PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA SLANÝ
7.8.2006
Identifikace původce název půvoce
:
Královské město Slaný
Adresa
:
Velvarská 136, 274 01 Slaný
Statutární zástupce :
RNDr Ivo Rubík (starosta)
IČ
:
00 23 48 77
tel.,fax
:
312 511 111
Identifikace zpracovatele projektu Název firmy
:
Středočeské komunální služby, s.r.o.
Adresa
:
nám. Starosty Pavla 13, 272 01 Kladno
Statutární zástupce :
Ing. Jiří Hartmann, Ing. Petr Schönfeld
Právní forma
:
společnost s ručením omezeným
IČ
:
26155095
DIČ
:
CZ26155095
Bank. spoj.
:
KB a.s. Kladno č.ú.: 276103420267/0100
Tel., fax
:
312 246 240, 312 246 265
E-mail
:
[email protected]
2
OBSAH Kapitola
Název kapitoly
Strana
1.
Úvod
4
2.
Legislativní zabezpečení
5
3. 3.1. 3.2. 3.3. 3.4.
Komunální odpad Směsný odpad Využitelné složky Nebezpečné složky Komunální biologicky rozložitelné odpady (BRKO)
6 7 8 10 11
4. 4.1. 4.2. 4.3.
Související odpady Stavební odpady Autovraky Kaly z čistírny odpadních vod
13 13 15 16
5. 5.1. 5.2.
Financování Místní poplatek Autorizovaná obalová společnost
18 19 19
6.
Navržené cíle
21
7.
Specifikace navržených opatření
23
8.
Organizační zabezpečení POH
31
9.
Podrobný harmonogram
32
10.
Přehled návaznosti přijímaných opatření na cíle POH Středočeského kraje
33
Přílohy Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha
č. č. č. č. č. č. č.
1 2 3 4 5 6 7
Příloha č. 8
Celková produkce odpadů města Slaný v období 2002 – 2004 Celková produkce komunálních odpadů města Slaný v období 2002 – 2004 Celková produkce nebezpeč. odpadů města Slaný v období 2002 – 2004 Seznam producentů BRO z kuchyní a stravoven ve městě Slaný Způsob nakládání s odpady města Slaný v roce 2004 Celková produkce a nakládání s odpady města Slaný v roce 2004 Množství vytříděného odpadu z komunálního odpadu města Slaný v období 2003 – 2004 Zařízení pro nakládání s odpady pro město Slaný
3
1. Úvod Plán odpadového hospodářství (dále jen Plán OH) byl zpracován na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi městem Slaný a společností Středočeské komunální služby s.r.o. (dále jen SKS s.r.o.) dne 31.3.2005. Hlavním cílem zpracování Plánu OH bylo splnit legislativní požadavek dle odst.1 § 44 zákona č.106/2005 Sb. o odpadech (dále jen „zákon“), neboť město Slaný je původcem odpadu, který produkuje více než 1.000 tun odpadů kategorie ostatní. Dalším cílem Plánu OH je přispět k vytvoření podmínek pro: • • •
nakládání s odpady podle zákona v současnosti i do budoucna předcházení vzniku odpadů splnění cílů Plánu OH České republiky i Středočeského kraje
Při zpracování Plánu OH byly respektovány požadavky na obsah, formu a rozsah tohoto dokumentu podle § 44 zákona a § 28 vyhlášky MŽP č.383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. Cíle Plánu OH byly definovány v souladu s Obecně závaznou vyhláškou Středočeského kraje č.1/2005 ze dne 21.12.2004, kterou se vyhlašuje závazná část Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje. Při zpracování Plánu OH jsme do značné míry využili doporučeného Metodického návodu odboru odpadů Ministerstva životního prostředí (říjen 2004). Řízením projektu byli pověřeni Ing. Pavel Bartoníček (místostarosta města Slaný) a Ing. Jiří Hartmann (ředitel SKS s.r.o.). Pro zpracování plánu OH byla sestavena pracovní skupina ve složení: Ing. Helena Mohylová (vedoucí odboru ŽP MěÚ) Ing. Martina Kasnerová (referentka odboru ŽP) Ing. Jiří Kučera (ředitel společnosti Technické služby spol. s r.o.) RNDr. Petr Kratochvíl (odborný konzultant) Ing. Kateřina Babáková (redaktor dokumentu) Práce na Plánu OH probíhaly v následujících etapách : A. B. C. D. E. F.
analýza stavu nakládání s odpady ve městě Slaný vyhodnocení souladu s legislativou a Plánem OH Středočeského kraje návrh cílů a opatření projednání a schválení navržených cílů a opatření předání dokumentu Krajskému úřadu zapracování připomínek Krajského úřadu
Při zpracování Plánu odpadového hospodářství bylo čerpáno z hlášení o odpadech města Slaný, organizace Technické služby spol. s r.o. a dalších významných původců a oprávněných osob regionu. Tyto informace byly získány z databáze EVI, kterou spravuje odbor životního prostředí MěÚ jako obec s rozšířenou působností na úseku odpadového hospodářství. Údaje z evidence musely být doplněny informacemi získanými pohovory se zástupci původců odpadů, zpracovatelských zařízení a vedoucích odborů dopravy a stavebního odboru na MěÚ ve Slaném. Při vyhodnocování získaných informací bylo použito metod srovnávací analýzy a při plánování cílů a opatření bylo použito metodiky logických rámců. Město Slaný je podle zákona považováno za původce komunálních odpadů, tj. odpadů vznikajících na území obce při činnosti fyzických osob. Na úvodní schůzce pracovní skupiny byl projednán a schválen návrh, aby předmětem analýzy byly nejen komunální odpady, ale i živnostenské odpady podobné komunálnímu, odpady ze staveb a rekonstrukcí, kaly z čistírny odpadních vod a autovraky (viz obr.1). Tyto druhy odpadů mají totiž významný vliv na kvalitu životního prostředí a estetický vzhled města a jeho bezprostředního okolí.
4
Obr.1: Schéma komunálních a souvisejících odpadů
2. Legislativní zabezpečení Kromě obecně platného zákona č.106/2005 Sb. o odpadech se řídí nakládání s komunálním odpadem na území města dvěma obecně závaznými vyhláškami : Vyhláška č.3/2001 města Slaného o nakládání s komunálním odpadem na území města
Vyhláška stanovuje systém nakládání s komunálním odpadem. Vyhláška upravuje práva a povinnosti fyzických osob, naopak neupravuje nakládání s odpady vznikající v důsledku podnikatelské činnosti. Vyhláška rozlišuje zbytkový odpad, objemný odpad, využitelné složky, nebezpečné složky a stavební rumy. Vyhláška stanovuje místa pro odkládání jednotlivých druhů komunálních odpadů.
Obecně závazná vyhláška č.1/2005 města Slaného o místních poplatcích
Vyhláška zavádí na území obce poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, třídění využívání a odstraňování komunálních odpadů. Vyhláška definuje poplatníky místního poplatku (fyzické osoby s trvalým pobytem a fyzické osoby vlastnící stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci). Vyhláška definuje plátce místního poplatku (společný zástupce za domácnost, vlastník nebo správce v případě rodinných nebo bytových domů). Vyhláška stanovuje režim placení místního poplatku (oznamovací povinnost, vznik a zánik poplatkové povinnosti, splatnost). Sazba místního poplatku je stanovena na 500 Kč na osobu nebo rekreační objekt na jeden rok.
5
3. Komunální odpad Komunální odpady na území města Slaného jsou tvořeny 4 základními složkami : - vytříděné využitelné složky (separace druhotných surovin) - vytříděné nebezpečné odpady (včetně autovraků) - odpad z údržby zeleně a parků (bioodpady) - směsný zbytkový odpad
nebezpečné složky 1%
využitelné složky 5%
směsný odpad 76%
bioodpady 18%
Obr.2: Struktura komunálních odpadů ve Slaném Hodnocení : Měrné množství komunálních odpadů připadajících na jednoho občana je 373 kg/rok. Celostátní průměr je podle autorizované obalové společnosti v rozmezí 300 – 350 kg/ob./rok, takže lze produkci komunálních odpadů ve Slaném označit za mírně nadprůměrnou. Reálnost údajů o produkci komunálních odpadů je nejvíce závislá na přesnosti odhadu množství bioodpadů z údržby zahrad a parků. Podíl využívaných odpadů v rámci komunálních odpadů je 24 %. Měrné množství využitých komunálních odpadů na jednoho občana ve Slaném je 88,3 kg/rok. Krajský plán dle cíle A počítá se zvýšením využití komunálních odpadů do roku 2008 na 93 kg na obyvatele a rok, s výhledem zvýšit celkové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 (jedná se o cíl, který musel být citován z Plánu odpadového hospodářství ČR).
200 180 [kg/rok/ob.]
160 140 120
Dosažitelná hranice výtěžnosti
100 80 60 40 20 0 rok 2004
rok 2008
rok 2010
Obr.3: Stav a cíle pro využití komunálních odpadů
6
Dosažení krajského cíle pro rok 2008 je reálné, v absolutním množství to znamená využít o 76 tun komunálních odpadů více (tj.zvýšit množství využitých komunálních odpadů o 19 tun/rok). Dosažení 50 % využití komunálních odpadů v roce 2010 považujeme za nereálné, aniž by došlo k výraznému zvýšení nákladů na odpadové hospodářství a zásadním změnám v organizaci odpadového hospodářství. Za přiměřený cíl může být považován rovnoměrný roční přírůstek využitých komunálních odpadů ve výši 19 tun, čímž by bylo v roce 2010 dosaženo 95,8 kg/ob./rok a využití komunálních odpadů 26 %. 3.1.Směsný odpad Ve městě Slaný v roce 2004 vzniklo 5.479 tun směsného (zbytkového) komunálního odpadu. Z toho 1.137 tun (20 %) bylo vyprodukováno právnickými osobami a drobnými živnostníky, takže se nejedná o komunální odpad dle zákonné definice. V praxi je tato část směsného odpadu nazývána živnostenským odpadem. Pouze ve dvou případech požádali původci o upuštění od třídění odpadu podle odst.2 § 16 zákona. Produkce směsného odpadu v období 2002 až 2004 mírně klesala s meziročním úbytkem cca 2 % (viz hlášení města o odpadech).
Podnikatelé 20% 80%
Občané
Obr.4: Směsný odpad ve Městě Slaný dle původu (2004)
Převážná část směsného odpadu je občany a podnikateli shromažďována do sběrných nádob o objemu 110 až 1100 litrů a odvážena svozovou organizací Technické služby s.r.o. na cca 18 km vzdálenou skládku v lomu Babín u Nového Strašecí (provozuje firma Ekologie s.r.o.). Část směsných živnostenských odpadů sváží ve městě společnost Regios na vlastní skládku v Úholičkách. V roce 2004 se jednalo o 52 tun odpadů od 23 podnikatelů a firem. Město pro občany přistavuje cca 65 až 70 velkoobjemových kontejnerů ročně. Tyto kontejnery jsou určeny pro shromažďování objemného netříděného odpadu. Technické služby dále provozují v areálu bývalé skládky překladiště, kde dochází k překládání směsného odpadu do velkoobjemových kontejnerů (2 x 30 nebo 3 x 20 m3) a ty jsou následně v soupravách přepravovány na skládky (nejčastěji Ekologie s.r.o.). Na překladišti jsou vybudovány 3 shromažďovací boxy, z nichž jeden je určen pro bioodpady.
7
Velkoobjemové kontejnery 7% Překladiště
17%
Pravidelný svoz
76%
Obr.5: Logistika směsného komunálního odpadu Hodnocení V konání obce jako původce zbytkového komunálního odpadu nebyl zjištěn žádný nesoulad se zákonem č.106/2005 Sb.o odpadech. Původci (živnostníci a podnikatelé)ve městě Slaný produkují relativně velké množství směsného odpadu a naopak v malé míře dochází ke třídění jimi produkovaných odpadů dle druhů. Přistavování veřejně přístupných velkoobjemových kontejnerů pro občany na území města není v souladu se záměry a cíly Krajského plánu. Vytváří se tak podmínky pro nekontrolované odkládání odpadů včetně nebezpečných, k mísení jednotlivých druhů odpadů a k odstraňování směsného odpadu na skládce místo využití jednotlivých vytříděných druhů. 3.2. Využitelné složky Ve městě je zaveden již řadu let separovaný sběr využitelných složek komunálního odpadu. Jedná se o třísložkový systém (sklo, papír, plastové PET lahve), kdy občané donášejí vytříděné složky do barevných kontejnerů. Ve městě je rozmístěno 47 kontejnerů pro papír, 40 kontejnerů pro směsné sklo a 53 kontejnerů pro plastové lahve. Separace využitelných složek má vzrůstající tendenci s průměrným meziročním nárůstem 20 %. Na vzrůstajícím množství hmotnosti separovaných složek mají rovnoměrný podíl všechny 3 separované komodity. Je nutné však zdůraznit, že nárůst objemu separovaných plastů (vzhledem k jejich nízké měrné hmotnosti) v období 2002 – 2004 je nutno považovat za velmi výrazný. Navíc lze očekávat, že reklamní kampaň autorizované obalové společnosti EKOKOM pod názvem “Nebuďte líní, třiďte odpad.” najde mezi občany odezvu a posílí vzrůstající trend separace. Celkové množství separovaných využitelných složek (308 tun v roce 2004) není v rámci celkového množství komunálního odpadu mimořádně významné a dosahuje 5 %. Ve Slaném bylo v roce 2004 dosaženo průměrně 20,45 kg vytříděných využitelných složek na jednoho obyvatele. Svoz využitelných složek zajišťuje společnost SKS s.r.o. ve spolupráci s Technickými službami s.r.o. Jedenkrát týdně jsou sváženy plasty a papír a jednou za čtrnáct dní jsou vyprazdňovány kontejnery na sklo. Papír a plasty jsou sváženy na dotříďovací linku v Kladně Dubí (provozuje SKS - separace s.r.o.). Po detailním roztřídění a slisování jsou tyto využitelné složky dále expedovány do konečných zpracovatelských závodů. Sběrové sklo je po přeložení v areálu MPS Kladno přepravováno k dalšímu zpracování do Příbrami.
8
210,62 t
251,98 t
308,24 t
300 93,5
250 200
84,96 64,76
71,8
[t] 150
51,06 41,66
100 50 0
115,96
97,16
rok 2002
rok 2003
149,98
sklo plasty papír
rok 2004
Obr.6: Vývoj separace využitelných složek z komunálního odpadu
Hodnocení Součástí cíle B Krajského plánu pro sběr využitelných složek je postupné zvyšování účinnosti sběru a změna struktury sbíraných komodit ve prospěch papíru: Stav v roce 2002 Cílový stav 2004 Cílový stav 2005 Cílový stav ce 2008
Výtěžnost odděleně sbíraného komunálního odpadu: 17,4 kg/obyvatel.rok Struktura: papír 20%, sklo 41%, plasty 23%, kovy 16% Výtěžnost odděleně sbíraného komunálního odpadu: 23,0 kg/obyvatel.rok Výtěžnost odděleně sbíraného komunálního odpadu: 27,0 kg/obyvatel.rok Struktura: papír 45%. Sklo 33 %, plasty 14%, kovy 8%
Srovnání výtěžnosti odděleně sbíraných využitelných složek komunálních odpadů s Krajským plánem je v následujícím grafu:
Předpokládané hodnoty sběru
27 24 21
Město Slaný
18 15
Středočeský kraj
12 9
ideální stav
6 3 0 rok 2002
rok 2004
rok 2005
Obr.7: Výtěžnost separovaného sběru a cíle Krajského plánu (kg/obyv/rok) Z obrázku vyplývá, že sběr využitelných složek ve Slaném je nižší než průměr pro Středočeský kraj, V roce 2004 nebyl ve Slaném naplněn cíl z Krajského plánu o 12 %).
9
Pro rok 2005 odhadujeme, že disproporce mezi Krajským plánem a separací ve Slaném se zvýší o 22 %. Cílem Krajského plánu je i změna struktury sbíraných využitelných složek ve Středočeském kraji tak, aby došlo zejména k násrůstu odděleně sbíraného papíru. Ve městě Slaný je v současné době tento parametr plněn, neboť podíl papíru na separovaném sběru se pohybuje v rozmezí 46 – 49 %, zatímco cílem Středočeského kraje pro rok 2008 je dosáhnout 45 % podílu.
Obr.8: Plánované a dosažené změny struktury separovaného sběru Cílem C Krajského plánu je, aby všechny obce v kraji do roku 2005 provozovaly na svém území systém odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů ve složení papír, plasty, sklo. Ve Slaném je třísložkový systém zaveden řadu let. Za určitý nesoulad s Krajským plánem lze považovat skutečnost, že oficiálně nejsou sbírány všechny plasty, ale pouze PET lahve. 3.3. Nebezpečné složky Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu zajišťuje město Slaný formou mobilního svozu dvakrát ročně. Tuto službu zajišťuje již od roku 1998 společnost Regios. Občané jsou několik dní předem informováni o příjezdu mobilní sběrny, takže si mohou nebezpečné odpady připravit k předání.
10
Chemikálie Chladničky 2,1 t
2,1 t
3,2 t
2,5 t
Baterie a akumulátory
Elektroodpad (TV..)
Obr.9: Sběr nebezpečných složek v roce 2004 (t) Množství odděleně sebraných nebezpečných odpadů je poslední dva roky stabilizováno a představuje necelých 10 tun. Více než polovinu z hmotnosti sebraných odpadů tvoří elektroodpad s převahou chladniček a částečně TV obrazovek. Převážnou většinu sebraných baterií tvoří olověné startovací akumulátory. V případě přenosných (spotřebitelských) baterií se město Slaný v průběhu roku 2003 zapojilo do celostátního systému zpětného odběru ECOBAT, který zajišťuje bezplatný odběr sebraných baterií a kontejnerové vybavení pro sběr. U ostatních komodit s povinností zpětného odběru nelze zatím najít pro podobné řešení odpovídajícího partnera. Hodnocení : Město Slaný řeší svoji povinnost zajistit pro občany místa pro odkládání nebezpečných odpadů mobilním svozem 2 x ročně, což je v souladu s odstavcem 3 § 17 zákona č.106/2005 Sb., o odpadech. V Krajském plánu jsou uvedeny pro sběr nebezpečných složek následující cíle : měrné množství separovaných N složek TKO - v roce 2001 - v roce 2008 - v roce 2013
2,5 kg/ob./rok 3,0 kg/ob./rok 3,5 kg/ob./rok
V roce 2004 bylo ve Slaném sebráno pouze 0,65 kg/ob./rok. Jedná se tak o významnou disproporci mezi současným stavem třídění nebezpečných složek ve Slaném a cíli Krajského plánu odpadového hospodářství.
3.4. Komunální biologicky rozložitelné odpady (BRKO) Biologicky rozložitelné odpady tvoří významnou složku komunálních odpadů. BRKO jsou zastoupeny v různých druzích komunálních odpadů (viz tabulka). Při ukládání na skládky jsou BRKO základním látkovým zdrojem skládkových plynů, ale i řady organických škodlivin ve skládkových vodách.
11
Druhy biologicky rozložitelných odpadů katalogové číslo 20 20 20 20 20 20 20 20 20
01 01 01 01 01 02 03 03 03
01 08 10 11 38 01 02 01 07
název papír nebo lepenka odpad z kuchyní a stravoven oděvy textilní materiály dřevo odpady ze zeleně a parků odpad z tržišť směsný komunální odpad objemný odpad
podíl BRKO [%] 100 100 75 75 100 100 75 45 30
Produkce BRKO je evidována pouze v případech, kdy dochází k oddělenému nakládání s tímto odpadem. To platí zejména pro tříděný papír a lepenku (občané – 150 t/rok, podniky – 1.500 t/rok). Zde se však jedná o komoditu. která je využívána jako druhotná surovina pro papírenský průmysl. Další významnou složkou BRKO je odpad z údržby městské zeleně a parků v množství cca 1.000 t/rok. Technické služby tento odpad svážejí na svůj pozemek, kde ho kompostují. Vzniklý kompost je pak využíván pouze pro účely této městské organizace. V podnikatelském a živnostenském sektoru na území města je evidováno celkem 27 tun BRKO, z čehož 18 tun tvoří dřevo od dvou původců. Pouze dva původci na území města (Linet, Nemocnice) evidují produkci bioodpadu z kuchyně. Při zpracování POH bylo však identifikováno dalších 48 původců (školní zařízení, restaurace, ubytovací zařízení), kteří s největší pravděpodobností tyto odpady přidávají do směsného odpadu nebo bioodpad předávají soukromým osobám za účelem krmení domácích zvířat. Názory na obsah BRKO ve směsném komunálním odpadu se různí. V metodickém pokynu MŽP se doporučuje počítat s 45 % podílem BRKO ve směsném odpadu. Autoři této zprávy však doporučují počítat spíše s údaji dle výzkumů organizace Ekokom, která uvádí 20,4 % zastoupení bioodpadů.. Na základě výše zmíněného předpokladu lze konstatovat, že ve městě Slaný každoročně skončí ve směsném komunálním odpadu cca 1.100 tun BRKO. Na jihovýchodním okraji Slaného je rozvinuto ovocnářství a sadařství. Údaje o odpadech však poskytuje pouze největší podnik – Ekofrukt. Ročně zde vzniká cca 90 tun biologicky rozložitelných odpadů (odpady rostlinných pletiv, surovina nevhodná ke spotřebě nebo zpracování, dřevěné obaly). Většinu odpadů využívá Ekofrukt pro hnojení vlastních pozemků, část odpadů předává společnosti Klatos s.r.o. Největším původcem živočišných odpadů v bezprostředním okolí Slaného je OVUS-podnik živočišné výroby, spol. s r.o. Tento podnik ročně vyprodukuje 160 tun drůbežích exkrementů, které dle vlastní evidence sám používá k aplikaci do půdy. Hodnocení : Biologický odpad z údržby parků a zeleně ve městě je v plné míře využíván na kompostování. Vzhledem k tomu, že zde nedochází k předávání odpadu mezi jednotlivými subjekty, není potřeba provozovat kompostování jako zařízení na úpravu odpadů. Je nutné však průběžně evidovat vznik a nakládání s tímto odpadem. Větší původci bioodpadů řeší nakládání s těmito odpady samostatně, nicméně s určitými závadami. Ekofrukt část odpadů předává osobě, která nemá k příjmu odpadů oprávnění podle § 14 zákona č.106/2005 Sb. Společnost OVUS zase při aplikaci živočišných exkrementů na pozemky naráží na časté stížnosti ohledně zápachu spojeného s touto činností.
12
V případě menších původců kuchyňských bioodpadů nelze v rámci POH zjistit přesný stav nakládání, protože většina původců nesplňuje hranici pro povinné roční hlášení. Kuchyňské bioodpady jsou většinou odstraňovány společně se směsným zbytkovým odpadem. Hmotnost směsného odpadu vznikajícího v takové provozovně je vysoká. Cena za svoz je však podnikatelům zpravidla účtována podle objemu přistavené sběrné nádoby. Z toho důvodu lze předpokládat, že producenti kuchyňských bioodpadů přispívají významně ke zvýšení hmotnosti směsného odpadu a tím ke zvýšení nákladů za skládkování. Pokud jsou kuchyňské odpady předávány ke zkrmování zvířaty na soukromých farmách, je tato činnost v rozporu se zákonem č.91/1996 Sb. Zde se totiž v paragrafu 3 odst.(6) říká: "Pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů a ke krmení zvířat nesmějí být používány a) zakázané látky a produkty, krmiva a premixy, které obsahují zakázané látky a produkty". Mezi zakázané látky patří podle vyhlášky 451/2000 Sb., přílohy 1, odst.7. také : "Odpady z restauračních provozů mimo potraviny rostlinného původu, které s ohledem na jejich čerstvost nelze považovat za vhodné pro lidskou výživu." Využití drtičů kuchyňských bioodpadů mimo soukromé domácnosti je zase v rozporu se zákonem o vodách č. 254/2001 Sb., §38, odst.1 a zákonem o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb., § 18. Kanalizační síť ani čistírna odpadních vod nejsou dimenzovány na zvýšený obsah pevných látek v odpadních vodách. Ve slánském regionu chybí v současné době jakékoliv zařízení pro úpravu nebo využití biologicky rozložitelných odpadů. Jedinou vyjímkou je úpravárenská linka společnosti Ekologie s.r.o. v Rynholci u Nového Strašecí pro společné zpracování kalů z ČOV a odpadů ze zeleně. V současné době je linka s kapacitou 7-8 tis.tun/rok ve zkušebním provozu a dosud nejsou přesně známy technické ani cenové podmínky.
4. Související odpady 4.1. Stavební odpady K největším původcům stavebních a demoličních odpadů patří stavební firmy a společnosti, které mají sídlo ve Slaném, Kladně a okolí. Vyjímečně se jedná o stavební firmy z jiných regionů, které ve Slaném realizují jednorázové investiční zakázky. Pouze někteří z původců stavebních odpadů předávají Městskému úřadu roční hlášení o odpadech (viz tabulka), takže sestavování statistiky o produkci a nakládání se stavebními odpady je značně obtížné. Původci stavebních odpadů původce
IČ
sídlo firmy
tuny
hlášení
1 137
ne
Stavby a rekonstrukce K.N.Š., spol. s r.o.
25 10 17 49 Lázeňská 304, Slaný
Elektromontáže Slaný s.r.o.
25 70 09 36 Smečenská 1009, Slaný
797
ne
INPROSTAV-Slaný, s.r.o.
25 72 17 39 Lacinova 751, Slaný
442
ano
Stavitelství Kladno spol. s r.o.
16 97 80 64 Zápotockého 3094, Kladno
372
ano
REOS - stavební podnik
43 15 02 76 Okružní 372, Slaný
313
ne
HOUDA-JIRÁK, v.o.s.
46 35 42 39 Plynárenská 44, Slaný
153
ano
Na nakládání se stavebními odpady se významnou mírou podílejí i přepravní firmy. Jedná se o běžné autodopravce (Vojtěchovský, Pém) nebo specializované odpadářské firmy.
13
Množství stavebních odpadů, která jsou uvedena v tabulce, znamenají hmotnost stavebních odpadů předaných na zařízení v územní působnosti MěÚ Slaný. Není však přesně známo místo původu těchto odpadů. Největší přepravci stavebních odpadů přepravce
IČ
sídlo firmy
Jaroslav Pém – autodoprava
14 46 99 61 Na Chmelnici 152, Kvíc
Technické služby spol. s r.o.
62 95 84 37 Nejtkova 1709, Slaný
Jana Černohubá - RS SERVIS
68 27 02 41 P. Bezruče 128, Stochov
Zdeněk Vojtěchovský – JEVOJ
13 77 57 91 Velvary – Ješín č.p. 81
tuny 3 941
hlášení ne
587
ano
3 267
ano
582
ano
Stavební úřad v rámci stavebního řízení zohledňuje vyjádření odboru životního prostředí a do všech stavebních povolení dává podmínku dodržovat při nakládání s odpady zákon č. 106/2005 Sb. Při kolaudaci vyžaduje stavební úřad od investora nebo stavební firmy doklad o předání vzniklých odpadů na zařízení pro nakládání s těmito odpady. Stavební a demoliční odpady, které vzniklají na území města Slaný, jsou z největší části využívány pro terénní úpravu rozšíření vzletové dráhy Letiště Slaný. Krajský úřad vydal pro tuto činnost souhlas s provozováním zařízení na využití odpadů (kód R11) nadskupiny 1701 (cihla, beton, tašky, keramika) a 1705 (zemina). Provozovatelem je společnost Dekonta a.s. Menší část stavebních odpadů je ze Slaného odvážena do pískovny Černuc u Velvar, kde podnikatel Václav Maurer zaplňuje bývalou pískovnu zeminami a stavebními odpady (cca 24.000 tun/rok). Tato rekultivace a terénní úprava je rovněž podle souhlasu vydaného Krajským úřadem považována za využívání odpadů. Kromě výše zmíněného využívání odpadů jsou ještě stavební odpady odváženy na skládky komunálních odpadů Ekologie u Nového Strašecí a Uhy u Velvar. Celkové množství stavebních odpadů (včetně výkopové zeminy), s kterými bylo nakládáno na území města v roce 2004 lze odhadnout na 10.000 tun. Pokud budeme považovat předávání stavebních a demoličních odpadů k terénním úpravám za plnohodnotné využívání odpadů, pak míra materiálového využití stavebních odpadů ve Slaném je 91 %. Levné terénní úpravy jsou zároveň důvodem toho, že k recyklaci stavebních sutí dochází ve Slaném pouze velmi vyjímečně.
Terénní úpravy Černuc
Terénní úpravy Letiště
10% 9% 81%
Skládky TKO
Obr.10: Nakládání se stavebními odpady z města Slaný
14
Je pravděpodobné, že v nejbližší době ovlivní nakládání se stavebními odpady ve Slaném nová vyhláška MŽP č.294/2005 Sb., která od 11.7.2005 stanovuje zpřísněné podmínky nejen pro příjem odpadů na skládky, ale i pro využití odpadů na povrchu terénu. Provozovatel terénní úpravy zvažuje pod vlivem nových legislativních podmínek ukončení svojí činnosti. Hodnocení : Někteří z největších původců stavebních odpadů neplní svoji ohlašovací povinnost podle § 39 odst. 2 zákona č.106/2005 Sb. o odpadech. Stavební odpady jsou v některých případech předávány osobám, které nejsou oprávněny k odběru stavebních odpadů (někteří dopravci). V případě stavebních odpadů se však jedná spíše o administrativní opomenutí. Na městském úřadě je zaveden systém administrativní kontroly pro nakládání se stavebními odpady v rámci stavebního i kolaudačního řízení. Podmínky pro stavební povolení nejsou však formulovány dostatečně konkrétně a při kolaudaci stačí předložit jakýkoliv doklad o odstranění stavebního odpadu bez ohledu na charakter zařízení a množství vzniklých odpadů. Cílem P Krajského plánu je zvýšit míru materiálové recyklace stavebních a demoličních odpadů o 33 % do roku 2006 a o 60 % do roku 2013 v porovnání se stavem recyklace v roce 2001. Ve Slaném je evidována vysoká míra využití stavebních odpadů. Je toho dosaženo díky provozování terénní úpravy v lokalitě slánského letiště. K materiálové recyklaci ve smyslu Krajského plánu však téměř vůbec nedochází. Vzhledem k zpřísněným podmínkám pro příjem odpadů je zvažováno provozovatelem ukončení terénní úpravy v lokalitě Slaný letiště. 4.2. Autovraky Od druhé poloviny roku 2003 platí při nakládání s autovraky nový režim dle § 37 zákona o odpadech. Každý, kdo se zbavuje autovraku, je povinen autovrak předat pouze osobám, které jsou provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využití nebo odstraňování autovraků. Odbor dopravy a silničního hospodářství MěÚ ve Slaném zajišťuje v přenesené působnosti registraci vozidel dle zákona č.56/2001 Sb. Podle vedoucího odboru Jiřího Veseckého při žádosti o trvalé vyřazení vozidla z provozu pracovníci odboru požadují písemný doklad o předání autovraku schválenému provozovateli autovrakoviště. Největší zpracovatel autovraků (Kovošrot Kladno) účtuje za odběr jednoho autovraku 1.000 Kč + DPH 19%. Z porovnání statistiky za rok 2004 a kvalifikovaného odhadu pro rok 2005 vyplývá, že : - dochází k značnému poklesu úředně vyřazovaných vozidel z provozu (cca o 30 %) - dochází k relativnímu nárůstu vozidel vyřazovaných dočasně, kdy potvrzení o ekologické likvidaci není vyžadováno. Odbor dopravy kromě registrační agendy spravuje tzv. deposit zabavených vozidel a autovraků, který je dočasně umístěn do objektu bývalých kasáren. V současné době je zde uskladněno 33 vozidel zabavených a pouze 2 autovraky. Odběr vyřazených vozidel zajišťuje Kovošrot Kladno (provozovatel drtící linky – tzv.šrédru). Pro příští rok se plánuje přesunutí depozita vyřazených vozidel do bývalého vojenského areálu v Přelíci u Slaného. Na území města Slaného ani v blízkém okolí není autovrakoviště provozované v souladu s § 37 zákona o odpadech – nejbližší povolená zařízení jsou Kovošrot Kladno a Autovrakoviště Bendl v Kolči.
15
800 700 600
213
[ks]
500 400 300
261 493
200
228
100 0
Vyřazení: dočasné trvalé
rok 2004
rok 2005*
* Ú daj za c elý rok 2 0 0 5 je extrapolac í údajů za období leden-duben 2 0 0 5 .
Obr.11: Přehled vozidel vyřazovaných z provozu
Hodnocení : Pokles počtu úředně vyřazovaných vozidel a pokles počtu ekologicky likvidovaných vozidel je důsledkem nepromyšlené legislativy v celé ČR. Na jedné straně je zavedeno povinné předkládání dokladu o ekologické likvidaci vozidla, na druhé straně bezplatný zpětný odběr autovraků bude zahájen až po 1.1.2007. Další bariérou pro environmentálně příznivější nakládání s autovraky může být i skutečnost, že ve Slaném není v současné době provozováno žádné autorizované autovrakoviště oprávněné k převzetí autovraků a tím i k vydávání výše zmíněného potvrzení.
4.3. Kaly z čistírny odpadních vod Čištění komunálních odpadních vod probíhá na městské čistírně odpadních vod (dále jen ČOV) ve Slaném – Blahoticích. Toto zařízení je provozováno soukromou společností SLAVOS spol. s r.o., která je podle zákona původcem vznikajícího odpadu. Slavos spol. s r.o. je též provozovatelem úpravny vody pro město Slaný ve Studeněvsi. Provozovatel ČOV podal odboru ŽP MěÚ za roky 2002 – 2004 hlášení o nakládání s odpady dodatečně až v průběhu zpracování POH. Toto hlášení bylo ještě opraveno 16.6.2005. Další údaje jsou čerpány z dokumentu „Návrh plánu odpadového hospodářství“, který pro Slavos zpracoval na počátku roku 2004 RNDr. Dubánek. Produkce a nakládání s kaly z ČOV rok 2002 2003 2004
kód množství popis nakládání v t/rok nakládání 1980 AN5 zůstatek na skladu 1980 CN3 předáno jiné oprávněné osobě 2096 AN3 předáno jiné oprávněné osobě 3200 AR3 regenerace organických látek zdroj: Roční
16
odběratel
IČ
P.Suchopárek 44711735 Pavel Novák 40028071 Pavel Novák 40028071 hlášení společnosti Slavos
Podle údajů ve zprávě vzniká na ČOV 1.980 až 3.200 tun ročně. Ačkoliv v případě kalů z ČOV má být množství kalů uváděno jako hmotnost obsažené sušiny, v hlášení společnosti Slavos je uváděna s největší pravděpodobností celková hmotnost kalů. Pro tuto skutečnost svědčí porovnání s množstvím produkovaných kalů v jiných městech Středočeského kraje. Obsah sušiny v kalech odvodňovaných na ČOV ve Slaném – Blahoticích se pohybuje mezi 10 – 15 %. Kromě odpadních vod z kanalizačního řádu města Slaný se na ČOV v Blahoticích ročně zpracuje cca 100 t kalů ze septiků a žump. Kaly z ČOV byly v roce 2002 skladovány, v roce 2003 byly předány jiným podnikatelským subjektům, o kterých není známo jak s převzatými kaly naložily. Za rok 2004 je uvedeno, že kaly byly předány ke kompostování. I v předloženém návrhu plánu odpadového hospodářství společnosti Slavos se na straně 6 v kapitole 3.1.uvádí, že „postupem času se podařilo optimálně vyřešit zneškodňování čistírenských kalů, které jsou v celém produkovaném objemu využity k výrobě průmyslového kompostu“. Hodnocení Protože z předložené dokumentace jednoznačně nevyplývá, jakým způsobem bylo s kaly v letech 2003-2004 nakládáno, jsou rozebrány dvě základní varianty, a to použití na zemědělskou půdu a kompostování. A) Předávání kalů k použití na zemědělské půdě V odstavci 1 § 33, zákona č.106/2005 Sb. o odpadech je uvedeno : (1) Právnická osoba a fyzická osoba, která užívá půdu, je povinna používat pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin, za podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a v souladu s programem použití kalů stanoveným původcem kalů tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod. Z dostupných materiálů nelze zjistit zda kaly z ČOV předávané jiným osobám jsou upravené či později těmito osobami upravované. Za upravené kaly se považují podle § 32 písm.b) takové kaly, u kterých došlo k podstatnému snížení obsahu patogenních mikroorganismů. Mikrobiologické rozbory však nebyly předloženy. V odstavci 2 § 33, zákona č.106/2005 Sb. o odpadech je uvedeno : Původce kalů je povinen stanovit program použití kalů a v tomto programu doložit splnění podmínek použití kalů stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Program použití kalů je povinen předat osobě uvedené v odstavci 1. Původce kalů Slavos nemá zpracovaný Program použití kalů. Vzhledem k chybějícímu programu použití kalů nelze zjistit zda je dodržován zákaz aplikace kalů v souladu s odst.3 § 32. B) Předávání kalů ke kompostování Z přílohy č.3 k zákonu č.106/2005 Sb. vyplývá, že kompostování je považováno za jeden ze způsobů využití odpadů (R3). Z § 4 písm.d) zákona č.106/2005 Sb. vyplývá, že využívání odpadů včetně kompostování je považováno za jeden ze způsobů nakládání s odpady. Podle § 12 odst.3 zákona č.106/2005 Sb.vyplývá, že k převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití podle § 14 odst. 2. Podle § 12 odst.4 zákona č.106/2005 Sb. vyplývá, že
17
Každý je povinen zjistit, zda osoba, které přebírá odpady, je k jejich převzetí podle tohoto zákona oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán. Fyzické osoby Pavel Novák ani Pavel Suchopárek – Diesel Service nejsou vedeny Krajským úřadem jako osoby provozující zařízení k využívání odpadů. Nejsou tedy s velkou pravděpodobností oprávněny k převzetí odpadů. Společnost SLAVOS by nesměla za těchto okolností podle § 12 odst.4 předávat výše zmíněným osobám kaly z ČOV ke kompostování. V rámci analytických prací při zpracování Plánu odpadového hospodářství města Slaného byly hodnoceny i protokoly o rozborech a zkouškách, které byly předloženy společností Slavos : • Protokol o rozboru kalu z ČOV Slaný z 28.6.2004 (ČR ÚKZÚZ Brno) • Protokol o zkoušce vzorku tuhého kalu z ČOV Slaný z 10.5.2004 (laboratoř VKM) • Protokol o zkoušce vzorku tuhého kalu z ČOV Slaný z 1.3.2004 (laboratoř VKM) • Protokol o zkoušce vzorku tuhého kalu z ČOV Slaný z 20.9.2004 (laboratoř VKM) Podle vyhlášky č.382/2001 Sb. nesmí být při aplikaci kalů na zemědělské půdě překročeny : • mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě • mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech • mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě Z předložených analýz vyplývá, že sledovány byly v roce 2004 pouze mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech , nikoliv však obsah rizikových látek v půdě nebo mikrobiologická kritéria. Ve vzorku z 1.3.2004 ze sledovaných parametrů nevyhověl pouze As (limit 30 mg/kg , naměřená hodnota 37,8 mg/kg). Vzorek z 20.9.2004 vyhověl ve všech sledovaných parametrech. Podle normy ČSN 46 57 35 Průmyslové komposty je sledováno nejvyšší přípustná množství sledovaných látek (těžkých kovů) v surovinách pro přípravu kompostu. Podle předloženého protokolu o rozboru kalů z 28.6.2004 , který byl proveden v ÚKZÚZ ČR , vyhověl analyzovaný vzorek limitním hodnotám ve všech sledovaných ukazatelích.
5. Financování Celkové náklady města na zajištění odpadového hospodářství činily v posledních třech letech 11,2 – 12,2 mil.Kč. Nejvýznamnější nákladovou položkou je svoz směsného zbytkového odpadu, v daleko menší míře pak obsluha překladiště, košů a separovaného sběru. činnost svoz komunálního odpadu – popelnice nebezpečný odpad velkoobjemové kontejnery separovaný sběr černé skládky překladiště, koše, smetky administrativa celkem
2002 7 300 101 626 690 83 2 439 250 11 489
tis.Kč/rok 2003 7 400 101 570 767 70 3 167 250 12 325
2004 8 058 121 600 1 090 100 2 273 250 12 492
Náklady na zajištění finančních nákladů na odpadového hospodářství jsou pokrývány z tří hlavních zdrojů : - rozpočet města
18
-
místní poplatek příspěvky autorizované obalové společnosti
Mírný meziroční nárůst nákladů na odpadové hospodářství je způsoben inflačními vlivy a od dubna 2004 zejména zvýšením sazby DPH z 5 % na 19 %. Dodavatelé služeb v odpadovém hospodářství jsou povinní účtovat městu ceny obsahující zvýšenou DPH, město však jako neplátce DPH nemůže uplatnit odpočet DPH. Výsledkem je situace, kdy město platí dodavatelům vyšší cenu aniž by se zvyšoval objem nebo kvalita poskytovaných služeb. 5.1. Místní poplatek Na základě obecně závazné vyhlášky č.1/2005 je pro občany města Slaného stanoven místní poplatek za využívání obecního systému pro nakládání s komunálním odpadem. Místní poplatek je touto vyhláškou stanoven v maximální možné sazbě 500 Kč na trvale žijícího občana. V letech 2002 – 2004 činila sazba místního poplatku za odpady 467 – 470 Kč. Ročně se na místních poplatcích vybere 6,3 až 6,7 mil.Kč. Efektivita výběru místních poplatků je vysoká, dosahuje 89 – 93 % z celkové teoreticky kalkulované částky dle počtu trvale žijících obyvatel. 5.2. Autorizovaná obalová společnost Společnost EKOKOM poskytuje městu Slanému odměnu za zajištění zpětného odběru obalů podle zákona č.477/2002 Sb. o obalech. Struktura odměn od EKOKOMu je následující : • • •
Platba za zajištění zpětného odběru – paušální částka na 1 obyvatele a rok Platba za zajištění třídění a recyklace odpadů z obalů – sazby podle výtěžnosti tříděného sběru KO v kg/obyv.rok (základní položka) Motivační složky – bonusy (zvyšují základní sazby odměn) – Bonus - hustota sběrné sítě (v l (dm3)/obyvatel (19 nebo 38 %) – Bonus - akreditace svozové firmy (zatím neplatí) – Bonus pro separaci dvou druhů skla (10 %) – Bonus pro separaci tří využitelných složek (6%)
Z výše uvedeného přehledu je vidět, že odměnu lze pomocí systému bonusů navýšit až o 54 %. Nejvýznamnější bonusovou položkou je hustota sběrné sítě. Vývoj odměn od 2.čtvrtletí 2002 ukazuje následující graf :
150 140 130 110 100 90 80 70 60 2. Q .2 00 2 3. Q .2 00 2 4. Q .2 00 2 1. Q .2 00 3 2. Q .2 00 3 3. Q .2 00 3 4. Q .2 00 3 1. Q .2 00 4 2. Q .2 00 4 3. Q .2 00 4 4. Q .2 00 4 1. Q .2 00 5
[tis. Kč]
120
19
Obr.12: Vývoj plateb od AOS EKOKOM
černé skládky 1%
nebezpečný odpad 1%
aministrativa 2%
velkoobjemové kontejnery 5%
separovaný sběr 9%
Svoz KO popelnice 64%
překladiště, koše, smetky 18%
Odměny od EKOKOMu se nejvýrazněji zvýšily ve 4. čtvrtletí 2002 (nárůst o 47 %). Souvisí to s účinností nového zákona o obalech, který významně zpřísnil podmínky pro povinné osoby a došlo tak k navýšení příjmů EKOKOMU. Meziročně (2004/2003) se odměny pro město Slaný zvýšily o 27 tis.Kč (tj.o 5 %).
45% Rozpočet Města
51% Místní polatek
4%
Hodnocení : Výši příspěvků od EKOKOMU pro město Slaný v roce 2004 činila 36 Kč na jednoho obyvatele. V porovnání s průměrnou hodnotou odměn pro obce celé ČR (42 Kč/ob./rok) jsou odměny města Slaného o 14 % nižší. V možnostech financování zpětného odběru obalů od EKOKOMU však existují stále ještě určité rezervy. Kromě zvyšování množství separovaných využitelných složek se jedná zejména o hustotu sběrné sítě (tu lze zvýšit nejen novými kontejnery, ale stejně tak frekvencí svozů). K dosažení nejvyššího bonusu (více než 150 l/obyv./Q.) by se objem svozu musel zvýšit o 21 resp.29 % v porovnání s čtvrtletími IV.2004 a I.2005. Dále upozorňujeme na to, že město Slaný ve své evidenci nevykazuje žádný sběr kovových odpadů ani školní sběr papíru. Řada jiných obcí rozšířila administrativně a
20
evidenčně svůj systém komunálních odpadů i do těchto oblastí s cílem zvýšit odměny od EKOKOMU.
6. Navržené cíle Na základě podrobné analýzy nakládání s odpady na území města Slaného a zhodnocení souladu současného stavu se stávající legislativou a POH kraje jsme po projednání s členy pracovní skupiny dne 29.9.2005 definovali následující cíle : A. Zvýšení materiálového využití komunálního odpadu. zvolený indikátor : měrná hmotnost materiálově využitého komunálního odpadu stav v roce 2004 cíl v roce 2008 cíl v roce 2010
: 88 kg/ob./rok : 93 kg/ob./rok : 96 kg/ob/rok
Zdůvodnění cíle : Materiálové využití komunálního odpadu je prioritou Plánu odpadového hospodářství České republiky. Hlavním důvodem je snížení spotřeby primárních surovin a úspora kapacit potřebných pro odstraňování odpadů. Třídění tzv.využitelných složek (papír, plasty, sklo) ve Slaném je mírně pod celostátním průměrem. Zájem občanů o třídění však roste, a to i vzhledem k celostátní výchovně-vzdělávací kampani. Náklady na odstraňování směsného odpadu velmi dynamicky vzrůstají a již dnes přesahují náklady na separaci a zpracování využitelných složek. Opatření : A.1. A.2. A.3. A.4.
Zřízení a provozování sběrného dvora Intenzifikace svozu separovaných plastů Rozšíření sběru PET lahví na sběr směsných plastů Zabezpečení vhodné technologie využití komunálních bioodpadů (viz cíl C)
B. Snížit obsah nebezpečných složek ve směsném komunálním odpadu. navržený indikátor : měrná hmotnost odděleně sebraných nebezpečných složek TKO stav v roce 2004 cíl v roce 2008 cíl v roce 2010
: 0,65 kg/ob./rok : 1,30 kg/ob./rok : 2,00 kg/ob./rok
Zdůvodnění cíle : Do budoucna je nutné očekávat zvýšenou kontrolu obsahu nebezpečných látek ve směsném odpadu ze strany provozovatelů skládek či jiných zařízení na úpravu nebo odstraňování komunálních odpadů. Zbytky nebezpečných látek ve směsném odpadu vytváří značné bezpečnostní riziko pro pracovníky svozových firem, skládek či jiných zařízení. Je nutné eliminovat nekontrolovaný přístup občanů se zbytky nebezpečných látek k velkoobjemovým kontejnerům na veřejném prostranství. Opatření : B.1. Zřízení a provozování sběrného dvora (viz cíl A.1) B.2. Postupné omezování veřejně přístupných kontejnerů
21
C. Uvést nakládání s biologicky rozložitelnými odpady do souladu s legislativou. Navržený indikátor : Úplný soulad nakládání s bioodpady se zákonem o odpadech stav v roce 2004 stav v roce 2015
: Nakládání s kaly z ČOV ani s kuchyňskými bioodpady není v souladu s českou legislativou. : Nakládání se všemi bioodpady je v souladu s českou legislativou.
Zdůvodnění cíle : V rámci analytické části Plánu bylo zjištěno, že nakládání s kuchyňskými odpady a kaly z ČOV je provázeno značnými administrativními i věcnými nedostatky a neodpovídá stávající legislativě ČR. Přestože město Slaný není přímo původcem kalů z ČOV, nakládání s kaly ovlivňuje kvalitu životního prostředí v blízkém okolí města a náklady na zajištění správného hospodaření s odpady se logicky promítá do ceny stočného pro obyvatele a podnikatele města. Nesprávné nakládání s kuchyňskými odpady zhoršuje ekonomiku svozu směsného odpadu a přináší značná hygienická rizika. Zanedbáním této problematiky by mohlo do budoucna dojít k značnému omezení rozvoje podnikání na území města. Opatření : C.1. Nakládání s kaly z ČOV v souladu s legislativou C.2. Podpora vzniku zařízení pro zpracování bioodpadů D. Zvýšit materiálovou recyklaci stavebních odpadů. Navržený indikátor : podíl recyklovaných stavebních odpadů stav v roce 2004 : Podíl recyklovaných stavebních odpadů je nižší než 5 %. stav v roce 2010 : Podíl recyklovaných stavebních odpadů je minimálně 25 %. Zdůvodnění cíle : V současné době mají původci stavebních odpadů ve Slaném k dispozici mimořádně levné a dostupné likvidační zařízení (terénní úprava Letiště). Pokud dojde k rychlému vyčerpání úložné kapacity v této lokalitě, cenová i lokální dostupnost odstraňování stavebních odpadů se výrazně zhorší nebo lze očekávat snahy o schválení dalších terénních úprav v bezprostřední blízkosti města. Díky nedostatečné regulaci a nemotivující ekonomice v současné době dochází k méněcennému využití kvalitních potenciálních druhotných surovin jako jsou například betonové sutě. Opatření : D.1. Specifikace závazných podmínek pro nakládání se stavebními odpady v rámci stavebních povolení D.2. Systematická kontrola původců stavebních odpadů D.3. Podpora recyklace stavebních odpadů v regionu E. Zajistit trvale udržitelné financování odpadového hospodářství města. Navržený indikátor : maximální podíl nákladů financovaných z rozpočtu města stav v roce 2004 : 45 % nákladů je financováno z rozpočtu města stav v roce 2010 : maximálně 45 % nákladů je financováno z rozpočtu města Zdůvodnění cíle : Modernizace odpadového hospodářství města, vyvolaná především zpřísňující se legislativou, přinese zvýšené investiční i provozní náklady. V současné době je 45 %
22
z těchto nákladů hrazeno z rozpočtu města. Cílem je, aby se tento podíl snížil anebo zůstal přinejmenším zachován. Toho by mělo být dosaženo zajištěním dostatečného financování ze strany podnikatelů (tzv.živnostenský odpad) , výrobců a dovozců obalů, elektrozařízení a dalších tzv.povinných osob dle zákona o odpadech Opatření : E.1. Zvýšení spolufinancování separovaného sběru ze strany podnikatelů ve městě E.2. Zajištění spoluúčasti výrobců na odděleném sběru elektroodpadu, olejů, autovraků prostřednictvím jejich povinnosti zpětného odběru E.3. Dosažení vyšších příspěvků na recyklaci obalů od EKOKOMU E.4. Zajištění dotace na výstavbu sběrných dvorů
7. Specifikace navržených opatření Zřízení a provozování sběrných dvorů (A.1.) Sběrné dvory se staly běžnou součástí infrastruktury českých měst a obcí. V České republice bylo k 31.12.2004 provozováno 825 sběrných dvorů. z nichž 424 je povoleno i pro sběr nebezpečných odpadů (Ekokom, 2004). Tyto sběrné dvory může využívat 7,8 mil. obyvatel České republiky. Jen na území Středočeského kraje provozuje sběrné dvory 65 obcí s nižším počtem obyvatel než má město Slaný. V krajském plánu odpadového hospodářství se počítá s jedním sběrným dvorem na 5 – 8 tis.obyvatel. Město Slaný by proto mělo mít dva sběrné dvory. Provozování sběrného dvora nemusí znamenat pro město automaticky jen zvýšené náklady. V této souvislosti se dá omezit počet přistavovaných velkoobjemových kontejnerů i omezit mobilní sběr nebezpečných odpadů. S rozvojem systémů zpětného odběru elektroodpadu je možné kolektivním organizacím (Elektrowin, Asekol, Retela) nabídnout za úplatu kapacity sběrných dvorů pro vybudování a provoz míst zpětného odběru. Sběrné dvory jsou nejvhodnějším prvkem pro doplnění tradičního svozu směsných odpadů a separovaného sběru. Principem provozu sběrného dvora je kontrolovaná přejímka odpadů od občanů, eventuelně podnikatelů města, a to takových odpadů, kterých se občan nemůže nebo nesmí zbavit kvůli jejich objemu nebo nebezpečným vlastnostem. Pro zřízení sběrného dvora je nutné dodržet několik podmínek : • snadná dostupnost pro pěší uživatele i nákladní automobily • pozemek o rozloze alespoň 1500 m2 (optimálně cca 3000-5000 m2) • vybudované nebo dobře dostupné inženýrské sítě • možnost vybudování krytých meziskladů odpadů, popř.existence hal • zpevněné plochy, srážkové vody ze zpevněných ploch svedené do lapolu • administrativní zázemí (např.stavební buňka) a základní hygienické zázemí Umístění různých typů kontejnerů pro následující druhy odpadů ve sběrném dvoře: objemný dřevěný odpad použité pneumatiky ostatní objemný odpad stavební suť odpady ze zeleně použité pneumatiky kovový odpad autobaterie domácí chemikálie, zářivky, monočlánky, léky elektroodpad (ledičky, TV obrazovky, ostatní elektroodpad)
23
K doplňkovému vybavení sběrných dvorů zpravidla patří můstková váha, výhodné jsou nakládací rampy a manipulační technika (vysokozdvižný nebo paletovací vozík).
Obrázek : Schéma vybavení sběrného dvora
zdroj : Černík 1998
24
Vybudování nového sběrného dvora představuje značnou administrativní, časovou a finanční zátěž. Náklady na výstavbu dobře zabezpečeného sběrného dvora se pohybují mezi 1 – 2 mil. Kč. Provozní náklady sběrného dvora závisí na zvolené provozní době a na množství instalovaných kontejnerů pro různé druhy odpadů. Sběrný dvůr musí být budován na základě stavebního povolení, musí být zkolaudován a provozovatel musí získat souhlas k provozování zařízení pro nakládání s odpady podle § 14 zákona. Domníváme se, že pro lokalizaci prvního sběrného dvora je nejvhodnější areál Technických služeb. Předpokládáme též úsporu investičních nákladů oproti budování sběrného dvora v jiné lokalitě. Z důvodu urychlení celého procesu Technické služby získají pro lokalitu budoucího sběrného dvora nejprve statut místa zpětného odběru použitých výrobků. V takovém případě se aplikují požadavky zákona o odpadech na provoz místa zpětného odběru pouze přiměřeným způsobem a není potřeba souhlasu dle § 14 zákona. Podmínkou je, že okruh přijímaných odpadů bude omezen pouze na použité výrobky vyjmenované v § 37 – 38. Intenzifikace svozu separovaných plastů (A.2.) Vzhledem k nárůstu množství separovaných plastů ve Slaném a vzhledem k zamýšlenému rozšíření této sběrové komodity z pouhých PET lahví na další druhy plastů považujeme stávající četnost svozů kontejnerů pro plasty za nedostatečnou. Je vhodné zvážit intenzifikaci svozu v jedné z následujících třech variant : o V1 svoz 104 x ročně (2 x týdně) 48 kontejnerů na plasty, náklady vzrostou o 450 tis.Kč, tržby od EKOKOMu vzrostou o 300 tis.Kč (220 tis.Kč odměna za tuny, 80 tis.Kč získáním bonusu +38%) o V2 svoz 104 x ročně (2 x týdně) 32 kontejnerů na plasty náklady vzrostou o 300 tis.Kč, tržby od Ekokomu vzrostou o 240 tis.Kč (160 tis.Kč odměna za tuny, 80 tis.Kč získáním bonusu +38%) o V3 svoz 104 x ročně (2 x týdně) 16 kontejnerů na plasty náklady vzrostou o 150 tis.Kč, tržby od EKokomu vzrostou o 110 tis.Kč (pouze odměna za tuny, bonus zůstane na stejné úrovni +19%) Výběr konkrétních lokalit s dvojnásobnou frekvencí svozů ponecháme na zvážení pracovníků odboru životního prostředí. Rozšíření sběru PET lahví na další plastové komodity (A.3.) Od roku 1999 probíhá ve Slaném separovaný sběr plastů, který je však zaměřen pouze na PET lahve (viz smlouva mezi městem a společností SKS s.r.o.). Tato koncepce je v rozporu s celostátní i krajskou koncepcí (viz informační kampaně) , které propagují sběr všech plastů. Navíc důvody pro omezení sběru na PET lahve dávno pominuly a provozovatelé dotříďovacích linek dnes dokáží najít odbyt vytříděných složek plastů bez větších obtíží. Skutečné složení separovaného sběru ve Slaném je přibližně 70 % PET lahví a 30 % dalších plastových složek (HDP obaly, obalové folie, kompozitní nápojové obaly – tzv.tetrapaky). O oficiálním rozšíření sběru na výše zmíněné plastové složky budou občané Slaného jednorázově informováni (např.zveřejněním v časopise Slánská radnice) a provedeny změny označení na kontejnerech. Cena svozu zůstane dle informací od společnosti SKS zachována. Svozová firma je připravena zajistit změnu označení kontejnerů na vlastní náklady. Opatření je však realizovatelné pouze za současné intenzifikace svozů (viz opatření A.2.).
25
Postupné omezování velkoobjemových kontejnerů (B.2.) Toto opatření je zásadně podmíněno vybudováním a zprovozněním sběrného dvora. Hlavním kriteriem při výběru lokalit pro postupné zrušení VOK bude vzdálenost lokality od sběrného dvora. VOK budou zachovány pouze ve vzdálenějších částech. V důsledku tohoto opatření se může snížit produkce směsných odpadů až o 175 tun a dojde k omezení obsahu nebezpečných složek v komunálním odpadu. Zároveň se zlepší problémy se znečišťování veřejného prostranství v okolí kontejnerů. Toto opatření nevyžaduje žádné náklady, naopak může dojít k úspoře finančních prostředků až ve výši 250 tis.Kč (bez DPH), průměrné náklady na jedno přistavení VOK jsou 3.500 Kč. Nakládání s kaly z ČOV v souladu s legislativou (C.1.) Pro nakládání s kaly z ČOV Slaný Blahotice existují tři základní varianty (v souladu s legislativou) :
přímá aplikace kalů na zemědělskou půdu
V tomto případě bude nutné důslednou kontrolou původce kalů (Slavos s.r.o.) ze strany OŽP MěÚ ve Slaném nebo ČIŽP OI Praha dosáhnout toho, aby tato činnost byla plně zdokumentována podle požadavků § 33 zákona o odpadech a v rozsahu dle příloh č.3 a 4 vyhlášky č.382/2001 Sb.. Jedná se zejména o dokladování toho, že je používáno kalů upravených organizovaným a promyšleným způsobem podle Programu použití kalů.
kompostování nebo anaerobní fermentace
Ke kompostování kalů by mělo docházet pouze v zařízeních určených pro úpravu odpadů podle § 14 odst.2, tj. v zařízeních se souhlasem Krajského úřadu. Tato zařízení mají zpracovaný a schválený provozní řád, který by měl zaručovat odborné nakládání s odpadem. Takové zařízení však v dosažitelné vzdálenosti od místa původu kalů v současné době neexistuje. Proto tato varianta předpokládá zřízení nového zařízení (kompostárny nebo bioplynové stanice) v slánské oblasti. Toto zařízení by mohlo zpracovávat kromě kalů i odpad z městské veřejné zeleně, případně další biodegradabilní odpady.
využití technologické linky Ekologie s.r.o.
Technologická linka je umístěna v areálu skládky této společnosti na k.ú.Rynholce u Nového Strašecí ve vzdálenosti 18 km od Slaného. Tato varianta je organizačně nejjednodušší, stačí pouze uzavřít obchodní vztah mezi původcem kalů a provozovatelem linky. Dosud ale úpravárenská linka Ekologie neukončila zkušební provoz a nejsou dosud známy ekonomické podmínky pro odběr kalů a jiných biodegradabilních odpadů. Při očekávané ceně 500 Kč / t za zpracování kalů a nákladech 100 Kč / t na dopravu by celkové roční náklady provozovatele ČOV činily přibližně 1,2 mil.Kč
Podpora vzniku zařízení pro zpracování bioodpadů (C.2.) Jak bylo poukázáno v analytické části, žádné z dnes používaných řešení pro využití či odstraňování „mokrých“ bioodpadů na Slánsku není v souladu se stávající legislativou. Environmentálně efektivní zpracování „mokrých“ bioodpadů je možné pouze technologií anaerobní fermentace v bioplynových stanicích. Tyto stanice jsou primárně zaměřeny na zpracování živočišných odpadů (prasečí nebo slepičí kejda, chlévská mrva) a doplňkově jsou využívány pro zpracování kuchyňských odpadů, jatečních odpadů a podobně.
26
Bioplyn vznikající při anaerobní stabilizaci je využíván k produkci elektrické energie a tepla v kogenerační jednotce. Teplo a elektrická energie se využívá na farmě, čímž se snižují provozní náklady farmy. Případný přebytek elektrické energie se prodává do veřejné sítě. Velikost zemědělských bioplynových stanic závisí na velikosti a zaměření farmy. Většinou se v Evropě pohybuje v ekvivalentu 30 - 400 VDJ. Na území Středočeského kraje jsou v provozu dvě velké bioplynové stanice (Hořátev, Trhový Štěpánov), které zpracovávají 15 – 35 tis.tun bioodpadů ročně. Pro situaci na Slánsku by byla výhodnější instalace menší bioplynové jednotky. Základními podmínkami úspěšné realizace tohoto záměru jsou :
nalezení relativně velkého zdroje živočišných odpadů (např.AGPI a.s., provozovna Smečno nebo OVUS Slaný, provozovna Těhule) ochota majitelů živočišné provozovny ke spolupráci spolupráce na projektu s okolními městy, minimálně s Kladnem zajištění dostatečného zdroje kuchyňských a živočišných bioodpadů důsledným vyžadováním plnění legislativních povinností u původců zajištění ekonomického odběru elektrické energie a tepla z bioplynové stanice zajištění odbytu pro vznikající anaerobně stabilizovaný kompost
Je nutné však konstatovat, že finanční a organizační rozsah tohoto opatření přesahuje stávající i budoucí možnosti města Slaného a proto doporučujeme městu Slaný účast na projektu pouze za podmínky, že hlavním nositelem projektu výstavby bioplynové stanice bude významnější původce bioodpadů z kladensko-slánského regionu. Specifikace závazných podmínek pro nakládání se stavebními odpady (D.1.) Při vydávání vyjádření odboru životního prostředí k projektům staveb a rekonstrukcí budou přezkoumávany odpovědi na následující okruh otázek : Byla stavba přezkoumána pověřenou osobou z hlediska potenciálních nebezpečných vlastností stavebních odpadů? Průzkum staveniště by měl proběhnout zejména v případech rekonstrukcí starých průmyslových objektů nebo výstavby v tradičních průmyslových lokalitách. Cílem je identifikovat kontaminovaná místa a podle výsledků naplánovat způsob třídění odpadů na staveništi. Jsou v projektu popsány způsoby třídění vznikajících odpadů v průběhu stavby či rekonstrukce? Pokud má stavba probíhat podle zákona o odpadech, je nutné stanovit racionální systém třídění na nebezpečné složky, stavební sutě, obalové materiály tak, aby směsného staveništního odpadu vzniklo co nejméně. Třídění je možné zavést bez ekonomické újmy pro ty komodity, jejichž množství dosáhne minimálně 3 m3 (to je obvyklá minimální velikost odpadových kontejnerů). Je v projektu zvážena možnost nasazení mobilního recyklačního zařízení ? Nasazení recyklační jednotky má smysl v případě větších rekonstrukcí, zejména tam, kde lze předpokládat větší množství vznikajících betonových sutí. Ty mohou být uplatněny jako recyklát přímo na staveništi. Je navrženo přednostní využití stavebních odpadů či další nakládání v souladu se zákonem č.106/2005 Sb. o odpadech ? V podmínkách stavebního povolení je vhodné upozornit stavebníka na povinnost nabízet přednostně stavební odpady k využití v zařízeních, které jsou v regionu k využívání stavebních odpadů schváleny. Další podrobnosti při rozhodování o staveních a demoličních odpadech jsou uvedeny v Metodickém pokynu odboru odpadů k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraňování staveb (Věstník Ministerstva životního prostředí 9/2003). Pro konzultace lze využít služeb Asociace pro recyklaci stavebních materiálů adresa :Technická 2, 616 69 Brno
27
telefon .: 541 142 427, 605 720 234 E mail :
[email protected] www.arsm.cz Systematická kontrola původců stavebních odpadů (D.2.) Stavební firmy jsou jako původci stavebních odpadů povinny dodržovat následující podmínky :
vést průběžnou evidenci o vznikajících odpadech podávat roční hlášení o odpadech podle sídla provozovny dodržovat podmínky stavebního povolení předávat vznikající odpady pouze osobám oprávněným k nakládání s těmito odpady
Vzhledem ke zjištěným nedostatkům v rámci analytické části Plánu odpadového hospodářství je vhodné, aby odbor životního prostředí vyčlenil personální kapacity pro kontroly větších stavebních akcí ve městě (ve spolupráci s odborem výstavby). Podpora recyklace stavebních odpadů v regionu (D.3.) Od července 2005 se významně změnily podmínky pro odstraňování stavebních odpadů na skládkách, ale i pro jejich využívání v rámci terénních úprav. V důsledku toho dochází k výraznému útlumu příjmu odpadů v lokalitě Slaný – letiště. Stavební odpady mohou být předávány do dvou dostupných recyklačních zařízení v regionu : •
Destro spol. s r.o. M. Horákové 227, Kladno tel: +420.312.663.214 provoz recyklace : Kladno Dříň e-mail:
[email protected]
•
Fechtner Luboš Libochovičky 18 273 42 Stehelčeves provoz recyklace : Zájezd u Buštěhradu
Ceny za recyklaci se na těchto zařízeních pohybují kolem 100 Kč/t zpracovávaných odpadů. Město Slaný může podpořit recyklaci stavebních odpadů následujícími způsoby : o o o
informování stavebníků o dostupných recyklačních zařízeních stavebním úřadem při vyřizování žádostí o stavební povolení předávání stavebních odpadů vzniklých při investiční činnosti města k recyklaci zřízení mezideponie pro stavební odpady na překladišti odpadů, které provozují technické služby
Spolufinancování separovaného sběru podnikateli (E.1.) Nelegální využívání systémů pro nakládání s komunálním odpadem ze strany podnikatelů je obecně rozšířeným nešvarem ve většině měst České republiky. K většímu zapojení podnikatelů do financování zejména separovaného sběru může být použita jedna z navržených variant : o -
V1 Zapojení podnikatelů do komunálního systému změnit obecně závaznou vyhlášku a implementovat do ní ustanovení odst.6 § 17 o možnosti původců – podnikatelů využívat komunálního systému,
28
-
o -
provést osvětu mezi původci – podnikateli a nabídnout jim k podpisu smlouvu o využití komunálního systému, V2 Rozšíření služeb realizovaných Technickými službami spol. s r.o. zpracovat nabídku rozšíření služeb o svoz využitelných složek TKO provést vhodnou formou osvětu mezi původci – podnikateli
Bude zřejmě nezbytně nutné doprovodit vybranou variantu intenzivní kontrolní činností podnikatelů. Kontrolní činnosti by měla předcházet identifikace významných původců odpadů (jedná se zejména o takové subjekty, které zjevně porušují zákon o odpadech a vznikající odpady netřídí). Vlastní kontroly by měly být zaměřeny zejména na vedení evidence o vznikajících odpadech (účelné je požadovat doklady o předávání jednotlivých druhů odpadů oprávněným osobám). Město Slaný je v rámci samostatné působnosti oprávněno kontrolovat podle odstavce 1 písm.a) § 80 zákona, zda právnické osoby využívají systému pouze na základě písemné smlouvy. Vzhledem k tomu, že město Slaný vykonává i funkci obce s rozšířenou působností, kontrolní i sankční pravomoci pracovníků městského úřadu jsou mnohem širší. Spoluúčast výrobců na financování (E.2.) S rozšiřováním principu zodpovědnosti výrobce za výrobky na konci jejich životního cyklu se otevírá možnost pro obce zbavit se alespoň částečně nákladů na finanční a organizační zajištění nakládání s některými složkami komunálních odpadů. V oblasti výrobků vyjmenovaných v § 38 zákona č.106/2005 Sb.spolupracuje město s kolektivní organizací pro zpětný odběr použitých přenosných baterií s názvem ECOBAT. S účinností hlavy II. dílu 8. zákona od 13.srpna 2005 začínají působit v České republice kolektivní organizace pro zpětný odběr použitých elektrických a elektronických zařízení. Město naváže v co nejkratší době spolupráci se všemi níže uvedenými organizacemi. Od takové spolupráce lze očekávat : - eliminaci nákladů na recyklaci nebo odstranění sebraného elektroodpadu, - materiálové vybavení pro sběr (kontejnery), - drobný poplatek za manipulaci a vedení evidence. Přehled kolektivních systémů : ASEKOL, s.r.o. (www.asekol.cz) zpětný odběr zařízení IT a telekomunikací, spotřební elektroniky včetně televizorů Ing. Petr Šulc, tel. 261 303 257,
[email protected] EKOLAMP s.r.o. (www.ekolamp.cz) zpětný odběr zářivek a osvětlovací techniky(5.skupina) Ing. Zuzana Křenková, tel.: 274 810481,
[email protected] Elektrowin, a.s. (www.elektrowin.cz) zpětný odběr velkých a malých domácích spotřebičů včetně chadících zařízení Radana Kyjánková, tel.241 091 834,
[email protected] V případě pneumatik, které též podléhají povinnosti zpětného odběru, nedošlo v ČR k vytvoření jednotného kolektivního systému, jednotliví výrobci pneumatik se chovají pasivně. Obec by měla vhodnou formou informovat občany o tom, že podle § 38 zákona o odpadech mohou požadovat po všech prodejcích pneumatik - odběr použitých pneumatik bezplatně a tento odběr nesmí být vázán ani na nákup nového výrobku - informaci o nejbližším místě zpětného odběru na území obce.
29
Navýšení finančních prostředků za zpětný odběr obalů (E.3.) Příspěvky na zajištění zpětného odběru obalů od autorizované obalové společnosti lze navýšit několika způsoby : • zvýšením množství odděleně sebraných využitelných složek Pokud se množství sběru využitelných složek zvýší o 15 % u každé komodity, příspěvek za zpětný odběr obalů se zvýší o cca 90 tis.Kč, náklady na sběr však vzrostou o 160 tis.Kč. • zvýšením výtěžnosti sběru (dosažení 30 kg/ob./rok) Není reálné ani ekonomické, protože by hmotnost sebraných využitelných složek musela narůst o 50 %. • zvýšení hustoty sběrné sítě/frekvence svozu (dosažení 150 l/občana/čtvrtletí) Dosažení tohoto limitu lze dosáhnout například zdvojnásobením frekvence svozů u 2/3 kontejnerů s plasty. Díky dosažení vyššího bonusu (+ 38%) by se příspěvek na zpětný odběr obalů téměř vyrovnal vynaloženým nákladům (viz varianta V2 u opatření A.2.). V prvních dvou případech tedy náklady na dosažení lepší bonifikace převyšují výrazně nutně vynaložené náklady. Protože zvýšení hustoty sběrné sítě formou intenzifikace svozů je plánováno v rámci opatření A.2., je vhodné dimenzovat zvýšení počtu svozů u 2/3 rozmístěných kontejnerů pro plasty. Drobné zvýšení poplatků lze dosáhnout následujícími opatřeními : o organizací školního sběru papíru a nápojových kartonů o zahrnutím sběru kovových odpadů do výkazů obce Jedná se ze strany města o administrativní opatření spočívající v pravidelném předávání údajů o množství papíru sebraného na školách. Podle průměrné výtěžnosti školního sběru (14 kg / žáka / 1 sběr) a počtu žáků na třech základních školách (1.127) lze očekávat přibližně 5 tun sebraného papíru a cca 1 tunu nápojových kartonů při dvou kampaních ročně. Příspěvek od Ekokomu by se v tom případě navýšil přibližně o 10 tis.Kč ročně. Podobné opatření je možné realizovat v oblasti sběru kovového odpadu. Město může uzavřít dohodu s provozovateli sběren kovového odpadu o průběžném poskytování evidence kovových odpadů přijatých od občanů. Vzhledem k tomu, že podíl obalů v kovovém odpadu je dle průzkumů Ekokomu na úrovni 4 %, navýšení příspěvku tímto opatření lze očekávat též do výše 10 tis.Kč. Podmínkou pro navržená opatření je to, aby v případě dohody se školami a sběrnami kovových odpadů byly tyto způsoby sběru zahrnuty do obecně závazné vyhlášky obce.
Zajištění dotace pro výstavbu sběrných dvorů (E.4.) Středočeský kraj na podporu projektů v oblasti životního prostředí zřízuje Fond životního prostředí. Tento fond rozdělil v roce 2004 finanční prostředky formou 56 grantů v celkové výši 109 mil.Kč. Pouze ve dvou případech se jednalo o projekty na podporu nakládání s komunálními odpady : obec Votice 1 mil.Kč překládací stanice obec Sedlčany 1 mil.Kč překládací stanice Na jaře roku 2005 bylo možné žádat Krajský fond životního prostředí o příspěvky na opatření, která jsou v souladu s návrhovou částí krajské koncepce nakládání s odpady.
30
Příspěvky byly přiděleny na tyto projekty: EuroBattery s.r.o. 1,5 mil.Kč Sedlčanské technické služby 400 tis.Kč obec Únětice 67 tis.Kč
třídění a skladování přenosných baterií dovybavení sběrného dvora projekt bioodpady
Nejbližším termínem pro podávání žádostí o dotace na Krajský fond ŽP je březen 2006. Nejvhodnějším dotačním zdrojem z prostředků Evropské unie je operační program Infrastruktura v rámci tzv.Strukturálních fondů. V oblasti nakládání s odpady je podporováno budování regionálních systémů pro sběr a recyklaci odpadů (sběrné dvory, třídičky, zpracovatelská zařízení). Rozsah poskytovaných dotací je 0,5 – 300 mil.Kč. Je požadována spoluúčast státu i žadatele dle následujícího klíče : - dotace EU 75 % - dotace ČR - SFŽP 15 % - žadatel 10 % Ve 2.kole bylo z tohoto fondu podpořeno v ČR celkem 32 projektů v celkové výši 642 mil.Kč. velká část projektů byla zaměřena na budování a dovybavení sběrných dvorů a na systémy nakládání s bioodpady. Příjem žádostí do 3.kola probíhá do 31.10.2005. Státní fond životního prostředí v roce 2005 vyhlásil v oblasti nakládání s odpady za priority • sanaci a rekultivaci starých skládek • podporu využití odpadů (třídící linky, kompostárny, sběrné dvory) • nakládání s autovraky (svoz vozidel, demontáž) Státní fond životního prostředí poskytuje jak dotace tak bezúročné půjčky, často kombinaci obojího, a to do výše až 80 % z celkových uznatelných nákladů z celého projektu. Od 1.4.2005 je však příjem žádostí na Fond zastaven díky vysokému převisu žádostí.
8. Organizační zabezpečení POH o
Pro zajištění určitého stupně závaznosti doporučujeme, aby POH byl projednán a schválen zastupitelstvem města Slaného jako strategický dokument pro rozvoj místního odpadového hospodářství.
o
Odborným a organizačním garantem POH by se měl stát odbor životního prostředí MěÚ ve Slaném.
o
Plán odpadového hospodářství stanovuje cíle a opatření do roku 2010. Jednou ročně proběhne hodnocení plnění cílů a opatření POH v rámci jmenované pracovní skupiny. Termín hodnotící schůzky by měl být zvolen na začátek 2.čtvrtletí, kdy by měly být k dispozici výsledky hodnocení ročních hlášení.
o
Pro realizaci náročnějších projektů (např.bioplynová stanice) by měly být vytvořeny samostatné harmonogramy a samostatné pracovní skupiny.
o
Pro komplexní naplnění cílů a opatření POH považujeme za klíčový předpoklad, aby na odboru životního prostředí byl jeden pracovník vyčleněn pro a) provádění cíleně zaměřených kontrol b) získávání, správu a vyhodnocování informací o odpadovém hospodářství c) řízením speciálních projektů (včetně získávání finančních prostředků)
9. Podrobný harmonogram
31
Navržené cíle a navržená opatření byla podrobně projednána na schůzce pracovní skupiny dne 29.9.2005 a poté dne 14.2.2006. Jedním ze závěrů těchto schůzek byl požadavek na zpracovatele POH, aby navrhnul podrobný harmonogram jednotlivých opatření. Předložený návrh byl oponován členy pracovní skupiny a dle vznesených připomínek upraven následujícím způsobem :
navržená opatření
termín
Zřízení místa zpětného odběru v areálu Technických do 31.3.2006 služeb zajištění projektu sběrného dvora do 30.6.2006
zodpovídá (spolupracuje) ředitel TS (vedoucí OŽP) ředitel TS (OŽP, OSM) ředitel TS
Získání stavebního povolení pro výstavbu sběrného dvora Získání souhlasu k provozování sběrného dvora do 31.12.2006 podle zákona o odpadech Kolaudace a zahájení provozu sběrného dvora do 31.12.2006
ředitel TS
Označení kontejnerů na plasty novými samolepkami
do 31.3.2006
ředitel SKS
Zajištění informování občanů a podnikatelů o rozšíření komodity plasty Omezení počtu volně přístupných velkoobjemových kontejnerů až na 30 – 50 % současného stavu Informování veřejnosti o zahájení bezplatného odběru autovraků Úplné zdokumentování složení produkovaných kalů podle vyhlášky č.382/2002 Sb. Uspořádání odborného semináře pro původce bioodpadů Slánského regionu (ve spolupráci s Krajským úřadem) Zajištění účasti zástupce města Slaného v realizační skupině pro přípravu regionální bioplynové stanice Konzultace pracovníků odboru životního prostředí a stavebního úřadu dle Metodického pokynu odboru odpadů MŽP k nakládání se stavebními odpady Pravidelné kontroly nakládání se stavebními odpady při investičních akcích na území města Uzavření smluv o spolupráci s registrovanými kolektivními organizacemi v oblasti zpětného odběru elektrických zařízení Zpracování nabídky svozu využitelných složek TKO pro podnikatele Pravidelné kontroly nakládání se živnostenskými odpady Projednání spolupráce v oblasti školního sběru papíru se zástupci slánských základních škol Projednání možnosti spolupráce s provozovateli zařízení ke sběru kovových odpadů nakládání Zapracování změn v systému s komunálními odpady do obecně závazné vyhlášky města (včetně možnosti využití komunálního systému původci - podnikateli)
do 31.3.2006
32
1.7.2007
od 1.1. 31.3.2007 do 30.4.2006
vedoucí OŽP (ředitel SKS) OŽP ředitel TS do vedoucí OŽP,ODSH
do 31.12.2006
ředitel Slavos (OŽP, místostarosta) vedoucí odboru ŽP (vedoucí odboru ŽP KÚ)
dle vývoje do 30.6.2006
trvale
vedoucí odboru ŽP
OŽP
do 31.3.2006
ředitel TS
do 31.3.2006
ředitel TS (OŽP) vedoucí odboru ŽP
trvale do 30.4.2006 do 30.4.2006
vedoucí odboru ŽP (ředitelé ZŠ) vedoucí odboru ŽP
do 31.12.2006
OŽP
Úprava smluvních vztahů s původci – podnikateli do 31.12.2006 dle OZV Úprava systému vykazování využitelných složek od 1.5.2006 autorizované obalové společnosti EKOKOM každoročně do Aktualizace harmonogramu + plnění POH 30.9.
vedoucí odboru ŽP (ředitel TS) vedoucí odboru ŽP (ředitel SKS) OŽP (místostarosta)
10. Přehled návaznosti přijímaných opatření na cíle Závazné části POH Středočeského kraje •
Zřízení a provozování sběrných dvorů (A.1.) Opatření podporuje cíle A,B,D,F,Q,T Závazné části POH Stč.kraje.
•
Intenzifikace svozu separovaných plastů (A.2.) Opatření podporuje cíle A a B Závazné části POH Stč.kraje.
•
Rozšíření sběru PET lahví na další plastové komodity (A.3.) Opatření podporuje cíle A a B Závazné části POH Stč.kraje.
•
Omezení přistavování velkoobjemových kontejnerů (B.2.) Opatření podporuje cíle A,B,D a F Závazné části POH Stč.kraje.
•
Nakládání s kaly z ČOV v souladu s legislativou (C.1.) Opatření podporuje cíl M Závazné části POH Stč.kraje.
•
Podpora vzniku zařízení pro zpracování bioodpadů (C.2.) Opatření podporuje cíl A a D Závazné části POH Stč.kraje.
•
Specifikace podmínek pro nakládání se stavebními odpady (D.1.) Opatření podporuje cíl P Závazné části POH Stč.kraje.
•
Systematická kontrola původců stavebních odpadů (D.2.) Opatření podporuje cíl P Závazné části POH Stč.kraje.
•
Podpora recyklace stavebních odpadů v regionu (D.3.) Opatření podporuje cíl P Závazné části POH Stč.kraje.
•
Spolufinancování separovaného sběru podnikateli (E.1.)
•
Spoluúčast výrobců na financování (E.2.)
•
Navýšení finančních prostředků za zpětný odběr obalů (E.3.)
•
Zajištění dotace pro výstavbu sběrných dvorů (E.4.) Opatření mají přispět k zajištění finančních prostředků pro realizaci cílů a opatření jak POH města Slaný tak POH Středočeského kraje.
33
