No title

1. číslo / I. ročník / září 2010

Kovadlinka Chyťte se nás a spolu budeme silnější

Máme stopu !!! Zrození Kovadlinky Letní setkání ... a další zajímavé články [email protected] / www.suki.cz / [email protected] Neprodejný elektronický zpravodaj. Není určen k prodeji.

Aktuality l V 1. pololetí letošního roku proběhlo předběžné jednání s panem Kratochvílem, který by se mohl

starat o web SUKI. Jednání bylo pozastaveno, jelikož se blížila volební valná hromada. Byl zvolen nový VVS, který bude v 2. pololetí pokračovat v jednání. l Na webových stránkách ministerstva zdravotnictví jsou zveřejněny návody, podmínky a formuláře žádostí o čerpání dotací na rok 2011. V říjnu 2010 se vyplněné žádosti musí odevzdat. l Dne 10.08.2010 proběhla první seznamovací schůzka mezi paní Anicí Dvořákovou (dospělá implantovaná) z Českého klubu ohluchlých, panem Novákem (dospělý implantovaný) z centra služeb pro sluchově postižené v Ústí nad Labem (CESPO, o.s.), paní Spevákovou (dospělá implantovaná), panem Koškem AIMA s.r.o. (nestranný pozorovatel) a zástupci SUKI (paní Skopová a paní Kudrnovská). Na schůzce se hovořilo o problematice úhrad řečových procesorů, průkazů ZTP, … Byly nastíněny možnosti jednání s poslanci a veřejně známými lidmi. Všichni zúčastnění se shodli, že je potřeba vzájemně spolupracovat a vystupovat vůči úřadům a státní správě. Další jednání se předpokládají v blízké budoucnosti. l V polovině září bylo na http://sukicz.rajce.idnes.cz/ přidáno více než 700 fotografií, které pořídila Lada Berková na letním setkání. l Na www.suki.cz bylo uveřejněno nové složení výkonného výboru SUKI. l Na webu bylo uloženo usnesení 16. valné hromady SUKI. l V současné době pracujeme na převodu vlastnictví domény „SUKI.CZ“ na naše sdružení.

Obsah Aktuality Co je to SUKI? Úvod Zrození KOVADLINKY Máme stopu! Úvod do seriálu, metody komunikace Letní setkání 16. Valná hromada Co dělal VVS v letech 2008-2010 Na tomto čísle Kovadlinky spolupracovali Zábava pro naše čtenáře Pomozte Kováři najít cestu z bludiště ... Najděte 5 rozdílů ... Najděte 5 rozdílů ... Velká omalovánka Velká omalovánka

str. 2 3 4 5 7 9 11 13 14 14 15 16 17 18 19 20

V příštím čísle ... Podzimní setkání, 1. díl seriálu, vyhlášení soutěže, Kontakty na SPC, mateřské a základní školy v ČR a spousta dalších informací a obrázků ... 2

Kovadlinka č.1, září 2010

Co je to SUKI?

Sdružení uživatelů kochleárního implantátu je nezisková organizace založená v roce 1994 sdružující především rodiče implantovaných dětí, dospělé implantované a odborníky zabývající se problematikou kochleárních implantátů. V České republice má v současné době kochleární implantát cca 400 dětí a necelých 200 dospělých.

Jak se stát členem SUKI?

Členem SUKI se může stát každý, koho zajímá problematika kochleárních implantátů. Pro přijetí do SUKI je nutné vyplnit přihlášku (ke stažení na www.suki.cz). Každý rok platit členský příspěvek, který v současné době činí 300,-Kč/rok. Platbu můžete poslat na účet u ČS 0240272339/0800 nebo ji zaplatit na našich pravidelných setkáních (jaro, léto, podzim).

Co se dozvíte na našich webových stránkách Proč se stát členem sdružení Informace o kochleárním implantátu Dokumenty sdružení, valné hromady, … Fotogalerie Archiv článků a krátkých zpráv Důležité a zajímavé odkazy

Výkonný výbor sdružení Předsedkyně: Věra Skopová, telefon: 606 438 393 Členové: Petra Kadlecová, telefon : 721 663 760 Jiří Páca, telefon: 602 366 142

Kontaktní informace

Sdružení uživatelů kochleárního implantátu, U Mrázovky 15, 150 00 Praha 5, IČ: 60458844 e-mail: [email protected], www.suki.cz

3


Úvod Jiří Páca (šéfredaktor) Vážení čtenáři, členové SUKI, do své emailové schránky jste obdrželi historicky první číslo zpravodaje Kovadlinka, který je určen pouze členům SUKI a vybraným jedincům či organizacím. Rozesílání jednotlivých čísel bude probíhat pouze elektronicky, jelikož chceme minimalizovat náklady na tvorbu a distribuci. Prázdniny skončily a otevřely se vstupní brány do škol a školek. Nejen rodiče, ale i jejich děti mají najednou více práce a povinností. Domácí úkoly a příprava na další školní den není lehká a zabere hodně času a energie. Dospělí musí navíc chodit do práce. Jsem tedy velmi rád, že jste si našli čas, který věnujete přečtení Kovadlinky. Věřím, že se vám bude líbit a pomůžete svými příspěvky, názory a obrázky k jejímu rozkvětu a dobrému obsahu. Velikost písmen a ilustrace jsme přizpůsobili dětem, protože už některé z nich umějí číst. Za ty předškolní se celý náš tým přimlouvá u rodičů, prarodičů a sourozenců, aby jim časopis přečetli. Začnete u aktualit, což jsou krátké zprávy o dění v SUKI. Následuje obsah tohoto čísla, abyste věděli, co vás ještě čeká. Na konci stránky je uvedeno, co bude v příštím čísle magazínu. V prvním článku se dozvíte, jak se Kovadlinka „narodila“. V dalších číslech zpravodaje se budete postupně dozvídat, kdo a jak jí pomáhá. Postupně bych chtěl představit všechny pomocníky. 4

V dalším s názvem „Máme stopu!“, vám poodhalím roušku tajemství, která nechtěně halí tok členských příspěvků v našem sdružení. Dozvíte se, jak s nimi nakládáme a co všechno se z nich platí. Některé údaje budou pro vás možná až překvapující. Zřejmě každý zpravodaj má svůj seriál nebo téma, kterému se pravidelně věnuje. Zvažoval jsem různé možnosti a nakonec jsem vybral prohlubování znalostí znakového jazyka. S tímto jazykem jste se jistě v nějaké podobě již setkali. Pár znaků umí snad každý člen SUKI. Myslím si, že by bylo dobré, kdybychom si jeho znalost postupně rozšiřovali a prohlubovali. Oslovil jsem bývalou předsedkyni SUKI, slečnu Beznoskovou, která v současné době pracuje jako logopedka v Poděbradech, aby pro vás tento výukový seriál připravovala. Naše sdružení má za sebou červencový týdenní rehabilitační pobyt na severní Moravě. Dozvíte se, jaké to bylo v hotelu Petr Bezruč, kam jste se mohli jít podívat a co zažít. Nevím, jestli

někdo z vás čte různé provozní řády, ale jednu zajímavou větu v článku „Letní pobyt“ citovat prostě musím. Dne 04. 07. 2010 proběhla v hotelu Petr Bezruč volební valná hromada do výkonného výboru SUKI (dále jen VVS). Více o průběhu voleb se dozvíte v článku „16. valná hromada“. Já, jako třetí člen VVS jsem byl zvolen v nepřítomnosti, jelikož jsem se valné hromady neúčastnil. V posledním článku se dozvíte, co dělal VVS v letech 2008 až 2010. Potom vás čeká jen zábava. Nejdříve můžete spojovat čísla a vytvořit si obrázky, provést Kováře bludištěm, najít rozdíly a vše zakončit malováním. n


Zrození KOVADLINKY Kovář, kterého možná znáte, možná ještě ne Určitě vás všechny zajímá, jak přišla Kovadlinka na svět. Kdo byli její rodiče a proč ji vlastně chtěli. Všechno začalo vlastně kdysi dávno v SUKI. Už snad od založení SUKI, bylo plno lidí, kteří slibovali, co všechno připraví, udělají, zařídí, získají a podobně. Zřejmě jste se s nějakým takovým člověkem už ve svém životě setkali. V okamžiku, kdy jste zjistili, že člověk pouze sliboval, ale skutek utek, tak jste byli určitě zklamaní a smutní. Naštěstí existují i jiní lidé, díky kterým je sdružení SUKI stále funkční a aktivní a to bylo založeno už v roce 1994. Všichni lidé, kteří se vystřídali ve vedení SUKI jsou úžasní, pracovití a patří jim naše velké díky. DĚKUJEME VÁM !!! Podle zkušeností z letošního roku, by bylo velmi dobré, kdyby si účastníci pobytů důkladně rozmysleli, co nabízejí a slibují za pomoc. Výkonný výbor SUKI (dále jen VVS) s tím při tvorbě programu pobytu potom počítá a nerealizování slíbených aktivit zbytečně přidělává členům VVS starosti, které byly však zvládnuty. Nyní ještě musím připomenout lidi (slyšící i neslyšící), kteří na valných hromadách a setkáních (jaro, léto, podzim) slibovali, že napíší článek, který se zveřejní na webu SUKI, v některých tištěných periodikách nebo na cizích webech. Až na pár světlých výjimek, nikdo nikdy nic nenapsal. Nezařídil, aby se článek objevil, někde jinde 5

než na webu SUKI. Což je určitě pro všechny velká škoda. Možná někdo svůj slib jednou dodrží a něco napíše. Jestli o nějakém článku víte, tak neváhejte a upozorněte na něj.

Časté byly také stesky, že SUKI nemá vlastní časopis. Členové prý dostávají málo informací o tom, co se děje (možná je to i tím, že někteří pravidelně nejezdí na pobyty SUKI). Teď udělám do článku malou vsuvku. Chci za všechny rodiče a děti, PODĚKOVAT dospělým účastníkům letního pobytu, kteří pomohli VVS zorganizovat sportovní hry pro děti. Nejen malé, ale i větší děti poctivě soutěžily a plnily úkoly, které jim dospěláci připravili a vymysleli. Po úspěšném zvládnutí všech soutěží, dostaly děti před fotografováním pamětní medaile,

které přivezl pan Baroš. Samozřejmě, že dostaly i další odměny (sladkosti, hračky, hry, pohádky, filmy, obrázky, …), které byly pro ně připraveny. Konec malé vsuvky. Za několik let v SUKI pan Páca slyšel a zažil mnohé. Rozhodl se, že udělá něco, čím všem ukáže a dokáže, že jen svým rozhodnutím, pílí a vůlí je možné něco vytvořit a udělat. Řekl mi, že zvažoval různé alternativy a nápady. V červenci absolvoval jednu schůzku a ze všech nápadů to vyhrál zpravodaj. Teď už víte, proč Kovadlinku někdo chtěl. V dalších odstavcích se dozvíte, jak se vlastně narodila. Porodní bolesti byly chvílemi veliké, jelikož s tvorbou zpravodaje neměl žádné zkušenosti. Přemýšlel, s kým by se mohl poradit. Naštěstí si vzpomenul na svého kolegu z práce, který má s touto činností bohaté zkušenosti (několik let vydával zaměstnanecký časopis, který se jmenoval Občasník). V tu chvíli bylo jasné, kam a ke komu půjde pro rady, nápady a inspiraci. Jednoho krásného červencového dopoledne zaklepal na dveře kanceláře svého kolegy a kamaráda. Na jmenovce u dveří je několik jmen, ale jen jedno je to pravé - Ing. Leoš Grelich. Přednesl mu svůj nápad (vydávat zpravodaj) a pan Grelich mu s radostí poskytl plno zajímavých, důležitých a podstatných rad, připomínek a provozních („vydavatelských“) informací, které za ty roky získal. Kovadlinka č.1, září 2010

Druhá schůzka mezi oběma kamarády proběhla za pár dní. Byly na ní zodpovězeny další otázky. Vše vypadalo dobře, takže zbývalo vymyslet jen název zpravodaje a frekvenci s jakou bude vycházet. Název byl vymyšlen relativně rychle. Stačilo zhruba 10 minut diskutovat o náplni a poslání sdružení SUKI. Pan Grelich vyslovil návrh, že by se zpravodaj mohl jmenovat Kovadlinka. Asi znáte zjednodušené spojení : zvuk .. ucho .. kovadlinka .. sluchový nerv … slyšení (někteří čtenáři spíše znají spojení : zvuk .. mikrofon .. řečový procesor .. elektrody .. sluchový nerv … slyšení). Název se líbil a zpravodaj získal své jméno. Frekvence vydávání nových čísel je prozatím stanovena na 3x ročně. Pokud však bude dostatek témat, článků, informací a taky příspěvků od čtenářů, bude z Kovadlinky čtvrtletník. V což pevně doufám. V tuto chvíli už měl pan Páca zpravodaj, jeho název, pravidelný seriál pro čtenáře (viz. článek „Úvod do seriálu - Metody komunikace“) a pár svých článků, které se mu začaly rýsovat v hlavě. Při vlastní realizaci a tvorbě prvního čísla Kovadlinky, ještě

6

narazil na dvě věci, které musel rychle vyřešit. Nejdříve potřeboval někoho, kdo navrhne a vytvoří logotyp a taky grafický manuál zpravodaje. Přemýšlel a nakonec se obrátil na svého bratra Ing. Michala Pácu, který vystudoval VUT Brno, obor Průmyslový design a mimo jiné se zabývá touto tématikou - navrhováním a tvorbou logotypů, grafikou a designem. Na konci července si bratři předali podklady a mohlo se dál pokračovat v přípravě tohoto čísla. Postupně vznikaly články, doplňovaly se fotografiemi a vším, co vidíte a čtete v Kovadlince. Přesto všechno zpravodaji po-

pro náš zpravodaj maluje slečna Jana Slavíková. Její osobní a profesní představení, včetně toho, jak se přidala k týmu Kovadlinky, vydá na samostatný článek, který otiskneme v nějakém dalším čísle. Jako každá správná kovadlina a kovadlinka, má i tato Kovadlinka svého Kováře. Možná to není svalnatá osoba, která drží v jedné ruce těžké kladivo a druhou rozdmýchává žhavé uhlíky v ohništi, ale je to postava, která se o Kovadlinku stará, pomáhá, radí a ochraňuje ji. Jestliže mi budete chtít cokoliv napsat, poslat nebo sdělit, stačí zaslat email na [email protected] Jestliže bude odesílatel chtít, tak zařídím, aby se jeho příspěvek co nejdříve objevil ve zpravodaji. Moc rád zveřejním vaše články, názory, rady, obrázky dětí nebo i vaše vlastní (obrázek vyfoťte nebo naskenujte a pošlete jako přílohu emailem). Určitě však neuveřejním sprosté, vulgární a jinak nevhodné texty a fotografie - to jistě chápete. Kovadlinka chce řád něco chybělo. Někteří z vás být veselý a slušný zpravodaj. to možná už vědí. Ostatní se vráMoc se těším na vaše přítí na titulní stránku a pečlivě si spěvky, obrázky a nápady. n ji znovu prohlédnou. Viděli jste? Už jste na to přišli? Ano, jsou to obrázky – ilustrace. Obrázky


Máme stopu! Jiří Páca, člen VVS Máme stopu! Víme, kam tečou naše členské příspěvky. Členem SUKI jsem už několik let. Vždy jednou za čas jsem slyšel nářky, že lidé nevědí, co se s jejich členským příspěvkem vlastně děje. Proto prý neplatí příspěvek. Dal jsem si tu práci, prostudoval výdaje SUKI za rok 2009 a připravil jsem si pro vás článek na toto téma. Jelikož jsem nechtěl, aby to byl pouze strohý výčet výdajů, tak jsem do něj nechal namalovat pár hezkých ilustrací. V roce 2009 mělo naše sdružení 51 platících členů, kteří na členských příspěvcích zaplatili celkem 17.040,-Kč. Jestli si hned kontrolujete počet členů krát 300,-Kč, tak to ani nedělejte. Na celkovou částku vám to vyjít nemůže. Někteří členové zaplatili více než jen 300,-Kč. Jménem SUKI všem platícím členům moc DĚKUJI ! Jestliže jste se dočetli až sem, neváhejte a čtěte dál. Vydáme se spolu po stopě nejen vašich 300,-Kč. Vše začalo v okamžiku, kdy jste poslali peníze na účet SUKI nebo jste je na nějakém pobytu zaplatili přímo do pokladny. Postupně přibývaly další a další peníze, jak jednotliví členové platili příspěvky. Za celý rok 2009 vybralo SUKI již zmiňovanou částku 17.040,-Kč. Jenže jak šel měsíc za měsícem, tak se z této částky zase postupně ukrajovalo a ukrajovalo – platili jsme provozní režii sdružení. Následují nejdůležitější oblasti, do kterých vaše peníze putují dál : 7

1) Aby mohlo naše sdružení vůbec fungovat, musí mít u nějaké banky svůj účet. Jenže i ten s sebou nese další náklady. Není

to jen vedení účtu u banky, jsou tam i další poplatky (např. za tisk oznámení, za účetní položky, za výpis z účtu, příchozí platby, odchozí platby, …). Jen pro zajímavost, za celý rok 2009 jsme zaplatili bance 1.846,50,-Kč.

také. Na našem webu jsou různé dokumenty ke stažení, články, informace, zprávy a kontakty na členy výkonného výboru SUKI (dále jen VVS). 3) Před letním rehabilitačním pobytem v Rokytnici nad Jizerou jsme zakoupili kroniku a začali ji psát. Na setkáních máte všichni možnost si ji prolistovat, přečíst a přidat svůj příspěvek, názor nebo namalovat obrázek. Musíme také kupovat všemožné kancelářské potřeby (např. pokladní tiskopisy – příjmové a výdajové doklady, lepidlo, papíry a další).

2) Další položkou je platba za doménu SUKI.CZ a za její hosting na cizím serveru. Doménu si platíme již několik let a prostor na cizím serveru potřebujeme Kovadlinka č.1, září 2010

4) Na účet mobilního operátora. Služební mobilní telefon má jen předsedkyně SUKI. Ostatní členové VVS volají ze svých soukromých mobilních telefonů – takže si hovory a sms platí ze své vlastní kapsy.

email. V takovém případě nastuNyní už víte, kam se „(ne)puje klasika, v podobě poštovní podělo“ nejen vašich 300,-Kč. obálky s pozvánkou. Snad jsem při výčtu výše uvedených bodů nezapomenul na 7) Na schůzkách výkonného žádný další důležitý. V konečvýboru jsme občas využívali služ- ném zúčtování jsme na členby tlumočníků do znakového ských příspěvcích za rok 2009 jazyka. vybrali o cca 500,-Kč více, než jsme utratili za výše uvedené 8) Naštěstí má naše sdružení body. Snad se nám s vaší pomovelmi dobré vztahy s Centrem cí podaří v letošním roce (2010) kochleárních implantací u dětí vybrat více peněz než vloni. (dále jen CKID) v ulici U MráMáte-li přesto pocit, že jste zovky v Praze. V budově máme vyhodili 300,-Kč z okna, věřte, poštovní adresu sdružení, míst- že tomu tak určitě není. My váš nost na uskladnění věcí (potře- příspěvek chytneme, nepustíme by na pobytové akce, tiskopisy, a co nejlépe ho využijeme. n …) a informační nástěnky. Díky vstřícnosti CKID za to vše nemusíme nic platit. Ve VVS hodně přemýšlíme o výdajích sdružení, takže se 5) Občas je potřeba nechat snažíme šetřit, kde se dá. Prostě opravit služební výpočetní techděláme vše pro to, abychom neniku. Zrovna v loňském roce měli zbytečné náklady. jsme byli nuceni, nechat vyměnit nefunkční mechaniku v notebooku. 6) Rozesíláme také pozvánky na různé akce, které spolupořádá SUKI. Jako příklad uvedu pozvánku na oslavu 500 uživatelů kochleárního implantátu Nuc-

leus v České republice s názvem „Zázraky a kouzla“. Pokud je to možné, rozesíláme pozvánky elektronicky. Bohužel na všechny uživatele CI Nucleus nemáme 8


Úvod do seriálu, metody komunikace Mgr. Michaela Beznosková V našem zpravodaji KOVADLINKA se budeme věnovat také znakovému jazyku. Ptáte se proč? Znakový jazyk je jednou z možností jak můžete se svým dítětem se sluchovým postižením komunikovat. Tento typ komunikace můžete využívat před implantací, ale i po implantaci, neboť proces, než Vaše dítě vysloví první slovo, větu, začne vyprávět příběh, může být velmi dlouhý. Komunikace je nedílnou součástí našeho života. Každý z nás má touhu komunikovat se svým okolím. Slyšící dítě si komunikační návyky pěstuje již od malinka. Dítě se sluchovým postižením to však má složitější. Nemůže si je „naposlouchat“ jako slyšící děti. Čím dříve mu však umožníme tyto komunikační návyky získat, tím lépe. Zda to bude v mluveném jazyce nebo ve znakovém nehraje roli. Než se začneme znakovému jazyku věnovat, řekneme si něco málo o komunikaci – ranné komunikaci matky s dítětem a volbě komunikační metody.

postiženým dítětem je zpřístupnění projevu matky dítěti a dostatečná zpětná vazba. Dítě je motivováno ke komunikaci potřebou sociálního kontaktu. V období žvatlání matka přirozeně reaguje na dítě opakováním, očním kontaktem a využitím složek nonverbální komunikace. Matka tak dítěti poskytuje zpětnou vazbu, která motivuje dítě k dalšímu rozvoji komunikace. Matka by měla využít každé příležitosti k navázání kontaktu se svým dítětem. Rodiče by měli přizpůsobit svůj projev tak, aby se dítěti stal co nejvíce přístupný a srozumitelný. Rodiče si musí uvědomit, že pokud dítě neslyší, nemohou mu nic sdělit, dokud s nimi dítě nenaváže oční kontakt. Rodiče by měli pro dítě vytvořit vhodné podmínky pro příjem informací. Raná komunikace je zaměřená na dítě. Matky komentují věci a děje, které může dítě bezprostředně vidět, případně i slyšet. Všechny předměty, které matka pro komunikaci používá, by měla situovat do zorného pole dítěte. Komunikace se většinou Ranná komunikace orientuje na přítomný čas – tady Pro celkový osobnostní a teď. rozvoj dítěte je důležitá včasná a aktivní interakce mezi matkou Volba komunikační metody a dítětem. Toto může být naruNejvětší problém pro rodiče šeno, pokud se matce narodí dětí se sluchovým postižením dítě se sluchovým postižením. představuje komunikace. Rodiče Pro matku nastává problém. neví, jak s dítětem komunikovat. Neví, jak má se svým dítětem Na výběr mají z několika možkomunikovat. ností, neboť mluvená řeč není Hlavním cílem rané komu- jedinou komunikační metodou. nikace mezi matkou a sluchově Mohou svůj mluvený projev pod9

pořit znaky, používat znakový jazyk nebo totální komunikaci. Vše však závisí na individuálních schopnostech dítěte. Důležité je, aby rodiče využili všech dostupných prostředků pro rozvoj komunikace. Orálně auditivní metoda Tato metoda se snaží o maximální využití zbytků sluchu u dítěte a již od útlého věku ho vést k řečové produkci. Připravuje dítě na orální komunikaci. Výhodou je, že se dítě učí jazyk většinové společnosti. Rodiče se tedy nemusí učit znakový jazyk ani jiný komunikační systém. Společný komunikační systém ulehčuje akceptování poruchy dítěte. Mluvená řeč souhlasí s její grafickou podobou, při výuce čtení a psaní už nemusí překonávat rozdíly odlišného typu jazyka. „Zvládnutí mluvené i grafické podoby mateřského jazyka přispívá k integraci sluchově postiženého dítěte do společnosti a účasti na dění v ní.“ (Šedivá, 2006, s.38 Bilingvální metoda Filosofií této metody je osvojit si v první řadě jazyk mateřský, kterým je pro Neslyšící jazyk znakový a až poté se učit jazyk většinové společnosti země, ve které žijí. Bilingvální metoda vychází z předpokladu, že se neslyšící budou pohybovat v obou “světech” – ve světě Neslyšících i slyšících, a v obou by měli být Kovadlinka č.1, září 2010

schopni se domluvit na co nejvyšší kulturní úrovni. Při bilingvální výchově děti výborně odezírají a mohou se dorozumět orálně i ukazováním. Nedochází přitom u nich k opoždění kognitivního vývoje, který bývá častý u dětí, které nemají po řadu let vlastně žádný dostačující komunikační systém. Pokud dítě nerozumí mluvené řeči mohou s ním rodiče komunikovat pomocí znakového jazyka. Tato metoda je založena na používání znakového jazyka, mateřského jazyka Neslyšících. Rodič se ho může učit zároveň s dítětem. Organizace pro sluchově postižené otvírají každého půl roku kurzy znakového jazyka, do kterých se může přihlásit každý kdo o něj má zájem. Pokud se rodiny naučí znakovat, zajistí tím svému neslyšícímu dítěti přirozený a jasný nástroj pro komunikaci a tím i pro myšlení. Znakový jazyk je stejně dokonalý jako český jazyk. Má všechny atributy jazyka, má svou vlastní gramatiku, skladbu věty, atd. Dítě ho může nabývat stejným tempem jako slyšící dítě mluvené řeči.

10

Používání českého znakové- zůstávají na nízké úrovni, zbytky ho jazyka je zakotveno v zákoně sluchu nejsou dostatečně využíč. 155/1998 Sb. o znakové řeči. vané a slovní zásoba je omezená. Totální komunikace Cílem totální komunikace je Hlavní roli při výběru a volvyužít všech dostupných a vhod- bě rehabilitační metody (typu ných metod a prostředků k roz- komunikace) hrají rodiče. Právě voji neslyšícího dítěte a k vytvo- na nich je konečné rozhodnutí, ření a uchování co nejranější kterou metodu si pro výchovu komunikace, a to jak k vnitřní svého dítěte zvolí. (myšlení), tak vnější (komuniNeexistuje žádné univerzální kace s ostatními). Rodiče by doporučení, kterou metodou měli využít všech dostupných je vhodné dítě vychovávat. komunikačních prostředků, Žádná metoda určená k rozvoaby u svého dítěte co nejdříve ji komunikačních schopností dosáhli porozumění. Patří sem a dovedností nemůže vyhovovat – verbální i nonverbální komu- individuálním potřebám všech nikace, pantomima, gestikula- neslyšících a těžce nedoslýchace, znaková řeč, umělé systémy vých dětí. Každé dítě je jedinečposunků, prstová abeceda, ná osobnost, která potřebuje artikulace, mimika, odezírání, individuální přístup. Důležité je sluchadla, zesilovací zařízení. Se informovat rodiče o všech možvšemi komunikačními formami nostech výchovy a vzdělávání jepracuje rovnocenně a výběrově, jich dítěte, aby se oni sami mohli žádná není povinná nebo opo- rozhodnout, která metoda je menutelná. Dbá se také na vyu- pro jejich dítě nejlepší. žití zbytků sluchu a na důkladné Není důležité, jakou metodu využívání mluvené (orální) řeči. komunikace k výchově dítěte poVyužívají se všechny expresivní užíváme, důležité je, abychom se i receptivní formy komunikace. s dítětem domluvili! n (Krahulcová, 2002) Komunikační schopnosti takto vedených dětí však často


Letní setkání Markéta Pácová

Na letní setkání SUKI jsme se sjeli do údolí pod Lysou horou do hotelu Petr Bezruč. Jak se nakonec ukázalo, nebyl to právě ten nejšťastnější výběr. S ředitelkou hotelu byly předem domluvené určité podmínky prostřednictvím emailu a osobní návštěvy, ale již při příjezdu jednotlivých účastníků vyvstaly problémy. Dané emaily nebyly k dispozici, paní ředitelka také ne, takže vše „za pochodu“ řešil pan provozní, který o ničem nevěděl. Některým z nás nevyhovovaly pokoje, tak se pobytu ani nezúčastnili a to měli pro děti připravený nějaký program. Samo-

11

zřejmě jsme si s tím poradili a vymysleli náhradní. Jiným zase nevyhovovaly porce jídla. (Poznámka šéfredaktora : V ceně pobytu (490,-Kč/dospělá osoba/noc) bylo ubytování s plnou penzí. Dětská cena obsahovala i odpolední svačinu a pitný režim po celý den. Všichni měli 60 minut plavání v hotelovém bazénu zdarma, tělocvičnu - zdarma, hřiště - zdarma, tenisový kurt - zdarma, zvýhodněné vstupné do solné jeskyně. Pro vaši informaci : „Běžná cena ubytování v hotelu na osobu

a noc je od 380,-Kč do 955,-Kč. Cena nezahrnuje žádné jídlo a pití, ani žádnou z výhod, které jsme měli. I parkovné bylo pro nás výhodnější.) V současné době (srpen 2010) hotel nabízí ubytování v několika typech pokojů. My všichni jsme byli ubytovaní v těch normálních, což se právě někomu nelíbilo. Na internetových stránkách hotelu byly fotografie jen lepších pokojů, takže to bylo trochu zavádějící. Výkonný výbor SUKI (dále jen VVS) to v informacích k přihlášce na pobyt neuvedl. Je to ponaučení pro příště. Na druhou stranu,

kdo zažil ubytování v Kletečné před rekonstrukcí, nemohl být stavem pokojů „nepříjemně pře-

kvapen“. Nakonec byla možnost připlatit si za lepší pokoj, což někdo využil. Volné chvíle jsme mohli strávit v krytém bazénu se slanou vodou , ve whirlpoolu, v solné jeskyni, na bowlingu, v tělocvičně , na různých druzích masáží, v sauně, při stolních a venkovních hrách atd.. Samozřejmě byla možnost výletů do okolí. Pořádný výšlap na Lysou horu, projížďky na koních na nedaleké farmě. S malými dětmi se dalo zajít či zajet do vesnice


na hřiště . Kdo chtěl, vydal se do Rožnova do skanzenu , nebo vyjel lanovkou na Radhošť a dolů pěšky (odvážlivci sjeli dolů na koloběžkách). Někdo si zahrál na Tarzany v lanovém centru. Někteří navštívili muzeum v Kopřivnici, jiní zase zříceninu hradu Hukvaldy. Mimo jiné Hukvaldy jsou rodištěm hudebního skladatele Leoše Janáčka. Potěšila i procházka podél říčky Satiny po naučné stezce. Od pondělí do pátku samozřejmě probíhaly logopedie pod vedením Mgr. Petry Kopecké a Mgr. Alžběty Maradové. Dospělí zase mohli získat užitečné rady od fyzioterapeuta pana Zemánka .

Připravené masky (například Carmen, orientální tanečnice, domorodkyně nebo snad lidojedka , lev, princezna, beruška, Ferda, rytíř a dokonce i kochleární implantát ) děti předvedly na karnevalu. Během karnevalu

12

masky plnily různé úkoly , které si pro ně připravila moderátorka Míša. V pátek proběhla dětská olympiáda. Na různých místech (v hotelu, venku, na hřišti, v tělocvičně, …) bylo připraveno hodně soutěží. Po skončení děti obdržely odměny a pamětní medaile, které přivezl pan Baroš. Hotel s bezbariérovým přístupem umožnil pobyt rodině, která má syna na vozíčku. Tak trochu tragédií byla obsluha v jídelně. Někdy jsme na jídlo čekali docela dlouho. Pan majitel hold šetřil a zrovna

Vyměnili jsme si navzájem své poznatky, zkušenosti a nápady. Během přednášek bylo zajištěno hlídání dětí . Fyzioterapeut pan Zemánek nám předvedl některé druhy rehabilitačních cviků při bolestech hlavy a zad, na zpevnění těla, rovnováhu a také respirační cvičení – správné dýchání, jak pomoci dětem odkašlat. n

(Poznámka šéfredaktora – slibovaná zajímavá věta : Výňatek z hotelového provozního řádu bazénu, ve kterém i na personálu. je mimo jiné uvedeno : Hotelový bar ze „Zákaz vstupu zahmyzezačátku zavíral po 22. hodině, ným lidem do bazénu.“ Asi obsluha tak jsme při rozhovorech občas bazénu, měla nějaké špatné zkušeseděli na „sucho“. To se po- nosti s návštěvníky bazénu.) stupně vylepšilo - obsluha baru zůstávala déle. Opět mezi nás přijel pan ing.Sedlák. Přednášel o nastavování řečového procesoru a také nás seznámil s nejnovějším typem CI Nucleus 5. Jeden večer jsme se také sešli s oběma logopedkami. Mgr. Maradová představila Centrum rané péče TAM TAM v Olomouci, ve kterém pracuje. S Mgr. Kopeckou jsme si povídali o tom, jak s dětmi pracovat při logopedii. Kovadlinka č.1, září 2010

16. Valná hromada Mgr. Michaela Beznosková, bývalá předsedkyně VV SUKI 16. valná hromada se letos konala v hotelu Petr Bezruč v Malenovicích, v místě kde probíhal letní rehabilitační pobyt SUKI. Na valné hromadě byli přítomni členové SUKI a také hosté (rodiče dětí s KI, kteří nejsou členy SUKI). Prvním bodem bylo nezbytné schválení programu valné hromady. Poté jsme se věnovali jednotlivým bodům - zhodnocení plnění úkolů udělených VV SUKI na 15. Valné hromadě a ta-

13

ké volbě nového VV SUKI, tedy volbě nových členů VV a předsedy sdružení. Kandidátů nebylo mnoho. Zájem o tuto činnost bohužel není velký. Většinou kvůli omezeným časovým možnostem a strachu, že by tuto funkci nezvládli. Já však věřím, že každý, kdo má dítě s KI nebo se o danou problematiku zajímá, by byl plnohodnotným členem VV SUKI a mohl by do sdružení vnést spoustu svých poznatků a podílet se na jeho chodu. Dvě maminky, které o tuto činnost

měly zájem, si to nakonec rozmyslely (poznámka šéfredaktora : na pobyt přijely, jenže z důvodu vzhledu pokojů se odmítly ubytovat a odjely), i přesto však vznikl nový výkonný výbor ve složení – pan Jiří Páca, paní Petra Kadlecová a paní Věra Skopová, která byla zvolena novou předsedkyní sdružení. Po volbě nového VV byla ještě diskuze, do které mohl každý přispět svým názorem. Usnesení 16. Valné hromady si můžete přečíst na webových stránkách www.suki.cz n


Co dělal VVS v letech 2008-2010 sl. Beznosková, pí. Burýšková, pí. Kudrnovská a p. Páca Výkonný výbor SUKI (dále jen VVS) ve složení předsedkyně sl. Beznosková a členové paní Kudrnovská, paní Burýšková, paní Poláková a pan Páca byli zvoleni na valné hromadě v Rokytnici nad Jizerou. Pracovali v letech 2008 až 2010. Práci jsme si postupně mezi sebe rozdělili. Každý si vybral takovou náplň, která mu vyhovovala a zvládal ji (jak časově, tak svými schopnostmi). Někdo odpovídal na emaily, které přicházely na [email protected] . Skoro všichni jsme se podíleli na výběru lokalit pro jednotlivá setkání. Komunikovali jsme s administrátorem webu a ministerstvem zdravotnictví. Řešili problematiku účetnictví a jeho vedení. Za dva roky naší činnosti se VVS podařilo připravit a realizovat 4 víkendová setkání a 2 letní rehabilitační pobyty. S tím souvisela příprava programu

pro děti a jejich rodiče. Vedli jsme jednání, získávali přednášející odborníky, zajišťovali logopedickou péči a připravovali odměny pro děti. Účastnili jsme se několika jednání s VZP ve věci frekvence a výše úhrad řečových procesorů. Postupně jsme oslovili několik komerčních pojišťoven (ČP, Alianz, Uniqa, Kooperativa) ohledně problematiky pojištění CI (v ČR a zahraničí). Jednání jsou většinou zdlouhavá. Oficiální nabídku pojištění máme jen jednu, která je v současné době umístěna na našem webu. K dispozici máme tabulku úhrad CI v okolních státech Evropy, kterou jsme získali od pana ing. Sedláka. Statistika oprav a životnosti náhradních dílů je v jednání. Podařilo se nám doplnit, upřesnit a aktualizovat důležité informace na webových

stránkách SUKI (např. darovací smlouva, zápisy z Valných hromad, stanovy SUKI, dokumenty, letáky o novinkách CI a informace o firmě AIMA, které poskytla při našich jednáních MUDr. J.Příhodová a další a další informace, které postupně doplňujeme a aktualizujeme). Usilovali jsme o změnu vzhledu webových stránek, což se nám prozatím nepodařilo. Postupně se této práce mělo ujmout několik lidí (mimo řady sdružení SUKI). Bohužel jsme s nikým nenavázali spolupráci, takže v současné době jednáme s panem Kratochvílem. Nepodařilo se nám zajistit zástupce z našich řad na konference a setkání organizace Euro-CIU. Činnost tohoto VVS byla ukončena zvolením nového v hotelu Petr Bezruč dne 4.července 2010. n

Na tomto čísle Kovadlinky spolupracovali Šéfredaktor: Redakční rada: Ilustrace: Grafická úprava, sazba: Fotografie: Autoři článků: 14

Jiří Páca Věra Skopová, Michaela Beznosková, Jana Kudrnovská, Martina Burýšková, Petra Kadlecová Jana Slavíková Michal Páca Lada Berková Michaela Beznosková, Jiří Páca, Markéta Pácová a samozřejmě Kovář Kovadlinka č.1, září 2010

Zábava pro naše čtenáře Spojujte postupně body podle čísel, abyste vytvořili obrázek.

15


Pomozte Kováři najít cestu z bludiště ...

16


Najděte 5 rozdílů ...

... a pak si obrázky vymalujte. 17


Najděte 5 rozdílů ...

... a pak si obrázky vymalujte. 18


Velká omalovánka

19


Velká omalovánka

20


No title

Recommend Documents