w w w.h u sto p e ce - cit y. cz
Pøíroda okolo Hustopeèí Krajina v okolí města Hustopeče má převážně zemědělský charakter, je poznamenaná intenzivním obděláváním půdy, pravidelnou tvrdou prací na polích, ve vinohradech a sadech téměř po celý rok. Nevyužít zdejší výživnou černozem pro účely pěstování by byl skoro hřích. Naši předci si toho byli dobře vědomí, a tak každé volné místečko využili k vysázení polních plodin a vinohradů. Vinařství a práce na poli jsou dědictvím po předcích. Intenzivnímu vinařství se věnují jak velkopěstitelé, tak celá pokolení drobných pěstitelů. Přestože dnes zemědělství jednotlivců ustupuje do pozadí, je stále ještě dostatek milovníků doma vypěstovaných produktů. Z horopisného hlediska leží katastr Hustopečí v Boleradické vrchovině a Hustopečské pahorkatině, což jsou podcelky Ždánického lesa. Ždánický les měří 11000 ha a podle reliéfu se dělí na Hustopečskou pahorkatinu s nejvyšším vrcholem Stará hora, Boleradickou vrchovinu s vrcholem Přední kout a nejvyšší část, Dambořickou vrchovinu, s rozsáhlými lesními komplexy a nejvyšším vrcholem U Slepice. (441 m). Z hlediska biogeografického je Hustopečský bioregion součástí Panonské provincie. V Hustopečské pahorkatině se nachází nejrozsáhlejší a druhově velmi bohaté teplomilné ekosystémy v rámci celé Moravy. Předpoklady pro to vytváří měkce modelovaný reliéf s prudkými svahy různých orientací nevhodnými k zemědělskému využívání, teplé klima a souvislost s Panonskou nížinou.
1
Soustava chránìných území Natura 2000 Natura 2000 je název pro soustavu lokalit chránících nejvíce ohrožené přírodní stanoviště a rostlinné a živočišné druhy na území Evropské unie. Jejím hlavním úkolem je vytvořit na svém území soustavu chráněných území podle takzvané směrnice o ptácích, která má za cíl chránit území s výskytem vybraných vzácných druhů ptáků a dále podle takzvané směrnice o stanovištích, která má zajistit ochranu dalších ohrožených živočichů a rostlin a cenných biotopů. Do katastrálního území Hustopeče u Brna zasahují tyto Kamenný vrch
2
lokality zařazené do soustavy Natura 2000 podle směrnice o stanovištích: Kamenný vrch u Kurdějova Zasahuje do katastrálních území Hustopeče u Brna a Kurdějov. Celková rozloha je asi 104 ha. Mimo jiné lokality zahrnuje i přírodní rezervaci Kamenný vrch, kam se dostanete po červené turistické značce, okolo hustopečských rybníků. Rezervace byla vyhlášena roku 1956 a zabírá, v katastru města Hustopeče, rozlohu 5,81 hektarů. Stanoviště: širokolisté suché trávníky, význačné naleziště
Soustava chránìných území Natura 2000
3
vstavačovitých, subpanonské stepní trávníky, panonsko-karpatské dubohabřiny. Rostliny: hadinec červený, koniklec velkokvětý, vstavač vojenský. Živočichové: bezobratlí - roháč obecný.
význačná naleziště vstavačovitých, panonské dubohabřiny, panonské šípákové doubravy, eurosibiřské stepní doubravy. Živočichové: bezobratlí - přástevník kostivalový, roháč obecný, ohniváček černočárný.
Přední kout Zasahuje do k.ú. Hustopeče u Brna, Boleradice, Kurdějov, Horní Bojanovice, Diváky a Nikolčice. Jedná se o rozsáhlý lesní komplex o výměře asi 693 ha. V tomto území leží i přírodní rezervace Roviny. Stanoviště: polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích,
Přední kopaniny Celková rozloha asi 8,9 ha. Stanoviště: širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného, širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného, subpanonské stepní trávníky. Přední kout
Hustopeèské rybníky a øíèka Štinkovka Nejvýznamnějším vodním tokem je říčka Štinkovka, která pramení jižně od Nikolčic a ústí u Šakvic do Dolní nádrže vodního díla Nové Mlýny, do které je však přečerpávána. Do Štinkovky ústí v katastru Hustopečí tok Pradlenka, která pramení v k.ú. Horní Bojanovice. Severně od Hustopečí leží na vodním toku Štinkovka dva rybníky „Zadní“ o ploše 2,5 ha a „Přední“ velký 3,5 ha. Přední rybník je využíván ke sportovnímu rybolovu místní organizací MRS a jako většina současných rybníků je postižen uložením velkého množství živin (tzv. eutrofií). Zadní rybník byl v r. 2002 rekonstruován a odbahněn. Využíván je jako tzv. chovný a rybolov je na něm zakázán. Z ptáků se zde vyskytují pouze běžné druhy vodních ptáků: kachna divoká, lyska černá a slípka zelenonohá. U rybníků roste vzácná ostřice ječmenovitá. I v zastavěném území města Hustopeče je možné pozorovat některé chráněné a vzácné živočichy. Na budovách hnízdí rorýs obecný, jemuž však kvůli rekonstrukcím domů valem ubývá vhodných hnízdišť. Z dravců je možné přímo ve městě pozorovat poštolku obecnou, která s oblibou posedává na kostelní věži. V zimě můžeme občas vidět krahujce obecného, lovícího prudkým útokem drobné pěvce. Na místním hřbitově pravidelně zimují kalousi ušatí, v některých letech v počtu až 40 ptáků. Poštolka obecná Hustopečské rybníky
4
Hustopeèské rybníky a øíèka Štinkovka
5
Mandloòové sady
6
Tento kraj je příhodný nejen pro pěstování vinné révy, ale i pro pěstování meruněk a dokonce mandlí. Hustopečské mandloňové sady se nachází severně od Hustopečí a jsou unikátní v celé České republice. Nápad vysázet na našem území mandloně se rozvinul po 2. světové válce. Snahou socialistického Československa byla soběstačnost ve výrobě mandlí. Odvážná realizace proběhla pouze na jediném místě, v Hustopečích. V době největšího rozvoje v šedesátých letech měly sady rozlohu přes 180 hektarů s 50.000 stromy. Postupně však byly nahrazovány více atraktivními meruňkami, až na konci 20. století zůstaly jen dva malé sady s necelou tisícovkou mandloní a společnou rozlohou asi 4,5 ha. A tak každé jaro mohou místní i příchozí obdivovat kopce okolo města zahalené do bílého až narůžovělého hávu květů mandloní. Dlouhodobé zanedbávání tohoto botanického skvostu však vedlo v některých předešlých letech k tomu, že mandloně nevykvetly a nepotěšily hladové oko bloudící po jarní přírodě. V roce 2007 byly z iniciativy města Hustopeče provedeny první zásahy k jejich záchraně a byly odborně ošetřeny stovky stromů. A tak nyní opět mandloně svými narůžovělými květy zvou mnohé místní obyvatele i turisty k prvním jarním výletům do krásné přírody v okolí Hustopečí. Květ mandloně
Mandloňový sad
Mandloòové sady
7
Køížový kopec Příjemnou atmosféru k odpočinku nabízí také Křížový kopec nad městem s barokní kaplí sv. Rocha a přírodním amfiteátrem a dnes poněkud zanedbaným lesoparkem. Na kopci kdysi stával dřevěný větrný mlýn beraního typu. Místo sloužilo občanům města jako místo k nedělním vycházkám a korzům. Také Tomáš Masaryk při svých pobytech v Hustopečích chodil se svou rodinou na toto místo. Ke kapli sv. Rocha vedla křížová cesta, která začínala na úpatí. Původní barokní kaple, zasvěcená morovým patronům, je z r. 1680. Současný stav je přestavbou z počátku 20. stol. Finanční prostředky byly získány sbír-
8
kami, kaple byla několikrát přestavována a rozšiřována, až dosáhla rozměru menšího kostelíku. Ke konci 18. stol. se zde konaly pompézní barokní poutě, kterých se zúčastňovali věřící z širokého okolí. Kaple je jednoduchá kupolovitá stavba se shodnými čtyřmi výklenky, věžičkou a zvonem. Původní sochy, barevná okna, mozaikový obraz Krista i staré nástěnné malby pohltily události a čas. V období po zničení farního kostela sv. Václava se věřící z Hustopečí scházeli také zde. Kaple sv. Rocha Přední kopaniny
Køížový kopec
9
Hustopeèský bioregion Hustopeče, které měly kdysi nejrozsáhlejší plochy vinic a nejčilejší obchod s vínem, patří v současné době do vinařské oblasti Velkopavlovické. Velkopavlovická oblast disponuje velkým počtem prvotřídních poloh táhnoucích se podél dálnice Brno – Břeclav. Tyto polohy vystupují v prvním sledu z roviny Dyjsko-svrateckého úvalu a jsou osázeny vinicemi od Velkých Němčic až po Moravský Žižkov. Stejně hodnotné jsou i viniční svahy
10
předstupující tuto linii od Šakvic přes Zaječí a Přítluky do Rakvic. Prvotřídní viniční svahy jsou nejvíce členěny v okolí Hustopečí, a proto není divu, že město mělo již v roce 1368 révou plně osázeno 20 viničních hor. Velkou zásluhu na tom měli měšťané brněnští, kteří tehdy vlastnili vinice po celé jižní Moravě v hodnotě 3 663 hřiven stříbra. Celá jedna třetina jejich viničního majetku se nacházela
Hustopeèský bioregion právě v katastru města Hustopeče. Viniční svahy této linie jsou omývány akcelerujícími vlivy teplých větrů v době zrání hroznů. Proto na nich docilují odrůdy vyšší cukernatosti hroznů a obsah kyselin je nižší. Směrem k severu pak následují další terénní vlny s příhodnými jižními svahy. Spolu s narůstající nadmořskou výškou a větší vzdáleností od roviny úvalu klesá akcelerující vliv teplých větrů a méně příznivé mikroklima zvyšuje obsah kyselin v tamních vínech.
11
Teplá jižní část Velkopavlovicka je nejpříhodnějším moravským produkčním obvodem pro červená vína. Je to hlavní doména Frankovky, Svatovavřineckého, Modrého Portugalu a dalších modrých odrůd jako je Zweigeltrebe i André. V hlubokých a záhřevých půdách tu dosahují červená vína význačné jakosti. Hluboké půdy svědčí i mnohým odrůdám bílým jako je Veltlínské zelené, Tramín i Rulandské bílé. Severnější část Velkopavlovicka je příhodná pro Neuburské a Müller Thurgau.
Historie hustopeèského vinaøství Do jednoho z nejvýznamnějších vinařských center Moravy se Hustopeče zformovaly už ve 13. století. Nejstarší dochovaná pečeť Hustopečí pochází z roku 1322. Je na ní zobrazena větévka vinné révy s třemi hrozny a dva vinařské nože. Podává tak svědectví o hlavním zaměstnání zdejších obyvatel.
např. břevnovského, strahovského a rajhradského kláštera. Protože Hustopeče disponovaly prvotřídními viničními svahy, měly v roce 1368 révou plně osázeno 20 viničních hor. Výsadba vinic se neustále zvyšovala, takže v roce 1543 se vinice rozkládaly už v 43 tratích. Císař Maxmilián povýšil 18. února 1572 Hustopeče na město a udělil jim znak, jehož podoba zůstává nezměněna do současnosti a obsahuje rovněž vinařské atributy. Štít je půlený. Pravá polovina je červená se zlatým břevnem. Na něm je větévka révy s červeným hroznem obráceným k okraji štítu, nad břevnem stojí pak v červeném poli svisle šedý kosíř se zlatou střenkou, ohnutou špicí obrácený doleva. Levá polovina štítu je zlatá a v ní je půl stříbrné orlice s červeným jazykem.
Pečeť města Hustopeče z r. 1322
1. června 1323 darovala královna vdova Eliška Rejčka trhovou ves Hustopeče starobrněnskému klášteru Aula Regia, který je pak vlastnil až do roku 1600. Tato epocha byla zlatým věkem hustopečského vinařství. Vedle místních obyvatel zde měli své vinice především brněnští měšťané, kteří v katastru Hustopečí vlastnili v roce 1365 jednu třetinu (1127 hřiven stříbra) svého viničního majetku. Kromě toho se v Hustopečích nacházely vinice
Historie hustopeèského vinaøství
12
Před třicetiletou válkou zabíraly vinice 3952 měřic a 6 ¾ achtlů, ostatní orná půda zaujímala jen 2515 měřic a 5 achtlů. Vinice se tedy rozkládaly na 61,11 % výměry hustopečského katastru. Třicetiletá válka se stala pro zdejší vinice tragickou: v důsledku nedostatku pracovních sil bylo po válce plných 90 % (tj. 3557 měřic 1 ½ achtlu) vinic opuštěných. Původní stav byl obnoven až po sto padesáti letech. Podle tereziánského katastru byly Hustopeče v polovině 18. století prvním vinohradnickým městem Moravy. Výměra vinic (3843 měřic 3 achtly) převládala nad výmě-
13
rou polí (2806 měřic 7 ¼ achtlů).
povaly vinice, sady a dvě kolonie sklepů.
V letech 1724-1726 se odhadovala průměrná roční produkce vína v Hustopečích na 2528 sudů, tj. 255280 věder, kdežto v roce 1727 již na 4212 sudů, tj. 421200 věder.
Bakchus čili Dionýsos – personifikace vína a rozvernosti vyvolané šťávou z hroznů. Jeho poprsím s révou a hrozny je ozdobeno nároží hustopečské radnice, která byla postavena v letech 1905–1906 v novorenesančním stylu a dnes je sídlem Městského úřadu.
Půdorys města z 18. století představuje tehdejší opevněné město s otevřenými předměstími. Hustopeče obklo-
Veduta zachycující Hustopeče v roce 1720
Hustopeèské vinobraní ve 30. letech 20. století Prvenství Hustopečí jako největší vinohradnické obce na Moravě trvalo do roku 1900, kdy se v jejich katastru nacházelo 578 ha vinic. Největší pohromou pro jihomoravské vinohrady se staly nové choroby. Od poloviny 19. století to je oidium, po roce 1900 perenospora a hlavně révokaz, který se objevil v Hustopečích v roce 1901 a do roku 1924 zničil téměř všechny vinohrady na jižní Moravě. Po první světové válce se začaly zakládat tzv. mateční vinice s pěstováním sazenic révy, štěpované na americké podnoži. Zavedly se do té doby nepoužívané sirnaté a měďnaté postřiky. Vznikaly nové vinařské školy a zemědělské vinařské spolky, které pořádaly každoročně trhy vína v Mikulově, Valticích a Hustopečích. Započala specializace vinic na určité druhy. V Hustopečích se objevily větší výsadby Tramínu, Sylvánu a Neuburgu. V období 2. sv. války, kdy byly Hustopeče připojeny k Říši a většina mužů odešla na frontu, dochází k úpadku vinařství.
14
Kolektivizace Neznalost péče o vinice i sklepní hospodářství ze strany novoosídlenců způsobila mnoho škod. Neošetřované vinice postupně zanikly. Ani JZD nemělo zpočátku zájem podpořit obnovu vinic, protože bylo nuceno produkovat obiloviny a krmné plodiny pro živočišnou výrobu. Mezeru začala zaplňovat Vinopa – vinařská spo-
15
lečnost, která byla v té době jedinou organizací, která se snažila o novou výsadbu. Až po roce 1955 začíná rozvoj velkovýsadeb družstevních vinohradů, ale i malých záhumenkových vinic (kolem 10 arů). V Hustopečích se stalo hlavním producentem hroznů a vína Jednotné zemědělské družstvo.
Horenské právo
16
Hustopečské horenské právo je nepřímo doloženo již před polovinou 13. století. Tehdy udělil Václav I. horenské právo vinicím brněnského herburského kláštera, které se rozprostíraly v okolí Brna. Patřily k nim i vinice hustopečské.
Horenské právo Horenský soud byl vykonavatelem moci nad vinohradníky a jeho hlavním představitelem byl perkmistr (horný), který byl považován za zástupce gruntovního pána. Perkmistra jmenovala vrchnost nebo byl volen. Při přijímání úřadu skládal před shromážděnými vinaři přísahu, jejíž text býval připojen k viničním řádům.
Také klášter Králové vydával pro hustopečské vinaře různá nařízení, jimiž se pokoušel regulovat zdejší vinařství. K nejvýznamnějším patřilo rozhodnutí abatyše Alžběty z roku 1362, že od výroku hustopečského horenské-
Perkmistr byl pověřen dozorem nad horami, určoval zahájení prací ve vinohradech, vybíral panský desátek, vedl administrativní práce a zarážel horu.
ho soudu není odvolání, což potvrdil i Karel IV. V době vrcholného rozkvětu místního vinařství se tedy hustopečský horenský soud stal významným institutem vinařského práva a poskytoval naučení dokonce i sousedním vinařským obcím. Sídlo horenského soudu se nacházelo v budově na rohu Dukelského náměstí a Mrštíkovy ulice. Dům byl ale v roce 1933 stržen a na jeho místě nyní stojí Česká spořitelna.
Horenský znak Václav I.
Bakchus, bůh vína
K perkmistrovskému úřadu patřili kromě písaře, který prováděl příslušné zápisy, dva horní konšelé (horníci), jež měli podle horenských práv pravomoc perkmistra, s nímž prováděli prohlídky vinohradů a starali se o odstraňování závad. Za dodržování pravidel horního práva přímo ve vinicích odpovídali přísežní hotaři. 9. září 1610 byl „při zdejším pranýři na hromadě písku“ sťat mydlář Konrád Koblitsch z Kovářské ulice, který kradl v nočních hodinách hrozny na zdejších vinicích. Je to v českých zemích asi jediná historicky doložená poprava za takový přečin. Postupem času - zcela určitě už v 17. století - byl trest smrti nahrazován peněžními pokutami, ranami holí, vězením a jinými postihy. Horenská práva stále více sloužila k pouhému zastrašení. K jejich definitivnímu zániku došlo v roce 1784, kdy císař Josef II. vydal Všeobecné vinohradnické zřízení pro markrabství moravské, jímž byly všechny horenské řády prohlášeny za neplatné a nahra-
17
zeny novými předpisy, které zaručovaly obyvatelům svobodné užívání jejich poplatných nemovitostí. Na osoby, které se dopustily přestupku ve vinohradech, se mělo působit domluvou nebo pokutami. Proti potrestání se strana mohla bránit u krajského soudu.
Souèasnost V roce 2000 mělo v Hustopečích 209 pěstitelů vinicemi osázeno celkem 62,88 ha. Teplá jižní oblast Velkopavlovicka je nejpříhodnějším moravským produkčním obvodem pro červená vína. Je to hlavní doména Frankovky, Svatovavřineckého, Modrého Portugalu a dalších modrých odrůd jako je Zweigeltrebe i André. V hlubokých a záhřevných půdách tu dosahují červená vína význačné jakosti. Hluboké půdy svědčí i mnohým odrůdám
18
bílým jako je Veltlínské zelené, Tramín i Rulandské bílé. Severnější část Velkopavlovicka je příhodná pro Neuburské a Müller Thurgau. Dnes má návštěvník možnost navštívit ve městě několik vináren a vinoték. Ulicemi Na Hradbách a Vinařská se táhnou kolonie sklípků, často s historickou hodnotou. Možná proto je jejich majitelé bedlivě střeží a jen málokdo z nezasvěcených se dostane do jejich útrob.
Souèasnost Nahradit tento autentický zážitek však může Stálá vinařská expozice umístěná v historických sklepích renesančního domu U Synků. V kójích umístěných ve dvou ze tří místností sklepa představuje a nabízí svá vína 37 vinařství z Velkopavlovické podoblasti. V poslední místnosti se nachází vinařské muzeum s ukázkami toho, jak se víno dělalo v minulosti, s autentickými historickými vinařskými nástroji a pomůckami.
19
Vinařství jsou věnovány také mnohé kulturní akce během roku. Mezi ty nejzajímavější patří říjnové Burčákové slavnosti, Svatomartinské slavnosti v listopadu, Prvomájová výstava vín v květnu nebo ochutnávka archivních vín v prosinci a mnoho dalších.
Stálá vinařská expozice v domě U Synků
Okolí Hustopeèí Pouzdřanská step – Kolby Národní přírodní rezervace vyhlášena: 1956 Rozloha: 47,78 ha Katastrální území: Pouzdřany a Uherčice Pouzdřanská step - Kolby
Okolí Hustopeèí
20
Rezervace chrání zejména stepní vegetaci. Mozaika bývalých pastvin, sadů a vinohradů tvoří jednu z nejdůležitějších lokalit stepní květeny a zvířeny u nás. V osmdesátých letech dvacátého století byly k rezervaci přičleněny i sousedící části lesa s vynikajícími ukázkami teplomilných lesních lemů. Rezervace byla v minulosti obhospodařována rozmanitými způsoby: jedním z významných faktorů byly i požáry.
Věstonická nadrž – ornitologická rezervace Přírodní rezervace vyhlášena: 1994 Rozloha: 1016 ha Katastrální území: Strachotín, Pouzdřany, Mušov, Horní Věstonice, Dolní Věstonice
21
Rezervaci tvoří střední nádrž Novomlýnské soustavy. Leží v ní několik ostrůvků, které patří k významným hnízdištím vodního ptactva (např.: racek černohlavý, rybák obecný). Novomlýnské nádrže
Okolí Hustopeèí Pálava a Nové mlýny
Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky. Území CHKO Pálava je od roku 1986 biosférickou rezervací (BR). Do roku 2003 existovala BR Pálava, která byla územně totožná s CHKO Pálava, od roku 2003 se Pálava stala významnou součástí nově vzniklé BR Dolní Morava. Pohled z Pálavy nad Klentnicí. V pozadí část Stolové hory
Okolí Hustopeèí
22 Rozloha: 83 km2
Nadmořská výška: 163 m (Dyje u Nových Mlýnů) - 550 m (Děvín) Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO:
23 4 národní přírodní rezervace 1 národní přírodní památka 5 přírodních rezervací 4 přírodní památky
Pálava se zříceninou Sirotčích hradů a nejvyšším bodem Děvínem v pozadí
Okolí Hustopeèí Dále jsou v působnosti Správy CHKO Pálava: NPR Cahnov - Soutok, NPR Lednické rybníky, NPR Krumlovskorokytenské slepence, NPR Pouzdřanská step-Kolby, NPR Ranšpurk, NPR Větrníky, NPP Dunajovické kopce, NPP Miroslavské kopce, NPP Malhotky, NPP Na Adamcích, NPP Pastvisko a NPP Randezvous.
24
Vodní dílo Nové Mlýny bylo vybudováno v letech 1975 – 1988 v oblasti soutoku řek Dyje, Jihlavy a Svratky na ploše 3 226 ha a musel mu ustoupit lužní les i obec Mušov. Na jednom z ostrůvků dodnes ční k nebi kostel sv. Linharta z pol. 13. stol, který je jedinou památkou na zatopenou obec. Novomlýnské nádrže se skládají ze tří
Okolí Hustopeèí vodních nádrží, z nichž první (Mušovská) a třetí (Novomlýnská) slouží k rekreaci a druhá (Věstonická) je ornitologickou rezervací. Komplex nádrží dnes díky své ploše a poloze představuje nejvýznamnější zimoviště pro některé severské druhy husí, kterých tu můžete někdy pozorovat až 30 tisíc kusů. Za pohled také stojí několik
25
desítek mořských orlů, kteří zde rovněž zimují. V okolí Novomlýnských nádrží se nachází rovněž řada archeologických nalezišť.
Podvečer na Věstonické-střední nádrži
Orel mořský
Okolí Hustopeèí
26
Starovičky Vyhlídková plošina vybudovaná 1 km severně od obce v nadmořské výšce 265 m je vysoká pouhých 7 m, samotná plošina je ve výšce 3 m nad zemí, ale i tak nabízí návštěvníkům překrásný výhled do krajiny. Boleradice Rozhledna Nedánov stojí na stejnojmenném vrcholu s nadmořskou výškou 368 m. Rozhledna byla slavnostně otevřena 12. 7. 2009. Dřevěná stavba s kovovým schodištěm je vysoká 26 m. Vede k ní zelená turistická trasa. Z rozhledny se nabízí výhled na Brno, Drahanskou vrchovinu, Pálavu a Nové mlýny. Starovičky
Boleradice
Velké Pavlovice Bořetice
Okolí Hustopeèí
27
Velké Pavlovice Turistický areál s rozhlednou Slunečná ve Velkých Pavlovicích byl otevřen turistům v květnu roku 2009. Rozhledna Slunečná je vysoká 18,6 m a vyhlídka je ve výšce 15 m, její osa je mírně vychýlená do strany. Turistický areál se rozkládá v nadmořské výšce 225 m východním směrem od města. V areálu jsou vystavěny dva typické jihomoravské sklípky, ve kterých se návštěvníkům nabízí drobné občerstvení a suvenýry, ukázkový vinný sklípek se sociálním zařízením. Bořetice V roce 2006 vyrostla nad bořetickou Kraví horou dřevěná rozhledna. Dvanáctimetrovou stavbu postavili místní řemeslníci, má čtyři podlaží a zastřešený ochoz.
Mapa okolí Hustopeèí stezka TG T M
vlov
a
p lko Ve
Křepice ep
Velk opa
ká vic vlo
28
ická
M steezzkkaa TG
rozhledna Nedán Nedánov ánov
vická avlo
ste zka TG
M
p Velko
Zadní ryb.
Přední ryb. yb.
vicická pavlo Velko
naučná stezka nnaučná ka Pa Paseky-Hrad d Vel kop a
vlo vick á
Mor avsk á
vinn
á
ká vinn
á
Moravs
Moravská vinnáá rozhledna Kraví hora
Pouzdřanský sk ryb. rozhledna U Obrázku
Mor avsk á vin ná
Moravská vinná
rozhledna Slunečná
Mor avsk á
vinn
á
město
HUSTOPEČE
Turistické informační centrum Dukelské nám. 23 693 01 Hustopeče tel.: +420 519 412 909
[email protected] [email protected] www.hustopece-city.cz
Jak se k nám dostanete? Hustopeče leží 25 km jihovýchodně od města Brna na dálnici D2 Brno - Bratislava a v přímé linii měst Brno – Hustopeče – Břeclav. Město je napojeno na železniční koridor Brno-Břeclav-Vídeň. Brno-Břeclav-Vídeň
