Zpravodaj 2005 > Duben > 01
Od 11. do 13. dubna 2005 se uskutečnila první oficiální návštěva hejtmana Zlínského kraje Libora Lukáše do Bruselu. Čekal ho velmi náročný program v institucích Evropské unie a v bruselské Kanceláři Zlínského kraje. Při této příležitosti byl doprovázen delegací, kterou tvořili zástupce hejtmana Jaroslav Drozd, starosta Zlína Tomáš Úlehla a Peter Hunák, který se na Krajském úřadě věnuje oblasti mezinárodních vztahů. Třídenní program zahrnoval jednání v Evropské investiční bance, Výboru regionů, Evropském parlamentu a Evropské komisi. 12. dubna dopoledne měla delegace první schůzku na Stálém zastoupení České republiky u EU s jejím členem p. Stavinohou. Poté se delegace setkala s Rosou Corradin, ředitelkou Kanceláře zastoupení regionu Piemonte, který je jedním z hlavních mezinárodních partnerských regionů Zlínského kraje. Týž den odpoledne se konala velmi důležitá schůzka s Georgiem Yannoussisem, vedoucím odboru Strukturálních fondů pro Českou republiku na Hlavním úřadu Evropské komise pro regionální politiku. Toto setkání bylo příležitostí k diskusi o současném přidělování Strukturálních fondů a plánech Evropské komise na další programové období na léta 2007-2013. Poté navštívil hejtman Libor Lukáš Kancelář Zlínského kraje v Bruselu, kde měl další schůzku se členem Stálého zastoupení České republiky u EU p. Stavinohou a také uspořádal koktejl pro významné hosty a představitele EU v Bruselu. Toto setkání bylo příležitostí pro bližší prezentaci partnerství Zlínského kraje na OPENDAYS 2005 hejtmanovi Zlínského kraje, zástupcům Stálého zastoupení České republiky v Bruselu a všem dalším hostům. 13. dubna se Libor Lukáš setkal s Edgarem Thielmannem, vedoucím odboru dopravy na Hlavním úřadu Evropské komise. Diskutovali o snahách a krocích, které kraj činí, aby se stal členem evropské sítě a získal finance pro vytvoření konkurenceschopnější regionální dopravní infrastruktury. Ihned poté proběhlo na témže místě jednání hejtmana s vedoucím bruselské kanceláře Evropské investiční banky Orlandem Arango. Po návštěvě Evropského parlamentu se na pracovním obědě setkal hejtman s českou delegací ve Výboru regionů. Na závěr těchto dvou dnů plných schůzek byl hejtman Zlínského kraje přijat v Berlaymontu panem Vladimírem Špidlou, Evropským komisařem pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti. Témata jejich schůzky se týkala současné a budoucí administrativy Sociálního fondu EU. Bohatý třídenní program byl připraven Kanceláří Zlínského kraje v Bruselu společně s oddělením mezinárodních vztahů Zlínského kraje a schůzky byly sjednány Kanceláří Zlínského kraje v Bruselu.
V tomto čísle: Co je nového v Bruselu a v Evropě strana Hejtman Zlínského kraje přicestoval do Bruselu na první oficiální návštěvu Kancelář Zlínského kraje v Bruselu je pozvána na Alpine Dimension – seminář European Challenge Kancelář Zlínského kraje v Bruselu se účastnila Informačního dne Evropské komise Zaměřeno na nové programy EU Sedmý rámcový program (FP7): spolupráce, myšlenky, lidé a kapacity
2 2 3 3
strana 4 4
Stručně o politikách EU a programech
strana 5
Přehled akcí
strana 6
Výzvy k předkládání projektů
strana 6
1
Mise hejtmana Zlínského kraje v Bruselu Jednání u Evropské komise, odbor pro regionální politiku Jednání s panem Geogiem Yannoussisem, vedoucím odboru pro Českou republiku na Hlavním úřadu Evropské komise pro regionální politiku, bylo velmi důležité - jednak proto, aby se prezentoval Evropské komisi pokrok, kterého bylo dosaženo v kraji v řízení Strukturálních fondů, a také pro porozumění pravidlům EU v další fázi programu pro roky 2007-2013. Pan M. Yannoussis mluvil jasně a velmi podrobně vysvětloval, že Evorposká komise se zajímá především o otázky kapacit příjemců finanční pomoci z Evropských grantů - vzhledem k tomu, že subvence EU budou větší než v minulosti, nové členské země a jejich kraje musí být připraveny je řídit. V tomto rámci pan M. Yannoussis pozitivně reagoval na slova hejtmana Libora Lukáše, který žádal o větší zapojení kraje do programové fáze Strukturálních fondů. Pan M. Yannoussis vysvětlil, že EK podporuje posílení role regionů při formulování Operačních programů Strukturálních fondů a že je připravena přijmout “decentralizovaný – regionální model”, pokud bude předložen společně národní vládou a kraji. Jednání u Evropské komise, odbor pro dopravu Během tohoto jednání s Edgarem Thielmannem, vedoucím odboru dopravy na Hlavním úřadu EK, vysvětlila Zlínská delegace, proč je projekt R49-R6 projekt tak důležitý. Delegace představila současný stav projektu zároveň s perspektivou jeho realizace ve velmi blízké budoucnosti. Z celé prezentace bylo patrné zapojení Zlínského kraje a Trenčínského kraje, které mají realizovat tuto osu, a hejtman Zlínského kraje popsal, jak strategicky důležitý je tento projekt pro rozvoj regionálního hospodářství. Po skončení prezentace Edgar Thielmann dal najevo velký zájem svého odboru o tento projekt a potvrdil, že by Evropská komise mohla podpořil realizaci tohoto projektu přímým financováním, případně by mohly prostředky, které jsou k dispozici, být integrovány v Evropských strukturálních fondech. Diskutovalo se také o technických podrobnostech, jako je například vnitřní poměr návratnosti, dopad na životní prostředí a program realizace projektu. Jednání bylo ukončeno vyjádřením podpory EK Zlínskému kraji s tím, aby prohloubil svoje úsilí a zároveň s Ministerstvem dopravy ČR a Trenčínským krajem předložil společnou žádost o začlenění osy R49-R6 do Transevropské sítě. Jednání v Evropské investiční bance Diskuse o projektu R49-R6 pokračovala s p. Orlandem Arango, vedoucím bruselské kanceláře EIB, kterému byl představen projekt a popsány jeho technické a finanční aspekty. Opět byla české delegaci věnována maximální pozornost ze strany EIB. Orlando Arango vysvětlil, že EIB by mohla financovat realizaci projektu až do výše 50% celkových nákladů, zatímco zbývající část by mohla být pokryta ze Strukturálních fondů EU a z přímého financování odboru dopravy EK. Je zřejmé, že pokud granty z EU převýší 50% (například 75%), EIB by mohla pokrýt tu menší část. Během jednání se hovořilo o dalších oblastech, neboť Evropská investiční banka by mohla financovat všechny iniciativy, které vzejdou z kraje ve prospěch místní komunity, jako jsou například nástroje Strukturálních fondů a regionální programy na zdravotní péči, vzdělávání, rozvoj malého a středního podnikání a tak dále. Jednání skončilo slibem, že se obě strany opět sejdou jak při projektu R49-R6, tak při diskusi o dalších prioritách, které se týkají regionálního hospodářského rozvoje. Jednání u Evropské komise Setkání s členem Evropské komise za Českou republiku Vladimírem Špidlou se konalo v ústředí EK v Bruselu, v nově přestavěné budově s názvem Berlaymont Building. Při této příležitosti hejtman Libor Lukáš představil priority krajského úřadu v oblastech sociálního a hospodářského rozvoje kraje a také popsal současný stav využití Strukturálních fondů EU s ohledem na Zlínský kraj. Hejtman také uvedl příklady již běžících projektů a iniciativ a zároveň zdůraznil zájem ze strany místních subjektů a obcí. Evropský komisař Vladimír Špidla naopak vylíčil situaci v oblasti programování a reforem Strukturálních fondů v Bruselu a zvláštní pozornost věnoval Sociálnímu fondu EU, který spadá přímo do jeho rezortu. Vladimír Špidla a jeho asistent také předali velmi užitečné informace o prioritách a nástrojích EK pro léta 2007-2013.
2
Během tohoto setkání také potvrdili aktivní roli Evropské komise v systematičtějším zapojení regionů do formulování a řízení programů Strukturálních fondů, což znamená podporu decentralizačních procesů, které již byly zahájeny různými členskými státy EU.
Kancelář Zlínského kraje v Bruselu byla pozvána na Alpine Dimension – seminář Evropská výzva (European Challenge)
Kancelář Zlínského kraje v Bruselu se účastnila druhého semináře “Alpine Dimension, European Challenge ( Alpská dimenze, Evropská výzva)” , který organizovali společně region Aosta Valley, Finaosta SpA a Italská obchodní komora. Seminář byl organizován jako zvláštní akce za účasti Evropské komise a řady kanceláří zastupujících v Bruselu různé regiony. Kancelář Zlínského kraje v Bruselu byla pozvána jako partner regionu Aosta Halley na Open Day 2005. Valle d'Aosta, který se nachází v severozápadním cípu země, je nejmenším regionem Itálie. Jeho hranice s Francií jsou známé nejvyšším pohořím v Evropě: horami Mont Blanc, Monte Rosa, Matterhorn a Gran Paradiso, což z této oblasti dělá jednu z nejoblíbenějších destinací pro milovníky zimních sportů. Je samozřejmé, že turistický ruch hraje v hospodářství regionu klíčovou roli, neboť se podílí na jednom z nejvyšších příjmů na osobu v zemi. Tato charakteristika dělá z regionu jednu z nejzajímavějších případových studií na úrovni EU, která se týká rozvoje moderního a konkurenceschopného turistického průmyslu, a to jak v létě, tak v zimě. Navíc nedostatek vody přispěl k velkému rozvoji čistého a udržitelného hydroelektrárenského průmyslu, přičemž výroba železa a oceli, chemický průmysl a hornictví jsou též důležité. Pěstování obilí slouží zejména ke krmení dobytka a přispívá ke zdravé produkci másla a sýrů. Region Valle d'Aosta postupně podpořil důležitost své hospodářské role výstavbou vlakových spojení a tunelů Saint Bernard a Mont Blancs v šedesátých letech minulého století. Díky nim se stal důležitým koridorem mezinárodní dopravy. Opět platí, že nacházení rovnováhy mezi přírodními zdroji ve spojení s turistickým ruchem a potenciálem ve využití „čisté“ energie vede k rozvoji hospodářství a je modelem pro další regiony v Evropě. Během semináře pan Brunod, ředitel letiště v Aosta, popsal rozvojový plán regionálního letištního terminálu a cíle, kterých má být dosaženo v následujících deseti letech. Během semináře byly představeny další tři regionální aktivity: výroba bot do sněhu, inovativní výroba zimního oblečení a kasino ve Saint-Vincent. Více informací o regionu Aosta Halley lze najít na: http://www.regione.vda.it
Kancelář Zlínského kraje v Bruselu se účastní Informačního dne Evropské komise Dne 4. dubna 2005 se Kancelář Zlínského kraje v Bruselu zúčastnila Informačního dne Evropské komise, zaměřeného na výzvy k předkládání projektů v rámci Šestého rámcového programu o identifikaci nových metod podporujících Mezinárodní transfer technologií (Trans-national Technology Transfer). Cílem této výzvy k předkládání projektů je zaměření na udržitelnost procesů pro přenos technologií, které jsou podporovány Evropským společenstvím, a na co nejrychlejší a aktuální implementaci pilotních projektů, které vedou ke konrkétním aktivitám a experimentům. Výzva k předkládání projektů trvá do do 15. června 2005 a je určena všem právnickým osobám. Ti, kteří vstoupí do projektu, musí být schopni identifikovat všechny své přímé a nepřímé náklady, což znamená, že mají řádný účetní systém. Očekávaný rozpočet přidělený na výzvu k předkládání projektů je 10,5 milionů €. Řádná žádost o finanční podporu EU na projekt se může pohybovat mezi 500 000 a 1200000 €. Finanční příspěvek Unie umožní, aby konkrétní aktivity projektu byly financovány až do výše 75% uznatelných nákladů. Naklady na management konsorcia budou uznatelné až do výše 100% podílu v rámci limitu 7% finančního příspěvku Unie. Dohody, které se vztahují k výzvě, budou platné na jaře 2006 a očekává se, že bude stanovena délka trvání projektu na období 24 měsíců. Návrhy mnusí být podávány on-line prostřednictvím webové stránky Cordis nebo s pomocí EPTool. Dokumentace týkající se této výzvy je k dispozici na: FP6-2005-INNOV-7
3
Sedmý rámcový program (FP7): Spolupráce, myšlenky, lidé a kapacity (Cooperation, Ideas, People and Capacities) Evropská komise představila svůj plán Sedmého rámcového programu (FP7) a jeho nejdůležitější finanční nástroje podporující investice EU do vědeckého výzkumu a rozvoje technologií. Tento rámcový program bude trvat sedm let (2007 až 2013) a bude mít rozpočet 73 miliard €. Vyhlášení programu má čtyři nové strukturální sekce: Spolupráce, myšlenky, lidé a kapacity. Sekce „Spolupráce/Cooperation' se vztahuje k mezinárodním výzkumným aktivitám, tzn. že výzkumné projekty jsou podporovány konsorcii EU; 'Myšlenky/Ideas' pokrývají základní výzkum, který je zaváděn prostřednictvím Evropské výzkumné rady/ European Research Council (ERC); 'Lidé/People' zahrnuje akce pro zajištění mobility vědeckých pracovníků; sekce 'Kapacity/Capacities' se zaměřuje na podporu výzkumným infrastrukturám, regionu znalostí a malým a středním podnikům (SMEs). Téměř 45 miliard € z celkového rozpočtu bude směřovat do první sekce (Spolupráce/Cooperation). Stejně jako u spolupráce ve výzkumu bude tato sekce pokrývat společné technologické iniciativy, koordinaci programů národního výzkumu a mezinárodní spolupráci. Devět tematických oblastí pro spolupráci ve výzkumu je konkretizováno následovně: 1) zdraví; 2) potraviny, zemědělství a biotechnologie; 3) informační a komunikační technologies (ICT); 4) nanověda, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie; 5) energie; 6) životní prostředí včetně klimatických změn; 7) doprava (včetně kosmonautiky); 8) socio-ekonomické vědy a humanitní obory; 9) bezpečnost a výzkum vesmíru. Stejně jako v případě 6. Rámocvého programu je rozpočtově největší z těchto tematických oblastí ICT s navrhovaným přidělením finančních prosředků 12.7 miliard € na období sedmi let. V této fázi formulování programu jsou témata definována velmi široce, aby bylo možné je adaptovat na potřeby a příležitosti, které se mohou vyskytnout během trvání FP7. V rámci programu Myšlenky/Ideas programme předvídá Evropská komise finanční podporu individuálních projektů navržených vědci, dokonce jen z jedné členské země EU a týkající se předmětu jejich zájmu. Program bude zaveden Evropskou výzkumnou radou/European Research Council (ERC), což je nová nezávislá agentura, která bude fungovat ve spolupráci s Evropskou komisí. Program Lidé/People programme se zaměří na úvodní školení vědců (prostřednictvím aktivit Marie Curie), celoživotní vzdělávání a profesní rozvoj, propojení průmyslu, univerzit a partnerství a také mezinárodní aktivity včetně výměny vědců. Navrhovaný rozpočet je nejnižší ze čtyř konkrétních programů a dosahuje výše 7.2 miliard €. Program Kapacity/Capacities programme se zaměří na optimální využití a rozvoj vědeckých infrastruktur, posílení inovativních kapacit malých a středních podniků, rozvoj regionálních klastrů, zlepšení vědeckého potenciálu v regionech EU, v nichž dochází ke změnám, a zlepšení integrace vědy a společnosti. Aby tohoto cíle bylo dosaženo, Komise navrhuje rozpočet 7.5 miliard €. Ve srovnání s předchozím rámcovým programem FP6, kladou návrhy na nový program menší důraz na konkrétní mechanismus financování, který bude použit. Pro mezinárodní projekty, které budou zahájeny v rámci devíti tematických oblastí, budou identifikovány tři hlavní nástroje: Projekty spolupráce/Collaborative projects, od malých projektů zaměřených na výzkumné akce až po velké projekty integrujících aktivit, Sítě vynikajících výsledků/Networks of Excellence spojující řadu institucí v dané oblasti, a Akce spolupráce a podpory/Coordination and support actions, jako například síťování, výměny a přístup k výzkumným infrastrukturám. Další mechanismy financování, které mohou být uplatněny jako reakce na výzku k předkládání projektů, zahrnují individuální porojekty – primárně pro základní výzkum v rámci aktivit Evropské výzkumné rady – akcí Marie Curie, a výzkum, který je dělán ve prospěch konkrétní skupiny (zejména malých a středních podniků). Všechny výzkumné aktivity v rámci FP7 musí být v souladu se základními etickými principy schválenými a uznávanými na úrovni EU. Během konzultačního procesu, který předcházel zveřejnění návrhů, řada členských států volala po Centru společného výzkumu/Joint Research Centre (JRC), aby měly zároveň podporu národních institucí a aby byla podpořena věda při vytváření politiky EU. Nicméně podle finančních návrhů nezávislost JRC na národních a soukromých zájmech a technická expertíza tohoto centra umožní dosáhnout nejlepšího konsenzu mezi tvůrci politiky a těmi, kdo ji uplatňují, zejména na úrovni EU. Nejaderné aktivity Centra společného výzkum budou klást důraz na cílovou prosperitu znalostní společnosti, na solidaritu a odpovědný management zdrojů, bezpečnost a svobodu a na roli Evropy jako světového partnera. Navíc plány říkají, že: ‘Centrum společného výzkumu bude aktivně podporovat propagaci integrace nových členských států a kandidátských zemí ve svých aktivitách na momentální úroveň zemí evropské patnáctky. Závěrem návrhy odhalují: 'Aby se posílilo rozšíření a využití výsledků výzkumu EU, rozšiřování znalostí a transfer výsledků včetně tvůrců politiky, budou podporovány všechny tematické oblasti také prostřednictvím financování iniciativ síťování, seminářů a akcí, za pomoci externích expertů a informačními a elektronickými službami.' Další informace najdete naq následující webové adrese: http://www.cordis.lu/fp7/
4
Evropský parlament Správa hranic EU: vytváření společné politiky Svoboda pohybu je jedním ze základních práv občanů Evropské unie. Nicméně členským státům se zatím nepodařilo dosáhnout skutečně společné politiky v oblastech migrace a pohybu na vnější hranici EU. Parlamentní výbor EU pro občanské svobody pořádal 30. března veřejné slyšení za účelem projednání návrhů na společný Kodex pravidel určených k řízení provzu na vnitřních i vnějších hranicích EU. Zpravodaj M. Cashman navrhl vytvoření společné politiky při správě vnějších hranic, ale zdůraznil nutnost uplatnit více lidský přístup k příslušníkům nečlenských zemí. Řekl, že svoboda pohybu je základním lidským právem. Příslušníci nečlenských zemí EU by měli mít právo vstupu do EU, pokud splňují všechny podmínky pro vstup. V humanitárních případech, např. během živelných pohrom jako byla vlna tsunami, by se mělo postupovat vhodným způsobem. Také navrhl vytvoření formálního způsobu pro podání stížnosti: “Měla by existovat standardizovaná procedura, podle níž by se postupovalo, když příslušník nečlenské země tvrdí, že se stal obětí diskriminace.” Člen Komise Jan De Ceuster vyjádřil názor své instituce, když řekl, že důležitou součástí návrhu na správu vnějších hranic je „institucionalizovat princip sdílení břemene". Členské státy provádějí pohraniční kontrolu jménem všech ostatních a je důležité rozpoznat rozdílné stupně břemene zemí s vnějšími hranicemi. Řekl, že to opodstatňuje vytvoření „fondu na sdílení břemene” ve výši 2,5 miliardy €. Tento fond je určen členským státům a bude rozdělen podle kritérií, jako jsou délka jejich hranic či kolik víz je ročně vydáno. Evropská komise k této otázce
Úřad měl začít pracovat v lednu 2005, ale došlo ke zpoždění, protože Rada se nemohla dohodnout, zda bude zřízen v Budapešti, Varšavě, Lublani, Valettě nebo v Tallinu. Integrovaná správa vnějších hranic je možná pouze tehdy, pokud si Evropa zřídí společný vízový systém. Tudíž někteří členové EP navrhují vytvoření společné databáze EU s informacemi o všech vydaných vízech, tzv. Vízový informační systém (VIS). EP dále podporuje plán Komise na konzulární spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy jako prostředek k dosažení společné vízové politiky. Ale jakákoli nová právní úprava musí striktně respektovat zásadu ochrany osobních údajů. Evropský Parlament vznesl dotaz, zda by identifikace měla být prováděna zavedením čipu s biometrickými elementy, jako je otisk palce, prostřednictvím pasů nebo spíše užíváním nové VIS databáze. Tvorba takových čipů znamená i mnoho technických problémů a Komise by mohla zamítnout tuto myšlenku v souvislosti s jejich používáním v pasech. Přijde-li řeč na zrušení vnitřních hranic EU, klíčovou otázkou je důsledek připojení desítky nových zemí, jejichž občané ještě nemají právo volného pohybu. De Ceuster prohlásil, že Komise je přesvědčena, že dočasné restrikce pohybu obyvatel nových zemí budou odstraněny na konci roku 2007, jakmile budou tyto země připraveny zajistit společné ustanovení správy hranic a implementovat novou generaci Schengenského informačního systému (SIS II). V rámci jejich adaptační přípravy na budoucí vnější hranice poskytla EU tzv. „Schengenské prostředky” s rozpočtem 960 mil. € pro období 2004-06. Rada je přesvědčena, že tyto finanční prostředky jsou „účelné a
Evropská komise Komise předložila tříletý plán růstu a zaměstnanosti Minulý měsíc na jarním zasedání udělila Rada Evropy svou plnou podporu návrhu Evropské komise „Společenství pro růst a zaměstnanost” na opětovné zaměření se na Lisabonskou strategii. Na základě tohoto rozhodnutí přijala Evropská komise 12. dubna nový tříletý „Integrovaný balíček směrnic” pro léta 2005 až 2008, navržený s cílem podpořit růst a zaměstnanost v Evropské unii. V návrhu doporučuje konkrétní kroky a předkládá makroekonomické i mikroekonomické strategie a politiku zaměstnanosti směřující ke kompenzaci slabého růstu v Evropě a nedostatečné tvorby pracovních příležitostí. Nové integrované směrnice přinášejí jednodušší a soustředěnější ekonomický dohled EU nad snížením počtu směrnic a koncentraci na zásadní opatření k tvorbě růstu a pracovních příležitotí. Tento balíček poskytne členským státům k zavedení jejich nově zřízených „národních reforem” do podzimu 2005. „Dnes se dostáváme k práci. Měli bychom čelit výzvám v duchu realistického optimismu. Existuje spousta příkladů, jež nám ukazují, že změna může být úspěšná. EU má silný potenciál pro další rozvíjení svých konkurenčních výhod. Nyní je rozhodující, abychom sledovali kroky s odhodláním tento potenciál plně rozvinout,” řekl prezident José Manuel Barroso. Tyto integrované směrnice podtrhují skutečnost, že členské státy a EU by měly při zavádění těchto směrnic využít každou příležitost k zapojení regionální a místní správy, partnerů ze sociální oblasti a občanské společnosti. Na základě směrnic sestaví členské státy tříleté národní reformní programy. Komise tyto zprávy vyhodnotí a shrne ve Výroční zprávě EU. Bude-li to nutné, navrhne Komise na základě vývoje dodatky k integrovaným směrnicím.
5
navrhla vytvořit v roce 2003 Evropskou agenturu pro vnější hranice podporující spolupráci mezi národními subjekty dohlížejícími na hranicích.
dostatečné” k zavedení Schengenských dohod do konce roku 2007.
duben 05
Podrobnosti o akcích
Organizátor
18.duben
Formální vyhlášení Společná platforma pro učení se pro regiony A Mutual Learning Platform for the Regions
CoR
19.-20.duben
Třetí bruselská konference o klimatických změnách Third Annual Brussels Climate Change Conference “Politika EU o změně klimatu po Kyotu: Budování dohody o globální klimatické změně”
21.duben
FP6 Finanční management, podávání zpráv & Audit
PS
25.-26.duben
Nanotechnologie: Otázky pro business
PS
26.duben
Forum předávání Evropské kosmické technologie
PS
29.duben
Konference Evropských komor o průmyslových klasterech v soutěžící společnosti znalostí
ECSC
květen 05
Podrobnosti o akcích
Organizátor
11.-12.květen
Budoucnost nukleární energie v Evropě
PS
20.květen
“E-democracie, e-spoluúčast ; jaká je role regionů?”
CoR
19.-20.květen
Směrem k učící se společnosti: e-učení v e-Evropě 2005
EC
26.květen
Evropská konference o inovacích a e-Businessu
EC
PS
Legenda: EC – Evropská komise; ECO – Rada Evropy; EP – Evropský parlament, EIB – Evropská investiční banka; CE – Centrální banka CoR – Výbor regionů; ECSC – Hospodářský a sociální výbor PS – Subjekty soukromého sektoru; ZiB – Kancelář Zlínského kraje v Bruselu ERRIN – European Regions Research & Innovation Network – Síť evropských regionů pro výzkum a inovace OR – Další regiony
Vzdělávání a kultura Akce družebních měst – Výzva k návrhům na podporu aktivního evropského občanství 2005 Socrates – výzva k podávání projektů a návrhů vztahujících se k profesnímu a celoživotnímu vzdělávání
Uzávěrka
Spojení
různé
OJ C259
různé
OJ C257
6
Erasmus Mundus – výzva k podávání návrhů na zavádění Akcí 1, 2 a 3 v akademickém roce 2006/2007 a Akce 4 v roce 2005 programu pro rozšiřování kvality ve vyšším vzdělávání a propagaci interkulturního porozumění prostřednictvím spolupráce ve třetích zemích Leonardo da Vinci – Druhá fáze – výzva k podávání
projektů na podporu valorizačních akcí (konference a výstavy) k propagaci využívání výsledků z projektů Leonardo da Vinci MEDIA PLUS – výzva k podávání pilotních projektů na implementaci programu k podpoře rozvoje, distribuce a podpory Evropských audiovizuálních děl MEDIA PLUS — výzva k podávání projektů na rozvoj a výrobních projektů (nový talent v mediích, jednotlivý projekt a břidlicové financování) MEDIA Distribuce – podpora televizního vysílání
různé
3.5.2005
24.6. 2005
31.5.2005
OJ C047
OJ C048
OJ C077
OJ C272
různé
OJ C322
8.7.2005 1.12.2005
OJ C044
30.4.2005
OJ C044
různé
OJ C319
4.5.2005 9.9.2005
OJ C322
Vědecké akce EU; Věda a společnost po FP6
24.5.2005
OJ C034
Zaměstnanost a sociální záležitosti
Uzávěrka
Spojení
8.4.2005
OJ C050
Uzávěrka
Spojení
evropských audiovizuálních děl MEDIA Distribuce – podpora pro mezinárodní distribuci evropských filmů a síťování distributorů ve vybraných oblastech MEDIA Distribuce – podpora mezinárodní distribuce evropských filmů Tempus III – výzva k podávání návrhů a projektů vztahujících se k profesnímu vzdělávání ve spolupráci s třetími zeměmi Asie a Středomoří
Podpora televizního vysílání audiovizuálních děl EU
Rámcový program pro právní spolupráci v občanskoprávních záležitostech — výzva k podávání konkrétních spolufinancovaných projektů 2005
Životní prostředí LIFE 2004-05 – Projekty propagující zavádění politiky EU o životním prostředí Výzva k podávání projektů na akce v oblasti energie dle Inteligentní energie – Evropský program
Various
OJ C252
31.5.2005
OJ C002
Zdraví a ochrana spotřebitelů
Uzávěrka
Spojení
15.4.2005
OJ C011
Informační společnost
Uzávěrka
Spojení
Program eDESET/eTEN (2005–2006) – Výběrové řízení na nezávislé odborníky
31.12.2006
OJ C283
Výzkum & vývoj
Uzávěrka
Spojení
Výzva k podávání projektů na nepřímé akce výzkumu a vývoje podle konkrétního programu pro výzkum, technologický rozvoj a předvádění: ‘Integrování a posílení Evropské výzkumné oblasti’
13.7.2005
OJ C079
Výzva k podávání projektů na nepřímé akce výzkumu a vývoje podle konkrétního programu pro výzkum, technologický rozvoj a předvádění: Strukturování Evropské výzkumné oblasti
15.6.2005
OJ C063
Výzva k předkládání projektů na nepřímé akce výzkumu a vývoje: Podpora koherentního vývoje politik
19.5.2005
OJ C325
Výzva k podávání projektů — Program akcí EU v oblasti veřejného zdraví (2003-2008)
7
Výzva k podávání projektů na nepřímé akce výzkumu a vývoje: Strukturování Evropské výzkumné oblasti – Aktivita: Lidské zdroje a aktivity mobilit.
18.5.2005
OJ C013
Nové výzvy
Vydání uzavřeno v Bruselu dne: 14. 5. 2005
8
