Urbanismus a územní plánování /UUP/
VŠTE bez bariér
Ing. arch. Aleš Valder
2013 České Budějovice
1
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
1. vydání ISBN © Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2013 Vydala: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice
Za obsahovou a jazykovou správnost odpovídají autoři a garanti příslušných předmětů.
2
OBSAH
3
1. Pojmy urbanismus a územní plánování, vývoj územního plánování KLÍČOVÉ POJMY Urbanismus, územní plánování, urbanizace
CÍLE KAPITOLY Pochopit význam a podstatu oboru urbanismus a územního plánování jako systému; seznámit se s vývojem plánování a stavby měst.
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
1.1 Urbanismus Urbanismus je vědní obor a tvůrčí architektonická disciplína. Smyslem a cílem je racionální, komponované a harmonické navrhování (projektování) sídelních útvarů nebo jejich částí a krajiny. Ideálním výsledkem je funkční a vyvážený celek, harmonicky uspořádaný, v němž jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, civilizační a kulturní hodnoty včetně kulturního dědictví. Sounáležitost jeho občanů a ekonomické zajištění jejich života zaručují trvale udržitelný rozvoj území. Urbanismus se snaží v optimálním případě při řešení jednotlivých úkolů hledat taková řešení, při nichž je vyvážený soukromý a veřejný zájem. Stanovováním regulačních pravidel pro umisťování, funkci a základní prostorové parametry jednotlivých staveb a jejich souborů by měl na jedné straně neomezovat tvůrčí potenciál stavebníků a projektantů, ale na straně druhé jednoznačnými, srozumitelnými a věcně pochopitelnými pravidly zamezit
4
chaosu, nahodilostem a svévoli. Hlavním cílem je dosažení tzv. genia loci (latinské označení překládané jako „duch místa“, představuje jedinečný, výlučný a většinou příjemný pocit vyvolávaný v člověku jeho pobytem v určitém místě nebo prostoru a jejich vnímáním, který motivuje člověka se na toto místo opakovaně vracet, aniž by vždy dokázal přesně vyjádřit důvody tohoto pocitu). Urbanismus je také souborem tvůrčích pracovních metod a postupů, jimiž se formují lidská osídlení i krajina. Základní produkt urbanismu je: -
urbánní prostor a parter v sídlech (náměstí, ulice, park, nábřeží)
-
kulturní krajina jako součást přírody (zemědělsky obhospodařované plochy, lesy, vodní toky a plochy, ekologicky stabilní území s minimálními zásahy člověka do jeho podoby a fungování, chráněná území)
Skladebné prvky urbanismu jsou: -
jednotlivé stavby,
-
exteriérové solitéry a artefakty,
-
přírodní komponenty – zeleň, voda, terénní reliéf, světlo.
Základní kompoziční nástroje urbanismu: -
Urbanistická osa
-
Rytmus
-
Proporce
-
Měřítko
-
Kontrast
Obr. č. 1
5
/zdroj: www.mapy.cz/
Příklad utilitární („bezohledně hledící výlučně na prospěch - jednostranný“) soudobé tzv. satelitní zástavby bez jakéhokoliv urbanistických hodnot (Litvínovice u Českých Budějovic) Obr. č. 2 Koncept
Obr. č. 4 Realizace – urbanismus
Obr. č. 3 Plán
Obr. č. 5 Realizace – stavba vládní budovy
6
/zdroj: wikipedia/ Brasilia – unikátní urbanistický počin realizovaný podle návrhu arch. Costy a Niemeyera
1.2 Územní plánování Územní plánování je •
trvalá,
•
soustavná
•
a komplexní činnost
orgánů územního plánování a stavebních úřadů, zaměřená na naplňování cílů a úkolů územního plánování, za použití jeho základních nástrojů, kterými jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí (Ing. arch. M. Tunka 2003). Územní plánování je činnost, která: •
soustavně a komplexně řeší funkční využití území,
•
stanoví zásady jeho organizace,
•
věcně i časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.
Vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší.
Obr. č. 6
7
/zdroj: vlastní/
1.3 Historie a vývoj územního plánování Nejstarší prokazatelné doklady o koordinované plánované činnosti při využívání území sahají do období starověkého Egypta a Mezopotamie.
8
Obr. č. 7 Pyramidy v Gize – inspirace a realita /zdroj: wikipedia/ Životní režim a styl byl podřízen využití vody z řek Nil, Eufrat a Tigris jako základní podmínky pro obhospodařování půdy (záplavy - zemědělství). Rozsáhlé projekty (pyramidy v Gize, vodní kanály, Babylon – největší město tehdejšího světa) nebylo možno realizovat bez komplexního plánování území = územních plánů. V období 800 – 300 l. př. Kr. se na ostrově Kréta vyvinula vyspělá civilizace, kterou nazýváme minojská. Byla typická svou vysoce vyvinutou organizací moci v podobě tzv. městských států
9
– polis, na kterou později navázali starověcí Řekové. Ruku v ruce s tím se rozvíjí umění stavby měst, jehož doklady dnes nalézáme při archeologických vykopávkách (např. Mykény). Obr. č. 8 Mykény – rekonstrukce půdorysu a skladby města vč. vyspělého hradebního systému.
/zdroj: wikipedia/
Staří Řekové navázali na vědomosti a umění Kréťanů při osídlování a kolonizaci Středomoří. To se neobešlo bez zakládání nových obchodních stanic na pobřeží – přístavy. Dokladem jejich vyspělé organizace a schopnosti koordinace využití území je aténský chrámový okrsek na Akropoli.
Obr. č. 9
10
/zdroj: wikipedia/ Imperiální tendence starověkých Římanů vyžadovala upevňovat dosažené pozice zakládáním a budováním opevněných vojenských táborů – „castrum“ na pravoúhlém půdorysu a budováním spojovacích komunikací – cest. Princip castra spočívá v opakovaném využití systému dvou hlavních cest, které se protínají v pravém úhlu. Budování castra je základem moderního evropského urbanismu a řada evropských měst (Vídeň, Mainz, Kolín n. Rýnem) dodnes ve svém půdorysu skutečnost, že se vyvinula na půdorysu castra, dokládá. Pravoúhlý princip půdorysu s centrálním prostorem (náměstí = pův. vojenské ležení) přejímá jak středověk (např. České Budějovice), tak renesance, ale i města založená v nedávné minulosti (Manhattan v New Yorku). Středověká města se vyvíjela podle dvou základních schémat: přirozeným růstem (víceméně živelně) – tzv. rostlá (např. Č. Krumlov), zpravidla poddanská; založením – většina královských měst (Č. Budějovice); tzv. „lokátor“ – králem zmocněný zakladatel a zpravidla první rychtář byl tedy prvním projektantem územních plánů měst v našem pojetí.
11
Obr. č. 10 Český Krumlov
Obr. č. 11 České Budějovice
/zdroj: google.maps/ V období habsburské monarchie po 30. Leté válce, která přinesla úpadek celé evropské civilizace, se v oblasti racionálního využívání území objevují nové tendence. První je plánování a výstavba tzv. císařské cesty a v souvislosti s daňovou reformou i potřeba prvního mapování území (30. léta 18. století). Nevyhovující ekonomický systém povinné roboty bez motivačních stimulů vede k poddanské a pozemkové reformě – raabizace (rozdělení půdy sedlákům do dědičného nájmu a zavedení peněžního plnění odvodů z hospodářského výsledku místo povinné roboty). Tento princip v důsledku dědičného převodu takto pronajaté půdy na potomky však přinesl přílišnou atomizace (rozdrobení) vlastnictví půdy a nastartoval obrácený proces zvaný komasace. Obrozenecké tendence v tehdejším Rakousku – Uhersku ve druhé polovině 19. století si vynucují výraznou liberalizaci (tzv. Říjnový diplom) a zakládají nová práva pro obce (samospráva, podnikání). Důsledkem je potřeba koordinovaného plánování rozvoje obce – tzv. upravovací plány (stavební čára; vyvlastnění ve veřejném zájmu / ulice; připomínkování; schvalování v obecní radě). Průmyslová revoluce přinesla, nejdříve v nejrozvinutějších zemích (Anglie, USA), do té doby nebývalý přesun obyvatelstva z venkova do měst. Tento proces, doprovázený celou řadou negativních jevů (vysoká koncentrace obyvatelstva, špatné hygienické podmínky, vznik celých chudinských čtvrtí – dělnické kolonie) způsobil vznik tzv. industriálního města.
12
Segregace – vzájemné oddělování společenských vrstev, přinesla spolu s nedostatkem stavebního prostoru postupné narůstání měst v podobě prstenců a vznik tzv. suburbií (předměstí a satelitů). V některých případech (zejména v USA) vedl tento proces ke vzájemnému přibližování a postupnému srůsti dvou i více měst – tzv. konurbie. Dochází také k tzv. zonaci, členění území města na monofunkční části určené výlučně pro bydlení (rezidenční), výrobu (industriální), administrativu a obchod (komerční). S tím souvisí narůstání potřeby řešit dopravu (tramvaje, automobil, metro) a s tím spojené problémy. Jako každá obdobná tendence, i tento proces urbanizace dosáhl svých limitních mezí, a to především ve druhé polovině 20. století a přivodil tendenci opačnou, potřebu opustit velkoměsto a přesídlit do měst menších – desurbanizace. Trendem, jak opětovně oživit opuštěná centra měst a zejména nevyužívané urbanizované plochy – „brownfields“, je tzv. reurbanizace. V zemích rozvojových se všechny tyto tendence v čase opožďují, ale mají obdobné projevy a důsledky. V roce 1968 se sešla skupina předních tehdejších vědců různých oborů (sociologové, demografové, urbanisté, ekologové), tzv. Římský klub, aby posléze odhadla prognózu vývoje civilizace na zemi do roku 2100 s pesimistickými závěry shrnutými do knihy nazvané „Meze růstu“ (hlavní autoři – manželé Meadowsovi). V jejich závěrech se hovoří o všech základních problémech, s nimiž se setkává už i současná civilizace – přelidnění, oteplování, nedostatek vody a potravin, limity zdrojů fosilních paliv, a které zřejmě povedou k celosvětové krizi nepoznaných rozměrů a dopadů. Jak, alespoň částečně, příchodu této krize čelit, je m.j. i úkolem územního plánování.
STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění
13
EVROPSKÁ UNIE. Nová aténská charta. In: European council of town planners [online], květen 1999 *cit. 22. 2. 2012+. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2000/200001/11_charta.pdf HRŮZA, J. Charty moderního urbanismu, Praha: Agora, 2002. ISBN 80902945-4-5.
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Vysvětlit rozdíly mezi územním plánováním a urbanismem. 2/ Vysvětlit rozdíly mezi jednotlivými formami urbanizace. 3/ Popsat hlavní vývojové mezníky historie stavby města a jejich význam pro současnost.
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK samostudium
14
2. Procesy územního plánování a úrovně plánování, projektant, pořizovatel, úřad územního plánování, občan, investor, developer KLÍČOVÉ POJMY Pořizovatel, projektant, stavebník, občan, zástupce veřejnosti
CÍLE KAPITOLY Seznámit se s procesy a úrovněmi územního plánování a pochopit význam a úlohu jednotlivých klíčových aktéru, kteří se jich účastní.
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
2.1 Procesy územního plánování Procesem územního plánování se rozumí zejména – pořizovatelská činnost, projekční činnost při územním plánování, sledování jevů v území a analýza jejich stavu, vzájemných vlivů a vývoje (rozbor), součinnost orgánů veřejné správy s orgány samospráv, poskytování informací o území, účast veřejnosti a komunikace s ní.
2.2 Úrovně plánování Nadnárodní úroveň
15
Národní úroveň Oblastní (krajská) úroveň Místní (obecní) úroveň 2.2.1 Nadnárodní úroveň plánování zahrnuje především účast České republiky na zpracování dokumentů pro přípravu takových záměrů, které mají zjevně mezinárodní rozsah a charakter a dále možnost
sousedících
zemí
(Rakousko,
Německo,
Polsko,
Slovensko)
aktivně
spolupracovat a vyjadřovat se dokumentům národní nebo oblastní úrovně v těch případech, kdy se záměry blíží a nebo dotýkají svým vymezením nebo dosahem svých vlivů společné státní hranice a nebo ji překračuji. Přitom se vychází z legislativních pravidel Evropské unie. V rámci nadnárodní úrovně plánování se části řeší také specifické nebo úzce zaměřené programy a projekty mající společný dopad nebo přesah (např. řešení protipovodňových opatření v povodí řek protékajících územím více států – společný českoněmecký projekt LABEL; spolupráce při řešení a při koordinaci přípravy a realizace důležitých infrastrukturních staveb mezinárodního nebo celoevropského významu – spojení měst České Budějovice a Linz rychlostní komunikací).
2.2.2 Národní úroveň plánování představuje zejména tzv. Politika územního rozvoje České republiky, ale také různé odvětvové dokumenty nebo generely se specifickým zaměřením na určitou oblast. Patří mezi ně koncepční dokumenty ústředních orgánů a ministerstev a jimi zřizovaných organizací (např. Dopravní sektorové strategie Ministerstva dopravy ČR; Koncepce památkové péče Ministerstva kultury ČR; Koncepce surovinové a energetické bezpečnosti České republiky aj.). Tato plánovací úroveň řeší zásadně ty problémy, které svým dosahem a významem mají celorepublikový charakter. 2.2.3 Oblastní (krajská) úroveň plánování je reprezentována především tzv. Zásadami územního rozvoje jednotlivých krajů. I na úrovni jednotlivých krajů jsou vypracovávány další dílčí nebo resortní koncepce, např. v odvětvích dopravy, životního prostředí, cestovního ruchu, památkové péče, rozvoje technické infrastruktury apod. Tato plánovací úroveň řeší buď problematiku s dosahem pro celé území krajů a nebo s charakterem tzv. nadmístního významu, tedy s vymezením na území několika obcí nebo s lokálním vymezením (na území jedné obce), ale nadmístním dosahem (více obcí).
16
2.2.4 Místní (obecní) úroveň plánování představují dva základní dokumenty. Územní plán, který se zpracovává zásadně pro celé území obce, a regulační plán, který se zpracovává pro část území obce, zpravidla tehdy, kdy je územní plán co do podrobnosti nedostačující. Dokumenty, mající závaznou právní podobu (Zásady územního rozvoje, územní plány a regulační plány) se často odvíjejí od dílčích koncepčních podkladových dokumentů, zpravidla oborově orientovaných, jako jsou studie, analytické podklady, generely, rozbory.
2.3 Aktéři procesů územního plánování 2.3.1. Pořizovatel •
příslušný obecní úřad,
•
krajský úřad,
•
Ministerstvo pro místní rozvoj
•
Ministerstvo obrany,
který pořizuje •
územně plánovací podklady,
•
územně plánovací dokumentaci,
•
vymezení zastavěného území
•
nebo politiku územního rozvoje.
2.3.2 Kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost Krajský úřad a úřad územního plánování (pořizovatel) vykonávají územně plánovací činnost /§ 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 Stavebního zákona/ prostřednictvím úředníků. Tito úředníci musí splňovat tzv. kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Obecní úřad, který není úřadem územního plánování, vykonává územně plánovací činnost /§ 6 odst. 2 Stavebního zákona/ prostřednictvím úředníka nebo jiné fyzické osoby, kteří splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje •
úředník nebo
•
fyzická osoba,
která má •
osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu /zákon o úřednících územních samosprávných celků/ a
•
splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle stavebního zákona.
Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje 1. autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle o výkonu povolání autorizovaných architektů a
17
o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (360/1992 Sb., v platném znění); 2. fyzická osoba, která má a) vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 18 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě nebo b) vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe. Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat územně plánovací činnost podle odstavce 1, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, nejvýše však po dobu 3 let. 2.3.3 Projektant Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu („autorizované osoby“ podle zákona č360/1992 Sb.). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí, a projektové dokumentace pro stavební řízení, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány. 2.3.4 Stavební podnikatel Stavebním podnikatelem je každá osoba, která je oprávněna k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů /např. živnostenský zákon; zákon o obchodních korporacích).
18
2.3.5 Stavebník •
osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce,
•
a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti.
Stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby – „developer“. 2.3.6 Občan Každý občan země má zajištěnu ochranu svých osobnostních, majetkových a občanských práv v rozsahu •
Ústavy,
•
Listiny základních práv a svobod
•
a platných zákonů.
Ty mu umožňují vlastní aktivní účast, zastupování na základě zplnomocnění jinou osobou popř. využívání volených zástupců v různých orgánech při jejich ochraně a prosazování. Důležitým nástrojem na ochranu práv občana jsou také tzv. opravné prostředky (odvolání se proti rozhodnutí; přezkum rozhodnutí; obnova řízení). Občan má v krajním případě právo domáhat se práv prostřednictvím soudu (správní soudnictví, kasační žaloba). Platí základní pravidlo, které říká, že „…občan je oprávněn ke všemu, co mu zákon výslovně nezakazuje; naproti tomu veřejná moc může konat pouze v těch záležitostech, k nimž je zákonem výslovně zmocněna…“. 2.3.7 Zástupce veřejnosti Veřejnost může být při pořizování návrhu územně plánovací dokumentace zastupována zmocněným zástupcem veřejnosti. Zástupcem veřejnosti může být každá fyzická nebo právnická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům. Zástupce veřejnosti musí zmocnit nejméně jedna desetina občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů příslušné obce, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku k návrhu územně plánovací dokumentace. Zástupce veřejnosti může zmocnit rovněž nejméně 500 občanů kraje nebo nejméně jedna desetina občanů kterékoli obce na území kraje s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů obce na území kraje, pokud podali věcně shodnou připomínku k návrhu zásad územního rozvoje. Zmocnění zástupce veřejnosti se dokládá seznamem občanů obce nebo kraje nebo obyvatel, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku, a podpisovou listinou, v níž je uvedeno jméno a příjmení, trvalý pobyt nebo pobyt, popřípadě adresa místa pobytu v zahraničí a podpis osob s prohlášením, že jmenovaného zástupce veřejnosti zmocňují k podání námitky na základě věcně shodné připomínky a k projednání této námitky podle tohoto zákona, a prohlášením zástupce veřejnosti. Toto prohlášení obsahuje jméno a příjmení zástupce veřejnosti, jeho trvalý pobyt nebo pobyt a podpis, že toto zmocnění přijímá.
19
2.3.8 Dotčený orgán Orgány územního plánování přednostně využívají zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány. Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů (soustava zákonů České republiky, které souvisí s problematikou územního plánování a navazují na ně). Dotčené orgány vydávají a) závazná stanoviska pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu nebo úkony autorizovaného inspektora, b) stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy (zásady územního rozvoje, územní a regulační plán). Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska mohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu, jinak se k nim nepřihlíží. V řízeních podle části čtvrté stavebního zákona (stavební řád) se nepřihlíží k závazným stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto ve vydaném regulačním plánu, v územním rozhodnutí nebo v územním opatření o stavební uzávěře anebo v územním opatření o asanaci území, nejde-li o závazné stanovisko uplatněné na základě nově zjištěných a doložených skutečností podle odstavce Stanoví-li dotčené orgány ve svém stanovisku nebo závazném stanovisku podmínky, a stanou-li se tyto podmínky součástí výrokové části rozhodnutí, nebo součástí opatření obecné povahy nebo jiného úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona, mohou dotčené orgány kontrolovat jejich dodržování. Orgány územního plánování a stavební úřady projednávají protichůdná stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů a musí dosáhnout vzájemné dohody. Pokud se tak nestane, přechází kompetence k dosažení dohody na jejich nařízené orgány a v krajním případě až na vládu ČR.
STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Vysvětlete, kdo je to pořizovatel a jaké podmínky způsobilosti musí pro výkon této činnosti splňovat.
20
2/ Charakterizujte hlavní náplně činnosti profese projektant. 3/ Kdo je to zástupce veřejnosti?
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK samostudium
21
3. Nástroje územního plánování, cíle územního plánování, úkoly územního plánování KLÍČOVÉ POJMY Nástroje územního plánování, úkoly územního plánování, cíle územního plánování
CÍLE KAPITOLY Seznámit se s nástroji územního plánování, s jeho úkoly a cíli.
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
3.1 Nástroje územního plánování Platná právní úprava definuje ve stavebním zákoně tyto nástroje územního plánování: Politika územního rozvoje České republiky Územně plánovací dokumentace Územně plánovací podklady 3.1.1 Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období (zpravidla 2 až 4 roky) požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech,
22
zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. S ohledem na možnosti území koordinuje tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu a stanoví úkoly zajišťující tuto koordinaci. 3.1.2 Územně plánovací dokumentace Územně plánovací dokumentace jsou právně závazné dokumenty sloužící pro koordinaci rozvoje území a stanovují jednoznačné požadavky pro rozhodování v území. Zpracovávají se pro: území krajů, a nazývají se Zásady územního rozvoje, území obcí, a nazývají se Územní plány, části území krajů nebo obcí – Regulační plány. 3.1.3 Územně plánovací podklady Územně plánovací podklady jsou podkladem pro pořizování Politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace a jejich změn a pro rozhodování v území. Tvoří je: územně analytické podklady – mají za cíl zjišťovat a vyhodnocovat stav a vývoj území. Zpracovávají se pro území kraje a pro území tzv. obcí s rozšířenou působností (ORP). Jde o soustavnou činnost spočívající ve sběru a zpracování dat o území v podobě tzv. jevů. územní studie - ověřují možnosti a podmínky změn v území. Zpracovávají se zpravidla pro určitá specifická témata (např. dopravní řešení trasy komunikace) a mohou jako podklad pro rozhodování v území (územní řízení) tvořit podrobnější formu suplující např. regulační plán.
23
3.2 Cíle územního plánování (§ 18 stavebního zákona) 3.2.1 Vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. (tzv. „princip trvale udržitelného rozvoje“ – Charta z Torremolinos, legislativa EU) 3.2.2 Zajišťovat předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sledovat společenský a hospodářský potenciál rozvoje. 3.2.3 Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
3.3 Úkoly územního plánování (§ 19 stavebního zákona) Úkolem územního plánování je zejména a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,
24
d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci), g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů 4), 12) před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče. Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1 Stavebního zákona). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.
25
STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Vyjmenujte nástroje, které používá územní plánování k naplňování svých úkolů a cílů. 2/ Popište základní cíle územního plánování. 3/ Jaké úkoly plní územní plánování?
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK samostudium
26
4. Definice a teze udržitelného rozvoje a snaha o vytvoření podmínek pro jeho naplňování v územním plánování KLÍČOVÉ POJMY Trvale udržitelný rozvoj, SWOT analýza, rozbor udržitelného rozvoje
CÍLE KAPITOLY Pochopit princip trvale udržitelného rozvoje; seznámit se se způsoby, jimiž se sleduje a vyhodnocuje.
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
4.1 Trvale udržitelný rozvoj Princip trvale udržitelného rozvoje je v prvém pořadí cílů územního plánování, jak je definuje § 18 stavebního zákona. Zní takto: „Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.“ Trvale udržitelný rozvoj je tedy možný za předpokladu, že tři jeho složky (životní prostředí, hospodářské rozvoj soudržnost společenství obyvatel území – také „sociální smír“) pojmenované v uvedeném paragrafu, jsou dlouhodobě ve vyváženém vztahu. Důležité je, aby jeho uplatňování dokázalo uspokojit současné potřeby a bralo ohled i na potřeby budoucích generací. Sledování toho, jak je tento cíl realizován, je trvalým a soustavným úkolem krajských úřadů a úřadů územního plánování. Ty mají za úkol jednou za dva roky
27
naplňování Principu trvale udržitelného rozvoje vyhodnotit v podobě tzv. rozboru udržitelného rozvoje území. Tuto povinnost jim stanovuje stavební zákon. Rozborem se komplexně zhodnocuje aktualizace jednotlivých jevů územně analytických podkladů (viz kapitola 5. tohoto učebního textu) a dalších podkladů (statistické údaje, průzkumy území, databáze poskytnuté jednotlivými obcemi, mapové podklady, orto-foto mapy, terénní průzkumy).
4.2 Rozbor udržitelného rozvoje území Rozbor udržitelného rozvoje území zahrnuje 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území tedy zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů obcí zpracovaných zpravidla digitální technologií způsobem umožňujícím výměnu dat pro jejich využití v územně analytických podkladech kraje (§ 29 odst. 3 stavebního zákona), je stanoven v části A přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů kraje, je stanoven v části B přílohy č. 1 k uvedené vyhlášce. Základní metodou při vyhodnocování je SWOT-analýza. V dlouhodobém horizontu je důležité porovnávat vývojové tendence sledovaných parametrů a v případě negativního nebo
28
nerovnoměrného vývoje při vyhodnocování uplatňování územně plánovací dokumentace (min. 1 x za 4 roky) navrhnout potřebná rozvojová nebo ochranná opatření. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT) se člení na 10 témat: 1. horninové prostředí a geologii, 2. vodní režim, 3. hygienu životního prostředí, 4. ochranu přírody a krajiny, 5. zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6. veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, 7. sociodemografické podmínky, 8. bydlení, 9. rekreaci, 10. hospodářské podmínky. Údaj o území obsahuje •
textovou část,
•
grafickou část
•
a dále informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti (označováno jako "pasport údaje o území").
Textová část obsahuje popis údaje o území, grafická část obsahuje zobrazení údaje o území včetně použitého měřítka a legendy. Správnost poskytnutého údaje o území se potvrzuje v pasportu údaje o území, jehož obsah je stanoven v příloze č. 2 k uvedené vyhlášce. Grafická část územně analytických podkladů obsahuje •
výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických,
•
výkres limitů využití území,
•
výkres záměrů na provedení změn v území
29
•
a výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (také označován jako „problémový výkres").
Územně analytické podklady mohou být doplněny dalšími výkresy, schématy, tabulkami, grafy či kartogramy. V územně analytických podkladech pro území hlavního města Prahy je možno sloučit obsah územně analytických podkladů obcí a územně analytických podkladů kraje.
4.3 Projednání územně analytických podkladů a rozboru udržitelného rozvoje území Územně analytické podklady kraje se předkládají k projednání zastupitelstvu kraje v rozsahu rozboru udržitelného rozvoje území nebo jeho aktualizace. Součástí územně analytických podkladů obcí je doklad o jejich projednání s obcemi. To znamená, že úřad územního plánování projedná územně analytické podklady a rozbor udržitelného rozvoje s obcemi buď jednotlivě, nebo je pozve na společné jednání. Součástí územně analytických podkladů kraje je doklad o jejich projednání v zastupitelstvu kraje.
4.4 Východiska udržitelného rozvoje území Český právní řád převzal princip udržitelného rozvoje z evropské legislativy počínaje 1. lednem roku 2007, kdy vstoupil v účinnost nový stavební zákon. Evropská legislativa tuto zásadu přijala mnohem dříve. Byla přijata na základě tzv. Charty z Torremolinos, v níž se jednotlivé členské země dohodly na dodržování tohoto principu jako základní podmínky vyváženého rozvoje celého území Unie, kterým bude možno předejít ekonomickým otřesům a sociálním rozporům za podmínky uchování a rozvoje přírodních hodnot na celém území Unie jako jednoho nedělitelného celku.
STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění MAIER, K., prof. Ing. arch., CSc. a kol., 2012. Udržitelný rozvoj území.
30
Grada.
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Popište princip trvale udržitelného rozvoje. 2/ Co je to rozbor udržitelného rozvoje území? 3/ Jaké obsahové náležitosti musí splňovat rozbor udržitelného rozvoje území? Popište metodu označovanou jako SWOT analýza.
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK samostudium
31
5. Územně plánovací podklady, definice, funkce, účel, vývoj KLÍČOVÉ POJMY Územně analytické podklady, územní studie, jevy, evidence územně plánovací činnosti
CÍLE KAPITOLY Pochopit význam a skladbu územně analytických podkladů územních studií;
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
5.1 Skladba územně analytických podkladů Územně plánovací podklady tvoří: •
územně analytické podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území
•
a územní studie, které ověřují možnosti a podmínky změn v území;
slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území.
5.2 Územně analytické podklady 5.2.1 Územně analytické podklady - obsah Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení •
stavu a vývoje území,
•
hodnot území,
32
•
omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území ("limity využití území"),
•
záměrů na provedení změn v území,
•
zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci ("rozbor udržitelného rozvoje území").
Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Krajský úřad pořizuje územně analytické podklady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje. Územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel •
na základě průzkumů území
•
a na základě údajů o území, kterými jsou a/ informace nebo data o stavu území, b/ o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů c/ a dále informace nebo data o záměrech na provedení změny v území;
Údaje o území zahrnují i informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti. Podkladem pro pořízení územně analytických podkladů může být i technická mapa. Údaje o území poskytuje pořizovateli "poskytovatel údajů„ •
orgán veřejné správy (např. Ministerstvo životního prostředí ČR),
•
jím zřízená právnická osoba (např. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR)
•
a vlastník dopravní a technické infrastruktury (např. Ředitelství silnic a dálnic ČR, E.ON)
33
především v digitální formě, bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, a přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel použít jen pro územně plánovací činnost, založení a vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie. Vlastník technické infrastruktury poskytuje úřadu územního plánování v grafickém vyhotovení polohopisnou situaci technické infrastruktury dokončené a zkolaudované po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (JTSK) v měřítku katastrální mapy (1:2000), případně v měřítku podrobnějším. U technické infrastruktury dokončené a zkolaudované přede dnem nabytí účinnosti stavebního zákona poskytne polohopisné údaje v jemu dostupném systému, pokud tento zákon nestanoví jinak. 5.2.2 Aktualizace územně analytických podkladů Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci. Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností a jejich úplnou aktualizaci projedná pořizovatel v rozsahu určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích do 30 dnů po jejich vyhotovení s obcemi ve svém správním obvodu.
Územně analytické podklady pro území kraje a jejich aktualizace pořizuje krajský úřad s využitím územně analytických podkladů pro správní obvody obcí s rozšířenou působností a předkládá je k projednání zastupitelstvu kraje v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním předpisem. 5.2.3 Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek číslo
Sledovaný jev
1.
zastavěné území
2
plochy výroby
3
plochy občanského vybavení
4
plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území
5
památková rezervace včetně ochranného pásma
6
památková zóna včetně ochranného pásma
34
7
krajinná památková zóna
8
nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma
9
nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma
10
památka UNESCO včetně ochranného pásma
11
urbanistické hodnoty
12
region lidové architektury
13
historicky významná stavba, soubor
14
architektonicky cenná stavba, soubor
15
významná stavební dominanta
16
území s archeologickými nálezy
17
oblast krajinného rázu a její charakteristika
18
místo krajinného rázu a jeho charakteristika
19
místo významné události
20
významný vyhlídkový bod
21
územní systém ekologické stability
22
významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou
23
významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou
24
přechodně chráněná plocha
25
národní park včetně zón a ochranného pásma
26
chráněná krajinná oblast včetně zón
27
národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma
28
přírodní rezervace včetně ochranného pásma
29
národní přírodní památka včetně ochranného pásma
30
přírodní park
31
přírodní památka včetně ochranného pásma
32
památný strom včetně ochranného pásma
33
biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO
34
NATURA 2000 - evropsky významná lokalita
35
NATURA 2000 - ptačí oblast
36
lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem
37
lesy ochranné
35
38
les zvláštního určení
39
lesy hospodářské
40
vzdálenost 50 m od okraje lesa
41
bonitovaná půdně ekologická jednotka
42
hranice biochor
43
investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
44
vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem
45
chráněná oblast přirozené akumulace vod
46
zranitelná oblast
47
vodní útvar povrchových, podzemních vod
48
vodní nádrž
49
povodí vodního toku, rozvodnice
50
záplavové území
51
aktivní zóna záplavového území
52
území určené k rozlivům povodní
53
území zvláštní povodně pod vodním dílem
54
objekt/zařízení protipovodňové ochrany
55
přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem
56
lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa
57
dobývací prostor
58
chráněné ložiskové území
59
chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry
60
ložisko nerostných surovin
61
poddolované území
62
sesuvné území a území jiných geologických rizik
63
staré důlní dílo
64
staré zátěže území a kontaminované plochy
65
oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
66
odval, výsypka, odkaliště, halda
67
technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma
68
vodovodní síť včetně ochranného pásma
36
69
technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma
70
síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma
71
| výrobna elektřiny včetně ochranného pásma
72
elektrická stanice včetně ochranného pásma
73
nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma
74
technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma
75
vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma
76
technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma
77
ropovod včetně ochranného pásma
78
produktovod včetně ochranného pásma
79
technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma
80
teplovod včetně ochranného pásma
81
elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma
82
komunikační vedení včetně ochranného pásma
83
jaderné zařízení
84
objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 4)
85
skládka včetně ochranného pásma
86
spalovna včetně ochranného pásma
87
zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma
88
dálnice včetně ochranného pásma
89
rychlostní silnice včetně ochranného pásma
90
silnice I. třídy včetně ochranného pásma
91
silnice II. třídy včetně ochranného pásma
92
silnice III. třídy včetně ochranného pásma
93
místní a účelové komunikace
94
železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma
95
železniční dráha regionální včetně ochranného pásma
96
koridor vysokorychlostní železniční trati
97
vlečka včetně ochranného pásma
37
98
lanová dráha včetně ochranného pásma
99
speciální dráha včetně ochranného pásma
100
tramvajová dráha včetně ochranného pásma
101
trolejbusová dráha včetně ochranného pásma
102
letiště včetně ochranných pásem
103
letecká stavba včetně ochranných pásem
104
vodní cesta
105
hraniční přechod
106
cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka
107
objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma
108
vojenský újezd
109
vymezené zóny havarijního plánování
110
objekt civilní ochrany
111
objekt požární ochrany
112
objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky
113
ochranné pásmo hřbitova, krematoria
114
jiná ochranná pásma
115
ostatní veřejná infrastruktura
116
počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku
117
zastavitelná plocha
118
jiné záměry
119
další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území
5.2.4 Územně analytické podklady krajů - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek číslo
Sledovaný jev
1
vývoj počtu obyvatel
2
podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel
3
podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel
4
podíl osob se základním vzděláním
38
5
podíl osob s vysokoškolským vzděláním
6
sídelní struktura
7
ekonomická aktivita podle odvětví
8
míra nezaměstnanosti
9
vyjíždějící do zaměstnání a škol
10
dojíždějící do zaměstnání a škol do obce
11
výstavba domů a bytů
12
podíl neobydlených bytů na celkovém fondu
13
struktura bytového fondu
14
místně obvyklé nájemné
15
rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím
16
počet staveb pro rodinou rekreaci
17
Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení
18
lázeňská místa a areály
19
podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu
20
podíl obyvatel zásobovaných plynem
21
podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci
22
podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru
23
podíl orné půdy ze zemědělské půdy
24
podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské
25
podíl speciálních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy
26
podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích
27
podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru
28
podíl vodních ploch na celkové výměře katastru
29
podíl lesů na celkové výměře katastru
30
koeficient ekologické stability KES /koeficient ekologické stability/
31
stupeň přirozenosti lesních porostů
32
hranice přírodních lesních oblastí
33
hranice bioregionů a biochor
34
hranice klimatických regionů
35
počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší
39
36
hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj
37
další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí
5.3 Územní studie Územní studie není územně plánovací dokumentací, nýbrž územně plánovacím podkladem!!! Co řeší? •
navrhuje,
•
prověřuje
•
a posuzuje
možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území (například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability), které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. Pořizovatel pořizuje územní studii •
když je to uloženo územně plánovací dokumentací
•
z vlastního
•
nebo jiného podnětu.
V zadání územní studie určí pořizovatel její •
obsah
•
rozsah
•
cíle
•
a účel.
Pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího využití podle § 25 stavebního zákona („…územní studie slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území…“) návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti.
STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací
40
činnosti, v platném znění
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Vyjmenujte některé jevy ze skupiny územně analytických podkladů pořizovaných pro obce. 2/ Vyjmenujte některé jevy ze skupiny územně analytických podkladů pořizovaných pro kraje.
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium
41
6. Politika územního rozvoje, schválení, důvody pro její vznik, obsah a členění PÚR KLÍČOVÉ POJMY rozvojová oblast, rozvojová osa, specifická oblast, koridor
CÍLE KAPITOLY Pochopit úlohu a význam politiky územního rozvoje
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
6.1 Účel politiky územního rozvoje České republiky Politika územního rozvoje ČR (dále „PÚR ČR") je jedním z nástrojů územního plánování. Určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování, které v obecné rovině uvádí stavební zákon, a dává je do republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostí, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. PÚR ČR je pořizována Ministerstvem pro místní rozvoj (dle ustanovení § 5 odst. 5 podle § 31 až 35 a § 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů) a schvaluje ji vláda ČR svým usnesením. Ministerstvo zajišťuje, aby ve Sbírce zákonů bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a celý dokument zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje (kraje), územních plánů (obce), regulačních plánů (kraje a obce) a pro rozhodování v území (územní řízení). PÚR ČR se aktualizuje jednou za 4 roky na základě vládou projednané a schválení zprávy o uplatňování PÚR ČR.
42
Smyslem a cílem pořízení PÚR ČR je především určit strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování a tím poskytnout rámec pro konsensuální obecně prospěšný rozvoj hodnot území ČR (dále jen „územní rozvoj"). Účelem PÚR ČR je také, s ohledem na možnosti a předpoklady území a na požadavky územního rozvoje, zajistit koordinaci územně plánovací činnosti krajů a obcí, koordinaci odvětvových a meziodvětvových koncepcí, politik a strategií a dalších dokumentů ministerstev a dalších ústředních správních úřadů. PÚR ČR dále koordinuje záměry na změny v území republikového významu pro dopravní a technickou infrastrukturu a pro zdroje jednotlivých systémů technické infrastruktury, které svým významem, rozsahem nebo předpokládaným využitím ovlivní území více krajů (dále jen „rozvojové záměry"). PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnosti a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry a klade si za cíl zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR slouží také ke koordinaci dalších nástrojů veřejné správy, které mají vliv na územní rozvoj (např. program rozvoje územního obvodu kraje; program rozvoje územního obvodu obce). Při shora uvedené koordinaci PÚR ČR vychází mj. z dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje a podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a republikových souvislostech vliv na využívání území státu, např. politik, strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů a zprávy o stavu životního prostředí. PÚR ČR je pravidelně aktualizována (např. na základě územně analytických podkladů krajů, podnětů krajů a záměrů, vyplývajících z celostátních rozvojových dokumentů). Přitom se posuzuje, zda důvody pro jednotlivé rozvojové záměry nepominuly či zda není vhodné vymezit jiné rozvojové záměry s aktuální potřebou řešení. PÚR ČR s ohledem na jedinečnost charakteru území a struktury osídlení České republiky zohledňuje požadavky na udržitelný rozvoj území a územní soudržnost, které pro Českou republiku vyplývají z členství v EU, z mezinárodních smluv, z členství v mezinárodních organizacích (OSN, OECD, Rada Evropy) a dalších mezinárodních dohod, smluv a úmluv, vztahujících se k územnímu rozvoji, ve kterých je Česká republika jednou ze smluvních stran. PÚR ČR bere ohled i na záměry obsažené v dokumentech územního rozvoje sousedních států. PÚR ČR je především textovým dokumentem, ale její text je doplněn potřebnými schématy, a je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území", které se uplatňují na celém území České republiky; „Rozvojové oblasti a rozvojové osy"; „Specifické oblasti"; „Koridory a plochy dopravní infrastruktury"; „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury"; „Další úkoly pro územní plánování". V PÚR se vymezují oblasti, osy, koridory a plochy, v nichž je prokázána potřeba rozvoje území státu, čímž se zásahy do působnosti orgánů krajů a obcí také v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich;
43
PÚR ČR je zpracována na základě analýz. Ty jsou obsaženy v materiálu „Podklady a východiska". „Podklady a východiska" informačním vstupem, který není formálně projednáván a schvalován vládou ČR.
6.2 Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území Republikové priority v souladu s charakterem území ČR, strukturou jeho osídlení a účelem PÚR ČR jako nástroje územního plánování, zohledňují požadavky na udržitelný rozvoj území a územní soudržnost, které jsou vyjádřené v dokumentech mezinárodních organizací, kterých je ČR členem (např. „Územní agenda Evropské unie pro konkurenceschopnější a udržitelnou Evropu rozmanitých regionů" nebo „Lipská charta o udržitelných evropských městech"). K republikovým prioritám patří zejména: ochrana a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a to ve veřejném zájmu; bránění v úpadku venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů; předcházení prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel při změnách nebo vytváření urbánního prostředí; upřednostňování komplexních řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území, při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci; Vytváření takových podmínek v území, aby bylo možno odstraňovat důsledky náhlých hospodářských změn tím, že budou lokalizovány zastavitelné plochy pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých; podpora polycentrického rozvoje sídelní struktury; vytváření předpokladů pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu) a hospodárné využívání zastavěného území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajištění ochrany nezastavěného území (zemědělská a lesní půda) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace (drobení na malé celky vzájemně oddělené); umisťování rozvojových záměrů, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, do co nejméně konfliktních lokalit a následná podpora potřebných kompenzačních opatření; vymezení a ochrana před zastavěním pozemků nezbytných pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových
44
osách a ve specifických oblastech, zejména v těch případech, kdy je krajina negativně poznamenána lidskou činností; vytváření podmínek pro rozvoj území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji jeho hodnot tak, kde jsou k tomu potřebné předpoklady; vytváření podmínek pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví; vytváření podmínek pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.); vymezování zastavitelných ploch v záplavových územích a umisťování veřejné infrastruktury do nich provádět jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech; vytváření podmínek pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a podpora jejího účelného využívání v rámci sídelní struktury; stanovování podmínek pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy; úroveň technické infrastruktury, zejména dodávky vody a zpracování odpadních vod koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti; vytváření územních podmínek pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů; posuzování kvality bytového fondu při stanovování urbanistické koncepce ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu kladení důrazu na vymezení ploch přestavby.
6.3 Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v těch územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V těchto oblastech a osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost s očekáváním zvýšených požadavků změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Zvýšené požadavky na změny v území rozvojových oblastí a rozvojových os vyžadují aktivní součinnost všech složek veřejné správy, zvláště pak dotčených orgánů. 1. Rozvojové oblasti - zahrnují obce, ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního centra (krajského města) při případném spolupůsobení vedlejších center.
45
2. Rozvojové osy - zahrnují obce, v nichž existují, nebo je lze reálně očekávat, zvýšené požadavky na změny v území, vyvolané dopravní vazbou na existující nebo připravované kapacitní silnice při spolupůsobení rozvojové dynamiky příslušných center osídlení. V prostoru křížení rozvojových os mohou být obce zařazeny do kterékoli z těchto rozvojových os. Do rozvojových os nejsou zařazovány obce, které jsou již součástí rozvojových oblastí. Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména: 1. rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu; 2. rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území; 3. předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně; 4. nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch; 5. řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady; 6. zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center; 7. ochranu a využití rekreačního potenciálu krajiny.
Obr. č. 12 PÚR ČR vymezuje celkem 12 rozvojových oblastí a 13 rozvojových os. V textu dokumentu se označují kódem OB – rozvojová oblast a OS – rozvojová osa. Na schématické mapě jsou vyznačeny takto:
46
Každá rozvojová oblast má své plošné vymezení a jeho důvody. (např. Rozvojová oblast Praha /OB1/ je vymezena nejen pro hlavní město Prahu, ale také pro území obcí ze správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností /dále jen „ORP“/ Benešov (jen obce v severní části), Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Černošice, Český Brod (bez obcí v jihovýchodní části), Dobříš (jen obce v severovýchodní části), Kladno (bez obcí v jihozápadní části), Kralupy nad Vltavou, Lysá nad Labem, Mělník (jen obce v jihozápadní části), Neratovice, Říčany (bez obcí ve východní části), Slaný (jen obce v jižní části). Jde o území ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního města Prahy, při spolupůsobení vedlejších center, zejména Kladna a Berouna. Jedná se o nejsilnější koncentraci obyvatelstva v ČR, jakož i soustředění kulturních a ekonomických aktivit, které mají z velké části i mezinárodní význam; zřetelným rozvojovým předpokladem je připojení na dálnice, rychlostní silnice a tranzitní železniční koridory a efektivní propojení jednotlivých druhů dopravy včetně letecké.) Shodně jako rozvojové oblasti mají své vymezení a zdůvodnění i rozvojové osy. (např. Rozvojová osa Praha-Plzeň-hranice ČR/Německo – Nürnberg /OS1/ je vymezena a zahrnuje obce mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významnou dopravní cestu, tj. dálnici D5 a železniční trať č. 170 v úseku Praha-Stříbro. Důvody pro vymezení jsou ovlivněny dálnicí D5, železniční tratí č. 170 v úseku Praha-Stříbro (III. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center osídlení Hořovice, Rokycany, Stříbro a Tachov. Navazuje na rozvojovou osu v zahraničí.)
47
6.4 Specifické oblasti Specifické oblasti jsou vymezovány v územích, ve kterých se v porovnání s ostatním územím ČR dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. problémy se zajištěním vyváženého vztahu příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území, které jsou uvedené v důvodech vymezení. Přitom se jedná o území se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje. Specifické oblasti zahrnují obce, ve kterých je dle zjištěných skutečností nejnaléhavější potřeba řešení problémů z hlediska udržitelného rozvoje území. Účelem vymezení specifických oblastí je, aby v nich kraje, ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rámci svých působností vytvářely podmínky pro odstranění problémů s cílem umožnit udržitelný rozvoj území a to v souladu s cíli a úkoly územního plánování definovanými stavebním zákonem a při respektování republikových priorit územního plánování a ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Při rozhodování a posuzování záměrů na změny území ve všech specifických oblastech je nutno sledovat zejména: 1. řešení stávajících střetů a předcházení potenciálním střetům různých zájmů ve využití území; 2. ochranu specifických přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území; 3. využití specifického potenciálu oblasti k jejímu rozvoji; 4. zkvalitnění veřejné, zejména dopravní a technické infrastruktury; 5. posílení a stabilizaci sociálně ekonomického rozvoje; 6. umísťování investic důležitých pro rozvoj oblasti. PÚR ČR vymezuje celkem 7 specifických oblastí. V textu dokumentu se označují kódem SOB. Na schématické mapě jsou vyznačeny takto: Obr. č. 13
48
Každá specifická oblast, obdobně jako oblast rozvojová, má své plošné vymezení a jeho důvody. (např. Specifická oblast Šumava /SOB1/ je vymezena územími všech obcí z ORP Český Krumlov (západní část), Klatovy (jihozápadní část), Prachatice (jihozápadní část), Sušice, Vimperk. Důvody pro vymezení jsou: 1. potřeba úměrně a rovnoměrně rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký rekreační potenciál krajiny přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Šumavy, která je největším národním parkem v ČR, chráněnou krajinnou oblastí a biosférickou rezervací UNESCO. Jedná se o celistvé území s kvalitním životním prostředím a vysokými přírodními a krajinnými hodnotami; 2. potřeba posílit ekonomický a sociální rozvoj v souladu s ochranou přírody, zejména rozvoj drobného a středního podnikání v oblasti místní tradiční výroby a cestovního ruchu; 3. potřeba koordinace využívání území se sousedními spolkovými zeměmi Bavorskem a Horním Rakouskem.) Jiným typem specifické oblasti je např. SOB5 - Specifická oblast Mostecko, která je vymezena územím obcí z ORP Bílina (severní část), Litvínov (jihovýchodní část), Most (západní část). Oblast leží v rozvojové ose OS7 Ústí nad Labem-Most-Chomutov-Karlovy Vary-Cheb-hranice ČR a navazuje bezprostředně na specifickou oblast SOB6 Krušné hory. Důvody pro její vymezení jsou zejména:
49
1. potřeba napravit strukturální postižení ekonomiky a vážné ekonomické a sociální problémy, způsobené v minulosti; 2. potřeba omezit či odstranit značné sociální a ekonomické problémy a dále environmentální problémy spojené převážně s těžbou uhlí, energetickou výrobou a těžkým průmyslem; 3. potřeba rekultivace a vhodné formy revitalizace území postižených imisemi energetických a průmyslových zařízení, včetně nutnosti pokračování další péče a obnovy imisemi silně poškozených lesních porostů Krušných hor; 4. potřeba řešit problematiku využívání významných zdrojů energetických nerostných surovin, které se v území nacházejí v souladu s respektováním mezí únosnosti území tj. snahy o dosahování vyváženosti tří pilířů udržitelného rozvoje území. Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území této specifické oblasti se přednostně sleduje: 1. řešení rozporů mezi zájmy těžby uhlí, energetické a průmyslové výroby a ohrožením území devastací krajiny; 2. rekultivace devastované krajiny a její využití pro krajinné, sídelní, výrobní a rekreační funkce pro dlouhodobou i krátkodobou rekreaci; 3. restrukturalizace a větší diverzifikace stávající ekonomiky, pro revitalizaci ploch typu brownfields, výstavbu nových průmyslových zón a vytváření dalších nových pracovních příležitostí.
6.5
Koridory a plochy dopravní infrastruktury
Dopravní infrastruktura jako součást veřejné infrastruktury je zřizována a využívána ve veřejném zájmu. Účelem vymezení koridorů dopravy v PÚR ČR je ochrana ploch pro umístění např. pozemních komunikací, drah, vodních cest a letišť, které mají vliv na rozvoj území České republiky, svým významem přesahují území jednoho kraje, a umožní propojení základní sítě dopravních cest na území České republiky a se sousedními státy. Různé systémy dopravní infrastruktury nezbytně vyžadují koordinaci jejich umístění v území s ohledem na ochranu a rozvoj jeho hodnot a z tohoto důvodu nalézání kvalitativně nejlepšího a nejcitlivějšího průchodu územím. Nezbytnou je koordinace dopravní infrastruktury v zastavěném i nezastavěném území. Při rozhodování a posuzování rozvojových záměrů je nutno sledovat zejména: zajištění vyšší kvality dopravy, např. zvýšení přepravní rychlosti dopravy a atraktivity železniční dopravy, hledání nejméně konfliktních řešení s ochranou přírody a krajiny, zabezpečení podmínek mezinárodních dohod.
50
Politika územního rozvoje vymezuje tyto koridory a plochy dopravní infrastruktury: 1. Multimodální koridory /M/ - jsoustředění dvou a více druhů dopravy s dělbou dopravní práce 2. Železniční doprava Koridory vysokorychlostní dopravy /VR/ Koridory konvenční železniční dopravy /C-E a ŽD/ 3. Silniční doprava Koridory dálnic /D/ Koridory kapacitních silnic /SOP-silniční okruh Praha; R-rychlostní a S-vybrané silice I. třídy/ 4. Vodní doprava /VD/ 5. Kombinovaná doprava /KD/ 6. Veřejná logistická centra /VLC/ 7. Letiště /L/ Obr. č. 14 - 17
51
52
53
6.6
Koridory technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů
Technická infrastruktura jako součást veřejné infrastruktury je zřizována a využívána ve veřejném zájmu. Systémy provozních souborů, vedení, objektů, zařízení a ploch technické infrastruktury nezbytně vyžadují koordinaci v území, a to i s ohledem na ochranu tohoto území pro následné využití budoucími generacemi. Účelem vymezení koridorů a ploch pro technickou infrastrukturu v PÚR ČR je vytvoření územní ochrany pro umísťování elektroenergetických a plynárenských sítí, dále dálkovodů (ropovody, produktovody), vodovodních a kanalizačních sítí, ploch pro odpadové hospodářství a území chráněných pro akumulaci povrchových vod, které mají vliv na rozvoj území České republiky, svým významem přesahují území jednoho kraje a umožní propojení systémů technické infrastruktury se sousedními státy. Vedení jednotlivých systémů technické infrastruktury jsou mimo jiné i nositeli limitů využití území (ochranné režimy), a proto je nezbytná koordinace při jejich situování, a to jak v zastavěném území, tak i v nezastavěném území, zejména pak ve vztahu k dopravní infrastruktuře. Zdroje jednotlivých systémů technické infrastruktury (elektrárny, elektrické stanice, teplárny, výtopny, zásobníky plynu, kompresorové stanice, zásobníky ropy, čerpací stanice ropy, vodní nádrže, prameniště, úpravny vody, čistírny odpadních vod, skládky/úložiště odpadů, spalovny odpadů a další) jsou investičně nákladné jak z hlediska finančního, tak i z hlediska nároků na území. Je tudíž žádoucí v rámci územního plánování dlouhodobá výhledová ochrana území pro jejich lokalizaci. Při rozhodování a posuzování rozvojových záměrů je nutno sledovat zejména: naplnění mezinárodních i vnitrostátních požadavků na diverzifikaci přepravních cest, zajištění odpovídajících parametrů přenosových soustav a jejich spolehlivosti a bezpečnosti, včetně bezpečného skladování, v případě příhraničních rozvojových záměrů zajištění jejich koordinace se zahraničními systémy, hledání nejméně konfliktních řešení s ochranou přírody a krajiny, zabezpečení technických podmínek mezinárodních dohod. Politika územního rozvoje vymezuje tyto koridory technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů: 1. Elektroenergetika /E/ 2. Plynárenství /P/ 3. Dálkovody /DV/ 4. Vodní hospodářství /LAPV- plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod; VKVP- Plochy a koridory vhodné pro provozně samostatné soubory staveb a zařízení vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu/ 5. Odpadové hospodářství /Sk/ Obr. č. 18-20
54
55
6.7
Další úkoly pro územní plánování
V PÚR ČR jsou stanoveny další úkoly pro územní plánování, ukládající řešení problémů, které mají nadmístní charakter, ale nesplňují požadavky pro rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti, vymezené na celostátní úrovni. PÚR ČR konkretizuje Priority pro územní rozvoj v EU, uvedené v Územní agendě Evropské unie. Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní v rozlišení podle jednotlivých obcí vymezení území vykazujících relativně zvýšené požadavky na změny v území, vykazujících relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území. V PÚR ČR jsou také vymezena území vykazující relativně zvýšené požadavky na změny v území pás Praha-Louny-Chomutov-hranice ČR/Německo (R7 a I/7), pás Ústí nad Labem-Liberec-Jičín-Hradec Králové/Pardubice (I/13 a R35). Tato území, nacházející se mimo vymezené rozvojové osy vykazují relativně zvýšené požadavky na změny v území. Jedná se zejména o území podél významných dopravních cest. PÚR ČR vymezuje další území, která vykazující relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území
56
Frýdlantsko (území ORP Frýdlant), Broumovsko (části území ORP Broumov, Náchod), Orlické hory (části území ORP Dobruška, Rychnov nad Kněžnou), Mimoňsko (část území ORP Česká Lípa), Vysočina - sever (části území ORP Bystřice nad Pernštejnem, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou), Svitavsko (části území ORP Hlinsko, Moravská Třebová, Polička, Svitavy), Rokycansko - Berounsko (části území ORP Rokycany, Beroun, Hořovice), Příbramsko - Písecko (části území ORP Příbram, Písek, Milevsko, Sedlčany), Mariánské Lázně (části území ORP Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Sokolov) Třebíčsko - Znojemsko (části území ORP Třebíč, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Moravský Krumlov, Znojmo), Břeclavsko (části území ORP Břeclav, Mikulov), Hodonínsko (části území ORP Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou), Bílé Karpaty (části území ORP Uherský Brod, Luhačovice, Valašské Klobouky), Libavá (části území ORP Olomouc, Šternberk, Vítkov, Odry), Rakovnicko - Kralovicko - Podbořansko (část území ORP Karlovy Vary, Kralovice, Podbořany, Rakovník), Jičínsko - Poděbradsko (části území ORP Jičín, Poděbrady), Brdy (části území ORP Příbram, Nepomuk, Rokycany, Blovice).
6.8
Vztah rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí
Obr. č. 21
57
6.9
Souhrnné schéma
Obr. č. 22
58
STUDIJNÍ MATERIÁLY Politika územního rozvoje ČR – 2008 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Smysl a úloha PÚR ČR v systému územního plánování ČR. 2/ Charakteristika rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti; jejich vzájemný vztah.
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK 59
samostudium
60
7. Zásady územního rozvoje kraje – obsah, členění, vazba na PUR a ÚP KLÍČOVÉ POJMY Zásady územního rozvoje, krajský úřad, zastupitelstvo kraje
CÍLE KAPITOLY Pochopit úlohu a význam Zásad územního rozvoje.
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
Zásady územního rozvoje (ZUR) se pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání •
územních plánů,
•
regulačních plánů
•
a pro rozhodování v území.
Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje stanoví prováděcí právní předpis, kterým je Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.
61
Zásady územního rozvoje obsahují textovou a grafickou část. Obsah zásad územního rozvoje, včetně jejich odůvodnění, je stanoven v příloze č. 4 k vyhlášce. Pro zásady územního rozvoje hlavního města Prahy se použije obsah uvedený v příloze č. 4 k této vyhlášce obdobně, nevylučuje-li to povaha věci. Výkresy, které jsou součástí grafické části zásad územního rozvoje, se vydávají v měřítku 1:100 000 nebo v odůvodněných případech 1:50 000, popřípadě 1:200 000. Výkres širších vztahů se zpracovává a vydává v měřítku 1:500 000. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Ve výkresech se vyznačí hranice řešeného území. Obsah vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj území je stanoven v příloze č. 5 k vyhlášce.
7.1 Obsah Zásad územního rozvoje ZUR v nadmístních souvislostech území kraje •
zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje,
•
určují strategii pro jejich naplňování
•
a koordinují územně plánovací činnost obcí.
Zásady územního rozvoje ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím. Zásady územního rozvoje stanoví zejména 1. základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje 2. a vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití (zejména plochy nebo koridory pro •
veřejně prospěšné stavby,
•
veřejně prospěšná opatření,
stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití.) Záležitosti týkající se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje, mohou být součástí zásad územního rozvoje, pokud to ministerstvo ve stanovisku z důvodů významných negativních vlivů přesahujících hranice kraje nevyloučí.
62
7.2 Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území Současně s návrhem zásad územního rozvoje se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, stanovené využití územní rezervy se přitom z hlediska vlivů na životní prostředí a evropsky významné lokality a ptačí oblasti neposuzuje. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje.
7.3 Příslušnost a postup pořízení Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě •
zadání
•
nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje.
K návrhu zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. V procesu pořizování a projednávání ZUR mohou podat námitky proti návrhu zásad územního rozvoje: •
dotčené obce,
•
vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen "oprávněný investor")
•
a zástupce veřejnosti.
Námitky s odůvodněním a vymezením dotčeného území lze uplatnit do 7 dnů ode dne veřejného projednání. Ve stejné lhůtě může každý uplatnit připomínky k návrhu a vyhodnocení. K později uplatněným námitkám, stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží. Dotčené obce, oprávněný investor a zástupce veřejnosti musí být na tuto skutečnost upozorněni. Krajský úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad územního rozvoje s jejich odůvodněním. http://up.kraj-jihocesky.cz/?zasady-uzemniho-rozvoje-kraje,9
Obr. č. 23-25
63
64
65
ZUR – Jihočeský kraj (výřez výkresu plocha koridorů nadmístního významu) Pořizovatel - Krajský úřad Jihočeský kraj; projektant – A+U Design, České Budějovice, Ing. arch. Jiří Brůha)
STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Smysl a úloha ZUR kraje v systému územního plánování ČR.
66
2/ Popište obsahové náležitosti zásad územního rozvoje.
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK samostudium
67
8. Územní plány, obsah, urbanistická koncepce, proces pořízení územního plánu KLÍČOVÉ POJMY Územní plán, zastavěné území, plocha, koridor, plocha přestavby, zastupitelstvo obce, opatření obecné povahy
CÍLE KAPITOLY Pochopit úlohu a význam územního plánu jako základního koncepčního dokumentu obce.
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
8.1 Územní plán Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; Územní plán vymezí 1. zastavěné území, 2. plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy
68
a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (také označované jako "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy. Územní plán stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. (Územní plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím.) V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování o změnách v území podmíněno 1. smlouvou s vlastníky pozemků a staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací (tzv. "dohoda o parcelaci"), 2. zpracováním územní studie nebo 3. vydáním regulačního plánu. V případě podmínění rozhodování územní studií jsou součástí územního plánu podmínky pro její pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti (§ 30 odst. 4 stavebního zákona); marným uplynutím lhůty omezení změn v území zaniká. V případě podmínění rozhodování regulačním plánem je součástí územního plánu zadání regulačního plánu a u regulačního plánu z podnětu přiměřená lhůta pro jeho vydání. Podmínka vydání regulačního plánu z podnětu pozbývá platnosti marným uplynutím uvedené lhůty. Podmínka vydání regulačního plánu na žádost pozbývá platnosti, pokud k vydání nedojde do 1 roku od podání úplné žádosti v souladu se zadáním regulačního plánu. Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. (Na pořizování územního plánu vojenského újezdu se vztahují přiměřeně ustanovení § 43 až 47, § 50 až 55 a § 57 stavebního zákona). Územní plán může být pořízen a vydán též pro vymezenou část území hlavního města Prahy.
69
Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád - §§ 171 až 174).
8.2 Závaznost územního plánu Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí.
8.3 Pořízení územního plánu O pořízení rozhoduje zastupitelstvo obce 1. z vlastního podnětu, 2. na návrh orgánu veřejné správy, 3. na návrh občana obce, 4. na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce, 5. na návrh oprávněného investora (správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury).
8.4 Úhrada nákladů na pořízení územního plánu Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území se územní plán pořizuje, a obsahuje údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení jeho vlastnických nebo obdobných práv k pozemku nebo stavbě na území obce, údaje o navrhované změně využití ploch na území obce, údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele, důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny, návrh úhrady nákladů na pořízení územního plánu.
8.5 Fáze procesu pořízení ÚP 1/ Zadání územního plánu – VYPRACOVÁNÍ - pořizovatel PROJEDNÁNÍ – dotčené orgány, příslušný krajský úřad, sousedící obce, ostatní SCHVÁLENÍ – zastupitelstvo obce 2/ Návrh územního plánu (PROJEKTOVÉ PRÁCE) SPOLEČNÉ JEDNÁNÍ – oznámení písemně 15 dnů předem STANOVISKA, PŘIPOMÍNKY, NÁMITKY – do 30 dnů po skončení jednání písemně ÚPRAVA (PŘEPRACOVÁNÍ) NÁVRHU 3/ Řízení o územním plánu VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ – výklad projektanta (15 + 15 dnů předem – písemně dotčené orgány, ostatní – vyhláška na úřední desce)
70
UPLATNĚNÍ NÁMITEK A PŘIPOMÍNEK – nejpozději do 7 dnů po skončení veřejného jednání VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PROJEDNÁNÍ – pořizovatel, určený zastupitel NÁVRH ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK – opatřit stanoviska dotčených orgánů – 30 dnů 4/ Vydání územního plánu – schvaluje zastupitelstvo obce, vydává se opatřením obecné povahy Pokyny pro zpracování návrhu – v případě nesouhlasu nebo výhrad zastupitelstva!!!
STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, v platném znění
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Smysl a úloha územního plánu v systému územního plánování ČR. 2/ Popište obsahové náležitosti územního plánu.
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK samostudium
71
9. Regulační plány, obsah, proces, podrobnost, prostorová regulace KLÍČOVÉ POJMY regulační plán, podnět, žádost, oprávněný zastupitelstvo obce, opatření obecné povahy
investor,
CÍLE KAPITOLY Pochopit úlohu a význam regulačního plánu jako základního koncepčního dokumentu obce a kraje.
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky •
pro využití pozemků,
•
pro umístění a prostorové uspořádání staveb,
•
pro ochranu hodnot a charakteru území
•
a pro vytváření příznivého životního prostředí.
Vždy stanoví podmínky •
pro vymezení a využití pozemků,
•
pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí
•
veřejně prospěšné stavby
72
•
nebo veřejně prospěšná opatření.
Regulační plán je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán vydaný krajem je závazný i pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi. Regulačním plánem lze nahradit územní rozhodnutí (v tomto případě se v regulačním plánu stanoví, která územní rozhodnutí nahrazuje). Pokud část regulačního plánu nahrazuje územní rozhodnutí pro záměr, který je předmětem posuzování vlivů na životní prostředí, posuzují se také vlivy tohoto záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. S.E.A. Postupy posuzování vlivů na životní prostředí a pořizování regulačního plánu se spojují u záměru a) uvedeného v příloze č. 1 kategorii II zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, např. Trvalé nebo dočasné odlesnění plochy od 5 do 25 ha; Tématické areály na ploše nad 5 000 m2; Rekreační areály, hotelové komplexy a související zařízení na ploše nad 1 ha. b) u kterého je příslušným úřadem krajský úřad a c) u kterého proběhlo zjišťovací řízení podle § 7 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud příslušný úřad v závěru zjišťovacího řízení spojení těchto postupů nevyloučil. V těchto případech se posudek o vlivech záměru na životní prostředí nezpracovává. Spojení postupů posuzování vlivů na životní prostředí a pořizování regulačního plánu je vyloučeno u záměru vyžadujícího posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky Náležitosti obsahu regulačního plánu stanoví Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. Regulační plán obsahuje: •
Textová část
73
•
Grafická část
Textová část regulačního plánu obsahuje vždy •
a) vymezení řešené plochy,
•
b) podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků,
•
c) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury,
•
d) podrobné podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území,
•
e) podrobné podmínky pro vytváření příznivého životního prostředí,
•
f) podmínky pro ochranu veřejného zdraví a pro požární ochranu,
•
g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, v případě, že nahrazuje pro tyto stavby územní rozhodnutí, též s uvedením katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených vymezením,
•
h) vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona,
•
i) výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje,
•
j) údaje o počtu listů regulačního plánu a počtu výkresů grafické části.
Textová část regulačního plánu podle rozsahu navržené regulace, zejména podle jím nahrazovaných územních rozhodnutí dále obsahuje •
a) druh a účel umísťovaných staveb,
•
b) podmínky pro umístění a prostorové řešení staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně urbanistických a architektonických podmínek pro zpracování projektové dokumentace a podmínek ochrany krajinného rázu (například uliční a stavební čáry, vzdálenost stavby od hranic
74
pozemků a sousedních staveb, půdorysnou velikost stavby, nejsou-li vyjádřeny kótami v grafické části, podlažnost, výšku, objem a tvar stavby, základní údaje o kapacitě stavby, určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, zastavitelnost pozemku dalšími stavbami), •
c) podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
•
d) podmínky pro změnu využití území,
•
e) podmínky pro změnu vlivu užívání stavby na území,
•
f) podmínky pro vymezená ochranná pásma,
•
g) podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability,
•
h) v případě potřeby stanovení pořadí změn v území (etapizaci),
•
i) technické podmínky požární bezpečnosti staveb, pro které regulační plán nahrazuje územní rozhodnutí, v rozsahu zvláštního právního předpisu,
•
j) stanovení kompenzačních opatření podle § 65 odst. 6 nebo § 66 odst. 5 stavebního zákona.
Textová část regulačního plánu podle rozsahu navržené regulace, zejména podle jím nahrazovaných územních rozhodnutí dále obsahuje a) druh a účel umísťovaných staveb, b) podmínky pro umístění a prostorové řešení staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně urbanistických a architektonických podmínek pro zpracování projektové dokumentace a podmínek ochrany krajinného rázu (například uliční a stavební čáry, vzdálenost stavby od hranic pozemků a sousedních staveb, půdorysnou velikost stavby, nejsou-li vyjádřeny kótami v grafické části, podlažnost, výšku, objem a tvar stavby, základní údaje o kapacitě stavby, určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, zastavitelnost pozemku dalšími stavbami), c) podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
75
d) podmínky pro změnu využití území, e) podmínky pro změnu vlivu užívání stavby na území, f) podmínky pro vymezená ochranná pásma, g) podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability, h) v případě potřeby stanovení pořadí změn v území (etapizaci), i) technické podmínky požární bezpečnosti staveb, pro které regulační plán nahrazuje územní rozhodnutí, v rozsahu zvláštního právního předpisu, j) stanovení kompenzačních opatření podle § 65 odst. 6 nebo § 66 odst. 5 stavebního zákona. Grafická část regulačního plánu obsahuje vždy a) hlavní výkres obsahující •
hranici řešené plochy,
•
vymezení a využití pozemků
•
a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury,
b) výkres veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných patření a asanací. Grafická část regulačního plánu podle rozsahu navržené regulace, zejména jím nahrazovaných územních rozhodnutí dále obsahuje a) jako součást hlavního výkresu graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pozemky územních rezerv, je-li účelné je vymezit a hranice ochranných pásem, pokud vyplývají z návrhu regulačního plánu, b) výkres pořadí změn v území (etapizace).
Regulační plán se vydává a) z podnětu
76
b) nebo na žádost formou opatření obecné povahy podle správního řádu. O pořízení regulačního plánu z podnětu může rozhodnout z vlastního nebo jiného podnětu a) zastupitelstvo kraje v ploše nebo koridoru vymezeném zásadami územního rozvoje, b) zastupitelstvo obce v ploše nebo koridoru řešeném územním plánem, c) zastupitelstvo obce, není-li vydán územní plán, v zastavěném území nebo v nezastavěném území jen tehdy, pokud se nemění jeho charakter, d) Ministerstvo obrany v ploše, která je součástí vojenského újezdu. Regulační plán na žádost lze vydat na žádost fyzické nebo právnické osoby, stanoví-li tak zásady územního rozvoje nebo územní plán, a je-li jejich součástí zadání regulačního plánu. Proces pořízení regulačního plánu z podnětu je shodný s procesem pořízení územního plánu obce. V případě, že je zadání součástí vydaného územního plánu příslušné obce, neprojednává se znovu ani se znovu neschvaluje. Proces pořízení regulačního plánu na žádost je spojen s obstaráním potřebných podkladů (projektová dokumentace) a souhlasných stanovisek dotčených orgánů žadatelem. Fáze řízení o vydání regulačního plánu je pak shodná s fází řízení o vydání regulačního plánu z podnětu nebo územního plánu obce.
STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu
77
evidence územně plánovací činnosti, v platném znění Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, v platném znění
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Smysl a úloha regulačního plánu v systému územního plánování ČR. 2/ Popište obsahové náležitosti regulačního plánu.
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK samostudium
78
10. Mapové podklady a geografický informační systém KLÍČOVÉ POJMY GIS, geodata, katastrální mapa, státní mapové dílo, měřítko
CÍLE KAPITOLY Orientace v systému GIS a základní znalosti o mapových podkladech používaných v územním plánování.
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
10.1 Mapové podklady Mapovými podklady pro zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace jsou •
katastrální mapa,
•
Státní mapa,
•
Základní mapa České republiky a
•
Mapa České republiky;
mapovým podkladem pro pořízení regulačního plánu může být též polohopisné a výškopisné zaměření řešeného území.
Pro účely územního plánování je možné mapový podklad doplnit na základě skutečností zjištěných vlastním průzkumem území; záznam o provedeném doplnění se ukládá
79
u pořizovatele. Není-li státní mapové dílo v digitální formě k dispozici, lze s využitím státního mapového díla vytvořit mapový podklad v digitální formě. Při územně plánovací činnosti se jako mapový podklad dále využívají technické mapy, pokud je má pořizovatel k dispozici.
10.2 Definice základních pojmů Geografický informační systém je na počítačích založený informační systém pro získávání, ukládání, analýzu a vizualizaci dat, která mají prostorový vztah k povrchu Země. Geodata, se kterými GIS pracuje, jsou definována svou geometrií, topologií, atributy a dynamikou. Geoobjekt je část modelované reality, kterou je možno na dané úrovni generalizace v GIS modelovat jako jeden objekt. Geoobjekt obsahuje dva druhy informací: prostorové informace (tvar, poloha, topologie), neprostorové informace (atributy, specifické pro každý typ objektu). Geografický informační systém umožňuje vytvářet modely části Zemského povrchu pomocí dostupných softwarových a hardwarových prostředků. Takto vytvořený model lze pak využít například při evidenci katastru nemovitostí, předpovídání vývoje počasí, určování záplavových zón řek, výběru vhodné lokace pro čistírnu odpadních vod, plánování výstavby silnic, apod. Součásti GIS Hardware - nejčastěji osobní počítač s barevným monitorem, skener pro možnost vstupu obrazových dat, tiskárna či plotter pro možnost mapového výstupu. Software - specializovaná sada programů pro analýzu a vizualizaci geodat. Data - nejdůležitější a často finančně nejnáročnější součást GIS. Pracovníci (uživatelé) - lidé se znalostmi geografie schopní obsluhovat informační technologie.
10.3 Dimenze geoobjektů 0D geoobjekty - bezrozměrné objekty, body, definované pouze svou polohou. Příkladem může být například autobusová zastávka v GIS modelujícím dopravu nebo GSM vysílač v GIS mobilního operátora modelující pokrytí signálem. 1D geoobjekty - objekty jednorozměrné, úseky čar, s konečnou délkou a nulovou plochou. Pomocí 1D geoobjektů se nejčastěji modelují silnice, řeky, apod. 2D geoobjekty - objekty dvojrozměrné, polygony, s konečným obvodem a konečnou plochou.
80
3D geoobjekty - objekty trojrozměrné, polyhedrony. V GIS se používají výjimečně, ve specifických případech. Třetí rozměr je v GIS nejčastěji modelován pomocí tzv. digitálního modelu terénu (DMT, DEM).
10.4 Mapové vrstvy Geoobjekty popisující stejné téma se sdružují a ukládají do mapových vrstev, někdy také nazývaných tematické mapové vrstvy. Takovým tématem může být např. vodstvo, silnice, typy půd, nadmořská výška, apod. Každá mapová vrstva je uložena v jednom datovém souboru, který lze samostatně přenášet a používat ve více mapových projektech. Mapové vrstvě se někdy také říká monotematická mapa, případně zkráceně mapa (např. mapa řek, mapa silnic, apod.). Mapové vrstvy se dále dělíme na vektorové a rastrové mapové vrstvy.
10.5 Vektorové mapy Ve vektorových mapových vrstvách jsou data uložena pomocí bodů a čar. Vektorová data jsou v GIS organizována a ukládána podle různých vektorových modelů. Špagetový model - ve špagetovém modelu jsou všechny typy objektů, bez ohledu na počet dimenzí, uloženy v jednom heterogenním seznamu. Tento seznam má pouze 2 položky - typ objektu (bod, čára, polygon) a parametry objektu - jedna či více souřadnic. Ve špagetovém modelu není obsažena žádná informace o topologii (sousednost, orientace, konektivita, obsahování) a proto je tento model pro analýzu geodat obtížně použitelný. Navíc zde dochází k redundanci dat. Hierarchický model – tento model ukládá data hierarchicky s ohledem na počet dimenzí. Vychází s faktu, že polygon se skládá z několika linií, linie z několika úseček, úsečky jsou pak spojením dvou bodů. Tyto elementy jsou pak v GIS uloženy samostatně, nejčastěji v geodatabázi. Topologický model - je kompromisem mezi špagetovým a hierarchickým modelem. Ukládají se pouze body a čáry, přičemž k čáře lze připojit informaci o její orientovanosti, podle níž lze pak určit sousední polygon vlevo a vpravo.
10.6 Rastrové mapy Rastrových mapových vrstev se používá k modelování veličin, které jsou spojitě definovány na celém modelovém prostoru. Příkladem může být mapová vrstva nadmořské výšky, mapa typu půd, vegetace, atmosférického tlaku, teploty, apod. Prostor je v rastrových mapových vrstvách rozdělen na množství malých plošek, jejichž rozměr je dostatečně malý na to, aby bylo možno na jejich povrchu hodnotu dané veličiny považovat za konstantní. Dělení prostoru může být buď pravidelné, nebo nepravidelné, buňky rastru mohou být různého tvaru (čtverec, trojúhelník, šestiúhelník). V naprosté většině případů se ale v GIS používá pravidelné dělení prostoru čtvercovou mřížkou.
81
10.7 Státní mapová díla Státními mapovými díly ve smyslu § 3 zákona č. 430/2006 Sb. o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, pro účely veřejného užití (§ 4 odst. (2) zákona 430/2006 Sb.) jsou: katastrální mapa, Státní mapa v měřítku 1 : 5 000 Základní mapa České republiky v měřítcích 1 : 10 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 nebo 1 : 200 000 Mapa České republiky v měřítku 1 : 500 000, ZABAGED (Základní Báze Geografických Dat) v měřítku 1 : 10 000 – zřejmě nejpodrobnější státní mapové dílo vzniklé na topografickém podkladu. Na základě novely zákona o zeměměřičství jsou data ZABAGED orgánům veřejné správy pro výkon jejich působnosti v příslušném územním rozsahu poskytována bezplatně.
10.8 Katastrální mapa 10.8.1 rastrová: měřítko 1 : 2880 – Cassini-Soldnerovo zobrazení, souřadnicový systém gusterbergský nebo svatoštěpánský, měřítko 1 : 1000 – Křovákovo zobrazení, souřadnicový systém S-JTSK, měřítko 1 : 2000 – Křovákovo zobrazení, souřadnicový systém S-JTSK, měřítko 1 : 5000 – Křovákovo zobrazení, souřadnicový systém S-JTSK, 10.8.2 vektorová: digitální katastrální mapa DKM (nové mapování), katastrální mapa digitalizovaná KM-D (digitalizace na podkladu původních map – nepřesný podklad), V územích, ve kterých není digitální mapa ani digitalizovaná mapa v S-JTSK, se poskytuje orientační mapa parcel. Orientační mapu parcel zpravidla tvoří rastrové obrazy katastrální mapy a map dřívějších pozemkových evidencí přibližně transformované do S-JTSK doplněné definičními body parcel, budov a vodních děl. Orientační mapa v S-JTSK je do obnovy rastrového obrazu katastrální mapy doplňována informativním zobrazením změn v katastrální mapě.
10.9 Ostatní mapové podklady Není-li k dispozici státní mapové dílo v digitální podobě, je možné vytvořit digitální mapový podklad s využitím státního mapového díla. Mapový podklad lze doplnit (příp. upravit) na základě skutečností zjištěných průzkumem území. Změny provedené v mapovém podkladu lze využít jen pro účel územního plánování a o každé provedené změně je pořizovatel povinen provést záznam.
82
Pro územně plánovací činnost je možné využít i digitální technické mapy, která je vedena nad účelovou mapou povrchové situace. Účelová mapa povrchové situace je polohopisným a výškopisným zaměřením území vytvářená obvykle v měřítku 1 : 500. Ortofotomapa z roku 2004 jako pomůcka při zjišťování jevů na základě průzkumů území. Ortofotomapa pořízená Krajským úřadem Jihočeského kraje v rozlišení 50 cm/pixel je zdarma k dispozici pro všechny obce Jihočeského kraje na základě žádosti a uzavření smlouvy o užití digitálních dat pro správní území každé obce.
10.10 Složky souřadnicového systému Údaje o souřadnicových systémech se občas nazývají prostorovým umístěním. Prostorové umístění se skládá ze všech těchto složek: zeměpisný souřadnicový systém - elipsoid modelující zemský tvar a datum, které referencuje tento elipsoid, vytvářejí zeměpisný souřadnicový systém, rovinný souřadnicový systém – se skládá ze samotného kartografického zobrazení a dalších určujících parametrů, mezi ně patří jednotky (např. metry, stopy, střední poledník, možná zóna v závislosti na zobrazení, posun počátku souřadnic ve směru x, y). Prostorová data umístěná v prostoru pomocí souřadnicového systému lze kartograficky zobrazit do rovinného souřadnicového systému, aby měření byla stejnorodá mezi všemi daty. Údaje o všech těchto složkách se uchovávají s informacemi o kartografickém zobrazení prostorových dat.
10.11 Georeferencování Umístění dat, které popisují prvek skutečného světa, na jejich správné místo na zemském povrhu. Georeferencování je postup, kterým se stanoví vztah mezi daty zobrazenými v softwaru GIS a jejich skutečným umístěním. Uskutečňuje se pomocí souřadnicového systému. Ten je tvořen elipsoidem, vztažným bodem, kartografickým zobrazením a jednotkami.
STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění Opora VŠTE České Budějovice – Radek Boček / Urbanismus a územní plánování (2012) Zákon č. 430/2006 Sb. o stanovení geodetických referenčních systémů a
státních mapových děl
83
závazných na území státu a zásadách jejich používání, pro účely veřejného užití
OTÁZKY A ÚKOLY 1) Jaké znáte státní mapová díla? 2) Jak byste definovaly GIS? 3) Jaké jsou součástí GIS? 4) Jaké znáte druhy katastrálních map? 5) Jaké znáte druhy kartografických zobrazení podle typu zkreslení, resp. toho co, při zkreslení zachovává?
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK samostudium
84
11. Posouzení vlivu na udržitelný rozvoj území, udržitelný rozvoj KLÍČOVÉ POJMY SWOT analýza, rozbor udržitelného rozvoje
CÍLE KAPITOLY Seznámit se se způsoby, jimiž se sleduje a vyhodnocuje udržitelný rozvoj území.
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
11.1 Rozbor udržitelného rozvoje území Rozbor udržitelného rozvoje území zahrnuje 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití
85
území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území tedy zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů obcí zpracovaných zpravidla digitální technologií způsobem umožňujícím výměnu dat pro jejich využití v územně analytických podkladech kraje (§ 29 odst. 3 stavebního zákona), je stanoven v části A přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů kraje, je stanoven v části B přílohy č. 1 k uvedené vyhlášce. Základní metodou při vyhodnocování je SWOT-analýza. V dlouhodobém horizontu je důležité porovnávat vývojové tendence sledovaných parametrů a v případě negativního nebo nerovnoměrného vývoje při vyhodnocování uplatňování územně plánovací dokumentace (min. 1 x za 4 roky) navrhnout potřebná rozvojová nebo ochranná opatření. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT) se člení na 10 témat: 11. horninové prostředí a geologii, 12. vodní režim, 13. hygienu životního prostředí, 14. ochranu přírody a krajiny, 15. zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 16. veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, 17. sociodemografické podmínky, 18. bydlení, 19. rekreaci, 20. hospodářské podmínky. Údaj o území obsahuje
86
•
textovou část,
•
grafickou část
•
a dále informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti (označováno jako "pasport údaje o území").
Textová část obsahuje popis údaje o území, grafická část obsahuje zobrazení údaje o území včetně použitého měřítka a legendy. Správnost poskytnutého údaje o území se potvrzuje v pasportu údaje o území, jehož obsah je stanoven v příloze č. 2 k uvedené vyhlášce. Grafická část územně analytických podkladů obsahuje •
výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických,
•
výkres limitů využití území,
•
výkres záměrů na provedení změn v území
•
a výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (také označován jako „problémový výkres").
Územně analytické podklady mohou být doplněny dalšími výkresy, schématy, tabulkami, grafy či kartogramy. V územně analytických podkladech pro území hlavního města Prahy je možno sloučit obsah územně analytických podkladů obcí a územně analytických podkladů kraje.
11.2 Rozboru udržitelného rozvoje území Územně analytické podklady kraje se předkládají k projednání zastupitelstvu kraje v rozsahu rozboru udržitelného rozvoje území nebo jeho aktualizace. Součástí územně analytických podkladů obcí je doklad o jejich projednání s obcemi. To znamená, že úřad územního plánování projedná územně analytické podklady a rozbor udržitelného rozvoje s obcemi buď jednotlivě, nebo je pozve na společné jednání. Součástí územně analytických podkladů kraje je doklad o jejich projednání v zastupitelstvu kraje.
STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
87
/stavební zákon/, v platném znění Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění MAIER, K., prof. Ing. arch., CSc. a kol., 2012. Udržitelný rozvoj území. Grada.
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Co je to rozbor udržitelného rozvoje území? 2/ Jaké obsahové náležitosti musí splňovat rozbor udržitelného rozvoje území?
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK samostudium
88
12. Protipovodňová ochrana v územním plánování KLÍČOVÉ POJMY Záplavové území, řízený rozliv povodní, zvláštní povodeň, aktivní zóna
CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními pojmy a hodnocením území z hlediska jejich zasažení různými typy povodní.
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
12.1 Záplavová území Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, zabezpečí zpřístupnění dokumentace a předá jednu kopii této dokumentace Ministerstvu životního prostředí. Pokud záplavová území nejsou určena, mohou vodoprávní a stavební úřady a orgány územního plánování při své činnosti vycházet zejména z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi.
89
Ministerstvo životního prostředí podle podkladů správců vodních toků zajišťuje vedení dokumentace o stanovených záplavových územích na území České republiky a zabezpečuje jejich evidenci v informačním systému veřejné správy. Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.
12.2 Omezení v záplavových územích V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. V aktivní zóně je dále zakázáno a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.
12.3 Území určená k řízeným rozlivům povodní Za území určená k řízeným rozlivům povodní se považují pozemky nezbytné pro vzdouvání, popřípadě akumulaci povrchových vod veřejně prospěšnými stavbami na ochranu před povodněmi, k nimž bylo omezeno vlastnické právo. Za škodu vzniklou řízeným rozlivem povodní na půdě, polních plodinách, lesních porostech a stavbách v území podle odstavce 1 náleží poškozenému náhrada, kterou poskytuje v penězích stát zastoupený Ministerstvem zemědělství. Výše náhrady za škodu způsobenou na půdě nebo stavbě se stanoví v závislosti na výši nákladů nezbytných na uvedení půdy nebo stavby do původního stavu, včetně nákladů na odstranění nežádoucích naplavenin, výše náhrady za škodu způsobenou na polních plodinách v závislosti na tržních cenách polních plodin v době rozlivu, včetně nákladů na likvidaci poškozených polních plodin; výše náhrady za škodu způsobenou na lesních porostech se stanoví podle lesního zákona 33a). Postup při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postup při určení její výše stanoví vláda nařízením.
90
Náhrada náleží rovněž za finanční újmu vzniklou pozbytím nároku na dotaci, poskytovanou na základě zákona o zemědělství, který poškozený pozbyl v souvislosti s řízeným rozlivem povodně. Poškozenému, jemuž byla poskytnuta náhrada podle odstavce 2, nelze poskytnout státní pomoc z titulu rozlivu povodně podle zákona o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou. Poškozenému nenáleží náhrada v případě, že nedodrží podmínky stanovené pro způsob užívání pozemků určených k rozlivu povodní.
12.4 Území ohrožená zvláštními povodněmi Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu.
STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Co je to záplavové území? 2/ Jaké jsou zásady při plánování rozvoje území, které je ohroženo rizikem záplavy?
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK samostudium
91
13. Průřez vývojem územního plánování, nové tendence v územním plánování v rámci EU a ČR KLÍČOVÉ POJMY Charta,
CÍLE KAPITOLY Pochopit soudobé vývojové tendence územního plánování a východiska, v jejichž důsledku k nim dochází.
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
VÝKLAD
13.1 Evropa a USA v 70. létech Energetická krize, pokles obyvatelstva v metropolích, proces desurbanizace (= zpět do menších center), trend zahušťování, intenzifikace zástavby, důvodem je zvýšení ceny benzínu a trend opětovného využívání městské hromadné dopravy. Desurbanizace = stěhování na venkov, do menších měst, do nových měst nebo do metropolí. Mezi hlavní znaky desurbanizace patří velké snižování počet obyvatelstva centra města i vnějších městských částí. Obyvatelstvo ubývá jednak díky nižší porodnosti a jednak díky migračním pohybům. Tento odliv je typický pro oblasti (aglomerace), v nichž většina obyvatelstva pracovala v těžkém strojírenství (Porýní, Porúří, Boston, Smíchov, Karlín) nebo těžbě uhlí. Desurbanizace postihla v padesátých až osmdesátých letech 20. století velké průmyslové oblasti Německa, Belgie, Velké Británie nebo USA.
13.2 Římský klub Byl založen v roce 1968, sdružuje uznávané osoby z mnoha zemí a provádí výzkumy beroucí v potaz problém vývoje světa jako celku, aby bylo možno vést rozhodující kroky ke stanovení limitů růstu, popř. limitů směru růstu. V roce 1972 Římský klub uveřejnil zprávu zadanou
92
týmu vědců z Massachusetts Institute of Technology (MIT). Tato zpráva zveřejňuje výsledky počítačově simulovaného vývoje lidské populace a využívání přírodních zdrojů do roku 2100. Z této zprávy bylo patrno, že během 21. století dojde k brutálnímu populačnímu pádu v důsledku znečištění, vyčerpání úrodnosti obdělávatelných půd a nedostupnosti energetických zdrojů (především fosilních paliv). Tato zpráva byla vydána rovněž knižně pod názvem „Meze růstu“ (v originále The Limits to Growth), hlavními autory byli manželé Meadowsovi.
13.3 Vývoj v 80. létech a směry v 21. Století 80. léta – Neoliberalismus, tchatcherismus, reganimus, odstátnění, privatizace, extrémní názor „pryč s veřejným plánováním“, snaha o odstranění regulací z územního plánování. Směry v 21. Století – postmoderní filosofie, revitalizace dříve opuštěných „starých“ čtvrtí na okraji center velkých měst (Bronx, Harlem, Dockland, Hamburk, Rotterdam), proces reurbanizace, návrat bohaté třídy zpět do luxusních bytů v centrech (Paříž, Londýn, Benátky, Vídeň, Malá Strana, Pařížská ul.), návrat střední a vyšší třídy do nových bytů (100 – 200 m2) na okrajích center (Vinohrady, Karlín, Smíchov).
13.4 Velké projekty – DOCKLANDS Přestavba opuštěných doků na plně funkční městskou čtvrť. Situaci velmi komplikovalo zapojení velkého počtu zúčastněných vlastníků půdy. Pro řešení tohoto problému byla v roce 1981 státním tajemníkem pro životní prostředí vytvořena společnost London Docklands Development Corporation (LDDC) za účelem přestavby celé oblasti. Jednalo se o statutární orgán jmenovaný a financované ústřední vládou s širokými pravomocemi nabývat a prodávat pozemky v Docklands a zároveň sloužilo také jako orgán územního plánování pro danou oblast. Dalším důležitým milníkem bylo označení Docklands v roce 1982 vládou coby průmyslové oblasti, v níž podniky byly osvobozeny od daně z nemovitosti a dostaly další pobídky, včetně zjednodušení plánování a povolování stavby a také kapitálové příspěvky. Tím se investice do Docklands stala pro soukromý kapitál podstatně lákavější, a byl zahájení prudký boom v této oblasti. V roce 1998 byla kontrola nad oblastí Docklands předána zpět na příslušné místní úřady.
13.5 Velké projekty – PAŘÍŽ Národní knihovna Francoisa Mitterranda v Paříži, tvoří ji čtyři velké otevřené knihy má symbolizovat nová francouzská Národní knihovna z dílny architekta Dominiqua Perraulta. Stojí v Paříži od r. 1991 a stejně jako ostatní budovy zde se snaží vypadat hlavně neotřele. Knihovna proto sestává ze čtyř samostatných, 79 metrů vysokých budov ve tvaru L, které mezi sebou svírají centrální prostor se zahradou. Celkově komplex knihovny zabírá téměř 365 tis. m², vlastní užitná plocha je ale jenom 59 070 m². Tento nepoměr vyvolal nad návrhem knihovny první kritiku, zvláště kvůli financování stavby. Závažnější kritika se pak otevření knihovny zaměřila na to, že postavení čtyř samostatných budov není vhodné pro skladování knížek ani jejich přenášení. Šlo o tzv. „zónu koordinovaného rozvoje“, kdy velká státní investice měla celou čtvrť razantně zatraktivnit pro soukromé developery.
93
13.6 Velké projekty – MILTON KEYNES Poslední evropské města založené na zelené louce. Oficiálně se Milton Keynes stalo městem 23. ledna 1967. Nyní se rozkládá na ploše 89 km2 na místě 3 původních měst a dalších 15 obcí a zemědělských pozemků. Svůj název převzalo od stávající obce. Dle výsledků sčítání lidu z roku 2001 činil počet obyvatel Milton Keynes 184 506. Počet obyvatel v širší správní oblasti Milton Keynes byl 207 063, což bylo čtyřnásobně více než v šedesátých letech. Poslední odhady o počtu obyvatel pocházejí z roku 2008. Tehdy byl počet obyvatel odhadován na 195 687 pro město a přes 230 000 pro širší správní oblast.
13.7 Velké projekty – BERLÍN Na ploše zhruba jedenácti fotbalových hřišť zde vyrostlo nové nádraží, které propojilo železniční trasy vedoucí napříč evropským kontinentem. K nádraží se sbíhají také dálnice, silnice a berlínská příměstská dráha S-Bahn, takže denně se tu pohybuje okolo 1,35 milionu cestujících. Výstavba nového nádraží začala 9. září 1998 a je součástí celkové přestavby Berlína. Pro futuristickou stavbu nádraží je typické ocel a sklo. Zastřešení má profil ploché elipsy. V projektu za miliardy eur se realizovaly také podzemní parkoviště, sít obchodů, ubytovací kapacity a další služby. Největší nádraží Evropy je v provozu od mistrovství světa ve fotbale v polovině roku 2006.
13.8 Charty územního plánování – ATHÉNSKÁ CHARTA Aténská charta je soubor zásad „moderního urbanismu“, přijatý na konferenci CIAM roku 1933, vydané Le Corbusierem roku 1943 v Paříži. Athénská charta se stala teoretickým základem funkcionalistického urbanismu. Základní téma připravila skupina CIAM již r. 1931, kdy definovala, že „pojem funkčního města" tím, že forma města je určována jeho 3 základními funkcemi: bydlením, prací, rekreací a dopravou. První tři funkce je třeba scelit do stejnorodých, od sebe však oddělených oblastí - tzv. zón, kdy doprava předchozí 3 funkce spojuje. Účastníci kongresu se nakonec sešli v létě r. 1933 na lodi a po plavbě z Marseille do Atén, krátkém pobytu v Aténách a plavbě zpět schválili Zásady, jejichž obsah vyplynul z návrhu jednotlivých delegací a diskusí. Přestože zásady Athénské charty nebyly nikdy ve větším měřítku uskutečněny, výrazně ovlivnily vývoj měst dvacátého století.
13.9 Charty územního plánování – DRUHÁ ATHÉNSKÁ CHARTA Aténská charta 2003, obvykle nazývaná jako tzv. „Druhá Athénská charta“, vznikla při příležitosti 70. výročí založené Athénské charty, kdy došlo k pokusu o její přepracování a aktualizování v novou Athénskou chartu 2003. První část nazvaná „Spojené město“ se věnuje aktuálním problémům měst: sociální smír, občanská angažovanost, multikulturní bohatství, sociální identita, ekonomická diverzita, zdraví a životní prostředí ve městech a energetika. Druhá část charty vytyčuje 10 perspektiv moderního města: město pro všechny (boj s vyloučením ohrožených sociálních skupin), zapojené město (snaha o budování dobrých
94
sousedských vztahů), bezpečné město (město jako nebojová zóna, potlačování příčin kriminality), zdravé město (umožnit všem občanům města žít zdravě), produktivní město (město jako zdroj pracovních příležitostí), inovativní město (školství, věda a výzkum), přístupné město (umožnit občanům přístup ke službám bez zbytečného cestování po městě), ekologické město (principy trvale udržitelného rozvoje), kulturní město (město jako tvůrce kultury), město tradic (město jako nositel civilizačních hodnot).
13.10 Charty územního plánování – LIPSKÁ CHARTA Lipská charta o udržitelných evropských městech je politickým dokumentem vypracovaným za široké účasti evropských zainteresovaných subjektů. Obsahuje shodu členských států na společných principech a strategiích urbánního rozvoje. Doporučuje aby se v urbánním rozvoji rozšířilo využívání integrovaných přístupů k rozvoji měst, vytváření a zajištění vysoce kvalitního veřejného prostoru, o modernizace infrastrukturních sítí a zlepšení energetické účinnosti, proaktivní, inovativní a vzdělávací politiku, věnovat zvláštní pozornost deprivovaným/upadajícím čtvrtím, kde dochází k sociálnímu vyloučení, zavádění strategií pro dosažení vyššího standardu urbanistických řešení a kvality stavebně technických složek městského prostředí, o posílení municipální ekonomiky a municipální politiky zaměstnanosti, o proaktivní vzdělávací politika pro děti a mládež, o podporu cenově dostupné, tj. sociálně únosné a efektivní městské dopravy.
STUDIJNÍ MATERIÁLY EVROPSKÁ UNIE. Nová aténská charta. In: European council of town planners [online], květen 1999 [cit. 22. 2. 2012]. HRŮZA, J., 2002. Charty moderního urbanismu. Praha: Agora. ISBN 80902945-4-5.
OTÁZKY A ÚKOLY 1) Jaké znáte velké urbanistické počiny v Evropě z poslední doby? 2) Jaký je rozdíl mezi první a druhou Athénskou chartou?
KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK
95
samostudium
96
Použitá literatura BRŮHA, J., V. FUČÍK, D. POLCAROVÁ, R. BOČEK, 2011. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. České Budějovice: A+U design. Dostupné: na KÚ a všech stavebních úřadech v Jihočeském kraji a také na http://up.kraj-jihocesky.cz/?zasady-uzemnihorozvojekraje,9 ČESKO, 1992. Zákon č. 114 ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny, In: Sbírka zákonů České republiky. Částka 28, s. 666–6927. ISSN 1211-1244. ČESKO, 2001. Zákon č. 100 ze dne 20. února 2001 o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). In: Sbírka zákonů České republiky. Částka 40, s. 2794-2824. ISSN 1211-1244. ČESKO, 2004. Zákon č. 500 ze dne 24. června 2004, správní řád, v platném znění (správní řád). In: Sbírka zákonů České republiky. Částka 174, s. 9782–9827. ISSN 12111244. ČESKO, 2006. Ministerstvo pro místní rozvoj. Vyhláška č. 500/2006 Sb. ze dne 10. listopadu 2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. In: Sbírka zákonů České republiky. Částka 163, s. 6911-6952. ISSN 1211-1244. ČESKO, 2006. Ministerstvo pro místní rozvoj. Vyhláška č. 501/2006 Sb. ze dne 10. listopadu 2006 o obecných požadavcích na využívání území. In: Sbírka zákonů České republiky. Částka 163, s. 6953-6960. ISSN 1211-1244. ČESKO, 2006. Stavební zákon a vyhlášky. Ostrava: SAGIT. ISBN 978-80-7208-693-1. ČESKO, 2006. Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. Částka 63, s. 2226–2288. ISSN 1211-1244. ESPON, [b.r.]. Operační program ESPON 2013. In: Fondy Evropské unie [online]. Aktualizace 10. srpna 2010 [cit. 22. 2. 2012]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/Programy-2007-2013/Evropska-uzemni-spoluprace/ESPON-2013
97
EUROPEN URBAN KNOWLEGDE NETWORK. Vision planet, acieving greater spatial integration. In: European Urban Knowledge Network [online]. 31. 12. 2000 [cit. 22. 2. 2012].
Dostupné
:
http://www.eukn.org/E_library/Urban_Policy/Vision_Planet_achieving_greater_spatial_ integration EVROPSKÁ UNIE. Nová aténská charta. In: European council of town planners [online], květen
1999
[cit.
22. 2. 2012].
Dostupné
z:
http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2000/2000-01/11_charta.pdf HRŮZA, J., 2002. Charty moderního urbanismu. Praha: Agora. ISBN 80-902945-4-5. JIHOČESKÝ KRAJ. Územně analytické podklady. In: Územní plánování – Jihočeský kraj [online]. Copyright © 2009 Jihočeský kraj, aktualizace červen 2011 [cit. 3. 9. 2011]. Dostupné z: http://up.kraj-jihocesky.cz/?uzemne-analyticke-podklady,15 JIHOČESKÝ KRAJ. Územní studie Třeboňsko - Novohradsko. In: Územní plánování – Jihočeský kraj [online]. Copyright © 2009 Jihočeský kraj [cit. 3. 9. 2011]. Dostupné z: http://up.kraj-jihocesky.cz/?uzemni-studie-trebonsko-novohradsko,91 KOUCKÝ, R., 2006. Elementární urbanismus. Praha: Zlatý řez. ISBN: 80-902810-7-9. MAIER, K. (Ed.), 2000. Urbanistická čítanka 1: Vybrané texty urbanistické literatury XX. století. Praha: Česká komora architektů. ISBN: 80-902735-3-X. MAIER, K. (Ed.), 2003. Urbanistická čítanka 2: Vybrané texty urbanistické literatury XX. století, Praha: Česká komora architektů. ISBN 80-902735-8-0. MAIER, K. a V. ŘEZÁČ, 1997. Urbanistická ekonomika a územní rozvoj. In: Ekonomika v území. Praha: ČVUT, s. 1707 – 1997. Také jako: Maier, K. a J. Čtyroký. Ekonomika územního rozvoje. Praha: GRADA, 2000. ISBN 80-7169-644-7. MARKVART, J. a L. FRIDRICH, 2002. Udržitelný rozvoj území. Brno: Ústav územního rozvoje. ISBN 80-238-9548-6. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, 2009. Politika územního rozvoje České republiky. Brno:
Ústav
územního
rozvoje.
ISBN
978-80-87318-04-1.
Dostupné
též
z:
98
http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Koncepce-Strategie/Politikauzemnihorozvoje-Ceske-republiky/Politika-uzemniho-rozvoje-CR-2008 TUNKA, M., 2003. Obsah územně plánovací dokumentace. Praha: Arch, edice Stavební právo. ISBN 80-86165-34-5. UN HABITAT. Oficiální webové stránky organizace OSN. In: UN HABITAT: The United Nations
Human
Settlements
Programme
[cit.
22. 2. 2012].
Dostupné
z:
http://www.unhabitat.org/?gclid=CP-lz6jTs64CFcGFDgodik_aRw Urbanismus. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 13. 8. 2006, poslední editace 10. 2. 2012 [cit. 30. 8. 2011]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Urbanismus
99
