No title

1&3$&1$& 7&-,01-0À/Å$) $)3«/Ɠ/Å$) Á;&.¶ " 1Ʋ¶30%/¶$) 1"3,ƾ -*#&3&$,²)0 ,3"+& ; )-&%*4," $&4507/¶)0 36$)6

#BLBMÈǲTLÈ QSÈDF

4UVEJKOÓ QSPHSBN 4UVEJKOÓ PCPS

# o (FPHSBöF 3 o "QMJLPWBOÈ HFPHSBöF

"VUPS QSÈDF 7FEPVDÓ QSÈDF

5FSF[B #SPäLPWÈ .HS &NJM %SÈQFMB 1I%

-JCFSFD

1SPIMÈÝFOÓ #ZMB KTFN TF[OÈNFOB T UÓN äF OB NPV CBLBMÈǲTLPV QSÈDJ TF QMOǔ W[UB IVKF [ÈLPO Ǐ 4C P QSÈWV BVUPSTLÏN [FKNÏOB f o ÝLPMOÓ EÓMP #FSV OB WǔEPNÓ äF 5FDIOJDLÈ VOJWFS[JUB W -JCFSDJ 56- OF[BTBIVKF EP NâDI BVUPSTLâDI QSÈW VäJUÓN NÏ CBLBMÈǲTLÏ QSÈDF QSP WOJUǲOÓ QPUǲFCV 56- 6äJKJMJ CBLBMÈǲTLPV QSÈDJ OFCP QPTLZUOVMJ MJDFODJ L KFKÓNV WZVäJUÓ KTFN TJ WǔEPNB QPWJOOPTUJ JOGPSNPWBU P UÏUP TLVUFǏOPTUJ 56- W UPNUP QǲÓ QBEǔ NÈ 56- QSÈWP PEF NOF QPäBEPWBU ÞISBEV OÈLMBEǾ LUFSÏ WZOB MPäJMB OB WZUWPǲFOÓ EÓMB Bä EP KFKJDI TLVUFǏOÏ WâÝF #BLBMÈǲTLPV QSÈDJ KTFN WZQSBDPWBMB TBNPTUBUOǔ T QPVäJUÓN VWFEFOÏ MJUFSBUVSZ B OB [ÈLMBEǔ LPO[VMUBDÓ T WFEPVDÓN NÏ CBLBMÈǲTLÏ QSÈDF B LPO[VMUBOUFN 4PVǏBTOǔ ǏFTUOǔ QSPIMBÝVKJ äF UJÝUǔOÈ WFS[F QSÈDF TF TIPEVKF T FMFL USPOJDLPV WFS[Ó WMPäFOPV EP *4 45"(

%BUVN

1PEQJT

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala Mgr. Emilu Drápelovi, Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce. Mé poděkování patří též Bc. Janu Havičovi za spolupráci při získávání údajů pro výzkumnou část práce. V neposlední řadě také děkuji své rodině, která mě během studia ve všech ohledech plně podporovala.

Anotace Předmětem práce „Percepce velkoplošných chráněných území a přírodních parků Libereckého

kraje

z hlediska

cestovního

ruchu“

je

porovnání

jednotlivých

velkoplošných zvláště chráněných území a v nich poskytovaných služeb z hlediska jejich percepce u návštěvníků. Teoretická část se věnuje vývoji a dělení cestovního ruchu a ochraně přírody v České republice z právního hlediska. Metodická část se věnuje tvorbě, vyhodnocení dotazníkového šetření a analýze dat o návštěvnosti z Českého statistického úřadu. Samotné dotazníkové šetření je zaměřeno na jednotlivá velkoplošná chráněná území a jejich pozitiva a negativa z hlediska cestovního ruchu. Dílčí části se zabývají jejich charakteristikou a prezentací výsledků hodnocení poskytovaných služeb. Závěrem jsou data z jednotlivých regionů porovnána mezi sebou. Z dat Českého statistického úřadu byla spočítána celková návštěvnost u jednotlivých velkoplošných chráněných území a přírodních parků. Ta byla následně vizualizována v mapových výstupech. V závěru jsou porovnány informace o návštěvnosti získané od respondentů z dotazníkového šetření, s konkrétními daty z Českého statistického úřadu.

Klíčová slova Cestovní ruch, kvalita služeb, Liberecký kraj, přírodní parky, velkoplošná chráněná území.

Annotation My bachelor thesis „Perception of large protected areas and natural parks in Liberec region in terms of tourism“ compare each protected area in terms of providing services and their perception by visitors. Teoretical part deals with evolution and divisions of tourism. Also legal protection of nature is included. Metodical part describes the creation and evaluation of the questionnaire and work with data of Czech Statistical Office. Research is focused on each protected area and their attendance. There is described charakteristic of each area. Final part compare regions between them and reveals the best and the worst percepted area. Analysis of Czech Statistical Office data obtained total attendance of large protected areas and natural parks. This is displayed on map outputs. At the very end is comparison of attendance gained from respondents from research with data of Czech Statistical Office.

Key Words Large protected areas, Liberec region, natural parks, quality of service, tourism.

Obsah Seznam zkratek ............................................................................................................. 10 Seznam obrázků ............................................................................................................ 11 Seznam tabulek ............................................................................................................. 12 Úvod ............................................................................................................................... 13 1

2

Cestovní ruch .......................................................................................................... 15 1.1

Vymezení cestovního ruchu ........................................................................................ 15

1.2

Formy a druhy cestovního ruchu ............................................................................... 16

1.3

Cestovní ruch v Libereckém kraji.............................................................................. 17

Ochrana přírody v České republice...................................................................... 18 2.1

Historie legislativy ....................................................................................................... 18

2.2

Samotná legislativa ...................................................................................................... 19

3

Metodika výzkumu ................................................................................................. 21

4

Dotazníkové šetření ................................................................................................ 23

5

4.1

Krkonošský národní park ........................................................................................... 24

4.2

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory ................................................................... 26

4.3

Chráněná krajinná oblast Lužické hory.................................................................... 29

4.4

Chráněná krajinná oblast České středohoří ............................................................. 32

4.5

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj............................................ 35

4.6

Chráněná krajinná oblast Český ráj.......................................................................... 38

4.7

Výsledné hodnocení služeb jednotlivých chráněných území ................................... 41

Data ČSÚ ................................................................................................................. 45

Závěr .............................................................................................................................. 51 Seznam použité literatury ............................................................................................ 53 Seznam použitých internetových zdrojů .................................................................... 54 Seznam příloh................................................................................................................ 56

9

Seznam zkratek CR

cestovní ruch

ČR

Česká republika

CHKO

chráněná krajinná oblast

KRNAP

Krkonošský národní park

MZCHÚ

Maloplošné zvláště chráněné území

NPP

Národní přírodní památka

NPR

Národní přírodní rezervace

PP

Přírodní památka

PR

Přírodní rezervace

PřP

Přírodní park

RIS

Regionální informační servis

SRN

Spolková republika Německo

TUL

Technická univerzita v Liberci

UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization UNWTO

United Nations World Tourism Organisation

VPR

vesnická památková rezervace

VPZ

vesnická památková zóna

10

Seznam obrázků Obr. 1 Rozdělení respondentů dle věku ............................................................................... 23! Obr. 2 Hodnocení služeb v Krkonoších ............................................................................... 25! Obr. 3 Hodnocení služeb v Jizerských horách ..................................................................... 28! Obr. 4 Hodnocení služeb v Lužických horách ..................................................................... 31! Obr. 5 Hodnocení služeb v Českém středohoří ................................................................... 34! Obr. 6 Hodnocení služeb v Kokořínsku – Máchově kraji ................................................... 37! Obr. 7 Hodnocení služeb v Českém ráji .............................................................................. 40! Obr. 8 Návštěvnost chráněných krajinných území a přírodních parků Libereckého kraje.. 47! Obr. 9 Počet přenocování v chráněných krajinných územích a přírodních parcích ............ 49!

11

Seznam tabulek Tab. 1 Klady a zápory pobytu v Krkonoších dle výsledků dotazníkového šetření ............. 26! Tab. 2 Klady a zápory pobytu v Jizerských horách dle výsledků dotazníkového šetření ... 29! Tab. 3 Klady a zápory pobytu v Lužických horách dle výsledků dotazníkového šetření ... 32! Tab. 4 Klady a zápory pobytu v Českém středohoří dle výsledků dotazníkového šetření .. 35! Tab. 5 Klady a zápory pobytu v Kokořínsku – Máchově kraji dle dotazníkového šetření . 38! Tab. 6 Klady a zápory pobytu v Českém ráji dle výsledků dotazníkového šetření ............. 41! Tab. 7 Porovnání služeb VCHÚ v rámci přepočtu na procentuální výsledek návštěvnosti 42! Tab. 8 Návštěvnost velkoplošných chráněných území a obcí mimo CHKO....................... 47! Tab. 9 Návštěvnost přírodních parků................................................................................... 48! Tab. 10 Přenocování v chráněných krajinných územích a obcí mimo CHKO .................... 49! Tab. 11 Přenocování v přírodních parcích ........................................................................... 49!

12

Úvod Práce se zaměřuje na velkoplošná chráněná území (národní parky a chráněné krajinné oblasti) a přírodní parky, které se nacházejí na území Libereckého kraje. Chráněných území v Libereckém kraji leží několik, celou svou rozlohou, nebo jen částečně zasahující, přesto jsou pro svoji výjimečnost a často i jedinečný krajinný ráz význačnými turistickými cíli. Chráněná území disponují lepším životním prostředím a udržení jejich současné podoby je důležité z mnoha hledisek, pro zachování druhové rozmanitosti, jak rostlinné tak živočišné a pro zachování krajinotvorných prvků. Hodnotná jsou i z hlediska vědeckého. Nepochybně představují lokality vybízející k odpočinku, relaxaci a hodnotné turistice. Přírodní parky sice nespadají do ochrany zvláště chráněných území, přesto jsou hodnotné. Jsou charakteristické svými estetickými a přírodními hodnotami. Na jejich území dochází k omezení činností, které by mohly poškodit dosavadní stav a tím i krajinný ráz přírodních parků. (zákon č. 114/1992 Sb., §12) Teoretická část je věnována cestovnímu ruchu, jeho vývoji, vymezení pojmu a také konkrétním definicím. Dále je také jedna podkapitola zaměřena na dělení cestovního ruchu a to na jeho formy a druhy. Dále je rozebírán a popisován cestovní ruch v Libereckém kraji. Následující kapitola pojednává o ochraně přírody v České republice z právního hlediska. Je zde ve stručnosti popsán vývoj ochrany přírody a právní ustanovení, podle kterých jsou chráněná území a přírodní parky zřizována, a kde jsou zaneseny významné a charakteristické hodnoty jednotlivých chráněných území. Práce obsahuje i podrobný popis metodiky výzkumu, dotazníkového šetření, které bylo zpracováno za účelem vytvoření této práce a k ověření platnosti navržených hypotéz. V metodice je dále popsána práce s daty o návštěvnosti chráněných území, která byla poskytnuta Krajskou správou Českého statistického úřadu v Liberci. Další část se zabývá samotným dotazníkovým šetřením. Toto šetření bylo zaměřeno na jednotlivé chráněné oblasti, jejich návštěvnost a hodnocení kvality služeb. Ve spojitosti s dotazníkovým šetřením byly stanoveny hypotézy a dotazníkové šetření dopomůže k jejich potvrzení či vyvrácení. Je předpokládáno, že nejnavštěvovanějším územím budou Krkonoše, vzhledem k tomu, že jsou plošně největším územím, i když nezasahují

13

celou svou plochou do Libereckého kraje a proto, že jako jediné velkoplošné chráněné území v Libereckém kraji mají status národního parku, díky čemuž jsou lákavým turistickým cílem. Další z hypotéz je, že v celkovém hodnocení služeb nejlépe dopadne Český ráj, především kvůli jeho poloze a dobré dostupnosti jak z Libereckého kraje tak i krajů přilehlých, a vybudovanému turistickému zázemí, které může být spojitější než v horských oblastech, kvůli členitému terénu. Jednou z hypotéz je i to, že v celkovém hodnocení skončí Lužické hory jako jeden z nejhůře hodnocených regionů, ovlivňujícím faktorem může být jejich příhraniční poloha a fakt, že zde vede pouze silnice I. třídy. V samotné kapitole dotazníkového šetření jsou v úvodu zhodnoceny celkové výsledky segmentačních otázek, jako je pohlaví, věk atd. Každá následující část se zaobírá jednotlivými chráněnými územími, jejich charakteristikou a výsledky hodnocení služeb respondenty. Výstupem dotazníkového šetření je celkové vyhodnocení kvality poskytovaných služeb a porovnání jednotlivých území mezi sebou. Cílem analýzy dat z Českého statistického úřadu, které se týkají počtu příjezdů hostů a počtu přenocování, je rozdělení jednotlivých obcí Libereckého kraje a jejich zařazení do jednotlivých velkoplošných chráněných území a přírodních parků. A k těmto vytvořeným těmto kategoriím, získat návštěvnost jednotlivých území. Návštěvnost z poskytnutých dat Českého statistického úřadu je porovnána s výsledky dotazníkového šetření. Finálním výstupem této kapitoly jsou mapové výstupy znázorňující získaná data a následně jejich slovní interpretace.

14

1 Cestovní ruch Tato kapitola je rozdělena do tří podkapitol. První pojednává o samotném pojmu cestovní ruch (CR) a jeho vymezení, odkazuje na jeho vývoj a současnou podobu. Vytyčuje pozitivní a negativní vlivy CR. V závěru jsou uvedeny konkrétní definice cestovního ruchu. Druhá podkapitola je věnována praktickému hledisku rozdělení cestovního ruchu dle jednotlivých druhů a forem. Ve třetí části této kapitoly je shrnut a popsán význam cestovního ruchu v Libereckém kraji.

1.1

Vymezení cestovního ruchu

Cestovní ruch je znám již od nepaměti, kdy ho lidé nevnímali v takové formě jako dnes. V dřívějších dobách nesloužil k zábavě nebo trávení volného času pod pojmem „užívání si“ jako dnes. V historii sloužily cesty především pro obchod, vojenské výpravy, putování za objevy nebo také za náboženstvím. Cestovní ruch v takové formě jak ho známe dnes, se rozvinul až s postupným vývojem společnosti. (Binek, et al. 2008, s. 14) Rysy současné formy cestovního ruchu se začaly utvářet ve druhé polovině 19. století. Zjevný vývoj cestovního ruchu, byl podnícen rozkvětem průmyslu a celosvětovým hospodářským růstem. Opravdovou součástí hospodářského odvětví se cestovní ruch stal až začátkem 20. století. Největšího vzestupu dosáhl v období po druhé světové válce v důsledku ekonomického rozvoje společnosti, dopravy, vědeckých a technických pokroků. K jeho vzniku přispívá i fakt, že od konce druhé světové války vládne poměrně dlouholeté mírové období. (Binek, et al. 2008 s. 14) Nyní cestovní ruch tvoří zásadní součást ekonomiky i hospodářství jednotlivých států. Stal se ukazatelem životní úrovně a standardu. Jeho přínosy jsou ve vytváření nových pracovních pozic a současně posilování hospodářsky slabých míst. CR může být i určitým zdrojem kapitálu. Jako další výhodu lze zmínit zlepšení vybavenosti a úrovně veřejných služeb, a zvýšení kvality života. Ovšem cestovní ruch může působit i negativně. Především, z hlediska životního prostředí, kdy dochází k překročení určité meze únosnosti a s tím, spojeným rizikům. Jako příklad lze uvést znečištění vod, zpustošení flóry a fauny, poničení památek. (Czech tourism 2005)

15

Pásková (2002, s. 6) říká že: „Cestovní ruch vždy zahrnuje cestování, ale ne každé cestování je cestovním ruchem. Cestovní ruch zahrnuje rekreaci, ale ne každá rekreace je cestovním ruchem. Cestovní ruch se uskutečňuje ve volném čase, ale ne celý volný čas je věnován cestovnímu ruchu.“ Všeobecně uznávaná konkrétnější definice je dle UNWTO (United Nations World Tourism Organisation – světová organizace cestovního ruchu), podle které je cestovní ruch vymezován, jako činnosti lidí mimo místo trvalého bydliště, kde pobývají kratší dobu než jeden rok. Účelem je trávení volného času rekreací, rozvojem poznání, spojením mezi lidmi, nebo obchodem, tedy služebními cestami, kdy osoba nesmí být ohodnocena ze zisků navštívené lokality. (UNWTO 1991)

1.2

Formy a druhy cestovního ruchu

Formy cestovního ruchu jsou odvozeny z konkrétních potřeb účastníků cestovního ruchu a jejich uspokojení. Potřeby mívají specifický charakter individuálně dle každého účastníka. Nároky na způsob realizace a zabezpečení služeb, jsou kladeny zvlášť jednotlivými formami. Toušek (2008, s. 307) ve své knize dělí formy cestovního ruchu na základní a vedlejší. Mezi základní formy cestovního ruchu patří: •

kulturně-poznávací cestovní ruch,

•

turistika u vody a letní rekreace,

•

zimní sporty a rekreace,

•

lázeňský cestovní ruch,

•

kongresový a veletržní cestovní ruch.

Vedlejších forem může být mnoho, jelikož CR se stále vyvíjí, lze uvést tyto: •

vinařský cestovní ruch,

•

průmyslový cestovní ruch,

•

cykloturistika,

•

agroturistika.

16

Vedle forem lze určit i druhy cestovního ruchu. K vymezení konkrétního druhu je vždy potřeba zohlednit určité hledisko. Druhy cestovního ruchu tak lze rozdělit dle následujících kritérií:

1.3

•

podle místa realizace,

•

podle způsobu účasti,

•

podle způsobu organizace,

•

podle délky účasti,

•

podle časového rytmu,

•

podle velikosti skupiny a další. (Toušek, 2008, s. 307-309)

Cestovní ruch v Libereckém kraji

Pro Liberecký kraj je cestovní ruch významným odvětvím, jako pro řadu jiných regionů. Pro velkou část institucí a podniků je hlavní náplní poskytování služeb účastníkům

CR.

Zvláště

jsou

to

podniky

se

službami

ubytovacími,

zprostředkovatelskými, stravovacími a dopravními. Mimo hlavní činnost vytváří podmínky i pro tzv. doplňkové služby, které jsou doprovodné pro základní služby, ale přesto nezbytné. Do této kategorie lze zařadit obchod, zdravotnictví, kulturu a další. Neopomenutelná je také jeho úloha v odvětvích, které přímo nesouvisí s cestovním ruchem, jako je například stavebnictví, zemědělství, nebo také průmyslové obory. (Syrovátková 2011, s. 9) Z hlediska přírodních i kulturních podmínek najdeme v Libereckém kraji řadu vyžití pro účastníky CR a to jak v zimním tak letním období. Zimní sezóna je spojena především s klasickým a sjezdovým lyžováním. Nejnavštěvovanějšími lokalitami se tak v Libereckém kraji v tomto období stávají Krkonoše, Jizerské hory, Ještědský hřbet a Lužické hory. V případě letního cestovního ruchu Liberecký kraj nabízí také velké množství činností, které se zde dají provozovat. Jako příklad lze uvést pěší turistiku či cykloturistiku a to jak v horských tak i níže položených oblastech. Ve skalních městech najdeme nemálo příznivců horolezectví, u vodních toků a u větších vodních ploch jako je Máchovo jezero zase příznivce letní rekreace. Z pohledu kulturně-poznávacího cestovního ruchu se v Libereckém kraji nachází mnoho míst, které jsou navštěvovány za účelem městské a památkové turistiky. 17

2 Ochrana přírody v České republice Druhá kapitola se zabývá legislativní formou ochrany přírody v České republice (ČR). V první části najdeme uvedení do problematiky, kdy byly zaznamenány první náznaky ochrany přírody a krajiny, vyhlášeny první chráněné území až po současný stav. Druhá podkapitola je věnována samotnému zákonu, který v ČR slouží pro ochranu přírody a krajiny.

2.1

Historie legislativy

Prvními náznaky ochrany přírody a krajiny byly zřejmé už ve středověku. V prvopočátcích nešlo ani tak o ochranu přírody samotné pro její hodnoty, ale spíše o ochranu vlastnictví zdrojů přírodního charakteru, nebo ochranu zvěře proti lovu. Příkladem může být návrh Karla IV, který byl zaměřen na širší ochranu přírody, ale nebyl nikdy akceptován. (AOPK ČR 2008) Záměrné snahy o ochranu přírodních a krajinných složek i větších oblastí se objevují od počátku 19. století, kdy docházelo k zakládání prvních chráněných území. Jako vůbec první chráněné území byl vyhlášen roku 1838 Žofínský prales v Novohradských horách. Dnes je Žofínský prales národní přírodní rezervací. Následně potom, stejného roku vzniklo chráněné území Hojná voda, které je dnes národní přírodní památkou a nachází se taktéž v Novohradských horách, respektive v přírodním parku Novohradské hory. A o dvě desetiletí později byl vyhlášen za chráněné území Boubínský prales, který je dnes národní přírodní rezervací nacházející se v CHKO Šumava. Jejich existence je zachována do dnešního dne. (AOPK ČR 2008) Počátky současné podoby právní úpravy ochrany přírody na území ČR, jsou datovány od počátku 20. století společně se vznikem Československé republiky. V roce 1933 bylo prohlášeno více než 30 území za chráněné a do roku 1938 bylo založeno celkem 142 přírodních rezervací. Český ráj, který je prvním chráněným krajinným územím u nás, vznikl až v roce 1956 a následně poté byl roku 1963 zřízen Krkonošský národní park jako první v ČR. (AOPK ČR 2008)

18

Požadavky na ochranu přírody se v průběhu desetiletí pochopitelně měnily a vyvíjely. Postupem času bylo zřejmé, že nestačí chránit pouze určité lokality přírody, ale že je třeba aplikovat ochranu plošně na celá území. Z tohoto důvodu roku 1992 vznikl zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny upevňující i obecnější ochranu přírody. Spolu sním byly dány i nové právní předpisy, směřující k aktivnějšímu přístupu ochrany. Tento zákon je dosud platný.

2.2

Samotná legislativa

Jak už bylo výše zmíněno, základním pilířem v České republice pro ochranu přírody, je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon je jednou ze součástí odvětví práva chránicí životní prostředí. Dalšími složkami jsou například zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákony zabývající se jednotlivými složkami životního prostředí, např. zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon či zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. (Portál veřejné správy 2015) „Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry“. (Zákon č. 114/1992 Sb., § 1, odst. 1). Dle tohoto zákona existuje rozdělení ochrany krajiny na obecnou a zvláštní. •

Obecná ochrana přírody a krajiny je upravena ve druhé části zákona. Zabývá se obecnou ochranou rostlin a živočichů, ochranou volně žijících ptáků, registrací významných krajinných prvků, ochranou dřevin, nebo ochranou a využitím jeskyní. Mimo jiné do této části patří ochrana krajinného rázu a přírodních parků. Přírodní parky jsou zřizovány vyhláškou krajských úřadů a jsou vyhlašovány za účelem ochrany krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. V paragrafu § 90 je uvedeno, že oblasti klidu vyhlášené obecně závaznými právními předpisy okresních národních výborů, jsou prohlášeny za přírodní parky. Tyto oblasti byly dříve zřizované na

19

územích dnešních přírodních parků, pro omezení negativních vlivů na rekreační využívání těchto oblastí. (Zákon č. 114/1992 Sb., § 4 - 13) •

Ve třetí části zákona se nachází tzv. zvláště chráněná území, která můžeme považovat za krajiny přírodovědecky či esteticky velmi významné. Do této kategorie zvláště chráněných území patří, z velkoplošných chráněných území, národní parky a chráněné krajinné oblasti (CHKO) a z maloplošných chráněných území jsou to národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP). (Zákon č. 114/1992 Sb., § 14 – 27).

Velkoplošná chráněná území dále dělíme na: o národní parky, jsou definované dle zákona č. 114/1992 Sb., § 15, odst. 1 jako „rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy. V těchto ekosystémech mají rostliny, živočichové a neživá příroda mimořádný vědecký a výchovný význam“. o chráněné krajinné oblasti, jsou definovány dle zákona č. 114/1992 Sb., § 25, odst. 1 jako „rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních či trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení“. V třetí části zákona se vyskytují i další zvláště chráněná území, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Tato práce je zaměřena na národní parky a chráněné krajinné oblasti. Na území Libereckého kraje se nacházejí, nebo alespoň svou dílčí částí zasahují Krkonošský národní park (KRNAP), CHKO Jizerské hory, CHKO Lužické hory, CHKO České středohoří, CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a CHKO Český ráj.

20

3 Metodika výzkumu Výzkum v této práci je rozdělen na práci s informacemi, získanými z dotazníkového šetření a s daty z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Úsek týkající se dotazníkového šetření má za cíl vyhodnotit získaná data a docílit sumarizace podstatných informací. Dotazník je přiložen k práci v příloze A. Práce s tvrdými daty z ČSÚ, která posloužila jako podkladová, bude obsahovat příslušné rozdělení obcí do jednotlivých chráněných území a následnou analýzu dat. V následující kapitole práce bude uvedena interpretace výsledků dotazníkového šetření, které bylo zpracováno za účelem vytvoření této práce a rozděleno na 8 základních úseků. První částí je rozdělení respondentů dle segmentačních otázek, do kterých je zařazeno pohlaví, věk, dosažené vzdělání a rozdělení dle kraje ve kterém respondenti žijí. V druhé části jsou uvedeny obecné otázky týkající se způsobu trávení dovolené v České republice se zaměřením převážně na Liberecký kraj. Hlavní sérií otázek je rozbor jednotlivých zvláště chráněných oblastí a v nich poskytovaných služeb v Libereckém kraji. Konkrétně se jedná o Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory, České středohoří, Kokořínsko – Máchův kraj a v neposlední řadě o Český ráj. Tyto otázky jsou orientovány na vnímání lokalit ze strany návštěvníků a hodnocení jednotlivých služeb. Z informací z dotazníkového šetření se vyhodnotí kvalita služeb v jednotlivých regionech podle názorů respondentů a dále pozitiva a negativa pobytu v dané lokalitě. Po vyhodnocení všech služeb budou porovnána jednotlivá chráněná území mezi sebou, a výsledkem bude komplexní zhodnocení vnímání chráněných krajinných oblastí v Libereckém kraji z hlediska turistiky. Nezbytné pro dosáhnutí odpovídajícího výsledku v porovnávání, bude nutné převést hodnocení služeb na procentuální výsledek návštěvnosti z celkového počtu respondentů. To poslouží k získání výsledků pro závěrečné hodnocení a to nejlépe hodnocené chráněné krajinné území, s nejvyšším počtem nejlépe hodnocených služeb, a naopak území s nejmenším počtem, tedy nejhůře hodnocenými službami. Z dat Českého statistického úřadu vyplývají především informace, týkající se návštěvnosti jednotlivých zkoumaných turistických destinací, respektive chráněných krajinných oblastí a přírodních parků. Konkrétně se jedná o data návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení se zaměřením na obce, tato data byla získána

21

v nejaktuálnější dostupné formě za rok 2014. Vzhledem k tomu, že nebylo možné získat konkrétní data za jednotlivé obce, jelikož se v chráněných krajinných územích a přírodních parcích vyskytují i obce kde se nenachází žádné hromadné ubytovací zařízení, nebo pouze tři a méně. V těchto případech ČSÚ informace považuje za důvěrný údaj a z důvodu ochrany nejsou veřejně přístupné. Bylo tedy nutno vytvořit soupis jednotlivých obcí a zařadit je zvlášť do chráněných území. Obce, které zasahují zároveň do dvou území, byly tak započítány dvakrát, vždy pro každou oblast. Jedinou obcí, která do návštěvnosti nebyla započítána, bylo město Liberec, které je hlavním krajským městem, návštěvnost je zde oproti jiným obcím vyšší tudíž je těžké rozpoznat důvody návštěvnosti. Z vytvořeného seznamu byla Libereckou pobočkou Českého statistického úřadu vypočítána konkrétní data důležitá pro následnou analýzu v této práci. Důležitými informacemi, které byly získány jsou celkový počet příjezdů hostů za roční období a počet přenocování v dané lokalitě. Tyto informace jsou za celkovou návštěvnost, tzn. čeští i zahraniční turisté. Informace získané z těchto dat budou v poslední kapitole formovány do mapového výstupu a následně slovně interpretovány.

22

4 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření, jak již bylo zmíněno, se bude zabývat charakteristikou zkoumaných zvláště chráněných krajinných území a vyhodnocením dotazníku, který se na tyto oblasti zaměřoval. Vytvořený dotazník, který je v příloze A, vyplnilo celkově 111 respondentů. Z těchto 111 respondentů bylo přesně 55 mužů a 56 žen, což tvoří poměr 49 % ku 51 %, což kopíruje demografické rozdělení obyvatelstva v České republice pro 4. kvartál roku 2014. (Eurostat 2015) Věkové rozdělení těchto respondentů je v rozmezí 19-76 let. Přesné rozdělení dle věkových skupin je vidět na obrázku 1.

8%

4% 30%

20%

19-24 let 25-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let

16%

22%

60 a více let

Obr. 1 Rozdělení respondentů dle věku Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření

Posledními dvěma údaji jsou dosažené vzdělání a místo trvalého bydliště děleného dle krajů. U dosaženého vzdělání respondenti volili pouze 3 ze 4 dostupných možností. 49,5 % respondentů zvolilo ukončenou SŠ s maturitou, 47,7 % uvedlo vysokoškolské vzdělání či vyšší odborné vzdělání a pouze 2,7 % volilo ukončenou střední školu bez maturity. Z dat o místu bydliště byly získány informace, že cca 50% respondentů žije v Libereckém kraji, což je pro zkoumané téma v podstatě dobré z hlediska, větší pravděpodobnosti, že lidé z blízkého okolí či sousedních krajů, zde budou trávit svůj volný čas a případně území navštíví z důvodu rekreace. Zbylých 50 % se dělí mezi ostatní kraje v ČR, kde hlavní části s cca dvanácti procenty patří kraji Středočeskému a cca dvanáct procent hlavnímu městu Praze. I přesto je ale z každého kraje minimálně jeden respondent. 23

4.1

Krkonošský národní park

Krkonošský národní park (KRNAP) se nachází na severu České republiky při hranici s Polskem. Na polské straně sousedí s Karkonoski Park Narodowy, se kterým dohromady tvoří bilaterální biosférickou rezervaci UNESCO. Krkonošský národní park byl vyhlášen roku 1963 jako první na našem území, pro své přírodovědné hodnoty na ploše 549,7 km2 (rozloha je celková i s ochranným pásmem). KRNAP patří administrativně ke dvěma krajům a to Královehradeckému a Libereckému, prvnímu z nich výraznější částí. V Libereckém kraji se nachází svou západní částí cca asi jednou třetinou, v okresech Semily a částečně i v Jablonci nad Nisou. Předěl mezi těmito kraji se táhne od severu k jihu od polské hranice přes Labskou louku, v blízkosti Pramenů Labe a dále přes Horní Mísečky. Další body spojnice hranice tvoří přibližně jednotlivé vrcholy Mechovinec, Černá skála, Šeřín, Jánský vrch až k vrcholu Žalý. (David 2008, s. 141) Geomorfologické členění zařazuje Krkonoše do Krkonošsko-jesenické subprovincie a Krkonošské oblasti. Pohoří je velmi členité s výskytem převážně krystalických břidlic, hlavně svorů a žul, pocházejících z prvohor. Zásadní horotvorné procesy, které se zasadily o vznik Krkonoš, probíhaly v prvohorách, kdy došlo vlivem vrásnění k jejich zdvihu. V období druhohor a začátkem třetihor, probíhalo zvětrávání, eroze a odnos, čímž docházelo k vzniku zarovnaných povrchů. Dalším výrazným zásahem bylo ve třetihorách alpínské vrásnění, kdy došlo k opětovnému vyzdvižení a rozlámání pohoří na kry, čímž vznikly například hřbety. Dále reliéf tvarovala už jen erozní činnost vodních toků. Nejvyšším bodem tohoto pohoří je Sněžka (1 602m), která leží při hranici s Polskem. (Rubín 2003, s. 17-18) KRNAP je dělen podle stupně ochrany na tři zóny, kdy I. a II. zóna mají nejvyšší stupeň ochrany. Nesmí zde být provozována hospodářská činnost a pohybovat se smí jen po vyznačených trasách. III. zóna už má mírnější stupeň ochrany a je využívána pro sportovní účely a turistiku. V Krkonošském národním parku se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území – přírodních památek (PP). Jedná se například o PP Prameny Labe, PP Prameny Úpy, PP Černohorská rašelina. Další z přírodních památek jsou velikostně malé a často na nepřístupných místech. (Rubín 2003, s. 19-20)

24

V dotazníkovém šetření uvedlo 88 % respondentů, přesně tedy 98 účastníků, že již někdy Krkonoše navštívili. Zbylých 12% odpovědělo, že doposud v daném regionu nebyli. Více než 40 % tázaných, sdělilo, že Krkonoše naposledy navštívilo v kratším časovém úseku než jeden rok. Výsledky dalších zkoumaných otázek, ohledně poskytování služeb v tomto regionu jsou shrnuté v obrázku 2.

Počet odpovědí 60 49

50 41

39

40 30 20

48

43 33 32

23 17

15

14

14

28

32 29

28

24

24

15

12 6

10 11

30

27

26

10 6

5

10

9

10

11 7

12

9 5

0

17

14

14 8

22

00

0 Poskytování informací o regionu 1 - výborně

Péče o památky a turistické atraktivity

Dopravní Péče o přírodu Nabídka Nabídka služeb infrastruktura a kvalitu programů pro stravování turistických volný čas stezek

2 - velmi dobře

3 - dobře

4 - špatně

5 - velmi špatně

Nabídka ubytování

Místní orientační značení

6 - nedokáži zhodnotit

Obr. 2 Hodnocení služeb v Krkonoších Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření

V hodnocení nejlépe dopadla péče o přírodu a kvalita turistických stezek společně s orientačním značením, kdy v obou případech více jak 68 % respondentů hodnotilo kvalitu výborně nebo velmi dobře. Více jak 50 % lidí poté hodnotilo celkem kladně poskytování informací o regionu, a jako druhou službu péči o památky a turistické atraktivity. Průměrně potom byla posouzena nabídka ubytování a o něco hůře nabídka služeb stravování. Nejhůře dopadlo hodnocení dopravní infrastruktury a nabídka programů pro volný čas, kladně tyto možnosti volilo jen 35 % respondentů. Vyplývá to i ze slovních odpovědí, kdy lidé uváděli, že nejsou spokojeni například s parkovišti, s cenami za stání, dopravním spojením či nefunkční infrastrukturou mimo sezónu. V tabulce 1 najdeme souhrn nejčastějších pojmů, které respondenti uváděli, svými slovními odpověďmi na otázky co se jim v Krkonoších líbí a co ne. Nejčastěji lidé psali, že se jim líbí samotná příroda a krajina. Konkrétní místa, která se jeví jako atraktivní, jsou Sněžka a Labská louka s prameny Labe. Nespokojenost byla uváděna v souvislosti

25

s nadměrnou návštěvností, kdy mnoho respondentů řeklo, že se jim nelíbí „davy lidí“. Dále byli nespokojeni například s místními cenami a chováním ostatních turistů. Tab. 1 Klady a zápory pobytu v Krkonoších dle výsledků dotazníkového šetření

Krkonoše KLADY Příroda a krajina Horský ráz Výhledy a panoramata Klid a relaxace Sněžka, Labská louka, a další Zimní sportovní vyžití

ZÁPORY Mnoho turistů Cyklisté a chování turistů Ceny Komercializace Rozšíření asfaltových stezek Parkoviště a jejich ceny

Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření

4.2

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Jizerské hory byly vyhlášeny za CHKO v roce 1968, chráněná krajinná oblast pojímá skoro veškeré území hor kromě Černostudničního hřbetu, celkem 368 km2. Celým svým územím spadá do Libereckého kraje a rozkládá se v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily. Část Jizerských hor se nachází i na území Polska (Pogorze Izerskie), kam zasahuje jejich východní část. Na jihovýchodě sousedí s Krkonošským národním parkem. Patří mezi nejstarší CHKO na našem území a velikostně se řadí mezi středně velká. (David 2008, s. 120-121) Jizerské hory stejně jako Krkonoše náleží ke Krkonošsko-jesenické subprovincií a Krkonošské oblasti. Dále se dělí na dvě základní geomorfologické jednotky Smrčskou hornatinu a Jizerskou hornatinu. Hornina, která z velké části tvoří geologické podloží je žula (granodiorit), má svoji typickou hrubozrnnou strukturu, někdy je také nazývána jako tzv. liberecká žula. Vyskytují se zde i metamorfované horniny, jedná se především o krystalické břidlice, což je hlavně rula a fylit (Němec 2007, s. 307-308). Pozůstatky třetihorních hornin, jsou ojedinělé na pár místech. Příkladem může být čedičový vrchol Bukovec u Jizerky (1005 m n. m). Reliéf Jizerských hor byl tvořen převážně endogenními a exogenními procesy, kterými vznikl současný zarovnaný povrh centrální části pohoří. Pevninský ledovec byl ve čtvrtohorách v blízkosti Jizerských hor, což způsobilo mrazové zvětrávání a rozpad hornin. Následkem toho vzniklo mnoho skalních útvarů izolované skály, jednotlivé skalní sloupy, věže, balvanová seskupení jako 26

kamenná moře a drobné skalní podoby, skalní hřiby, brány, skalní mísy. (Rubín 2003, s. 105-106) Územím Jizerských hor prochází rozvodnice významných povodí, povodí Labe, které náleží úmoří Severního moře a povodí Odry ta patří k úmoří Baltského moře. Významným tokem je řeka Jizera, prostřednictvím které odtékají vody z východní a jihovýchodní části do Labe. Do Lužické Nisy stékají vody ze zbývajících oblastí. (David 2008, s. 121) Celkově se na území Jizerských hor nachází 26 maloplošných chráněných území, nalézají se zde národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památky. Největší, sloučena z původních sedmi národních přírodních rezervací je NPR Jizerskohorské bučiny (950,93 ha). Táhlé soustavy hřbetů jsou pro Jizerské hory charakteristické, vedoucí ve směru SV-JZ. Nejvyšším bodem je Smrk (1124 m), nejnižším hladina Smědé u Raspenavy (320 m). Hodnotná, rozsáhlá rašeliniště najdeme v centrální části Jizerských hor společně se vzácnou flórou a faunou. (Rubín 2003, s. 106-109) Převážnou část CHKO tvoří lesy, louky a pastviny, tudíž z kulturně-historického hlediska není tato oblast tak hojně zastoupena jako v případě přírody. Proto památky ať už sakrální nebo technické nalezneme spíše při okrajích chráněného území. Ze sakrálních památek stojí za zmínku Chrám Navštívení Panny Marie v Hejnicích, který je také známým poutním místem. Dále je zde řada kostelů v Raspenavě, Janově nad Nisou, Josefově Dole, Desné a dalších obcích. V Lázních Libverda je malebný areál s pavilony lázeňských budov a nad obcí se nachází restaurace Obří sud, která je turistickou zajímavostí. Z technických památek je to např. jediná ozubnicová železnice v České republice Tanvald – Kořenov a vodní díla Bedřichov, Josefův důl a Souš. Četně se zde vyskytují i rozhledny. Najdeme zde i velké zastoupení lidové architektury např. v osadě Jizerka, která je zároveň vesnickou památkovou rezervací (VPR). (David 2008, s. 122-123) Z dotazníkového šetření vyplývá, podle zodpovězené otázky zda respondenti byli někdy v Jizerských horách, že 87,4% navštívilo toto pohoří. A 12,6 %, celkově tedy 14 dotazovaných sdělilo, že zatím nezavítali do oblasti Jizerských hor. Z úplného počtu 97 lidí, uvedlo 61 tedy 55%, že zde byli před méně než rokem a pouze dva lidé cca 2% 27

před více než deseti lety. Obrázek 3 shrnuje výsledky odpovědí o poskytování služeb v tomto území. Počet odpovědí 60 51 50 40

43 39

40

39

36

31 30 21 20

24 19

17

19 15 10

10

5 10

5

76

0

22 15

13

12 8 2 1

27

25

16

9

32

3131

2728

7 32

11 10 4

7 2

0

2 1




2 - velmi dobře

3 - dobře

4 - špatně

5 - velmi špatně




Obr. 3 Hodnocení služeb v Jizerských horách Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření

Ze slovních odpovědí je zřejmé, že lidé Jizerské hory navštěvují zejména kvůli přírodě. Převážná většina respondentů uvedla spokojenost s turistickými a běžeckými tratěmi a uváděli, že se zde nachází hustá síť, dobře značených, v zimně upravovaných tratí a cyklotras. To odpovídá i hodnocení místního orientačního značení, péče o přírodu a kvalitu turistických stezek, které dopadla v hodnocení nejlépe, kladně je hodnotilo více jak 63 %. Nejhůře nedopadlo ani posouzení respondentů týkající se poskytovaní informací o regionu, péče o památky a turistické atraktivity, oboje bylo zhodnoceno nadprůměrně, více jak 50% ohodnotilo tyto body celkem kladně. S necelými 42 % příznivějších ohodnocení skončila nabídka ubytování. Z nejhůře hodnocených to byla nabídka služeb stravování, dopravní infrastruktura, kdy kladně je hodnotilo cca 39 % a cca 35 % nabídka programů pro volný čas. Shodu nalezneme i ve slovních odpovědích, kdy lidé uváděli, že jako mínus vidí nedostatek restaurací, špatnou dostupnost a nedostatečné dopravní spojení. Tabulka 2 vyčleňuje klady a zápory Jizerských hor podle respondentů. Za klady je považována příroda a krajina, běžkařské trasy, cyklotrasy a turistické trasy. Jako lákavá turistická místa nebo atraktivity vyplývají osada Jizerka, Smědava, a některé vrcholy

28

jako Smrk či Ořešník. Nespokojeni byli respondenti především s množstvím ostatních turistů. Jako další zápor byly uváděny vyasfaltované stezky. Kdy jako důvod byla uváděna, nepříjemná dlouhá chůze po asfaltu, jelikož když člověk míří záměrně do přírody, očekává přirozený povrh. Tab. 2 Klady a zápory pobytu v Jizerských horách dle výsledků dotazníkového šetření

Jizerské hory KLADY Příroda a krajina Výhledy a panoramata Běžkařské tratě Cyklistické a turistické trasy Jizerka, Smrk a další Rašeliniště, skály

ZÁPORY Mnoho turistů Vyasfaltované stezky Drahá, nedostatečná parkoviště Nedostatek restaurací Špatná dostupnost, dopravní spojení


4.3

Chráněná krajinná oblast Lužické hory

Lužické hory se nacházejí na severozápadě České republiky. Byly vyhlášeny za chráněnou krajinnou oblast v roce 1976, jejich rozloha je 264 km2. Nacházejí se větší částí v Libereckém kraji a menší částí na západě v Ústeckém kraji. Rozkládají se v okresech Liberec, Česká Lípa a Děčín, který spadá už do kraje Ústeckého. V okrese Liberec, Lužické hory dosahují ke státní hranici se Spolkovou republikou Německo, kde jí i svou malou částí překračují a v SRN mají název Zittauer Gebirge (Žitavské hory). (Rubín 2003, s. 133-134) Podle geomorfologického členění Lužické hory spadají stejně jako předchozí dvě chráněné krajinné oblasti do Krkonoško-jesenické subprovincie, Krkonošské oblasti a tvoří zde samostatný geomorfologický celek Lužické hory. (Rubín 2003, s. 133) Hlavní poklad pohoří tvoří pískovce, jimiž se v období třetihor dostalo napovrch magma, které zůstalo na vnějšku v podobě znělcových a čedičových hornin. Odolnější třetihorní vyvřeliny byly přetvořeny do kupovitých a kuželovitých vrcholů, ty jsou pro Lužické hory typické a odkazují na dříve zde probíhající vulkanickou činnost. Na velkém množství vrcholů v CHKO jsou vytvořena kamenná moře, suťová pole, ale nalezneme zde i mrazové sruby ze čtvrtohor. (Němec 2007, s. 334-335)

29

Lužickými horami prochází hlavní evropské rozvodí, vedoucí po hlavním hřebenu pohoří. Rozděluje úmoří Severního a Baltského moře. Nepramení zde žádné větší řeky, za nejvýznamnější řeku se dá považovat Kamenice, která pramení pod horou Jedlová (774 m) a protéká napříč CHKO, je pravostranným přítokem Labe. (David 2008, s. 174) Na území CHKO Lužické hory jsou skoro dvě desítky maloplošných chráněných území, z toho více jak polovina v Libereckém kraji. Významná je národní přírodní rezervace Jezevčí vrch, předmětem ochrany je stejnojmenný, homolovitý kopec znělcového původu a zachované původní porosty. Dalšími zajímavými lokalitami jsou přírodní památka Bíle kameny, nacházející se na východě CHKO, tvořící zvláštní skalní seskupení. V jižní části Lužických hor vystupuje nad okolí zřetelný, kuželovitý kopec, vulkanického původu do výšky 760 m n. m., kde se nachází přírodní rezervace Klíč. (Rubín 2003, s. 134-1137) Nejvyšším vrcholem je hora Luž (793 m), nejnižší místo nalezneme u České kamenice (cca 290 m). Z ostatních významných vrcholů lze jmenovat Jedlovou (774 m), Hvozd (750 m), který leží na Hranici se Spolkovou republikou Německo.(David 2008, s. 174) V CHKO Lužické hory, není doposud tak rozšířená masová turistika jako v jiných chráněných oblastech. Za návštěvu určitě stojí výše zmíněná maloplošná chráněná území, jediné MZCHÚ které není veřejnosti přístupné je přírodní památka Naděje, chránící puklinovou jeskyni ve znělci, ve které zalednění přetrvává až do léta. Dalšími zajímavými místy jsou např. zříceniny hradů Fredevald, Tolštejn, Milštejn, nebo Kamenický hrad. Turistickou atraktivitou, která je hojně navštěvována, je zámek Lemberk, který se nachází už za hranicí CHKO. (Rubín 2003, s. 134-135) Při okrajích nebo těsně za hranicí chráněného krajinného území se rozprostírají některá větší sídla a např. v Novém Boru nebo Kamenickém Šenově nalezneme městské památkové zóny (MPZ). Je zde i velmi zachovalá lidová architektura, typické jsou přízemní domy s podstávkou, sedlovou střechou a dělenými okny. Mnoho objektů slouží pro chataření, CHKO tak kromě funkce turistické plní i funkci rekreační. (David 2008, s. 175) To že Lužické hory nejsou cílem masové turistiky, vyplývá i z výsledků dotazníkového šetření kdy necelá polovina respondentů uvedla, že toto pohoří již navštívila. A 56 lidí tedy cca 50,5 % zde ještě nebyli. Cca 50% lidí uvedlo, že zkoumanou oblast navštívili

30

před méně než rokem a pouze jediný člověk vybral nejdelší časový úsek a to více než deset let. Ostatní vyhodnocení se nachází v obrázku 4. Počet odpovědí 30 24

25

24

25

22 20

20

20 15

13 9

3

2 0

6 2

0

10

9 6

1

18

16

14

10

2

19

18

17

15

5

25

24

5 1

0

10 5

4

11 6

5 2

0

0

13

11 10

0

2

1

00



Nabídka Nabídka služeb Dopravní Péče o přírodu programů pro stravování infrastruktura a kvalitu volný čas turistických stezek

2 - velmi dobře

3 - dobře

4 - špatně

5 - velmi špatně




Obr. 4 Hodnocení služeb v Lužických horách Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření

V hodnocení poskytovaných služeb nejlépe skončilo místní orientační značení, výborně nebo velmi dobře ho hodnotilo více jak cca 33 % respondentů. Další celkově lépe hodnocenou službou byla péče o přírodu a kvalitu turistických stezek s necelými třiceti procenty, dále péče o památky a turistické atraktivity, kterou kladně hodnotilo už jen něco málo přes 20 %. Ještě hůře dopadly služby poskytování informací o regionu a dopravní infrastruktura s cca 15 %, sami lidé uváděli, že nejsou spokojeni s dopravní dostupností a kladli důraz na špatnou propagaci regionu. Téměř se stejným hodnocením skončily služby stravování a ubytování s cca 13 % kladnými hodnoceními. Nabídka programů pro volný čas dopadla jako nejhůře poskytovaná služba v regionu, kdy ji velmi dobře hodnotilo 9 % respondentů, v největší míře byla hodnocena pouze dobře a to skoro 20 %. Klady a zápory pobytu v Lužických horách podle respondentů do přehledu shrnuje tabulka 3. Jako v případě předchozích chráněných krajinných oblastí byla jako klad uváděna příroda a krajina, která se zde turistům jeví jako málo dotčená zásahy člověka a zajímavá je pro svůj krajinný ráz s pozůstatky sopečné činnosti. Dále jako pozitivum byl uváděn poměrný klid ve srovnání s jinými oblastmi. Jakožto lákavé lokality byla 31

zmiňována hora Luž, národní přírodní památka Zlatý vrch, nebo zámek Lemberk nacházející se v těsné blízkosti CHKO. Jako negativa účastníci dotazníkového šetření uváděli špatnou dopravní dostupnost, nedostačující propagaci regionu a chybějící cyklostezky např. podél frekventovaných silnic I. třídy. Tab. 3 Klady a zápory pobytu v Lužických horách dle výsledků dotazníkového šetření

Lužické hory KLADY

ZÁPORY

příroda, krajina (málo dotčená) Skály Hory klid (ve srovnání s jinými CHKO) Luž NPP Zlatý vrch Lemberk turistické trasy pozůstatky sopečné činnosti

chování ostatních turistů nedostatečné propagace špatná dostupnost chybějící cyklostezky odpad kolem cest


4.4

Chráněná krajinná oblast České středohoří

Chráněná krajinná oblast se nalézá v Severních Čechách, rozkládá se v sedmi okresech Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín, které administrativně patří do Ústeckého kraje. Posledním okresem kde se CHKO nalézá svou východní částí, je Česká Lípa náležící Libereckému kraji. Za chráněnou oblast bylo České středohoří vyhlášeno v roce 1976, svoji rozlohou 1063,7 km2 se velikostně řadí na druhé místo v České republice.(David 2010, s. 54) České středohoří podle geomorfologického členění spadá pod Krušnohorskou supbrovincií a oblast Podkrušnohorská pahorkatina. Řeka Labe ho rozděluje na dvě různé části, tedy podcelky, na východní straně je tvořeno Verneřickým středohořím a na západní, rozlohou menším Milešovským středohořím. Milešovské středohoří je oproti Verneřickému výraznější, vystupuje zde nad povrch mnoho kup a homolí. Geologické podloží je z malé části tvořené souvrstvím pískovců a slínovců, které jsou pozůstatkem z druhohor, kdy oblast Českého středohoří byla zaplavena mořem. V období třetihor, působením tlaků došlo k rozlámání zemské kůry a vzniku hluboké příkopové propadliny, kterou dnes České středohoří obklopuje. (Rubín 2003, s. 61) Skrz vzniklé

32

zlomy se vylévalo magma, které utuhlo a dostalo se na povrch v dnešní podobě právě kup a homolí. Ty vznikly zvětráváním a erozními vlivy, kdy docházelo k odnosu hornin, proto druhohorní horniny tvoří jen malou část podloží a najdeme zde převážně vyvřeliny hlavně čediče, znělce, trachyty, které tvoří okolo 70 % podloží. Díky mrazovému zvětrávání zde nalezneme mrazové sruby a suťová pole. Veliký vliv na modelování terénu mělo také klima a voda, při zařezávání vodních toků vznikla hluboká údolí a například úzké soutěsky. (David 2010, s. 53-54) Nejvýznamnějším tokem je řeka Labe, která tvoří páteř CHKO. Na území Českého středohoří vtéká u Litoměřic a protéká tzv. Českou bránou. Od tohoto místa tvoří kaňonovité údolí. Úsek kudy Labe protéká Českou bránou, je cca 3 km dlouhý a údolí je v těchto místech nejužší. Další říčkou je Ploučnice, která na území vtéká u obce Stružnice, protéká Benešovem nad Ploučnicí a v Děčíně se zprava vlévá do Labe. (David 2010 s. 52) V Českém středohoří jsou významné lokality pod záštitou jako zvláště chráněná maloplošná území, kterých zde bylo vyhlášeno doposud čtyřicet tři. Národních přírodních rezervací je dohromady pět, například je to NPR Oblík, kde se nachází kuželovitá vyvýšenina, vulkanického původu, vyčnívající nad své okolí do výšky 509 m n. m. Z Oblíku jsou pouhým okem viditelné i ostatní sopečné suky, Raná (457 m n. m.), která je taktéž národní přírodní rezervací, nebo Srdov či Brník. Dalšími národními přírodními rezervacemi jsou, NPR Lovoš nebo NPR Milešovka, ve které nalezneme i nejvyšší horu CHKO, podle které je NPR pojmenována, tedy Milešovku (837 m n. m.). Nejnižší bod Českého středohoří se nachází v Děčíně u hladiny Labe (122 m). (David 2010, s. 52) Z dalších maloplošných chráněných území lze jmenovat některé přírodní památky, které jsou nejhojněji zastoupeny například PP Radobýl, PP Bobří soutěska s hlubokými, skalnatými údolími. Významnou lokalitou je určitě i národní přírodní památka Panská skála, zde najdeme zajímavý skalní útvar tzv. kamenné varhany, které vznikly odlučností čediče, která byla způsobena při chladnutí magmatu. (Rubín 2003, s. 64-75) CHKO České středohoří je jedno s nejmenším podílem zalesněné plochy v České republice cca 28 %, přesto se jedná o jednu z botanicky nejbohatších oblastí v České republice a svým krajinným rázem je ojedinělé i v Evropském měřítku. Možná kvůli

33

tomuto faktoru a dobře umístěné poloze, je zde tradiční dlouhodobé osídlení, díky němuž se zachovala řada památek. Z dochovaných památek zde nalezneme jak církevní tak i světské, zříceniny hradů či zámky, ale i technické památky. Z církevních památek zde najdeme např. kostel Zvěstování Panny Marie společně s biskupskou rezidencí v Litoměřicích, kostel Nejsvětější Trojice v Zahořanech nebo kapli svatého Víta v Sinutci. Zajímavými lokalitami s hrady nebo hradními zříceninami jsou Házmburk, Košťálov, Střekov nebo hradní zřícenina Kalich. Dosud dochované zámky nalezneme v Benešově nad Ploučnicí, Ploskovicích a nedaleko Lovosic zámek Skalka, který byl přestavěn původně ze středověkého hradu a pozůstatkem zde je už jen dochovaná válcová věž. Za technickou památku se dá považovat meteorologická observatoř na Milešovce. Na velké části území se vyskytuje i lidová architektura, která je zastoupena zděnými, hrázděnými a roubenými domy. Velkou zajímavostí je skanzen v Zubrnicích, zde najdeme všechny tři typy zástavby, dále vesnická památková rezervace ve Starém Týně a skupina staveb v Brocnu a Soběnicích. (David 2010, s. 55) Z celkového počtu 111 respondentů v dotazníkovém šetření uvedlo pouze 49 cca 44 %, že daný region navštívili a v tomto případě více jak polovina do Českého středohoří zatím nezavítala. Z přibližně 44 % lidí co zde už bylo, navštívilo České středohoří před méně než rokem cca 20% a necelá 2 % déle než před deseti lety. V pořadí 5 obrázek shrnuje vyhodnocení všech otázek týkajících se poskytovaných služeb v tomto regionu. Počet odpovědí 25

22

20

18

15

18 17

22

16 15

16 15

13

12

11

10 10

8 5

4

5 1

00

10

10

8 4

3 1

12

10

5

4 2

0

8

17

12

11 9

17

16

11

4 2

0

0

11

00



Dopravní Péče o přírodu Nabídka Nabídka služeb infrastruktura a kvalitu programů pro stravování volný čas turistických stezek

2 - velmi dobře

3 - dobře

4 - špatně

Obr. 5 Hodnocení služeb v Českém středohoří Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření

34

5 - velmi špatně




V dotazníkovém šetření v otázkách s individuálními odpověďmi, lidé poukazovali na hezkou přírodu a krajinu s pozůstatky sopečné činnosti. I v hodnocení služeb nejlépe skončila péče o přírodu a kvalitu turistických stezek, kdy kladné hodnocení získala od téměř 30 %. Další celkově lépe hodnocenou službou s tím související bylo místní orientační značení. S necelými 20 % skončila služba péče o památky a turistické atraktivity. V celku v popředí se oproti jiným regionům umístila i nabídka služeb stravování cca 17% a skoro se stejným počtem procent i dopravní infrastruktura. Mezi nejhůře poskytované služby v tomto regionu byly zařazeny podle respondentů, poskytování informací o regionu, nabídka ubytování a s necelými 10 % kladnými odezvami nabídka programů pro volný čas. Strávený čas v Českém středohoří zhodnotili respondenti i svými jednotlivými názory, uváděli klady a zápory pobytu, které jsou shrnuty v tabulce 4. Mezi klady se umístila příroda, nádherné výhledy, a jedinečný reliéf a krajinný ráz Českého středohoří. Nejvíce lákavou a zmiňovanou lokalitou byla nejvyšší hora Milešovka, dále Panská skála a Borečský vrch. Negativní podněty či zápory návštěvníci vidí v horší dopravní dostupnosti, v komplikovanosti dostat se přes řeku Labe, uvedli, že zde chybí přívozy např. Sebuzíně, který je součástí městského obvodu v Ústí nad Labem. Tab. 4 Klady a zápory pobytu v Českém středohoří dle výsledků dotazníkového šetření

České středohoří KLADY

ZÁPORY

příroda, krajina výhledy, rozhledny reliéf (sopečná činnost) Milešovka Panská skála Boreč

horší dopravní dostupnost chybějící přívozy na Labi chemická továrna v Lovosicích znečištění životního prostředí v nížině


4.5

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj dále jen Kokořínsko. Máchův kraj jak jí bylo někdy přezdíváno, i když ten už pojímá o něco větší část, hlavně Dokeska a Českolipska, která se dříve nacházela za hranicí CHKO a nyní nově od září roku 2014 (AOPK ČR 2015)je už součástí velkoplošného chráněného území, které bylo původně

35

vyhlášeno roku 1976. Rozloha nyní nově činní 410 km2. Administrativně náleží ke třem krajům Středočeskému, Ústeckému a Libereckému, ve kterém se rozkládá v okrese Česká lípa. Vyhlášení chráněné krajinné oblasti na tomto území, nemá sloužit ani tak k ochraně vegetace či fauny, ale především k ochraně jedinečného charakteru krajiny. (Rubín 2003, s. 113) Geomorfologicky spadá do subprovincie Česká tabule, do oblasti Severočeské tabule a celku Ralské pahorkatiny, která se dělí na dva podcelky, Kokořínsko spadá do Dokeské pahorkatiny. Z období druhohor, kdy oblast byla zaplavena mořem, jsou zde v podloží usazeniny písků, hlavně hrubozrnných kvádrových pískovců nebo vápenitých pískovců. (David 2007, s. 116) Postupným ústupem moře, vznikla pískovcová tabule. V třetihorách došlo k rozlámání, vlivem vrásnění, vznikly tak svislé průlomy v zemské kůře, které byly dotvarovány a vyhloubeny vodou. Důsledkem toho jsou pro Kokořínsko, charakteristické rokle a kaňonovitá údolí. Říčkou Liběchovkou, je formován Liběchovský důl, který je největším údolím, dalším tokem který utváří zářezy v krajině je Pšovka, zaříznuta v Konrádovském a Kokořínském dole. Členitost území byla dotvořena třetihorní vulkanickou činností, napovrch se dostali vyvřeliny, především v podobě znělců a čedičů, odkazem na tuto probíhající činnost je např. Vlhošť, Nedvězí, Velký a Malý Beškovský vrch. Tvary reliéfu, jenž se vyskytují v Kokořínsku s takovou druhovou pestrostí, těžko nalezneme v dalších pískovcových oblastech. Jedná se především o voštiny, prohlubně menších rozměrů ve skalních stěnách, železité inkrustace a pokličky. (Rubín 2003, s. 113-114) Chráněná krajinná oblast Kokořínsko pojímá více jak dvacet maloplošných chráněných území. (David 2007, s. 115) Z národních přírodních rezervací je to Novozámecký rybník, který se nachází v okrese Česká Lípa. Za národní přírodní památku zde bylo vyhlášeno např. rašeliniště Swamp, nedaleko Máchova jezera. Významným MZCHÚ v tomto regionu je nepochybně přírodní rezervace Kokořínský důl, která je jedním z největších maloplošných chráněných území u nás a tvoří osu celého CHKO. Dalšími neopomenutelnými přírodními rezervacemi jsou PR Ronov, nejzápadnější výběžek (552 m) CHKO Kokořínska, ale i Ralské pahorkatiny a PR Vlhošť s nejvyšším vrcholem (614 m). Nejnižší místo je niva říčky Liběchovky v Želízech. (Němec 2007, s. 312) Zajímavý skalní útvar nacházející se v severní části CHKO, byl vyhlášen přírodní památkou, PP Husa podle svého tvaru. (Rubín 2003, s. 116-118)

36

Mimo krásné a jedinečné přírody v CHKO najdeme i kulturně-historické památky. Výraznou ikonou celého chráněného území je hrad Kokořín, vypínající se nad Kokoříským dolem, podle nějž získalo název. Ve východní části území v okrese Česká Lípa, obci Blatce leží hrad Houska. Pozůstatky skalních hradů jsou např. Pustý zámek, Ronov, Čap také nedaleko České Lípy. Z církevních památek lze jmenovat na Hradsku kostel svatého Jiří a v obci Dubá kostel Nalezení svatého Kříže. V mnoha obcích nalezneme i dochovanou lidovou architekturu, v některých vesnické památkové rezervace např. v Nových Osinalicích, Olešné, Dobřeni, jiné mají status vesnické památkové zóny (VPZ), Tubož, Sitné, Vidim. (David 2007, s. 116) Téměř 60 % respondentů zvolilo v dotazníkovém šetření, že oblast Kokořínska již někdy v minulosti navštívili, ostatní zbylí doposud ne. Z těchto šedesáti procent účastníků cca 14 % uvedlo, že zde byli před méně než rokem, nejvyšší zastoupení měl časový úsek 1 – 2 roky což jako možnost vybralo skoro 20 %. Ostatní časové intervaly byly zastoupeny rovnoměrně. Zbývající otázky ohledně služeb jsou vyhodnoceny v obrázku 6.

Počet odpovědí 40 34

35 30

27 23

25 20

21

19

16

23

22

20

17

16

15

15 10

12

00

11

0

10

3

16

11 6

3

17

10

6

4

19

18 17

16

12

10 10

5

32

10

4 0

2

15 9

2

10

0




2 - velmi dobře

3 - dobře

4 - špatně

5 - velmi špatně




Obr. 6 Hodnocení služeb v Kokořínsku – Máchově kraji Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření

V hodnocených službách nejlépe dopadlo místní orientační značení, výborně či velmi dobře ho hodnotilo více jak cca 35 % zúčastněných dotazníkového šetření. S příznivým výsledkem přes více jak 30 % skončila služba péče o památky a turistické atraktivity,

37

s menším rozdílem následně péče o přírodu a kvalitu turistických stezek. V tomto regionu podstatně dobře dopadlo, oproti ostatním, poskytování informací o regionu s pozitivním hodnocením cca 25 %. Mezi službami, které byly hodnocené hůře, spadá nabídka služeb pro stravování, ale také dopravní infrastruktura. Lidé uváděli, ve svých jednotlivých slovních odpovědích, že je zde horší dopravní dostupnost hromadnou dopravou. Nabídka ubytování společně se službami pro využití volného času v tomto regionu dopadly jako nejhůře hodnocené. Celkem spokojeno s nimi bylo pouze cca 11 % respondentů. Výčet kladných nebo záporných poznatků pobytu v Kokořínsku je předložen v tabulce 6. Z tabulky vyčteme, že tázaným se v souvislosti s tímto regionem asociovalo více kladů než záporů. Opakovaně jako klad či zajímavost byla uváděna skalní pískovcová města, ale také typická údolí a pokličky. Coby poutavá lokalita se ukázal symbol celého CHKO hrad Kokořín nebo hrad Houska. Ze záporu, lze jako podstatnou věc uvést horší dopravní dostupnost hromadnou dopravou, zmíněná byla jak autobusová doprava tak i vlakové spojení. Tab. 5 Klady a zápory pobytu v Kokořínsku – Máchově kraji dle dotazníkového šetření

Kokořínsko KLADY

ZÁPORY

pískovcová města Skály hrad Kokořín Kokořínský důl Údolí Pokličky hrad Houska

mnoho turistů horší dostupnost hromadnou dopravou komerce regionu odpad v lese


4.6

Chráněná krajinná oblast Český ráj

Český ráj byl vyhlášen jako první chráněná krajinná oblast na našem území v roce 1955 a v roce 2002 byl rozšířen na téměř dvakrát větší plochu 181,5 km2, než původně dosahoval. Od roku 2005 je zařazen mezi evropskou a světovou síť geoparků UNESCO, významem geoparků je podnět k trvale udržitelnému rozvoji regionu. (Český ráj 2015) Zasahuje do tří krajů, Libereckého kraje do okresů Semily a Jablonce nad Nisou, kam spadá největší částí území, Královéhradeckého kraje a kraje Středočeského. Oblast 38

CHKO je tvořena ze tří lokalit, které na sebe navzájem nenavazují. Původní z částí se nachází jižně od Turnova, druhá část leží severovýchodně od Turnova, třetí část by jsme našli v severozápadním směru od Jičína. (David 2008, s. 45) Většina území Českého ráje patří do České tabule a jejího celku Jičínské pahorkatiny, společně s přidruženým územím zejména v severní části sem zasahuje i celek Ještědskokozákovského hřbetu z Krkonošsko-jesenické soustavy. V druhohorách byla oblast Českého ráje zaplavena mořem, reliéf je tak v převážné míře tvořen z usazenin, kvádrových pískovců, které tvořili rozlehlou pískovcovou tabuli. Pohyby zemské kůry došlo k rozlámání tabule, tak se ve třetihorách dostaly na povrch nynější čedičové vrchy, jako jsou Trosky či Vyskeř. (Randák 2004) Velký podíl na současném rázu Českého ráje má i řeka Jizera, která několikrát měnila své koryto. Dalšími činiteli podílejícími se na vzniku CHKO byli různé druhy eroze, eolitická, fluviální, glaciální, vzniklo tak mnoho jevů a skalních tvarů, skalní převisy a nekrasové jeskyně, skalní brány a okna, skalní věže až po menší útvary např. voštiny. Větší koncentrací těchto tvarů na jednom místě vzniklo mnoho unikátních skalních měst. (David 2008, s. 46) V CHKO Český ráj nalezneme okolo dvou desítek maloplošných chráněných území, v severovýchodním cípu území do CHKO po rozšíření zasahuje i přírodní park (PřP) Maloskalsko. Z MZCHÚ určitě za zmínku stojí přírodní rezervace Hruboskalsko, která společně s PR Prachovských skal představuje snad nejznámější skalní města Českého ráje. Přírodní rezervace Klokočské skály je další z mnoha zajímavých skalních měst, tato lokalita je geomorfologicky velmi zajímavá. Samotný symbol Českého ráje Trosky, najdeme v centrální části Jičínské pahorkatiny, byly prohlášeny přírodní památkou. Velmi hodnotná Podtrosecká údolí rozprostírající se pod nimi, jako celek tvoří přírodní rezervaci. Další přírodní rezervací je Údolí Plakánek, které v blízkosti hradu Kost vytváří soustavu pískovcových údolí. V okrese Semily nalezneme jeden z nevyšších vrcholů Ještědsko-kozákovského hřebenu, Kozákov (744 m), který je zároveň národní přírodní památkou. (Rubín 2003, s. 89-97) Nejstarší pozůstatky po osídlení, jsou zde datovány až do doby pravěké, nalezneme je právě ve skalních městech v podobě pozůstatků skalních hradů a jeskyní, v oblasti Klokočských skal, Prachovských skal nebo na Hruboskalsku. Nachází se zde i značné množství památek, pocházejících z dob středověkého osídlení. Dosud nejlépe

39

zachovaný je hrad Kost, dále spíše už jen zříceniny hradů, Trosky, Valečov, Valdštějn, Rotštejn, Zbirohy.(Rubín 2003, s. 88) Významnými zámky jsou Hrubý Rohozec nebo zámek Hrubá Skála. Odkaz na lidovou architekturu se nachází na Dlaskově statku v Dolánkách, Kopincově statku v Kacanovech a ve Zbirohách, kde je zástavba roubených chalup. Zajímavostí nacházející se těsně u hranice chráněné krajinné oblasti je např. zvonice s obrácenými zvony v Rovensku pod Troskami. (David 2008, s. 47) Z dotazníkového šetření, lze usoudit, že Český ráj je atraktivní, značně navštěvovanou lokalitou. Téměř 87 %, tedy konkrétně 96 respondentů z celkového počtu 111 poznamenalo, že už někdy Český ráj navštívilo, z toho více jak 50 % zde bylo před méně než rokem. Zbylých, cca 13 % zatím toto velkoplošně chráněné území nenavštívilo. Ostatní informace z dotazníkového šetření ohledně služeb a pobytu v Českém ráji jsou v přehledu v následujícím obrázku 7 a následně v tabulce 6. Počet odpovědí 50

45

45 40 35

39 36

38 36

37

34

32

31

29

27

30

26

25

15

19

18

20

16 10

5

4 10

00

17

17 12 9

8 4

2

25

23 14

10

10

25 21

14

13 10

30

29

00

4 1

0

10

10




2 - velmi dobře

3 - dobře

4 - špatně

5 - velmi špatně




Obr. 7 Hodnocení služeb v Českém ráji Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření

Místní orientační značení společně s péčí o přírodu a kvalitu turistických stezek se umístili jako nejlépe hodnocené služby regionu s výborným a velmi dobrým hodnocením cca 67 %. I ve svých samostatných odpovědích lidé uváděli spokojenost s přírodou a krajinou, kde byl vyzdvihován jedinečný ráz krajiny se skalními městy a udržovaná čistota a pořádek prostředí, stejně tak i s turistickými stezkami. S nemalým rozdílem byla skoro stejně kladně hodnocena i péče o památky a turistické atraktivity.

40

V tomto regionu respondenti zhodnotili poskytování informací jako celkem dostatečné, více jak cca 60 % je s touto službou spokojeno. Dopravní infrastruktura a nabídka služeb stravování nastejno shledalo uspokojení u cca 48 % dotazovaných. Jako nejhůře hodnocené služby v tomto regionu dopadly nabídka ubytování a následně nabídka programů pro volný čas s cca 40 % kladných hodnocení. Celkově služby v tomto regionu jsou hodnoceny poměrně pozitivně. V následující tabulce 6 je ucelen výtah pojmů, kladných nebo záporných podle zkušeností respondentů s pobytem v Českém ráji. Mezi klady se nejčastěji vyskytovala příroda, skalní města nebo také památky. Konkrétní místa, která lidé nejčastěji zmínili, byly např. Trosky, Prachovské skály nebo Hruboskalsko. Naopak nespokojenost uváděli s nadměrnou návštěvností hlavně v sezóně, dále potom s cenami za parkovné nebo vstupné. Tab. 6 Klady a zápory pobytu v Českém ráji dle výsledků dotazníkového šetření

Český ráj KLADY

ZÁPORY

skály, skalní města příroda, krajina památky, hrady, zámky Trosky Hruboskalsko Prachovské skály turistické stezky cyklotrasy

přelidněnost v sezóně ceny vstupného ceny za parkování kvalita, kvantita restau. zařízení Komerce


4.7

Výsledné hodnocení služeb jednotlivých chráněných území

Závěrem výsledků dotazníkového šetření je vzájemné porovnání jednotlivých velkoplošných chráněných území v Libereckém kraji z hlediska celkové návštěvnosti a kvality poskytovaných služeb, které byly zkoumány. Každá poskytovaná služba, je vyhodnocena zvlášť v určitém regionu, a přepočtena na procentuální výsledek návštěvnosti a následně porovnána s ostatními službami jiných regionů. V celkovém hodnocení dotazníkového šetření jednotlivé chráněné oblasti dopadly následovně.

41

Z výsledků šetření vyplývá, že nejvíce navštěvované území jsou Krkonoše, kdy z celkového počtu 111 respondentů 88,3 % uvedlo, že toto území již někdy navštívili. Z mého hlediska je to dáno tím, že Krkonošský národní park je jedním z největších u nás, zajímavý svým krajinným rázem a jako jediné pohoří na našem území dosahující v některých částech velehorských výšek, společně s velkým turistickým cílem nejvyšší horou České republiky Sněžkou. S nevelkým rozdílem v návštěvnosti jako další území skončily Jizerské hory cca s 87% a Český ráj s cca 86%. Nejméně navštěvovaným a atraktivním územím jsou podle dotazníkového šetření Lužické hory s 49,5 % celkové návštěvnosti, tento fakt by mohl být z mého pohledu spojen se špatnou dopravní dostupností a nedostatečnou propagací regionu, jak uváděli i respondenti. Celkové hodnocení jednotlivých služeb a jejich přehled je uveden v následující tabulce 7. Tab. 7 Porovnání služeb VCHÚ v rámci přepočtu na procentuální výsledek návštěvnosti Poskytované služby

Krkonoše

Jizerské hory

Lužické hory

poskytování informací o 65% 62% 31% regionu péče o památky a turistické 58% 60% 44% atraktivity dopravní 40% 45% 31% infrastruktura péče o přírodu a kvalitu 77% 72% 60% turistických stezek nabídka programů pro 40% 40% 18% volný čas nabídka služeb 41% 45% 25% stravování nabídka 54% 47% 27% ubytování místní orientační 77% 82% 64% značení Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření

České středohoří

Kokořínsko

Český ráj

35%

42%

70%

45%

58%

76%

37%

34%

55%

61%

53%

77%

22%

20%

47%

39%

36%

55%

29%

20%

49%

55%

61%

77%

Mezi velkoplošnými chráněnými územími z celkového hlediska podle nejvíce služeb s nejlepším hodnocením jednoznačně dopadl Český ráj, který dosáhl z počtu osmi zkoumaných služeb, celkem šesti s nejlepším hodnocením ze všech regionů. Dalším 42

územím, které neskončilo v hodnocení nikterak špatně, byly Krkonoše a jako celkem neutrální území z hodnocení vyšlo České středohoří, kterého se dotklo nejhorší hodnocení ze všech regionu pouze u jedné zkoumané služby. Naopak územím s nejvyšším počtem nejhůře hodnocených služeb se staly Lužické hory, které z celkového počtu osmi zkoumaných služeb, získaly nejhorší hodnocení celkem u pěti služeb. Konkrétní jednotlivé služby, byly nejlépe a nejhůře zhodnoceny v jednotlivých územích takto: •

Poskytování informací o regionu - tato služba dopadla jako nejlépe hodnocená v Českém ráji 70 %, toto kladné hodnocení by mohlo být ve spojitosti s vhodnou polohou území a také v tom, že Český ráj tvoří více nespojitých území, které celkem zasahují do tří krajů, tudíž i informovanost je větší, dále také s tím že spadá do sítě geoparků UNESCO, které si kladou za cíl mimo jiné vzdělávání veřejnosti. Naopak jako nejhůře hodnocená skončila tato služba v Lužických horách s 31 %, kdy i sami respondenti poznamenávali nedostatečnou propagaci regionu.

•

Péče o památky a turistické atraktivity - dle hodnocení je nejlepší tato služba v Českém ráji, který dopadl oproti ostatním regionům v tomto hodnocení se značným rozdílem. Z individuálních odpovědí bylo zřejmé, že lidé, jsou zde spokojeni s péčí o památky a údržbou okolního prostředí. S nejnižším hodnocením této služby dopadly Lužické hory. Zmínka od respondentů, k tomuto bodu byla ve spojení s ostatními návštěvníky a jejich chování s následky zanechaného odpadu.

•

Dopravní infrastruktura - z výsledků šetření vyplývá, že služba byla opět nejlépe hodnocena v Českém ráji s 55 % kladných hodnocení, i když zde už rozdíl s ostatními regiony nebyl tak markantní, jako například v předešlém bodě. V Libereckém kraji, může být dopravní dostupnost Českého ráje na dobré úrovní vzhledem k rychlostní silnici R35, vedoucí od Liberce po Turnov a dále pokračující jako R10 na Mnichovo Hradiště a Mladou Boleslav. Tato služba opětovně dopadla jako nejhůře zhodnocena v Lužických horách, kde byly respondenty opět uvedeny některé zápory jako např. špatná dopravní dostupnost. V tomto regionu

43

to z mého pohledu může být dáno jeho polohou a tím, že leží při hranici se SRN. •

Péče o přírodu a kvalitu turistických stezek - tentokrát tato služba dopadla nejlépe hodnocená v Českém ráji, ale zároveň i v Krkonoších, kdy výsledný procentuální podíl vyšel ve stejné hodnotě 77 %. V obou případech byli lidé spokojeni s přírodou a krajinou, konkrétně v Českém ráji oceňovali i čistotu prostředí, což je vzhledem k tomu, že se Český ráj umístil v dotazníkovém šetření jako jedno z nejnavštěvovanějších území, velmi pozitivní ukazatel. V Krkonoších byla zase vyzdvihována údržba turistických stezek a běžeckých tras a to především v zimním období. Naopak tato služba jako nejhůře hodnocená byla v Kokořínsku.

•

Nabídka programů pro volný čas - tato služba byla celkově hodnocena spíše podprůměrně. V žádném regionu nedosáhla více jak 50% z celkového počtu hodnocení, přesto opět nejlépe dopadla v Českém ráji se 47 %. A nejhůře v Lužických horách s 18 %.

•

Nabídka služeb stravování - s 55 % kladných odpovědí, což bylo nejlepší hodnocení této služby, bylo v Českém ráji, kde je poměrně dobře vyvinuto zázemí pro turistické odvětví. Naopak nejhůře s hodnocením 25 % skončily Lužické hory. Odvození tohoto faktu bych viděla v tom, jak už vyplývá z informací o návštěvnosti, že lužické hory nejsou cílem masové turistiky a tudíž zde ani není tak velká nabídka stravovacích zařízení.

•

Nabídka ubytování - dle výsledků z dotazníkového šetření je tato služba nejlepší v Krkonoších, kdy lze předpokládat, že ve větších centrech nebo obcích přilehlých k turistickým atraktivitám či plochám s rekreačním využitím, se nacházejí ubytovací zařízení. Jako nejhůře hodnocená tato služba skončila v regionu Kokořínska.

•

Místní orientační značení - Jizerské hory v hodnocení této služby vyšly jako nejlépe hodnocené a to celými 82 %, sami respondenti uváděli, že se zde nachází hustá síť dobře značených turistických tras. V tomto případě jako nejhůře hodnocené území vyšlo České středohoří.

44

5 Data ČSÚ Tato kapitola se zabývá daty o návštěvností jednotlivých chráněných územích a přírodních parcích Libereckého kraje získaných z dat Českého statistického úřadu. Konkrétní získaná data jsou za počet příjezdů hostů a za počet přenocování, z celkové návštěvnosti, tzn. za domácí i zahraniční turisty. Data jsou získána vždy celkově za jednotlivé chráněné území a přírodní parky a za obce nacházející se mimo chráněné území, v nejaktuálnější možné podobě za rok 2014. Data za KRNAP, CHKO Jizerské hory a PřP Ještěd jsou uvedeny jako hodnoty s nižší omezenou spolehlivostí. Podle serveru regionálního informačního servisu (RIS), bylo k 1. 1. 2014 na území Libereckého kraje celkem 215 obcí. Pro získání dat bylo nutné obce rozdělit do jednotlivých chráněných území, čímž byla získána data celkově vždy za samostatné území. Protože chráněná krajinná území a přírodní parky, nelze jednoznačně vymezit administrativní hranicí, spadají tak některé obce i do dvou území nebo přírodních parků. Rozdělení jednotlivých obcí podle chráněných krajinných území a přírodních parků je následující: •

Krkonošský národní park - Benecko, Harrachov, Horní Branná, Jablonec nad Jizerou, Jestřabí v Krkonoších, Jilemnice, Paseky nad Jizerou, Poniklá, Rokytnice nad Jizerou, Víchová nad Jizerou, Vítkovice, Vysoké nad Jizerou.

•

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory - Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov, Bílý Potok, Desná, Dětřichov, Frýdlant, Hejnice, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Kořenov, Lázně Libverda, Lučany nad Nisou, Mníšek, Nová Ves, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Raspenava, Smržovka, Tanvald, Zlatá Olešnice.

•

Chráněná krajinná oblast Lužické hory - Cvikov, Kamenický Šenov, Krompach, Kunratice u Cvikova, Mařenice, Nový Bor, Okrouhlá, Polevsko, Prysk, Svor, Hrádek nad Nisou, Jablonné v Podještědí, Rynoltice.

•

Chráněná krajinná oblast České středohoří - Blíževedly, Horní Libchava, Horní Police, Kamenický Šenov, Kozly, Kravaře, Nový Oldřichov,

45

Okrouhlá, Skalice u České Lípy, Slunečná, Stružnice, Stvolínky, Volfartice, Žandov. •

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Blatce, Blíževedly, Dubá, Holany, Kravaře, Luka, Stvolínky, Tachov, Tuhaň, Ždírec.

•

Chráněná krajinná oblast Český ráj - Frýdštejn, Koberovy, Malá Skála, Hrubá Skála, Kacanovy, Karlovice, Klokočí, Ktová, Loučky, Mírová pod Kozákovem, Olešnice, Radostná pod Kozákovem, Rakousy, Troskovice, Turnov, Všeň, Vyskeř.

•

Přírodní park Maloskalsko - Frýdštejn, Koberovy, Líšný, Malá Skála, Pulečný, Skuhrov, Železný Brod.

•

Přírodní park Ještěd - Bílá, Bílý Kostel nad Nisou, Český Dub, Dlouhý Most, Hodkovice nad Mohelkou, Chrastava, Jeřmanice, Kryštofovo Údolí, Křižany, Proseč pod Ještědem, Rynoltice, Světlá pod Ještědem, Šimonovice, Zdislava.

•

Přírodní park Peklo - Dolní Řasnice, Krásný Les, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem, Raspenava.

•

Obce nacházející se mimo - Bělá, Benešov u Semil, Bezděz, Bohatice, Bozkov, Bradlecká Lhota, Brniště, Bukovina u Čisté, Bulovka, Bystrá nad Jizerou, Cetenov, Černousy, Česká Lípa, Čistá u Horek, Čtveřín, Chlum, Chotovice, Chotyně, Chuchelna, Dalešice, Doksy, Držkov, Dubnice, Habartice, Háje nad Jizerou, Hamr na Jezeře, Heřmanice, Hlavice, Holenice, Horka u Staré Paky, Horní Řasnice, Janovice v Podještědí, Janův Důl, Jenišovice, Jesenný, Jestřebí, Jílové u Držkova, Jindřichovice pod Smrkem, Kobyly, Košťálov, Kruh, Kunratice, Kvítkov, Lažany, Levínská Olešnice, Liberec, Libštát, Lomnice nad Popelkou, Loužnice, Maršovice, Martinice v Krkonoších, Mimoň, Modřišice, Mříčná, Nová Ves nad Nisou, Nová Ves nad Popelkou, Noviny pod Ralskem, Ohrazenice, Okna, Osečná, Paceřice, Pěnčín, Pertoltice, Pertoltice pod Ralskem, Peřimov, Plavy, Provodín, Přepeře, Příkrý, Příšovice, Radčice, Radimovice, Rádlo, Radvanec, Ralsko, Roprachtice, Rovensko pod Troskami, Roztoky u Jilemnice, Roztoky u Semil, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Semily, Skalka u Doks, Slaná, Sloup v Čechách, Soběslavice, Sosnová, Stráž nad Nisou, Stráž pod

46

Ralskem, Stružinec, Studenec, Svijanský Újezd, Svijany, Svojek, Svojkov, Sychrov, Syřenov, Tatobity, Velenice, Velké Hamry, Velký Valtinov,

Veselá,

Višňová,

Vlastiboř,

Vlastibořice,

Vrchovany,

Všelibice, Záhoří, Zahrádky, Zákupy, Zásada, Žďárek, Žernov. Návštěvnost vyjádřená počtem příjezdů hostů do jednotlivých chráněných území a přírodních parků je vyobrazena na obrázku 8 a následně jsou konkrétní hodnoty v tabulkách 8 a 9. Tento mapový výstup je také součástí přílohy B.

Obr. 8 Návštěvnost chráněných krajinných území a přírodních parků Libereckého kraje Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (ČSÚ, 2014) Tab. 8 Návštěvnost velkoplošných chráněných území a obcí mimo CHKO Počet příjezdů hostů Název [os/rok] NP Krkonoše 219 020 CHKO Jizerské hory 142 403 CHKO Lužické hory 35 055 CHKO České středohoří 15 948 CHKO Kokořínsko - Máchův kraj 78 966 CHKO Český ráj 75 153 Obce mimo CHKO a PřP 62 916 Zdroj: Vlastní zpracování, data ČSÚ, 2014

47

Návštěvnost [os/rok/km2] 537 226 83 38 157 252 55

Tab. 9 Návštěvnost přírodních parků Název PřP Maloskalsko PřP Ještěd PřP Peklo Zdroj: Vlastní zpracování, data ČSÚ, 2014

Počet příjezdů hostů [os/rok] 10 552 6 841 14 364

Návštěvnost [os/rok/km2] 155 33 21

Mapový výstup je v měřítku 1 : 350 000. V mapě je viditelná návštěvnost v absolutních číslech, vyjádřena kartodiagramem. Bodové znaky jsou velikostně odstupňovány podle rozmezí návštěvnosti a to v intervalech s návštěvností nižší než 15 000 osob za rok, 15 001 až 100 000, 100 001 až 150 000 a 150 001 a více. Dalším ukazatelem je návštěvnost vyjádřena v přepočtu na plochu a to na km2, která je vyjádřena v mapě kartogramem, pomocí škály barev, stupňující se od nejtmavší po nejsvětlejší, podle nejvyšší návštěvnosti. Z toho vyplývá, že nejvíce navštěvovaným územím v přepočtu na plochu jsou Krkonoše a Český ráj, kde návštěvnost činí 537 a 252 osob. Následně jsou to Jizerské hory a Kokořínsko s návštěvností 226 a 157 osob na km2. Dle dat z Českého statistického úřadu vyplývají jako nejméně navštěvovaná území v přepočtu na plochu Lužické hory a České středohoří s hodnotami méně než 100 osob a to 83 a 38 lidí. V případě přírodních parků je u všech tří návštěvnost menší jak 15 000 osob ročně. Hodnoty návštěvnosti vyjádřené plošně ukazují přírodní park Maloskalsko jako nejnavštěvovanější PřP, s návštěvností 155 os/km2. Druhým nejnavštěvovanějším územím z přírodních parků je PřP Ještěd s návštěvností 33 osob a dále přírodní park Peklo s návštěvností 21 os/km2. Data vykazující počet přenocování hostů jsou vizualizovaná v obrázku 9 a konkrétní pokladová data v tabulkách 10 a 11. Mapový výstup je součástí přílohy C.

48

Obr. 9 Počet přenocování v chráněných krajinných územích a přírodních parcích Zdroj: Vlastní zpracování, data ČSÚ, 2014 Tab. 10 Přenocování v chráněných krajinných územích a obcí mimo CHKO Název Počet přenocování [os/rok] Přenocování [s/rok/km] NP Krkonoše 829 932 2034 CHKO Jizerské hory 493 745 785 CHKO Lužické hory 98 466 233 CHKO České středohoří 35 041 82 CHKO Kokořínsko - Máchův kraj 266 662 531 CHKO Český ráj 181 120 608 Obce mimo CHKO a PřP 229 198 199 Zdroj: Vlastní zpracování, data ČSÚ, 2014 Tab. 11 Přenocování v přírodních parcích Název Počet přenocování [os/rok] Přenocování [s/rok/km] PřP Maloskalsko 35 148 516 PřP Ještěd 14 563 70 PřP Peklo 67 216 611 Zdroj: Vlastní zpracování, data ČSÚ, 2014

Kartodiagramem, který je velikostně odstupňován v mapě znázorňuje počet přenocování v jednotlivých chráněných oblastech a přírodních parcích. Intervaly počtu přenocování jsou do 100 000, od 100 001 až 300 000, 300 001 až 500 000 a 500 001

49

přenocování a více. Do posledního intervalu spadá NP Krkonoše s celkovým nejvyšším počtem přenocování 829 932. Do intervalu s druhým nejvyšším počtem spadá CHKO Jizerské hory. CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, CHKO Český ráj a obce ležící mimo chráněné krajinné oblasti a přírodní parky spadají do rozmezí s počtem přenocování 100 až 300 tisíc. S menším počtem přenocování než 100 tisíc za rok jsou to pak CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří, kde je konkrétní počet přenocování nejnižší 35 041 osob. Pomocí kartogramu a jeho stupnice barev je vyjádřen počet přenocování za rok na km2 v jednotlivých územích. V tomto ukazateli s nejvyšším počtem skončil NP Krkonoše s 2034 přenocování na km2. S Nejmenším počtem naopak CHKO České středohoří a také obce ležící mimo chráněná území. Z přírodních parků je jak počtem přenocování, tak i počtem přenocování na km2 nejnavštěvovanější PřP Peklo a v opačném případě je to PřP Ještěd.

50

Závěr V závěru jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření, týkající se návštěvnosti jednotlivých chráněných území v porovnání s návštěvností z dat z Českého statistického úřadu a hodnocení kvality poskytovaných služeb v daných regionech. V úvodu byly stanoveny předpoklady, které jsou pomocí výsledků ze šetření objasněny a prokázány. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že nejnavštěvovanějším územím jsou Krkonoše, kde trávilo svou dovolenou cca 88 % respondentů, což potvrzují i data z ČSÚ, kde Krkonoše mají nevyšší návštěvnost ze všech území cca 219 tisíc lidí za rok. Prvním předpokladem stanoveným v této práci bylo, že právě Krkonoše budou nejvíce navštěvovaným územím, tento předpoklad se pomocí výsledků ze šetření a získaných dat potvrdil. Co se týká pořadí četnosti návštěvnosti ostatních území a porovnání výsledků z dotazníku s daty je umístění totožné až na Kokořínsko a Český ráj, kdy podle dat z ČSÚ je Kokořínsko navštěvovanější než Český ráj. V dotazníkovém šetření tento ukazatel vyšel opačně. České středohoří vychází v obou případech jako nejméně navštěvované území. Toto pořadí odpovídá i návštěvnosti přepočítané na plochu. Podle dat o přenocování vycházejí opět Krkonoše nejlépe a to jak konkrétním číselným údajem, tak i přepočtem přenocování na plochu, v opačném případě tomu tak je opět u Českého středohoří. V případě

přírodních

parků

návštěvnost

dle

dat

ČSÚ

vychází

tak,

že

nejnavštěvovanějším přírodním parkem je PřP Peklo s více jak 14 tisíci návštěvníky za rok a nejméně přírodní park Ještěd s necelými 7 tisíci. V přepočtu na plochu vychází jako nejnavštěvovanější přírodní park, PřP Maloskalsko se 155 návštěvníky na km2. Z údajů za počet přenocování vychází nejlépe PřP Peklo a nejhůře PřP Ještěd. Pro potvrzení dalších stanovených hypotéz pro tuto práci bylo nutné provést vyhodnocení kvality jednotlivých poskytovaných služeb v každém zájmovém území. Pro získání výsledků použitelných k celkovému porovnání regionů navzájem bylo nutno přepočítat hodnocení na procentuální výsledek návštěvnosti. Ze získaných výpočtů vyplynulo, že nejvíce uspokojivé služby nabízí Český ráj, u kterého vyšlo nejlepší hodnocení u šesti z celkem osmi služeb. Tímto byl potvrzen druhý předpoklad, který byl pro práci stanoven a to, že Český ráj dopadne v hodnocení služeb nejlépe, kvůli dobré

51

dopravní dostupnosti jak z Libereckého kraje, tak i z okolních přilehlých krajů a pro dobré vybudování turistického zázemí, především proto, že zde terén není tak členitý jako například v horkých oblastech, tudíž síť turistického zázemí jako stravovacích a ubytovacích zařízení může být hojnější a spojitější. Dalším potvrzeným předpokladem bylo, že Lužické hory nejspíše dopadnou v hodnocení služeb mezi regiony s nejhorším hodnocením. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že Lužické hory se umístily v hodnocení kvality poskytovaných služeb jako celkově nejhůře hodnocené, to potvrdilo i třetí stanovenou hypotézu. U pěti z celkem osmi služeb získaly nejhorší hodnocení. V dané hypotéze bylo předpokládáno, že je to z důvodu jejich polohy, kdy leží při hranici se SRN a také špatnou dopravní dostupností, vede zde jen silnice I. třídy od Bílého kostela, přes Jablonné v Podještědí, Cvikov, která odtud pokračuje směrem na Varnsdorf. Celkově tedy vyplynulo ze všech získaných podkladů, že nejnavštěvovanějším územím jsou Krkonoše, ale dle výsledků z dotazníkového šetření jsou lidé nejvíce spokojeni s poskytovanými

službami

v Českém

ráji,

který

také

patří

mezi

jedno

z nejnavštěvovanějších území. Český ráj se tak jeví jako velmi žádoucí území k trávení volného času, turistice a z druhého hlediska jako velmi významným územím s potenciálem do budoucna a se snahou zachovat si aspoň tak dobré hodnocení jako doposud a zároveň spravovat toto území trvale udržitelným způsobem. V celkovém hodnocení služeb neskončily špatně ani regiony Krkonoše a Jizerské hory. Nejvyšší nespokojenost se projevila s Lužickými horami, kde by bylo dobré zlepšit dopravní infrastrukturu a celkové zázemí pro turisty.

52

Seznam použité literatury DAVID, P., SOUKUP, V., 2008. Velká turistická encyklopedie: Liberecký kraj. 1. vyd. Praha: Euromedia Group. ISBN 978-80-242-2326-1. DAVID, P., SOUKUP, V., 2007. Velká turistická encyklopedie: Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Euromedia Group. ISBN 978-80-242-1932-5. DAVID, P., SOUKUP, V., 2010. Velká turistická encyklopedie: Ústecký kraj. 1. vyd. Praha: Euromedia Group. ISBN 978-80-242-2676-7. DEMEK, J., MACKOVIČ, P., et al., 2006. Zeměpisný lexikon ČR. 2. vyd. Brno: AOPK ČR. ISBN 80-86064-99-9. HOUŠKA, P., 2014. Environmentální aspekty potenciálu území pro cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského. ISBN 978-80-7452-041-9. MIKO, L., ŠTURSA, J., et al., 2010. Národní parky a chráněné krajinné oblasti v České republice. 2. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí. ISBN 978-80-7212-543-2. NĚMEC, J., POJER, F., et al., 2007. Krajina v České republice. Praha: Pro ministerstvo pro místní rozvoj vydal Consult. ISBN 80-903482-3-8. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J., 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. vyd. Česká republika: Ministerstvo pro místní rozvoj. ISBN 80-239-0152-4. RANDÁK, S., 2004. Český ráj. Nymburk: Nakladatelství VEGA-L. ISBN 80-8675722-6. RUBÍN, J., 2003. Národní parky a chráněné krajinné oblasti. 1. vyd. Praha: nakladatelství Olympia, a.s. ISBN 80-7033-808-3. SYROVÁTKOVÁ, J., 2011. Cestovní ruch v Libereckém kraji. 1. vyd.

Liberec:

Technická univerzita. ISBN 978-80-7372-704-8. ŠTĚPÁNEK, V., KOPAČKA, L., ŠÍPA, J., 2001. Geografie cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova. ISBN 80-246-0172-9. TOUŠEK, V., KUNC, J. VYSTOUPIL, J., et al., 2008. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-114-4.

53

Seznam použitých internetových zdrojů AOPK ČR, 2008. Ochrana přírody a krajiny v České republice. In: Cittadella [online]. [vid.

26.3.2015].

Dostupné

z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=zakladni_udaje_cz AOPK ČR, 2015. Ochrana přírody a krajiny v České republice: Správa CHKO Lužické hory. [online]. [vid. 17.4.2015]. Dostupné z: http://luzickehory.ochranaprirody.cz/ BINEK, J., et al., 2008. Průmysl cestovního ruchu [online]. Praha: Ministerstvo pro místní

rozvoj.

[vid.

3.

2.

2015].

dostupné

z:

http://www.garep.cz/wp-

content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf BRODSKÝ, K., et al., 2006. Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu: Maximalizace potenciálu chráněných krajinných oblastí a národních parků v cestovním ruchu. [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [vid. 25. 11. 2014]. dostupné

z:

http://www.mmr.cz/getmedia/d05fdc33-7921-42ac-9f88-

275926c20be4/GetFile39.pdf CZECH TOURISM, 2005. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. [online].

Czech

tourism.

[vid.

20.

3.

2014].

Dostupné

z:

http://old.czechtourism.cz/informace-o-czechtourism/ ČESKÝ RÁJ, 2015. Památky a zajímavosti. [online]. Turnov: Sdružení Český ráj. [vid. 20. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/cs/pamatky-a-zajimavosti/ ČSÚ, 2014.Krajskáspráva ČSÚ v Liberci. In: Kontakty[online]. Liberec: Český statistický úřad. [vid. 4. 12. 2014]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xl/kontakty EUROSTAT, 2015 Your key to European statistic. [online]. [vid. 20. 4. 2015]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/data/database HNUTÍ BRONTOSAURUS, 2009. Zákony o ochraně přírody. In: Vzdělávání Brontosaurus

[online].

[vid.

26.3.

2015].

Dostupné

z:

http://vzdelavani.brontosaurus.cz/pro-organizatory/ekologickavychova/106-zakony-oivotnim-prostedi-v-r.html LIBERECKÝ KRAJ, 2015. Výdejní portál ke stahování dat. [online]. [vid. 2.4. 2015]. Dostupné z: http://maps.kraj-lbc.cz/vydej/

54

Portál veřejné správy, 2015. Informace pro občany České republiky. [online]. [vid. 26.4. 2015]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/ RIS, 2015. Regionální informační systém. [online]. [vid. 26.4. 2015]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/liberecky-kraj/okresy/ Zákon č. 114/1992 Sb, O ochraně přírody a krajiny. In: Ministerstvo životního prostředí České

republiky

[online].

[vid.5.11.2014].

dostupné

z:

http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/5 8170589E7DC0591C125654B004E91C1/$file/Z%20114_1992.pdf WORLD TRADE ORGANIZATION, 1991. Understanding tourism: basic glossary. [online]. [vid. 24.2.2015]. dostupné z: http://media.unwto.org/en/content/understandingtourism-basic-glossary

55

Seznam příloh Příloha A

Dotazníkové šetření ................................................................................. 57

Příloha B

Mapový výstup z dat ČSÚ – návštěvnost ............................................... 67

Příloha C

Mapový výstup z dat ČSÚ – přenocování .............................................. 68

56

Příloha A Dotazníkové šetření

57

58

59

60

61

62

63

64

65

Zdroj: Vlastní zpracování

66

Příloha B Mapový výstup z dat ČSÚ – návštěvnost

67

Příloha C Mapový výstup z dat ČSÚ – přenocování

68

No title

Recommend Documents