800. Před železničním viaduktem je do stoky B napojena v odlehčovací komoře OK1B kmenová stoka F. Stoka B kříží železniční trať a areálem stadionu podél řeky Ploučnice pokračuje do odlehčovací komory OK2B situované u tenisové haly. Dále se stoka B odklání od řeky a přibírá kmenovou stoku H. Stoka B dále pokračuje tlamovým profilem 1670/1100 pod tenisovými kurty zpět do ulice Boženy Němcové. V blízkosti podjezdu pod Děčínskou ulicí je do stoky B napojena kmenová stoka G. Stoka B dále pokračuje v profilu DN 1200 později DN 1000 pod ulicí Děčínskou, kde je profil vejčitý 1100/1650 směrem k Sokolské ulici, kde se profil mění na 900/1350. Koncový úsek stoky B v Moskevské ulici má profil 600/900. Na stoce B jsou vybudovány tyto objekty: Odlehčovací komora OK1B (ul. Boženy Němcové) Odlehčovací komora OK2B (u stadionu) Novější úseky kmenové stoky B pocházejí z let 1970 – 1980, vejčité stoky jsou mnohem starší. Dolní úseky stoky silně zanášeny z důvodu ovlivnění průtokových poměrů vstupní čerpací stanicí na ČOV. Technický stav úseků staré vejčité stoky je také nevyhovující. Kmenová stoka C Kmenová stoka C je nejmladší kmenová stoka v systému. Stoka C odvádí odpadní vody z údolí Šporky a ze sídliště Lada. Nad soutokem se stokou A je stoka C vedena štolou 2700/2170 pod Holým vrchem. Za tratí vede stoka C v profilu DN 1200 travnatou krajinou na levém břehu Šporky do Dolní Libchavy. V areálu SIGSERVISU je situována odlehčovací komora OK1C. Nad odlehčovací komorou stoka pokračuje další štolou 2700/2170 s revizní šachtou u Českokamenické silnice pod sídliště Lada, kde je stoka C zakončena vysokým spadištěm. V revizní šachtě u Českokamenické silnice je napojení výtlačného řadu z Horní Libchavy. Poslední úsek vede pod sídlištěm Lada v profilu DN1200. Stoka C je výrazně předimenzována. V době návrhu se předpokládala rozsáhlá výstavba sídlišť v jejím povodí. Dolní úseky stoky C jsou zaneseny z důvodu ovlivnění průtokových poměrů vstupní čerpací stanicí na ČOV. Odlehčovací komora OK1C neplní svou funkci, protože byla navržena na zcela jiné průtoky. Na stoce C jsou vybudovány tyto objekty: Odlehčovací komora OK1C V povodí stoky C jsou vybudovány čerpací stanice: ČS Dolní Libchava 1 ČS Dolní Libchava 2 ČS Horní Libchava

Strana 56


Odůvodnění


Kmenová stoka E Kmenová stoka E odvádí odpadní vody na levém břehu Ploučnice ze Svárova a Rasovy Hůrky. Od soutoku se stokou A vede stoka E ulicí Dubickou v profilu 900/1350 na Smetanovo Nábřeží v profilu 800/1200 k mostu přes Ploučnici v Hrnčířské ulici. Za křižovatkou vede trasa stoky Barvířskou ulicí 600/900, kde je na konci bloku situovaná odlehčovací komora OKAE1. Stoka E DN1000 dále vede směrem do Poříční ulice, ze které se odklání do Ulice U Kovárny v profilu DN600 a do ulice Mimoňské. V křižovatce Mimoňská a Pivovarská je umístěna odlehčovací komora OKAE2. Nad odlehčovací komorou stoky pokračuje ulicí Pivovarskou v profilu DN100, ulicí Partyzánskou DN800 a ulicí Máchovou DN800 a DN600. Poté se odklání do Březovské ulice v profilu DN500. V křižovatce ulic Březová a Nebeského je do stoky E napojena z ulice Nebeského stoka s odlehčovací komorou OKAE3. Dolní část kmenové stoky E tvoří vejčitý profil v minimálním spádu. Technický stav dolních úseků je různorodý. Na stoce E jsou vybudovány tyto objekty: Odlehčovací komora OKAE1 (Barvířská ulice) Odlehčovací komora OKAE2 (u křižovatky Mimoňská a Pivovarská) Odlehčovací komora OKAE3 (u křižovatky ulic Březová a Nebeského) V povodí stoky E jsou vybudovány čerpací stanice: ČS Nový Žizníkov Kmenová stoka F Kmenová stoka F odvádí vody z oblasti Holého Vrchu a Slovanky. Stoka F se napojuje do kmenové stoky B v odlehčovací komoře OK1B. Od místa napojení vede stoka F v profilu DN700 ulicí Boženy Němcové. Dále stoka F kříží v profilu DN1000 železniční trať a pokračuje v profilu DN800 směrem k ulici Antonína Sovy v profilu DN 800 a dále směřuje v profilu DN500 do ulice na Nivách. Potrubí stoky i objekty jsou v dobrém stavu. Napojení stoky F a kmenovou stoku B v odlehčovací komoře negativně ovlivňuje funkci odlehčovací komory OK1B. Kmenová stoka G Kmenová stoka G odvádí odpadní vody ze Střelnice a sídlišť Střelnice a Sever. Stoka se napojuje do kmenové stoky B u podjezdu Děčínské ulice u městského stadionu. Od místa napojení stoka v profilu DN1000 stoupá ke křižovatce Děčínská – Paní Zdislavy – Arbesova – Pod Holým Vrchem, za kterým pokračuje Arbesovou ulicí. Další úsek stoky G vede pod dopravním hřištěm a stadionem na křižovatku ulic Českoamerická a Roháče z Dubé. Poslední úsek stoky G vede ulicí Roháče z Dubé v profilu DN1000 a DN800. Stoka G je v dobrém technickém stavu. Kmenová stoka H Kmenová stoka H odvádí vody ze sídliště Špičák a ze Staré Lípy. Stoka je napojena do kmenové stoky B nad odlehčovací komorou OK 2B. Od místa napojení vede stoka H v profilu DN800 v zeleném pásu podél toku Ploučnice a ulic Děčínskou a U Ploučnice. U jezu je situována odlehčovací komora OK1BH . Z odlehčovací komory vede stoka v profilu DN1200 směrem k ulici Erbenovou a U Vodního Hradu. Stoka dále kříží v profilu DN1000 komunikaci Praha – Nový Bor. V prostoru před parkovištěm u nemocnice je situována odlehčovací komora OK2BH. Stoka byla vybudována v 70. a 80. letech. Problematický úsek stoky leží pod odlehčovací komorou OK2BH, kde je stoka DN800 uložena do protispádu. Tato skutečnost negativně ovlivňuje i funkci odlehčovací komory OK2BH. Na stoce H jsou vybudovány tyto objekty: Odlehčovací komora OK1BH (U jezu) Odlehčovací komora OK2BH (parkovištěm u nemocnice) V povodí stoky H jsou vybudovány čerpací stanice: ČS Stará Lípa


Strana 57


Odůvodnění

k.ú. Manušice Není zde vybudována soustavná kanalizace ani ČOV. Odpadní vody jsou likvidovány v žumpách s vyvážením na ČOV Česká Lípa – 8,5 km. Dešťové vody jsou odváděny systémem struh, příkopů a propustků do povrchových vod. Návrh předpokládá výstavbu gravitační splaškové kanalizace zakončené v čerpací stanici. Z čerpací stanice budou odpadní vody čerpány do stávající stokové sítě v lokalitě Horní Libchava. Odpadní pak budou odváděny na čistírnu odpadních vod Česká Lípa k.ú. Častolovice V obci není vybudována veřejná kanalizace ani ČOV. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně v septicích s odtoky zaústěnými do vodoteče – 42% obyvatel a v žumpách – 6% s vyvážením na ČOV Česká Lípa – 7 km. Zbývající odpadní vody od 46% obyvatel jsou vypouštěny přímo do povrchových vod. Pouze 6% obyvatel v obci má vybudovanou vlastní MČOV. Tento stav není zcela vyhovující. U objektů vypouštějících odpadní vody přímo do vodoteče budou vybudovány bezodtokové jímky popřípadě budou vybudovány DČOV. Rozložení zástavby obce však umožňuje výhledové vybudování lokální soustavy splaškové kanalizace zakončené na ČOV Pihel. Dešťové vody budou odváděny stávajícím způsobem. k.ú. Lada Na Ladech, v lokalitě, která zástavbou navazuje na Českou Lípu, je vybudována oddílná splašková kanalizace, která je napojena do kanalizačního systému České Lípy. Na tuto kanalizaci je napojeno 40% obyvatel. Majitelem je SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Ve zbývající části Lad jsou odpadní vody likvidovány individuelně v žumpách (55 % obyvatel) s vyvážením na ČOV Česká Lípa – 1,5 km. Jeden objekt má vlastní MČOV (5 %). Dešťové vody jsou odváděny systémem struh, příkopů a propustků do vodoteče. Uvažuje se s výhledovou dostavbou oddílné kanalizační soustavy. Délka budovaných kanalizačních stok DN300 bude cca 2,5 km. Do povodí napojeného na kanalizaci v České Lípě budou odpadní vody čerpány čerpací stanicí ( Q = 10 l/s) a dopravovány výtlačným řadem délky 1,0 km. Způsob odvádění dešťových vod zůstane zachován. k.ú. Písečná V Písečné není vybudována soustavná kanalizace ani ČOV. Odpadní vody jsou likvidovány v lokálních zařízeních – žumpách s vyvážením na ČOV Česká Lípa – 6 km. Dešťové vody jsou odváděny systémem struh, příkopů a propustků do vodoteče nebo se vsakují do terénu. V Písečné se nenavrhuje soustavná kanalizační síť, ani čistírna odpadních vod. Likvidace odpadních i dešťových vod bude řešena stávajícím způsobem.

k.ú. Dobranov Není zde vybudována soustavná kanalizace ani ČOV. Odpadní vody jsou likvidovány v lokálních zařízeních – septiky – 50% obyvatel, žumpy – 40% s vyvážením na ČOV Česká Lípa – 7 km. Odpadní vody od 10% obyvatel jsou čištěny na MČOV. V Dobranově bude s ohledem na rozložení zástavby vybudován oddílný kanalizační systém vyústěný na centrální mechanicko-biologické čistírně odpadních vod. Odtok vyčištěné vody bude zaústěn do Dobranovského potoka. Kanalizační síť bude délky cca 4,0 km. Dešťové vody budou nadále odváděny systémem struh, příkopů a propustků do vodoteče nebo se budou vsakovat do terénu.

k.ú. Žizníkov V Žízníkově není vybudována soustavná kanalizace ani ČOV. Odpadní vody jsou likvidovány v lokálních zařízeních (septiky, žumpy), pouze v lokalitě Nový Žizníkov byla vybudována splašková kanalizace s ČS splašků, která odpadní vody čerpá do kanalizačního systému České Lípy. Na kanalizaci jsou napojena 4% obyvatel. Majitelem je SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Žumpy jsou vyváženy na ČOV Česká Lípa – 5 km.

Strana 58


Odůvodnění


V části lokality byla vybudována kanalizace pro 16 RD (20 % obyvatel) s čištěním v lokální ČOV – provozuje Pozemkový fond (40 EO). Dešťové vody jsou odváděny systémem struh, příkopů a propustků do vodoteče nebo se vsakují do terénu. V Žízníkově bude vybudována oddílná splaškové kanalizace, vzhledem k rovinatému území bude nutné splaškové gravitační stoky přečerpávat dvěma čerpacími stanicemi a výtlačnými řady dopravovat do stoky vedoucí do centrální čerpací stanice. Celkové množství odpadních vod pak bude čerpáno kanalizačním výtlakem v místní komunikaci do stoky kanalizačního systému České Lípy v Husově ulici. Bude vybudováno celkem cca 3,0 km gravitační kanalizační sítě se dvěma lokálními čerpacími stanicemi, výtlaky DN 80 celkové délky 0,200 km. Z centrální čerpací stanice budou odpadní vody dopravovány výtlakem PE DN 100, délky 1,5 km. Způsob odvádění dešťových vod zůstane zachován. k.ú. Okřešice V Okřešicích není vybudována soustavná kanalizace ani ČOV. Odpadní vody jsou likvidovány v lokálních zařízeních žumpách s vyvážením na ČOV Česká Lípa – 5 km. Dešťové vody se vsakují do terénu. Okřešice leží v ochranném pásmu vodního zdroje (ZP 8), proto návrh předpokládá výstavbu splaškové kanalizace s čerpáním odpadních vod do kanal. U Obecního lesa do stokového systému zakončeného čistírnou odpadních vod Česká Lípa. Odvádění dešťových vod bude i nadále řešeno stávajícím způsobem. k.ú. Heřmaničky V Heřmaničkách není vybudována soustavná kanalizace ani ČOV. Odpadní vody 100% obyvatel jsou likvidovány v lokálních zařízeních – žumpách s vyvážením na ČOV Česká Lípa – 8 km. Dešťové vody jsou odváděny systémem struh, příkopů a propustků do vodoteče nebo se vsakují do terénu. Nenavrhuje se výstavba soustavné kanalizace a ČOV. Likvidace odpadních vod bude nadále řešena individuálním způsobem. Splaškové vody z bezodtokých jímek budou odváženy k likvidaci na ČOV Česká Lípa. Odvádění dešťových vod bude i nadále řešeno stávajícím způsobem. k.ú. Vítkov Ve Vítkově není vybudována soustavná kanalizace ani ČOV. Odpadní vody jsou likvidovány v lokálních zařízeních – žumpách s vyvážením na ČOV Česká Lípa – 7 km. Dešťové vody jsou odváděny systémem struh, příkopů a propustků do vodoteče nebo se vsakují do terénu. Ve Vítkově se nenavrhuje soustavná kanalizační síť a čistírna odpadních vod. Likvidace odpadních vod bude řešena individuálním způsobem v bezodtokových jímkách vyvážených na ČOV Česká Lípa. Odvádění dešťových vod bude i nadále řešeno stávajícím způsobem. k.ú. Vlčí Důl Ve Vlčím Dole není vybudována soustavná kanalizace ani ČOV. Odpadní vody jsou likvidovány v lokálních zařízeních – žumpách s vyvážením na ČOV Česká Lípa – 8 km. Dešťové vody jsou odváděny systémem struh, příkopů a propustků do vodoteče nebo se vsakují do terénu. Nenavrhuje se soustavná kanalizační síť a čistírna odpadních vod. Likvidace odpadních vod bude řešena individuálním způsobem v bezodtokových jímkách vyvážených na ČOV Česká Lípa. Odvádění dešťových vod bude i nadále řešeno stávajícím způsobem.

Specifikace problémů v oblasti odvedení odpadních vod Stávající stav odvedení odpadních vod je jako celek vyhovující. Značným problémem je ale velké množství balastních vod v kanalizačním systému. Balastní vody představují poměrně značnou zátěž pro stokovou síť a nepříznivě ovlivňují funkci čistírny odpadních vod. Balastní vody snižují celkovou kapacitu systému a ovlivňují funkci odlehčovacích komor. Podle monitoringu je pravděpodobně nejpostiženějším úsekem dolní úsek kmenové stoky A a B, kde se předpokládá nátok až 20 l/s.


Strana 59


Odůvodnění

K výraznějšímu nátoku balastních vod dochází také na stoce C v lokalitě sídliště Lada. Lokálně se také dá očekávat napojení drenážních systémů do kanalizační sítě. Značný problém, který se bude muset výhledově řešit, je ovlivnění funkčnosti stokového systému řekou Ploučnicí. Při vyšších vodních stavech dochází k nátoku povrchových vod z řeky do kanalizační stoky přes odlehčovací komory. Vybavení výustí odlehčovacích komor zpětnými klapkami řeší problém pouze částečně mimo dešťovou událost. Tento problém není řešitelný v rámci stokové sítě. Řešení může přinést pouze úprava koryta řeky, která musí s touto skutečností počítat. Dopady problému pomůže zmírnit snížení množství dešťových vod odváděných kanalizací. Tato opatření musí být realizována v samotném povodí v místě srážky povrchovou retencí, zachycením a zrychleným vsakováním. Nepříznivý je také poměr oddělených a odváděných odpadních vod za deště. Značné množství dešťových vod, které jsou odváděny stokovou sítí na ČOV je limitujícím faktorem systému. Tento stav je dán koncepcí odvodnění, kdy limitujícím faktorem je kapacita stoky a ČOV, která musí být i za takových podmínek funkční s patřičnými parametry na odtoku. Zlepšení stavu je možné docílit změnou nakládání s dešťovými vodami v rámci urbanizovaného území, a to jak v rámci návrhových ploch, tak v rámci stávajících území. Realizace nových zpevněných ploch v rámci stávajícího povodí jednotné stoky již není možné realizovat bez objektů zpomalujících odtok dešťových vod z povodí. Koncepce alternativního využití dešťových vod v povodí jednotné kanalizace je nezbytná a podmiňuje další využití území. Lokální kapacitní problémy v přetěžovaných úsecích budou řešeny zkapacitněním daného úseku. Toto opatření však musí být aplikováno společně se změnou nakládání s dešťovými vodami v rámci urbanizovaného území, jinak dojde pouze k posunu problému v rámci povodí, nikoli k jeho řešení.

Shrnutí koncepce odvedení odpadních vod

Snižování balastních vod přiváděných systémem na ČOV Provést plánovanou intenzifikaci ČOV Stoková síť jednotné kanalizace je funkční a s ohledem na finanční náklady se nepředpokládá rozsáhlý přechod na oddílný systém. Prioritní je snížení množství dešťových vod odváděných stokovým systémem. Zajištění plnění funkce odlehčovacích komor ve vztahu k recipientu. Minimalizovat vliv recipientu na stokovou síť. Veškeré rozvojové plochy a nová výstavba bude mít odvedení odpadních vod řešeno oddílným systémem. U nově budovaných objektů a ploch situovaných v povodí jednotné kanalizace , kde není možné odvedení dešťových vod jinak než jednotnou stokovou sítí budou stanoveny podmínky, ze kterých vyplynou požadavky na přerozdělení dešťových vod v rámci řešeného území Koncepci rychlého odvedení dešťových vod ze zastavěného území již nelze dále aplikovat.

Ochranná pásma kanalizačních stok Všechny kanalizační stoky do průměru DN500 mají ochranné pásmo 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce profilu potrubí. Ostatní kanalizační stoky do průměru DN500 mají ochranné pásmo 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce profilu potrubí. V rámci navržených opatření nejsou kladeny žádné nové nároky na vyčlenění ploch. Veškerá opatření se budou týkat stávajících objektů.

Strana 60


Odůvodnění

C.7.


KONCEPCE ENERGETIKY

C.7.1.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

V uplynulých letech došlo k zásadním změnám, které ovlivňují pohled na problematiku zásobování elektrickou energií. Technická úroveň zařízení se výrazně zvýšila s patřičným dopadem na spolehlivost sítě. Výrazným způsobem se rovněž změnilo zákonné prostředí. Problematika prodeje a distribuce elektrické energie se řídí zákonem 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Investice do rozvoje systémů a soustav jsou podřízeny ekonomickým požadavkům a jsou dány nutnou výstavbou v návaznosti na uspokojení potřeb jednotlivých odběratelů. Výstavba a provoz energetických zařízení jsou chápány jako veřejný zájem. Pro popis stávajícího komplexu el. zařízení, sloužícího pro zásobování správního území města Česká Lípa elektrickou energií, byly použity informace poskytnuté pracovníky společnosti ČEZ Distribuce, a.s. a ČEPS, a.s. C.7.1.1.

Elektrická vedení

Síť VVN 400 kV, 220kV a 110kV Řešeným územím prochází tranzitní síť nadzemních vedení napěťové hladiny 400 kV a 220kV. Tato síť protíná následující katastrální území: Okřešice, Žizníkov, Vítkov a Dobranov. Nadzemní vedení napěťové hladiny 110kV protíná katastrální území: Ćeská Lípa, Dolní Libchava, Dubice, Lada, Okřešice, Vítkov, Žizníkov. Z této sítě jsou napájeny transformovna 110/35 a 22kV v ulici Dubická a transformovna „Sever“110/22 a 10,5kV. Pro další rozvoj energetické soustavy a sítí VVN je nutná důsledná územní ochrana koridorů této přenosové soustavy, distribučních a tranzitních sítí. Řešené území je napájeno prostřednictvím distribučních nadzemních vedení a zemních kabelů VN: Napěťová hladina 35 kV Jedná se o distribuci nadzemními vedeními, které zásobují okrajové části řešeného území. Napěťová hladina 22 kV Touto napěťovou hladinou je převážně napájeno jádrové území a blízké okolí. Distribuce je převážně provedena zemními kabely. Napěťová hladina 10,5 kV Touto napěťovou hladinou je zatím napájeno jádrové území. Tato síť je v současné době rekonstruována na napěťovou soustavu 22kV. Distribuce bude provedena zemními kabely. Síť NN 0,4 kV Směrem ke konečným zákazníkům je provedeno zasíťování řešeného území zemními distribučními kabely na napěťové hladině 0,4kV. Nadzemní vedení se vyskytují jen lokálně v okrajových částech. Vzhledem k četnosti a povaze vedení nejsou tato v grafické části zobrazena.


Strana 61


C.7.1.2.

Odůvodnění

Napájecí uzly

Zásobování řešeného území el. energií je zajištěno z transformoven 110kV „Sever“ a „Dubická“. Tyto transformovny jsou napájeny vedením VVN 110kV z uzlové rozvodny nadřazeného systému 400kV – „Babylon“. Transformovna v ulici Dubická 110/35 a 22kV Zásobuje území města Česká Lípa a městských částí el. energií. Její instalovaný výkon je: T101 - pro napěťovou hladinu 22kV / 40MVA T102, T103 - pro napěťovou hladinu 35kV / 2 x 40MVA. T101 je zálohován transformátorem T102 – 110/22kV/40MVA - transformovna „Sever“. T102 napájí TS 35kV městských částí. T103 napájí transformátor mezitransformace 35/10,5kV/10MVA. Transformovna „Sever“ 110/22 a 10,5kV Je umístěna poblíž ulice „U Rokle“ a zásobuje území města Česká Lípa a městských částí el. energií na úrovni VN 22 a 10,5kV. Její instalovaný výkon je: T101 - pro napěťovou hladinu 10,5kV / 25MVA T102 - pro napěťovou hladinu 22kV / 40MVA. T102 je určen pro přepínání jako záložní k T101 – 110/22kV/40MVA - transformovna „Dubická“. V současné době probíhá rekonstrukce transformátoru 110/10,5kV na transformátor 110/22kV. Celková dlouhodobá zatížitelnost těchto transformoven je do 80% jejich výkonu, vyšší zatížení výrazně zkracuje jejich životnost a není z tohoto důvodu ekonomické. Transformovny 35kV odběratelské Odběratelskou transformovnu má vybudovánu firma VARTA Autobaterie spol. s r.o. se smluvním příkonem 16MVA, který požadují navýšit na cca 20MVA. Z hlediska kapacity jsou jejich potřeby el. energie zabezpečeny. Trafostanice 35, 22, 10,5/0,4kV V řešeném území jsou použity dva typy trafostanic. Stožárové trafostanice, které jsou napájené z nadzemních vedení a zděné nebo kioskové trafostanice, napájené zemními kabely. Trafostanice 35/0,4kV Z těchto TS je řešen distribuční rozvod především okrajových částí území. TS jsou převážně napájeny z nadzemní sítě VN. Trafostanice 22/0,4kV Z těchto TS je řešen distribuční rozvod především jádrového území. TS jsou převážně napájeny zemním vedením VN. Trafostanice 10,5/0,4kV Z těchto TS je řešen stávající distribuční rozvod jádrového území. TS jsou napájeny zemním vedením VN.

Strana 62


Odůvodnění

C.7.1.3. Výpočet potřebného instalovaného výkonu distribuční odběr v městské a sídlištní zástavbě


transformoven

pro

Pro výpočet instalovaného výkonu el. energie pro zabezpečení stávajících potřeb je uvažováno s 2,5 kVA na jednu bytovou jednotku. Pro jednotlivé části městské a sídlištní zástavby jsou vypočtené výkonové poměry následující: Česká Lípa 2,5 x 14 475 byt. jednotek 36.187,5 kVA Častolovice 2,5 x 34 byt. jednotek 85,0 kVA Dobranov 2,5 x 117 byt. jednotek 292,5 kVA Dolní Libchava 2,5 x 215 byt. jednotek 537,5 kVA Dubice 2,5 x 72 byt. jednotek 180,0 kVA Heřmaničky 2,5 x 14 byt. jednotek 35,0 kVA Lada 2,5 x 43 byt. jednotek 107,5 kVA Manušice 2,5 x 33 byt. jednotek 82,5 kVA Okřešice 2,5 x 19 byt. jednotek 47,5 kVA Písečná 2,5 x 31 byt. jednotek 77,5 kVA Stará Lípa 2,5 x 100 byt. jednotek 250,0 kVA Vítkov 2,5 x 23 byt. jednotek 57,5 kVA Vlčí Důl 2,5 x 11 byt. jednotek 27,5 kVA Žizníkov 2,5 x 106 byt. jednotek 265,0 kVA Součet

38.232,5 kVA

Předpokládaný součinitel soudobosti pro městskou a sídlištní zástavbu (Dle ČSN 33 21 30 pro počet bytů ve skupině 100)

0,28

Výpočtové zatížení pro městskou a sídlištní zástavbu

10.705,1 kVA

Podíl občanské vybavenosti 35 % 3.746,8 kVA --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Celkem 14.451,9 kVA Při předpokládaném využití transformátorů na 80 %, je potřeba pro městskou a sídlištní zástavbu instalovaný výkon transformátorů 18.064,87 kVA. Stávající instalované el. výkony transformátorů jak pro místní a sídlištní, tak i pro průmyslovou část jsou následující: Česká Lípa – Dubická Pi = T101-110//22kV/40 MVA, T102-110/35kV/40MVA, T103-110/35kV/40MVA Česká Lípa – Sever Pi = T101-110/10,5kV/25MVA, T102-110/22kV/40MVA

Rozvojová území Pro zajištění napájení elektrickou energií budou v rozvojových oblastech vybudovány nové nadzemní transformovny. Jednotlivá napájecí vedení budou provedena jako zemní kabelová a budou situována do tras s dalšími inženýrskými sítěmi. V případě, že nebude možné budovat napájecí vedení jako zemní, budou tato vedení zřízena jako nadzemní. Pro zmenšení ochranného pásma u nadzemních vedení doporučujeme použití izolovaných vodičů.


Strana 63


C.7.1.4.

Odůvodnění

Ochranná pásma

Ochranná pásma vedení jsou dána § 46 a § 98 zákona č.458/2000 Sb. Pro informaci uvádíme šířky ochranných pásem vedení, které je nutno respektovat. Vzdálenost se vždy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče. vedení vybudovaná vedení budovaná do 31. 12. 1994 po 1. 1. 1995 22 kV 10 m 7m 110 kV 15 m 12 m 220 kV 20 m 15 m 400 kV 25 m 20 m Pro vedení budovaná po 1. 1. 2001 platí následující hodnoty: u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní 3. pro závěsná kabelová vedení u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně u napětí nad 400 kV u závěsného kabelového vedení 110 kV u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence

7m 2m 1m 12 m 15 m 20 m 30 m 2m 1m

Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení či vnějšího líce obvodového zdiva, u stožárových elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7m, u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m, u vestavných elektrických stanic 1 m od obestavění. Režim činností v ochranných pásmech dále specifikuje zákon č. 458/2000 Sb.

C.7.2.

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

C.7.2.1.

Zhodnocení stávajícího stavu

Vychází z daného stavu plynofikace - vybudovaných VTL plynovodů kolem zástavby České Lípy a stávající středotlaké sítě ve městě a přilehlých obcích. Plyn je pro město Česká Lípa dodáván z dálkových VTL plynovodů, ze kterých jsou do města vyvedeny VTL přípojky ukončené v regulačních stanicích. Na severozápadním okraji území probíhá trasa VTL plynovodu DN 300, PN25 Záluží – Liberec. Z tohoto plynovodu je do města zavedena VTL přípojka ukončená na západním okraji města. Na severním okraji území probíhá trasa VTL plynovodu DN 500, PN25 Ústí n/Labem – VČ kraj. Z tohoto plynovodu je do města zavedena VTL přípojka ukončená na severním okraji města. Na jihovýchodním okraji území probíhá trasa VTL plynovodu DN 500, PN40 Hospozín - Liberec. Z tohoto plynovodu je do města zavedena VTL přípojka ukončená na jižním okraji města.

Strana 64


Odůvodnění


Trasy dálkových VTL plynovodů prochází následujícími k.ú.: Manušice, Častolovice Trasy přípojek z VTL plynovodů prochází následujícími k.ú.: Častolovice, Lada, Heřmaničky, Okřešice, Dolní Libchava, Dubice. V současnosti je STL zemní plyn zaveden v následujících k.ú: Česká Lípa – město, Stará Lípa, Dolní Libchava, Častolovice, Dubice. Zemní plyn je využíván velkoodběrateli, MO a pro zásobování obyvatelstva. Využívání plynu pro obyvatelstvo je převážně na vaření, vytápění a přípravu TUV.

Vysokotlaké plynovody Koncepce zásobování plynem spočívá ve vybudovaných vysokotlakých plynovodech po obvodu města. 1./ z VTL plynovodu DN 300, PN25 na severozápadním okraji území je do města zavedena VTL přípojka DN 200 ukončená na západním okraji města v regulační stanici VTL/STL Dubická. Z přípojky jsou po její trase dále napojeny VTL přípojky pro regulační stanice VTL/STL ve správě provozovatele SČP a.s. Ústí nad Labem - VTL RS Blata, VTL RS B. Němcové a ostatních odběratelů - VTL RS ČLT Holý Vrch, VTL RS Jizerské pekárny, VTL RS ČSAD Česká Lípa. Propojení VTL přípojky v úseku od RS ČSAD Česká Lípa na VTL RS ČL Sever bylo zrušeno v r. 2000. Regulační stanice ČL Sever je napojena na STL plynovod. Trasa VTL přípojky v úseku od VTL RS B. Němcové na VTL RS Nemocnice byla zrušena. V trase vede STL plynovod. 2./ z VTL plynovodu DN 500, PN25 na severním okraji území je do města zavedena VTL přípojka DN 200 ukončená na severním okraji města v regulační stanici VTL/STL Lada. Z přípojky je po její trase dále napojena VTL přípojka pro regulační stanici VTL/STL ve správě provozovatele SČP a.s. Ústí nad Labem - VTL RS Častolovice. 3./ z VTL plynovodu DN 500, PN40 na jihovýchodním okraji území je do města zavedena VTL přípojka DN 200 ukončená na jižním okraji města. Z přípojky jsou po její trase dále napojeny VTL přípojky pro regulační stanice VTL/STL ve správě provozovatele SČP a.s. Ústí nad Labem - VTL RS Sosnová, VTL RS Svárov a ostatních odběratelů - VTL RS Mlékárna Svárov, VTL RS ČLT Dukla. Protikorozní ochrana VTL plynovodů V současnosti pokrývá plynovodní síť v řešeném území stávající zařízení katodové ochrany severozápadně od obce Heřmaničky – SKAO, severozápadně od obce Dolní Libchava – SKAO a severovýchodně od obce Častolovice - SKAO.

Vysokotlaké regulační stanice Z VTL plynovodů jsou realizovány přípojky pro jednotlivé regulační stanice VTL/STL, včetně RS velkoodběratelů. Distribuci zemního plynu v současné době zajišťují regulační stanice SČP a.s. uvedené v tabulce. Seznam regulačních stanic byl zpracovateli poskytnut RWE SČP Net, s.r.o. Ústí nad Labem a je aktualizován pro 02/2007. Číslo regulačních stanic odpovídá značení plynárny, pořadové číslo odpovídá situování RS ve výkresové části (viz. Výkres č. 6 – Koordinační výkres – technická infrastruktura). Poř. č. RS

Číslo RS Název RS

Výkon RS

vstup/výstup

RS 1

359212 Častolovice

2000

VTL/STL

RS 2

123256 Blata

1200

VTL/STL


Strana 65


Odůvodnění

RS 3

1209 Svárov

3000

VTL/STL

RS 4

120089 Dubická

5000

VTL/STL

RS 5

1086 Lada

5000

VTL/STL/NTL

1200

VTL/STL

RS 6

18561 Sosnová

Nově navržené RS VTL/STL: RS N1

Dolní Libchava

cca 1000

VTL/STL

RS N2

Heřmaničky

cca 200

VTL/STL

Celkový instalovaný výkon VTL regulačních stanic 17.400 m3/h Z VTL plynovodů jsou napojeny VTL přípojky pro VTL regulační stanice, které nejsou ve správě SČP a.s.: RS 8

ČSAD Česká Lípa

RS 9

ČLT Holý Vrch

RS 10

ČLT Dukla

RS 11

Mlékárna Svárov

RS 12

Jizerské pekárny

RS 13

Autobaterie

Středotlaké plynovody Z VTL regulačních stanic, situovaných na přípojkách z VTL plynovodů vychází síť středotlakých plynovodů jednak pro přímé zásobení odběratelů a jednak pro napájení regulačních stanic STL/NTL ve městě. Středotlaký rozvod je provozován na tlakové hladině 0,3 MPa.

Středotlaké regulační stanice Pro redukci tlaku plynu ze STL na NTL v distribuční síti jsou na území města vybudovány středotlaké regulační stanice. Z těchto regulačních stanic je proveden uliční rozvod nízkotlakého plynovodu pro zásobení obyvatel a dalších odběratelů. Seznam stávajících STL regulačních stanic ve správě SČP a.s. Poř. č. RS

Číslo RS Název RS

Výkon RS

vstup/výstup

RS 7

120452 B. Němcové

3000

STL/NTL

RS 14

60153 U Stadionu

1200

STL/NTL

RS 15

1025 Kozákova

1200

STL/NTL

RS 16

1073 ČL Sever

3000

STL/NTL

RS 17

60146 Pod Špičákem 1

1200

STL/NTL

RS 18

60143 Pod Špičákem 2

1200

STL/NTL

Strana 66


Odůvodnění


Celkový instalovaný výkon STL regulačních stanic 7.800 m3/h. Ze STL plynovodů jsou napojeny STL přípojky pro STL regulační stanice, které nejsou ve správě SČP a.s.: RS 19

Kovošrot

RS 20

18591 Vagonka Johnson Controls

RS 21 RS 22

1111 Revok

RS 23

1186 Packard Elektric

C.7.2.2.

Celková souhrnná potřeba zemního plynu

Návrh řešení zásobování zemním plynem města Česká Lípa je zpracován v následující tabulce, kde jsou uvedeny: návrhové plochy (v ha - hektary) s konkrétním způsobem využití (bydlení, občanská vybavenost, výrobní plochy) maximální hodinová potřeba zemního plynu jednotlivých návrhových ploch. roční potřeba zemního plynu jednotlivých návrhových ploch. způsoby možného zásobování zemním plynem nově navrhovaných lokalit – CZT či zemní plyn. POTŘEBA ENERGIE CELKOVÁ BILANCE města ČESKÁ LÍPA Byty, rod. výstavba Služby, obč. vyb. PLOCHA ÚZEMÍ (ha)

Výroba

Celkem

146,45

20,84

55,31

222,60

Potřebný příkon (MV)

47,2

6,3

10,3

63,7

CZT (MW)

19,3

3,1

0,1

22,5

ZP (MW)

23,5

3,1

9,9

36,6

OSTATNÍ (MW)

4,4

0,0

0,3

4,7

Roční potřeba tepla (GJ/rok)

305 986

40 668

66 420

413 074

CZT (GJ/rok)

125 064

20 088

324

145 476

ZP (GJ/rok)

152 410

20 088

64 346

236 844

OSTATNÍ (GJ/rok)

28 771

0

1 750

30 521

ZP tis. m³/hod

2,75

0,36

1,16

4,27

ZP tis. m³/rok

4980,7

656,5

2102,8

7 740,0

Vysvětlivky: PLOCHA ÚZEMÍ – plocha návrhového území řešeného v rámci Územního plánu. CZT – teplo ze sítě Centrálního zásobování teplem Českolipské teplárenské a.s.


Strana 67


Odůvodnění

ZP – zemní plyn ze sítě RWE Severočeské plynárenské, a.s. OSTATNÍ – pevná a kapalná paliva, elektrická energie. Data zaokrouhlena. C.7.2.3.

Bilance potřeby plynu

Bilance vychází z údajů poskytnutých SČP Net, s.r.o. Ústí nad Labem. Uváděné údaje jsou informativní a zohledňují stav roku 2005. počet odběratelů kategorie odběru tis. m3/rok DOM 4.977 10.794 MO 4.987 1.160 SO 2.758 23 VO 29.156 12 Poznámka: DOM = obyvatelstvo, MO = maloodběr, SO = střední odběr, VO = velkoodběr počet přípojek STL

647

NTL

1.438

délka STL plynovody NTL plynovody STL přípojky NTL přípojky

m 33.740 41.105 7.610 14.909

C.7.2.4.

Závěr

Z uvedených údajů lze odhadovat, že by výhledová potřeba zemního plynu mohla být zajištěna z kapacity stávajících VTL plynovodů, stávajících a nově navržených regulačních stanic VTL/STL a plynovodních sítí.

C.7.2.5.

Limity využití území

Plynárenská zařízení jsou dle energetického zákona č.458/2000 Sb. chráněna ochrannými a bezpečnostními pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu.

Ochranná pásma § 68 1) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. 2) Ochranná pásma činí u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu

Strana 68


Odůvodnění


3) Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m. 4) V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu. 5) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze stavební činnost, umísťování konstrukcí, zemní práce, zřizování skládek a uskladňování materiálu v ochranném pásmu provádět pouze s předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebních úřadů a musí obsahovat podmínky, za kterých lze tyto činnosti provádět. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm, nad povrchem plynovodu podléhá tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu. 6) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. 7) Křížení a souběhy plynovodů s ostatními inženýrskými sítěmi - při křížení či souběhu potrubních vedení je třeba respektovat ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

Bezpečnostní pásma § 69 Vysokotlaké plynovody 1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. 2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. 3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. 4) Rozsah bezpečnostních pásem: vysokotlaké plynovody do DN 100 15 m vysokotlaké plynovody do DN 250 20 m vysokotlaké plynovody nad DN 250 40 m 5) Ochranné pásmo zařízení protikorozní ochrany VTL plynovodů SKAO - anoda je 100 m.

C.7.3.

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

C.7.3.1.

Zhodnocení stávajícího stavu

Investice do rozvoje systémů a soustav tepla jsou podřízeny ekonomickým požadavkům a jsou vkládány jednak do nové výstavby pro uspokojení potřeb jednotlivých odběratelů a současně do postupné modernizace systému pro zajištění úspor v dodávkách tepla a zkvalitnění služeb odběratelům. Z pohledu dnes platného zákona 458/2000 Sb. (Energetický zákon) jsou prodej a distribuce tepelné energie v pozici obchodní činnosti prostřednictvím zařízení v soukromém vlastnictví, výstavba a provoz energetických zařízení jsou ve veřejném zájmu.


Strana 69


Odůvodnění

Zásobování města teplem Město Česká Lípa - jeho městské části jsou jednak zásobovány z centrálního zdroje tepla CZT Českolipské teplárenské a.s. a jednak z lokálních zdrojů tepla - kotelen patřícím jednotlivým výrobním podniků, veřejných institucí či jednotlivých právnických či fyzických osob. Teplárna Část města Česká Lípa je zásobována teplem z centrálního zdroje tepla – CZT Českolipské teplárenské a.s. (ČLT). Jako zdroje tepla slouží 4 kotelny v majetku ČLT a.s. Tyto zdroje tepla byly ke konci 90. let zcela plynofikovány, byly osazeny nové kotle na spalování zemního plynu. Počet kotelen i počet kotlů byl zredukován na aktuální potřeby tepla. Kotelny na pevná paliva již byly zrušeny. Byly zrušeny či zaměněna technologie u těchto kotelen: K1 Špičák – Dukla - zrušena, byla nahrazena kotelnou Loos Stará Lípa. K2 Slatina - zrušena, byla nahrazena kotelnou Loos Stará Lípa. K4 Slovanka - zrušena, rozvody nyní napojeny na kotelnou Holý vrch. K5 Kotelna Střed - zrušena - rozvody nyní napojeny na CZT z kotelny Loos. K6 Kotelna Holý vrch - nyní na ZP (původně byla na LTO) K11 Kotelna Kopeček - zrušena - rozvody nyní napojeny na CZT z kotelny Loos. K14 Kotelna Lukostřelecká - zrušena - rozvody nyní napojeny na CZT z kotelny Loos. K12 Kotelna Kozákova - nyní na ZP (původně byla na HU) Síť teplonosných rozvodů byla rozšířena do dalších lokalit. Nyní je z ČLT a.s. zásobováno teplem cca 11 000 domácností. Kotelny v majetku ČLT a.s.: Využití kapacity Kotelna Kotelna Loos Stará Lípa

Kotelna Holý Vrch

Kotelna Kozákova

Kotelna podnikové ředitelství, Pivovarská Celkem výkon Celkově vyrobené teplo

Výkon (MW)

Druh paliva

Výroba tepla (GJ/r) , využití kapacity

Č. kotle

Teplotní spád

1

140/100°C

19,2

ZP, TTO

116 365 23%

2

140/100°C

19,2

ZP, TTO

210 232 42%

3

140/100°C

19,2

ZP, LTO

177 021 35%

1

105/75°C

6,0

ZP

12 665 17 %

2

105/75°C

6,0

ZP

13 837 18%

3

105/75°C

6,0

ZP

21 842

29%

4

105/75°C

2,9

ZP

27 711

36%

1

90/70°C

0,280

ZP

1 797

35%

2

90/70°C

0,940

ZP

1 900

37%

1

90/70°C

0,600

ZP

992

97%

2

90/70°C

0,190

ZP

30

3%

80,51 MW 584 392 GJ/ rok

Palivo: ZP – zemní plyn, TTO – těžký topný olej, LTO – lehký topný olej, údaje za rok 2007.

Strana 70


Odůvodnění


V instalovaném výkonu kotlů je tedy záložní potenciál využití. Z těchto údajů vyplývá, že lze vyrobit až 800 000 – 900 000 GJ tepla za rok. Soustava zásobování teplem Česká Lípa je soustavou horkovodní a teplovodní. Pára zde není vyráběna ani distribuována. Parametry rozváděného topného média jsou dle jednotlivých kotelen 130/70°C (horkovod), 105/70°C (teplovod) a 90/70°C (teplovod). Topné médium slouží pro výrobu topné vody pro ústřední vytápění (UT) a pro přípravu teplé vody (TV). Z těchto kotelen jsou vytápěny přes energocentra (EC), výměníkové stanice (VS) a domovní předávací stanice (DPS) tyto objekty: Kotelna Loos Stará Lípa: Z této kotelny jsou napojeny následující objekty: EC 1 - sídliště Špičák - výroba UT,TV EC 2 - sídliště Špičák - výroba UT, TV EC 3 - sídliště Špičák - napojeno 11 DPS, výroba UT, TV EC 4 - sídliště Špičák - výroba UT,TV EC 5 - sídliště Špičák - napojeno 11 DPS, výroba UT,TV EC 6 - sídliště Špičák - výroba UT,TV EC 7 - sídliště Špičák - výroba UT,TV EC 8 - sídliště Špičák - napojeno 10 DPS, výroba UT, TV EC 9 - sídliště Špičák - výroba UT,TV EC 10 - sídliště Špičák - výroba UT,TV EC 11 - sídliště Špičák - výroba UT,TV EC 12 - sídliště Špičák - výroba UT,TV EC 13 - sídliště Špičák - výroba UT,TV VS ZŠ - sídliště Špičák - výroba UT,TV VS K - sídliště Sever - napojeno 9 DPS, výroba UT, TV VS I - sídliště Sever - napojeno 26 DPS, výroba UT, TV VS H - sídliště Sever - napojeno 32 DPS, výroba UT, TV VS 1 L - sídliště Lada - výroba UT,TV VS 2 L - sídliště Lada - výroba UT,TV VS 3 L - sídliště Lada - výroba UT,TV VS 4 L - sídliště Lada škola - výroba UT,TV VS 1 Střed -sídliště Mikovcova - výroba UT,TV VS 2 Střed Lipka - napojeno 12 DPS, výroba UT, TV VS Střelnice -sídliště Střelnice - výroba UT,TV VS Lukostřelec - napojeny 3 DPS, výroba pouze UT VS Kopeček - napojeno 7 DPS, výroba UT, TV Lada - napojeno 6 DPS, výroba UT, TV, nově napojeno 149 bytových jednotek Crystal - výroba UT,TV TJ Loko - výroba UT,TV Garáže bývalá kotelna Střed - výroba UT


Strana 71


Odůvodnění

V území navíc existují DPS v majetku následujících majitelů objektů (výroba UT,TV) napojené na Kotelnu Loos: Telecom, Banco, OD Andy, Sportareál, ISŠ Palackého, Kaufland, PSOC u Kauflandu, Lidl, Gymnázium, Cukrárna – sídliště Špičák. Kotelna Holý vrch: Z této kotelny jsou napojeny následující objekty: Okruh kotelny Holý Vrch - napojeno 31 DPS, výroba UT, TV VS 1 Slovanka - napojeno 16 DPS, výroba UT, TV VS 2 Slovanka - napojeno 11 DPS, výroba UT, TV V území navíc existují DPS v majetku následujících majitelů objektů ( výroba UT,TV) napojené na Kotelnu Holý vrch: Rodinný dům Pachovský, rodinný dům Kohoutek, ČSAD, ECOCHEM, OÚNZ.

Kotelna Kozákova – napojení obytných bloků v blízkosti kotelny, výroba UT, TV Kotelna Podnikové ředitelství (ul. Pivovarská) - napojení odběratelů v areálu, výroba UT, TV

Ostatní zdroje tepla Město Česká Lípa – jeho městské části jsou mimo soustavy CZT zčásti zásobovány z lokálních zdrojů tepla patřícím různým subjektům. Za posledních 10 let došlo k výraznému úbytku kotelen na spalování pevných paliv. V nově vzniklých podnicích a obchodních centrech jsou jako zdroje tepla již plynové kotelny na spalování zemního plynu nebo je provedeno napojení na CZT. Zemní plyn je perspektivní palivo, které postupně vytlačuje hnědé uhlí ze spalovacích procesů. Uplatňuje se především v místech, kde není dosah rozvodů CZT. Lokální zdroje tepla lze rozdělit na dvě skupiny. První skupinu tvoří větší lokální zdroje tepla (5 MW – 200 kW) sloužící výrobním organizacím či větším subjektům. Druhou skupinu tvoří ostatní (menší) lokální zdroje (výkon do 200 kW) včetně jednotlivých domácností. Obyvatelé sídlišť mají centrální vytápění napojené buď na CZT nebo společnou plynovou kotelnu. Obyvatelé rodinných domů, si mohou druh energie pro vytápění volit na základě místní dostupnosti přípojek a ceny energie. Typy otopu zde jsou na spalování zemního plynu, spalování pevných paliv, elektrické otopy či spalování kapalného propanu. Celkové vyrobené teplo ve větších lokálních zdrojích tepla činí cca 230 000 GJ/rok. Instalovaný výkon těchto kotelen činí cca 47 MW. (Vypočítáno z dostupných informací (REZZO) a z vlastních průzkumů zdrojů tepla ) Tabulka celkového vyrobeného tepla (za rok 2006)

ČLT a.s.

Větší lokální zdroje tepla

460 tis. GJ/rok

230 tis. GJ/rok

Instalovaný výkon 80,5 MW Instalovaný výkon 47 MW

Ostatní lokální zdroje tepla a domácnosti (cca 20% z ČLT) 92 tis. GJ/rok Instalovaný výkon 18 MW

Celkem 782 tis. GJ/rok Instalovaný výkon 145,5 MW

Tepelné sítě Soustava zásobování teplem Česká Lípa je soustavou horkovodní a teplovodní. Pára zde není vyráběna ani distribuována. Parametry rozváděného topného média jsou dle jednotlivých kotelen 130/70°C (horkovod), 105/70°C (teplovod) a 90/70°C (teplovod). Strana 72


Odůvodnění


Primární a sekundární rozvody – horkovody a teplovody - primární rozvody jsou vedeny z kotelen do výměníkových stanic jednotlivých odběratelů, z výměníkových stanic do jednotlivých obytných bloků jsou vedeny sekundární topné rozvody. Jedná se vždy o dvojici potrubí (přívod a zpátečka). Potrubí jsou vedena v topných kanálech – kolektorech, či nové rozvody jsou vedeny formou předizolovaného potrubí přímo v zemi. Technický stav je rozdílný dle stáří sítě a polohy vzhledem ke spodní vodě. C.7.3.2.

Závěr

V oblasti centrálního zásobování teplem je v současnosti přebytek ve výkonu zdroje tepla. V teplárně jako zdroji tepla je pro současné odběry tepla rezerva i při zimních extrémních teplotách. Oproti počátkům 90. let, kdy docházelo v regionu k výraznému poklesu ekonomiky, který byl provázen restrukturalizací a útlumem, jsou nyní odběry tepla stabilizované. Celkový instalovaný výkon v kotelnách CZT činí: 80,5 MW. Z toho Kotelna Loos má tepelný výkon 57,6 MW a Kotelna Holý Vrch 20,9 MW. Rezerva v topném výkonu Kotelny Loos činí cca 15 MW. Rezerva v topném výkonu Kotelny Holý Vrch činí cca 6,5 MW. Potřeba tepla pro návrhové lokality s předpokladem zásobování z CZT činí: cca 22,5 MW. (viz Celková bilance města Česká Lípa v části Návrh). To znamená, že potřebu tepla pro vyčleněné oblasti města v dosahu CZT není možno návrhově plně pokrýt z Českolipské teplárenské a.s. Jedná se o oblasti s předpokladem zásobování z Kotelny Loos.

Návrhové řešení Jako zdroje tepla jsou uvažovány tyto možné varianty: Centrální zdroj tepla (CZT – horkovod, teplovod) Zemní plyn Pevná paliva Elektrická energie Alternativní obnovitelné zdroje (spalování biomasy, bioplyn, sluneční energie, tepelná čerpadla, geotermální zdroje, energie větru). Konkrétní zdroje tepla nelze závazně určit či nařídit, jednalo by se o upřednostnění dodavatele či technologie v konkurenčním tržním prostředí. Při výběru a návrhu konkrétního způsobu a dodavatele tepla bude postupováno podle platných právních předpisů (Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.) Podle Zákona o ochraně ovzduší jsou právnické a fyzické osoby povinny, je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud je jejich provozování v souladu s tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení. Současně jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie. Rozvojové plochy, navržené k zásobování teplem z centrálního zdroje tepla jsou vybrány tam, kde již tepelná soustava existuje, nebo kde ji lze technicky a ekonomicky přijatelně rozšířit. Nová rozšířená síť centrálního zásobování teplem bude dle možností řešena v souladu s Energetickou koncepcí města Česká Lípa z. r. 2001. Pokrytí potřeby tepla z CZT: V úvahu by připadalo rozšíření kotelny ČLT Kotelny Loos o další kotlové jednotky.


Strana 73


Odůvodnění

Další úvahu skýtá propojení systému ČLT s větší místní výtopnou např. s výtopnou Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa a.s. na Purkyňové ulici. Zde je instalovaný výkon zdroje 19 MW. Spojením tepelného hospodářství těchto dvou subjektů by došlo k navýšení tepelného výkonu zdroje tepla pro město i jeho zálohovatelnost. Přenosové schopnosti stávajících potrubních sítí, z kterých by probíhalo napojení je nutno posoudit v rámci konkrétního řešení pro konkrétní oblasti či odběratele a budou posouzena až v rámci daného řešení. Ostatní části města – katastrální území, která jsou již příliš vzdálena od soustavy CZT, či v daných místech není předpokládaná potřeba tepla již rentabilní k vybudování tepelných rozvodů a zařízení, bude zásobována buď zemním plynem, pevnými palivy či alternativními obnovitelnými zdroji (se zajištěním nízkoemisního spalování). Stávající distribuční síť tepelné energie se rozrůstá a modernizuje dle potřeb distributora tepelné energie a jednotlivých odběratelů. V případě nárůstu spotřeby a distribuce tepelné energie v řádech MW v rozvojových územích, je nutné včas a s dostatečným předstihem (řádově měsíce) vstoupit v jednání s pracovníky společností Českolipské teplárenské a.s. Obecné zdůvodnění varianty využití Centrálního zásobování teplem: Pro oblasti v dosahu CZT a rentability spotřeby: Dálkové teplo ve formě teplé vody není výbušné ani hořlavé. Technický dálkový monitoring probíhá 24 hodin denně. Dálkové teplo je vyráběno tzv. kogenerací, což je výroba tepla a elektřiny zároveň. Tímto způsobem se šetří množství spalovaného paliva a snižuje se zátěž na životní prostředí. Teplo a teplá voda je v domácnostech k dispozici 24 hodin denně, zákazník se nemusí zatěžovat údržbou ani investicemi. Dálkové teplo nevyžaduje množství komínů na střechách a potrubí je ve městech vedeno převážně pod zemí. Nejrozvinutější sítě dálkového tepla jsou rozšířeny zejména ve vyspělých evropských zemích, jako jsou Německo, Švédsko, Dánsko, Francie. C.7.3.3.

Ochranná pásma

Ochranné pásmo rozvodu tepla v zastavěném území činí 1 m od povrchu potrubí, v nezastavěné části 3-5 m podle stanovení provozovatelem tohoto zařízení.

C.8.

SPOJE, RADIOKOMUNIKACE

Podzemní a nadzemní vedení dálkové a místní přístupové sítě V řešeném území se nachází telekomunikační sítě několika vlastníků, např. Telefónica O2 Czech Republic, a.s.,TMobile Czech Republik, a.s, Vodafone Czech Republic a. s., České radiokomunikace, a.s. Při výstavbě v zájmovém území je nutné dodržet ochranné pásmo místní přístupové sítě, které činí 1,5 m na každou stranu od tohoto vedení. Dále je nutné dodržet případné jiné upřesňující podmínky, které jsou součástí vyjádření správců těchto sítí pro stavební povolení v dané lokalitě. Jiná omezení nejsou limitující pro další rozvoj v zájmovém území.

Radioreléové spoje V zájmovém území se nachází několik tras radioreleových (dále RR) spojů, které jsou ve vlastnictví fy. České Radiokomunikace, a.s. Některé trasy jsou zakončeny v samotném centru města, jiné magistrální RR trasy dotčeným územím procházejí. Dále se zde nacházejí RR trasy jednotlivých mobilních operátorů a RR trasy jiných subjektů. Ochranná pásma těchto tras jsou v různých výškách, vždy nad terénem, po obou stranách radiového paprsku. Průměr ochranného pásma RR paprsku je cca 20m se středem v ose paprsku. Běžná výška těchto RR tras bývá i méně než Strana 74


Odůvodnění


10m nad terénem. Podmínky jednotlivých správců RR sítí je nutné při výstavbě v zájmovém území respektovat. Technicky není vždy možné tyto trasy přeložit nebo odklonit a mohou tedy být částečně limitujícím faktorem pro rozvoj území.

C.9.

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

C.9.1.

OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT

Ochrana přírodních hodnot území a cíle ochrany a rozvoje hodnot: - podpora projektů realizace veřejné a krajinné zeleně, především realizace skladebných částí ÚSES - zvýšení biodiverzity a obnova ekologické rovnováhy – obnova a zakládání biotopů - podpora systémů protierozní ochrany - ochrana a obnova krajinného rázu Jedním z hlavních cílů na úseku obnovy krajiny je zvýšení ekologické stability v řešeném území. Ochranou a respektováním přírodních hodnot území je myšlena zejména ochrana následujících prvků: C.9.1.1.

Zvláště chráněná území

Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná dle § 14 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Na území města Česká Lípa zasahuje část velkoplošného zvláště chráněného území CHKO České středohoří - území se zvýšeným přírodním a krajinným potenciálem – CHKO České středohoří (III. a IV. zóna). Zvláště chráněná území: do území zasahuje ochranné pásmo Národní přírodní památky Peklo Zvláště chráněná území: přírodní památka (PP) Okřešické louky s ochranným pásmem. Přírodní památka se nachází v k.ú. Žízníkov. Celková výměra PP činí 2,47 ha. Předmětem ochrany jsou společenstva vlhkých bezkolencových luk (svaz Molinion) s výskytem velkého množství zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. C.9.1.2.

Významné krajinné prvky (VKP)

V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, mají zvláštní postavení významné krajinné prvky. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. Vedle zákonem obecně vyjmenovaných VKP se na řešeném území nachází 9 významných krajinných prvků registrovaných odborem životního prostředí Česká Lípa dle § 6 zákona. VKP: Městský park, Trnkový remíz, Lipovojasanová alej, Mokřad v nivě Šporky, Louka v nivě Ploučnice, Dub v ul. Poříčí, Park u budovy soudu, Křížový park., Svojsíkova cesta. EV. ČÍSLO 1

NÁZEV Městský park


VÝMĚRA (ha) 10,16

VYHLÁŠENO 02/12/1992

K.Ú. Česká Lípa

PARCELA ČÍSLO 2702, 2699, 2700, 2701,2703, 1846, 1847, 2704, 2705, 2706

CHARAKTERISTIKA Parkově upravená plocha s pestrou druhovou skladbou dřevin, refugium bioty v městském prostředí

Strana 75


Odůvodnění

2

Trnkový remíz

5,8

11/5/1993

Stará Lípa

302,303 + další p.č.

Plocha s nálety zejména keřů, refugium především avifauny

3

Lipovo-jasanová alej

80 m délka

16/12/1993

Dolní Libchava

224/1, 224/2, 224/3

Kvalitní stromořadí

4

Mokřad v Nivě Šporky

13,63

09/02/1994

Česká Lípa

5723, 5727, 5737, 5738, 5724/2, 5721

Mokřadní lokalita, součást, EVL NATURA 2000

5

Louka v Ploučnice

1,99

11/02/1994

Dolní Libchava

481, 483, 478/1

Podmáčená louka, součást EVL NATURA 2000

6

Dub v ul. Poříčí

0,0

18/10/1994

Česká Lípa

3347

Solitera, vhodné přeřadit mezi památné stromy

7

Park u budovy soudu (Parčík u okresu)

0,2155

28/09/1998

Česká Lípa

1753

Malá parkově upravená plocha v urbanizovaném území, refugium bioty

8

Křížový park

0,28

09/02/2000

Česká Lípa

636, 638, 639

Malá parkově upravená plocha v urbanizovaném území, refugium bioty

9

Svojsíkova stezka

0,5 km

13/10/1993

Česká Lípa

5164/2, 5295/1

Část zachovalé lipové aleje

C.9.1.3.

nivě

Památné stromy

Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za památné stromy. V území je vyhlášeno 6 památných stromů nebo skupin stromů s ochrannými pásmy. 1. Tilia cordata, p.p.č. 1968 Strom byl vyhlášen za památný v roce 2002, s ochranným pásmem ve tvaru kruhu o poloměru 6m. Strom je zdravý, vitální, s vysokou estetickou hodnotou. Pro město má historický význam, je nazýván tzv. lípou svobody. 2. Populus nigra, p.p.č. 5786/149 Topol se nachází na sídlišti Sever v České Lípě, za památný byl vyhlášen v roce 2006 spolu s jeho ochranným pásmem ve tvaru kruhu o poloměru 10m. Strom byl vyhlášen na základě jeho genetické hodnoty, nadprůměrné mohutnosti, dobrého zdravotního stavu. 3. Jilmy u Vodního hradu, p.p.č. 863/1 a 826 Skupina památných stromů vyhlášena roku 2009 s ochrannými pásmy. Jedná se o 3 kusy jilmů (Ulmus laevis x Ulmus carpinifolia) a 1 kus jilmů (Ulmus laevis x Ulmus carpinifolia) 4. dvě Tilia platyphyllos u kostela Máří Magdalény, p.p.č. 2814 Tyto dvě lípy byly vyhlášeny za památné roku 1994, ochranné pásmo je ve tvaru kruhu o poloměru 12m. Odhadované stáří obou lip je na cca 500 let. Lípy mají vysokou historickou i estetickou hodnotu. 5. Liriodendron tulipifera, p.p.č. 3200/1 Strom byl vyhlášen za památný v roce 2000, ochranné pásmo tohoto stromu bylo stanoveno na kruh o poloměru 10m. Strom je zdravý, vitální, mimořádně mohutný s vysokou estetickou hodnotou. 6. Fagus sylvatica ´Purpurea´, p.p.č. 783/1 Strom byl vyhlášen za památný roku 2006, ochranné pásmo bylo stanoveno ve tvaru kruhu o poloměru 12m. Obvod kmene je 385cm a stáří bylo odhadnuto na cca 130-150 let.

Strana 76


Odůvodnění


Za významné stromy z hlediska obrazu města je možné považovat několik dalších dřevin: DRUH STROMU

LOKALITA

POZNÁMKA

dub letní

Polní cesta na vrch Špičák

dvoják, nutno ošetřit

lípa velkolistá

Polní cesta na vrch Špičák

obvod 380 cm, poškozená

lípa velkolistá

Děčínská ulice

3 ks

lípa malolistá

U Šporky

dominantní solitéra

jilm drsný

Červený dům

4 ks

jilm habrolistý

Pod Hůrkou

1 ks

jilm habrolistý

Bulharská ulice

9 ks

dub letní

park Bulharská ulice

2 ks

dub letní

parčík u slévárny

1 ks

buk červenolistý

U kostela Svaté Magdalény

2 ks

buk

Manušice

1 ks

C.9.1.4.

Lokality soustavy NATURA 2000

NATURA 2000 je dle § 3 odst. (1) písm. p) zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je NATURA 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (viz § 39 zákona 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14 zákona 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

V řešeném území se vyskytuje jedna evropsky významná ptačí oblast a lokality soustavy NATURA 2000. Ptačí oblast CZ0511007Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady Rozloha lokality: 9408.76 ha Navrhovaná kategorie ZCHÚ: Druhy: jeřáb popelavý (Grus grus), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), lelek lesní (Caprimulgus europaeus) skřivan lesní (Lullula arborea), plus řada typů stanovišť Katastrální území: Česká Lípa a řada dalších obcí Evropsky významné lokality: CZ0514042 Jestřebsko – Dokesko (částečný překryv s výše uvedenou PO) Rozloha lokality: 6950,37 ha Navrhovaná kategorie ZCHÚ: NPR národní přírodní rezervace, NPP národní přírodní památka, PR přírodní rezervace, PP přírodní památka Stanoviště: Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae), přechodová rašeliniště a třasoviště, zásaditá slatiniště, jeskyně přístupné veřejnosti, bučiny asociace Luzulo-Fagetum, středoevropské lišejníkové bory, acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea). Druhy: živočichové - páchník hnědý, tesařík alpský, vážka jasnoskvrnná. Rostliny - hlízovec Loeselův, koniklec otevřený, popelivka sibiřská, srpnatka fermežová, vláskatec tajemný. Katastrální území: Bezděz, Veselí nad Ploučnicí, Doksy u Máchova jezera, Jestřebí u České Lípy, Provodín, Kuřívody, Srní u České Lípy, Heřmaničky u Dobranova, Zahrádky u České Lípy, Hradčany nad Ploučnicí.


Strana 77


Odůvodnění

CZ0513237 Mokřad v nivě Šporky Rozloha lokality: 22,26 ha Navrhovaná kategorie ZCHÚ: PP – přírodní památka Druhy: kuňka ohnivá (Bombina bombina) Katastrální území: Česká Lípa, Dolní Libchava, Lada. CZ05113505 Dolní Ploučnice Rozloha lokality: 779.28 ha Navrhovaná kategorie ZCHÚ: CHKO – Chráněná krajinná oblast, PP – přírodní památka Druhy: kuňka ohnivá (Bombina bombina), losos atlantský (Salmo salar), vydra říční (Lutra lutra) Katastrální území: Česká Lípa, Dolní Libchava, Dolní Police, Dubice u České Lípy, Horní Police, Jezvé, Stráž u České Lípy, Stružnice, Žandov u České Lípy a další obce v Ústeckém kraji CZ0513506 Horní Ploučnice Rozloha lokality: 837,35 ha Navrhovaná kategorie ZCHÚ: PR – přírodní rezervace, PP – přírodní památka Druhy: Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia), losos atlantský (Salmo salar), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), modrásek očkovaný (Maculinea teleius), přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), vydra říční (Lutra lutra) Katastrální území: Česká Lípa, Stará Lípa, Dubice u České Lípy, Heřmaničky u Dobranova, Vítkov u Dobranova, Vlčí Důl, Žizníkov a řada dalších obcí na horním toku Ploučnice a jejích přítoků. CZ0513244 Manušické rybníky Rozloha lokality: 16,38 ha Navrhovaná kategorie ZCHÚ: PP – přírodní památka Druhy: kuňka ohnivá (Bombina bombina) Katastrální území: Horní Libchava, Manušice. C.9.1.5.

Ochrana lesa

Lesní porosty a pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou chráněny prostřednictvím zákona č. 289/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů (lesní zákon). Veškerá rozhodnutí, jež se dotýkají zájmů chráněných zákonem č. 289/95 Sb., jsou podmíněna souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.

C.9.2.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Doplnění systému ÚSES Návrh na doplnění lokálního systému ÚSES navazuje na prvky regionálního systému, vymezené v řešeném území a na stabilizované prvky lokálního sytému dle materiálu Hodnocení ÚSES na správním území města Česká Lípa, Jan Hronek- LESPROJEKT 2006 – podrobná specifikace prvků viz. Příloha. Lokální ÚSES je v návrhu doplněn o LBK.1 – biokoridor podél toku Ploučnice. Směrem severním na něj navazuje větev sledující tok Šporky, která je členěna na úsek biokoridoru LBK.2 u soutoku, napojený na severní straně na LBC.1 – biocentrum vymezené v mokřadním prostoru revitalizace toku Šporky. Nivou Šporky v zastavěném úzermí Dolní Libchavy pokračuje větev biokoridoru označená LBK.3, ústící do biocentra LBC.2 na sevrní okraji zastavěného území, kde vodní tok tvoří výrazný meandr, a pokračuje krátkým úsekem LBK.4. Dvěma krátkými úseky lokálního biokoridoru LBK.5 je řešeno doplnění stávajícího lokální biokoridoru BK 1017/(1018).

Strana 78


Odůvodnění


Způsob navržení jednotlivých prvků ÚSES Prostorové parametry pro biocentra a biokoridory v rozlišení podle jejich biogeografického významu a podle typů požadovaných cílových společenstev vycházejí z doporučené metodické příručky pro tvorbu ÚSES –Metodické postupy projektování lokálního ÚSES (Maděra, Zímová, 2005). Doporučená minimální šířka regionálního a osy nadregionálního biokoridoru: lesní společenstva 40 m, mokřadní a vodní společenstva 40m, luční společenstva 50 m. Doporučená maximální délka jednotlivých úseků regionálního a osy nadregionálního biokoridoru a možnost jejich přerušení: lesní společenstva 700 m, možnost přerušení do 15 m (přičemž však musí být zachovány alespoň parametry lokálního biokoridoru), mokřadní společenstva 1000 m, možnost přerušení do 100 m zastavěnou plochou, do 150 m ornou půdou, do 200 m ostatními kulturami, luční společenstva 500 m, možnost přerušení do 100 m zastavěnou plochou, do 150 m ornou půdou, do 200 m ostatními kulturami. Doporučená minimální velikost navržených regionálních biocenter: společenstva lesní v 1. a 2. veg. stupni a společenstva tvrdého luhu – 30 ha; společenstva lesní ve 3. veg. stupni - 20 ha; lesní společenstva olšin a měkkého luhu – 10 ha; společenstva luční – 30 ha; společenstva mokřadní – 10 ha; Doporučená minimální velikost navržených lokálních biocenter: společenstva lesní – 3 ha; společenstva luční – 3 ha; společenstva mokřadní – 1 ha; společenstva kombinovaná – 3 ha; Doporučená maximální délka lokálních biokoridorů a možnost jejich přerušení: společenstva lesní – 2 000 m, možnost přerušení do 15 m; společenstva mokřadní – 2 000 m, možnost přerušení do 50 m zastavěnou plochou, do 80 m ornou půdou, do 100 m ostatními kulturami; společenstva luční – 1 500 m, možnost přerušení i 1 500 m; společenstva kombinovaná – 2 000 m, možnost přerušení do 50 m zastavěnou plochou, do 80 m ornou půdou, do 100 m ostatními kulturami; Doporučená minimální šířka lokálních biokoridorů: společenstva lesní – 15 m; společenstva mokřadní – 20 m; společenstva luční – 20 m. Prostorové nároky na tvorbu funkčních biocenter a biokoridorů u různých typů společenstev se poněkud liší. Konkrétní vymezení skladebných částí ÚSES závisí především na vhodných přírodních podmínkách a na aktuálním stavu využití území. Výměra navržených biocenter může překročit požadovanou minimální velikost a délka biokoridorů může být kratší. Naopak může dojít k situaci, kdy šířka biokoridoru nedosáhne ani minimální stanovené šíře – zejména pokud sledují vodní tok. Stává se to v případech, kdy je podmáčená niva velmi úzká nebo je omezena existujícími stavbami. Cílová podoba jednotlivých skladebných prvků ÚSES je determinována jejich funkcí v systému. Základní skladebné části (biocentra a biokoridory) by měly reprezentovat pestrou škálu typických lesních, vodních, mokřadních i lučních prvků. © Kovoprojekta Brno a. s.

Strana 79


Odůvodnění

V případě interakčních prvků je cílová podoba podstatně variabilnější, daná i dalšími funkcemi prvků (estetickou, protierozní aj.).

C.9.3.

PODMÍNKY, POŽADAVKY A ZÁSADY VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY

Podmínky, požadavky a zásady využívání krajiny vyplývají z koordinace jednotlivých hospodářských i mimoprodukčních potřeb a zájmů v území, stávající legislativy a geografických charakteristik. Základem návrhu využívání krajiny je její členění v souvislosti s odlišným způsobem využívání navržených funkčních ploch. Funkční plochou se rozumí část území, která tvořená pozemkem nebo souborem pozemků a která je v územně plánovací dokumentaci vymezena, má stanovenou funkci využití s ohledem na stávající nebo potenciální způsob jejího využití. Krajina města se člení na jednotlivé funkční plochy ve smyslu Vyhlášky č. 501/2006 Sb. Na území města Česká Lípa se nacházejí: PT, PO – plochy zemědělské jsou tvořeny pozemky orné půdy, sadů, trvalých travních porostů, polními cestami a porosty dřevin rostoucích mimo les na ZPF, jako jsou porosty na mezích, aleje a stromořadí, remízky a solitéry. Jejich využívání se řídí zejména zákonem 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. L - plochy lesa jsou tvořeny pozemky určenými k plnění funkcí lesa ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů. Podstatná je mimoprodukční funkce lesa v území, ekologická, ochranná, vodohospodářská, krajinotvorná a rekreační. Dle současného LHP Město Česká Lípa (2004 – 2013) mají lesy v majetku města výměru v řešeném území 591,6 ha a je prioritní i umírněné těžby v rozsahu tvorby nutných prostředků na výchovu a obnovu lesa, což v minulosti zdaleka nebylo. Ostatní plochy PUPFL obhospodařují Lesy České republiky a menší ostatní vlastníci. Všechny porosty LHC (Lesní hospodářský celek) Město Česká Lípa leží v pásmu ohrožení imisemi D, s výjimkou vrcholu Špičáku (PO C), tzn. z hlediska poškození porostů imisemi: smrkové i borové porosty bez příznaků poškození. Na LHC Město Česká Lípa byly po konzultaci s vlastníkem lesa a jeho odborným hospodářem zařazeny tyto porosty do kategorie lesa zvláštního určení.

Les zvláštního určení subkategorie 32c – §8 odst.2c – lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí Oddělení

Dílec

Porost

Výměra (ha)

251

E

a

22,0252

436

D

a

2,2212

451

A

a

16,4229

451

B

a

9,1681

452

A

a

8,2720

Celkem subkategorie:

Poznámka

58,1094

subkategorie 32e – §8 odst.2e – lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou Oddělení

Dílec

Porost

Výměra (ha)

Poznámka

463

A

a

2,8940

0Z3

519

B

a

2,8002

0Z3


Strana 80

5,6942


Odůvodnění



Strana 81


Odůvodnění

subkategorie 32h – §8 odst.2h – lesy s jiným důležitým zájmem společnosti vyžadující odlišný způsob hospodaření Oddělení

Dílec

Porost

Výměra (ha)

Poznámka

519

A

a

1,7643

NPP Peklo


1,7643

Na LHC Město Česká Lípa se nacházejí následující prvky územního systému ekologické stability: Odd., dílec

Biocentrum ÚSES

poznámka

251 F

“Pod Špičákem”

v SV.části

253 A

“Niva Dobraneckého potoka”

v J.části

254 A

“LBC 75”

v S.části

295 A

“Niva Ploučnice”

295 D

“Meandry Ploučnice”

379 C

“Velký liščí důl”

434 E

“Soutok”

436 A

“Louky”

v S.části

452 G

“Bučina”

v JZ.části

453 K

“Na Okřešickém rybníku”

464 C

“LBC 280”

519 A

“Peklo”

520 A

“Obecní les”

V případě provádění dalších, tímto LHP dosud neumístěných těžeb, v porostních skupinách nacházejících se v prvcích ÚSES, bude v předpisu zalesnění respektována dokumentace ÚSES, zejména zásada přizpůsobení dřevinné skladby příslušnému SLT. Z – plochy smíšené zeleně krajinné nezastavěného území jsou funkčně samostatné plochy, jejichž rozvoj je řízen především přírodními procesy a které slouží zejména pro zachování a obnovu přírodních hodnot území. Významná je jejich funkce krajinotvorná, ekologická, půdoochranná a vodohospodářská. N – plochy těžby nerostů HT, HN – plochy vodní a vodohospodářské RZ – plochy rekreace rodinné, kde způsob využití ploch individuální rodinné rekreace je na území různý. Větší významnější zahrádkářská lokalita se nachází v nivě Ploučnice.

C.9.4.

VODA V KRAJINĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA

Součástí textu je koncepční řešení problematiky vodních toků v souvislosti s okruhy vodohospodářské problematiky: Vodní toky a vodní plochy; Objekty na vodních tocích; Protipovodňová ochrana.

Hodnocení a zapracování připomínek do návrhu řešení Návrh řešení vodohospodářské problematiky vychází z podkladové části a z konceptu řešení, z nových a aktualizovaných podkladů a poznatků při zohlednění připomínek vznesených jednotlivými subjekty v rámci projednání Strana 82


Odůvodnění


části „Koncept“. Jednotlivé připomínky byly analyzovány a zapracovány do dalšího stupně dokumentace - „Návrh“. V tomto textu jsou pak připomínky, náměty a jejich zohlednění (popř. nezohlednění) uvedeny v jednotlivých souvisejících kapitolách.

C.9.4.1.

Voda v krajině

Všeobecné vodohospodářské poměry Zájmové území se nachází v západním výběžku Libereckého kraje, v extravilánu a intravilánu obce s rozšířenou působností Česká Lípa. Území představuje město Českou Lípu s přilehlými obcemi, je ohraničeno katastrálním územím Častolovic, České Lípy, Dobranova, Dolní Libchavy, Dubic, Heřmaniček, Lady, Manušic, Okřešnic, Písečné, Staré Lípy, Vítkova, Vlčího Dolu a Žízníkova. Česká Lípa leží v nadmořské výšce cca 250 m n.m. a nachází se ve střední části povodí toku Ploučnice, která je v daném území nejvýznamnějším tokem. Jedná se o vodohospodářsky a ekologicky hodnotné území, s využitím zemědělským a rekreačním. Území Českolipska je cca ze 40% zalesněno s poměrně bohatou vodopisnou sítí řek, potoků a rybníků. V zájmovém území se nachází vodní toky ve správě Povodí Ohře, s.p. a ve správě ZVHS Česká Lípa. Hlavním recipientem území jsou Ploučnice a její pravostranný přítok Šporka, které jsou ve správě Povodí Ohře, s.p. Dalšími drobnými vodními toky spadajícími do zájmového území jsou Robečský potok s přítoky, zaústěný jako levostranný přítok Ploučnice v katastrálním území Dubice, dále Dobranovský potok s přítoky jako pravostranný přítok Ploučnice zaústěný na východě od České Lípy v katastrálním území Dobranov, Žizníkovský potok napájející Žizníkovský rybník jako levostranný přítok Ploučnice zaústěný v katastrálním území Žizníkov a část pravostranného přítoku Ploučnice zvaného Svitávka, která tvoří hranici katastrálního území Vlčí Důl. Stávající kapacita jednotlivých vodních toků byla podrobně řešena pro Ploučnici a Šporku, pro ostatní drobné vodní toky nebyla v dostupných podkladech podrobně posuzována. Nejvýznamnějšími vodními plochami v zájmovém území jsou rybníky Dolní Roubice a Horní Roubice napájené z Robečského potoka, zatopené pískovny u Dubic sloužící k rekreaci, Žízníkovský rybník u obce Žizníkov na Žizníkovském potoku, levostranném přítoku Ploučnice a Maxův a Heřmanický rybník na potoku Heřmaničky, levostranném přítoku Ploučnice. Povrch celého zájmového území je tvořen: • zastavěnou částí okresního města Česká Lípa. Řeka Ploučnice protéká v těsné blízkosti historického centra města.Terén v lokalitě města je přibližně rovinatý, s místními vyvýšeninami a sníženinami; • rozptýlenou zástavbou s přilehlými zahradami na okrajích České Lípy a v okolních obcích; • zahrádkářskou kolonií na pravém břehu Ploučnice v úseku mezi zástavbou města a ČOV; • rekreačním areálem zaplavených pískoven u Dubic, který se nachází na předměstí České Lípy, bezprostředně za břehovou čárou Ploučnice a je tvořen opuštěnými těžebními jámami a slouží k rekreačnímu koupání. Součástí areálu je restaurace, autokempink a zpevněné (parkovací) plochy; • národní přírodní památkou (NPP 43,75 ha, vyhlášenou v r. 1967) zvanou Peklo. Jde o úzké, téměř 5 km dlouhé kaňonovité údolí v kvádrových pískovcích, vytvořené v nivě meandrujícího Robečského potoka; • zemědělsky obdělávanou půdou v okolí České Lípy; • rozsáhlým zalesněným vřesovištěm na jihu od České Lípy, které tvoří ochranné pásmo podzemních vodních zdrojů.

Odtokové poměry Odtokové poměry v povodí jsou dány zastoupením jednotlivých ploch, sklonovými poměry a částečně i geologickými poměry. V Povodí Ploučnice byly provedeny do osmdesátých let minulého století úpravy pozemků, zaměřené na úpravu vodního režimu za účelem lepší přístupnosti těžké mechanizace na zemědělské pozemky. Bylo budováno meliorační odvodnění, pro které bylo často jako hlavní odvodňovací kanál využíváno stávajících přirozených koryt. Množství odvodnění ploch zájmového území s porovnáním se srovnatelnými oblastmi lze kvalifikovat jako podprůměrné, viz část meliorace a pozemkové úpravy.


Strana 83


Odůvodnění

Ploučnice odvodňuje severní část Čech vymezenou Ralskou pahorkatinou, Českým středohořím a Lužickými horami. České středohoří patří z hlediska hustoty vodních toků k typu krajiny s podprůměrně vyvinutou sítí vodotečí (hustota se pohybuje 0,2-0,6 km/km2, průměr ČR je 0,8 km/km2). Povodí Ploučnice lze podle morfologie a geologie rozdělit na dvě hlavní oblasti. Severní povodí pravostranných přítoků Šporky, Dobranovského potoka a Svitávky se vyznačuje větší nadmořskou výškou a větší členitostí terénu podhůří Lužických hor a zároveň hustší říční sítí. Sklonové podmínky pro přirozené odvodnění jsou tak mnohem příznivější než je tomu v jižní části povodí Ploučnice. To má za následek mnohem větší přírůstky průtoků pravostranných přítoků do řeky Ploučnice za povodňových stavů, především v jarních měsících při tání sněhu. Jižní část zahrnuje levostranné přítoky Robečský potok a potok Heřmaničky. Morfologické podmínky jižní části vedou k větším ztrátám povrchového odtoku (větší vsakovací schopnost) a významným způsobem eliminují povodňové situace při obvyklých srážkových událostech. Přírodní podmínky dané geologickou stavbou, konfigurací terénu, obvyklým množstvím srážek a jejich rozložením, teplotou a složením vegetačního krytu, jsou tak v přímé souvislosti se specifickými odtoky. Na severu mohou specifické odtoky převyšovat 10 l/s/km2, na jihu zpravidla nepřekračují hodnoty kolem 1,9 l/s/km2.

C.9.4.2.

Vodní toky

Povodí Ploučnice spadá do dolní části povodí řeky Labe. Na severovýchodě je ohraničeno jižními svahy Lužických a Jizerských hor (Ještědský hřbet), které tvoří rozvodnici povodí Labe a Odry (současně i rozvodnici Severního a Baltského moře) a na jihu Ralskou pahorkatinou. Povodí řeky Ploučnice lze dle hydrologického režimu rozdělit na dvě hlavní oblasti. Severní část povodí pravostranných přítoků (Šporka, Dobranovský potok a Svitávka), která se vyznačuje hustší říční sítí a větší výškovou členitostí terénu, než je tomu u jižní rovinaté části povodí levostranných přítoků Ploučnice (např. Robečský potok, Žizníkovský potok a Heřmaničky). V zájmovém území se nachází toky ve správě Povodí Ohře, s.p. a Zemědělské vodohospodářské správy, Oblast povodí Ohře. Hlavním a vodohospodářsky nejvýznamnějším tokem je řeka Ploučnice, která je ve správě Povodí Ohře, s.p. Přehled vodních toků a jejich správců je uveden v následující tabulce 1. Tab. 1. Přehled významnějších vodních toků a jejich správců na území Českolipska Název toku

Číslo hydrologického pořadí povodí

Plocha povodí

Správce toku

Ploučnice

1 - 14 - 03 – 100* 1 – 14 – 03 – 054**

1 156,31 km2 * 626,38 km2**

Povodí Ohře, s.p., Chomutov, závod Terezín, Pražská 319, Terezín, Provoz Česká Lípa

Svitávka

1 - 14 - 03 – 049

132,51 km2

Povodí Ohře, s.p., Provoz Česká Lípa, Litoměřická 91

Dobranovský potok

1 - 14 - 03 – 053

52,94 km2

ZVHS, Oblast povodí Ohře Česká Lípa, Sokolská 259

Potok Heřmaničky

1 - 14 - 03 – 050

ZVHS, Oblast povodí Ohře Česká Lípa, Sokolská 259

Bezejmenný potok (někdy zvaný též Žizníkovský)

1 – 14 – 03 - 054

Neznámý

Šporka

1 - 14 - 03 – 061

70,13 km2

Povodí Ohře, s.p., Provoz Česká Lípa, Litoměřická 91

Robečský potok

1 - 14 - 03 – 081

286,45 km2

ZVHS, Oblast povodí Moravy Česká Lípa, Sokolská 259

* v profilu Benešov nad Ploučnicí

Strana 84

** v profilu Česká Lípa


Odůvodnění


Ploučnice – je hlavním tokem zájmového území. Pramení na svahu Ještědu u Hořeních Pasek (tzv. Horní Ploučnice). Tento pramen však bývá větší část roku suchý, proto je za hlavní prameniště řeky Ploučnice považována oblast kolem Jenišovského rybníka u Osečné. Jedná se vodohospodářsky významný tok, který je ve správě Povodí Ohře, s.p. Řeka Ploučnice, o délce cca 106 km a ploše povodí 1194 km2, je v Děčíně zaústěna do Labe. Vodnost toku ovlivňují i některé významnější přítoky, jako je např. Šporka, Dobranovský potok, Svitávka (odvodňuje jižní svahy Lužických hor), Panenský a Robečský potok. V horní části toku až do Stráže pod Ralskem protéká koryto převážně vesnicemi. Ve Stráži pod Ralskem protéká Horeckým rybníkem a dále pokračuje pod rekreační oblastí mezi loukami, kde je koryto narovnáno a je zde poznamenáno doznívající těžbou uranu. Nad Novinami pod Ralskem se zařezává do hluboké pískovcové soutěsky, kterou si prorazila řeka v pískovcovém podkladu a končí asi 100 m dlouhým umělým tunelem. Tento úsek toku se nazývá Průrva Ploučnice. V okolí Mimoně je Ploučnice uměle regulována s břehovými porosty a několika stupni a za Mimoní začíná koryto tvořit četné meandry v nedotčené a neobydlené krajině. Tento ráz končí až těsně před zastavěným středem České Lípy. Toto území je navrženo na chráněné území. V zastavěné části České Lípy prochází Ploučnice upraveným korytem, v centru města je koryto oboustranně opevněno opěrnými zdmi. Za Českou Lípou je Ploučnice opět přírodním tokem s četnými meandry. Poslední úsek před zaústěním do Labe v Děčíně má koryto větší sklon a je na něm množství jezů.

Drobné vodní toky Z dalších toků, které zasahují do zájmového území, jsou drobné toky, které patří mezi nejvýznamnější přítoky Ploučnice a mají vliv na její vodnost. Mezi pravostranné přítoky patří Svitávka, Dobranovský potok a Šporka a významnější levostranné přítoky zahrnují Robečský potok a potok Heřmaničky. Šporka - vodní tok, který je ve správě Povodí Ohře, s.p., pramení 0,7 km východně od Polevska, ve výšce 517 m n.m v Lužických horách, které jsou díky hojným srážkám bohaté na vodu. Šporka je zaústěna jako pravostranný přítok do Ploučnice pod Českou Lípou, v katastrální území Dubice. Celková plocha povodí je 70,134 km2, délka toku je 23 km a průměrný průtok na soutoku je 0,61 m3/s. Jedná se o vodohospodářsky významný tok s pstruhovou vodou a čistotou do III. třídy. Horní část toku prochází CHKO Lužické hory a dále pak vede územím s poměrně velkým osídlením. V zastavěných oblastech je koryto v převážné části upravené a nemá větší biologický význam. V zájmovém území protéká Šporka obcí Dolní Libchava a Častolovice, kde je v intravilánu obce koryto opevněno oboustrannými kamennými opěrnými zdmi a dolní část toku před zaústěním do Ploučnice tvoří neudržovanou nivu s komplexem degradujících mokřadních lad, které dříve byly hodnotnými aluviálními loukami. Dobranovský potok – vodní tok je ve správě ZVHS, pramení 1 km západně od Cvikova ve výšce 375 m n.m. a ústí zprava do Ploučnice v k.ú. Dobranov. Celková plocha povodí je 52,9 km2, délka toku 17,2 km a průměrný průtok v ústí je 0,41 m3/s. Územním obvodem protéká Dobranovský potok od obce Písečná přes Dobranov až po ústí do Ploučnice. Jedná se o tok s menším povodím se pstruhovou, mírně znečištěnou vodou. Povodí Dobranovského potoka je v horní části zalesněno a v dolní části protéká tok zemědělskou krajinou s nesouvislým stromovým doprovodem, zpravidla bez větší hodnoty. Ve střední části toku u obce Pihel a Sloup v Čechách se nachází rybniční soustava. Tok je částečně regulovaný. Svitávka – vodní tok Svitávka, který je ve správě Povodí Ohře, s.p., Chomutov, zasahuje do zájmového území jen částí toku před zaústěním do Ploučnice. Tvoří hranici k.ú. Vlčí Důl. Svitávka pramení na německé straně v Lužických horách, poblíž Dolní Světlé pod Luží, v nadmořské výšce 505 m n. m. Plocha povodí je 132,5 km2, délka toku 37,4 km a průměrný průtok u ústí 1,16 m3/s. Jedná se o významný vodní tok se pstruhovou vodou, čistota vody je průměrná, místy až zhoršená. Horní část toku prochází zalesněným územím CHKO Lužické hory, ve střední části je koryto v zastavěném území částečně regulováno a částečně je v přirozeném stavu v neudržované údolní nivě. Dolní část toku je bez větších regulací a tvoří tak širokou nivu meandrujícího toku. Robečský potok (nazývaný též jako Mlýnský potok) - je ve správě Povodí Ohře, s.p., má pramen 0,5 km severně od Bílého Kamene ve výšce 277 m n.m. a je zaústěn pod Českou Lípou zleva do Ploučnice. Plocha povodí je 286,5 km2, délka toku je 25,2 km, výškový rozdíl je 40 m. Průměrný dlouhodobý roční průtok (Qa) u ústí činí 1,65 m3/s. Délka toku ve správním území města Česká Lípa činí cca 2 km. Jedná se o významný vodní tok s mimopstruhovou vodou. Tok prochází biologicky nejcennějšími územími Českolipska, na horním toku leží Břehyňský rybník s navazujícími rašelinnými smrčinami, bory a olšinami, níže potom Máchovo jezero, dále pak mokřadní lada u Jestřebí, jež navazují na Novozámecký rybník. Pod Zahrádkami se tok zařezává do pískovcového podloží, kde vytváří soutěsku NPP Peklo.


Strana 85


Odůvodnění

Potok Heřmaničky - jedná se o drobný vodní tok s plochou povodí 23,9 km2, který je ve správě ZVHS. Je to levostranný přítok Ploučnice o délce cca 4 – 5 km a prochází bažinatým rašeliništním územím. Na toku leží rybník Heřmaničky a Maxův rybník. Bezejmenný vodní tok (někdy též nazývaný jako Žízníkovský potok) - jedná se o bezejmenný levostranný přítok Ploučnice pramenící v bažinatém území v blízkosti Okřešic. Z potoka je v k.ú. Žízníkov bočně napájen Žízníkovský rybník, jehož uživatelem je ČRS MO Česká Lípa. Rybník o ploše 2 ha s celkovým objemem Vc = 36 000 m3 a retenčním objemem Vr = 10 000 m3 je využíván pro rekreační a komerční účely.

Objekty na vodních tocích Hlavním objektem v městě České Lípě na řece Ploučnici je v ř. km 36,460 pohyblivý jez, tzv. Záhorského jez, který je trvale vyhrazený. Celková délka jezového tělesa je 20 m a výška jezu cca 1,5 m. Jez je technickou památkou v centru města. Vlastníkem je Město Česká Lípa, které nemá k dispozici manipulační řád jezu. V zimním období se mohou na tomto objektu tvořit ledové zácpy. Na jezu se nenachází rybí přechod a je migračně neprostupný. Mezi další stabilizační a jezové objekty na Ploučnici patří: Pevný jez v České Lípě, tzv. prádelna, v ř.km 35,663. Jedná se o pevný betonový jez obložený kamenem s proudnicovou přelivnou plochou. Celková délka jezu je 13,0 m a výška 0,5 m. Jez je kolmý k ose toku a slouží ke stabilizaci podélného sklonu toku. V Plánech povodí Ohře a Dolního Labe je u tohoto jezu uvedena výstavba rybího přechodu, proto je žádoucí ponechat u jezu územní rezervu projehovýstavbu V k.ú. Stará Lípa v ř.km 37,362, v místě bývalého koupaliště, se nachází kamenný stupeň s délkou přelivné hrany 18 m a výškou 0,2 m. Slouží ke stabilizaci toku. Tento stupeň je již značně poškozený a vzhledem k výšce a jeho stavu netvoří významnou migrační překážku na toku. V ř. km 37,374 betonový práh ve dně, sloužící ke stabilizaci toku. Délka přelivné hrany je 16 m, výška prahu je 0,25 m a šířka 0,8 m. V ř. km 37,657 betonový pevný jez Stará Lípa, který je již částečně rozbořený. V ř.km 36,424 se nachází na levém břehu, u silničního mostu v centru města, vodoměrná stanice s limnigrafem. V zájmovém území se rovněž na Ploučnici nachází značné množství výustních objektů, odběrné objekty a komunikační objekty (mosty). V zájmovém území toku Šporka se nachází především komunikační objekty, které mohou v některých případech zhoršit průtočnou kapacitu koryta, dále je zde značné množství zaústění kanalizace v úsecích procházejích obydleným územím. Do Šporky je rovněž zaústěn v ř.km 3,3 Stružický potok jako pravostranný přítok, v ř.km 4,930 na PB Libchavský potok, v ř.km 5,1 je na pravém břehu vyústěn náhon od Manušických rybníků, v ř.km 7,370 přitéká levostranný bezejmenný přítok od Špičáku, v ř.km 7,920 je zaústěn na levém břehu přítok z Liščí rokle a v ř.km 8,150 rovněž na levém břehu přítok od obce Lada. V Častolovicích je na levém břehu v ř.km zaústěn Častolovický potok. V zájmovém území se nachází především odběry a výustní objekty náhonů rybníků, mezi kterými Robečský potok prochází. Patří mezi ně: Ř.km 0,003 – PB výtokový objekt, přeliv z přírodního koupaliště (dřívější pískovny). Ř.km 0,470 – PB povolený odběr pro přírodní koupaliště. Ř.km 1,100 – LB zaústění potoka (náhonu) z Pekelského rybníka. Ř.km 1,118 – LB výtokový objekt od bezpečnostního přelivu z Pekelského rybníka. Ř.km 1,530 – LB výtokový objekt z rybníka. Ř.km 1,900 – vzdouvací práh pro odběr do náhonu pro rybníky. Dále je v ř.km 1,0 zaústěn do Robečského potoka pravostranný přítok od Sosnové a v ř.km 0,510 na levém břehu limnigrafická stanice. Tok Svitávka tvoří hranici zájmového území v k.ú. Vlčí Důl před zaústěním do Ploučnice, to představuje délku toku cca 1,5 km. V tomto úseku je jediným objektem v ř.km 0,560 cestní most, tzv. Dolní most.

Strana 86


Odůvodnění


Ochranná pásma vodních toků Kolem hlavního toku Ploučnice je třeba respektovat manipulační a ochranného pásmo na obou březích v šířce 8 m od břehové čáry, sloužící jako přístup pro běžnou údržbu toku a břehových porostů. V uvedeném manipulačním pruhu se nesmí umisťovat žádné nadzemní pevné předměty a vlastník pozemku musí strpět břehové porosty. Veškeré terénní úpravy nebo i návrh nové výsadby v ochranném pásmu vodního toku musí být projednáno s Povodím Ohře, s.p., provozem Česká Lípa. Rovněž je nutné zamezit ukládání pevného odpadu nebo podobné znečišťování v korytě toku a jeho ochranném (manipulačním) pruhu. U drobných vodních toků bude požadováno respektování manipulačního a ochranného pásma v šířce 6 m od břehové čáry, u toků s malou šířkou nebo ve stísněných poměrech např. zástavbou je potřeba manipulační pás zachovat alespoň na jednom (přístupnějším) břehu.

Migrační prostupnost toků Na Ploučnici i ostatních vodních tocích na území České Lípy a v jejím okolí nejsou v současné době žádné vodní stavby, umožňující migraci rybí populace. Většinou se ale nejedná o vodní díla s velkou konstrukční výškou, nachází se zde pouze rozbořené nebo nepoužívané staré jezové stavby menších výšek a nízké spádové stupně, na kterých migrace některých druhů rybí populace není úplně znemožněna. Četná jezová díla jsou ale vybudována na dolní části toku nad Děčínem. Ta díky své konstrukci (velká výška, někdy až 3 m a bez rybích přechodů) neumožňují migraci rybí populace. Řeka Ploučnice je tak v České Lípě z dolního toku pro některé druhy ryb (především lososovité) migračně neprostupná. Většina vodních toků je z pohledu rybí obsádky obhospodařována Českým rybářským svazem, Severočeským územním svazem. V povodí jsou vymezeny jak pstruhové, tak mimopstruhové revíry na tekoucích i stojatých vodách. Mezi pstruhové revíry patří Dobranovský potok od ústí až k pramenům, Šporka od železničního mostu (Děčín-Česká Lípa) až k pramenům, Svitávka v horní části toku. Mimopstruhové revíry zahrnuje řeka Ploučnice (pstruhové revíry jsou v dolním a horním toku) a Robečský potok. Podrobný průzkum migrační prostupnosti nebyl v České Lípě prováděn, ale stav rybího společenstva je průběžně sledován. Českolipsko je dnes krajem řady biotopů s různorodými přírodními podmínkami, který obývá řada vzácných a chráněných druhů živočichů. Dřívější necitlivé umělé technické zásahy v povodích v některých místech negativně ovlivnily rybí populaci a v dotčených tocích tak ohrozily ekologickou rovnováhu prostředí. Dnešní stav se především vlivem zlepšování čistoty vody postupně zlepšuje, ve vodách, mokřadech, lesích a v otevřené krajině může pozorný návštěvník pozorovat i ty nejvzácnější druhy živočichů České republiky. V posledních letech navrací Český rybářský svaz do Ploučnice i lososovité ryby, dále jsou do vod kolem České Lípy vysazovány parmy, úhoři a pstruzi. Čisté pstruhové přítoky řeky Ploučnice osídlila i velmi vzácná mihule potoční patřící mezi nejstarší obratlovce naší planety. Z rybářského hlediska je zajímavý druh lipan podhorní, toho lze ulovit i v řece Ploučnici a jejich přítocích blízko České Lípy a lze konstatovat, že Ploučnice je jednou z nejlépe zarybněných řek u nás. Také řada rybníků na Českolipsku patří mezi významné rybníkářské oblasti, kde mezi hlavní chované ryby patří kapr obecný, z dravců pak štika obecná, candát obecný a další doprovodné druhy ryb. Prostupnost vodních toků pro živočichy závislé na vodním prostředí a možnost jejich migrace by měla být v budoucnu zohledněna při návrhu nebo rekonstrukci jakéhokoliv vodního díla. Dle zákona O vodách a jeho změn, je při změně (rekonstrukci) vodního díla nutné vytvořit podmínky pro pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku tzn., že jez nesmí vytvářet bariéru pohybu vodním živočichům. Proto je nutné ponechat u všech vodních děl územní rezervu pro případnou výstavbu rybího přechodu, aby vodní díla v budoucnu nevytvářely bariéry v pohybu ryb a na vodu vázaných vodních živočichů. Předpokládá se, že v blízké budoucnosti bude muset být provedena rekonstrukce pohyblivého jezu v ř.km 36,460, který je z důvodu nefunkčnosti pohyblivé konstrukce trvale vyhrazen (jedná se o technickou památku patřící městu) a neplní svou funkci a je vhodné ve smyslu platných předpisů ponechat územní rezervu pro případnou výstavbu rybího přechodu. V návrhu plánu Oblasti povodí Ohře a Dolního Labe, který je předložen k připomínkování do 12/2008, je uvedena výstavba rybího přechodu u pevného betonového jezu s kamenným obkladem u tzv. prádelny v ř. km 35,663. Celková délka jezu je 13,0 m a výška 0,5 m, jez slouží ke stabilizaci podélného sklonu koryta toku.

C.9.4.3.

Revitalizace

Opatření na revitalizaci říčního ekosystému souvisí s problematikou protipovodňové ochrany. Vymezení akumulační schopnosti podél vodních toků je přínosem pro vodní režim údolních niv. Údolní niva Ploučnice mimo zástavbu má v převážné části přírodní charakter a umožňuje rozliv povodňových průtoků. V zájmové oblasti se nachází, kromě


Strana 87


Odůvodnění

Ploučnice, rovněž množství malých vodních toků a jejich niv, jejichž stav není z hlediska vodohospodářsko-ekologického vyhovující. V rámci činnosti AOPK (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) pro potřebu sestavování Plánů oblasti povodí (v rámci naplňování Rámcové směrnice o vodách) vytipovala některé lokality v zájmovém území, kde by bylo vhodné v budoucnu zlepšit stav revitalizací. Tyto navrhované lokality revitalizací toků byly podkladem pro návrh řešení ÚP a po rekognoskaci terénu byly některé z nich zakresleny do grafických podkladů, pro vytvoření případné územní rezervy. Jedná se především o revitalizaci Šporky těsně nad zaústěním do Ploučnice (nad železničním mostem trati Česká Lípa – Děčín), kde bude revitalizované koryto navazovat na stávající přírodní meandrující úsek (ústí do Ploučnice) a bude ukončeno pod zástavbou k.ú. Dolní Libchava. Na revitalizaci Šporky je v současné době již zpracován projekt (DUR), ve kterém je zohledněn záměr „Plánu oblasti Povodí Ohře a Dolní Labe“ ve spolupráci s AOPK ČR. Vzhledem k bezprostřední blízkosti zástavby na konci plánovaného revitalizačního úseku a vzhledem ke stávající úpravě toku navržené za účelem protipovodňové ochrany intravilánu města a částečně i pozemků pod intravilánem, je zásadní revitalizační opatření navrženo v dolní části toku. Navrhované revitalizační opatření představuje vytvoření stabilních tůní v levobřežní mokřadní nivě, které budou částečně napájeny z nově vytvořeného (odbočením z toku Šporka) napájecího koyta a částečně budou napájeny ze stávajícího mokřadu variabilně upravenými svahy. Součástí revitalizace bude i ošetření stávající vegetace a doplnění nové gegetace z místních druhů. Stávající upravené koryto zůstane vzhledem ke své funkci (protipovodňové úpravě) zachováno ve stávající podobě, pouze se uvažuje s lokálním rozmístěním kamenů pro rozvolnění napříméné proudnice a doplnění vegetačního doprovodu na obou březích. Dalším malým vodním tokem navrženým na revitalizaci je Dobranovský potok od zaústění do Ploučnice až pod zástavbu Dobranova. Jedná se o zpřírodnění toku v délce cca 750 m, který byl v minulé době v převážné své části zregulován. Revitalizovány by rovněž měly být meliorační přítoky do Robečského potoka. Revitalizační návrhy a opatření musí odpovídat možnostem dané lokality. U malých vodních toků se bude jednat o obnovu původního koryta. Součástí revitalizace je i výstavba rybích přechodů a výsadba dřevin kolem vodních toků. Revitalizace Ploučnice procházející zástavbou České Lípy bude zaměřena na revitalizaci nábřeží, které bude bezprostředně navazovat na nejbližší okolí (předměstí České Lípy). Úseky toku, které mají přírodní charakter, budou plnit funkci krajinně-ekologickou s rekreačními pěšími a cyklistickými trasami, úseky procházející městskou zástavbou budou architektonicky revitalizovány s vytvořením zklidněných a odpočinkových míst kolem toku. Revitalizace nábřeží bude navazovat na stávající využití (např. využití pro cyklostezku), musí respektovat plánované protipovodňové opatření v bezprostřední blízkosti toku a dále musí respektovat podmínky stanovené Povodím Ohře, s.p. pro manipulační a ochranná pásma vodních toků.

C.9.4.4.

Ochrana před povodněmi

Nejvýznamnějším vodním tokem v zájmovém území z hlediska protipovodňové ochrany je řeka Ploučnice. Povodí Ploučnice spadá do dolní části povodí řeky Labe. Na severovýchodě je ohraničeno jižními svahy Lužických a Jizerských hor (Ještědský hřbet), které tvoří rozvodnici povodí Labe a Odry (současně i rozvodnici Severního a Baltského moře) a na jihu Ralskou pahorkatinou. Plocha celého povodí Ploučnice k zaústění do Labe je 1 187,1 km2. Pro řeku Ploučnici na území Českolipska je charakteristické zastoupení nížinného toku s četnými meandry a s malým podélným sklonem a širokou údolní nivou. Dolní část toku přechází do úzkého zaklenutého údolí s velkým sklonem. Pro stanovení hydrologických údajů pro Ploučnici byla zvolena limnigrafická stanice na Ploučnici v České Lípě (u silničního mostu v centru města). Hydrologické údaje pro ostatní profily na Ploučnici a jejich přítocích byly převzaty z dostupných podkladů, které využívají jako podklad materiály z archívů ČHMÚ a údaje z vodoměrných stanic. Na základě podkladů bylo konstatováno, že povodí Ploučnice lze z hydrologického hlediska rozdělit na dvě hlavní oblasti jižní a severní část. V severní části, zahrnující dílčí povodí pravostranných přítoků, převažuje četnost zimní povodně spojená s táním sněhu nad povodněmi letními. Častěji zde také dochází k povodním z intenzivních krátkodobých dešťů, vedoucích ke vzniku lokálních záplav. Jižní část, představující levostranné přítoky, má geologické a především morfologické podmínky takové, které vedou ke větším ztrátám povrchového odtoku a eliminují tak větší část povodňových situací. Podle dostupných informací jsou ostatní malé vodní toky v zájmovém území bez závažnějších problémů. Hydrologické údaje N-letých průtoků na Ploučnici a jejích přítocích jsou uvedeny v následujících tabulkách.

Strana 88


Odůvodnění


Tab.2. Základní hydrologické údaje – Ploučnice ústí do Labe Číslo povodí Název profilu Plocha povodí Délka toku Specifický odtok Průměrné roční srážky Průměrný roční průtok Qa

1 - 14 - 03 – 101 Ploučnice, ústí do Labe 1187,1 km2 101,1 km 7,20 l/(s.km2) 698 mm 8,60 m3/s

Tab.3. Základní hydrologické údaje profilů – Ploučnice Číslo povodí Název profilu Plocha povodí Průměrné roční srážky Odtok Odtokový součinitel Specifický odtok Průměrný roční průtok

1 - 14 - 03 - 100 Benešov nad Ploučnicí, vodočet 1156,31km2 699 mm 228 mm 0,33 7,22 l/(s.km2) 8,35 m3/s

1 - 14 - 03 - 054 Česká Lípa, vodočet 626,38 km2 734 mm 248 mm 0,34 7,87 l/(s.km2) 4,93 m3/s

Tab.4. N - leté průtoky – Ploučnice, Česká Lípa vodočet N- leté průtoky QN – Ploučnice, Česká Lípa vodočet [m3/s] Podklady

1

2

5

10

20

50

100

Hydr. poměry ČSSR ČHMÚ 2003 Výpočet dle studie

32 39 34

48 55 48

71 80 70

92 100 88

112 122 107

144 154 136

181 179 159

Z údajů v tabulce 4 vyplývá, že hodnoty N-letých průtoků uváděné ČHMÚ v roce 2003 byly oproti dřívějším publikovaným údajům zvýšeny o 7% až 14% (u průtoků nižších jak Q100), velikost průtoku pro Q100 se ale téměř neliší, zajímavé jsou údaje dle výpočtů uváděných ve „Studii ochrany české Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice před povodněmi“. Tab.5. N - leté průtoky ve vybraných profilech na přítocích Ploučnice Vodní tok

Profil

Plocha povodí

Průtok Qa

N-leté průtoky 1

2

5

10

20

50

100

km2

m3/s

m3/s

m3/s

m3/s

m3/s

m3/s

m3/s

m3/s

Dobranovský potok

Ústí do Ploučnice

52,94

0,402 0,41*

7 7*

9,9 8*

14 11*

18 14*

22 17*

28 23*

32 30*

Robečský potok

Karbavodočet

264,39

1,52*

6*

9*

11*

13*

14*

17*

21*


Strana 89


Robečský potok


Svitávka

LG Zákupy

Svitávka


Šporka Šporka

Odůvodnění

286,45

1,790 1,65*

7 7*

10 9*

12 12*

14 14*

15 15*

19 19*

23 23*

0,963

12

17

25

32

39

49

57

132,51

1,08 1,16*

13,4 10*

19 13*

27 17*

35 21*

42 28*

53 40*

62 56*

LG Dolní Libchava

68,32

0,59*

6*

7*

11*

14*

19*

28*

34*


70,13

0,626 0,61*

7,1 6*

10,2 7*

15 11*

19 14*

23 19*

29 28*

34 34*

LG = limnigrafická stanice * hodnoty dle Hydrologických poměrů ČSR, ostatní hodnoty dle ČHMÚ

Stávající stav Ploučnice - Největší novodobou povodní, která zasáhla město Českou Lípu, je dle údajů správce toku, povodeň z roku 1981. Povodeň z roku 1981 je považována za historickou s kulminačním průtokem 186 m3/s-1 a s výškou vodního stavu na vodočtu v České Lípě 195 cm. Nejednalo se ale o žádnou katastrofickou povodeň, kterou byla postižena řada měst a obcí, např. v roce 1997 a v roce 2002, a která by byla uvedena v archivních záznamech a kronikách. V tabulce 6 jsou uvedena data, která byla převzata z hlásných profilů povodňové služby (Nejvyšší zaznamenané vodní stavy). Tab. 6. Nejvyšší zaznamenané vodní stavy a průtoky Profil

Ploučnice

Mimoň

162 29,8

31.03.2006 19.07.1981

5

Česká Lípa

148 195 138 130

73,5

01.04.2006 11.03.2000

5

Stružnice - most Benešov nad Ploučnicí

Svitávka Robečský potok

Zákupy Zahrádky

Vodní stav (cm)

Průtok (m3/s) Datum

Vodní tok

128 267

N-letost

02.09.2001

51,1

28.01.1953 01.04.2006

199

10.03.1979

193

08.02.1981

187

13.01.1976

172 171

96,9

160

02.09.2001

01.04.2006 02.11.1998

2-5

5

neuvedeno

Rozhodující povodně na vlastním toku Ploučnici nebyly zaznamenány. Ploučnice patří v rámci České republiky mezi toky s nižšími objemy povodní. Řada kulminačních průtoků dolní Ploučnice v letech 1881-2003 ukazuje, že z hlediska dlouhodobé proměnlivosti povodňového režimu platí, že nadprůměrný výskyt velkých zimních povodní byl zaznamenán v posledních desetiletích devatenáctého století. Ve dvacátém století se vyskytla jen jediná extrémní zimní povodeň

Strana 90


Odůvodnění


v roce 1947, cca od roku 1960 byly povodně výrazně menší než v předcházejícím období. V Konceptu ochrany před povodněmi Libereckého kraje patří Česká Lípa podle hodnocení České republiky z hlediska opakovaného poškození území povodněmi a erozí mezi lokality se středním ohrožením. Nelze ale předpokládat, že příznivý režim povodní, zaznamenaný v předcházejících letech bude pokračovat i v následující době. Ochrana před povodněmi je proto stejně důležitá jako v jiných lokalitách. Po povodni v roce 1981 nebyla zatím provedena žádná opatření vedoucí k předcházení a zamezení škod při povodních, na životech a majetku občanů města. V prostoru zájmového území nebyla v uplynulém období systematicky zajišťována protipovodňová ochrana. V intravilánu města Česká Lípa a v některých obcích byla provedena místní úprava koryta spočívající v prohloubení a napřímení koryta a tím byla zvětšena průtočná kapacita v důsledku zvětšení rychlosti protékající vody, ale zároveň tím byla zrušena možnost využití přirozeného rozlivu v údolní nivě toku. V místech, kde byla v extravilánu ponechána přírodní, neupravená koryta, vyhovuje protipovodňová ochrana ve většině případů charakteru přilehlých pozemků. Stávající kapacita koryta Ploučnice v extravilánu se pohybuje v rozmezí Q1 až Q5, v městské části odpovídá stávající kapacita koryta Q20, přičemž Ploučnice v ř.km 32,898 - 35,916 představuje úsek s nadměrným zanášením splaveninami (nadměrné tvoření nánosů 0,5-1,5 m). V celém povodí není dostatek retenčních prostorů, k dispozici je pouze objem retenčního prostoru VD Stráž pod Ralskem. Stávající nádrže a rybníky mají spíše účel rybochovný, rekreační, estetický a krajinářský, jejich retenční objem je z hlediska vlivu na odtokové poměry zanedbatelný. Zhoršení průtočnosti představují i místa omezující průtočnost toku. Na Ploučnici v ř.km 29,97 – 34,4 je omezena průtočnost na obou březích hustou vegetací v půtočném profilu a velmi nepříznivý je i silniční most v Heřmaničkách. Na řece Šporce má nedostatečnou kapacitu mostek u ČOV v ř.km 0,59. K těmto uvedeným, podstatnějším příčinám, ovlivňujícím vznik potenciálních povodňových situací, existuje v povodí ještě celá řada nedostatků majících rovněž vliv na povodňové stavy. Patří mezi ně např.: neuvážený přístup k povolování zástavby v údolních nivách a v inundaci toků, přibližování zástavby co nejvíce ke korytům toku a zužování tak přirozeného rozlivu v nivě, vytvoření umělých překážek (nedostatečně dimenzované mostní objekty a lávky) zasahujících do průtočného profilu a bránících volnému odtoku. Tyto dílčí nedostatky v povodí nejsou primární příčinou a nejsou ani rozhodující pro změnu vodního režimu v povodí. Problémy se však postupně sečítají a v závěrečných profilech po toku mohou pak vznikat povodňové situace především v intravilánu obcí a měst. Absolutní ochrana proti povodním neexistuje, cílem protipovodňových opatření může být pouze minimalizace důsledků záplav, především zamezení ztrát lidských životů. Rámcové cíle ochrany před povodněmi vytyčuje Plán hlavních povodí ČR v oblastech ekonomických a legislativních nástrojů. Realizace strategie je naplňována pomocí programu MZe – Podpora prevence před povodněmi, náplní je i vymezení záplavových území a aktivních zón. V současné době je Krajským úřadem Libereckého kraje vyhlášeno na návrh správce toku záplavové území významného vodního toku Ploučnice na celém zájmovém území, dále je vyhlášeno záplavové území pro Šporku a Svitávku. Na řece Šporce jsou zároveň stanoveny aktivní zóny. Záplavové území bylo vyhlášeno na základě výpočtu průběhu hladin Q5, Q20 a Q100 a hranice záplav a aktivní zóny (u Šporky) je vyznačena ve výkresové části. Ze zpracovaných záplavových území vyplývají pro Ploučnici závěry, že pravý břeh u zahrádkářské kolonie, sportovního areálu a ČOV je zaplaven již při Q1, levý břeh u průmyslového areálu v Dubicích při Q20. Při Q20 dochází k rozsáhlým rozlivům do inundačního prostoru i mimo intravilán České Lípy - Vlčí Důl, Heřmaničky, Vítkov a Žizníkov. Ve stanoveném záplavovém území budou plněny následně uvedené podmínky pro využívání ploch ležících v záplavovém území a budou stanoveny technické regulativy přípustných staveb: Příslušný stavební úřad nevydá povolení ke stavbám, terénním úpravám, zařízením a činnostem, pokud jim žadatel nedoloží souhlas příslušného vodoprávního úřadu. Veškerá plánovaná výstavba musí být projednána se správcem povodí, tj. s Povodím Ohře, s.p. Stavba musí být posouzena z hlediska ovlivnění odtokových poměrů v inundačním území, s ohledem na možné hloubky a rychlosti vody a zejména pak s ohledem na její případné ohrožení povodní. Při plánovaní větších staveb v záplavovém území, které by mohly ovlivnit odtokové poměry, je nutno lokalitu detailně přeměřit a propočítat znovu průběhy povodňových hladin. Příčné stavby v inundaci, které by mohly ovlivnit odtokové poměry, je nutno posoudit také na průtok větší než Q100. Při povolování staveb v záplavovém území je třeba respektovat požadavky Povodí Ohře, s.p., většinou se nedoporučuje umísťovat do záplavového území zástavbu trvalého charakteru. V okolí Ploučnice i Šporky se již nachází především stavebně stabilizované území se stavbami schválenými v dřívější době, u kterých dochází pouze k jejich opravám a rekonstrukcím, a proto je nutné tyto stavby chránit před povodněmi. Na korytech v intravilánech zájmového území byla


Strana 91


Odůvodnění

v řadě případů provedena úprava a zkapacitnění koryta, které na mnohých místech nejsou dostatečné a dochází tak při zvýšených průtocích k vážnějším problémům.

Návrhový stav Návrh zásahů a protipovodňových opatření v zájmovém území vychází z návrhů „Studie ochrany České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice před povodněmi“ a z Konceptu ochrany před povodněmi Libereckého kraje. Návrhový stupeň protipovodňové ochrany byl určen na základě konzultace vodoprávního úřadu se starosty měst a obcí. V následující tabulce je doporučený stupeň povodňové ochrany obcí a měst. Tab.8. Základní hydrologické údaje profilů – Ploučnice Centra měst, sídliště, historicky významné celky, průmyslové aglomerace

Q100

Souvislá zástavba obcí

Q50 Q20

Rozptýlená a rekreační zástavba

Pro zvýšení protipovodňové ochrany území je možno volit různé způsoby řešení, odpovídající charakteru dílčích částí toku a charakteru lokalit, které je třeba chránit. Součástí navrhovaných úprav je i zlepšení retenční schopnosti povodí podporou rozlivů do niv v úsecích toků mimo zastavěná území a zvýšení retenční schopnosti pozemků agrotechnickými a protierozními opatřeními. Zajištění neškodného provedení maximálního průtoku nivou je možno provést i s využitím revitalizačních úprav. Nedílnou součástí návrhu protipovodňových opatření je i zajištění dílčích retenčních prostorů v povodí Ploučnice s využitím volných retenčních kapacit stávajících rybníků, které jsou ovšem minimální, a výstavbou nových nádrží (suchých nádrží). Úpravy nebo rekonstrukce směřující ke zvětšení stávajících retenčních prostorů (VD Stráž, Hamerský rybník) není reálné, ani účelné. Vzhledem k charakteru území a na základě prošetření průchodnosti možných zásahů se pro zvýšení retenční schopnosti území jeví vybudování suchých nádrží na Ploučnici a pravostranných přítocích. Bylo vytipováno celkem 6 lokalit, z toho čtyři na Ploučnici, nad Českou Lípou. Do zájmového území zasahuje suchá nádrž Žízníkov v ř.km 43,2. Zřízení hráze se předpokládá v profilu zúžené údolní nivy u obce Žízníkov. Jedná se o suchou nádrž s retenčním objemem VA= 0,981 mil.m3. Maximální ýška hráze je navržena na 5,0 m, délka koruny hráze je 344 m. Suchá nádrž Žízníkov navrhovaná v nivě řeky Ploučnice byla vytipována jako možná protipovodňová ochrana České Lípy patřící do souboru navrhovaných protipovodňových opatření ve „Studii ochrany České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice před povodněmi“ (Hydroprojekt CZ a.s. Praha, 8/2005). Suchá nádrž je součástí protipovodňové ochrany České Lípy, kde není možné v městské části provádět razantnější úpravy koryta, možná je pouze místní úprava nižší ochrannou hrázkou, případně nižší nábřežní zdi. Vzhledem k malému transformačnímu účinku navrhované nádrže (objem povodňové vlny je více jak třicetkrát vyšší proti retenčnímu objemu, při Q100 je objem PV100 = 30,267 mil. m3 je transformační účinek povodňových vln přicházejících Ploučnicí omezený na epizody s dobou opakování do cca 10 let a u povodní s nižší četností je vzhledem k jejich objemu, retenční objem suché nádrže zanedbatelný. Hlavním účelem suché nádrže je transformace především povodní menšího objemu povodňové vlny z lokálních přívalových srážek přicházejících z Dobranovského potoka a Svitávky. Suchá nádrž Žíznikov představuje dle zprávy „Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“ vypracované firmou EKOBAU, zásah do EVL Horní Ploučnice a do části ptačí oblasti (PO). V případě budoucího využití této lokality k protipovodňovému opatření bude nutné požadovat na projektové úrovni vyloučení významného vlivu na EVL a PO s ohledem na modráska očkovaného, modráska bahenního a klínatku rahatou. V této fázi nelze vliv využití navržené plochy detailně hodnotit. Pro předběžné posouzení vlivu nádrže s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny jsou uváděny následující údaje: Lokální disturbanci nivy lze očekávat v prostoru hráze – cca 8000 m2, dočasně pak v souvisejícím pásu odpovídajícím rozsahu staveniště cca 2500 m2. Regulace toku v prostoru hráze zahrnuje jeden meandr (bude zasypán), prostor nádrže zůstane prakticky nezměněn, meandry budou zachovány ve stávajícím stavu a rozsahu. Regulace toku v delším úseku není nutná. Lze očekávat, že v rámci řešení nebude docházet k rozsáhlejšímu kácení břehových porostů, prostor zátopy by nicméně neměl představovat hrozbu ucpání výpustí vodního díla plovoucí uvolněnou dřevní hmotou.

Strana 92


Odůvodnění


Těleso hráze nebude představovat vážnější migrační překážku. Tělesem hráze bude procházet trubní propust poměrně značných dimenzí (2x 1x2 m). Je jistě možné takové technické řešení, které umožní průchod pro všechny se vyskytující druhy (losos, vydra, hlínatka rohatá, popř. další). Do jednoletého průtoku nedojde k žádnému zadržování vody. Stavy neodpovídající průběhu stávajících povodní budou po realizaci suché nádrže probíhat s cca dvouletou četností. Četnější povodně budou nádrží zachycovány s tím, že rozsah zátopy půdorysně odpovídá zhruba stávajícímu rozlivu Q20. Od Q2 bude stoupat hloubka záplavy až na max. 4 m v místě stávající údolnice. Tento režim nastane zhruba 1x za 2 roky. Jednorázové trvání uvedeného jevu – zvýšených hloubek vody oproti stávajícímu stavu – bude dle extremity povodně cca 2 až 4 roky při povodnívh na Ploučnici (skutečná doba inundace s menší hloubkou je obdobná) a nejvýše cca 12 až 20 hod. při lokálních povodních na Dobranovském potoce a Svitávce. Ostatní uvažované suché nádrže se nachází mimo zájmové území a jedná se o lokality: suchá nádrž Veselí I, Ploučnice v ř.km 56,4 (Va=1,452 mil. m3, objem povodňové vlny při Q100 je PV100 = 22,783 mil. m3) suchá nádrž Veselí II, Ploučnice v ř.km 63,6 (Va=1,174 mil.m3, objem povodňové vlny při Q100 je PV100 = 22,143 mil. m3) suchá nádrž Srní potok, Ploučnice v ř.km 75,9 (Va=1,808 mil. m3, objem povodňové vlny při Q100 je PV10012,0453 mil. m3) suchá nádrž Dubnice, na Ještědském potoce v ř.km 3,3 (Va=1,119 mil. m3, objem povodňové vlny při Q100 je PV100 =4,5 mil.m3) suchá nádrž Tlustec, na Panenském potoce v ř.km 9,6 (Va=0,497 mil. m3, objem povodňové vlny při Q100 je PV100 =10,4 mil.m3). Po posouzení navrženách suchých nádrží, díky efektivní transformace povodňových průtoků, se jeví nejvýhodnější nádrže Srní a nádrž Dubnice, které jsou umístěny v profilech s menším souvisejícím povodím a tedy nižším objemem povodňových vln. Tyto dvě nádrže mohou ovlivnit i povodně s kulminačním průtokem Q100, vliv ostatních suchých nádrží umístěných přímo na Ploučnici je u extrémních povodňových stavů zanedbatelný a projeví se pouze u povodňových vln s kratší dobou trvání. I přes malé transformační účinky je žádoucí uvažovat suchou nádrž Žíznikov jako limitem území, aby nebyla znemožněna v budoucnu její výstavba. Na základě zátopových čar Ploučnice byla dále v České Lípě navržena protipovodňová opatření, zabraňující rozlivům do intravilánu města. Jedná se o místní protipovodňová opatření, která při splnění své funkce nenaruší architektonický ráz zájmového území. Jde o tato opatření: V ř.km 35,000-35,400, pravý břeh kolem zahrádkářské kolonie- rozšíření koryta Ploučnice o 2-3 m. V ř.km 35,753-36,203, levý břeh v areálu školy - výstavba nové podezdívky plotu pro umožnění osazení mobilního hrazení, pravý břeh – navýšení stávající ochranné zemní hrázky ve sportovním areálu. V ř.km 36,203-36,322, levý břeh – výstavba ochranné zemní hrázka na hranici parku, tj. cca 40-50 m za břehovou čarou, umožňující rozliv v městském parku, ale zamezení nežádoucích rozlivů do přilehlé, zastavěné,městské části. V ř.km 36,745-37,031, levý břeh - zabránění rozlivům do průmyslového areálu výstavbou protipovodňovou zdí. Uvedené navrhované retenční prostory i protipovodňová opatření jsou doporučeními, která jsou v současné době ve fázi jednání s dotčenými orgány, z kterých by následně mělo vyplynou jaká opatření by bylo možno v uvedených lokalitách realizovat.

C.9.4.5.

Vodní plochy

Stávající vodní plochy Nejvýznamnější vodní plochy v zájmovém území České Lípy jsou zatopená pískoviště nacházející se v těsné blízkosti řeky Ploučnice na levém břehu v její údolní nivě, při jihozápadním okraji města v k.ú. Dubice, v místě zaústění levostranného přítoku Robečského potoka. Zájmový prostor představují uměle vytvořené nádrže při těžbě sedimentů. Větší z nich slouží k rekreačnímu koupání a menší slouží k rekreačnímu rybolovu. Jednalo se o neprůtočné nádrže, do kterých bylo za účelem zlepšení kvality umožněno napájení vody z Robečského potoka. Na Robečském potoce se dále


Strana 93


Odůvodnění

nacházejí rybníky Dolní Roubice a Horní Roubice, patřící Městu Česká Lípa. Mezi další vodní plochy, spadající do zájmového území, patří Heřmanický rybník na toku Heřmaničky. Přehled rybníků ve správním obvodu Česká Lípa je uveden v tabulce č.7. Tab. 7. Seznam rybníků a jejich správců ve správním obvodu Česká Lípa Název

Místo

Název toku

Kateg. díla

Objem [m3]

Plocha Manipulační řád [ha] Správce díla

Cihelna horní

Dolní Libchava (Česká Lípa)

Pravostranný přít. Šporky

-

-

0,6

Není znám Rybářství Doksy, s.r.o.

Cihelna dolní



-

-

0,56


Cihelna dolní



-

-

0,6


Cihelna velká



-

-

2,0


Dolní Roubice = Peklo III.

Dubice (Česká Lípa)

Robečský potok

IV

49 976

10,1

Ano MěstoČeská Lípa

Dolní Roubice = Peklo I.+II.


Robečský potok

IV

28 804

3,36

Ano Město Česká Lípa

Heřmanický rybník

Heřmaničky (Česká Lípa)

Potok Heřmaničky

-

-

13,3


Maxův rybník

Vítkov

Potok Heřmaničky

-

-

2,85

Není znám Pozemkový fond ČR

Panin rybník

Dobranov

LB přítok Dobranovsk. potoka

-

-

2,59

Není znám státní statek Nové Hrady

Pískovna I.


Není na toku

-

-

7,38

Není znám Město Česká Lípa

Pískovna II.


Není na toku

-

-

3,32

Není znám Město Česká Lípa

Žíznikovský rybník

Žízníkov

Žizníkovský potok

IV

-

3,06

Není znám , Kašová Filoména, LV 18, Střelnice

Výhledové vodní nádrže V zájmovém území se nepředpokládá výstavba nových vodních nádrží, pouze v rámci plánované protipovodňové ochrany se uvažuje s vytvořením retenčního prostoru pomocí suchých nádrží. Nad Českou Lípou byl vytipován prostor pro suchou nádrž u obce Žíznikov – viz. protipovodňová ochrana. V současné době zpracovávají všechny podniky povodí pro Ministersvo zemědělství České republiky „Plány hlavních povodí“, jejichž koncepty budou předloženy k připomínkování do konce roku 2008 a následně bude probíhat schválení plánu krajskými úřady a do konce roku 2009 by měl být předložen konečný návrh plánu povodí ke schválení kraji. Problematika výhledových vodních nádrží bude řešena samostatně, protože se jedná o strategická rozhodnutí. V současné době platí respektování hájených lokalit pro vodní nádrže dle Směrného vodohospodářského plánu ČSR z roku 1988. Pro zájmovou lokalitu ÚP České Lípy nebyla dle tohoto plánu navržena žádná nádrž.

Strana 94


Odůvodnění

C.9.5.


DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ

Na k.ú. Česká Lípa jsou vymezeny 2 dobývací prostory: Okřešice 60330 (dobývací prostor těžený) – písky sklářské a slévárenské – Provodínské písky a.s., Provodín Česká Lípa 70893 (dobývací prostor netěžený) – štěrkopísky – Tarmac CZ a.s., Liberec V řešeném území se nachází následující ložiska nerostných surovin: Česká Lípa-Dubice 304730000 (výhradní) – těžba dřívější z vody - psamity, štěrkopísek, štěrk – Tarmac CZ a.s., Liberec Srní-Okřešice 308940001 (výhradní) – těžba současná povrchová – pískovec – Provodínské písky a.s., Provodín Srní-Okřešice 308940002 (výhradní) – těžba současná povrchová – pískovec - Provodínské písky a.s., Provodín Zahrádky-Srní 911480000 (prognózní) – dosud netěženo – pískovec – Ministerstvo životního prostř., Praha 10 Chráněná ložisková území : Okřešice u České Lípy 709743 Heřmaničky u Dobranova 783668 Dobývací prostory, ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území jsou vyznačena ve výkrese č. 5 Koordinační výkres – urbanisticko-dopravní řešení odůvodnění územního plánu a jako stávající limit jsou respektována.

C.9.6.

PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ, SESUVY

Poddolovaná území se v řešeném území nevyskytují. Sesuvná území: V k.ú. Česká Lípa se nachází celkem 19 sesuvných území. Dvě z nich (č. 233, 234) jsou klasifikována jako aktivní (mohou ohrožovat majetek nebo životy občanů), zbylých 17 je neaktivních (potenciální, stabilizované, odstraněné nebo pohřbené). Sesuvná území, vyznačená ve výkrese č. 5 Koordinační výkres – urbanisticko-dopravní řešení v odůvodnění územního plánu a jako stávající limit jsou respektována a v jejich dosahu nejsou navrhovány žádné změny využití pozemků.


Strana 95


Odůvodnění

C.10. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ C.10.1.

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Jedním z hlavních úkolů územního plánu bylo odklonit maximální možný podíl dopravy z centra města a tím snížit primární i sekundární prašnost a zatížení ovzduší. V rámci územního plánu nejsou stanoveny další bližší podmínky a omezení s ohledem na kvalitu ovzduší vyjma jediné podmínky: při výstavbě nových staveb zvažovat využití centrálních zdrojů tepla či využití zemního plynu. Konkrétní podmínky provozu jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší budou stanovovány v rámci dílčích správních řízení k umístění zdrojů či k povolení stavby zdrojů. U technologických zdrojů podléhajících zákonu o integrované prevenci a omezování znečištění, a u zvláště velkých zdrojů je nutné vyžadovat plnění nejlepších dostupných technologií BAT a je možné pro provozovatele navrhovat nižší (odůvodnitelné a za ekonomicky přijatelných podmínek dosažitelné) emisní limity než limity stanovené právními předpisy (vzhledem k tomu, že Česká Lípa patřila mezi oblasti ze zhoršenou kvalitou ovzduší pro suspendovanou frakci pevných částic PM10, je možné uplatňovat požadavek především pro prach – tuhé znečišťující látky). Při povolování zdrojů je také třeba přihlížet k aktuální imisní situaci a historickému vývoji stavu ovzduší. Město Česká Lípa patřilo mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, ale tato situace se může během několika let změnit (měření za rok 2007 vykázalo pouze 19 překročení limitní hodnoty a meze tolerance). Podle vyměření oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat z roku 2008 (věstník MŽP 04/2010) není v oblasti překračován limit pro PM10, ale na 5 % území došlo k překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Stav kvality ovzduší se dynamicky vyvíjí v závislosti na změnách proudění vzduchu, teplotách, používaných technologiích, provozních hodinách zdrojů a dalších podmínkách. Město má zpracován Místní program ke zlepšení kvality ovzduší. Tento program je třeba respektovat a v následujících krocích konfrontovat dopady jednotlivých záměrů na imisní situaci.

C.10.2.

HLUKOVÁ ZÁTĚŽ

Problematika hluku není zanedbatelná a může být problémem zejména u větších měst a oblastí poblíž frekventovaných silničních komunikací. Nadměrná hlučnost může být hygienickou závadou a mít negativní vliv na veřejné zdraví a pohodu obyvatel a v nezanedbatelné míře i vliv na životní prostředí. Hluk může vznikat ze stacionárních zdrojů nebo z dopravy mobilních zdrojů. Stacionární zdroje hluku se mohou měnit v rámci jedné navržené funkční plochy. Při výstavbě je pak nutné posuzovat stacionární zdroje hluku dle aktuálního stavu v dané lokalitě. Návrhy ploch jsou sestavovány s ohledem na potenciální výši hluku tak, aby vždy, pokud je to možné, byla oddělena výroba od ostatních funkčních ploch. Velká pozornost byla věnována právě hluku z dopravy s cílem odklonit maximální možný podíl dopravy z centra města, a tím snížit hlučnost v obydlených částech (v chráněných vnějších i vnitřních prostorech staveb). Hluková mapa nebyla pro celé území v době zpracování ÚP k dispozici. Stávající hluková situace v území je dána zejména hlukem z pozemní automobilové a železniční dopravy. Pro vytipování ploch, které mohou být potencionálně ohroženy zvýšeným hlukovým zatížením byl vytvořen model hluku z automobilové dopravy. Tento model byl přiložen ke konceptu územního plánu a byly pro něj použity odhady i model intenzit dopravy pro rok 2025. Tyto intenzity nedovedeme dnes zcela přesně stanovit vzhledem k delšímu časovému horizontu a široké škále ovlivňujících faktorů. Skutečná intenzita dopravy, tedy může být ve svém důsledku odlišná. Pro vytipování potencionálních „hlukově podezřelých ploch“ je však model dostatečný a použitelný. Pro hluk jsou dnes platnými právními předpisy stanoveny limity (pro noční a denní dobu), které musí být respektovány při investiční činnosti v zájmové oblasti. Předložený akustický model řeší vytipované výpočtové profily, které mohou být zasaženy zvýšenou hladinou hluku z této automobilové dopravy. Hodnoty hluku ve vzdálenostech u jednotlivých profilů jsou orientační příspěvky hluku z automobilové dopravy (osobní i nákladní) závisející na počtu uvažovaných přejezdů automobilů v modelu. Strana 96


Odůvodnění


Hodnoty, které by překračovaly limity dnes platné legislativy, jsou v modelu vyznačeny. Vzdálenosti od komunikací, kde jsou tyto zvýšené hodnoty překračovány, můžeme nazvat „Hlukově podezřelé plochy“. Hlukově podezřelé plochy jsou zařazeny do podmíněně přípustného využití za podmínky, že v dalším stupni projektové přípravy bude prokázáno, že nebudou překročeny max. přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech.

C.10.3.

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti ze zákona o odpadech povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Dle definice podle zákona o odpadech platného v období pořízení územního plánu je odpad každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu č. 185/2001 Sb. Odpady lze členit na nebezpečné - N (odpady které jsou uvedené v seznamu nebezpečných odpadů a nebo jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností) a ostatní – O. Nakládáním s odpady se rozumí shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování odpadů. Nakládání s odpady musí být prováděno v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje a v souladu s platnými legislativními předpisy. Odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí. Významným strategickým dokumentem v oblasti řešení koncepcí je plán odpadového hospodářství. Ten se zpracovává za účelem vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi podle zákona o odpadech. Plán odpadového hospodářství České republiky obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství, závaznou a směrnou část. Závaznou část vyhlásila vláda nařízením vlády č. 197/2003 Sb. a je platná 10 let od nabytí účinnosti (do 1. července 2013). Tato závazná část plánu odpadového hospodářství, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v odpadovém hospodářství. Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje byl schválen krajským zastupitelstvem dne 16. 3. 2004. Původci odpadů na správním území města jsou povinni se tímto plánem řídit a v budoucnu zohlednit také jeho revize. Dle odstavce 4 § 43 zákona o odpadech závazná část plánu odpadového hospodářství kraje stanoví konkrétní cíle, konkrétní opatření k jejich dosažení pro: předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, nakládání s komunálními odpady, nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté zákona o odpadech, nakládání s dalšími odpady (zejména nebezpečnými), nakládáni s odpady z obalů, využívání odpadů, snižování podílu odpadů ukládaných na skládku a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené, vytváření integrovaného systému nakládání s odpady.

Přehled cílů uvedených v Plánu odpadového hospodářství kraje Číslo

Cíl

1.

Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností odpadů - původci odpadů aplikují zásady správné provozní praxe v nakládání s odpady, prevenční přístupy (EMS, BAT)

2.

Nakládání s komunálními odpady - zajistit sběr nebezpečných složek komunálního odpadu - zajistit sběr, recyklaci a využití odpadů spotřebitelských obalů


Strana 97


Odůvodnění

- zajistit sběr a využití vyřazených zařízení (objemných odpadů) - zvýšit materiálové využívání komunálních odpadů - snížit podíl biologicky rozložitelných komunálních odpadů uložených na skládky - energeticky využívat 50 % komunálního odpadu 3.

Nakládání s nebezpečnými odpady - snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů - upravovat fyzikálně-chemickými postupy nebezpečné anorganické odpady - využívat energeticky nebezpečné organické odpady - odpady s obsahem PCB - zajistit v nejkratší možné době, nejpozději však do koce roku 2010, odstranění PCB, odpadů s obsahem PCB a zařízení s obsahem PCB - odpadní oleje - zajistit sběr a využití odpadních olejů a zvyšovat množství zpětně odebraných odpadních olejů - odpadní baterie a akumulátory - zajistit sběr a využití s upřednostněním recyklace použitých olověných akumulátorů - zajistit sběr a využití použitých Ni-Cd akumulátorů s úplným využitím kovové substance - zajistit sběr a využití použitých přenosných zdrojů proudu - kaly z čistíren odpadních vod - zvýšit využití kalů ČOV zejména v zemědělství, pro rekultivace, kompostování a výrobu energie - odpady azbestu - zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek ŽP - autovraky - zajistit sběr a využití autovraků - stavební a demoliční odpady - zajistit sběr a využití stavebních demoličních odpadů - odstraňovat veškeré nebezpečné stavební a demoliční odpady po úpravě fyzikálně-chemickými postupy na skládkách nebezpečných odpadů - zářivky - zajistit sběr a využití zářivek - pneumatiky - zajistit sběr a využití pneumatik - elektrošrot - zajistit sběr a využití použitých chladniček používaných v domácnostech - zajistit sběr a využití odpadních elektronických a elektrických zařízení - zdravotnické odpady - spalovat odpady ze zdravotnictví a veterinární péče zařazené ve skupině 18 Katalogu odpadů (mimo 180110)

4.

Podíl využívaných odpadů - zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace

5.

Podíl odpadů ukládaných na skládku - snížit množství odpadů ukládaných na skládky - snížit skládkování kalů ČOV - snížit skládkování spalitelných odpadů

Strana 98


Odůvodnění

6.


Staré zátěže území a odpadové hospodářství kraje v mimořádných situacích - identifikovat, evidovat a prozkoumat všechny druhy starých zátěží na základě aktivní prospekce, včetně kategorizace objektivními metodami - sanace starých zátěží - ochrana životního prostředí a zamezení environmentálních škod v době mimořádných situací a zamezení nezákonného zbavování se odpadu

V souladu se zákonem má každý při své činnosti povinnost v mezích daných zákonem zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů. Běžné komunální odpady z domácností, podobné živnostenské odpady a odpady z úřadů jsou ukládány do maloobjemových nádob. Svoz a zneškodňování těchto odpadů je na území města a okolí zajišťováno oprávněnými právnickými osobami. Pro tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu jsou na ulicích města zřízena sběrná místa, vybavená odpovídajícími sběrovými nádobami. Při zpracování předchozích stupňů ÚPD byly zjištěny druhy odpadů, které jsou nějakým způsobem na území zpracovávány, odstraňovány nebo jiným způsobem využívány. Všechny odpady s jiným katalogovým číslem musí být tedy dopravovány mimo území České Lípy, aby mohlo dojít k jejich odstranění nebo jinému využití (materiálovému, energetickému atd.).

Nakládání s komunálním odpadem Je navržena plocha pro nový sběrný dvůr – návrhová plocha 01-1.64-TO/0,42 v k.ú. Česká Lípa, určená pro činnosti související s odpadovým hospodářstvím. Další drobná střediska shromažďování tříděného odpadu mohou být umísťována jako doplňkové využití zastavěných a zastavitelných ploch.

Nakládání s průmyslovým odpadem Dle požadavků právních předpisů a plánů odpadového hospodářství lze obecně očekávat rozvoj recyklace nejrůznějších odpadů. Pro linky a zařízení tohoto typu není třeba vymezovat speciálně definované plochy.

Dotřiďovací linky V souvislosti s rozvojem materiálového využití odpadů, lze předpokládat potřebu výstavby nových třídících kapacit. Pro linky a zařízení tohoto typu není třeba vymezovat speciálně definované plochy.

Skládky odpadů V rámci procesu zpracování územního plánu nebyl vznesen požadavek na vytipování dalších ploch pro trvalé skládkování odpadů za účelem odstraňování odpadů tedy jejich trvalým a řízeným uložením na zemi nebo do země.

Kompostárny V současné době je problematika biologicky rozložitelných odpadů řešena zákonem o odpadech a nově také vyhláškou č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Pro linky a zařízení tohoto typu není třeba vymezovat speciálně definované plochy, je však třeba je umisťovat v souladu s ostatními platnými právními předpisy.

Spalovny V rámci procesu zpracování územního plánu nebyl vznesen požadavek na vytipování dalších ploch.


Strana 99


D.

Odůvodnění

VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

D.1. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A NA ÚZEMÍ NATURA 2000 Na základě vyhodnocení vlivů řešení konceptu územníh plánu Česká Lípa na životní prostředí (SEA), stanoviska KÚLK – OŽP a následně pořizovatelem zpacovaných Pokynů pro zpracování návrhu, schválených Zastupitelstvem města, byla provedena podstatná redukce rozsahu konceptem variantně ověřovaných zastavitelných ploch. Ve smyslu Pokynů byly na základě nesouhlasného stanoviska KÚLK –OŽP rovněž vyřazeny plochy, které významně negativně ovlivňovaly lokality EVL a ptačí oblasti NATURA 2000, jejichž vymezení je zakresleno v koordinačním výkrese a schématu přírodního a krajinného prostředí.

D.2. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚAP Územní plán Česká Lípa je řešen v intencích udržitelného rozvoje. Jsou respektovány hlavní zásady pro řešení rozvoje města, zejména z hlediska: polohy v krajině, geologických poměrů, ochrany přírodních a krajinných hodnot, respektování původní struktury zástavby a ochrany kulturních hodnot, Ve smyslu zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění jsou respektovány všechny památkově chráněné objekty dle státního seznamu nemovitých kulturních památek a archeologické nálezy. Z hlediska ochrany, obnovy a rozvoje kulturních hodnot obce a jejího kulturního dědictví jsou ve smyslu uvedeného zákona respektovány též všechny další, i nezapsané hodnotné objekty. Z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou plně respektovány dané ochranné režimy přírodních prvků, je navržen a zapracován územní systém ekologické stability. V řešení návrhu územního plánu jsou zohledněny jevy sledované v ÚAP, zejména : Jevy týkající se urbánní struktury a hranic zastavěného území města rozložení stabilizovaných ploch s rozdílným způsobem využití – zejména ploch bydlení, výroby, občanského vybavení, plochy přestavby zanedbaných a nefunkčních segmentů území, kulturní hodnoty a ochranné režimy MPZ historického jádra, nemovitých kulturních památek a území s archeologickými nálezy, architektonicky cenné objekty a soubory s potenciálem památkového zájmu.

Strana 100


Odůvodnění


Jevy, týkající se nezastavěného území města, přírodního a krajinného prostředí geomorfologická stavba území, důležité vrty, sesuvná území, ložiska nerostných surovin a vyhlášené dobývací prostory, hydrologické poměry území v CHOPAV s hydrologickými vrty, vodními zdroji a jejich ochrannými pásmy, režimy vodních toků a protipovodňová opatření, hodnoty přírodního prostředí a krajinného obrazu, ochranné režimy vymezených prvků a segmentů území včetně rozsáhlých EVL a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 stabilizované prvky regionálního a lokálního ÚSES a jeho doplnění v nivách Ploučnice a Šporky Jevy, týkající se dopravní a technické infrastruktury struktura železniční a silniční sítě a jejich ochranné režimy s návrhem zásadní modernizace silniční sítě za účelem odstranění negativních vlivů na životní prostředí města, stabilizované trasy pro pěší a cyklistickou dopravu a jejich doplnění pro zlepšení prostupnosti území a dosažitelnosti jeho odlehlých segmentů segregovanou nemotorovou dopravou, stabilizované systémy pro zásobování území všemi druhy médií a jejich rozvoj odpovídající záměrům na vymezení zastavitelných ploch.

D.3. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY ÚP NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ Vymezení zastavitelných ploch respektuje zájmy ochrany přírody i zájmy ochrany nemovitých kulturních památek. Rozvoj obytné zástavby neohrozí atraktivitu bydlení, ani rekreační funkci území. Nezbytné bude u větších návrhových ploch realizovat zástavbu až po zpracování podrobnější dokumentace – vymezených územních studií, v rámci kterých budou podrobněji posouzeny možnosti využívání ploch ve vazbě na okolní zástavbu, dopravní obsluhu území, sítě technické infrastruktury, ochranu přírody apod. Vhodným využitím zastavitelných ploch dojde k posílení stabilizace počtu obyvatel, rozvoji pracovních příležitostí a případně i posílení sociálních vazeb, protože nebude nutná migrace obyvatel za prací, případně za dostupným bydlením.

D.4. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚP K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ V době zpracování územního plánu Česká Lípa podle zákona č.183/2006 Sb., nejsou Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, kterými by měly být stanoveny priority územního plánu, vydány. V oddíle A. jsou vyhodnoceny širší vztahy Územního plánu Česká Lípa dosud neschváleného návrhu ZÚR LK a schválené PÚR ČR. Rozvoj sídelní struktury je vymezen návrhem zastavitelných ploch v rozvojových lokalitách, které navazují na okraje zastavěného území v souladu se zadáním a strategickými záměry města. Jejich rozsah je oproti konceptu redukován ve smyslu výsledků projednání konceptu. Jako prioritu z hlediska optimálního využívání území vymezuje návrh územního plánu poměrně značný rozsah ploch přestavby zanedbaných částí zastavěného území. Významnou podmínkou pro změny využití území je návrh silničního obchvatu I/9, jehož realizace bude mít zásadní význam pro zlepšení kvality životního prostředí města.


Strana 101


D.5.

Odůvodnění

SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ

Požadavky na ochranu veřejného zdraví Řešení respektuje požadavky na ochranu zdraví s důrazem na vytvoření kvalitního prostředí pro bydlení. V regulativech využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny podmínky pro vzájemnou slučitelnost jednotlivých hlavních a doplňkových funkcí.

Požadavky civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu Nebyly vzneseny žádné specifické požadavky. V ÚP jsou respektovány požadavky z hlediska požární bezpečnosti.

Ochrana obyvatelstva Z hlediska ochrany obyvatelstva jsou respektovány požadavky civilní ochrany k územnímu plánu dle vyhl. MV č.380/2002 Sb., § 20. Stávající systém je v České Lípě stabilizován, pro ochranu obyvatel není nutno navrhovat nové plochy. a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, v blízkosti vodního díla: zájmové území se nenachází v blízkosti vodního díla a není tudíž ohroženo zvláštní povodní způsobenou poruchou či havárií vodního díla. Nutnou ochranou České Lípy je respektování aktivní zóny řeky Ploučnice a vodoteče Šporka a realizace protipovodňových opatření na toku Ploučnice a revitalizace jejich přítoků v kombinaci s úpravou příčných objektů (mostů a lávek). b) zóny havarijního plánování: Zájmové území není součástí zón havarijního plánování, katastrální území města Česká Lípa není potenciálně ohroženo haváriemi zdrojů nebezpečných látek. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události – je respektován stabilizovaný stav. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování – k řešení územního plánu nebyly vzneseny žádné požadavky. e) skladování materiálů civilní ochrany a humanitární pomoci: organizační ani technické zabezpečení požadavků dle bodů c), d), e) není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. V území není dislokován centrální sklad materiálu CO MV-GŘ HZS ČR. f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území a zastavitelné plochy: z hlediska funkčního využití ploch které řeší územní plán není s dislokací skladů nebezpečných chemických látek přípustné. g) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace: k usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém řešení prostoru obce zásadní: - výrobní plochy jsou prostorově a provozně odděleny od ploch obytných, - doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci, místa zúženého profilu v historické zástavbě bude možno objet jinými uličními koridory, - při řešení důležitých místních komunikací je zabezpečena jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby, tedy jejich šířka bude minimálně (v1 + v2)/2 + 6m, kde v1 + v2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice, - sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle možností zaokruhovány a umožňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů. Organizační ani technické zabezpečení těchto prací není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci h) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území: v zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. i) nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií: podle povahy narušení systému zásobování obyvatelstva pitnou vodou se v prvé řadě posuzuje a využívá schopnost vodovodu dodávat vodu, byť ve zhoršené kvalitě, nastavením systému uzávěrů z jiného nezávislého zdroje. Organizační ani technické zabezpečení těchto prací není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci.

Strana 102


Odůvodnění

j)


zajištění varování a vyrozumění o vzniklém nebezpečí: organizační ani technické zabezpečení stávajícího systému varování není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci.

Požadavky na ochranu ložisek nerostných surovin a geologické stavby území Předmětné lokality zastavitelných ploch nezasahují ložiska nerostných surovin. Jsou respektována chráněná ložisková území a vyhlášené dobývací prostory sklářských písků. Navrhovaná zástavba neovlivní geologické poměry území a není navrhována v kontaktu se svážnými lokalitami.

Požadavky na ochranu před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy Součástí řešení jsou protipovodňová opatření podmíněným zahrnutím suchého poldru nad městem a plně jsou respektovány aktivní zóny na tocích Ploučnice, Šporky a Svitávky.


Strana 103


Odůvodnění

E.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

E.1.

ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

Vazby na PÚR ČR a zásady územního rozvoje Libereckého kraje Česká Lípa se nachází v okrajové poloze jihozápadního segmentu rozvojové oblasti OB7 – Liberec. Město je spolu s nedalekým Novým Borem jádrovým územím českolipského mikroregionu, který tvoří svébytnou územní enklávu Libereckého kraje. Rozvojová oblast OB7-Liberec byla vymezena jako území se silnou koncentrací obyvatelstva a ekonomických aktivit. Převážná část ekonomických aktivit má republikový význam. Území České Lípy se dotýká potřeba rozšiřovat a zkvalitňovat systém veřejné dopravy, problematika podpory rozvoje podnikatelských aktivit a s ohledem na kulturní, krajinné a přírodní zázemí podpora cestovního ruchu.

Charakteristika ochrany ZPF v návrhu územního plánu obce a porovnání s výchozím stavem a konceptem Udržitelný rozvoj města je navržen jako postupné, ekonomicky a společensky zdůvodněné využívání potenciálu území, vycházející z jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, které jsou výsledkem historického vývoje. Územní plánu stanoví podmínky pro jejich ochranu, kultivaci a obohacování při úměrném, vzájemně koordinovaném rozvoji soustavy všech funkcí města a při dodržení zásady jejich vzájemné slučitelnosti. Koncepce územního plánu předpokládá koncentrovaný rozvoj města, aby zábor ZPF byl minimalizován a nebyla narušena jeho celistvost. V navrhovaném řešení je kladen důraz na přednostní revitalizaci zanedbaných, nedostatečně či nevhodně využívaných ploch v zastavěném území, které jsou zařazeny do ploch přestavby. Bude tak v optimální míře využito vnitřních rezerv zastavěného území, které však nejsou takové, aby absorbovaly rozvojové záměry a příležitosti, plynoucí z polohy města v regionu. Klíčová role je z hlediska urbanistické koncepce přisouzena využití opuštěných drážních ploch zrušeného nádraží pro výstavbu nového tzv. jižního centra jako polyfunkční struktury celoměstského a regionálního významu s vazbou na urbanizaci volných ploch uvnitř zastavěného území podél stávajícího průtahu I/9, jehož přeložka do trasy západního obchvatu má zásadní význam pro zklidnění dopravy a zlepšení životního prostředí města. Dalšími významnými přestavbovými lokalitami jsou opuštěné a málo využívané devastované areály průmyslové výroby a zemědělských farem. Rozsah ploch přestavby činí v souhrnu 90 ha, což představuje jednu třetinu z celkových 284,53 ha všech ploch navržených ke změně využití. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v přímé návaznosti na zastavěné území v rozvojových lokalitách a urbánních osách dopravních koridorů. Doplňují klíny volných ploch a využívají proluk. Konfigurace ploch neumožňuje vznik nových proluk, město i venkovské příměstské struktury vytvářejí kompaktní celky. Oproti konceptu došlo na základě vyhodnocení variant rozvoje jednotlivých lokalit a na základě posouzení vlivu na životní prostředí (SEA) k výraznému snížení rozsahu zastavitelných ploch z původních cca 320 ha na 194,53 ha, což je úbytek na cca 60% v konceptu ověřované výměry.

Strana 104


Odůvodnění


Využívání zastavitelných ploch bude postupné v závislosti na odůvodněných potřebách a ekonomických možnostech. Zásadní role v navrhovaném uspořádání urbánní struktury přísluší veřejným prostranstvím, tvořícím nosnou kostru pro dopravní a technickou obsluhu zastavitelných ploch. Jak vyplývá ze souhrnného přehledu i z podrobných údajů o jednotlivých katastrálních územích jsou zastavitelné plochy vymezovány tak, že v mnoha případech vyžadují pouze dílčí zábor, některé zastavitelné plochy se nacházejí na nezemědělských pozemcích celé. To v souhrnu znamená, že pouze cca 57% všech ploch určených k zastavění vyžaduje vynětí ze ZPF. V souhrnné tabulce jsou uvedeny rozsahy záboru ploch pro skupiny zastavitelných ploch a ploch přestavby s rozdílným způsobem využití. Největší nároky na ZPF mají plochy B-bydlení a S-smíšené obytné – celkem 110,14 ha a plochy Vvýrobní (včetně ekologických forem zemědělské výroby) – celkem 34,91 ha. Ostatní plochy R-rekreace, O-občanské vybavení, T-technická obsluha města a DP-dopravní zařízení mají podíl marginální, část těchto funkcí je přípustnou, případně podmíněně přípustnou, součástí ostatních ploch, zejména smíšených. V tabulce jsou dále vyčísleny výměry ploch veřejných prostranství vymezených pro obsluhu zastavitelných ploch místní dopravní a technickou infrastrukturou, která činí celkem 23,76 ha, ploch veřejných prostranství městské zeleně celkem 2,24 ha a ploch pro silniční dopravu – celkem 15,84 ha, z čehož podstatnou součástí jsou plochy pro výstavbu dopravního obchvatu I/9 (10,58+3,23 ha). V nezastavěném území na nezastavitelných plochách jsou uváděny požadavky na ZPF pro ZP-plochy přírodní, vymezené zejména pro územní systém ekologické stability v rozsahu 14,72 ha, pro Z-krajinnou zeleň zejména v návaznosti na trasu silničního obchvatu – 9,83 ha a L-zalesnění v rozsahu 15,89 ha. Tabulka také vyhodnocuje podíl ploch zvláště chráněných půd s třídou ochrany I. a II., který dosahuje celkově 35,87 %. V jednotlivých katastrech se však výrazně odlišuje, jak je doloženo v podrobných tabulkách. Půdy s vysokou bonitou se nacházejí zejména na východním a západním okraji zastavěného území a v jeho klínech, kde jsou navrhovány vesměs plochy bydlení navazující logicky na stabilizované sídliští struktury.

Souhrnný přehled dopadů návrhu ÚP Česká Lípa na ZPF

Celkem území

řeš.


zastavitelné + přestavba

veřejná prostranství, dopr. plochy

nezastavitel né plochy

celkem zábor

výměra

podíl I. + II.

Rekapitulace záboru ZPF na plochách

přestavbové

název

číslo

Kat.území

Zvláště chráněné půdy tř. I., II.

zastavitelné

Návrhové plochy Celková výměra

ha

ha

ha

ha

ha

ha

ha

%

194,53

90,00

Σ: 161,78

Σ: 41,84

Σ: 40,44

57% zp+pp B,S=110,14 R=13,53 O=1,93 V=34,91 DP=0,64 T=0,63

DS=15,84 UV=23,76 UZ=2,24

Z=9,83 ZP=14,72 L=15,89

244,06

87,60

35,87

Strana 105


Odůvodnění

Odůvodnění rozvoje hlavních funkcí Zásady řešení rozvoje bydlení: Současný bytový fond kvantitativně v zásadě odpovídá potřebám současného počtu obyvatelstva, je poměrně zachovalý, avšak s nízkou výměrou obytné plochy. Cílem navržené koncepce bydlení je vytvoření pestré nabídky dostupného bydlení pro všechny obyvatele a žádoucí migranty v různých formách výstavby. Hlavní rozvojové plochy městských, tedy koncentrovanějších, forem bydlení jsou navrženy po obvodu zastavěného jádrového území v lokalitách: pod Špičákem na severní hranici zastavěného území v klínu vymezeném stávající sídlištní zástavbou a zástavbou podél trasy severního úseku současného silničního průtahu I/9 – rozsah zastavitelných ploch byl upraven ve smyslu posouzení SEA, na východní straně zastavěného území, kde doplňují JV klín zástavby sídliště Špičák a dále se rozvíjejí směrem jižním v k.ú.Stará Lípa až k stabilizované zástavbě podél ulice Liberecké – rozsah těchto ploch byl výrazně omezen na základě posouzení SEA, na západním okraji jádrového území v klínu vymezeném severní a západní hranicí zastavěného území k.ú. Česká Lípa a východní hranicí k.ú. Dolní Libchava, plocha zeleně uvnitř takto vymezených zastavitelných ploch byla ponechána svému účelu jako vhodný přírodní prvek, obohacující městké prostředí – zastavitelné plochy byly rovněž redukovány ve smyslu SEA, S jádrovým územím města postupně srůstají nejbližší, původně venkovská sídla, která tak disponují vhodnými podmínkami pro bydlení spíše venkovského charakteru, avšak s přímými vazbami na městskou strukturu: na západním okraji zastavěného území k.ú. Dolní Libchava se jedná o plochy, vyplňující prostor mezi západní hranicí zastavěného území a koridorem nadřazených tras technické infrastruktury (el. vedení VVN, VTL plynovod), ke kterému přiléhá trasa obchvatu silnice I/9, lokalita navíc zahrnuje i plochu přestavby zrušeného areálu ZD, v lokalitě Lada jsou vymezeny plochy smíšeného hospodářského bydlení v prostoru obklopeném členitým prstencem zastavěného území, oproti konceptu redukované plochy čistého bydlení doplňují stabilizovanou zástavbu vně západní hranice zastavěného území a proluku na severním okraji sídliště Sever. Na odloučených územích příměstských obcí je navržen udržitelný rozvoj bydlení ve smíšených formách převážně rodinného bydlení s hospodářským zázemím situovaných vesměs v prolukách a klínech zastavěného území. Připouští se umisťování s bydlením slučitelné vybavenosti, případně drobných forem podnikatelských aktivit a rekreace. Větší, cca 2 ha plochy jsou navrženy pouze na severním okraji k.ú. Dobranov na volné ploše mezi okrajem zástavby a lesem a 2 plochy v Žizníkově, kde vyplňují proluku mezi odloučenou enklávou bydlení a souvislým zastavěným územím obklopenou lesem a v jižním klínu zastavěného území. Potřeba rozvoje bydlení se bude do značné míry odvíjet od ekonomických podmínek jako odezva a protiváha rozvoje podnikatelských aktivit. Zásady řešení rozvoje rekreace a sportu: Město má dobré předpoklady pro krátkodobou a každodenní rekreaci vlastních obyvatel ať už ve sportovních zařízeních, parcích a okolní přírodě, nebo v individuálních zahrádkářských koloniích. Disponuje dostatečnou nabídkou služeb i cílů pro cestovní ruch. Územní plán řeší lokalizaci dalších ploch pro rekreační sport v návaznosti na bydlení a atraktivitu prostředí. Je pamatováno na potřebnou infrastrukturu pro zpřístupnění krajiny ve formě cyklistických a pěších tras, naučných stezek a dalších vhodných zařízení. Zásady řešení rozvoje občanské vybavenosti: Občanská vybavenost vcelku odpovídá dnešním potřebám obyvatel, předmětem řešení je její doplnění a posílení úměrně s rozvojem ostatních funkcí. Je preferována diverzifikace vybavenosti do jiných zastavitelných a přestavbových ploch s rozdílným způsobem využití jako žádoucí doplňková funkce hlavního využití.

Strana 106


Odůvodnění


Zásady řešení rozvoje výrobní funkce: Těžiště stabilizovaných výrobních ploch leží v jihozápadním sektoru území města, vymezeném železniční tratí na východě nivou Ploučnice na severu. Od rezidenčního území města jsou odděleny tělesem železniční tratí. Cílem je vytvoření dostatečné nabídky pracovních příležitostí. Rozvoj výrobní funkce bude zásadně závislý na zvýšení atraktivity města pro investory, je tedy podmíněný zlepšením dopravní dostupnosti lokalit výstavbou obchvatu silnice I/9, kterou budou zpřístupněny plochy na západním okraji území města. V návrhu řešení rozvojových směrů a ploch jsou zohledněny trendy, kterými se v současném posttransformačním období výrobní funkce projevuje: - restrukturalizace a revitalizace stabilizovaných ploch a areálů – je navržena formou ploch přestavby stávajících areálů, jejich význam je však limitován rozsahem těchto ploch, který nebude dostatečný pro saturaci předpokládaných potřeb, - nová výstavba na rozvojových plochách byla výrazně redukována s akcentem na spíše větší komplexy s nosnými programy, které z různých důvodů nemohou být lokalizovány ve stávajících plochách. Rozvoj na nových plochách je podmíněn vybudováním nové infrastruktury. Zastavitelné plochy výroby a skladování, které byly výrazně redukovány ve smyslu posouzení SEA jsou vymezeny v lokalitách: - U Obecního lesa podél rekonstruovaného úseku trasy obchvatu I/9, - na západní straně obchvatu I/9 mezi železniční tratí a silnicí II/262 ve směru na Děčín, - menší plocha navazuje na plochu přestavby zrušeného areálu ZD na západním okraji Dobranova poblíž silnice II/262 ve směru na Zákupy. V následujícím přehledu jsou po katastrech uváděny údaje o celkovém rozsahu návrhových ploch (zastavitelných a přestavby), ve vztahu k údajům, týkajícím se dopadů na ZPF. Celkové požadavky na zábor ZPF jsou dále členěny na údaje o záboru na plochách zastavitelných a přestavby, plochách veřejných prostranství a dopravy a na plochách v nezastavěném území. Tabulka také vyhodnocuje odlišný podíl ploch zvláště chráněných půd s třídou ochrany I. a II. v jednotlivých katastrech. Přehled dopadů návrhu ÚP Česká Lípa na ZPF v jednotlivých katastrálních územích

02

Stará Lípa


Zvláště chráň. půdy tř. I., II.

zastavitelné + přestavba

veřejná prostranství, dopr. plochy

nezastavitel né plochy

celkem zábor

výměra

podíl I. + II.

Zábor ZPF na plochách

přestavbové

Česká Lípa

Návrhové plochy Celková výměra zastavitelné

01

název

číslo

Kat.území

ha

ha

ha

ha

ha

ha

ha

%

65,08

53,74

20,79

3,17

Σ: 33,68

Σ: 13,90

28% zp+pp B,S=27,96 O=1,54 V=3,44 DP=0,32 T=0,42

DS=1,71 UV=11,98 UZ=0,21

Σ=20,20

Σ: 6,55

84% zp+pp B,S=19,61

UV=5,72 UZ=0,83

Σ: 16,24 63,82

16,20

25,38

20,76

67,03

Z=6,71 ZP=7,83 L=1,70

Σ: 4,10 30,85 Z=1,30 L=2,80

Strana 107


Odůvodnění

V=0,59

03

04

05

06

07

08

Dubice

D.Libchava

Manušice

Častolovice

Lada

Písečná

1,82

44,63

3,56

3,90

11,24

14,43

0,00

6,63

0,67

0,89

4,06

3,88

Σ=1,70

Σ: 0,35

Σ: 4,66

93% zp+pp S=1,38 DP=0,32

DS=0,32 UV=0,03

L=4,66

6,71

0,00

0,00

Σ: 48,33

Σ: 11,54

Σ: 8,71

68,58

29,09

42,42

94% zp+pp B,S=24,12 V=24,21

DS=10,58 UV=0,96

Z=1,82 ZP=6,89

Σ: 3,39

Σ: 3,23

80% zp+pp S=2,55 RS=0,63 T=0,21

DS=3,23

Σ: 0,00

6,62

3,26

49,24

Σ: 3,71

Σ: 0,02

Σ: 0,00

3,73

1,70

45,58

77% zp+pp S=1,70 V=2,01

UV=0,02

Σ: 11,20

Σ: 5,16

Σ: 0,00

16,36

11,16

68,22

73% zp+pp B,S=10,37 O=0,39 V=0,44

UV=4,58 UZ=0,58

Σ:14,43

Σ: 0,00

Σ: 0,00

14,43

0,00

0,00

Σ: 10,32

Σ: 0,62

Σ: 1,62

12,56

4,33

41,99

39% zp+pp B,S=5,77 RS=0,46 V=4,09

UZ=0,62

L=1,62

Σ: 5,97

Σ: 0,00

Σ: 5,11

11,08

1,10

9,90

2,68

0,00

0,00

79 % zp+pp S=2,56 R=11,87

09

10

Dobranov

Žizníkov

11,48

6,92

14,76

0,00

86% zp B,S=5,27 RS=0,57 V=0,13

11

Strana 108

Okřešice

2,70

0,00

Σ: 2,68

L=5,11

Σ: 0,00

Σ: 0,00


Odůvodnění


99% zp S=2,68

12

Heřmaničky

2,34

2,20

Σ: 1,10

Σ: 0,00

Σ: 0,00

1,10

0,00

0,00

Σ: 0,00

Σ: 0,00

1,74

0,00

0,00

Σ: 3,33

Σ: 0,47

Σ: 0,00

3,80

0,00

0,00

88% zp B=3,33

UV=0,47

24% zp+pp S=1,10

13

Vítkov

1,74

0,00

Σ: 1,74 100% zp S=1,74

14

Vlčí Důl

3,80

0,00

Vyhodnocení - údaje o požadovaných plochách Celková výměra zemědělské půdy v katastrálním území: orná půda: trvalý travní porost: sady: zahrady: vodní plochy: lesní půda: zastavěné plochy: ostatní plochy:

E.2.

6323,79 ha 1748,78 ha 1454,24 ha 4,82 ha 152,72 ha 187,10 ha 1573,99 ha 213,82 ha 988,32 ha

USKUTEČNĚNÉ INVESTICE DO ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

Z investic do půdy za účelem zlepšení její půdní úrodnosti se v řešeném území jedná o meliorované pozemky. Investice ve formě závlah se v řešeném území nevyskytují. Stávající meliorační zařízení se nachází především v následujících lokalitách: prostor mezi silniční komunikací Dolní Libchava - Stružnice a okrajem lesa "U ruského hrobu" a železniční tratí, západně od Dolní Libchavy, v k,ú. Dolní Líbchava. Cca 28,6 ha, v současnosti charakter orné půdy se sezónní jetelotravní směsí, prostor jižně od Dolní Libchavy v k.ú. Dolní Libchava. Cca 6 ha, v současnosti z podstatné části orná půda, menší část trvalé travní porosty, prostor jižně od Manušic, západně od Častolovic a severozápadně od sídliště Lada v České Lípě, v k.ú. Manušice. Cca 50 ha, v současnosti charakter orné půdy, prostor mezi železniční tratí a tokem Šporky, v k.ú. Lada. Cca 3 ha, v současnosti charakter trvalých travních porostů, prostor severně od Liščí rokle v k.ú. Lada. Cca 13,5 ha, v současnosti charakter orné půdy, pří okrajích trvalých travních porostů, prostor jižně od Liščí rokle v k.ú. Lada. Cca 17,5 ha, v současnosti charakter orné půdy,


Strana 109


E.3.

Odůvodnění

velmi rozsáhlý prostor mezi Českou Lípou, Písečnou, Dobranovem a Viničným vrchem, v k.ú. Česká Lípa, Písečná, Dobranov. Cca 178 ha, v současné době z větší podstatné části charakter trvalých travních porostů, z cca 30 % orné půdy, - prostor severozápadně od Písečné v k.ú. Písečná. Cca 19 ha, v současnosti charakter orné půdy, prostor jihozápadně od Dobranova v k.ú. Dobranov. Cca 13,8 ha, v současnosti charakter orné půdy, prostor jižně od Dobranova v k.ú. Dobranov. Cca 13,7 ha, v současnosti charakter orné půdy, prostor východně od Vítkova v k.ú. Vítkov, v současnosti charakter orné půdy, prostor východně od Heřmanického rybníka v k.ú. Heřmaničky, v současnosti charakter trvalých travních porostů, prostor severně od Heřmanického rybníka v k.ú. Heřmaničky. Cca 13,5 ha, v současnosti charakter orné půdy, prostor jižně od České Lípy, východně od průmyslové zóny, mezi železničními tratěmi, v k.ú. Česká Lípa. Cca 3 ha, v současnosti charakter trvalých travních porostů, velmi rozsáhlý prostor od jižního okraje zástavby České Lípy, severně od železniční trati, jižně od Bučiny, jižně a západně od Žizníkova, v k.ú. Česká Lípa, Okřešice, Žizníkov. Cca 182 ha, v současnosti charakter orné půdy z cca 70 %, z cca 30 % trvalých travních porostů, prostor východně od Sosnovského hřbitova v k.ú. Okřešice. Cca 18,2 ha , v současnosti z větší části charakteru trvalých travních porostů, cca 20 % plochy orné půdy, prostor mezi severním okrajem zástavby Okřešic a železniční trati v k.ú. Okřešice. Cca 15 ha, v současnosti charakteru trvalých travních porostů, prostor okolí Zlatého vršku v k.ú. Okřešice a Heřmaničky. V současnosti z cca 70 % charakteru orné půdy, cca 30 % trvalých travních porostů.

ÚDAJE O AREÁLECH PRVOVÝROBY

A

OBJEKTECH

STAVEB

ZEMĚDĚLSKÉ

V řešeném území se nacházejí následující areály a objekty staveb zemědělské prvovýroby.

Obvod původního Státního statku Zákupy A) Odchov mladého dobytka, teletník a seník Písečná (t.č. provoz omezen) - poslední majitel: společnost BIOPROMA (Ing. Koliandr) B) Velkokapacitní kravín Dobranov - t.č. je objekt téměř prázdný a z převážné části uzavřený, původní kapacita: - dojnice 255 ks - telata 155 ks - jalovice 287 ks - žír 160 ks celkem 857 ks C) RCH (rychlící chov) Dobranov, majitel Velkovýkrmny Zákupy, a.s., porodna prasnic - kapacita zařízení: - prasnice nezapuštěné a březí celkem 1217 ks - z toho prasnice kojící a rodící 180 ks - předvýkrm selat 7 - 28 kg, celkem 1872 ks - kanci celkem 14 ks - výkrm prasat celkem 18 ks

Strana 110


Odůvodnění


- prasničky zapuštěné 309 ks - prasničky chovné 101 ks - selata od narození do odstavení, celkem 1829 ks celkem 5360 ks D) Kravín Heřmaničky (u č.p. 1) - v současnosti v pronájmu s omezenou kapacitou do 20 ks, Chov polokrevných koní Heřmaničky, pronájem - p.Chýle se současnou kapacitou 30 ks, Farma Vlčí Důl, majitel společnost POL Y-PIC (Ing. Suchopár) - chov prasat (v současnosti provoz silně omezen),

Obvod původního Státního statku Dubá v části řešeného území se nenachází žádná provozovna živočišné výroby,

Obod původního Státního statku Cvikov A) Farma Manušice - chov prasat (v současnosti provoz zastaven, objekt prázdný a uzamčený), B) Farma Manušice - chov hovězího dobytka, p. Dačo, s kapacitou do 20 ks, C) Farma Dolní Libchava - kravín K 96 (v současností mimo provoz, objekt prázdný a uzamčený), původní kapacita 100 ks, - porodna prasnic, vráceno v restituci - p. Charvát - kapacíta do 50 ks - odchov drůbežích brojlerů (v současnosti mimo provoz, objekt prázdný a uzamčený) - poslední kapacita 5500 ks. Navrhovaným záborem zemědělského půdního fondu nedojde k narušení areálů a objektů staveb zemědělské prvovýroby.

E.4.

ÚDAJE O USPOŘÁDÁNÍ ZPF

V řešeném území nebyly zpracovány žádné komplexní pozemkové úpravy.

E.5.

PODROBNÉ VYHODNOCENÍ – BILANCE JEDNOTLIVÝCH NÁVRHOVÝCH PLOCH

E.5.1. Číslo plochy

ZÁBORU

ZPF

01 - ČESKÁ LÍPA Rozloha v m2

BPEJ

Stupně přednosti v ochraně

Zainvestované pozemky

Kultura

Místopisný název

Účel záboru

1BB

21500

54713

V.

-

Orná půda

Česká Lípa

Plocha bydlení městského středněpodlažního 01-1.01-BB/2,15

2BB

34533 732 22735

54713 54310 54710

V. II. III.

-

Orná půda

Česká Lípa

Plochy bydlení městského středněpodlažního 01-1.19-BB/5,80


Strana 111


Odůvodnění

3BB

43640 5060

54310 55411

II. IV.

-

Orná půda

Česká Lípa

Plocha bydlení městského středněpodlažního 01-1.22-BB/4,87

1BM

26285 3668 1147

54713 54310 54710

V. II. III.

-

Orná půda

Česká Lípa

Plocha bydlení městského nízkopodlažního 01-1.61-BM/3,11

2BM

8792 15408

54713 54310

V. II.

Česká Lípa


3BM

1661 3039

53111 57201

IV. V.

Česká Lípa


Česká Lípa

Plocha bydlení městského nízkopodlažního 01-1.-23/0,38

Česká Lípa

Plocha smíšená městská (výr.kom. s bydl.) 01-1.02-SM/6,63

-

-

Orná půda

Orná půda

4BM

3806

54700

II.

-

1SM

6330 1862 58108

54713 54310 54710

V. II. III.

-

2SM

8214 1986

51410 53011

II. III.

-

TTP

Česká Lípa

Plocha smíšená městská (výr.kom. s bydl.) 01-1.63-SM/1,02

1SJ

8000

53001

II.

-

TTP

Česká Lípa

Plocha smíšená městská jádrová 01-1.37-SJ/0,80

2SJ

3100

53001

II.

-

TTP

Česká Lípa

Plocha smíšená městská jádrová 01-1.57-SJ/0,31

1DS

8489 1979 2249 4405

54710 55011 55001 57201

III. III. III. V.

-

Česká Lípa

Plochy silniční dopravy 01-DS 1, 2, 3, 4

1DP

3250

55451

V.

-

Orná půda

Česká Lípa

Plocha dopravních zařízení 01-1.047-DP/0,77

1UV

1904

54713

V.

-

Orná půda

Česká Lípa

Pl. veř.prostr.01-UV9

2UV

9901 7346

54713 54710

V. III.

-

Orná půda Zahrada

Česká Lípa


3UV

2472

54710

II.

-

Orná půda

Česká Lípa


4UV

4885 4019

54310 54713

II. V.

-

Orná půda

Česká Lípa

Pl. veř.rostr.01-UV12

5UV

2649 955

54310 55411

II. IV.

-

Orná půda

Česká Lípa


6UV

421

55001

III.

-

TTP

Česká Lípa


7UV

4566

55001

III.

-

TTP

Česká Lípa

Pl. veř.prostr.01-UV25, 26

Strana 112

TTP

Orná půda

TTP

Orná půda

TTP


Odůvodnění


8UV

16065 7796

55011 55001

III. III.

-

TTP Orná půda

Česká Lípa


9UV

22924

51410

II.

-

TTP

Česká Lípa


10UV

1174 11497

51410 53011

II. III.

-

TTP

Česká Lípa


11UV

1591

53011

III.

-

TTP Orná půda

Česká Lípa


12UV

902

57201

V.

-

TTP

Česká Lípa


13UV

3279

54710

III.

-

TTP

Česká Lípa


1UZ

635

51410

II.

-

TTP

Česká Lípa

Pl.městské zeleně 01-UZ4

2UZ

386

51410

II.

-

TTP

Česká Lípa


3UZ

1057

51410

II.

-

TTP

Česká Lípa


1OV

15388

51410

II.

-

TTP

Česká Lípa

Plocha obč.vybavenosti 01-1.49-OV/1,64

1Z

1387 37106

54753 54713

V. V.

-

Orná půda

Česká Lípa

Pl.kraj.zeleně 01-Z4

2Z

1140

53011

III.

-

TTP

Česká Lípa


3Z

25906

55001

III.

TTP Orná půda

Česká Lípa


4Z

637 928

55011 55001

III. III.

TTP Orná půda

Česká Lípa


1ZP

3773

57201

V.

-

TTP

Česká Lípa

Plocha přírodní; Lokální biokoridor

2ZP

604

57201

V.

-

Orná půda

Česká Lípa

Plocha přírodní - Lokální biokoridor

3ZP

10887

57201

V.

-

Orná půda

Česká Lípa


4ZP

17529 318

57201 55001

V. III.

-

TTP

Česká Lípa


5ZP

8895 2703 20900 425

54710 55001 57101 57201

III. III. V. V.

-

TTP

Česká Lípa


6ZP

766

57101

V.

-

TTP

Česká Lípa

Pl.přír. - Lokální biokoridor

7ZP

11259 1758

55800 57101

I. V.

-

TTP

Česká Lípa


L1

15356

55001

III.

-

TTP

Česká Lípa

Plochy lesní

L2

549

55001

III.

-

TTP

Česká Lípa

Plochy lesní

L3

1134

56701

V.

-

Orná půda

Česká Lípa

Plochy lesní

Česká Lípa

Plocha všeobecná výrobní s malou zátěží 01-1.04-VV/4,03

1VV

25240


55001

III.

-

TTP

Strana 113


Odůvodnění

2VV

9171

54700

II.

-

TTP

Česká Lípa

Plocha výrobní s malou zátěží 01-1.21-VV/0,92

1TO

4224 17

53011 54710

III. III.

-

TTP

Česká Lípa

Plocha odpadového hospodářství a údržby města 01-1.64-TO/0,42

624402

Trvalý zábor jednotlivých BPEJ a třídy ochrany BPEJ – tř.ochr.

Trvalý zábor (m2)

tj. %

51410 – II.

49778

7,97

53001 - II.

19400

3,11

53011 – III.

12138

1,94

53111 – IV.

1661

0,27

54310 - II

72844

11,67

54700 – II.

12977

2,08

54710 – III.

112488

18,12

54713 – V.

150370

24,08

54753 – V.

1387

0,22

55001 – III.

85104

13,73

55011 – III.

18044

2,94

55411 – IV.

6015

0,96

55451 – V.

3250

0,52

55800 – I.

11259

1,80

56701 – V.

1134

0,18

57101 . V.

23424

3,75

57201 – V.

41564

6,66

Celkem

624402

100

Celková plocha záboru ZPF pro výstavbu, veřejnou a krajinnou zeleň v k.ú. Česká Lípa činí 62,44 ha Zastoupení tříd ochrany ZPF

Strana 114

Třída ochrany ZPF

Procento zastoupení

I

1,80

II

24,83

III

36,73

IV

1,23

V

35,41


Odůvodnění


Výše uvedená tabulka dokumentuje, že navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Česká Lípa způsobí na 1,80% trvalý zábor nejpřísněji chráněných půd a dalších 24,83% náleží do druhé nejpřísněji chráněné kategorie. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je to skutečnost významná, avšak lze konstatovat že ne do té míry, aby v jejím důsledku měl být zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Česká Lípa omezen.

E.5.2.

02 - STARÁ LÍPA

BPEJ



Kultura

Místopisný název

Účel záboru

10100

54713

V.

-

Orná půda

Stará Lípa

Plocha bydlení venkovského nízkopodlažního 02-1.11-BV/1,01

1BM

15488 26912

55411 54200

IV. I.

-

Orná půda

Stará Lípa

Plochy bydlení městského nízkopodlažního 02-1.01-BM/4,24

2BM

22116 33184

54200 54210

I. II.

-

Orná půda

Stará Lípa

Plochy bydlení městského nízkopodlažního 02-1.10-BM/4,10, 02-1.02BM/1,43

3BM

4846 11054

54200 55411

I. IV.

-

Orná půda

Stará Lípa


4BM

19132 1068

54200 54210

I. II.

-

Orná půda

Stará Lípa


5BM

11167 5552 2381

54200 54210 55411

I. II. IV.

-

Orná půda

Stará Lípa


6BM

1393 507

54210 57201

II. V.

Stará Lípa


Stará Lípa


Stará Lípa


Stará Lípa

Plocha smíšená městská (výr.komer.s bydl.) 02-1.07-SM/2,69

Číslo plochy

Rozloha v m2

1BV

7BM

8BM

1600

3741

54210

54210

II.

II.

-

-

-

Zahrada

Zahrada

TTP

TTP Orná půda

1SM

25900

54210

II.

-

TTP Zahrada

1VV 2VV

651 1639 3658

54210 54210 57201

II. II. V.

-

Orná půda TTP

Stará Lípa


1UV

13027

55411

IV.

-

Orná půda

Stará Lípa

Pl. veřejných prostranství


Strana 115


Odůvodnění

14217 7998

54200 54210

I. II.

TTP

02-UV 1

2UV

10996

54210

II.

-

Orná půda

Stará Lípa

Pl. veř. prostr.02-UV4

3UV

10996

54210

II.

-

Orná půda

Stará Lípa

Pl. veř.prostr. 02-UV 2

1UZ

4781

55411

IV.

-

Orná půda

Stará Lípa

Pl. měst.zeleně 02-UZ1

2UZ

3532

54210

II.

-

Orná půda

Stará Lípa

Pl. měst.zeleně 02-UZ2

Z1

244 12775

54200 55411

I. IV.

-

Orná půda

Stará Lípa

Plocha krajinné zeleně 02-Z1

L1

5159

56811

V.

-

TTP

Stará Lípa

Plochy lesní 02-L1

L2

22841

54753

V.

-

TTP

Stará Lípa

Plochy lesn 02-L2í

308655

Trvalý zábor jednotlivých BPEJ v tř.ochrany BPEJ – tř.ochr.

Trvalý zábor (m2)

tj. %

54200 – I.

98634

31,96

54210 – II.

108250

35,07

54713 – V.

10100

3,27

54753 – V.

22841

7,40

55411 – IV.

59506

19,28

56811 – V.

5159

1,67

57201 – V.

4165

1,35

Celkem

308655

100

Celková plocha záboru ZPF pro výstavbu, veřejnou a krajinnou zeleň v k.ú. Stará Lípa činí 30,87 ha. Zastoupení tříd ochrany ZPF Třída ochrany ZPF


I

31,96

II III

35,07

IV

19,28

V

13,69

0

Výše uvedená tabulka dokumentuje, že navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Stará Lípa způsobí na 31,96% trvalý zábor nejpřísněji chráněných půd a dalších 35,07% náleží do druhé nejpřísněji chráněné kategorie. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je to skutečnost dosti závažná, avšak lze konstatovat že ne do té míry, aby v jejím důsledku měl být zábor zemědělského půdního fondu v k.ú.Stará Lípa omezen.

Strana 116


Odůvodnění

E.5.3.


03 - DUBICE

Číslo plochy

Rozloha v m2

BPEJ



Kultura

Místopisný název

Účel záboru

1SH

12448

54911

IV.

-

Orná půda

Dubice

Plocha smíšená obyt. venkovská hospodářskáí 03-1.01-SH/1,24

2SH

1381

54911

IV.

-

TTP

Dubice

Plocha smíšená obyt. venkovská hospodářskáí 03-1.04-SH/0,14

1UV

339

54911

IV.

-

Orná půda

Dubice

Pl. veř.prostr.03-UV1-

1DP

3206

57201

V.

-

TTP

Dubice

Pl. dopravních zařízení 03-1.02-DP/0,44

1DS

3231

57201

V.

-

TTP

Dubice

Plochy komunikací 03-DS1

L1

7377 39214

55001 57201

III. V.

-

TTP

Dubice

Plochy lesní 03-L1

67196

Trvalý zábor jednotlivých BPEJ v tř.ochrany BPEJ – tř.ochrany

Trvalý zábor (m2)

tj. %

54911 – IV.

14168

21,08

55001 – III.

7377

10,98

57201 – V.

45651

67,94

Celkem

67196

100

Celková plocha záboru ZPF pro výstavbu a krajinnou zeleň v k.ú. Dubice činí 6,72 ha. Zastoupení tříd ochrany ZPF Třída ochrany ZPF


I

0

II

0

III

10,98

IV

21,08

V

67,94

Výše uvedená tabulka dokumentuje, že navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Dubice způsobí na 0% trvalý zábor nejpřísněji chráněných půd a dalších 0% náleží do druhé nejpřísněji chráněné kategorie. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je to skutečnost příznivá, kdy navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu nebude mít negativní vliv na jeho ochranu.


Strana 117


E.5.4.

Odůvodnění

04 - DOLNÍ LIBCHAVA

Číslo plochy

Rozloha v m2

BPEJ



Kultura

1BM

121939 18591

54700 54710

II. III.

-

Orná půda

Dolní Libchava

Pl. bydlení městského nízkopodlažního 04-1.02-BM/14,05

1BV

9300

51400

I.

-

TTP

Dolní Libchava

Pl. bydlení venkovsk. nízkopodlažního 04-1.03-BV/0,93

2BV

22500

51400

I.

-

Orná půda

Dolní Libchava


3BV

24900

51400

I.

Orná půda

Dolní Libchava


Dolní Libchava

Pl. smíš. obytná venk.,bydlení hospodářské 04-1.25-SH/0,96

Dolní Libchava

Pl. smíš. obytná venk.nízkopodl.bydlení hospodářské 04-1.15-SH/0,70

Dolní Libchava

Pl. smíš. obytná venkovská hospodářská 04-2.26-SH/2,78

Dolní Libchava

Pl. smíš. obytná venk.nízkopodl.bydlení hospodářské 04-1.16-SH/0,30

Dolní Libchava


Dolní Libchava


Dolní Libchava


1SH

9600

51400

I.

2SH

7000

51400

I.

3SH

14014 13348

54700 54710

II. III.

-

-

-

Orná půda

Orná půda

Orná půda

TTP

Místopisný název

Účel záboru

4SH

3000

51400

I.

-

1VV

17700

51400

I.

-

2VV

37993 22544 2463

53011 55001 55011

III. III. III.

meliorace

Orná půda

3VV

13049 2324 101427

53011 55001 55011

III. III. III.

meliorace

Orná půda

4VV

218 44382

53011 55011

III. III.

meliorace

Orná půda

Dolní Libchava


1UV

9062

51400

I.

-

Orná půda

Dolní Libchava

Pl. veř.prostr. 04-UV2

Strana 118

Orná půda

Orná půda

TTP


Odůvodnění


2UV

503

55011

III.

-

Orná půda

Dolní Libchava


3UV

800

51400

I.

-

Orná půda

Dolní Libchava


1DS

653 25012 14374 33539 31345 880

54710 55011 51410 51400 53011 55001

III. III. II. I. III. III.

meliorace

Orná půda

Dolní Libchava

Pl. silniční dopravy 04-DS1, 2

1ZP

3284

54710

III.

-

TTP

Dolní Libchava

Plocha přírodní Lokální biokoridor

2ZP

318 2285

53041 53716

IV. V.

-

Orná půda

Dolní Libchava


3ZP

4300 27303

51400 57101

I. V.

-

TTP

Dolní Libchava


4ZP

28103 483 1548 1313

54710 55011 55800 57101

III. III. I. V.

meliorace

TTP

Dolní Libchava


1Z

7586

53011

III.

-

Orná půda

Dolní Libchava

Pl. kraji.zeleně 04-Z1

2Z

7977

55011

III.

-

Orná půda

Dolní Libchava


3Z

2602

55011

III.

-

Orná půda

Dolní Libchava


689562


Trvalý zábor (m2)

tj. %

51400 – I.

141701

20,19

51410 – II.

14374

2,10

53011 – III.

90191

13,20

53041 – IV.

318

0,05

53716 – V.

2285

0,33

54700 – II.

135953

19,90

54710 – III.

63979

9,36

55001 – III.

25748

3,77

55011 – III.

182247

26,68

55800 – I.

1548

0,23

57101 – V.

28616

4,19

Celkem

689562

100

Celková plocha záboru ZPF pro výstavbu, veřejnou a krajinnou zeleň v k.ú. Dolní Libchava činí 68,95 ha.


Strana 119


Odůvodnění

Zastoupení tříd ochrany ZPF Třída ochrany ZPF


I

20,42

II

22,00

III

53,01

IV

0,05

V

4,52

Výše uvedená tabulka dokumentuje, že navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Dolní Libchava způsobí na 20,42% trvalý zábor nejpřísněji chráněných půd a dalších 22,00% náleží do druhé nejpřísněji chráněné kategorie. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je to skutečnost významná, avšak lze konstatovat že ne do té míry, aby v jejím důsledku měl být zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Dolní Libchava omezen.


05 - MANUŠICE Rozloha v m2

BPEJ


1SH

8856

53011

III.

2SH

666 4783

51410 55211

II. IV.

3SH

8376

74700

II.


-

-

-

Kultura

TTP

Orná půda

TTP

TTP

Místopisný název

Účel záboru

Manušice

Plocha smíšená obytná venkovská hospodářská 05-1.02-SH/0,51

Manušice


Manušice


4SH

2803

74700

II.

-

TTP

Manušice


1RS

296 3401 2628

74700 56701 57101

II. V. V.

-

TTP

Manušice

Plocha hromadné rekreace a rekreačního sportu 05-1.11-RS/0,63

1DS

4984 15517 3502 4764 3564

73011 74700 74710 74752 57101

I. II. III. V. V.

meliorace

Orná půda TTP

Manušice

Plochy komunikací 05-DS 1

64140


Strana 120

Trvalý zábor (m2)

tj. %


Odůvodnění


51410 – II.

666

1,00

53011 – III.

8856

16,60

55211 – IV.

4783

7,22

56701 – V.

3401

5,13

57101 – V.

6192

9,34

73011 – I.

4984

7,52

74700 – II.

26992

40,72

74710 – III.

3502

5,28

74752 – V.

4764

7,19

Celkem

64140

100

Celková plocha záboru ZPF pro výstavbu v k.ú. Manušice činí 6,41 ha. Zastoupení tříd ochrany ZPF Třída ochrany ZPF


I

7,52

II

41,72

III

21,88

IV

7,22

V

21,66

Výše uvedená tabulka dokumentuje, že navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Manušice způsobí na 7,52% trvalý zábor nejpřísněji chráněných půd a dalších 41,72% náleží do druhé nejpřísněji chráněné kategorie. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je to skutečnost významná, avšak lze konstatovat že ne do té míry, aby v jejím důsledku měl být zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Manušice omezen.

E.5.6.

06 - ČASTOLOVICE

Číslo plochy

Rozloha v m2

BPEJ



Kultura

Místopisný název

Účel záboru

1SH

5640

55201

III.

meliorace

Zahrada TTP

Častolovice


2SH

1733

55201

III.

-

TTP

Častolovice


3SH

8802

55211

IV.

meliorace

Orná půda

Častolovice


4SH

250

55251

IV.

-

Zahrada

Častolovice


Plocha smíšená obytná venkovská hospodářská Strana 121


Odůvodnění

585

56701

V.

venkovská hospodářská 06-1.02-SH/0,19

5SH

1000

53011

III.

-

Orná půda

Častolovice


1UV

245

56701

V.

-

Zahrada

Častolovice


37319


Trvalý zábor (m2)

tj. %

54700 – II.

17009

45,58

55201 – III.

7373

19,76

55211 – IV.

11857

31,77

55251 – IV.

250

0,67

56701 – V.

830

2,22

Celkem

37319

100

Celková plocha záboru ZPF pro výstavbu v k.ú. Častolovice činí 3,73 ha. Zastoupení tříd ochrany ZPF Třída ochrany ZPF


I

0

II

45,58

III

19,76

IV

32,44

V

2,22

Výše uvedená tabulka dokumentuje, že navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Častolovice způsobí na 0% trvalý zábor nejpřísněji chráněných půd a dalších 45,58% náleží do druhé nejpřísněji chráněné kategorie. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je to skutečnost významná, avšak lze konstatovat že ne do té míry, aby v jejím důsledku měl být zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Častolovice omezen.

E.5.7.

07 - LADA

Číslo plochy

Rozloha v m2

BPEJ



Kultura

Místopisný název

Účel záboru

1BV

1039 26642

54400 54410

II. III.

meliorace

Orná půda

Lada

Plocha bydlení venk.nízkopodlažního 07-1.03-BV/2,94

Strana 122


Odůvodnění

3BV

1SH

2SH

6032 2247

4933

18834


54310 54400

54400

54400

II. II.

II.

II.

meliorace

-

-

Orná půda

Orná půda

Orná půda

Lada

Plocha bydlení venk.nízkopodlažního 07-1.01-BV/0,83

Lada


Lada


Lada


Lada


Lada


Lada


TTP

3SH

4SH

2255

4965

54400

54400

II.

II.

5SH

16984

54400

II.

6SH

265 5095

54400 54713

II. V.

-

-

-

-

Orná půda

Orná půda

Orná půda

TTP

7SH

6047

54713

V.

-

TTP

Lada


1VZ

4241 153

54410 54752

III. V.

-

TTP

Lada

Plocha zemědělské výroby 07-1.05-VZ/0,44

1UZ

777

54400

II.

meliorace

Orná půda

Lada

Pl. veř.zeleně 07-UZ1

2UZ

4987 73

54400 54713

II. V.

-

TTP

Lada

Pl. veřejné zeleně 07-UZ 3

1UV

43 3802

54400 54410

II. III.

meliorace

Orná půda

Lada


2UV

189 2293

54310 54400

II. II.

-

Orná půda

Lada


3UV

4030

54400

II.

-

Orná půda

Lada


4UV

8681

54400

II.

-

Orná půda TTP

Lada


5UV

12400

54400

II.

-

Orná půda TTP

Lada



Strana 123


Odůvodnění

7UV

426

54713

V.

-

TTP

Lada


8UV

912 441

54713 54753

V. V.

-

TTP

Lada


9UV

576

54710

III.

-

Orná půda

Lada


1OV

3923

54310

II.

-

TTP

Lada

Pl. obč. vybavenosti 07-1.07-OV/0,87

155311


Trvalý zábor (m2)

tj. %

54310 – II.

10144

6,20

54400 – II.

93149

62,02

54410 – III.

38295

23,40

54710 – III.

576

0,35

54713 – V.

12553

7,67

54752 – V.

153

0,09

54753 – V.

441

0,27

Celkem

155311

100

Celková plocha záboru ZPF pro výstavbu a veřejnou zeleň v k.ú. Lada činí 15,53 ha. Zastoupení tříd ochrany ZPF Třída ochrany ZPF


I

0

II

68,22

III

23,75

IV

0

V

8,03

Výše uvedená tabulka dokumentuje, že navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Lada způsobí na 0% trvalý zábor nejpřísněji chráněných půd a dalších 68,22% náleží do druhé nejpřísněji chráněné kategorie. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je to skutečnost významná, avšak lze konstatovat že ne do té míry, aby v jejím důsledku měl být zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Lada omezen.

Strana 124


Odůvodnění

E.5.8.


08 - PÍSEČNÁ

Číslo plochy

Rozloha v m2

BPEJ



Kultura

Místopisný název

Účel záboru

1SH

481 7845 3305

53011 53111 57001

III. IV. V.

-

TTP

Písečná


2SH

12453

54410

III.

-

TTP

Písečná


3SH

1491

57001

V.

-

TTP

Písečná


4RS

64000 53800

54710 55411

III. IV.

Písečná

Plocha. hrom.rekreace a rekr.sportu 08-1.06-RS/15,42

TTP Orná půda

143375


Trvalý zábor (m2)

tj. %

53011 – III.

481

0,34

53111 – IV.

7845

5,47

54410 – III.

12453

8,69

54710 – III.

64000

44,64

55411 – IV.

53800

37,52

57001 – V.

4796

3,34

Celkem

143375

100

Celková plocha záboru ZPF pro výstavbu v k.ú. Písečná činí 14,34 ha. Zastoupení tříd ochrany ZPF


Třída ochrany ZPF


I

0

II

0

III

53,67

IV

42,99

V

3,34

Strana 125


Odůvodnění

Výše uvedená tabulka dokumentuje, že navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Písečná způsobí na 0% trvalý zábor nejpřísněji chráněných půd a dalších 0% náleží do druhé nejpřísněji chráněné kategorie. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je to skutečnost příznivá, kdy navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu nebude mít negativní vliv na jeho ochranu.

E.5.9.

09 – DOBRANOV

BPEJ



Kultura

Místopisný název

Účel záboru

27543 859

53111 57001

IV. V.

-

Orná půda TTP

Dobranov

Pl.bydlení venkovského nízkopodlažního 09-1.03-BV/2,84

1SH

1769 725

53111 54200

IV. I.

-

TTP

Dobranov


2SH

1905 4449 1307

53111 54200 55411

IV. I. IV.

-

TTP Zahrada

Dobranov


3SH

280

55411

IV.

-

TTP

Dobranov


4SH

2500

55411

IV.

-

TTP

Dobranov


Číslo plochy

Rozloha v m2

1BV

5SH

6318

54200

I.

-

TTP Orná půda

Dobranov

Plocha smíšená obytná venkovská hospodářská 09-1.15-SH/0,35 09-1.16-SH/0,28

6SH

6304

54200

I.

-

TTP

Dobranov


Dobranov


7SH

2154

54200

I.

-

TTP

8SH

1639

55411

IV.

-

TTP

Dobranov


1VV

27576 1733

54400 56811

II. V.

meliorace

Orná půda

Dobranov


2VZ

11569

55411

IV.

-

TTP

Dobranov

Plocha výrobní s malou zátěží 09-1.19-VZ/1,16

Strana 126


Odůvodnění


1RS

4572

55411

IV.

-

Orná půda

Dobranov


1UZ

5250 979

54200 57001

I. V.

-

TTP

Dobranov

Pl. veřejné zeleně 09-UZ1

L1

14227

57001

V.

-

TTP

Dobranov

Plochy lesní 09 L1

L2

2006

54410

III.

-

Orná půda

Dobranov

Plochy lesní 09 L2

125664


Trvalý zábor (m2)

tj. %

53111 – IV.

31217

24,84

54200 – I.

25200

20,05

54400 – II.

27576

21,94

54410 – III.

2006

1,60

55411 – IV.

21867

17,41

56811 – V.

1733

1,38

57001 – V.

16065

12,78

Celkem

125664

100

Celková plocha záboru ZPF pro výstavbu, veřejnou a krajinnou zeleň v k.ú. Dobranov činí 12,57 ha. Zastoupení tříd ochrany ZPF Třída ochrany ZPF


I

20,05

II

21,94

III

1,60

IV

42,25

V

14,16

Výše uvedená tabulka dokumentuje, že navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Dobranov způsobí na 20,42% trvalý zábor nejpřísněji chráněných půd a dalších 22,00% náleží do druhé nejpřísněji chráněné kategorie. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je to skutečnost významná, avšak lze konstatovat že ne do té míry, aby v jejím důsledku měl být zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Dobranov omezen.


Strana 127


E.5.10.

Odůvodnění

10 - ŽIZNÍKOV

Číslo plochy

Rozloha v m2

BPEJ



Kultura

Místopisný název

Účel záboru

1BV

7311

57201

V.

-

TTP

Žizníkov

Pl.bydlení venk.nízkopodlaž. 10-1.19-BV/0,60, 10-1.20-BV/0,13

2BV

24173

53101

III.

-

Žizníkov

Pl.bydlení venk.nízkopodlaž. 10-1.17-BV/3,02

3BV

6709 9185

53101 53111

III. IV.

-

Žizníkov

Pl.bydlení venk.nízkopodlaž. 10-1.10-BV/1,85

Žizníkov

Pl.smíšená obytná venk.nízkopodlažní-bydlení hospodářské 10-1.02-SH/0,33

Žizníkov


Žizníkov


1SH

2SH

3SH

732

1497

1134

57201

57201

57201

V.

-

V.

-

V.

-

Orná půda

TTP Orná půda

TTP

TTP

TTP

4SH

2000

57201

V.

-

TTP

Žizníkov


1VV

1303

57201

V.

-

TTP

Žizníkov


1RS

65 5652

53101 53111

III. IV.

-

Žizníkov


L1

29143

53111

IV.

-

Orná půda

Žizníkov

Plochy lesní 10-L1

L2

10976 2389

53001 54811

II. IV.

-

TTP

Žizníkov

Plochy lesní 10- L2,3

L3

8579

53101

III.

-

Orná půda

Žizníkov

Plochy lesní 10- L4

Orná půda

TTP

110848

Trvalý zábor jednotlivých BPEJ v tř.ochrany

Strana 128

BPEJ – tř.ochrany

Trvalý zábor (m2)

tj. %

53001 – II.

10976

9,9

53101 – III.

39526

35,66

53111 – IV.

43980

39,67


Odůvodnění


54811 – IV.

2389

2,16

57201 – V.

13977

12,61

Celkem

110848

100

Celková plocha záboru ZPF pro výstavbu a krajinnou zeleň v k.ú. Žizníkov činí 11,08 ha. Zastoupení tříd ochrany ZPF Třída ochrany ZPF


I

0

II

9,90

III

35,66

IV

41,83

V

12,61

Výše uvedená tabulka dokumentuje, že navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Žizníkov způsobí na 0% trvalý zábor nejpřísněji chráněných půd a dalších 9,90% náleží do druhé nejpřísněji chráněné kategorie. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je to skutečnost příznivá, kdy navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu nebude mít negativní vliv na jeho ochranu.


11 – OKŘEŠICE

Rozloha v m2

BPEJ


Zainvestované pozemky -

Kultura

TTP

Místopisný název

Účel záboru

Okřešice


1SH

3155

53101

III.

2SH

7323 330

53101 55411

III. IV.

meliorace

TTP

Okřešice


3SH

2389

55411

IV.

meliorace

TTP

Okřešice


4SH

15 9863

53111 55411

IV. IV.

meliorace

TTP

Okřešice


5SH

3740

53101

III.

-

TTP

Okřešice


26815


Strana 129


Odůvodnění


Trvalý zábor (m2)

tj. %

53101 – III.

14218

53,02

53111 – IV.

15

0,06

55411 – IV.

12582

46,92

Celkem

26815

100

Celková plocha záboru ZPF pro výstavbu v k.ú. Okřešice činí 2,68 ha. Zastoupení tříd ochrany ZPF Třída ochrany ZPF


I

0

II

0

III

53,02

IV

46,98

V

0

Výše uvedená tabulka dokumentuje, že navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Okřešice způsobí na 0% trvalý zábor nejpřísněji chráněných půd a dalších 0% náleží do druhé nejpřísněji chráněné kategorie. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je to skutečnost příznivá, kdy navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu nebude mít negativní vliv na jeho ochranu.


1SH

12 – HEŘMANIČKY Rozloha v m2

19197 776

BPEJ


55411 57001

IV. V.


-

Kultura

TTP

Místopisný název

Účel záboru

Heřmaničky


19973


Trvalý zábor (m2)

tj. %

55411 – IV.

19197

96,11

57001 – V.

776

3,89

Celkem

19973

100

Celková plocha záboru ZPF pro výstavbu v k.ú. Heřmaničky činí 2,0 ha.

Strana 130


Odůvodnění


Zastoupení tříd ochrany ZPF Třída ochrany ZPF


I

0

II

0

III

0

IV

96,11

V

3,89

Výše uvedená tabulka dokumentuje, že navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Heřmaničky způsobí na 0% trvalý zábor nejpřísněji chráněných půd a dalších 0% náleží do druhé nejpřísněji chráněné kategorie. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je to skutečnost příznivá, kdy navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu nebude mít negativní vliv na jeho ochranu.


1SH

2SH

13 – VÍTKOV Rozloha v m2

2817

2800

BPEJ

53101

53101

Stupně přednosti v ochraně III.

III.

Zainvestované pozemky -

-

Kultura

TTP

TTP

Místopisný název

Účel záboru

Vítkov


Vítkov


Vítkov


3SH

5336

53111

IV.

-

Orná půda

4SH

4060

53111

IV.

-

Orná půda

Vítkov


5SH

2400

53101

III.

-

TTP

Vítkov


6SH

3100

53101

III.

-

TTP

Vítkov


20513


Strana 131


Odůvodnění


Trvalý zábor (m2)

tj. %

53101 – III.

11117

53,91

53111 – IV.

9396

46,09

Celkem

20513

100

Celková plocha záboru ZPF pro výstavbu v k.ú. Vítkov činí 2,05 ha. Zastoupení tříd ochrany ZPF Třída ochrany ZPF


I

0

II

0

III

53,91

IV

46,09

V

0

Výše uvedená tabulka dokumentuje, že navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Vítkov způsobí na 0% trvalý zábor nejpřísněji chráněných půd a dalších 0% náleží do druhé nejpřísněji chráněné kategorie. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je to skutečnost příznivá, kdy navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu nebude mít negativní vliv na jeho ochranu.

E.5.14.

14 - VLČÍ DŮL

BPEJ



10368 1044

53011 53051

III. IV.

-

2BV

10064

53011

III.

-

3BV

8666

53011

III.

-

Číslo plochy

Rozloha v m2

1BV

4BV

5BV

Strana 132

2055

1100

53011

53051

III.

IV.

meliorace

Kultura

TTP Orná půda

TTP

TTP TTP Zahrada

TTP

Místopisný název

Účel záboru

Vlčí Důl

Plochy bydlení venkovského nízkopodlažního 14-1.07BV/0,59, 14-1.02-BV/0,59

Vlčí Důl

Plocha bydlení venkovského nízkopodlažního 14-1.06-BV1,02

Vlčí Důl

Plochy bydlení venkovského nízkopodlažního 14-1.04-BV0,49

Vlčí Důl

Plochy bydlení venkovského nízkopodlažního 14-1.05-BV0,99

Vlčí Důl

Plochy bydlení venkovského nízkopodlažního 14-1.03-BV/0,11


Odůvodnění

1UV


2584 1737 329

53011 55011 57001

III. III. V.

TTP

meliorace

Orná půda

Vlčí Důl

Pl. veřejných prostranství 14-UV1

37947

Zařazení BPEJ do tříd ochrany BPEJ

třída ochrany

53011

III.

53051

IV.

55011

III.

57001

V.


Trvalý zábor (m2)

tj. %

53011 - III.

33737

88,90

53051 – IV.

2144

5,65

55011 – V.

1737

4,58

57001 – V.

329

0,87

Celkem

37947

100

Celková plocha záboru ZPF pro výstavbu v k.ú. Vlčí Důl činí 3,79 ha. Zastoupení tříd ochrany ZPF Třída ochrany ZPF


I

0

II

0

III

88,90

IV

5,65

V

5,45

Výše uvedená tabulka dokumentuje, že navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu v k.ú. Vlčí Důl způsobí na 0% trvalý zábor nejpřísněji chráněných půd a dalších 0% náleží do druhé nejpřísněji chráněné kategorie. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je to skutečnost příznivá, kdy navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu nebude mít negativní vliv na jeho ochranu.


Strana 133


E.6. E.6.1.

Odůvodnění

DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA PUPFL NÁVRH NA ZALESNĚNÍ POZEMKŮ

Návrh ÚP Česká Lípa vymezuje tyto plochy určené k zalesnění:

E.6.2.

kód plochy

výměra (ha)

01-L1

1,54

01 – Česká Lípa

01-L2

0,05


01-L3

2,46


01-L4

0,11


02-L1

0,53

02 – Stará Lípa

02-L2

1,43

02 – Stará Lípa

02-L3

0,62

02 – Stará Lípa

03-L1

4,66

03 - Dubice

04-L1

0,46

04 – Dolní Libchava

04-L2

0,12

04 – Dolní Libchava

09-L1

1,66

09 - Dobranov

09-L2

0,20

09 - Dobranov

10-L1

2,91

10 - Žizníkov

10-L2

0,29

10 - Žizníkov

10-L3

1,04

10 - Žizníkov

10-L4

0,86

10 - Žizníkov

katastrální území

POŽADAVKY NA ZÁBOR PUPFL

Návrh ÚP Česká Lípa respektuje stávající lesní pozemky s výjimkou: 1./ požadavku na zábor lesa v lokalitě výrobní zóny podél jihozápadní strany ulice U Obecního lesa, k.ú. Česká Lípa. Tato zóna, související také s navrhovanou trasou silničního obchvatu I/9, je dlouhodobě vymezena již v současně platném územním plánu, v konceptu tohoto ÚP byl dopad na PUPFL redukován a k další redukci dochází na základě posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) a projednání konceptu ve smyslu vyjádření dotčených orgánů a Pokynů pořizovatele. Rozsah záboru lesa je dán vymezenými zastavitelnými plochami výroby a skladování: 11 VV - na zastavitelné ploše pro výrobu 01-1.07-VV/2,75 plošná výměra záboru PUPFL 2,55 ha 12 VV - na zastavitelné ploše pro výrobu 01-1.09-VV/1,38 plošná výměra záboru PUPFL 1,38 ha 14 UV - na části plochy veř.prostranství pro dopravu 01-UV 27 plošná výměra záboru PUPFL 0,52 ha 15 UV - na části plochy veř.prostranství pro dopravu 01-UV 26 plošná výměra záboru PUPFL 0,39 ha Celkový zábor PUPFL ve výrobní zóně 4,84 ha

Strana 134


Odůvodnění


2./ požadavku na zábor lesa v lokalitě bydlení Žizníkov pro zastavitelnou plochu : 11 BV - na části zastavitelné pl. venk. bydlení 10-1.17-BV/3,02 plošná výměra záboru PUPFL

0,54 ha

Celkový trvalý zábor PUPFL činí:

5,38 ha

3./ požadavku na dočasný zábor lesa v lokalitě Okřešice pro těžbu nerostů s následnou rekultivací po ukončené těžbě: 11 N - na ploše těžby nerostů 11-1.08-N/297,70 plošná výměra záboru PUPFL 297,70 ha

E.6.3.

VZTAH ROZVOJOVÝCH PLOCH K PUPFL

Navrhované zastavitelné plochy nejsou až na vyjímky vymezovány v kontaktu s lesními pozemky. Vyjímkou jsou drobné lokality bydlení na okraji zastavěných území: - Častolovice: zastavitelná plocha smíšená obytná 06-1.02-SH/0,19 a plocha přestavby smíšená obytná 06-2.03SH/0,61, - Lada: plocha představby pro bydlení 07-2.21-BV/1,26, - Písečná: zastavitelná plocha smíšená obytná 08-1.05-SH/0,15, - Okřešice: zastavitelné plochy smíšené obytné 11-1.02-SH/0,32 a 11-1.07-SH/0,40, - Vlčí Důl: zastavitelné plochy bydlení 14-1.02-BV/0,5; 14-1.03-BV/0,11 a 14-1.07-BV/0,59 Plochy většího rozsahu na okraji zastavěných území: - Žizníkov: zastavitelné plochy bydlení 10-1.10-BV/1,85 a 10-1.17-BV/3,02, - Dobranov: zastavitelná plocha bydlení 06-1.03-BV/2,84 a plocha přestavby smíšená obytná 06-2.21-SH02,67 - D. Libchava: SV okraj rozsáhlé plochy bydlení 04-1.02-BM/14,05 - Česká Lípa: výrobní zóna 01-1.07-VV/2,75; 01-1.08-VV/6,32; 01-1.09-VV/1,38 Části těchto ploch se nacházejí ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa. Umisťování staveb v této vzdálenosti je podmíněno souhlasem orgánu státní správy lesů a umisťování staveb do 25 m od okrajů lesa je nežádoucí.


Strana 135


Odůvodnění

F.

ÚDAJE O POČTU LISTŮ A VÝKRESŮ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

F.1.

TEXTOVÁ ČÁST

Textová část odůvodnění územního plánu Česká Lípa obsahuje 135 stran textu.

F.2.

GRAFICKÁ ČÁST

Grafická část odůvodnění územního plánu Česká Lípa obsahuje výkresy: 5. Koordinační výkres – urbanisticko-dopravní řešení 6. Koordinační výkres – technická infrastruktura 7. Širší vztahy 8. Vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL 9. Schema – příroda a krajina

Strana 136

M 1: 5 000 M 1: 5 000 M 1: 25 000 M 1: 5 000 M 1: 15 000


Odůvodnění



Strana 137


Odůvodnění

PŘÍLOHY

Seznam nemovitých kulturních památek Tabulková část skladebných částí ÚSES Dopravní příloha

Strana 138


No title

Recommend Documents