{ t V Brně dne 10. prosince 2009 Sp. zn. . 4798120094/OP/DK
Zpráva o průběhu šetření ve věci zkráceného stavebního řÍzeni a řízeni o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les pro stavbu ,,Bytové domy a ubytovny uI. Horníkova, Brno-Líšeň"
A _ obsah podnětu Dne 28. 8. 2009 se na veřejného ochránce práv obrátilo občanskésdruŽení Nesehnutí Brno, se sídlem tř. Kpt' Jaroše 18, 602 00 Brno, zastoupené pro účely šetření veřejného ochránce práv Mgr. Lud'kem Šikolou' advokátem se sídlem Dvořákova 13,602 00 Brno (dále také,,stěŽovatel")' Ve svém podnětu stěŽovatel Žádal o prošetření postupu orgánů státní správy a jiných subjektů v rámci územního řízení, zkráceného stavebního řízenía YízenÍ o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les pro stavbu ,,Bytové domy a ubytovny ul' Horníkova, Brno-Líšeň". V podnětu stěŽovatel popsal okolrrosti celého případu a namítal pochybení příslušnýchsprávních úřadůa jiných subjektů vykonávajících veřejnou správu (zde autorizovaný inspektor) v územním řízení, zkráceném stavebním řizení, jakoži rizení o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Na základě podání stěŽovatelů jsem zahájil šetření postupů státních orgánů ve věci dle ustanovení s 14 zákona č. 34911999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. B - Skutková zjištění
V rámci šetření j."' se obrátil se Žádostí o vyjádření na Úřad městské části
Brno-Líšeň(dále také ,,ÚMČ Brno-Líšeň" - Stavební úřad, příslušný Úřad na úseku ochrany přírody a krajiny) a Magistrát města Brna (dále také ,,MMB"). Pro posouzení podnětu byla dále shromáŽděna vydaná rozhodnutí, sdělení a dalšírelevantní písemnosti, opatřeny kopie znaleckých posudků a rovněŽ bylo provedeno šetření na místě samém. Z těchto podkladů vyplývají následující skutečnosti.
Dne 6. 'l2. 2006 podala společnost QARY, s. r' o. (dále také ,,investor"), návrh na vydání územníhorozhodnutÍ o umístěnÍ stavby ,,Býové domy a ubytovny ul. Horníkova, Brno-Líšeň" na pozemcích parc.č' 503712,5037l25,5037l29,5037/38, 5037l40,5037/60 v k.ú. Líšeň,vjezdu z ul' Horníkova na pozemcích parc.č. 5037l14, 5a37A0, 8150/1 k.ú' Líšeň,včetně komunikací, parkovišť, zpevněných ploch,
terénnícha sadových úprav, Vo, inŽenýrských sítía dalšíchna pozemcích parc.č. 5037t26,5037l14,8150/1 ,442214.,6237n vk.ú. Líšeň(dále také ',stavba"). bne 8. 1. 2oo7 podala společnost k ÚMČ Brno-LíšeňŽádost o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les na pozemku parc.č. 5037l25 v k.ú. Líšeň.Zahž4enéřízeni bylo úřadem přerušeno do doby vydání pravomocného územníhorozhodnutí na umístěnístavby na předmětném pozemku.
Územní rozhodnutí bylo vydáno ÚuČ Brno-Líšeň dne 12. 4.2007 (rozhodnutí č. 348, čj 27oot16154106, sp. zn' sTU/20l0601357/000/006)' Proti rozhodnutí se odvolal stěŽovatel, jakoŽ i Statutární město Brno' Úřad městské části Brno-Líšeň.
Dne 8' 8. 2oo7 vydal MMB rozhodnutí, kteým podaná odvolání zamítl
a územnírozhodnutí potvrdil'
Na základě Žaloby stěŽovatele bylo rozhodnutí MMB zrušeno rozsudkem Krajského soudu vBrně ze dne 30.3.2009, čj.30Ca 29112007-'111, které nabylo
právní moci dne 12' 5.2oo9, a kteým byla věc vrácena MMB. Ten k dnešnímu dni o podaném odvolání nerozhodl, výše uvedené územnírozhodnutí je tak dosud nepravomocné. Rozsudek krajského soudu by| dále napaden kasačnístíŽností investora i MMB.
Dne 26. 4. 2009 vydal lng. arch' Milan Teigiser, autorizovaný inspektor, certifikát čj. 71ogo4 podle ustanovení $ 117 odst. 3 zákona č. 183/2006 sb., o územnímplánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále také ,,StZ z roku 2006"), na stavbu ,,bytové domy a ubytovny ul. Horníkova, Brno-Líšeň". bertifikát byl s přílohami stavebníkem oznámen ÚvtČ Brno-Líšeň dne 27. 4.2009 (dále také ,,oznámení"). StěŽovatel se s certifikátem, oznámením a souvisejícími dokumenty seznámil dne 16. 6. 2009 na základě Žádosti o informace ze dne 3. 6. 2o09 adresované stavebnímu úřadu ÚvČ Brno-Líšeň;poskytnutí projektové dokumentace bylo ÚMČ Brno-Líšeňodmítnuto rozhodnutím ze dne 13.8.2009 (čj. 2000/6868/09, 27 00 1937 5/09/H u).
S ohledem na neexistenci jiných opravných prostředků proti certifikátu autorizovaného. inspektora (resp. oznámení, resp. fiktivnímu rozhodnutí) podal stěŽovatel proti certifikátu rovnou správní Žalobu (vedena pod sp, zn. 30Ca 8412009) ke Krajskému soudu v Brně (s návrhem případného postoupení Městskému soudu v Praze dle bydliště autorizovaného inspektora).
Dne 3. 3. 2oo9 podal investor Žádost o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les. (stromů a keřů) na pozemku p.č. 5037125 v k.ú. Líšeň.Dne 9. 3. 2009 oznámil Ún71Č Brno-Líšeňzahájení řÍzeni a vyzval Žadatele k doplnění podkladů do
dne 9. 4. 2009. Dne 15. 4. 2oo9 vydal ÚuČ Brno-Líšeň rozhodnutí
Gi'27oot2629l09/Hu, sp. zn. 12'09.246), kteÚm povolil vykácení stromů borovic černých na ploše 12oO m2 a 4 ks bříz bělokoých rostoucích nedaleko křiŽovatky Novolíšeňská - Jedovnická v Brně-Líšni, dle znaleckého posudku lng. Jaroslava Kolaříka, Ph.D. (ze dne 16.3.2oo9, č.28-910/09), vše na pozemku parc.č. 5037l25 k.Ú. Líšeň.V rozhodnutí byla stanovena podmínka, Že ke kácení dojde aŽ po nabytí
právní moci stavebního povolení, v období vegetačníhoklidu, nejdříve ode dne 15. 10.2009.
StěŽovatel i investor napadli rozhodnutí orgánu prvního stupně odvoláním. Dne í8. 6. 2009 vydal MMB rozhodnutí, kteým bylo předmětné rozhodnutí změněno tak, Že se podmínka o započetíkácení aŽode dne 15. 10.2009 ruší.Ve zbytku bylo rozhodnutí orgánu prvního stupně potvrzeno s tím, Že odvolání stěŽovatele bylo v odůvodněnírozhodnutí zamítnuto jako nepřípustné vzhledem k tomu, že vznáší námitky pouze proti odůvodnění rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí MMB podal stěŽovatel Žalobu ke Krajskému soudu v Brně (vedena pod sp' zn. 30Ca 9212009). Rozhodnutí o povolení ke kácení nabylo právní moci dne 25' 6' 2009, samotné kácení bylo provedeno dne 26. 6. 2009. V rámci podkladů bylo rovněŽ obstaráno sdělení Českéinspekce Životního prostředí, oblastního inspektorátu Brno (dále také ,,inspekce''), ze dne 16. 3. 2009 (zn. C\ZPl47llPP/0900040 012l09lBLV), vydané k Žádosti o vyjádření k dokumentaci předmětné stavby z hlediska vlivu na Životní prostředí. V tomto sdělení'.inspekce uvedla, že poŽaduje, aby plánované kácení vzrostlé zeleně bylo prováděno mimo dobu hnízdění ptactva, tj. ne od 1. dubna do 15. srpna.
Ve sdělení ze dne 28. 7' 2009 (zn. ČlŽpuztooPlog1253o'oa1to9/BvK),
které bylo vydáno v reakci na podnět k prošetření kácení stromů na ul. Horníkova v Líšni,se inspekce vyjadřuje k okolnostem řízenío povolení ke kácení, dále pak konstatuje, Že z důvodu podezření na porušení zákona c. 11411992 Sb , o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále také ,,ZoPK"), vydá inspekce předběŽné opatření, kteým zakáŽe kácení zbylých dřevin dle S 66 ZOPK a rovněŽ zahájí s investorem správni řÍzení o uloŽení pokuty za porušení ustanovení $ 7 a $ 8
ZOPK.
Šetřenímna místě samém bylo zjištěno, Že daný pozemek Se nacházi jeho těsném sousedství se nachází rovněŽ dětské hřiště, na straně druhé sousedí s poliklinikou a řadou obytných domů. Tento pozemek končímezí, za kterou je umístěna křiŽovatka silničníchkomunikací - silnice 373 (Jedovnická) a ulice Novolíšeňské. Na předmětném pozemku se jiŽ pokácené dřeviny nenacházely. Při pochůzce po pozemku a ohledání zbylých pařezŮ je zjevné, že stromy by|y Vysazeny mezi základnÍ a mateřskou školou na jedné straně, v
v pravidelných intervalech rozestupu (cca 1 - 1,5 metru).
Pro účelyprávního zhodnocení případu byly rovněŽ obstarány kopie dvou znaleckých posudků, na které se příslušnéúřady odvolávaly v řízení o povolení ke kácení dřevin. Jedná se o znalecký posudek č. 42-514106 (ze dne 27. 5. 2006, lng. Jindřich Šmiták), jehoŽ předmětem je porost borovic černých a briz bělokoých ajejich ocenění. Vdruhém případu se jedná o znalecký posudek č.28-91o/o9 (ze dne 16. 3' 2009, lng. Jaroslav Kolařík, Ph'D.), jehoŽ účelemje rovněŽ vyčíslení
hodnoty dřevin. Zatímco první posudek ocenil předmětné dřeviny na 260.037,- Kč; druhý posudek ocenil dřeviny na 922.414,- Kč.
c - Právni hodnocenÍ Dle ustanovení $ 1 zákona Ó. 34gt1999 Sb., o veřejném ochránci práv, osob ve znění pozdějších[r"dpi'ů, je mojí povinností působit k ochraně postupovaly př"á j"onani' ú'aoe' ; dalšíchlnstituci státní správy, pokud by dobré správy' u rorporu s právem nebo porušovaly principy p.rávního státu, j|,a*'oii před jejich nečinností.Působnost ochránce dle $ 1 zákona
se přitom vztahuje
celků mj. na ministerstva a jiné správní úřady a orgány územníchsamosprávných při výkonu státni správy.
prostudováni všech doloŽených podkladů, zejména pak odůvodnění příslušných rozhodnutí, jsem dospěl k následujícímu právnímu názoru na zásadní námitky-stěŽovatele v rámci jednotlivých řízení'
Po
Pokud Se jedná o Územní řizení, namítal stěŽovatel' zejména rozpor s ohledem navrhované stavni s Územniň pran'er'' ,nosta Brna (dále také.,,ÚPmB")
do stabilizované na to, Že stavba, rásp. její umístěníúzemnímrozhodnutím, zasahuje
pro.hv městské zelen'ě'ostatní (zo), stabilizované plochy veřejn9_vybavenosti a do stabilizované plochy tělesa dopravních staveb (DTA) V rozporu sŘor'wi (oS)'plánem je dále vedeno dopravní napojení na 9|-oš9 so (včetně s územnim
parkoviště; So - smíš'enáplocha obchodu a sluŽeb) přes plochy 29 Dále stěŽovatel posuzování namítal neprovedení zjišťovacíhořízení dle zákona č. 1oot2001 Sb., o ElA"); vlivů na Životní prostř'edí' ve znění pozdějších předpisů (dál9 také. ,,zákon zámér Že krajský úřad v tómto smyslu dle stěŽovatele vydal zmatečnésdělení, pod bod nepodléhá posuzováni vtiíůdle předmětného zákona, ačkoliv záměr spadá teprve to.o t
se nevyjádřil po věcné stránce ani Krajský soud v Brně k dalšímu rízeni. v rozsudku, rteÚm zrušil ozemňí rozhodnutí a věc 'vrátil MMB se nevypořádal rcra;ixy soud totíŽ rozhodnutí zrušil právě z toho důvodu, Že \4MB K těmto námitkám
KS v Brně s námitkami stěŽovatele, ěímŽ porusit jeho procesní práva (viz rozsudek k poslední ze dne 30' 3. 2oo9, sp. zn. 30Ca 2g1t2oo7). Soud se tak částečněvyjádřil jako které výše zmíněnénámit'ce stěŽovatele, týkajicí se omezení šíře námitek, občanskésdruŽení dle $ 70 zoPK-můŽe uplatňovat' Ktomu pouze dodávám, sdruŽení. Že $ 70 odst. 2 a 3 ZoPK stanovují dvě podmínky pro účastobčanských prv"ni podmínkou je, že dle stanov je hlavním posláním tohoto sdruŽení ochrana přírody a krajiny, áruhou podmínkou pak je, Že v daném řízeni mohou být dotčeny 'zájmy'ochraňy přírody a krajiny. Znamená to jednak, Že stačípouhá moŽnost taŘoverro ohroŽení, žnamená to ovšem rovněŽ, Že Z3PK neomezuje účast řizení, oueanst<ých sdruŽení pouze na řizeni podle Z)PK, ale na všechna judikatura dostupná Ačkoliv přírody a krajiny dotčeny. kde mohbu být z1my 'ru"juyssit''o-správního soudu ze dne 7. 12' 2003, čj. 3As 842005(viz např' 1"orrud"k ita) .i"noví určitétimíti pro výkiad této účastiobčanských sdruŽení dle s 70 ZoPK, sou8asně poŽaduje, auý urao poskytl důslednéodůvodnění, proč případně občanské
sdruŽení za účastníkanepovaŽuje' Tak tomu je v případě předmětného územního rozhodnutí; stěŽovatel byl plnoprávným účastníkemřízení a měl právo v něm uplatnit veškerésvé námitky stejným způsobem jako jakýkoli jiný účastníkYízeni. opačný závěr by byl nutně V rozporu s ústavnízásadou rovnosti účastníků řÍzenívyjádřené v čl' 37 odst. 3 Listiny základnÍ práv a svobod.
Závazná část Územního plánu města Brna byla schválena obecně závaznou vyhláškou č' 212004 Statutárního města Brna (dále také ,,vyhláška"). Dle čl' 3 vyhlášky je dokumentace Úpmg v rozsahu dále uvedeném ve vyhlášce závazná mj. pro veškerá řízeni podle zákona č. 5011976 Sb', o územnímplánování astavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále také,,StZ zroku 1976"), přičemŽ za její dodrŽování je odpovědný MMB a úřady jednotlivých městských částí' Čt.4 vyhlášky pak vyjmenovává, které regulativy prostorového a funkčního uspořádáni Území (vyjádřené ve výkresech a v textu přílohy č. 1 vyhlášky) jsou závazné (mj. regulačnípodmínky pro plochy stavební i nestavební - volné, např. plochy městské zeleně)' Čl' 5 vyhlášky jako závazný určuje rovněŽ vymezený obsah funkčníchtypů, tj. stanovení přípustnosti nebo podmíněné přípustnosti vyuŽlti Území pro funkce a činnosti' Příloha c. 1 vyhlášky (,,Regulativy pro uspořádání území") následně v části ll. (Zásady regulace území)v bodu 1 (prostorové uspořádání Území města) stanoví, Že stavby a zařízení neuvedené v regulačníchpodmínkách jednotlivých funkčníchtypů jsou nepřípustné - s výjimkou komunikací a zařízení technické vybavenosti zajišťujícíchpouze bezprostřední obsluhu předmětné funkční plochy, objektů zeleně, dětských hřišt'a ostatních veřejných prostranství'
PřÍ promítnutÍ jednotliuých parcel, na jejichŽ Území bylo územním rozhodnutím povoleno umístěnístavby, je zřejmé, Že stavba zasahuje rovněŽ do pozemků vymezených funkčnímitypy os, Zo (stabilizované městské zeleně ostatní) a DTA' MMB v rámci odvolacího řízeni tvrdil, Že je stavba umísťována převáŽně do stabilizované plochy obchodu a sluŽeb (So) S pouze nepatrným přesahem do výše uvedených stabilizovaných ploch. Dle MMB dále není vzájemná hranice stabilizovaných ploch s hranicí návrhových ploch Vymezena závazně a lze je
přiměřeně zpřesňovat.
K tomuto uvádím následující. Územním rozhodnutím byla předmětná stavba umístěna jak na pozemkpr So' tak na výše uvedených stabilizovaných plochách, přičemŽ pokud se jedná o plochu Zo, nejednalo se, dle mého názoru, o toliko okrajový zásah do této stabilizované plochy. V případě ploch DTA a oS pak sice bylo
lze uvaŽovat o toliko okrajovém zásahu, nelze ovšem akceptovat tvrzení MMB, Že k této úpravě nezávazné, tedy směrné, části územníhoplánu mohlo dojít
bez dalšíhoúzemním rozhodnutím. Ustanovení $ 31odst. 3 StZ z roku 1976 stanoví, Že ,o Úpravě směrné části Územně-plánovací dokumentace rozhoduje orgán, kteÚ je příslušnýtuto územně-plánovací dokumentaci pořídiť'. Po mém soudu je tak třeba dátza pravdu stěŽovateli, Že nebyla-li směrná cást Úpms náleŽitým způsobem opravena, je umístění stavby s tímto územnímplánem V rozporu. RovněŽ s ohledem na zně.ní přílohy č. 1 vyhlášky povaŽuji za oprávněné tvrzení stěŽovatele, Že závazná
část UPmB nepovoluje umístit komunikaci pro dopravní napojení plochy so
přes plochu Zo. Funkčnítyp Zo - plochy ostatní městské zeleně, nevymezuje Žádné přípustnénebo podmíněně přípustné stavby, takŽe do této plochy nelze Žádnou
stavbu ani zailzení dle Úpmg umístit' Případná komunikace do této plochy umístěná by musela slouŽit toliko bezprostřední obsluze předmětné funkčníplochy Zo. K územnímu řízenípak povaŽuji za nezbytné zdŮraznit, Že bylo zahájeno doručenímŽádosti investorá na ÚruČ Brno-Líšeň dne 6. 12. 2006, tzn- za účinnosti StZ z roku 1976. Po zrušenírozhodnutí krajským soudem byla věc vrácena MMB StZ k dalšímurozhodování, přičemŽ s ohledem na přechodná ustanovení nového pokračovat i nadále v řízeni z roku 2006 (viz $ 190 odst. 3) bude příslušný úřad dle starého StZ zřoku 1g76. Nelze tedy v daném případu ani aplikovat ustanovení o+ oo.t' 5 StZ z roku 2006, dle kteréh o: ,,dojde-li ke zrušení Územního rozhodnutí 5"po úřadu, prrrrí moci stavebního povolení nebo udělení souhlasu stavebního 'územní rozhodnutí se již nevydává'" Tomuto závéru odpovídá i dostupná judikatura Nejvyššísprávní soud opakovaně rozhodoval ve vztahu ke starému StZ z roku 1976, je potřeba dokončit územní Že' ,,ža situace, kdy byio územnírozhodnutí zrušeno, řízení meritorně..."' (vi2 rozsudek Nejvyššíhosprávního soudu ze dne 11. 2.2009, čj. 1As 81/2008-100).
Proti zkrácenému stavebnímu řízení stěŽovatel namítal zejména nezákonné
omezeníp,o@tomu,Žeautorizovanýinspektoranistavební které by byly úřad nezajistili řádné projednání předmětné stavby s osobami,.'
účastníkystavebního řízeni'. V důsledku tohoto přístupu mělo být stěŽovateli rovněŽ znemoŽněno seznámit se s kompletní projektovou dokumentací stavby (viz výše). Dále stěŽovatel namítal rozpor certifikátu, resp. oznámení, resp. fiktivního rozhodnutí stavebního úřadu s ÚzemnÍm plánem města Brna, nesorllad certifikátu pozemků s pozemky S nepravomocným územním rozhodnutím, nesoulad stavebních nad rámec (certifikát .p".ifikouanýmí V nepravomocném územnímrozhodnutí územníhorozhodnutí zahrnuje do stavby pozemek parc.č. 9351 v k'ú' Líšeň)' Za zásadní povaŽuje stěŽovatel rovněŽ námitku, Že certifikát byl autorizovaným inspektorem vydán poté (dne 26' 4. 2oo9), co jiŽ dne 30. 3. 2009 bylo zrušeno územnírozhodnutí. Ačkoliv zrušujícírozsudek krajského soudu nabyl právní moci aŽdne 12' 5' 2oo9, přesto jiŽ býó všem účastníkůmznámo, Že územnírozhodnutí postup bude nepravomo"ne, a to v několika málo dnech. StěŽovatel se domnivá, Že důvodu, Nipextoia nemůŽe poŽívat ochrany na základě. pouze formalistického ještě praÝomocné. Autorizovaný Že v době vydání certifikátu bylo územnírozhodnutí inspektor i lnvestor měli v řízeníu krajského soudu postaveni osoby zúčastněné na řízení,rozsudek soudu jim tedy byl doručen a nemohli být ohledně P|áv1i moci územního rozhodnutí v dobré uir.".'st"jnou námitku stěŽovaiel směřuje r ÚuČ Brno-Líšeň'
Zkrácené stavební řÍzenÍ upravuje s 117 stz z roku 2006' Dle tohoto ustanovení platí, Že stavebník můŽe uzavřít s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu. Následně pak taková stávba můŽe být póuze oznámena stavebnímu úřadu, jestliŽe ovšem dle $ 117 odst' .l StZ z roxu'2006 ,,byla opatřena souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníkystavebního řízenÍ'. Dle odst. 3 práometnehó ustanovení autorizovaný inspektor svým certifikátem stvrzuje, Že ověřil projektovou dokumentaci a připojené podklady z hledisek uvedených v s 111 odst. 1
Mř
a 2 stz z roku 20061 a Že navrhovaná stavba můŽe být provedena. K certifikátu
připojí vedle návrhu plánu kontrolních prohlídek stavby a závazných stanovisek dotčených orgánů rovněŽ vyjádření osob, které by byly účastníkyřízeni. Čl' + oale stanoví, Že v případě, Že tyto osoby, které by byly účastníkyřízení,ve svých vyjádřeních uplatní námitky proti provádění stavby, je povinností autorizovaného inspektora tyto námitky posoudit a projednat s osobami, které je uplatnily. Způsob vypořádání námitek a závěry se k certifikátu rovněŽ připojují. V případě, Že ovšem nedošlo k odstranění rozporů mezi osobami, které by byly jinak účastníkyřízení, je autorizovaný inspektor povinen předloŽit vyjádření těchto osob spolu s projektovou dokumentací a závaznými stanovisky dotčených orgánů stavebnímu úřadu, kteý zajistí jejich vypořádání dle $ 114 stz z roku 2006 nebo usnesením rozhodne o námitkách Ve své působnosti anebo rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené řízení.
Ke zkrácenému stavebnímu řízeníSe Ve svém vyjádření chci omezit toliko jsem jiŽ stěŽovatele Ve svém povaŽuji právní vyrozumění informoval, současnou úpravu za nedoglatečnou na konstatování nejviditelnějších pochybení. Jak
zejména z hlediska právní ochrany proti případným pochybením těchto ,,Soukromých" stavebních úřadů'Stavební zákon z roku 2006 nedává nástroje, jak působení autorizovaného inspektora zvrátit v případě, Že ve zkráceném stavebním ťízenídojde kzávaŽným pochybením. Zákon o veřejném ochránci práv mi pak nedává moŽnost poŽadovat po autorizovaném inspektorovi opatření k nápravě, a to s ohledem na skutečnost, Že moje pravomoc doporučovat opatření k nápravě se vztahuje toliko na správni úřady zákonem vymezené.
Z doložených materiálů vyplývá, Že autorizovaný inspektor skutečně vůbec se stěŽovatelem nejednal jako s osobou, která by byla jinak účastníkemřízeni' Přitom tato účastvyplývá jiŽ zvýše řečeného$ 70 odst.2 a 3 zoPKjakoŽto právní
úpravy, která je k stavebnímu zákonu v poměru speciality a jako taková má před stavebním zákonem přednost' občanskésdruŽení splňujícívýše uvedené podmínky zoPK se pak stává účastníkemstavebního řízenínavzdory tomu, Žetovýslovně nestanoví $ 109 StZ zroku 2006. StěŽovatel se o vedeném iizení, resp. o podkladech předloŽených v rámci tohoto řízen.í, dozvěděl teprve na základě Žádosti o informace, byl tak ve zkráceném řízeni zcela opominut a nemohl uplatnit případné námitky v rámcj svého vyjádření. Autorizovaný inspektor se tak vyhnul povinnosti postupovat vsouladu s s 117 odst. 4 stz zroku 2006, tzn. náleŽitým způsobem námitky osob, které by by|y jinak účastníkyřízení, vypořádat, resp' postoupit je stavebnímu íizeník rozhodnutí. Díky tomu rovněŽ nemohl stěŽovatel upozornit na dalšízávaŽná pochybení, která se nakonec do výsledku zkráceného stavebního řízení (tj. certifikátu autorizovaného inspektora) promítla. Kromě opětovné námitky rozporu předmětné stavby s ÚpMB (z důvodůuvedených viz výše) se jedná rovněŽ o skutečnost, Že certifikátem byl rozšířen územnírozsah stavby i na pozemek parc.č. 9351 v k'ú. Líšeň.
'
Dle 5 114 odst. 1 S+Z zroku 2006 stavební úřad přezkoumá podanou Žádost a připojené podklady ztoho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně-plánovacÍ dokumentacÍ, s podmínkami Územního rozhodnutí, zda je Úplná, zda v odpovídajícímíře řeší obecné poŽadavky na výstavbu, zda je zajiŠtěn příjezd ke stavbě atd. Dle odst. 2 tamtéŽ stavební Úřad ověří rovněŽ Účinky budoucího uŽÍvánístavby.
postup Vzhledemkeskutkovýmokolnostemdanéhopřipadupakjakooprávněnou stěŽovatele, dle které byl ,minenoí'ná'itxu posledně shledávám rovněŽ lpěniT .n" okamŽiku inspektora stiŽen ;J'éňJ formalŇickým
vydal téměř autorizovaného Á'tórizovaný ň'pér'to''certifikát krajského 'a rozsuJriu právní moci .'9"ol'' kdy jiŽ bylo zcela zřeimé' vyrrtašen, r.r"jsr.átá ovi'i"r."áék co poté, měsíc 'ouáu pbznude' a v'ú2emnímÍizeni bude naopak'práuni-móc roznoonuti Že územní pripáou chyběl. jŽ toliko jediný voánem moŽno pokraiováno' r'."[vti óiáuni. ';;i soudňírrá_ rizenii nebylo tedy ue"šňir.i;ň a.,.J-áorue"ni předpoklad, soudního rozhodnutí dojít ke zuřJ"áňi právni *o.i tor'oto Žalobu k Nejvyššímu předpoklá dat, Že Jueastnir<er. Podat 't,z" případným praunim- oxo** .ěIfeh"" moci, navic takové Žalobě q:?un, .ounei"!!9 ňo}ne *o*i ve zněni sorávnímu ,ouou'l" Sn., soujňiňo raou správního, )Td;;..'.'\'sotzrioz smyslu inspektor' ve š,;.j neni u.|iner' Autorizovaný pozdějších přeopisů, a priori pri7níi-ooŘt"onýzúÉastněné na ťizenídoručován, ,.ounázlouv kterému byt rozsuoe'k soudu 'tiá.épravomocné a' dle mého názoru' neuuoe rozhodrurti Územní Že si tak byl vědom , územního rozhodnutí' presumpJ ;d"*^.t1 n'"o'Jtneno se tak nemohl opírat o Ťádu a s 8 odst' 1 + ji zarytr1gni;_q ani nepovaŽu postup (dále také 'p'auního Tento zněni poiáe;si'h.pi:9|i'ů ve i:l:t' řádu, správniho Sb., zákonač. 5oo/2bo4 orgán (kteým lze efektiv"nolti,'oi" kte1é ňa 'p'auni sě-iašááo,i jakoŽ-i ,,SŘ"), ósobu vykonávajicí působnost bi |rávnickou fyzickou i postup ve smyslu sn .oiuňtt "'ál' řešení věci a kóordinovat svůj ř"ňpr*ní usilovat správy) veřejné v oblasti " ň těchto ot
Závérembychkpředmětnémuzkrácenémuřizenidodal,Ževýšeuvedená dostatečně inspektora'- dl;_ mého názoru' auto1zou"nóňo pochybóni závaŽná íqiáuy, xteiá nezajišťuje účinnoumoŽnost
demonstrui' ."tl'"r.";ř;i'';."i;;".i správním řízeni, portupu autoiizovaného inspektora ve obrany proti takto chybnému pooani spravni Žaloby' proti certifikátu' an"i'ffi;á;é kdy situaci, v pak obzvláště přiznaný odkladný účinek' resp. oznámení stařnnimu úřadu,'n5ňá "utb'aticky
Z hlediska řízení o povolení ke kácení u orgánu prvního i druhého stupně stěŽovatel namítal zejména, Že vydané povolení je v rozporu s $ 8 odst. 1 zoPK, a nebylo tak povoleno ze závaŽných důvodůa po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Jako důvod je uvedeno pouze rozhodnutí o umístění předmětné stavby. Funkčnía estetický význam dřevin nebyl v odůvodnění obou rozhodnutí vyhodnocen vůbec. V době, kdy orgán prvního stupně projednával podklady iízenía kdy vydával rozhodnutí, byl jiŽ znám rozsudek krajského soudu zrušujícíúzemnírozhodnutí, ačkoliv ještě formálněprávně nenabyl rozsudek právní moci' Pokud se jedná o rozhodnutí MMB o odvolání, v dané době jiŽ rozsudek právní moci nabyl, a odpadl tak jediný důvod, o kteý se Žádost o povolení ke kácení opírala. Dále stěŽovatel poukazoval na zmatečnéa svévolnéměnění a určovánílhůt pro vyjádření k podkladům řízeni' Vzhledem k obsahu odvolání nelze dle stěŽovatele souhlasit s tvrzením MMB, Že se stěŽovatel odvolal toliko proti odůvodnění, a nikoliv proti výroku. Dále stěŽovatel napadl postup MMB, kteý v rozhodnutí o odvolání zrušil podmínku, která poŽadovala provést kácení nejdříve od 15. 10.2009, aniŽby tento postup měl oporu ve spisu a aniž by jej právně relevantním způsobem odůvodnil. Tím umoŽnil okamŽité kácení, ačkoliv jiŽ více jak měsíc nebylo územnírozhodnutí pravomocné.
Úřad městské části Brno-Líšeň ve svém vyjádření k tomuto YízenízdŮrazňoval zejména fakt, Že své povolení ke kácení vydal téměř měsíc před právní mocí rozsudku zrušujícíhoúzemnírozhodnutí, dále Že vyhověl poŽadavku stěŽovatele a do předmětného povolení jako podmínku stanovil, Že kácení bude moci být realizováno až po právní moci stavebního povolení. Poukazoval rovněŽ na dva Žadatelem zajištěné' znalecké posudky. K otázce nutnosti zhodnotit funkční a estetický význam dřevin úřad uvedl ve svém vyjádření, že'' ,,funkčnÍzhodnocení dřevin bylo dle našeho názoru vyhodnoceno ve shora uvedeném znaleckém posudku, ve kterém byl z většiny posuzován jako keřový porost nad výměru 40 m', estetický význam je věcí individuálního názoru, jako klidová zóna tato oblast může sloužit po svém obvodu, vzhledem k původníhustotě porostu bylo poměrně obtížné tímto procházet a případně v něm relaxovat, za situace kdy porost stál, mohl optimálně sloužit jako výběh pro psý'.
MMB ve svém vyjádření opětovně uvedl, Že stěŽovatel vznášel ve svém odvolání námitky toliko p;oti odůvodněnírozhodnutí, jelikoŽ své odvolání postavil na tvrzení, Že ÚMČ Brno-Líšeňpovolení ke kácení vydal, aniŽ by je dostatečně odůvodnil' Dále MMB uvedl, Že nepovaŽuje za relevantní námitku stěŽovatele, Že stavba není dostatečným důvodem pro povolení kácení' Dle MMB se přitom ÚtvtČ Brno-Líšeň odpovědně zabýval vyhodnocením funkčníhoa estetického stavu dřevin, o čemŽ svědčímj' dva znalecké posudky. Navíc jako odvolací orgán MMB na místě samém měl zjistit, Že se zde nachází přehuštěný a neudrŽovaný porost nepříliš vzrostlých borovic, a nejedná se tak o pozemek, kteÚ by mohl slouŽit jako klidová zÓna pro obyvatele okolních domů, polikliniky a školy' ale o pozemek, kteý je ve vlastnictví Žadatele o kácení a kteý je určen k výstavbě. Podmínku odkladu kácení MMB vyhodnotil tak, Že byla do rozhodnutí prvostupňového orgánu vloŽena pouze na Žádost jednoho z Účastníků,a nebyla ničímodůvodněna. Ke zrušeníúzemníhořízení MMB odkázal na $ 94 odst. 5 StZ z roku 2006 s tím, Že po právní moci stavebního povolení nebo stavebního souhlasu se jiŽ Územní
povolením. Na závěr rozhodnutí nevydává, právo realizovat stavbu vzniká stavebním MMB dodal, Žě iizení'dle stavebního zákona a řízení o povolení ke kácení dřevin jsou na sobě nezávislá řízení.
je nezbytné Ustanovení $ 8 odst. 1 zoPK stanoví' Že ke kácení dřevin jinak' Povolení lze povolení orgánu o"ňr"ny přírody, není-li dále v zákoně stanoveno vyhodnocení .funkčního a estetického významu vydat ze žávaŽných dívodůpo 'rozhbdující orgán ochrany přírody, .aby posoudil dřevin' Zákon tár< klade na pokáceny, ádostatečně odůvodnil závaŽnost důvodů,pro které mají být dřeviny odůvodnil, a arovněŽ dostatečně posoudil funkčnía estetický význam dřevin. pokáceny' zda tento význam mů)e ustoupit důvodu, pro který maji být. dřeviny prvního orgánu u Domnivám se, Že k takovému posouzení nedošlo ani v řízení ani následně v odvolacím řízení.Klíčovéje v tomto směru rozhodnutí stupne, -d'no-Líšeň, jeho odůvodnění' Shrnu-li toto odůvodnění, uvádí se v něm, Úvió '".p. k doplnění nové inventarizace zeleně včetně vyčísleni Že Žadatel by| ,yriaÁ nový ekologické nobnoú likvidované zeleně a Že Žadatel v tomto smyslu doplnil znateěqi posude['1lng. Kolařík, 2009); dále, z: \ umístěnístavby bylq vydáno úprav územnírozhodnutí;'dále, Že byla Žadatelem předloŽena zpráva sadových se hovoří jedná o námitky Účastníkůřizeni, iing. rupa , 17. 3. 2oo9). Poku-d se uvedl, Že trvá mj. v odůvodněni o tom, Že zástupce stěŽovatele ve svém stanovisku fyzické kácenÍ bude umožněno až po nabytí právní na zapracováni 'vydaného óojminrv ,,žé siaienníno' poiotení na investičnízáměr dle vydaného územního moci stanovit podmínku, rozhoďnutÍ', Zo ósop Veronica jako dalšíúčastníkÍízeniměl jsou v odůvodnění abykácenÍ strornů bylo zahájeno aŽ dne 16' 1o. 2oo9. Následně řáÉ"ny otázky náhraóní vysaóoy a vyjádření ostatních zúčastněných. přírody V celém odůvodnění tak neni moŽno nalézt zákonem o ochraně přírody, |t-erá vyhodnotí a krajiny poŽadovánou správní úvahu orgánu ochrany a funkčníhovýznamu posouzení estetického závaŽnostdůvodu pro kácení a provede Posudek dřevin. Toto vyhodnocení neobsahuji ani oba znalecké posudky' jednotlivých dřevin, lng. Kolařixa z roku 2oo9 obsahuje skutečně pouze inventarizaci Že posudek resp. jejich skupin. Borovice černéjsou hodnoc9ny souhrnně, .t=|', počet, průrr1ěr kmene, hodnotu v bodech k těmto stromům uvádí pouze jejicír 'následné vyčíslení.Jednptlivě. jsou finančně a poror,ouý koeficient a provádi jednoduchý údaj o mírně ohodnoceny čtyři břizy LĚlókoré, u nichŽ je shodně uveden je vyčísleníhodnoty posudku narušené vitalitě a dónrém zdravotním stavu. Závěr na otázku likvidovaných dřevin. V Žádném svém bodě tak posudek nezodpovídá určité, navíc Brno-Líšeň ÚMČ estetického a funkčníhovýznamu daných dřevin' svých ve poskytl toliko ňyť jen částečnéa nedostaiečnévyjádření k těmto .otázkám násíedných vyjádřeních, ale Žádnou ze svých úvah nepromítl do odůvodnění prvního rozhodnutí. JiŽ tato skutečnost činí,po mém soudu, vydané povolení orgánu stupně nezákonným.
MMB v rozhodnutí o odvolání tuto skutečnost zcela ignoroval navzdory tomu, Že na nedostatečné posou zeni zásadních otázek ve smyslu s 8 ZoPK stěŽovatel poukazoval ve svém odvolání. Na místo toho se s námitkami.v odvolání stěŽovatele vypořádal závěrem, Že stěŽovatel se odvolal toliko proti odův_odnění rozhodnutí, závěr naprosto V rozporu se skutečností,a tedy i se zákonem. StěŽovatel
"o,zi"
10
Ve SVém odvolání uvedl celou řadu námitek proti vydanému povolení a poŽadoval, povolení kácení zamítnuta.2 MMB rovněŽ zcela opominul aby byla Žádost ustanovení s 82 odst. 2 SR, dle kterého ,,není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platÍ, že se domáhá zrušení celého rozhodnutÍ'. Navíc MMB tento závěr uvedl pouze v odůvodnění rozhodnutí o odvolání s tím, Že se odvolání jako nepřípustné zamítá. Ve výroku rozhodnutí ovšem MMB rozhodl o změně vydaného rozhodnutí, a to tak, že Se rušípodmínka odkladu kácení
o
aŽod15. 10. 2009. Stím souvisí dalšípochybení MMB, kteý vodůvodnění
rozhodnutí o odvolání nejprve uvedl, Že žadatel Žádá o změnu předmětné podmínky s tím, že by došlo k dalšímuodloŽení stavby a vyčíslilpředpokládanou ztrátu. Následně MMB uvedl' že provedl dne 16' 6. 2009 šetření na místě samém a při prohlídce zjistil, Že se na daném místě nachází přehuštěný a neudržovaný porost nepříliš vzrostlých borovic, na kteých nebyla nalezena osídlená ptačíhnízda. Podmínka kácení v období vegetačníhoklidu tak nebyla dle MMB nezbytná a jako takovou ji zrušíl.
Jakkoliv je skutečností,Že kácení pouze v období vegetačního klidu není zákonem stanovená povinnost, ale spíšedoporučeníobsaŽené v s 8 odst. 5 vyhlášky č. 395/1992 sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZoPK,3 správní úřad by měl přesto přesvědčivě odůvodnit, proč v daném případu od tohoto doporučeníustoupil. MMB přitom v odůvodnění rozhodnutí uvedl, Že za tímto Účelem provedl místníšetření - není přitom zYejmé, Že by k tomuto šetření byli přizváni účastníciYizeni, a Že by tak měli moŽnost se k zjištěnímv rámci šetření vyjádřit, resp. při něm uvést své námitky. Pokud tak MMB neučinil, dopustil se porušení $ 83 zoPK, jakoŽ is 36 odst. 3 a $ 51 odst.2 správního řádu, azatižil tak své rozhodnutí dalšívadou, která sama o sobě způsobuje nezákonnost rozhodnutí. Závěrem je třeba uvést, Že i v tomto Yízeni platí výše uvedené závéry o právní moci územníhorozhodnutÍ, resp. rozsudku, kteý předmětné územnírozhodnuti zrušil a věc vrátil k dalšímu řÍzení.Tato skutečnost je podstatná zejména proto, Že Územní rozhodnutí bylo jako jediné uvedeno v odůvodnění rozhodnutí o povolení ke kácení. Jakkoliv MMB nepovaŽoval za relevantní námitky stěŽovatele v tomto duchu, je konstantní judikaturou poŽadováno, aby v případě, Že povolení ke kácení dřevin je vydáváno V souvislosti se stavebním záměrem, bylo toto kácení povoleno nejdříve poté, co nabudg právní moci územnírozhodnutí ó umístění předmětné stavby, a to pouze takové rozhodnutí ,,v němž se jednoznačně vymezí rozsah a situování stavby, a bude tak poprué najisto postaveno, které dřeviny by při realizaci stavby musely být pokácený' (viz rozsudek Nejvyššíhosprávního soudu ze dne 21' 8. 2008, čj. 4As 2012008-84). l v takové situaci je ovšem orgán ochrany přírody povinen ,,objektivně posoudit a náležitě odŮvodnit, zda zájem na pokácení dřevin převyšuje konkurujícíveřejný zájem na jejich zachování. Správní orgán přitom 2
Viz komentář k s 82 odst. 1 SŘ in Vedral, J.: Správní řád. Komentář' Praha 2006, s. 491' ,,Samotná skutečnost'
že odvolatel
v
odvolání tak
pioi
či onak
polemizuje s argumenty obsaženými
v
odůvodněnÍrozhodnutí,
znamenat nepřípustné odvolánÍ' nepřÍpustným by tak bylo odvolání pouze v případě, pokud by se odvolatel explicitně domáhal pouze a jedině změny odůvodnění rozhodnutí a z celkového kontextu odvolání by nešlo seznat, že vlastně argumentuje proti obsahu výrokové části' RovněŽ v tomto případě platí, Že podání se posuzuje podle jeho skutečnéhoobsahu." " Ustanoveni $ 8 odst. 5 prováděcí vyhláŠky zní: ,,Kácení dřevin rostoucích mimo les se provádÍ zpravidla v obdobíjejich vegetačního klidu. K tomu přihlíŽí orgán ochrany přírody při vydávání povolení ke kácení dřevin." proto ještě nemusí a
1,1
7
zvažuje estetický a funkčnívýznam dřevin na straně jedné a závažnost důvodu pro jejich pokácení na straně druhé, aby mohl rozhodnout, zda pokácení dřevin povolÍ'(viz tamtéŽ).
Pokud přistoupím na tvrzení MMB, Že YÍzenío povolení ke kácení dřevin a řízení dle stavebního zákona jsou na sobě nezávislá, rád bych podotkl, Že tato nezávislost by se měla projevit právě v tom, Že orgán ochrany přírody bude
důsledně hď1it zájmy chráněné právními předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny, a bude důsledně odůvodňovat svá rozhodnutí a vyhodnocovat závaŽnost důvodu ke kácení i jeho poměr k významu dřevin. Bude tak přitom činit právě i v případech, kdy jako závaŽný důvod ke kácení bude předkládán investičnístavební záměr. Ustanovení s 8 zoPK i výše uvedený rozsudek Nejvyššíhosprávního soudu je pak, dle mého názoru, třeba vnímat jako návod, jak postupovat právě v takových případech. Jako závaŽný důvod k pokácení dřevin pak nemůŽe, dle mého názoru, obstát zámér, k jehoŽ zákonné realizaci neexistuje zákonem stanovený podklad, tj. územnírozhodnutí.
D -Závéry Z
výše uvedeného právního hodnocení případu vyplývá, Že jsem shledal
pochybení na straně příslušných orgánů státní správy. Z tohoto důvodu vydávám tutozprávu o průběhu šetření dle $ 18 odst. 1zákonač,' 34911999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve zněni pozdějších předpisů. Současně vyzývárr1 příslušnéorgány státní správy, aby se k zjištěním obsaŽeným v této zprávě vyjádřily ve lhůtě 30 dnů od jejího doručeni.
/t
JUWr.Otakar
Motejl
veřejný ochránce práv
t2
