No title

Příloha č. 7 Případové studie EVALUACE PROJEKTU „VZDĚLÁVEJTE SE PRO RŮST!“

PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI CZ.1.04/2.1.00/03.00015 PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz

Strana 1

Seznam případových studií 1. 2. 3. 4. 5. 6.

ZOO Ústí nad Labem, p.o. (VPP) Obec Loštice (VPP) Technické služby Krnov, s.r.o. (VPP) TURNEX, s.r.o. (SÚPM) Moser, a.s. (SÚPM) NejElektronika, s.r.o. (SÚPM)

2

PŘÍPADOVÁ STUDIE VYUŽÍVÁNÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH PRACÍ V RÁMCI VSPRPP V OBCI ÚSTÍ NAD LABEM (ZOOLOGICKÁ ZAHRADA) Identifikační údaje Identifikační údaje případové studie Název obce Zaměstnavatel Adresa Obor působnosti Výše dotace v rámci VSPRPP Termín realizace VPP (VSPRPP) Počet zaměstnaných osob na VPP (VSPRPP) Přehled terénního šetření Zaměstnavatel

Cílová skupina

Klíčoví aktéři

Ústí nad Labem Zoologická zahrada Ústí nad Labem, příspěvková organizace Drážďanská 23, 400 07 Ústí nad Labem Zoologická zahrada 5 248 691,- Kč 1 1. 3. 2012 – dosud 50 osob Individuální řízený rozhovor (5. 3. 2015, Jana Černá, vedoucí ekonomického oddělení pozice, v době šetření pověřená řízením organizace) Individuální řízený rozhovor (5. 3. 2015, Zdenka Moučková) Individuální řízený rozhovor (5. 3. 2015, Nurbek Iskakov) Individuální řízený rozhovor (5. 3. 2015, Stanislav Koudela) Individuální řízený rozhovor (8. 3. 2015, Jitka Ajmová, pracovnice referátu trhu práce Krajské pobočky Úřadu práce v Ústí nad Labem) Telefonické došetření a emailová komunikace (8. 3. 2015, Mgr. Vlastislav Hlaváč, vedoucí referátu trhu práce Krajské pobočky Úřadu práce v Ústí nad Labem)

Shrnutí evaluačního designu Sekundární zdroje dat o projektu Sekundárními zdroji dat o projektu byla data poskytnutá Úřadem práce ČR (krajskou pobočkou v Ústí nad Labem), která zahrnovala především identifikační údaje týkající se uchazečů, kteří absolvovali VPP v okrese. Dalším zdrojem informací byla online databáze MPSV (https://portal.mpsv.cz/), ze které byla čerpána data týkající se počtu osob zaměstnaných na VPP u konkrétních zaměstnavatelů a výše poskytnuté dotace těmto zaměstnavatelům v průběhu projektu. Tyto informace sloužily k sestavení teorie změny projektu a byly dále upřesněny a doplněny na

1

V celkové částce i počtu zaměstnaných osob na VPP jsou zahrnuty již schválené počty a výše dotace pro VPP od dubna 2015 do března 2016.

3

základě provedeného terénního šetření. Terénní šetření Terénní šetření probíhalo v lokalitě, která je dle dokumentu „Přehled sociálně vyloučených lokalit ve městě Ústí nad Labem“ Svazu měst a obcí jednou z vyloučených lokalit města. Jedná se konkrétně o lokalitu Krásné Březno. Zoologická zahrada, kde byli respondenti zaměstnáni, leží v této lokalitě a také někteří zaměstnanci měli své trvalé bydliště v části Krásné Březno. Terénní šetření zahrnovalo tři okruhy subjektů:  zaměstnavatele  zástupci cílové skupiny (podpořené osoby v rámci projektu)  zástupci klíčových aktérů Zaměstnavatel S e zaměstnavatelem dotace byl realizován individuální řízený rozhovor v délce 45 minut. Zástupci cílové skupiny Byli osloveni celkem tři zástupci cílové skupiny, kteří absolvovali veřejně prospěšné práce v Zoologické zahradě (zaměstnavatel), přičemž jeden z nich u zaměstnavatele na pozici VPP stále pracuje. Všichni dotázanípracovali na pozici chovatele zvířat v zoologické zahradě. V šetření byla dále zahrnuta i osoba, která absolvovala VPP v odloučeném pracovišti ZOO (Centrum pro zvířata v nouzi při ZOO v Ústí nad Labem), kde pracovala jako ošetřovatelka koček v útulku. Z hlediska kritérií pro zařazení do nástroje VPP byly v šetření zahrnuty dvě osoby pečující o dítě do 10 let (v obou případech o nejméně 3 děti) a jednave věku do 25 let. Se zástupci cílové skupiny byly uskutečněny individuální řízené rozhovory v délce 25 – 45 minut. Zástupci klíčových aktérů V rámci terénního šetření byli osloveni pracovníci Úřadu práce, krajské pobočky v Ústí nad Labem. Byl proveden individuální řízený rozhovor telefonickou formou s pracovnicí referátu trhu práce, která spravuje agendu VPP. Doplňující informace byly získány formou telefonického došetření od vedoucího referátu trhu práce.

Zhodnocení dosažených dopadů a faktorů jejich dosažení Zoologická zahrada v Ústí nad Labem zaměstnala či zaměstnává v průběhu projektu „Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti“ celkem 50 osob v rámci veřejně prospěšných prací. Počet pracovníků zaměstnaných na VPP se každoročně mění v závislosti na provozních potřebách zaměstnavatele, v současné době je to 28 zaměstnanců. Finanční dotace na jedno pracovní místo VPP byla poskytována maximálně 12 měsíců, avšak některé osoby z cílové skupiny absolvovaly VPP opakovaně. Situace z hlediska zaměstnávání osob na VPP v ZOO Ústí nad Labem je specifická, neboť zaměstnavatelem zde není obec či obcí vlastněná společnost (jako ve většině případů), ale příspěvková organizace obce. Obec samotná v tomto případě již nezasahuje do procesu zaměstnávání osob na VPP (blíže viz dopady pro zaměstnavatele). Cílová skupina Zamýšlené pozitivní dopady 4

Zkušenost s veřejně prospěšnými pracemi v zoologické zahradě vnímají všichni oslovení zástupci cílové skupiny pozitivně. Jak vyplývá z šetření, základní přínos zaměstnání na VPP pro dotázané osoby spočíval v tom, jak vyjádřil jeden z nich, „že člověk je rád, že má práci“. Jedním z hlavních pozitivních dopadů, které zaměstnání na VPP uchazečům přineslo, bylo zlepšení jejich finanční situace. Jak vyplývá z šetření, s nástupem do zaměstnání v rámci VPP došlo ke zvýšení jejich příjmů a díky pravidelné měsíční mzdě následně také ke stabilizaci finanční situace. I když by dle slov uchazečů mzda „mohla být vyšší“, vzhledem k jejich původní ekonomické situaci byla významným příspěvkem do rodinného, resp. osobního rozpočtu. Díky zaměstnání v zoologické zahradě získaly osoby z cílové skupiny velké množství zkušeností v práci se zvířaty, které velmi oceňují. Získaná pracovní praxe osobám zaměstnaným na VPP dle jejich názoru rozšířila možnosti jejich uplatnění na trhu práce. Zaměstnání na VPP mělo pozitivní dopad na obnovení sociálních návyků, a to zejména s ohledem na zlepšení komunikace s ostatními lidmi, a podpořilo tak větší zapojení do společnosti. Oslovená respondentka, matka tří dětí, jako velký přínos viděla právě v možnosti setkávat se s ostatními lidmi: „Člověk se odpoutá od domácnosti, má jinou komunikaci. Do té doby jsem byla doma s dětmi“. Obnovení sociálních kontaktů po delší době (až 1 rok) nezaměstnanosti bylo velkým přínosem také pro dalšího z respondentů, který je cizinec a díky komunikaci se spolupracovníky se také více naučil mluvit česky, což zlepšilo jeho situaci na českém trhu práce. Díky dobrému pracovnímu prostředí a kolektivu se jedné z respondentek dle jejích slov také zvýšilo sebevědomí. Faktory Základním faktorem, který do velké míry přispěl k tomu, aby zaměstnání na VPP mělo na uchazeče pozitivní dopady, byla vysoká motivace osob z cílové skupiny najít si práci a jejich chuť pracovat, a to i za minimální plat. Tuto skutečnost potvrdil i zaměstnavatel. Dle vedoucí ekonomického oddělení se situace v porovnání s minulými lety, kdy měli problémy s pracovní morálkou zaměstnanců na VPP, u pracovníků na VPP změnila („lidé dnes chtějí pracovat“, řekla). Faktorem, který ovlivnil, že zaměstnání na VPP znamenalo zlepšení finanční situace uchazečů, byla jejich výchozí ekonomická situace. V případě oslovených osob byl jejich původní příjem velmi nízký či dokonce žádný. Potřeba zvýšení příjmu vyplývala i z nutnosti zabezpečit často vícečetnou rodinu (dva ze tří zástupců cílové skupiny měli 3 či více dětí, jeden z nich dokonce jedno zdravotně postižené dítě). Pro dosažení pozitivních dopadů byl podstatným faktorem v neposlední řadě také přístup zaměstnavatele i spolupracovníků k zaměstnancům na VPP, a to z hlediska ekonomického i sociálního. Jak uvedli zástupci cílové skupiny a jak bylo ověřeno u zaměstnavatele, zaměstnavatel pracovníkům na VPP měsíčně vyplácí vyšší částku, než odpovídá výši dotace, která je na pracovní místo poskytována z prostředků ESF. Dle slov vedoucí ekonomického oddělení se tak snaží zaměstnance na VPP „nějak ohodnotit“. Dalším finančním „přilepšením“ pro cílovou skupinu jsou stravenky v ceně 75,- Kč, které zaměstnavatel poskytuje za cenu 25,- Kč. Zástupci cílové skupiny zmínili také vstřícnost zaměstnavatele a respekt k osobním potřebám a problémům zaměstnanců na VPP (např. v případě dlouhodobé nemoci či potřeby zajít k lékaři nebyl ze strany zaměstnavatele 5

žádný problém). Na celkovou pozitivní zkušenost s prací na VPP měl vliv i kladný přístup a chování ostatních zaměstnanců k osobám z cílové skupiny, které oceňovaly dobrý pracovní kolektiv. Nezamýšlené pozitivní dopady Nezamýšleným pozitivním dopadem pro jednu z respondentek bylo získání návazné smlouvy po skončení VPP, konkrétně se jednalo o dohodu o pracovní činnosti, v rámci níž dochází občasně vypomáhat do útulku při zoologické zahradě. Nezamýšlené negativní dopady Absolvování VPP v Zoologické zahradě v Ústí nad Labem nemělo na oslovené respondenty žádné neočekávané negativní dopady. V jednom případě pouze nebylo splněno očekávání jednoho z nich, který šel na VPP do zoologické zahrady jako vystudovaný veterinář a doufal, že zde získá praxi a poté bude pracovat jako asistent veterináře. Tento postup mu však nabídnut nebyl.

Zaměstnavatel Zamýšlené pozitivní dopady Jedním z hlavních pozitiv zaměstnávání osob v rámci VPP pro zaměstnavatele je ekonomická výhodnost tohoto způsobu nabírání nových pracovních sil. Jak uvedl zaměstnavatel, „zaměstnávání osob na veřejně prospěšné práce je již nedílnou součástí ekonomického a provozního fungování zoo.“ Zaměstnavatel využívá pracovníků na VPP na různých pracovních pozicích, od kvalifikovaných po méně kvalifikované, přičemž v rámci každého oddělení či úseku postupují dle slov zaměstnavatele zaměstnanci na VPP nejprve od pomocných prací po náročnější, kdy dostávají stále zodpovědnější úkoly vyžadující větší míru samostatnosti. V rámci kvalifikovaných pozic pracují v současné době například 2 zaměstnanci na VPP jako zoologové (již ověření pracovníci), jeden jako řidič, a jeden z absolventů VPP dnes působí dokonce jako vedoucí oddělení marketingu a propagace. Zaměstnancům na kvalifikovaných pozicích zaměstnavatel doplácí určitou část mzdy navíc k výši dotace, kterou na pracovní místo v rámci VPP získává z prostředků ESF. Větší počet zaměstnanců v rámci VPP pak pracuje v kuchyni, kde připravují a rozváží krmné dávky pro zvířata, přičemž tato práce vyžaduje již určitou míru samostatnosti. Nejméně kvalifikované pracoviště, kde jsou pracovníci na VPP využíváni, je zahradnictví, kde pracují ti nejméně schopní uchazeči. Jak vyjádřila vedoucí ekonomického úseku, „tady je to o tom zvyknout si chodit do práce“. Tyto pozice jsou nabízeny ale také například matkám pečujícím o děti, neboť u této pracovní pozice není velkou překážkou případná častá absence. Umístění uchazečů na kvalifikované pracovní pozice je pro zaměstnavatele výhodné v tom smyslu, že může vyhodnotit schopnosti člověka pro vykonávání dané práce, neboť, jak zmínila vedoucí ekonomického oddělení, „ne vždy je ve zkušební době možné zjistit, co v tom člověku je“. Prověření potenciálních zaměstnanců je tak dalším významným přínosem.

6

Ve světle toho, že zoologická zahrada je dle vedoucí ekonomického oddělení typická malou fluktuací zaměstnanců, je počet 10 osob zaměstnaných na pracovní poměr po absolvování VPP2 v období přibližně osmi let přínosem, a to jak pro samotnou organizaci, která tak získala prověřené zaměstnance, tak pro tyto pracovníky, kteří díky zaměstnání v rámci VPP získali trvalou práci. Jak dodala vedoucí ekonomického oddělení: „Raději zaměstnáme někoho, kdo se tady rok prověřil na VPP, než někoho, kdo nám sem pošle životopis.“ Faktory Faktorem, který umožňuje zaměstnávání většího počtu osob v rámci VPP, je existence velkého množství pracovních míst na nekvalifikovaných pozicích, kterých je v zoologické zahradě dle slov zaměstnavatele většina. Poměrně časté setrvání osob, které zde absolvovaly VPP, a jejich následné zaměstnání v rámci standardního pracovního poměru bylo umožněno díky jejich ročnímu prověření v rámci VPP, zda jsou pro danou pozici vhodní. Postup zaměstnanců na VPP od vykonávání pomocných prací po složitější úkoly (a tím i jejich lepší prověření) je podpořen díky možnosti opakování VPP v případě, že uchazeč splňuje podmínky zařazení do nástroje VPP. Jak bylo potvrzeno v rámci šetření u pobočky úřadu práce, v Ústeckém kraji je v současné době tato možnost povolena, a to konkrétně v poměru 70:30 ve prospěch podílu pracovníků, kteří mohou VPP opakovat, oproti podílu těch, kteří musejí být nově přijati. Míra přínosu pro zaměstnavatele je ovlivněna také nabídkou uchazečů o VPP. Zaměstnavatel si ve většině případů nevybírá zaměstnance sám, výběr uchazečů na pracovní pozice provádí pobočka Úřadu práce v Ústí nad Labem v rámci výběrového řízení, do kterého vstupují uchazeči, kteří jsou v evidenci Úřadu práce, na základě vlastního zájmu. V rámci výběrového řízení je pak vyhodnoceno, zda splňují jedno ze stanovených kritérií (krajsky specifické). Tito uchazeči jsou pak nabídnuti zaměstnavateli, který dle vlastních slov uchazeče většinou neodmítá, naopak posoudí jejich schopnosti a podle toho je umístí na některou z pracovních pozic. Přínosy pro zaměstnavatele se odvíjí také od motivace uchazečů a jejich zaujetí pro práci. Před několika lety byla dle zaměstnavatele fluktuace zaměstnanců na VPP vysoká, kdy někteří byli propuštěni ve zkušební době. V posledních přibližně 2 letech je dle slov vedoucí ekonomického oddělení situace příznivější, protože přichází lidé, „kteří chtějí pracovat“. V průběhu současného období VPP (které končí k 31. 3. 2015) ještě nikdo z těchto zaměstnanců neodešel. Faktorem udržitelnosti pozitivních dopadů zaměstnávání osob v rámci VPP a jeho pokračování (pro zoologickou zahradu) je změna ve vedení organizace, ke které došlo právě v době šetření (březen 2015), a která s sebou dle slov vedoucí ekonomického oddělení pravděpodobně ponese velké personální změny v širším vedení zoologické zahrady. V současné době však není možné konkrétní vliv tohoto faktoru odhadnout. Nezamýšlené pozitivní dopady

2

Celkově, ne pouze v rámci VSPRPP

7

Žádné nezamýšlené pozitivní dopady nebyly zjištěny. Za určitý nezamýšlený pozitivní dopad by bylo možné považovat poměrně vysoký počet pracovníků přijatých na základě absolvování VPP vzhledem k malé fluktuaci zaměstnanců v organizaci. Nezamýšlené negativní dopady Skutečnost, že zaměstnávání osob na veřejně prospěšné práce je již nedílnou součástí ekonomického a provozního fungování ZOO, to může být dle vedoucí ekonomického oddělení vnímáno i v negativním smyslu. Neočekávaným negativním dopadem zaměstnávání osob v rámci VPP tak může být do určité míry fakt, že pokud by přestaly být poskytovány dotace na pracovní místa v rámci VPP, organizace by se dle jejích slov potýkala s provozními problémy. A to jednak v ekonomické rovině, kdy by na platy zaměstnanců na pozicích, které jsou dnes obsazovány v rámci VPP, muselo být vydáváno více prostředků, a jednak v rovině prověřování nových zaměstnanců, kteří by měli v rámci zkušební doby při pracovním poměru pouhé tři měsíce na „osvědčení“ a poté je obtížnější je případně propustit, pokud by nebyli pro práci vhodní. Určitým negativním, ale do jisté míry přirozeným, dopadem může být také to, že někteří zaměstnanci přijatí po absolvování VPP do standardního pracovního poměru se dle slov vedoucí zde „odpíchli ode dna“, a díky tomu po nějaké době odešli za lepším výdělkem, což může snižovat dlouhodobé přínosy zaměstnávání těchto osob pro zaměstnavatele.

Obec Zamýšlené pozitivní dopady Přínosem pro město a jeho obyvatele je, jak vyplývá z šetření, větší upravenost zoologické zahrady, která je organizací zřizovanou městem. Čistota prostředí a prostoru zahrady je díky pracovníkům na VPP zřejmá a nezpochybnitelná. Dle zaměstnavatele jde na první pohled poznat, jak je zoo uklizená, budovy a pavilony jsou natřené apod. Tuto skutečnost potvrdili i oslovení zástupci města. Se standardními zaměstnanci by dle vlastních slov v takové míře nezvládli udržovat zahradu do takovéto míry upravenou. Město Ústí nad Labem již v současné době dle zaměstnavatele žádný způsobem nevstupuje do procesu zaměstnávání osob v rámci VPP v zoologické zahradě (v minulosti byly prostředky na VPP rozdělovány přes magistrát města). Obec jakožto zřizovatel zoologické zahrady pouze schvaluje mzdový limit na každý rok, do kterého se promítají také náklady na pracovníky přijaté v rámci VPP. Je však třeba poznamenat, že v případě ZOO nevychází rozhodnutí o zaměstnávání osob na VPP z iniciativy obce. Přestože obec přímo nezasahuje do procesu zaměstnávání osob na VPP v ZOO, oslovení zástupci obce (magistrátu města a městské části) vnímají poskytování VPP v ZOO srovnatelně se zaměstnáváním na VPP, kdy zaměstnavatelem je obec. Vnímají jej jednak jako velký přínos pro obec z hlediska přispění k čistotě a úpravě veřejných prostor města, ale také jako možnost práce pro nezaměstnané obyvatele, kteří chtějí pracovat.

8

Nezamýšlené pozitivní dopady Nezamýšlené pozitivní dopady pro obec nebyly zjištěny. Nezamýšlené negativní dopady Nezamýšlené negativní dopady pro obec nebyly zjištěny.

Zhodnocení klíčových problémů a překážek Cílová skupina Interní problémy a překážky Interní překážky u cílové skupiny nebyly zjištěny. Externí problémy a překážky Jako určitý problém, avšak ne zcela zásadní, vnímali oslovení respondenti nízký plat. Míra významnosti tohoto problému závisí na životní situaci každého z uchazečů. Například jeden z respondentů se stará o čtyři děti, z nichž jedno je zdravotně postižené, a plat z VPP mu proto na uživení rodiny vystačil velmi obtížně. V jiném případě se jednalo o ženu, která je i s dětmi finančně zabezpečená ze strany manžela, a jednalo se v jejím případě o přilepšení k rodinnému rozpočtu. Délka zaměstnání na VPP je dle názoru respondentů krátká. Jak vyplývá z jejich vyjádření, sotva se stihli zaučit a „zaběhnout“ v práci, smlouva skončila. Tato překážka je zčásti kompenzována možností absolvovat VPP vícekrát za sebou u stejného zaměstnavatele (pokud daný pracovník splňuje příslušná kritéria). Zástupci cílové skupiny vnímali jako negativní zkušenost nejistotu na konci období, po které byli zaměstnáni na VPP, zda budou moci pracovat u stejného zaměstnavatele i další rok. Jak bylo zjištěno v rámci šetření u úřadu práce, po ukončení ročního období se musí uchazeč alespoň na 4 týdny vrátit do evidence úřadu práce, aby mohl být znovu zařazen do výběrového řízení na VPP pro daného zaměstnavatele. Uchazeči však po skončení ročního zaměstnání nevědí, jak dlouhá bude reálná doba, než se jim zaměstnavatel znovu ozve s nabídkou návratu do zaměstnání, skutečně. Toto čekání je může zdržovat od hledání jiného zaměstnání, jak ilustruje příklad jedné z respondentek: „Čekám, jestli to vyjde nebo nevyjde, pak budu hledat další práci“.

Zaměstnavatel Interní problémy a překážky Zaměstnávání osob na VPP a jejich každoroční fluktuace s sebou nese také nutnost zaučování nových pracovníků. Právě vysoká pracnost a náročnost neustálého zaučování nových pracovníků a dohled nad jejich prací (alespoň v prvních měsících) zaměstnavatel označil za určité negativum vyplývající 9

z využívání nástroje VPP. Jak dodala vedoucí ekonomického odboru: „Není to úplně zadarmo, to je pravda.“ Externí problémy a překážky Externí překážkou, kterou musí zaměstnavatel každý rok překonávat, je nejistota na konci každého ročního období VPP (v případě ZOO se jedná o období od dubna do března dalšího roku), kolik míst pro uchazeče na VPP bude schváleno na další rok. Proces schvalování počtu míst, uzavření smlouvy s úřadem práce a výběrové řízení na pracovníky totiž probíhá těsně před koncem každého ročního období. Tato nejistota způsobuje obtíže při dlouhodobějším plánování provozu organizace. Ty jsou ale vždy překonány díky schopnosti vedoucích pracovníků flexibilně reagovat na změny v těchto podmínkách. Je však zřejmé, že v případě výrazného rozdílu mezi požadovaným a schváleným počtem pracovních míst na VPP (popř. neschválení celé dotace), by ZOO nestihla na daný kalendářní rok řešit flexibilně se zřizovatelem (Ústí nad Labem) případné navýšení rozpočtu (který se váže na rozpočet města).

10

Teorie změny

11

12

ABSTRAKT: VÝSLEDKY EVALUAČNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE Projekt: Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti

VYUŽÍVÁNÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH PRACÍ V RÁMCI VSPRPP V OBCI ÚSTÍ NAD LABEM (ZOOLOGICKÁ ZAHRADA) Zaměstnavatel: Zoologická zahrada Ústí nad Labem, příspěvková organizace Výše poskytnuté dotace: 5 248 691,- Kč Termín realizace: 1. 1. 2012 – 31. 12. 2015

Zoologická zahrada v Ústí nad Labem zaměstnala či zaměstnává v průběhu projektu „Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti“ celkem 50 osob v rámci veřejně prospěšných prací. Finanční dotace na jedno pracovní místo VPP byla v rámci VPP poskytována maximálně 12 měsíců, avšak některé osoby z cílové skupiny absolvovaly VPP opakovaně.

CO PROJEKT PŘINESL UCHAZEČŮM O ZAMĚSTNÁNÍ?  S nástupem do zaměstnání v rámci VPP došlo ke zvýšení příjmů a díky pravidelné měsíční mzdě následně také ke stabilizaci finanční situace.  Získání pracovní praxe rozšířilo možnosti uplatnění těchto osob na trhu práce  Obnovení sociálních kontaktů, a tím i větší začlenění do společnosti po období nezaměstnanosti byly respondenty vnímány velmi pozitivně.  Dva uchazeči v rámci projektu získali v zoo Postupné zlepšení své situace z hlediska komunikace s ostatními lidmi popsala paní Zdenka: „Ze začátku se člověk bál komunikovat s cizími lidmi, někam zavolat. To se odbouralo, člověk se postupem času víc zapojil. Člověk se odpoutá od domácnosti, má jinou komunikaci. Do té doby jsem byla doma s dětmi“.

stálé zaměstnání. Hlavními faktory, které umožnily dosažení těchto přínosů, byly především vysoká motivace osob z cílové skupiny najít si práci a jejich chuť pracovat a kladný přístup zaměstnavatele i spolupracovníků.

CO PROJEKT PŘINESL ZAMĚSTNAVATELI A MĚSTU? Zoologická zahrada využívá pracovníky na VPP na kvalifikovaných pozicích (zoologové, řidič, pracovník marketingu) i na méně kvalifikovaných (příprava krmných dávek pro zvířata, zahradnictví).  Kromě ekonomické výhodnosti přináší zaměstnávání na VPP zaměstnavateli možnost dlouhodobého prověření potenciálních zaměstnanců.  Pokud by však přestaly být poskytovány dotace na pracovní místa v rámci VPP, „Zaměstnávání osob na veřejně prospěšné práce je již nedílnou součástí ekonomického a provozního fungování zoo.“

organizace by se mohla potýkat s provozními problémy.  Navýšení pracovních kapacit díky pracovníkům na VPP znamená kvalitnější zajištění provozu, a zoo je tak čistší a Problémy a překážky pro cílovou skupinu • nízký plat • krátká doba zaměstnání • nejistota dalšího zaměstnání na konci ročního období VPP Problémy a překážky pro zaměstnavatele • pracnost zaučování nových pracovníků • nejistota počtu pracovních míst na VPP v dalším roce • 13

upravenější, což je přínosem také pro město a jeho obyvatele.

14

PŘÍPADOVÁ STUDIE VYUŽÍVÁNÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH PRACÍ V RÁMCI VSPRPP V OBCI LOŠTICE Identifikační údaje Identifikační údaje případové studie Název obce Zaměstnavatel Adresa Obor působnosti Výše dotace v rámci VSPRPP Termín realizace VPP (VSPRPP) Počet zaměstnaných osob na VPP (VSPRPP) Přehled terénního šetření Zaměstnavatel Cílová skupina

Klíčoví aktéři

Loštice Obec Loštice Městský úřad Loštice, Náměstí Míru 66/1, 789 83 Loštice územní samosprávný celek 820 659,- Kč 17. 3. 2014 – dosud 12

Individuální řízený rozhovor (11. 3. 2015, Ing. Jolana Slavíková, personalistka Městského úřadu Loštice) Individuální řízený rozhovor (4. 3. 2015, Ladislav Kraus) Individuální řízený rozhovor (4. 3. 2015, Ivana Pokorná) Individuální řízený rozhovor (4. 3. 2015, Pavel Haizner) Individuální řízený rozhovor (25. 3. 2015, Jitka Krejčí, vedoucí referátu trhu práce, Úřad práce, Kontaktní pracoviště Šumperk) Individuální řízený rozhovor (25. 3. 2015, Petra Weidingerová, pracovnice referátu zprostředkování, Úřad práce, Kontaktní pracoviště Mohelnice)

Shrnutí evaluačního designu Sekundární zdroje dat o projektu Sekundárními zdroji dat o projektu byla data poskytnutá Úřadem práce ČR (pobočkou v Šumperku), která zahrnovala především identifikační údaje týkající se uchazečů, kteří absolvovali VPP v okrese. Dalším zdrojem informací byla online databáze MPSV (https://portal.mpsv.cz/), ze které byla čerpána data týkající se počtu osob zaměstnaných na VPP u konkrétních zaměstnavatelů a výše poskytnuté dotace těmto zaměstnavatelům v průběhu projektu. Tyto informace sloužily k sestavení teorie změny projektu a byly dále upřesněny a doplněny na základě provedeného terénního šetření. Terénní šetření Terénní šetření zahrnovalo tři okruhy subjektů:  

zaměstnavatel zástupci cílové skupiny (podpořené osoby v rámci projektu) 15



zástupci klíčových aktérů

Zaměstnavatel Se zaměstnavatelem (personalistkou Městského úřadu Loštice) byl realizován individuální řízený rozhovor v délce 30 minut. Zástupci cílové skupiny Byli osloveni celkem tři zástupci cílové skupiny, kteří absolvovali veřejně prospěšné práce v obci Loštice, přičemž jeden z nich u zaměstnavatele stále pracuje, již na stálý pracovní poměr. Oslovení uchazeči pracovali jako dělníci či pomocní pracovníci při údržbě města. Se zástupci cílové skupiny byly uskutečněny individuální řízené rozhovory v délce 20 – 30 minut. Zástupci klíčových aktérů V rámci terénního šetření byli osloveni pracovníci Úřadu práce kontaktního pracoviště v Šumperku i kontaktního pracoviště v Mohelnici, neboť obec při zaměstnávání osob na VPP spolupracuje s oběma pracovišti. Byl proveden individuální řízený rozhovor telefonickou formou s vedoucí pracovnicí referátu trhu práce kontaktního pracoviště Úřadu práce v Šumperku a dále s pracovnicí referátu zprostředkování kontaktního pracoviště Úřadu práce v Mohelnici, která provádí výběr uchazečů na VPP pro obec Loštice. Bylo provedeno šetření také mezi obyvateli obce pro zjištění pohledu veřejnosti na VPP. Proběhlo celkem 7 individuálních rozhovorů s obyvateli obce.

Zhodnocení dosažených dopadů a faktorů jejich dosažení Obec Loštice zaměstnává uchazeče o zaměstnání v rámci veřejně prospěšných prací od roku 2012 (v rámci projektu VSPRPP od roku 2014), přičemž každoročně takto zaměstnává přibližně 5 až 6 pracovníků. Délka pracovního poměru v rámci VPP je v Lošticích 6 měsíců. Hlavní pracovní náplní zaměstnanců na VPP je úklid a údržba veřejných prostor obce, jedná se o dělnické a pomocné práce. Cílová skupina Zamýšlené pozitivní dopady Základním přínosem práce v rámci VPP pro osoby, které absolvovaly VPP v obci Loštice, bylo samotné získání zaměstnání, často po dlouhé době nezaměstnanosti. Jak vyjádřil jeden z respondentů: „Byl jsem rád, že mám konečně práci.“ S náplní práce byli oslovení zástupci cílové skupiny poměrně spokojeni, jako pozitivum vnímají, že práce není stereotypní, nebo že pracují venku. Práci na veřejnosti nevnímají jako dehonestující. Jak vyplývá z šetření, a jak potvrdil také zaměstnavatel, jeden z hlavních přínosů práce v rámci VPP pro zaměstnané osoby je udržení základních pracovních a sociálních návyků. Zástupci cílové skupiny jako velký klad označovali právě to, že byli po dlouhé době znovu „mezi lidmi“ a mohli se pohybovat a komunikovat v jiné než domácím prostředí. Jak vyjádřil jeden z respondentů: „Doma se to pořád nedá vydržet“. Vliv na zvýšení životní úrovně osob z cílové skupiny, především z hlediska finančního příjmu, však nebyl příliš vysoký. Přesto však z vyjádření respondentů vyplývá, že plat za VPP částečně přispěl ke zlepšení jejich finanční situace, a to v tom smyslu, že příjem těmto osobám vystačí alespoň na 16

úhradu základních výdajů. „Musí“, jak dodala jedna z respondentek. Díky pravidelné měsíční výplatě dochází u zaměstnaných osob také ke stabilizaci jejich příjmu, i když na nízké úrovni. Jeden z respondentů nicméně naopak uvedl, že výše mzdy v rámci VPP byla nižší než výše sociálních dávek (doslova uvedl, že „na tom byl finančně hůře než na podpoře“). Výhodou pro pracovníky na VPP, kdy zaměstnavatelem je (v tomto případě) jejich obec, je získání práce v místě bydliště. Osoby z cílové skupiny, které jsou často delší dobu nezaměstnané, tak nemusejí současně s nástupem do zaměstnání, který je sám o sobě výraznou změnou v denním režimu, navíc denně za prací dojíždět. Na pracovní režim se adaptují postupně a ukotvují si pracovní návyky. Skutečnost, že nemusí dojíždět, je výhodou také z finančního hlediska, kdy zaměstnanci ušetří část mzdy, kterou by jinak utratili za jízdné. Náklady na jízdné mohou být totiž pro dlouhodobě nezaměstnané osoby (v prvních měsících zaměstnání) finanční zátěží a představovat tak překážku pro akceptaci nabízeného zaměstnání. Nezamýšlené pozitivní dopady Za částečně nezamýšlený dopad lze v případě VPP považovat přijetí zaměstnance na stálý (standardní) pracovní poměr po skončení půlročního období vykonávání VPP, jak tomu bylo v případě jedné z respondentek, u které došlo k prodloužení, resp. vzniku nové pracovní smlouvy na jeden rok. Získání zaměstnání na stálý pracovní poměr je pro ni velkým přínosem: "Jinou práci nehledám a doufám, že mi prodlouží smlouvu i po tomto roce." Nezamýšlené negativní dopady Žádné nezamýšlené negativní dopady nebyly zjištěny. Faktory Jedním z významných faktorů, který přispěl k dosažení pozitivních dopadů zaměstnání na VPP na osoby z cílové skupiny, byla jejich motivace najít si práci, a to i za nižší plat. I přes nízkou výši platu došlo u zaměstnaných osob ke zlepšení a stabilizaci jejich finanční situace. Tento přínos nastal také vlivem špatné výchozí ekonomické situace těchto osob. Potřeba vyššího příjmu byla u některých respondentů způsobena i nutností zajistit svou rodinu.

Zaměstnavatel Zamýšlené pozitivní dopady Z terénního šetření vyplynulo, že forma zaměstnávání osob na veřejně prospěšné práce se obci, jakožto zaměstnavateli, osvědčila pouze částečně. Obec identifikovala pozitivní přínosy, ale rovněž problémy a překážky, které vznikly při zaměstnávání osob na VPP (viz kapitola níže). Jak uvedla personalistka městského úřadu, obci velmi vyhovuje forma pracovního poměru na dobu určitou, resp. na 6 měsíců, neboť v rámci VPP (dělnické a pomocné práce na údržbě města) se jedná o sezónní práce, které jsou takto personálně zajištěny.

17

Přínosem pro město je také úhrada nákladů na mzdy zaměstnanců od úřadu práce v rámci projektu, díky čemuž může město ušetřit finanční prostředky z rozpočtu. Výhodou zaměstnání pracovníků na VPP je také možnost prověření potenciálních budoucích zaměstnanců, které by bylo možné následně ze strany obce přijmout na stálý pracovní poměr. Nezamýšlené pozitivní dopady Žádné nezamýšlené pozitivní dopady na straně zaměstnavatele nebyly zjištěny. Nezamýšlené negativní dopady Žádné nezamýšlené negativní dopady na straně zaměstnavatele nebyly zjištěny. Faktory Jedním z faktorů ovlivňujících uvedené pozitivní zkušenosti obce se zaměstnáváním osob na VPP je dobrá spolupráce s úřadem práce při výběru uchazečů. Obec Loštice spolupracuje s pobočkami Úřadu práce ČR v Šumperku a v Mohelnici, přičemž pracovníci úřadu práce schvalují přijetí uchazeče, které si obec sama vybrala. Objem finančních prostředků, které obec ušetří díky dotaci na pracovní místa v rámci VPP, závisí na výši dotace na mzdu zaměstnanců na VPP, která se každý rok mění. Konkrétní příklad uvedla personalistka městského úřadu, dle jejíchž slov například při měsíční dotaci ve výši 8 000,- Kč město musí zaměstnancům platit z vlastních prostředků zdravotní a sociální pojištění. Z finančního hlediska by dle dotazované personalistky byla výše dotace přibližně 12 000,- Kč, která by byla adekvátní vzhledem k výši minimální mzdy a nákladům na sociální a zdravotní pojištění. Potenciální možnost následného zaměstnání pracovníka z VPP na stálý pracovní poměr vyplývá jednak z jeho osvědčení na dané pracovní pozici v rámci zaměstnání na VPP a jednak z aktuální personální situace mezi zaměstnanci. Například v současné době má město několik zaměstnanců v předdůchodovém věku a v budoucnu tak předpokládá možnost přijetí několika osvědčených zaměstnanců z řad pracovníků na VPP.

Obec Obec je v tomto případě současně zaměstnavatelem, dopady na zaměstnavatele uvedené výše jsou tak relevantní také pro obec samotnou. Obyvatelé obce oslovení rámci šetření považují zaměstnávání osob na VPP za přínos pro obec, a to zejména v tom smyslu, že přispívá ke zvýšení čistoty města. Oslovení obyvatelé obce přítomnost osob vykonávajících VPP vnímají, a považují ji za běžnou součást života v obci. Někteří oceňují i to, že na VPP pracují lidé často o víkendech, např. zajišťují úklid při kulturních akcích. Z hlediska fungování obce spatřují oslovení obyvatelé přínosy VPP v již zmíněných oblastech (a potvrzují tak význam těchto přínosů), tedy ve finančním příspěvku na zaměstnání osob na VPP a v tom, že má obec prostředek k zajištění úklidu obecních prostor.

18

Zhodnocení klíčových problémů a překážek Cílová skupina Interní problémy a překážky Zástupci cílové skupiny, kteří byli osloveni v rámci šetření, neoznačili žádné výrazné problémy ani překážky osobní povahy, které by museli v rámci zaměstnání na VPP překonávat. Práci v rámci veřejně prospěšných prací nevnímají jako ponižující, pouze v jednom případě se objevilo negativní vnímání práce na VPP ze strany členů rodiny. Jak bylo uvedeno výše, jeden z respondentů nebyl spokojen s výší platu, která nedosahovala ani výše sociálních dávek, které pobíral v nezaměstnanosti. Externí problémy a překážky Jako negativum práce v rámci VPP označili oslovení zástupci cílové skupiny shodně krátkou dobu zaměstnání, která v případě obce Loštice činila 6 měsíců. Délka zaměstnání je krátká nejen z hlediska adaptace na pracovní činnost, pracovní prostředí a kolektiv, ale také z hlediska získání nároku na podporu v nezaměstnanosti po skončení VPP. Jak vyjádřil jeden z respondentů: „Mělo by to být aspoň na rok, aby měl člověk pak nárok na podporu“. Podmínkou vzniku nároku na podporu v nezaměstnanosti je totiž zaměstnání (účast na důchodovém pojištění) po dobu 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence ÚP. Uvedený pracovník, přestože měl prodlouženou dobu pracovního poměru na VPP o 3 měsíce, tak na nároku na podporu o několik dní nedosáhl. Přišel tak o možnost získání sice nízkého, ale stabilního příjmu v období hledání dalšího zaměstnání. Právě nalezení zaměstnání je kvůli jeho vyššímu věku (nad 50 let) dle jeho vlastních slov obtížným úkolem. Vzhledem k jeho špatné ekonomické situaci (i špatné ekonomické situaci celé jeho rodiny) bylo nezískání nároku na podporu v nezaměstnanosti poměrně významným problémem v období po ukončení VPP.

Zaměstnavatel Interní problémy a překážky Zaměstnavatel vidí jako přítěž v rámci zaměstnávání osob na VPP nutnost neustálého zaškolování nových zaměstnanců. Podle slov personalistky mají stávající zaměstnanci města velmi málo času se novým pracovníkům věnovat a stále znovu je zaučovat. Uvítali by zavedení společného školení pro uchazeče na konkrétní pozice zajišťované úřadem práce. Externí problémy a překážky Překážkou, kterou museli při zaměstnávání osob na veřejně prospěšné práce, na městském úřadu překonat, byl dle vyjádření personalistky již samotný výběr uchazečů. Pro vykonávání dělnických a pomocných prací při údržbě města je nezbytné získat pracovníky technicky a manuálně zručné (například pro práci s křovinořezy), přičemž mnoho potenciálních uchazečů tyto základní podmínky nesplňuje. 19

Jako nevýhodu nastavení nástroje VPP vnímá pracovnice městského úřadu nemožnost zaměstnat stejného pracovníka opakovaně, resp. možnost jej opakovaně zaměstnat pouze z vážných důvodů. Jako omezující jsou vnímány také podmínky, které musejí splňovat uchazeči, tj. že jsou to absolventi bez praxe, osoby mladší 25 let či starší 50 let či osoby evidované na úřadu práce déle než 5 měsíců. Toto nastavení znesnadňuje výběr budoucích pracovníků. V některých případech byla překážkou při výběru pracovníků a při jejich následném zaměstnání i jejich nízká gramotnost, ze které vyplynula i obtížná komunikace s těmito zaměstnanci. Překážkou, kterou pracovnice městského úřadu uvedla, je i velká administrativní zátěž a „byrokracie“ spojená se zaměstnáváním osob na VPP, například dokládání velkého počtu dokumentů a náročnost administrace dotace na mzdy každý měsíc. Díky vysokému pracovnímu nasazení zaměstnanců obec tuto zátěž sice zvládá, ale nepovažuje to za ideální stav.

20

Teorie změny

21

22

ABSTRAKT: VÝSLEDKY EVALUAČNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE Projekt: Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti

VYUŽÍVÁNÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH PRACÍ V RÁMCI VSPRPP V OBCI LOŠTICE Výše poskytnuté dotace: 820 659,- Kč

Zaměstnavatel: Město Loštice Termín realizace projektu: 1. 1. 2012 – 31. 12. 2015

Město Loštice zaměstnalo či zaměstnává v průběhu projektu „Vzdělávejte se pro růst! pracovní příležitosti“ celkem 12 osob v rámci veřejně prospěšných prací. Finanční dotace na jedno pracovní místo VPP byla poskytována na dobu 6 měsíců. Hlavní pracovní náplní zaměstnanců na VPP je úklid a údržba veřejných prostor obce.

jejich chuť pracovat, která často vyplývala z nutnosti zabezpečit rodinu.

CO PROJEKT PŘINESL ZAMĚSTNAVATELI A MĚSTU? Forma zaměstnávání osob na veřejně prospěšné práce se obci jakožto zaměstnavateli osvědčila částečně. Hlavní přínosy byly následující:

CO PROJEKT PŘINESL UCHAZEČŮM O ZAMĚSTNÁNÍ?

 Pracovní poměr na dobu určitou je vhodnou formou pro zajištění sezónních prací v rámci údržby města.

 Docházení do zaměstnání znamenalo pro osoby z cílové skupiny obnovení sociálních kontaktů, a tím i větší začlenění do společnosti. Skutečnost, že po často dlouhém období nezaměstnanosti byli znovu „mezi lidmi“ byla cílovou skupinou vnímána velmi pozitivně.  S nástupem do zaměstnání v rámci VPP došlo v malé míře ke zvýšení příjmů a díky pravidelné měsíční mzdě následně také ke stabilizaci finanční situace osob z cílové skupiny, přestože výše platu často vystačila pouze na úhradu základních výdajů. I přes mírné zlepšení finanční situace neměla práce na VPP dle zaměstnavatele významnější vliv na celkové zvýšení životní úrovně osob z cílové skupiny: „Určitě si udrží alespoň základní pracovní a sociální návyky. Už ale nevím, jak se jim zvedne životní úroveň. Asi moc ne.“

 Jedna z osob v rámci projektu získala v obci stálé zaměstnání. Hlavními faktory, které umožnily dosažení těchto přínosů, byly především vysoká motivace osob z cílové skupiny najít si práci a

 Díky úhradě nákladů na mzdy pracovníků na VPP z dotace v rámci projektu město ušetřilo finanční prostředky z rozpočtu.  Výhodou zaměstnávání na VPP je také možnost prověření potenciálních zaměstnanců, které by město v budoucnu mohlo Délka zaměstnání je pro osoby z cílové skupiny dle jejich názoru krátká, protože nemají nárok na získání podpory v nezaměstnanosti po skončení VPP. „Mělo by to být aspoň na rok, aby měl člověk pak nárok na podporu.“

Problémy a překážky pro cílovou skupinu  krátká doba zaměstnání • Problémy a překážky pro zaměstnavatele  nutnost zaučování nových pracovníků  výběr manuálně zručných uchazečů  vysoká administrativní náročnost  nemožnost opakovaného zaměstnání na VPP bez vážných důvodů 23

přijmout na stálý pracovní poměr.  Pracovníci na VPP také přispívají k větší upravenosti a čistotě veřejných prostor města město a jeho obyvatele.

24

PŘÍPADOVÁ STUDIE VYUŽÍVÁNÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH PRACÍ V RÁMCI VSPRPP SPLEČNOSTÍ TECHNICKÉ SLUŽBY KRNOV, S. R. O. Identifikační údaje Identifikační údaje případové studie Název obce Zaměstnavatel Adresa Obor působnosti Výše dotace v rámci VSPRPP Termín realizace VPP (VSPRPP) Počet zaměstnaných osob na VPP (VSPRPP) Přehled terénního šetření Zaměstnavatel Cílová skupina

Klíčoví aktéři

Krnov Technické služby Krnov s. r. o. Stará 256/11, 794 01 Krnov Technické služby 2 257 941,- Kč 11. 4. 2013 - dosud 30

Individuální řízený rozhovor (18. 3. 2015, Ing. Štefan Ledvoň, ředitel, Technické služby Krnov) Individuální řízený rozhovor (5. 2. 2015, Martina Holubová) Individuální řízený rozhovor (4. 2. 2015, Lenka Valíková) Individuální řízený rozhovor (11. 2. 2015, Milan Skalka) Individuální řízený rozhovor (6. 3. 2015, Ing. Aleš Kotas, vedoucí bytového odboru Městského úřadu Krnov) Individuální řízený rozhovor (24. 3. 2015, Iveta Sagitariusová, odborná pracovnice APZ , oddělení trhu práce, Úřad práce, Kontaktní pracoviště Bruntál)

Shrnutí evaluačního designu Sekundární zdroje dat o projektu Sekundárními zdroji dat o projektu byla data poskytnutá Úřadem práce ČR (pobočkou v Bruntále), která zahrnovala především identifikační údaje týkající se uchazečů, kteří absolvovali VPP v okrese. Dalším zdrojem informací byla online databáze MPSV (https://portal.mpsv.cz/), ze které byla čerpána data týkající se počtu osob zaměstnaných na VPP u konkrétních zaměstnavatelů a výše poskytnuté dotace těmto zaměstnavatelům v průběhu projektu. Tyto informace sloužily k sestavení teorie změny projektu a byly dále upřesněny a doplněny na základě provedeného terénního šetření. Terénní šetření Terénní šetření zahrnovalo tři okruhy subjektů: 

zaměstnavatel 25

 

zástupci cílové skupiny (podpořené osoby v rámci projektu) zástupci klíčových aktérů

Zaměstnavatel Se zaměstnavatelem (ředitelem společnosti Technické služby Krnov) byl realizován individuální řízený rozhovor v délce 60 minut v sídle společnosti. Zástupci cílové skupiny Byli osloveni celkem tři zástupci cílové skupiny, kteří absolvovali veřejně prospěšné práce u technických služeb Krnov. Oslovení uchazeči pracovali jako uklízeči či pomocní pracovníci při údržbě města. Se zástupci cílové skupiny byly uskutečněny individuální řízené rozhovory v délce 45 až 120 minut. Zástupci klíčových aktérů V rámci terénního šetření byl osloven zástupce obce, jakožto výhradního vlastníka technických služeb Krnov, s. r. o., konkrétně byl realizován rozhovor s vedoucím bytového odboru Městského úřadu, který poskytl pohled na využívání VPP ze strany obce. Dalším osloveným aktérem byla pracovnice Úřadu práce, kontaktního pracoviště v Bruntále, se kterým zaměstnavatel při využívání VPP spolupracuje. Byl proveden individuální řízený rozhovor telefonickou formou s vedoucí pracovnicí referátu trhu práce.

Zhodnocení dosažených dopadů a faktorů jejich dosažení Společnost Technické služby Krnov, s.r.o. zaměstnává uchazeče o zaměstnání v rámci veřejně prospěšných prací dlouhodobě (v rámci projektu pak od roku 2013), přičemž každoročně takto zaměstnává přibližně 20 pracovníků. Hlavní pracovní náplní zaměstnanců na VPP jsou uklízecí a pomocné práce při údržbě veřejných prostor města. Zkušenosti jednotlivých respondentů ze zaměstnání na VPP se vzájemně liší, stejně tak jako popis skutečností ze strany pracovníků a zaměstnavatele. V případové studii uvádíme pohledy obou stran. Terénní šetření v rámci případové studie nebylo natolik široké, aby bylo možné učinit jednoznačný závěr. Přesto se evaluátor domnívá, že se jedná o cenný zdroj informací ohledně fungování VPP v oblasti údržby města a úklidových prací.

Cílová skupina Zamýšlené pozitivní dopady Z šetření vyplynulo, že hlavním přínosem práce na VPP pro osoby z cílové skupiny byl jednoznačně stálý finanční příjem. Díky platu si jeden z oslovených pracovníků dle svých slov mohl udržet dosavadní životní úroveň. Respondent, který byl v předdůchodovém věku, uvedl, že skrze zaměstnání na VPP překlenul období do odchodu do důchodu, a že díky VPP měl práci, protože v jeho věku by jinou práci hledal jen obtížně. Jiné přínosy, které by vyplynuly z práce na VPP, oslovení zástupci cílové skupiny nezaznamenali. Určitým pozitivem byla práce na čerstvém vzduchu, i když ta s sebou zároveň dle jejich názoru přinášela i mnohé nepříjemnosti (blíže viz zhodnocení překážek a problémů). 26

Oslovený zástupce obce (Městského úřadu Krnov) vnímá zaměstnávání osob v rámci VPP pozitivně, zejména vzhledem k přínosům pro cílovou skupinu, která splňuje dle jeho názoru svůj účel: „Pracovníci VPP jsou v pracovním procesu, získají určitý režim a něčemu se přiučí. Dle mého názoru se na trh práce podaří vrátit tak jedné třetině.“ Nezamýšlené pozitivní dopady Žádné nezamýšlené pozitivní dopady nebyly zjištěny. Nezamýšlené negativní dopady U jedné z respondentek by bylo možné za negativní dopad označit zhoršení psychického zdraví, neboť dle jejich slov mívala po práci deprese. Práce na VPP byla dle jejího názoru psychicky náročná (blíže viz zhodnocení překážek a problémů). Žádné další nezamýšlené negativní dopady nebyly zjištěny. Faktory Špatnou výchozí ekonomickou situaci osob z cílové skupiny lze označit za jednu z příčin, proč byla práce na VPP pro cílovou skupinu přínosem z hlediska zajištění stálého příjmu i přes nízkou výši platu (7 až 8 tisíc). Oslovení zástupci cílové skupiny dle vlastního vyjádření práci na VPP přijali především kvůli možnosti získat stálý finanční příjem.

Zaměstnavatel Zamýšlené pozitivní dopady Jak vyplývá z šetření, zaměstnávání osob v rámci VPP na úklidové a pomocné práce zaměstnavateli přináší několik výhod, avšak je také spojeno s několika překážkami či nevýhodami (ty jsou blíže popsány v kapitole „Zhodnocení klíčových problémů a překážek“). Hlavní výhodou zaměstnávání osob v rámci VPP je pro zaměstnavatele finanční úspora, která vyplývá z poskytování dotace na mzdy zaměstnanců v rámci projektu. Technické služby Krnov, s.r.o. zaměstnávají osoby na VPP opakovaně každý rok, a to již dlouhodobě. Díky dotaci na mzdy společnost může zaměstnat vyšší počet pracovníků na úklid města, než by si mohla dovolit ze svého standardního rozpočtu. Přínosem pro zaměstnavatele je také možnost prověření pracovníků na VPP, z jejichž řad si již vybral 5 stálých zaměstnanců: „Ano, stalo se nám to, že jsme si z těchto lidí vybrali stálé zaměstnance. Celkem máme 100 zaměstnanců a 5 máme z minulého období z VPP.“ Nezamýšlené pozitivní dopady Žádné nezamýšlené pozitivní dopady na straně zaměstnavatele nebyly zjištěny. Nezamýšlené negativní dopady

27

Jako určitý negativní dopad (viz „Zhodnocení klíčových problémů a překážek“) lze vnímat skutečnost, že špatná pracovní kázeň pracovníků na VPP a jejich nízká produktivita je negativně vnímána i samotnými obyvateli města, kteří si na tento problém stěžují, jak zmínil ředitel Technických služeb Krnov s.r.o. Tato skutečnost může vytvářet negativní obraz zaměstnavatele v očích obyvatel. Špatná pracovní morálka pracovníků na VPP také vyžaduje mnohem rozsáhlejší průběžné kontroly práce těchto zaměstnanců, než je tomu u stálých zaměstnanců.

Faktory Zaměstnavatel však také uvedl, že v posledních letech se situace ohledně pracovní kázně zaměstnanců na VPP lepší (blíže viz „Zhodnocení klíčových problémů a překážek u zaměstnavatele“): „Chodí lidi, kteří pracovat chtějí a také lidi se vzděláním, kteří by mohli zastat i odbornější práce.“ Pozitivní dopady zaměstnávání osob na VPP pro zaměstnavatele jsou podpořeny dobrou spoluprací s úřadem práce, kterou potvrdil ředitel společnosti. S tím souvisí také způsob výběru pracovníků na VPP, kdy zaměstnavatel vnímá jako velkou výhodu, že na rozdíl od minulých let již může sám, resp. personální oddělení společnosti, vybírat z nabídky úřadu práce pracovníky, které by chtěli zaměstnat. Tento výběr následně úřad práce schvaluje. Jak uvedl ředitel společnosti, dříve museli zaměstnat všechny pracovníky, kteří byli posláni z úřadu práce, což v některých případech znamenalo přijmout i osoby, které dané práce vykonávat nechtěly. To teď již není nutné: „Někdo přijde a na rovinu řekne, že tyto práce dělat nebude, nebo už má na začátku nějaké výmluvy, tak to je radši nepřijmeme.“ Z hlediska zvýšení efektivity a kvality práce je pro zaměstnavatele významným faktorem, že od 1. dubna 2015 bude moci zaměstnat 5 pracovníků na VPP opakovaně. Zaměstnavatel nyní vybírá pro opakování ty pracovníky, kteří se již osvědčili. Přístup zaměstnavatele k zaměstnávání osob v rámci VPP je částečně ovlivněn také zájmem o tuto formu zaměstnávání ze strany města Krnov, které je výhradním vlastníkem společnosti. Je třeba však uvést, že se nejedná o přímé pokyny k využívání VPP, ale spíše o neformální domluvu mezi oběma subjekty, neboť, jak uvedl oslovený zástupce obce, město má s Technickými službami Krnov, s.r.o. uzavřenou mandátní smlouvu (o poskytování služeb).

Obec Zamýšlené pozitivní dopady Jak vyplývá z šetření, přínosem pro obec plynoucí ze zaměstnávání osob v rámci VPP je především větší čistota celého města, neboť tito pracovníci zajišťují všechny sezónní práce v rámci údržby města. V zimě se jedná o udržování chodníků, v letním období pak čistění chodníků od plevelu, údržba parků, na podzim pak shrabávání listí. Nezamýšlené pozitivní dopady Žádné nezamýšlené pozitivní dopady na straně zaměstnavatele nebyly zjištěny. Nezamýšlené negativní dopady 28

Jako určitý negativní dopad (viz „Zhodnocení klíčových problémů a překážek“) lze vnímat negativní vnímání nízké pracovní produktivity pracovníků na VPP i samotnými obyvateli města (viz výše).

Zhodnocení klíčových problémů a překážek Cílová skupina Interní problémy a překážky Většině respondentů však práce na veřejnosti nevadila, pouze v jednom případě se daná osoba za úklidovou práci na veřejnosti styděla a vnímala ji jako ponižující (především sběr odpadků v parcích a nošení reflexní vesty). Problémem pro některé zástupce cílové skupiny byl také nízký plat, který činil dle jejich výpovědí přibližně 7 až 8 tisíc korun. „Vystavujete se veřejnosti za málo peněz“, okomentovala jedna z respondentek. Respondentovi, který byl v předdůchodovém věku, nicméně plat z hlediska jeho potřeb vyhovoval. Jak uvedla jedna z respondentek, v rámci práce na veřejných prostranstvích obce se setkala s mnoha patologickými jevy, které na ni působily negativně, až depresivně (například se setkávala s lidmi bez domova, s narkomany, viděla nepořádek na ulicích). Začala tak vnímat město i z jiné, „odvrácené“ stránky. Práce pro ni byla celkově psychicky náročná. Oslovení zástupci cílové skupiny byli také nespokojeni s některými spolupracovníky na VPP, kteří často nechtěli pracovat, byli nepříjemní nebo se „předváděli na veřejnosti“. Jedné z respondentek vadilo, že chodila pokaždé pracovat s jiným člověkem, kterého si nikdy nemohla vybrat. Externí problémy a překážky Jak vyplývá z šetření, hlavním problémem pro cílovou skupinu byly špatné pracovní podmínky. Oslovení respondenti (především ženy) si stěžovali například na nedostatečné sociální zázemí, problém byl především s dostupností WC, které pracovníci museli po městě sami hledat a chodit do restaurací, což vnímali jako ponižující. „Nebylo kde si umýt ruce po práci s hlínou či odpadky“, pracovníci si s sebou nosili vlastní plastové lahve s vodou či dokonce dezinfekci. Problémem byl také nedostatek pracovních pomůcek. Dle jedné z respondentek „dostali na měsíc jedny rukavice, které když opravdu pracujete, tak se proděraví a vy máte všechnu špínu na rukách a za nehtama“ . Pracovníci museli mít vlastní i obuv a oblečení, které často bylo po jedné směně nutné vyhodit, neboť byly zničené a zapáchaly: „Z recyklačního dvora totiž strašně načichnete“. Práce venku s sebou nese i nepříjemnosti v podobě extrémních povětrnostních podmínek, na které nebyli vybaveni pracovním oblečením. Jak uvedla jedna z pracovnic, například v létě při vysokých teplotách si pracovnice omotaly vesty kolem hlavy, za což pak od vedoucího dostaly vynadáno, že zesměšňují zaměstnavatele. Pracovníci se setkávali také s tím, že jim byly odcizovány pracovní

29

nástroje jako lopaty či smetáky, museli si tak dávat velký pozor na své osobní a svěřené věci, když pracovali na otevřeném veřejném prostranství. Oslovení zástupci cílové skupiny se shodli na tom, že práce byla fyzicky náročná, obzvláště pro ženy (například rozbíjení ledu na chodníku), a často si nemohli ani odpočinout. „Jak se někdo na chvíli zastavil a odpočinul, tak dostal nadané“. Byli také zaměstnavatelem pokutováni za odložení reflexní vesty. Zaměstnavatel se z hlediska přístupu k zaměstnancům dle svého vyjádření snaží přistupovat ke všem stejně, přestože je dle slov ředitele technických služeb někdy potřeba „zvýšit hlas“. Na druhou stranu dodává, že je třeba také pracovníky chválit: „Hodně to pro ně znamená a je to motivující, když je pochválíte za dobře odvedenou práci.“ Jako motivace zaměstnanců funguje také to, že za dobře odvedenou práci dostanou finanční odměnu. Zaměstnavatel se k pracovním podmínkám však vyjádřil odlišným způsobem, než oslovení pracovníci. Dobré pracovní podmínky jsou dle zaměstnavatele zajištěny fungujícím zázemím pro pracovníky v sídle technických služeb. Navíc mají pracovníci k dispozici ještě jedno menší zázemí (WC a umyvadlo) na hřbitově, jehož údržbu také obstarávají technické služby.

Zaměstnavatel Interní problémy a překážky Jako poměrně významný problém, se kterým se zaměstnavatel potýká každý den, je vnímán nezodpovědný a laxní přístup mnohých pracovníků na VPP ke svěřené práci. Jak řekl sám ředitel: „Tito pracovníci nám přináší hodně práce, starostí a problémů.“ Také oslovený zástupce města potvrdil, že kvůli nízké úrovni vzdělání a malé pracovní praxi těchto osob je náročnější je zaučit a pracovat s nimi, přičemž nutnost tohoto zaškolování se opakuje každý rok s příchodem nových pracovníků. Určitou překážkou z hlediska zvýšených nároků na administrativu v rámci společnosti je i vyřizování exekucí, které dle slov ředitele společnosti má většina pracovníků na VPP. Problémem je také špatná pracovní morálka těchto pracovníků, kteří nechodí včas do práce, „mají samé výmluvy na děti, manželky, babičky a podobně“. Navíc, jak uvedl zaměstnavatel, tyto pracovníky je třeba neustále kontrolovat, neboť pokud nejsou pod dohledem, nepracují. V některých případech je dle ředitele nemožné všechny pracovníky uhlídat: „Stávalo se, že jsme některé zaměstnance nemohli uhlídat, skončili nám během pracovní doby v hospodě.“ Kontroly pracovníků provádí mistr, avšak „jak zmizí auto z dohledu, přestanou pracovat.“ Této skutečnosti si všímají přitom i obyvatelé města, kteří pak zaměstnavateli volají a stěžují si. Problémy se týkají i poskytování pracovních pomůcek. Pracovníci často hlásí, že se jim zničily či ztratily, a nemohli tak odpracovat zadaný úkol. Je pak třeba často obstarávat nové pomůcky, a to jak motyky, lopaty, tak rukavice: „Přijde, že je má roztrhané, že chce nové, ale ty staré nikdy nedonese“, okomentoval zaměstnavatel.

30

Problémy s pracovní kázní zaměstnanců na VPP zaměstnavatel částečně vyřešil opatřením, kdy jsou pracovníkům zadávány práce úkolovou formou. Jak potvrdil ředitel společnosti, toto řešení se osvědčilo a zaměstnanci pracují efektivněji: „Vědí, že musí splnit určitou práci za stanovenou dobu.“ Externí problémy a překážky Určitou vnější překážkou byla ještě v nedávné minulosti nemožnost zaměstnávání osob na VPP opakovaně a také nemožnost zasahování do výběru pracovníků přicházejících z úřadu práce. Tato situace se však změnila a v současné době již jsou tyto překážky nerelevantní (viz výše).

31

Teorie změny

32

33

ABSTRAKT: VÝSLEDKY EVALUAČNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE Projekt: Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti

VYUŽÍVÁNÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH PRACÍ V RÁMCI VSPRPP SPOLEČNOSTÍ TECHNICKÉ SLUŽBY KRNOV, S. R. O. Zaměstnavatel: Technické služby Krnov, s. r. o. Výše poskytnuté dotace: 2 257 941,- Kč Termín realizace projektu: 1. 1. 2012 – 31. 12. 2015

Společnost Technické služby Krnov, s.r.o. zaměstnává uchazeče o zaměstnání v rámci veřejně prospěšných prací dlouhodobě (v rámci projektu pak od roku 2013), přičemž každoročně takto zaměstnává přibližně 20 pracovníků. Hlavní pracovní náplní zaměstnanců na VPP jsou uklízecí a pomocné práce při údržbě veřejných prostor města.

ale jsou s ním spojeny i některé překážky či problémy.  Hlavní výhodou zaměstnávání osob v rámci VPP je pro zaměstnavatele finanční úspora. Díky poskytování dotace na mzdy zaměstnanců. Díky tomu může firma zaměstnat vyšší počet pracovníků na úklid města, než by si mohla dovolit ze svého standardního rozpočtu.  Přínosem využívání VPP je také možnost prověření potenciálních zaměstnanců, z jejichž řad si společnost vybrala již 5 stálých zaměstnanců.  Určitým negativním dopadem pro zaměstnavatele je špatná pracovní kázeň a nespolehlivost některých pracovníků na

CO PROJEKT PŘINESL UCHAZEČŮM O ZAMĚSTNÁNÍ? 

Hlavním přínosem práce na VPP pro osoby z cílové skupiny byl jednoznačně stálý finanční příjem, který byl také důvodem, proč práci na VPP přijali. Jiné přínosy oslovení zástupci cílové skupiny nezaznamenali.  Dle zástupce obce Krnov pracovníci na VPP získají určitý režim a nové pracovní zkušenosti.

Zaměstnavatel také uvedl, že v posledních letech se situace ohledně pracovní kázně zaměstnanců na VPP lepší. „Chodí lidi, kteří pracovat chtějí a také lidi se vzděláním, kteří by mohli zastat i odbornější práce.“

Významným faktorem, který ovlivnil, že práce na VPP byla pro cílovou skupinu přínosem z hlediska zajištění stálého příjmu, byla špatná výchozí ekonomická situace těchto osob. Mzda za VPP, která činila 7 až 8 tisíc korun, tak pro tyto osoby byla významným příspěvkem do rozpočtu.

VPP. S tím je spojena nutnost provádění rozsáhlejších kontrol těchto zaměstnanců. Jejich nízká produktivita je navíc negativně vnímána i obyvateli města.

Pro oslovené pracovníky bylo zaměstnání na VPP spíše negativní zkušeností, kdy si stěžovali především na špatné pracovní podmínky (např. nedostatečné sociální zázemí, nedostatek pracovních pomůcek).

CO PROJEKT PŘINESL ZAMĚSTNAVATELI A MĚSTU? Zaměstnávání osob na veřejně prospěšné práce zaměstnavateli přináší některé výhody,

•

Problémy a překážky pro cílovou skupinu  špatné pracovní podmínky  nízký plat  fyzická náročnost práce • krátká doba zaměstnání Problémy a překážky pro zaměstnavatele  špatná pracovní morálka a nespolehlivost některých pracovníků 

• •

nutnost zaškolování nových pracovníků

34 administrativní náročnost nemožnost opakovaného zaměstnání na VPP

 Pracovníci na VPP zajišťují veškeré sezónní práce v rámci údržby města. Přínosem plynoucím ze zaměstnávání na VPP pro obec je tak větší čistota a udržovanost veřejných prostor města.

35

PŘÍPADOVÁ STUDIE VYUŽÍVÁNÍ SPOLEČENSKY ÚČELNÝCH PRACOVNÍCH MÍST V RÁMCI VSPRPP U SPOLEČNOSTI TURNEX, spol. s r.o. Identifikační údaje Identifikační údaje případové studie Zaměstnavatel Adresa Obor působnosti Výše dotace v rámci VSPRPP Termín realizace SÚPM (VSPRPP) Počet zaměstnaných osob na SÚPM (VSPRPP) Přehled terénního šetření Zaměstnavatel Cílová skupina

Klíčoví aktéři

TURNEX, spol. s.r.o Prouskova 1144, 511 01 Turnov Výroba a prodej skleněné bižuterie 198 000,- Kč 1. 6. 2014 – 30. 11. 2014 3

Individuální řízený rozhovor (9. 3. 2015, Kořínková) Individuální řízený rozhovor (18. 2. 2015, Eva Kučerová) Individuální řízený rozhovor (12. 3. 2015, Senohrábková) Individuální řízený rozhovor (12. 3. 2015, Renata Šrámová) Individuální řízený rozhovor (26. 3. 2015, Jana Krupičková, KoP Úřadu práce v Liberci)

Shrnutí evaluačního designu Sekundární zdroje dat o projektu Sekundárními zdroji dat o projektu byla data poskytnutá Úřadem práce ČR (krajskou pobočkou v Liberci), která zahrnovala především identifikační údaje týkající se uchazečů, kteří absolvovali SÚPM v okrese. Dalším zdrojem informací byla online databáze MPSV (https://portal.mpsv.cz/), ze které byla čerpána data týkající se počtu osob zaměstnaných na SÚPM u konkrétního zaměstnavatele a výše poskytnuté dotace těmto zaměstnavatelům v průběhu projektu. Tyto informace sloužily k sestavení teorie změny projektu a byly dále upřesněny a doplněny na základě provedeného terénního šetření. Terénní šetření Terénní šetření zahrnovalo tři okruhy subjektů:   

zaměstnavatel (jednatelka společnosti) všechny podpořené osoby zaměstnané u zaměstnavatele (podpořené osoby v rámci projektu) zástupce klíčového aktéra

Zaměstnavatel Se zaměstnavatelem (jednatelkou společnosti TURNEX, spol. s.r.o.) byl realizován individuální řízený rozhovor v délce 26 minut. 36

Zástupci cílové skupiny Byli osloveni všichni zástupci cílové skupiny, kteří byli zaměstnáni na společensky účelných pracovních místech ve společnosti TURNEX, přičemž všichni u zaměstnavatele stále pracují (na stálý pracovní poměr). Rozhovory byly realizovány se všemi z nich, jeden rozhovor byl realizován osobně, v Turnově, další dva rozhovory byly realizovány telefonicky (evaluátor neměl k dispozici kontakty na tyto osoby, telefonický rozhovor zprostředkovala jednatelka firmy). Oslovené zaměstnankyně pracovaly na různých pozicích ve výrobě skleněné bižuterie. Se zástupci cílové skupiny byly uskutečněny řízené rozhovory v délce 10 – 50 minut. Zástupci klíčových aktérů V rámci terénního šetření byla oslovena pracovnice Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Liberci, paní Jana Krupičková (zástup za vedoucího referátu trhu práce, Ing. Lubomíra Záleského). Byl proveden individuální řízený rozhovor telefonickou formou s touto pracovnicí, která spravuje agendu VPP a SÚPM.

Zhodnocení dosažených dopadů a faktorů jejich dosažení

Společnost TURNEX s.r.o. zaměstnává uchazeče o zaměstnání na společensky účelných pracovních místech od června roku 2014. Konkrétně nastoupily v červnu 2014 tři nové zaměstnankyně do provozu výroby skleněné bižuterie. Zaměstnankyně dostaly smlouvu na dobu určitou, na jeden rok, z čehož byl první půl roku hrazen v rámci projektu „Vzdělávejte se pro růst – pracovní příležitosti“ jako SÚPM.

Cílová skupina Zamýšlené pozitivní dopady Všechny zaměstnankyně, které jsou ve společnosti TURNEX zaměstnány, hodnotí na prvním místě jako velmi pozitivní to, že mají nyní zaměstnání. Respondentky popisovaly, jak bylo v regionu složité sehnat zaměstnání, především kvůli nedostatku pracovních míst a částečně také z důvodu jejich znevýhodnění na trhu práce. S náplní práce byly oslovené zaměstnankyně spokojeny, všechny hodnotí svou současnou situaci v zaměstnání jako výrazně pozitivnější oproti předchozímu stavu. Před zaměstnáním ve společnosti TURNEX byly respondentky v evidenci na Úřadu práce (dvě z dotazovaných byly na ÚP evidovány dlouhodobě) či pracovaly v jiných oborech kde došlo k propouštění. Na druhém místě se většinou mezi pozitivními dopady vyskytovalo zlepšení finanční situace. Oproti evidenci na Úřadu práce či pouze příležitostným brigádám jsou na tom po finanční stránce všechny respondentky lépe. Svou situaci si chválí a podobnou práci by za těchto finančních podmínek braly i opakovaně. 37

Z terénního šetření vyplývá, že v případě zaměstnání ve společnosti TURNEX je pro většinu zástupců cílové skupiny významným přínosem také obnovení původní praxe. Jedná se o zaměstnání v oboru, který respondentky studovaly, případně v něm byly již zaměstnané a kladně tedy hodnotí návrat k původnímu řemeslu, které je baví a naplňuje. Z důvodu znalosti prostředí pro ně byla také snazší fáze zaučení (což vyjadřuje jako pozitivum také zaměstnavatel). Jedna z respondentek uvedla jako pozitivum také dopravní dostupnost této nové práce, oproti původnímu zaměstnání. Při srovnání s dřívějšími zaměstnáními bylo také zmíněno, že posunem k lepšímu je fakt, že práce už není na směny. Pro respondentky je tento model výhodnější. Nezamýšlené pozitivní dopady Mezi přínosy pro zaměstnankyně na SÚPM, které lze označit za nezamýšlené, je zaměstnání v malé firmě, kde je uplatňován individuální přístup k zaměstnancům. Dotazované si pochvalují, že ve společnosti proběhlo zaškolení individuální formou a vládne zde vlídná a přátelská atmosféra. Toto prostředí napomáhá jejich návratu na trh práce, posiluje jejich sebevědomí a dle jejich slov zvyšuje motivaci pro práci. Respondentky uváděly jako nezamýšlený pozitivní dopad na jejich současnou situaci získání nových přátelství a kamarádský pracovní kolektiv. Mezi další nezamýšlené přínosy lze zařadit zmiňované zvýšení sebevědomí, které zaměstnankyně získaly díky tomu, že se opět cítí prospěšné pro tuto společnost. Jedna z respondentek například uvedla: „Jsem spokojenější, motivovaná a sebevědomější. To je tím, že mám ty peníze a práci“. Zaměstnankyně dále uváděly, že jim pomohlo, že se „dostaly mezi lidi“. Jedna z respondentek také zmiňovala, že „sleduje v práci dodavatele, čili mapuje své potenciální zaměstnavatele“. Má také pocit, že díky navázaným přátelstvím (mj. i s vedením firmy) by mohla v budoucnu snáz hledat práci. SÚPM jí tedy pomohlo k získání nových kontaktů pro snazší hledání zaměstnání v budoucnu. Zaměstnankyním stále běž pracovní smlouva, kterou uzavřely na SÚPM (podpora trvala 6 měsíců, pracovní smlouva byla uzavřena na dobu 12 měsíců). Pracovní smlouva tedy končí v květnu 2015. Z terénního šetření vyplývá, že dalším nezamýšleným pozitivním dopadem bude pravděpodobně nabídka prodloužení pracovních smluv všem zaměstnankyním na SÚPM ze strany zaměstnavatele, který s nimi o tom již hovořil. Všechny zaměstnankyně se shodují, že takovou nabídku by velmi rády přijaly. Nezamýšlené negativní dopady Žádné nezamýšlené negativní dopady nebyly zjištěny. Faktory Faktorem úspěchu zaměstnání na SÚPM pro cílové skupiny byla jejich praxe či zájem o daný obor. V terénním šetření vyplynula, jako jeden z faktorů úspěchu, motivace cílové skupiny. Zaměstnankyně práce těší a naplňuje, což jim usnadnilo přechod do zaměstnání. Navíc je společnost TURNEX blízko místa bydliště respondentek, takže se jim snadněji nastoupilo opět do zaměstnání, i po dlouhé době nezaměstnanosti.

38

Zaměstnavatel Zamýšlené pozitivní dopady Z terénního šetření vyplývá, že forma zaměstnávání osob na společensky účelných pracovních místech se zaměstnavateli velmi osvědčila. Společnost TURNEX hodnotí spolupráci s ÚP a možnost získání nových zaměstnanců na dotovaná pracovní místa jako velmi pozitivní – dokonce v takové míře, že v rámci terénního šetření nebyly identifikovány žádné problémy či překážky. Pro zaměstnavatele bylo také pozitivní, že zaměstnankyně byly již většinou v oboru zkušené. Zaměstnavatel je hodnotí jako šikovné a zručné, k čemuž přispívá právě i jejich zkušenost v oboru. Navíc byla díky tomu potřeba i kratší doba zaučení. Jednatelka firmy uvedla, že neví „co si mezi sebou ony (zaměstnankyně) říkají, ale my jsme s nimi moc spokojení“. Nabrání nových zaměstnanců na dotovaná místa jim dle jejích slov moc pomohlo a mají s tím jen dobrou zkušenost. Nabídka dotovaného zaměstnání přišla pro společnost ve velmi vhodnou chvíli, jak je uvedeno níže, obdržela společnost právě nové poptávky a chystala se realizovat náročnější zakázky, na které neměla dostatek zaměstnanců. Dle vyjádření jednatelky by v normálním případě přijali pravděpodobně maximálně jednoho zaměstnance a některé ze zakázek by museli realizovat v omezenějším rozsahu. Příspěvek ÚP jim pomohl eliminovat riziko z nabrání nových zaměstnanců a umožnil plnohodnotné plnění zakázek a efektivní rozvoj firmy. Jak uvedla jednatelka firmy: „Sami bychom do rizika zaměstnání tolika osob určitě nešli. Báli bychom se, že to neutáhneme, že dojdou zakázky a nebudeme mít z čeho hradit mzdy. Z tohoto důvodu nám velmi pomohl příslib ÚP k uhrazení části mzdy, my jsme se nebáli realizovat i náročnější zakázky. Nyní se nám dále daří získávat nové zakázky a máme dokonce i zahraničního zákazníka.“ Nezamýšlené pozitivní dopady Jak je popsáno výše, nezamýšleným dopadem bylo rozšíření firmy. Společnosti TURNEX umožnila dotace realizaci všech zakázek. Jak se vyjádřila jednatelka firmy: „Vypadá to, že se nám po období krize v našem oboru začíná opět dařit. Zaměstnankyně si pravděpodobně ponecháme a možná budeme firmu ještě více rozšiřovat.“ Společnost TURNEX má nyní více zakázek a nové zákazníky, dokonce i v zahraničí. Nezamýšlené negativní dopady V rámci terénního šetření nebyly zjištěny žádné negativní dopady podpory. Faktory Jedním z významných faktorů, který přispěl k dosažení pozitivních dopadů zaměstnání na SÚPM na osoby z cílové skupiny, byla ekonomická situace zaměstnavatele. Společnost TURNEX zaznamenala dle slov její jednatelky „po osmi letech krize v bižuterii a poklesu poptávek“ zlepšení situace, oživení a nové zákazníky. Právě získání nového zákazníka na jaře roku 2014 otevřelo možnosti pro spolupráci s Úřadem práce a zřízení hned tří SÚPM. Tento faktor je ale zároveň také následkem podpory, protože se firma mohla dále rozvíjet, získala nové zakázky a plánuje nabídnout zaměstnankyním pokračování pracovní smlouvou.

39

Z terénního šetření bylo zjištěno, že na počátku byla důležitým impulzem pro zahájení spolupráce osobní návštěva zaměstnankyň Úřadu práce ve společnosti (pravděpodobně z důvodu monitoringu zaměstnavatelů v regionu, který pracovnice ÚP prováděly). Jednatelka společnosti TURNEX vyjádřila, že „bylo dobré, že nám to představili osobně, že jsme si o tom mohli popovídat“. Tuto návštěvu a možnost osobního kontaktu hodnotí jako hlavní faktor začátku a následného úspěchu projektu. Jak je uvedeno i u faktorů pro cílové skupiny, také pro zaměstnavatele byl faktorem úspěchu podpory fakt, že zaměstnankyně měli v daném oboru již praxi. Bylo tak možné zkrátit dobu zaučení a zaměstnankyně se dobře zapracovaly.

Zhodnocení klíčových problémů a překážek Cílová skupina Interní problémy a překážky Zaměstnankyně společnosti TURNEX neidentifikují žádné problémy či překážky v souvislosti s jejich zaměstnáním zde. Pouze jedna zaměstnankyně uvedla, že bylo zpočátku těžké stát se členem kolektivu stálých pracovníků. Tento její problém ale trval pouze několik prvních dní, od té doby se již cítí součástí kolektivu a v práci vítána. Externí problémy a překážky V rámci rozhovorů nebyly identifikovány žádné výrazné externí problémy či překážky. Jedna zaměstnankyně uvedla, že si není jistá, do jaké míry nabízí Úřad práce návaznou pomoc po případném ukončení SÚPM. Jak je ale uvedeno, nejedná se o vážný ani podložený problém či překážku.

Zaměstnavatel Interní problémy a překážky V rámci terénního šetření nebyly identifikovány žádné interní problémy či překážky. Zaměstnavatel je se systémem poskytování podpory i novými zaměstnanci velmi spokojen. Externí problémy a překážky V rámci terénního šetření nebyly identifikovány žádné externí problémy či překážky. Zaměstnavatel je se systémem i novými zaměstnanci velmi spokojen.

40

Teorie změny

41

42

ABSTRAKT: VÝSLEDKY EVALUAČNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE Projekt: Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti

VYUŽÍVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ NA SPOLEČENSKY ÚČELNÝCH PRACOVNÍCH MÍSTECH VE SPOLEČNBOSTI TURNEX, s.r.o. Výše poskytnuté dotace: 198 000,- Kč 2015

Zaměstnavatel: Město Loštice Termín realizace projektu: 1. 1. 2012 – 31. 12.

Společnost TURNEX. spol. s.r.o. zaměstnává v rámci projektu „Vzdělávejte se pro růst! pracovní příležitosti“ celkem 3 ženy na společensky účelných pracovních místech. Finanční dotace na jedno SÚPM poskytována na dobu 6 měsíců, s podmínkou, že zaměstnavatel uzavřel s uchazečkami o zaměstnání pracovní smlouvu na dobu určitou v délce minimálně jednoho roku. Oslovené zaměstnankyně pracovaly na různých pozicích ve výrobě skleněné bižuterie.

Identifikovaným faktorem, který umožnil dosažení těchto přínosů, byla praxe CS v oboru či zájem o daný obor, včetně vysoké motivace.

CO PROJEKT PŘINESL ZAMĚSTNAVATELI? Forma zaměstnávání osob na společensky účelných pracovních místech se firmě osvědčila velmi. Hlavní přínosy byly následující:  Získání zkušených zaměstnankyň pro firmu (včetně usnadnění fáze zaučení).  Praxe zaměstnankyň v oboru (nebo zájem o obor), které se projevují jejich zručností a šikovností v novém zaměstnání.  Eliminování rizika při nabírání většího počtu zaměstnanců (strach z platební schopnosti).

CO PROJEKT PŘINESL UCHAZEČŮM O ZAMĚSTNÁNÍ?  Hlavním přínosem pro cílovou skupinu bylo získání zaměstnání, často i po období několikaleté nezaměstnanosti.  S tím je úzce spojeno zlepšení finanční situace.  Pozitivně bylo vnímáno také obnovení původní praxe zaměstnankyň v oboru, který prvotně studovaly.  Docházení do zaměstnání bylo pro osoby z cílové skupiny prospěšné z hlediska většího začlenění do společnosti.  V rámci terénního šetření bylo zjištěno, že pozitivně lze hodnotit získání nových

Společnost TURNEX se o možnosti zřízení dotovaného místa dozvěděla víceméně náhodou při návštěvě pracovnic Úřadu práce za účelem monitoringu zaměstnavatelů v regionu. Nabídka dotovaných míst přišla přesně ve chvíli, kdy to společnost potřebovala (aktuální vyšší zakázka) a díky tomu byla velmi vítána.

 Možnost realizace i náročnějších zakázek díky širšímu pracovnímu týmu.  Podpora pro firmu v rozvoji, zlepšení ekonomické situace, oživení a získání nových zakázek i zákazníků. Faktorem, který umožnil úspěšnou realizaci

Mezi nezamýšlené přínosy lze zařadit zvýšení sebevědomí, které zaměstnankyně získaly díky tomu, že mají zaměstnání, a cítí se opět prospěšné pro společnost. Zlepšení pozorují respondentky i v osobním životě.

pracovních kontaktů, zvýšení sebevědomí a celková motivovanost CS.  Díky tomu, že se zaměstnankyně dostaly „mezi lidi“, docházelo u nich i ke zlepšení situace v osobním životě.

Problémy a překážky  Problémy ani překážky nebyly identifikovány ani pro cílovou skupinu ani pro zaměstnavatele. • podpory (a který se dále promítl do dopadů) 43

bylo pominutí krize v oblasti bižuterie, celkové zlepšení ekonomické situace a získání nových zakázek pro firmu.

44

PŘÍPADOVÁ STUDIE VYUŽÍVÁNÍ SPOLEČENSKY ÚČELNÝCH PRACOVNÍCH MÍST V RÁMCI VSPRPP U SPOLEČNOSTI MOSER, A. S. Identifikační údaje Identifikační údaje případové studie Název obce Zaměstnavatel Adresa Obor působnosti Výše dotace v rámci VSPRPP Termín realizace VPP (VSPRPP) Počet zaměstnaných osob na SÚPM (VSPRPP) Přehled terénního šetření Zaměstnavatel

Cílová skupina

Klíčoví aktéři

Karlovy Vary Moser, a. s. Kpt. Jaroše 46/19, 360 06 Karlovy Vary 6 sklářství 265 596,- Kč 1. 5. 2014 – dosud 5

Individuální řízený rozhovor (9. 3. 2015, Dana Delinčáková, personalistka společnosti Moser a. s.) Individuální řízený rozhovor (16. 3., anonymní zástupce cílové skupiny) Individuální řízený rozhovor (16. 3. 2015, Adam Hudec) Individuální řízený rozhovor (25. 3. 2015, Veronika Dankanicsová, vedoucí referátu trhu práce, Úřad práce ČR, krajská pobočka Karlovy Vary)

Shrnutí evaluačního designu Sekundární zdroje dat o projektu Sekundárními zdroji dat o projektu byla data poskytnutá Úřadem práce ČR (krajskou pobočkou v Karlových Varech), která zahrnovala především identifikační údaje týkající se uchazečů, kteří absolvovali SÚPM v okrese Karlovy Vary. Dalším zdrojem informací byla online databáze MPSV (https://portal.mpsv.cz/), ze které byla čerpána data týkající se počtu osob zaměstnaných na SÚPM u konkrétních zaměstnavatelů a výše poskytnuté dotace těmto zaměstnavatelům v průběhu projektu. Tyto informace sloužily k sestavení teorie změny projektu a byly dále upřesněny a doplněny na základě provedeného terénního šetření.

Terénní šetření Terénní šetření zahrnovalo tři okruhy subjektů:   

zaměstnavatel zástupci cílové skupiny (podpořené osoby v rámci projektu) zástupci klíčových aktérů

45

Zaměstnavatel Byl realizován individuální řízený rozhovor se zástupcem zaměstnavatele, kterým byla vedoucí personálního oddělení. Jelikož přichází do přímého kontaktu s uchazeči, kteří jsou přijímáni na SÚPM a podílí se na jejich výběru, poskytla cenné informace o fungování zaměstnávání na SÚPM u této firmy. Rozhovor byl proveden telefonicky a trval přibližně 30 minut. Zástupci cílové skupiny Byli osloveni celkem dva zástupci cílové skupiny, kteří byli zaměstnáni na společensky účelném pracovním místě u společnosti Moser, a. s. Oslovení uchazeči byli zároveň zástupci obou pracovních pozic, na které zaměstnavatel přijímá pracovníky v rámci SÚPM. Jeden z nich byl zaměstnán jako sklář a druhý jako manipulační dělník. Se zástupci cílové skupiny byly uskutečněny individuální řízené rozhovory v délce 30 minut. Zástupci klíčových aktérů V rámci terénního šetření byla oslovena pracovnice Úřadu práce, konkrétně vedoucí referátu trhu práce krajské pobočky Úřadu práce ČR v Karlových Varech. Byl proveden individuální řízený rozhovor telefonickou formou.

Zhodnocení dosažených dopadů a faktorů jejich dosažení Společnost Moser, a. s. zaměstnala v průběhu projektu na SÚPM celkem 5 osob, nástroj SÚPM však využívá již několik let. Mezi hlavní pracovními pozice, na které jsou uchazeči přijímáni, patří sklář (foukač či brusič) a manipulační dělník. Pracovníky na SÚPM jsou zde obvykle zaměstnáni po dobu 12 měsíců. Pohledy na fungování a přínosy zaměstnávání uchazečů na SÚPM, získané od zaměstnavatele a od oslovených zástupců cílové skupiny, se velmi liší. Z vyjádření zaměstnavatele vyplývá smysluplnost, a funkčnost zavedené strategie zaměstnávání osob na SÚPM, naopak oslovení respondenti měli se zaměstnáním v Moseru spíše negativní zkušenost, a nabídli tak opačný pohled na dopady využívání SÚPM pro cílovou skupinu. Evaluátor se domnívá, že tento rozpor je ovlivněn skutečností, že byli náhodně vybráni oba respondenti, kteří svoji zkušenost nehodnotí pozitivně. Rozsah provedeného terénního šetření nebyl natolik široký, aby bylo možné učinit jednoznačný závěr. Přesto se dle názoru evaluátora jedná o cenný zdroj informací ohledně fungování SÚPM u podobných subjektů. Nicméně evaluátor se také domnívá, že získané spíše negativně orientované výpovědi pracovníků, svědčí o tom, že ne ve všech případech funguje zaměstnavatelem nastavený mechanismus (strategie) využívání SÚPM dle jeho představ. Například jeden z respondentů zaměstnaný na pozici skláře byl vyučen na kuchaře, přestože dle slov zaměstnavatele jsou na tato místa vybíráni především uchazeči vyučení v řemeslných či technických profesích. To byl dle názoru evaluátora také jeden z důvodů, proč si tento pracovník neodnesl z práce na SÚPM pozitivní zkušenost.

46

Cílová skupina Zamýšlené pozitivní dopady Pro osoby zaměstnané a pozici skláře (konkrétně např. brusič či foukač skla) znamená zaučení sklářskému řemeslu získání nové praxe, kterou si pracovníci osvojili v průběhu zaměstnání na SÚPM. Oslovený pracovník potvrdil, že se naučil foukat sklo, což pro něj byla naprosto nová zkušenost, neboť byl vyučen na kuchaře. Zároveň však doplnil, že většinu času v zaměstnání se nevěnoval foukání skla, ale nosil ve formě vyrobené skleničky do skladu. Také druhý respondent se dle svých slov jako manipulační dělník „něco naučil“ a získal pracovní zkušenosti, které by mu mohly v budoucnu pomoci při shánění dalšího zaměstnání. Dle slov zaměstnavatele přínosy zaměstnání na SÚPM u firmy Moser (na pozici skláře) spočívají především v tom, že mladí lidé po vyučení se mohou naučit novému řemeslu, pokud nemohou ve svém oboru nalézt uplatnění. Zaměstnání u firmy přináší také možnost kariérního růstu, která s sebou nese také růst výše platu, který po několika letech praxe dosahuje dle slov zaměstnavatele nad průměrnou výši mzdy v příbuzných řemeslných odvětvích. Jak vyplývá z vyjádření personalistky společnosti, zaměstnání na SÚPM u firmy Moser tak může být branou k jistému a dobře placenému zaměstnání. Možnost, resp. velkou pravděpodobnost získání klasického pracovního poměru po skončení SÚPM pro pracovníky zaučené na pozici skláře oslovený respondent potvrdil. Přestože mu byla nabídnuta, tuto možnost nevyužil, jelikož se nechtěl vrátit do stejného kolektivu spolupracovníků (blíže viz Zhodnocení problémů a překážek). Naopak na pozici manipulačního dělníka, jak vyplývá z šetření, je získání návazného pracovního poměru nepravděpodobné. Oslovený zástupce cílové skupiny se vyjádřil tak, že po skončení dotace zaměstnavatel plánuje tyto pracovníky propustit. Z hlediska platového ohodnocení je přínos zaměstnání na SÚPM různý. Například respondent ve věku 20 let, který stále bydlí s rodiči, bral vyplácenou mzdu jako „přilepšení“, nicméně nebyla pro něj významným přínosem. Pro druhého respondenta, který svoji pracovní zkušenost na SÚPM jako manipulační dělník hodnotí celkově spíše negativně, byla jistota stálého příjmu jedním z mála přínosů tohoto zaměstnání. Zaučení v řemeslné profesi oslovenému pracovníkovi na pozici skláře také dle jeho slov zvýšilo sebedůvěru, zejména při práci vyžadující řemeslnou zručnost. Nezamýšlené pozitivní dopady Žádné nezamýšlené pozitivní dopady nebyly zjištěny. Nezamýšlené negativní dopady Žádné nezamýšlené negativní dopady nebyly zjištěny. Faktory

47

Jak bylo zjištěno, podmínkou pro získání nabídky trvalého pracovního poměru na pozici skláře je splnění podmínek pro zaučení, které spočívají v absolvování celé doby zaměstnání na SÚPM a zvládnutí požadovaných výkonů, tak aby mohl tento pracovník vykonávat danou činnost samostatně. Jak velkým přínosem je zaměstnání na SÚPM z hlediska zlepšení finanční situace, závisí na životní situaci každého pracovníka a souvisí také s věkem přijímaných zaměstnanců. Jelikož v případě tohoto zaměstnavatele se v rámci SÚPM specificky jedná o zaměstnávání především mladších osob do 25 let (většinou se jedná o absolventy po vyučení), kteří do firmy přicházejí na zaučení, lze dle názoru evaluátora soudit, že výše mzdy nebude pro část uchazečů přijatých na tato místa tím zásadním přínosem. Jak vyplývá z výpovědi jednoho z respondentů, základním faktorem, který ovlivňuje míru potenciálních přínosů zaměstnání na SÚPM u společnosti Moser, je výběr pracovní pozice již při vstupním pohovoru. Oslovený respondent, pracující na pozici manipulačního dělníka, vyjádřil přesvědčení, že kdyby na vstupním pohovoru výslovně požádal o pozici skláře, byl by na ní umístěn. Jak sám vyjádřil, „bylo by to asi lepší a za lepší peníze“. Když však řekl, že bude „dělat jakoukoliv práci“, byl umístěn jako manipulační dělník.

Zaměstnavatel Zamýšlené pozitivní dopady Jak vyplývá z šetření, společnost Moser disponuje vnitřní strategií k zaměstnávání osvědčených zaměstnanců z SÚPM na stálý pracovní poměr. Využívání nástroje SÚPM přináší zaměstnavateli možnost vyhledat mladé absolventy po vyučení a zařadit je do programu rekvalifikace na pozici skláře - brusiče, který společnost sama provozuje, a to s výhledem na jejich zaměstnání na stálý pracovní poměr v budoucnu. Jak potvrdila personalistka společnosti, v případě těchto pracovních pozic se využívání SÚPM firmě velmi osvědčilo. Doba, po kterou je poskytována dotace na mzdu těchto zaměstnanců, je využívána k jejich zaučení v řemesle, které vyžaduje dle zaměstnavatele delší dobu, nejméně 6 měsíců (doba potřebná k zaučení se přitom individuálně liší). Slovy personalistky společnosti: „SÚPM slouží k tomu, aby se naučili řemeslo a pak mohli nastoupit do normálního pracovního procesu.“ Po zaučení jsou tito zaměstnanci zařazeni do normálního pracovního procesu a po uplynutí dotace přijati na stálý pracovní poměr. Zaučeným a přijatým pracovníkům jsou nabízeny další kurzy v řemesle, a je tak postupně zvyšována jejich kvalifikace, a tím i platové ohodnocení. To je přínosem jak pro tyto pracovníky, tak pro zaměstnavatele, neboť mohou vyrábět složitější výrobky, tj. výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Výhoda pro zaměstnavatele je také finanční, neboť nemusí z vlastních prostředků hradit zaučení nových zaměstnanců, resp. mzdu po dobu jejich zaučování. Dle slov personalistky noví zaměstnanci po dobu zaučování (která je různě dlouhá, viz výše) neprodukují žádnou přidanou hodnotu, a zaměstnavatel je po tuto dobu vlastně „dotuje“. Dotace mezd v rámci SÚPM tak dle slov personalistky umožnily „rozjezd“ nových pracovníků.

48

Se zaměstnáváním osob na pozici manipulačního dělníka již zaměstnavatel tak dobré zkušenosti nemá (blíže viz vyhodnocení problémů a překážek).

Nezamýšlené pozitivní dopady Žádné nezamýšlené pozitivní dopady nebyly zjištěny. Důvodem může být zavedená strategie zaměstnávání osob na SÚPM a dlouhodobé zkušenosti firmy s tímto typem zaměstnávání. Nezamýšlené negativní dopady Žádné nezamýšlené negativní dopady nebyly zjištěny. Faktory Pozitivní přínosy pro zaměstnavatele jsou významně ovlivněny výběrem uchazečů, které firma zaměstná (především na pozici skláře, kde je potřeba, aby uchazeči měli určité schopnosti a pracovní předpoklady). Výběr uchazečů probíhá ve většině případů tak, že pracovníci úřadu práce organizují schůzky se zainteresovanými uchazeči, nebo vytipují vhodné uchazeče na základě požadavků zaměstnavatele. Jak uvedla personalistka společnosti, vhodnými uchazeči jsou osoby vyučené v řemeslných či technických oborech jako je truhlář, obráběč kovů nebo automechanik, kteří jsou dle zkušeností zaměstnavatele pro práci skláře zruční. Vybraní uchazeči a jejich předpoklady pro danou práci (především zručnost) jsou pak zhodnoceni přímo zaměstnavatelem, resp. personalistkou, která si je zve na osobní pohovor, aby lépe poznala jejich motivovanost k vykonávání dané práce i s pohledem do budoucna. „Snažíme se, aby to mělo nějaký smysl.“ Důvodem, proč společnost Moser zaučuje nové pracovníky formou SÚPM, je nedostatek učňů z vlastního učňovského střediska firmy. Proto společnost také provozuje rekvalifikační programy na skláře.

Zhodnocení klíčových problémů a překážek Cílová skupina Interní problémy a překážky Jako určitou překážku lze v případě jednoho z respondentů vyhodnotit počáteční zařazení na pozici manipulačního dělníka, která se z hlediska pracovní náplně i pracovní perspektivy liší od pozice skláře. Toto umístění však záviselo pouze na povědomí o těchto podmínkách a vyjádření u vstupního pohovoru (blíže viz Zhodnocení dosažených dopadů). Jak uvedl zaměstnavatel, problémem některých pracovníků přijímaných především na pozici manipulačního dělníka, je jejich špatná ekonomická situace, která má vliv na časté nedokončení celé plánované doby SÚPM (blíže viz níže). 49

Externí problémy a překážky Respondent na pozici manipulačního dělníka si stěžoval na velmi nízký plat vzhledem k vykonané práci. V práci se dle svých slov nezastaví: „Je to za málo peněz hodně muziky.“ Jak se svěřil, dosáhne na výši minimální mzdy (9500,- Kč) pouze s prémiemi k základnímu platu a se započítáním ceny obědů. Na zaplacení všech výdajů mu plat nestačí. Svoji životní situaci hodnotí kvůli špatným zkušenostem z tohoto zaměstnání velmi negativně. Stěžoval si také na špatné pracovní podmínky. Jako manipulační dělník pracoval často venku, a to i za deštivého počasí, což bylo často nepříjemné. Naopak uvnitř pracují často ve velmi prašném prostředí, kde se dá špatně dýchat, a zametají či přenáší těžké předměty. Pracovní oblečení a další ochranné pomůcky (například roušky) si museli obstarávat sami. Negativní zkušenost se zaměstnáním byla u obou respondentů ovlivněna také tím, že dle svých slov předem nevěděli, jaká bude náplň jejich práce. Kdyby to byli věděli, do této práce by nenastoupili. Na pozici manipulačního dělníka byla práce označena jako příliš namáhavá vzhledem k platovému ohodnocení, respondenta na pozici skláře práce, kdy pouze přenášel hotové výrobky, nenaplňovala: „Byla to spíš práce za trest.“ Oslovený zástupce cílové skupiny, který působil jako sklář, velmi negativně vnímal celkové pracovní prostředí a necítil se dobře v kolektivu spolupracovníků. Pracoval pouze s mnohem staršími lidmi (pozn.: je mu 20 let), se kterými se mu špatně komunikovalo, neboť jej nepřijali mezi sebe. Jak sám řekl, svým chováním k němu mu sráželi sebevědomí. Cítil se tak být v práci pořád sám. Navíc dle vlastních slov nepřicházel do kontaktu se stejně starými učni, kteří již chodili na jiné pracoviště. Vadilo mu také, že do sklárny chodily skupiny návštěvníků na exkurze, a rozptylovaly ho při práci. Podobně respondent zaměstnaný na pozici manipulačního dělníka vnímal práci do určité míry jako ponižující, neboť si na něj a jeho kolegy dle jeho slov může „každý dovolit“ a každý jim pouze rozdává úkoly.

Zaměstnavatel Interní problémy a překážky Ne příliš pozitivní zkušenost má společnost se zaměstnáváním osob na pozici manipulačního dělníka, a to zejména kvůli špatné spolehlivosti těchto osob. Tito pracovníci mají často nízké vzdělání a bývají ve velmi špatné ekonomické situaci, výjimkou nejsou uvalené exekuce (viz výše). Jak uvedla personalistka společnosti, v několika případech se stalo, že po dvou či třech měsících práce zaměstnanec zjistil, že se mu vyplatí pracovat „načerno“, aby uživil rodinu a uhradil dluhy, a ze zaměstnání odešel. Určitou překážkou v rámci zaměstnávání na SÚPM na pozice skláře může být vysoká obtížnost tohoto řemesla, pro které je potřeba specifických dovedností. Tuto překážku zaměstnavatel řeší provozováním vlastních rekvalifikačních programů na zaučení sklářskému řemeslu (blíže viz výše). Externí problémy a překážky 50

Personalistka společnosti jako určitou nevýhodu zaměstnávání osob na SÚPM zmínila náročnost administrativy spojené s vyřizováním i průběhem SÚPM (dokládání dokumentů, odevzdávání výkazů práce apod.). Nicméně vyjádřila pochopení nad smyslem těchto opatření. Tato překážka je překonávána díky vysokému pracovnímu nasazení pracovníků personálního a mzdového oddělení společnosti.

51

Teorie změny

52

ABSTRAKT: VÝSLEDKY EVALUAČNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE Projekt: Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti

VYUŽÍVÁNÍ SPOLEČENSKY ÚČELNÝCH PRACOVNÍCH MÍST V RÁMCI VSPRPP SPOLEČNOSTÍ MOSER, A. S. Výše poskytnuté dotace: 265 596,- Kč

Zaměstnavatel: Moser, a. s. Termín realizace projektu: 1. 1. 2012 – 31. 12. 2015

Společnost Moser, a. s. zaměstnala v průběhu projektu na SÚPM celkem 5 osob, nástroj SÚPM však využívá již několik let. Mezi hlavní pracovními pozice, na které jsou uchazeči přijímáni, patří sklář (foukač či brusič) a manipulační dělník. Pracovníky na SÚPM jsou zde obvykle zaměstnáni po dobu 12 měsíců.

tento pracovník vykonávat danou činnost samostatně. Základním faktorem, který ovlivňuje míru potenciálních přínosů zaměstnání na SÚPM u společnosti Moser, je výběr pracovní pozice (sklář či manipulační dělník) již při vstupním pohovoru.

CO PROJEKT PŘINESL ZAMĚSTNAVATELI A MĚSTU?

Pohledy na fungování a přínosy zaměstnávání uchazečů na SÚPM získané terénním šetřením se velmi liší. Z vyjádření zaměstnavatele vyplývá smysluplnost a funkčnost zavedené strategie zaměstnávání osob na SÚPM, naopak oslovení respondenti měli se zaměstnáním v Moseru spíše negativní zkušenost.

Společnost Moser disponuje vnitřní strategií k zaměstnávání osvědčených zaměstnanců z SÚPM na stálý pracovní poměr.  Využívání nástroje SÚPM přináší zaměstnavateli možnost vyhledat mladé absolventy po vyučení a zařadit je do programu

CO PROJEKT PŘINESL UCHAZEČŮM O ZAMĚSTNÁNÍ?

Strategie pro zaměstnávání osob po SÚPM je dle zaměstnavatele oboustranně výhodná: „Ti kluci by nenašli uplatnění ve svém řemesle, a neměli by si možnost takhle vydělat, jako si pak vydělají u nás. Postupně se jim plat zvyšuje, jak se zaučují.“



Pro osoby zaměstnané na pozici skláře (brusič či foukač skla) znamená zaučení sklářskému řemeslu získání nové praxe, kterou si pracovníci osvojují v průběhu zaměstnání na SÚPM.  Zaměstnání ve firmě Moser na SÚPM je dle zaměstnavatele příležitostí k naučení se novému řemeslu, získání stálého zaměstnání s výhledem kariérního růstu a dobrého platového ohodnocení.  Právě možnost získání stálého pracovního poměru po skončení SÚPM je pro osoby z cílové skupiny významným přínosem.  Přes negativní zkušenosti oslovených pracovníků byla jistota stálého příjmu pro ně jedním z mála přínosů. Podmínkou pro získání nabídky trvalého pracovního poměru na pozici skláře je splnění podmínek pro zaučení, které spočívají v absolvování celé doby zaměstnání na SÚPM a zvládnutí požadovaných výkonů, tak aby mohl

rekvalifikace na pozici skláře, který společnost sama provozuje, a to s výhledem na jejich zaměstnání na stálý pracovní poměr.  Doba, po kterou je poskytována dotace na mzdu těchto zaměstnanců, je využívána k jejich zaučení v řemesle. Tyto pozitivní přínosy jsou ovlivněny dobrým

•

Problémy a překážky pro cílovou skupinu  nízký plat vzhledem k výkonu  špatné pracovní podmínky  nepřijetí do pracovního kolektivu • krátká doba zaměstnání Problémy a překážky pro zaměstnavatele  odchod některých zaměstnanců z pozice manipulačního dělníka  administrativní náročnost 

• •

nutnost zaškolování nových pracovníků 53

administrativní náročnost nemožnost opakovaného zaměstnání na VPP

výběrem uchazečů, které zaměstnavatel před přijetím hodnotí dle jejich zručnosti a vhodnosti pro práci skláře.

54

PŘÍPADOVÁ STUDIE VYUŽÍVÁNÍ SPOLEČENSKY ÚČELNÝCH PRACOVNÍCH MÍST V RÁMCI VSPRPP U ZAMĚSTNAVATELE NejElektronika, s.r.o. Identifikační údaje Identifikační údaje případové studie Zaměstnavatel Adresa

Obor působnosti Výše dotace v rámci VSPRPP Termín realizace SÚPM (VSPRPP) Počet zaměstnaných osob na SÚPM (VSPRPP) Přehled terénního šetření Zaměstnavatel Cílová skupina

Klíčoví aktéři

NejElektronika, s.r.o. Sídlo společnosti: Křenova 438/7, Praha 6 - Veleslavín 16200 Provozovna: Dluhonská 41, Přerov 750 02 Servis a opravy elektroniky, prodej a výkup 1 743 210,- Kč srpen 2013 – nyní 20

Individuální řízený rozhovor (9. 3. 2015, Jiří Pavelka – jednatel, Svítalová – personální oddělení) Individuální řízený rozhovor (27. 2. 2015, Martin Haltof) Individuální řízený rozhovor (23. 2. 2015, Michal Holý) Individuální řízený rozhovor (23. 2. 2015, Luděk Suchánek) Individuální řízený rozhovor (26. 3. 2015, PhDr. Jaroslav Karlík, KoP Úřadu práce v Přerově)

Shrnutí evaluačního designu Sekundární zdroje dat o projektu Sekundárními zdroji dat o projektu byla data poskytnutá Úřadem práce ČR (krajskou pobočkou v Liberci), která zahrnovala především identifikační údaje týkající se uchazečů, kteří absolvovali SÚPM v okrese. Dalším zdrojem informací byla online databáze MPSV (https://portal.mpsv.cz/), ze které byla čerpána data týkající se počtu osob zaměstnaných na SÚPM u konkrétního zaměstnavatele a výše poskytnuté dotace těmto zaměstnavatelům v průběhu projektu. Tyto informace sloužily k sestavení teorie změny projektu a byly dále upřesněny a doplněny na základě provedeného terénního šetření. Terénní šetření Terénní šetření zahrnovalo tři okruhy subjektů: 



zaměstnavatel - jednatel - zaměstnankyně personálního oddělení - vrchní servisní technik (zaučení nových zaměstnanců) podpořené osoby zaměstnané u zaměstnavatele (podpořené osoby v rámci projektu) 55



zástupce klíčového aktéra – Úřad práce, KoP v Přerově

Zaměstnavatel Se zástupci zaměstnavatele (jednatelem společnosti a zaměstnankyní personálního oddělení) byly realizovány individuální řízené rozhovory. Dále byl doplňkově realizován rozhovor s dalším aktérem zapojeným do procesu práce se zaměstnanci – s vrchním servisním technikem, který má ve společnosti na starosti zaučování nových zaměstnanců. Se zástupci zaměstnavatele a s dalším aktérem v procesu zaměstnávání cílové skupiny byly uskutečněny řízené rozhovory v délce 15 – 25 minut. Zástupci cílové skupiny Byli osloveni tři zástupci cílové skupiny, kteří byli zaměstnáni na společensky účelných pracovních místech ve společnosti NejElektronika, přičemž všichni z nich u zaměstnavatele stále pracují. Jeden rozhovor byl realizován osobně, v Přerově, další dva rozhovory byly realizovány telefonicky. Oslovení zaměstnanci pracovali většinou na pozici servisního technika. Se zástupci cílové skupiny byly uskutečněny řízené rozhovory v délce 25 – 30 minut. Zástupci klíčových aktérů V rámci terénního šetření byl osloven pracovník Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Přerově, pan Jaroslav Karlík (vedoucí referátu trhu práce). Byl proveden individuální řízený rozhovor telefonickou formou s tímto pracovníkem, který spravuje agendu VPP a SÚPM na Úřadu práce.

Zhodnocení dosažených dopadů a faktorů jejich dosažení Společnost NejElektronika s.r.o. zaměstnává uchazeče o zaměstnání na společensky účelných pracovních místech prakticky od svého vzniku (dle vyjádření jednatele společnosti již od června 2013, dle údajů MPSV by to mělo být od srpna 2013). Zaměstnanci dostávají standardně smlouvu na dobu určitou, na jeden rok, z čehož je 6-7 měsíců hrazeno v rámci projektu „Vzdělávejte se pro růst – pracovní příležitosti“ jako SÚPM. Zaměstnanci nastupují převážně na pozici servisního technika (ale i do ostatních oddělení), vybíráni jsou uchazeči o zaměstnání, kteří mají vystudovanou minimálně školu se zaměřením na elektroniku nebo alespoň drobnou praxi v tomto oboru. Pro tuto práci je nutné, aby měli k tématu nějaký vztah. Dle terénního šetření s e zaměstnavatelem vyplývá, že jsou vybíráni převážně mladší uchazeči, kteří jsou „tvárnější“ a lépe se učí novým věcem. Případová studie je ovlivněna nedávnou nepříznivou situací pro firmu NejElektronika, kterou – dle slov zaměstnavatele – podrazil největší partner společnosti. Firma přišla o největšího zákazníka, který tvořil 65 % obratu firmy (za měsíc obrat cca 1,5 mil. Kč). Firma se proto dostala do problémů s placením a výplaty zaměstnancům byly některé měsíce opožděny. Z důvodu úbytku zakázek museli

56

být někteří zaměstnanci také propuštěni, přičemž dle slov zaměstnavatele nyní, po stabilizaci a překonání krize opět nabírají zaměstnance – často ty samé, co u nich dříve pracovali. Ve výpovědích respondentů je tedy patrný rozkol ohledně vnímání svého zaměstnání – na jednu stranu jsou zástupci cílové skupiny vděčni za získání praxe a stálého zaměstnání, ale na druhé straně se jim nelíbí opožděné zasílání výplaty a někdy přílišné přetěžování a tlak na výkon ze strany zaměstnavatele. Rozpor ve výpovědích zaměstnanců a zaměstnavatele lze také nalézt v otázce zaučení – kdy zaměstnanci tvrdí, že jim nebyla věnována dostatečná pozornost, že se museli většinu věcí naučit sami. Což ostře kontrastuje s tím, co uvádí jednatel firmy i vrchní servisní technik, kteří zdůrazňují proběhlé důkladné proškolení a péči novým zaměstnanců v jejich začátcích. Výpovědi obou skupin jsou zaneseny níže.

Cílová skupina Zamýšlené pozitivní dopady Hlavním pozitivním dopadem zmiňovaným většinou oslovených cílových skupin bylo získání nové praxe. Pro všechny oslovené zaměstnance firmy to byla jejich první práce (případně první práce na stálý pracovní poměr). Jeden zaměstnanec vyjadřoval vděk, „že může dělat vůbec něco“, přičemž dodává, že je v zaměstnání spokojený stále. Zaměstnanci si velice chválí, že se osobnostně vypracovali, kvitují, že se naučili nové věci – např. že umí opravovat tablety. Jeden z respondentů to shrnul slovy: „Neměl jsem žádné zkušenosti a teď je mám. Všude chtějí 2 roky praxe a ty já teď můžu nabídnout.“ Zaměstnavatel popisuje jako důležitý pozitivní přínos pro cílové skupiny důkladné zaučení v nové funkci. Jednatel společnosti uvádí, že vždy seznámí nové zaměstnance s tím, co budou dělat. Noví zaměstnanci se učí od techniků vyššího řádu i sami mezi sebou. Pracují v týmech po 4-5 lidech, přičemž se postupně se učí dělat složitější a složitější přístroje. Tento způsob péče považuje zaměstnavatel za hlavní přidanou hodnotu pro zaměstnance, především pro ty mladší, bez praxe. Získání úplně nové praxe tedy usnadňuje cílovým skupinám případné hledání jiného zaměstnání. Vyjadřuje to i sám zaměstnavatel, který uvádí, že nabírají převážně mladé, které profesně posunou hodně vysoko. „Začínají s opravami tabletů a telefonů, pak jsou už schopní opravovat všechno, můžou se posunout jinam.“ Zaměstnavatel uvádí, že zaměstnanci, kteří museli být z firmy propuštěni (z důvodu uvedených výše) jsou všichni zaměstnáni a mají dobrá místa v jiných servisech. „Hledají si místa i v Brně či v Praze a všude je berou, protože už mají tuto praxi“ uvádí mimo jiné jednatel firmy. Jeho slova potvrzují i někteří zaměstnanci, kteří si myslí, že by našli další práce bez problémů – právě díky získané praxi a zkušenostem. Získání první praxe má ale pro zástupce cílové skupiny i hlubší význam – finanční samostatnost, osobnostní růst a „přechod do druhé etapy života“, jak uvedl jeden z respondentů. Zaměstnanci popisují svou novou situaci jako velkou změnu v životě, kterou hodnotí velmi kladně. Z druhé strany popisuje zaměstnavatel posun zaměstnanců v pracovní rovině, pozitivně hodnotí postupné získávání pracovních návyků. Zaměstnanci museli zvyknout na režim a dodržování

57

disciplíny, což bylo pro ně hodně důležité. „Jenom jim to prospělo, že začali chodit do práce“, dodává vrchní servisní technik. Jedním z dalších hlavních dopadů je získané zaměstnání, které měli v době terénního šetření všichni oslovení respondenti ve společnosti NejElektronika. Také zaměstnankyně z personálního oddělení potvrzuje, že je ve firmě tendence si většinu zaměstnanců z SÚPM ponechat a nabídnout jim prodloužení smlouvy na stejné pracovní pozici. Z hlediska firmy je to prý logické, protože investují velké množství energie do zaučení cílové skupiny, pracují na jejich osobnostním růstu, na vybudování pracovních návyků atd. K tématu zaučení z pohledu firmy viz níže. Jedním z respondentů bylo také kladně hodnoceno získání orientace na pracovním trhu, že nyní zaměstnanec ví, jak to v oboru na trhu práce chodí. Z rozhovorů je patrné, že se zaměstnanci nebojí si případně zaměstnání hledat i jinde, protože získali sebedůvěru a mají dostatek informací. Nezamýšlené pozitivní dopady Všechny pozitivní dopady na cílové skupiny jsou uvedeny výše. Většina z nich byla očekávaná či očekávatelná, respondenti žádný z přínosů neoznačili jako nezamýšlený. Nezamýšlené negativní dopady Žádné nezamýšlené negativní dopady nebyly zjištěny. Faktory Jak je uvedeno výše, ve výpovědích existuje rozpor ohledně poskytování kvalitního zaučení. Přesto je dle názoru evaluátora výběr (většinou) mladších uchazečů o zaměstnání a jejich posun v kariéře hlavním faktorem úspěchu a pozitivního vnímání cílovou skupinou. Z rozhovorů se zaměstnanci je cítit jejich vyšší sebedůvěra a schopnost postarat se o sebe, nepochybně došlo k prohloubení a rozšíření jejich současné praxe.

Zaměstnavatel Zamýšlené pozitivní dopady Zaměstnávání uchazečů z ÚP na společensky účelných pracovních místech hodnotí zaměstnavatel pro jeho firmu jako jednoznačně přínosné. Firmě dává poskytnutý příspěvek ušetřit nějaké náklady, které by jí stálo zaučení nového zaměstnance. Jelikož se zaměřili především na mladé (i když se nebrání ani starším zaměstnancům, pokud jim je z ÚP nabídnou), trvá dle slov jednatele minimálně tři čtvrtě roku, než se zaměstnanec vypracuje. Jednatel společnosti k tomu zmiňuje, že „výkony těch zaměstnanců, které nabereme rovnou po škole, jsou dobrý až tak po roce v práci. Zaučení trvá dlouho, na začátku opraví tak 4 přístroje za den, přičemž řadoví zaměstnanci tak 10-12. Proto je ta podpora hodně dobrá. Vlastně nám pokryje čas, kdy není zaměstnanec ještě plně výkonný.“ Zaměstnavatel se tak může plně věnovat zaměstnancům a poskytnout jim potřebnou péči. Všichni zástupci zaměstnavatele shodně uvádějí, že cílem je si po skončení podpory na SÚPM zaměstnance ponechat a nabídnout mu prodloužení pracovní smlouvy. V tu dobu se totiž již jedná o zkušené zaměstnance, které firma potřebuje. 58

Dotovaná místa mají pro společnost velký přínos především v období velkých zakázek, kdy je hodně práce a je nutné najmout další zaměstnance. V tu chvíli pro ně představují nově zaměstnaní na SÚPM velkou pomoc. Jednatel společnosti uvádí, že doteď žádají o nové zaměstnance, hodně jim to pomohlo, především pak v začátcích pro rozvoj firmy, kdy byli „příspěvky na zaměstnance na SÚPM pro firmu klíčové“. Dotace na pracovní místo tedy umožňují rozjezd firmy v jejích začátcích a následný rozvoj. Jednatel k tomuto uvádí, že „kdybychom neměli dotací tolik, nerozjeli bychom tu firmu tolik a nedostali bychom se tak daleko.“ Nezamýšlené pozitivní dopady Všechny pozitivní dopady pro zaměstnavatele jsou uvedeny výše. Většina z nich byla očekávaná či očekávatelná, respondenti žádný z přínosů neoznačili jako nezamýšlený. Nezamýšlené negativní dopady V rámci terénního šetření nebyly zjištěny žádné negativní dopady podpory. Faktory Faktorem na straně zaměstnavatele pro uplatnění zaměstnanců na SÚPM je dle jeho vyjádření počet zakázek. Přijetí nových zaměstnanců závisí na objemu práce, který společnost aktuálně potřebuje realizovat. Dle vyjádření zaměstnavatele je faktorem úspěchu zaměstnávání (především mladých absolventů) také péče, kterou zaměstnavatel věnuje zaměstnancům v úvodu a energie, kterou vkládá do fáze zaučení. Evaluátor se domnívá, že faktorem úspěchu je také již nastavený systém, který společnost za necelé 2 roky využívání dotací na SÚPM, vyvinula. Ve společnosti bylo zaměstnáno velké množství zaměstnanců, většina z nich stejného charakteru (tedy mladí uchazeči, většinou po škole a bez praxe) a zaměstnavatel se tak naučil s touto cílovou skupinou dobře pracovat.

Zhodnocení klíčových problémů a překážek Cílová skupina Interní problémy a překážky Zástupce cílové skupiny se domnívá, že pracovní smlouva by měla být delší, protože „je blbost, aby člověk, který se 1/2 roku na něco učí, šel pryč a zase se na něco 1/2 roku učil.“. Dle vyjádření zaměstnavatele ale u většiny zaměstnanců dochází k prodloužení pracovní smlouvy a následnému zaměstnání na stálé pracovní pozici, jedná se tedy pouze o problém teoretický. Někteří zaměstnanci také zmiňovali osobní problémy s přístupem zaměstnavatele, vyjadřovali se, že za těchto pracovních podmínek by již práci nechtěli příště vzít. Respondenti si stěžují na přetěžování ze strany zaměstnavatele a přílišný tlak na dodržování termínů. Nelíbí se jim přístup vedení, např. dlouhou dobu trvalo, než mohla být podepsána smlouva. Jeden z respondentů zmínil: „nejdřív jsem byl spokojen, protože to bylo to, co jsem chtěl dělat, ten slaboproud, ale teď už bych do té firmy 59

nešel." Další respondent uvádí, že zaměstnavatel dává zaměstnancům demotivující pracovní limity: „slibuje příliš mnoho klientům i zaměstnancům. Zároveň např. pozdě objednává náhradní součástky, a tak nejsme schopni tyto limity plnit.“ Tento stav mohl být způsoben špatným nastavením pracovních podmínek anebo vznikl důsledkem krize, která ve společnosti proběhla (viz výše). Jak bylo zmiňováno již v úvodu, výpovědi jednotlivých stran se liší ohledně dostatečnosti zaučení v úvodu zaměstnání. Z pohledu cílové skupiny se jednalo o problém, protože cítili potřebu vyššího zaučení do práce. Externí problémy a překážky Na straně cílové skupiny byl identifikován závažnější problém, týkající se nespokojenosti se zaměstnavatelem. Zaměstnanci si stěžovali na fakt, že zaměstnavatel proplácel později mzdy (dával jim pouze zálohy a doplácel později). Tento stav vyplývá z výše uvedené situace, do které se zaměstnavatel dostal a ze strany evaluátora lze těžko posuzovat, zda se jednalo o chybu na straně zaměstnavatele či externí vliv.

Zaměstnavatel Interní problémy a překážky Zástupci zaměstnavatele popisují některé obtíže, které bylo nutné překonat při zaměstnávání osob na SÚPM, ale dle jejich vyjádření se nejedná o nic neočekávatelného. U nových zaměstnanců – a především u těch, kteří nastoupili ihned po škole a tedy bez praxe – bylo nutné počítat s delší dobou na zapracování. Chvíli trvalo, než si zaměstnanci osvojili pracovní návyky a než proběhlo jejich zaučení pro plnohodnotný pracovní výkon. Jak uvádí jednatel firmy, zaměstnanci jsou z počátku velmi málo výkonní (cca třetinový výkon oproti zkušeným zaměstnancům). Zaměstnavatel dodává, že většina nových zaměstnanců je po odborné stránce v pořádku a schopná, jen muselo proběhnout toto zaučení do konkrétních činností. Zaměstnavatel s tímto hendikepem počítal a příspěvek na SÚPM bere jako cenu za zaučení a péči o nové zaměstnance. Externí problémy a překážky Mezi externí překážky a problémy lze zařadit situaci, do které se firma dostala. Jedná se o odstoupení hlavního partnera firmy, čímž společnost přišla o velkou část svých zakázek (dle slov jednatele tvořily zakázky tohoto partnera 65 % měsíčního obratu). Tento externí vliv následně částečně způsobil problémy popisované v odstavcích výše.

60

Teorie změny

61

62

ABSTRAKT: VÝSLEDKY EVALUAČNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE Projekt: Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti

VYUŽÍVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ NA SPOLEČENSKY ÚČELNÝCH PRACOVNÍCH MÍSTECH VE SPOLEČNOSTI NejElektronika, s.r.o. Výše poskytnuté dotace: 1 743 210,- Kč

Společnost NejElektronika, s.r.o. zaměstnává či zaměstnávala v rámci projektu „Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti“ celkem 20 zaměstnanců na společensky účelných pracovních místech, přičemž dalších cca 10 zaměstnanců zaměstnávala a zaměstnává přes nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Finanční dotace na jedno SÚPM byla poskytována na dobu 6 až 7 měsíců, s podmínkou, že zaměstnavatel uzavřel s uchazeči o zaměstnání pracovní smlouvu minimálně na jeden rok. Oslovení zaměstnanci pracovali především na pozicích servisního technika (oprava elektroniky).

CO PROJEKT PŘINESL UCHAZEČŮM O ZAMĚSTNÁNÍ?  Hlavním přínosem pro cílovou skupinu bylo získání nové praxe, což bylo oceňováno především mladými absolventy, co nastoupili ihned po škole, bez praxe.  Získání nové praxe přispívá k osobnímu rozvoji zaměstnanců, zlepšení finanční Zaměstnanci si velice chválí, že se osobnostně vypracovali, kvitují, že se naučili nové věci – např. že umí opravovat tablety. Jeden z respondentů to shrnul slovy: „Neměl jsem žádné zkušenosti a teď je mám. Všude chtějí 2 roky praxe a ty já teď můžu nabídnout.“

situace, osamostatnění se a celkově k vyšší uplatnitelnosti na trhu práce.  Často zmiňovaný je také přínos v získání zaměstnání, díky kterému zaměstnanci získávají a upevňují své pracovní návyky.  Zaměstnanci dále uvádějí, že díky této zkušenosti získali lepší orientaci na trhu

Termín realizace projektu: 1. 1. 2012 – 31. 12. 2015

práce, získali kontakty pro případné hledání práce a dostatek sebevědomí pro uplatnění, např. i v jiných městech Identifikovaným faktorem, který umožnil dosažení těchto přínosů, byl zájem cílové skupiny o daný obor, včetně vysoké motivace. Svůj podíl má také fáze zaučení zaměstnanců do nových činností.

CO PROJEKT PŘINESL ZAMĚSTNAVATELI? Forma zaměstnávání osob na společensky účelných pracovních místech se firmě velmi osvědčila. Hlavní přínosy byly následující:  Možnost příspěvku v období nutném pro zaučení zaměstnanců (kdy mají zaměstnanci nižší výkonost z důvodu své nízké nebo nulové praxe v oboru).  Získání zkušených zaměstnanců pro firmu do budoucna.  Možnost flexibilnějšího náboru zaměstnanců v období vyšší poptávky. Faktorem na straně zaměstnavatele pro uplatnění zaměstnanců na SÚPM je dle jeho vyjádření počet zakázek. Faktorem úspěchu Problémy a překážky pro zaměstnavatele  Externí problém – krize způsobená odchodem hlavního partnera firmy  Další návazné problémy (neschopnost platit nějakou dobu mzdy včas apod.  Očekávatelným problémem bylo nutné zařazení delší doby na zaškolení, získání pracovních návyků a zapracování se do „normálního tempa“ realizace zakázek Problémy a překážky pro cílovou skupinu  Problém s včasným proplácením mezd  Příliš napnuté termíny pro realizaci zakázek 63

může být také již nastavený systém pro příjem a práci s mladšími zaměstnanci.

64