VaV pro praxi: ochrana výsledků VaV, licencování patentů a know-how a podpora spolupráce s průmyslem, komunikace výsledků VaV a motivace k zapojení do VaV činnosti Reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0047
Výzkum na zakázku
Kontakty: RNDr. Eva Janouškovcová, Ph.D. -
[email protected] Ing. Radek Žilka –
[email protected]
Právní aspekty výzkumu na zakázku Definice dle článku 3.2.1 Rámce společenství pro státní podporu výzkumu vývoje a inovací výzkum, který je prováděn výzkumnou institucí jako služba pro určitý podnik v situacích kdy: • výzkumná organizace obdrží úměrnou úplatu za poskytnutou službu • podnik určí podmínky této služby Smlouva o dílo obecně upravuje situaci, kdy se zhotovitel zavazuje zhotovit určité dílo a objednatel se zavazuje zaplatit cenu za jeho provedení výsledkem činnosti dodavatele (univerzity) bude zejména dodání určité znalosti, bude se jednat o dodávku díla nehmotného tak, jak jej definuje § 556 obchodního zákoníku, tedy dílo spočívajícím v jiném výsledku činnosti než zhotovení věci, montáži, údržbě, opravě nebo úpravě věci.
Smlouva o dílo - náležitosti neméně důležité je také určení lhůty pro provedení díla i pro jeho zaplacení • z pohledu zhotovitele je dobré přihlédnout ke svým reálným možnostem • důsledky pozdního splnění závazku mohou být různé, od poškození dobrého jména zhotovitele a ztížení budoucí spolupráce, přes sankce v podobě snížení ceny díla až po skutečně závažné následky v podobě sporů o náhradu škody způsob provádění díla vždy záleží na okolnostech konkrétního případu jednou může zhotovitel dílo provádět zcela samostatně, jindy je potřeba úzká součinnost objednatele, ať už spočívá v dodání vzorků či konzultacích postupu prací s tím souvisí i otázka kontroly provádění díla, kdy mají strany širokou smluvní volnost (od kontroly průběžné až po kontrolu pouze v momentě převzetí díla) předání díla je z pohledu zhotovitele velmi důležitý moment; předáním díla prostého vad je splněn jeho hlavní závazek
srozumitelná a jasná definice, kdy a jakým způsobem má být dílo předáno, tedy např. místo plnění (u zhotovitele, v sídle objednatele), jakým způsobem bude dílo převzato (pouhým předáním datových nosičů, dokumentace, praktickou prezentací výsledků), zda bude při předání provedena kontrola díla, jaké budou o předání a převzetí díla stranami sepsány dokumenty, kteří zástupci stran se zúčastní apod.) dílo bez vad má všechny vlastnosti vyplývající ze smlouvy kontrolu bezvadnosti díla by měl objednatel povést ihned při převzetí díla popř. bezprostředně po něm zhotovitel odpovídá za vady, které má dílo v okamžiku převzetí (v záruční době), ale neodpovídá za vady, které má dílo z důvodu pochybení objednatele (vady díla vzniklé díky dodržení nesprávných pokynů objednatele, zpracování díla za použití věcí dodaných objednatelem), kdy zhotovitel objednatele upozornil a objednatel na zhotovení díla trval.
Smlouva o dílo - předcházení sporům je dobré předem pamatovat i na možnost, že strany nebudou moci nebo nebudou chtít splnit své smluvní povinnosti z pohledu zhotovitele je vhodné pamatovat ve smlouvě na situace, kdy by splnění díla bylo mimořádně obtížné či si vyžadovalo takové náklady neúměrné potenciálnímu výnosu je tedy třeba určit osoby odpovědné za komunikaci smluvních stran, ideálně pak smluvně upravit řešení nejpravděpodobnějších komplikací.
Smlouva o dílo - otázky duševního vlastnictví je důležité, aby strany upravily otázku duševního vlastnictví - výsledné dílo většinou bude mít povahu nehmotného díla (§ 556 obchod. zákoníku) a bude obsahovat duševní vlastnictví zákon staví do silnější pozice zhotovitele díla - pokud nebylo výslovně ve smlouvě sjednáno jinak, zhotovitel má právo nehmotné dílo poskytnout i dalším osobám (předáním výsledků výzkumu na zakázku objednateli se tyto výsledky nespotřebovávají a zůstávají nadále majetkem zhotovitele - ten pouze poskytuje objednateli de facto licenci k užití
je-li výsledné dílo předmětem autorského či průmyslového práva, získá objednatel díla pouze právo k užívání díla pouze k účelu vyplývajícímu ze smlouvy účel užití díla se tak stává podstatnou náležitostí smlouvy o nehmotné dílo smlouva by měla jasně definovat, jakým způsobem může objednatel dílo užít při řešení otázek ohledně duševního vlastnictví je potřeba pamatovat i na práva původců duševního vlastnictví, které je předmětem díla zhotovitel jako poskytovatel duševního vlastnictví by měl vždy přesně zjistit, jakými právy k duševnímu vlastnictví sám jako zaměstnavatel disponuje a která pak může dále poskytovat objednateli.
Masarykova univerzita je připravena pomoct a spolupracovat Masarykova univerzita Centrum pro transfer technologií Žerotínovo nám. 9 Brno 601 77 www.ctt.muni.cz
Jednou z možností spolupráce výzkumných týmů univerzity a zákazníků z firemního nebo veřejného sektoru v rámci dotačních programů je kromě kolaborativního výzkumu tzv. výzkum přímo na zakázku od toho kterého zákazníka.
Výzkum na zakázku Výzkumem na zakázku se dle článku 3.2.1 Rámce společenství pro státní podporu výzkumu vývoje a inovací rozumí výzkum, který je prováděn výzkumnou institucí jako služba pro určitý podnik v situacích kdy (1.) výzkumná organizace obdrží úměrnou úplatu za poskytnutou služba a (2.) podnik určí podmínky této služby. Tato forma spolupráce přináší oběma stranám mnohé výhody, zejména ve formě větší pružnosti a nižší administrativní zátěže. Z právního hlediska bude nejčastěji nutné ošetřit situaci, kdy se zákazník vně univerzity poptává na konkrétní službu a univerzita bude v pozici dodavatele služeb či díla.
Nejpříhodnější ze všech smluvních typů pro tuto situaci je především smlouva o dílo v režimu ustanovení § 536 a násl. zákona 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (obchodní zákoník). Obecně smlouva o dílo upravuje situaci, kdy se zhotovitel zavazuje zhotovit určité dílo a objednatel se zavazuje zaplatit cenu za jeho provedení. Vzhledem k tomu, že výsledkem činnosti dodavatele – univerzity bude zejména dodání určité znalosti, bude se jednat o dodávku díla nehmotného tak, jak jej definuje § 556 obchodního zákoníku, tedy dílo spočívajícím v jiném výsledku činnosti než zhotovení věci, montáži, údržbě, opravě nebo úpravě věci.
Mimo přesné určení smluvních stran má taková smlouva další podstatné náležitosti.
Smluvní strany by se měly zejména dohodnout, jakého výsledku má zhotovitel dosáhnout, resp. přesně specifikovat jaké dílo a k jakému účelu objednatel požaduje. Přesné zadání díla je jedním z klíčových ustanovení smlouvy o dílo (obvykle je situace řešena samostatným technickým zadáním, které tvoří přílohu smlouvy).
Neméně důležité je také určení lhůty pro provedení díla i pro jeho zaplacení. Z pohledu zhotovitele pak je dobré přihlédnout ke svým reálným možnostem. Důsledky pozdního splnění závazku mohou být různé, od poškození dobrého jména zhotovitele a ztížení budoucí spolupráce, přes sankce v podobě snížení ceny díla až po skutečně závažné následky v podobě sporů o náhradu škody.
Pokud jde o způsob provádění díla, vždy záleží na okolnostech konkrétního případu. Jednou může zhotovitel dílo provádět zcela samostatně, jindy je potřeba úzká součinnost objednatele, ať už spočívá v dodání vzorků či konzultacích postupu prací. S tím souvisí i otázka kontroly provádění díla, kdy strany opět mají širokou smluvní volnost, od kontroly průběžné až po kontrolu pouze v momentě převzetí díla.
Cenu není nutné stanovit přesně, postačí dohodnout způsob jejího pozdějšího vyčíslení. Podstatné je, že cena musí být vždy tržní a zhotovitel univerzita musí zakázku realizovat jako ziskovou. V opačném případě by totiž na zakázku realizovanou pod cenou či dokonce se ztrátou pro zhotovitele mohlo být pohlíženo jako na nedovolenou veřejnou podporu. Dále je důležité stanovit způsob a termín zaplacení ceny za zhotovení díla (otázky fakturace atp.)
Předání díla – předání díla je z pohledu zhotovitele velmi důležitý moment, neboť předáním díla prostého vad je splněn jeho hlavní závazek ze smlouvy. Smlouva by měla srozumitelně a jasně definovat kdy a jakým způsobem má dílo být předáno, tedy např. místo plnění (u zhotovitele, v sídle objednatele), jakým způsobem bude dílo převzato (zda pouhým předáním datových nosičů či dokumentace, nebo např. praktickou prezentací výsledků), zda bude při předání provedena kontrola díla, jaké budou o předání a převzetí díla stranami sepsány dokumenty, kteří zástupci stran se zúčastní apod..
Jenom předáním díla bez vad, splní zhotovitel bezezbytku svou hlavní smluvní povinnost. Bez vad je dílo tehdy, má - li všechny vlastnosti vyplývající ze smlouvy. Kontrolu bezvadnosti díla by měl objednatel povést ihned při převzetí popř. bezprostředně po něm. Zhotovitel odpovídá za vady, které má dílo v okamžiku převzetí popř. v záruční době. Zhotovitel však neodpovídá za vady, kterými dílo trpí z důvodu na straně objednatele. Jedná se o vady díla vzniklé z důvodu dodržení pokynů objednatele, které byly nesprávné, nebo zpracování díla za použití věcí dodaných objednatelem, to vše za předpokladu že zhotovitel objednatele na tyto skutečnosti upozornil a objednatel i přesto trval na zhotovení díla dle svých pokynů.
Předcházení sporům – smlouva by měla pamatovat i na možnost, že strany nebudou moci nebo nebudou chtít splnit své smluvní povinnosti. Z pohledu zhotovitele je vhodné pamatovat ve smlouvě na situace, kdy by splnění díla bylo mimořádně obtížné či si vyžadovalo takové náklady neúměrné potencionálnímu výnosu. Mechanismus předcházení sporům stojí zejména na včasné a maximálně otevřené komunikaci problémů mezi smluvními stranami. Ve smlouvě je tedy potřebné určit alespoň osoby odpovědné za
komunikaci smluvních stran, ideálně pak smluvně upravit řešení nejpravděpodobnějších komplikací. Vhodné je i smluvní ustanovení o řešení sporů přednostně jednáním stran.
Při výzkumu na zakázku je důležité, aby strany upravily otázku duševního vlastnictví, neboť výsledné dílo většinou bude mít právě povahu nehmotného díla dle § 556 obchodního zákoníku a bude pravděpodobně obsahovat duševní vlastnictví… Zákon v takových situacích staví do silnější pozice zhotovitele díla. Zhotovitel má totiž, není-li ve smlouvě výslovně sjednáno jinak, právo nehmotné dílo poskytnout i dalším osobám (poskytnutím výsledků výzkumu na zakázku objednateli se tyto nespotřebovávají a zůstávají nadále v majetkové sféře zhotovitele – ten pouze poskytuje objednateli de facto licenci k užití těchto výsledků). Je-li výsledné dílo navíc předmětem autorského či průmyslového práva, získá objednatel díla pouze právo k užívání díla pouze k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. Účel užití díla se tak stává podstatnou náležitostí smlouvy o nehmotné dílo. Smlouva by měla jasně definovat, jakým způsobem může objednatel dílo užít.
Při řešení otázek ohledně duševního vlastnictví je potřeba pamatovat i na práva původců duševního vlastnictví, které je předmětem díla. Zhotovitel jako poskytovatel duševního vlastnictví by měl vždy přesně zjistit, jakými právy k duševnímu vlastnictví sám jako zaměstnavatel disponuje a která pak může dále poskytovat objednateli.
E-learningové otázky 1. Co je to výzkum na zakázku? a) forma veřejné podpory univerzit b) dotační program pro podniky c) společný projekt d) provedení služby
2. Je třeba mít podmínky výzkumu na zakázku ošetřeny vždy smluvně? a) ano, vždy b) ne, jen někdy c) ne, ale rozhodně je to nestandardní d) ano, ale jen když si to jedna strana vyžádá
3. Jaký nejčastější typ smlouvy se pro stanovení podmínek výzkumu na zakázku používá? a) kupní smlouva b) smlouva o dílo c) licenční smlouva d) smlouva se standardně nepoužívá
4. Jaké jsou základní principy výzkumu na zakázku? a) výzkumná organizace určí podmínky smluvního výzkumu a podnik tyto podmínky bezpodmínečně akceptuje b) podnik určí podmínky smluvního výzkumu a výzkumná organizace je bezpodmínečně akceptuje
c) výzkumná organizace určí podmínky smluvního výzkumu a podnik obdrží úměrnou úplatu za jeho provedení d) podnik určí podmínky smluvního výzkumu a výzkumná organizace obdrží úměrnou úplatu za jeho provedení
5. Co je nejčastěji předmětem výzkumu na zakázku v prostředí univerzit? a) vzájemné sdílení informací b) zhotovení věcí c) dodávka znalostí d) společný rozbor dosažených vědeckovýzkumných výsledků
6. Je třeba v rámci výzkumu na zakázku ošetřovat vzniklé duševní vlastnictví? a) ano b) ano, ale jen pokud vzniknou patentovatelné výsledky c) ne, duševní vlastnictví patří vždy tomu, kdo je jeho původcem/autorem d) ne, duševní vlastnictví při výzkumu na zakázku nevzniká
7. Je výzkum na zakázku smluvní výzkum? a) ano, dvě strany smlouvají o jeho obsahu b) ano, smluvní strany podepíší smlouvu o průběhu výzkumu c) ne, smlouva není nutná, proto nejde o smluvní výzkum d) ne, smluvní výzkum je něco úplně jiného
