Sídelní struktura jako faktor regionálního rozvoje
Determinanty RR
Geografická pozice, lidské zdroje, infrastruktura, ekonomická struktura, politická a administrativní stabilita …
+
Charakter sídelní struktury - koncentrace ekonomických aktivit v prostoru - schopnost využít stávající ekonomický potenciál - velikost sídelních jednotek - vztahy mezi sídly 2
Sídelní a regionální struktura
Organizace prostoru z hlediska sociosocioekonomického Systém vzájemných vazeb mezi jednotlivými regionálními centry Mezi regionálními centry a periferií
20.10.2012
3
SÍDLO A JEHO FUNKCE Každé obydlené místo, které je obyvatelstvem přímo nebo nepřímo využíváno (vzájemná vazba jedinec – prostor) Sídelní struktura Funkce sídel - obytná - ekonomická - sociální - politická - administrativní - kulturní
4
hlavní město
regionální centrum menší město Vesnice/osada samota 5
Hustota zalidnění
6
7
Vznik a vývoj sídelního systému
rysy starověkého města: dominanta paláce vládce, chrámů a paláců dvořanů, plošně velmi rozsáhlá, diferenciace čtvrtí, často i vysoký počet obyvatel (Babylon 500 tis., Řím až 1 mil.) vznik sítě sídel a jejich kontinuita dodnes uvnitř LIMES ROMANUM (příklady: Vindobona, Aquincum, Colonia, Londonium, Parisium, …) po pádu řím. říše úpadek a často téměř 8 zánik
Limes Romanum
9
Sídelní systém ve střední Evropě do konce středověku
oppida velkomoravská hradiště, města jako centra moci a obchodu zlatá éra vnitřní kolonizace a zakládání měst ve 12. – 15. století typologie měst podle původu a půdorysu rysy středověkého města: pravidelný plán s centrálním náměstím, kolem nám. řemeslníci, město obklopeno hradbami, u větších měst předměstí za hradbami, umístění na strategických místech, město je jasně oddělitelné od venkova, hlavní města=zvláštní skupina 10 do prům. revoluce se síd. systém příliš neměnil
11
12
oppidum Staré Hradisko
13
14
15
16
17
18
Charakter sídelní struktury v ČR
Historicky stabilní struktura Velký počet obcí a malých měst Hustá síť sídel, intenzivní vzájemné vztahy Krajové diference v hustotě osídlení (západ(západ-východ) Venkovský prostor x urbanizované regiony Praha, Brno, Ostrava – nad 250 000obyv. Plzeň, Olomouc – 100 100--250tis. Významný počet malých obcí – STČ, VYS, JČ Významná míra urbanizovanosti: MSK, UL, LB VÚSC – 14 Regiony soudržnosti 8 19
Počet obyvatel v tisících
Počet obcí
Počet obcí (%)
Počet obyvatel (%)
V elikostní struktura obcí v ČR Do 0.2 1 698 27.2 1.99 0.2-0.5
2 063
33.7
6.6
0.5-1
1 217
19.3
8.47
1-5
991
15.7
18.92
5-10
135
2.2
8.75
10-50
108
1.5
20.57
50-100 100-500
17 6
0.3 0.1
12.3 10.61
Nad 500
1
0.01
11.79
ČR celkem
6 236
100
100
20.10.2012
20
Země
% počet obcí pod 1000 obyv.
Prům počet obyv. v obci
Průměr rozloha obce (km2)
Anglie
0
123 000
533
Litva
0
66 000
1 166
Bulharsko
0
35 000
432
Švédsko
0
29 500
1 595
Holandsko
0.2
20 500
60
Dánsko
0
18 000
150
Polsko
0
16 000
130
Slovinsko
3
10 300
106
Finsko
5
10 500
730
Norsko
4
9 000
710
Chorvatsko
3
8 800
104
Rumunsko
2
7 600
81
Itálie
24
6 500
38
Estonsko
9
5 700
178
Španělsko
61
5 000
60
Lotyšsko
32
4 300
115
Maďarsko
54
3 300
32
Slovensko
68
1 900
17
Česko
80
1 700
13
Francie
77
1 300
15
21
REGIONÁLNÍ METROPOLE
Metropole mezinárodního významu nižšího řádu – Praha (Vídeň, Varšava, Budapešť, Kodaň, Madrid…) Regionální metropole I. řádu – Brno Regionální metropole II. Řádu – Ostrava Mezoregionální centrum I. řádu – Plzeň Mezoregionální centrum II. řádu – Olomouc, LB, HK, PD, ÚL, ČB, ZL, KV Mikroregionální rozvojová centra – Jihlava, MB, Opava, UH, Cheb, Tábor, Ko
20.10.2012
22
Venkovská x městská sídla
Terminologie Starší typ osídlení Zemědělská a krajinotvorná funkce Omezené zdroje finanční, personální, materiální Menší pozornost řešení problémů Významné rozdíly v ŽU farmářů
23
24
Venkovská x městská sídla
Definice města Centra ekonomického rozvoje Inovace, vzdělávání, V a V - pokrok Koncentrace obyv. + firem (průmysl, služby) Konkurence o investice – image města, strategie Optimální velikost města Význam měst - cyklický vývoj 25
Ekonomická role měst •
•
Spádovost (nodalita) v rámci území Hierarchické uspořádání ekonomického potenciálu v území Spádové vztahy k hospodářským centrům - města/sídla se zvláštním statusem - průmyslová centra/ aglomerace - územně dominující zařízení - výzkumná a vzdělávací centra
26
