Fin de siěcle a zmatkynašeho konce stoletÍ J A s N AH l o u Š x o v Á
,,My pozdě narozenijsme pŤestalivěŤitv pravdu,..napsal ve svémdebutu Cáopin und Nietzsche - Zur Psychologie des Individuums, vydanémv Berlíně v roce 1892,jeden z vyraznych reprezentant evropskémoderny Stanislaw Przybyszewski. ,,Pňišlijsme aŽ tehdy' kďyž už se všechnod ležitépro svět i pro lidi stačiloodehrát.ocitli jsme se mimo historii,..Ťeklav r. 1995 v jednom interview mladá polská autorkaolga Tokarczuková,která Žije a píšev maléobci na pomezí.Mohlo by se tedy zdát, žepocity ,,pozdnídoby..'jak ji česko-polském nazyváVáclav Bělohradsk!' trvajijlž více nežceléstoletí. Noetická skepse a všeobecněpociťovanádeziluze byly koncem minulého stoletíreakcína selhánípozitivistickévědy. Namnoze souvisely s rozpademdo tédoby platnych hodnotov ch kategorií(sociá|níhnutí,emancipacežen,ripadek tradičníhomodelu rodiny), s krizí racionalismu a v bec se změnami v celé struktuŤe společnostiod ekonomiky a politiky pŤesoblastmrav ažpo novéchápání role umění' Současn! konec sto|etís sebou zŤejměpňinášírovněž rozčarování,tentokrát z faktu, že v oblasti kultury uŽ stěžilze - alespoř podle někter.fch_ něco zcela novéhoočekávatnebo vytvoÍit.Mimo to' tak jako kdysi selhal historicky optikomplikovan , nežaby mismus pozitivistri,zjišéujeme i my,ženášsvětje pŤíliš se dal jednodušepochopit či uchopit. Žádn! univerzálnímodel nefunguje'ani nejnovějšívymoženostišpičkové techniky či informačníexploze problémynevyŤeší. Pňestoževe sféÍeumění a mrav je téměÍ,,všedovoleno..,nelze se vyhnout zklamání, neboťna druhé straně ,,nic neplatí...Sociální inženyrstvíse ocitlo ve slepéuličce,velikášskékolektivisticképÍedstavyse zhroutily, individuum je ponechánosamo sobě, ajak se ukazuje,častonedokážeunéstani svou svobodu, ani odpovědnost.,,Pročustoupila drivěra v modernu [rozuměj v širtáším,nikoli pouze literárnímslova smyslu, J. H.] všeobjímající stísněnosti?.. Že se filozof Leszek Kolakowski v eseji pňíznačně nazvanémModerna na lavici obžalovanfch.A pokračuje:,,Lhostejnona jakou oblast životapom!šlíme' stále v nás pŤirozen!instinkt budíotázku: Co tady nehraje?Co nenív poÍádku s Bohem, s demokracií.se socialismem,s uměním,Se sexem,s rodinou, s hos-
201
I
podáŤsk]imr stem? Zdá se,jako bychom cel;i časžili v pocitu všezahlcující krize, aniŽ bychom byli schopni jasně postihnoutjejí pŤíčiny, pokud odhlédneme od lacinfch, zdánliv ch ňešení a hese|.MŮže bltpár optimistti,kteÍínacházejí dychtivépub|ikum a stáVajíse rychle populární.Mezi intelektuály to vzbuzuje smích'My dáváme pňednosttomu, vidět to černě..(Kotakowski l992). Snad tu spolup sobí i jakysi m tus konce století- pŤedstava konce věku inspiruje lidskou fantaz1i,takŽese objevujíanalogická gestajako v době fin de siěcle: fascinace proroctvími,zejménao očekávaném konci světa, okultnímivědami, tajemn mi médii'jako by|a kdysi slavná madam Blawatská. Krize hodnot zároveĎ vyvolává potŤebua|ternativníhoduchovníhohledání,lidé se opět zajímajio v chodnínauky,o astrologii, mnoŽíse nejrozmanitější sekty a rispě. chy slaví léčitelé všehodruhu' V opozici k oficiá|ně uznávanévědě či školní medicínětak nastává obrat k osobitě pojatémetaÍyzice,vzr stá v|iv rozmant. t]ychsubkultur,kteréchtějínahraditobecně vžitémodely neboje pÍímonegují. ovšem stejně tak jako shledávámepodobnosti,mohli bychom mezi oběma konci stoletína|éztirozdi|y.od|išnéje napŤ.postaveníumělce avzÍahumělce a společnosti- znak pro fin de siěc|e tak signiÍikantní a samotnlmi symbo|isty a dekadentyopakovaně akcentovan. CharakteristickouÍbrmacímoderny byly uměleckébohémy,kterésv1im nevázan m životnímstylem pŤitahovalypozornost a jitŤilypŤedstavivost spoŤádanych občanrj. PŤipomeřmealespoř berlínskou bohémus legendárnímPeterem Hi|lem a jeho pŤíte|kyní Else Lasker-Schijlerovou, německo-skandinávskoubohému,která se scházela v ber|ínské hospridce Zum Schwarzen Ferke| a k níŽ ná|eže|iMeier-GraeÍ'e,Przybyszewski' Munch a Strindberg,kristiánskou bohémuHanse Jaegeraa Christiana Krogha, proslulou konfiskacemi skandálníchrománrj a soudními procesy' či konečně krakovskou bohému,soustÍeděnou kolem StanislawaPrzybyszewskéhoa časopisu Žyčie' Tito lidése bez ohledu na národnostvzájemně st]/kali,psali si, pňispívalido těchŽečasopisŮ,četlinavzájemsvá díla.Určitémotivy a symboly se - jak je notoricky známo _ vyskytovaly v tvorbě celéevropskémoderny,jak literární,tak vytvarné.Vezměme už samotnénázvy _ Confiteor je titu| Macharovy sbírky i PrzybyszewskéhomaniÍ.estu v Žyčiu,Í,!ŽPrzybyszewskipíšeAndrogyne stejně jako Péladan,Salome nacházime u Wildea, Kasprowicze, Muncha' Gustava Moreaua, M. Klingera či T. F. Šimona.Pozoruhodnější všakje. že i pobouňené reakce na modernu by|y bez ohledu na zemi privodu analogické.Tak napň.Ma. char je po vydání Confiteor označenza,,|iterárníhobídáka..,kter1/,,lidské společnostineméněnebezpečn1í jest sv;im perem nežanarchista'socialista,nihilista d]Íkou,olovem, dynamitem..(Nedvídek l886/87). Stanislaw Tarnowski,pro202
popu|árních fesor Jagellonskéuniverzity,se ZaSepo vydánív Krakově nesmírně pro Tetmajerovfch veršritáŽe: ,,Co by Ťeklpan Tetmajer' kdyby se někdo nadchl (srov. Boy Že|eÍski a zapá|i|?,, benzinem kostel mariánsk]/ polil iáeály, ieho iqsr). e Wilhelm Feldman, vydavatel krakovskéKrytyky, oproÍlŽyčiuznačně socialistickédoktríny je obviněn Z propagace',zvláštěnebezpečné umírněné, jsou v tisku pŤipo Przybyszewského Maeterlincka od AutoŤi dekadencí... zvané (Weyssenhoff rovnáváni k narkoman m a chovancrimpsychiatrick1/ch|éčeben l6l)' či (Jeske-Choinski l895: v horečce blábolícím hysterikrim, k I24), 1891: s Tespolu mládež, co kazí opilci, darebáky, ''která zvrhlíky, nazyváni rovnou (Niemojewbou [d. Przybyszewskfm] pila, sváděla cizí ženynebo je stŤílela.. ski 1902). Takovévášnivéreakce by jen stěžísoučasnáliteratura,jakkoli nekonvenční dokázala vyvolat. SpisovateluŽ neníonen estéta kaa tŤebai protispolečenská, pohrda|profánnímdavem a zajedinou nedotknucíŤ,kter;/pobuŤovalměšťáky, telnou věc považovalsvé čisté,neslužebné,individualistickéumění nej|épe jen těŽko šokovat.Jedno všakmas ve|kfm U. Literaturoulze dnes spo|ečnost - a to je dťtrazna sub. umě|ci pÍestospolečné jí dnešnímladíautoÍis tehdejšími je někdy aŽ nemilosrdně která jektivitu, individualismus a autobiograÍičnost, upÍímnáa otevňená.Autoportrétpisatele(napŤ.u TŤešřáka,Topola, Boučkovéči jinj,neŽ na konci 19. stoViewegha,kteŤíse lišípostoji i stylem)je samozŤejmě letí,ale propojenívlastníexistence a tvorby a hledání nov ch zprisobtinarace o sobě samémjsou do jistémíry obdobné. obdobn! je i akcentovany vztah k Evropě a evropanství,témav posledním desetiletítak frekventované'Koncem minuléhostoletíjiž Sládkrlv a Vrchlického Lumír,,otvíralokna do Evropy... Moderna tuto základníorientaci Znovu artikulovala. Už v prvním dopise Procházkovi z 9. Íijna 1895, v němžPrzybyszewski ktadně odpovídá na žádost o autorizaci pŤekladu staÍi Chopin und Nietzschea současněprosío uveŤejnění několika slov o De profundis v Moderní revui, čteme:,,Koncem měsíce vyjde má práce, tištěnáv omezenémpočtu exempl፝r. Není to nic pro veŤejnost.Jenom pro pravéEvropany. Poněkud ve (Przybyszewskt 1997 1.79).Y násÍy|uTotenmesse,a|e mnohem odvážnější.. sledujícímdopise odpovídána Procházkriv dotazohledně novénorskéliteratujedince z mladégenerace- Mon. ry: ,,Doporučovalbych Vám nejevropštějšího se Lie ['..]..(ibid.:l80). TakéModerní revuihodnotí Przybyszewskivždyv evropskémkontextu:,,Vždyťtakhle pěkné,tak plnohodnotné'po všechstránkách uměleckéčíslonevydal žádn! evropsk]yčasopis'..píše Procházkovi na podzim 1896 (ibid.: l94). V záÍi |896 sděluje Alfredu Mombertovi: ,,o Vašínádherné knize jsem napsal delšíesej, kter;/vycházi zároveťt německy i česky,Y Die Zeit
203
l
podáŤskm r stem? Zdá se, jako bychom cel]i časžili v pocitu všezahlcu3ící krize, antžbychom byli schopnijasně postihnoutjejí pŤíčiny, pokud odhlédneme od lacinych, zdánlivych Ťešení a hesel. M Že blttpár optimistri,kteŤínacházejí dychtivépublikum a Stávajíse rychle populární.Mezi intelektuály to vzbuzuje smích.My dáváme piednost tomu, vidět to černě..(Kolakowski l992) Snad tu spolup sobíi jakysi m1ituskonce století- pňedstavakonce věku inspiruje lidskou fantazii,takžese objevujíana|ogickágéstajakov době fin de siěcle: Í.ascinace proroctvími,zejménao očekávaném konci světa, okultnímivědami, tajemn:mi médii,jako byla kdysi slavná madam Blawatská. Krize hodnot zároveĎ vyvolává potŤebualternativníhoduchovníhohledání,lidé se opět za1ímají o v chodní nauky' o astrologii,množíse nejrozmanitější sekty a rispě. chy slaví léčitelé všehodruhu. V opozici k oficiálně uznávanévedcii st
Jagellonskéuniverzity'se Zasepo vydánív Krakově nesmírněpopu|árních Í'esor Tetmajerovjch veršrjtáže:,,Co by ňekl pan Tetmajer,kdyby se někdo nadchl pro jeho ideály, polil mariánsky kostel benzinem a zapá|i|?,,(srov. Boy Že|e(lski lqs:). A Wilhelm Feldman, vydavatel krakovské Krytyky' opÍoÍiZyčiu značně socia|istickédoktríny je obviněn z propa9ace,,zvláštěnebezpečné umírněné, jsou v tisku piipo Przybyszewského od Maeterlincka AutoŤi zvanédekadencí... (Weyssenhoff psychiatricklch léčeben a chovancťlm k narkomanťrm rovnáváni (Jeske-Choinski v 1895: l6l)' či horečce b|ábolícím k hysterikrim, |24), 1891 co kazí m|ádeŽ,,,která spolu s Tedarebáky, opilci, zvrhlíky, nazyváni rovnou (Niemojewbou [tj. Przybyszewskfm] pila, sváděla cizi Ženy nebo je stŤílela..
ski 1902). Takovévášnivéreakce by jen stěŽísoučasnáliteratura,jakkoli nekonvenční dokázala vyvolat. Spisovateluž neníonen estéta kaa tŤebai protispolečenská, cíň,kterf pobuŤovalměšťáky'pohrda|profánnímdavem a za jedinou nedotknutelnou věc považoval své čisté,neslužebné,individualistickéumění nejlépe s velkjm U. Literaturou lze dnes společnostjentěŽko šokovat.Jedno všakma- a to je d raz na subjí dnešnímladíautoŤis tehdejšímiumě|ci pÍestospolečné jektivitu, individualismus a autobiografičnost'která je někdy aŽ nemilosrdně upŤímná a otevŤená. Autoportrétpisate|e(napŤ.u TŤešřáka'Topola, Boučkovéči jiny neŽna konci l9. stoViewegha,kteŤíse lišípostoji i stylem)je samozŤejmě letí,ale propojenívlastníexistence a tvorby a h|edánínov;íchzprisobrinarace o sobě samémjsou do jistémíry obdobné' obdobn! je i akcentovanyvztah k Evropě a evropanství,témav posledním desetiletítak frekventované. Koncem minuléhostoletíjiž Sládkrjv a Vrchlického Lumír,,otvíralokna do Evropy... Moderna tuto základní orientaci znovu artikulovala. Už v prvním dopise Procházkovi z 9. ííjna 1895, v němŽ Przybyszewski kladně odpovídá na žádost o autorizaci pŤekladu stati Chopin und Nietzschea současněprosío uveÍejnění něko|ikas|ov o De profundis v Moderní revui, čteme:,,Koncem měsíce vyjde má práce, tištěnáv omezenémpočtu exempláŤú. Není to nic pro veŤejnost.Jenom pro pravéEvropany. Poněkud ve sty|u Totenmesse,ale mnohem odvážnější..(Przybyszewski 1997: 119).Y následujícímdopise odpovídána ProcházkŮv dotazohledně novénorskéliteratury: ,,Doporučovalbych Vám nejevropštějšího jedince z mladégenerace- Monse Lie ['..]..(ibid.:l80). TakéModerní revuihodnotíPrzybyszewski vždy v evropskémkontextu:,,Vždyťtakhle pěkné,tak plnohodnotné,po všechstránkách uměleckéčíslonevydal žádn evropsk! časopis,..píše Procházkovi na podzim l896 (ibid.: l94). V záŘi |896 sděluje Alfredu Mombertovi: ,,o Vašínádherné knize jsem napsaldelšíesej, ktery vycházízároveílněmecky i česky'Y Die Zeit
203
A posléze a v Moderní rcV',i'jcdnom z nejkrásnějších evropsk ch časopisŮ... jisevropskyčasopis. MonrbertclvircÍ.eruje: ,,[...]nroji staťo Vás otiskl nejlepší t/rčeskárevue..(ibid.:270). BÍe. Przybyszewskisi všírnái česk1/ch bírsníkťr, Zcyera,H|aváčkaa ze.jména čislaM.odernírevueatáziny.V dubnu l896 děkujeProcházkoviza ncjntlvě.1ší Žc sc: ,,Kd
neŽli v reálnémživotě:,,Byla to generacehncd od pokritikách a maniÍ.estech projevy nerodily se z bouŤjaitu n...ni.ně vážn1r a smutná t. I Jejíspolečné vinárnách [...]JejípŤcdstaa v kavárnách u stolŮ rozmaru iiuet,uuonemského s letoramipramávenkově, na i zapad|i zčásti v tistraní' vitelébyli |idéŽijící a ne. jen vybcl.1ní idc.jí ve svčtě propadlí' chiméránr Lo světáck]/mi,liclésvyn spíŠe Byli nepraktičtí. pasivní a cclkem aie vr]čisvětu skutečností ri.stupní, se osobně společenští, ncž abstlrbováni a sv m vlastním.já Itasi, neo,iueÍiví povždy specialit
205
A posléze a v Moderní /"y',i' jcdnom z nejkrásnějších evropsk;ích časclpisŮ... jisevropskyčasopis. MombcrtclvircÍ.eruje: ,,[...]rnoji staťo Vás otiskl nejlepší t/rčcskárevue..(ibld.:270). BÍe. Przybyszewskisi všírnái českychbírsníkŮ, Zcyera,H|aváčkaa ze.jména čislaM.odernírevueatáziny.V dubnu l896 děkujePrclcházkoviza ncjnrlvě.1ší žcse: ,'Kdo je to otokar BŤezina?Zdáse, Že.jet
neŽli v reálnénrživotě:,,Byla to gcneracehncd od pokritikách a maniÍ.estech projevy nerodily se z bouŤjaitu n..*i.ně vážníra smutná t.. IJe.iíspolečné vinárnách [ ]Její pŤedstaa v kavírrnách u stolŮ rozmaru iiuet,uuonemského s let
205
NEDVÍDEK, Josef Vlasť,str.566 1886/87,,ConÍiteor.., NIEMOJEWSKI. Andrze.l 1902 ,,ProrokwykoljencÓw*,Gtos, č.5 PRZYBYSZEWS KI, Stanislav 199] Prlměti, korespclndence(Praha: Aurora) TOKARCZUKOVÁ, otga |995 ,,Zdarzyio sie i juz,,' Potitykcl_Kuttura,č.5, str' WEYSSENHOFF, JÓsef 1891 Now;,fenomen titeracki (Warszawa)
l
l
a ,,krása,. ,,život., ,,Duše.., v moderníčeské|iteratuÍe pÍe|omu19. a 2o. století LUDMILA B. HANKOOVA
Pročmámc konce stoletívnímat;a. Jsou dějiny kultury závisléna letopočtech.j vaze o soudobéčesképoezii Ťeve své Procházka Arnošt KdyŽ lo upoturyp.u.? -|896,Že zd raznil zároven, jsou a kolísavé, vždy kalné století konce kl v roce c h j e d n o m u v ě k u ..,aleclťrvodyvnitŤ' žerozhodujícínení,,početrokŮ,vyměŤen Z nejistots títn oesty. nové vyznačit tŤeba žeje vyžila, se kultura ni,to,Žestará ž lemn r e h l e d a t i z d r o j e p o c i t ť r spqenchpocházíkolísání,tápání.Tadysna< měl Prooházka'kdyŽ hokteré siěcle, de fin pocity ,iujieno označovanychjako voňilonovémmodernímumění,zŤejnrěnamysliakteréveznačnémíŤeztvár. sleTakovépocity mťržeme literatura. symbolistickádekaclcntní nila pŤedevším Kau Karla Hlaváčkancbo Jiňího básníkťr, dovmnejenu vyloŽenědekadentníclr AntonírraSovy. nebo BŤcziny otokara i u ráska,ale napŤíklad i substantivauvedenáv nad. vyjadŤují splínu smutku, Pocity roikolísanosti, v dobovépoezii, prÓzei csejistipisu tétopráce.Tajsou značněÍiekventována na vybranychukázkách ce. Jejich vyznamovéproměnyse buclusnaŽitsle<Jovat časua místase Zaod konce l9. stoletído prvníchlet století20. Pro nedostatek rněiímze.;ménu nu po",ii, a to na veršeKarla Hlaváčka'otokara BŤeziny'S. K. Neumanna,Karla Tomana a Fráni Šrámka. ale i vznik noDomnívámse, Že pŤe|omstoletíneznamenájen zánik starého, vého,nov ch nadějí,nového,nadějnéhoumění.Tatáž,slova' která v kontextu dekadentnichnálad vyjadŤovalazemdlenost,prázdnotua smutek,se v kontextu pocitŮ. modernípoezieprvníchlet novéhostoletístávajínositeliradostnějších zejména ch let,
206
uši tvé_ p lnoci ducha
