No title

Krize a její překonávání FJFI

POJEM „KRIZE“ 

Krizis – z řečtiny, odvozené od „krino“ (konečné, neodvolatelné rozhodnutí typu anebo – anebo; t.j. úspěch anebo neúspěch



Crisis

– z latiny – kritický, kulminační bod:

◦ v medicíně složité období, kulminující stav průběhu onemocnění



Krize je definována jako: ◦ stav vrcholného napětí, rozhodující okamžik, po kterém nastává obrat (vyvrcholení konfliktu, pooperační krize, krize v dramatickém díle,…) ◦ těžká, zlá, zhoršená situace (politická, hospodářská krize, bytová krize, přírodní katastrofa…)

Krize je když… - vyvrcholení, rozhodná chvíle, obrat ve vývoji, nebezpečný stav vývoje - těžká, svízelná situace, potíž, zmatek - Krize -

a tělo; krize a nemoc

Krize jako ohrožení i šance

VŠEOBECNÁ VÝCHODISKA DEFINICÍ KRIZE, KRIZOVÉ SITUACE A KRIZOVÉHO STAVU

 krize

má subjektivně-objektivní dimenzi ve sféře hodnotové (krize jednoho subjektu může být přínosem a podmínkou rozvoje jiného subjektu)

 krize

může být vyvolána uměle jako nástroj řešení vnitřních problémů subjektu, případně jako součást taktiky, případně strategie v konkurenčním prostředí

 krize

je objektivní součást vývoje společnosti, přírody a technických a technologických procesů, ale též i subjektivní prožívání ohrození (rizika)

ohrožení dotčenéh o objektu

moment překvape ní časová tíseň

intenzita projevů

naléhavos t řešení

CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY KRIZE

nejistota vývoje

specifické nástroje, prostředk y možnost zániku objektu

KRIZE  rozhodující

okamžik anebo časový úsek, po němž může následovat zásadní změna ve vývoji daného děje anebo systému („rozcestí“ v pohádkách)

 složitý,

těžko překonatelný a nebezpečný stav anebo průběh dějů v živote společnosti, v přírodě, v činnosti technických prostředků a v technologických procesech, kterého negativní důsledky mohou vážně ohrozit jejich funkci, případně i existenci

 zároveň

se tento pojem používá jako obecné označeni všech krizových jevů

KRIZOVÁ SITUACE  nepředvídatelný

anebo velmi těžko předvídatelný průběh dějů a činnosti po narušení rovnovážného stavu společenských, přírodních a technologických procesů a systémů ohrožujících životy lidí, životní prostředí, ekonomiku, duchovní a hmotné hodnoty státu a jeho obyvatel

 situace,

která svým charakterem, negativními účinky a rozsahem vážně naruší, případně změní hospodářský anebo společenský chod státu, územního celku anebo konkrétního subjektu.

KRIZOVÝ STAV  stav

společenského, přírodního, technického anebo technologického systému, který se zásadně odlišuje od stabilního stavu a působí degradačně na celý systém, případně na některé jeho komponenty

 je

to právní stav vyhlášený kompetentním orgánem veřejné správy na určitém území na řešení krizové situace v přímé závislosti na jejím charakteru a rozsahu (válečný stav, stav ohrožení státu, nouzový stav, stav nebezpečí, stupeň povodňové aktivity,…)

 je

spojená se selháním dosavadních mechanizmů řízení a s potřebou aplikování speciálních postupů, nástrojů a technik, včetně omezení základních práv a svobod občanů

KRIZOVÉ JEVY  moment

překvapení při jejich vzniku a to i v případě, že jsme sledovali nárůst rizikových faktorů a společnost (jedinec, okolí) byla o nich informovaná

 nedostatek

podrobných informací v čase, kdy jsou nejpotřebnější

 přetížení

komunikačního systému, přičemž se některé informace a zprávy neustále opakují

 ne

všechna připravená opatření jsou v konkrétní situaci účinná a použitelná

 obrovský

nárůst rozsahu činností a jejich různorodost, co způsobuje, že se stávají těžko sledovatelnými

 ohrožení

existenčně důležitých zájmů společnosti přímo anebo zprostředkovaně (např. ztráta kreditu)

KLASIFIKACE KRIZOVÝCH JEVŮ PODLE SVĚTOVÉ ZDRAVOTNICKÉ ORGANIZACE (WHO)

ANTROPOGENNÍ

ŘÍRODNĚ LIMATICKÉ tektonické (voda) telurické (oheň) topologické (zem) meteorologické (vzduch)

KATASTROFY

 civilní katastrofy • dopravní nehody • průmyslové havárie • poškození systému HD • působení toxických odpadů • plošné požáry • jaderné havárie  válečné konflikty

Typologie krizí Situační Životní Náhlý

změny (tranzitorní k.)

traumatizující stresor

Krize

zrání – vývojové

Krize

v kontextu psychopatologie

Neodkladné

krizové stavy

Fáze krize Zvýšená

úzkost

Zranitelnost

a nedostatek kontroly situace

Předefinování Psychologická

dezorganizovanost

PRŮBĚH A STÁDIA KRIZE STÁDIUM SYMPTOMŮ

AKUTNÍ STÁDIUM

CHRONICKÉ STÁDIUM

STÁDIUM VYŘEŠENÍ

2

3

1

1

2

3 tři varianty řešení krizí

AKUTNÍ STÁDIUM KRIZE  je

období krize, kdy je nesoulad mezi plánovanými procesy a skutkovým stavem úplně zřejmý a jednoznačný

 byly

narušeny základní funkce systému, proto je nutné okamžitě přijmout mimořádná opatření

 je

nutné přijmout adekvátní opatření na eliminování už vznikajících škod a respektovat fakt, že: • je ohrožena samotná podstata fungování systému • rozhodnutí jsou přijímána pod tlakem a při nedostatku informací. Pokud bude reakce na akutní stádium krize úspěšná, subjekt se vyhne chronickému stádiu krize

CHRONICKÉ STÁDIUM KRIZE 

nastává v případě, že se pomocí přijatých opatření nepodařilo krizi úplně odvrátit



přes její částečné zmírnění nebyla správně lokalizována a dostatečně paralyzována příčina krize



krize se může opětovně stupňovat, může být nepřímočará (různý směr, několik opakování průběhu)



krize může způsobit katastrofu, zničení systému, jeho funkcí, struktury i vnitřních vazeb

STÁDIUM VYŘEŠENÍ KRIZE  je charakterizováno získáním rovnováhy systému a připraveností začít s jeho obnovou  umožňuje přijetí strategie obnovy a postupné vykonání řady organizačních, personálních, technologických a dalších konkrétních opatření, která by měla být završena dosažením stability

Psychospirituální krize a její definice Psychospirituální

krize je transformativní proces s léčivým potenciálem, který může mít vnější podobu psychózy, ale neměl by se zaměňovat s psychózou jako duševní poruchou. Využití adekvátních terapeutických metod může napomoci k vyšší integraci osobnosti a plnějšímu zdraví. Jedno ze základních poselství tohoto souboru příznaků je, že za jistých okolností je normální mít „nenormální“ zážitky. Psychospirituální krize je, i přes své bouřlivé a neobvyklé projevy, fází osobního rozvoje jedince, která má potenciál spouštět pozitivní změny a při citlivém a profesionálním provázení vede k lepší integraci osobnosti.

Psychospirituální

krize je v oblasti duševního zdraví poměrně novým pojmem. Jde o náročné období v životě jedince, které se projevuje epizodami neobvyklých zážitků, které zahrnují změny vědomí, vnímání, emocí a myšlení. V těchto zkušenostech se výrazně projevuje přesah do té doby obvyklých hranic prožívání sebe sama s častým výskytem transpersonálních (přesahujících běžné hranice vnímání sebe sama) nebo spirituálních (duchovních) zážitků. Psychospirituální krize nastává tehdy, když je průběh a projevy osobního rozvoje jedince příliš intenzivní a on přestává své zážitky zvládat zároveň se svým dosavadním fungováním.

Koho se PSK týká a co ji spouští Nositelé může

nastat u osob v každém věku;

záleží

více na vnitřních faktorech;

procento

lidí s psychospirituální krizí v populaci není známo, ale je odhadováno, že psychospirituální krizí prochází přibližně 15% pacientů hospitalizovaných v psychiatrických léčebnách s diagnózou psychóza.

Spouštěče extrémní silné

zážitky (ohrožení života, extrémní fyzická zátěž atd.);

emoční prožitky (např. ztráta blízké osoby, traumatizace, zamilování);

intenzivní užití

psychedelických látek za nevhodných okolností;

série

životních nezdarů;

náhlá a

meditační nebo jiná duchovní praxe;

ztráta obvyklé životní struktury a nemožnost ji nahradit něčím jiným;

další mezní zážitky.

Příznaky, diagnostika, léčba Co se při psychospirituální krizi děje? projevy

jsou velmi individuální;

energetické tělesné

prožitky v těle;

prožitky podobné závažným zdravotním stavům, např. infarktu,

smyslové

vjemy, které ostatní lidé nevnímají (zvuky, tvary, barvy, světla),

předtuchy; zážitky a

propojení s mytologickými a archetypálními fenomény;

další zážitky parapsychologického a mystického charakteru.

Diferenciální diagnostika (x psychózy) osoba

v psychospirituální krizi na zážitky, ať jsou sebedramatičtější, nahlíží jako na psychologický proces (naproti tomu osoba trpící psychózou vnímá své prožitky jako platnou realitu);

osoba

i v akutní psychospirituální krizi je schopna navázat spolupráci a terapeutický vztah s pomáhajícím profesionálem (naproti tomu, člověk v akutní fázi psychózy má s navázáním spolupráce potíže a léčba často musí na začátku probíhat proti jeho vůli).

Léčba psychospirituální krize Pokud

jde o psychospirituální krizi, odborné psychoterapeutické doprovázení podpoří transformativní a sebeléčivý potenciál těchto zkušeností a s nimi spojených vnitřních procesů. Terapeuticky zvládnutá psychospirituální krize může vést k vyšší integraci osobnosti.

Řešení krize Přirozené

vyrovnávací strategie (regrese, popření,kontakt s pocity, sdílení, práce s tělem a vlastními potřebami, vědomí vlastních hranic)

Svépomoc

(vlastní zkušenosti)

Kontakt

s rodinou, lidmi, laická pomoc (komunita, blízcí, kolektivní rituály aj.

Inspirace

(př. literární)

Tvořivost,

naděje

Odborná pomoc (stabilizace a podpora kompetence klienta) Dostupnost

(bezbariérovost)

Individualita Komplexnost Návaznost

Ambulantní,

hospitalizace, terénní služba, v klientově prostředí, telefonicky

Vodáčková

, D. a kol.: Krizová intervence. Krize v životě člověka. Formy krizové pomoci a služeb. Praha, Portál, 2002.

Životní události (Holmes, Rahe) Úmrtí

partnera 100

Smrt

přítele 37

Rozvod

73

Přeřazení

Rozvrat

manželství 65

Velké

Uvěznění

63

neshody s partnerem 35

Půjčka

(roční p.) 31

Smrt

blízkého v rodině 63

Splatnost

Úraz,

vážná nemoc 53

Změna

Sňatek Ztráta

50

Dítě

práce 47

Přebudování Důchod Změna

45 40

Obtíže 39

Přírůstek

v rodině 39

Změna

práce 39

Změna

financí 38

p. 30

odpovědnosti v práci 29

jde z domova 29

Konflikty

s příbuznými 29

Mimořádný Partner

zdraví v rodině 44

Těhotenství Sex.

manželství 45

v práci 36

osobní výkon 28

nastupuje/končí práci 26

Vstup/konec

školy 26

Změna

živ. Podmínek 25

Změna

zvyklostí 24

Problémy

se šéfem 23

Změna

prac. doby a podm. 20

Změna

bydliště 20

Změna

školy 20

Změna

rekr. aktivit 19

Změna

církve/strany 19

Změna

sociálních aktivit 18

Půjčka

(méně než roční p.) 17

Změna

spánku 16

Změny

v širší rodině 15

Změny

ve stravě 15

Vánoce

12

Přestupek

(doprava) aj. 11

Součet

bodů za poslední rok:

250

= hraniční hodnota

(už by se s tím mělo něco dělat)