No title

Zpracování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Týn nad Vltavou Textová část

verze 1.0 prosinec 2008

Městský úřad Týn n/V

Zpracování ÚAP pro ORP Týn nad Vltavou Průzkumy a rozbory

BERIT, a.s.

Obsah 1. ÚVOD .................................................................................................................... 3 2. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .................................. 4 2.1. Základní údaje .......................................................................................... 4 2.1.1. Zkratky a pojmy ................................................................................ 4 2.1.2. Přehled sledovaných jevů .................................................................... 4 2.1.3. Přehled zpracovaných podkladů ........................................................... 7 2.2. Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území ........................................... 7 2.2.1. Vymezení řešeného území ................................................................... 7 2.2.2. Urbanistická struktura a architektura ...................................................12 2.2.3. Obyvatelstvo ....................................................................................20 2.2.4. Bydlení ............................................................................................28 2.2.5. Hospodářské prostředí .......................................................................31 2.2.6. Občanské vybavení a služby ...............................................................35 2.2.7. Rekreace a cestovní ruch ...................................................................42 2.2.8. Doprava a dopravní zařízení ...............................................................47 2.2.9. Technická infrastruktura ....................................................................52 2.2.10. Životní prostředí ...............................................................................62 3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .......................................................... 93 3.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT analýza ................93 3.1.1. Horninové prostředí a geologie ...........................................................93 3.1.2. Vodní režim ......................................................................................93 3.1.3. Hygiena životního prostředí ................................................................93 3.1.4. Ochrana přírody a krajiny ...................................................................94 3.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...............95 3.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura .........................................95 3.1.7. Sociodemografické podmínky .............................................................96 3.1.8. Bydlení ............................................................................................96 3.1.9. Rekreace ..........................................................................................97 3.1.10. Hospodářské podmínky ......................................................................97 3.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel .................................98 3.2.1. Územní podmínky pro příznivé životní prostředí ....................................98 3.2.2. Územní podmínky pro hospodářský rozvoj .......................................... 100 3.2.3. Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel ....................... 102 3.3. Určení problémů k řešení v územním plánu ................................................ 102 3.4. Ostatní záměry – nadřazené územně plánovací dokumentace ....................... 103 3.4.1. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje – květen 2008 .................. 103 3.4.2. Politika územního rozvoje ČR 2008 .................................................... 105 4. ZÁVĚR ............................................................................................................... 107

ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

2/107


1.


BERIT, a.s.

Úvod

Územně analytické podklady (ÚAP) jsou od 1.1.2007, kdy vstoupil v platnost nový stavební zákon – zákon č. 183/2006 Sb., novým nástrojem územního plánování. ÚAP zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. ÚAP jsou povinně vytvářené a průběžně aktualizované pro celé území České republiky, a to v dvojí podrobnosti: obce s rozšířenou působností a kraje. ÚAP slouží především jako podklad pro vytváření politiky územního rozvoje, pro tvorbu územně plánovací dokumentace, jejich změn a aktualizací. ÚAP slouží také jako podklad pro vyhodnocování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj, posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, poskytování územně plánovacích informací a v neposlední řadě jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů na území obcí, které nemají vytvořený územní plán, mohou sloužit také pro tvorbu technické mapy města. Zásady územního rozvoje obsahují koncepci rozvoje území, určují základní požadavky na jeho účelné a hospodárné využití.


prosinec 2008

3/107


2.


BERIT, a.s.

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

2.1. Základní údaje 2.1.1. Zkratky a pojmy Tabulka 1: Zkratky a pojmy použité v dokumentu Zkratka Význam ÚAP územně analytické podklady ÚPD územně plánovací dokumentace ORP obec s rozšířenou působností SO ORP správní obvod obce rozšířenou působností EA Ekonomicky aktivní (obyvatelstvo) SLDB Sčítání lidu, domů a bytů OKEČ Oborová klasifikace ekonomických činností PÚR CR politika územního rozvoje České republiky VÚC velký územní celek MZCHÚ maloplošné zvláště chráněné území PP přírodní památka PR přírodní rezervace NPP národní přírodní památka EVL evropsky významná lokalita PPK přírodní park PS památný strom PCHP přechodně chráněná plocha VKP významný krajinný prvek RVKP registrovaný významný krajinný prvek ÚSES územní systém ekologické stability LÚSES lokální ÚSES RÚSES regionální ÚSES NRÚSES nadregionální ÚSES BC biocentrum BK biokoridor KES koeficient ekologické stability CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod OP ochranné pásmo PHO pásmo hygienické ochrany BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka HPJ hlavní půdní jednotka LVS lesní vegetační stupeň PLO přírodní lesní oblast č.h.p. číslo hydrologického pořadí

2.1.2. Přehled sledovaných jevů Tabulka 2: Přehled sledovaných jevů Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 1 zastavěné území ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

4/107


Číslo datové vrstvy 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50


BERIT, a.s.

Sledovaný jev

plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma památka UNESCO včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty region lidové architektury historicky významná stavba, soubor architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika místo významné události významný vyhlídkový bod územní systém ekologické stability významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou přechodně chráněná plocha národní park včetně zón a ochranného pásma chráněná krajinná oblast včetně zón národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma přírodní rezervace včetně ochranného pásma národní přírodní památka včetně ochranného pásma přírodní park přírodní památka včetně ochranného pásma památný strom včetně ochranného pásma biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 -evropsky významná lokalita NATURA 2000 – ptačí oblast lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem lesy ochranné les zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50 m od okraje lesa bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice biochor investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem chráněná oblast přirozené akumulace vod zranitelná oblast vodní útvar povrchových vod, vodní útvar podzemních vod vodní nádrž povodí vodního toku, rozvodnice záplavové území


prosinec 2008

5/107


Číslo datové vrstvy 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99


BERIT, a.s.

Sledovaný jev

aktivní zóna záplavového území území určené k rozlivům povodní území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa dobývací prostor chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ložisko nerostných surovin poddolované území sesuvné území a území jiných geologických rizik staré důlní dílo staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou vč. ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma stoková síť vč. ochranného pásma výrobna elektřiny vč. ochranného pásma elektrická stanice vč. ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. ochranného pásma technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezpečnostního pásma vedení plynovodu vč. ochranného pásma technologický objekt zásobování jinými produkty vč. ochranného pásma ropovod vč. ochranného pásma produktovod vč. ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem vč. ochranného pásma teplovod vč. ochranného pásma elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma komunikační vedení vč. ochranného pásma jaderné zařízení objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami skládka odpadu vč. ochranného pásma spalovna vč. ochranného pásma zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. ochranného pásma dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma silnice I. třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace Železniční dráhy celostátní vybudované pro rychlost větší než 160 km/h včetně ochranného pásma železniční dráha regionální včetně ochranného pásma koridor vysokorychlostní železniční trati vlečka včetně ochranného pásma lanová dráha včetně ochranného pásma speciální dráha včetně ochranného pásma


prosinec 2008

6/107


Číslo datové vrstvy 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119


BERIT, a.s.

Sledovaný jev

tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem vodní cesta hraniční přechod cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura počet dokončených bytů k 31.12. každého roku zastavitelná plocha jiné záměry další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku n člení podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území

2.1.3. Přehled zpracovaných podkladů 2.1.3.1 -

Mapy KN Digitální data z Jihočeského krajského úřadu Textové podklady Územní plány obcí Digitální data ZABAGED

2.1.3.2 -

Mapové podklady:

Ostatní podklady

Mapy KČT Průvodci po regionu ORP Týn nad Vltavou Terénní šetření Muzeum v Týně nad Vltavou MěÚ v Týně nad Vltavou Server mapy.cz Webové stránky Českého statistického úřadu Portál Regionálních Informačních Servisů Webové stránky jednotlivých obcí ORP Týn nad Vltavou

2.2. Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území 2.2.1. Vymezení řešeného území Správní obvod obce s rozšířenou působností Týn nad Vltavou leží společně s Českými Budějovicemi v centru Jihočeského kraje, v severní části okresu České Budějovice ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

7/107



BERIT, a.s.

s přesahem do okresů Písek (Čenkov u Bechyně) a Tábor (Dražíč). Území ORP týn nad Vltavou sousedí na jihu s ORP České Budějovice, na východě s ORP Soběslav, na severovýchodě s ORP Tábor, na severu s ORP Milevsko a na severozápadě až západě s ORP Písek. Rozlohou 262 km2 je správní obvod ORP Týn nad Vltavou druhý nejmenší v Jihočeském kraji (2,6% z rozlohy kraje), v počtu obyvatel je třetí nejmenší (žije v něm 2,2 % obyvatel kraje), přičemž hustotou osídlení 54 obyvatel na km2 patří mezi krajský průměr. Tabulka 3: Vybrané geografické údaje správních obvodů ORP Jihočeského kraje za rok 2007 Kraj, správní Rozloha Počet Počet Hustota Počet z toho: se obvod ORP v km2 obyvatel obyvatel osídlení obcí statutem sídla ORP [ob/km2] města Jihočeský kraj 10 057 633 264 63 623 54 Blatná 279 13 761 6 696 49 26 2 České Budějovice 924 152 171 94 747 165 79 6 Český Krumlov 1 130 41 544 13 861 37 31 4 Dačice 472 20 003 7 882 42 23 2 Jindřichův Hradec 933 47 359 22 464 51 58 7 Kaplice 485 19 717 7 270 41 15 2 Milevsko 385 18 859 9 172 49 26 1 Písek 742 51 451 29 909 69 49 4 Prachatice 840 33 812 11 716 40 44 5 Soběslav 324 22 105 7 320 68 31 2 Strakonice 574 45 323 23 325 79 69 2 Tábor 1 002 80 482 35 859 80 79 6 Trhové Sviny 452 17 998 4 780 40 16 3 Třeboň 538 25 331 8 866 47 25 4 Týn nad Vltavou 262 14 087 8 484 54 14 1 Vimperk 535 17 658 7 997 33 21 1 Vodňany 179 11 603 6 877 65 17 2


prosinec 2008

8/107



BERIT, a.s.

Mapa 1: Mapa správních obvodů obcí s rozšířenou působností Jihočeského kraje Správní území obce s rozšířenou působností zahrnuje 14 obcí: Bečice, Čenkov u Bechyně, Dobšice, Dolní Bukovsko, Dražíč, Hartmanice, Horní Kněželady, Hosty, Chřášťany, Modrá Hůrka, Temelín, Týn nad Vltavou, Všemyslice a Žimutice. Obce SO ORP Týn nad Vltavou zahrnují celkem 59 částí obcí, které se rozkládají na 47 katastrálních územích.


prosinec 2008

9/107



BERIT, a.s.

Mapa 2: Mapa správního obvodu ORP Týn nad Vltavou Tabulka 4: Přehled obcí SO ORP Týn nad Vltavou a jejich částí

ORP Týn nad Vltavou

č. 1

14 045 obyvatel

2

262 km²

3 4

obec Bečice 108 ob. Čenkov u Bechyně 55 ob. Dobšice 109 ob. Dolní Bukovsko 1 504 ob.


č. 1

Část obce Bečice

2

Čenkov u Bechyně

3 4 5 6 7 8 9 10 11

Dobšice Bzí Dolní Bukovsko Horní Bukovsko Hvozdno Pelejovice Popovice Radonice Sedlíkovice

prosinec 2008

10/107


ORP

č. 5


obec Dražíč 215 ob.

6

Hartmanice

č. 12 13 14 15 16

Část obce Březí Dražíč Karlov-Nepomuk Vranov Hartmanice

17 18 19 20

Dolní Kněželady Horní Kněželady Štipoklasy Hosty

21 22 23 24 25 26 27 28

Doubrava Doubravka Chřášťany Koloměřice Pašovice Modrá Hůrka Pořežánky Březí u Týna nad Vltavou

29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 48 49 50 51 52 53

Knín Kočín Křtěnov Lhota pod Horami Litoradlice Podhájí Sedlec Temelín Temelínec Zvěrkovice Hněvkovice Koloděje nad Lužnicí Malá Strana Netěchovice Nuzice Předčice Týn nad Vltavou Vesce Bohunice Neznašov Všemyslice Všeteč Hrušov Krakovčice

BERIT, a.s.

161 ob.

7

Horní Kněželady 108 ob.

8

Hosty 155 ob.

9

Chřášťany 700 ob.

10

Modrá Hůrka 75 ob.

11

Temelín 757 ob.

12

13

Týn nad Vltavou 8 309 ob.

Všemyslice 965 ob.

14

Žimutice 577 ob.


prosinec 2008

11/107


ORP

č.


obec

č. 54 55 56 57 58 59

BERIT, a.s.

Část obce Pořežany Smilovice Sobětice Třitim Tuchonice Žimutice

Střediskem správního obvodu je město Týn nad Vltavou, ve kterém žije cca 60% obyvatel ORP. Je tak přirozeným centrem zájmového území ORP Týn nad Vltavou. Sídlo ORP má výrazný městský charakter zástavby, který ho odlišuje od ostatních obcí s tradičním vesnickým uspořádáním. Výrazný vliv na zvýšení počtu obyvatel měla výstavba Jaderné elektrárny Temelín (JETE) a s tím související výstavba sídliště Hlinky. Z ostatních obcí má více než 1000 obyvatel pouze obec Dolní Bukovsko. K hranici tisíc obyvatel se přibližuje obec Všemyslice. Průměrný věk obyvatel je 37,7 let.

2.2.2. Urbanistická struktura a architektura 2.2.2.1 -

-

-

-

-

-

Historie osídlení území SO ORP Týn nad Vltavou

pravěké osídlení, nejčetnějším ve střední a mladší době bronzové prudký rozvoj Týna nastal v druhé polovině 13. století: založeno nové městské centrum, tzv. Nový Týn, které se díky své výhodné poloze záhy stalo významným ekonomickým a obchodním střediskem v 80. letech 14. století měl Týn nad Vltavou již 132 domů a na protilehlém břehu řeky, Malé Straně, bylo 33 vlastníků domů spolu s 9 podsedky. Ve městě vyrábělo pivo 6 pivovarů a bylo zde 43 hospod, pracovaly zde čtyři vltavské mlýny. husitství do dějin města nijak významněji nezasáhlo, přestože centrum revoluce, Tábor, leží nedaleko v 16. století se z Rakouska do Čech začala dovážet gmundenská sůl, což vedlo k dalšímu ekonomickému rozkvětu Vltavotýnska v průběhu třicetileté války zažil Týn mnoho vojenských vpádů a byl téměř ze dvou třetin zničen. V posledním roce války (1648) pak bylo téměř celé město obráceno v ruiny švédskými vojsky. V roce 1654 zbylo v Týně z celkového počtu 250 domů obydlených pouze 106, ostatní ležely v sutinách. Podobně postiženy byly i okolní vesnice. Poškozené domy v městském centru byly rekonstruovány v barokním slohu, na venkově pak domy získávaly podobu selského baroka. rozvoj Vltavotýnska dokumentují statistické údaje: r. 1830 mělo panství 8 489 obyvatel, o dva roky později již 8 633, roku 1836 – 9 193 a v roce 1840 – 9 648 lidí. Počet obyvatel v samotném Týně vzrostl do roku 1839 na 3 351 osob. Známkou rozkvětu města byl i nárůst stavební činnosti. Na Malé Straně vznikla první nevelká cihelna, kolem rostla nová čtvrť. Přibývaly domky v Podskalí a při silnici na Tábor. s výstavbou železnice v druhé polovině 19. století se začal současně rozvíjet i průmysl, který měl vliv na ekonomiku města i okolí, úměrně se zvyšoval i počet obyvatel v roce 1854 byl založen politický a soudní okres pod patronátem okresního úřadu. Okres Týn nad Vltavou sestával z 22 obcí s celkovým počtem 17 395 obyvatel. v poslední třetině 19. století hospodářská stagnace. V Týně nevznikaly nové podniky, kromě drobných řemeslníků a nevelké loděnice ve městě neexistoval žádný průmysl. Vyhnula se mu i důležitá dráha z Plzně do Českých Budějovic, budovaná od roku 1857. Odloučenost města a těžká obživa obyvatel vedla k vystěhovalectví do Německa, Rakouska a za moře.


prosinec 2008

12/107

Městský úřad Týn n/V -

-

-

-

-

-

-

-

Dobšice

obec je poprvé připomínána k roku 1437, název vznikl z osobního jména Dobrch od svého počátku náležela obec k panství Týn nad Vltavou, od konce první poloviny 16. století se majitelé střídali, část vsi náležela až ke vzdálenému panství Chřešťovice na Písecku v polovině 19. století se obec stala součástí okresu Týn nad Vltavou v roce 1976 obec připadla k MNV Žimutice od roku 1990 je samostatnou obcí Dolní Bukovsko

2.2.2.1.4 -

Čenkov u Bechyně

obec vznikla ze dvou původních osad, severního většího Černkova a menšího jižního Černkovce nejstarší písemná zmínka o Černkovu je z r. 1412, o Černkovci z r. 1437 obě části náležely odděleně jednotlivým panstvím, severní většinou Dobronicím, jižní Týnu nad Vltavou obec zůstala rozdělena i při vzniku nových územních samosprávních celků v polovině 19. století. Severní část náležela okresu Bechyně, jižní část okresu Týn nad Vltavou v současnosti je již celá obec sloučena, s výjimkou dvou čísel popisných 1 a 2, které náleží katastru obce Bečice od roku 1991 je obec samostatná

2.2.2.1.3 -

Bečice

první písemná zmínka o obci je z roku 1396 ves byla od počátku součástí panství Týn nad Vltavou, koncem 15. století náležela k majetku sousední žimutické tvrze, pánům z Kraselova, od počátku 16. století zástavním držitelům Týna nad Vltavou a majitelům Žimutic, rytířům Čabelickým ze Soutic v polovině 19. století vznikl samostatný okres Týn nad Vltavou, obec se stala jeho součástí v roce 1976 byla obec přičleněna k tehdejšímu MNV Žimutice v roce 1990 se Bečice osamostatnily, vznikl zde samostatný obecní úřad

2.2.2.1.2 -

BERIT, a.s.

v roce 1948 bylo na Vltavotýnsku v 27 obcích napočteno 24 140 obyvatel. 25. února přišlo znárodnění. v prosinci roku 1976 byly k Týnu nad Vltavou přičleněny spádové obce Břehy, Hněvkovice (levý břeh), Předčice, Netěchovice, Nuzice a Koloděje nad Lužnicí, čímž vzrostl počet obyvatel na 5 271. v roce 1980 se začala stavět Jaderná elektrárna Temelín. Lidé z celé republiky se začali stěhovat ve velkém počtu za prací právě na Vltavotýnsko. Pro potřeby elektrárny byla zřízena dvě vodní díla, nad Týnem přehrada Hněvkovice a pod Týnem Kořensko. Vzdutím hladiny Vltavy zanikly romantické týnské jezy. V okolí byly demolovány vesnice Knín, Temelínec, Březí, Podhájí a Křtěnov. Stavba Hněvkovické přehrady vyžadovala likvidaci vsi Jaroslavice. Pro zaměstnance elektrárny bylo vybudováno nové sídliště nad městem, nesoucí název původního naleziště a zdroje místních hrnčířů - Hlinky. po roce 1989 se do obcí vrátily drobné živnosti, soukromé firmy a spolky. Většina státních podniků se postupně změnila na soukromé společnosti.

2.2.2.1.1 -


Dolní Bukovsko

založeno králem Přemyslem Otakarem II. od r. 1323 bylo majetkem jihočeského rodu Rožmberků Bukovsko se stalo důležitým hospodářským centrem rožmberského panství, bylo zde vybíráno mýto, procházely tudy důležité obchodní trasy po smrti posledního Rožmberka Petra Voka získali panství Švamberkové, od roku 1658 bylo v majetku Schwarzenberků.


prosinec 2008

13/107


-

-

-

-

-

-

Horní Kněžeklady

ves je poprvé písemně doložena r. 1318 od svého prvopočátku náležela pražskému biskupství, statku Týnu nad Vltavou na konci 14. století byla obec rozčleněna podle své polohy na dolejší (inferior) a hořejší (superior) k vltavotýnskému panství náležela ves až do vzniku samosprávy v polovině 19. století, kdy byly oboje Kněžeklady sloučeny a přičleněny k obci Štipoklasy v 70. letech 20. století obě obce připadly k tehdejšímu MNV Žimutice v roce 1990 se Horní Kněžeklady spolu s Dolními Kněžeklady a Štipoklasy odloučily a vytvořily celek s oficiálním názvem Obec Horní Kněžeklady

2.2.2.1.8 -

Hartmanice

první písemná zmínka o obci je již z roku 1219 v listině Přemysla Otakara I., kde je uveden vladyka Předík z Hartmanic název obce vznikl z osobního jména Hartman od svého vzniku náležela obec pravděpodobně k bechyňskému panství od poloviny 16. století byla část vsi v majetku panství Týn nad Vltavou po třicetileté válce byla krátce připojena k žimutickému majetku a s ním se v roce 1676 dostala ke schwarzenberskému panství Třeboň

2.2.2.1.7 -

Dražíč

ves Dražíč byla od svého vzniku rozdělena na dvě části. První byla v majetku arcibiskupského panství Týn nad Vltavou, poprvé je zde uváděna v urbáři roku 1379, druhá byla součástí panství Bechyně. v roce 1585 prodal zástavní držitel týnského panství Prokop Čabelický část vsi Dražíč Oldřichu Svatkovskému z Dobrohoště. Jeho syn Jan zde vystavěl nevelkou renesanční tvrz. po Bílé hoře Dražíč získal Adam Lipovský z Lipovice. Lipovští založili na břehu Vltavy novou osadu a dali jí své jméno – Lipovsko. Tato osada byla v 60. letech zatopena při stavbě přehradní nádrže Orlík. od první poloviny 18. století se majitelé Dražíce rychle střídali, v roce 1729 přestavěl tvrz na barokní zámek s kaplí sv. Mikuláše Jan Václav Tham. v roce 1806 byla Dražíč připojena k sousednímu bechyňskému panství, kde zůstala až do r. 1924. Poté získali statek se zámkem soukromí majitelé, jejich potomkům byl v 90. letech zámek v restituci navrácen.

2.2.2.1.6 -

BERIT, a.s.

v roce 1850 se obec stala součástí politického okresu Třeboň, soudního okresu Veselí nad Lužnicí v roce 1949 byla přičleněna k okresu Týn nad Vltavou, kde zůstala až do jeho zániku r. 1960, poté připadla okresu České Budějovice v současné době náleží k obci Dolní Bukovsko přidružené osady Bzí, Horní Bukovsko, Hvozdno, Pelejovice, Popovice, Radonice a Sedlíkovice

2.2.2.1.5 -


Hosty

nejstarší písemná zmínka z roku 1268 ves náležela od prvopočátku do majetku pražského biskupství, k dominiu Týn nad Vltavou v roce 1850 byla přičleněna do nového okresu Týn nad Vltavou v roce 1850 skončila vrchnostenská vláda, vznikl nově zřízený soudní okres Týn nad Vltavou, Hosty se staly jeho součástí. v roce 1943 byla sloučena obec Hosty se sousedními Pašovicemi, v roce 1976 se staly Hosty osadou obce Chrášťany, v roce 1990 se osamostatnily

2.2.2.1.9

Chrášťany


prosinec 2008

14/107


-

-

-

-

-

-

-

-

-

Temelín

první písemná zmínka se datuje k roku 1381 pro odlišení od blízké vsi Temelínec, původně nazývané Malý Temelín (zanikla při výstavbě elektrárny), se název obce objevoval také v podobě Velký Temelín od svého počátku byla osada Temelín drobným vladyckým zbožím, část náležela k majetku tvrze ve Vlhlavech v roce 1482 prodali tehdejší majitelé Vlhlav, vladykové z Chlumu, Temelín Petru Kořenskému z Terešova. Kořenští vybudovali tvrz v Neznašově, Temelín připadl neznašovskému panství, jehož součástí byl až do poloviny 19. století. v roce 1980 byla vládou Československa schválena výstavba jaderné elektrárny Temelín v současné době je obec správním centrem pro dalších šest osad – Kočín, Lhotu pod Horami, Litoradlice, Sedlec, Zvěrkovice a Záluží

2.2.2.1.12 -

Modrá Hůrka

nejstarší zmínka o obci je z roku 1354, kdy je připomínán kostel Nanebevzetí Panny Marie ves náležela od prvopočátku k panství Bzí a s ním později k panství Třeboň při reorganizaci státní správy v polovině 19. století připadla obec Modrá Hůrka k nově vzniklému okresu Týn nad Vltavou, po jeho zániku v 60. letech 20. století se stala součástí okresu České Budějovice. osadou obce Modrá Hůrka jsou Pořežánky

2.2.2.1.11 -

BERIT, a.s.

první písemná zmínka o vsi je z roku 1352, obec je však ještě o několik století starší, již na počátku 11. století byla pravděpodobně část vsi součástí biskupského panství Týn nad Vltavou v r. 1384 byl ve vsi založen gotický kostel sv. Bartoloměje (dnes barokně přestavený) kolem poloviny 14. století se ves neznámým způsobem dostala do majetku majitelů hradu Újezdce u Neznašova v průběhu husitského hnutí, 22. července 1419, se nedaleko vsi na vrchu Holý konal jeden z významných táborů lidu při vzniku okresu Týn nad Vltavou v roce 1850 byla do tohoto územněsprávního celku začleněna také část Chrášťan, až dosud náležející Bechyni, Chrášťany tak byly po dlouhých staletích sloučeny v jedinou obec v roce 1960 byl zrušen okres Týn nad Vltavou a přičleněn k okresu České Budějovice. Chrášťany měly podle plánu připadnout okresu Písek, na žádost občanů byla obec přivtělena okresu České Budějovice v roce 1960 se osadami obce staly Koloměřice a Doubravka, v roce 1976 pak také Hosty, Pašovice a Doubrava

2.2.2.1.10 -


Týn nad Vltavou

osídlení je doloženo od 11. století, nejstarší písemná zpráva pochází z r. 1229 od počátku bylo město majetkem pražského biskupství, v 2. pol. 13. stol. zde byl vybudován biskupský hrad a osada rozšířena o nové centrum s kostelem sv. Kryštofa (dnes sv. Jakuba) v roce 1327 první zmínka o Týnu jako o městě v husitském období přešlo panství královské koruně, následně se zde střídali zástavní držitelé, nejvýznamněji zasáhl do historie rod Čabelických ze Soutic, mj. přestavbou kostela a hradu město bylo od poloviny 16. století centrem solního obchodu, díky své poloze na trase dopravy rakouské soli z gmundenské oblasti v roce 1564 velký požár města v roce 1609 byl Týn povýšen císařem Rudolfem II. na město královské


prosinec 2008

15/107


-

-

-

-

-

-

-

-

-

Všemyslice

ves je poprvé připomínána k roku 1352, kdy je zmiňován jistý Herman ze Všemyslic ves náležela od počátku ke zboží nedalekého hradu Újezdce kolem poloviny 16. století koupili Všemyslice Býšovcové z blízké tvrze Býšov, později se ves vrátila do majetku hradu Újezda a s ním se stala součástí panství Hluboká v roce 1630 byla připojena k sousednímu panství Neznašov v roce 1850 získala obec samostatnost, byly k ní přičleněny osady Bohunice, Karlov I., Neznašov, Slavětice a Všeteč, obec byla začleněna do nově vzniklého okresu Týn nad Vltavou v roce 1960 zanikl okres Týn nad Vltavou, obec byla připojena pod MNV Všemyslice se sídlem v Neznašově, společně se jmenovanými osadami, tento status zůstal dosud

2.2.2.1.14 -

BERIT, a.s.

po bělohorské porážce bylo panství i s městem navráceno církvi a náleželo jí až do vzniku nové územní samosprávy v druhé pol. 19. stol., kdy vznikl okres Týn nad Vltavou, město bylo jeho centrem až do zániku v r. 1960 v roce 1749 vznik dělostřeleckého tábora a cvičiště „Velký depot“ v roce 1753 katastrofální výbuch ve vojenském cvičišti v roce 1777 úprava splavnosti vltavského koryta v roce 1898 zde bylo vystavěno první železniční spojení, trať Týn nad Vltavou Číčenice po dokončení Orlické přehradní nádrže v 60. letech 20. stol. se Týn ocitl na samém konci vzdutí Vltavy, byla sem krátkodobě zavedena lodní doprava, po téměř čtyřicetileté přestávce dnes opět nově obnovená významnou změnou se pro město stala stavba JE Temelín, zahájená r. 1980, díky které vzrostl počet obyvatel, pro zaměstnance elektrárny bylo vybudováno nové sídliště Hlinky v současné době je město správním centrem pro osady – Břehy, Cihelny, Hněvkovice na levém břehu Vltavy, Hněvkovice na pravém břehu Vltavy, Jarošovice, Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice, Nuzice, Předčice a Vesce. S osadami činí počet obyvatel města přes osm tisíc od roku 2003 je Týn nad Vltavou obcí s rozšířenou působností III. typu

2.2.2.1.13 -


Žimutice

první písemná zmínka je z r. 1261, kdy je zmíněna existence kostela sv. Martina a fary podle archeologických výzkumů však byla tato lokalita osídlena mnohem dříve, v období neolitu: 5000–4000 let před naším letopočtem v roce 1318 je zmiňován první šlechtic používající predikát ze Žimutic, Jindřich, přibližně v tomto období můžeme předpokládat ve vsi vznik vladyckého sídla po vymření rodu ze Žimutic r. 1412 zdědili državu jejich příbuzní páni z Kraselova v roce 1508 prodali Kraselovští žimutický majetek Janu Čabelickému ze Soutic, ves se stala součástí panství Týn nad Vltavou po roce 1648 získal Žimutice gubernátor třeboňského panství Jan z Eckersdorfu v roce 1676 získali Žimutice Schwarzenberkové a připojili je k třeboňskému majetku k majetku Schwarzenberků náležely Žimutice až do reformy státní správy v roce 1850, kdy byly přičleněny do nove vzniklého okresu Týn nad Vltavou jako osada obce Bečice v roce 1924 se obec osamostatnila v roce 1976 se Žimutice staly střediskovou obcí s 15 osadami po roce 1989 se některé osady osamostatnily, k Obecnímu úřadu Žimutice v současné době náleží Hrušov, Krakovčice, Pořežany, Smilovice, Sobětice, Třitim a Tuchonic


prosinec 2008

16/107


2.2.2.2


BERIT, a.s.

Památkové objekty, kulturní a architektonické hodnoty

Území SO ORP Týn nad Vltavou má bohatou historickou tradici sahající až do počátku 11. století. V centru ORP Týně nad Vltavou převažují památkové stavby městského charakteru, v okolních obcích je zase zastoupena lidová architektura. Přehled nemovitých památek je uveden v následující tabulce. Tabulka 5: Přehled nemovitých památek v SO ORP Týn nad Vltavou Obec

Část obce

čp

Památka

Dolní Bukovsko

Bzí

krucifix I.

Dolní Bukovsko

Bzí

krucifix II.

Dolní Bukovsko

Bzí

Dolní Bukovsko

Bzí

čp.11

Dolní Bukovsko

Bzí

čp.20

zámek, s omezením: bez zřícené části hospodářské budovy protilehlé obytné části zámku venkovská usedlost

Dolní Bukovsko

Bzí

čp.30

venkovská usedlost

Dolní Bukovsko

Dolní Bukovsko

tvrz, zřícenina

Dolní Bukovsko

Dolní Bukovsko

kostel Narození P. Marie

Dolní Bukovsko

Dolní Bukovsko

Dolní Bukovsko

Dolní Bukovsko

čp.58

Dolní Bukovsko

Dolní Bukovsko

čp.61

Dolní Bukovsko

Hvozdno

Dolní Bukovsko

Hvozdno

čp.6

Dolní Bukovsko

Hvozdno

čp.8

venkovská usedlost, z toho jen: studna zemědělský dvůr

Dolní Bukovsko

Pelejovice

čp.11

venkovská usedlost

Dolní Bukovsko

Pelejovice

čp.17

venkovská usedlost

Dolní Bukovsko

Pelejovice

čp.18

venkovská usedlost

Dolní Bukovsko

Pelejovice

čp.19

venkovská usedlost

Dolní Bukovsko

Radonice

zemědělský dvůr

Dolní Bukovsko

Radonice

mohylník, archeologické stopy

Dolní Bukovsko

Sedlíkovice

Boží muka

Dolní Bukovsko

Sedlíkovice

čp.7

venkovská usedlost

Dolní Bukovsko

Sedlíkovice

čp.8

venkovská usedlost

Dolní Bukovsko

Sedlíkovice

čp.16

venkovská usedlost

Dolní Bukovsko

Sedlíkovice

čp.17

venkovská usedlost


boží muka venkovská usedlost - rodný dům M. Vydrové, z toho jen: pamětní deska venkovská usedlost tvrz, archeologické stopy

Dolní Kněželady

Dolejšská kaple

Hartmanice Horní Bukovsko

Hartmanice Horní Bukovsko

Horní Kněžeklady

Horní Kněžeklady

kaplička návesní včetně zvonku

Horní Kněželady

Štipoklasy


Horní Kněželady

Štipoklasy


Hosty

Hosty



čp.49

prosinec 2008

venkovská usedlost kostel sv. Štěpána

17/107



Obec

Část obce

Hosty

Hosty


Hosty

Hosty


Hosty

Hosty


Hosty

Hosty


Chřášťany

Doubrava


Chřášťany

Doubrava

Chřášťany

Doubrava

Chřášťany

Chřášťany

mohylník, archeologické stopy venkovská usedlost, z toho jen: dva špýchary z nichž 1 zbořen Kostel sv. Bartoloměje v Chrášťanech r. 1384

Chřášťany

Koloměřice


Chřášťany

Koloměřice


Chřášťany

Pašovice


Modrá Hůrka

Modrá Hůrka

Temelín

Litoradlice

kostel Nanebevzetí P. Marie hraniční kámen schwarzenberský mezník

Temelín

Litoradlice


Temelín

Litoradlice


Temelín

Litoradlice


Temelín

Litoradlice


Temelín

Litoradlice

Temelín

Litoradlice

mohylník, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště hradiště Na hradu, archeologické stopy

Temelín

Temelín

čp.28

venkovská usedlost

Týn nad Vltavou

Hněvkovice

čp.217

zámek - Hněvkovice

Týn nad Vltavou

Hněvkovice

Týn nad Vltavou

Hněvkovice

čp.1

zámek

Týn nad Vltavou

Malá Strana

čp.1

zájezdní hostinec

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

kostel sv. Jakuba

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

kostel sv. Víta

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

socha P. Marie

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

socha sv. Aloise

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

socha sv. Františka Xaverského architektonizované sochař. dílo Kalvárie

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

silniční most

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

silniční most

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou


Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou


Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou


Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou


Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou


Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

výšinné opevněné sídliště -


čp

BERIT, a.s.

čp.23

Památka


prosinec 2008

18/107


Obec


Část obce

čp

BERIT, a.s.

Památka

hradiště, archeologické stopy Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.2

radnice

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.33

solnice

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.37

měšťanský dům

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.38

měšťanský dům

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.40

venkovská usedlost

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.84

měšťanský dům

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.85

měšťanský dům

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.86

měšťanský dům

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp88

měšťanský dům

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.90

měšťanský dům

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.92

měšťanský dům

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.158

měšťanský dům

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.159

měšťanský dům

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.203

hospoda U zeleného věnce

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.205

měšťanský dům

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.206

měšťanský dům

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.220

děkanství

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.223

měšťanský dům

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.224

měšťanský dům

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.225

měšťanský dům

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.251

hotel Zlatá loď

Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou

čp.252

měšťanský dům Modrá hvězda

Všemyslice

Bohunice


Všemyslice

Neznašov

kostel Nejsvětější Trojice

Všemyslice

Neznašov

kaplička

Všemyslice

Neznašov

židovský hřbitov

Všemyslice

Neznašov

pohřební kaple hrabat Bertoldů

Všemyslice

Neznašov

boží muka

Všemyslice

Neznašov

Všemyslice

Neznašov

mohylník, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště hradiště, archeologické stopy

Všemyslice

Neznašov

čp.64

měšťanský dům

Všemyslice

Neznašov

čp.?

zámek Starý

Všemyslice

Neznašov

čp.?

rudný důl, z toho jen: štola

Všemyslice

Slavětice


Všemyslice

Všemyslice


Všemyslice

Všemyslice


Všemyslice

Všemyslice


Všemyslice

Všemyslice


Všemyslice

Všemyslice

rovinné neopevněné sídliště,


prosinec 2008

19/107


Obec


Část obce

čp

BERIT, a.s.

Památka

archeologické stopy Všemyslice

Všeteč

Všemyslice

Všeteč

rýžoviště - sejpy, archeologické stopy rudný důl Zlatodoly, archeologické stopy

Všemyslice

Všeteč


Všemyslice

Všeteč


Všemyslice

Všeteč


Žimutice

Pořežany

milník Schwarzenberský

Žimutice

Pořežany


Žimutice

Pořežany

Žimutice

Třitim


Žimutice

Třitim


Žimutice

Třitim


Žimutice

Tuchonice

kaplička

Žimutice

Tuchonice


Žimutice

Tuchonice


Žimutice

Tuchonice


čp.38

venkovská usedlost

Žimutice

kostel sv. Martina

Žimutice


Žimutice


Městská památková zóna v Týně nad Vltavou - památková zóna historického jádra byla vyhlášena dne 19.11.1990 - do městské památkové zóny města Týn nad Vltavou patří historické domy a stavby soustředěné kolem náměstí Míru. Čtvercovému náměstí s kašnou uprostřed dominuje hned několik budov, na jižní straně náměstí je to kostel sv. Jakuba, na východní straně Stará pošta, na západě radnice a na severní straně nejrozsáhlejší objekt centra, tzv. zámek, původně arcibiskupská rezidence

2.2.3. Obyvatelstvo Zdrojem dat pro analýzu sociodemografických charakteristik byla data České statistického úřadu. Správní obvod obce s rozšířenou působností Týn nad Vltavou je charakteristický silným centrem – sídlem správního obvodu Týnem nad Vltavou, ve kterém žije 60 % obyvatel SO ORP. Po roce 2000 vykazuje SO ORP Týn nad Vltavou mírný růst počtu obyvatel, který je dán stěhováním obyvatel do správního obvodu ORP.

2.2.3.1

Vývoj počtu obyvatel

Tabulka 6: Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Týn nad Vltavou v období let 2001-2008. Obec Bečice Čenkov u Bechyně Dobšice Dolní Bukovsko ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

2001 107 57 117 1 436

2002 104 57 116 1 453

2003 104 55 112 1 473

prosinec 2008

2004 108 55 109 1 504

2005 107 50 113 1 491

2006 108 52 113 1 521

2007 109 49 118 1 549 20/107


Obec Dražíč Hartmanice Horní Kněžeklady Hosty Chrášťany Modrá Hůrka Temelín Týn nad Vltavou Všemyslice Žimutice SO ORP Týn n/V

Zpracování ÚAP pro ORP Týn nad Vltavou Průzkumy a rozbory 2001 248 183 110 160 711 80 737 8 061 943 574 13 524

2002 248 174 114 162 715 74 748 8 197 947 579 13 688

2003 228 171 111 160 710 76 766 8 296 954 577 13 793

2004 215 161 108 155 700 75 757 8 309 965 577 13 798

2005 213 164 112 152 708 76 789 8 420 962 571 13 928

BERIT, a.s.

2006 216 162 112 148 727 73 791 8 484 955 583 14 045

2007 206 162 113 147 725 70 817 8 483 967 572 14 087

Zdroj: ČSÚ

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Týn nad Vltavou období let 2001-2007 Počet obyvatel 14 100 14 000 13 900 13 800 13 700 13 600 13 500 13 400 13 300 13 200 2001 2002 2003 2004 2005 2006

v

2007

Rok

Od roku 2001 se počet obyvatel SO ORP Týn nad Vltavou zvýšil z 13 500 obyvatel až na hodnotu 14 087 obyvatel. Po sídle SO ORP Týnu nad Vltavou, kde žilo v roce 2007 8 843 obyvatel, jsou největšími obcemi Dolní Bukovsko (1 549 obyvatel), Všemyslice (967 obyvatel) a Temelín (817 obyvatel). Nejmenšími obcemi jsou Čenkov u Bechyně a Modrá Hůrka, v nichž v roce 2007 žilo méně než 100 obyvatel. Tabulka 7: Retrospektivní vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Týn nad Vltavou Obec Bečice Čenkov u Bechyně Dobšice D. Bukovsko Dražíč Hartmanice H. Kněžeklady Hosty Chrášťany Modrá Hůrka Temelín Týn n/V Všemyslice Žimutice SO ORP Týn n/V Obec Bečice


1869 347 120

1880 302 115

1890 277 103

1900 274 102

1910 268 99

1921 246 112

1930 233 107

207 2 833 963 298 344 453 1 780 308 2 920 6 128 1 723 1 638

187 2 694 976 326 386 457 1 721 311 2 934 6 468 1 632 1 534

201 2 518 902 281 383 512 1 646 262 2 823 5 873 1 501 1 428

213 2 499 874 264 367 495 1 664 250 2 776 5 722 1 492 1 365

205 2 499 897 284 380 532 1 590 251 2 772 5 390 1 483 1 447

195 2 500 860 289 385 531 1 574 221 2 741 5 392 1 381 1 372

190 2 312 843 277 355 446 1 532 216 2 520 5 544 1 276 1 348

20 062

20 043

18 710

18 357

18 097

17 799

17 199

1950 198

1961 195

1970 173

1980 144

1991 104

2001 109

prosinec 2008

21/107


Obec Čenkov u Bechyně Dobšice D. Bukovsko Dražíč Hartmanice H. Kněžeklady Hosty Chrášťany Modrá Hůrka Temelín Týn n/V Všemyslice Žimutice SO ORP Týn n/V Zdroj: ČSÚ


BERIT, a.s.

1950 74

1961 83

1970 65

1980 57

1991 52

2001 55

119 1 833 687 202 272 319 1 092 160 2 031 5 050 971 984

160 1 801 621 217 261 310 1 018 159 2 012 5 451 963 981

132 1 592 528 184 254 268 907 134 1 811 5 299 839 769

123 1 567 430 186 192 224 828 126 1 546 5 711 764 687

116 1 503 327 167 140 171 782 90 751 6 831 909 671

116 1 426 250 185 112 159 700 81 714 8 143 958 584

13 992

14 232

12 955

12 585

12 614

13 592

Graf 2: Retrospektivní vývoj počtu obyvatel v SO ORP Týn nad Vltavou Počet obyvatel 25 000 20 000 15 000

SO ORP Týn n/V 10 000

Týn n/V Ostatní obce

5 000 0 1869

1890

1910

1930

1961

1980

2001

Rok

První sčítání obyvatel proběhlo v roce 1869, v tomto roce žilo také na území SO ORP Týn nad Vltavou nejvíce obyvatel, počet obyvatel činil 20 062. Celkem tři obce měly více než 2000 obyvatel (Dolní Bukovsko, Temelín, Týn nad Vltavou) a další tři obce měly více než 1000 obyvatel (Chřášťany, Všemyslice, Žimutice). V sídle ORP Týně nad Vltavou žilo pouze 30% obyvatel správního obvodu. Od tohoto roku počet obyvatel vykazoval sestupnou tendenci, což ovlivnil zejména pomalý rozvoj centra regionu – města Týn nad Vltavou. Na území dnešního SO ORP Týn nad Vltavou neexistoval žádný významný průmyslový podnik a tak docházelo k vystěhovávání obyvatel do sousedních zemí – Rakouska a Německa. K dalšímu úbytku obyvatel došlo v souvislosti s druhou světovou válkou. Pokles počtu obyvatel pokračoval až do roku 1980, kdy se zastavil na počtu 12 585 obyvatel. V souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín a s tím souvisejícím stěhování obyvatel za prací v ní se po roce 1990 začal počet obyvatel zvyšovat až na současných 14 087 obyvatel (31.12.2007).

2.2.3.2

Věková struktura

Tabulka 8: Věková struktura SO ORP Týn nad Vltavou v období let 1995-2006 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

21,3

21,3

20,9

20,6

20,1

19,6

19,3

18,9

18,6

18,1

17,5

17,2

0-14 [%]


prosinec 2008

22/107



15-64 [%] 65,4 65,4 65,7 65,9 66,3 66,7 67,1 67,6 68,1 65+ [%] 13,3 13,3 13,4 13,4 13,6 13,7 13,6 13,5 13,3 Index 62,3 62,7 64,2 65,0 67,6 70,3 70,2 71,4 71,6 stáří 1 Celkem obyv. 13 640 13 740 13 701 13 726 13 680 13 651 13 524 13 688 13 793 1 Index stáří = poměr počet obyvatel věkové skupiny 65+ / počet obyvatel 0-14 v %

BERIT, a.s.

68,7

69,3

69,7

13,1

13,1

13,1

72,6

74,9

76,3

13 798

13 928

14 045

Graf 3: Srovnání vývoje podílu obyvatel věk. skup. 0-14 v období let 1995-2006 % 25 20 ORP Týn n/V

15

Jihočeský kraj 10

ČR

5 0 1995

1997

1999

2001

2003

2005

Rok

Graf 4: Srovnání vývoje podílu obyvatel věk. skup. 65+ v období let 1995-2006 % 15 14,5 14

ORP Týn n/V Jihočeský kraj

13,5

ČR

13 12,5 12 1995


1997

1999

2001

2003

prosinec 2008

2005

Rok

23/107



BERIT, a.s.

Graf 5: Vývoj indexu stáří v období let 1995-2006 % 120 100 80

ORP Týn n/V Jihočeský kraj

60

ČR

40 20 0 1995

1997

1999

2001

2003

Rok

2005

Tabulka 9: Věková struktura obcí SO ORP Týn nad Vltavou k 31.12.2007 Obec

Bečice Čenkov u Bechyně Dobšice Dolní Bukovsko Dražíč Hartmanice H. Kněžeklady Hosty Chrášťany Modrá Hůrka Temelín Týn nad Vltavou Všemyslice Žimutice SO ORP Týn n/V

Počet obyvatel celkem

Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel [%]

Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel [%]

Index stáří

Průměrný věk

109

11,9

25,7

215,4

44,6

49 118 1 549 206 162 113 147 725 70 817 8 483 967 572 14 087

10,2 16,9 15,0 8,7 17,3 10,6 7,5 14,1 11,4 18,4 18,2 14,1 14,2 16,7

24,5 11,0 14,9 29,6 19,1 26,5 30,6 18,9 24,3 14,1 11,1 11,2 16,4 13,2

240,0 65,0 99,6 338,9 110,7 250,0 409,1 134,3 212,5 76,7 60,9 79,4 116,0 78,9

42,2 37,8 39,9 50,2 40,1 47,1 50,6 42,1 45,7 39,7 36,7 39,3 40,6 38,4

Zdroj: ČSÚ

Vývoj věkové struktury SO ORP Týn nad Vltavou kopíruje celorepublikový trend stárnutí obyvatelstva, který je dán změnami v reprodukčním chování obyvatel České republiky po roce 1990. Ve srovnání s Jihočeským krajem i celou Českou republikou je ovšem mnohem pozvolnější. Po roce 2000 dochází dokonce k poklesu podílu obyvatel věkové skupiny 65+, který se od roku 2004 ustálil na 13,1%. Velmi dobré hodnoty dosahuje i index stáří, který v roce 2006 činil pouze 76,3% (Jihočeský kraj 97,7% a ČR 100,2%). Průměrný věk obyvatel SO ORP Týn nad Vltavou byl 38,4 roku. Věkovou strukturu příznivě ovlivnila výstavba Jaderné elektrárny Temelín a s ní související bytová výstavba. Nejvyšší podíl obyvatel věkové skupiny 0-14 let na celkovém počtu obyvatel měly v roce 2007 obce Dobšice (16,9%), Hartmanice (17,3%), Temelín (18,4%), a Týn nad Vltavou (18,2%). Naopak podíl této věkové skupiny nižší než 10% byl v obcích Dražíč a Hosty. Tyto obce vykazovaly nejhorší věkovou strukturu s podílem věkové skupiny 65+ Dražíč ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

24/107



BERIT, a.s.

29,6% a Hosty dokonce 30,6%, index stáří v těchto obcích přesahoval hodnotu 300%. Z malých obcí správního obvodu má nejpříznivější věkovou strukturu obyvatel obec Dobšice.

2.2.3.3

Národnostní struktura

Tabulka 10: Národnostní struktura obcí SO ORP Týn nad Vltavou (SDLB 2001) – podíl na celkovém počtu obyvatel sídelní jednotky (národnosti jsou uvedeny v [%]) Obec Bečice Čenkov u Bechyně Dobšice Dolní Bukovsko Dražíč Hartmanice H. Kněžeklady Hosty Chrášťany Modrá Hůrka Temelín Týn nad Vltavou Všemyslice Žimutice SO ORP Týn n/V

ob. celkem 109 55 116 1 426 250 185 112 159 700 81 714 8 143 958 584 13 592

česká 100,0 100,0 94,0 98,5 99,2 98,4 95,5 98,1 96,6 100,0 97,8 95,5 96,0 96,1 96,3

slovenská

polská

3,4 0,9 1,1 0,9 1,6 1,0 1,8 0,5 0,7 1,4

0,1 0,1

německá 0,5 0,3 0,1 0,1 0,2 0,1

ostatní

nezjišť.

0,2 0,4 0,9 0,6 0,3 0,4 1,0 2,3 0,5 0,8

2,6 0,4 0,4 2,7 1,3 1,3 0,7 1,5 0,9 2,7 1,3

Zdroj: ČSÚ SLDB 2001

V SO ORP Týn nad Vltavou se nejvíce obyvatel přihlásilo v roce 2001 k české národnosti, a to 96,3%. Počet obyvatel hlásících se k moravské a slezské národnosti byl minimální, proto jsme je zařadili pod národnost českou. Podíl obyvatel slovenské národnosti činil 1,4% a nejvyšší hodnoty dosáhl v obci Dobšice (3,4%).

2.2.3.4

Pohyb obyvatel

Tabulka 11: Pohyb obyvatelstva SO ORP Týn nad Vltavou v období let 1995-2007 Změna v počtu obyvatel Rok celková přirozená stěhováním 1995 222 21 1996 100 25 1997 -39 -6 1998 25 -5 1999 -50 4 2000 -30 -12 2001 -77 8 2002 164 47 2003 105 -6 2004 5 -6 2005 130 7 2006 117 15 2007 42 22

201 75 -33 30 -54 -18 -85 117 111 11 123 102 20

Zdroj: ČSÚ


prosinec 2008

25/107



BERIT, a.s.

Tabulka 12: Pohyb obyvatelstva v obcích SO ORP Týn nad Vltavou v roce 2007 Obec

0

přirozený přírůstek -1

přírůstek migrací 2

celkový přírůstek 1

0 9

2 3

-1 -1

-2 6

-3 5

12 6 0

53 5 4

23 10 5

-2 -5 1

30 -5 -1

28 -10 0

0 2 9

1 2 3

2 1 12

0 2 20

-1 0 6

2 -1 -8

1 -1 -2

0 6

3 13

0 50

0 17

-3 -7

0 33

-3 26

104 9 5

62 10 10

224 40 18

267 27 24

42 -1 -5

-43 13 -6

-1 12 -11

148

126

420

400

22

20

42

narození

zemřelí

přistěhovalí

vystěhovalí

1

2

2

0 0

1 1

10 1 1

Bečice Čenkov u Bechyně Dobšice Dolní Bukovsko Dražíč Hartmanice H. Kněžeklady Hosty Chrášťany Modrá Hůrka Temelín Týn nad Vltavou Všemyslice Žimutice SO ORP Týn n/V Zdroj: ČSÚ

Ve sledovaném období let 1995 až 2007 došlo ve správním obvodě k růstu počtu obyvatel, a to především stěhováním. Nejvyššího celkového přírůstku bylo dosaženo v roce 1995 (222 obyvatel) a v roce 2002 (162 obyvatel). Záporný celkový přírůstek byl v roce 1997 a v období let 1999-2001. Nejvyšší přirozený přírůstek obyvatel byl zaznamenán v roce 2002. V posledních dvou letech dochází opět k mírnému zvyšování hodnot přirozeného přírůstku v důsledku zvyšování počtu živě narozených. V roce 2007 měla kladný celkový přírůstek polovina obcí SO ORP, nejvyšší byl v obcích Dolní Bukovsko a (28 obyvatel) a Temelín (26 obyvatel). Naopak největší úbytky obyvatel zaznamenaly obce Dražíč (-10 obyvatel) a Žimutice (-11 obyvatel).

2.2.3.5

Ekonomická aktivita obyvatel

Tabulka 13: Počet ekonomicky aktivních, podíl ekonomicky aktivních na celkovém obyvatelstvu a ekonomicky aktivní dle odvětví podle výsledků SLDB 2001 [v %] Podíl A B C D E F Počet EA EA Bečice Čenkov u Bechyně Dobšice Dolní Bukovsko Dražíč Hartmanice H. Kněžeklady Hosty Chrášťany Modrá Hůrka Temelín Týn nad Vltavou Všemyslice ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

G

47

43,1

23,4

29,8

8,5

6,4

8,5

17,0

6,4

24 55 705 107 82 44 76 342 30 349

43,6 47,4 49,4 42,8 44,3 39,3 47,8 48,9 37,0 48,9

37,5 18,2 17,9 24,3 37,8 36,4 17,1 14,9 56,7 18,9

29,2 38,2 28,1 22,4 26,8 31,8 25,0 30,4 13,3 24,1

8,3 16,4 16,0 8,4 6,1 4,5 23,7 10,2 10,0 20,3

3,6 8,1 10,3 9,8 9,1 9,2 6,1 7,2

8,3 1,8 5,4 7,5 7,3 2,3 1,3 7,0 6,7 5,7

16,7 16,4 19,6 20,6 6,1 9,1 18,4 26,0 10,0 20,1

5,5 5,0 6,5 6,1 6,8 5,3 5,3 3,3 3,7

4 204 499

51,6 52,1

2,8 18,8

36,9 20,0

12,4 20,0

10,2 9,8

5,0 5,8

27,6 22,4

5,1 3,0

prosinec 2008

26/107



Počet EA Žimutice SO ORP Týn n/V

Podíl EA

A

B

C

D

BERIT, a.s.

E

F

G

275

47,1

32,7

17,8

9,8

5,5

4,4

20,7

9,1

6 839

50,3

9,9

32,4

13,4

9,2

5,2

24,8

5,1

Vysvětlivky: A zemědělství, lesnictví, rybolov B průmysl C stavebnictví D obchod,opravy motor. vozidel E doprava, pošty a telekomunikace F ostatní odvětví G nezjištěno

Podíl ekonomicky aktivních činil v roce 2001 50,3% a byl tak o 1% nižší než je hodnota za celou ČR. Nejvíce EA obyvatel pracovalo v průmyslu (32,4 %). Poměrně vyšší podíl než je celorepublikový průměr, byl počet obyvatel pracujících v zemědělství. V obci Modrá Hůrka pracovalo v zemědělství více než 50% EA obyvatel.

2.2.3.6

Vzdělání

10,5

1,2

1,2

-

1,2

41 92

43,9 35,9

41,5 48,9

9,8 12,0

-

4,9 -

-

3,3

1 175 235 144 94 144 596 72 596

27,2 36,2 35,4 44,7 36,8 32,4 47,2 30,2

45,7 44,3 43,8 30,9 43,8 42,6 36,1 46,6

19,3 14,9 15,3 17,0 14,6 16,3 12,5 19,5

2,2 1,3 0,7 1,1 1,4 1,7 2,8 0,7

4,5 2,1 4,2 3,2 2,1 5,0 1,4 1,3

0,3 0 0,7 2,1 1,4 0,3

0,8 0,9 1,1 2,0 1,3

6 395 783 480

20,7 24,0 33,1

40,5 54,9 42,5

27,2 14,6 17,3

3,4 2,6 1,7

7,0 2,7 4,0

0,1 0,5 0,4

1,0 0,8 1,0

Jihočeský kraj Česká republika

10 933

24,8

42,8

22,9

2,7

5,5

0,2

1,0

521 436

23,5

38,7

25,1

3,3

7,8

0,4

1,2

8 575 198

23,0

38,0

24,9

3,5

8,9

0,4

1,3

Nezjištěno [%]

bez vzdělání [%]

vysokoškolsk é vč. vědecké přípravy[%]

43,0

úplné střední s maturitou [%]

vyšší odborné a nástavbové[ %]


Vyučení a střední odborné bez maturity[%]

43,0

základní a neukončené [%]

86

celkem

Obec

Tabulka 14: Vzdělanostní struktura obyvatelstva obcí SO ORP Týn nad Vltavou ve věku 15 let a více podle nejvyššího ukončeného vzdělání [%]

Zdroj: ČSÚ

Vzdělanostní struktura obyvatel SO ORP Týn nad Vltavou je poměrně dobrá, i když podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je 2,5% pod celorepublikovým průměrem. Menší obce regionu vykazují horší vzdělanostní strukturu, je zde oproti celorepublikovým


prosinec 2008

27/107



BERIT, a.s.

hodnotám výrazně vyšší podíl obyvatel se základním a neukončeným vzděláním, což je dáno vyšším podílem staršího obyvatelstva. Nejlepší vzdělanostní strukturu má obyvatelstvo sídla ORP – Týna nad Vltavou.

2.2.4. Bydlení Tabulka 15: Základní údaje o domovním fondu obcí SO ORP Týn nad Vltavou z toho rodinné domy Obec

1970

1980

1991

2001 počet


průměrné stáří domu

Neobydlené domy

v%

celkem

z toho sloužící k rekreaci

43

38

34

41

41

100,0

49,9

10

10

17 36

17 39

15 43

17 42

17 26

100,0 61,9

50,8 52,8

6 9

5 9

496 152 44 62 68 252 39 493

547 149 46 60 73 283 35 488

531 124 52 47 66 261 36 272

531 112 52 45 62 253 36 275

439 101 48 45 57 220 36 223

82,7 90,2 92,3 100,0 91,9 87,0 100,0 81,1

46,0 53,1 50,8 53,2 54,2 46,4 61,7 55,8

157 67 12 26 30 126 10 116

114 63 5 19 24 96 7 68

1 635 245 235

1 874 267 218

2 450 289 230

2 985 307 213

1 048 265 187

35,1 86,3 87,8

44,3 41,4 52,1

335 110 104

196 72 71

3 817

4 134

4 450

4 971

2 753

55,4

50,9

1 118

759

Zdroj: ČSÚ

Od roku 1970 došlo ke zvýšení počtu bytů v souvislosti s výstavbou nového sídliště v Týně nad Vltavou jako zázemím pro zaměstnance JE Temelín. V sídle SO ORP převažují byty v bytových domech (podíl bytů v rodinných domech je pouze 35%), v okolních obcích je naopak většina bytů situována v rodinných domech. Průměrné stáří domů v SO ORP je 50,9 let. Neobydlených domů je na území správního obvodu Týn nad Vltavou 1 118, z toho necelé tři čtvrtiny slouží k rekreaci Tabulka 16: Retrospektivní vývoj počtu domů (1869-2001) v obcích SO ORP Týn nad Vltavou Obec

Bečice Čenkov u Bechyně Dobšice Dolní Bukovsko Dražíč Hartmanice H. Kněžeklady Hosty Chrášťany

1869

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

40

44

45

45

46

48

41

40

38

45

48

23 32

19 32

19 33

19 33

20 34

22 33

18 35

17 31

16 28

18 36

22 36

389 127 37

422 131 39

431 139 52

435 142 52

463 167 52

486 165 62

463 153 49

429 151 44

419 132 46

495 141 51

564 164 54

42 70 250

60 82 260

61 82 265

61 84 268

61 85 295

63 81 303

62 70 272

62 68 250

55 68 251

60 81 326

70 83 336


prosinec 2008

28/107



Obec

Modrá Hůrka Temelín Týn nad Vltavou Všemyslice Žimutice SO ORP Týn n/V

BERIT, a.s.

1869

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

39 409

44 459

44 472

42 480

43 494

44 496

42 468

38 453

33 443

41 314

41 327

831 250 207

859 251 229

853 251 240

886 255 242

983 265 260

1 102 278 270

1 124 247 249

1 116 241 216

1 126 243 198

1 446 345 260

1 484 368 284

2 746

2 931

2 987

3 044

3 268

2 351

2 169

2 040

1 970

2 213

2 397

Graf 6: Retrospektivní vývoj počtu domů v sídle SO ORP Týn n/V a v SO ORP Týn n/V Počet domů 3500 3000 2500 2000 1500

SO ORP Týn n/V

1000

Týn n/V

500 0 1869

1890

1910

1930

1961

1980

2001 Rok

Počet domů na území SO ORP dosáhl maxima v roce 1930, a to 3 268 domů. K výraznému propadu došlo mezi roky 1930 a 1950, kdy se počet domů snížil o cca 30% na 2 351 domů. Tabulka 17: Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí v SO ORP Týn nad Vltavou Velikost bytu

Obec

s1 obytnou místností

se 2 pokoji

se 3 pokoji

se 4 a více pokoji

-

16

13

12

6

3 15

6 17

8 4

4 8

3 4

4 24

3 3

3 3

19 10 3

126 35 12

213 30 17

167 33 20

101 23 13

42 20 7

248 60 19

94 6 11

46 3 2

1 5 17 1

13 18 72 9

11 22 80 16

19 17 74 9

9 10 47 14

10 16 30 3

20 25 129 17

3 7 36 -

3 4 11 2

Bečice Čenkov u Bechyně Dobšice Dolní Bukovsko Dražíč Hartmanice H. Kněžeklady Hosty Chrášťany Modrá Hůrka ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

Byty v domech postavených v období do roku 1920 1946 1981 1991 1919 - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 vč. nezj. 8 9 15 6 3

prosinec 2008

29/107


Zpracování ÚAP pro ORP Týn nad Vltavou Průzkumy a rozbory Velikost bytu

Obec

BERIT, a.s.

Byty v domech postavených v období do roku 1920 1946 1981 1991 1919 - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 vč. nezj. 64 34 111 17 49

s1 obytnou místností

se 2 pokoji

se 3 pokoji

se 4 a více pokoji

36

81

83

71

285 25 13

792 54 54

1 260 76 79

623 147 60

203 50 49

226 21 28

1 422 100 77

1 040 115 41

94 21 18

421

1 300

1 923

1 264

603

453

2 271

1 382

262

Temelín Týn nad Vltavou Všemyslice Žimutice SO ORP Týn n/V

Tabulka 18: Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí v SO ORP Týn nad Vltavou

Obec


vodovodem

Trvale obydlené byty vybavené koupelnou splachovapřipojením nebo cím na plyn sprch. záchodem ze sítě koutem v bytě v bytě

Domácnosti ústředním nebo etážovým topením

bytové

hospodařící

cenzové

41

-

39

39

22

41

47

48

17 40

-

17 39

17 37

12 26

17 42

19 45

19 45

524 104 50 45 60 242 34 269

148 -

502 95 48 43 54 235 34 263

503 94 46 39 52 224 33 256

399 50 33 29 40 176 24 198

531 112 52 45 62 253 36 275

555 114 67 49 79 276 37 296

566 117 69 50 80 281 37 300

2 956 301 208

32 34 -

2 914 295 202

2 905 288 201

2 585 248 130

2 985 307 213

3 200 343 227

3 225 350 231

4 891

214

4 780

4 734

3 972

4 971

5 354

5 418

Tabulka 19: Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí v SO ORP Týn nad Vltavou Plocha trvale obydlených bytů v m2

Obec celková

Bečice Čenkov u Bechyně Dobšice Dolní Bukovsko Dražíč Hartmanice H. Kněžeklady Hosty Chrášťany ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

3 724 1 3 48 10 5 4 5 22

904 106 043 119 037 667 419 258

obytná

2 482 1 2 32 6 3 2 3 14

228 036 055 706 424 958 600 583

Počet obytných místností s plochou 8 a více m2

Počet osob v bytech

Na 1 trvale obydlený byt připadá

m2 obytné plochy

obytných místností s plochou 8 a více m2

osob

122

109

60,5

2,98

2,66

62 104 1 667 328 178 151 189 755

55 116 1 426 247 184 112 159 700

72,2 48,5 61,2 62,1 65,8 67,2 58,1 60,0

3,65 2,48 3,18 3,04 3,42 3,43 3,05 3,11

3,24 2,76 2,69 2,21 3,54 2,49 2,56 2,77

prosinec 2008

30/107


Modrá Hůrka Temelín Týn nad Vltavou Všemyslice Žimutice SO ORP Týn n/V

3 23 224 30 18 404

Zpracování ÚAP pro ORP Týn nad Vltavou Průzkumy a rozbory 319 931 146 344 955 972

2 15 147 19 12 266

161 743 625 513 281 395

106 774 8 428 1 038 638 14 540

81 708 8 087 932 584 13 500

BERIT, a.s.

61,7 58,1 49,9 64,6 59,6 53,6

3,03 2,86 2,85 3,44 3,10 2,92

2,25 2,57 2,71 3,04 2,74 2,72

Zdroj: ČSÚ

Nejvíce bytů (necelých 50%) se nachází v domech postavených v období let 1946-1980. Téměř polovina bytů má tři pokoje, průměrná velikost bytu je 53,6 m2 a bydlí v něm 2,72 osob. Tabulka 20: Dokončené domy a byty v SO ORP Týn nad Vltavou v období let 1998-2007

Dokončené Dokončené Dokončené domy Dokončené RD Dokončené domy Dokončené BD

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2 2

-

1 1

-

-

-

1 1

-

5 5

5 5

1

-

1

-

-

-

-

-

4

5

1

-

1

-

-

-

-

-

4

5

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

byty budovy rodinné byty v bytové byty v

Zdroj: ČSÚ

Bytová výstavba na území SO ORP Týn nad Vltavou není příliš rozvinutá. Za sledované období let 1998 – 2007 bylo na území správního obvodu Týn nad Vltavou dokončeno pouze 14 rodinných domů.

2.2.5. Hospodářské prostředí 2.2.5.1

Trh práce

Ve správním území ORP Týn nad Vltavou bylo k 31.12.2007 evidováno 322 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti činila 4,18 % (počet ekonomicky aktivních obyvatel podle SLDB k 1.3.2001), což je méně než míra nezaměstnanosti celého Jihočeského kraje. Ta činila 4,70 %. Tabulka 21: Vývoj míry nezaměstnanosti [%]v SO ORP Týn nad Vltavou v období let 2002-2005 Území 2002 2003 2004 2005 ORP Týn nad Vltavou 5,9 6,0 7,4 6,8 Jihočeský kraj 6,6 6,9 7,2 7,4 Zdroj: www.RISY.cz Poznámka: Míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1.3.2001

Tabulka 22: Počet uchazečů o zaměstnání Území EA (SLDB 2001) ORP Týn nad Vltavou 6 839 Jihočeský kraj 320 546 Podíl nezam. ORP Týn n. Vlt. na 2,1 nezam. v JK [%]

2002

2003

2004

2005

402 21 118 1,9

412 22 158 1,9

505 23 021 2,2

464 23 632 2,0

Zdroj: www.RISY.cz


prosinec 2008

31/107



BERIT, a.s.

Poznámka: Uchazečem o zaměstnání může být osoba, která splňuje podmínky způsobilosti vystupovat v pracovně právních vztazích a která má trvalý pobyt na území ČR.

2.2.5.2

Hospodářská činnost

V SO ORP Týn nad Vltavou existovalo v roce 2007 celkem 2 929 ekonomických subjektů. Nejvíce (1 769) se jich nacházelo v centru regionu Týně nad Vltavou. Nejvíce podnikatelských subjektů (cca 28 %) se zabývalo odvětvím: Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství.

Tabulka 23: Počet registrovaných subjektů v období 2003-2007 Rok 2003 2004 2005 2006 SO ORP Týn 2 911 2 928 2 922 2 897 nad Vltavou

2007 2 929

Zdroj: www.RISY.cz


prosinec 2008

32/107



BERIT, a.s.

Tabulka 24: Hospodářská činnost v SO ORP Týn nad Vltavou v roce 2007 Počet podnikatelských subjektů Celkem Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Peněžní organizace Podnikatelé - fyzické osoby Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé fyzické osoby Ostatní právní formy

Čenkov u Bechyně 21 3

13 5

23 3

Dolní Bukovsko 311 54

52 20

39 15

Horní Kněžeklady 17 5

4 5 0 6

4 1 0 0

3 1 1 10

55 60 8 72

6 6 0 11

4 3 1 5

2 1 1 3

448 500 62 833

1 2

1 2

1 2

34 7

3 2

4 2

1 2

446 54

0 0

0 0

0 2

6 15

0 4

1 4

0 2

66 214

0 0 1 0 0 16 1

0 0 0 0 0 6 0

0 0 0 0 0 16 1

1 0 14 2 0 225 15

0 0 2 0 0 27 14

0 0 1 0 0 21 4

0 0 0 0 0 9 3

14 6 152 66 0 2062 95

1 0

0 5

0 2

7 22

0 2

0 8

0 2

84 100

2

2

4

25

7

5

3

350

Bečice

Dobšice

Dražíč

Hartmanice

Zdroj: www.czso.cz


prosinec 2008

33/107

Celkem ORP 2929 306



BERIT, a.s.

Tabulka 24: Hospodářská činnost v SO ORP Týn nad Vltavou v roce 2007 - pokračování Počet podnikatelských subjektů Celkem Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Peněžní organizace Podnikatelé - fyzické osoby Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé fyzické osoby Ostatní právní formy

Hosty

Chrášťany

Modrá Hůrka

Temelín

Týn nad Vltavou

29 6

115 18

13 2

190 30

1769 66

232 49

105 30

2929 306

4 5 0 11

21 13 1 31

1 1 1 3

32 28 5 51

264 301 35 553

40 49 7 54

8 26 2 23

448 500 62 833

1 2

16 6

1 2

16 7

353 8

11 5

3 5

446 54

0 0

2 7

0 2

3 18

48 141

2 15

4 4

66 214

0 0 1 0 0 21 3

1 1 3 1 0 79 7

0 0 2 0 0 5 0

1 0 11 0 0 126 12

9 5 114 60 0 1261 15

1 0 3 1 0 177 12

1 0 0 2 0 73 8

14 6 152 66 0 2062 95

0 1

3 5

0 2

4 7

64 16

3 17

2 11

84 100

3

15

4

29

225

18

8

350

Zdroj: www.czso.cz


prosinec 2008

34/107

Všemyslice

Žimutice

Celkem ORP


2.2.5.3


BERIT, a.s.

Průmysl a stavebnictví

V ORP Týn nad Vltavou působilo v roce 2007 v průmyslu a stavebnictví 948 ekonomických subjektů, což je přibližně třetina všech ekonomických subjektů v ORP. Nejvíce subjektů je soustředěno v centru oblasti, městě Týně nad Vltavou. Většina těchto podniků zaměstnává do 25 zaměstnanců. Největším zaměstnavatelem v ORP Týn nad Vltavou je společnost ČEZ prostřednictvím Jaderné elektrárny Temelín. Její výstavba, která započala v roce 1980, v regionu vytvořila velké množství nových pracovních míst a znamenala nárůst počtu obyvatel, především ve městě Týně nad Vltavou, kde bylo pro zaměstnance elektrárny vybudováno nové sídliště. Z dalších firem zaměstnávajících více než 100 zaměstnanců mají na území správního obvodu síldo firma HELUZ CIHLÁŘSKÝ PRŮMYSL v.o.s. se sídlem v Dolním Bukovsku, MIKRONA HOLDING, s.r.o. se sídlem v Týně nad Vltavou a RICHMONT - CZ, a.s. se sídlem v Chřášťanech.

2.2.5.4

Zemědělství, lesní hospodářství

V ORP Týn nad Vltavou pracuje v zemědělství přibližně 10 % obyvatel. Nejvíce zemědělských podniků se nachází na území obcí Týn nad Vltavou a Dolní Bukovsko. V obcích Čenkov u Bechyně, Dražíč a Hartmanice tvoří zemědělské podniky téměř 40 ekonomických subjektů na území obce. Mezi větší podniky patří např. Agro družstvo Dolní Bukovsko, Agro družstvo Žimutice nebo Agro Temelín, s.r.o.

2.2.6. Občanské vybavení a služby 2.2.6.1

Vzdělání a výchova

Ve správním obvodu je zabezpečeno předškolní, základní a střední vzdělávání sítí 6 mateřských škol, 7 základních škol, gymnáziem a střední odbornou školou a odborným učilištěm. Dále je ve sledovaném území provozována základní umělecká škola, jazyková škola a speciální logopedická škola. Tabulka 25: Školská a vzdělávací zařízení SO ORP Týn nad Vltavou Název zařízení Adresa Typ zařízení dle poskytovaného vzdělání Mateřská škola Týn nad Hlinecká 729, 375 01 Týn předškolní Vltavou nad Vltavou Mateřská škola Neznašov Neznašov 11, 373 02 předškolní Neznašov Základní škola a mateřská Jiráskovo nám. 31, 373 65 předškolní škola Dolní Bukovsko Dolní Bukovsko základní Základní škola a mateřská Chrášťany 100, 373 04 předškolní škola Chrášťany Chrášťany základní Základní škola a mateřská Temelín 129, 373 01 předškolní škola Temelín Temelín základní Základní škola a mateřská Žimutice 28, 373 66 předškolní škola Žimutice Žimutice základní Základní škola Neznašov Neznašov 29, 373 02 základní Neznašov Základní škola Hlinecká Komenského 748, 375 01 základní Týn nad Vltavou ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

35/107


Základní škola Týn nad Vltavou Gymnázium Týn nad Vltavou Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Hněvkovice Základní umělecká škola Karla Komzáka Logopedická škola Týn nad Vltavou Městský dům dětí a mládeže Jazyková škola v Týně nad Vltavou, M & M Zatloukal

2.2.6.2

Zpracování ÚAP pro ORP Týn nad Vltavou Průzkumy a rozbory Žižkova 285, 375 01 Týn nad Vltavou – Malá Strana Havlíčkova 13, 375 01 Týn nad Vltavou Hněvkovice 1, 375 01 Týn nad Vltavou

základní

Zámecké nádvoří 784, 375 01 Týn nad Vltavou Sakařova 342, 375 01 Týn nad Vltavou Tyršova 26, 375 01 Týn nad Vltavou Hlinecká 713, 375 01 Týn nad Vltavou

základní umělecké

BERIT, a.s.

střední střední

speciální

Sociální služby

Úroveň poskytování sociálních služeb je v ORP Týn nad Vltavou velice dobrá. Diecézní charita České Budějovice Farní charita Hartmanice - Hartmanice 56, 341 81 Dolní Bukovsko - poradenství v obtížných situacích, humanitární pomoc, pomoc uprchlíkům po domluvě s hraniční policií Farní charita Týn nad Vltavou - Děkanská 220, 375 01 Týn nad Vltavou - pomoc spoluobčanům, kteří se ocitli v tíživé životní situaci nebo na okraji společnosti: osamělým matkám s dětmi, těžce nemocným, lidem se zdravotním nebo mentálním postižením, opuštěným starším občanům, lidem bez přístřeší, sociálně slabým rodinám, příslušníkům etnických menšin, vězňům a osobám vracejícím se z výkonu trestu. Významná je i pomoc lidem postiženým povodněmi. - poskytované služby: osobní asistence, pečovatelská služba, krizová pomoc, občanská poradna, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež poskytující ambulantní služby dětem a mládeži ohroženým sociálním vyloučením Pečovatelská služba - Týn nad Vltavou, Zámecké nádvoří 360 - služba je poskytována občanům, kteří již nejsou schopni postarat se o sebe a svoji domácnost a potřebnou péči jim nemohou zajistit ani rodinní příslušníci Pomoc a Péče Slunečnice Jana Vodičková - Budějovická 82, 375 01 Týn nad Vltavou - poskytovatel sociálních a zdravotních služeb: osobní asistence, zdravotní služby - cílová skupina: občané se zdravotním postižením (včetně nevidomých a neslyšících), tělesným, mentálním onemocněním, chronicky nemocní, občané s náhlým zhoršením zdravotního stavu i stavu s kratším omezením hybnosti či schopnosti soběstačnosti ve věku od 18 let výše až po seniory nad 85 let Občanské sdružení Týna - Červený Vrch 561, Týn nad Vltavou - Charitativní aktivity, dobrovolnická činnost, vánoční a velikonoční setkávání seniorů, návštěvy u seniorů žijících osaměle Domov sv. Anežky ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

36/107



BERIT, a.s.

Čihovice 30, Týn nad Vltavou centrum sociálních služeb lidem s tělesným, mentálním nebo kombinovaným postižením a duševním onemocněním

Dům s pečovatelskou službou Temelín - poskytované služby: péče o konkrétní osobu, péče o stravování, péče o domácnost, další mimořádné úkony Obecní úřad Dolní Bukovsko - zajišťování rozvozu obědů seniorům Městský úřad Týn nad Vltavou, odbor sociálních věcí - nám. Míru 2, 375 01 Týn nad Vltavou - oddělení sociálních dávek, oddělení sociálně-právní ochrany dětí

2.2.6.3

Zdravotnictví

Základní zdravotní péči v ORP Týn nad Vltavou zajišťují praktičtí lékaři pro děti a dorost a pro dospělé. V Týně nad Vltavou je také relativně velký počet ordinací odborných lékařů a sídlí zde lékařská služba první pomoci. Na Sakařově ulici 755 se nachází Městská poliklinika Týn nad Vltavou. V Týně nad Vltavou a okolí je možné si objednat domácí zdravotní péči, jejímž zřizovatelem je Květoslava Hanusová, Orlická 400, Týn nad Vltavou. Tabulka 26: Ordinace lékařů v SO ORP Týn nad Vltavou Obec Specializace Dolní Bukovsko Praktický lékař pro dospělé Stomatolog Lékárna Temelín Praktický lékař pro dospělé Rehabilitační pracoviště Týn nad Vltavou Lékařská služba první pomoci Praktický lékař pro dospělé Praktický lékař pro děti a dorost Rehabilitační pracoviště Logopedie Stomatologie Interní a diabetologická ordinace Ortopedie, traumatologie pohyb. aparátu, rehabilitace, akupunktura Ambulance ušní, nosní, krční Psychiatrická ordinace Rentgen, ultrazvuk, OPG Oční lékař Oční optika Plicní ambulance Gynekologie Kožní lékař Chirurgie Okresní dopravní zdravotnická služba Lékárna


prosinec 2008

Počet zařízení 1 1 1 1 1 1 4 3 1 1 4 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2

37/107


2.2.6.4


BERIT, a.s.

Kultura

Místní knihovna Bečice - Bečice 21, 37501 Bečice Obecní knihovna Čenkov u Bechyně Obecní knihovna Dobšice

Obecní knihovna Dolní Bukovsko - nám. Jiráskovo 2, 373 65 Dolní Bukovsko Obecní knihovna Hartmanice - Hartmanice 32, 37365 Hartmanice Obecní knihovna Horní Kněžeklady Lidová knihovna Hosty Obecní knihovna Chrášťany - Chrášťany 100, 373 04 Chrášťany Místní lidová knihovna Modrá Hůrka - Modrá Hůrka 16, 375 01 Modrá Hůrka Místní knihovna Temelín Městská knihovna Týn nad Vltavou - náměstí Míru 1, 375 01 Týn nad Vltavou Obecní knihovna Všemyslice Místní lidová knihovna Žimutice Kino Dolní Bukovsko Městská galerie U Zlatého slunce, Týn nad Vltavou - náměstí Míru 37, 375 01 Týn nad Vltavou Městské muzeum, Týn nad Vltavou - náměstí Míru 1, 375 01 Týn nad Vltavou Městské kino Týn nad Vltavou - Hlinecká, 375 01 Týn nad Vltavou Divadelní společnost Vltavan - Týn nad Vltavou - otáčivé hlediště Společenský dům Hlinecká, Týn nad Vltavou - náměstí Mládeže 746, 375 01 Týn nad Vltavou - divadelní představení Muzeum historických vozidel a zemědělské techniky Pořežany - Pořežany 24, 375 01 Týn nad Vltavou


prosinec 2008

38/107



BERIT, a.s.

nákladní a osobní automobily, koňské kočáry, bryčky, sáně, motocykly, jízdní kola, stará zemědělská technika, nářadí, selská jizba, modely vláčků, automobilů a letadel

2.2.6.5

Veřejná správa

V sídle ORP Týně nad Vltavou je pověřený obecní úřad. Přehled jednotlivých pracovišť viz následující tabulka. Tabulka 27: Přehled pracovišť veřejné správy pro SO ORP Týn nad Vltavou Úřad Adresa Městský úřad Týn nad Vltavou - Stavební úřad Stavební úřad nám. Míru 2 375 01 Týn nad Vltavou Finanční úřad v Týně nad Vltavou Finanční úřad Nádražní 235 375 01 Týn nad Vltavou Městský úřad Týn nad Vltavou - Matrika nám. Míru 2 375 01 Týn nad Vltavou Obecní úřad Temelín - Matrika Matriční úřad Temelín 104 373 01 Temelín Úřad městyse Dolní Bukovsko - Matrika Jiráskovo nám. 67 373 65 Dolní Bukovsko Úřad práce v Českých Budějovicích Úřad práce Klavíkova 1570/7 370 04 České Budějovice Katastrální úřad pro Jihočeský kraj Katastrální úřad Lidická 11/124 37086 České Budějovice OSSZ České Budějovice OSSZ A. Barcala 1461 370 05 České Budějovice Městský úřad Týn nad Vltavou - Obecní živnostenský úřad Živnostenský úřad nám. Míru 2 375 01 Týn nad Vltavou Okresní soud v Českých Budějovicích Lidická 20 371 06 České Budějovice Soud a státní zastupitelství Okresní státní zastupitelství České Budějovice Goethova 2 370 21 České Budějovice Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje Hygienická stanice Na Sadech 25 370 71 České Budějovice Zdroj: www.RISY.cz

2.2.6.6

Ochrana obyvatelstva

Policie ČR - Obvodní oddělení Týn nad Vltavou, Dewetterova 326, 375 01 Týn nad Vltavou ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

39/107



BERIT, a.s.

Městská policie - Týn nad Vltavou, nám Míru 37, 375 01 Týn nad Vltavou Stanice Hasičského záchranného sboru - Písecká 519, 375 01 Týn nad Vltavou

2.2.6.7

Tělovýchova a sport

Tabulka 28: Přehled sportovních zařízení SO ORP Týn nad Vltavou Druh zařízení Popis Sportovní hala Týn nad víceúčelová sportovní hala Vltavou Sportoviště Dolní Bukovsko tenisové kurty, fotbalové hřiště Koupaliště Dolní Bukovsko venkovní koupaliště Koupaliště Koloměřice venkovní koupaliště Fotbalové hřiště Temelín Hřiště Kočín volejbal, nohejbal Bowling Kočín 2 bowlingové dráhy

Umístění Týn nad Vltavou Dolní Bukovsko Dolní Bukovsko Chrášťany Temelín Temelín Temelín

Asociace víceúčelových organizací technických sportů a činností České republiky základní organizace VLTAVA - Bohunická ulice 538, 375 01 Týn nad Vltavou - zahrnuje automotoklub a střelecký klub Svaz vodáků ČR - RK Týn - loděnice: Vinařického náměstí 213, 375 01 Týn nad Vltavou Klub českých turistů odbor ATLAS Temelín Baseball & Softball Club Sokol Hluboká nad Vltavou - softbalový klub Týn nad Vltavou Basketbalový klub Týn nad Vltavou - sportovní hala, Tyršova 8, 375 01 Týn nad Vltavou Golf klub Týn nad Vltavou - Puchmayerova 225, 375 01 Týn nad Vltavou FC Hlinky - Týn nad Vltavou Fotbalový klub Olympie Týn nad Vltavou - Tyršova ul., 375 01 Týn nad Vltavou HC ETE Týn nad Vltavou - hokejbalový klub, založen 1995 Oddíl gymnastiky v Týně nad Vltavou - funguje od roku 2003 - spadá pod Dům dětí a mládeže Kanoistický klub Jiskra - Solní 422, 375 01 Týn nad Vltavou - Pořadatel Mezinárodního vltavotýnského maratonu ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

40/107



BERIT, a.s.

Klub tanečního sportu - Hlinecká 684, 375 01 Týn nad Vltavou - přípravka, společenský tanec, disko, senioři Sportovní klub JUDO - Tyršova 26, 375 01 Týn nad Vltavou Sportovní svaz Temelín - seznam oddílů: potápěči, rafting, turisté, běhy, nohejbal, fotbal, cyklistika, tenis, silový trojboj, kuželky, atletika, squash, hokejbal, stolní tenis, vodní lyže, volejbal, badminton, orientační běh SQUASH klub Týn nad Vltavou Sportovně střelecký klub KVZ VLTAVA Týn nad Vltavou Tenisový klub Týn nad Vltavou Sportovní klub stolního tenisu Týn nad Vltavou TJ Jiskra volejbal Týn nad Vltavou TJ Dolní Bukovsko - počet členů: 203 - oddíly: kopaná, ZRTV, tenis

2.2.6.8

Obchodní prodej, služby

Centrem zařízení obchodu a služeb je město Týn nad Vltavou, jakožto největší město v zájmovém území. Zařízení pokrývají nejdůležitější potřeby obyvatelstva ve většině odvětví. V okruhu 35 kilometrů se nachází tři velká města: České Budějovice, Písek a Tábor, která svým významem doplňují nabídku služeb v Týně nad Vltavou chybějících.

2.2.6.9

Ubytování a stravování

Tabulka 29: Přehled ubytovacích zařízení SO ORP Týn nad Vltavou Název zařízení Typ zařízení Adresa Hotel Zlatá loď hotel náměstí Míru 251, 375 01 Týn nad Vltavou Hotel Blanice hotel Veselská 709, Týn nad Vltavou Hotel Nový Dvůr hotel Hosty 6, 375 01 Týn nad Vltavou Jaroslav Příhoda penzion Hněvkovice na levém břehu Vltavy 27, 375 01 Týn nad Vltavou Penzion a kemp Červený mlýn penzion, Nuzice č.p. 35, 375 01 Týn nad Vltavou kemp Penzion Plzeňka penzion Tyršova 31, 375 01 Týn nad Vltavou Penzion Pod kostelem penzion Puchmayerova 223, 375 01 Týn nad Vltavou Penzion s bazénem penzion Přední Podskalí 788, Týn nad Vltavou Penzion U Pštrosa penzion Všeteč Penzion Vlasta penzion Zadní Podskalí 47, 375 01 Týn nad Vltavou Penzion Vorař penzion Pod Kostelem, Týn nad Vltavou ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

41/107



Název zařízení Zámecký penzion Pivovarský dvůr Lipan Turistická ubytovna Valerie Chatový tábor Rusalka Chatový tábor Vltavín Kemp Koloděje nad Lužnicí Camp Cabrov Kemp Kořensko Autokemp Nový Dvůr Kemp Nad Jezem Srubová chata

Typ zařízení penzion penzion ubytovna kemp kemp kemp kemp kemp kemp kemp chata

Chata u vody

chata

Domek Ubytování v soukromí Ubytování v soukromí

chata

BERIT, a.s.

Adresa Zámecké nádvoří 782, Týn nad Vltavou Dražíč 50, 375 01 Týn nad Vltavou Nuzice 35 Hněvkovice na pravém břehu Písecká, Týn nad Vltavou Koloděje nad Lužnicí Koloděje nad Lužnicí Neznašov Hosty 6 Nuzice Na Brodech 545, 375 01 Týn nad Vltavou Na Brodech 545, 375 01 Týn nad Vltavou Slavětice 13 Brašovská ulička 250, Týn nad Vltavou Puchmayerova 245, 375 01 Týn nad Vltavou

Dle různorodých dostupných zdrojů se na území ORP Týn nad Vltavou nachází velké množství stravovacích zařízení různých typů. Z mezinárodních kuchyní lze navštívit například čínskou či italskou restauraci.

2.2.6.10 Církevní zařízení V zájmovém území se nachází 6 církevních zařízení: Kostel Kostel Kostel Kostel Kostel Kostel

Narození Panny Marie (Dolní Bukovsko) sv. Bartoloměje (Chrášťany) Nanebevzetí Panny Marie (Modrá Hůrka) sv. Jakuba (Týn nad Vltavou) sv. Trojice (Neznašov) sv. Martina (Žimutice)

2.2.6.11 Veřejná pohřebiště V zájmovém území se nachází 7 veřejných pohřebišť. Jejich lokace má společného jmenovatele, a to volbu místa na okraji obce mimo její nejrušnější části.

2.2.7. Rekreace a cestovní ruch 2.2.7.1

Základní charakteristika

Okolí řek Vltavy a Lužnice umožňuje ideální podmínky pro rekreaci a rybaření. Řeky jsou využívány pro provozování vodních sportů, v samotném městě Týn nad Vltavou jsou výborné podmínky pro provozování sportovní kanoistiky. Na Vltavě je v provozu lodní doprava, v budoucnu bude splavněna řeka mezi Českými Budějovicemi a Prahou. Zvlněná a kopcovitá krajina Vltavotýnska nabízí zajímavé podmínky pro provozování cykloturistiky a turistiky. Pro turisty je zajímavá i lesnatá oblast Vltavotýnska – částečně do mikroregionu zasahují Písecké hory – lokalita je nejen chráněným územím, ale její součástí je i řada historicky zajímavých míst. Také lesy okolo Vltavy a Lužnice jsou vhodné například pro rekreační sběr lesních plodů a hub, popř. pro turistiku. Budoucnost má i rybářská a lovecká turistika, její propagace i udržitelný rozvoj krajiny. ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

42/107



BERIT, a.s.

Na Vltavotýnsku se nachází množství kulturněhistorických památek a atraktivit, mnohé z nich jsou ale v cestovním ruchu nevyužívané kvůli jejich špatnému technickému stavu. Nachází se zde několik zámků, ale ani v jednom z nich není uskutečňována prohlídka pro návštěvníky v dané oblasti. Technické památky a lidová architektura je většinou v dobrém stavu. Nejvíce památek je z oblasti sakrálních staveb (kaple, boží muka a kříže), které stále slouží svému náboženskému účelu. Obce se postupně starají o obnovu a údržbu kulturních památek. Nedostatek finančních prostředků brání v lepší péči o památky a následném využívání památek v cestovním ruchu.

2.2.7.2 -

značené turistické a cyklistické trasy sportovní zařízení – koupaliště, jízdárna, sportovní hala, golf

2.2.7.3 -

Krátkodobá rekreace

vodní turistika na Vltavě a Lužnici kulturní a společenské akce: Vltavotýnské letní slavnosti, Oranžový rok, otáčivé hlediště v Bedřichových sadech v Týně nad Vltavou

2.2.7.4 -

Každodenní rekreace

Dlouhodobá rekreace

chaty a kempy podél Lužnice a Vltavy

2.2.7.5

Cestovní ruch

Informační centrum regionu se nachází v Týně nad Vltavou, náměstí Míru 37, 375 01 Týn nad Vltavou. Oficiální stránky města Týn nad Vltavou www.tnv.cz informují o dění ve městě, ve státní správě a samosprávě. Obsahují i sekce zaměřené na turistickou prezentaci města a mikroregionu. Součástí je turistická prezentace v němčině a angličtině. Informační centrum Jaderné elektrárny Temelín (www.cez.cz/temelin) nabízí prohlídky technické multimediální expozice jaderné energetiky a fyziky v zámečku Vysoký Hrádek, a doprovodné výstavy.

Turisticky významná místa: Soutok Vltavy a Lužnice - vzdálen 4 km od města Týn nad Vltavou. Lužnice se vlévá do Vltavy z pravé strany. Na soutoku stojí barokní boží muka z konce 18. století, původně zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, patronu vorařů a plavců. Židova strouha - potok Židova strouha měří pouhých dvacet a půl kilometru, pramení nedaleko Bzí, pod Bechyní vytváří romantický kaňon s rozeklanými skalami a jeskyněmi a vlévá se do Lužnice. V roce 1988 byl vyhlášen přírodní památkou. Písecké hory - 10 km severozápadně od Týna nad Vltavou - Tvoří oblast typických jihočeských smíšených lesů s nejvyšším vrcholem Velký Mehelník (633 m). Písecké hory jsou z převážné části přírodním parkem. Název „hory“ dokladuje středověkou těžbu zlata. Oblast je protkána značenými turistickými cestami a cyklostezkami. - Zajímavá místa: Velký Mehelník, nejvyšší vrchol Píseckých hor s balvanem zvaným Loupežnický stůl. Rozhledna Jarník (606 m), výška 59,4 m, vyhlídková plošina 35 m nad terénem. Vrch Vysoký Kamýk (627 m), druhý nejvyšší vrchol Píseckých hor, na jeho vrcholu se nachází rozhledna z roku 1941, dnes chráněný geodetický bod. Rybník Němec s ostrůvkem – pozůstatkem tvrziště z 15.století.


prosinec 2008

43/107



BERIT, a.s.

Vrch Kometa (578 m), pozůstatky středověkých zlatodolů, nedaleko tzv. Králova studánka. Městská památková zóna v Týně nad Vltavou - Do městské památkové zóny města Týn nad Vltavou patří historické domy a stavby soustředěné kolem náměstí Míru. Čtvercovému náměstí s kašnou uprostřed dominuje hned několik budov. Na jižní straně náměstí je to kostel sv. Jakuba, na východní straně Stará pošta, na západě radnice a na severní straně nejrozsáhlejší objekt centra, tzv. zámek, původně arcibiskupská rezidence. Sakrální stavby - Kaple, kříže a boží muka jsou v každé obci mikroregionu. Vlastní a spravují je obce nebo soukromí majitelé. Obce od kraje dostávají příspěvky na opravy. Kostely - Kostel Narození Panny Marie (Dolní Bukovsko), kostel sv. Štěpána (Horní Bukovsko), kostel sv. Bartoloměje – portál v kostele je veden jako památka (Chrášťany), kostel Nanebevzetí Panny Marie (Modrá Hůrka), kostel sv. Prokopa (Křtěnov), kostel sv. Jakuba staršího, hřbitovní kostelík sv. Víta (Týn nad Vltavou), kostel sv. Trojice (Neznašov), kostel sv. Martina (Žimutice) Hřbitovy, mohylové pohřebiště, významné hroby - Židovské hřbitovy jsou v obcích Koloděje nad Lužnicí a Neznašov. Židovské hřbitovy spravuje židovská obec, jsou udržovány a postupně opravovány. - Křesťanský hřbitov je v Dolním Bukovsku, Chrášťanech, Křtěnově, Neznašově, Týně nad Vltavou, Žimuticích a Modré Hůrce. Na hřbitově v Týně byla opravena hřbitovní zeď a hřbitovní brána hlavního vchodu. - Mohylová pohřebiště se nachází na katastrálním území obcí Hvozdno, Dolní Kněžeklady, Hosty, Doubrava, Koloměřice, Temelínec a Žimutice. - Významné hrobky šlechtických rodů jsou v Neznašově v kostele sv. Trojice, v Horním Bukovsku v kostele sv. Štěpána, v Dolním Bukovsku v kostele Narození Panny Marie, ve Křtěnově v kostele sv. Prokopa a v Týně nad Vltavou v kostele sv. Jakuba.. V Týně nad Vltavou na místním hřbitově se nachází hrob loutkáře Matěje Kopeckého, hudebního skladatele Karla Komzáka st., historika Josefa Sakaře a hrobka loďařské rodiny Veselých. Památky lidové architektury - Oblast Vltavotýnska je součástí jihočeské lidové architektury, s výrazným průnikem lokální formy stavitelství oblasti soběslavsko-veselských Blat, které s mikroregionem sousedí na východě. I přesto, že místní lidová architektura nepředstavuje vyhraněný okrsek svébytné regionální (či lokální) formy lidového domu v českých zemích, nachází se zde řada velmi hodnotných objektů (např. v obci Všeteč, Sedlec, Doubrava a Dobšice). Tabulka 30: Přehled památkových objektů Obec Objekty Březí Renesanční zámeček Vysoký Hrádek – je opraven a dnes slouží jako Informační středisko JE Temelín Bzí

Zámek je veden jako soubor památek, jeho součástí je statek. Nepřístupný pro veřejnost.

Čenkov u Bechyně

Hajnejch - dům čp. 1, Haladů – dům čp. 2, Horáků – dům čp.3, Kosů – dům čp. 5, Černejch – dům čp. 13, Suchanů – dům čp. 15, Kratoňů – dům čp. 16


prosinec 2008

44/107



BERIT, a.s.

Obec Dobšice

Objekty Dvůr Branovice z druhé poloviny 17. století, býval šlechtickým sídlem Dům čp. 22 - chráněný štít statku

Dolní Bukovsko

Secesní škola z r. 1906 Stará část radnice z r. 1824

Doubrava

Dřevěný špýchar čp. 23

Dražíč

Zámek je veden jako soubor staveb, jeho součástí je: Pivovar Lipan – bývalý lihovar, v současné době pivovarský dvůr a pěstitelská pálenice Špejchar a zámecká kaple Budova zámku je využívána majitelem pro workshopy a akce pro mládež, zámek není běžně přístupný pro veřejnost.

Hartmanice

Významné blatské štíty – selské baroko

Hněvkovice

Arcibiskupský zámek – dnes je jeho část využívána jako dílny ISŠ Hněvkovice

Hosty

Dům čp. 17 původní špýchar Dům čp. 18 - statek se zachovalou bránou a obytnou i hospodářskou částí Dům čp. 69 - usedlost se štítem ve stylu selského baroka

Chrášťany

Statek „Královských“ Dům čp. 25 – chalupa „Dolejší – Burianů“ - fasáda zdobena symbolem kalicha

Koloděje nad Lužnicí

Vila baronky Kocové z Dobrše – z r. 1865 – štukové reliéfy na fasádě Radokova vila – rodný dům Alfréda Radoka zakladatele Laterny magiky Josefínský špýchar - sýpka z r. 1771 – poškozen, veden jako kulturní památka Barokní zámek – opravuje se celý komplex, není přístupný pro veřejnost Statek Homole – klasicistní zemědělský areál

Neznašov

zámek (součástí zámku je špejchar, zámek i špejchar mají opravenou střechu, zámecká zeď v parku). Zámek není přístupný pro veřejnost.

Pelejovice, Sedlíkovice

Statky ve slohu selského baroka se zdobenými štíty (Na ministerstvo kultury byla podána žádost o zapsání obcí do venkovské památkové zóny.)

Pořežany

dům čp. 35 s kovárnou – podán návrh na registraci venkovské památkové zóny

Týn nad Vltavou

Zřícenina hradu z konce 13. století (zachovány valy, most) Podzemní chodby - přístupné veřejnosti se vstupem v objektu muzea Arcibiskupský zámek – součástí je muzeum a veřejná knihovna Dům čp. 86 a 87 - Stará pošta z konce 17. st. – originální secesní průčelí Dům čp. 85 – původně v renesančním slohu, v dnešní době radikálně přestavěn Dům čp. 84 – lékárna U Zlatého orla – goticko-renesanční původ Dům čp. 38 - Hostinec U Zlatého lva z r. 1654 – goticko-renesanční


prosinec 2008

45/107


Obec


BERIT, a.s.

Objekty původ, dnešní podoba domu pochází z barokních a klasicistních přestaveb Dům čp. 37 - U Zlatého slunce ze 16. st., dnešní vzhled je výsledkem barokních a klasicistních přestaveb, obnovené 1. patro sloužilo jako divadelní sál, nyní jako obřadní síň Sakařův rodný dům - původní součást zámeckého hospodářského komplexu, dnes je na stěně přestavěného domu umístěna pamětní deska Josefa Sakaře, odhalená u příležitosti stého výročí historikova narození Radnice - čp. 2 – renesanční budova, přestavěna v r. 1796 Dům čp. 25 – původně renesanční budova přestavěna v době baroka, v dnešní době součást radnice, veden jako kulturní památka Dům čp. 252 - U Modré hvězdy – renesančního původu, při rekonstrukci v r. 1970 nalezen vzácný renesanční poklad, dnes součástí Městského muzea Dům čp. 251 - U Zlaté lodi – pozdně barokní sloh, v r. 1892 přestavěn na hotel. Poměrně nešťastná přístavba hotelu směrem k řece, provedená v letech 1966 – 69, skryla při pohledu od řeky dům a zároveň poškodila vzhled nábřeží Barokní kašna - v 90. letech 20. století byl vodotrysk upraven do dnešní podoby, Dům čp. 262 - U Straků z r. 1934 – ojedinělý funkcionalistický objekt ve městě Dům čp. 246 - Puchmajerův dům – původní podoba domu se nedochovala, dnešní vzhled stavby pochází z pozdně secesní rekonstrukce, na domě je mramorová pamětní deska Dům čp. 205 – „Sadilů“ – nově opraven, zdoben sgrafity Dům čp 1 – bývalý „Zájezdní hostinec“ – u starého mostu Dům čp 40 – v Jiráskově ulici, dům je silně poškozen, nutná oprava Dům čp. 206 „Havlů“ – původní fara ke kostelu sv. Kateřiny Solnice – z roku 1708 Vinařického škola - postavena v letech 1859 – 1860, škola slouží svému účelu dosud, v devadesátých letech 20. století byla rozšířena a rekonstruována. Na průčelí je umístěna mramorová pamětní deska zakladatele školy z 3. září roku 1871 Arcibiskupský pivovar – vystavěn přibližně v 16. st., po roce 1960 byla budova adaptována pro hospodářské účely, dnes není objekt plně využíván a postupně chátrá

Technické a ostatní památky - V Týně nad Vltavou je za technickou památku prohlášen železný most. - V obcích Týn nad Vltavou, Nuzice, Všemyslice, Smilovice nebo v jejich blízkosti se nachází, nebo v minulosti nacházela, rozhledna. Výška rozhledny v Týně nad Vltavou a na území obce Všemyslice nevyhovuje, stromy ji převyšují a zakrývají výhled. V plánu je jejich rekonstrukce a úprava okolí. - V obcích a osadách Bohunice, Bzí, Dolní Bukovsko, Doubrava, Doubravka, Dražíč, Horní Bukovsko, Hartmanice, Hosty, Hostecká Hladná, Hvozdno, Chrášťany, Koloděje nad Lužnicí, Křtěnov, Lhota pod Horami, Litoradlice, Modrá Hůrka, Neznašov, Pašovice, Pelejovice, Pořežanky, Pořežany, Sedlíkovice, Temelín, Třitim, Tuchonice, Týn nad Vltavou, Všemyslice, Zvěrkovice a Žimutice mají pomník na památku obětem z první či druhé sv. války. Hrady, zámky, tvrze - Terénní relikty hradu Újezdec z období kolem r. 1280, zničen v průběhu třicetileté války, dnes na místě hradu domy s pozůstatky původního zdiva. ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

46/107


-


BERIT, a.s.

Barokní budova zámku v Kolodějích nad Lužnicí s kaplí sv. Anny. Na fasádě zámku odkryto renesanční sgrafito, pozůstatek původní tvrze. Současná podoba zámku z poloviny 18. století. Empírová budova zámku v Neznašově, přebudována z původní tvrze, současná podoba z 19. a počátku 20. století. Barokní zámecká budova v Hněvkovicích na pravém břehu, přestavěna z původně renesanční tvrze, dnes střední škola a učiliště. Zámek Vysoký Hrádek, dnes informační středisko JE Temelín (viz. výše). Tvrz Býšov, věžovitá stavba ze 14. století. Mimo zámečku Vysoký Hrádek jsou interiéry památek pro turisty nepřístupné.

Židovské památky - Židovský hřbitov v Neznašově z období po r. 1681 s rekonstruovanou márnicí, synagoga v obci zanikla v druhé pol. 20. stol. - Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí ze stejného období jako neznašovský (po vyhnání židů z Týna nad Vltavou v letech 1681-1682). Na hřbitově památník obětem holocaustu z Vltavotýnska. Synagoga v obci zanikla v první polovině 20. Století, v hlavní ulici obce dochovány zajímavé původně židovské domy městského typu. Pamětní desky a památníky v Týně nad Vltavou - Pietní hrob loutkáře Matěje Kopeckého u kostela sv. Víta na hřbitově. - Pamětní deska na rodném domě básníka Antonína Jaroslava Puchmajera v Puchmajerově ul. čp. 246. - Pamětní deska na rodném domě historika Josefa Sakaře na domě čp. 1 v parku za zámkem. - Pamětní deska děkana Karla Aloise Vinařického na budově školy na Vinařického náměstí. - Pamětní deska legionáře Hynka Jokla na jeho rodném domě čp. 200 v ul. Legií. - Pamětní deska prvních pěti jihočeských obětí heydrichiády na domě bývalého okresního soudu čp. 326 v Dewetterově ul. - Památník obětem obou světových válek v parčíku v Orlické ul. Husova mohyla a Husovy lípy mezi ulicemi Husova I. A Husova II. Památníky a pamětní desky v okolí Týna nad Vltavou - Pamětní deska na domě hudebního skladatele Karla Komzáka st. v Netěchovicích. - Pamětní deska učitelského rodu Ernestových na budově školy v Žimuticích. - Socha Mistra Jana Husa na návsi v Horních Kněžekladech. - Socha Kašpárka s protrženým bubnem – památník úmrtí loutkáře Matěje Kopeckého v Kolodějích nad Lužnicí. - Pamětní deska na domě Alfréda a Emila Radokových (zakladatelé Laterny magiky) v Kolodějích nad Lužnicí.

2.2.8. Doprava a dopravní zařízení 2.2.8.1

Železniční doprava

Jediná železniční trať vstupuje do zájmového území katastrálním územím Lhota pod Horami. Trať dále pokračuje přes Temelín, Bohunice nad Vltavou a Zvěrkovice do Týna nad Vltavou. Uvedená železnice je součástí regionální neelektrifikované jednokolejné trati číslo 192 Číčenice – Týn nad Vltavou. Na trati jsou lokalizovány celkem 4 stanice: Lhota pod horami Temelín Temelín Týn nad Vltavou Ze stanice Číčenice je možno využít spojení tratí číslo 190 směrem na České Budějovice či Plzeň. ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

47/107



BERIT, a.s.

Vlakové stanice na trati jsou situovány mimo centra a nejhustěji obydlené části obcí, z tohoto důvodu je nutno k celkovému cestovnímu času brát v úvahu docházkový pěší čas k vlakovým stanicím. V současnosti se nepředpokládají výdaje na zásadní modernizaci železničních tratí v zájmovém území.

Mapa 3: Železniční doprava v SO ORP Týn nad Vltavou

2.2.8.2

Silniční doprava

Území ORP Týn nad Vltavou není přímo napojeno na stávající síť dálnic a rychlostních komunikací. Nejblíže je vybudovaná část dálnice D3 východně od Tábora v úseku Chotoviny – Tábor jih. Stavba této dálnice bude dále pokračovat jižním směrem ke státním hranicím s Rakouskem. Zájmovým územím neprochází žádná silnice první třídy, jakousi páteřní síť tvoří silnice druhých tříd, které vycházejí hvězdicovitě z Týna nad Vltavou. Silnice první třídy obmykají území ze tří stran – na východě je to silnice I/3 (součást mezinárodní trasy E55 v úseku Tábor – České Budějovice, na severu je to silnice I/29 Oltyně – Písek a na jihozápadní straně je to silnice I/20 (součást mezinárodního tahu E49) Písek – České Budějovice). Níže jsou uvedené silnice s hlavními sídly na jejich trase. II/105 Dražíč – Týn nad Vltavou – Březí u Týna nad Vltavou – Knín II/122 Nuzice – Týn nad Vltavou II/135 Dražíč II/138 Knín – Temelín ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

48/107

Městský úřad Týn n/V II/141 II/147 I/159


BERIT, a.s.

Temelín – Sedlec u Temelína Týn nad Vltavou – Předčice – Dobšice – Žimutice – Dolní Bukovsko Všemyslice – Týn nad Vltavou – Smilovice

Uvedená síť silnic druhé třídy je doplněna sítí silnic třetí třídy, která dotváří síť silniční obslužnosti zájmového území. Velkým problémem je ovšem technický stav většiny těchto komunikací, i když v době terénního průzkumu území (listopad 2008) byla dokončena rekonstrukce některých silnic v severní či jižní části území za výrazné podpory ze strukturálních fondů Evropské unie, což je jedna z možností jak financovat opravy silnic. Problémem zájmového území z hlediska silniční sítě je řeka Vltava, kterou překlenují pouze jeden silniční most v celém území, což může být problém při jeho rekonstrukci. Druhá možnost, jak překonat řeku, je využití silnice vedoucí přes hráz vodní nádrže Hněvkovice, který ovšem v uvedenou dobu terénního průzkumu procházel rekonstrukcí a doprava na ní byla vyloučena. Uvedené komunikace jsou doplněny sítí místních komunikací, které obsluhují ostatní sídla v oblasti.

Mapa 4: Silniční doprava v SO ORP Týn nad Vltavou

2.2.8.3

Statická doprava (doprava v klidu)

Statická doprava rozděluje zájmové území na dvě části – město Týn nad Vltavou a ostatní obce. ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

49/107



BERIT, a.s.

Týn nad Vltavou disponuje několika parkovacími plochami v těsné blízkosti centra města (některá jako součást prodejen obchodních řetězců – parkovací plochou lze prohlásit i náměstí Míru. Jmenované náměstí, vzhledem k historické zástavbě, by mělo být oproštěno od těchto parkovacích míst, což by vedlo k uklidnění dopravy. U individuálního bydlení se předpokládá parkování na pozemku, podniky řeší parkování také na svém pozemku. U nově budovaných objektů hromadného bydlení je předpoklad vybudování podzemních garáží nebo dostatečného počtu parkovacích míst vzhledem k rozvoji dopravy v závislosti na ekonomické síle obyvatelstva (růst počtu automobilů). U stávající vysokopodlažní zástavby je největším problémem deficit parkovacích míst, který je možno snížit úpravou uličních prostor a budováním nových parkovacích míst. Obecně lze říci, že parkovací plochy se musí zohledňovat v návrhu ploch pro bydlení. Vzhledem k historické zástavbě v menších obcích zájmového území bylo nutno úseky vést úzkými prostory mezi domy. V těchto prostorech už dále nezůstal prostor pro vybudování chodníků, což zvyšuje riziko střetu chodce s motorovým vozidlem.

2.2.8.4

Letecká doprava

V zájmovém území se nenachází žádné letiště, což je mimo jiné ovlivněno i s lokalizací jaderné elektrárny. Jižní polovina území ovšem náleží do ochranného pásma letiště a radiolokačního prostředku mezinárodního neveřejného letiště Hosín U Českých Budějovic.

2.2.8.5

Veřejná doprava

Veřejná doprava je v zájmovém území reprezentována vlakovou (viz. kapitola 2.2.8.1) a autobusovou dopravou. Většinu regionální autobusové dopravy zajišťují dopravci ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. a ČSAD JIHOTRANS České Budějovice. Provoz dalších dopravců je rozsahem zanedbatelný. Ve městě Týn nad Vltavou není provozována městská hromadná doprava. Rozmístění zastávek odráží jak hustotu obyvatelstva v jednotlivých částech zájmového území, tak i nejdůležitější zaměstnavatele v oblasti (i z historického hlediska).

2.2.8.6

Nemotorová doprava (turistika, cyklostezky apod.)

Vzhledem ke své poloze a historickým souvislostem má území velký turistický potenciál především v cykloturistice. Malebná jihočeská krajina, rekreační oblasti podél řek Vltavy a Lužnice a svým způsobem také „památka“ v podání jaderné elektrárny Temelín přímo vybízejí k využití značených cyklotras. Síť cyklotras je možno přirovnat k hvězdicovité sítí silničních komunikací zájmového území. Centrem je opět Týn nad Vltavou – jakožto nejznámější turistický cíl oblasti – odkud jsou cyklotrasy vedeny čtyřmi směry. Lze konstatovat, že v jižní části zájmového území je síť cyklostezek hustější. Geomorfologie zdejšího terénu bez větších převýšení je ideální i pro méně zdatné cyklisty. Na území ORP Týn nad Vltavou je vyznačeno celkem 13 cyklotras (uvedeny jsou vybrané katastrální území obcí, jejichž územím je cyklotrasa vyznačena): 12 Hartmanice – Dolní Bukovsko – Radonice 1017 Týn nad Vltavou – Všemyslice – Všeteč 1060 Týn nad Vltavou – Třitim – Štipoklasy – Modrá Hůrka – Radonice 1061 Štipoklasy – Pořežany 1078 Týn nad Vltavou – Bohunice – Temelín – Sedlec u Temelína 1079 Hněvkovice – Litoradlice 1093 Týn nad Vltavou – Koloděje nad Lužnicí 1095 Bohunice nad Vltavou – Knín – Litoradlice 1098 Třitim – Dobšice – Čenkov u Bechyně 1102 Litoradlice – Kočín 1132 Dolní Bukovsko 1133 Štipoklasy – Žimutice - Hartmanice ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

50/107

Městský úřad Týn n/V 1137


BERIT, a.s.

Koloděje nad Lužnicí – Hosty – Chrášťany - Dražíč

Drtivá většina cyklotrasy je vedena mimo hlavní dopravní tepny v oblasti, čímž je minimalizována možnost kolize automobilové a cyklistické dopravy vzhledem k minimálnímu provozu na vedlejších silnicích v zájmovém území. Existují ovšem i úseky, které jsou vedeny po hlavních dopravních tepnách. Tyto úseky by měly být preferovány z hlediska stavby samostatných cyklostezek. Způsob značení a vytyčování turistických tras má v našich zemích bohatou tradici. Nejinak tomu není ani v zájmovém území, ve kterém jsou vyznačeny trasy především v severní polovině: Červená: Všeteč – Neznašov – Týn nad Vltavou Vesce – Týn nad Vltavou - Litoradlice Modrá: Nuzice Všeteč – Bohunice – Týn nad Vltavou Žlutá: Týn nad Vltavou - Smilovice Zelená: Všeteč – Všemyslice – Temelín Koloděje nad Lužnicí – Týn nad Vltavou Karlov-Nepomuk Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že jednotlivé typy tras (dle typologie a z ní odpovídajícímu barevnému označení) jsou v severní části zájmového území rozmístěny rovnoměrně. Jižní a jihovýchodní část zájmového území lze označit jako „hluché místo“ v oblasti vyznačení turistických tras.

2.2.8.7

Dopravní zařízení (např. čerpací stanice)

V zájmovém území se nachází dostatečné množství čerpacích stanic pohonných hmot.

2.2.8.8

Účelová doprava

Zemědělská a lesní doprava využívá především stávající účelové komunikace a komunikace nižších tříd. Tyto komunikace mohou v některých případech sloužit také k přístupu do otevřené krajiny.

2.2.8.9

Ochranná pásma

Šířka ochranných pásem silnic a železnic je určena zákonem. Ochranná pásma jednotlivých typů komunikací jsou uvedena v tabulce číslo 29. Tabulka 31: Ochranná pásma komunikací Komunikace Silnice I. třídy Silnice II. a III. třídy Železniční trať Železniční vlečka


Šířka ochranného pásma [m] 50 15 60 30

prosinec 2008

51/107



BERIT, a.s.

2.2.9. Technická infrastruktura 2.2.9.1 2.2.9.1.1

Vodní hospodářství Zásobování vodou

Mapa 5: Zásobování vodou v SO ORP Týn nad Vltavou Obec Bečice je napojena na skupinový vodovod Dolní Bukovsko z řadu z vodojemu Smrčí 1600 m3 přes redukci tlaku. V obci Čenkov u Bechyně jsou obyvatelé zásobováni pitnou vodou z domovních studní. V obci Dobšice je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, který je napojen na skupinový vodovod Dolní Bukovsko z řadu z vodojemu Smrčí 1600 m3. Obec Dolní Bukovsko je napojena na Vodárenskou soustavu Dolní Bukovsko z řadu z vodojemu Smrčí 1600 m3 přes redukci tlaku. Na tuto soustavu jsou na pojeny i všechny místní části obce – Bzí, Horní Bukovsko, Hvozdno, Pelejovice, Popovice, Radnice a Sedlíkovice. ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

52/107



BERIT, a.s.

Zdrojem vody pro veřejnou potřebu v obci Dražíč jsou dva hydrogeologické vrty, z nichž je voda čerpána prostřednictvím čerpací stanice do spotřebiště. Oba dva vrty mají celkovou vydatnost přesahující 2 l/s. Obyvatelé místních částí Vranov, Březí a Karlov-Nepomuk jsou pitnou vodou zásobováni individuálně z domovních studní. Obec Hartmanice je napojena na vodovod pro veřejnou potřebu. Voda z vrtu o vydatnosti 6,5 l/s je čerpána do vodojemu 150 m3. Do spotřebiště je voda dopravována využitím čerpací stanice. V roce 2003 byl zprovozněn nový vrt východně od obce a jeho vydatnost je 4 l/s. Obec Horní Kněžeklady není v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu. Obyvatelé používají ke svému zásobení soukromé studny. Stejně tak i místní části Dolní Kněžeklady a Štipoklasy. Obec Hosty není zásobována vodovodem – místní obyvatelé využívají soukromé domovní studny jako zdroj pitné vody. Část obce Chrášťany je napojena na vodovod pro veřejnou potřebu. Zdrojem vody je vrt 3 l/s pro školu a bytové domy. Na tento vodovodní řad je napojeno cca 15% obyvatel obce. Místní části Pašovice, Koloměřice, Doubrava nejsou v současnosti napojeny na vodovod – zásobování pitnou vodou je realizováno soukromými studněmi. V místní části Doubravka je na vodovod napojeno přibližně 80 % obyvatel, zdrojem pitné vody je vrt o vydatnosti 0,25 l/s. Obec Modrá Hůrka je i s místní částí Pořežánky napojena na skupinový vodovod Dolní Bukovsko z řadu z vodojemu Smrčí 1600 m3. Obec Temelín s místními částmi Lhota pod Horami, Litoradlice, Sedlec a Zvěrkovice je napojena na skupinový vodovod Římov z řadu Zdoba-Varta II. z vodojemu Zdoba 3000 m3 přes redukci tlaku. Místní část Kočín je napojena na vodovod Zliv - Olešník - Dříteň z vodojemu Dříteň 500 m3. Na vodovod pro veřejnou potřebu je napojeno cca 80% obyvatel. Místní části Březí u Týna nad Vltavou, Knín, Krtěnov, Podhájí, Temelínec byly v rámci výstavby jaderné elektrárny Temelín vybydleny. Pokud na území těchto obcí žijí obyvatelé, jsou zásobeni z vlastních studní. Město Týn nad Vltavou je napojeno na vodárenskou soustavu Římov z vodojemu Varta II. 3000 m3 a na skupinový vodovod Dolní Bukovsko a vodojem Varta I. 650 m3. V obci jsou tedy dvě tlaková pásma. Část místní části Hněvkovice na levém břehu je napojena na vodárenskou soustavu Římov z vodojemu Varta II 3000 m3 přes přerušovací komoru Předčice 30 m3. Místní části Netěchovice, Přednice, Vesce a Nuzice nejsou v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení soukromé studny. Obec Všemyslice je napojena s místními částmi Bohunice, Neznašov na vodárenskou soustavu Římov z řadu Zdoba -Týn n.Vlt. přes vodojem Neznašov 2x400 m3. Místní část Slavětice vybudovala v roce 2003 vodovod lPE 90, který je napojen na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy, gravitačně přes vodojem Zdoba. Místní část Všeteč je napojena na vodárenskou soustavu Římov na řad Zdoba-Varta z vodojemu Zdoba 3000 m3 přes redukci tlaku. Obec Žimutice je napojena na skupinový vodovod Dolní Bukovsko z řadu z vodojemu Smrčí 1600 m3 přes redukci tlaku. ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

53/107



BERIT, a.s.

Místní části Hrušov, Krakovčice, Pořežany, Třitim nejsou napojeny na vodovod k zásobování obyvatel pitnou vodou slouží soukromé domovní studny. Místní části Tuchonice, Smilovice a Sobětice jsou napojeny na skupinový vodovod Dolní Bukovsko z řadu z vodojemu Smrčí 1600 m3 přes redukci tlaku. 2.2.9.1.2

Odkanalizování a čištění odpadních vod

Mapa 6: Kanalizace v SO ORP Týn nad Vltavou Obec Bečice má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 50 % obyvatel obce. Odpadní vody jsou zaústěny do Bečického potoka, který dále tvoří nátok Bečického rybníka. Od cca 50 % obyvatel obce jsou odpadní vody zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní a jiné pozemky. V obci Čenkov u Bechyně je vybudována jednotná kanalizace. Splaškové odpadní vody jsou likvidovány v domovních septicích a dále buď odtékají do kanalizace, nebo do recipientu „Židova strouha“. Dešťové odpadní vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. V obci Dobšice je vybudována jednotná kanalizace. Splaškové odpadní vody jsou likvidovány v domovních septicích a dále odtékají do této kanalizace. Pouze malá část je ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

54/107



BERIT, a.s.

odpadních vod zachycována v bezodtokových jímkách. Dešťové odpadní vody jsou odváděny jednotnou kanalizací. Obec Dolní Bukovsko se nachází v CHOPAV Třeboňská pánev, v ochranném pásmu I. stupně. Obec má vybudovanou jednotnou kanalizační síť DN 300-600, zaústěnou do čistírny odpadních vod. Vody se na ČOV čerpají. Odtok z ČOV je do Bukovského potoka. V místních částech Popovice, Radonice, Sedlíkovice, Hvozdno, Pelejovice, Bzí a Horní Bukovsko je vybudována jednotná kanalizace. Do této jsou zaústěny po předčištění jednotlivé septiky. Recipientem jsou místní vodoteče. Ostatní odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. V obci Dražíč je vybudovaná jednotná kanalizace a je vyústěna do místní vodoteče. Odpadní vody v místních částech Březí, Karlov-Nepomuk a Vranov jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Recipientem je místní vodoteč. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Odpadní vody od 98 % obyvatel obce Hartmanice jsou napojeny na jednotnou kanalizační síť, která je zaústěna do bezejmenné vodoteče. Je vybudovaná z trub DN 200. Odpadní vody zbylých obyvatel jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací do recipientu. Obec Horní Kněžeklady a místní část Dolní Kněžeklady mají vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 100 % obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub DN 300 - 500 mm. Kanalizace je zaústěna do místních vodotečí. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientu. Místní část Štipoklasy má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 80 % obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub DN 300 – 500. Kanalizace je zaústěna dvěma vyústmi do Jiříkovského potoka. Odpadní vody od 20 % obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientu. V obci Hosty je částečně vybudována jednotná kanalizace, na kterou je napojeno 90%. Kanalizace je zaústěna do místní vodoteče. Obec Chrašťany má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 80% obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub DN 300 – 700. Kanalizace je zaústěna jednou vyústí do místní vodoteče. Odpadní vody od ostatních obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientu. Odpadní vody od 70% obyvatel místní části Doubrava jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Odpadní vody od ostatních obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny zatrubněnými příkopy, struhami a propustky. Koloměřice a Doubravka mají částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 90% obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub DN 300-800. Kanalizace jsou zaústěny do místních vodotečí. Odpadní vody od ostatních obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientů. Odpadní vody od části obyvatel Pašovi jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Odpadní vody od ostatních obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků.


prosinec 2008

55/107



BERIT, a.s.

Obec Modrá Hůrka se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev. Odpadní vody od 100.% obyvatel jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo vsakovány pomocí drénů a vyústěny do trativodů. Částečně vybudovaná dešťová kanalizace, do které jsou některé ze septiků zaústěny, odvádí tyto vody do místních vodotečí. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Odpadní vody od obyvatel místní části Pořežánky jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Částečně vybudovaná dešťová kanalizace DN 400, do které jsou některé ze septiků zaústěny, odvádí tyto vody do rybníka Máchalka. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Odpadní vody od většiny obyvatel obce Temelín jsou předčišťovány v septicích a odváděny dešťovou kanalizací do recipientu, nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Odpadní vody od ostatních obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní a jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací do Sedleckého potoka. Místní části Kočín, Litoradlice, Sedlec a Lhota pod Horami mají částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno většina obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub a je zaústěna do bezejmenné vodoteče (v případě Lhoty pod Horami je to do Lhoteckého potoka, Sedlece je to Sedlecký potok). Odpadní vody ostatních obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientu. Odpadní vody od cca 95% obyvatel Zvěrkovic jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Částečně vybudovaná dešťová kanalizace, do které jsou některé ze septiků zaústěny, odvádí tyto vody do potoka Palečkův. Ostatní obyvatelé jsou napojeni na bezodtokové jímky, které jsou vyváženy na polní a jiné pozemky. Ostatní dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Místní část Březí u Týna nad Vltavou, Knín, Krtěnov, Podhájí, Temelínec byly v rámci výstavby jaderné elektrárny Temelín vybydleny. Pokud na území těchto obcí žijí obyvatelé, jsou odpadní vody předčisťovány v septicích a odváděny do recipientů nebo jsou vsakovány využitím drénů. Město Týn nad Vltavou se skládá ze dvou částí, které tvoří jeden infrastrukturní propojený celek, kterým protéká řeka Vltava. Zástavba na pravém břehu je z 95 % odkanalizována jednotnou stokovou sítí, která několika stokami ústí do pravobřežního přivaděče. Část obce Podskalí je malou čerpací stanicí přečerpávána do pravobřežního sběrače. Dešťové vody jsou odlehčovány do řeky Vltavy a ředěné splaškové vody jsou z pravého břehu čerpány na levý břeh do čerpací stanice levého břehu, která veškeré vody čerpá na čistírnu odpadních vod. Výtlačné potrubí je vedeno shybkou pod Vltavou dvěma ocelovými potrubími DN 250. Zástavba na levém břehu - Malá strana, je rovněž odkanalizována jednotnou stokovou sítí, která několika stokami ústí do levobřežního sběrače. Tento sběrač je po odlehčení dešťových vod zaústěn do čerpací stanice, která čerpá odpadní vody na čističku odpadních vod. Potrubí je různých profilů a materiálů DN 250 – 1400 z trub kameninových, betonových a z části plastových. Celková délka stokové sítě je přibližně 26 km. Čistírna odpadních vod je vybudována na levém břehu Vltavy. Odpadní vody obyvatel místní části Hněvkovice na levém břehu Vltavy jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Částečně vybudovaná dešťová kanalizace, do které jsou některé ze septiků zaústěny, odvádí tyto vody do Vltavy. Ostatní dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. V místní části Koloděje nad Lužnicí je vybudovaná jednotná kanalizace a je zaústěna do čistírny odpadních vod v místní části. Vybudovaná je z potrubí různých materiálů - PVC 300, beton DN 800, kamenina DN 300 – 500. Dešťové vody jsou odváděny do řeky Lužnice. Odpadní vody od obyvatel místních částí Netěchovice, Přednice, Vesce a Nuzice jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Částečně vybudovaná dešťová kanalizace, do které ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

56/107



BERIT, a.s.

jsou některé ze septiků zaústěny, odvádí tyto vody do Lužnice. Ostatní dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Obec Všemyslice má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojena část obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub a je zaústěna do místní vodoteče. Odpadní vody od zbylé části obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientu. Stejný systém kanalizace je zbudován i v místních částech Bohunice, Všeteč a Slavětice. Místní část Neznašov má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou jsou po předčištění v septicích napojeni téměř všichni obyvatelé. Je vybudována převážně z betonových a kameninových trub a je zaústěna na mechanicko-biologickou čističku odpadních vod. Odpadní vody zbylé části obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťová kanalizace odvádí vody do Vltavy. Odpadní vody od přibližně čtvrtiny obyvatel obce Žimutice jsou napojeny na jednotnou kanalizační síť, která je zaústěna do ČOV. Odpadní vody od 80 % obyvatel jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do Žimutického rybníka. Dešťové vody jsou částečně odváděny jednotnou kanalizací do téhož rybníka (cca 20%), z větší části jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Téměř identicky je řešena kanalizace v místní části Hrušov. Místní části Krakovčice a Pořežany mají vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 100 % obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub a je zaústěna do Bečického rybníka. V Pořežanech je kanalizace zaústěna do potoka Budáček. Milovice a Sobětice mají vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 80 % obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub DN 300 - DN 400 a je zaústěna do meliorační kostry. Odpadní vody zbylých obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientu. Místní část Třitim má vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění napojeno 100 % obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub DN 300 - DN 400 a je zaústěna do odkalovacích rybníčků. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientu. Odpadní vody od všech obyvatel Tuchonic jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu, nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Dešťová kanalizace, do které jsou některé ze septiků zaústěny, odvádí tyto vody do recipientu. Ostatní dešťové vody (zhruba 80 %) jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků

2.2.9.1.3

Ochranná pásma

Ochranné pásmo vodovodních řadů do průměru 500 mm je 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí, ochranné pásmo vodovodních řadů nad průměr 500 mm je stanoveno 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí.


prosinec 2008

57/107


2.2.9.2 2.2.9.2.1


BERIT, a.s.

Energetika, spoje Zásobování plynem

Mapa 7: Zásobování plynem v SO ORP Týn nad Vltavou Zájmovým územím, přibližně v jeho polovině, prochází jako východo - západní osa velmi vysokotlaký plynovod. Tento plynovod prochází přes katastrální území obcí: Lhota pod Horami, Sedlec u Temelína, Temelínec, Krtěnov, Zvěrkovice u Týna nad Vltavou, Hněvkovice u Týna nad Vltavou, Třitim, Dobšice, Štipoklasy, Žimutice, Sobětice a Hartmanice. Plynovod překonává řeku Vltavu mostem – obloukem, na kterém je připevněno plynovodní potrubí. Na této plynovodní trase jsou lokalizovány 3 trasové uzávěry – na území obce Lhota pod Horami, Zvěrkovice a Třitim. Stanice katodové ochrany jsou na území obcí Krtěnov a Štipoklasy. Distribuce plynu mezi jednotlivými obecními plynovodními systémy je realizována vysokotlakými plynovody. Regulace tlaku mezi vedením vysokotlakým a nízkotlakým je realizována výstavbou regulačních stanic, kterých je ve zkoumaném území celkem 10.


prosinec 2008

58/107



BERIT, a.s.

Rozvody plynu jsou v jednotlivých obcích zájmového území realizovány středotlakým plynovodním vedením. Toto vedení je vybudováno na katastrálních územích obcí Dolní Bukovsko, Březí, Zvěrkovice, Temelín, Sedlec u Temelína, Lhota pod Horami, Bohunice nad Vltavou, Všemyslice, Slavětice, Neznašov a Týn nad Vltavou. 2.2.9.2.2

Ochranná pásma plynovodu

Tabulka 32: Ochranná pásma plynovodu plynovod průměr [mm] NTP a STL v zastavěném území obce VTL VTL RS

2.2.9.2.3

ochranné pásmo [m]

bezpečnostní pásmo [m]

všechny průměry

1

není

100

4 4

15 10

-

Zásobování elektrickou energií

Mapa 8: Zásobování elektrickou energií v SO ORP Týn nad Vltavou


prosinec 2008

59/107



BERIT, a.s.

Jaderná elektrárna Temelín byla vybudována jako zdroj elektrické energie, který pracuje v energetické soustavě v režimu základního zatížení. Vyrábí elektrickou energii ve dvou výrobních blocích, v každém z nich pracuje jeden jaderný reaktor o výkonu 981 MW. Stavba jaderné elektrárny Temelín ukončila nutnost dovážet elektřinu z okolních regionů, především z ekologicky zatížených severních Čech. JE Temelín tak nahradila uhelné elektrárny. Jaderná elektrárna Temelín také zajišťuje dodávky tepla ve formě horké vody pro větší města v okolí JE Temelín ve významných datech: 1980 - vládou Československa byla jaderná elektrárna Temelín schválena k výstavbě 1985 - společnost Energoprojekt Praha zpracovala projekt JE Temelín 1987 - začátek vlastní stavby jaderné elektrárny Temelín 1990 - stavba jaderné elektrárny Temelín byla zredukována poté, co již porevoluční federální vláda schválila rozhodnutí dokončit pouze dva ze čtyř plánovaných bloků JE 2000 - stavba JE Temelín dokončena 2002 - zahájen zkušební provoz prvního bloku JE Temelín 2003 - druhý blok jaderné elektrárny Temelín zahájil provoz Vodní elektrárna Hněvkovice je součástí vltavské kaskády a byla postavena v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín. Nádrž vodního díla obsahuje 22,2 mil. m 3 vody, vodní hladina pokrývá 312 ha a vzdutí o délce 18,6 km dosahuje až k jezu v Hluboké nad Vltavou, nedaleko Českých Budějovic. Nádrž slouží jednak k využívání hydroenergetického potenciálu v pološpičkové vodní elektrárně a především jako rezervoár technologické vody pro areál temelínské elektrárny. Pro tento účel je na levém břehu, nedaleko přehrady a vodní elektrárny, postavena výkonná čerpací stanice s rozvodnou 110 kV. Vodní dílo Hněvkovice vzniklo v letech 1986 - 92. Betonová gravitační přehrada s výškou 16,5 m spojuje oba břehy 191 m dlouhou mostovkou na koruně hráze. Ve vodní elektrárně, která je součástí levobřežní části hráze, jsou instalována 2 soustrojí s Kaplanovými turbínami. Jsou umístěna v betonovém prodloužení paty hráze. Elektřina z generátorů o napětí 6,3 kV je vyvedena přímo do rozvodny čerpací stanice temelínské elektrárny. Provoz vodní elektrárny je plně automatizován. Je dálkově řízen z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích. Dalším článkem vltavské kaskády je vodní elektrárna Kořensko, postavená současně s vodní elektrárnou Hněvkovice. Leží na konci Orlické zdrže, kde měla být vybudována jako ponořený stupeň již při výstavbě elektrárny Orlík. Zdrž, vytvořená jezem, má obsah 2,8 mil. m 3 a dosahuje až k jezu v Hněvkovicích. Hlavní funkcí díla Kořensko je udržovat stálou hladinu, a tím odstranit hygienické a estetické závady v městské aglomeraci Týna nad Vltavou, způsobené kolísáním hladiny zdrže Orlík. Energetický význam průtočné vodní elektrárny Kořensko je ve využití hydroenergetického potenciálu vytvořeného jezovým tělesem. Elektrárna zpracovává mimo odtok z vodní elektrárny Hněvkovice i vodu řeky Lužnice. Dílo Kořensko bylo postaveno v letech 1986 92. V průtočné, nízkotlaké vodní elektrárně o rozměrech 24 x 15 m a výšce 11 m, jsou umístěna 2 přímoproudá soustrojí s horizontálními Kaplanovými turbínami. Elektrárna Kořensko je napojena přes vývodový transformátor 6,3/22 kV přímo na veřejnou rozvodnou síť 22 kV. Jižní částí zájmového území jsou vedeny nadzemní trasy vedení zvláště vysokého napětí 400 kV– dvě trasy jsou vedeny z jaderné elektrárny Temelín jižním směrem do elektrorozvodny, která zasahuje na západě na katastrální území obce Kočín. Další dvě trasy vedení zvláště vysokého napětí vedoucí východním směrem z výše zmíněné ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

60/107



BERIT, a.s.

elektrorozvodny přes katastrální území obcí Kočín, Knín, Březí u Týna nad Vltavou, Litoradlice a Pořežany. Od této obce je jedna z tras vedena jihovýchodním směrem přes katastrální území obcí Tuchonice a Radonice, druhá trasa je vedena severovýchodním směrem přes katastrální území obcí Modrá Hůrka, Štipoklasy, Sobětice a Hartmanice. „Centrem“ vedení velmi vysokého proudu o napěťové hladině 110 kV je také temelínská elektrárna a eletrorozvodna Kočín. První větev je vedena směrem severovýchodním a na katastrálním území obce Přednice se větev láme a zájmové území opouští severním směrem na katastrálním území obce Nuzice. Druhá větev je vedena nejjižnější částí zájmového území téměř výhradně východním směrem a území opouští na katastrálním území obce Dolní Bukovsko. V zájmovém území jsou lokalizovány dvě elektrorozvodny velmi vysokého napětí v těsné blízkosti jaderné elektrárny a vodního díla Hněvkovice (elektrorozvodna v Kočíně zasahuje pouze z části). Trasy velmi vysokého vedení jsou vedeny nadzemně. Konečné rozvody elektrického vedení jsou realizovány vedení vysokého napětí. V zájmovém území se nachází 40 kompaktních a zděných stanic, 126 stožárových a věžových stanic a 18 elektrických stanic neidentifikovaných. Tyto elektrické stanice umožňují převod napětí z úrovně 1 – 52 kV na nízké napětí. V obcích zájmového území je zřízeno veřejné osvětlení 2.2.9.2.4

Zásobování teplem

Mapa 9: Zásobování teplem v SO ORP Týn nad Vltavou ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

61/107



BERIT, a.s.

Zákonným poskytovatelem byla poskytnuta data týkající se distribuce tepla v městě Týn nad Vltavou. Tato data ve vektorovém formátu MicroStation DGN ovšem nebyla opatřena jakýmkoliv dalším metadatovým dokumentem, který by popisoval vlastnosti tohoto datového souboru. Ani struktura dat samotného souboru neumožňovala identifikaci jednotlivých objektů na teplovodní síti. Z tohoto důvodu není možno kvalifikovaně provést rozbor situace v distribuci tohoto média na území ORP Týn nad Vltavou. 2.2.9.2.5

Spoje, telekomunikace

V zájmovém území se nachází celkem 19 základnových stanic sítí mobilních operátorů – Vodafone, T-Mobile a Telefonica. Během terénního šetření byl prověřen signál všech tří mobilních operátorů. Signálem je kontinuálně pokryto celé území, mimo signál se nacházeli pouze některé oblasti ovlivněné především geomorfologickými aspekty území. Radiové směrové vedení je zájmovým územím vedeno především směrem přibližně severojižním z 5 radioteleskopů. Ty jsou lokalizovány v katastrálním území obcí Netěchovice, Týn nad Vltavou, Krtěnov, Kočín. Severně od města Týn nad Vltavou je zbudován jediný vysílač v území.

2.2.9.2.6

Ropovod

Zájmovým územím prochází produktovod pro dopravu ropy a pohonných hmot. Identifikace přesného průběhu jeho trasy je vzhledem k bezpečnostním aspektům utajovaná informace. Trasa prochází katastrálním územím obcí Bečice, Krakovčice, Hrušov, Žimutice, Štipoklasy, Modrá Hůrka, Bzí, Tuchonice a Radonice.

2.2.10.

Životní prostředí

2.2.10.1 Geologie, horninové prostředí Největší část území ORP, široký pás od jihozápadu a jihu na východ a severovýchod, zabírá jednotvárná série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity). Od severozápadu, zhruba po linii Temelín – Týn nad Vltavou – Nuzice tvoří území ORP pestrá série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity s vložkami vápenců, erlanu, kvarcitů, grafitu a amfibolitu). V okolí Kamenného vrchu u Doubravy je ostrov z mladopaleozoické žuly (granitová řada) s žilným křemenem. Okrajově v jižní a severní části jsou ostrůvky ortorul, granulitů a velmi pokročilých migmatitů. Jihovýchodní část ORP, zhruba od linie Hartmanice – Horní Bukovsko – Radonice, je budována mezozoickými horninami (pískovce, jílovce) Třeboňské pánve ohraničujícími současně stejnojmennou chráněnou oblast přirozené akumulace vod. V severní části ORP, v širším okolí Hostů, Koloměřic, Chrášťan, Dražíče a Nepomuku, je největší souvislá plocha kvartéru s převažujícím zastoupením spraší a hlín. V současné době probíhá těžba nerostných surovin jen ve třech lokalitách. Jde o dvě lokality cihlářských surovin a jednu lokalitu stavebního kamene.


prosinec 2008

62/107



Tabulka 33: Těžba nerostných surovin číslo katastrální území organizace ložiska 3140500 Dolní Bukovsko HELUZ cihlářský průmysl v.o.s., Dolní Bukovsko 3085500 Slavětice RENO Šumava s.r.o., Prachatice 3139900 Bohunice nad WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s., České Vltavou Budějovice

BERIT, a.s.

surovina

nerost

cihlářská jíl surovina stavební kámen rula cihlářská surovina

diatomit, hlína, jíl, lignit, sprašová hlína

Tabulka 34: Chráněná ložisková území číslo 13970000 8550000

katastrální území Hosty - Koloděje n. Lužnicí Slavětice u Všemyslic


prosinec 2008

surovina krystalický grafit stavební kámen

63/107



BERIT, a.s.

Tabulka 35: Bilancovaná ložiska (výhradní) číslo ložiska 3139700 3139700 3139700 3140500

název Koloděje nad Lužnicí-Hosty Koloděje nad Lužnicí-Hosty Koloděje nad Lužnicí-Hosty Dolní Bukovsko

těžba A - dřívější hlubinná A - dřívější hlubinná A - dřívější hlubinná 3 - současná povrchová

3085500 Slavětice 3139900 Bohunice nad Vltavou

3 - současná povrchová 3 - současná povrchová

3213100 Týn nad Vltavou

C - dřívější povrchová


prosinec 2008

organizace

surovina

D.K.K., a.s., České Budějovice D.K.K., a.s., České Budějovice D.K.K., a.s., České Budějovice HELUZ cihlářský průmysl v.o.s., Dolní Bukovsko RENO Šumava s.r.o., Prachatice WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s., České Budějovice WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s., České Budějovice

64/107

nerost

krystalický grafit krystalický grafit krystalický grafit cihlářská surovina

grafit, kvarcit, rula grafit, kvarcit, rula grafit, kvarcit, rula jíl

stavební kámen cihlářská surovina

rula diatomit, hlína, jíl, lignit, sprašová hlína hlína, jíl

cihlářská surovina



BERIT, a.s.

Tabulka 36: Schválené prognózy (nevyhrazené) katastrální území Doubrava nad Vltavou

číslo ložiska 9277300

těžba 6 - dosud netěženo

organizace

surovina

Ministerstvo stavební životního prostředí kámen

nerost pararula,rul a

Po dřívější těžbě zlatonosných rud u Všetče a grafitu u Hostů a Kolodějí nad Lužnicí jsou pozůstatky v podobě šachet a štol, dále poddolovaná území a haldy. Tabulka 37: Stará důlní díla katastrální území Všeteč Všeteč Všeteč Všeteč Hosty Hosty

název šachtice č.1-Bezedná šachtice č.2-Bezejmenná šachtice č.3-Dvojitá Všeteč - Vysoký Kamýk hlavní štola stará dopravní štola

Tabulka 38: Poddolovaná území, haldy katastrální území název surovina Všeteč zlatonosná ruda Kometa Hosty - Koloděje Hosty - Koloděje nerudy Všeteč Vysoký Kamýk zlatonosná ruda

druh díla šachta šachta šachta šachta štola štola

rozsah systém systém ojedinělá

hlavní surovina zlatonosná ruda zlatonosná ruda zlatonosná ruda zlatonosná ruda grafit grafit

projevy haldy, propadliny, ústí haldy, propadliny

Podle map radonového indexu z geologického podloží (ČGS) má největší zastoupení v ORP střední kategorie radonového rizika, a to v širokém pásu po obou stranách Vltavy až za hranice ORP. Přechodná kategorie (nehomogenní kvartérní sedimenty) tvoří větší či menší enklávy roztroušeně v celém území. Největší plocha této kategorie tvoří široký pás mezi spojnicí Karlov – Dražíč – Chrášťany a Borovanským potokem. Dále se rozkládá také v okolí Koloměřic a Hostů, Všemyslic a Bohunic, na levém břehu Vltavy v Týně nad Vltavou až po Hněvkovice, v okolí Vesců, na pravém břehu Vltavy u Cihelen, u Jarošovic a Netěchovic, v okolí Záhoří, Bečic, Žimutic, Smilovic, Předčic, okolí Štipoklasů a Pořežan a na levém břehu Vltavy u přehrady Hněvkovice. Od linie Hartmanice – Horní a Dolní Bukovsko na jihovýchod je zastoupena nízká a přechodná kategorie. Na celém území ORP jsou zastoupeny lokality s vysokým rizikem jen jako drobné protáhlé ostrůvky na svazích masivu Vysokého Kamýku.

2.2.10.2 Hydrogeologie Většinu území ORP zabírá hydrogeologický rajón č. 632 – Krystalinikum v povodí střední Vltavy. Geologicky jde o horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika s puklinovou propustností. Do JZ okraje zasahuje hydrogeologický rajón č. 216 – Budějovická pánev budovaná křídovými a terciérními sedimenty pánví s propustností puklinovo-průlinovou. JV okraj je součástí hydrogeologického rajónu č. 215 – Třeboňská pánev-severní část, kterou tvoří křídové a terciérní sedimenty pánví s propustností puklinovo-průlinovou. Tato část území ORP je zahrnuta do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

65/107



BERIT, a.s.

Třeboňská pánev. Hranice CHOPAV v ORP probíhá od hranice ORP přes Krakovčice, Hrušov, Bzí, Modrou Hůrku, Tuchonice a Radonice dále na jih. CHOPAV má zásadní význam ve vodárenském zásobení pitnou vodou nejen pro Týn nad Vltavou, ale i pro Soběslav, Jindřichův Hradec aj. Tabulka 39: Chráněná oblast přirozené akumulace vod číslo CHOPAV 218

název CHOPAV Třeboňská pánev

zřizovací dokument Nařízení vlády č. 85/1981 Sb.

Σ plocha v km2 893,49

poznámka pro podzemní vody v oblasti povodí Horní Vltavy

2.2.10.3 Geomorfologie Území ORP Týn nad Vltavou je součástí Česko-moravské geomorfologické soustavy, oblasti Středočeská pahorkatina, celku Táborská pahorkatina a podcelku Písecká pahorkatina. Z ní jsou v území zastoupeny čtyři okrsky: Týnská pahorkatina, Bechyňská pahorkatina, Mehelnická vrchovina a Zvíkovská pahorkatina (viz tabulkový přehled). Území ORP tvoří přechod mezi severním okrajem budějovické pánve a severozápadním okrajem Třeboňské pánve a pahorkatinami. Většina ORP má zvlněný charakter v nadmořských výškách mezi 400 až 500 m. Dominantními tvary povrchu jsou hluboce zaříznutá údolí Vltavy, Lužnice a některých jejich přítoků. Nejnižší bod řešeného území leží v údolí Vltavy (cca 350 m n.m.), nejvyšší je Velký Kamýk (628 m n.m.) v Mehelnická vrchovině. Tabulka 40: Přehled geomorfologických jednotek soustava

oblast

celek

podcelek

II Českomoravská

II A Středočeská pahorkatina

II A 3 Táborská pahorkatina

II A 3 A Písecká pahorkatina

okrsek II A 3 A a Mehelnická vrchovina II A 3 A b Zvíkovská pahorkatina II A 3 A d Bechyňská pahorkatina II A 3 A e Týnská pahorkatina

Největší část ORP, pod Týnem nad Vltavou, zhruba od linie Temelín – soutok Vltavy a Lužnice – silnice II/159, od jihozápadu k jihovýchodu, zabírá geomorfologický okrsek členitá Týnská pahorkatina. Je tvořena moldanubickými pararulami, senonskými pískovci a jílovci, s miocenními a pliocenními písky a jíly. Má rozčleněný erozně denudační reliéf omezený zlomovými liniemi se zbytky zarovnaných povrchů, se strukturními hřbety a suky. Výrazným prvkem je hluboce zaříznuté údolí Vltavy a Lužnice. Nejvyšším bodem je Sobětický vrch (502,9 m n.m.) u Hartmanic. Severně a severovýchodně od Týna nad Vltavou leží členitá Bechyňská pahorkatina na moldanubických pararulách, migmatitech, ortorulách, s lokalitami miocenních písků a jílů. Má rozčleněný erozně denudační reliéf porušený zlomy, se strukturními hřbety a suky, s malými zbytky zarovnaných povrchů a s hluboce zaříznutými údolími řek a potoků. Nejvyšší vrchy v ORP Chlum (510 m n.m.) u Doubravky, Kamenný vrch (500 m n.m.) u Doubravy.


prosinec 2008

66/107



BERIT, a.s.

Zvíkovská pahorkatina sleduje údolí Vltavy severním směrem. Je to členitá pahorkatina s pestrým geologickým složením, které dominuje hluboce zaříznuté údolí Vltavy. Mehelnická vrchovina zasahuje na území ORP v jeho západní části. Je členitá a budovaná granitoidy moldanubického plutonu, dále migmatity a pararulami. Má silně rozčleněný erozně denudační reliéf hrásťové stavby se sklaními tvary zvětrávání a odnosu. Nejvyšší vrch na území ORP Týn nad Vltavou je Vysoký Kamýk (628 m), dále Malý Kamýk (605 m), Pecivál (603 m), Kometa (593 m).

2.2.10.4 Klimatické poměry Území ORP Týn nad Vltavou leží ve třech mírně teplých klimatických oblastech, jejichž hranice mají severojižní průběh. Nejvyšší, západní část je v oblasti MT 7, střední část v oblasti MT 10 a východní část v MT 9. Tabulka 41: Základní charakteristiky klimatických regionů charakteristika

MT 7

MT 9

MT 10

30-40

40 - 50

40 – 50

počet dnů s Ø teplotou 10 C a více

140-160

140 - 160

140-160

počet mrazových dnů

110-130

110 - 130

110-130

40-50

30 - 40

30-40

počet letních dnů 0

počet ledových dnů Ø teplota v lednu

-

-

-

3- 4

-3- -4

16-17

17 - 18

17-18

Ø teplota v dubnu

6-7

6-7

6-7

Ø teplota v říjnu

7-8

7-8

7-8

Ø počet dnů se srážkami 1 mm a více

100-120

100 - 120

100-120

srážkový úhrn ve vegetačním období

400-450

400 - 450

400-450

srážkový úhrn v zimním období

250-300

250 - 300

250-300

60-80

60 - 80

60-80

120-150

120 - 150

120-150

40-50

40 - 50

40-50

Ø teplota v červenci

počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

2- 3

-

MT 7 – úzký pruh na západním okraji ORP v okolí Vysokého a Malého Kamýku. Má normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, krátké přechodné období s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT 9 – zabírá široký pás od západu až k toku Vltavy. Má dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT 10 – zahrnuje východní část ORP od Vltavy na její hranice. Má dlouhé léto teplé a mírně suché, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká, mírně teplá a velmi suchá zima, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Z mezoklimatického hlediska jsou místy nepříznivé údolní polohy některých sídel nebo jejich částí, které trpí inverzemi teploty, tvorbou jezer chladného vzduchu a v důsledku toho zvýšeným přízemním znečištěním ovzduší v období nepříznivých rozptylových podmínek, které jsou nejčastější především v podzimních a zimních měsících. Zvýšené imisní zatížení, je způsobováno především domácími topeništi, která nedokonale spalují různá pevná paliva. ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

67/107



BERIT, a.s.

2.2.10.5 Hydrologie Území ORP je z hydrologického hlediska charakterizováno přítomností dvou významných vodních toků, a to Vltavou a jejím pravobřežním přítokem Lužnicí. V území je řada vodních toků nižšího řádu, které jsou přítoky obou jmenovaných řek, část z nich na jihozápadě odtéká do povodí Otavy a Blanice. V území je zastoupena řada větších či menších rybníků, které tvoří většinou soustavy napájené z vodních toků. Největší rybníky, s výměrou nad 0,4 ha jsou uvedeny v souhrnné tabulce. Vltava je na území ORP řazena do dvou povodí: - Vltava od Malše po Lužnici - č.h.p. 1-06-03 severně od Týna n. Vlt., - Vltava od Lužnice po Otavu - č.h.p. 1-07-05 jižně od Týna n. Vlt.. Průměrný průtoku na řece Vltavě nad soutokem s Lužnicí je 30,8 m3.s-1, hodnota stoleté vody Q 100 je 760 m3.s-1. Největší přítoky Vltavy: levý břeh – Strouha - 1-07-05 – 073 (řada rybníků v okolí Býšova) Palečkův potok - č.h.p. 1-06-03-077 Bohunický potok č.h.p. 1-06-03-001, Karlovka - 1-07-05 – 005, pravý břeh – Děkanský potok Hlineský potok Lužnice je na území ORP řazena rovněž do dvou povodí: - Lužnice od státní hranice po Nežárku č.h.p. 1-07-02, - Lužnice od Nežárky po ústí do Vltavy č.h.p. 1-07-04. Průměrná hodnota průtoku na Lužnici při ústí do Vltavy je 24,3 m3.s-1 , hodnota stoleté vody Q 100 je 532 m3.s-1. Největší přítoky Lužnice: Bošilecký potok - 1-07-02 – 064 Bukovský potok - 1-07-02 – 063 (napájí řadu rybníků) Židova strouha - 1-07-04 – 113, ústí zleva do Lužnice, pstruhová voda, vodohospodářsky významný úsek 12 km, řada rybníků na Židově strouze a jejích přítocích, zejména mezi Soběticemi a Žimuticemi Bílinský (Borovanský) potok - 1-07-04 – 117, ústí zprava do Lužnice, pstruhová voda Třetím povodím, zasahujícím do území ORP je povodí Otavy a Blanice: Otava a Blanice od Blanice po Lomnici č.h.p. 1-08-03 Největším přítokem je Radomilický potok (Bílý potok) – 1-08-03 – 079 (napájí řadu rybníků). Vltava (DHI Hydroinform a.s., I.2007) a Lužnice (Hydroexpert spol. s r.o., XII, 2006) mají stanovena záplavová území Tabulka 42: Rybníky v ORP Týn Nad Vltavou s výměrou nad 0,4 ha název Nový rybník u Býšova Starý rybník Karlovec ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

výměra ha 1,20 2,61 1,73 prosinec 2008

název X X Trublů rybník

výměra ha 0,89 1,23 1,02 68/107


název Mlýnský Barbora X Hůrecký rybník Pohrobný rybník Libívský rybník Budáček Kamenný rybník X X X Oběšený Nový rybník X X X X X X X X X X X X Dvorský rybník Pod strženou hrází X X Hořejší rybník Dolejší rybník Hamr

Zpracování ÚAP pro ORP Týn nad Vltavou Průzkumy a rozbory výměra ha 1,35 1,89 0,45 6,03 2,20 2,72 0,96 6,17 0,58 0,68 0,66 0,44 0,52 0,78 0,78 0,78 0,78 0,78 0,78 0,65 1,06 0,73 0,62 0,48 0,52 0,45 3,26 0,50 0,77 0,78 0,93 0,52

název X Pivovarský rybník Dubový rybník Žimutický rybník Bečický rybník Mnichovec Skržov Bučalovský rybník Dvorský rybník Kobylník Kociánský rybník Nový rybník Jiříkovský rybník Farský rybník Kejhar Nový rybník X X X X X Šternberský ryXbník X X Dvořice Zelený rybník Horní lhotský rybník Vyšový rybník Cihelna Dolní lhotský rybník Panský rybník X

BERIT, a.s.

výměra ha 0,43 1,98 2,51 8,35 7,45 4,94 1,11 0,25 1,91 1,55 0,84 1,56 2,88 0,92 2,64 1,43 0,41 1,53 0,45 0,63 0,41 3,92 0,84 0,63 1,54 1,43 1,69 0,47 2,97 4,21 0,99

Pozn.: X – bez názvu V území jsou největšími vodními plochami tři údolní nádrže – Orlík, Kořensko a Hněvkovice. Vodní dílo Kořensko (135,14 ha) bylo vybudováno na řece Vltavě v letech 1986–1991 spolu s vodním dílem Hněvkovice, se kterým tvoří soustavu vodních děl. Hráz přehrady se nachází zhruba 2 kilometry pod ústím Lužnice do Vltavy v oblasti vzdutí vodní nádrže Orlík (říční kilometr 200,405). Účelem díla je homogenizace odpadních vod z jaderné elektrárny Temelín a zajištění stále úrovně hladiny v oblasti Týna nad Vltavou. Vodní dílo Hněvkovice (Hněvkovická přehrada, Σ 275,15 ha) je vybudované na Vltavě v letech 1986-1991. Spolu s VD Kořensko jsou nejnovějšími stupni Vltavské kaskády. Bylo primárně vybudováno jako zdroj technologické vody pro elektrárnu Temelín. Dále je využíváno k energetickým a rekreačním účelům, vodním sportům a sportovnímu rybolovu. Součástí VD je u levého břehu vodní elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami.


prosinec 2008

69/107



BERIT, a.s.

Vodní nádrž Orlík (plocha Σ 2355 ha) má vzdutí až po hráz přehrady Kořensko u Neznašova. VN má využití hydroenergetické, rekreační, plavební, rybochovné, ochranu před povodněmi.

2.2.10.6 Biogeografické poměry Převážná část ORP leží v Bechyňském bioregionu 1.21, s výjimkou jihovýchodní části kam vybíhá Třeboňský bioregion 1.31, a to zhruba ke spojnici od Radonic přes Dolní Bukovsko a Hartmanice a dále přes hranice ORP. Bioregion: 1.21 Bechyňský je charakterizován převažujícím 4. vegetační stupněm bukovým, v údolí Vltavy 3. vegetačním stupněm dubovo-bukový. Celý bioregion náleží do přírodní lesní oblasti: 10 – Středočeská pahorkatina. Fytogeograficky se spadá do okresu 41 Střední Povltaví a okresu 40. Jihočeská pahorkatina (40 a Písecko-hlubocký hřeben, 40 b – Purkarecký kaňon). Potenciální vegetace je v údolí Vltavy a Lužnice a jejich krátkých přítoků dubohabřinou. Největší plochy zabíraly acidofilních nebo jedlové doubravy Nejvyšší polohy pokrývaly květnaté bučiny s lípou srdčitou, v malých ostrůvcích se roztroušeně vyskytovaly bikové bučina. Flóra má charakter hercynské květeny středních poloh obohacený o termofilní druhy vázané na říční údolí. Části lžící mimo dosah vlivu řek jsou floristicky chudé. Fauna je charakterizovaná ochuzenými a silně pozměněnými živočišnými společenstvy hercynského původu se západními vlivy. Pestřejší je fauna údolí Vltavy. Třeboňský bioregion 1.31 zasahuje do ORP z jihovýchodu, zhruba k linii mezi Radonicemi, Dolním Bukovskem a Hartmanicemi a dále přes hranici ORP. Fytogeograficky jde o okres 39 – Třeboňská pánev. Potenciální vegetace je závislá na půdních poměrech. Většinou byly rozšířeny jedlové doubravy, na pahorcích acidofilní bučiny. Bioregion Je charakterizován dubojehličnatou variantou 4. vegetačního stupně. Do území ORP zasahují zvýšené okraje bioregionu, které jsou méně typickou částí než vlastní jádro bioregion, mají větší výskyt bučin a chybí rašeliniště a mokřady. V ORP jsou zastoupeny následující biochory: 4BE, 4BS, 4BQ, 3BS, 3US, 4PS, 3UQ, 3Ro, 4US, 4RS, 4VS, 4Do, 4Ro, 4RN, 4To, 3RS a 3RN.

2.2.10.7 Zemědělská půda V území ORP jsou zastoupeny většinou chudé půdy pahorkatin. Nejčastěji se vyskytují hnědé půdy – kambizemě (modální, dystrické, eubazické, mezobazické, oglejené), rankery, luvizemě modální, fluvizemě modální a glejové, rendziny, pararendziny, dále hnědozemě (modální, luvické), pseudegleje luvické a modální, v nivách nivní a lužní půdy a různé typy glejů. Podrobné charakteristiky půdních typů uvádějí následující hlavní půdní jednotky (HPJ). Zemědělské půdy na území ORP náležejí do zemědělské výrobní oblasti obilnářské.

Tabulka 43: Přehled hlavních půdních jednotek zastoupených v ORP Týn nad Vltavou HPJ 11

charakteristika hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry


prosinec 2008

70/107


HPJ 12

13

14

15

23

29

32

37

40 41 42 43

44

46

47

50

52 55

BERIT, a.s.

charakteristika hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu,bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i slabě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše i terciérních jílů, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrstvy a mocnosti překryvu kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách půdy se sklonitostí vyšší než 12o, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici půdy jako u hpj 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry hnědozemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), spraších, středně těžké, bez skeletu, se sklonem k dočasnému převlhčení hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v hpj 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření pseudogleje modální, kambizemě oglejené na lehčích sedimentech limnického terciéru (sladkovodní svrchnokřídové a terciérní uloženiny), často s příměsí eolického materiálu, zpravidla jen slabě skeletovité, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, se sklonem k dočasnému převlhčení nivní a lužní půdy na nivních uloženinách, velmi lehké, zpravidla písčité, výsušné



prosinec 2008

71/107


HPJ 56

58

64

67

68

71

77

78


BERIT, a.s.

charakteristika fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim gleje fluvické, fluvizemě glejové, na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv mělké strže do hloubky 3 m s výskytem koluvizemí, regozemí, kambizemí a dalších, s erozními smyvy ornic, různé zrnitosti, bezskeletovité až silně skeletovité, pro zemědělské využití málo vhodné hluboké strže přesahující 3 m, s nemapovatelným zastoupením hydromorfních půd - glejů, pseudo-glejů a koluvizemí všech subtypů s výrazně nepříznivými vlhkostními poměry, pro zemědělství nevhodné

Zemědělské půdy jsou charakterizovány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ) a třídami ochrany zemědělské půdy. V území je zastoupeno celkem 85 BPEJ. Podle tabulkového přehledu v území ORP převažují půdy II. třídy ochrany (28 BPEJ, 33 %). O málo nižším podílem jsou zastoupeny BPEJ zařazené do V. třídy ochrany (23 BPEJ, 27 %). O málo méně než předchozí jsou zastoupeny půdy III. třídy ochrany (celkem 19 BPEJ, 22 %). Nejhodnotnější půdy I. třídy ochrany se vyskytují většinou ostrůvkovitě, jejich podíl je 10,5 %, což je 9 BPEJ z celkového počtu. Nejmenší zastoupení mají BPEJ IV. třídy ochrany, a to jen v počtu 6 (7 % všech BPEJ). Tabulka 44: Bonitované půdně ekologické jednotky a třídy ochrany zemědělské půdy zastoupené v ORP Týn nad Vltavou

I 51100 51110 51200 51400 54200 55800 72901 72911 75600


třídy ochrany zemědělské půdy II III IV 51210 51440 52941 51310 52904 53204 51410 52914 53211 51500 54300 53241 51510 54610 71512 52901 54710 74712 52911 55001 54210 55011 54310 55201 54400 55500 54600 71440 54700 71510 55600 74602 prosinec 2008

V 52312 52944 52954 53214 53254 53715 53716 53746 53755 54068 54089 54177 56811 72/107


I

9

Zpracování ÚAP pro ORP Týn nad Vltavou Průzkumy a rozbory třídy ochrany zemědělské půdy II III IV 56401 74610 56701 74612 71300 74702 71400 75001 71410 75011 71500 76411 73211 74300 74310 74400 74410 74600 74700 75800 76401 28 19 6

BERIT, a.s.

V 56841 57101 57769 57889 73716 74189 74742 76701 76811 77769

23

Erozní ohrožení Podle map potenciální ohroženosti zemědělských půd vodní erozí (VÚMOP) je území ORP Týn nad Vltavou, díky poměrně malé energii reliéfu, dále díky zalesnění, případně zatravnění nejvíce svažitých zemědělských půd a zalesnění vyšších tvarů reliéfu, jen poměrně málo ohroženo vodní erozí. Větrná eroze zde nemá podmínky pro své uplatnění, a to mj. díky složení půdního krytu. Pro hodnocení erozního ohrožení se požívá šestičlenná stupnice: 1 – půdy neohrožené, 2 – půdy náchylné, 3 – půdy mírně ohrožené, 4 – půdy ohrožené, 5 – půdy silně ohrožené, 6 – půdy nejohroženější. Severní část ORP, včetně Týna nad Vltavou, má katastrální území zařazena mezi mírně ohrožené. Na k.ú. Koloměřice, Koloděje nad Lužnicí, Všemyslice a Litoradice jsou zemědělské půdy zařazeny mezi ohrožené. V okolí Temelína a až na levý břeh Vltavy jsou zemědělské půdy zařazeny mezi půdy k vodní erozi náchylné, stejně jako v celé východní, severovýchodní a jižní části území ORP.

2.2.10.8 Lesy Lesní porosty zaujímají zhruba necelou 1/3 výměry správního obvodu ORP Týn nad Vltavou. Jejich souhrnná výměra je 7372, 54 ha (28 % rozlohy ORP). Většina lesů je v majetku Lesů ČR (53,3 % z celkové výměry). Města a obce vlastní cca 22,4 % lesů a soukromí vlastníci 22,2 %. Lesní pozemky na území ORP spadají do působnosti tří lesních správ: LS Tábor, LS Hluboká nad Vltavou a LS Vodňany. Převážná část lesů je z hlediska využití evidována jako lesy hospodářské, pouze v oblastech přiléhajících k vodním tokům (Vltava, Lužnice, Židova strouha) se nacházejí lesy zvláštního určení a lesy ochranné.


prosinec 2008

73/107



BERIT, a.s.

Tabulka 45: Kategorie lesů

lesy lesy lesy lesy lesy

kategorie hospodářské ochranné zvláštního určení zvláštního určení zvláštního určení

lesy zvláštního určení

subkategorie mimořádně nepříznivá stanoviště pásma ochrany vodních zdrojů I. stupně přírodní rezervace, přírodní památky lesy se zvýšenou funkcí ochrannou (půda, voda, klima, krajina) lesy významné pro uchování biodiverzity

výměra ha 6314,09 5,45 11,58 23,89 116,21 737,78

% 85,6 0,07 0,15 0,32 1,58 10,00

V druhové skladbě lesních porostů zcela dominuje smrk a borovice, ostatní dřeviny jsou zastoupeny jen nízkým procentem, a to zejména dřevin listnaté (viz tabulkový přehled). Tabulka 46: Zastoupení hlavních dřevin v lesních porostech ORP Týn nad Vltavou dřevina odborný název zastoupeni % smrk ztepilý Picea abies 51,22 borovice lesní Pinus sylvestris 32,84 dub letní Quercus robur 4,97 buk lesní Fagus sylvatica 3,7 modřín evropský Larix decidua 2,18 bříza bělokorá Betula pendula 0,97 olše lepkavá Alnus glutinosa 0,93 jedle bělokorá Abies alba 0,81 lípa srdčitá Tilia cordata 0,53 osika Populus tremula 0,41 douglaska tisolistá Pseudotsuga menziesii 0,33 jasan ztepilý Fraxinus excelsior 0,23 habr obecný Carpinus betulus 0,17 javor klen Acer pseudoplatanus 0,17 akát Robinia pseudoacacia 0,14 Ostatní dřeviny nejsou zastoupeny ani 0,1 %. Největší rozloha lesů spadá do přírodní lesní oblasti 10 (PLO 10) – Středočeská pahorkatina. Do jižních okrajů ORP zasahují výběžky PLO 15 – Jihočeské pánve, konkrétně PLO 15 a – Budějovická pánev a 15 b – Třeboňská pánev. Převažující je lesní vegetační stupeň (LVS) 3. dubobukový, ve vyšších částech ORP je to LVS 4. bukový. Tabulka 47: Lesní vegetační stupně (LVS) LVS 3. dubobukový (DBBK) 4. bukový (BK)

Ø roční teplota °C 6,5 – 7,5 6,0 – 6,5

Ø roční výška m úhrn srážek n.m. hlavní dřeviny mm 650 – 700 400 – buk lesní s příměsí dubu zimního a 550 habru obecného 700 – 800 550 – buk lesní v optimu, jedle bělokorá 600

Pásma ohrožení imisemi Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi, se zařazují do pásem ohrožení lesních porostů imisemi (Vyhláška Mze č. 78/1996 Sb.). V řešeném území je zcela výrazně zastoupeno nejmírnější pásmo ohrožení D: ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

74/107



BERIT, a.s.

pásmo ohrožení D – lesní pozemky s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1. stupeň během 16 – 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat. Jen ojediněle, ostrůvkovitě, jsou vymezeny drobné plochy s imisním ohrožením B (5 – 10 let) a C (10 – 15 let)

2.2.10.9 Kvalita ovzduší Celé území ORP Týn nad Vlavou patří do oblasti s dobrou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006 (Věstník MŽP č. 4/2008) není území ORP Týn n. Vlt. zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). V území nejsou žádné velké zdroje znečištění, pouze zdroje střední, uvedené v tabulkovém přehledu. Většina uvedených zdrojů využívá jako topné medium plyn. Narůstajícím problémem, díky cenám energetických médií, jsou plošné zdroje znečištění ovzduší, kterými jsou především domácnosti ve všech venkovských sídlech v území. Přízemní znečištění ovzduší, které z těchto zdrojů pochází, znamená výrazné zatížení tzv. dýchací zóny, a to zejména za stabilních zvrstvení ovzduší, při teplotních inverzích a tvorbě jezer chladného vzduchu, za mlhy apod. Tyto situace jsou nejčastější v podzimních a zimních měsících a mohou mít i několikadenní trvání. Z uvedené tabulky vyplývá, jak jsou jednotlivé obce (a jejich části) vytápěny. Pro hodnocení imisního zatížení životního prostředí chybí konkrétní hodnoty znečištění ovzduší a jejich srovnání s hygienickými standardy. Přízemní znečištění je rovněž zvyšováno automobilovou dopravou, jednak emisemi výfukových plynů, jednak prašností. Ani pro hodnocení těchto zdrojů nejsou k dispozici konkrétní údaje. Tabulka 48: Způsoby vytápění v domácnostech obec druhy paliva Dolní Bukovsko pevná paliva 70 % plyn méně elektřina minimum Temelín pevná paliva 70 % elektřina 25 % plyn – 1 bytovka (20 domácností) Žimutice pevná paliva - většina domácností elektřina - velmi málo Bečice pevná paliva 95 % elektřina - minimum Modrá Hůrka pevná paliva 90 % elektřina – velmi málo plyn – pouze nádrže na soukromých zahradách - minimálně Dobšice pevná paliva 100 % ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

75/107


obec Hosty Chrášťany

Všemyslice

Dražíč Čenkov u Bechyně Hartmanice Horní Knežeklady Týn nad Vltavou


BERIT, a.s.

druhy paliva pevná paliva 100 % 90 % pevná paliva (70 % uhlí, 20 % dřevo) 5 % elektřina 5 % ostatní pevná paliva 80 % plyn 15 % elektřina – minimum pevná paliva 99 % elektřina - minimum pevná paliva 100 % 50 % + 30 % pevná paliva (uhlí, dřevo) 20 % ostatní (plyn, elektřina) 98 % pevná paliva 2 % elektřina 60 – 70 % teplofikace z JETE 20 % pevná paliva minimálně – plyn, elektřina

Měření imisí se na území ORP Týn nad Vltavou neprovádí. Biologické znečištění ovzduší je dosud okrajově sledovanou problematikou v komplexu životního prostředí. Způsobují ho alergenní látky biologického původu tvořící tzv. aeroplankton, který je součástí vzdušného aerosolu (mikroorganismy, semena a pyly, spory, baktérie, roztoči, kvasinky, mikromycety atd.). Biologické znečištění ovzduší je původcem vzniku stále rostoucích alergických onemocnění, a to zejména u dětské populace. Znečištění ovzduší, např. pylovými zrny, se projevuje prakticky v celém vegetačním období a úzce souvisí s využitím území, s rozšiřováním plevelů a ruderálních společenstev, zavlečených rostlinných druhů apod. Mezi aeroalergeny patří mnohé z dřevin běžně rostoucích v řešeném území (např. bez černý, olše, bříza, javory) a dále především různé druhy plevelů a ruderálů (trávy všech druhů, rumištní rostliny, jako např. merlíkovité, okoličnaté, pelyňky, šťovíky, kopřivy, jitrocel atd.). Nejčastější plochy s výskytem alergenních rostlin jsou: - neudržované zemědělské areály a jejich okolí, - neudržované plochy na okrajích zástavby, u neudržovaných staveb, na zbořeništích, - okraje polních cest a silnic, - plochy divokých skládek apod. Likvidace těchto ploch v území je povinností majitelů a uživatelů pozemků a měla by být důsledně požadována. Tyto plochy nejsou v podkladech dokumentovány a mělo by být řešeno při zpracování ÚP obcí.


prosinec 2008

76/107



BERIT, a.s.

Tabulka 49: Malé a střední zdroje znečištění ovzduší (stav 2008)


prosinec 2008

77/107



BERIT, a.s.

Tabulka 50: Zdroje znečištění ovzduší REZZOI Název Činnost Mavela a.s. Dynín - výkrm brojlerů a odchov kuřic Chov vepřového dobytka HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.; Cihelna Výroba cihel, krytiny pálené a kameniny pro Dolní Bukovsko stavebnictví Mavela a.s. Dynín - rozmnož. chov prasat Chov vepřového dobytka QUAIL spol. s r.o. - biodegradační a solidifikační zařízení ČEZ, a.s. -Jaderná elektrárna Temelín Výroba a rozvod elektřiny Výroba hotového krmiva pro hospodářská ZENAP Trhové Sviny s.r.o. - Farma Bohunice zvířata Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou AGRO Temelín s.r.o. - velkokapacitní teletník výrobou /smíšené


prosinec 2008

78/107



Název Wienerberger cihl.prům. -Záv.22 Týn n/V. kot.a techn. s odl RICHMONT-CZ a.s. - LAKOVNA

BERIT, a.s.

Činnost Výroba cihel, krytiny pálené a kameniny pro stavebnictví Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů

zdroj: Český hydrometeorologický ústav - Zdroje znečisťování REZZO1 – Emisní bilance za rok 2006

2.2.10.10 Kvalita vod Převážná většina malých vodních toků v celém území ORP má poměrně dobrou kvalitu vody. Nejsou zde lokalizovány žádné významné zdroje znečištění. U větších toků se čistota pohybuje mezi II. a III. stupněm znečištění. Podobná je situace i u obou největších řek v území Vltavy a Lužnice.

2.2.10.11 Odpady Problematika odpadového hospodářství je v současné době řešena organizovaným svozem směsných komunálních odpadů a nebezpečných specializovanými firmami a separovaným sběrem druhotných surovin. Svážení odpadů je organizováno do několika svozových oblastí, jak je uvedeno v následující tabulce Tabulka 51: Svozové oblasti odpadů v ORP Týn nad Vltavou obec firma, místo uložení x Rumpold s.r.o., skládka Želeč Dolní Bukovsko x Rumpold-T s.r.o., skládka Želeč x Rumpold 01 – Vodňany s.r.o., skládka Vodňany Temelín Žimutice .A.S.A., skládka Rakovka (k. ú. Pašovice) x Rumpold s.r.o., skládka Želeč Bečice Modrá Hůrka Rumpold s.r.o., skládka Rakovka (k. ú. Pašovice) - vyváží pouze plné kontejnery, jen na zavolání obce cca 2x do roka) A.S.A., odvoz pravidelný, směsný velkoobjemový odpad a odpad tříděný, skládka Rakovka (k. ú. Pašovice) x Rumpold-T s.r.o., skládka Želeč Dobšice Hosty A.S.A., skládka Rakovka (k. ú. Pašovice) Chrášťany A.S.A., skládka Rakovka (k. ú. Pašovice) x Rumpold 01 Vodňany, skládka Vodňany (směsný KO) Všemyslice Rumpold Týn – separované kontejnery Dražíč A.S.A., skládka Rakovka Čenkov u Bechyně Zemědělská společnost Slapy – skládka Rakovka (směsný KO) x Bohdana Břendová – skládka Želeč x Rumpold-T s.r.o, skládka Želeč . Hartmanice x Rumpold –T, s.r.o., skládka Želeč Horní Knežeklady Týn nad Vltavou Rumpold s.r.o. (provozovna Tábor), skládky: Želeč, Rakovka, Vodňany x - mimo území ORP Týn nad Vltavou

Druhotné suroviny se ve všech obcích a sídle shromažďují do speciálních kontejnerů, případně do plastových pytlů s následným odvozem. Sídla jsou nejčastěji vybavena kontejnery bílé, barevné nebo netříděné sklo, na sběr papíru a terapaků, dále na plast a v některých sídlech na kovy. Kromě toho bývají podle potřeby přistavovány velkoobjemové kontejnery na objemnější druhy odpadů. Železný šrot, případně další kovy, jsou nejčastěji sbírány místními aktivitami (děti, sportovci, hasiči). ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

79/107



BERIT, a.s.

Problematika nebezpečných odpadů je nejčastěji řešena jejich shromažďováním a následným svozem po předchozím vyhlášení. V rámci ORP Týn nad Vltavou je situována jedna řízená skládka odpadů v místní části Rakovka, jejímž vlastníkem je obec Chrášťany. Tabulka 52: Řízená skládka odpadů název, vlastník Skládka Rakovka, obec Chrášťany

katastrální území – p.č. Pašovice p.č. 177, 729/3, 729/4, 730/4, 729/1

Σ kapacita Σ plocha, Σ životnost 67 100 m3 8890 m2 do r. 2020

zařazení skládky

charakteristika

skupina SOO – ostatní odpad; provozováno jako podskupina SOO-3, možno též SOO-1

řízená skládka, ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu; zařazena jako střední zdroj znečištění ovzduší

Kromě řízené skládky jsou v ORP další zařízení na zpracování a sběr odpadů, uvedené v následujícím přehledu.

Tabulka 53: Zařízení na zpracování odpadů katastrální území – p.č.

provozovatel skládky

způsob využití

Jarošovice - 836/17, 836/18, 836/19, 836/20

Vindex JIH, s.r.o.

kompostárna

Všemyslice - 358/12, k ú

SIDNEY REALLY, s.r.o. (areál VOD Všemyslice)

předúprava odpadů na alternativní paliva

Tabulka 54: Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu (včetně ochranného pásma) katastrální území – p.č.

provozovatel skládky

Týn nad Vltavou - 1849/3 Týn nad Vltavou -1495/1

Rumpold – T, s.r.o. Rumpold – T, s.r.o.

Březí u Týna nad Vltavou - 520/2, Knín - 157/4 Temelín

QUAIL, spol. S.r.o.

Temelín - 147/2, 179, 206, 208, 209, 210, 218, 1658/33 Týn nad Vltavou - 1723, 1854/2, k.ú. Všemyslice - „Díly“ - 358 Temelínec

SUNEX, spol. s r.o.

QUAIL, spol. s.r.o.

Sběrné suroviny, a.s. OK PROJEKT, s.r.o. ČEZ, a.s.

způsob využití sběrný dvůr - Liškárna rekultivace dobývacího prostoru Fišerák – zařízení k využívání odpadů zařízení k soustřeďování ostatních a nebezpečných odpadů biodegradační a solidifikační zařízení Hůrka zařízení k využívání odpadů (autovraky) zařízení ke sběru a výkupu odpadů zařízení k odstraňování odpadů zařízení k odstraňování odpadů – odkaliště neaktivních kalů

Podle dostupných podkladů je v území ORP řada bývalých neřízených skládek odpadů, které bude třeba podrobně lokalizovat a prověřit z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a závadné lokality asanovat a odstranit.


prosinec 2008

80/107



BERIT, a.s.

Tabulka 55: Skládky odpadů – staré zátěže katastrální území

obec

Radonice u Drahotešic Popovice u Dolního Bukovska

Dolní Bukovsko Dolní Bukovsko

Tuchonice Dolní Bukovsko

Žimutice Dolní Bukovsko

Modrá Hůrka Horni Bukovsko

Modrá Hůrka Dolní Bukovsko

Pořežany Litoradice

Žimutice Temelín

Horní Bukovsko Litoradice

Dolní Bukovsko Temelín

Litoradice Sobětice u Žimutic

Temelín Žimutice

Hněvkovice Žimutice

Týn nad Vltavou Žimutice

Třitím Hněvkovice

Žimutice Týn nad Vltavou

Dobšice Temelín

Bečice Temelín

Týn nad Vltavou Račina

Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou

Týn nad Vltavou Smilovice

Týn nad Vltavou Žimutice

Slavětice Hosty

Všemyslice Chrášťany

Hosty Chráštany

Hosty Chrášťany

Hůrky Doubravka

Chrášťany Chrášťany

Chrášťany

Chrášťany

poznámka

rekultivovaná

rekultivovaná

2.2.10.12 Hluk Zatížení hlukem není v rámci ORP sledováno, a proto nelze jeho vlivy na životní prostředí hodnotit. K dispozici jsou údaje sčítání automobilové dopravy, s jejichž pomocí by se alespoň v okolí nejvíce frekventovaných silnic procházejících obytným územím daly zpracovat modelové výpočty hladin akustického tlaku. Podle výsledků sčítání na dálniční a silniční síti v r. 2005 (celoroční průměry za 24. hodin) byly nejvyšší počty vozidel zjištěny na komunikacích procházejících centrem Týna nad Vltavou. Nejvíce byla zatížena silnice II/159, a to až téměř 14 000 vozidly za 24. hodin. Na dalších komunikacích, především v centru města, se počty vozidel pohybovaly mezi 7000 až 10 000 za 24. hodin. Při intenzitě automobilové dopravy kolem 14 000 vozidel za 24. hodin (pro vzdálenost 7,5 m od osy jízdního pruhu, rychlost v = 50 km/h, asfalt, rovina, počet nákladních automobilů – 15%) lze předpokládat hladinu akustického tlaku LAeq,T 65 dB. Při průjezdu vozidel mezi 7 000 až 10 000 za 24. hodin a za stejných předpokladů se mohou hladiny LAeq,T pohybovat mezi 62,0 až 63,6 dB. ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

81/107



BERIT, a.s.

Na ostatních silnicích procházejících územím ORP Týn nad Vltavou se intenzita dopravy pohybuje zhruba mezi 1500 až 2200 vozidly za 24. hodin, což představuje hlukové zatížení LAeq,T kolem 56,5 dB. Silnice s vyšší intenzitou dopravy je II/105 z Týna nad Vltavou do Českých Budějovic. Zde je počet vozidel v rozmezí mezi 5000 až 6000 za 24. hodin, což odpovídá hladinám akustického tlaku LAeq,T kolem 61 dB. Uvedené hodnoty jsou odvozené z modelového výpočtu a jsou jen orientační. Skutečné hodnoty akustického tlaku a na ně navazující opatření je nutné zjistit měřením. Velké stacionární zdroje hluku se v území nevyskytují

2.2.10.13 Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody a krajiny, ve smyslu stejnojmenného zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů eviduje v území ORP Týn nad Vltavou maloplošná zvláště chráněná území, významné krajinné prvky a registrované významné krajinné prvky, územní systémy ekologické stability, památné stromy, přírodní parky a evropsky významnou lokalitu soustavy Natura 2000. Tabulka 56: Maloplošná ZCHÚ kategorie

název

PR

Velký a Malý Kamýk Židova strouha

PP

2.2.10.13.1

výměra ha 49,65

katastrální území Všeteč

42,20

Nuzice

charakteristika fragment acidofilní bučiny geomorfologicky významné prostorově členité údolí kaňonovitého charakteru s fragmenty přirozených reliktních borů na skalách, významnými lišejníkovými a mechovými společenstvy s řadou významných rostlinných a živočišných druhů; na v ORP 21,0 ha

Významné krajinné prvky (VKP)

VKP, taxativně vyjmenované v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, jsou na území ORP Týn nad Vltavou zastoupeny v následujících kategoriích, tj. lesy (Σ 7372, 54 ha), vodní toky, rybníky a údolní nivy. Kromě nich jsou v území registrované VKP, uvedené v následující tabulce (přehled největších rybníků, jako jedné z kategorií VKP je uveden v kapitole Hydrologie). Tabulka 57: Registrované VKP katastrální území obec Popovice u Dolního Bukovska Dolní Bukovsko Štipoklasy

Horní Kněžeklady

Třitim Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou

Žimutice Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou


charakteristika smíšené stromořadí s vyschlou vodní nádrží úvozová cesta s dubovou alejí mezi Horními.a Dolními Kněžeklady louka pod Hněvkovickým lesem Fišerácká strouha stromořadí "Alej míru"

prosinec 2008

82/107

Městský úřad Týn n/V 2.2.10.13.2


BERIT, a.s.

Natura 2000

Evropsky významná lokalita Lužnice a Nežárka (CZ0313106), celková rozloha lokality 859.5027 ha (zasahuje celkem do 48 k.ú.). Na území ORP Týn nad Vltavou zasahuje do k.ú. Hosty, Koloděje nad Lužnicí, Týn nad Vltavou, Nuzice. Lokalita zahrnuje tok a říční nivu Nežárky zhruba od osady Jemčina (k.ú. Hatín) po soutok s Lužnicí ve Veselí nad Lužnicí a dále tok a nivu Lužnice z Veselí nad Lužnicí po ústí Lužnice do Vltavy. Ve své jižní části zasahuje do CHKO Třeboňsko. Má liniový charakter a je tvořena toky Nežárkou a navazující Lužnicí a jejich říční nivou, která je vymezena svahy říční terasy. Záplavové území Lužnice vyniká velmi cennými lučními porosty s občasným výskytem dřevin a s množstvím různě rozlehlých stálých i periodických tůní a slepých říčních ramen. Údolí Lužnice pod Táborem je úzké, místy až kaňonovitého charakteru. Je převážně zalesněné, s poměrně přirozenou skladbou porostů, na skalních výchozech místy s xerofilní vegetací. Polopřírodní až přírodní vodní toky v nivě, kde jsou vyvinuta mokřadní společenstva (tůně, vlhké louky, slatiniště, lužní lesy - olšiny, doubravy). Biotop využívají pro rozmnožování mnohé druhy obojživelníků a ptáků a zvlášť chráněných bezobratlých. Údolí Lužnice pod Táborem má velmi pestrou entomofaunu – zajímavé jsou především druhy vázané na čisté vodní toky a jejich údolí. EVL má stěžejní význam pro ochranu uvedených druhů na našem území (vydra říční – Lutra lutra), piskoř pruhovaný – Misgurnus fossilis), páchník hnědý – Osmoderma eremita), velevrub tupý – Unio crassus). 2.2.10.13.3

Krajinný ráz

Základní typizace krajiny pro hodnocení krajinného rázu vychází z relace mezi přírodními a člověkem vytvořenými prvky na základě úhrnných hodnot druhů pozemků v katastrálních územích. Jde o poměr mezi relativně ekostabilními přírodními a přírodě blízkými plochami (travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zahrady) a plochami ekologicky labilními, umělými (orná půda, ovocné sady, zastavěné plochy), vyjádřený tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Pro hodnocení krajinného rázu jsou vymezeny kategorie, které diferencují území do tří základních krajinných zón: •

zóna antropogenizované krajiny (KES do 0,94) je tvořena převážně ekolabilními agrocenózami, s vysokým využitím území a narušením krajiny, přírodních struktur a ekologických vztahů a s nutností jejich obnovy,

•

zóna harmonické krajiny (KES 0,95 – 6,20) s vyváženým zastoupením ekolabilních a ekostabilních ploch, tj. s relativně vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem,

•

zóna relativně přírodní krajiny (KES přes 6,20) s. s nevýraznými civilizačními zásahy, s dominantním až výlučným podílem přírodních prvků, v řešeném území s výraznou převahou lesních porostů.

Hodnoty KES a jejich zařazení do základních krajinných typů jsou podkladem pro primární charakteristiky krajinného rázu území, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti a který je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu (zákon č.114/1992 Sb., § 12). Na základě níže uvedených úhrnných hodnot druhů pozemků (ÚHDP) a z nich vypočítaných hodnot koeficientu ekologické stability (KES) na území ORP Týn nad Vltavou zcela převažuje antropogenizovaná krajina (KES do 0,94). Zahrnuje celkem 34 katastrálních území, což je 18 521, 26 ha a 70,3 % z celkové výměry ORP. Jen 11 katastrálních území a 5542,32 ha (21,0 %) tvoří harmonická krajina. Pouze 2 katastrální ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

83/107



BERIT, a.s.

území o celkové výměře 2269,69 ha je krajina relativně přírodní. Zabírá 8,6 % z území ORP.

Zastoupení krajinných zón v ORP Týn nad Vltavou v % 8,6 % 21,0 % zóna antropogenizovaná zóna harmonická zóna přírodní 70,3 %

Tabulka 58: Zastoupení ekologicky pozitivních a ekologicky negativních ploch v katastrálních územích ORP Týn nad Vltavou a koeficient ekologické stability (KES) katastrální území

výměra k.ú. [ha]

EKO + [ha]

EKO %

[ha]

%

KES

Bečice

440,43

169,76

38,5

245,82

55,8

0,69

Bohunice nad Vltavou

700,40

289,13

41,3

367,79

52,5

0,79

Březí u Týna nad Vltavou

694,91

241,49

34,8

313,64

45,1

0,77

Bzí u Dolního Bukovska

649,30

280,80

43,2

325,73

50,2

0,86

Čenkov u Bechyně

134,53

35,12

26,1

86,85

64,6

0,40

Dobšice u Týna nad Vltavou

434,11

98,13

22,6

308,37

71,0

0,32

1073,32

191,21

17,8

801,80

74,7

0,24

530,60

309,97

58,4

193,47

36,5

1,60

Dolní Bukovsko Doubrava nad Vltavou Doubravka u Týna nad Vltavou

434,95

119,96

27,6

201,27

46,3

0,60

1134,69

488,66

43,1

594,89

52,4

0,82

Hartmanice u Žimutic

896,72

237,12

26,4

879,08

98,0

0,27

Hněvkovice u Týna nad Vltavou

447,81

237,46

53,0

166,18

37,1

1,43

Horní Bukovsko

426,03

229,41

53,85

179,19

42,1

1,28

Hosty

856,84

364,19

42,50

444,02

51,8

0,82

Chrášťany u Týna nad Vltavou

520,12

157,79

30,34

328,12

63,1

0,48

Knín

610,39

321,47

52,67

244,38

40,0

1,32

Kočín

341,69

83,60

24,47

235,25

68,8

0,36


527,33

258,63

49,05

199,17

37,8

1,30

Koloměřice

529,55

239,01

45,14

258,82

48,9

0,92

Krakovčice

159,56

58,48

36,65

89,51

56,1

0,65

Křtěnov

229,18

18,30

7,99

76,28

33,3

0,24

Lhota pod Horami

381,85

138,32

36,22

214,71

56,2

0,64

1078,40

956,86

88,73

92,07

Dražíč

Litoradlice ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

8,5 10,39 84/107



katastrální území

výměra k.ú. [ha]

EKO +

BERIT, a.s.

EKO -

[ha]

%

[ha]

%

KES

Modrá Hůrka

395,54

103,48

26,16

273,36

69,1

0,38

Netěchovice

341,70

63,59

18,61

254,43

74,5

0,25

Nuzice

697,00

387,69

55,62

267,06

38,3

1,45

Pašovice

369,37

209,85

56,81

128,47

34,8

1,63

Pelejovice

456,15

122,95

26,95

317,95

69,7

0,39

Popovice u Dolního Bukovska

364,31

119,61

32,83

223,74

61,4

0,53

Pořežany

547,25

183,82

33,59

326,87

59,7

0,56

Předčice

317,31

118,46

37,33

185,40

58,4

0,64

Radonice u Drahotěšic

333,91

129,23

38,70

186,17

55,8

0,69

Sedlec u Temelína

280,04

51,02

18,22

218,57

78,0

0,23

Sedlíkovice u Dolního Bukovska

237,32

38,72

16,32

188,86

79,6

0,21

Slavětice u Všemyslic

244,20

150,83

61,76

63,70

26,1

2,37

Smilovice u Týna nad Vltavou

421,27

117,30

27,84

283,89

67,4

0,41

Sobětice u Žimutic

248,93

68,43

27,49

166,38

66,8

0,41

Štipoklasy

784,62

357,58

45,57

397,39

50,6

0,90

Temelín

693,47

227,02

32,74

381,60

55,0

0,59

Temelínec

374,71

65,18

17,39

260,39

69,5

0,25

Třitim

643,00

426,70

66,36

178,22

27,7

2,39

Tuchonice

368,13

234,06

63,58

113,48

30,8

2,06

1971,47

715,90

36,31

953,73

48,4

0,75

678,46

336,31

49,57

276,80

40,8

1,21

1190,29

1050,04

88,22

117,16

9,8

8,96

Týn nad Vltavou Všemyslice Všeteč Zvěřkovice u Týna nad Vltavou

355,74

71,58

20,12

228,10

64,1

0,31

Žimutice

785,37

354,28

45,11

395,64

50,4

0,90

26332,27 11228,5 42,6 % 13233,77 50,3 %

0,84

Σ EKO + a EKO – v %

Zastoupení ekologicky pozitivních, ekologicky negativních a ostatních ploch v ORP Týn nad Vltavou v % 7,6 %

42,6 % EKO + EKO ostatní plochy

50,3 %


prosinec 2008

85/107



BERIT, a.s.

Tabulka 59: Zastoupení krajinných zón dle koeficientu ekologické stability v ORP Týn nad Vltavou Zóna antropogenizované krajiny (KES do 0,94) katastrální ha území Bečice Bohunice nad Vltavou Březí u Týna n.Vlt. Bzí u Dolního Bukovska Čenkov u Bechyně Dobšice u Týna n.Vlt. Dolní Bukovsko Doubravka u Týna n.Vlt. Dražíč Hartmanice u Žimutic Hosty Chrášťany u Týna n.Vlt. Kočín Koloměřice Krakovčice Křtěnov Lhota pod Horami Modrá Hůrka Netěchovice Pelejovice Popovice u Dol. Bukovska Pořežany Předčice Radonice u Drahotěšic Sedlec u Temelína Sedlíkovice u Dol. Bukovska Smilovice u Týna n.Vlt. Sobětice u Žimutic Štipoklasy Temelín ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

440,43 700,40 694,91 649,30 134,53 434,11 1073,32 434,95 1134,69 896,72 856,84 520,12 341,69 529,55 159,56 229,18 381,85 395,54 341,70 456,15 364,31 547,25 317,31 333,91 280,04 237,32 421,27 248,93 784,62 693,47

Zóna harmonické krajiny (KES 0,95 - 6,20) katastrální ha území

KES 0,69 0,79 0,77 0,86 0,40 0,32 0,24 0,60 0,82 0,27 0,82 0,48 0,36 0,92 0,65 0,24 0,64 0,38 0,25 0,39 0,53 0,56 0,64 0,69 0,23 0,21 0,41 0,41 0,90 0,59

Doubrava nad Vltavou Hněvkovice u Týna n.Vlt. Horní Bukovsko Knín Koloděje nad Lužnicí Nuzice Pašovice Slavětice u Všemyslic Třitim Tuchonice Všemyslice

prosinec 2008

530,60 447,81 426,03 610,39 527,33 697,00 369,37 244,20 643,00 368,13 678,46

KES 1,60 1,43 1,28 1,32 1,30 1,45 1,63 2,37 2,39 2,06 1,21

86/107

Zóna relativně přírodní krajiny (KES přes 6,20) katastrální ha KES území 10,3 9 Litoradlice 1078,40 Všeteč 1190,29 8,96


Zóna antropogenizované (KES do 0,94) katastrální území Temelínec Týn nad Vltavou Zvěřkovice u Týna n.Vlt. Žimutice 34 k.ú.



krajiny ha

KES

374,71 1971,47 355,74 785,37

0,25 0,75 0,31 0,90

18521,26 ha

prosinec 2008

Zóna harmonické krajiny (KES 0,95 - 6,20) katastrální ha území

11 k.ú.

BERIT, a.s.

KES

5542,32ha

Zóna relativně přírodní krajiny (KES přes 6,20) katastrální ha KES území

2 k.ú.

87/107

2268,69 ha



BERIT, a.s.

Tabulka 60: Úhrnné hodnoty druhů pozemků v k.ú. ORP Týn nad Vltavou v hektarech


výměra k.ú. [ha] orná půda

zahrady

travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy

Bečice

440,43

240,93

6,06

39,25

108,56

15,89

4,89

24,85

Bohunice nad Vltavou

700,40

361,60

11,36

98,43

174,96

4,39

6,19

43,14

Březí u Týna nad Vltavou

694,91

297,48

2,12

37,19

187,31

14,86

16,16

139,78

Bzí u Dolního Bukovska

649,30

317,39

4,56

85,64

176,81

13,78

8,33

42,78

Čenkov u Bechyně

134,53

84,85

2,57

28,34

0,86

3,36

2,00

12,56

Dobšice u Týna nad Vltavou

434,11

304,03

5,70

42,57

47,73

2,13

4,34

27,61

1073,32

779,10

25,03

73,03

76,64

16,51

22,70

79,34

Doubrava nad Vltavou

530,60

188,17

11,44

89,08

181,64

27,81

5,30

27,16

Doubravka u Týna nad Vltavou

434,95

196,90

7,41

46,44

60,61

5,50

4,37

22,72

1134,69

580,10

19,46

93,84

336,07

39,30

14,80

50,43

Hartmanice u Žimutic

896,72

871,35

7,03

90,64

131,66

7,79

7,73

34,52

Hněvkovice u Týna nad Vltavou

447,81

160,43

3,03

50,51

146,44

37,48

5,75

44,16

Horní Bukovsko

426,03

174,96

5,93

78,46

141,73

3,29

4,23

17,43

Hosty

856,84

436,06

15,34

92,42

192,54

63,89

7,96

48,60

Chrášťany u Týna nad Vltavou

520,12

320,13

13,07

77,04

66,02

1,66

7,99

34,21

Knín

610,39

241,12

1,06

85,04

215,75

19,62

3,26

44,54

Kočín

341,69

231,32

4,92

33,85

39,17

5,67

3,93

22,83


527,33

190,07

15,72

58,12

157,97

26,82

9,11

69,52

Koloměřice

529,55

252,50

10,76

76,52

146,08

5,65

6,32

31,72

Krakovčice

159,56

87,37

3,02

31,27

21,74

2,46

2,15

11,57

Křtěnov

229,18

69,78

0,11

10,77

6,38

1,04

6,50

134,59

Lhota pod Horami

381,85

209,03

4,97

58,43

64,83

10,08

5,67

28,83

1078,40

88,58

4,81

51,42

857,92

42,72

3,48

29,47

Dolní Bukovsko

Dražíč

Litoradlice ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

88/107





zahrady

BERIT, a.s.


Modrá Hůrka

395,54

269,25

5,59

76,13

19,22

2,54

4,11

18,69

Netěchovice

341,70

250,44

7,69

28,35

25,91

1,64

3,99

23,67

Nuzice

697,00

261,37

6,39

71,03

305,64

4,62

5,70

42,26

Pašovice

369,37

126,20

2,71

63,49

111,24

32,41

2,27

31,05

Pelejovice

456,15

314,31

3,23

31,18

84,41

4,12

3,64

15,26

Popovice u Dolního Bukovska

364,31

218,91

6,48

88,96

18,86

5,31

4,83

20,96

Pořežany

547,25

321,15

4,88

40,53

134,77

3,63

5,72

36,56

Předčice

317,31

182,39

5,08

31,59

79,35

2,44

3,01

13,46

Radonice u Drahotěšic

333,91

182,42

6,86

71,64

48,47

2,26

3,75

18,51

Sedlec u Temelína

280,04

215,28

2,65

23,70

18,24

6,43

3,28

10,45

Sedlíkovice u Dolního Bukovska

237,32

186,25

2,29

34,18

0,10

2,16

2,61

9,74

Slavětice u Všemyslic

244,20

59,97

3,12

28,38

118,18

1,14

3,74

29,67

Smilovice u Týna nad Vltavou

421,27

279,31

9,03

49,31

55,70

3,26

4,58

20,08

Sobětice u Žimutic

248,93

163,90

1,99

37,94

14,71

13,79

2,48

14,12

Štipoklasy

784,62

389,69

9,65

109,73

228,58

9,63

7,71

29,64

Temelín

693,47

371,28

14,35

80,10

123,40

9,17

10,33

50,10

Temelínec

374,71

259,98

0,01

29,05

32,10

4,03

0,41

49,15

Třitim

643,00

176,07

4,53

41,31

364,32

16,53

2,15

38,08

Tuchonice

368,13

110,42

4,41

73,77

142,66

13,22

3,07

20,58

1971,47

878,24

66,13

94,56

495,17

60,04

75,50

300,21

678,46

266,29

24,47

74,75

199,77

37,33

10,51

65,34

1190,29

112,86

12,47

66,44

968,48

2,65

4,30

23,08

Zvěřkovice u Týna nad Vltavou

355,74

224,07

6,31

23,76

39,57

1,94

4,03

56,05

Žimutice

785,37

389,62

6,64

114,37

204,27

29,02

6,02

35,45

26332,27 12892,92 124,96

2812,55

7372,54

641,01

340,9

1994,52

Týn nad Vltavou Všemyslice Všeteč

ORP celkem ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

89/107





ÚHDP %

zahrady

49,0

0,5

BERIT, a.s.


10,7

28,0

2,4

Úhrnné hodnoty druhů pozemků v ORP Týn nad Vltavou v% 1,3 %

2,4 %

7,6 %

49,0 %

orná půda zahrady travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy

28,0 %


ostatní plochy 10,7 %

prosinec 2008

0,5 %

90/107

1,3

7,6

2.2.10.13.4

Přírodní parky

Do území ORP Týn nad Vltavou zasahují dva přírodní parky, určené k ochraně krajinného rázu. Přírodní park Písecké hory (na území ORP zabírá cca 45,2 ha).Rozsáhlý lesní komplex typických jihočeských smíšených lesů v Středočeské pahorkatině východně od města Písek. Své jméno získal od hornictví, které se zde kdysi provozovalo. Nejvyšším bodem je vrch Velký Mehelník (632 m). Lesy slouží aktivnímu odpočinku a relaxaci. Návštěvníky čeká více než 60 km značených cest a cyklotras, naučná stezka, obora s mufloní zvěří, železná rozhledna Jarník na Kraví hoře a turistická chata Živec. Další významné vrchy jsou Jarník (609 m), Chudý vrch (572 m), Němec (587 m), Ostrý vrch (538 m), Matka (580 m), Pasecký vrch (625 m). Na území ORP Týn nad Vltavou Vysoký Kamýk (628 m), Malý Kamýk (605 m), Pecivál (604 m), Kometa (593 m). Ve vrcholové části je vymezena přírodní rezervace Velký a Malý Kamýk na k.ú. Všeteč. Středověkou těžbu zlata a stříbra připomínají názvy Havírka, Provazce, Borky. Přírodní park Plziny (rozloze cca 10 km2) lemuje severovýchodní hranici ORP tvořenou údolím Borovanského potoka. Je vymezen k zachování a ochraně krajinného rázu rozsáhlého lesního komplexu s vodními plochami a významnými přírodními a estetickými hodnotami a historických hodnot osídlení a krajinné architektury. Rozkládá se

2.2.10.13.5

Památné stromy

Na území ORP je v současné době řada památných stromů chráněných dle zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Mají základní ochranné pásmo (dle uvedeného zákona) ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. Tabulka 61: Památné stromy v ORP Týn nad Vltavou k.ú. – p.č. Žimutice 1755/10 Žimutice - 2331

OP m 18

Týn n.Vlt. 2397/5

údaje v = 22 m o = 571 cm v = 15 m o = 590 cm v = 16 m o = 660 v = 15 m o = 180 cm

Týn n.Vlt. 2140

v = 20 o = 385 cm

50 m

Týn n.Vlt. 2219/3

v = 19 o = 409 cm

16

dub letní Quercus robur

Týn n.Vlt. 880/1

v = 17 = 279

o

9

Týn n.Vlt. 1247/1 Litoradlice - 1

v = 23m o = 308 v = 20 m o = 697 v = 25 m o = 390 cm v = 12 m

19

buk červený Fagus sylvatica Atropunicea javor stříbrný Acer saccharinum lípa srdčitá Tilia cordata dub letní Quercus robur lípa srdčitá

Žimutice - 2331

Koloděje n.L.357 Čenkov u

19 21 6

22 12 12

2

druh dřeviny dub letní Quercus robur dub letní Quercus robur dub letní Quercus robur jerlín japonský Sophora japonica

situace louka poblíž statku, u odbočky na Korákov u polní cesty západně od statku Korákov louka na rozhraní polí u statku Korákov bývalý zámecký park za objektem muzea

Dub letní Quercus robur

v zahradě před vchodem do zemědělské usedlosti čp. 50 v městské části Zadní Kohout zahrada u nemovitosti, na nábřeží Vltavy ve výrobním areálu v blízkosti komunikace (Písecká ulice) v komunikaci u vstupu do zahrady obecního objektu „Sašina vila“ ve dvoře myslivny na okraji obce říční lavice Lužnice, pravý břeh pod obcí v zahradě soukromého rekreačního


k.ú. – p.č. Bechyně 1744/2

2.2.10.13.6


údaje o = 535

OP m

druh dřeviny Tilia cordata

BERIT, a.s.

situace objektu, dříve zemědělská usedlost

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

V rámci ORP jsou zastoupeny všechny tři úrovně ÚSES, nadregionální, regionální a lokální. Regionální a nadregionální ÚSES jsou zpracovány ve schválných Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Hlavní nadregionální linií jsou osy NRBK jdoucí údolím Vltavy (NRBK č. 43, 85, 29, 2 a 30). Na osy jsou vložena regionální biocentra, a to RBC č. 201 Břehy u Doubravky, RBC č. 138 Nový Dvůr, RBC č. 204 Červený vrch, RBC č. 209 Janouch u Liboradic. Kromě nich jsou izolovaná unikátní RBC č. 3 Vysoký a Malý Kamýk a RBC č. 186 Nový Dvůr u Tuchonic. NRBK podél Vltavy pokračují dále k jihu. Osa NRBK má vymezenou ochrannou zónu do vzdálenosti 2000 m na obě strany, ve které by měla být uplatňován tzv. koridorový efekt zabezpečující ochranu všech hodnotných krajinných segmentů považovaných v této zóně za součást NRBK. V praktickém provedení to znamená, že v OZ je realizován zvýšený zájem orgánů ochrany přírody o vyjmenované segmenty v rámci platné legislativy, jmenovitě zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, neznamená to však, že jsou jejím vymezením a ochranou dotčeny další funkce v území. Regionální ÚSES je prezentován výše vyjmenovanými skladebnými částmi. (viz též tabulka). Skladebné části a celý lokální ÚSES (a také interakční prvky) jsou podrobně zpracovány pro všech 47 katastrální území ORP. Pokud se týče mapových zákresů a textové části jsou však pouze v papírové podobě a nejsou digitalizovány. V tomto stavu jsou použitelné pro zpracování jednotlivých ÚP obcí, kde jsou limitujícím faktorem a jsou jednou z jejich nezastavitelných částí. Nelze je však v této podobě zahrnout do ÚAP. Tabulka 62: Skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES lokalizované v ORP Týn nad Vltavou skladebná část RBK138 RBK 11 RBC186 RBC 86 RBC 3 RBC140 RBC204 RBC201 RBC209 NRBK 43 NRBK 85 NRBK 29 NRBK 2 NRBK 30 NRBK135


popis Novy Dvůr-Lužnice pod Bechyni Jahodiní-Němčice Nový Dvůr Jahodiní Vysoký a Malý Kamýk U Bočků Červený vrch Břehy Janoch Štěchovice-Hlubocká obora Štěchovice-Hlubocká obora Štěchovice-Hlubocká obora Štěchovice-Hlubocká obora Štěchovice-Hlubocká obora Cunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn

prosinec 2008

92/107


3.


BERIT, a.s.

Rozbor udržitelného rozvoje území

3.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT analýza 3.1.1. Horninové prostředí a geologie Horninové prostředí a geologie Silné stránky - výhledové plochy a územní rezervy pro těžbu cihlářské suroviny (Horní Bukovsko, Pořežany, Štipoklasy) - přítomnost ložisek nerostných surovin s menšími plošnými nároky na devastaci povrchu a rekultivace Příležitosti - rekultivace ploch devastovaných těžbou nerostných surovin,

Slabé stránky - chybějící podrobnější průzkum z hlediska radonového rizika v navrhovaných rozvojových plochách pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci

Hrozby - střední hodnoty radonového indexu na většině území ORP,

3.1.2. Vodní režim Vodní režim Silné stránky - střední hustota říční sítě, - relativně dobrá kvalita povrchových vod, - zastoupení malých vodních ploch, - vyhlášená ochranná pásma zdrojů pitné vody, - přítomnost velkých vodních nádrží Příležitosti - revitalizace malých vodních toků, - obnova a budování vodních ploch, - ochrana pramenišť, mokřadů z důvodů zvýšení retenční schopnosti území a v rámci ochrany přírody a krajiny

Slabé stránky - nevhodné úpravy některých úseků vodních toků, - chybějící břehové porosty podél malých vodních toků a kolem vodních ploch

Hrozby - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod průsaky ze starých zátěží, - znečištění vodních toků různorodou činností, - likvidace, vysoušení, zarůstání malých vodních ploch, - ohrožení pramenišť, mokřadů, drobných vodních toků nešetrným zemědělským a lesním hospodařením a jinou činností

3.1.3. Hygiena životního prostředí Hygiena životního prostředí Silné stránky - velmi dobrá kvalita ovzduší, - absence velkých stacionárních zdrojů emisí, - absence velkých zdrojů znečištění povrchových vod, ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

Slabé stránky - převaha vytápění domácností pevnými palivy ve venkovských sídlech, - předpokládané zvýšené hlukové hladiny a imisní zatížení podél významných komunikací

prosinec 2008

93/107



- přítomnost pouze menších zdrojů znečištění ovzduší (kotelny) Příležitosti - vyloučit výstavbu výrobních a jiných zdrojů s negativními vlivy na životní prostředí, - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů, - snižovat množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky, - zajistit oddělené shromažďování a následné zpracování jednotlivých druhů biologicky rozložitelných odpadů (kompostárny pro skupiny sídel), - separovat stavební a demoliční odpady a podporovat jejich materiálové využití, - snížit produkci nebezpečných odpadů a dalších vybraných druhů odpadů, - vyloučit výstavbu nových skládek odpadů, nepřipustit vznik „divokých“ skládek odpadů, - snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na řízené skládky, - zpracovávat a třídit komunální odpad a realizovat jeho materiálové a další využití (výroba paliva, bioplyn), - zajistit budování sběrných dvorů pro skupiny sídel, - zvýšit počet sběrných nádob na tříděný odpad a rozšířit sortiment, - podrobná lokalizace a vyhodnocení lokalit starých zátěží („divokých“ skládek), - likvidace starých zátěží (skládek), - snížení hlukové zátěže vybudováním silničních obchvatů, - měření akustického tlaku podél silnic s největší intenzitou dopravy a zpracování modelových výpočtů

BERIT, a.s.

Hrozby - lokální znečištění ovzduší v sídlech v inverzních údolních polohách, - spalování nevhodných substancí v domácnostech, - zvyšující se produkce odpadů, - kontaminace prostředí, jmenovitě povrchových a podzemních vod z lokalit nepovolených uzavřených skládek (starých zátěží), - zarůstání starých zátěží invazními, ruderálními a plevelnými druhy rostlin a jejich šíření do okolní krajiny, - biologické znečištění ovzduší způsobované rostlinnými alergeny

3.1.4. Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody a krajiny Silné stránky - přítomnost maloplošných zvláště chráněných území, evropsky významné lokality, památných stromů, registrovaných VKP - vymezené prvky ÚSES lokální, regionální, nadregionální úrovně


Slabé stránky - nižší zastoupení ekologicky pozitivních krajinných struktur a prvků (lesy, travní porosty), - nízké hodnoty krajinného rázu, - nedůslednosti v ochraně taxativně vyjmenovaných významných krajinných prvků (vodní toky, rybníky, údolní nivy), - nedůslednosti v ochraně a tvorbě prvků ÚSES, - přestárlá, nefunkční a problematická mezernatá stromořadí ovocných dřevin podél silnic

prosinec 2008

94/107



Příležitosti - rozšíření ochrany hodnotných krajinných segmentů formou registrovaných VKP, - revitalizace povodí malých vodních toků (VKP), - výsadby liniové zeleně v krajině podél silnic, cest, na mezích, břehových porostů, solitérů apod. z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, prostupnosti krajiny a vazeb v systému ÚSES, - zvýšení zastoupení travních a lesních porostů z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, snížení erozního ohrožení, rekreační přitažlivosti krajiny, - ochrana travních porostů před zarůstáním (kosení, pastva), - zpracování plánů lokálních ÚSES v k.ú. a jejich digitalizace, - realizace nefunkčních prvků ÚSES, - budování naučných stezek, - průzkum a mapování hodnotných přírodě blízkých krajinných segmentů z důvodů jejich zachování a následné zvýšené ochrany, - pro výsadby krajinné zeleně používat výhradně domácí dřeviny

BERIT, a.s.

Hrozby - nevratné poškození pramenišť, mokřadů, vodních ploch, vodních toků nevhodnými zásahy při zemědělském a lesním hospodaření a další činnosti, - při nevhodném hospodaření a zásazích možnosti rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů, - zarůstání travních porostů sukcesí dřevin, plevelů, invazních druhů, - realizace staveb (bydlení, výroba, chaty apod.) v potočních nivách (VKP), - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně, - ve volné krajině nevysazovat cizokrajné dřeviny, mj. z důvodů jejich nekontrolovatelného šíření do okolí, - podél silnic nevysazovat keře, pouze stromy s minimální výškou koruny 200 cm

3.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ZPF a PUPFL Silné stránky - poměrně příznivé půdně-klimatické podmínky vytvářejí vhodné předpoklady pro zemědělskou produkci (obilnářská oblast), - nízká rizika erozního ohrožení ZPF, - převažující hodnotné půdy II. třídy ochrany, - zcela převažující nejnižší pásmo D imisního ohrožení lesů Příležitosti - rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství, - možnosti pěstování energeticky využitelné biomasy, - změna druhové skladby lesních porostů, zvýšení podílu listnáčů a původních dřevin, - změny současného stavu využití území zvýšením podílu lesních a travních porostů na svažitých a neobdělávaných pozemcích, - likvidace náletů, plevelů a invazních rostlin na plochách travních porostů

Slabé stránky - vysoké procento zornění (přes 81 %), - nízké % zastoupení lesních porostů (28 %), - druhová skladba lesních porostů s vysokou převahou smrku a borovice, - přetrvávající způsob obnovy lesů, zaměřený na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin, Hrozby - místy neudržovaná zemědělská půda a následný plošný rozmach plevelných a invazních druhů rostlin a náletů dřevin, - potencionální možnost budování obor a bažantnic, - lokální postižení vodní erozí devastace drobných vodotečí a pramenišť pasoucím se dobytkem

3.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura


prosinec 2008

95/107



BERIT, a.s.

Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky Slabé stránky - spojení veřejnou dopravou s městy Písek, - špatná kvalita silnic III. třídy a místních České Budějovice komunikací, - napojení částí obcí na skupinový vodovod - části tras cyklostezek jsou vedeny po Dolní Bukovsko rušných komunikacích - Náměstí Míru jako parkovací plocha v historickém centru Týna nad Vltavou - množství individuálních zdrojů tepla na tuhá paliva Příležitosti - stavba ČOV v oblastech, kde to bude finančně únosné, - využití fondů EU při dobudování infrastruktury z hlediska cestovního ruchu - dobudovat a rekonstruovat havarijních částí kanalizace - využívat obnovitelné zdroje energie - plynofikace neplynofikovaných obcí - dostavba dálnice D3 a silnice R4 - zkvalitnit a zlepšit dopravní dostupnost území a dopravní vazby i v lokalitách turistického a cestovního ruchu, - vysazovat stromořadí podél silnic a cest z důvodů jejich zapojení do okolní krajiny

Hrozby - hlukové zatížení podél frekventovaných silnic – narušení CHOPAV Třeboňská pánev - havárie v JE Temelín

3.1.7. Sociodemografické podmínky Sociodemografické podmínky Silné stránky - příznivá věková struktura sídla ORP - sídlo ORP - silné kulturní centrum - dostupnost školských zařízení - nabídka sociálních služeb Příležitosti - stabilizovat trvale bydlící obyvatele a jejich životní úroveň, - vytvářet podmínky nové pracovní příležitostí, - budovat chybějící veřejnou infrastrukturu, a to zejména v územích ohrožených vysídlením, - při řešení územních plánů obcí minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty,

Slabé stránky - stárnutí obyvatelstva menších obcí - vysoký podíl obyvatel zaměstnaných v zemědělství - špatná vzdělanostní struktura obyvatel menších obcí Hrozby - vylidňování menších obcí

3.1.8. Bydlení Bydlení ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

prosinec 2008

96/107



Silné stránky - převažují byty v rodinných domech Příležitosti - regulovat výstavbu rodinných domů v sídlech venkovského charakteru s důrazem na zachování jejich charakteru, - nepodporovat a omezovat výstavbu tzv. podnikatelského baroka

BERIT, a.s.

Slabé stránky - málo rozvinutá bytová výstavba - stáří bytového fondu Hrozby - nerealizovat bytové domy v sídlech venkovského charakteru

3.1.9. Rekreace Rekreace Silné stránky - atraktivita krajiny v extenzívních oblastech a její využití pro rekreaci a aktivní trávení volného času, - části území ORP přírodně, krajinářsky, kulturně a historicky cenné a atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu, - síť značených cyklotras, - síť značených turistických tras - možnost hipoturistiky v několika jezdeckých centrech - značný rekreační potenciál území v okolí velkých vodních nádrží, Příležitosti - vybudování ubytovacích a stravovacích kapacit vyšší úrovně, pro skupinové zájezdy od 45 osob nebo pro seminářovou a konferenční turistiku - vybudování volnočasových center – bazén, fitness centrum, bowling, atd. - vybudování hipotras, - budování odpočívadel, přístřešků, mobiliáře a dalšího vybavení podél turistických tras, cyklotras, hipotras, naučných stezek, - citlivě využívat rekreační potenciál s ohledem na únosné zatížení přírody a krajiny a všech jejích hodnot, - nepřipustit nekoncepční vznik ploch individuální rekreace, jmenovitě chatové zástavby, - zvýšit organizované rekreační využívání velkých vodních nádrží a jejich okolí

3.1.10.

Hrozby - nekontrolovaný nárůst chatové zástavby

Hospodářské podmínky

Hospodářské podmínky Silné stránky - relativně malá míra nezaměstnanosti - silné centrum SO ORP Týn nad Vltavou ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

Slabé stránky - nedostatek výraznějších turistických cílů a atraktivit - nedostatek atraktivit mimo město Týn nad Vltavou - výrazný nedostatek cyklostezek okolo Vltavy a Lužnice - nízký počet atraktivit celosezónního charakteru

Slabé stránky - malý počet ekonomických subjektů v ostatních obcích správního obvodu prosinec 2008

97/107



- dostatek pracovních příležitostí Příležitosti - větší rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem - diverzifikace činností zemědělských podniků (agroturistika, výroba krajových specialit apod.), - ekologické zemědělství malých a středních podnikatelů, - využití zemědělské produkce pro nepotravinářské využití a obnovitelné zdroje energií, - vysazovat izolační, hygienickou, estetickou zeleň po obvodu stávajících a navrhovaných zemědělských areálů a dalších výrobních zařízení, - rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství, - možnosti pěstování energeticky využitelné biomasy, - změna druhové skladby lesních porostů, zvýšení podílu listnáčů a původních dřevin, - změny současného stavu využití území zvýšením podílu lesních a travních porostů na svažitých a neobdělávaných pozemcích, - likvidace náletů, plevelů a invazních rostlin na plochách travních porostů

BERIT, a.s.

Hrozby - ukončení provozu JE Temelín – vliv na zaměstnanost v regionu i jeho ekonomickou stabilitu - malý zájem pracovat v zemědělství,

3.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel 3.2.1. Územní podmínky pro příznivé životní prostředí Závěrečná SWOT analýza zahrnuje výroky z tematického rozboru podmínky pro příznivé životní prostředí. Silné stránky - výhledové plochy a územní rezervy pro těžbu cihlářské suroviny (Horní Bukovsko, Pořežany, Štipoklasy) - přítomnost ložisek nerostných surovin s menšími plošnými nároky na devastaci povrchu a rekultivace - střední hustota říční sítě, - relativně dobrá kvalita povrchových vod, - zastoupení malých vodních ploch, - vyhlášená ochranná pásma zdrojů pitné vody, - přítomnost velkých vodních nádrží - velmi dobrá kvalita ovzduší, - absence velkých stacionárních zdrojů emisí, - absence velkých zdrojů znečištění ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

Slabé stránky - chybějící podrobnější průzkum z hlediska radonového rizika v navrhovaných rozvojových plochách pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci - nevhodné úpravy některých úseků vodních toků, - chybějící břehové porosty podél malých vodních toků a kolem vodních ploch - převaha vytápění domácností pevnými palivy ve venkovských sídlech, - předpokládané zvýšené hlukové hladiny a imisní zatížení podél významných komunikací - nižší zastoupení ekologicky pozitivních krajinných struktur a prvků (lesy, travní porosty),

prosinec 2008

98/107



povrchových vod, - přítomnost pouze menších zdrojů znečištění ovzduší (kotelny) - přítomnost maloplošných zvláště chráněných území, evropsky významné lokality, památných stromů, registrovaných VKP - vymezené prvky ÚSES lokální, regionální, nadregionální úrovně - poměrně příznivé půdně-klimatické podmínky vytvářejí vhodné předpoklady pro zemědělskou produkci (obilnářská oblast), - nízká rizika erozního ohrožení ZPF, - převažující hodnotné půdy II. třídy ochrany, - zcela převažující nejnižší pásmo D imisního ohrožení lesů Příležitosti - rekultivace ploch devastovaných těžbou nerostných surovin, - revitalizace malých vodních toků, - obnova a budování vodních ploch, - ochrana pramenišť, mokřadů z důvodů zvýšení retenční schopnosti území a v rámci ochrany přírody a krajiny - vyloučit výstavbu výrobních a jiných zdrojů s negativními vlivy na životní prostředí, - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů, - snižovat množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky, - zajistit oddělené shromažďování a následné zpracování jednotlivých druhů biologicky rozložitelných odpadů (kompostárny pro skupiny sídel), - separovat stavební a demoliční odpady a podporovat jejich materiálové využití, - snížit produkci nebezpečných odpadů a dalších vybraných druhů odpadů, - vyloučit výstavbu nových skládek odpadů, nepřipustit vznik „divokých“ skládek odpadů, - snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na řízené skládky, - zpracovávat a třídit komunální odpad a realizovat jeho materiálové a další využití (výroba paliva, bioplyn), - zajistit budování sběrných dvorů pro skupiny sídel, - zvýšit počet sběrných nádob na tříděný odpad a rozšířit sortiment, - podrobná lokalizace a vyhodnocení lokalit starých zátěží („divokých“ skládek), - likvidace starých zátěží (skládek), - snížení hlukové zátěže vybudováním silničních obchvatů, ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

BERIT, a.s.

- nízké hodnoty krajinného rázu, - nedůslednosti v ochraně taxativně vyjmenovaných významných krajinných prvků (vodní toky, rybníky, údolní nivy), - nedůslednosti v ochraně a tvorbě prvků ÚSES, - přestárlá, nefunkční a problematická mezernatá stromořadí ovocných dřevin podél silnic - vysoké procento zornění (přes 81 %), - nízké % zastoupení lesních porostů (28 %), - druhová skladba lesních porostů s vysokou převahou smrku a borovice, - přetrvávající způsob obnovy lesů, zaměřený na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin, Hrozby - střední hodnoty radonového indexu na většině území ORP, - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod průsaky ze starých zátěží, - znečištění vodních toků různorodou činností, - likvidace, vysoušení, zarůstání malých vodních ploch, - ohrožení pramenišť, mokřadů, drobných vodních toků nešetrným zemědělským a lesním hospodařením a jinou činností - lokální znečištění ovzduší v sídlech v inverzních údolních polohách, - spalování nevhodných substancí v domácnostech, - zvyšující se produkce odpadů, - kontaminace prostředí, jmenovitě povrchových a podzemních vod z lokalit nepovolených uzavřených skládek (starých zátěží), - zarůstání starých zátěží invazními, ruderálními a plevelnými druhy rostlin a jejich šíření do okolní krajiny, - biologické znečištění ovzduší způsobované rostlinnými alergeny - nevratné poškození pramenišť, mokřadů, vodních ploch, vodních toků nevhodnými zásahy při zemědělském a lesním hospodaření a další činnosti, - při nevhodném hospodaření a zásazích možnosti rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů, - zarůstání travních porostů sukcesí dřevin, plevelů, invazních druhů, - realizace staveb (bydlení, výroba, chaty apod.) v potočních nivách (VKP), - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně,

prosinec 2008

99/107



- měření akustického tlaku podél silnic s největší intenzitou dopravy a zpracování modelových výpočtů - rozšíření ochrany hodnotných krajinných segmentů formou registrovaných VKP, - revitalizace povodí malých vodních toků (VKP), - výsadby liniové zeleně v krajině podél silnic, cest, na mezích, břehových porostů, solitérů apod. z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, prostupnosti krajiny a vazeb v systému ÚSES, - rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství, - možnosti pěstování energeticky využitelné biomasy, - změna druhové skladby lesních porostů, zvýšení podílu listnáčů a původních dřevin, - změny současného stavu využití území zvýšením podílu lesních a travních porostů na svažitých a neobdělávaných pozemcích, - likvidace náletů, plevelů a invazních rostlin na plochách travních porostů - zvýšení zastoupení travních a lesních porostů z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, snížení erozního ohrožení, rekreační přitažlivosti krajiny, - ochrana travních porostů před zarůstáním (kosení, pastva), - zpracování plánů lokálních ÚSES v k.ú. a jejich digitalizace, - realizace nefunkčních prvků ÚSES, - budování naučných stezek, - průzkum a mapování hodnotných přírodě blízkých krajinných segmentů z důvodů jejich zachování a následné zvýšené ochrany, - pro výsadby krajinné zeleně používat výhradně domácí dřeviny

BERIT, a.s.

- ve volné krajině nevysazovat cizokrajné dřeviny, mj. z důvodů jejich nekontrolovatelného šíření do okolí, - podél silnic nevysazovat keře, pouze stromy s minimální výškou koruny 200 cm - místy neudržovaná zemědělská půda a následný plošný rozmach plevelných a invazních druhů rostlin a náletů dřevin, - potencionální možnost budování obor a bažantnic, - lokální postižení vodní erozí devastace drobných vodotečí a pramenišť pasoucím se dobytkem

3.2.2. Územní podmínky pro hospodářský rozvoj Závěrečná SWOT analýza zahrnuje výroky z tematického rozboru podmínky veřejná technická a dopravní infrastruktura, rekreace a hospodářského podmínky. Silné stránky - spojení veřejnou dopravou s městy Písek, České Budějovice - napojení částí obcí na skupinový vodovod Dolní Bukovsko - relativně malá míra nezaměstnanosti - silné centrum SO ORP Týn nad Vltavou - dostatek pracovních příležitostí - atraktivita krajiny v extenzívních oblastech a její využití pro rekreaci a aktivní trávení ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

Slabé stránky - špatná kvalita silnic III. třídy a místních komunikací, - části tras cyklostezek jsou vedeny po rušných komunikacích - Náměstí Míru jako parkovací plocha v historickém centru Týna nad Vltavou - množství individuálních zdrojů tepla na tuhá paliva - nedostatek výraznějších turistických cílů a

prosinec 2008

100/107



volného času, - části území ORP přírodně, krajinářsky, kulturně a historicky cenné a atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu, - síť značených cyklotras, - síť značených turistických tras - možnost hipoturistiky v několika jezdeckých centrech - značný rekreační potenciál území v okolí velkých vodních nádrží, Příležitosti - stavba ČOV v oblastech, kde to bude finančně únosné, - využití fondů EU při dobudování infrastruktury z hlediska cestovního ruchu - dobudovat a rekonstruovat havarijních částí kanalizace - využívat obnovitelné zdroje energie - plynofikace neplynofikovaných obcí - dostavba dálnice D3 a silnice R4 - zkvalitnit a zlepšit dopravní dostupnost území a dopravní vazby i v lokalitách turistického a cestovního ruchu, - vysazovat stromořadí podél silnic a cest z důvodů jejich zapojení do okolní krajiny - vybudování ubytovacích a stravovacích kapacit vyšší úrovně, pro skupinové zájezdy od 45 osob nebo pro seminářovou a konferenční turistiku - vybudování volnočasových center – bazén, fitness centrum, bowling, atd. - vybudování hipotras, - budování odpočívadel, přístřešků, mobiliáře a dalšího vybavení podél turistických tras, cyklotras, hipotras, naučných stezek, - citlivě využívat rekreační potenciál s ohledem na únosné zatížení přírody a krajiny a všech jejích hodnot, - nepřipustit nekoncepční vznik ploch individuální rekreace, jmenovitě chatové zástavby, - zvýšit organizované rekreační využívání velkých vodních nádrží a jejich okolí - větší rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem - diverzifikace činností zemědělských podniků (agroturistika, výroba krajových specialit apod.), - ekologické zemědělství malých a středních podnikatelů, - využití zemědělské produkce pro nepotravinářské využití a obnovitelné zdroje energií, - vysazovat izolační, hygienickou, estetickou zeleň po obvodu stávajících a navrhovaných ORPTyn_UAP.doc 17.12.2008

BERIT, a.s.

atraktivit - nedostatek atraktivit mimo město Týn nad Vltavou - výrazný nedostatek cyklostezek okolo Vltavy a Lužnice - nízký počet atraktivit celosezónního charakteru - malý počet ekonomických subjektů v ostatních obcích správního obvodu Hrozby - hlukové zatížení podél frekventovaných silnic – narušení CHOPAV Třeboňská pánev - havárie v JE Temelín - nekontrolovaný nárůst chatové zástavby - ukončení provozu JE Temelín – vliv na zaměstnanost v regionu i jeho ekonomickou stabilitu - malý zájem pracovat v zemědělství,

prosinec 2008

101/107



BERIT, a.s.

zemědělských areálů a dalších výrobních zařízení, - rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství, - možnosti pěstování energeticky využitelné biomasy, - změna druhové skladby lesních porostů, zvýšení podílu listnáčů a původních dřevin, - změny současného stavu využití území zvýšením podílu lesních a travních porostů na svažitých a neobdělávaných pozemcích, - likvidace náletů, plevelů a invazních rostlin na plochách travních porostů

3.2.3. Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel Závěrečná SWOT analýza zahrnuje výroky z tematického rozboru sociodemografické podmínky a bydlení. Silné stránky - příznivá věková struktura sídla ORP - sídlo ORP - silné kulturní centrum - dostupnost školských zařízení - nabídka sociálních služeb - převažují byty v rodinných domech

Příležitosti - stabilizovat trvale bydlící obyvatele a jejich životní úroveň, - vytvářet podmínky nové pracovní příležitostí, - budovat chybějící veřejnou infrastrukturu, a to zejména v územích ohrožených vysídlením, - při řešení územních plánů obcí minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty, - regulovat výstavbu rodinných domů v sídlech venkovského charakteru s důrazem na zachování jejich charakteru, - nepodporovat a omezovat výstavbu tzv. podnikatelského baroka

Slabé stránky - stárnutí obyvatelstva menších obcí - vysoký podíl obyvatel zaměstnaných v zemědělství - špatná vzdělanostní struktura obyvatel menších obcí - málo rozvinutá bytová výstavba - stáří bytového fondu Hrozby - vylidňování menších obcí - nerealizovat bytové domy v sídlech venkovského charakteru

3.3. Určení problémů k řešení v územním plánu -

evidence a následná asanace starých zátěží (divokých skládek), omezování vytápění domácností pevnými palivy, preference alternativních zdrojů energií s minimálním dopadem na životní prostředí, vymezení a následná likvidace neobdělávaných a zaplevelených ploch jako ohnisek šíření plevelů a alergenů, hodnocení hlukového zatížení sídel podél silnic s návrhy na jeho snížení,


prosinec 2008

102/107


-

-


BERIT, a.s.

pro zlepšení hodnot krajinného rázu, pro lepší prostupnost krajiny a její rekreační přitažlivosti, zvyšovat zastoupení rozptýlené krajinné zeleně (stromořadí podél silnic a cest, mezové porosty, břehové porosty vodních toků a ploch apod.), výsadby estetické, izolační, hygienické zeleně po obvodu rozvojových ploch pro bydlení, sport, rekreaci, realizace udržované parkové a další zeleně uvnitř zastavěných a zastavitelných ploch sídel, výsadby estetické, izolační, hygienické zeleně po obvodu stávajících a navrhovaných zemědělských areálů a dalších zařízení, provádět podrobný průzkum radonového zatížení a vyloučit rozvojové ploch pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci z lokalit překračujících hygienické standardy, výstavba nového mostu na místě starého (technická památka), který nemá vhodnou průjezdnou výšku, starý most bude přesunut na jiné místo výstavba nové průmyslové zóny v Býšove - výroba bioetanolu – možný problém se zdroji vody (jejich kontaminace)

3.4. Ostatní záměry – nadřazené územně plánovací dokumentace 3.4.1. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje – květen 2008 Specifické oblasti nadmístního významu (23) Na území Jihočeského kraje je vymezena další specifická oblast nadmístního významu N-SOB 1 Orlicko, která představuje území přilehlé Orlické nádrži, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné a přitom atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu nadregionálního významu. ZÚR JČK a. ji vymezují do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí: - Dražíč (Dražíč), Chrášťany (Doubrava nad Vltavou, Doubravka u Týna nad Vltavou), Hosty (Hosty), Týn nad Vltavou (Netěchovice, Týn nad Vltavou, Koloděje nad Lužnicí, Hněvkovice u Týna nad Vltavou, Nuzice, Předčice), Chrášťany (Pašovice), Všemyslice (Všemyslice, Bohunice nad Vltavou, Slavětice u Všemyslic) na území ORP Týn nad Vltavou; Rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení SO 7 - Týn nad Vltavou, na severním okraji Týna nad Vltavou, které je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu NSOB1 Orlicko, je vymezena plocha nadmístního významu pro smíšenou funkci obytnou. Rozvojové plochy nadmístního významu pro komerční a průmyslovou funkci KP 15 - Týn nad Vltavou, je komerčně průmyslová plocha vymezena na jižním okraji Týna nad Vltavou v návaznosti na stávající plochy nebytového charakteru, jako součást hlavního centra osídlení na jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko. KP 36 - Temelín – plochy zařízení staveniště u JETE v souladu s ÚPVÚC ČBSRA. Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci SR 6 - Týn nad Vltavou – golf, plocha pro golfové hřiště je navržena na jihozápadním okraji města Týna nad Vltavou v prostoru bývalého vojenského cvičiště, má bezprostřední vazbu na město Týn nad Vltavou a nedalekou Hněvkovickou přehradu na řece Vltavě, která je součástí navrhované vodní cesty. Týn nad Vltavou je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko.


prosinec 2008

103/107



BERIT, a.s.

KORIDORY MEZINÁRODNÍHO, REPUBLIKOVÉHO A NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU:

KORIDORY REGIONÁLNÍHO A NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU :

NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDORY

REGIONÁLNÍ BIOCENTRA

REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR


prosinec 2008

104/107



BERIT, a.s.

3.4.2. Politika územního rozvoje ČR 2008 Politika územního rozvoje vymezuje následující koridory a plochy technické infrastruktury: ELEKTROENERGETIKA E4a Vymezení: Plocha pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektráren Temelín, Ledvice, Počerady, Prunéřov, Tušimice, Dětmarovice, Mělník, a Dukovany. OBYVATELSTVO A OVZDUŠÍ Politika územního rozvoje České republiky vytváří strategický rámec pro ÚPD na úrovni krajů a obcí a tedy i pro přípravu záměrů s pozitivním dopadem na kvalitu ovzduší, zlepšení kvality obytného prostředí a v konečném důsledku i zdraví obyvatelstva. „Nulová varianta“ je v tomto případě spojena s rizikem zpoždění výstavby přeložek silnic a obchvatů měst, tratí železniční dopravy, sítí veřejné dopravy a cyklotras. V důsledku tohoto vývoje je možné očekávat stagnaci nebo postupné zvyšování emisí z individuální automobilové dopravy. To může následně znamenat pokračující překračování imisních limitů zejména u částic PM10 resp. PM2,5 (po zavedení limitu). Obdobný charakter by mělo i zpoždění výstavby, resp. rozšíření energetických zdrojů, jejichž provoz není spojen s emisemi znečišťujících látek do ovzduší (Temelín, Dukovany).


prosinec 2008

105/107



BERIT, a.s.

Vyhodnocení vlivů na lokality Natura 2000 KORIDORY A PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Elektroenergetika

VYHODNOCENÍ VLIVŮ POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008 NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ KORIDORY A PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ELEKTROENERGETIKA Výstavba a rozšíření výkonu uhelných elektráren (čl. 142) především na Mostecku (SOB5) a Ostravsku (OB2) představuje potenciální riziko zvýšení emisí a imisní zátěže okolního území. Proto je nezbytné jejich realizaci podmínit splněním imisních limitů stanoveným pro dané oblasti. Naopak jednoznačně pozitivní efekt z tohoto hlediska přináší převedení části výkonu na jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Z územního hlediska nepředstavuje výstavba těchto zařízení zásadní problém neboť ve všech uvedených lokalitách se předpokládá využití nebo rozšíření stávajících areálů. Výjimkou je pouze plocha pro významný energetický zdroj Blahutovice (čl. 143) sledovaná ovšem pouze ve formě územní ochrany pro případnou realizaci v dlouhodobém výhledu.


prosinec 2008

106/107


4.


BERIT, a.s.

Závěr

Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Týn nad Vltavou byly zpracovány v období říjen - prosinec 2008 v souladu s novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcími vyhláškami. Území správního obvodu ORP Týn nad Vltavou je kraj klidný, jen mírně zvlněný, rozdělený řekou Vltavou, kterému dominují chladící věže jaderné elektrárny Temelín viditelné ze všech koutů vltavotýnskeho regionu Z rozboru udržitelného rozvoje území vyplývá, že zájmové území ORP Týn nad Vltavou je z hlediska envirometálního pilíře územím s velkým množstvím ekologických zátěží po těžbě nerostných surovin, chystá se však jejich rekultivace. Ze sociodemografického hlediska jde o region se silným centrem – Týnem nad Vltavou, které má narozdíl od ostatních obcí příznivou věkovou strukturu. Co se týká hospodářských podmínek, tak silnou stránkou správního obvodu je především relativně nízká nezaměstnanost. Problémy a záměry k řešení jsou popsány v tomto dokumentu a graficky vyjádřeny ve výkresech Problémy a Záměry.


prosinec 2008

107/107

No title

Recommend Documents