Rok 1967 Vítězný únor 1967 Oslava 19. výročí Vítězného února konala se 25. února 1967 v sále kina, na níž bylo vzpomenuto tohoto významného dne. Rovněž místním rozhlasem byla k tomuto dni vysílána příslušná relace. Této významné události bylo vzpomenuto též na besedách jak ve školách, tak i na závodech. 1 Vladimír Iljič Lenin V sobotu dne 22. dubna 1967 večer konal se v sále kina vzpomínkový večer k 97. narozeninám Vladimíra Iljiče Lenina, na němž měl projev tajemník osvětové besedy v Počátkách František Strašík. Po jeho projevu byl promítnut sovětský film. 97. výročí narozenin V. I. Lenina bylo vzpomenuto v besedách na závodech i ve školách. 2 Mezinárodní den žen V neděli dne 5. března 1967 odpoledne byla pořádána v sále kina Čsl. svazem žen (dříve Výborem žen) oslava Mezinárodního dne žen s tímto pořadem. Po uvítacím projevu následovala kulturní vložka dětí z mateř. šk. Po ní projev s. Forstové z OV NF v Pelhřimově a ustavení Čsl. svazu žen k Mezinárodnímu dni žen. Dále ustavena volební návrhová komise, po ní následovala kulturní vložka žákyň ZDŠ a vystoupení žáků lidové školy umění ve hře na klavír a přednesení melodramu.
-1-
Zhodnocení práce dosavadního Výboru žen přednesl předseda Měst NV s. Fr. Holub. Po jeho projevu následovalo hudební a recitační pásmo žákyň ZDŠ a LŠU. Poté následovala volba měst. výboru Čsl. svazu žen, revizní komise a delegátek na okresní konferenci v Pelhřimově. 3 Po skončení předseda MV NF s. Karel Novotný ml. uvítal ustavení MV – ČSŽ do MV NF a po pásmu recitací a písní pěveckého kroužku místní organizace Svazu čsl. invalidů následoval pionýrský slib žactva zdejší ZDŠ. Slavnost byla zakončena usnesením a čtením závazků k Mezinárodnímu dni žen. 4 Májové oslavy 1967 Krásné počasí na oslavy. Plus 17°C, rašení stromů, lidé bez svrchníků, radost v přírodě. V předvečer oslav v sobotu dne 29. dubna 1967 konala se večer ve Spartaku májová veselice, kterou pořádal místí Čs. svaz žen (dříve Výbor žen). V neděli 30. dubna 67 byl v 19:30 lampiónový průvod s hudbou městem, který vyšel od škol v parku a došel na konec při silnici u Vesce, kde na hranici byla postavena maketa rakety. Po příchodu na místo byla zapálena, přičemž tajemník místní osvětové besedy Frant. Strašík měl projev o světovém míru, amerických agresorech ve Vietnamu a o přípravách na oslavy 50. výročí VŘSR. Po shoření hranice účastníci průvodu se rozešli domů. V pondělí 1. května 67 rozléhal se městem od 6. hodiny budíček. V 9 hod. řadil se na Žirovnické ulici slavnostní průvod, v jehož čele byly neseny vlajky, obrazy představitelů KS, zdravice, transparenty, za nimi členové MV KSČ, Měst NV, ONV a delegace. 5 Poté následovali pionýři se svými vlajkami, školní mládež z naší zákl. devítileté školy, Dětského domova a ozdravovny, pak Čsl. svaz mládeže, Spartak ve svých úborech, požárníci v uniformách, družstva Čsl. Červeného kříže, zaměstnanci ČSAD, ČSD a pošty, Čsl. svaz žen, zaměstnanci DUP, Závodů Gust. Klimenta, Agrostroje, Průmyslového podniku, JZD Borovina, JZD Lísek, nemocnice s dalšími -2-
zdravotníky, Komunál. služeb, Kožedělného a gumárenského podniku, Státního statku a lesní správy. K nim připojilo se další občanstvo a závěr tvořili motoristé Svazarmu. Dechová hudba byla uprostřed průvodu. Průvod vyšel v 9:30 a ubíral se kolem nemocnice, přes Štítného náměstí Březinovou ulicí a ulicí 25. února ke hřbitovu, kde protisměrem vracel se na náměstí a před tribunou před Měst NV se zastavil. Po zahrání hymen pronesl z tribuny za přítomnosti funkcionářů MV KSČ, Měst NV, MV NF a ONV a delegace OV KSČ, předseda MV KSČ s. Karel Novotný ml, úvodní projev a po něm s. Paur, člen OV KSČ projev hlavní, v němž promluvil o agresivní válce ve Vietnamu, míru, o roce 50. výročí VŘSR, o výsledcích pracovních úspěchů v předchozím roce a roce letošním, se slibnou perspektivou vpřed. Po jeho projevu předseda Měst NV s. František Holub měl závěrečný projev a člen ONV s. Karel Dvorský přečetl pozdrav, odesílaný ÚV KSČ v Praze. Po slavnosti koncertovala na náměstí hudba, která hrála v průvodu. V ten den byly závody v Počátkách po celý den k prohlídce občanstvem k dispozici. 6 Manifestace zúčastnilo se celkem 1.690 osob, z toho v průvodu 1.270, na chodnících a prostranství 420. Z celkového počtu bylo školní mládeže 520, ze zúčastněných osob 429 krojovaných, Pionýrů 360, školní mládeže v národních krojích 3, ČSM ve svazáckém 6, Spartak v úborech 30, požárníci v uniformách 28, Čsl. červený kříž 13, zaměstnanci ČSAD 12, vojsko a milice 4, Veřejná bezpečnost 3. Vlajek a praporů 26, obrazy 4, hesel a transparentů 9, jízdních kol ověnčených 16, motocyklů vyzdobených 7, hudebníků 16. Účast ze závodů a obcí: Agrostroj 110, Průmyslový podnik 65, Závody Gustava Klimenta 55, DUP 41, Komunální služby 15, Kůže – guma 6, celkem 292. Dále nemocnice s poliklinikou 18, školy včetně učitelů 390, Dětský domov včetně učitelů a zaměstnanců 70, Dětská ozdravovna Julia Fučíka včetně učitelů 60. JZD Borovina 15, JZD Lísek 24, ČSAD a Spoje 22, Drupo (krejčí) 11.
-3-
Z obcí Veselé, Polesí, Bělé a Turovky 45, Počátky a osady na chodnících a prostranstvích 420. V ulicích byly 2 transparenty a 5 poutačů. V sobotu 6. května 67 pořádala TJ Spartak spolu se zákl. devítiletou školou tělovýchovnou akademii na níž byly předvedeny výsledky tělovýchovy ve Spartaku a žactvo školy vyplnilo přestávky zpěvními a hudebními vložkami. Tato akademie konala se odpoledne pro žactvo a večer pro dospělé. 7 V neděli 7. května 67 konalo se na Měst NV slavnostní zasedání Měst NV, MV KSČ a složek NF k 22. výročí osvobození. Po projevech a referátech v 19 hodin odebrali se účastníci ve dvou skupinách, jedna k památníku obětem druhé světové války, kde položili věnec a druhá skupina rovněž položila věnec na hřbitově na hrob francouzského partyzána Kasíka. Večer v 19:30 pořádal ČSM v závodním klubu Agrostroje taneční zábavu. V pondělí 8. května 67 bylo od 9 hod. na stadionu Spartaku branné dopoledne Svazarmu a ve 13:30 sportovní odpoledne se zápasem v kopané. V úterý 9. května 67 odpoledne pořádal Čsl. svaz rybářů – Počátky na Valše na Velkém jezeře tradiční rybářské závody. Ve středu 10. května 67 bylo v 11:30 před školami v parku slavnostní odstartování místní hvězdicové štafety míru a přátelství, jíž zúčastnili se členové Spartaku, Svazarmu a ČSM. 8 Oslavy 50. výročí VŘSR a MČSP Oslavy 50. výročí Velké říjnové socialistické revoluce a Měsíce československo-sovětského přátelství měly u nás v r. 1967 tento průběh. V pondělí 6. listopadu 67 vyšel v 17:30 ze Žirovnické ulice za záření raket průvod s vlajkami, hudbou a lampiony přes náměstí a ulici 25. února ke stadionu, kde po zahrání hymen SSSR a ČSR, po přednesení básně a zahajovacím projevu, předsedy Měst NV s. Fr. Holuba, měl hlavní projev zástupce OV KSČ s. Jakeš o všestranné spolupráci se všemi národy, o osvobození národů z područí kapitalismu, jak VŘSR ukázala národům jak revoluční cestou zbavit se války a poroby a jak VŘSR jde světem s heslem mír a přátelství národů ve jménu šťastné přítomnosti a budoucnosti. – Po jeho projevu s Fr. holub, předseda Měst NV, přečetl usnesení pro -4-
ÚV KSČ a po zahrání Internacionály byla slavnost za slavnostního ohňostroje skončena. Ve středu 8.11.67 byl v kinu promítán sovět. film “Je mi dvacet let“. 9 V neděli 12.11.67 byla v muzeu zahájena výstava “Sovětský svaz očima malíře A. F. Stehlíka“. Od 15.11. do 15.12.67 probíhala ve zdejší ZDŠ mezi žáky soutěž na téma “Jak znáš Sovětský svaz“. Ve středu 15.11.67 konala se v kreslírně ZDŠ péčí Sdružení rodičů a přátel školy beseda s účastníky zájezdu do SSSR na téma “Váš přítel, Sovětský svaz“. V pátek 17.11.67 večer v přednáškové síni Osvětové besedy byla péčí MV ČSM a MV KSČ beseda na téma “Komsomolci + svazáci = budoucnost“. V úterý 21.11.67 večer péčí MV ČSŽ konala se v přednáš. síni Osvětové besedy zdravotnická přednáška, spojená s besedou s primáři zdejší nemocnice. Ve středu 22.11.67 byl v kinu promítán sovětský film “My z Kronštadtu“. Ve dnech 26. a 27.11.67 konala se v přednáškové síni Osvětové besedy výstava sovětské knihy s besedou o knize, spojenou s předvánočním prodejem. V pondělí 27.11.6ý byl v kinu promítán sovětský film “Očarování Sibiří“. 10 V pátek 8.12.67 večer byla v přednáškové síni Osvětové besedy konána beseda s kronikou města “50 let města – 50 let sovětské epochy“, kterou vedl tajemník Měst NV František Janků. Ve čtvrtek 14. prosince 67 konala se večer na závěr Měsíce československosovětského přátelství v síni Osvětové besedy slavnostní zasedání Měst NV, MV KSČ a složek NF, na níž byl zhodnocen průběh oslav s vytyčením programu do budoucnosti. 11 Přednášky, besedy aj. 1967 Okresní dům osvěty v Pelhřimově a Osvětová beseda v Počátkách uspořádaly v rámci lidové akademie a akce Hovoříme s rodiči přednášky s besedami. 13. ledna 67 večer v kreslírně ZDŠ M. Cílek “Péče rodiny o činnost žáka v době mimoškolní a jeho kulturní život“. -5-
27. ledna 67 večer na Měst NV K. Lanštyak “Husitská reformace a reformační sklony v kraji“. 10. února 67 Frant. Navrátil v přednáškové síni Osvětové besedy večer “Hospodářský rozmach Počátek v 16. století“. 24. února 67 večer v kreslírně ZDŠ O. Škoda, ved. odb. školství ONV v Pelhřimově “Vytváření socialistických vztahů k práci u mladého člověka“. 3. března 67 večer na Měst NV St. Veselý, uč. v Počátkách “Třicetiletá válka“. 12 10. března 67 večer v kreslírně ZDŠ K. Mádle z Pelhřimova “Výchova dětí a mládeže ke kulturnímu chování“. 24. března 67 večer na Měst NV Fr. Navrátil, archivář v Č. Krumlově “Když táhli Prajzi“. 7. dubna 67 večer v kreslírně ZDŠ K. Voráček, uč v Černovicích u Tábora “Jak vést mládež ke komunistickému názoru na svět a současné dění.“ 14. dubna 67 večer na Měst NV Fr. Navrátil, archiv., “Počátky v 16. století“. 28. dubna 67 večer na Měst NV opět Fr. Navrátil “Počátečtí občané před 400 léty“. 12. května 67 večer v síni Osvětové besedy St. Veselý, uč. “Čím se dříve v Počátkách platívalo“. 26. května 65 večer v síni Osvětové besedy ing. Aleš Čapek z Počátek “Geologie Počátecka“. 8. prosince 67 večer v síni Osvětové besedy beseda nad kronikou města “50 let města – 50 let sovětské epochy“, jíž vedl Fr. Janků, tajemník Měst NV. Čs .svaz žen Počátky uspořádal 20. ledna 67 večer na Měst NV přednášku MUDr. Pávka ze zdejší nemocnice na téma “Správná výživa a chirurgické nemoci“. 13 Čs svaz žen Počátky uspořádal 21. listopadu 67 v síni Osvětové besedy zdravotnickou přednášku MUDr. Kleina ze zdejší nemocnice na téma “Dnešní postoj člověka k vyhledávání a léčitelnosti nádorových onemocnění“, po níž následovala beseda s primáři zdejší nemocnice MUDr. Brzkem, MUDr. Mračkem, MUDr. Polou a MUDr. Kalužovou. 14 -6-
Divadlo a loutky 1967 Divadelní odbor ZK Agrostroj Počátky sehrál v sobotu dne 7. ledna a v neděli 8. ledna 1967 vždy večer v sále kina Jaromíra Čermáka hudební komedii s Hašlerovými písničkami “Pan Hašler přijímá“. Loutkářský odbor ZK Agrostroj Počátky sehrál v zimě vždy v neděli odpoledne pro děti na vlastním jevišti v klubu několik loutkářských divadelních představení. 15 Výstavy v muzeu a jinde Péčí pracovníků městského muzea v Počátkách byly uspořádány ve výstavní síni muzea výstavy: od 5. do 26.3.67 výstava originálů z Galerie Vysočiny v Jihlavě od 9.4. do 2.5.67 výstava obrazů a kreseb Jiřího Mádla “Pod italským sluncem“ od 18.5. do 18.6.67 výstava novoročenek s úvod. slovem Jarosl. Blocha od 25.6. do 10.8.67 národopisná výstava ze sbírek Jos. Mikla v Jarošově nad Nežárkou od 1.10. do 15.10.67 za spolupráce okres. vlastivěd. muzea v Jindřich. Hradci, výstavu k 100. výročí narození Petra Bezruče. Zahájil ji PhDr Jan Muk z Jindř. Hradce. od 12.11. do 19.11.67 v rámci Měsíce čsl.-sovětského přátelství výstava kreseb “SSSR očima malíře A. F. Stehlíka“ s úvod. projevem J. Blocha a kulturní vložkou žactva zdejší ZDŠ. 16 od 17.12.67 do 14.1.68 byla výstava originálů z Galerie Vysočiny v Jihlavě. ve dnech 27. a 28. května 67 uspořádala místní skupina Čsl. svazu chovatelů drobného zvířectva u Karásků výstavu drobného zvířectva. Čsl. ovocnářský a zahrádkářský svaz – Počátky, uspořádal ve dnech 1. a 8. října 67 v Průmyslovém podniku v Počátkách výstavu ovoce, zahrad. výpěstků, kaktusů a květin. ve dnech 26. a 27. listopadu 67 uspořádala prodejna Kniha ve spolupráci s Osvětovou besedou v síni Osvět. besedy výstavu knih, spojenou s prodejem. -7-
17 Koncerty, vystoupení, večery 1967 Okresní dům osvěty v Pelhřimově spolu s Osvětovou besedou – Počátky uspořádaly v rámci armádní soutěže umělecké tvořivosti v neděli dne 23. dubna 67 večer v sále kina “pestrý armádní večer“, jednoho ze soutěžících souborů naší armády s programem hudba – zpěv – recitace. V sobotu 6. května 67 pořádala T. J. Spartak spolu se žactvem zdejší ZDŠ tělovýchovnou akademii, na níž byly předvedeny výsledky tělovýchovy ve Spartaku a žactvo školy vyplnilo přestávky zpěvními a hudebními vložkami. Tato akademie byla dopoledne pro školy, večer pro dospělé. Záv. klub Dětské ozdravovny Julia Fučíka ve Sv. Kateřině uspořádal v sále ozdravovny v pondělí 16. října 67 v 17 hod. pro mládež a ve 20 hod. pro dospělé večer na téma “Ze zákulisí Národního divadla“, v němž účinkovali zasloužilý umělec – sólista Nár. divadla Jaroslav Gleich a kytarista Milan Tesař. Na programu byl sólový zpěv s doprovodem kytary, kytara a vypravování J. Gleicha. 18 Týž závodní klub ve sv. Kateřině uspořádal ve středu 13. prosince 67 v 16 hod. pro mládež a v 19:30 pro dospělé večer na téma “Světová opera“, na němž účinkovali členové Jihočeské opery Stanislava Součková, soprán, Dr. Lančák – klavír a Jaroslav Ryšavý – slovní doprovod. Dále účinkoval člen opery v Plzni Radmil Kvirenc – tenor. Na večeru byla přednesena dueta i sólové árie ze světových klasických oper. 19 Taneční zábavy V sobotu 14. ledna 67 pořádal Čsl. myslivecký svaz – Počátky ve Spartaku “myslivecký ples“, na němž účinkovala hudba ČSAD Počátky. V sobotu 21. ledna 67 pořádal Čsl. svaz požární ochrany – Počátky ve Spartaku “požárnický ples“ s vojenskou hudbou z Tábora. V úterý 24. ledna 67 pořádala TJ Spartak ve Spartaku “maškarní merendu“ s hudbou Start z J. Hradce. Ve středu 1. února 67 odpoledne uspořádala Sdružení rodičů a přátel školy při zdejší ZDŠ pro děti dětský karneval s hudbou ČSAD Počátky. -8-
V sobotu 4. února 67 pořádal Výbor žen Počátky “masopustní merendu“ s hudbou ČSAD Počátky. V sobotu 11. února 67 pořádal ZK Roh Agrostroj Počátky ve svém závodním klubu “V. Agrostrojácký ples“ s hudbou Rysk Agrostroj Počátky. 20 V sobotu 29. dubna 67 pořádal Čsl. svaz žen Počátky ve Spartaku “předmájovou taneční zábavu“ s hudbou ČSAD Počátky. V neděli 7. května 67 pořádal MV ČSM v závodním klubu Agrostroje Počátky taneční zábavu s vojenskou hudbou z Tábora. V neděli 28. května 67 pořádal Čsl. svaz požární ochrany – Prostý “kácení máje“, spojené s taneční zábavou – hudba ČSAD Počátky. V sobotu 12. srpna 67 pořádala TJ Spartak Počátky ve Spartaku “letní karneval“ s hudbou Nonet – Strojírny Pacov. V sobotu 16. září 67 pořádal Čsl. svaz požární ochrany – Prostý “dožinkovou zábavu“ s hudbou ZK Kohinor Žirovnice. V sobotu 14. října 6ý pořádala TJ Spartak ve Spartaku “vinobraní“ s hudbou ZK Partex Nová Včelnice. 21 Komunikace 1967 V červnu 67 bylo započato péčí Měst NV akci Z pokládáním chodníků na Fučíkově náměstí. Koncem července 67 začala Okres. správa silnic s úpravou bezprašných vozovek. Byla nově upravena spojka od křížku na jihlávecké silnici kolem státního statku na silnici heřmanečskou. Dále nově upravena bezprašná vozovka od státního statku k hájovně. Obě vozovky byly předtím prašné. Spojka mezi jihláveckou a heřmanečskou silnicí byla upravena proto, že tato spojka je častou objížďkou autobusů a dále vyžadovala to nutnost, do budoucnosti zajisti schopnost vozovek v době přívalů vody. Měst NV zajistil další bezprašnou vozovku k Městskému rybníku, jako k druhému koupališti. Začátkem července 67 byly zřízeny odvodňovací příkopy a pak zhotovena n. p. Silnice bezprašná vozovka k Městskému rybníku. Současně s tím bylo bezprašně upraveno Moravské náměstí. -9-
22 V té době pak n. p. Silnici péčí Měst NV a za přispění Jihočes. KNV dokončil bezprašnou vozovku od chatového tábora přes les na Volmanec. Dále pak položen v akci Z v horní části Lipáreckého náměstí na straně čp. 408 Zadražil K, nový chodník. 23 Školství 1967 V r. 1967 byly v Počátkách tři základní devítileté školy: ZDŠ v městě, ZDŠ při Dětském domově a ZDŠ při Dětské ozdravovně Jul. Fučíka. ZDŠ v Počátkách měla 17 tříd, 2 oddělení družiny mládeže – DM – a 1 klub mládeže. V 1. – 5. post. roč. bylo 8 tříd se 198 žáky, při nich 2 oddělení Dm se 77 žáky, 6. – 9. post. roč. měl 9 tříd s 268 žáky a 1 klub mládeže – Dm se 60 žáky. Počet učitelů: 1. – 5. p. r. 8, 6. – 9. p. r. 15, druž. mládeže 1. – 5. post. roč. 2, 6. – 9. post. roč. 1. Dále byl 1 ředitel (D. Snížek), 1 zástupce ředitele (J. Poula), 1 administr. síla, 1 vedoucí školní jídelny, 4 kuchařky, 2 školníci a 2 uklízečky. V září 66 započato ve dvoře školy na parku s přístavbou šaten a v r. 1967 v ní pokračováno. Současně 1.12.67 započato s přestavbou bytu školníka na učebnu fyziky a chemie s kabinetem. Školník bydlí v bývalém bytě ředitele školy v téže budově. Řed. D. Snížek. 24 Základní devítiletá škola při Dětském domově má tři třídy v rozsahu 6. – 9. tř. se 45 žáky s 5 inter. a 2 exter. učiteli. Dále je zde 7 vychovatelů a 15 ostatních zaměstnanců. Je to Dětský domov se zvýšenou výchovnou péčí. Ředitelem je J. Šot. Základní devítiletá škola při Dětské ozdravovně Julia Fučíka ve sv. Kateřině vyučuje v léčebných turnusech cca 156 žáků 1. – 9. post. roč. 6 učitelů. Ředitelem škola je K. Růžička. Mateřská škola má 75 dětí se 6 učitelkami a 3 pracovními silami. Je umístěna ve společné budově s jeslemi. Mateřská škola je v přízemí, jesle v prvém poschodí. - 10 -
25 Zdravotnictví 1967 Rok 1967 byl i po zdravotní stránce v Počátkách příznivý. Výrazem je vcelku zanedbatelný výskyt infekčních onemocnění především dětských, nebyla epidemie chřipky. Proti minulým letům nebyl ani jediný případ onemocnění infekční žloutenkou. Díky výborné jakosti pitné vody i dobré komunální hygieně ve městě, která je stále sledována i zdravotní komisí Měst NV v Počátkách, nevyskytla se také onemocnění průjmová původu tyfového nebo paratyfového. Činnost zdravotnického střediska byla na úrovni předcházejících let jak v počtu ošetřených pacientů za rok 14.051, z toho při návštěvách v domácnostech 1217. – Preventivní činnost se týkala mimo činnost protiepidemickou i prevence v závodech, vyšetření potravinářů a vyšetřování dorostu. Hromadné očkování mimo průběžné očkování jednotlivých ročníků mládeže předepsanou očkovací látkou nebylo prováděno. V celém obvodě zdravot. střediska zemřelo 50 osob. Z toho 23 mužů a 27 žen, narodilo se pouze v Počátkách 45 dětí – 21 chlapců a 24 dívek – celkem v obvodě 62 dětí. Pro kroniku napsal vedoucí zdravot. střediska MUDr. Boh. Peterka. 26 Budova kina, hřbitov 1967 V září 1967 bylo započato se stavbou obřadní síně na našem hřbitově. V září 1967 započaly práce s nástavbou jeviště v kinu. Jedná se o technické zařízení a tzv. provaziště, a dále o vybavení jeviště pro zájezdové scény. Práce provádí se péčí Měst NV. Zařízení dodají Divadelní služby v Újezdu u Brna v hodnotě cca 390.000 Kčs. Stavební práce zvlášť. Do prosince byla zděná část pod střechou. V pracích bude dále pokračováno. 27 Narození, zemřelí, sňatky 1967 V r. 1967 se v nemocnici v Počátkách narodilo celkem 288 dětí. Z toho narozených z Počátek 37, z Prostého 2, ze Stojčína 3, z Léskovce 1 a z Vesce 2, celkem 45 dětí. V nemocnici v Počátkách zemřelo v r. 1967 136 lidí. - 11 -
Z toho z Počátek 24, z Prostého 1, ze Stojčína 2, z Léskovce 1, z Vesce 4, z Horní Vilímče 2, celkem 34. Manželství bylo v r. 1967 uzavřeno v Počátkách 19. Z nich bylo z Počátek 9, z Vesce 1. Dále bylo 9 delegací přijatých a 8 delegací vydaných. 28 Komunální služby 1967 Usnesením rady Měst NV v Počátkách z 16.6.1966 dostaly Komunální služby za úkol soustředit řemeslné provozovny, roztroušené po městě, v jeden objekt s možností dalšího rozšíření. Po jednání s Karlem Zadražilem – Lipárecké nám. 408, byl od něho vykoupen objekt pily a po příslibu podpory Měst NV, ONV a KNV zahájeny přípravné práce. Po vypracování a schválení projektu a dokumentace, přikoupen sousední pozemek od L. Brdlíka, obstarán materiál, montovaná železná kůlna a zajištěny pracovní síly. 24.10.1966 začaly stavební práce, staré kůlny a část bývalé pily zbourány, staveniště vyklizeno, vykopány základy a do konce r. 1966 vybetonovány patky pro sklad řeziva, dostavěna a zastřešena truhlárna. Tato dílna byla pak v zimě dále upravována, takže v polovině r. 1967 byly truhlárna a skladiště řeziva na 90% hotovy. – Po vyčerpání částky 330.000 Kčs byla další stavba dílen zastavena. Na dokončení prací byla z vlastních finančních prostředků podniku zálohována elektroinstalace, přípojka a rozvaděče. 29 Až do prosince 1967 chyběly finanční prostředky na nákup potřebných strojů a vnitřní vybavení truhlářské dílny. Po finanční pomoci zakoupeny v prosinci 67 tři starší stroje, urychleně instalovány, do konce prosince byla truhlářská provozovna uvedena do chodu a nahlášena ke kolaudaci, jakož i k bezpečnostní prohlídce. Na další výstavbu soustředěných provozoven se bude v I. čtvrtletí 68 zpracovávati projektová dokumentace, na níž rada Měst NV uvolnila 10.000 Kčs a podle přísunu finančních prostředků z vyššího rozpočtu a finančních možností podniku se bude pokračovati v druhé etapě výstavby. 30
- 12 -
Požáry V úterý 31. října 1967 o 21 hod. zazněla siréna Agrostroje, hlásící požár. Na Moravě v čp. 306 Jaroslava Kremličková vysypala do dřevěné nádoby žhavý popel, od něhož začala nádoba hořeti. Díky včasnému zpozorování vycházejícího kouře kolemjdoucím sousedem byli povoláni požárníci, kteří ohnisko požáru likvidovali. Ve čtvrtek 28. prosince 1967 rozezvučela se opět siréna, hlásící požár v Cholunné, jehož likvidace zúčastnili se naši požárníci. Zaměstnanec státního statku v opilosti zapálil v kůlně státního statku seno, která s pící shořela. 31 Jednotné zemědělské družstvo Lísek – 1967 V roce 1967 obhospodařovalo JZD Lísek 1328 ha, z toho orné půdy 859, luk 459, rybníků 49, pastvin 13 a lesů 206 ha. Kusů dobytka bylo 910, z toho dojnic 361. Koní 22, prasat 882, z toho prasnic 79. V r. 1967 byl dostavěn čtyřřadý kravín v Počátkách na 206 kusů, 1 zděná a 1 železná montovaná kůlna na píci. Plánované dodávky splněny u masa na 102,2%, u mléka na 101,6%, u vajec na 103,1%. Pevná pracovní odměna činila 19 Kčs. Při dobývání bramborů pomáhaly brigády: školy, slovenská brigáda, učňovské školy z Prahy, a dále brigády z místních podniků. Koupeny tyto nové stroje: 2 traktory, sazeč bramborů, rozmetač umělých hnojiv, nakladač, pluh, dva cepové sklízeče, míchačka na beton a pojízdná dílna. Byly docíleny tyto prodejní ceny: za 1 l mléka 2,45, za 1 kg vepřového masa 12,10, hovězího 13,44, za 1 vejce 0,94 Kčs. 32 Hynutí zvěře procházelo normálně. Veterinární službu provádí MVDr. Sadílek. Členů k 31.12.67 bylo 241, z nich stálých pracovníků 229. Podle stáří je toto rozvrstvení: do 25 r. 18, 25 – 30 r. 16, 30/40r. 23, 40/50 r. – 51, 50/60 r. – 61, nad 60 r. – 60. - 13 -
Výnosy z 1 ha: žito 25,4 q pšenice 24,1 q ječmen 30,1 q oves 21,3 q brambory 219 q
33
Obchody a restaurace 1967 K 31.13.67 byly u nás prodejny: Domácí potřeby, široký sortim., Palackého nám. 12, Domácí potřeby, elektro, Palackého nám. 18 Drobné zboží, papír, sport, hrač., Palackého nám. 32 Nábytek, Palackého nám. 514 Obuv, ulice 25. února 38 Oděvy, Riegrovo nám. 161 Potraviny, samoobsluha, ul. 25. února 97 Potraviny, Riegrovo náměstí 164 Potraviny, lahůdky, Palackého nám. 28 Potraviny, mléko, Fučíkovo nám. 187 Potraviny, maso, Štítného nám. 189 Textil, plný sortiment, ul. 25. února 43 Textilní galanterie, ul. 25. února 86 Drogerie, Palackého nám. 3 Zelenina, ul. Rudé armády 136 Hotel Modrá hvězda, Palackého nám. 33 Restaurace U Karásků, ulice 25. února 41 34 Ptactvo Rok 1967 byl hnízdění ptactva velmi příznivý. Žádné dlouhé deště a chladna neovlivňovaly dostatek potravy a teplo bylo velmi příznivé vývoji mláďat. V pondělí 10. dubna 67 dopoledne přiletěl na své hnízdo čáp, urovnával je po zimě, usedl a odpočíval a den na to přilétla za ním čápice.
- 14 -
V úterý 11. dubna 67 objevily se první vlaštovky. Poslední byly spatřeny ještě 17. září. Špačci se objevili koncem března, ale zase zmizeli. Pak přilétli na hnízdění a po vyvedení mladých se rozprchli. Čápi, kteří měli dva mladé, odlétli později za mladými ve čtvrtek 31. srpna. 35 Počasí a příroda Rok 1967 začínal ve dne + 3°C a v noci slabě pod nulou, pak v následujících dnech začal padat sníh, který zůstal ležet a teploty poklesly. Sněhová vrstva je průměrně 35 cm. Závěje prohrnují pluhy, takže provoz na silnicích není omezen. Na střechách jsou silné vrstvy sněhu a převisy na okraji střech. V ulicích vrství se při chodnících vyházený sníh až do výše 75 cm. Sněhu přibývá a 12. ledna je venku 40 cm sněhu při + 5°C ve dne. V polovině měsíce objevuje se slabé mžení, sníh začíná tát. Teplota ve dne v rozsahu do + 5°C, až pak po 20. lednu při + 8°C mrholení, mlha a 30. ledna při + 10°C obleva. Začátkem února denní teplota + 5°C stoupá na + 10°C, je úplná rozpoušť a na rybníku voda na ledě. Teplota se udržuje, 8.2. klesá na + 3°C se sněžením, v polovici měsíce ve dne + 5°C, v noci slabě pod nulou, je slunečno, slabá vrstva sněhu z polí mizí, takže 19.2. při + 5°C je teplý večer a pole jsou prosta sněhu. V lesích ještě je. Mizení sněhu uspíšily malé přepršky. 21.2. v noci napadaný sníh úplně roztál a deštivé přeháňky při + 8°C nechávají po sobě na ulicích potůčky vody. 36 Lidé zbavují se ze dvorů sněhu, vyvážejí jej k chodníkům a o potůčky uliční je postaráno zvláště, když je 23.2. + 14°C. Březen na začátku – předjarní počasí, ve dne kolem + 10°C, občas sněhová přeháňka, mírné počasí, rybník u břehů téměř rozmrzlý. A pomalu rozmrzá, v polovině měsíce při + 10°C až + 14°C bez nočních mrazíků jen uprostřed rybníka škraloup, ještě tu a tam zasněží a hned zase sníh zmizí a z toho všeho 16.3. se chumelilo a v 16 hod. dvakráte hřmělo. V dalších dnech padá vlhký sníh, hned taje. 26.3. + 16°C, pak klesají na + 14°C až + 12°C. Duben – začátkem kolem 10°C, 10.4. přiletěl čáp, 11.4. vlaštovky. Teplota stoupá tak, že 12.4. je + 22°C, sucho. 13.4. po poledni při + 20°C bouřka je potřeba vláhy. V polovině měsíce + 15°C až + 19°C, pak nastupují při + 10°C jarní - 15 -
chladna, 24.4. é 8°C, celý den suchý sníh, 25.4. při + 8°C opět sněžení s vlhkým sněhem. Koncem dubna, 30.4. je + 18°C a počasí se lepší. 1. května krásné počasí, teplo, stromy raší, lidé bez svrchníků, letní den se západním vánkem. Teplota stoupá, je stále pěkně, až 9.5. je + 24°C a 10.5. + 27°C. Konečně 17.5. při + 20°C prší pak po 3 dny, což lidé vítají a v druhé polovině měsíce při + 18°C střídají se přeháňky s klidem, po jichž ustání 28.5. je + 27°C. Červen byl mírnější. Na začátku + 18°C, déšť s krupkami, dále teplo 7.6. při náhlém oteplení na + 26°C odpoledne prudká bouřka. Na Medarda 8.6. pršelo. Od tohoto dne teplota + 14 – 16°C a přeháňky. Sena, koncem května a v srpnu posečená, leží na lukách a není jich možno domů svážeti. 37 17.6. se oteplilo na + 22°C, 18.6. na + 24°C, teplo dále s poklesem na + 17°C a přeháňkami. Třetí třetina června, 24.6. zaznamenává prudký vzestup teploty na + 28°C se slabou bouřkou a deštěm. 25.6. je + 33°C, vedro, čistá obloha a to se drží s poklesem na + 30°C do konce měsíce, kdy 27.6. v 18 hod. je bouřka. Červenec začátek + 31°C, pak + 32°C, udržuje se, občas přeháňka a ochlazení, v polovici + 31°C, horko. 20.7. bouřka, horko dále, slabé výkyvy a 31.7. + 30°C. Srpen 2. + 34°C, 3. + 32°C, oblačno, sklon k dešti – nic. 4.8. začaly žně. Státní statek na Strážném vrchu u ctibořské silnice kosil ječmen. Svážejí se poslední sena a začínají se svážet otavy. Je sucho, z hub jen něco lišek. Tisk – Rudé právo: 3.8.67 – Varšava. Tropická vedra 32°C v Ratiboři 33°C ve středu Varšavy, 22°C teplá voda v Baltském moři – to je v Polsku něco nebývalého. Horko přispělo sice k rychlému dozrávání obilí a letního ovoce, má však také negativní účinky – zasychá zelenina a okopaniny, množí se požáry hospodářských usedlostí, stohů apod. 4.8.67 Budapešť. Již přes čtyřicet dnů trvají vedra v Maďarsku. Denní teploty se pohybují kolem 35°C ve stínu. Helsinky. – Neobvykle teplé počasí zasáhlo v těchto dnech i severské země. V městečku Utti v jižním Finsku naměřili ve čtvrtek + 31,1°C. Je to pouze o 1,1°C méně, než byla rekordní teplota v roce 1896. Neobvyklé teplo je i v Laponsku. V mnoha vnitrozemských jezerech přesahuje teplota vody 20°C. - 16 -
Řím – Zatímco v hlavním městě italském rtuť teploměru vystoupila v posledních dnech na + 35°C, v alpském údolí Val d´Aoste – ve výši 3.500 m – začalo sněžit. 5.8. při 24°C vítaný deštík k bramborům a k dozrávání obilí. V dalších dnech teplota se udržuje v rozmezí 24 – 26°C, někdy přeháňka, v polovici měsíce při + 25°C bouřka s deštěm, stále teplo. 26.8. další bouřka. Všechny otavy jsou doma. A teplo dále. Září – pokračování tepla ze srpna 4.9. + 30°C dusno, sucho, hub velmi málo. V dalších dnech začíná se ochlazovati na + 18°C s přeháňkami a častými mlhami. Mlhy zvlášť navečer, teplý podzim výborný pro žně. Po polovině měsíce pozvolné oteplování a 23.9. při + 24°C začínají se dobývati brambory. Teplota se udržuje a koncem měsíce + 20°C. Říjen začíná + 20°C se stoupající tendencí až 10.10. na + 27°C, ale i toto pak zmizí a 15.10. při jasné obloze je + 23°C. 18.10. opět + 27°C, lidé lehce oblečeni. Podle televizní zprávy byla takováto teplota před 100 lety. 19.10. nastává prudká změna při SZ větru, teplota klesá na + 10°C, je přeháňka s krupicí a drobným sněhem. Ráno bylo minus 2°C. Byl to výkyv a znovu pak + 16°C, 23.10. + 20°C, trvá toto dále, časté raní a večerní mlhy, až 30.10. je + 13°C. Listopad – začátek + 13°C, ve dne mlhavo, 6.11. + 10°C s přeháňkou, + 10°C trvá dále, 18.11. při nočním mrazíku – 4°C slabě zamrzlý rybník, ve dne + 10°C, mlha. 19.11. + 6°C a 27.11. večer první poprašek sněhový. Koncem měsíce při + 6°C je obleva, sníh zmizel a na rybníku škraloup taje. Prosinec – 3.12. + 4°C, večer mlha, 5.12. při 5°C vlhký sníh a další poletuje, v dalších dnech pomalu teplota klesá, až 12.12. ráno je – 12°C, 14.12. ve dne + 4°C s vlhkým slabým sněhem na zemi, 18.12. + 2°C a sněžení. 22.12. + 3°C sníh vlhne. 23.12. + 8°C, sněžení a rozpoušť, 24.12. + 10°C, přeháňky, 25.12. + 8°C, sníh roztál – je jak v předjaří, 27.12. + 2°C, ochlazení v noci slabě pod nulou, 28.12. + 4°C, a 31.12. nula. Hub bylo pro velké sucho při vývinu podhoubí, velmi málo. Ovoce bylo dosti, peckovin méně. Zvěř přezimovala celkem dobře až na slabé kusy, které normálně v zimě uhynou. Lovy byly dobré. Žně a sklizeň bramborů měly stále ideální počasí, takže nikdo nemusel naříkati. 40 - 17 -
Nálezy římských mincí na počátecku 1967 Počátecko leží na českomoravském pomezí na západ od nejvyššího vrcholu Českomoravské vrchoviny – Javořice. Drsné podnebí, kamenitá půda prostoupená v minulosti močály a menšími rašeliništi, nadmořská výška na většině území 600 m. To vše způsobilo, že kraj zůstal dlouho neosídleným územím – pralesem. Teprve velká kolonizační vlna ve 13. století přivedla první osadníky a prales byl záhy změněn na ornou půdu. Tento vývoj můžeme sledovat na (ojedinělých) nálezech archeologických památek, především keramiky a mincí, jejich stáří v žádném případě nepřesahuje 13. století. Jedinou výjimkou jsou nálezy ojedinělých mincí z prvního století našeho letopočtu. Soubor map, připojený k prvnímu dílu soupisu “Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezku“ (vydalo nakladatelství ČSAV v Praze r. 1955), ukazuje, že v římské době existovalo trojí spojení české a moravské osídlení oblasti přes Českomoravskou vrchovinu. 41 Byla to severní cesta z Hané do Polabí, střední mezi Jihlavskými a Žďárskými vrchy a jižní z Podyjí po dnešním českomoravském pomezí do jižních Čech. Počátecko leží mezi oběma předpokládanými jižnějšími cestami. Přesto došlo k nálezu několika římských mincí. 1) Asi r. 1917 byl v Horních Dubenkách na dvoře evangelické fary poměrně ve velké hloubce vykopán bronz Domintiana (r. 81 – 96). Mince byla později předána numismatickému oddělení Národního muzea, kde ji dnes není možno zjistit. Nálezce je důvěryhodná osoba, dosud žije a minci si nechal nejdříve určit jindřichohradeckým archivářem Teplým a později Dr. Gustavem Skalským z Národního muzea. Jde tedy o bezpečně zjištěný nález. 2) V obecní kronice v Horních Dubenkách je zápis o nálezu blíže neurčené mince Hadriána (r. 117 – 138) na zahradě A. Koppa z osady Janštýna. Mince je dnes nezvěstná, ale osoba místního kronikáře, učitele, dodává nálezu určité věrohodnosti. 42 - 18 -
3) V Počátkách na předměstí u Vesce byl r. 1939 při kopání základu objeven denár Marka Aurelia (r. 161 – 180). Coh. 632, určil archeolog Pochitonov, Nálezy (č. 395). Mince je dnes majetkem muzea v Počátkách, její objev v Počátkách je naprosto nepochybný. 4) V lese u Sv. Kateřiny u Počátek byla prý r. 1872 objevena římská mince. Jde zřejmě o bronz Urbs Roma (asi z let 330 – 340), evidovaný v Nálezech (č. 659). Akademik Josef Dobiáš v Dějinách královského města Pelhřimova – str. 13, považuje tento nález za velmi pochybný, asi právě o jeho ojedinělost v kraji. Ve spojitosti s dnes známými dalšími nálezy nabývá nového významu. 5) Ve sbírce místního sběratele je uložen blíže neurčený střední bronz, objevený prý nedaleko Žirovnice. Někdejší numismatičtí badatelé tvrdí, že tyto ojediněle nacházené antické mince byly u nás roztroušeny teprve v nedávně době, kdy k nám byly dopraveny z důvodů sběratelských nebo jako památky na pobyt v Itálii. Tyto domněnky nelze u jednotlivých kusů vyloučit, zdá se však, že počet těchto náhodných pohození byl by příliš velký. Tyto úvahy můžeme rozšířit širší kraj, především Jindřichohradecko a Telečsko. 43 V nálezech I. jsou evidovány tyto nálezy římských mincí: Česká Olešná č. 260, Kunžak 4. 684, J. Hradec č. 565, Pístina č. 338, Nová Bystřice č 409, Dačice č. 1270 a 1288, Telč č. 862, 968, 1244, 1294. K nim přistupuje nález římské objevený při stavbě závodu Jiholenu v Otíně u J. Hradce. Velmi nápadná je skutečnost, že na sever od Počátek přes Pelhřimovsko a Posázaví není znám ani jediný nález římské mince. Poměrně vysoký počet nálezů v nejjižnější části Českomoravské vyšočiny můžeme těžko srovnat s domněnkami o pohození římských mincí opětném jich “objevení“. Stejně však nemáme v ničem oporu pro tvrzení, že tento kraj byl asi v prvních čtyřech stoletích našeho letopočtu občas navštěvován obyvateli teplejších a úrodnějších krajů nebo snad na vhodnějších místech osídlen. Zbývá nám jediné možnost, abychom jednotlivé nálezy pečlivě sledovali popisovali a zprávy o nich evidovaly. Zpracoval St. Veselý, - 19 -
učitel ZDŠ v Počátkách 44 K historii starožitného města Počátek 1967 Počátecký kronikář – Tomáš Zapletal, pošmistr, otiskoval v týdeníku Zájmy Českomoravské vysočiny, vycházejícím v Jindř. Hradci u Jarosl. Svobody, příspěvky k historii Počátek. V r. 1941 byly tyto příspěvky vydány souborně ve třech svazcích pod názvem Sborník starožitného města Počátek. Protože Sborník je dnes velmi těžce dosažitelný, uvádím z něho pro budoucnost několik doslovných dopisů. Někde jsem v závorce připojil dnešní stav se sign. č. V opisech. 1. Chronologický přehled událostí v Počátkách – nápis zkrácen. 2. Zachované a zrušené rybníky 3. Počátecké hradby 4. Tovární rybník a továrna na sukna 5. Ve staré valše 6. Sousoší na hlavním náměstí 7. Tomáš Pešina z Čechorodu 8. Všeobecná veřejná nemocnice, nápis upraven: Nemocnice a zdravotnictví. 45 46 Chronologický přehled viz. zvláštní složka až do strany 89. Zachovalé a zrušené rybníky 1967 V Počátkách samých a v jejich blízkém okolí je řada zachovalých rybníků. Jejich asi dvacet, ale bývalo jich snad padesát a více. Asi dvacetpět jich bylo postupně zrušeno a nadále se ještě zrušují. Většina zrušených rybníků přeměněna v louky. Některé byly vysušeny a místa po nich byla buď částečně zastavena nebo upravena pro zahrady, hřiště a jinak. Několik se zavezlo, poněvadž byly zdravotně závadné anebo jinak překážely a byly bez užitku. Počátecký potok je doposud živen těmito zachovalými a udržovanými rybníky: Krčil, Poddubný, Podliščí, Chadimův (dříve Mlýnský), Volmanec, Velké jezero, - 20 -
Malé jezero, Káňův, Nuzov, Pijavičník čili šťastný nebo Šťastnovský, Heřmanečský, Lihovarský, Tovární (dříve Zikšův), Šafkův (dříve Podlazní), Pivovarský (Právováreční), Městský, Klátův (dříve Václavíkovský), Balkův, Ostravský, Podsosní, Suchan a Budínský. (Některé z nich jsou na cizích katastrech). 90 O rybnících Volmanci, Nuzovu a Štastném poznamenáváme tato data: Adam I. z Hradce udělil Počátkám r. 1517 rybník Volmanec slučkou na opravu města a mostu, prominul plat z rybníčku Kroužky v Lysovech (který je již dávno zrušený) a přidal louku Pijaviční, na níž byly zřízeny rybník Šťastný a Nuzov. Jáchym z Hradce věnoval rybník Šťastný městu na opravy r. 1559. O rybníku Nuzově se ví v pozůstalosti po Anně Přívalenové (z nynějšího domu čp. 15), která zemřela r. 1563 o čemž jednáno ve schůzi obecních starších r. 1571. Zaniklé rybníky a rybníčky se jmenovaly Přívalenový, Horní (tyto dva byly v tzv. “Oužlabí“ a rozdělovaly pole počátecká od cholunských), Lupačův (pod Lipárky), Chadimův, Jindrův, Tomšíkův (Pokorných), Vyšatův (v Hejmankách), Pauliš, Šabatecký, Literáček, Pytlík, Kroužek, Kárník, Outrata, Špitálský velký, Špitálský malý, Kačerovský, Brusný, několik rybníků mezi obcí Heřmanečskou a rybníkem Nuzovem, kde jsou nyní louky, Danšův (Brdlíkův, Picanův). Chlebcův u hřbitova (Novotných) zavezen r. 1940 a tentýž osud čeká část Šafkova rybníka v předměstí Na Moravě. Obec počátecká měla svých 8 rybníků, z nichž uvádíme tyto: Kroužek, Volmanec, rybník pod městem nad mlýnem Václavíkovským, později Klátovským (nyní v majetku L. Bílkovského), Horní, Přívalenovský, rybník, zřízený na louce Pijavičníku. Ve čtyřech měla obec 9 kop násady na kapry a ostatní rybníky byly na plody. 91 Počátecké hradby 1967 Počátky zkoušely těžce za válek husitských, ačkoliv jejich pán Menhart z Hradce nebyl z Žižkou v nepřátelském poměru. Žižka na příklad byl roztrpčen nad tím, že Bzdinka, vůdce oddílu, táhnoucího od Telče, započal útok v listopadu 1423 proti vojsku Menhartovu u rybníka mezi Jihlávkou a Hor. Dubenkami, poněvadž zapověděl každé nepřátelství proti Menhartovi a jeho přívržencům. Táborité po smrti Žižkově zapomněli na tuto zápověď a proto vůdce Kromezín ničil zboží Menhartovo. R. 1425 přitáhl s oddílem táborského lidu od Kamenici před - 21 -
Počátky a od Lipárova dvora, připraviv si nástroje k dobývání, útočil na město. Počátečtí se zoufale bránili. Tehdy město nebylo hrazeno zdí. Mělo jen dvoje hradby z plotů (plaňky). Ale Počátečtí přece náporům odolávali, až jim přispěl Menhart z Hradce s lidem na pomoc. Kromezín zvěděv, že se Menhart blíží, odtáhl za noci od Počátek. Na to udělil Menhart právo měšťanům počáteckým roku 1439 za mužnou a hrdinou obranu města, město obehnati zdí a opatřiti příkopy. 92 Nástupce Menhartův Jindřich, znaje utrpení Počáteckých a vida město poškozené a jeho předměstí pobořená obnovil práva daná městu Menhartem, dal okolo města zříditi silné ploty a s pomocí měšťanů obehnati pevnou kamennou zdí. Jeho listina o tom zněla: “... Jakožto město mé Počátky dědičně před mnohými letmi minulými zdí bylo jest ohraženo a potom skrze Žižku a jeho pomocní zkaženo jest a zrušeno, předměstečka zbořena, potom o těchto minulých válkách dal jsem okolo nich ploty udělati, za kterýmižto týž obyvatelé, téhož města Počátek proti každému nepříteli mému statečně odpírali jsú udatně a mužsky, bránice se věrně a právě mne i předkův mých držíce se, nelitujíce pro mne hrdel, práce ani statkův svých, kdež potom Já Jindřich z Hradce, svrchovaný znajíc od nich takovou mužnost a statečnost, zeď městskou okolí nich rozkázal jsem s jich pomocí udělati, aby dostatečněji a bezpečněji nepřátelům mým i svým mohli odepříti a odolati, přišla-li by toho kdy mně a dědicům mým jaká potřeba ...“ (Jenž jest Tisícího-Pětistého-Čtrvrtého v sobotu den sv. apoštolův sv. Petra a Pavla). Zbytky těchto hradeb lze v městě dosud spatřiti. 93 Tovární rybník a továrna na sukna 1967 Jeden z nejkrásnějších pohledů z Počátek je z Lázeňské ulice přes Tovární rybník k vile Pazderně (1967 Dětský domov), vile Smrčkově, družstevnímu lihovaru (1967 státní statek), hájovně, ke Statokoteřinskému lisu a k vrchu Lísku. Rozkošný pohled, který se každému diváku zalíbí a který osvěžuje a připoutává k místu. Tovární rybník jest rozsáhlý a jest oddělen od továrny pevnou hrází, po níž vede okresní silnice k Jihlávce s odbočkou ke Kalištím. Hráz u továrny je věnčena mohutnými duby, které dal zasaditi továrník Jan Brlík ml. – Na rybníku stávaly dříve dva flosy čili vory přikryté přístřeším, kde se prala vlna. Na břehu rybníka stávaly dvě barevny Šajtrova (Šejtrova) a Eklova. V místech, kde stávala Šajtrova - 22 -
barevna, byl postaven prostranný dům čp. 340 Novotných. Flosy a barevny byly zrušeny, když bylo soukenické řemeslo překonáno výrobou suken po továrnicku v polovici 19. století. U rybníka stával původně mlýn, jehož majitelem byl mlynář Zikmund. Říkali mu Zikeš, což je zkráceniny jména Zikmund. Mlýn tedy pojmenován Zikšův mlýn a rybník Zikšův rybník. 94 Kolem r. 1570 byl uváděn mlýn jako koželuhorský a majitelem mlynářem Jiřím. Zikmund čili Zikeš je připomínán na mlýně teprve r. 1622 a ještě v r. 1651. R. 1680 byl tu Lukáš Zikeš. V 18. století vystřídalo se zde více majitelů a mezi nimi též Zachariáš Jelínek a Šput. Zachariáš Jelínek, narozený v Počátkách 31. srpna 1714 v domě čp. 27, stal se kazatelem českobratrským v Rixdorfu u Berlína a přeložil do češtiny Malý zpěvník bratrský. Zemřel v Rixdorfu 9. října 1763. Posledním mlynářem na Zikšově mlýně byl František Skala. Ten prodal mlýn soukeníku Jana Brdlíkovi st., který tu zřídil továrnu na sukna. Jeho syn Jan a pak jeho vnuk Jaroslav továrnu značně rozšířili. R. 1920 přešla továrna v majetek akciové společnosti Jan Brdlík a syn. V posledních letech se v továrně nepracuje. Jen v části je zavedena výroba pleteného zboží (1967 Agrostroj). 95 Ve staré vaše 1967 Počátky byly město soukeníků. Počátecká sukna byla známa široko a o soukenících v Počátkách činí se zmínka již v polovici 16. století. V cechovních listinách ze 17. století je označen soukenický cech v Počátkách slovy “od starodávna“. Koncem 18. století vyrostl počet soukeníků v Počátkách téměř ke stu. Tehdy zámožnější počátečtí mistři dodávali sukna k vojsku. Poněvadž soukeníci svá sukna museli váleti ve vzdálené panské valše v Žirovnici, rozhodli se postaviti svoji valchu v Počátkách. K tomu účelu koupili pozemky od obce a uzavřeli smlouvu s mistrem Dominikem Beránkem, majitelem domu čp. 30 na náměstí, že valchu vystaví sám na svůj náklad. Zavázali se ovšem, že mu budou platiti za válení sukna. R. 1790 na jaře bylo započata se stavbou valchy, ale vrchnost stavbu zastavila, dokazujíc, že počátečtí soukeníci musí váleti svá sukna jen na panské valše v Žirovnici. Opírala se však o zfalšovaný předpis o válení suken. Pražské guernium rozhodlo však pro Počátecké a tak byla valcha na podzim r. 1790 dostavěna. - 23 -
96 Od té doby v krásném údolí u Velkého a Malého jezera nastal čilý ruch a přenesla se sem taková pověst a poesie, jaká bývala tehdy jen ve mlýnech. Ve staré valše bylo sice cosi starobylého, ale přece milého a prostého. Půlky, tj. dlouhé kusy sukna byly nakladeny na škot či patro. Hřídel uveden do pohybu, pozvedal vrcholky a zase je spouštěl, až černá pěna stříkala vysoko na dřevěná ramena. Velká kladiva jako hromotlukové bušila dunivě. Válené sukno rány tlumilo, ale valcha se otřásala. Několik párů černých kladiv svádělo povinnou muziku: tajemnou, stejnoměrnou, jak obrovské hodiny. Valchář přecházel okolo štoku a převracel sukno pod černými vrcholky. Ve vantrokách čili splávku, ozývalo se záhadné šplouchání, jakoby se tam šplouchal mužíček v zeleném pláštíku. A vůně se tu šířila, ovšem jen valchovská, po vodě, mýdle a po jiných přísadách, jež byly cechovním tajemstvím. Naproti štoku bylo narovnáno “půlek“ vrchovatě až do stropu a ostatní půlky se válely v žertující černé mýdlové vodě. Tak to bývalo na staré valše. Dřevěné vrcholky tloukly do dubového štoku jeden za druhým jako veliké čepy do žita ve stodole. Stará valcha utichla. V polovici minulého století sláva soukenického cechu poklesla. Sukno se začalo vyrábět po továrnicku. Valcha byla zrušena a přeměněna v restauraci. Soukenický cech se rozešel a vládu nastoupilo společenstvo oděvní, které valchu prodalo soukromému majiteli. Nyní je z valchu krásné letovisko. 97 Žulové sousoší na hl. náměstí 1967 Rozvoj města Počátek projevil se zvláště ve druhé polovici 17. století a v celém 18. století. Zámožnost občanstva nadešla rozkvětem řemesel, obchodu a průmyslu. Proto mohly býti podniknuty různé stavby za přispění občanstva. Kostel sv. Jana Křtitele byl přestavěn v barokním slohu v letech 1688 – 1693. Byla postavena též v téže době dřevěná škola u děkanské budovy. Byl zbudován špitál s kaplí sv. Anny r. 1693 štědrým měšťanem Ludvíkem de Gregorio. Přestavěny a rozšířeny byly kostely Božího těla sv. Kateřiny v lázních. Město zakoupilo několik pozemků a rybníků, a tím zlepšovalo obecní jmění. R. 1720 bylo postaveno na hlavním náměstí barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého. Soukeníci postavili v l. 1790 – 1792 vlastní valchu, kterou nutně potřebovali, poněvadž byl velký odbyt
- 24 -
suken zvláště pro vojsko, a panská valcha v Žirovnici pro počátecké soukeníky nedostačovala a byla vzdálená. Zmiňujeme se zvlášť o sousoší na hlavním náměstí a popisujeme je, poněvadž obyčejně o památce, kolem které stále chodíme, mnoho nevíme. 98 Kdo sousoší zhotovil a co stálo, není známo. Sousoší je trojboké a tím je přizpůsobeno trojúhelníkovému náměstí. Lícem je obráceno k soudní budově (v r. 1967 Měst NV), dřívější radnici. Na trojbokém mohutném soklu žulovém stojí masivní trojboký pilíř, na jehož vrcholu je socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti. Na podstavci pod sochou je vytesáno pět šesticípých hvězd, v hořejší části pilíře je relief Svržení sv. Jana Nepom. s mostu do vody, na dolejší části pilíře je reliéf P. Marie s Ježíškem. Na boku pilíře obráceném ke kostelu jsou reliéfy: zpověď královny a sv. Františka Xav. poustevník. Na třetím boku vidíme reliéfy: umučení sv. Jana Nep. a světce Ignáce. Na podstavcích umístěných nahoře na přeseknutých hranách boků pilíře jsou sochy: sv. Jana Křtitele, sv. Josefa a sv. Prokopa v životních velikostech. Nad těmito sochami na římse podstavce sochy sv. Jan Nep. jsou 3 sochy andělíčků. Na podstavci pod sochou sv. Prokopa je vytesaná pětilistá růžice pánů z Hradce. Sousoší bylo r. 1828 opraveno nákladem tehdejšího děkana Václava Roháčka a r. 1839 obehnáno kašnou, která je provedena v žule a má zprohýbaný půdorys. Ke kašně vedou dva stupně ze žuly kolem dokola. Na třech stranách jsou postaveny sochy andělů se štíty, na nichž jsou tyto nápisy se skrytým letopočtem 1720: Sancti Joanis Babtista, Sancti Joanis Nepomuc, Sancti Joseph, Sancti Procopii Constanti slabit honovi. – Všechny sochy jsou provedeny umělecky v pískovci. Na jedné kamenné plotně kašny je nápis: Zvětšeno nákladem obce Počátecké r. 1864 Josefem Hrabou. 99 Tomáš Pešina z Čechorodu 1967 Mezi vlastence, kteří v těžkých dobách nejen s hrdostí se ke své vlasti a rodné řeči hlásili, ale kteří s nadšením a láskou národ náš křísili a mateřské řeči zjednávali platnost všude kde mohli, náleží rodák počátecký Tomáš Pešina z Čechorodu. Tomáš Pešina z Čechorodu narodil se 19. prosince 1629 v Počátkách jako druhý syn Martina Pešiny. Rodiče na tehdejší poválečné poměry dosti zámožní, - 25 -
poslali nadaného Tomáše asi r. 1643 do škol v Jindř. Hradci. Tomáš již jako student nezapomínal nikdy na svůj národ. Naopak tím větší jevil lásku k národu, čím více poznával jeho úpadek a nepřestal milovati rodnou řeč. Vlastenectví jeho bylo ještě více utvrzeno, když vstoupil na podzim r. 1648 do semináře v Praze a seznámil se blíže s vlasteneckým knězem a spisovatelem Bohuslavem Balbínem. Pešina ukončiv studia filosofická a theologická, byl vysvěcen na kněze r. 1653 a stal se kaplanem v Kostelci. V šestadvaceti letech byl ustanoven v témže místě děkanem a r. 1657 děkanem v Litomyšli. Zde povstalo jeho první dílo “Předchůdce Moravopisu“, které vyšlo tiskem r. 1663. Byla to první kniha v jazyku českém, která byla podána českému lidu v náhradu za spálené knihy. 100 R. 1656 jmenován biskupským vikářem východní části chrudimského kraje a brzy potom byl povýšen do stavu šlechtického, obdržev erb – zlatou kotvu v modrém poli a vybral si titul “z Čechorodu“. 15. prosince r. 1664 byl zvolen čestným kanovníkem v Litoměřicích a nato poctěn čestným kanovnictvím od kapituly vyšehradské. V téže době byl od moravských stavů na sněmě v Brně jmenován historiografem moravským, což bylo vyznamenání za jeho spisování dějin Moravy. R. 1666 přesídlil do Prahy v hodnosti skutečného kanovníka a českého kazatele u sv. Víta. Zde mohl teprve dokončiti svá bádání historická, neboť měl přístup do knihoven a mohl čerpati z mnohých spisů, listin a památek. Měl již připraveny první tři díly “Marta Marovského“, ale mohl vydati první díl latinský teprve r. 1676 s pomocí Moravských stavů. Císař Leopold I. oblíbil si Pešinu, jmenoval ho biskupem smeredevským a konečně dal mu povolení, že mu může dopisovati kdykoliv. Této milosti využitkoval Pešina ve prospěch své vlasti. 101 Nemocnice – zdravotnictví 1967 Když r. 1870 byl položen základní kámen nemocnice v Počátkách, nikdo netušil, k jakému rozkvětu desetiletí a jak důležitý a potřebný bude nejen pro město Počátky s okolím, ale pro celý kraj na obou stranách hranice Čecha a Moravy. Ani sám zakladatel děkan počátecký Dr. Augustin Svoboda nepředstavoval si, že malá městská nemocnice bude jednou rozsáhlým a moderním ústavem, neboť založenou - 26 -
nemocnici považoval toliko za dům pro chudé nemocné a za opatrovnu. V letech sedmdesátých devatenáctého století byla nemocnice považována za ústa, v němž buď nuzní nebo přespolní nemocní dostávají lékařskou pomoc, přístřeší a lůžko, pokrm, nápoj a jiné prostředky k uzdravení. V dřívějších dobách byly v městech špitály, tolik jako nemocnice nebo domy pro chudé. Také v Počátkách stával špitál v dolním předměstí v jihozápadní čili hradecké části. Knihy purkrechtní zmiňují se o tomto starém špitále, ale kde stál, nelze přesně zjistiti. R. 1553 odkázal Jan, švec z horního předměstí do špitálu chudým lidem 2 kopy grošů míšeňských a r. 1563 věnovala Anna Přívalenová z domu nyní čp. 15 na vychování a opatrování chudých lidí ve špitále 40 kop míšeňských. 102 I v pozdějších letech jsou zmínky o odkazu pro špitálníky. R. 1693 postavil špitál s kaplí sv. Anny počátecký měšťan Ludvík de Gregorio. Tento špitál je nyní částí městského chudobince, jehož hlavní budova byla postavena r. 1914 nákladem 44.813 K. Stavební vydání bylo uhrazeno z fondu záložny Počátecké a z darů Msgre Vincence Švehly, faráře V. Švehly a Boženy Voitlové, rod. Brdlíkové. Před 400 lety starali se o zdravotnictví kromě lékařů s vědeckým vzděláním též fyzikové, jímž k léčení stačila pověst, že někoho vyléčili a že uměli čísti v herbáři. Také balvíři, lazebníci a ranhojiči provozovali lékařství. I ženy bylinkářky léčily. Lazebník a balvíř holil, stříhal, kadeřil vlasy, trhal zuby, sázel baňky, pouštěl žilou, obvazoval rány, vytahoval střelné náboje, pomáhal při porodech a odřezával choré údy. Připravoval ovšem také lázně teplé i studené a měl hospodu. Také v 16. století v Počátkách byla lazebnická živnost. Lázeň nebo lazna stála v dolním předměstí pod farou při rybníku “Pod laznou“, nyní zvaném Šafkův rybník. Staré záznamy z let 1536 – 1538 zmiňují se, že obec počátecká koupila laznu od lazebnice Jagenwulfové za 3 kopy grošů míšeňských. Obec prodala potom laznu Hanzlovi, lazebníku z Jarošova za 60 kop grošů. Po něm měl laznu jeho syn Jíra. Z obecních účtů se dovídáme, že lazebník hojil postřikovače Pavla, zv. Paulusa, krejčího z Litkovic, který si zlámal nohu, dítě Buriána aj. V 17. století děje se o lázně zmínka již zřídka a v 18. století není o lázně vůbec žádný záznam. 103 V druhé polovici 16. století léčil trochu v Počátkách Jan Stráněnský zv. Johanes (v domě nyní č. 18). V tom, že rychtář Jan Stráněnský, zv. Johanes zastával - 27 -
i lékaře, svědčí jedna položka v žirovnických účtech: “Posel běžel do Počátek pro Johanesa, pátek po Obětování Panny Marie a druhý pro lazebníka do Kamenice, aby přišli pouštět žilou .. Vzali po 1,5 groše.“ Ke zdravotnické péči ve staré době přispívaly Počátkám též lázně ve sv. Kateřině, které byly chvalně známy svojí léčivou vodou již začátkem 16. století za Adama I., pána z Hradce. Při této příležitosti zmiňujeme se též o lékárně v Počátkách. První lékárník byl tu Jakub Rathauský, který otevřel r. 1822 lékárnu v přízemí domě čp. 19 na rynku. Jeho praktikant Jan Czorda namaloval signatury čili označení na všech zásuvkách v lékárně. R. 1827 za druhého lékárníka Antonína Dobromysle byla lékárna přemístěna do sousedního domu čp 18 do přízemí. Třetí lékárník Karel Šťastný (Stiastny) koupil dům čp. 31 a převedl tam lékárnu. Od r. 1870 byl v Počátkách lékárník Václav Kabátník, rod. z Bechyně, od r. 1882 Josef Pancíř st., rod. z Dobrušky a r. 1922 převzal lékárnu jeho syn Josef pancíř ml. Lékárna v Počátkách má název “U svaté Kateřiny“. Z městských lékařů v Počátkách z minulého století připomínáme MUDr. Jakuba Nováka, otce prof. Vítězslava Nováka, hudebního skladatele. Dr. Jakub Novák (nar. v Kostelní Radouni, 16. srpna 1831) byl městským a praktickým lékařem v Kamenici n. L. R. 1872 přijal místo městského lékaře v Počátkách. Zemřel zde v Počátkách 29. května 1882 a pohřben 1. června na hřbitově Božího Těla. 104 Na jeho náhrobku čteme: “Pod kamenem tímto, láskou spoluobčanů zbudovaném, dříme sen svůj věčný MUDr. Jakub Novák, městský lékař. – Rodinou svou hořce oplakáván a spolu občany těžce želen.“. Před Dr. Novákem byl v Počátkách lékař Dr. Josef Zelenka a před tímto Dr. Jan Tusch a ranhojič. Všeobecná veřejná nemocnice v Počátkách mající čp. 206, stojí v Žirovnické ulici (dříve ulice zv. Danšova) v místě, kde bývala stará selská usedlost Danšova. (Daneš utvořeno z křestního jména Daniel). Tato usedlost byla v majetku rodu Danšova již v 17. století a snad již dříve a udržela se v něm téměř 150 let. Přešla do rukou rodiny Rybovy. Pro nemocnici byla zakoupena od posledního majitele Al. Nedvídka. O vzniku nemocnice v Počátkách uvádíme výňatek z obšírné zprávy Dr. August. Svobody, býv. děkana počáteckého, který má největší zásluhu na to, že byla nemocnice založena a vybudována. (Aug. Svoboda rod. z Pelhřimova, doktor - 28 -
bohosloví, čestný kanovník atd., nar. 12. prosince 1812, zemřel v Počátkách 8. května 1880). Byl děkanem v Počátkách od r. 1861. Tuto zprávu pro obsáhlost není možno uvésti. Týká se budovaní financí, atd. Uvádím hlavní data z výstavby: 1869 – vydány losy loterie věcí movitých ve prospěch výstavby nemocnice v Počátkách 1871 – 73 – stavěla se nemocniční budova péčí zvláštního výboru z dobrovolných příspěvků a z výtěžku loterie 105 1884 – 1. ledna byla prohlášena za všeobecnou veřejnou nemocnici, výnosem bývalého ministerstva vnitra z 26. srpna 1883. 1894 – vybudován při všeobecné veřejné nemocnici infekční pavilon 1908 – provedena přístavba hospodářského oddělení s kaplí nákladem 27.794 K 1926 – k hlavní budově nemocniční přistavěno křídlo, v němž zřízen moderní operační sál 1952 - dům čp 442 v Žirovnické ulici upraven na dětské oddělení 1953 – zřízeny čtyři primariáty 1962 – přistavěna přízemní administrativní část 106 Index Autobusové nádraží Bouřka – blesk Budova kina – přístavba Bytové družstvo Delimitace ve výrobě Den tisku a televize Divadlo 67/15 Filmový festival pracujících Houby Hřbitov
63/28, 66/31 63/14 67/27 64/32, 65/29, 66/16 64/3 65/16 63/47, 64/37, 65/22, 66/23, 63/20, 64/21 63/27 67/27
- 29 -
Jednot. zeměděl. družstvo Lísek 67/32 KSČ Kanalizace Kino v přírodě Knihovna Kulturní místnost Komunikace Komunální služby Kostel a věž Kronikář Lenin V. I. Lidová kontrola Májové oslavy Mezinár. den žen 66/14, 67/9 Mezinár. den dětí Měsíc čsl.-sovět. přátelství 67/9 Městský národní výbor Nálezy římských mincí Narození 67/28 107
63/45, 64,29, 65/33, 66/33, 63/2, 64/1, 65/2, 66/1 64/33 63/19, 64/20 65/10 66/13 66/35, 67/22 64/18, 65/31, 67/29 65/11 66/69 64/6, 66/5, 67/2 63/31 63/7, 64/7, 65/5, 66/6, 67/5 63/6, 64/2, 64/24, 65/17, 63/16, 64/11 63/32, 64/24, 65/17, 66/14, 64/49, 65/12, 65/30 67/41 63/50, 64/46, 65/27, 66/29,
Návštěva z SSSR Obchody a restaurace Občanské výbory Organizace u nás Počátky: hradby chronolog. přehled k historii literatura nemocnice – zdravotnictví procházka městem
66/70 67/34 63/5 64/31 67/92 67/47 67/45 66/67 66/102 66/61 - 30 -
příroda sklářská pec středověká sloučení obcí sousoší na náměstí šejby Tomáš Pešina z Čechorodu továr. rybník a továrna Valcha vycházky zachovalé a zruš. rybníky z historie
Požáry Počasí a příroda 67/36 Podniky Přednášky, besedy 67/12 Požárníci Požární jímka Ptactvo 67/35 Rekreační chaty 108
66/64 65/43 64/4 67/98 65/41 67/100 67/94 67/96 66/57 67/90 66/47 66/39, 67/31 63/51, 64/47, 65/35, 66/41, 64/28 63/40, 64/42, 65/20, 66/18, 64/22 63/30 63/26, 64/23, 65/32, 66/11, 63/17
Rybník šafkův Sčítání Sňatky 67/28 Sport – závody Šejby Školství Taneční zábavy 67/20 Úmrtí 67/28
65/14 64/51 63/50, 64/46, 65/27, 66/29, 63/38 65/41 63/23, 65/15, 66/27, 67/24 63/48, 64/44, 65/25, 66/24, 63/50, 64/46, 65/27, 66/29,
- 31 -
Veřejná bezpečnost Veřej. vystoupení – večery 66/20, 67/18 Vítězný únor Výbor žen Vodovod Vojenské cvičení Volby Volmanec Výroba obuvi a vulkanizace Výročí Mnichova Výstavy 67/16 Zdravotní situace 66/30, 67/26 Závod motokár
64/19 63/18, 63/39, 64/40, 65/19, 63/4, 65/1, 66/3, 67/1 64/35 63/29, 64/34 66/10 64/12 66/38 66/9 63/25 63/43, 64/38, 65/23, 66/21, 63/1, 63/22, 64/27, 65/28, 63/15 Zapsal Jos. Čapek (kronikář) 31.3.68
- 32 -
- 33 -