Z obsahu:
'68
J. Procházka: A co si o tom rnyslíte vy? L. Oliva: Henry, Jane a Peter Fondovi Itr. Bergmann: A má to vóbec zrnysel?
5
I 13 16 32 45 48
M. Novotný: Čicháník tisíciletélilii M. Topinka: Když mrtví pro nás již zemřeli J. Podanýz Ztraeený ráj pod Atlasem J. Kokoška: Dvojí hra agenta A-54 D. Brabec: Svědectví o fotbalové Spartě pod_ zimu 1967 56 J. Mtadějovský: Drama u Mostu inteligentů (Test MY 68) 61 J. Mtadějovský, F. Voráček: Já už dál ne_
můžu...!
obólko: Kolóž Slóvy Jílko s použitím snímků P' Si'rotko o z orchíw MY ó8 (2).
65
(2)
MY 68 c PolitickokulturnÍ čosopis o Vydóvó Ústřední rďbor ČSM v Mlodé Írontě o Ročník V. Redokce: Gorkého nám,24, Proho 1. TeleÍon: 221041. ŠéfredoktorVlodimír' Motes; zóstupce šéfredoktoro H. Bergmolrn (vnitropolit' rubriko); K' Zemon, J' Tvrzník (zohr' rubriko); D. Brobec (sport. rubriko}; J. Mlodějovský (ormódo o bronnost); M. Novotirý
(kult. rubriko); J. Kovořík (grofickó úprovo). Tiskne Mír' novinóřské zóvody, n' p., zóvod 2, provoz 23, Opletolovc ulice 3, Proho 1. Vychózí jednou měsíčně.Rozšiřuje PNS, ceno jednoho výtisku 4,- Kčs' předplotné přijímó koždý poštovníúřo'd o doručovotel' objednóvky do zohroničívyřizuje PNS' ústřední expedice tisku' oddělení vývoz tisku' Jindřišskó ulice 14, Proho 1. Nevyžódoiré rukopisy, Íďogrofie o kresby se nevrocejí. Uzóvěrko tohoto číslobyla 22' 1, 1968' Místo o do,tum vydóní (podle výrobního grofikonu): Prqho 11. 3. 19ó8.
@ Mlodó
Íronto 19ó8.
4-25{81 1ó5
acosi otom mys!íte ýý?
]sEM PRo ZMĚNY, poktrd se netýkajÍ měny. Živ,o,t beze změn je ntrd,ný, sp,olečnost bezá zrněn je po_
dezřelá. A 'někdy dokon,ce směšná. P'no rrráz,ornos,t bycřr p'osl'oruŽii příkladem ze'staréh'o Rak'otlskro-Uherska. Aby'cťr spÍšrteonetizova,l, rreŽ a,ktualiz'ovail..
FrantÍšek Josef byl na koncd svétrio rrekoneĎného císaňovárrí trŽ sk;uteĎně p'olÍtovárríh,o,dný, zelrrrě byla nap'ro,sto nozpadlá, p,oil<ůa,dny prázdné, ro miolrálce s€
n'edalo m'luv'it. Byla tro ovšem už situace, k,dy ch'old věcÍ přek'ona,l kulminač'nÍ b'o'd: Žádrrrá p,ersorrrátrrrÍ výměna uŽ nerrr,ohla přivodít kýŽe.né změny. Str'oj ča'str neúp,norsně surretl ri cÍsař,ova rrástlrpce Ka,rla, smetl by stejlně tak rreza,d,ržiitelně i Petra nebo
Favla" Dějirry jsorrr hněteny losiobrnostmi sl{ute,čně jedo rrrěÍtémíny. Něk,o'likrát jsem se v tét'o nubrice hlásil k ,optimismu. Nej'eánonr se zatatýrní ztlby. Ale dnes se mi zdá, Že srnyrslem pro,sltrednícťr změn sku,tečně nerrí jeno,rn to, aby j,edrri m'ocnÍ na_ hradili druhé mocrné a zemé zůstala nem,o,crná" Na'opak. M,orderní svět"áa'a,r" kup'odiviu pnonikrl i- k našemu myšl'enÍ: nejsme už ocřrot'ni př[pustÍt, nlorn
PRo MY ó8 PíŠEsPlsoVATlL JAN
Procházka
že by k,dykroiliv prro budourc)rrosít něk't'erá Ži,dle _ uŽ ani ta nejvýš proisazená _ m'ohla bý,t rre'omylná. Ani názoty gérrriÍa,kdyby,cřr'om něk'oho ta,kovéLrn znal'i, n'emorl'oílt rozrr'o,dovať 'o všem s neomylrrostÍ a ne-
o,dvol'ate'lrr,ou suve,nenit]oru. s'ocÍalÍsmus, chc,e-li p,no_
sperovat a chce-{Í zůstart rražÍvu_ mám na mysu v p'erspektÍvě vzdálené bud]orucnotsti nevy_ - musÍ hnutelně být sy,stémem dernoknarfiickým a svobro,d_ ným, zatroŽený'm rra roÍvných právech svých
,ob'č'alnů.
Nejde mi 'poah,opitetrně jenorr o liternr zák,olna, i kdyŽ u zák'orrů všechno za'činá, j,de mÍ víc o ducha splole čno'sti. Bu'de_ li'dLrcrhem
,,Co si myslÍte o posledních změnách v našem státé?"
(Ludutk Berka, Praha)
t,o l
eranc e, snášenl,ivosrbi
a vzájemné úc:ty. Naše přÍtomrr,ost byta budoucnostÍ našich včereJšků.Bylo vytrlášeno nesp'o,č,et rrebetyč_ ných plánů a _ ,pak se o niah taktrrě mlčel'o. Márn pocit, Že jsrne uŽ pňed něk'olika léty měli v trrčitý,ctr ukazatelÍch xředstÍhnout Dánsk'o, Arrglní a Belgii. Směrem kupředu se nám vždycl
Žetne m'nol-tem víc, neŽ pak 'skutečně dokáŽeme. Chceme pozvedat morálku vidinou totto, c'o b,ude. Ale morálka se zvedá právě naopak. V roce 1940'
v nejkritičtějšímroce Velké Británie, V
poselství
národu slibcval Winston Churchill svému lidu je_ nom slzy, dŤinu a krev. A všichni mu rozuměli. I jeho protivníci. Člověk je ochoten podstoupit mno_ hé, je-li s ním jednáno otevřeně. Sebejistota vůdců odjakŽiva naplňov,ala lid s průměrným vzděláním nedůvěrou. Jenom u těch nejprimitivnějších národů' kde vů,dce je současně náměstkein boha na zemi, musí být noomytný. A za všech oko]ností dokonalý. A když s'e pak tu a tam ,objeví pravda, rozčarování a nevíra je tak drtivá, Že se nejenom jedna vláda, al.e celý 'systém zachvěje aŽ v kořenech. Toho by_ ch'om sÍ měli napříště dopřávat co nejméně. Právě při otřesech se totiž stává, že jsou zneváŽeny nejenom věci omylné, ale Í věci d,obré. |akmile do udáI,ostí vstoupí vášně, je uŽ příIišp,ozdě na kritiku i sebekritiku. Tut'o odp'ovědnost bychom si měli uvědomovat. Neboť naše osoby nejsou důleŽité,pod_ statné je to, čemu jsme zasvětili svůj Život. Slyšel jsem názor, že Žijeme v zazátkované láhvÍ. Někdy je ta láhev větší,jindy, kdyŽ přituhne, je zas€ menšÍ. Ale vŽdycky je to láhev. Nezdá se mi, že je to nejpřesnějšÍ teorie, ale přÍznejme sÍ, Že na nÍ něco je. Skutečně se mi mnohokrát zdá, že mluví_ me-li o svobo,dě anebo 'o demokraciÍ' máme vŽdy_ cky spÍšna mysli její hranice' A ty jednotlivce, kteřÍ chiějí právě tato ohraničenÍ uvádět v plo'chyb_ no'st, rádi ,označtrjem,e za anarchÍsty. Ale p.odstata sp'oru je v tom, jsme-lÍ sctr'opnÍ pojskytnout čIověku v socialls'mu vÍce svobody a většídemokracii neŽ v kterémkoliv jiném systé,mu. |estliŽe ano' nemu_ síme mÍt o budoucnost obavy. Bylo by neuvěřitelné, kdyby natrvaio zvitězil- ten řád, který by čl'ověka omezoval a kamsi vracel. To je skutečně nemysli_ telné. chtěl jsem tímto Ííci,Že právě ti nejskalnějšÍ' kteřÍ se prohlubování demokratizace ze všech sil 6
snaŽí zabránit _ ve Jménu sonlallsmul _ |sou saml pro budoucnost soclalismu neivětším nebezpečÍm' VyhlašuIme tedy raději skromné plány! A řekněme tu a tam poplatnÍkům i něco upřímttého o stavu státní poklad,ny. I ,o tom, jak zdatně prácÍ svých spoluobčanů zpeněŽujeme v cizině a co si za utrŽené kupujeme. Řekneme-li toto, můŽeme pak klidně mluvit i o tom, Že třeba nepracuieme zrovna tak do;bře a pilně, jak by naše situace vyŽadovala. Bude-li to řečeno v souvislostech s celou našísituací a bude-li to dopr.ovázet Í zamyšlení, jak jsme dokázali určitévěci naplánovat a jak jsme chod záleŽÍtostÍuměli řídit, budou to slova, která občana zaujmou. Kdykoliv Se krÍtizují chyby, je to kťitika anonymní. Jako by se nikoho konkrétnířio netýkala. Známe z tisku mnohé nedostatky členůamerické, brÍtské, záp,adoněmecké či jÍnévlády, jenom čle-
nové našeho kabinetu nám splývají do stejných obecných rysů. Nezdá se mi, že by opačná praxe autori.tu, vážnost a sympatii k vládě podrývala, ale tvrdím, Že by tomu bylo naopak! NeřÍkejme tedy, že do roku 1990 budou v praŽských sadech nové lavičky! Příliš dtrouhodobé plány člověka deprimují. Mnozí tu uŽ ani nebudeme' ČÍhá na nás mnoŽství nejrůznějšíchchorob: reumatÍsmus, neuro.tisrnus, alkoholismus, srdečníi mozkové sla-
bostí atd. V ulici, kde bydlÍm, bude v roce 1975 nové holičstvÍ.Nebtrdu muset s kaŽdým zástřihem kštice aŽ do středu Dejvic. Ale bůhsud, budu-li v roce 1975 mít při dnešníŽÍv,otnÍpohodě ještě odpovídajícípočet vlasťr? Budeme prý mít - asi v osmdesátých létech _ po,dzemní dráhu. Ti z nás, kteří uŽ v té době nebud,ou dávno pod zemí svépo' m'ocí, budou mn.ohem pohodlněji cestovat ze Smí_ chova na Vinohrady. ovšem některých negatÍvnÍch jevů prý také přibude! Velmoci budou mít třiapůl_ krát více vodíkových pum a budou s'e moci navzá' j'em zničit celkem jedenáctkrát. Pochopiteltrě teo_ reticky. Současný muž a současná Žena, poučeni
z,kušeností,uvažujíProhříchu přízemně a praktjcky. Napadá je, ž,e bud,ou_li malé úpravy mal'o'obchodnÍch cen trvat stejně dl,ouho 3áto reatizace m,nohých 'r.rŽ léta ohlašovaných velk'o,lepých p'odniků, b;ude kapesnÍk stan'dardní výroby s,tái na konci sto_
letí šestnáct tisíc korun, a škatulka sirek,
c.oby
váno'čnídárek, vyrazi pod smr'čkem dědečkovi do o'číslzy štěs,tí.
A je to docela v
pořádku; dělá-li to skutečně revoluce... ! Myslí,m, přátelé, Že jsme telnto,krát na dobrém prahu.
I když i v Životě hmyzu okamŽik po ztrátě kukly a do nabytí nrc'týlíclr křídel bývá plný neurčito'sti a nozpa'ků.
P'ochopitelně přeháním. |sem pr'ostě proti plánťrm s nádechem přílÍšnéfan_ tazie. Nejednou jsem už četl, co všechno v různých ústavech vyvíjeli a co se z toho vyvinul.o. V mÍnulosti nepřílišdávné by mě vůbec neudlvilo, kdyby
ťirma PTAKoZoB d'ala d'o vývojového procesu zvláštní druh prosa, které by po nasypání pražskému pitactvu přiměl'o opeřence, aby pÍástati kátet
na naši cennou gotiku a odlétali hroňadně do Lísabonu, kde by napříště trous,ilÍ jen,om na palác pana presidenta Salazara. Existovalo mnoho p,oddbných pro'jektů. Vesměs je načrtli lÍdé,kteří měli do,brou vůli. Sám jsem toho byl nejeánou svěd_ kem. Tu a tam by se Í zamyslelÍ, kdyby měli čím" Samozřejmě, žáďná transfúze krve nepomůŽe organismu, který nemá chuť se vzpamatovat. V lékař_ ství. jako v politice, či v ekonomii. Ale to, myslÍm,
není náš případ. Nedá-l'i m,ně něcrr spát, je to názor, Že Život není to, c,o chcente, ale to, co máme. Nemyslím sÍ. Náš vrávoravý svět se nejednou pohnul vpřed jeno,m proto, Že se vždycky naŠlip,omatenci, kteří tvrdili, Že svět je nejenom to, co máme, ale i to, co chcem'e!
Doufám, Že už si nebudu do notesu zapisovat skeptické p'ovzdychnutí: Mohta to být nejkrásnější revoluce! Kdybychom ji neuskutečňovali my sami .. ' Snad uŽ jsme definitivně za osudovým předělem. A je_{i t,o'mu skrrtečně tak, pak má revoluce právo i p,ovÍ,nn,ost někoho pozvednout a někoho ponížit.
řadu dopisů, kleré se týkaií článkůnašeho neiautora, iímžie spisovatei l. Procházka. Ptáte se, kdy vyšIa ta či ona úvaha, jestti vám můžeme číslos ní přod-at, atd. Uveřejňujeme proto seznam tě8h odpovědí Procházky a seznam těch čísel,ktelé vánr můžóme naJana do_
-lo.liYí-" ĎteněišÍh-o
bírku poslat. {Chceme také na základč desítek vašich návrhů - vydat všechny -úvahy spisovatele Procházky, uveřeiňované ýÍce Ť.eždva roky v ,,myčku,,, knižně. Ale to |e samozřejmě na dlouhé totte.; zatim vám tedy mližeme poslat nás|eduií':í čísla:
MY 65/9: ,,Neměto by se i u nás zapomenout na válku?,, MY 65/12: ,,Říká se, že mnoho liatí oat nás utíká do zahTa_
ničÍ...co
o tom soudíte?,.
MY 66/3: ie to s honorováním našich unrřIců?. MY 66i9: ',lak ,,co si myslÍte o protekci u nás?,, y! q941: ''laký ie váš názor na T. G" Masaryka?,, My 66/12: ,,Co si nryslíte o budoucnosti? IvIY 67lÍ: ,,co si myslíte o některých problémech v'sssnl., ýIY 87/2: ,'Co soudíte o tom, že převážná většina vzděianých vedoucích holduie modernínu způsobu živo_ ta v torn horším slova smyslu?,, MY 67i3: si o volebnÍ praxi a o volebnÍm sys_ ',co u myslíte térnu nás?" MY 67142 ,'zaiímalo by mě, iestli někomu na Barrantlově předepíšete k náhradě takové paskvily, iako Kočár do vídně, Démanty noci apod.?" MY 67161 co iste ochoten iít boiovat se zbraní v ruce?" MY 67/6: ''za se tÍm v minulosti myslelo, když se hovořilo ''co o 'zlatýuh českých rukách"?" ttty 67h: si myslíte o alkoholismu?" MY 6718: ''co si myslíte o morální ochablosti našeho ná_
''co
roda?"
MY 67/9: býÍ moalarní čtověk šťastný?,, MY 07110: ''Může ,,fsme vůbec schopni všechny současnéproblémy vyřešit!" Naše adresa' Re{akce MY 88, Gorkého nám. 24, Praha 1.
NEruILCIWIH Ánketa rnladýcIt
intelektutilů r11.alce tohoto časopisu nás nutÍ, abyelrorn
ne_
mlěeli k tak závažaé události, jakou iistě bylo lednové (a prosineové) pténum ov xsč. Tradice toboto časopisu {a konečně i dueh onoho ledno-
vého pléna} nás nutÍ, abychom nezůstávali u oslavy.
Proto isme se otrrátiti na někotik mladých intelektuálů se třemi otázkami. Vybrali ismó si takovó |i!i'_} nichž se dá předpokládat, ie rnaií co řÍci: mladé novináře, spisovateIe, fitrr'nového režiséra.
oTÁzKY ZNELY:
(!)
- jsem ter, DPA, BBC, radio Hamburg apod. A tak sÍ pomyslol, že t'ohle ledacos bych se býval měl dřív dozvědět i v Rudém právu, které je orgánem
výsled-
asi budete myslet v souvislosti s tÍm v mžiku, kdy tato anketa vyide? Co-_si
Hynek Bočan (30 let) - filmový režisér
(3)
Co byste si rád myslel v souvislosti s tím všínrpo roce?
M.
Ncvotný s J. Tvrzníkem a K. Zemanem
ale být
zvě_
2. Bud budu stále ještě jen zvědavý, nebo budu zklamaný, Že od slov je daleko k činům,nebo budu rád, že budu mít konkrétnídůkazy, že se ko_ nečně začaio dÍt to, na co všichni tak dlouho če_ káme.
oka_
Reu_
strany, jÍžjsem členem. 2' To už bude nejvyššíčas si uvědo,mit, Že socia_ listická demokr'acie, iniciativa, svobo,da a všech,ny ty pojmy, které od lednového p'léna vzýváme' se nedají dekletovat. A mám strach, aby to nedo_ padlo jako s tÍm hus'itou ve Werichově televizním monologu. HusÍta přihtíŽí jedné takové bitvě u LÍ_ pan nikoli zkamenělý hrůzou, ale v tÍchém oče_ kávání, Jak to všechno dop'adne' 3. Rád bych st v dobrém vzpro1pp51 na slib s. Hen_ drychao kÍerý učinil v Rudém pnávu 11. února 1968: ,,svým jednáním nemohu bránit, ale napo_ máhat ostatním, aby mohlÍ uskutečnit to, na čem se dohodla a co přÍjala demokratická většina všech ]idí""
1. Nemyslel jsem s'i nic. Začal jsem
(2)
2A
{27 let) - komentátor Čs. televize 1. Ledacos jsem uŽ vědě'l předem ze světa
davý.
!o Jsle si pomyslet, když iste se dozvěděl ky lednového pléna?
Připravili
Fetr Rrul
3. Totéžjako
2. (Ale zkušenost mě naučita být
spíšeskeptikem neŽ optÍmistou. )
Petr Feldstein (25 let) - reďaktor časopisu student
1- Že to dobré, co se proslýchalo uŽ dřÍv, je pravda. A že spisovatelé moŽná dostanou časopis. 2. Nevím, ten vývoj pokračuje. Snad budu mít jÍs_ totu, Že se uŽ nezastaví' ZatÍm ji ještě nemám.
B. Že Žiju ve
skutečurě sociali,stickém demokra_ ttckém státě' Jako občan, jako novinář.
Josef Hanzlík
Í29 tet| - básník odpovÍm souhr.nně na všechny tři otázky. MÍra in_ f.ormacÍ, které se mi dostávají o tak závaŽných
vnitropolitických událostech, jako je lednové plé_ num Úv KSČ, ie nesťovnatelně menší neŽ v pŤípadě války ve Vietnamu či Nigérii, vojenského převratu v Ř'ecku, volebních kampaní v NSR a podobně. Průběh lednového ptléna je v tisku vylíčen ť'tázi, Že diskuse ,,byla otevřená". Byl bych rád, kdyby se tento stav ne-li do března, tedy alespoň do roka zlepšil. Nevím, jestli demokratizace u informovanosti začiná, ale rozhodně s nÍ úzce souvisÍ.
Karel Jezďinsk$
{29 let| - redaktor čs. rozhlasu 1. Že se konečně něco děje [či aspoň Íiká), což je i při největšÍ fsoukromé} skepsi pozitivnÍ věc. 2. Že je ještě přílišbrzy, aby se sl,ova už mohla proměnit v čin, tím spÍš,že těch potřebných činů je obrovské mnoŽství. 3' Že js'em neměl být skep'tik, ale optimista, je_ hoŽ iluze se uskutečnily.
Rudolf Křesťan
|25 let) _ reportér 1. Nemohu Íici, Že jsem si něco myslel, spÍšejsem se domníval' Mezi těmito dvěma strovesy je ťÍtelný
rozdíl. A mám-li říci, co jsem se domnÍval, p'6k bych t,o snad mohl formulovat následujícÍm způsobem: domnÍval jsem se, Že pÍicházi šance, tedy něco, co jsem uŽ delšÍdobu postrádal. |en jsem nevěděl, zda se mám domnÍvaL, že tato šance při_ cházi za pět minut dvanáct nebo uŽ p,o dvanácté. 2. chtěl bych se domnívat, Že ta šance přtšla před dvanáctou.
3. Za rok bych chtěl mít jistotu, že ta šance při-
šla před
dvanáctou. Tato jistota vyžaduje mimo jiné komplexní odpověd na to, jaká je naše sku_ tečná ekonomÍcká situace a jaká jsou z ní nejspo-
lehlivějšÍ a nejrychlejší východi'ska. Dále bych si oblast'i m,orální chtěl myslet, že bylo zúčtováno s bezprávím _ k tomu bych napřÍklad potřeboval veřejně a závazně slyšet, že byly p,ečlivě zrevido_ vány všechny politioké procesy a křivdy z uplynulých dvaceti let, tím nemyslím je'n procesy z období ,,stánskiády", ale t d,alšíprocesy a kři'vdy. Chtěl bych si tedy za roLk myslet, Že byto zúčto_ váno s minulostÍ nikoliv ve smyslu fráze, ale ve smyslu naděje, ve smyslu zametení před vlastním prahem. A chtěl bych slyše,t p,oziuvnÍ pro8ťam' který by dával občanůmzáruky, Že se naše země bude vyvÍjet hospodářsky a moráIně atespoň tak zdárně jako většina ostatních zemÍ Evropy. Chtěl bych si myslet, Že se v Československu lÍbínejen cizincům, ale i Čechoslovákům.
v
Ján Mentel (29 let) - redaktor
A-revue
i ten najexem_ plárnejší dogmatický mozog bez váčšejnámahy zadaptuje na novú situáciu. 2" Len aby nebolo ďa]ších kádrových kompromÍ_ sov, lebo len bez nich sa mÓŽe hovorÍťo demot. Že
řrrcz1 nebezpečie toho, že sa
kratičnom p,rocese. 3' Že som nenapravitelný skeptik.
Petr Roudelka (25 let) _ redaktor Mladé fronty 1. Pocítjl jsem obavu, zda bude nová vlna silná _ ve svých formulacích a činech _
dost aby
rozvrátila celonárodní skepsi. 2. Pravděpodobně se budu obávat, že skepse neztratila svá některá oprávněnÍ: Že by kádrová po_ litika postupovala tak pomalu? 3. Totéž,co nyní: že skutečně maji obvykle lidé takovou vládu, jakou si sami zaslouŽÍ.
!.EWY T
E?F.Eig*m E[á
JosEF nampĚ.lovsrÝ Za mrazivého podmračeného odpoledne v pátek 12. ledna přichystal ne_ ien pro oči četných řidiřů redaktor MY 68 losef Mladějovský na okraji výpadovky z Prahy na Zbraslav do_ ěasné znehybněnÍ k tomu zÍskaného Jaroslava Dvořáka, což zachytil na filmový svitek Pavel |asanský"
rŘrne rurČÍsr,ALE zNÁT
I + II
(určeno pro všechny plnoleté občany): Kdo osobě, která je v nebezpečÍSmr_ ti, nebo jeví známky váŽné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc' ač tak můžeučinit bez nebezpečípro
někteří řidiči' řidičky i orgány VB' zastávali názor, že zaručeně zastavÍ
první nebo druhé auto a poskytne
p,omoc nehybně ieŽÍcínru člověku. Redakce neopiývá pesímlsřnem, ale by]a
nízoru opačného. nětím svobody aŽ na šest měsíců VEŘEJNÝ MoToPRÚKLEP I+II: Na nebo nápravným opatřením. ITREST- otázku jAK BYSTE SE ZACHOVAL(A]' KDYBYSTE ]Et(A] AUTEM Z PRAHY Ni zÁKoN s 207J PO ZBRASLAVSKE BETONCE A PO. sVÁR I+IIr Mnozí lidé, mezi nimi ]EDNoU ]STE VIDĚLtA]' zE NA sebe nebo jiného' bude potrestán od-
61
OKRAJI VozoVKY NEHYBNĚ LEŽ| VE SNĚHU eLoVEK? byly tyto odpo_ vědi:
Ac-25-28 _ Robur,
Nábytek_Praha
{právě vytoženo):,,Především bych
zastavi] a zjistil, zda je dotyčný scho_ pen pohybu. MoŽÍlá že bych chytil nějaký vůz, aby počkal na míStě, a
já bych jel pro sanitku..." AC - 15 - 47
bata
u basy-
ZUIď' Nealko-praha {de-
s lahvemiJ:
měli už na školení; pochopitelně byoh
,,To sme
zastavil. Mrkl bych se, co mu je, byl by asÍ raněnej. Vohlási] bych to
dívat nebo naloŽit nebo co. ..g Ac - 13 - 19 [pozice: če_ - Tatra,,le603 kám na starýho!|: mou p'ovinnostÍ z,astavit
a z jistit, zda
d'otyčný nepo_ třebuje pomoc' n,ebo zda není třéba zavolat esenbé. Je to moje povinnost...
Ac _ 39 - 53
Robur, Pražsképivova_
ry, staropramen fkdepak vyvalte
su-
''Kdybych viděi, Že něco po_ !v...): třebuje, tak bych zastav1i, ale kdýby
si tam jen tak vyvaloval kejty... Ate o tom Se špatně mluví."
AH-18-91 Taxi-praha (za- Volha, myšIený pohled před sebe): ,,Zašta_
':il bych, ale nic bych s nÍ nedělal, ní je. Tře_ ba by měla pošk,ozenou páteř. Jinak bych ji odvezl na stanici SNB." protože bych nevěděl, co s
MINIAMuNDSENIÁDA !: Mínus g stup_ ňů, naraŽený klobouk, vítr rve límei,
bodl by čaj. MIsTo KONÁNÍ cca 20 ',VYSILENÍ": metrů od ,,mostu inteli8entů" smě_
rem k Laho,VicÍm po pravé straně vozovky.
eAs TEHoZ I:
1B:26'20"-i.3:33'10"
REGUL0VANÁ REALITA
:a;i1
na nejblÍžšímorgánu nebo v hcspo-
dě, nebo bych zastavil ňáký vozidlo." 260704 {iak vidno armáda) _ ŠKo_ DA 1201 {dialog při mytÍ skel}: ,,Zastavím, podÍvám se, co mu je, kdyby byl raněnej nebo nanrol, naloŽím ho a odvezu do nejbtiŽšínemo0nice. Ně_
co lehčÍho ošetřím pohotově sáml" AK - 96 - 20 BARKAS {ftegma odhlédnutÍod -novin]: ,, '. ' Tak bych za_ stavil ' .. no co tiál ... snad ss po_ 6?
I:
3. LeŽicí nehybrrý muŽ |en k přehlédnutí.
těŽko
sEDMIMlNUTovÝ KALENDÁŘ ÚKAZU I:
13.26'20'': MuŽ' v jeho,Ž okolí nenJ téměř živéduše Ijen no,vinář ,,čeká" asi 50 m odtud ve směru jízdy u au-
tobusové zastávky na přÍpoj buhvÍkam), padá obličejem do sněhu a zůstavá ležet bez hnutÍ. První Vůz přejede kolem aŽ ve L3:27,L0,, a p to nákladní vůz s těžko vidite]ným číslemAC -!67? a hned za ním ná_ klaďák AB _ 84 67. Ve 1,3:27,28'' 1e to zase embéčkoST _ 31 95, o sedm vte-
řin později trambus Ipísmena neznatelná] 28 25, ve 73:27'45'': nákIaďák AC-3457, 13:28'05": autobus AC- 53 82, 13:28'15":
trambus pZ - 08 69
a
za ním embéčkoAM - 63 03, potom šestSettrojka AP {čísloneznatelné), vůz AB - 66 29, ?? - 33 66. . . a v ryc5_ lém sledu dalších12 [slovy: dva-
náct] vozů různých typů, tedy cel_ kem 24 {siovy: dvacet čtyři] auto'
mobi].y' které projely ko]em ,,naŠeho muže". za volanty těchto vozidel Sedě1i.. Iidé, kteří nevidě1i nebo ,,neVi-
1. Třiadvacetiletý Jaroslav Dvořák, děli". Nevíme - a také to nechcesrdnatý mladík středního vzrůstu ob_ me anÍ nemůŽeme dokazovat. Ani to hlavnÍ. ovšem ten pětadVacátý róst]ý blo,nd_bíbrem jinak také není pťvnířediteI I. ko}oběžkové ra1lye jezdec v no,vém tmavozeleném emBratislava_Brno-Praha a vůbec jedinec !^éry 'si všiml. Byt'o to přesně ve aktivně činný na různých postech 13:30'15'': Vůz s poznávaci značkou PZA-04 35 brzdí a zastavuje asi třikulturní fronty. 2. Profičený a promrzlý fotoreportér Cet metrů od ,,postiŽeného". Z auta na',mostu Ínteiigentů", něko]íkrát vystupuje štíhlýmuž, téměř cblapec_ zcela neintelisentně cizím muŽem kého z1evu. PřÍchází blížea votď te_ žícíhove sněhu: ,,Haló, co ]'e s Vá. z mostu vyháněný. eIRÁ REAIITA
I:
1. Otrlost, smysl pro risk, fantazii
i._věcnost zÍskaného,,si]ničnÍhovy_
sÍlence"-
2. Povrch betónky bez jedu a sněhu byl vlhký od ko] přinášejícíchz cen_ tra města chemÍckou sůl téměř aŽ ke Zbraslavi.
uŽ pulsují hlavy, vítr rvát lÍmce nepřesta|, čai byl vlaŽný, tudíŽ 'nebodl 'nedohlednu. je
ma, slyŠÍt€?" Prrtonr Uvidí fotoTepoT_ téra na ntrrstě a hned se inf olmu ie.
a 8ro8 teď v dy na novinář'e přicházeiícího od MisTo KoNÁNl ,"vYsILENl" II: Na té_ stanice. IDalšÍauta iezdí nevšímavě kolenl. I lezdec stále napomíná, Ženení že sil,nici, ale blížeku Praze - na_ proti přes Vltavu je mezinárodnÍ D(}stáVá nemastn()u odpověd. Volá te-
InoŽné hýbat muŽem, třeba má pora_ něnou páteř a podobně. KdyŽ ,,p'osti_ Žený" přt)ievuje známky života, chce ho okamŽitě naloŽit do vozu a odvézt do Prahy, někam do nemocnice. len
stěží Se podařiio ,,unÍknout" jeho vzrlrné ochotě' skutečnémulidství bez diVáků. Byl boltuŽel uŽ pětadvacátý. A rozechvělý .. '
autokempink vedle loděnlce Dynama Michle.
čas rÉHoŽtl: t4:o7'_74:08'
sníh, přešel dvoje koleje,
KRÉDo s{LNIeNÍHo VYsiLENcE I: ,,Bylo to pro mne rozčarování. od
úzkým tunelem,
musí kaŽdý zvednout.
ČIRÁ REALITA u:
pr!'ní Vteřiny -ísem měl z:a to, že mě A ono né _ a to byl pro mne šok; pomalu jsem nevěřil, že si rně vůbec někdo všimne. To mě překvapilo, přímo rozčaro-
valo. Lhostejnost to byla otřesná.. Brrr, a ta zima..,"
.
MINIAMUNDSEN!ÁDA II: Pro zněnu stupňťr, oLl naražených kiob:uků
-10
{14:20')
REGUL0VANÁ REALITA tI: 1. viz Reguiovaná realita I. 2. o poznání profičenějšía promrz_ lejšífotoreportéťpřebrodil hluboký
ukryl v tím.
aby se
pro]ezl
nakonec
,,palebném postavení" za roš-
7.+2 eftá realita I. 3. Daleko na silníci neai žádný zá-
ani most. ani zatáčka, ani vysoký -strom - leŽícímuž teď víc neŽ provokuje. 4. N{erršÍf rekvence arrtcmobilů. chytný boci
MINUTovÝ
(ČTRNÁcTIMlNUTovÝ)
KALENDÁŘ ÚKAZU II: 14:07': Muž, nepozorován nezaintere_
sovanýma očima [nebo snad přece jen ještě jiné oči?)' poctivě padádo měIčího' a]e tvrdšího Sněhu. První automobil přejede ve 74:87'tá" a je to volkswagen AK _ - přefrčí -2272, pak špinavá T 603 a nákladnÍ vůz. Tentokrát nemohli ne_
viclět_apřecem1nou.
14:08': Skřípění brzd Tatry 111 s ozna_ čenímAB-7772, která zastavÍ asÍ
po padesáti metrech za
''osudným
místem". Řidlč, sám, je mu něco přes čtyřicet' sedí dobrých 10 vteřín v ka_ bině a čeká. Potom SpatřÍ nějakého muže, vystoupí z vozu a křičí:Viděl
jste tam toho chlapa?
Kde?
- pojďte Támhle' na pokťaji Silnice,
-Se
_ podívatt tu - Dobřel - - aV chvíli prudce hned brzdí trambus da}ší. Kolem ,,ochotníka" je uŽ šest muŽů, nevědÍ Si rady... [Co s ním budeme dělat?
_
Co? Nic'
A ted otázka MY 68 zástupcYi níka oddělenÍ d,opravnÍch
náčelnehod
městské správy VB-Pnah,a, kapitánu Antonínu Breník'ovi: co sl MY_SLITE
vždyÍ
vožralejl
Ba ne, to
o LHOSTEJNOSTI LIDI ZAVOLANTEM vE vzTAHU K oBsAHU NAŠEHo TESTU? lE TO S NI rJ NrcH HODNE ho
pane přepadla _ Tak ho epilepsiel 'e vÍc Ne, to n€dě]ejte, co -otočtel kdyŽ hnete páteří nebo co když'ma
vnitřnÍ krvácení? _ Pozor, s tím }sou r'oplejtačky, něco se mu stane I budete ptatit jak blbej...l 14:10': zastavil stejšn Škoda 7202
ízdál se
tmavomodrý
J
PB - 7]. 83.
okamžitě vystoupili dva muŽi a od_ borně se u'ali ,,ochotníka,.. v krátké době stáI a tlumeně, ,,těŽce.. ho_
zLÉ?
z našich zkrršeno€tí třeba z''Soudě oblasti dopravních nehod, řekl
bych, že to s lídshou Lhostejností ne_ nÍ tak zlé, jak by se ffl'ad d,a]o sou-
dit z jedn'otlivýoh případů.TotiŽ o těch nesativních, kdy rrapřík}aťl ři-
dÍčněkoho zraní nebo b,ohužel připra_ví i o život a pak ujede, kdy se T\ž ?a volantem přílišnapije a p,o_ dobně _ o těch se obvykle vydairrě
píšev tisku. Přl převáŽné vctšinc
případů'kdy dojde na vozovce ke
vořil. Musel odp'ovídat na odborné otázky obou lékďů, kteřÍ se chovalÍ zranění, p,omůže obvykle buď samotpřímo ukázkově. Pohotově, účelně, n-ý viník nel}o jiné přítoranéosoby. slušně, logicky. Když zjistili, co po- Ve městě se vždy n'ajde ťra mÍstě nó_ třebovali, ohtěli,,pacienta,. naloŽiťdo hody v hloučku aleslp'oň jeden och,ot_ vozu a odvézt do nemo,crrice. Když ný č}ověk. Mnohdy při toÍn hraje vetsoustayně odmítal, aIespoň nabízeii, kou roli lidská zvědavost, soucit a Že ho dopraví d'omů. Nakonec mu někdy i okázalá lidskost - ale to o po_ podávali prášek a bylÍ celí zklamaní, je v těch vteřinách vedlejší. zitivních situacích se však v tiš&u Že odmjtá jejich pom'oc. KaŽdý, kdo _jeatnádočteme sporadicky' o dobrých litgm by! musel 'pocitovat nad ním těchto lékařů hrdos't, musej cÍtÍt dech se mlčí,vše se snad po,kládá aŽ přÍliš za samozřejmé. důvěru a Jisto'tu v iejich charakter. I kdy? p'osuzuji tuto obiast lidských Nakonrec zastavÍ]í vůz s 'orgány VB, vztahů převáŽně z přípaťtů,k nimž oznámili jÍm situaci a ,,pacieni.. byi došlo na územÍhl'avnÍho města, a mé přece Jen dopravan do střediska... poznatky i názoťy mohou lišit or1 KRÉD0 sILNIcNIHo,,vYsltENCE.. II: zkušenostíjirých se z volných silnic, zkušenostech z prvnÍho Pokusu 'Po Jsem uŽ ničernu nevěřil. Lehl jsem si
proto skoro přímo na vozovku. Teď mě už musel kaŽdý vidět. zajímavéje to první, co lidé říkali: Hele, von je_.vožralejl ochota dvou lékařů byla
udivujÍcÍ,chtěli uděIat cokoliv, jen aby pomohli. Cítil jsem se s nimi moc dobře a vžívaIJsem se do nich. I-ak rád bych jim býval poděkoval. ciním tak alespoň teď . . .,.ó4
přece jen si myslím, Že tento test mě ve své pťVnÍ části poněkud překva-
pil" Na vozovce ležel nehybně
č1o_
věk a žáťtnýz řidičůnemohl vědět, zda byl aaněn při dopravní neh,o,dě či ho stihla náhlá rrevolnost nebo ji_ ná indispozice. Netvrdím, Že ho tďzdý ztěc}l čtyřiadvaceti řidičů,co pře_ jeli' mohl vidět _ ale jen jeden, ten
_ t'o je ropravdu málo. Ani se tomu nechce pětadv'acátý
velmi věřit.
l'
Je nutno počítats
jistýÍn
.kd,yž pozorn.ostd, -rra útlumBm způso,benyrn jednot\'árné celkem silnici přílišný,m soustředěním řidičůna masív moštu u a srrrad i psychickým od_ 'T,ahovic,p'o vyjetí z Írekvenc€ lencenrm rřnitř_ nÍ Pnahy. Při tlruhé části testu se mi reakce řidÍčůa pasaŽérůlíbila.
Výčet těch, jrÍmžnebyia
lhoste jná
a stÍhali neodp.ovědné jedince třeba ve svÝch v'o_ zidlech, nebo kteří svědectíím pom'ohli k vypátTání v{,ník,a, by l,yl
újma- p'ostiŽených
značný. Měli by se však twdě kritizovat Í ti, kteří jsoi'r pŤi d'ané udá_
lo'stl, ale jenom
z čiréhoegoismu
svo,je svědectví nevydají."
FAKTICKÁ P0ZNÁMKA K oTÁzcE
ÚvoDNÍHo M0ŤoPRÚKLEPU, KTERÁ NE'IBUDE TEeKoU, ALE PRo NĚKoHo
sPIsE PŘEDHozENoU RUKAVICi: cestou js€m Jei minulý rok ' parném v''Touto létě s jedním kolegou dr. Strnadem. zastav'li jsme a {rtaloŽiii
babičku, jeŽ nebyta schop,na p'obybu, a jeli s rrí na ztlraslavské střediskoPřed .střediskem stály dvě sanitky s řidiči, které jsern prožádal, aby si tlabičku převzali. Setkal jsem se však u nich s úplným nepochopením. DrStrn'ad zašel na středísko' ale tam bo'huŽel Žádný ték.ař nebyl. Řidiči oal sanitek mi potodn poŤadi]í, abych ba_
bičku odvezl do zbrasla\r'ské nemoc_ nice. odjel jsem tařn tedy s ní. Nastala d'alšípotíž; jÍ přijmout, 'nechtěIi že neměla doporučerrí oal svého ob.
vodního lékaře. Po dlouhém přemlou_ vánÍ a vysvětlování babičku přece jen dÍk známostem dr. Strnadá přijali' Po takových zkušenostech nevim, co bych si počal v podobné sÍtuaci. sta.
rá paní měla totiž infarkt; a co
by
se například stalo, kdyby mi zemřela ve voze? Příště bych zřejmě zase za-
stavil, ale do vozu bych takového
člověka asi nevzal..." Potud tedv T - 603 - AD - 46 57, Viarlimír Bříza.
