Regulační plán obce
CH L U M Textová část
číslo zakázky:
50-/2002
zpracovatel:
A + U DESIGN spol.s r.o. Fráni Šrámka 24, Č.Budějovice
datum:
duben 2002
OBSAH:
1. Základní údaje 1.1. Hlavní cíle řešení 1.2. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a návrhu řešení regulačního plánu. 1.3. Vyhodnocení splnění souborného stanoviska regulačního plánu 1.4. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování 2. Řešení regulačního plánu 2.1. Vymezení řešeného území 2.2. Specifické charakteristiky řešeného území obce vyplývající z její polohy a funkcí, včetně základních podmínek ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území 2.3. Vazby řešeného území na širší okolí a ostatní části obce 2.4. Návrh urbanistické koncepce 2.5.Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání a architektonického řešení a prvky územního systému ekologické stability 2.6. Limity využití území, včetně stanovených zátopových území 2.7. Návrh řešení dopravy, technického vybavení a nakládání s odpady 2.8. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění 2.9. Vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb asanací a asanačních úprav 2.10. Návrh řešení požadavků civilní obrany 2.11. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) 2.12. Návrh lhůt aktualizace 3. Závazná část ve formě regulativů 3.1. Regulační zásady utváření území z hlediska funkčního typu 3.2.Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání a architektonického řešení 4. Tabulková část
1. Základní údaje 1.1. Hlavní cíle řešení Obecně řeší územní plánování komplexní funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace, věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Regulační plán stanoví využití jednotlivých pozemků a určuje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání v území. Regulační plán je zpracován pro zastavitelné území obce Chlum. Regulační plán řeší konkrétní využití jednotlivých pozemků a stanovuje regulativy, které určují způsob zástavby a využití jednotlivých stavebních pozemků jak ve stabilizovaném, tak v rozvojovém území. Kromě toho řeší dopravní a technickou infrastrukturu včetně přístupu k jednotlivým pozemkům a vymezení veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav.
1.2.
Zhodnocení dříve zpracované a schválené dokumentace a návrhu řešení regulačního plánu.
územně
plánovací
Obec Chlum má zpracovanou a schválenou urbanistickou studii (zpracovatel A + U DESIGN spol.s r.o. Č.Budějovice, 1996). Urbanistická studie je zpracována v grafické podrobnosti regulačního plánu. Stanovená urbanistická koncepce bude zachována, návrh RPn bude na rozdíl od US obsahovat náležitosti dle Vyhlášky č.135/2001 Sbírky.
1.3. Vyhodnocení splnění souborného stanoviska regulačního plánu Jako zadání pro zpracování regulačního plánu obce Chlum sloužila projednaná urbanistická studie. Do návrhu regulačního plánu byly zapracovány dohodnuté připomínky a podmínky dotčených orgánů státní správy a nadřízeného orgánu územního plánování. Zejména byl doplněn územní systém ekologické stability, návrh veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav a vyhodnocení vlivů řešení regulačního plánu na ZPF a PUPFL.
1.4. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Soulad výše jmenovaných hodnot je v návrhu regulačního plánu splněn respektováním územního systému ekologické stability a návrhem řešení plynofikace obce a likvidace odpadních vod v ČOV. Realizací plynofikace a čistírny odpadních vod dojde k výraznému zmírnění působení negativních vlivů obytné zástavby na životní prostředí a přírodní prostředí.
2. Řešení regulačního plánu 2.1. Vymezení řešeného území Řešené území je v hlavním výkresu vymezeno zastavitelným územím obce a bezprostředně navazujícím přírodním prostředím. Rozsah řešeného území v hlavním výkrese je 90 ha. Celé řešené území je součástí k.ú. Chlum. Řešené území širších vztahů zahrnuje celé správní území obce Chlum, které je tvořeno katastrálním územím Chlum. Rozloha k.ú. Chlum činí 621 ha.
2.2. Specifické charakteristiky řešeného území obce vyplývající z její polohy a funkcí, včetně základních podmínek ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území Obec Chlum se nachází asi 4 km SZ od Blatné. Okolní přírodní prostředí má charakter harmonické krajiny, mírně zvlněné s poměrně velkým zastoupením vodních ploch. Z nich největší je Hajanský rybník jižně pod obcí napájený Hajanským potokem. Na východě tvoří hranici k.ú. obce Závišínský potok. Údolní nivy Závišínského a Hajanského potoka jsou zároveň funkčními prvky ÚSES (lokální biokoridory) a budou podrobně popsány v kapitole týkající se ÚSES. Obec leží ve svažitém terénu, stoupajícím směrem k severu. Nejvyšším vrchem je vrch U Nivy o nadmořské výšce 534 mnm. Samotná obec leží v nadmořské výšce 460 – 490 mnm. Vrcholky v okolí obce jsou zalesněny převážně jehličnatými lesy. Z hlediska klimatologie leží obec Chlum v oblasti mírně teplé – MT11 předkládající směr větrů je západní a nejmenší zastoupení mají větry jižní. Ostatní jsou zastoupeny zhruba stejnou četností. Geologické podloží je tvořeno amfibolicko biotitickým granodioritem blatenského typu. Půdní typy jsou silně podzolované, východním směrem potom slabě podzolované. Z hlediska civilizačních a kulturních hodnot je potřeba zachovat charakter návesního porostu, který má protáhlý charakter vřetenovky. Architektonickou dominantou návesního prostoru je kaplička v horní části návsi. V dolní části návsi je zemědělská usedlost čp.6 zapsána v ústředním seznamu památek. V ústředním seznamu kulturních památek jsou rovněž zapsány pozůstatky (sejpy) po rýžování zlata v lese po obou březích Závišínského potoka. Jako archeologická nemovitá památka je vedena i lokalita v lese severně nad obcí. Jmenované archeologické nemovité památky jsou graficky vyznačeny ve výkrese Širších vztahů (m 1: 5000).
2.3. Vazby řešeného území na širší okolí a ostatní části obce Stavebně odloučená je část obce Paračov, která se nachází cca 2 km severně od obce Chlum. Tato část obce je tvořena převážně objekty individuální rekreace (převážně rekreační chalupy a zahradní domky). Další oblast objektů individuální rekreace je jihovýchodně, cca 1 km od obce. Vazby obce v oblasti pracovních příležitostí a v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, správní a občanské vybavenosti jsou jednoznačně orientovány na město Blatnou. Blatná je nejsnáze dostupná automobilovou dopravou po silnici III.třídy. Železniční zastávka je na rozhraní k.ú. Chlumu a Bezdědovic, ve vzdálenosti cca 1,5 km. Jako vhodné se jeví obnovení přímého pěšího propojení obce s touto železniční zastávkou. Z hlediska rozvoje technické infrastruktury se jeví významná vazba na sousední obce Hajany, Kocelovice a Tchořovice. Pro tyto obce byl zpracován generel plynofikace, který řeší vzájemné propojení těchto obcí středotlakou plynovodní sítí.
2.4. Návrh urbanistické koncepce Původní zástavba zemědělských usedlostí v obci Chlum je obrácena svými průčelími kolmo do rozsáhlé vřetenovité návsi orientované severojižním směrem. Architektonickou dominantu tvoří kaplička v horní části návsi. Nad kapličkou, v dopravně zklidněné části návsi, je dětské hřiště s požární nádrží, která je upravena jako dětské koupaliště. Centrální prostor návsi je upraven jako veřejná zeleň, na kterou navazuje zeleň předzahrádek u zemědělských usedlostí. Ve východní části původní historické stopy sídla se dochovalo původní ohrazení v podobě kamenných zídek, za kterými vedla záhumenní komunikace. Ta byla obestavěna novodobými RD, avšak tak nešťastně, že uliční čára v některých místech nepřesahuje 4 m. Urbanistická koncepce návrhu řešení konceptu regulačního plánu situuje rozvojové plochy pro bydlení v individuálních RD na východní okraj obce a na jihozápadní okraj obce. Formování zástavby na východním okraji obce je reminiscencí na historickou stopu sídla. Je zde navržena severojižní kompoziční osa komunikace se vřetonovitou plochou malého návesního prostoru v těžišti zástavby. Uvnitř této plochy je místo pro veřejnou zeleň s možností pro parkování a odstavování osobních automobilů. Tento nový veřejný prostor je propojen se stávající zástavbou a hlavní návsí pěším tahem, který dále pokračuje na nově navrženou záhumenní komunikaci, která umožní jak obsluhu zahrad u RD, tak současně odklonění zemědělské dopravy z centrální části obce. Tato záhumenní komunikace pokračuje dále po celém jižním a jihozápadním obvodu zastavitelného území obce. Kromě již zmiňovaného odklonění zemědělské dopravy a dopravní obsluhy zahrad umožní i přístup k jednotlivým pozemkům po obvodě obce.
Navržená lokalita individuálního bydlení na jihozápadním okraji obce je navržena ve formě uzavřené hnízdové zástavby s malým obratištěm v těžišti této funkční plochy. V rámci obratiště jsou navržena parkovací stání pro osobní automobily a veřejná zeleň. Ve vazbě na tuto zástavbu je navrženo sportovně rekreační hřiště, které bude přístupné i z návsi okolo obecního úřadu. Jižní část obce je ohraničena záhumenní komunikací, s klíny ostatní zeleně, uvnitř kterých je možno situovat travnatá sportovně rekreační hřiště. Zástavba a hospodaření na těchto pozemcích je limitováno ochranným pásmem vodního zdroje. Jihozápadně pod obcí, mimo ochranné pásmo vodního zdroje je navržena plocha pro čistírnu odpadních vod (ČOV). V severovýchodní části obce je stávající zemědělský areál, který v případě útlumu zemědělské výroby navrhujeme využít pro podnikatelské aktivity, výrobní nebo skladové funkce. Pro podnikatelské aktivity a výrobní funkce je navržena rozvojová plocha východně od zemědělského areálu. Zemědělský areál a navrhovaná plocha pro výrobní funkce je od navrhované obytné zástavby oddělena návrhovou plochou ostatní zeleně. Tato plocha má izolační funkci a je možno do ní situovat i náhradní výsadbu s vhodnou druhovou skladbou dřevin.
2.5.Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání a architektonického řešení a prvky územního systému ekologické stability Řešené území je rozděleno na zastavitelné a nezastavitelné území. V hlavním výkrese je stanovena hranice současně zastavěného území a zastavitelného území obce. Zastavitelné území je dále členěno na lokality. Jednotlivé lokality zahrnují pozemky (parcely) se shodným funkčním typem. Funkční typy zastavitelného území - zastavitelné území smíšené s převažující funkcí obytnou (SMO) zahrnuje převážně stávající zástavbu ve které je možná kombinace funkce obytné s chovatelskými a pěstitelskými činnostmi místního významu nebo za účelem samozásobení nebo drobnou řemeslnou výrobou a výrobními službami a to i v monofunkčních objektech nenarušující obytnou funkci nad míru přípustnou - obytné individuální (OIN) zahrnuje navrhovanou zástavbu ve formě izolovaných RD venkovského typu, s možnými chovatelskými a pěstitelskými činnostmi pouze rozsahu samozásobitelského a neobtěžující nad míru přípustnou okolní obytnou zástavbu - zemědělská výroba (ZV) zahrnuje areál zemědělské výroby s objekty živočišné výroby a sklady píce - výroba a výrobní služby (VS) výrobní funkce a služby, skladové funkce místního významu - technická vybavenost (TV) plochy umožňující umístění objektů technické, příp.dopravní vybavenosti, nezbytné pro fungování a zásobování obce - občanská vybavenost (OV) plochy pro umístění objektů veřejné vybavenosti v obci (obchod, služby, správa a řízení, pohostinství a.p.) - individuální rekreace (IR) plochy a objekty pro individuální rekreaci (rekreační chalupy, chaty, zahradní domky se zahrádkami) - zastavitelné území sportovně rekreační (SR) plochy pro sportovní a rekreační hřiště travnatá, příp. i zpevněná, s možností doplňkových objektů a zařízení sloužících pro provozování této funkce - zastavitelné území pro dopravu v pohybu silnice III.třídy místní obslužné komunikace, přístupové komunikace a stezky pro pěší a cyklisty Funkční typy nezastavitelného území - veřejná zeleň (VZ) veřejně přístupné plochy s vhodnou druhovou skladbou zeleně a travnatými plochami - zeleň ostatní (ZO) plochy ponechané jako zeleň buďto jako travnaté plochy nebo jako plochy určené k plnění izolační funkce zeleně – vhodné i pro náhradní výsadbu vysoké zeleně s vhodnou druhovou skladbou - pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL)
lesní pozemky, příp.pozemky určené k zalesnění - vodní toky a plochy (VP) rybníky, vodní nádrže a vodoteče - zemědělský půdní fond (ZPF) pozemky určené k zemědělskému hospodaření – orná půda, louky a pastviny Pozn.: podrobně budou stanoveny regulativy pro tyto funkční typy v závazné části této dokumentace 2.5.2. Prostorové uspořádání a architektonické řešení Regulační prvky prostorového a architektonického řešení jsou: - uliční čáry - stavební čáry - nadzemní podlažnost - možnost podsklepení a nadstavby podkroví - určení hlavních vstupů a vjezdů - tvary a sklony střech - ukazatele zastavitelnosti pozemků Pozn.:regulativy prostorového uspořádání a architektonického řešení budou podrobně popsány v závazné části této dokumentace a dle možností graficky znázorněny v hlavním výkrese 2.5.3. Prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) Do řešeného zastavitelného území obce v rámci hlavního výkresu nezasahuje žádný z prvků ÚSES. Do výkresu Širších vztahů (m 1: 5000) byl zapracován ÚSES dle Okresního generelu. Popis jednotlivých prvků ÚSES a návrh opatření bude podrobně popsán v závazné části této dokumentace.
2.6. Limity využití území, včetně stanovených zátopových území Limity využití řešeného území vyplývají z: Ochrany přírody – respektovat prvky ÚSES a navržená opatření pro tyto prvky Ochrany ZPF a PUPFL – respektovat lesy ochranné a lesy zvláštního určení včetně ochranných pásem Ochrany území vodohospodářských zájmů - respektovat ochranná pásma vodních zdrojů podzemních i povrchových - v řešeném území není stanoveno žádné zátopové území Péče o zdravé životní podmínky – vyplývají z příslušných hygienických předpisů Pozn.: ochranné pásmo chovu živočišné výroby bylo stanoveno výpočtem dle metodické příručky st.zdravot. ústavu r z.1998 Ochrany kulturně historických hodnot - respektovat nemovité kulturní památky zapsané v ústředním seznamu Ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostných surovin - do řešeného území zasahuje chráněné ložiskové území Blatná-Řečice - chráněné ložiskové území Chlum-Škalí - dobývací prostor Chlum-Škalí Ochranných pásem objektů, vedení a tras technické a dopravní infrastruktury - rozsah ochranných a bezpečnostních pásem a podmínky jejich využití je stanoven příslušným zákonem nebo normou Generálního souhlasu vojenské správy – ochranná pásma zabezpečovacích zařízení a ochranná pásma záložního voj.letiště. Dále limity využití území vyplývají z navržených regulativů obsažených v závazné části této dokumentace.
2.7. Návrh řešení dopravy, technického vybavení a nakládání s odpady 2.7.1. Řešení dopravy Obcí Chlum prochází silnice III/1731. Její jižní větev, která má i větší dopravní význam napojuje obec na město Blatnou, prostřednictvím silnice III/1738. Východní větev silnice III/1731 má skromnější parametry a je napojena na silnici II/173. Dopravní návrh považuje trasu silnice III/17311 za územně stabilizovanou. Dopravní závady předpokládá řešit ve stávajících plochách uličních čar. V návesním prostoru nutno jednoznačně odlišit jednotlivé funkční plochy. Celkový objem zpevněných ploch je nutno omezit na nezbytnou míru, přičemž je nutno odlišit plochy pro vozidlovou dopravu (a to zvlášť pro dopravu v pohybu, tj.vlastní jízdní pruhy a plochy pro dopravu v klidu, tj.plochy pro parkování či zastavení) a plochy pro pěší. Šířka vozovky průtahového úseku
silnice III/17311 nebude přesahovat 7 m. V soutěsce v severní části sídla je nutno vybudovat (jednostranný) chodník v minimální šířce a to i na úkor šířky vozovky, kterou je možno – v nezbytném úseku – snížit až na šířku jednoho pruhu (a doplnit odpovídajícím dopravním značením) Průtah silnice III/17311 tvoří komunikační kostru obce. Ta je doplněna sítí místních a účelových komunikací. Tyto komunikace mají vesměs (alespoň v zastavěné části sídla) bezprašný povrch, avšak šířku vozovky pouze 3-4 m. Jsou vesměs bez chodníků. U těch z nich, které zpřístupňují objekty bydlení je žádoucí počítat do budoucna s úpravou šířky vozovky (pokud možno na 5,5 m) a s vybudováním alespoň jednostranného chodníku. Do doby, než bude toto možné, je nutno pro ně respektovat alespoň územní rezervu. Tu by měl stavební úřad v přiměřené míře dodržovat při povolování veškerých staveb a to i drobných (oplocení, přípojné skříňky inženýrských sítí apod.) Rozvoj sítě těchto komunikací v dopravním návrhu vychází především z urbanistického návrhu. Navržené místní komunikace jsou navržené ve funkční třídě č.3. Uliční čára má navrženou šířku 8 m. Šířka vozovky je navržena 5 m, 2 x vodící proužek 0,25 m, jednostranný chodník šířky 1,5 m a jednostranný zelený pás šířky 1 m. Po východním, jižním a jihozápadním obvodě obce je navržena veřejná přístupová komunikace, která má navrženou šířku 4 m. Tato komunikace je navržena jako nezpevněný komunikační pás pro omezenou dopravní obsluhu zahrad přilehlých k rodinným domům a zároveň bude sloužit k odklonění zemědělské dopravy a centra sídla. Dopravní návrh předpokládá zřízení parkovišť v naznačené kapacitě a poloze (zejména v centru sídla). U nově navrhovaných objektů vybavenosti podnikatelského charakteru je nutno, aby jejich majitelé či investoři zabezpečili potřebný počet parkovacích stání pro své zákazníky a obchodní partnery na vlastních pozemcích v rámci stavby těchto zařízení. Garážování vozidel sídla je zabezpečeno vesměs na vlastních pozemcích obytných budov. Stavební úřad by sni napříště neměl povolit stavbu ani jednoho obytného domu, či souboru, který by neměl svoji výhledovou garážovací potřebu pokrytu beze zbytku na vlastním pozemku a to již přímo jako součást stavby. Přiměřeně by to mělo platit i pro stavbu či přestavbu objektů nabízejících ubytovací služby cestovního ruchu (penziony), pokud by se takový záměr v Chlumu vyskytl. Pokud by toto nebylo objektivně možné, měli by investoři či stavebníci takovýchto zařízení přispět obci přiměřenou částkou na vybudování parkoviště na veřejných plochách. Chlum není napojen na železniční síť (nejbližší zastávka – Bezdědovice – vzdálena cca 2 km, železniční stanice v Blatné vzdálena cca 3,5 km). Jediný dopravní prostředek pro hromadnou osobní dopravu představuje autobus ČSAD. Autobusová doprava je zabezpečována dvěma linkami v rozsahu provozu 7,5 párů spojů, zastávka na křižovatce silnic III/17311 a III/1738 vzdálena cca 1 km od centra sídla. Do obce zajíždí pouze jeden a půl páru školních spojů. Zastávka v naznačené poloze na návsi je upravena formou zastávkového zálivu. 2.7.2. Vodohospodářské řešení Vodovody a vodní zdroje Na území sídla Chlum u Blatné je vybudován veřejný vodovod, vodovod je majetku a ve správě obecního úřadu Chlum. Vodní zdroj pro vodovod tvoří vrt HV1, vrt je vybodován jižně pod zástavbou Chlumu. Popis vrtu HV1 – hloubka je 50 m, průměr 168 až 149 mm, využitelná vydatnost je Qv = 0,4 l/s. Kvalita vody odpovídá normě pro pitnou vodu. Voda z vrtu je čerpána bez úpravy do akumulačního vodojemu „Chlum“ obsahu 100 m3, maximální hladina 513,30 mnm, dno 510,00 mnm (výšky jsou odhadnuty dle mapy). Voda je do vodojemu čerpána novým výtlačným řadem z lPe, který je založen v místě navrhované místní komunikace na východním okraji obce. Na vodovod je napojena prakticky celá stávající zástavba. Původní výtlačný řad je součástí vodovodní sítě. Zemědělský areál je zásobován vodou pomocí vlastního vodovodu. Vodním zdrojem pro tento vodovod je studně S1 ve vzdálenosti cca 400 m severovýchodně od zemědělského areálu. Voda ze studně je čerpána pomocí hydroforové čerpací stanice, kapacita ani kvalita vody nebyla zjištěna. Stávající vodovodní síť v Chlumu je z lPE trub o profilu DN 100 (D 110) až DN 80 (D 90), síť je nově vybudována a plně vyhovuje. Na vodovodní síť je připojena prakticky celá síť stávající obytná zástavba. Veřejný vodovod byl stavěn a uveden do provozu v létech 1990 až 1992. Stávající kapacita i kvalita vodního zdroje, vodojemu a zásobovací sítě, plně vyhovuje pro plynulé zásobování celé stávající zástavby v Chlumu. Ve vodojemu je prováděno odradonování pitné vody Ochranná pásma vodních zdrojů Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo 2.A stupně vodárenského odběru ze Závišínského potoka u Bezdědovic, které bylo vyhlášeno rozhodnutím č.j.VLHZ 2041/R – 2072/KO-89 ONV ve Strakonicích ze dne 20.9.1989 na základě podkladů zpracovaných JIVAKem v Č.Budějovicích (M.Böhm,1988). V souladu se zákonem o vodách č.254/01 Sb. a vyhl.MŽP č. 137/99 Sb. je na základě znaleckého posudku navrženo stanovení ochranných pásem vodního zdroje pro vodovod obce. Pásmo hygienické ochrany 1.stupně vrtu CH 1, jehož účelem je kromě ochrany kvality jímané vody i fyzická ochrana jímacího objektu a odběrného zařízení navrhuji jako čtvercovou plochu o rozměrech 20 x 20 m s vrtem uprostřed této plochy (§ 3, odst.1, písm.d) vyhlášky). Plocha pásma bude oplocena, vstup bude umožněn uzamykatelným vchodem. Plochu ochranného pásma 1.stupně je třeba geometricky zaměřit a
vyčlenit jako samostatnou parcelu z č.k. 680/1, (resp. z č.k. 680 a 674) k.ú. Chlum, v níž je situován a převést (kupní smlouvou) do majetku a správy majitele vodovodu (obce). Na parcely mezi silnicí a zdrojem (p.č.674 a 680) je třeba vložit břemeno chůze a jízdy za účelem kontroly, údržby a opravy jímacího zařízení podzemní vody. Situace ochranného pásma prvního stupně je zřejmá z výkresové části návrhu regulačního plánu. Rozsah ochranného pásma 2.stupně byl navržen s ohledem na charakter hydrogeologických poměrů na lokalitě, geomorfologii terénu, způsob využívání pozemků, jakož i na charakter již dříve aplikovaných ochranných území, tj.v Hydrologickém (i hydrogeologickém) povodí zdroje. Toto území je vymezeno na SV hydrologickou rozvodnicí Závišínského a Hajanského potoka, na Z a JV pak lokálními rozvodnicemi nižšího řádu. Zásady hospodaření v ochranných pásmech V ochranném pásmu prvního stupně musí být jeho povrch zatravněn a vyrovnán tak, aby nedocházelo ke stagnaci povrchové vody a musí být pravidelně udržován tak, aby nedocházelo k hromadění srážkových vod, případně erozi povrchu terénu a zejména k nadměrné tvorbě produktů rozkladu organické hmoty. Na území OP 1.stupně je zakázáno skladování a manipulace s látkami, které by mohly ohrozit jakost a zdravotní nezávadnost vody. Nelze zde zřizovat žádná zařízení, která nesouvisí s jímáním či úpravou podzemní vody. V rozsahu vlastního OP 2.stupně vrtu CH 1 se doporučuje vyloučit výstavbu, která nesouvisí bezprostředně s jímáním podzemní vody, případně se zlepšením odtoku odpadních vod z obce. V rozsahu tohoto pásma je zakázáno vyvážet obsah žump, močůvkových jímek, silážních jam a hnojit kejdou hospodářských zvířat, stejně jako zřizovat nové žumpy, hnojiště, močůvkové jímky, silážní jámy, skládky odpadů a jiných látek (např.pesticidů a herbicidů), které by mohly ohrozit kvalitu podzemních vod. V části PHO 2.A stupně odběru u Bezdědovic lze připustit pouze takovou výstavbu, která nemůže negativně ovlivnit jakost a zdravotní nezávislost podzemních vod a pokud u ní budou provedena taková opatření, jimiž se možnost znečištění podzemních vod vyloučí a výstavba podléhá předchozímu hydrogeologickému posouzení. Hranice ochranných pásem vodních zdrojů jsou zakreslena do grafické části této dokumentace dle znaleckého posudku ve věci ochranných pásem vodního zdroje – vrtané studny pro obecní vodovod Chlum u Blatné zpracovaného RNDr Milanem Vránou v r.2002. Popis navrhovaného řešení V konceptu regulačního plánu je navržena nová vodovodní síť a to tak, aby bylo možno zásobovat celou stávající i nově navrhovanou zástavbu. Trasy nové vodovodní sítě budou napojeny na stávající vodovodní řady, nové trasy budou vedeny převážně po veřejných plochách a komunikacích (ulicích) a to tak, aby vodovodní řady byly co nejvíce zaokruhované. Navržené trasy vodovodní sítě jsou v některých úsecích v souběhu s navrhovanou kanalizací. Při výstavbě vodovodu a kanalizace by bylo výhodné ve společném výkopu budovat i novou kanalizaci, tím by byly ušetřeny stavební náklady na zemní práce a na úpravu komunikací a poryvů. Na trase výtlačného řadu je v konceptu regulačního plánu navrhována komunikace a nová zástavba RD. V situaci je zakresleno přeložení výtlačného řadu do nové trasy, která je vedena v trase navrhované ulice. Stávající kapacita vodovodní sítě a akumulace ve vodojemu vyhovuje i pro výhledové zásobování nově navrhované zástavby. Kanalizace a ČOV Popis stávajícího stavu Provozovatelem kanalizace na území sídla Chlum u Blatné je obecní úřad Chlum. Kanalizační síť je jednotného systému a je vybudována na převážné části území sídla. Kanalizační síť je různého stáří i profilů, malá část je nověji vybudována (u nové zástavby) a splňuje požadavky na provoz jednotné kanalizační sítě, část kanalizační sítě je starší. Původní kanalizace je asi z roku 1945 až 1948. Tato část nesoustavné kanalizace z betonových trub byla budována jako podpovrchové odvodnění, je položena většinou mělce pod povrchem, bez revizních šachet, vpustě jsou bez záchytných košů. Do kanalizace jsou svedeny kromě dešťových a povrchových vod i splaškové vody ze zástavby. Trasy kanalizační sítě byly do situace zakresleny pouze orientačně dle podkladů obecního úřadu a dle pochůzky v terénu. Projektová dokumentace ani zaměření stávajících tras kanalizace nebylo k dispozici. Splaškové vody ze zástavby Chlumu jsou čištěny pouze provizorně, pomocí septiků a žump. Čistírna odpadních vod není vybudována. Popis navrhovaného řešení V konceptu regulačního plánu je pro celou stávající i nově navrhovanou zástavbu uvažována jednotná kanalizační síť, s maximálním využitím stávající kanalizace. Pro nově navrhovanou zástavbu jsou
navrženy nové trasy kanalizační sítě a to tak, aby bylo možno odkanalizovat celou stávající i nově navrhovanou zástavbu a odvést dešťové a odpadní vody pomocí samospádu do ČOV. Trasy navržené kanalizace jsou vedeny převážně po veřejných plochách, podél komunikací a nebo v komunikacích. Pouze v některých úsecích tras, je kanalizace z terénních důvodů, vedena přes soukromé pozemky. Dešťové vody z jednotné kanalizační sítě budou odlehčovány do toku místní vodoteče před ČOV. Území pro ČOV je navrženo jižně pod zástavbou Chlumu. ČOV je situována tak, aby byla mimo ochranné pásmo vodního zdroje a mimo nově navrhovanou trasu přístupové komunikace. Jako typ ČOV pro tuto velikost sídla, je navržena kořenová ČOV. (Dle projektu firmy BETISK s.r.o. Plzeň). Vyčištěné odpadní vody z ČOV budou vypouštěny do toku vodoteče (přítok Hajanského potoka). Kapacita ČOV je navržena pro cca 300 obyvatel. Navrhované umístění ČOV je zakresleno v grafické části této dokumentace. Vodní toky a plochy Popis stávajícího stavu Přirozeným vodním recipientem řešeného území jsou malé místní vodoteče, patřící do povodí Hajanského potoka, číslo hydrologického povodí 1-08-04-011. Severovýchodní malá část řešeného území Chlumu již patří do povodí Závišínského potoka, číslo hydrologického povodí 1-08-04-016. Celé řešené území patří do povodí řeky Lomnice. Přímo zástavbu Chlumu žádná větší vodoteč neprotéká, veškeré vodoteče pramení v okolí. Na návsi je vybudována požární nádrž, napájena pramenitou spodní vodou. Pod zástavbou Chlumu je vybudován malý rybník. Popis navrhovaného řešení V návrhu zástavby jsou trasy vodotečí i vodní plochy zachovány beze změny. Pouze při výstavbě kanalizačního sběrače (prodloužení stávajícího vyústění) a ČOV dojde k místní úpravě trasy vodoteče. Hydrotechnické výpočty Spotřeba vody pro bytový fond – návrh RP Chlum u Blatné Výhled do roku 2010 Použita upravená metoda normativní dle směrnice č.9 1. rodinné a bytové domy 290 obyv. x l/den x 0,7 = 46 690 l/den 2. rekreační domky 20 obyv. x 120 l/den = 2 400 l/den 3. občanská a technická vybavenost 310 obyv. x 30 l/den = 9 300 l/den celkem denní průměr Qp = 58 390 l/den Qp = 58,39 m3/den = 0,68 l/s Qdmax. = 1,5 x 58,39 m3/den = 87,59 m3/den = 1,01 l/s Qh = 2,0 x 1,01 l/s = 2,03 l/s
2.7.3. Zásobování el.energií základní údaje o stávající el.síti rozvodné napětí 3 + PEN 380/220 V kmenová linka 22 kV Blatná nadřazený systém TR 110/22 kV Mirovice
50 Hz
V řešeném území se nachází dvě stávající transformovny. Trafostanice T1 obec Chlum byla zrekonstruována a posílena a jsou z ní kabelovými vývody NN napojeny venkovní vedení NN po vsi. Transformovna je napojena odbočkou nadzemního vedení 22 kV z kmenové linky. Druhá trafostanice T2 byla vybudována nově na jižním okraji obce a má instalovanou dostatečnou rezervu výkonu pro navrhovanou zástavbu. Kmenová linka 22 kV je v dobrém technickém stavu a má k dnešnímu dni rezervu výkonu. Sekunderní síť vyhovuje pro dnešní zatížení, je provedena převážně venkovním vedením na beton.sloupech a střešnících. Velkoodběratel nad 1 MW zde není. Volná vedení byla zkreslena z dokumentace JČE POS Strakonice a byla kontrolována dle skutečnosti v terénu. Výkonová bilance Je zpracována pro navrhovanou výstavbu podle směrnic pro elektrizační soustavu VN.
Druh výstavby RD jihozápad 8 bj RD sever 4 bj RD východ 26 bj Hřiště Občanská vybavenost Součet celkem 1,8 % roční nárůst stávající spotřeby soudobě celkem na kmenovou linku 22 kV
návrh (kW) 16,8 8,4 54,6 2,0 40,0 121,8 kW 31,7 kW 153,5 kW
Návrh sítě VN V severovýchodní části obce je navržena výhledově v rámci případného nárůstu podnikání a výroby nová TS T3 typu BTS do 400 kVA. V rámci výstavby rozvodny TR 110/22 kV Blatná bude vybudováno nové nadzemní vedení 22 kV, napojené na stávající vedení u Kocelovic a ukončené v TR Blatná. Velká část tohoto navrhovaného vedení prochází východní částí k.ú. Chlum. Pro navrhované vedení budou použity stožáry typu „Delta“ nebo „Pařát“ a při přechodu přes liniovou a krajinnou zeleň použít izolované vodiče. Ochranná pásma Ochranná pásma v elektroenergetice jsou dána novelizovaným energetickým zákonem č. 458/2000 Sb.. 1. U stávajících elektrických zařízení, vybudovaných před 1. lednem 1995, zůstávají původní ochranná pásma: - u napětí 22 kV = 10m. 2. Ochranná pásma navrhovaných el. zařízení jsou zpracována v §46 zákona, z kterého citujeme: • Ochranným pásmem se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti výrobního zařízení a rozvodného zařízení, určený k zajištění jejich spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. • Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu - u napětí 22 kV 7m - u napětí 110 kV 12m Pro navrhované trafostanice 22/0,4 kV platí ochranné pásmo: sloupové a věžové 7m, kioskové kabelové 20m. V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno: - zřizovat stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé nebo výbušné látky, - vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3m, - provádět činnost ohrožující venkovní vedení, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu nebo životy, zdraví a majetek osob. V lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé nemovitostí povinni udržovat volný pruh pozemků o šířce 4m po jedné straně základů podpěrných bodů. Ochranné pásmo podzemního vedení u napětí 22 kV činí 1m po obou stranách krajního kabelu. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno: - provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, - zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožnily nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, - vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 3 tuny. Ochranné pásmo transformoven a výroben elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu. V ochranném pásmu transformoven je zakázáno provádět činnosti, které by mohly mít za následek ohrožení životů, zdraví či majetku osob, bezpečnosti a spolehlivosti provozu stanice, nebo znemožňující či podstatně znesnadňující její údržbu. Výjimky z ochranných pásem povoluje ministerstvo. §47 - Přeložky rozvodných zařízení: • přeložku rozvodného zařízení zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal,
•
vlastnictví rozvodného zařízení po provedení přeložky se nemění.
Další technická pásma a uspořádání podzemních inženýrských sítí jsou stanovena normou ČSN 73 6005 Prostorová úprava vedení technického vybavení, a dalšími souvisejícími normami. Návrh sítě NN Stávající sítě NN vyhovují dnešnímu zatížení. Postupně budou posilovány kabelovými vývody z TS. Po dohodě s JČE a.s. budou vybrané úseky venkovní sítě NN kabelovány do země. V rámci nové výstavby se budou zásadně provádět kabelové rozvody NN. Provoz sítě smyčkový - zaokruhovaný. Veřejné osvětlení Rozvody VO budou provedeny kabely uloženými ve výkopu Spínání, ovládání a měření bude provedeno v pilíři PRVO, regulace osvětlení v závislosti na večerním a nočním osvětlení. Závěr Na základě vstupních urbanistických údajů je stanovena koncepce rozvoje soustavy VN v daném území. Pro jednotlivé etapy a lokality doporučujeme: • Respektovat stávající ochranná pásma elektroenergetických zařízení, daná zákonem č. 458/2000 Sb.. • Maximalizovat koordinaci výstavby s možností návaznosti na další etapy. • Racionálně minimalizovat náklady do inženýrských sítí, především pak do elektrorozvodné sítě VN a NN. 2.7.4. Zásobování teplem a plynem Současný stav výroby a využití tepla v obci se vyznačuje v převážné míře spalováním nekvalitního hnědého uhlí. S tím je spojen i negativní vliv na čistotu ovzduší ve vlastním sídle i v okolí. Základní varianta předloženého návrhu regulačního plánu je založena na plošné plynofikaci. V současné době plyn do obce přiveden není. S ohledem na navržený rozvoj v oblasti bydlení se jeví jako optimální palivo do budoucnosti. Potřeby tepla U stávající zástavby se předpokládá postupné zvýšení intenzity využívání budov, a to z hlediska prostoru i času. Například drobné podnikání v rekonstruovaných hospodářských objektech, rozvoj v zemědělském areálu a podobně. 1 – obecní úřad 2 – restaurace + prodejna 3 – zemědělský areál + 50 bytů stávajících součet
25 kW 40 kW 160 kW 1150 kW 1375 kW
Návrh plynofikace Plynofikace obce Chlum je součástí připravované výstavby středotlaké soustavy Tchořovice – Kocelovice – Hajany – Chlum. Obec Chlum bude napojena na navržený středotlaký plynovod D 90 PN 4 na východním okraji obce Hajany. Od místa napojení je veden středotlaký plynovod D 90 PN 4 přes zemědělské pozemky k jihozápadnímu okraji Chlumu, kde vstupuje do obce. Návrh technického řešení místní sítě Pro zásobení obce zemním plynem je navržena místní síť středotlaká s provozním tlakem 120 – 140 kPa (předpokládaný tlak v místě napojení Hajany) a jmenovitým tlakem PN 4, s uložením všech plynovodů v zemi. Pro regulaci tlaku na úroveň nutnou pro domovní spotřebiče budou použity domovní regulátory, např.typu RP nebo jiných schválených k užívání státní zkušebnou a územně příslušným plynárenským podnikem. Trasy středotlakých plynovodů jsou navrženy tak, aby pokryly celou oblast soustředěné stávající i navrhované zástavby v obci, včetně všech maloodběratelů. Doporučeným materiálem pro výstavbu je potrubí z lineárního polyethylenu (IPE, HD-PE) v těžké řadě (SDR 11) za dodržení podmínek daných výrobcem a projektem stavby. Rovněž domovní přípojky jsou navrženy z lineárního polyethylenu, ukončené přechodným spojem IPE/ocel a kulovým kohoutem (hlavním uzávěrem plynu) na hranici pozemku nebo ve fasádě objektu. Stanovení roční spotřeby plynu Pro stanovení spotřeby zemního plynu kategorie obyvatelstvo byly použity tyto specifické roční spotřeby plynu pro jednotlivé účely:
Vaření Ohřev TUV Otop RD Otop RO
180 m3/odběratel a rok 260 m3/odběratel a rok 2600 m3/odběratel a rok 1200 m3/odběratel a rok
Roční spotřeba celkem: Stávající objekty: Vaření 42 x 180 = 7 560 m3/rok Ohřev TUV 42 x 260 = 10 920 m3/rok Otop RD 47 x 2600 = 122 220 m3/rok Otop RO 5 x 1200 = 6 000 m3/rok Obyvatelstvo celkem 146 680 m3/rok Maloodběr Velkoodběr Stávající objekty celkem Navržená výstavba Vaření Ohřev TUV Otop RD Obyvatelstvo celkem
26 x 180 = 26 x 260 = 32 x 2600 =
Maloodběr Velkoodběr Navržená výstavba celkem
CELKEM
9 500 m3/rok 0 m3/rok 156 180 m3/rok 4 680 m3/rok 6 760 m3/rok 83 200 m3/rok 94 640 m3/rok
0 m3/rok 0 m3/rok 94 640 m3/rok
250 820 m3/rok
Dočasné řešení – ZTP Pro nově realizované potřeby tepla v nejbližší době se nabízí možnost plynofikace tepelných zdrojů pomocí zkapalněného topného plynu na bázi propan-butanu. Ten je uskladňován v zásobníkových nádržích, které jsou dodávány příslušnými firmami i formou pronájmu – na určitou dobu. V případě zavedení zemního plynu do obce bude u těchto kotelen provedena pouze změna napojení. Závěr V návrhu RP je navrhováno řešení ekologického a relativně dostupného zajištění tepla pro řešené území. Principy návrhu: s ohledem na vývoj cen energií není uvažováno elektrické vytápění. Navržená základní varianta plynofikace nevyvolá potřebu vybudování VTL regulační stanice. Pokud bude plynofikace v Chlumu u Blatné realizována, bude využití ostatních paliv prakticky jen vyjímečné (dřevo). Doplňujícím prvkem by mělo být přednostně využívání obnovitelných zdrojů energie. 2.7.5. Nakládání s odpady V řešeném území se předpokládá především vznik komunálního odpadu. Komunální odpad je ukládán do popelnic a centrálně svážen na řízenou skládku. Tříděný odpad je ukládán do kontejnerů, nebezpečný odpad je 2 x ročně odvážen pověřenou firmou, která je oprávněnou osobou pro nakládání s nebezpečnými odpady. S ostatními odpady bude v řešeném území bude nakládáno dle příslušných platných právních předpisů.
2.8. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění Dle registru Geofondu ČR do správního území obce Chlum částečně zasahuje: - Chráněné ložiskové území Blatná – Řečice - Dobývací prostor Blatná – Řečice Ve správním území obce Chlum se nalézá - Výhradní ložisko kamene Chlum – Škalí - Dobývací prostor Chlum – Škalí (provozovatel firma HERLIN a.s.o. Příbram) Ve správním území obce se dle registru Geofondu ČR nenachází žádné poddolované území Ložisková území a dobývající prostory jsou zakresleny ve výkrese Širších vztahů m 1: 5000.
2.9. Vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb asanací a asanačních úprav Veřejně prospěšné stavby jsou definovány ve stavebním zákoně. Za veřejně prospěšné stavby se považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejně technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu ŽP, které vymezí schvalující orgán v závazné části ÚPD. Kromě veřejně prospěšných staveb lze podle stavebního zákona 50/768 b.§ 108 vyvlastnit ve veřejném zájmu pro: - vytvoření hygienických bezpečnostních a jiných o.p. a chráněných území a pro zajištění podmínek jejich ochrany - provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle schválené ÚPD - vytvoření podmínek pro nezbytný přístup pozemku nebo stavbě - vytvoření podmínek pro umístění nebo řádný provoz zařízení státní pozorovací sítě, kterou se zjišťuje stav ŽP - účely vymezené zvláštními zákony (např.zákon o vojenských újezdech). Pozemky dotčené veřejně prospěšnými stavbami Pozn.: uvedená čísla pozemků odpovídajícím Katastrální mapě nemovitostí - místní obslužná komunikace (východ) – dotčené pozemky p.č.: 726/3, 726/1 - místní obslužná komunikace (jihozápad) – dotčené p.č.: 65,79/3,79/2,112 - veřejně přístupová komunikace (východ) – dotčené pozemky p.č.: 726/3,726/1 - veřejné přístupové komunikace (jih) – dotčené pozemky p.č.:864, 680/1, 1140, 664/1, 90,87/1, 79/7, 79/3, 79/2, 112 - čistírna odpadních vod (jih) – dotčené pozemky p.č.:96 - vodovodní a kanalizační řady v komunikacích a mimo komunikace – dotčené pozemky p.č.: 79/3,96 - přívod STL plynu – dotčené pozemky p.č.:210/1, 97, 112, 79/2, 79/3 - navržené nadzemní vedení a navržená trafostanice T3, dotčené pozemky p.č.:664/1, 680/1, 726/1 - navržené nadzemní vedení 22 kV od Kocelovic do TR Blatná, dotčené pozemky p.č.: 280/1, 554, 1102, 1103, 330/1, 459/2, 459/1, 1108, 1110/3, 726/1, 1030/1
2.10. Návrh řešení požadavků civilní obrany Vymezení záplavových ohrožených a ochranných oblastí Ve správním území není stanoveno žádné zátopové území. Nehrozí zde žádné ohrožení od živelných pohrom ani od havárií nebezpečných látek a produktů. V řešeném území se nacházejí ochranná pásma vodních zdrojů, která je nutno respektovat. Návrh míst pro ukrytí osob Pro stávající zástavbu a obyvatelstvo je navržen improvizovaný úkryt v objektu zapuštěného sklepu v pohostinství. Tento prostor vyhoví z hlediska doběhových vzdáleností, nevyhoví však z kapacitních důvodů. V případě nutnosti použití tohoto úkrytu bude nutné provést zesílení ochranných vlastností tohoto objektu. Další improvizovaný úkryt bude proto nutné vytypovat v severní části stávající zástavby. Pro navrhovanou zástavbu je potřeba u obou návrhových lokalit uvažovat minimálně s jedním až dvěma improvizovanými kryty, ve vhodně situovaných objektech. V obci není uvažováno s ukrytím ani ubytováním evakuovaných osob z jiných lokalit. Návrh míst pro skladování materiálu civilní obrany Materiály civilní obrany navrhujeme pro obyvatelstvo v obci skladovat v objektu obecního úřadu. Současně je však potřeba uvažovat se skladováním materiálu i v místech s větší kumulací osob (školy, zaměstnání) ve spádových obcí. V obci Chlum se nepředpokládá větší počet přespolních osob. Za krizových situací a při mimořádných událostech Návrh možnosti zdravotnického zabezpečení obyvatelstva Pro zdravotnické zabezpečení obyvatelstva nejsou v obci vhodné podmínky. Se zdravotnickým zabezpečením obyvatelstva je nutno počítat ve městě Blatná. Charakteristika objektů skladující nebezpečné látky V zastavěném území obce ani v jejím správním území se nenachází ani není navrhován žádný objekt se skladem nebezpečných látek. Možnosti nouzového ubytování osob s 50 a více lůžky V obci nejsou vhodné objekty k nouzovému ubytování osob. K přechodnému nouzovému ubytování osob by v případě nutnosti bylo možné využít objektu kulturního domu Návrh nouzového zásobování obyvatelstva vodou
V obci jsou dva místní nezávislé zdroje vody. Jeden se nachází jižně pod obcí a je z něj zásobována celá obec, druhý zdroj se nachází severně nad obcí a je z něj zásobován areál ZD. Kromě toho se v obci nacházejí i domovní studny. Kombinací těchto zdrojů je možno využít nouzové zásobování vodou. Kromě toho by měl být každý improvizovaný úkryt obyvatelstva vybavena zásobou pitné vody nejméně na 3 dny (3 l na osobu a den). Návrh odběrných míst pro zásobování vodou k hašení požárů Kromě odběru vody z požárních hydrantů na vodovodní síti je odběr vody k hašení požárů možný z požární nádrže v severní části návsi (cca 600 m3) nebo zrybníka na jižním okraji obce. Návrh míst k dekontaminaci osob, zvířat a vozidel Místo k dekontaminaci osob, zvířat a vozidel je nejvhodnější uvažovat v rámci areálu ZD na stávajících zpevněných plochách uvnitř areálu. Návrh k umístění elektrických sirén Elektrická siréna je umístěna na konstrukci pro sušení hadic u budovy Obecního úřadu. Návrh míst a ploch využitelných k záchranným pracem a řešení bezodkladných pohřebních služeb a likvidace uhynulých zvířat Plochy pro takovéto činnosti je nutno situovat v dostatečné vzdálenosti od zastavitelného území obce a mino ochranná pásma vodních zdrojů. Takového plochy se nacházejí jihozápadně od obce.
Tabulková část Tabulka počtu obyvatel a bytů Obec Chlum
stav obyv. domy byty 173 45 47
návrh obyv. domy byty 90 35 37
celkem obyv. domy byty 175 80 70
Přehled úkrytů Obec
č.úkrytu kapacita improvizovaných úkrytů stav návrh celkem Chlum 1 100 100 2 75 75 3 35 35 4 35 35 5 30 30 celkem 175 100 275
2.11. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) 2.11.1. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ŽP a PUPFL Navrhované řešení konceptu RP obce Chlum navrhuje plošnou plynofikaci sídla. Předpokládá se zrušení většiny malých domovních kotelen, spalujících převážně nekvalitní paliva a jejich nahrazení plynovými kotli. To přinese zlepšení čistoty ovzduší v obci a omezí se i produkce odpoledne při spalování méně výhřevného tuhého paliva. V obci je navržena centrální čistírna odpadních vod, která přispěje k zlepšení čistoty vod ve vodotečích, do kterých je vyústěna stávající kanalizace. V k.ú. obce Chlum převládají pozemky ZPF. Lesnatost území je okolo 20 %, přičemž největší lesní komplex se nachází v severovýchodní části k.ú. (s pomístním názvem Býčí). Severně navazuje na zastavitelné území obce lesní komplex U nivy a jižně pod obcí je lesní komplex Škalí. Z hlediska kategorie lesů se jedná převážně o lesy hospodářské, s převahou jehličnanů. V řešeném území je nutno věnovat zvláštní pozornost prvkům ÚSES vymezených na PUPFL. Hospodaření v těchto územích (biokoridory a biocentra) je možné dle návrhu opatření na prvcích ÚSES stanovených v závazné části této dokumentace. V důsledku řešení konceptu RP obce Chlum nedochází v ř.ú.k žádným záborům PUPFL.
2.11.2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (ZPF) Vyhodnocení důsledků rozvoje řešeného území na zemědělském půdním fondu je zpracováno metodikou dle zákona ČNR č.231/1999, o ochraně ZPF a vyhlášky č. 13 ze dne 24.1.1994, kterou se upravují veškeré podrobnosti ochrany ZPF. Pro jednotlivé BPEJ je uveden stupeň přednosti v ochraně a třída ochrany zemědělské půdy podle třídníků zemědělských půd v ČR a tržní cena půdy podle Vyhlášky MF č. 393/1991 Sb. V textové části jsou (v číselné závislosti na grafickou část) uvedeny lokality a jejich funkční využití, odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu celkem, odnětí půdy určené pouze pro zemědělské účely (pole, louky, pastviny, zahrady), odnětí nezemědělské půdy (ostatní plochy), skutečně zastavěná plocha (zemědělská půda + nezemědělská půda), zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek - BPEJ, základní hodnotový ukazatel, základní a snížená sazba a výše odvodu. Odnětí půdy je sledováno jednak podle jednotlivých BPEJ, tak i podle účelu, pro který je odnímána. Výměry lokalit, uváděné v ha jsou odměřovány z mapových podkladů planimetrem. Příklad kódu BPEJ: 7.46.02 | | | | | |________ číselná kombinace skeletovitosti, expozice, sklonitosti a hloubky půdy | |__________ hlavní půdní jednotka (HPJ) |_____________ klimatický region Pro vyhodnocení odvodů za odnětí půdy ze ZPF, stanovení ekologické váhy vlivu na faktory ŽP a koeficientů snížení základní sazby odvodů bylo použito tabulek Sazebníku odvodů (část A,B,C) a postupu při výpočtu odvodů (část) z Přílohy k zákonu č.334. Charakteristika půd v řešeném území vychází z Metodických zásad pro práci s mapovými podklady při bonitaci zemědělského půdního fondu.
Jako východisek ke zjišťování údajů potřebných pro vyhodnocení důsledků na ZPF bylo použito: 1. mapových podkladů Pozemkového úřadu v měřítku 1: 5 000 s vyznačenými hranicemi bonitovaných půdně - ekologických jednotek. 2. mapové a spisové dokumentace k vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací, přírodních památek, významných krajinných oblastí, územních systémů ekologické stability, chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ochranných pásem vodních zdrojů, ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod - pro stanovení koeficientů ekologické váhy negativního vlivu odnětí půdy na faktory životního prostředí. 3. mapové nebo spisové dokumentace, posudky hygienické služby, případně výsledků účelových měření nebo průzkumů jako podklad pro důvody ke snížení základní sazby odvodů za odnětí půdy ze ZPF. 4. mapové a spisové podklady Katastrálního úřadu pro identifikaci jednotlivých pozemků, jejich kultury a využití.
2.12. Návrh lhůt aktualizace Návrhové období RP Chlum je stanoveno do r.2015. RPO Chlum bude podle potřeby aktualizován a to zejména v případě, když se změní podmínky, na základě kterých byla tato územně plánovací dokumentace schválena. Návrh lhůt aktualizace RPO Chlum je stanovena na 4 roky.
3. Závazná část ve formě regulativů Závazná část ÚPD s ohledem na hodnoty území omezuje, vylučuje, popřípadě podmiňuje umísťování staveb, využití území nebo opatření v území a stanoví zásady pro jeho uspořádání. Závazná část u regulačního plánu obce Chlum obsahuje: vymezení zastavitelného území, jednotlivých stavebních pozemků, jejich využití, umístění staveb, omezení změn v jejich užívání, přístupy ke stavbám a napojení na technické vybavení, prvky územního systému ekologické stability, pozemky přípustné pro těžbu nerostů, pokud těžba přichází v úvahu, regulační prvky plošného a prostorového uspořádání (např.uliční a stavební čáry, výška a objemy zástavby, ukazatele využití území, řešení dopravy a technického vybavení), limity využití území a vymezení pozemků pro veřejně prospěšné stavby a pro provedení asanací nebo asanačních úprav.
3.1. Regulační zásady utváření území z hlediska funkčního typu Řešené území se člení na zastavitelné a nezastavitelné území. Zastavitelné a nezastavitelné území je dále členěno na lokality. Jednotlivé lokality jsou dále členěny na pozemky (parcely). V rámci jednotlivých lokalit jsou vymezeny pozemky se shodným nebo podobným funkčním typem. Jednotlivé funkční typy jsou barevně odlišeny (viz legenda hlavního výkresu) a popsány příslušnou zkratkou. Funkční typy zastavitelného území: 3.1.1. Zastavitelné území smíšené s převažující funkcí obytnou (SMO) funkce hlavní: obytné území s různou skladbou činností, zařízení a dějů místního dosahu, převážně v zemědělských usedlostech nebo víceúčelových individuálních RD. Obvyklé a přípustné je zřizovat a provozovat drobné řemeslné dílny, provozovny výrobních a nevýrobních služeb místního významu, provozovat chovatelské a pěstitelské činnosti místního významu nebo za účelem samozásobení, které svým provozem neruší obytnou funkci nad míru obvykle přípustnou a neruší hmotový a architektonický ráz venkovské zástavby. funkce podmíněně přípustné: ojediněle i monofunkční výrobní zařízení, činnosti a děje, zařízení, vedení a objekty technické infrastruktury nezbytné pro rozvoj obce a přilehlého území, využívat neobydlené stávající objekty zemědělských usedlostí jako objekty individuální rekreace. funkce nepřípustné: veškeré činnosti, děje a zařízení, zejména výrobní a velkokapacitní chovatelská a pěstitelská, nadměrně narušující prostředí a překračující stupeň zátěže stanovený závaznými předpisy o ochraně zdraví pro obytnou zástavbu. U části lokality č.SMO.3., nacházející se uvnitř ochranného pásma 2.stupně vrtu CH1 je zakázáno zřizovat nové žumpy a otevřená hnojiště, močůvkové jímky, skládky odpadů a jiných látek, které by mohly ohrozit kvalitu podzemních vod. Rovněž je v tomto území zakázáno vyvážet obsah žump a hnojit kejdou hospodářských zvířat. 3.1.2. Zastavitelné území obytné individuální (OIN) funkce hlavní: obytné území se skladbou činností, dějů a zařízeními související s bydlením a poskytující služby pro bydlení, převážně v individuálních RD nebo vila domech . Přípustné jsou rovněž nevýrobní služby v rámci RD nebo případně i v samostatných objektech a doplňkové objekty ke stavbě hlavní. U části lokalit OIN.1. a OIN.2. a u lokalit OIN.3. a OIN.4. nacházejících se uvnitř ochranného pásma 2.A stupně vodárenského odběru Bezdědovice lze připustit pouze takovou výstavbu, která nemůže negativně ovlivnit jakost a zdravotní nezávadnost podzemních vod. funkce podmíněně přípustné: zařízení poskytující chovatelské či pěstitelské zázemí za účelem samozásobení, vedení objekty a zařízení technické vybavenosti místního významu, nezbytné pro rozvoj tohoto území a obce a to za předpokladu, že zejména v lokalitách OIN.1. OIN.2., OIN.3., OIN.4. budou provedena opatření, která vyloučí možnost znečištění podzemních vod. funkce nepřípustné: veškeré činnosti, děje a zařízení zejména výrobní, chovatelské a pěstitelské narušující obytné prostředí a překračující stupeň zátěže stanovený obecně závaznými předpisy o ochraně zdraví pro obytnou zástavbu. 3.1.3. Zastavitelné území pro zemědělskou výrobu (ZV) funkce hlavní: Obvyklé jsou činnosti a zařízení zemědělské výroby, zemědělských provozů a podobných zařízení zejména: zahradnické areály, pěstebné areály, chovatelské areály, jejichž náplň činnosti je vymezena pásmem hygienické ochrany, areály a objekty, jejichž náplň činnosti není podmíněna vymezením pásma hygienické ochrany, areály a objekty, jejichž náplň činností není podmíněna vymezením pásma hygienické ochrany, sklady a skladové provozovny, mechanizační střediska, zařízení poskytující služby zemědělských podniků. funkce podmíněně přípustné: jsou jednotlivé objekty pro služební bydlení, administrativu a stravování. Přípustné jsou rovněž provozy přidružené výroby, parkovací, odstavná stání a garáže pro potřebu vyvolanou přípustným využitím území.
funkce nepřípustné: v areálech a plochách pro zemědělskou výrobu je nepřípustná funkce obytná (kromě služebního bydlení) Nepřípustné jsou veškeré činnosti a zařízení ohrožující prostředí nadlimitním hlukem, vibracemi, polétavým prachem, exhalacemi a pachem nebo kapacitní chovy zvířat překračující vyhlášené nebo navržené ochranné pásmo. 3.1.4. Zastavitelné území výroby a výrobních služeb (VS) funkce hlavní: obvyklé jsou činnosti a zařízení výrobního popř. skladového charakteru, výrobních služeb, zařízení a provozovny, které nejsou přípustné v jiných zastavěných nebo zastavitelných územích. V lokalitě VS.1. ležící v ochranném pásmu 2.A stupně vodárenského odběru u Bezdědovic je přípustné umístit pouze takovou výstavbu, která nemůže negativně ovlivnit jakost a zdravotní nezávadnost podzemních vod. funkce podmíněně přípustné: přípustné je rovněž v tomto území umisťovat zařízení pro obchod a administrativu, služební bydlení, komunální provozovny, zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu území a vyplývající z přípustného využití území, pokud v ní budou provedena opatření, zamezující znečišťování podzemních vod. funkce nepřípustné: nepřípustná je obytná funkce a funkce veřejné vybavenosti, které by byly výrobními provozy rušeny nad míru přípustnou. Vyloučené jsou veškeré činnosti a zařízení ohrožující okolní prostředí nadlimitním hlukem, vibracemi, polétavým prachem, exhalacemi a pachem. Vyloučené jsou veškeré činnosti, které nevyhovují podmínkám stanoveným pro II.ochranné pásmo vodního zdroje na Závišínském potoce. 3.1.5. Zastavitelné území technické vybavenosti (TV) hlavní funkce: toto území je určeno především pro umisťování technických zařízení nezbytných k technické a dopravní obsluze území. Stavby a zařízení technické a dopravní vybavenost mohou být umisťovány i v ostatních územích, jsou-li určeny pro bezprostřední obsluhu těchto území, nemohou-li se stát zdrojem závad pro stanovené využití příslušného území. Jedná se zejména o zařízení pro zásobování vodou a kanalizaci, zásobování elektrickou energií, teplem a plynem, zařízení pro spoje a radiotelekomunikace, území pro sběr a ukládání odpadů, požární ochranu, hospodářské objekty a plochy obce. funkce podmíněně přípustné: přípustné jsou zařízení dopravní vybavenosti zejména řadové nebo hromadné garáže s kapacitou max. 50 stání. Přípustné jsou i služby bezprostředně spojené s činnostmi a zařízeními v tomto území. nepřípustné funkce: nepřípustná je obytná a další funkce, které byly činnostmi a zařízením technické dopravní vybavenosti rušeny nad míru přípustnou. 3.1.6. Zastavitelné území občanské vybavenosti funkce hlavní: území s převahou činností a zařízení poskytujících služby netechnického a nevýrobního charakteru. Jedná se zejména o činnosti a zařízení pro veřejnou správu administrativu, kulturu, církev, sociální péči, zdravotnictví, školství, pohostinství a stravování. Umístění těchto funkcí se předpokládá v otevřených areálech nebo polyfunkčních domech. funkce podmíněně přípustné: přípustné jsou bezprostředně s druhem veřejné vybavenosti související činnosti nebo zařízení obslužné. Dopravní a technická vybavenost nezbytná pro obsluhu území a vyplývající z charakteru činností a zařízení v tomto území. funkce nepřípustné: nepřípustné jsou veškeré činnosti a zařízení, které nadměrně narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně a které buď jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže stanovený navrženým využitím území a obecně závaznými platnými předpisy o ochraně zdravých životních podmínek pro tento druh území. Nepřípustné jsou zejména výrobní funkce, zařízení chovatelská a pěstitelská, odstavná stání a garáže pro těžkou techniku a nákladní automobily, pokud nesouvisí s přípustným využitím území. 3.1.7. Zastavitelné území pro individuální rekreaci (IR) funkce hlavní: území určené k trávení volného času s různorodou skladbou činností, zařízení a dějů s možností výstavby nebo užívání objektů pro individuální rekreaci (zahradní domky, chaty, rekreační domky, rekreační chalupy) funkce podmíněně přípustné: zařízení poskytující chovatelské či pěstitelské zázemí za účelem samozásobení, doplňkové stavby ke stavbě hlavní, zařízení a objekty technické infrastruktury, nezbytné pro zásobování a rozvoj území obce. Funkce nepřípustné: trvalé bydlení, zejména v těch objektech, které nevyhovují technickým požadavkům na obytné objekty, výrobní činnosti a podnikání výrobního charakteru, kapacitní chovatelské a pěstitelské zařízení a činnosti překračující stupeň zátěže stanovený obecně závaznými předpisy o ochraně zdraví pro tento funkční typ.
3.1.8. Zastavitelné území pro sport a rekreaci (SR) funkce hlavní: obvyklé jsou činnosti a zařízení určené pro provozování sportu, rekreace, zábavy a využití volného času, sportoviště organizované tělovýchovy, sportovní hřiště, robinsonádní hřiště, koupaliště, pobytové louky apod. funkce podmíněně přípustné: přípustné je v tomto území zřizovat stavby a objekty bezprostředně související s využitím území, parkovací stání, odstavné plochy pro potřebu vyvolanou přípustným využitím území. funkce nepřípustné : nepřípustné je v tomto území zřizovat a provozovat zejména stavby pro individuální rekreaci (např. chaty, chalupy, zahradní domky apod.) a využívat území pro zřizování a provoz zahrádek. Nepřípustné je rovněž v tomto území umisťovat výrobní provozy, sklady a parkovací či odstavná stání pro nákladní automobily, autobusy a jinou těžkou techniku 3.1.9. Zastavitelné území dopravní vybavenosti funkce hlavní: území určená pro umisťování dopravních činností a zařízení určených k dopravní obsluze území se člení na území pro dopravnu v pohybu na pozemních komunikacích a pro dopravu v klidu a) silnice II.třídy funkční třídy C1,silnice III. třídy funkční třídy C2 b) obslužné komunikace, funkční třídy C3 c) veřejné přístupové komunikace s dopravním omezením (slouží pro zemědělskou dopravu, dopravní obsluhu zahrad a jako přístupové komunikace k jednotlivým pozemkům ve volné krajině) d) stezky pro pěší a cyklisty e) parkovací stání vyznačené v grafické části dokumentace. Garážování a odstavování osobních automobilů a jiné techniky bude řešeno v rámci RD f) zastávky veřejné hromadné dopravy funkce podmíněně přípustné: zařízení, činnosti a děje poskytující další služby pro dopravu v pohybu a klidu funkce nepřípustné: parkování a odstavování automobilů na pozemních komunikacích určených pro dopravu v pohybu mimo vyznačené parkovací stání a jakékoliv funkce na úkor dopravní vybavenosti Funkční typy nezastavitelného území 3.1.10. Nezastavitelné území veřejné zeleně funkce hlavní: území veřejně přístupná, dotvářející charakter veřejných prostranství vhodnou skladbou dřevin a nízké zeleně. Přípustné je na těchto územích budovat chodníky, stezky pro pěší a cyklisty, mobiliář (lavičky, svítidla, drobnou architekturu apod.), parkovací stání s omezenou kapacitou pro osobní automobily funkce podmíněně přípustné: je zřizovat a provozovat zařízení a sítě technické infrastruktury, nezbytné pro funkci a provoz obce funkce nepřípustné: nepřípustné je na těchto pozemcích zřizovat zařízení, která nejsou stanovena jako přípustná a podmíněně přípustná. Nepřípustné je rovněž parkování a odstavování nákladních automobilů a těžké techniky. Nepřípustné je rovněž vysazování druhově nevhodných dřevin (jehličnany, zeravy) a exotických dřevin. 3.1.11. Nezastavitelné území zeleně ostatní (ZO) (plochy s možností náhradní výsadby dřevin) funkce hlavní: území zeleně ostatní je určeno jak přechodový prvek zastavitelného území do volné krajiny, s doprovodnou funkcí alejí a stromořadí, případně s funkcí izolační zeleně, tvořící funkční rozhraní. Přípustné je do tohoto území umisťovat náhradní výsadbu dřevin, s vhodnou druhovou skladbou dřevin domácího původu funkce podmíněně přípustné: je zřizovat nezpevněná (travnatá) sportovně rekreační hřiště, místní komunikace, pěší stezky, zařízení a sítě technické infrastruktury nezbytné pro zásobování a rozvoj obce. Podmíněně přípustné je na těchto plochách i extenzivně zemědělsky hospodařit funkce nepřípustné: zřizovat a provozovat jakákoliv zařízení a stavby (včetně objektů individuální rekreace), která nejsou uvedena jako přípustná a podmíněně přípustná. Nepřípustné je i intenzivní hospodaření a pěstitelské či chovatelské činnosti a výsadba druhově netypických a exotických dřevin. 3.1.13. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) funkce hlavní: území je určeno k plnění těchto funkcí podle zvláštních předpisů (zákon o lesích). Využívání území je možné pouze v souladu s těmito předpisy. Přípustné je na těchto územích zřizovat a provozovat jednotlivé účelové stavby a zařízení pro lesní hospodářství a ochranu přírody místního dosahu a to pouze se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů.. Funkce podmíněně přípustné: je zřizovat a provozovat na těchto územích účelové komunikace určené pro obsluhu tohoto území. Podmíněně přípustné je v ochranném pásmu lesa situovat pozemky
pro nízkopodlažní bydlení a sportovně rekreační funkci, za předpokladu souhlasu a udělení výjimky od příslušného orgánu státní správy lesů. Podmíněně přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích zařízení a sítě dopravní a technické infrastruktury, pokud je to nezbytné pro rozvoj a obsluhu přilehlého území a to pouze se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů. Funkce nepřípustné: je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení, zejména stavby, která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná. 3.1.14. Nezastavitelné území zemědělského půdního fondu (ZPF) funkce hlavní: uzemí určená pro hospodaření se zemědělskou půdou nebo činnosti a zařízení, které s hospodařením na ZPF souvisí. Jedná se o půdu ornou, pastviny, louky a sady. Přípustné je rovněž provádět na těchto územích změnu kultury na travní porosty. funkce podmíněně přípustné: je zřizovat a provozovat na těchto územích sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území, účelové a místní komunikace nezbytné pro obsluhu tohoto území, umisťovat jednotlivé jednoduché stavby zemědělské výroby ( např. seníky, včelíny, konstrukce vinic a chmelnic apod.) Podmíněně přípustné je rovněž měnit funkci na pozemky určené k plnění funkcí lesa. funkce nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení ( zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná. 3.1.15. Nezastavitelné území vodních ploch Zásahy do vodních ploch a s nimi bezprostředně souvisejících území a objektů budou sledovat především: a) stabilizaci vodních poměrů v území, revitalizaci vodní plochy, obnovou a zkvalitněním břehových porostů b) přirozené začlenění vodní plochy do krajinného prostředí c) začlenění plochy do územního systému ekologické stability 3.1.16. Volná krajina Ve volné krajině je možno umisťovat, není-li stanoveno jinak, zejména stavby veřejné dopravní a technické infrastruktury, dále stavby sloužící k zajišťování ochrany přírody, zemědělské prvovýroby, myslivosti, lesního hospodářství, rybničního hospodářství, zajišťování civilní ochrany státu. Ve volné krajině není možno umisťovat objekty individuální rekreace, kromě lokalit navržených a schválených v ÚPD. Za objekty individuální rekreace jsou považovány: rekreační chalupy, rekreační domky, rekreační chaty, zahradní domky, zahrádkářské chaty a jiné drobné stavby, které svým charakterem, objemovými parametry a stavebním uspořádáním odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci. Ve volné krajině nelze oplocovat pozemky s výjimkou staveb a zařízení vyjmenovaných v prvním odstavci. 3.1.17. Územní systém ekologické stability (ÚSES) ÚSES je vymezen jako území se zvláštní ochranou (zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) a je tvořen koridory ( regionální, lokální) a biocentry (regionální, lokální) a jejich propojeními vymezenými v grafické části (výkres širších vztahů). ÚSES se pro účely této ÚPD rozumí v prostoru spojitá a v čase trvají síť jednotlivých prvků ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky), která stavem svých podmínek umožňuje trvalou existenci a rozmnožování přirozeného geofondu krajiny a zároveň umožňuje migraci zvěře a živočichů.
3.2.Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání a architektonického řešení Graficky vyjádřitelné regulativy jsou znázorněny v hlavním výkresu a dále popsány a vysvětleny v textové části, která je nedílnou součástí této územně plánovací dokumentace. 3.2.1. Plošné a prostorové uspořádání a) parcelace pozemků: 1. parcelace pozemků je závazná s tím, že je případně možno sloučit dvě sousední parcely v jednu, s umístěním jednoho hlavního objektu na sloučeném pozemku 2. parcelace je závazná s tím, že je možné parcely i dělit, za předpokladu, že budou dodržena předepsaná regulační opatření v regulačním plánu. b) regulace polohy: 1. stavební čára udává povinnou polohu hlavního objemu objektu, vztaženou k uliční čáře 2. uliční čára udává profil veřejného uličního prostranství 3. stavební čáry a hranice pro umístění vedlejších staveb se pro potřeby tohoto regulačního plánu nevymezují 4. zastavitelnost pozemku je vyjádřena číselným údajem vyjadřujícím podíl zastavěné plochy ku celkové ploše pozemku. Pozn. mezi zastavěné plochy se nezapočítávají plochy bazénů a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi 5. Hlavní vstupy a vjezdy udávají hlavní dopravní obslužnost pozemku z místní komunikace c) regulace výškového uspořádání 1. římskou číslicí je vyjádřen maximální počet plných nadzemních podlaží. Pro obytnou zástavbu a objekty individuální rekreace je stanovena konstrukční výška podlaží 3 m. Pro objekty výroby je stanovena konstrukční výška max 6 m. Pro doplňkové objekty ke stavbě hlavní je stanovena konstrukční výška max 3,5 m a max 1NP. Pro objekty občanské vybavenosti je stanovena konstrukční výška nadzemních podlaží max 3,6 m. 2. matematickým znaménkem + je stanovena možnost plné nadstavby podkroví o max 1,3 m nad úroveň stropu 1NP. Za podkroví s nadstavbou se nepovažuje půdní vestavba (bez nadstavby) nebo částečná nadstavba nad méně nežli 2/3 půdorysné plochy objektu 3. Matematickým znaménkem – je stanovena možnost podsklepení (i částečného) zapuštěnými sklepy. Sklep bude zapuštěn min ze 2/3, přičemž konstrukční výška sklepa nepřesáhne 3 m. d) regulační prvky architektonického řešení 1. při dostavbě a přestavbě objektů stávajících zemědělských usedlostí respektovat charakter a tvarosloví stávající zástavby a přednostně používat místně charakteristické přírodní materiály. Zachovat předzahrádky a oplocení ve formě kamenných zídek na východním okraji obce 2. Navržené rodinné domky budou venkovského typu, případné hospodářské a doplňkové objekty budou zakomponovány do projektové dokumentace 3. Střechy u občanské vybavenosti smíšené a obytné zástavby individuální budou šikmé, (sedlové, 0 polovalbové, valbové) se shodným sklonem 35 – 40 na obou stranách hřebene. Krytina bude skládaná v odstínech barvy červené až hnědočervené. Orientace hlavního hřebene bude přibližně rovnoběžná s vrstevnicemi a kolmá nebo rovnoběžná s osou přilehlé komunikace. 0 U výrobních objektů mohou být střechy i vazníkové se sklonem okolo 15 . Osvětlení podkroví střešními okny nebo střešními vikýři přiměřených tvarů a měřítek.
4. Tabulková část obec Chlum – základní demografické údaje katastrální výměra počet obyvatel předpokládaný návrhový počet obyvatel 220 z toho mužů z toho žen průměrný věk předproduktivní věk produktivní věk poproduktivní věk počet trvale obydlených domů počet trvale obydlených bytů počet rekreačních objektů počet navržených domů počet navržených bytů pracující vyjíždějící za prací
621 ha 173 93 80 (46,2 %) 38 20 % 61 % 19 % 45 47 15 32 35 (80 obyvatel) 77,9 %
