Obmýtí
Obmýtí
Typy sečí • Holá seč • Obrubná seč soubor holých sečí po stranách mateřského porostu šířka ~ výška • Clonná seč postupné odstranění porostu na několik etap - umožňuje přirozenou obnovu • Výběrná seč těženy jednotlivé stromy - blíží se přirozené dynamice malá změna zásoby přirozená obnova
Lesní hospodářské plány • LHP a osnovy (LHO) jsou legislativně zakotveny v lesním zákoně č. 289/1995 Sb. ( § 24 - 27) • LHP má tři části: textovou, hospodářskou knihu, lesnické mapy • text obecné údaje • kniha: údaje o stavu porostu a návrh hospodářských opatření (Výše a umístění mýtních těžeb, minimální podíl meliorančích a zpevňujících dřevin, plochu naléhavých a opakovaných výchovných zásahů v porostech do 40 let) • mapy
Ukázka porostní mapy souřadnice JSTK (křovák)
Lesnická typologie • Je zakotvena v zákoně • Rozlišuje soubory lesních typů dané půdními kategoriemi ve směru horizontálním • Lesní vegetační stupně ve směru vertikálním
Druhová skladba lesa a její význam
Produkce opadu a přísun živin opadem v různých lesích Biom
Opad živin kg.ha-1.rok-1
kg.ha-1.rok-1 N
P
K
Ca
Mg
Boreál. jeh. lesy
322
2,9
0,7
1,1
3,8
0,3
Boreál. list. lesy
2645
20,2
5,2
9,8
35,5
9,7
Temp. jehl. lesy
4377
30,6
4,4
26,1
37,3
5,6
Temp. list. lesy
5399
61,4
4,0
41,6
67,7
11,8
Mediter. Lesy
3842
34,5
4,7
44,0
95,0
9,0
Meliorační a zpevňující dřeviny • Jejich podíl v porostech je dán zákonem pro daná porost je v LHP • nejčastější buk lesní, dub letní, jedle bělokorá, lípa velkolistá i malolistá a javor ztepilý. • opadem listí zabraňují postupné degradaci lesních půd, podílí se na zlepšování vodního režimu lesních půd, pomáhají zpevňovat kostru lesního porostu a zvyšují tak odolnost proti povětrnostním vlivům, snižují náchylnost porostů ke kalamitám způsobeným škůdci
Comparison of soil development under various plantations.
spontaneous alder lime oak spruce pinus larch
C t ha-1
Carbon stock in plants (wood)
100 80 60 40 20 0
A
T
Q
S
L
PC PN
Soil carbon stock
60
C t ha
-1
50 40 30 20 10 0 A
T
Q
S
L
PC
PN
22-32 year old sites
Soil C as % of wood C
140 120
F=2.89; p=0.032 c bc
100 80
abc
ab
60 a
40
ab
a
20 0 Alder
Lime
Oak
Unrecl. Larch Spruce
/
Pine
LF (Oa Oe) A
% of soil C in A layer
1 00 80 60 y = 1.3339x + 45.587 R = 0.650
40 20 0 0
10
20
30
40
50
60
70
% of worm cast in soil volume
C in soil organic matter (tha- 1)
40 y = 0.3165x + 3.4588 R = 0.611
35 30 25 20 15 10 5 0 0
10
20
30
40
50
60
70
C in soil organic matter (t ha-1)
b
earhthworm density ind m-2
500 400
y = 3. 8728x + 30. 796 R = 0.548
300 200 100 0 0
10
20
30
40
50
60
70
60
70
-1
-2
-1
litter input (g m year )
C in soil org anic m atter (t ha ) 800 600 400 200 0 0
10
20
30
40
50 -1
C is so il o rgan ic matte r (t h a ) tree litter
herb litter
to tal litter
Smíšený porost vz. monokultura • Lepši využití růstového prostoru nadzemní i podzemní (voda živiny) • Lepší využití tepla a světla • Odolnější proti škodlivým činitelům • Zastoupení cenných dřevin snadnější zmlazení
• Méně přehledný • horší taxace • náročnější výchovné zásahy horší • Horší využití mechanizace • náročnější na práci
Plantáže
Vysoká objemová produkce dřeva přes 10 m3/ha/rok což odpovídá přibližně 4,5 t(suš.)/ha/rok v průměru za životnost porostu (kritérium IUFRO). V pozdější literatuře se uvádí i výrazně více např. minimálně 22 m3/ha/rok což odpovídá přibližně 10 t(suš.)/ha/rok Rychlý terminální růst v prvních letech po výsadbě, což v podmínkách ČR znamená v prvním roce přes 0,5 metru/rok. V dalších letech přes 1 metr/rok. Jsou pěstovány z lesnického pohledu v tzv. krátkém obmýtí 15–30 let v některých případech i méně. Lignikultury (Silvikultury) : uplatnění dřeva – sortimentů – je na dýhu zejména v nábytkářském průmyslu. Sklízejí okolo 20 maximálně 25. roku. Shortrotation (Intenzivní topolové plantáže pro výrobu celulózy) se sklízejí okolo 10. maximálně 15. roku. Minirotation – tímto termínem označují čeští lesničtí odborníci porosty pro produkci štěpky k energetickému využití tzn. výmladkových plantáží
Plodina/
Výhřevno st [MJ/kg]
Vlhkost [%]
min.
prům.
opt.
14
15
3
4
5
Sláma řepka (VII)
13,5
17-18
4
5
6
Energetická fytomasa – orná půda (X-XI) Rychlerostoucí dřeviny – zem.
14,5
18
15
20
25
12
25-30
8
10
12
půda (XII-II) seno - zem. půda Energetické (VI;IX) Energetické seno - horské louky (VI;IX) seno - ostatní Energetické půda (VI-IX) Rychlerostoucí dřeviny –
12
15
2
5
8
12
15
2
3
4
12
15
2
3
4
12
25-30
8
10
12
14,5
18
15
17,5
20
Sláma obilovin (VII.X)
antropogenní půda–(XII-II) Jednoleté rostliny antropogenní půda (X.XI)
Výnos [t/ha]
Spalné teplo se mezi druhy dřevin liší a pohybuje se v rozsahu 14,7 až 21,1 MJ.kg-1. Rozdíl je dán zejména poměrem ligninu, jehož výhřevnost je 25,5 MJ.kg-1, a celulózy, která má výhřevnost 18,8 MJ.kg-1. Vliv na výhřevnost má také obsah pryskyřic. Spalné teplo čisté dřevní hmoty rychle rostoucích topolů je 19,5 u biomasy topolů s přirozeným obsahem kůry 20-20,4 (MJ.kg-1)
