NADOROVA ONEMOCNENI
prevenilce VčaSné oďhalení
q,-
xÁnonxÍ pnoGRAM zlnevÍ 2001 ,,Prevence nádorových onemocněníve 2I, sto|etí,,
7
stranaí
Nádorová onemocnění Výskyt
příčinou Nádorová onemocněníjsou v Českérepublice Za nemocemi srdce a cév druhou nejčastější tmrtí a tvoři 25 - 30 7o ze všech úmrtí.Předpoklád á se, že jejich výskyt bude nadále vzrůstat.Přitom jsou to onemocněni, kteým je možnév mnoha případech pÍedcházet.Lze je také mnohdy objevit v počínajícím léčit. stadiua úspěšně
Vznik arozvoi nádoru
Každébuňce v těle je prostřednictvím genetickéinformace určeno,zda a jak se má dělit a migrovat v těle. Porušenímgenetické informace - mutací DNA - dojde k neřízenému dělení buňky a všech dalšíchbuněk, kterétakto vznikly. Určitý početbuněk s narušenýmgenetickým kódem se v našemtěle vyskytuje neustále. ochrannými mechanizmy však tělo - imunitní systém- dokáže tyto ,,nezdravé'' buňky likvidovat. Při poruše obranných mechanizmů nebo při velkém množstvínarušenýchbuněk' kdy organizmus likvidaci těchto buněk nezv|ádne, dochází k jejich dalšímu neřízenémudělení nádorovému bujení. Nádorové buňky se množíbezohledně a nezávisle na potřebách organizmu. Narůstajícímnožstvíbuněk poškozuje nejdříve bezprostředníokolí nádoru. Jejich šířeníorganizmem postupně poškozuje celétělo a můževéstažkesmrti. Na základě poznatkůo podstatnéroli imunitního systémupři vzniku nádorovéhobujenínechápeme dnes nádorjako onemocněníjednohoorgánu, ale přistupujeme k němu s tím,žejde o celkové onemocnění organizmu.
Typy nádorů Nádory dělímedo dvouhlavních skupin. 1. Benigní. nezhoubné. nádory Týpickéznaky: - množise tak, žeÍkářl-nádor - můženarůstataždo obrovských rozměru (i několikkilogramů) - neprorůstajído okolníchtkánia orgánů - na svoje okolípůsobítlakem - nešíří se. nemigrují-potěle - kromě výjimek - např. nádory mozku - nejde o smrtelnéonemocnění 2. Maligní. zhoubné. nádory Typickéznaky: - prorustajído okolních tkání a orgánů - migrujípo těle a způsobujívznik dalšíchnádorovýchložisek. metastázy - není-lionemocněnívčasléčeno. ie většinousmrtelné
Rizikovéfaktory
Hlavnímiaprevencíovlivnitelnýmirizikovýmifaktoryjsou : kouření, nevhodná výživa, nedostatek pohybu, obezita, alkohol, slunečnízáření, ionizační záření,chemickétátky' psychická zátěž. Neovlivnitelnýmirizikovýmifaktoryjsou : věk, pohlaví,v rozená dispozice.
Prevencea včasné odhalenínemoci
formou ochrany před vznikem onemocnění,znamená odstraněníco Prevence, která je nejúčinnější možná největšíhopočtu rizikových faktortl ze životníhostylu a naopak změnit život k aktivnímu posilování zdtaví.
7
strana 2
Zák|ademtakovéhoživotajsou : 1. Dobrá znalost rizik a jejich systematickéovlivňování. Posilování ochrannýchfaktorůživotníhostylu, ochranapřed karcinogennímilátkami v životním i pracovnímprostředí,znalost vlastníhotěla, sledování změn a nezaviráníočípřed varovnými jsou ziíkladní pilířeúspěšné prevence. ,,signály'', 2. Péče o vlastnízdraví. preventivních prohlídek,očkování, Yyužívánípravidelných komunikaces lékďem. 3. Yčasnáa správná léčba. Úspěšnostl éčby závisina stadiunemocipři zahájení|éčby. Včasná diagnóza = lepšíprognóza. Pravidelnéa cilenésledovánízdravotníhostavua probíhajících změn by mělo pařit k běŽným životnímúkonům.K prevenci nádorových onemocněni patÍi samovyšetřování prsu' gynekologické kontroly, sledování změn kůže,vyšetřování varlat, prostaty, pozornost sledovánízménvzažívání,krev ve stolici (hemokult test),sledovánímočení, tzv. plicním příznakům.
Terapie postupy nádorových onemocněnímají stále většíúspěšnost.Řadu nádoru, zejménapři včasné Léčebné diagnóze a léčbě,je možnébuď zce|avy|éčit,nebo zásadně prodlouŽit dobu kvalitního života. Chirurgická léčba Je stále zák|adem léčbynádoru' odstraňuje se při ní nejen vlastní nádor, ale i okolní tkáň a nejbližší míznílz|iny, kde by mohly být nádorovébuňky. Chemoterapie Je modernějšímléčebnýmpostupem.Jedná se o systémovouléčbu,kdy se protinádorový lékdostává do těla krevní cestou. Učinná látka má většinouschopnost ,,zabijet,' jen specifickénádorovébuňky. Ozařování - radioterapie Yyužívák ničenínádorových buněk vysokoenergetické zářeni. Jedná se o místníléčbu,kterou je dnes možnécílit napřesně určenémístotak, aby docházelo k minimálnímu poškozenizdravétkáně. Imunoterapie Podpora imunitního systémučipodávání specifických látek můžepomoci jak při likvidaci nádorových buněk, tak při sniŽovánívedlejšíchúčinků léčby.
základnípojmyprevencea léčby nádorových onemocnění Nádorová onemocnění = nádor = rakovina = noYotvar jsou onemocnění, jejichž společným znakem je neomezenýrust buněk ve srovnánís růstemnormálníchbuněk v okolní tkáni. Výsledkem je nárůstbuněčné hmoty,který napadáokolnítkáň. Benigní nádor - nezhoubný nádor. Maligní nádor - zhoubný nádor, který vzniká z buněk sliznice. Šíří se v postiženém orgánu a krevními či míznímicévamii do jiných orgánů. Metastáza - schopnostnádorových buněk Vycestovatrůznoucestou . krevní nebo mízní- do jiných tkáníorganizmu. Prevence nemocí a podpora zdraví - přístupy, které směřujíke sníženínebo eliminaci rizik, a tím kzabráněnívzniku arozvoji nemocís nimi spojených. Primární prevence - pÍedcházení vzniku onemocněni, dtiležitá znalost vyvolávajících příčin onemocnění. Je zaměřena na odstranění všech známých etiologických a iz\kových faktorů podílejícíchse na vzniku nádoru. Sekundární prevence - včasnéroz poznánívzniku choroby. Terciální prevence - |éčbajlžvzniklého onemocnění. Rizikové faktory životního stylu - faktory, kterése podílejína vzniku nádoru a úmrtnostina ně. Mezi nejzávažnějšípatří kouření (aktivní i pasivní), alkohol, nevhodnédietetickénávyky a nevhodná skladba Stravy, nedostatek tělesnéaktivity, stres, SlunečnízáÍení,dědičnost,virová onemocnění, sexuálně přenosná onemocněnía škodlivinyv životníma pracovnímprostředí' Karcinogenní faktory - látky' kterémají schopnost vyvolávat změny genetickéinformace obsažené v DNA (karcinogeny), nebo látky, kteréjsou schopnédáte podporovat buněčné atkářtovéprojevy již existujících genetických změn a urychlují tak vznik rostoucího nebo metastánliícího nádoru (kokarcinogeny). Dědičná predispozice - výskyt onemocněnív několika generacíchzpůsobenýchchybou v přenosu genetickéinformace v DNA (deoxyrybonukleovákyselina). Zák|adní příznaky onemocnění - pÍíznakyviditelné na první pohled jako projev akutního stavu onemocnění. Terapie - léčbaonemocnění. Chirurgická léčba- chirurgické odstraněnívlastníhonádoru nebo okolní tkáně čimízníuz|iny. Chemoterapie - syStematické podáváníprotinádorovýchlékůdo organizmu. Radioterapie - ozařovánípostižené tkáně' Screening - aktivní vyhledávání a diagnostika bezpřiznakových přednádorových stavů a časných forem nádoru. Mammografie - rentgenovévyšetřeníprsu. Používá se k zobrazení prsni ž|ázy a přesné lokalizaci nádoru prsu. Využíváse i preventivně,neboémůže odhalit nádorovézměny, anlžmáženapotiže.Prvni vyšetřeníse provádí ve věku 40 let a dále vjednoročníchintervalech u ženstarších50 let. V období mezi 40' a 50. rokem věku se kontrolní mammografie provede ihned při změně v palpačnímná|ezu, eventuálněv intervalu stanovenémpodle nálezu při prvnímmammografickémvyšetření.
w
Schémaprevencea včasné diagnostiky preventivníprohlídka u PL po 2 letech
rizikovéfaktory ovIivnitelné
samovyšetřování
rizikovéfaktory neov|ivnitelné
kouňení'výživa' a|koho|' r|z|kav pracovnim prostředt str$' s|unečn|áření' pohyb' rizika v životnímpro6tředí' infekce
věk poh|aví genetická zátěŽ
udržování nebo úprava vhodného životníhostylu samovyšetřování
úprava životníhosý|u samovyšetřování
preventivní prohlídkyu PL
kontrolní prohlídkydle indikace
prohlídkypři příznacích
prohIídkypři příznacích
pacient prekancerózou s pacient s onemocněním
|éčba úprava životního sty|u
7
strana I
Ukazatelezdravotníhostavu Pro srovnání ukazatelů zdravotního stavu mezi skupinami populace jsou používány relativní údaje. Skupiny populace mohou být porovnávány uvnitř jednoho územníhocelku (např. okresy v České republice), nebo mezi jednotlivými Státnímiútvary. Relativní údaje se používajíproto, aby se odstranil vliv počtua věku obyvatel u jednotlivých skupin populace. S počtemobyvatelje tojednoduché,výskyt sledovanéhoukazatele se přepočtena stejnou jednotku.V případě úmrtnostia podobných ukazatelůse nejčastějipouživá 100 000. (Příklad: v okrese se 120 000 obyvateli zemŤeza tok340 lidí. Umrtnost na 100 000 bude 283,3.) je situace s eliminací věkových rozdílů.Je samozřejmé,žena ruzných územíchje odlišná obtížnější věková stavba obyvatel. Věk, jak známo, je vůbec nejvýznamnějšífaktor ovlivňující úmrtnost. Samozřejmě, žei výskytrŮznýchonemocnění, včetněnádorových, můŽes věkem narustat. (I když se naopak vyskytují typy nádorů, kteréjsou vázány na mladý věk.) Pro co nejpřesnějšíporovnání ukazatelů zdravotního stavu je tedy nutné zjištěnéskutečnéúdaje (absolutní čísla)matematicky upravit. To se provádítzv. standardizací (podle způsobuvýpočtumůžebýt pÍimá nebo nepřímá). Standardizace v podstatě znamená přepočetskutečnýchhodnot např. úmrtnostina hypotetické' tedy jaké by byly, pokud by věková struktura obyvatelstva byla shodná na celém porovnávaném (lzemi. V našich podmínkách se nejčastějisetkáváme s věkovým standardem světovým, evropským nebo republikovým. Pokud chceme porovnávat ukazatele mezi územními celky Českó republiky, je nejvhodnější zvo|iÍ standard republikový, pokud evropské státy mezi sebou, standard evropský. Standardizovanáčíslase v takových případechnejvíceblížireá|ným.Bohuželnejsou vždyk dispozici taková čísla,která potřebujeme. Ještějeden záHadní vliv je při posuzovánízdravotníhostavu populace nutnévzítv úvahu,a tímje vliv pohlaví. V tomto případě je jeho odstraněnípoměrně jednoduché,všechny výpočty se provádějí odděleně pro muŽe i pro ženy.Ve výskytu některých znázorněných nádorových onemocněnijerozdi| nápadněznát.
Výskytnádorovýchonemocnění aúmrtnostna ně V cR Zák|adnim ukazatelem vývoje zdraví společnostijsou údajeo počtuzemřelých. úmrtnost. Jsou to údajerelativně přesnéaodrážeji v dlouhých časovýchřadách vývoj vjednotlivých zemicha regionech arozdí|ymezi nimi. Tyto údajemohou být i jedním zkritén:isocioekonomického stavu společnosti. Nádorová onemocněníjsou druhou nejčastější příčinousmrti a tvoÍi 25 - 30 vo ze všech úmrtí. V posledníchtřiceti letech doznáváúmrtnostna nádory v Českérepublice minimální změny, u mužů v posledníchletechdocházíkmírnémupoklesu. Významně však vzrůstá incidence, počet nových onemocnění.Rozdíl mezi vzestupem výskytu a stagnacínebo dokonce poklesem úmrtnostije způsobenzvyšujícíse kvalitou a možnostmisoučasné léčby.Dalším důvodemje rozšiřujícíse aktivní vyhledávání nových onemocněnía jejich včasná, a proto úspěšnější léčba.
Standardizovaná mrtnost na zhoubné nádory na 100 000 mužtjv |etechí970.1999 *-**KaKousKo
4-
Evropská unie
+
x
Standardizovaná mrtnost na zhoubné nádory na 100 000 žen v |etech 1970 - 1999 --+- KaKousKo ..1- Evropská unie
S|ovensko
{-UeSKO y.. S|ovensko
+
440 360
ť c .= 0) )o
280 200 120
1 1970 1973 1976 1979 1982 1985 ' 1 9 8 8 ' 1 9 9 ' '1994 1997 roKy
1970 1973 1976 1979 '1982 1985 1988 199'1 1994 1997 2000 roky
|ncidence zhoubn1|chnádor na 100 000 Žen v letech 1985 - 1997
|ncidencezhoubnfch nádor na.|00 000 muŽt] v letech 1985 - 1997 .*-* Rakousko
4.
Česko ...'É. Švédsko
1
..a- Rakousko
S|ovensko
4-
Cesko
.+
Svédsko
y' . S|ovensko
700 600 I
500 = 'E
500
6 't 400
o 'c) o
300
300 200
4oo
't995
1997
200
'r987
1989
199'1 roky
1993
1995
1997
7
strana1
Ukazatelezdravotníhostavu (2| Pro hodnoceni zdravotního stavu jsou velmi často používány výrazy incidence a prevalence. Prevalence udává početexistujícíchnemocí v danépopulaci a čase.Nerozhoduje tedy délka nemoci a stále přibývající nové případy. Prevalence může být okamžitá (např. k dnešnímu dni), nebo intervalová (v tomto roce). Incidence vyjadřuje početnových (nově hlášených) onemocnění.opět se vztahuje k určitémučasu.Denní incidence se počítánapř. při náhle vzniklých epidemiích' v týdenních datech se počítáincidence respiračníchonemocnění, měsíčnínebo ročnímůžebýt údaj o incidenci myokardu čizhoubných nádorů. Z da|šíchnejčastěji poažívaných ukazatelů je třeba ještéznát výrazy morbidita (nemocnost)' mortalita (úmrtnost)a letalita (smrtnost).Nemocnost vyjadřuje početmanifestně nemocných k počtu exponovaných osob, tedy frekvenci nemocí v populaci. Úmrtnost vyjadřuje počet zemřelých v populaci za určitou dobu, nejčastějiza rok, a na 100 000 obyvatel. Ukazatel smrtnosti říká, kolik z nemocných danou chorobou nani zemřelo' Úaa3e shromaždbvanéo výskytu nádorových onemocněníjsou vedeny v Národním onkologickém registru. Garantem registru ie ÚzIs Čn (Ústav zdravotnických informací a statistiky). Jím zpracovaná data jsme použili pro tvorbu grafů v tétopublikaci. V registru jsou zpracovány všechny novotvary kromě nezhoubných. ZákJaďním vstupem do registru je povinné hlášení - ,,Hlášení novotvaru'', ježvyplníkaždýlékaÍ,kte{ýnovotvarupacientazjistí. Nejčastějitobýváonkolog.
Strukturahlášenýchonemocnění novotvary
Struktura nejčastějise vyskytujícíchnádorových onemocněníje u obou pohlavírizná,ZaÍímco u mužů dominují nádory plic, u žense nejčastějivyskytuje nádor prsu. U ženvšakincidence plicních nádorů neustále stoupá a zatímco před přibližně dvaceti lety u nich tvořil výskyt necelou desetinu počtu plicních nádorůu muŽů,v současné době je to přibližnějedna pětina' Sníženíincidence u mužůse na změně tohoto poměru podílelojen nepatrně.Stejnou měrou jsou u obou pohlaví zastoupenynádory tlustého střeva, konečníku a žaludku' Dlouhodobě je patrné, že incidence nádoru tlustého střeva a konečníkustoupá,početnádorůžaludkuklesá. Významnou roli hrají ve spektru hlášenýchnádoru u žen nádory těIaa hrdla děložního,vaječníku a jiných ženských pohlavních orgánů. U mužů tuto pozici zal:jímajínádory prostaty a nádory močovéhoměchýře. Zv|áštni místo mezi nádorovými onemocněními mají nádory kůže,které na koláčových grafech zaýimají podstatnou část ,,ostatníchnádoru''. Jejich význam ovšem nehraje v onkologii podstatnou úlohu, bývají snadno rozpoznaÍe|néa odstranitelné, výjimečně metastázují. Výjimku představuje melanom,jehožvýskyt se blíží3 7o,cožnenívysoképrocento,ale v posledníchletech u našípopulace nebezpečně stoupá.
strana 2
7
Struktura h!ášenýchonemocněnínovotvarybez dg. C4 muži
c67 Ímdý r'ěchýř 5,9Vo
C64-C66,C68 led\,iny 6,5%
C61 prctata 11,1Vo
c43 ̀ | amm 2,5%
c32' c33' c34 p|íce 24.O%
c16 Ža|udek 5,4vo
c25 s|ini\.i€ 3,4%
c ' l 8 +c ' l g - c 2 í t|.střm + lonečník 16,40/o
Strukturahlášenýchonemocněnínovotvarybez dg. G44 ženy
c53 hrd|oděďní 5.0 %
c54 těo dě|ožní 6,9 %
c56' c57 Bječník ajinéneurčmépoh|.orgány 5,60/o
C50 prs '19,7 0/o
C43 rdarm 2.7vo
c16 Ža|udek 4,2Yo
c32' c33' c34 díce 3,0vo c23' c24 + c33,c34 Ž|učník a Ž|učo!é c6ty 8.7 0/o
c18+C'tg-C21 t|.střerc+ lonečník 13,9%
7
stranaí
Karcinomtlustéhostřeva a konečníku Výskyt
je jednímz nejčastějších nádorovýchonemocněnína celém Karcinom tlustéhostřeva a konečníku po 60letechživota. světě.Výskytu ženstoupádo60let,umužů Každý rok je u nás odhaleno kolem 3000 nádorových onemocněnístřeva a 2600 nádorových onemocnění konečníku. u mužů(ve věkové Ze 16 hodnocenýchzemíje ČR na 1. místěve výskytu karcinomukonečníku i střeva)a na 1. místěve výskytu skupině35 - 641etje na 1. místěve výskytukarcinomukonečníku karcinomukonečníku u ženve věkovéskupině35 - 64let. Výskyt rok od roku stoupá.Polovina všech je stadiu. onemocnění odhalenaažv pokročilejším
ohroŽenéosoby a rizika věk
Riziko onemocněnístoupásevzrůstajícím věkem.Yýrazný nárttstjeve věku nad50let. Dědičnádispozice ohrožení. Nádory se vyskytujív mladémvěku a opakovaně.Při V některýchrodinách vznikádědičné výskytunádorovéhoonemocněnítlustéhostřevau rodičenebosourozenceje riziko onemocnění2až3 krát vyššínežuběžnépopulace.Pokud měli toto onernocněnidvablizci příbuzní,je vhodnéprovést genetickévyšetření. Riziko může býtmnohemvyšší. Předchozí stavy, poruchy a onemocnění na střevnístěně - polypů.Výskyt těchto Karcinom střeva se vyvíjí zejménaz benigníchvýrůstků je polypů značnýmrizikem.Polypy sečastovyskytujídědičně. Předchozí zánětlriváonemocněnístřev (kolitis ulcerosa, Crohnova nemoc, hemoragická kolitis) přinášejíriziko. Zvýšenýmrizikemje předchozívýskytkarcinomuvaječníku, dělohya prsu. Nevhodnéstravování Značnýmizikemje: - stravas nadměrnýmpříjmemtukůa nedostatkem zeleninaa ovoce) vlákniny (čerstvá - nadměrné požíváni alkoholu,zejménapiva - nerovnováhamezi energetickýmpříjmema výdejem(nadváha,obezita) - smažení, pečení a uzenípotravin Nevhodný způsobživota zvyšujeriziko. Rizikemje kouření. Sedavýzpůsobživotas nedostatkempohybu
Příznakyonemocnění
Bolestiváplynatost, sezácpou,nedokona|évypraz'!řtování. Změnyvevyprazdňováni-střídáníprujmů plnosti,Kečev břiše.Přítomnostkrve a hlenuve stolici.I-lnava,hubnutí. nadýmání,pocit
Prevencea včasnéodhalenínemoci
ZáVJademprevence je vhodnéstravovánía způsobživotabezpřítomnosti rizik. Ke včasnémuodhalení počínajícíhoonemocnění je důležiténepodceňovat jakékoliv příznaky. Krvácení do stolice není většinoupatrnépouhým okem. Proto je nutn évyuživatmožnostipreventivních prohlídek. Lékď provádí vyšetřenípohmatem v konečníku,testemna okultní (neviditelné)krvácení tzv. hemokult atlváženimvšech osobníchobtiži' Při specializovaném vyšetřeníse provádí tzv. kolonoskopie, pÍiníž je jednak moŽnévidět změny na sliznici střeva, ale takésoučasněbez operačníhozákroku jednoduše odstranitpolypy. m nzikem . Preventivní vyšetřeníj e nezby tnézejménau osob se zvý šenýmd édičný Včas odhalenéonemocněníi e možnézceIav y|éčit.
strana 2
r-
Vývoj výskytu vybraných zhoubných nádorůu muŽů v ČR v letech 1985 . 1997 (evropský standard) (F,
a-ZN aZN
-*-
plic ledvin
...1-
ZN prostaty ÍI)€ | afloÍll
140 120 o o o o o
100 80
o 0
60
o ro o
40 20 0 1985
1987
1989
199'l
1993
1995
1997
roKy
Vývoj výskytu vybraných zhoubných nádorůu žen v ČR v letech 1985 . 1997 (evropský standard) ----1-ZN -s3ZN
....1.-ZN t|'střeva a konečníku ZN dě|oŽního číoku -{-melanom
prsu plic
o o o ocu o
o40
o (1, !t ?n o
20
't991 roky
7
strana 1
Karclnomplic Výskyt
Karcinomplic j e v CR nejčastěj šímtypemnádorua tv oři 22 7ov šechnádoru. Ročněu násonemocní 94muž:ůa2lŽenna 100000obyvatel. Vyskytuje se zatímvýrazněčastějiu mužů,ale v posledníchletech se jeho výskyt u mužůsnižuje, zatimcoaŽenvzrůstá.
ohroženéosoby a rizika
Kouření plic je způsobeno Až90vokarcinomů tabákovýmkouřem. Zák|adnímrizikem vzniku karcinomu plic je kouřenícigaret,respektivevdechovánícigaretového kouře. To znamená,Žejsou ohroženii kuřáci pasivní- osoby vdechujícívzduch zamořenýkuřiíkem. Takovémuriziku jsou vystavenyzejménaděti, kteréžijív bytě' v němžsekouří!Po vykouření200 000 cigaret(zhrubaZ1cigaretdenněpo dobu25 let)sezvyšujeriziko vzniku karcinomuplic padesár|<Íát. Radon Vdechováníradioaktivníhoplynu radonu,kteý je dalšímznámýmnzikovýmfaktorem,jsou vystaveni |idéžijicív oblastechse zvýšenýmobsahemradonu v podložía zejménalidé pracujícív dolech. Kouřenímseriziko zvyšuje. Azbest Riziko se výraznězvyšujevdechovánímazbestovýchvláken. V současné doběje pouŽívánivýrobků s možností únikutěchtovliíken(stavebníizo|ace,brzdovédestičkyaj.)zakázáno.Kouřenímse riziko zvyšuje. Chemickélátky Riziku jsou vystaveni pracovníci s mnoha chemickými látkami při nedodrženíbezpečnostních opatření.Nejznámějšímirizikovými látkami jsou nikl, arzen, chrom, berylium, kysličnft že|eza, polycyklickéuhlovodíkyobsažené v dehtuaj.
Příznakyonemocnění
příznakemje kašel nebo změna charakterukašle u lidí s chronickou bronchitidou. Nejčastějším Následnýmiprojevyjsou bolestina hrudníku,dušnost, chrapota vykašlávání krve. onemocněníse projevujeicelkovýmipÍíznaky,jakojsounechutenství,hubnutí,horečkyacelkováslabost.
Prevencea včasnéodhaleníonemocnění
U málokterého nádorového onemocnění je tak jasná souvislost mezi kouřením cigaret a karcinomem plic. Proto je nekuřáctví zásadním a ničím nenahraditelným způsobem prevence. Přestat kouřit není pro nríruživéhokuřríka jednoduché, ale efekt je značný.Již 1 rok po přerušení kouřeníse snižujeriziko o třetinu,za1let o polovinuazaI0 aŽ 15 letje riziko stejnéjako u nekuřiíka. Pro včasnévyhledávání nemocných je nutno dbát na to, aby lidé, u nichž se vyskytují známá nzika, chodili pravidelně na preventivní prohlídky a prohlídku absolvovali taképři objevení jakéhokoliv příznaku, který by mohl vznikající onemocnění signa|izovat. osobami' kteréjsou nejvíce ohrožené, jsou kuřáci starší40 let, kteří kouřili 20 |et více než 20 cigaret denně, a pracovníci v provozech se známými škodlivinami.
Standardizovaná rimÉnostna nádory hrtanu, pr dušek' p|ic na 100 000 žen v |etech 1970 - 1999
Standardizovaná rimrtnost na nádory hrtanu, pr dušek' p|ic na í00 000 muŽ v |etech 1970 - 1999 (aKOUSKO
.{*
..1.
Ue!'Ko
{-
Maďarsko
Evropská unie
{E
't40 120 E E .f
o )o o
d(.
.
100
^.f
80
:
)e"ff
L.,
:; 25
* x:% \+a ř;(+S-{ t
c .5
o) ro
í4
40
10
filffir'"---0
1970 1973 1976 1979 1982 1985 '1988 '1991 1994 1997 rokY
.{É
x
1970 1973 1976 1979 1982 1985 '1988 1991 roky
naÁUu5ÁU
Slovensko
#
4-
Mad'arsko
-.1-
1997
hÉanu,prtidušek' p|ic na 100 000 žen v letech 1985 - 1997
|ncidence nádor
-a-
Mad'arsko
*9(* Slovensko
30
120 100
-l
-
25
-
20
80
C
ro o
,M
.É
20
|ncidence nádorri hÉanu,pr dušek' p|ic na 100 000 muŽ v letech 1985 - 1997
o .(U
*94* S|ovensko
i
20
of
Evropská unie
30
{
60
0
4.
35
^
^ ^ ll
+-
.-1- Mad'arsko
.-96*'.S|ovensko
o)
60
-ry
^,--+'
Y{ff H
15 10
40 20 1985
1987
'1989
1991 roky
1993
1995
1997
1987
'1991 roky
1993
1997
7
strana I
NádorykuŽe Výskyt
Nádory kůžejsou nejčastějšími nádory vůbec'Nejznámějšim z nich, melanomem, onemocníročně 11 mužůa 13 ženze 100 000 obyvatel, cožje relativně málo, ale jedná se o nádor závažnýa přitom preventabilnía časnědiagnostikovatelný. Výskyt ostatníchkožníchnádorůje asi 102 muŽů,respektive94 ženna100000 obyvate^. V CR docházíkvýznamnému nárůstuonemocnění.Jejich léčení je však relativně snadné.Nádor lze chirurgickyodstranit.
ohroženéosoby arizika Kožnítyp ohroženijsou zejménalidé světlépleti, s rezavými nebo světlými vlasy a modrýma očima,kteříjsou náchylníke snadnémuspálenípři opalování. Riziko znamená takévyššívýskyt běžnýchpih a zejménaabnormálnípihy a névys hrubým povrchem nad úrovníkůže. Dědičná dispozice Asi u 10 %opaclenÍi s melanomem se vyskytují kožnínádory v rodině' Souvisí to takés dědičnými kožnímiznaky, jako jsou většímateřskáznaménkaa kožnítyp. Přednádorové stavy Kožní nádory často vznikají po dlouhodobém kožním dráždění,které můžepodnítit tkáň ke zhoubnému bujení (chronické vředy, píštěleaj.). Ke zhoubnémuzvrhnutíjsou náchylné některé chronickékožnízměny (tzv' keratomy,leukoplakie aj.).Jejich posouzeníná|ežívždy lékaři. Slunečnízáření Hlavní příčinouvzniku koŽníchnádorových onemocněníje nadměrnáexpozice ultrafialovémuzáÍení, kterétvoří významnou složku záÍeníslunečního. U kožníchnádorůnemelanomovéhotypu záležína celoŽivotní expozici' proto se objevují zejména u lidí starších. Pro vznik melanomu ie nejvýznamnějšímrizikem krátké,nárazovéa intenzivnísluneční ozáření. Dalšírizika Rizikem pro vznik melanomuje takénadměrnáexpozice umělémuultrafialovému záÍenívso|áriích.
Píiznakyonemocnění Melanom se projevízměnou charakterukožníchútvarů (nevus,mateřskéznaménkoaj.). Jde nejčastějio následujici změny: asymetrie, zneostřeníokrajů,zvětšení'změna barvy, krvácení, změna povrchu, svědění. Nemelanomovénádory se obvykle objevujíjako tuŽšípapuly, uzly nebo hrboly či nehojícíse drobné ranky odolá v ajícíběžnéléčbě'
Prevencea Včasné odhalení
Zák|adem prevenceje ochrana před intenzivnímslunečnímzářenim, zejménav létěu moře, v horách a v zimě na horách. Lidé rizikového kožníhotypu by se neměli opalovat vůbec.ostatní by měli používatochrannékrémy s dostatečněvysokými filtry podle intenzity slunce. Slunění mezi 1l. a l3. hodinouje naproStonevhodné. Uspěch léčbyvelmi zá|ežína včasnémodhaleníonemocnění.To je možnépomocí systematického samovyšetřování. To znamená pečlivéprohlíženíkůžea návštěvalékaře při jakékoliv pozorované změně činejistotě.Včasnémuodhalenínapomáhajípreventivníprohlídky.
Vývoj vtýskytuvybraných zhoubných nádorůu mužů v čR v |etechí985 - 1997(evropskýstandard) +ZN
plic q-ZN -..-r--ZN ledvin
t|.střevaa
---+i(-- ZN prostaty ---o- melanOm
140 120 o o o o o o o tr o It (t c
u
't00
_-J
80 60
-.#K
40
-tt--*"iit---
-*'-t'
20 0 1985
1987
't989
199'1
1993
1995
1997
roky
Vývoj výskytu vybraných zhoubných nádorůu žen v čR v letech 1985. 1997(evropskýstandard) prsu -1-ZN -N(- ZN plic
.....l(_. ZN dě|oŽníhočípku melanom *-
80 70
o o o o o o o o
p
(t
60 50 40 30 20 't0
* i*"-Y---ŤP*-ry"'*..* tOOlOatC--.......---l--
0 1985
1989
19 9 1 roky
í oo2
1995
1997
3-
strana I
Karclnom děIožníhočípku Výskyt Karcinom děložníhočípkujedruhý nejčastějšínádoru žen' Ročněu nás onemocni16ženze 100000. Ze 16 zemizaujímáČR3. místo, resp. 2. místove věkovéskupině 35 - 64|et' Pravidelná a systematická kontrola (screening), kterou je možné odhalit změny pÍedcházejíci onemocnění,sniŽujevýznamnějeho rozvoj. U nás se provádígynekologicképrohlídky 1x ročněod 15. roku Života.
ohroŽenéosoby arizika
věk
Zvýšenývýskytjepo 40. roce,vrcholmezi 45.- 55, rokemživota. Nevhodný způsob života Karcinom děložníhočípku.Vyvolávajícím činitelemje virus (tzv. Lidský papiloma virus). Jedná se tedy o pohlavní přenosnéonemocnění. Hlavními riziky jsoučasnézahájenípohlavníhoživota,sexuálnípromiskuita, nechráněný sexuální styk a nedostatečnáhy giena zevníchpohlavních orgánů. Riziko zvyšujekouření. Vyššívýskyt onemocněníje u žen žijicíchv nepříznivých socioekonomických podmínkách.
PÍíznakyonemocnění
V počátečních probíhatbezpÍiznak.iu. stadiíchmůže onemocnění Později se objevujemímékrvácenípo pohlavnímstyku,řídký výtok s krví,,,menstruační,, k'rvácení mimocyklus. při močení Přidávajísebolestiv podbřiškuav kŤiži,obtíže a stolici.
Prevencea Včasné odhaleníonemocnění
Zák|adem prevence je spořádaný a bezpečný pohlavní život a dobrá osobní hygiena, doplněný samozřej mě nekuřáctvím. Vzhledem k tomu, že nemoci pÍedcházejírelativně snadno zjistitelné změny, kteréje možno i dobře |éčit, |ze pr avidelnými gynekologickými prohlídkami výskyt výrazně snížit' V severskýchzemich se snížilvýskyt během 20 let díky pravidelným prohlídkám o 60 7o. Při gynekologických kontrolách se běžně provádí prohlídka sliznice speciálním přístrojem (kolposkopie) a stěr povrchu sliznice malým kartáčkem pro mikroskopické vyšetření buněk (cytologie).
strana2
!-
Standardizovanáúmrtnostna nádor dě|oŽního ěípku .1999 na 100000ženv letech1970 + +
Rakousko Maďarsko
--F
U9SKO
+
+
Evropskáunie
-x- Slovensko
14 12 10 E
8
o )o o o-
6
.J
4 2 0 1970 1973 1976 1979 1982 1985 1 9 8 8 1 9 9 1 1994 1997 roky
lncidencenádoru dě|ožního čípkuna í00 000Žen v letech1985- 1997 .o. Rakousko +
Česko +
Švédsko^.'e*S|ovensko
28 24
oJ
20
L
o c 16 o )(.)) o
12 I 4 1985
1987
1989
1991 roky
1993
1995
1997
!-
strana 1
Karcinomprsu Výskyt
Karcinom prsu je nejčastějším nádorovým onemocněnímu žennejen u nás, ale i v ostatníchvyspělých státech.Jeho výskyt stoupás věkem po 40. roce Života. Výskyt stále stoupá. Vzhledem k tomu, že onemocněníje u nás odhaleno u 40 7o ženv pokročilém stadiu, je vysoká i úmrtnost.Přitom až 90 7o pacientek, u nichž byl nádor odhalen včas,můžebýt současnýmiléčebnýmipoStupyvyléčeno.
ohroženéosoby arizika věk
je výskyt mezi 50. a 60. rokem a výjimečnýpřed 20. S věkem se riziko vzniku zvyšuje.Nejčastější rokemživota. Dědičná dispozice Až I0 Eo onemocněnívzniká nazák|adě dědičnédispozice. Pokud onemocněla nádorem matka, sestra či dcera,je riziko vzniku karcinomu 2 až 3 krát vyššínežl běžnépopulace. Pokud se vyskytlo onemocněníu dvou blízkých příbuzných' a u jednéz nich ve věku pod 50 let' je třeba provéstgenetické vyšetření. Předchozí onemocnění a léčba U žen,u nichž se vyskytl nádor v jednom prsu,je vyššíriziko jeho vzniku ve druhém.Vyššíriziko je u žen,kterébyly léčenyv předchozímobdobízářením. Rizikem je taképředchozínádorvaječníku. Byla prokázána i určitá míra ňztka z podávání ženských hormonů po klimakteriu a uŽíváni antikoncepčních přípravků. Menstruačníobdobí Riziko se zvyšujese zvyšujícímse počtemmenstruacízaživot.Častějijsou tedy ohroženyženy,které zača|yčasněmenstruovat(před 12. rokem) apozdě ukončily (po 55. roce) menstruace,a Íakéženy, kterénerodily nebo rodily prvnídítěpo 30. roce života. Nevhodnýzpůsob života Zvýšenémuriziku výskytu karcinomu prsu jsou Vystaveny ženy obézni a ty, kterépoživajívyšší množstvíalkoholu. Určitýmrizikem můžebýt i nedostatekpohybu, nadbytektukůa nedostatekzeleniny a ovoce ve stravě, kouřenía nadmíraslunečního záření.
PÍíznakyonemocnění
Nejčastějšímprojevem onemocnění je nebolestivé ztuženínebo bulka s nepravidelnými okraji kdekoliv naprsu. Příznakem může být zarudnutí, mokvání, vtaženíbradavky nebo výtok z ní. onemocnění také signalizuje zarudnutíkůže,nehojícíse vřed, otok kůženebo vzhled připomínajícípomerančovoukůru. Na nádorovéonemocněníprsu upozornítakébulka v podpažinebov nadklíčku'
Prevencea včasnéodhatenínemoci
Zák|adem prevence je dodržováníživotosprávybez výše uvedených rizik. Je ovšem třeba kriticky připustit, že preventivní možnosti jsou u karcinomu prsu jen omezené.Proto je třeba věnovat maximálníúsilíjehovčasnému odhalení,kdy je až907ošaneena vyléč,eni. Samovyšetřování prsu je běžnousoučástí osobníhygieny moderníženy' Preventivní prohlídky (lx ročně u gynekologa) prováděné pohmatem a pravidelná vyšetření sonografická a rentgenová (mammografická) by měly výrazně snížitúmrtnost na toto časté onemocněníŽenve vyspělých státech.
strana2
7
Standardizovaná úmrtnostna zhoubný nádor prsu na 100000ženv letechí970.1999 .+
+
Rakousko
+
Česko
+
Mad'arsko
+
Evropská unie *"r<* S|ovensko
E
E
Žza o )c) o o-
1970
1973
'1976 1979
1982
1985
1988
1 9 9 1 1994 1997
roky
|ncldencezhoubnéhonádoru prsu na 100 000 žen v letechí985. 1997 .+. Rakousko +
Cesko +
Svédsko -.'("*S|ovensko
160 140 120 ": 100
s
x.
L
o
'E o
Bo
to
8- 60
-x
40 20 0 1985
1987
1989
1991 roky
1993
1995
1997
Tf
strana I
NádoryVarlat Výskyt Nádory varlat patřík méněse vyskytujícímnádorům.Tvoří asi I %ovšechnádorovýchonemocnění. Jejich výskyt se všakstále zvyšujea postihujemladšíosoby.U nás jsou nejčastějším nádorovým mužů onemocněním ve véku2oaž4o|et. je nádorobjevenvčas, je léčba Jestliže velmiúspěšná. ohroženéosobya rizika je nesestouplé Jediným známýmrizikem vzniku onemocnění varle (kryptorchismus), a to i v případě, je žeje poruchaoperacívyléčena. i řádně vyvinuté a sestouplé varle. ohroženo druhé, (např.u cyklistů)navznik onemocnění Vliv úrazů nebochronickéhodráždění neby|prokázán. Příznaky onemocnění pÍiznakyjsou změny objemu varlete (zvětšenínebo zmenšení)'změny na povrchu Nejčastějšími (bulky, hrbolky'jinénerovnosti),zatvrdnutívarlete,tlak nebobolestve varletia okolí,trvalejší varlete bolest v podbřiškua tříslech.onemocněníse můžeprojeviti změnouv prsníchž|ázách(napětí,tlak, zvětšení). Prevence a včasnéodha!eníonemocnění Vzhledem k tomu,žekromě kryptorchismu'nejsouznámanz1ka,jenejdůležitější metodouk zábraně komplikacívčasné odhalenínemocisamovyšetřováním. Včasné nádoruznamenáúspěšnou léčbu. odhalení Postu p při samovyšetřován í Samovyšetřování seprovádípo osprchovánívlažnouvodou,kdyje šourekuvolněnýav|áčný. Mělo by býtběžnousoučástí osobníhygieny. 1. Postavtesepřed zrcad|oa prohlížejte si pozorněšourek.Hledejtezměnyv objemu,asymetriivarlat ajejich nepravidelnostia změnynakůžišourku. 2. Vyšetřujtepohmatemkaždévarle zvlášé tak,žejemněprohmatávátemezipalcema ostatnímiprsty. jakékoliv Hledejte nepravidelnostiv konzistenci,objemui povrchu. 3. Některénesouměrnostijsounormální.Jednovarlebýváobvyklevětšíneždruhé. V předníčástišourkuje uloženovarle, v zadníhorníčástije za nim nadvarle.To můŽebýt mylně považovánoza nádorovoutkáňnavarleti. 4. Při jakékoliv na|ezené změně a nejistotěvždynavštivtesvéholékďe. Fďešný stud a podcenění příznakůmohoubýt zcelazbytečně příčinouváŽnýchdůsledků.
Samovyšetřování prsu Samovyšetřování Nejjednodušší metodouvčasnéhozác|lytukarcinomuprsu je samovyšetřování prsu. Jak je zÍejmé z názvu, vyšetřovánísi Žena provádí sama a to pravidelně každýměsíc. Žeiy, kterése samovyšetřovánímzačinají,by si měly po dobujednohoměsícevyšeďovatprsy každýdén.Jen tak se naučí znátgeografiivlastníchprsů.Nejlepšíobdobípro samovyšetřování jedruhýnebotřetídenpo skončení menstruace,kdy jsou prsy bez napětí.Pro ženy,kterénemenstruují, je vhodný kterýŘofi snadno zapamatovatelnýden.
Rizikovéfaktory
- rostoucívěk . výskytkarcinomuprsuu vlastnímatky,sestrybabičky - jiná nádorováonemocnění(dělohy,vaječníků, trávicíhotraktu) - časnýpočátekmenstruace(před 12, rokemživota) - pozdnípřechod(po50. roku věku) - bezdětnost,pozdníporod(vevěku nad30let) . dlouhodobáhormonálnísubstituční terapie(déleneŽ10letbezpřerušení) - některév aziv ovéa zánětlivézměny v pr sníž|áze - obezita,případně v kombinacisjinými civilizačnímichorobami - stres,kouření,nadměrnákonzumacealkoholu,vysokoenergetická strava s nadbytkemživočišných tuků'nedostatekovocea ze|eniny,nedostatek pohybovéaktivity,nadměrné slunění
Samovyšetřování provádějtepo osprchováníteplouvodou, kdy je pokožka uvo|něná a vláčná Postavte se před dostatečněvelké zÍcadlo s volně spuštěnými pažemi a pečlivě si Prchlížejte oba psy' Všímejte si nepBvidelností, měn jejich velikosti' tvm (např' důlkovatění) a změn na kůži (zarudnutí, změny pňpomínající jizvy).všiměte si případného výtoku z bÍadavky. Prohlížejte se nejdříve repředu, potom z píavého i levého boku. Poté vzpaile, za]ožte půe za hlavu a tlačteje dopředu. v této poloze zopákujte celou prohlídku'
ProhmatEte každý prs o*ma rukma proti sobě a hledejte oÉt nepravidelnost, atvrdnutí nebo bulku. Stiskem brádavky zkontrolujte, zda nedŇhází k výoku.
Poknčujte v lehkém předklonu. zzložte ruce v bok' svěste nepamě rmena a hlavu, lokty tlačtemímědopředu. Pozorujte si, zda se některé změny ne. projeví v této poloze (důIkovatění, vahování kůžeajiné nepravidelnosti).
Prohmatejte Eké oblďt mezi prm a podpaždím až do podPažní janky. VyšetŤete také okolí pnu. Vnímejte jakýkoliv útvď nebo nepÍavidelnost vpodkoží.
zvedněte jednu paži za hlavu a druhou rukou postupně vyšetřete tlakem celý prctilehlý p.s bříšky tří pťostředníchp6tů. Posfupujte v malých rcustředných a slíle se zvětšujících kruzích ď preního dvorce až do okolí celého prsu. Hledejte nepravidelnost, zatvrdnutí nebo bulku. TotéŽ opakuj te na druhésftfuě.
Další část samovyšeťeÍí provádějte vleŽe na zÁd*h s mímě pndloženou lopatkou a paží zvednutou nad hlaw. v této polore dojde ke zploštění psu a Ín se zjednďuší prohmatálí. Postup vyšetňenípreůje stejný jako ve stoje' Nevynecháveite ádnou poIohu. Některé změny mohou být obje. veny vg svých počátcích právě ien viedné z nich.
7
strana 1
VýŽiva Yýživamázabezpečit optimální příjem základních živin - bílkovin, tukůa sacharidů.Yýznamný je i přívod mikroelementů- vitamínů,minerálůa dalšíchlátek. Ze všechvnějšíchfaktorů' kteréjsou zaÍazeny mezimožná rizika podílejícíse na vzniku nádorových onemocnění,je nevhodná výživa na prvémmístě.Správná výživaje ale současněnejvýznamnějším faktorem ochranným. Nevhodná výživa je také významným rizikem vzniku onemocnění srdečně cévních, vysokého krevního tlaku, cukrovky aj. Obecnézásady správné výživyjsou jednoduché: - příjem tuku by neměl překročit3) %oenergetickéhopříjmu; saturovanétuky by neměly pÍesahovat7vo - příjem dietníhocholesterolu by neměl překročit300 mg/den - příjem sacharidůby měl být 55 - 60 7o energetickéhopříjmu, přičemžpodíljednoduchých cukrů by neměl býtvyššínežI0 %o Současnáúroveňvýživy mnoha lidí a celých rodin je zatím nepříznivá zejména pro: - nadměrný příjem masa a masných výrobků - malézastoupenírybadrůbeže - nízkou spotřebu nízkotučnýchmléčnýchvýrobků - nízkouspotřebuzeleniny - nízkouspotřebuovoce - vysokou spotřebu pochutin a sladkých nápojů,zejménau dětí - nadměrnou spotřebu soli Jednotlivé prvky výživy přinášejí následující zdravotní rizika: - Saturovanétuky a cholesterol v dietě zvyšujíhladinu cholesterolu v krvi a urychlují aterogenezi (rozvoj kornatěnítepen) - vysoký příjem saturovaných tukůa nadměrný energetický příjemje spojován s rizikem nádorů prsu' tlu stéhostřeva, vaj ečníků a děIožnisliznice . vysoký příjem soli jevýznamným faktorem rozvoje vysokéhokrevního tlaku - dlohodobý vysoký příjemsacharidů,zvláštějednoduchýchvede k obezitě,inzulinovérezistenci arozvoji cukrovky II. typu - nízký pÍijemhrubévlákniny je spojován s aterosklerózou, cukrovkou II. typu a nádory tlustého střeva - nizký pÍíjemvápníku a vitamínu D mánepříznivý vliv na vznik osteoporózy - nizký příjemjódu hraje roli při poruchách funkceštítnéž|ázy - nizký pÍíjemlátek s antioxidačnímúčinkem(vitamínuC, E, beta-karotenu' selenu) zvyšujeriziko vzniku nádorových onemocněnía nemocí srdce a cév Zák|adnívýživovádoporučeníkesníženívznikunádorovýchonemocnění Jezte pestrou stravu bohatou na ovoce, zeleninu' luštěniny acetozrnnévýrobky. Dopřejte si denně5 porcí(přibližně500 g) čerstvého ovoce a zeleniny. ZaŤanljte dennědo jídelníčkucelozrnnévýrobky a jednou týdně luštěniny. masajen 80 g denně). Snižtespotřebumasa a vybírejtesi libovémaso bíléa ryby (červeného Potraviny uzené,nasolovanéa nakládanéjezte jenvýjimečně. omezujte příjem tuků,používejtepřevážněrostlinnéoleje. Vybírejte mléčné výrobky se sníženýmobsahem tuku. Soli spotřebujtenejvýše6 g denně. Alkohol poŽívejtejen umírněně(nejvýšeekvivalent 20 g čistéhoalkoholu denně). ZvIáštomezujte pití piva a destilátů. Pro uchování potravin používejtechlazeni a mrazení. NepoŽívejtepotraviny napadenéplísní,hnilobou čijtnakzkažené, Při přípravě Stravy dávejte přednost vaření, dušenía přípravě v mikrovlnné troubě před smažením, pečeníma grilováním.
7
strana 2
Kouření Všechny formy spotřeby tabiíku,tj. kouření cigaret, doutníků,dýmky, žvýkánítabákunebo šňupání,ale i pasivní vystavení produktům hoření tabáku významně přispívají ke vzniku více než 20 rtvných nemocí a předčasnémuúmrtína ně. Kouření je závažnýmzdravotnímproblémemve většiněevropských zemí.Vyššíprevalence kuÍáctvíje v mladších věkových skupinách u obou pohlaví. Yýznamný je i rostoucí početkuřaček v mladších věkových skupinách. Ieprokázánvztah výšerizika k výši dávky a době trviánípravidelnéhokouření, a proto : ,,Bezpečná cigareta a neškodlivékouření neexistují!''
Zdrav otnínás ledky kouřen í
- zhrubapolovinaúmrtínakardiovaskulárníonemocnění-odhadovanéiz1kosepravidelným kouřením zvyšuje dvakrát aještěvyššíjeu mladých lidí - je příčinouasi30 7ovšechúmrtína nádorová onemocnění - v populacích,v nichžje kouření rozšířenopodvěavícegenerací,jekouřenípříčinoukarcinomup|icvtéměÍ 907o - kouřeníje v příčinnémvztahu k dalšímnádorům(karcinom tlustéhostřeva a konečníku,děložníhočípku,prsu, dutiny ústní,žaludku,ledvin, močovéhoměchýře apod.) - úmrtí na chronické obstruktivní nemoci plic . riziko je u kuřáků 5 - 8x vyššínežu nekuřráků - riziko potratu v těhotenství - nižšíporodníhmotnost novorozence, předčasnéúmrtíplodu, retardovaný tělesný i mentálnívývoj dítěte,sníženáfertilita a vzestup abnormalit spermií - ovlivňuje průměrnou délku života - kuřák ve věku 35 let můžeočekávatzk'ráceniživoÍa o 7 let oproti nekuřiíkovi a ženakuřačkao 5 let . zvyšuje významně nebezpečíplynoucí z dalšíchrizikových faktorů kardiovaskulárních nízkápohybováaktivita onemocnění,jakojsouhypertenze,obezita,hypercholesterolémie, - pasivní kouřeníje v příčinnémvztahu : . s karcinomemplic dospělých - se zvýšenouincidencíinfekcí dolníchdýchacíchcest - se zvýšenouprevalencí záněti středníhoucha, iritací horníchdýchacíchcest - zvýšeným výskytem astma u dětí
Komplexníplán boje protikouření
- zákazreKamý a podpory distribuce tabákových výrobků,včetněsponzorstvía ostatníchforem nepříméreklamy - účinné var ov áni př ed zdravotnímidůsledkykouření . plán opatřenína ochranu práv nekuÍákůazákonnáúpravanároku na nekuřácképrostředí - plán daňových a cenových opatřenía ekonomická alternativa,která by nahradi|aztráÍy z produkce a prodeje tabákových výrobků - zák|adnimkamenem úspěchuintervence proti kouřeníje' že samizdravotníci se zapojído boje proti celosvětovéepidemii kuřáctví - ukončeníkouření neníjen otázkou výchovy a prevence, aleje součástíléčbya rehabilitace - lékď a sestraby měli být nekuřráky
obecnézásady a doporučení . -
poselstvíproděti:NEKUR! NIKDYANI KOURIT NEZKOUSEJ! nekuřáctví jako pozitivnímodel úspěšného chováníve společnosti kouřeníjejako kterýkolivjiný medicínský,diagnostickýa terapeutickýproblém motivace kuřáků vjejich rozhodnutípřestat poradnypro odvykáníkouření
