No title

Hlavní øešitel a zpracovatel zprávy/ Ing. Lucia Kiššová Spoluøešitel a editor zprávy/ MUDr. Viktor Mravèík

© Vydal Úøad vlády Èeské republiky, 2011 1. vydání ISBN 978-80-7440-044-5

Na kapitole 5.2. spolupracovali/ MUDr. Viktor Mravèík Mgr. Roman Pešek Mgr. Vlastimil Neèas Mgr. Kateøina Škaøupová Mgr. Lenka Šastná Jazyková korektura/ PhDr. Alena Palèová Pøeklad Souhrnu/ Mgr. Jiøí Bareš

Rada pro evaluaci národní strategie – metodologické posouzení procesu evaluace a použitých evaluaèních nástrojù, odborná oponentura výsledkù evaluace/ doc. PhDr. Michal Miovský, PhD. MUDr. Petr Popov PhDr. Josef Radimecký, PhD. MSc. MUDr. TomᚠZábranský, PhD. JUDr. Petr Zeman, PhD. PhDr. Ladislav Csémy Zpráva byla projednána Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky v kvìtnu 2010. Vláda zprávu projednala dne 14. èervna 2010 jako materiál pro informaci.

Podìkování za spolupráci patøí kolegùm a všem odborníkùm a zástupcùm institucí, kteøí se úèastnili interních a externích pracovních skupin k evaluaci národní strategie a realizovaných dotazníkových prùzkumù.

Zvláštní podìkování za pomoc, ochotu a cenné pøipomínky k analýze a zpracování zprávy patøí MUDr. Viktoru Mravèíkovi, JUDr. Petru Zemanovi, PhD. a doc. PhDr. Michalovi Miovskému, PhD.

OBSAH SLOVO NA ÚVOD

8

SOUHRN

10

SUMMARY

14

1

CÍL EVALUACE A JEJÍ ÈÁSTI

21

2

PROTIDROGOVÁ POLITIKA ÈESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2005–2009 2.1 Podoba a obsah strategických dokumentù 2.1.1 Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 2.1.2 Akèní plány realizace Národní strategie protidrogové politiky 2.2 Proces tvorby strategických dokumentù 2.3 Koordinaèní nástroje protidrogové politiky 2.4 Subjektivní hodnocení strategických dokumentù ze strany aktérù protidrogové politiky ÈR

24 24 24 25 26 27

FORMULOVÁNÍ PROTIDROGOVÉ POLITIKY 3.1 Zhodnocení zmìn ve struktuøe strategických dokumentù ještì ve fázi jejich formulování 3.1.1 Zmìny týkající se formulace Národní strategie 2005–2009 3.1.2 Zmìny týkající se finální podoby Akèního plánu 2005–2006 3.1.3 Shrnutí 3.2 Hodnocení aktivit Akèního plánu 2007–2009 a hodnocení vzájemné provázanosti Akèního plánu s Národní strategií protidrogové politiky 2005–2009 3.2.1 Hodnotící pracovní skupina 3.2.2 Posuzování aktivit Akèního plánu 2007–2009 3.2.3 Posuzování vzájemné provázanosti aktivit Akèního plánu 2007–2009 s cíli Strategie 3.2.4 Reflexe indikátorù/ukazatelù stanovených v Akèním plánu 2007–2009 k jednotlivým aktivitám 3.2.5 Shrnutí a pøípadná doporuèení

31 32 32 32 34

3

28

35 36 36 39 46 47

4

PRÙBÌH IMPLEMENTACE AKÈNÍCH PLÁNÙ PROTIDROGOVÉ POLITIKY 50 4.1 Monitoring implementace aktivit akèních plánù 50 4.1.1 Implementace aktivit Akèního plánu 2005–2006 51 4.1.2 Implementace aktivit Akèního plánu 2007–2009 52 4.1.3 Shrnutí 57 4.2 Identifikování externích vlivù pùsobících na proces realizace protidrogové politiky a na dosažení pøedpokládaných výsledkù 58 4.2.1 Identifikování faktorù pùsobících na implementaci aktivit Akèního plánu 2007–2009 58 4.2.2 Další vlivy pùsobící na úroveò dosažení žádaných výsledkù protidrogové politiky 59 4.3 Podmínky pro implementaci protidrogové politiky na krajské úrovni 60 4.3.1 Reflexe národních strategických dokumentù protidrogové politiky v krajských dokumentech protidrogové politiky 61 4.3.2 Spolupráce státu a krajù 63 4.3.3 Postavení krajského protidrogového koordinátora 65 4.3.4 Zabezpeèení realizace protidrogové politiky v krajích 66

5

EVALUACE VÝSLEDKÙ PROTIDROGOVÉ POLITIKY 5.1 Zhodnocení zmìny stavu v jednotlivých oblastech protidrogové politiky za období pìti let 5.1.1 Oblast primární prevence 5.1.2 Oblast léèby a následné péèe 5.1.3 Snižování rizik 5.1.4 Potlaèování nabídky a vymáhání práva 5.1.5 Koordinace 5.1.6 Financování 5.1.7 Informace, výzkum, hodnocení 5.1.8 Mezinárodní spolupráce

6

69 69 69 70 71 72 72 73 74 74

OBSAH 5.2 Evaluace stupnì dosažení stanovených cílù strategie na základì vývoje kvantitativních ukazatelù drogové situace 75 5.2.1 Cíl I – Stabilizovat pøípadnì snížit poèet problémových uživatelù drog 75 5.2.2 Cíl II – Zastavit nárùst experimentálního a pøíležitostného užívání legálních a nelegálních drog 77 5.2.3 Cíl III – Stabilizovat pøípadnì snížit spotøebu legálních a nelegálních drog ve spoleènosti, zejména mezi nezletilými mladými lidmi 80 5.2.4 Cíl IV – Snížit potenciální rizika užívání všech typù drog a ekonomické, zdravotní a sociální dopady jejich užívání na jedince a spoleènost 82 5.2.5 Cíl V – Zvyšovat kvalitu života uživatelù všech typù drog, jejich rodièù a blízkých prostøednictvím zajištìní dostupnosti kvalitních služeb léèby a resocializace 83 5.2.6 Cíl VI – Snížit dostupnost legálních a nelegálních drog pro obecnou populaci a zejména pro nezletilé mladé lidi prostøednictvím efektivnìjšího využívání existujících legislativních a institucionálních nástrojù 85 6

ZÁVÌR – ÚSPÌCHY A NEÚSPÌCHY PROTIDROGOVÉ POLITIKY

7

PØÍLOHY 7.1 Dotazník vnímání strategických dokumentù protidrogové politiky ÈR a faktorù ovlivòujících jejích implementaci 7.2 Pøíklad výsledné hodnotící tabulky 7.3 Otázky v Hodnotící zprávì realizace aktivit Akèního plánu 2007–2009 7.4 Dotazník k evaluaci NSPP 2005–2009 pro krajské protidrogové koordinátory 7.5 Data k hodnocení specifických strategických cílù v tabulkách a grafech

88 100 100 105 107 109 114

SEZNAM OBRÁZKÙ

135

SEZNAM TABULEK

135

LITERATURA

138

7

8

Slovo na úvod Souhrnná zpráva z interní1 Evaluace Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 a Akèních plánù (2005–2006; 2007–2009) pøedstavuje v kontextu historie èeské protidrogové politiky jedineèný poèin. Ne snad, že by pøedcházející koncepèní dokumenty, definující podobu realizace protidrogové politiky, nebyly hodnoceny. Ale jejich hodnocení zpravidla zjišovala, nakolik se v nich stanovených cílù podaøilo èi nepodaøilo dosáhnout èi kolik z plánovaných aktivit se uskuteènilo. V porovnání s tìmi pøedchozími má tato evaluace mnohem širší zábìr, je sofistikovanìjší a nesrovnatelnì komplexnìjší. Nesnaží se zhodnotit pouze CO a JAK se povedlo, pøípadnì nepovedlo, ale doplnit tyto poznatky o odpovìdi na otázku PROÈ tomu tak je. A právì tato – kvalitativní – èást hodnocení se jeví být pro klíèové úèastníky tvorby a realizace èeské protidrogové politiky nejpøínosnìjší. Nabízí pøehled pozitivních i negativních faktorù, které mohou formulaci a implementaci protidrogové politiky na další období ovlivòovat a už od poèátku ji vést smìrem, který slibuje úspìch nebo ji naopak odsoudit k neúspìchu. Je ale dùležité uvést, že øada ze zmínìných faktorù je úèastníky procesu tvorby a realizace protidrogové politiky ovlivnitelná, øada nikoli. Zpráva naznaèuje, že øadì pøekážek úspìšné implementace národní strategie protidrogové politiky a jejího následného hodnocení bylo možné pøedejít nebo jejich vliv alespoò minimalizovat. Zdá se, že k tìm hlavním patøí rezignace na cílené uplatòování ve strategii schválených opatøení ve vztahu ke snižování dostupnosti i poptávky po legálních drogách, jež jsou v ÈR ve srovnání s dalšími zemìmi vysoké. Není pak divu, že i dostupnost a poptávka po nìkterých ilegálních drogách tento stav „kopíruje“. Roli patrnì sehrál i proces a výsledek diskuze na téma prioritního zamìøení minulé strategie, která probíhala v roce 2004 na pozadí bouølivé politické diskuze o budoucím smìøování èeské protidrogové politiky, a ta posléze slevila z dùsledného uplatòování konceptu ochrany veøejného zdraví, jak je definován Svìtovou zdravotnickou organizací. Dále lze uvést nekonzistenci mezi strategií a v ní stanovenou strukturou akèních plánù, jež nebyla dodržena. To mohlo vést k vágnímu stanovení cílù a aktivit k nim vedoucím, jež byly identifikovány jako významné faktory nenaplnìní stanovených cílù. Zpráva ale uvádí rizikových faktorù mnohem více, èímž nabízí klíèovým aktérùm èeské protidrogové politiky možnost, aby se pouèili z chyb, jichž se mohli pøi její formulaci a realizaci – snad právì z nedostatku informací o jejích limitech – v minulosti dopustit a postupovat jinak, lépe. Èlovìk se dokáže z pøedchozích chyb pouèit, musí ale chtít a umìt rozlišovat podstatné od nepodstatného. Aby tato zpráva pøispìla k efektivním zmìnám èeské protidrogové politiky, je tøeba splnit nìkolik pøedpokladù. Za prvé je tøeba si zprávu pøeèíst. To nemusí být, vzhledem k jejímu rozsahu, snadné. Ale její pøeètení mohu všem doporuèit s tím, že skuteènì obsahuje øadu cenných poznatkù o tom, PROÈ nebyly nìkteré cíle dosaženy èi co mohlo realizaci plánovaných aktivit bránit. Druhým pøedpokladem je vùle mìnit pøemýšlení o problémech, jejich pøíèinách a chování pøi formulaci a realizaci postupù pro jejich øešení. Tøetí pøedpoklad vystihuje tzv. modlitba Anonymních alkoholikù, jež pøibližnì praví: „A dokážu mìnit vìci, které jsem schopen mìnit a pøijmout ty, které zmìnit nedokážu. A mezi nimi dokážu rozlišovat.“

1 Tzn. realizované pøímými úèastníky formulace a realizace èeské protidrogové politiky, jež se liší od evaluace provádìné externím, nezávislým subjektem. Ta ale nebyla z dùvodu finanèních limitù v ÈR realizována, nicménì interní evaluace je lepší než žádná.

9

Nezbývá, než pøát nám všem, kteøí v oboru pracují, aby klíèoví aktéøi èeské protidrogové politiky výše uvedené základní pøedpoklady naplnili. PhDr. Josef Radimecký, PhD., MSc. èlen Rady pro evaluaci národní strategie pøi RVKPP

10

Souhrn Hodnocení èeské protidrogové politiky za období 2005–2009 bylo realizováno na základì úkolu uloženého v Akèním plánu realizace Národní protidrogové politiky na období 2007–2009 (aktivita è. 26.3). Evaluace opatøení a pøijímání rozhodnutí založených na objektivních datech a nejnovìjšího vìdeckého poznání je jedním ze základních principù èeské protidrogové politiky a tedy i protidrogové strategie na období 2005–2009. Evaluace protidrogové politiky za období 2005–2009 probíhala na pøelomu let 2009/2010. Pøedmìtem evaluace byly dva strategické dokumenty, a to Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 (Národní strategie 2005–2009) a její druhý akèní plán Akèní plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2007–2009 (Akèní plán 2007–2009). Evaluaci realizoval sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a úèastnily se jí pøedevším subjekty pøímo nebo nepøímo zapojené do implementace aktivit protidrogové politiky. V tomto smyslu šlo tedy o interní evaluaci protidrogové politiky. Cílem evaluace bylo zjistit, do jaké míry se podaøilo dosáhnout cílù stanovených v Národní strategii 2005–2009, jaký byl její úèinek na drogovou situaci, a tedy zhodnotit její úspìchy èi neúspìchy za dané období. Evaluace vycházela ze (zjednodušeného) modelu politického cyklu: definování veøejnì spoleèenského problému – (re)formulace politiky – implementace politiky – evaluace politiky. Teoretická východiska uvádí, že fáze formulování a implementace do jisté míry ovlivòují dosažení koneèného výsledku veøejné politiky a poznání toho, co se odehrálo v pøedcházejících fázích, je dùležité pro interpretaci nebo stanovení hypotéz, proè se plánovaného zámìru podaøilo nebo nepodaøilo dosáhnout. Hodnocení procesu formulování a implementace je tedy souèástí evaluace a podle toho je èlenìna i evaluaèní zpráva. V jednotlivých èástech evaluaèní studie byly použity rùzné metody sbìru a analýzy dat. Proces formulování strategických dokumentù a jejich formální stránka byly hodnoceny metodou analýzy a komparace oficiálních (a interních) dokumentù, byl proveden semi–strukturovaný rozhovor s klíèovým aktérem protidrogové politiky a èásteènì byly využity výsledky dotazníkového prùzkumu mezi aktéry protidrogové politiky. V rámci procesu implementace byly metody sbìru a analýzy dat zamìøeny na tøi základní podoblasti: – Hodnocení prùbìhu implementace protidrogové politiky bylo založeno na dotazníkovém prùzkumu, který vyplòovala ministerstva a ostatní subjekty odpovìdné za implementaci aktivit akèních plánù. – K identifikaci faktorù pùsobících na proces implementace byl proveden online anonymní dotazníkový prùzkum mezi aktéry protidrogové politiky – zástupci státní správy, samosprávy i odborné spoleènosti. Dále byly zhodnoceny výsledky z expertních pracovních skupin k hodnocení strategie a akèního plánu a pøípravì následující strategie. – Ke zhodnocení podmínek pro implementaci národní strategie na krajské úrovni byl realizován adresný dotazníkový prùzkum mezi krajskými protidrogovými koordinátory. Zhodnocení výsledkù, kterých protidrogová politika v období uplynulých pìt letech dosáhla, tj. zhodnocení dosažení strategických cílù na období 2005–2009, bylo založeno na výstupech z již zmínìných expertních pracovních skupin a na analýze vývoje kvantitativních ukazatelù drogové situace.

11

Co se týèe výsledkù, hodnocení poukázalo na typický problém veøejných politik, a to vágní a nejasné formulování nìkterých aktivit nebo cílù. Akèní plán 2007–2009 obsahoval vìtšinu (93 %) jasnì2 formulovaných aktivit. Ta èást aktivit, která nebyla jasnì formulovaná, umožòovala rùznou interpretaci. Zkomplikovala se tak jejich implementace i vyhodnocení. Opìt vìtšina (88 %) aktivit byla konkrétnì2 zformulována. Byla zjištìna pozitivní korelace mezi jasností a srozumitelností definování aktivity a stavem jejího splnìní, tzn. pokud byla aktivita jasnì a srozumitelnì zformulována, mìla vìtší šanci na úspìšnou realizaci. Konkrétnì definované aktivity byly dále charakteristické tím, že ukazatele, které pro nì byly stanoveny, umožòovaly jednoznaènì sledovat prùbìh aktivity a dosažení výsledku. U všeobecnì formulovaných nekonkrétních aktivit plnily ukazatele další (vedlejší) funkce, jako napø. zpøesnìní a rozfázování realizace aktivity. Protidrogová politika v období 2007–2009 byla zamìøena spíše na zdokonalování koordinaèního a organizaèního rámce – tento charakter mìla témìø polovina aktivit (83 z celkem 170 aktivit, tj. 48 %) Akèního plánu 2007–2009. Dùraz byl dále zjevnì kladen i na hodnocení opatøení a pøijatých intervencí (32 % aktivit). Ještì ve fázi formulování strategických dokumentù došlo oproti pùvodnímu zámìru ke zmìnám, které narušily jejich vzájemnou návaznost. Pøi tvorbì akèních plánù byla vyøazena plánovaná oblast Užívání legálních drog a došlo ke zmìnì plánované oblasti Vztahy s veøejností na oblast Informace, výzkum, hodnocení. Ukázalo se, že jeden ze šesti strategických cílù, cíl III. Stabilizovat/snížit spotøebu drog… se pøekrýval s jinými cíli a jako samostatný cíl byl pravdìpodobnì nadbyteèný. Prvnímu akènímu plánu na roky 2005–2006 se podaøilo splnit 73 % aktivit a druhému na roky 2007–2009 52 % aktivit. Nesplnìných nebo nehodnotitelných aktivit bylo v prvním plánu 22 % a ve druhém 29 %. Implementace druhého akèního plánu byla tedy ménì úspìšná. Úroveò jeho implementace však byla posuzována podle „nároènìjších“ kritérií hodnocení a navíc plnìní aktivit akèního plánu mohla do jisté míry ovlivnit èasová a personální nároènost pøípravy a zabezpeèení výkonu pøedsednictví ÈR v Radì EU v první polovinì roku 2009. Úspìšná implementace protidrogové politiky je založena zejména na odborném potenciálu expertù, na dostupnosti relevantních informací a institucionálním zabezpeèení protidrogové politiky (sí služeb, funkènost institucí, které mají realizaci protidrogové politiky koordinovat a zajišovat na národní i krajské úrovni). Úroveò koordinace a vzájemné spolupráce odpovìdných subjektù v protidrogové politice byla hodnocena jako nevyvážená a pùsobila jako silný èlánek, ale i jako faktor zpùsobující problémy pøi implementaci politiky. Nedostateèná implementace protidrogové politiky mùže být zpùsobena rozdílnými výchozími pøístupy resortù k protidrogové politice a prohlubováním resortizmu nebo formálností ve stanovení i plnìní aktivit, pøípadnì stanovením nereálných cílù a aktivit. Protidrogová politika se do znaèné míry potýká s problémy vyplývajícími z nedostatku finanèních zdrojù, upøednostòování jiných oblastí pøi alokaci finanèních zdrojù a snižujícím se zájmem o problematiku drog ze strany politikù. K významným faktorùm, které mùžou mít vliv zejména v oblasti primární prevence, je vysoká spoleèenská tolerance legálních drog a podceòování rizik návykových látek, zejména legálních.

2 Rozdíl mezi uvedenými pojmy viz blíže kap. 3.2.2.

12

Provedené hodnocení naznaèuje, že úspìšnost v dosahování strategických cílù koresponduje s charakterem, zamìøením a potenciálem aktivit, které byly v dané oblasti naplánovány, a také s úspìšností jejích implementace (viz dále). Za úspìch protidrogové politiky lze považovat udržení relativnì stabilní situace v poètu problémových uživatelù nelegálních drog (cíl I.) a udržení výskytu infekèních onemocnìní mezi injekèními uživateli drog a dalších zdravotních rizik na nízké úrovni (cíl IV.). S dosažením uvedených cílù souvisí pøedevším oblast Snižování rizik, která je ze ètyø pilíøù protidrogové politiky podle výsledkù analýzy oblastí s nejvìtším potenciálem zmìnit drogovou situaci – obsahuje nejvíce aktivit, které pøímo pøispívají k dosažení vìtšiny specifických cílù strategie, obsahuje nejvyšší zastoupení (65 %) aktivit, které jsou specificky zamìøeny pøímo na øešení problému. Zároveò má prùmìrnou úspìšnost v implementaci aktivit. K úspìchùm protidrogové politiky dále patøí i udržení sítì služeb s relativnì širokou nabídkou programù pro uživatele zejména nelegálních drog (cíl V.). Výjimku však tvoøí dostupnost ambulantních zdravotnických zaøízení specializovaných na léèbu uživatelù drog (AT poradny), jejichž poèet se dlouhodobì snižuje. Oblast Léèby a následné péèe je relativné vyváženou oblastí, pokud jde o zastoupení specifických a rámcových aktivit a oblastí s prùmìrnou úspìšností v implementaci aktivit. Nepøíznivá je situace v dosažení tøí specifických cílù strategie, které spolu souvisí: cíle II. Zastavit nárùst experimentálního užívání drog, cíl III. Stabilizovat/snížit spotøebu drog… a cíle VI. Snížit dostupnost drog…, jichž se nepodaøilo zcela dosáhnout. V pøípadì experimentálního užívání došlo k zastavení nárùstu užívání mezi mladými lidmi, nicménì na vysokých hodnotách – zejména v užívání konopných drog – vykazuje ÈR nejvyšší míry užívání v Evropì. Ani v obecné (dospìlé) populaci ÈR nedošlo k zastavení nárùstu užívání drog, spotøeba alkoholu a tabáku je stabilizovaná na vysoké úrovni; spotøeba nelegálních drog vzrostla. Nepodaøilo se snížit dostupnost legálních ani nelegálních drog. V užívání alkoholu se situace od 90. let mezi mladými lidmi v ÈR nezlepšila, míra užívání alkoholu zùstává na relativnì vysoké úrovni (vèetnì rizikových vzorcù užívání v nadmìrných množstvích). Cíle VI. se nepodaøilo dosáhnout, pøestože je oblast Snižování nabídky a prosazování práva témìø nejúspìšnìjší v implementaci svých aktivit ze ètyø pilíøù protidrogové politiky a je vyváženou oblastí co do pomìru zastoupení specifických a rámcových aktivit. Oblast Primární prevence je ze ètyø pilíøù protidrogové politiky témìø nejslabší oblastí – na základì výsledkù analýzy mohla svými plánovanými aktivitami pøímo pøispìt k dosažení technicko–organizaèních cílù strategie, nikoliv však specifických cílù; mìla vysoké zastoupení tzv. rámcových aktivit (70 % – 14 z 20 aktivit), tedy tìch, které jsou zamìøeny na vytváøení organizaènì–koordinaèního rámce, a obsahovala jen nìkolik málo aktivit, které byly pøímo zamìøeny na øešení problémù s užíváním drog. Navíc, co se týèe úspìšnosti v implementaci, byla nejslabší oblastí jak mezi ètyømi pilíøi protidrogové politiky, tak mezi všemi sedmi oblastmi akèního plánu. Z technicko-organizaèních cílù, které mají vytváøet podporu pro dosažení specifických cílù strategie, se pøíznivou situaci daøí držet u cíle X. Mezinárodní spolupráce a tato oblast je i nejúspìšnìjší oblastí v implementaci naplánovaných aktivit. Èásteèné úspìchy se podaøilo dosáhnout u cílù VII. Efektivní financování.. a VIII. Koordinace…, nedošlo však k jejich plnému dosažení. V pøípadì cíle VII. se nepodaøilo splnit stìžejní aktivity, které patøily k dùležitým pøedpokladùm pro dosažení tohoto strategického cíle. Nicménì dílèí úspìchy existují

13

v podobì èásteènì inovovaného dotaèního systému RVKPP a v zohlednìní certifikovaných programù v dotaèních øízeních resortù, krajù a obcí. Nepodaøilo se však zabezpeèit plánované navýšení finanèních prostøedkù dotaèního programu RVKPP, naopak došlo k jejich snížení. Proto pouhé udržení stavu sítì služeb, jak je zmiòuje cíl IV. a V., nikoliv tedy jejich rozvoj, lze za tìchto podmínek považovat za úspìch, který byl dosažen kompenzací propadu rozpoètu dotaèního øízení RVKPP pomocí navýšení dotací jednotlivými resorty (zejména MPSV) a kraji. Co se týèe cíle VIII., hodnocení komplikovala jeho formulace – cíl obsahuje spojení více podcílù s rùznou úrovní splnìní. Stìžejní aktivita, která by byla východiskem pro dosažení cíle, nebyla zrealizována3. Pøestože se cíl nepodaøilo splnit úplnì, k jeho dosažení smìøovalo celkem 83 aktivit, témìø polovina všech aktivit z Akèního plánu 2007–2009. V období let 2005–2009 došlo k pøijetí významných zákonných norem dùležitých pro koordinaci protidrogové politiky na národní úrovni (zákon è. 379/2005 Sb.), pro sociální služby (zákon è. 108/2006 Sb.), èí pro oblast trestního práva (zákon è. 40/2009 Sb.). Nicménì dùležitá legislativa chybí v oblasti zdravotnictví. Podaøilo se uzákonit novou profesi adiktologa, zavést systém certifikací odborné zpùsobilosti drogových služeb pracujících s uživateli drog. Naopak kritizována je nadále chybìjící zpìtná vazba a spolupráce mezi jednotlivými subjekty participujícími na realizaci protidrogové politiky, pøekrývání kompetencí a prohlubující se rezortismus. Poslední dva cíle se nepodaøilo vyhodnotit. Pro zhodnocení cíle XI. Evaluace aktivit… nebyla k dispozici spolehlivá data a ani nebyla uskuteènìna žádná specifická studie, která by se zhodnocením tohoto cíle zabývala. Cíl IX. Informování veøejnosti… nebyl provázán s aktivitami v akèním plánu ve smyslu vytvoøení flexibilního modelu komunikace, což byla souèást tohoto cíle. V prùbìhu tvorby prvního akèního plánu došlo k zmìnì pùvodnì plánované oblasti protidrogové politiky Vztahy s veøejností na oblast Informace, výzkum, hodnocení. Je otázkou, do jaké míry mohla tato zmìna dosažení cíle ovlivnit. Pøesto byla v akèních plánech oblasti distribuce informací vìnována dostateèná pozornost a tato oblast je i odbornou veøejností vnímána jako jeden ze silných èlánkù èeské protidrogové politiky. Podle výsledkù hodnocení se protidrogové politice dosud nepodaøilo dosáhnout jednoho z dùležitých principù protidrogové politiky, kterým je integrování legálních drog do systému protidrogové politiky. To se projevuje nepøehledností koordinaèních mechanismù v oblasti legálních drog, nižší dostupností dat o alkoholu a tabáku nebo nedostateènì zakotvenou sítí a spektrem služeb urèených uživatelùm legálních drog. Akèní plány mìly pùvodnì obsahovat i oblast Užívání legálních drog. Nicménì tato oblast nebyla do akèních plánù zaøazena a nìkteré z aktivit, které mìly pùvodnì tvoøit obsah této oblasti, se staly souèástí jiných oblastí akèního plánu. Je zøejmé, že úroveò dosažení cílù protidrogové politiky a jejich zámìrù nezávisí jen na faktorech, které byly v rámci evaluace analyzovány. Podstatnou roli zde hrají i další aspekty, jako napø. vliv dalších politik (sociální, zdravotní, vzdìlávací), vliv demografických, sociálních, ekonomických, bezpeènostních a dalších faktorù na drogovou situaci, nezamýšlené dùsledky realizovaných opatøení apod. Navíc mnohé výzkumné zprávy zmiòují omezenou schopnost protidrogové politiky ovlivnit drogovou situaci, což pro tvùrce politiky pøedstavuje výzvu, jak definovat v akèních plánech opatøení, které potenciál zmìny mají, nebo jak cíle národní protidrogové politiky realisticky formulovat.

3 Analýza právního rámce protidrogové politiky a jejích existujících koordinaèních mechanismù. Aktivita by byla klíèová jak pro splnìní strategického cíle, tak i pro zhodnocení úrovnì jeho dosažení.

14

Summary The evaluation of the 2005-2009 Czech drug policy was carried out as assigned by the Action Plan for the Implementation of the National Drug Policy Strategy for the Period 2007-2009 (Action No. 26.3). The evaluation of measures and decision making based on objective data and the latest research evidence are the key principles of the Czech drug policy and, accordingly, the 2005-2009 drug strategy. The evaluation of the 2005-2009 drug policy was conducted at the turn of 2010. Two strategic documents were subjected to evaluation: the National Drug Policy Strategy for the Period 2005 to 2009 (the 2005-2009 National Strategy) and its second plan of action, the Action Plan for the Implementation of the National Drug Policy Strategy for the Period 2007-2009 (the 2007-2009 Action Plan). The evaluation was carried out by the Secretariat of the Government Council for Drug Policy Coordination and involved especially the entities participating, either directly or indirectly, in the implementation of the activities of the drug policy. Therefore we can call the drug policy evaluation an internal evaluation. The evaluation sought to identify to what degree the objectives defined in the 2005-2009 National Strategy were fulfilled and what effect the Strategy had on the drug situation, i.e. to assess its successes or failures in the period under consideration. The evaluation was based on a (simplified) model of a political cycle: definition of a public problem – (re)formulation of a policy – implementation of a policy – evaluation of a policy. The theoretical background suggests that, to a certain extent, the stages of formulation and implementation influence the final outcome of a public policy, and the understanding of what occurred in the previous stages is important in terms of the interpretation or articulation of hypotheses as to why an intended goal was accomplished or not. Therefore, the evaluation of the process of formulation and implementation is a part of evaluation, which is reflected in the structure of the evaluation report. A range of methods of data collection and analysis were used in different parts of the evaluation study. Both the process of the articulation of strategic documents and their formal aspects were evaluated using the method of analysis and comparison of official (and internal) documents; a semi-structured interview with a key actor in the drug policy was conducted, and parts of a questionnaire survey among drug policy stakeholders were also utilised. As regards the implementation process, the data collection and analysis methods focused on three main areas: – The evaluation of the course of the implementation of the drug policy was based on a questionnaire survey administered to ministries and other entities responsible for the implementation of the activities specified in the action plans. – An online anonymous questionnaire survey was carried out among drug policy stakeholders – policy makers and members of the professional community – in order to identify the factors involved in the process of implementation. In addition, expert working groups’ input into the evaluation of the Strategy and the Action Plan and the preparation of the subsequent strategy was considered. – A specific questionnaire survey among regional drug coordinators was conducted in order to assess the conditions for the implementation of the national strategy on the regional level.

15

The evaluation of the results achieved by the drug policy in the past five years, the evaluation of the level of fulfilment of the strategic objectives for 2005-2009, was based on the input provided by the aforementioned expert working groups and on the analysis of the developments in the quantitative indicators of the drug situation. As far as the results are concerned, the evaluation pointed to a typical problem of public policies, which is the vague and unclear formulation of certain activities and objectives. The majority (93%) 4 of the activities included in the 2007-2009 Action Plan were formulated clearly . Those activities which had unclear definitions allowed various interpretations. This made it difficult both to imple4 ment and evaluate them. Again, the majority (88%) of activities were formulated specifically . A positive correlation between the clarity and comprehensibility of the definition of an activity on one hand and the status of its fulfilment on the other hand was found, i.e. if an activity was articulated clearly and comprehensibly, it had a better chance of being performed successfully. It was a characteristic of the specifically defined activities that the indicators assigned to such activities made it possible to clearly follow their course of action and its final result. Where activities were formulated in general, unspecific terms, the indicators played additional (secondary) roles, such as providing a more precise description of an activity or breaking it down into partial steps. The 2007-2009 drug policy was more concerned with the improvement of the coordination and organisational framework; almost a half of the activities included in the 2007-2009 Action Plan (83 out of the total of 170, i.e. 48%) were designed to pursue this goal. In addition, an apparent emphasis was also placed on the evaluation (32% of activities). Even at the stage of the formulation of the strategic documents, variations on the original intention were already made. These changes interfered with the interrelationship/coherence between the documents. At this stage, the domain of the Use of Legal Drugs, which it was originally intended to incorporate into the documents, was excluded and the prospective area of Public Relations was changed into Information, Research, and Evaluation. It also turned out that one of the six strategic objectives, Objective III, involving efforts to stabilise/reduce the consumption of drugs, overlapped with other goals and thus was probably redundant as a separate objective. 73% of the activities included in the first action plan for the period 2005-2006 were successfully completed and 52% of those in the subsequent one, spanning the years 2007-2009, were accomplished. The activities set out in the first and the second plans which were not accomplished or it was impossible to evaluate accounted for 22% and 29% respectively. In conclusion, the implementation of the second action plan was less successful. However, the degree of its implementation was assessed against “more demanding” evaluation criteria. Moreover, the fulfilment of the activities in the latter action plan may have been partly affected by the time and staff constraints related to the preparation of and support for the Czech presidency of the EU Council in the first half of 2009. The successful implementation of the drug policy may be attributed , first and foremost, to experts’ professional potential, the availability of relevant information, and institutional support for the drug policy (a network of drug services and the efficient operation of institutions designated to coordinate and manage the implementation of the drug policy on both the national and regional levels). The quality of coordination and liaison among the relevant entities involved in the drug policy was 4 For differences between the terms used see Section, 3.2.2. p.22

16

viewed as being varied; while constituting a strong element at times, the inter-agency aspect also acted as a factor causing problems in putting the policy into practice. The insufficient implementation of the drug policy may be attributed to the government departments’ different baseline approaches to the drug policy and the increasing perceived preference for certain portfolios, the perfunctory definition and performance of activities, and/or the setting of unrealistic objectives and measures. To a great degree, the drug policy faces problems resulting from a lack of financial resources, the preferential allocation of funding to other areas, and a decline in interest in the drugs issue on the part of politicians. Significant factors which may have an impact, particularly on primary prevention, include the high level of social tolerance for legal drugs and the underestimation of the risks associated with addictive substances, especially legal ones. The evaluation suggests that the level of achievement of strategic objectives corresponds with the nature, focus, and potential of the activities planned for the respective drug policy areas, as well as with the level of implementation of such activities (for more details see below). The drug policy may be considered successful in keeping the situation concerning the number of problem users of illicit drugs relatively stable (Objective I) and in keeping the level of infectious diseases among injecting drug users and other health risks low (Objective IV). The accomplishment of the objectives as indicated is particularly related to Harm Reduction. Out of the four cornerstones of the drug policy, as shown by analysis, this domain has the greatest potential to change the drug situation – it involves the largest number of measures which contribute directly to the achievement of the majority of the Strategy’s specific objectives and features the highest representation of activities (65%) which are specifically focused on problem solving. In addition, it shows an average rate in terms of the successful implementation of activities. Other successes of the drug policy include the maintaining of a network of services with a relatively wide offer of programmes for users of (especially illegal) drugs (Objective V). However, an exception in this respect is the long-term declining trend in the number of outpatient healthcare facilities specialising in drug treatment (AT counselling centres), which affects their availability. The domain of Treatment and Aftercare is relatively well balanced as regards the representation of specific and framework activities and is an area with an average success rate in terms of the implementation of activities. Unfortunately, three specific objectives of the Strategy, which are interrelated – Objective II, to halt the rise in experimental drug use, Objective III, to stabilise/reduce drug consumption, and Objective VI, to reduce the availability of drugs – fell short of complete fulfilment. As far as experimental use is concerned, the rising trend of such use among young people has been stopped. Nevertheless, the levels of experimental use of drugs, cannabis in particular, in the Czech Republic rank among the highest in Europe. Neither has the increase in drug use in the general (adult) population of the Czech Republic been reversed; the consumption of alcohol and tobacco remains stabilised at high levels, and illegal drug consumption has risen. Efforts to reduce the availability of both legal and illegal drugs were to no avail. The situation concerning the use of alcohol among young people in the Czech Republic has not improved since the 1990s; the level of alcohol use has remained relatively high (including risky patterns of excessive drinking).

17

Objective VI was not achieved although, out of the four cornerstones of the drug policy, the domain of Harm Reduction and Law Enforcement was almost the most successful in the implementation of its measures and was well-balanced in terms of the ratio of specific and framework activities. Among the four cornerstones of the drug policy, Primary Prevention was almost the weakest domain; as shown by the results of the analysis, activities planned as part of primary prevention were likely to directly facilitate the accomplishment of the Strategy’s technical and organisational objectives, but not the specific objectives. Primary prevention featured a high rate of the so-called framework activities (70% – 14 out of 20 activities), i.e. those aimed at developing an organisational and coordination framework, and only involved a few activities which focused directly on solutions to drug use-related problems. As far as successful implementation is concerned, moreover, this domain showed the worst performance of the four cornerstones of the drug policy, as well as of all the seven areas of the Action Plan. As for the technical and organisational objectives which are intended to create support for the achievement of the Strategy’s specific objectives, a favourable situation was maintained in relation to Objective X, International Cooperation. This area is also the most successful in the implementation of activities that have been planned. Although some success was achieved as regards Objective VII, Effective Funding, and Objective VIII, Coordination, the set goals were not met in their entirety. Specifically, Objective VII fell short of the completion of its core activities, which were among the important prerequisites for the accomplishment of this strategic goal. Nevertheless, positive achievements in this area include the partially innovated subsidy system of the Government Council for Drug Policy Coordination and the certificate of quality of drug programmes being taken into account in subsidy proceedings managed by government departments, regions, and municipalities. However, efforts to secure an increase in financial resources for the GCDPC’s subsidy programme as planned were to no avail; on the contrary, they were reduced. Given the circumstances, therefore, the mere fact that the existing network of services was retained, as mentioned under Objectives IV and V, and not developed further, may be considered a success which was achieved by an increase in subsidies provided by the individual government departments (especially the Ministry of Labour and Social Affairs) and regions in compensation for the drop in funds earmarked for the GCDPC’s subsidy proceedings. As for Objective VIII, the evaluation was complicated by the way the objective had been formulated – it involves an aggregate of a number of subobjectives with different levels of completion. The core activity which would have provided the basis for the fulfilment of the objective was not accom5 plished . Although the objective was not completed in its entirety, a total of 83 activities, almost a half of all of those included in the 2007-2009 Action Plan, were aimed at its fulfilment. The period 2005-2009 experienced the adoption of significant legal norms which were relevant to the coordination of the drug policy at the national level (Act No. 379/2005 Coll.), social services (Act No. 108/2006 Coll.), and to the field of criminal law (Act No. 40/2009 Coll.). However, important legislation in relation to the healthcare system is missing. While certain positive achievements occurred – the new profession of an addictologist was incorporated into the relevant law and the system of certification of the professional competency of drug services was introduced – there are still areas of concern: a lack of feedback and liaison among the different agencies involved in the implementation 5 Analysis of the legal framework of the drug policy and of the existing coordination mechanisms. This activity would have been vital for both the accomplishment of the strategic objective and the evaluation of the degree to which it had been achieved.

18

of the drug policy, the overlap of competencies, and the increasing preference for certain governmental portfolios. Two final objectives were impossible to evaluate. No reliable data were available to assess Objective XI., Evaluation of activities. Neither was any specific study conducted in relation to the evaluation of this objective. Objective IX, Public awareness, was not linked to the activities of the Action Plan in terms of the development of a flexible model of communication, which was a part of this objective. During the drawing up of the first Action Plan, a drug policy domain which it was originally intended to incorporate into the document, Public Relations, was changed into Information, Research, and Evaluation. The question is to what extent this change could have affected the fulfilment of the objective. In spite of this fact, the action plans paid close attention to the dissemination of information; this area, too, is perceived by the professional community as a strong feature of the Czech drug policy. According to the results of the evaluation, the drug policy has not yet fulfilled one of its major principles, namely the integration of legal drugs into the drug policy system. This has been manifested by inconsistencies in coordination regarding legal drugs, the limited availability of data on alcohol and tobacco, and the insufficiently secured network and range of services catering to users of legal drugs. The action plans intended to include the domain of the Use of Legal Drugs. Eventually, however, this area was not incorporated into the action plans, and some of the activities originally designed to constitute the content of this domain became segments of other domains of the Action Plan. Apparently, the level of fulfilment of the drug policy’s objectives and their purposes does not only rely on the factors which were analysed as part of the evaluation process. Additional aspects, such as the impact of other policies (social, health, and education ones), the influence of a range of factors, including demographic, social, economic, and safety ones, with a bearing on the drug situation, and unintended consequences of measures taken, also play an important role in this sense. Last but not least, numerous research reports point out the drug policy’s limited ability to influence the drug situation, which poses a challenge for policy makers in how to define measures included in the action plans for them to have the potential to make a difference or how to produce realistic formulations of the objectives of the national drug policy.

19

E VALUACE NÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY NA OBDOBÍ 2005–2009

CÍL EVALUACE A JEJÍ ÈÁSTI 1 Cíl evaluace a její èásti Cílem evaluace obecnì je zjistit, jak zvolené nástroje konkrétní veøejné politiky pùsobí pøi øešení problémù a nakolik jsou úèinné (Potùèek et al., 2005) – tedy jak se jejich prostøednictvím daøí naplòovat a dosahovat stanovené cíle. Dalším cílem evaluace je poskytnout informace, které jsou využitelné v dalším veøejnì politickém procesu. Tato evaluaèní zpráva se zabývá hodnocením protidrogové politiky Èeské republiky, která byla realizována v období let 2005–2009. Èeská protidrogová politika byla formálnì definovaná v podobì Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 (Národní strategie 2005–2009) a dvou akèních plánù – Akèního plánu realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2006 a na období 2007–2009 (Akèní plán 2005–2006 nebo Akèní plán 2007–2009). Pojem „protidrogová politika“ se v evaluaèní zprávì stává proto synonymem pro Národní strategii 2005–2009 a/nebo akèní plán(y). Cílem hodnocení protidrogové politiky ÈR bylo zjistit, do jaké míry se podaøilo dosáhnout cílù stanovených v Národní strategii 2005–2009, jaký je její úèinek na drogovou situaci, a tedy zhodnotit její úspìchy èi neúspìchy za dané období. Na úroveò dosažení cílù a na interpretaci získaných výsledkù mají vìtší nebo menší vliv faktory pùsobící v jednotlivých fázích politického cyklu (Howlet a Ramesh, 1995). Ten nejvíc zjednodušený model obsahuje ètyøi fáze cyklického procesu: definování veøejnì spoleèenského problému – (re)formulace politiky – implementace politiky – evaluace politiky. Evaluace se proto èásteènì zamìøila i na fázi formulování a fázi implementace protidrogové politiky.

Obrázek 1: Zjednodušený model politického procesu v protidrogové politice (upraveno z publikace Fiala a Schubert, 2000, str. 76)

21

CÍL EVALUACE A JEJÍ ÈÁSTI Evaluaèní zpráva je rozdìlena na následující èásti, které respektují výše uvedené fáze politického cyklu: Popis pøedmìtu evaluace (kapitola 2) Popisuje strukturu a obsah Národní strategie 2005–2009 a akèních plánù její realizace. Na závìr kapitoly jsou uvedeny výsledky anonymního dotazníkového prùzkumu mezi aktéry protidrogové politiky a jejich názory na oba typy koncepèních dokumentù. Formulování protidrogové politiky (kapitola 3) Zamìøuje se na hodnocení formální stránky strategických dokumentù, zpùsob vyjádøení cílù strategie a aktivit akèního plánu. Její souèástí jsou: – kapitola 3.1 – Zhodnocení vlivu procesu formulování a pøípravy strategických dokumentù na jejich strukturu a obsah, – kapitola 3.2 – Hodnocení vzájemné provázanosti Akèního plánu 2007–2009 s Národní strategií protidrogové politiky 2005–2009. Implementace protidrogové politiky (kapitola 4) Zamìøuje se na zhodnocení prùbìhu implementace plánovaných aktivit a výstupù (tzv. monitoring implementace) a na pochopení procesu jejich realizace a faktorù, které ji ovlivnily. Evaluace fáze implementace obsahuje: – kapitolu 4.1 – Shrnutí prùbìhu implementace ve smyslu, jak se aktivity podaøilo nebo nepodaøilo splnit ze strany ministerstev a ostatních odpovìdných subjektù, – kapitolu 4.2 – Identifikování externích vlivù pùsobících na proces realizace protidrogové politiky a na dosažení pøedpokládaných výsledkù, – kapitolu 4.3 – Zhodnocení podmínek a faktorù dùležitých pro implementaci strategie na krajské úrovni. Hodnocení výsledkù a úèinkù6 protidrogové politiky (kapitola 5 a 6): I tato fáze evaluace má nìkolik èástí: – kapitolu 5.1 – Zhodnocení zmìny stavu v jednotlivých oblastech protidrogové politiky za období pìti let na základì názorù expertù v expertních pracovních skupinách, – kapitolu 5.2. – Hodnocení úrovnì dosažení specifických cílù na základì zhodnocení vývoje drogové situace v kvantitativních ukazatelích, – kapitolu 6. – Závìr a zhodnocení dosažených úspìchù a neúspìchù protidrogové politiky za sledované období. Jednotlivé èásti evaluaèní zprávy obsahují podrobnìjší popis pøedmìtu evaluace, použitých metod, výsledky hodnocení, závìry a pøípadná doporuèení. Provedení evaluace protidrogové politiky, realizované v období 2005–2009, bylo limitováno nedostatkem finanèních prostøedkù. Z toho dùvodu byla upøednostnìna interní evaluace pøed externí. Evaluace byla realizována koordinaèním orgánem protidrogové politiky – sekretariátem Rady vlády 6 V hodnotících zprávách se èasto uvádìjí a zamìòují anglické pojmy output, outcome a impact evaluation. Jejich význam je uvádìn pøevážnì takto: – output evaluation – výstupy, aktivity, které se bezprostøednì vztahují k realizovanému programu, intervenci (Fiala a Schubert, 2000), – outcome evaluation– zkoumá prokazatelný a pøímý efekt politiky na cílovou skupinu, – impact evaluation – je širším pojetím evaluace výsledkù, posuzuje celkový efekt politiky (ať už zamýšlený nebo ne) (Veselý a Nekola, 2007).

22

CÍL EVALUACE A JEJÍ ÈÁSTI pro koordinaci protidrogové politiky a zúèastnily se jí subjekty pøímo nebo nepøímo zapojené do realizace aktivit. Dalším omezením použité metodiky byly omezené personální zdroje. Výsledná interpretace, ale i zpracování výsledkù hodnocení mohou být do jisté míry ovlivnìny subjektivním vnímáním zpracovatele evaluaèní zprávy, a to i pøesto, že hodnocení je založeno na oficiálních dokumentech, veøejnì dostupných publikovaných datech a legitimnì získaných názorech expertù. V prùbìhu procesu evaluace protidrogové politiky se nepodaøilo vytvoøit mechanizmy prùbìžné zpìtné kontroly a objektivizace výsledkù evaluace. Nicménì podaøilo se zøídit ad hoc Radu pro evaluaci národní strategie7 (pøi Radì vlády pro koordinaci protidrogové politiky), která se stala odborným orgánem pro poèáteèní metodologické posouzení procesu evaluace a použitých evaluaèních nástrojù a pak v závìreèné fázi pro odbornou oponenturu výsledkù evaluace a finální verze evaluaèní zprávy.

7 Rada byla vytvoøena v èervnu 2009 a byla složena z 6 odborníkù vìnujících se vìdecko výzkumné èinnosti v drogové problematice ve složení: M. Miovský, P. Popov, J. Radimecký, T. Zábranský, P. Zeman, L. Csémy.

23

PROTIDROGOVÁ POLITIKA… 2 Protidrogová politika Èeské republiky na období 2005–2009 Pøedmìtem evaluace je protidrogová politika Èeské republiky, která byla realizována v období let 2005–2009. Ta je oficiálnì formulovaná ve dvou strategických dokumentech, a to v Národní strategii protidrogové politiky na období 2005–2009 a ve dvou Akèních plánech realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2006 a na období 2007–2009. Základní popis obsahu a struktury strategických dokumentù, struèný popis jejich tvorby a koordinaèních mechanizmù èeské protidrogové politiky je uveden v následujících podkapitolách. Závìr kapitoly obsahuje výsledky dotazníkového prùzkumu mezi aktéry protidrogové politiky zamìøený na to, jak aktéøi tyto dokumenty vnímali. 2.1 Podoba a obsah strategických dokumentù 2.1.1 Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 Národní strategie 2005–2009 je klíèovým strategickým dokumentem protidrogové politiky. Je dokumentem, který definuje základní východiska a smìry øešení problému užívání drog, pøístupy a principy, na kterých protidrogová politika staví; stanovuje cíle, kterých se snaží dosáhnout, èasový horizont implementace strategie a nakonec vymezuje role a odpovìdností klíèových rezortù v protidrogové politice. Podle Národní strategie 2005–2009 je základním východiskem protidrogové politiky vnímání drog jako komplexního fenoménu – tj. strategie pod pojmem „drogy“ zahrnuje jak legální (alkohol a tabák), tak i nelegální drogy a dále vnímá protidrogovou politiku jako komplexní soubor preventivních, vzdìlávacích, léèebných, sociálních, regulaèních, kontrolních a dalších opatøení vèetnì vymáhání práva, uskuteèòovaných na mezinárodní, národní, krajské a na místní úrovni (Úøad vlády Èeské republiky, 2005a). Hlavním principem protidrogové politiky je koncept ochrany veøejného zdraví. Dalšími principy, které uplatòuje protidrogová politika a jsou definované v Národní strategii 2005–2009, jsou realistický a pouèený pøístup (cíle jsou mìøitelné a realistické); priorita ovìøených dat a strategie (evidence-based intervence); partnerství a spoleèný pøístup (zapojení všech èlánkù veøejné správy a obèanské spoleènosti); komplexní pøístup; hodnocení efektivity pøijatých opatøení a dlouhodobé plánování. Národní strategie 2005–2009 na období své platnosti definovala nìkolik cílù: dva hlavní cíle: – potírat organizovaný zloèin zapojený do nezákonného nakládání s drogami a vymáhat dodržování zákonù ve vztahu k distribuci legálních drog, – snížit užívání všech typù drog a potenciální rizika a škody, které mohou jednotlivcùm a spoleènosti v dùsledku jejich užívání nastat,

šest specifických cílù: I. stabilizovat, pøípadnì snížit poèet problémových uživatelù drog, II. zastavit nárùst experimentálního a pøíležitostného užívání legálních a nelegálních drog, III. stabilizovat, pøípadnì snížit spotøebu legálních a nelegálních drog ve spoleènosti, zejména mezi nezletilými mladými lidmi,

24

PROTIDROGOVÁ POLITIKA… IV. snížit potenciální rizika užívání všech typù drog a ekonomické, zdravotní a sociální dopady jejich užívání na jedince a spoleènost, V. zvyšovat kvalitu života uživatelù všech typù drog, jejich rodièù a blízkých prostøednictvím zajištìní dostupnosti kvalitních služeb léèby a resocializace, VI. snížit dostupnost legálních a nelegálních drog pro obecnou populaci a zejména pro nezletilé mladé lidi prostøednictvím efektivnìjšího využívání existujících legislativních a institucionálních nástrojù,

pìt technicko-organizaèních cílù: VII. efektivní financování – zefektivnit a zprùhlednit financování jednotlivých strategií a opatøení protidrogové politiky na základì identifikovaných potøeb a jejich prokázané efektivity, VIII. koordinace – vytvoøit dostateènou zákonnou oporu protidrogové politiky, zkvalitnit její stávající systém a vybudovat funkèní a pøehlednou strukturu založenou na efektivní koordinaci aktivit zapojených subjektù na všech úrovních s jasnì definovanými a rozdìlenými povinnostmi a kompetencemi, IX. informování veøejnosti – navrhnout a zavést do praxe flexibilní model všestranné komunikace a stanovit kompetence zúèastnìných subjektù, aby byly veøejnosti poskytovány komplexní, objektivní, spolehlivé a vyvážené informace o užívání drog, jeho dopadech a o realizovaných opatøeních, X. mezinárodní spolupráce – plnì se zapojovat do mezinárodní spolupráce a zajišovat aktivní úèast zástupcù ÈR v procesech harmonizace protidrogové politiky s ostatními zemìmi Evropské unie, XI. evaluace aktivit – dùslednì uplatòovat výzkumem ovìøené postupy pøi vyhodnocování úèinnosti opatøení ve všech oblastech protidrogové politiky a aplikovat poznatky z evaluací v praxi.

Platnost strategie byla urèena na období pìti let 2005–2009 a byla rozpracována do dvou akèních plánù na období 2005–2006 a 2007–2009. 2.1.2 Akèní plány realizace Národní strategie protidrogové politiky Akèní plány na období 2005–2006 a na období 2007–2009 jsou nástroji implementace Národní strategie 2005–2009. Mají detailnìji rozvíjet naplòování specifických a technicko-organizaèních cílù strategie, které je zajištìno v sedmi oblastech akèního plánu: 1. primární prevence, 2. léèba a následná péèe, 3. snižování rizik, 4. snižování nabídky a prosazování práva, 5. koordinace a financování, 6. informace, výzkum a hodnocení, 7. mezinárodní spolupráce.

Akèní plány v tìchto základních oblastech definují konkrétní cíle, jednotlivé èinnosti k naplnìní tìchto cílù, urèují odpovìdnosti subjektù s èasovými termíny a definují ukazatele plnìní (Úøad vlády Èeské republiky, 2005b). Pøíklad struktury akèního plánu uvádí tabulka 1.

25

PROTIDROGOVÁ POLITIKA… Tabulka 1.: Pøíklad struktury akèního plánu (Úøad vlády Èeské republiky, 2007a) cíl

èinnost

termín

zodpovídá

ukazatel

29 Funkèní právní a organizaèní rámec souèasné protidro gové politiky

29.1 Vytvoøit pracovní skupinu, zajistit její èinnost a vydefinovat problémové oblasti a potøeby

31. 12. 2007

RVKPP ve spolupráci s MZ, MV, MPSV, MŠMT, MO, MS, MZV, MF, MPO, doporuèená spolupráce krajù, obcí a NNO

seznam definovaných problémových oblastí

31. 12. 2008 29.2 Analýza problémových oblastí stávajícího právního a organizaèního rámce protidrogové politiky

RVKPP ve spolupráci s MZ, MV, MPSV, MŠMT, MO, MS, MZV, MF a MPO, doporuèená spolupráce krajù, obcí a NNO

provedená analýza, závìry analýzy zpracované formou doporuèení pro RVKPP

30. 6. 2009 29.3 Navrhnout aktualizaci legislativních a systémových opatøení vycházející ze závìrù analýzy

RVKPP ve spolupráci s MZ, MV, MPSV, MŠMT, MO, MS, MZV, MF a MPO, doporuèená spolupráce krajù, obcí a NNO

zpracované návrhy doporuèení na aktualizaci a harmonizaci právních pøedpisù a dalších opatøení

Akèní plán na období 2005–2006 obsahoval 43 cílù a 144 aktivit, akèní plán na období 2007–2009 obsahoval opìt 43 cílù a 170 aktivit. Jednotlivé cíle akèního plánu obsahovaly od nejménì 1 do maximálnì 17 aktivit. 2.2 Proces tvorby strategických dokumentù Strategické dokumenty protidrogové politiky ÈR (národní strategie a první akèní plán) se vytváøely v roce 2004. Postup tvorby strategických dokumentù schválila vláda v únoru 2004 a za koordinaci celého procesu odpovídal sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (Vláda Èeské republiky, 2004a). Tvorba strategických dokumentù probíhala prostøednictvím pracovních skupin: Primární prevence, Léèba a resocializace, Minimalizace rizik, Potlaèování nabídky drog, Alkohol a tabák, Financování, Koordinace, Vztahy s veøejností, Mezinárodní spolupráce. Pracovní skupiny stanovovaly vizi, hlavní a specifické cíle budoucí strategie, a to na základì a) analýzy stavu, tj. SWOT analýzy v konkrétní oblasti protidrogové politiky podle výše zmínìných pracovních skupin a b) na základì vývoje epidemiologické situace podle Výroèní zprávy o stavu ve vìcech drog v ÈR (sRVKPP, 2004). K cílùm byly následnì definovány odpovídající aktivity k jejich dosažení. Po schválení nové národní strategie mìly pracovní skupiny pokraèovat v èinnosti a rozpracovat cíle strategie a navrhnuté aktivity do konkrétních èinností. Výstupy z pracovních skupin sloužily jako podklady ke koneènému zpracování na sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Finální návrhy dokumentù byly pøedloženy k øádnému mezirezortnímu pøipomínkovému øízení a následnì byly pøedloženy vládì ÈR. Národní strategie 2005–2009 byla vládou schválena v prosinci 2004 (Vláda Èeské republiky, 2004b), první Akèní plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2006 v èervenci 2005 (vláda Èeské republiky, 2005) a druhý Akèní plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2007–2009 v èervenci 2007 (vláda Èeské republiky, 2007). Více k procesu tvorby viz kapitolu 3.1.

26

PROTIDROGOVÁ POLITIKA… 2.3 Koordinaèní nástroje protidrogové politiky Zodpovìdnost za tvorbu a naplòování protidrogové politiky ÈR nese vláda. Ta využívá pro koordinaci aktivit nìkolik nástrojù: – poradní a koordinaèní orgán vlády – Radu vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP), – Sekretariát RVKPP jako jeho exekutivu, – výbory RVKPP, – pracovní skupiny, – národní strategii protidrogové politiky. Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) je nejdùležitìjším orgánem ve vytváøení, v koordinaci spolupráce a praktické implementaci Národní strategie protidrogové politiky na centrální a místní úrovni. Èleny RVKPP byli v roce 2009 ministøi pøíslušných rezortù, do jejichž pùsobnosti problém drog zasahuje, a dále zástupce Asociace krajù ÈR, zástupce Spoleènosti pro návykové nemoci Èeské lékaøské spoleènosti Jana Evangelisty Purkynì a zástupce nestátních organizací zabývajících se prevencí a léèbou drogových závislostí. Sekretariát RVKPP odpovídá za praktickou implementaci a každodenní koordinaci protidrogové politiky. Sekretariát RVKPP organizaènì zajišuje i èinnost dalších nástrojù koordinace a realizace drogové politiky, jako jsou výbory a pracovní skupiny. Souèástí sRVKPP je Národní monitorovací støedisko (NMS) pro drogy a drogové závislosti, které je odpovìdné za sbìr, analýzu, distribuci a koordinaci sbìru dat o drogách na národní úrovni. V zájmu vzájemného propojení centrální a místní úrovnì a v zájmu implementace drogové politiky na krajské/místní úrovni existuje systém krajských a místních protidrogových koordinátorù, protidrogových komisí a pracovních skupin. Kraje rovnìž využívají nástroje, jako jsou krajské protidrogové strategie a akèní plány i výroèní zprávy o realizaci protidrogové politiky kraje. Rozdìlení odpovìdnosti klíèových subjektù zainteresovaných na implementaci protidrogové politiky v jednotlivých oblastech je možné znázornit následovnì: oblast

stìžejní státní instituce

další instituce

primární prevence

MŠMT

MZ, sRVKPP, MV, MO, neziskové organizace (A.N.O.), Centrum adiktologie

léèba a následná péèe MZ, MPSV

MŠMT, sRVKPP, Spoleènost pro návykové nemoci ÈLS JEP

minimalizace rizik

MZ, MPSV, MS, sRVKPP

neziskové organizace (A.N.O.)

kvalita služeb pro uživatele drog

RVKPP, MPSV a MZ

poradní orgány RVKPP

pracovní skupina Prevence a snižování rizik užívání drog na taneèních akcích výbor pro udìlování certifikací

27

PROTIDROGOVÁ POLITIKA… oblast

stìžejní státní instituce

další instituce

poradní orgány RVKPP

potlaèování nabídky drog

MV a MF, MS

MZ, sRVKPP

pracovní skupina RVKPP pro metamfetamin (èásteènì zamìøení)

financování

sRVKPP, MPSV, MF

MZ, MŠMT, samospráva

výbor RVKPP pro poskytování úèelových dotací ze státního rozpoètu

koordinace

sRVKPP

výbor zástupcù rezortù MV, MZ, MPSV, MŠMT, MZv, MS, MO, a institucí RVKPP, samospráva Výbor zástupcù regionù

mezinárodní spolupráce

MZv, sRVKPP

MV, MZ, MPSV, MŠMT, MS, MO,

Pracovní skupina pro spolupráci s Evropskou unií – Rezortní koordinaèní skupina

monitoring, výzkum

sRVKPP–NMS

Centrum adiktologie, MPSV a další rezorty

Poradní výbor RVKPP pro sbìr dat o drogách, pracovní skupiny NMS8

2.4 Subjektivní hodnocení strategických dokumentù ze strany aktérù protidrogové politiky ÈR Cílem této èásti evaluace bylo zjistit, jak aktéøi zapojení do implementace Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 a Akèního plánu 2007–2009 vnímají uvedené strategické dokumenty, zda jsou dokumenty pro jejich práci užiteèné, zda jim vyhovuje jejich struktura, jak hodnotí zpùsob formulace cílù apod. V prùbìhu srpna 2009 byl za tímto úèelem proveden dotazníkový prùzkum mezi aktéry protidrogové politiky. Prùzkum probíhal formou anonymního online dotazníku; dotazník byl neveøejný, pøístup k nìmu mìli jenom ti respondenti, kteøí byli pøímo osloveni. Dotazník obsahoval 19 uzavøených otázek a jednu otázku otevøenou (v pøíloze 7.1). Celkový poèet oslovených tvoøilo 55 e-mailových adres aktérù protidrogové politiky, kterým bylo zasláno pozvání ke konání prùzkumu: 33 ministerských úøedníkù, 14 krajských protidrogových koordinátorù a 8 èlenù odborných spoleèností. Zámìrem bylo, aby se prùzkumu úèastnili aktéøi, kteøí se skuteènì podílejí na implementaci strategických dokumentù, respektive realizace aktivit v nich obsažených. Nᚠodhad velikosti cílové skupiny byl proto kolem 35–40 aktérù, kteøí by mohli dotazník vyplnit9. Vycházeli jsme pøitom z poètu èlenù výborù RVKPP (Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky, 2009). Šetøení mapovalo názory na strategické dokumenty a na faktory, které podle názoru aktérù negativnì nebo pozitivnì ovlivnily implementaci Akèního plánu 2007–2009. Tyto výsledky jsou uvedeny v kapitole 4.2.

8 Pracovní skupiny NMS jsou zamìøeny na sbìr a analýzu dat a èásteènì tedy zasahují i do pøíslušných oblastí akè-

9

28

ního plánu. Jsou to: pracovní skupina Populaèní a školské prùzkumy o postojích k užívání drog, Infekèní nemoci spojené s užíváním ilegálních drog, Žádosti o léèbu v souvislosti s užíváním drog, Odhady prevalence a mortality problémových uživatelù drog, Úmrtí spojená s užíváním drog, Data trestnì-právního sektoru, Systém vèasného varování pøed novými drogami. Osloveni byli i formálnì odpovìdní zamìstnanci rezortù za implementaci strategických dokumentù, kteøí ale nemuseli reálnì pracovat s danými dokumenty, napø. nadøízení, kteøí nesou formální odpovìdnost, ale skuteènou realizací povìøí svého podøízeného.

PROTIDROGOVÁ POLITIKA… V rámci prùzkumu se vrátilo celkem 35 platných dotazníkù – 24 ze státní správy, 7 ze samosprávy a 4 z jiných organizací (odborné spoleènosti10); 15 dotazníkù nebylo kompletních, nemohly být tedy do analýzy výsledkù zahrnuty. Vzorek je tvoøen malým poètem respondentù a poèet je ještì nižší v jednotlivých podskupinách pøi jejich vzájemném srovnávání, proto je tøeba pøi interpretaci výsledkù postupovat opatrnì. Výsledky prùzkumu Podle zjištìných výsledkù je mezi aktéry protidrogové politiky znalost akèních plánù lepší než znalost samotné Národní strategie 2005–2009. Obecnì je zároveò akèní plán realizace národní strategie protidrogové politiky také považován za užiteènìjší pro práci respondentù (za velmi a dost užiteèný jej považuje 19 respondentù z 35). Spokojenost byla vyjádøena i se strukturou akèního plánu. Akèní plán je obecnì aktéry protidrogové politiky vnímán jako užiteèný dokument, který po dobu své platnosti odrážel aktuální situaci a potøeby, pøestože nìkteøí respondenti uvedli, že nepokrýval nìkteré aktivity protidrogové politiky realizované jejich institucí. Uvedená konstatování platí obecnì pro celou skupinu respondentù. Dochází však k rozdílùm, pokud sledujeme názory na akèní plán mezi jednotlivými skupinami respondentù. Respondenti ze státní správy (ministerští úøedníci), respondenti, kteøí uvedli velmi dobrou znalost strategických dokumentù, a respondenti, kteøí pracují v institucích, jejichž hlavní náplní není protidrogová politika, vnímají akèní plán jako užiteèný dokument pro svoji práci. K tomuto názoru se naopak nepøiklánìjí respondenti ze samosprávy èi jiných organizací (odborné spoleènosti) a respondenti, kteøí uvedli slabší znalost strategických dokumentù. Zároveò ale platí, že ve skupinì respondentù pracujících v institucích, ve kterých je protidrogová politika hlavní náplní, se názory dost liší; polovina považuje akèní plán spíš za neužiteèný pro svou práci (6 odpovìdí ze 16), druhá polovina naopak za užiteèný (7 odpovìdí ze 16). Akèní plán je v oficiálních dokumentech protidrogové politiky definován jako nástroj k dosažení cílù Národní strategie 2005–2009, který má pomoci pøi její implementaci tím, že jednotlivé cíle rozvíjí do konkrétních aktivit (Úøad vlády Èeské republiky, 2007a). Podle prùzkumu však dotazovaní aktéøi byli spíše zdrženliví a zastávali neutrální názor na to, zda akèní plán je skuteènì úèinným nástrojem vedoucím k dosažení cílù Národní strategie (neutrální postoj zastávala témìø polovina respondentù). Ministerští úøedníci a respondenti, kteøí uvedli velmi dobrou znalost strategických dokumentù, se víc pøiklánìjí k názoru, že akèní plán by mohl být (byl) úèinným nástrojem pro dosažení strategických cílù. Respondenti ze samosprávy a odborné veøejnosti a respondenti, kteøí uvedli slabší znalost strategických dokumentù, naopak inklinují k opaènému názoru, tedy, že akèní plán asi nebyl úèinným nástrojem k dosažení strategických cílù. S ohledem na pøípravu nové národní strategie byli respondenti dále dotazováni na aktuálnost a reálnost strategických cílù stanovených na období 2005–2009 (kap. 2.1.1). O cílech Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 si respondenti obecnì myslí, že vìtšina z nich poøád odráží reálné problémy drogové problematiky pro pøíští období (témìø tøi ètvrtiny respondentù). Výrazný rozdíl mezi skupinami respondentù se objevil v názoru na reálnost dosažení stanovených cílù. 10 Jako èlenové RVKPP byli osloveni A.N.O. – Asociace nestátních organizací a Spoleènost pro návykové nemoci ÈLS JEP

29

PROTIDROGOVÁ POLITIKA… Skupina respondentù z institucí, ve kterých je protidrogová hlavní náplní, si myslí, že jen nìkteré cíle byly skuteènì reálné; ostatní respondenti považují za reálné témìø všechny cíle. Respondenti zastávali spíše neutrální postoj, pokud šlo o posouzení, zda strategické dokumenty jasnì vymezovaly priority pro dané období. V závìru prùzkumu byly zjišovány názory aktérù protidrogové politiky na opatøení, kterým by mìla být vìnována pozornost „aby problémù s drogami ubylo“: 25 respondentù (z 35) si myslí, že by se víc mìla podporovat prevence, vzdìlávání, výchova a 7 si myslí, že by se mìly víc rozšiøovat rùzné formy pomoci uživatelùm drog.

Krátké shrnutí a pøípadná doporuèení – Jsou naznaèeny rozdíly ve vnímání akèního plánu mezi skupinami aktérù co do jeho užiteènosti pro samotnou práci respondentù nebo jako úèinného nástroje k dosažení cílù strategie. – Zdá se, že struktura strategických dokumentù respondentùm vyhovovala. – Vìtšinu strategických cílù lze pravdìpodobnì ponechat v platnosti i pro pøíští strategii, i když reálnost jejich dosažení je zpochybnìna aktéry z institucí, kde je protidrogová politika hlavní náplní èinnosti. – Výzvou se zdá být oblast primární prevence, její zamìøení, zpùsob vydefinování aktivit v této oblasti a podpora jejich realizace (viz také kap. 5.1).

30

FÁZE FORMULOVÁNÍ … 3 Formulování protidrogové politiky Jedním z obecnì a èasto uvádìných problémù pro hodnotitele veøejných politik je vágní a nejasné formulování cílù nebo aktivit politiky, která má být hodnocena (Estievenart, 2000). Pokud cíle nejsou dostateènì definované nebo kvantifikované, ztìžuje se koneèné vyhodnocení efektu realizované politiky. Zpùsob vyjádøení cílù a obsahu veøejné politiky je dále úskalím nejen pøi jejím hodnocení, ale je i jedním z problémù její faktické implementace (Potùèek et al., 2005). Dále se uvedená analýza v první své èásti zabývá zhodnocením struktury Národní strategie 2005–2009 a Akèního plánu 2005–2006 a jejich zmìn, které nastaly ještì ve fázi jejich pøípravy a schvalování. Druhá èást této kapitoly se zabývá formální stránkou dokumentù, tj. zpùsobem formulace konkrétních cílù strategie a aktivit akèního plánu a posuzováním aktivit z hlediska jejich charakteru (rámcového nebo specifického), významnosti (váhy, potenciálu zmìny situace) a vztahu k jednotlivým strategickým cílùm. Hodnocení se pak zamìøilo na reflexi indikátorù, které byly v Akèním plánu 2007–2009 stanoveny k jednotlivým aktivitám ke sledování jejich plnìní. Obì èásti hodnocení jsou založeny na analýze strategických dokumentù protidrogové politiky, druhá èást byla provedena interní pracovní skupinou koordinaèního orgánu protidrogové politiky (sRVKPP). Faktory pùsobící ve fázi formulování strategických dokumentù pøispìly ke zmìnám jak v Národní strategii 2005–2009 tak i v Akèním plánu 2006–2007. Zmìny do jisté míry narušily pùvodní zámìr týkající se podoby a struktury tìchto dokumentù a jejich vzájemnou bezprostøední návaznost. Vìtšina všech aktivit Akèního plánu 2007–2009 byla zamìøena na vytváøení organizaèního rámce a systémové zmìny. Oblast Snižování rizik obsahovala aktivity s nejvyšším potenciálem zmìny drogové situace. Naopak oblast Primární prevence má vysoké zastoupení tzv. rámcových aktivit (70 %) zamìøených na vytváøení organizaènì-koordinaèního rámce a nízké zastoupení specifických aktivit zamìøených na øešení konkrétního problému. Primární prevence dále obsahuje pouze aktivity, které jsou klíèové pro dosažení technicko-organizaèních cílù, ale žádnou pro dosažení nìkterého ze specifických cílù strategie11. Akèní plán 2007–2009 obsahoval vìtšinu (93 %) srozumitelnì formulovaných aktivit. O nìco ménì (88 %) bylo aktivit, které byly dostateènì konkrétnì formulovány a bylo jasné, jak se má postupovat pøi jejích realizaci. Pøibližnì polovina nekonkrétnì formulovaných byla zamìøena na systémové zmìny. U jasnì a konkrétnì formulovaných aktivit umožòovaly i stanovené ukazatele a indikátory jednoznaènì sledovat prùbìh aktivity a dosažení jejich výsledku. U nejasných a nekonkrétnì formulovaných aktivit mìly ukazatele a indikátory nejasnou funkci, pøípadnì více funkcí. I když sebelépe formulovaná a definovaná protidrogová politika nezajistí úspìch v dosažení žádaných výsledkù, porozumìní pøípadným úskalím procesu formulace strategických dokumentù mùže pomoci pøi další interpretaci výsledkù hodnocení úrovnì dosažení cílù nebo úèinku strategie. Dále hodnocení poskytuje nový pohled na formulaci strategických dokumentù a na zamìøení a charakter aktivit v nich obsažených. Výsledky analýzy poskytly nové podnìty pro pøípravu budoucích strategií.

11 O specifických a technicko-organizaèních cílech strategie viz kapitolu 2.1.1.

31

FÁZE FORMULOVÁNÍ … 3.1 Zhodnocení zmìn ve struktuøe strategických dokumentù ještì ve fázi jejich formulování V prùbìhu práce se strategickými dokumenty èeské protidrogové politiky byla zjištìna jistá nekonzistence týkající se struktury akèních plánù. Ve vládou schválené Národní strategii protidrogové politiky na období 2005–2009 je uvedena struktura akèních plánù, podle které mìly být akèní plány zpracovány. Nicménì struktura Akèního plánu 2005–2006 schváleného vládou o pár mìsícù pozdìji se od struktury uvedené ve strategii liší. To vedlo k tomu, že se evaluace zamìøila i na proces formulování obou strategických dokumentù. Pøíprava strategických dokumentù byla zahájena poèátkem roku 2004. V prosinci 2004 byla vládou pøijata Národní strategie 2005–2009 a v èervenci 2005 Akèní plán 2005–2006. Mezi pøijetími obou dokumentù došlo k personální zmìnì na postu aktéra odpovìdného za koordinaci tvorby strategických dokumentù (øeditele sekretariátu RVKPP). Strategie byla tedy ještì zpracována pøedcházejícím aktérem, na ni navazující první akèní plán již novým. Evaluace byla proto postavena na srovnání pùvodní struktury akèního plánu s jeho schválenou koneènou podobou. Pro zjištìní pùvodní pøedstavy byla použita hlavnì metoda analýzy oficiálnì schválených i interních dokumentù (interní dokumenty byly použity pro zjištìní doplòujících a vysvìtlujících informací). Pro ovìøení získaných informací a doplnìní dalších informací byl dále proveden rozhovor s bývalým øeditelem sekretariátu RVKPP. 3.1.1 Zmìny týkající se formulace Národní strategie 2005–2009 Struèný popis administrativního procesu tvorby a formulování Národní strategie protidrogové politiky 2005–2009 a jejího prvního Akèního plánu 2005–2006 je uveden v kapitole 2.2. Do procesu tvorby, formulace a schvalování politiky, vèetnì protidrogové, zasahují rùzné faktory a vlivy. Komplexním popisem a analýzou faktorù (napø. role jednotlivých aktérù protidrogové politiky, hodnotové konflikty mezi nimi, politizace problému apod.), které pùsobily právì pøi tvorbì Národní strategie 2005–2009, se zabývá práce Radimeckého (2007). První hlavní cíl Národní strategie 2005–2009 snížit užívání všech typù drog a potenciální rizika a škody, které mohou jednotlivcùm a spoleènosti v dùsledku jejich užívání nastat, byl ve schvalovacím procesu na základì požadavku Ministerstva vnitra doplnìn o druhý hlavní cíl potírat organizovaný zloèin zapojený do nezákonného nakládání s drogami a vymáhat dodržování zákonù ve vztahu k distribuci legálních drog.12 Analýza se zamìøila na to, zda došlo oproti pùvodnímu zámìru ke zmìnám ve struktuøe a obsahu strategických dokumentù, zejména Akèního plánu 2005–2006. 3.1.2 Zmìny týkající se finální podoby Akèního plánu 2005–2006 Po schválení strategie došlo ke zmìnì pùvodnì plánované struktury akèního plánu. Toto zjištìní vyplývá z komparativní analýzy pùvodní pøedstavy, která byla definována jak ve schválené Národní strategii 2005–2009, tak i v interních dokumentech sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (sRVKPP, 2004). Srovnávaná byla struktura akèních plánù, tj. typ a charakteristika jed12 Tento druhý hlavní cíl byl kritizován z hlediska toho, že jde spíše o prostøedek, který by mìl k dosažení nìjakého cíle vést. Kritika byla založena na argumentech, že potírat organizovaný zloèin a vymáhat dodržování zákonù je hlavní náplní èinnosti policejných složek a ne cílem v pravém slova smyslu; dále bylo poukázáno na to, že koncept ochrany veøejného zdraví, a tedy i první hlavní cíl, který z tohoto konceptu vychází, v sobì principiálnì obsahuje i aktivity snižování nabídky (Radimecký, 2006, 2007).

32

FÁZE FORMULOVÁNÍ … notlivých komponent, které mìl akèní plán obsahovat a které ve skuteènosti obsahuje, a oblastí, na které se mìl akèní plán zamìøit a na které se skuteènì zamìøuje. Prvotní zámìr podoby akèních plánù byl ovìøován i v rozhovoru s odpovìdným aktérem, s bývalým øeditelem sekretariátu RVKPP. Akèní plán 2005–200613 obsahuje 7 oblastí protidrogové politiky (kap. 2.1.2). Oproti pùvodnímu zámìru však neobsahuje oblast Užívání legálních drog, pøestože Národní strategie 2005–2009 se tím v kontextu vývoje èeské drogové politiky poprvé otevøenì hlásí k øešení oblastí alkoholu a tabáku. Nìkteré z aktivit, které mìly pùvodnì tvoøit obsah oblasti Užívání legálních drog, se staly souèástí jiných oblastí akèního plánu. Zùstává otázkou, zda a do jaké míry mìlo „vyøazení“ alkoholu a tabáku jako samostatné oblasti za následek oslabení zámìru Národní strategie 2005–2009 (snížení koncentrace a úsilí) zahrnout legální drogy do jednotné protidrogové politiky. Je to jistì kombinace rùzných faktorù, ale faktem zùstává, že oblast spoleèného øešení otázek užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog byla vyhodnocena jako znaèný neúspìch protidrogové politiky (viz dále kapitolu 5.1 nebo 6). Pùvodnì plánovaná oblast protidrogové politiky Vztahy s veøejností byla nahrazena oblastí Informace, výzkum, hodnocení. Již samotný název napovídá o obsahovì jiném charakteru nové oblasti oproti pùvodnímu zámìru. Je opìt tìžké zhodnotit, do jaké míry mìla (ne)úmyslná zmìna této oblasti vliv na definování aktivit, které mìly vést k naplòování strategických cílù. Nejsou pøesnì známy okolnosti, za kterých se akèní plán po zmìnì hlavního aktéra tvoøil. Nicménì cíl IX: Informování veøejnosti – navrhnout a zavést do praxe flexibilní model všestranné komunikace a stanovit kompetence zúèastnìných subjektù, aby byly veøejnosti poskytovány komplexní, objektivní, spolehlivé a vyvážené informace o užívání drog, jeho dopadech a o realizovaných opatøeních, který souvisí s oblastí Informace, výzkum, hodnocení (pùvodnì s oblastí Vztahy s veøejností), nebyl de facto splnìn, protože k vytvoøení modelu komunikace, èili „první èásti“ cíle, nevedla žádná aktivita žádného z obou akèních plánù. Definované aktivity pøispívaly spíše ke druhé èásti cíle, tj. k oblasti poskytování informací (více v kapitole 3.2). Z pùvodní plánované struktury, podle které mìla každá oblast akèního plánu obsahovat 10 komponent, obsahuje schválený Akèní plán 2005–2006 jen 5, z nichž nìkteré mají zmìnìný význam. Srovnání plánované struktury s definitivní podobou Akèního plánu 2005–2006 spolu s vysvìtlením úèelu jednotlivých komponent je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 2: Srovnání pùvodní a finální struktury akèních plánù pro každou oblastí protidrogové politiky pùvodní návrh struktury akèních plánù

struktura schválených akèních plánù

výchozí stav

není obsažen

Šlo o popis a analýzu souèasné situace s identifikovanými problémy, potøebami a prioritami. Mìl být spoleèný pro danou konkrétní oblast akèního plánu. Byl odùvodnìním, proè byl ten který specifický cíl stanoven.

–

hlavní cíl

není obsažen

Cíl, k nìmuž bude protidrogová politika v dané oblasti smìøovat. Podle interních dokumentù se tento mìl volit z hlavních cílù schválených v Národní strategii 2005–2009. Národní strategie 2005–2009 obsahovala dva hlavní cíle, tedy mohl být zvolený jeden ze dvou, nebo oba dva (kap. 2.1.1).

–

13 I když je zde hodnocen a uvádìn Akèní plán 2005–2006, všechna konstatování se bez výjimky vztahují i k Akènímu plánu 2007–2009.

33

FÁZE FORMULOVÁNÍ … pùvodní návrh struktury akèních plánù

struktura schválených akèních plánù

specifické cíle

cíl

Šlo o specifiètìjší popisy stavu, kterého chce protidrogová politika prostøednictvím aktivit v dané oblasti docílit, které podporují hlavní cíl. Podle interních dokumentù mìly být specifické cíle volené z Národní strategie, tj. jeden z 11 specifických cílù strategie I. až XI. (kap. 2.1.1).

Akèní plán 2005–2006 obsahuje 43 cílù. Jejich konstrukce neodpovídá pùvodním instrukcím. Zdá se, že byly vytvoøeny artificiálnì (ad hoc), podle pravidel, o kterých nejsou známy informace.

indikátory

ukazatel

Specifické cíle mìly mít stanovené indikátory, podle kterých by bylo možné mìøit jejich dosažení. Mìla být i definovaná metoda, jak dosažení cílù verifikovat. Pøevážnì se mìlo jednat o èíselné ukazatele.

Vztahuje se k aktivitám, ne k dosažení cíle. Indikátory/ukazatele uvádìné v akèním plánu mají nepøesnì definovaný úèel a zastávají minimálnì tøi rùzné funkce (blíže viz kap. 3.2.4).

strategie

není obsažen

Šlo o metody (soubor èinností a nástrojù) použité za úèelem – dosažení hlavního cíle a specifických cílù. aktivity

èinnosti

Jednotlivé konkrétní èinnosti èi kroky nezbytné ke splnìní strategie, plánovaných a provádìných v logickém sledu.

Je srovnatelné s pùvodním zámìrem.

gestor

zodpovídá

Odpovìdné ministerstvo nebo jiný orgán veøejné správy.

Je srovnatelné s pùvodním zámìrem.

výstupy

není obsažen

Šlo o koneèné produkty jednotlivých aktivit (písemný materiál, usnesení vlády, návrh zákona apod.).

(viz hodnocení ukazatelù v kap. 3.2.4)

milníky

termín

Aktivity mìly být zpravidla dosaženy k urèitému termínu a v urèité logické posloupnosti, šlo tedy o termín plnìní. Mìly ovìøovat, zda se plánovaná opatøení a intervence vyvíjejí správným smìrem. V interních materiálech bylo dále rozepsáno, že pokud aktivita sestávala z dílèích krokù, tyto kroky mìly být zde specifikovány i s termínem plnìní.

Obsahuje jen datum splnìní aktivity.

výsledky

není obsažen

Dosažené zmìny oproti pùvodním stavu. Stav, jehož dosažení se mohlo oèekávat po realizaci aktivity oproti pùvodnímu stavu pøed zaèátkem realizace aktivity.

–

Zdroje: Úøad vlády Èeské republiky, 2005a; Vláda Èeské republiky, 2004a; Úøad vlády Èeské republiky, 2005b; sRVKPP, 2004.

3.1.3 Shrnutí Faktory pùsobící ve fázi formulování strategických dokumentù ovlivnily koneènou podobu a vzájemnou návaznost Národní strategie 2005–2009 a Akèního plánu 2006–2007. Tyto zmìny do znaèné míry narušily pùvodní zámìr zpracovatelù tìchto dokumentù a jejich vnitøní konzistenci. Zejména zmìna struktury akèního plánu narušila jeho bezprostøední návaznost na Národní strategii 2005–2009. Vyhodnocení této vzájemné souvislosti obou dokumentù je uvedeno dále v kapitole

34

3.2.3. Vyøazením oblasti Užívání legálních drog z akèního plánu mohlo dojít k oslabení klíèového zámìru Národní strategie 2005–2009 spojit politiku legálních a nelegálních drog. Tuto hypotézu podporuje zjištìní, že propojování øešení oblastí alkoholu, tabáku a nelegálních drog bylo vyhodnoceno jako neúspìch protidrogové politiky. Otázkou zùstává, do jaké míry mìla zmìna zamìøení oblasti Vztahy s veøejností vliv na dosažení strategického cíle IX. Je zøejmé, že externí faktory pùsobí v kterékoliv fázi politického cyklu a není možné je eliminovat. Je však užiteèné jim porozumìt a pochopit také zmìny, které jejich pùsobením vznikly. Dopady pùsobení tìchto faktorù se odrážejí v dalších fázích politického cyklu a musí být brány v úvahu pøi interpretaci výsledkù evaluace.

3.2 Hodnocení aktivit Akèního plánu 2007–2009 a hodnocení vzájemné provázanosti akèního plánu s Národní strategií protidrogové politiky 2005–2009 Hodnocení provázanosti aktivit akèního plánu s cíli strategie bylo provedeno také z toho dùvodu, že jejich vzájemná souvislost byla oproti pùvodnímu zámìru pozmìnìna pøi jejich pøípravì a schvalování. Hodnocení se podrobnì vìnovalo otázkám formální stránky strategických dokumentù, zejména zpùsobu formulace cílù strategie a aktivit akèního plánu. Evaluace je založená na posuzování Národní strategie 2005–2009 a Akèního plánu 2007–2009. Základní princip této evaluace vychází z myšlenky logframe analysis (analýza logického rámce) (NORAD, 1999; Trimbos Institute, 2006). Metoda umožòuje uspoøádat jednotlivé charakteristiky projektu do vzájemných souvislostí14, a tím napomáhá k upøesnìní vzájemných vztahù mezi cíli, výstupy a konkrétními aktivitami projektu (NORAD, 1999). Evaluace byla provedena orgánem odpovìdným za koordinaci protidrogové politiky, tedy sekretariátem RVKPP, respektive jeho interní pracovní skupinou. Evaluace a její základní výsledky lze rozdìlit do tøí základních oblastí (viz dále): – posuzování aktivit Akèního plánu 2007–2009 z hlediska zpùsobu jejich formulace, zamìøení a významnosti, – posuzování vzájemné provázanosti Akèního plánu 2007–2009 s Národní strategií 2005–2009, tj. hodnocení aktivit z hlediska relevantnosti (vzájemného vztahu) k 6 specifickým a 5 technicko-organizaèním cílùm strategie, – reflexe indikátorù/ukazatelù, které byly v Akèním plánu 2007–2009 stanoveny ke sledování plnìní jednotlivých aktivit.

FÁZE FORMULOVÁNÍ … Analýza pokrývala tøíleté období Akèního plánu 2007–2009. Celkovì se posuzovalo 171 aktivit rozdìlených do 7 intervenèních oblastí protidrogové politiky ve vztahu k 11 strategickým cílùm.15 Nejvyšší poèet aktivit obsahovala oblast Informace, výzkum, hodnocení – poètem 44 aktivit pøevyšovala ostatní oblasti témìø dvojnásobnì. Oblast Koordinace a financování obsahovala 30 aktivit, ostatní oblasti byly z hlediska poètu aktivit relativnì srovnatelné, nacházelo se v nich od 15 do 24 aktivit. 3.2.1 Hodnotící pracovní skupina Výhodou pracovní skupiny bylo její sestavení ze služebnì starších a služebnì mladších pracovníkù sekretariátu RVKPP – tedy z pracovníkù, kteøí byli pøímo zapojeni do procesu tvorby obou strategických dokumentù, a z nových pracovníkù, kteøí do nìj zapojeni nebyli. Vzájemná interakce mezi služebnì staršími a mladšími èleny pracovní skupiny poskytla užiteènou platformu pro hodnocení formulace aktivit akèního plánu a cílù strategie. Vyskytly se totiž pøípady aktivit, u kterých docházelo k rùzným interpretacím a pochopením. Nìkteré aktivity byly formulovány tak, že jim nebylo možno porozumìt bez dodateèného vysvìtlení. Èlenové skupiny, kteøí byli zapojeni do tvorby Akèního plánu 2007–2009, mìli výhodu, že si mohli vzpomenout na genezi formulace dané aktivity. Nejasná formulace strategických cílù nebo aktivit akèního plánu byla pøekážkou, která ztìžovala hodnocení vzájemné provázanosti Akèního plánu 2007–2009 s Národní strategií 2005–2009. Nìkdy nebylo možné držet se pøesného znìní strategického cíle, ale spíše jejího rámce, respektive oblasti, na kterou se daný cíl zamìøoval. Takovým pøíkladem je zejména strategický cíl IX: Informování veøejnosti – navrhnout a zavést do praxe flexibilní model všestranné komunikace a stanovit kompetence zúèastnìných subjektù, aby byly veøejnosti poskytovány komplexní, objektivní, spolehlivé a vyvážené informace o užívání drog, jeho dopadech a o realizovaných opatøeních. Cíl je formulován zcela jednoznaènì a konkrétnì a jeho hlavním výstupem mìlo být vypracování flexibilního modelu všestranné komunikace. Výstup vyjádøený v první èásti lze ale také považovat za nástroj k dosažení stavu vyjádøeného v druhé èásti cíle. Pokud bychom tedy vzali v úvahu celou jeho sémantickou formulaci, cíl by byl vyhodnocen jako nesplnìný. K vytvoøení modelu všestranné komunikace a k jeho zavedení do praxe nedošlo a nevedla k nìmu žádná z aktivit akèních plánù. Na druhou stranu poskytování informací byla v akèním plánu vìnována znaèná pozornost. Došlo tedy k situaci, kdy aktivity nepøispívaly k „první èásti“ cíle, ale k jeho „druhé èásti“. Bìhem diskuze v pracovní skupinì dále vystoupila do popøedí otázka úèelnosti strategického cíle III: Stabilizovat pøípadnì snížit spotøebu legálních a nelegálních drog ve spoleènosti, zejména mezi nezletilými mladými lidmi jako cíle rovnocenného s ostatními cíli. Stabilizace nebo snížení spotøeby drog souvisí nebo navazuje na jiné specifické cíle. Drogy jsou spotøebovávány uživateli drog a dá se pøedpokládat, že se zvýšením nebo snížením poètu uživatelù se zvýší nebo sníží i spotøeba drog. Z toto dùvodu došlo také k tomu, že všechny aktivity, které pøispìly k dosažení cíle III, pøispívaly souèasnì k plnìní pøedchozích dvou strategických cílù (viz také kapitolu 3.2.3.1).

www.kvic.cz/showFile.asp?ID=2103

15 Konkrétní znìní oblastí akèního plánu a strategických cílù viz v kapitole 2.1.

36

FÁZE FORMULOVÁNÍ … 3.2.2 Posuzování aktivit Akèního plánu 2007–2009 3.2.2.1 Zpùsob hodnocení Hodnotící pracovní skupina posuzovala aktivity Akèního plánu 2007–2009 z hlediska jejich: a) formulace, b) zamìøení, tj. zda pøímo øeší konkrétní problémy nebo zda vytváøí podmínky a pøedpoklady pro jejich øešení, c) významnosti pro øešení drogového problému, tj. jejich váhy, respektive potenciálu pøispìt ke zmìnì drogové situace.

Pøi posuzování pøesnosti formulace aktivity se sledovala srozumitelnost formulace a konkrétnost aktivity, tedy to, zda je aktivita popsána jako konkrétní, jasný a cílený úkol, nebo jestli její popis zùstal ve všeobecné rovinì.16 Pøíklady: Aktivita Koordinovaná podpora a rozvoj programù léèby a následné péèe je srozumitelná a jasná, není však konkrétní, tzn. není jasná konkrétní podoba podpory. Aktivita Dotazníková šetøení mezi pedagogickými pracovníky zamìøená na prevenci rizikových forem chování není jasná a srozumitelná (nevíme, co je cílem dotazníkového šetøení: Zjistit vìdomosti pedagogù o existenci rizikových forem chování? Zjistit prevalenci rizikových forem chování mezi pedagogy?). Aktivita je ale konkrétní, víme, že se má realizovat dotazníkový prùzkum. Aktivity se dále posuzovaly z hlediska jejich zamìøení v rámci intervenèní oblasti, ve které byly zaøazeny (Primární prevence, Léèba a následná péèe, Snižování rizik apod.). To rozdìlilo aktivity do dvou skupin: na „specifické“, tj. aktivity pøímo zamìøené na øešení konkrétního problému, pøímo pøispívající k jeho øešení, a „rámcové“, tj. aktivity vytváøející nebo zdokonalující rámec, ve kterém se mají specifické aktivity realizovat, vytváøejí tedy podmínky pro øešení problému. Pøíklady: Specifická aktivita Pilotní ovìøení kvality programù specifické primární prevence rizikového chování v Praze. Rámcová aktivita Vytvoøit pøedpoklady pro realizaci certifikovaných programù primární prevence ve školách a školských zaøízeních. Pøi hodnocení významnosti aktivity se posuzovalo, jakou váhu, respektive jak silný potenciál zmìny drogové situace mají pro oblast, ve které je zaøazena (Primární prevence, Léèba a následná péèe, Snižování rizik apod.). Souèasnì se posuzoval systémový dopad a rozsah zmìny, kterou mìla realizace aktivity pøinést, a její návaznost na jiné aktivity. Výsledkem bylo rozdìlení aktivit do tøí kategorií: A, B, C. Jednotlivé kategorie byly orientaènì urèeny následujícími charakteristikami (nebylo nutné, aby aktivity splòovaly každou z nich): A – Šlo o systémové øešení (systémová zmìna), aktivita mìla znaèný potenciál zmìnit drogovou situaci, byla dùležitá z hlediska národního, mìla pøedpokládanou dlouhodobou úèinnost, jednalo se o inovativní aktivitu. B – Nebyla systémovým øešením, mìla nižší nebo žádný potenciál zmìnit drogovou situaci, mìla 16 Posuzování by mìlo probìhnout optimálnì jak na stranì koordinaèního orgánu, tak na stranì subjektu odpovìdného za její realizaci (http://changingminds.org/disciplines/hr/performance_management/smart_objectives.htm). Takové hodnocení nebylo z administrativních a organizaèních dùvodù možné, a tak posuzování srozumitelnosti formulace aktivity zùstalo na koordinaèním orgánu.

37

FÁZE FORMULOVÁNÍ … dílèí pùsobnost a dostateènou pøedpokládanou úèinnost. C – Nebyla systémovým øešením, nemìla potenciál zmìnit drogovou situaci, mìla význam jen v dílèí oblasti, byla jednorázová, krátkodobá, mìla nízkou pøedpokládanou úèinností, nenavazovala na žádnou aktivitu a ani na ni nenavazovala jiná aktivita. Mohlo se stát, že nìkteré aktivity nebylo možné jednoznaènì zaøadit, pak bylo výsledné zaøazení aktivity výsledkem konsenzu pracovní skupiny po probìhlé diskuzi. Pøíklady: Kategorie A – Stanovit opatøení ke snížení rizika zneužívání volnì prodejných léèiv obsahujících pseudoefedrin – jde o systémové øešení, které má potenciál mìnit drogovou situaci zejména v oblasti snižování nabídky a dostupnosti metamfetaminu. Kategorie B – Vypracovat a zveøejnit terminologickou pøíruèku „Vybrané pojmy z oblasti primární prevence“ – aktivita má dlouhodobou úèinnost a je dùležitá z hlediska dílèí oblasti. Kategorie C – Dotazníková šetøení mezi pedagogickými pracovníky zamìøená na prevenci rizikových forem chování – aktivita nepøináší žádnou systémovou zmìnu, je jednorázová, nemá vliv na zmìnu situace17. Výsledky posuzování každé aktivity z hlediska výše zmínìných charakteristik byly zaznamenávány do tabulky. Pøíklad je uveden níže. aktivita

formulace srozumitelnost

8.1 Vybudování nových kapacit a podpora ano stávající èinnosti terapeutických center pro uživatele drog

konkrétnost ano

kontext. charakt.

váha

specifická

B

3.2.2.2 Výsledky hodnocení aktivit Akèního plánu 2007–2009 Akèní plán 2007–2009 obsahoval vìtšinu jasnì formulovaných aktivit. Srozumitelných aktivit bylo podle výsledkù hodnocení 93 %. O nìco ménì bylo konkrétnì formulovaných aktivit (88 %), tedy tìch, pøi kterých bylo zøejmé, jakým zpùsobem se pøi jejích realizaci mìlo postupovat. Podíl nekonkrétnì formulovaných aktivit je celkovì nízký. Pøibližnì polovina všech nekonkrétnì formulovaných aktivit byla ze skupiny A – šlo tedy o nekonkrétní systémové zmìny/aktivity. Co se týká jednotlivých oblastí, nejvíce nekonkrétnì formulovaných aktivit obsahovala oblast Snižování rizik (6 z 11 aktivit). Zastoupení specifických a rámcových aktivit bylo pomìrnì vyvážené u dvou intervenèních oblastí – Léèba a následná péèe a Snižování nabídky drog a vymáhání práva, kde byl jejich pomìr cca 1 : 1. Nejvyšší podíl (65 %) specificky zamìøených aktivit obsahovala oblast Snižování rizik, zatímco oblast Primární prevenci je možné charakterizovat vytváøením koordinaèních a pomocných mechanizmù – v prevenci bylo cca 70% zastoupení rámcových aktivit (14 z 20 aktivit). Ostatní intervenèní oblasti (Informace, výzkum, hodnocení, Koordinace a financování, Mezinárodní spolupráce) mají podpùrný charakter pro realizaci specifických opatøení, proto všechny jejich aktivity byly oznaèeny jako rámcové. 17 Do kategorie C byly zaøazeny všechny aktivity v oblasti mezinárodní spolupráce. Dùležitost tìchto aktivit pro mezinárodní spolupráci je zøejmá, dopad tìchto aktivit na drogovou scénu v ÈR však není bezprostøednì viditelný (zøejmý). Hodnotící tým se proto rozhodl tuto oblast nehodnotit, respektive zaøadit ji jednotnì do kategorie C a posuzovat jenom aktivity v oblastech, které se pøímo týkají èeské scény a jejího organizaèního rámce.

38

FÁZE FORMULOVÁNÍ … Rozložení aktivit z hlediska jejích váhy/významnosti/dùležitosti pro intervenèní oblast, ve které jsou zaøazeny, znázoròuje obrázek 2. 25

A B A–B C

21 20

poèet aktivit

17

18

14

15

12 10

10

8 6

5

4

5

10

9

2

4

9

8 5

3

3

5

2

0 1. Prevence

2. Léèba a následná péèe

3. Snižování rizik

4. Snižování nabídky 5. Informace, výzkum 6. Koordinace a drog a vymáhání a hodnocení financování práva

7. Mezinárodní spolupráce

Obrázek 2: Aktivity v jednotlivých oblastech akèního plánu 2007–2009 podle jejich váhy Pozn.: V legendì oznaèená kategorie A–B znamená, že hodnotící skupina nedosáhla konsenzu v koneèném zaøazení aktivity.

3.2.3 Posuzování vzájemné provázanosti aktivit Akèního plánu 2007–2009 s cíli strategie Vzájemná provázanost Akèního plánu 2007–2009 s 11 strategickými cíli byla provedena pro každou aktivitu zvl᚝. Byl sledován jejich vztah ke každému strategickému cíli – výsledky aktivit mìly pøispìt ke splnìní cíle, k nìmuž byly hodnotící pracovní skupinou pøiøazeny. Ke strategickému cíli byla aktivita pøirazena jen v tom pøípadì, že její realizace a výstupy smìøovaly k dosažení cíle.18 Pøistoupilo se pøitom ke striktnì konzervativnímu zpùsobu posuzování – pokud aktivita mìla jen vzdálenou souvislost s dosažením cíle a musely by se uèinit ještì další kroky, aby mohla být dána do souvislosti s daným cílem, potom se k nìmu nepøiøadila. Aktivity mohly být pro dosažení strategického cíle klíèové nebo k jeho dosažení mohly nepøímo pøispívat19. Aktivity byly dále u 6 specifických cílù (C I–C VI) dìleny do dvou typù: typ 1 – aktivita byla pro daný cíl klíèová, mìla pøímou souvislost s dosažením cíle, typ 2 – aktivita byla pro daný cíl vedlejší, mìla nepøímou souvislost s dosažením cíle, ale byla pro daný cíl relevantní (vytváøela napø. podmínky nezbytné pro jeho dosažení). U 5 technicko–organizaèních cílù (C VII – C XI) byly aktivity dìleny do tøí typù: typ 1 – aktivita vedla pøímo k splnìní cíle, zásadním zpùsobem se podílela na vytváøení nebo zdokonalení systémového rámce, typ 2 – aktivita pøispìla k dosažení èásteènì, èásteènì vytváøela nebo zdokonalovala systémový rámec, typ 3 – aktivita spadala do oblasti strategického cíle okrajovì. Pøíklady: U specifického cíle IV Snížit dostupnost legálních a nelegálních drog pro obecnou populaci a zejména pro nezletilé mladé lidi prostøednictvím efektivnìjšího využívání existujících legislativních 18 Jediným úkolem, který nebyl pøiøazen k žádnému cíli bylo Zmapování možností snižování rizik patologického hráèství.

19 Mohlo èásteènì docházet k pøekrývání s pøedchozím hodnocením aktivit Akèního plánu 2007–2009 z hlediska jejich kontextuálního významu. Zde však šlo o jiný pohled, proto byla každá aktivita posuzována znovu a nezávisle na výsledcích pøedchozího hodnocení.

39

FÁZE FORMULOVÁNÍ … a institucionálních nástrojù: typ 1 – klíèová aktivita Stanovit opatøení ke snížení rizika zneužívání volnì prodejných léèiv obsahujících pseudoefedrin je klíèová pro specifický cíl VI, typ 2 – vedlejší aktivita Analýza platné legislativy s ohledem na možnost omezení prodeje tìkavých rozpouštìdel pouze osobám starším 18 let s pøípadným návrhem doporuèených opatøení (legislativních a jiných) vytváøí podmínky pro dosažení cíle VI. U technicko-organizaèního cíle C VII Efektivní financování – zefektivnit a zprùhlednit financování jednotlivých strategií a opatøení protidrogové politiky na základì identifikovaných potøeb a jejich prokázané efektivity: typ 1 – inovace dotaèního systému RVKPP – pøímo pøispívala k cíli, typ 2 – pøíprava metodiky k posuzování efektivnosti vynakládání finanèních prostøedkù na služby poskytované uživatelùm drog – nepøímo pøispívá k dosažení cíle, typ 3 – vèasné plánování nákladù na realizaci protidrogové politiky ÈR – neøeší daný problém, ale spadá do oblasti financování. 3.2.3.1 Výsledky hodnocení vzájemné provázanosti Akèního plánu 2007–2009 a Národní strategie 2005–2009 Hodnocením vzájemné provázanosti obou strategických dokumentù vznikla tzv. incidenèní matice (Tavares et al., 2005), která je vyjádøením vztahù mezi jednotlivými cíli strategie a aktivitami Akèního plánu 2007–2009 v jednotlivých oblastech protidrogové politiky. Sloupce korespondují se strategickými cíli a øádky zase s intervenèními oblastmi. Jednotlivé buòky pak obsahují ty aktivity akèního plánu, které jsou pøiøazeny souèasnì danému cíli i oblasti akèního plánu. Je potøebné si zde uvìdomit, že jedna aktivita mohla pøispívat zároveò k více cílùm (tabulka 3). Incidenèní matice (IM) umožòuje bezprostøednì a pøehlednì zjistit hustotu rozložení plánovaných aktivit Akèního plánu 2007–2009 mezi strategickými cíli. Prostøednictvím IM lze hodnotit vyváženost realizovaných aktivit, identifikovat bílá místa nedostateèného pokrytí nebo jejich pøekryv. Incidenèní matice všech aktivit Akèního plánu 2007–2009 Tabulka 3 znázoròuje rozdìlení všech aktivit Akèního plánu 2007–2009 mezi cíle Národní strategie 2005–2009. Tato IM je hrubým znázornìním, tzn. že nebere v úvahu rozdílnou individuální váhu a další charakteristiky jednotlivých aktivit. V IM je nejvíce bílých míst v prùniku posledních tøí oblastí – Informace, výzkum, hodnocení, Koordinace a financování, Mezinárodní spolupráce – se specifickými strategickými cíli. Je to z toho dùvodu, že jde o podpùrné oblasti, které jsou dùležité pro vytváøení fungujícího koordinaèního rámce, rámce pro optimální alokaci zdrojù, získávání a šíøení informací o drogovém fenoménu a pro zabezpeèení závazkù na mezinárodní úrovni, pøímo však neøeší dosažení specifických cílù, které jsou zamìøeny na øešení užívání drog a jejich dostupnosti. IM je víc vypovídající v horní èásti u specifických intervenèních oblastí, odpovídajících ètyøem pilíøùm protidrogové politiky – Primární prevence, Léèba a následná péèe, Snižování rizik a Snižování nabídky a vymáhání práva. Oblastí, která pøispívá nejvíce cílùm strategie (10 z celkem 11 cílù) alespoò jednou svou aktivitou, je oblast Snižování rizik. Naopak oblast Primární prevence pøispívá k dosažení šesti cílù, z toho jen dvou specifických.

40

FÁZE FORMULOVÁNÍ … Dále je patrné pøekrývání aktivit cíle III s aktivitami v pøedchozích dvou cílech. Všechny aktivity, bez výjimky, které vedou k dosažení cíle III, jsou již pøiøazeny cíli I nebo II. Samostatný cíl Stabilizace nebo snížení spotøeby drog se proto zdá být nadbyteèný (také kap. 3.2.1). Z porovnání obsahu a charakteru aktivit, které byly obsaženy v akèním plánu, vyplývá, že Akèní plán 2007–2009 byl zamìøen zejména na zdokonalování koordinaèního rámce. Témìø polovina, tj. 83 ze 170 aktivit (48 %), totiž pøispívala k dosažení cíle VIII Efektivní koordinace (obrázek 3). Tento vysoký podíl je zpùsoben tím, že v oblastech Primární prevence, Léèba a následná péèe, Snižování rizik a dalších byly definovány i aktivity, které mìly charakter vytváøení koordinaèního a legislativního rámce. Dále byl v Akèním plánu 2007–2009 zjevnì kladen dùraz na hodnocení opatøení a pøijatých intervencí. S cílem XI Evaluace aktivit souvisí 55 (32 %) aktivit. Rozložení aktivit Akèního plánu 2007–2009 mezi další strategické cíle je pak relativnì vyvážené, k jejich dosažení pøispívá 14–26 aktivit. Incidenèní matice klíèových aktivit Akèního plánu 2007–2009 pro dosažení jednotlivých strategických cílù

Obrázek 3: Poèet aktivit pøispívajících k jednotlivým cílùm strategie (C I–C VI specifické, C VII–C XI technicko-organizaèní)

Na rozdíl od pøedchozí IM, která je grafickým znázornìním rozložení všech aktivit, následující IM (tabulka 4) bere v úvahu jednu z podstatných charakteristik každé aktivity, a to, zda byla aktivita pro dosažení strategického cíle klíèová (kap. 3.2.3). Nejvíce klíèových aktivit, tedy aktivit pøímo pøispívajících k dosažení strategických cílù, bylo obsaženo v podpùrných oblastech Informace, výzkum, hodnocení, Koordinace a financování, Mezinárodní spolupráce – jejich aktivity smìøují zejména k dosažení pìti technicko-organizaèních cílù. Ze specifických intervenèních oblastí Akèního plánu 2007–2009, odpovídajících ètyøem pilíøùm protidrogové politiky, mìla oblast Snižování rizik nejvyšší potenciál zmìnit drogovou situaci. Tato oblast obsahuje nejvíce aktivit, které pøímo pøispívají k dosažení vìtšiny specifických cílù, jsou pro jejich dosažení klíèové, a obsahuje i nejvyšší zastoupení aktivit, které jsou specificky zamìøeny pøímo na øešení problému. Oblast Primární prevence obsahuje aktivity klíèové jen pro dosažení technicko-organizaèních cílù, ale žádnou aktivitu klíèovou pro nìkterý ze specifických cílù (tabulka 4). Tato oblast zároveò obsahuje vysoké zastoupení aktivit zamìøených na vytváøení organizaènì-koordinaèního rámce (70 %).

41

42

10.1, 10.2, 13.1

15.1, 15.2

3. Snižování rizik

4. Snižování nabídky drog a vymáhání práva

18.1, 19.1

11.1, 11.2, 11.3, 11.4

1.1, 1.2, 1.3, 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 3.1, 3.2, 33, 3.4, 3.5, 3.6, 5.1, 5.2

zastavit nárùst experimentálního užívání

stabilizovat / snížit poèet problémových uživatelù

2. Léèba 6.1 6.6, 7.1, 8.1, a následná péèe 8.2, 8.3, 8.5, 8.6, 8.7, 8.8, 9.2

1. Prevence

C II

CI

15.1, 15.2

10.1, 10.2, 11.2, 11.3, 11.4, 13.1

1.1, 1.2, 1.3, 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 3.1, 3.2, 3.3, 3.4, 3.5, 3.6, 5.1, 5.2 6.1 6.6, 7.1, 8.9

stabilizovat / snížit spotøebu drog

C III

17.1

10.1, 10.2, 10.4, 10.5, 10.6, 11.1, 11.2, 11.3, 11.4, 12.1, 12.2, 13.1, 14.2, 14.3

6.1 6.6, 6.8, 7.1, 7.3, 7.4, 8.1, 8.3, 8.9, 9.2

snížit rizika užívání drog

C IV

10.5, 10.6, 11.3, 11.4, 12.1, 12.2, 14.3

6.1 6.2, 6.3, 6.4, 6.5, 6.6, 6.7, 6.8, 7.1, 7.2, 7.3, 7.4, 8.1, 8.3, 8.5, 8.6, 8.7, 9.1, 9.2

zvyšovat kvalitu života uživatelù drog

CV

Tabulka 3: Rozdìlení všech aktivit Akèního plánu 2007–2009 mezi cíle strategie

15.1, 15.2, 16.3, 18.1, 19.1, 20.1, 21.3, 21.4, 21.5

10.3

8.2

snížit dostupnost drog

C VI koordinace

C VIII

10.1, 10.2, 13.1

6.1.

15.1, 15.2, 16.1, 16.2, 16.3, 17.1, 18.1, 19.1, 21.1, 21.2, 21.4

10.1, 10.2, 10.4, 10.5, 10.6, 11.1, 12.2, 13.1

6.1, 6.2, 6.3, 6.4, 6.5, 6.7, 6.8, 7.2, 7.3, 7.4, 8.1, 8.4, 8.5, 8.8, 8.10, 9.1, 9.2

1.1., 2.1., 1.2, 1.3, 1.4, 2.1, 2.4., 2.6., 3.6. 5.1, 5.2

efektivní financování

C VII

CX

11.2

1.4, 2.3, 2.4

informomezinárodní vání veøej- spolupráce nosti

C IX

17.2, 18.1

14.1, 14.3

6.7, 7.2, 9.1

2.1, 2.2, 2.3, 2.5, 2.6, 3.4, 4.1, 4.2

evaluace aktivit

C XI

FÁZE FORMULOVÁNÍ …

7. Mezinárodní spolupráce

6. Koordinace a financování

5. Informace, výzkum a hodnocení

23.1, 24.7, 23.2

28.2

24.7, 26.7, 26.8

33.5, 34.1, 34.2, 34.3, 34.4, 35.1, 35.2, 35.3, 36.1

26.6, 28.3

29.1, 29.2, 29.3, 30.1, 30.2, 30.3, 30.4, 30.5, 30.6, 30.7, 30.8, 30.9, 31.1, 31.2, 32.1, 33.1, 33.2, 33.3, 33.4, 33.7, 33.6, 34.4

23.2, 24.1, 24.6, 25.3, 25.4, 26.1, 26.2, 26.3, 26.4, 26.5, 26.6, 27.2, 27.3, 27.4, 27.5, 27.6, 27.7, 27.8, 28.4

22.1, 22.2, 22.3, 22.4, 22.5, 22.6, 22.7, 23.1, 24.1, 24.2, 24.3, 24.4, 24.5, 24.7, 25.1, 25.2, 28.4, 28.1

37.1, 37.2, 37.3, 37.4, 37.5, 37.6, 38.1, 39.1, 40.1, 40.2, 40.3, 41.1, 41.2, 42.1, 42.2, 42.3, 42.4, 42.5, 43.1, 43.2, 43.3

22.1, 22.2

29.2, 29.3, 33.1, 34.2, 34.3, 33.6

22.1, 22.2, 22.6, 24.1, 24.8, 24.9, 24.10, 24.11, 25.2, 25.4, 24.4, 24.5, 24.6, 25.3, 26.1, 26.2, 26.3, 26.4, 26.5, 26.6, 26.7, 26.8, 27.1, 27.2, 27.3, 27.4, 27.5, 27.6, 27.7, 27.8, 28.1, 28.2, 28.3, 28.4

FÁZE FORMULOVÁNÍ …

43

44

10.1, 10.2, 11.1, 11.2, 13.1 11.3, 11.4

3. Snižování rizik

4. Snižování nabídky drog a vymáhání práva

8.3

2. Léèba a následná péèe

1. Prevence

10.1, 10.2, 10.4, 10.5, 10.6, 11.1, 11.2, 11.3, 11.4, 12.1, 12.2, 13.1, 14.2, 14.3

8.3

15.1, 15.2, 21.3

10.5, 10.6, 10.3 11.3, 11.4, 12.1, 12.2, 14.3

6.6, 8.1, 8.3, 8.5, 8.6, 8.7

2.1

snížit efektivní dostupnost financodrog vání

zvyšovat kvalitu života uživatelù drog

snížit rizika užívání drog

stabilizovat / snížit spotøebu drog

zastavit nárùst experimen tálního užívání

stabilizovat / snížit poèet problémov ých uživatelù

C VII

C VI

CV

C IV

C III

C II

CI

C IX

15.1, 15.2, 17.1

1.2, 1.3, 5.2

11.2

1.4, 2.4

koordinace iInformování veøejnosti

C VIII

Tabulka 4: Incidenèní matice klíèových aktivit Akèního plánu 2007–2009 pro dosažení jednotlivých strategických cílù (U všech cílù jde o aktivity oznaèené „Typ 1“, viz kap. 3.2.3)

mezinárodní spolupráce

CX

17.2, 18.1

14.1, 14.3

2.1, 2.2, 2.6, 3.4, 4.1

evaluace aktivit

C XI

FÁZE FORMULOVÁNÍ …

7. Mezinárodní spolupráce

6. Koordinace a financování

5. Informace, výzkum a hodnocení

24.7

24.1, 26.1, 22.1, 22.2, 22.3, 26.2, 26.3, 22.4, 22.5, 22.6, 26.4, 26.5, 22.7, 25.1, 25.2 26.6

33.5, 34.1, 29.1, 29.2, 35.1 29.3, 30.1, 30.2, 30.3, 30.4, 30.5, 30.8, 30.9, 33.2, 33.7

26.6, 28.3

37.1, 37.2, 37.3, 37.4, 37.5, 37.6, 38.1, 39.1, 40.1, 40.2, 40.3, 41.1, 41.2, 42.1, 42.2, 42.3, 42.5

33.1, 34.2, 34.3

25.3, 26.1, 26.2, 26.3, 26.4, 26.5, 26.6, 26.7, 26.8, 27.1, 27.2, 27.3, 27.4, 27.5, 27.6, 27.7, 27.8, 28.2, 28.3

FÁZE FORMULOVÁNÍ …

45

FÁZE FORMULOVÁNÍ … 3.2.4 Reflexe indikátorù/ukazatelù stanovených v Akèním plánu 2007–2009 k jednotlivým aktivitám Akèní plán 2007–2009 uvádí u každé aktivity ukazatele/indikátory, na jejichž základì se monitoruje prùbìh jejího plnìní. Jejich stanovení by mìlo vycházet z podmínky mìøitelnosti výstupu a hodnotitelnosti aktivity. Znamená to, že postup pøi realizaci aktivit by mìl být sledován a rovnìž by mìlo být jasné, jak a kdy byla aktivita splnìna20. Cílem evaluace nebylo exaktnì hodnotit, zda aktivity mají èi nemají dobøe definovaný ukazatel/indikátor, ale spíše zhodnotit a poukázat na potøebu stanovení indikátorù ve smyslu výše zmínìné definice. Ukazuje se, že ukazatele/indikátory, které umožòují jednoznaènì sledovat prùbìh aktivity a dosažení jejího výsledku, byly stanoveny spíše u tìch aktivit, které byly konkrétní a které byly definovány srozumitelnì a jednoznaènì. Naopak u všeobecnì formulovaných a nekonkrétních aktivit lze identifikovat minimálnì tøi funkce ukazatelù/indikátorù: První funkce – konkretizace a zpøesnìní toho, co se danou aktivitou myslí. Napø. pod pojmem „podpora“ se myslí v rùzných pøípadech nìco jiného, napø.: – pøidìlení finanèních prostøedkù u aktivity Koordinovaná podpora a rozvoj programù, které zajišují specifickou primární prevenci, kde byly stanoveny ukazatele: Poèet a pøehled finanènì podpoøených programù, Výše finanèních prostøedkù pro tyto programy, – metodika u aktivity Podpora aktivit snižování rizik na taneèních akcích, kde byly jako ukazatele stanoveny: Metodika snižování rizik na taneèních akcích, Zpráva o aktivitách, – realizace školení u aktivity Podpora vzdìlávání pracovníkù harm-reduction programù v oblasti práce s cizinci. Ta nemìla na rozdíl od pøedcházejících pøíkladù jednoznaènì definovanou formu podpory ani prostøednictvím stanovených indikátorù. Podle ukazatelù Poèet akcí, Poèet proškolených úèastníkù lze usuzovat, že „podporou“ je myšleno organizování školení. Mohlo by to ale také znamenat nìco jiného, napø. „finanèní podporu“ – v tom pøípadì by se ukazatel Poèet akcí vztahoval k poètu finanènì podpoøených vzdìlávacích akcí. Druhá funkce – ukazatel jako nástroj hodnocení úèinnosti/dopadu dané aktivity nebo jako nástroj hodnocení stupnì dosažení dílèího cíle Akèního plánu 2007–2009 v propojení na drogovou situaci. Napø.: U dílèího cíle X Akèního plánu 2007–2009 – Snižování rizik zdravotních poškození souvisejících s užíváním drog u aktivity: 10.1 Koordinovaná podpora a rozvoj programù, které zajišují poradenství, vzdìlávání a motivaèní trénink uživatelù drog v prevenci pøedávkování a infekèních onemocnìní…. byl ukazatel definován jako: Poèet programù pro problémové uživatele drog, Poèet uživatelù drog (z toho poèet „prvokontaktù“), kteøí využili jejich služeb, Poèet uživatelù drog, kterým byla tìmito programy zprostøedkována léèba, Odhad podílu uživatelù drog v kontaktu s pomáhajícími institucemi. Takto definované ukazatele jsou zcela jistì vhodné pro sledování potenciálního dopadu dané aktivity na drogovou situaci, na druhou stranu však neumožòují koordinaènímu orgánu hodnotit a pøímo monitorovat, zda a jak aktivita probíhá nebo jaký je její výstup. Tøetí funkce – ukazatele/indikátory jsou detailnìjším popisem dané aktivity. Mùžeme je považovat za návod k tomu, jak danou aktivitu realizovat. 20 http://changingminds.org/disciplines/hr/performance_management/smart_objectives.htm

46

FÁZE FORMULOVÁNÍ … Napø.: Aby se dosáhlo naplnìní aktivity 16.3 Zmapování inovativních metod a pøíkladù dobré praxe v postihu poulièní distribuce drog v Evropì a jejich zavedení do praxe v ÈR, je potøeba udìlat následující kroky, které byly definované jako ukazatele plnìní: Vyhodnocení informací získaných od zahranièních partnerù (leden 2008), Vypracování metodiky k postupu Policie ÈR pøi postihu poulièní distribuce drog (duben 2008), Zavedení inovativních postupù do praxe Policie ÈR. 3.2.5 Shrnutí a pøípadná doporuèení Konstrukce Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 (Národní strategie 2005–2009) a Akèního plánu realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2006 a 2007–2009 jako strategických dokumentù respektuje základní principy strategického managementu. Strategie v širším kontextu, jak jí vnímá J. B. Quinn (1998), v sobì integruje hlavní cíle protidrogové politiky a aktivity do jednoho soudržného celku. Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 v sobì obsahuje hlavní a specifické cíle protidrogové politiky, ale také se zamìøuje i na vytvoøení podmínek, které je tøeba zkvalitnit pro dosažení stanovených cílù. Tyto podmínky jsou definovány v technicko-organizaèních cílech. Souèástí strategie je soubor aktivit, které mají vést k dosažení stanovených cílù. Soubor aktivit je formulován v Akèním plánu realizace Národní strategie protidrogové politiky a je zároveò nástrojem jejich implementace. Akèní plány byly konstruovány tak, aby definovaly všechny charakteristiky relevantní pro úspìšnou realizaci Národní strategie 2005–2009. Stanovují aktivity, termíny jejich plnìní, rozdìlení odpovìdností za realizaci aktivit i ukazatele/indikátory sloužící k monitorování implementace aktivit a dosažení výsledku. Akèní plány v sobì tedy integrují i nástroje pro zpìtnou vazbu a hodnocení, což je dùležitá souèást a pøedpoklad úspìšné realizace. Hodnocení poukázalo na problém, který doprovází veøejné politiky obecnì – nejasnou formulaci aktivit akèního plánu nebo strategických cílù, což v koneèném dùsledku ovlivnilo i jejich evaluaci. Jde napø. o jeden z hlavních strategických cílù, na který upozoròuje Radimecký (2006). Potírat organizovaný zloèin zapojený do nezákonného nakládání s drogami a vymáhat dodržování zákonù ve vztahu k distribuci legálních drog – cíl je spíše prostøedkem, který by mìl k nìjakému výsledku vést, není však zøejmé k jakému. Pro tvùrce drogové politiky lze k formulaci cílù nebo aktivit akèních plánù formulovat následující doporuèení:21 1. Zámìry drogových politik by mìly být definovány pomocí pojmù s pøímým empirickým krytím, které vyjadøují pokud možno mìøitelné konání. Napø. formulace „zvýšit poèet center poskytujících metadonovou léèbu“ a „podporovat programy metadonové léèby “ se co do mìøitelnosti znaènì liší. 2. Je vhodné vždy pøesnì vymezit nejen samotný oèekávaný výsledek, ale i jeho stav (rozsah, kvalitu, intenzitu) a èasové rozpìtí, v jehož rámci je oèekáván. Formulaci „podpoøit vytvoøení sítì nízkoprahových center“ je možné z tohoto hlediska považovat za nedostateènou. Aby respektovala uvedené kritérium, mìla by mít napøíklad podobu „do roka zabezpeèit, aby každé krajské mìsto disponovalo aspoò jedním nízkoprahovým centrem“. 3. Dále by formulace cílù mìla respektovat princip jejich analytického rozlišení. Napø. formulace cíle VIII „Vytvoøit dostateènou zákonnou oporu protidrogové politiky, zkvalitnit její stávající systém a vybudovat funkèní a pøehlednou strukturu založenou na efektivní koordinaci aktivit za21 Adaptovaná doporuèení Rossiho, Lipseyho a Freemana (2004) uvedená v èlánku Fedaèka (2008).

47

FÁZE FORMULOVÁNÍ … pojených subjektù na všech úrovních s jasnì definovanými a rozdìlenými povinnostmi a kompetencemi“ je problematická v tom, že obsahuje spojení více cílù: 1. vytvoøit dostateènou zákonnou oporu protidrogové politiky, 2. zkvalitnit stávající systém protidrogové politiky a 3. vybudovat efektivní strukturu koordinace aktivit zapojených subjektù. Když je naplnìn jeden cíl a nesplnìn druhý, do jaké míry je možné hovoøit o naplnìní celkového zámìru? Tvorba zejména politických dokumentù, jakými jsou i národní strategie protidrogové politiky a akèní plány, jejich formulování a definování konkrétních opatøení, jsou výsledkem kompromisù zúèastnìných stran, které do procesu tvorby koncepèních dokumentù vstupují se svými hodnotami a zájmy (Radimecký, 2003). Výsledek pak pochopitelnì nemusí zcela korespondovat s kritérii doporuèovanými vìdecko-výzkumnou obcí. Ani sebelepší formulování protidrogové politiky však nezajistí její úspìšnou realizaci – stává se, že hùøe formulované politiky jsou nìkdy realizovány úspìšnìji než ty dobøe formulované. Mùže se zdát, že zpìtná analýza formální stránky koncepèních dokumentù nemá praktické využití. Nicménì výsledky analýzy poskytují nové podnìty k pøemýšlení o protidrogové politice a k pøípravì budoucích strategických dokumentù. Možnosti vidíme napø. ve využití incidenèní matice (kap. 3.2.3.1), která by v upravené verzi v kombinaci s metodou logického rámce mohla být použita již pøi tvorbì akèních plánù. Stala by se tak užiteènou pomùckou dávající zpìtnou vazbu k plánovaným opatøením hned na poèátku jejich definování. Napø.: – Poskytla by okamžitou reflexi rovnomìrnosti rozložení aktivit mezi jednotlivé oblasti a cíle protidrogové politiky, aby nedocházelo k pøekrývání aktivit nebo opaènì k opomenutí nìkteré oblasti. – Pomohla by také reflektovat, zda vìtšina plánovaných aktivit má skuteènì pøímou souvislost s dosažením plánovaných cílù – viz napø. výsledek analýzy, který poukazuje na to, že nejvýznamnìjší potenciál pro dosažení nìkterých ze stanovených specifických cílù Národní strategie 2005–2009 mají aktivity obsažené v oblasti Snižování rizik. Tato oblast obsahuje nejvíce aktivit, které pøímo pøispívají k dosažení vìtšiny specifických cílù. Naopak, nejnižší potenciál k dosažení nìjaké zmìnì má oblast Primární prevence, ve které není zahrnuta ani jedna aktivita pøímo pøispívající k dosažení nìkterého ze specifických cílù. – Pomohla by také limitovat pøípadné odklony od pùvodního zámìru (viz napø. cíl IX a nenávaznost aktivit na jeho dosažení (kap. 3.2.1). – Nìkteré principy logického rámce by mohly pøispìt k vyjasnìní funkce ukazatelù a indikátorù pro sledování plnìní aktivit nebo dosažení stanovených cílù – viz popis minimálnì tøí dalších funkcí, ukazatelù u nekonkrétnì definovaných aktivit (kap. 3.2.4).

Pøestože Národní strategie 2005–2009 definovala své cíle z hlediska epidemiologické situace ve vztahu k užívání a distribuci drog (Radimecký, 2006), analýza naznaèuje, že vìtšina aktivit je zamìøena na vytváøení organizaèního rámce protidrogové politiky. Ke zkvalitòování koordinaèního rámce protidrogové politiky (cíl VIII) vedlo nejvíce aktivit (48 %). Prostor pro zlepšení existuje ve formulaci a lepším definování aktivit akèního plánu. Pøestože vìtšina (93 %) aktivit Akèního plánu 2007–2009 byla formulována srozumitelnì a jasnì, mìla by se pozornost soustøedit na peèlivìjší formulaci aktivit, aby se zabránilo jejich rùzné interpretaci.

48

FÁZE FORMULOVÁNÍ … Analýza byla limitováná tím, že nezahrnovala první Akèní plán 2005–2006, a dále interním charakterem hodnocení ze strany koordinaèního orgánu odpovìdného za tvorbu a realizaci protidrogové politiky. Nicménì hodnocení poskytlo nové informace o procesu klíèových faktorech formulace obou strategických dokumentù.

Shrnutí a doporuèení – V následující strategii by cíle mohly být definovány jako stav, o který strategie usiluje. – Cíl by nemìl být nahrazen popisem prostøedku nebo nástroje k dosažení pøedem nedefinovaného stavu. – Pøi stanovení budoucích strategických cílù je tøeba vìnovat pozornost jejich vzájemnému pøekrývání. – Pøi formulaci strategických cílù by pozornost mìla být vìnována dodržování principu tzv. analytického rozlišení, tzn. vyvarovat se sluèování nìkolika cílù do jednoho. – Také pøi formulaci aktivit v akèním plánu by mìl být dodržen princip analytického rozlišení. – Pøi formulování aktivit akèního plánu je potøeba pøesnì definovat klíèové pojmy (tj. napø. definovat, co znamená „podpora“). – Jako užiteèné se zdá podrobit navržené aktivity akèního plánu zpìtnì reflexi z hlediska následujících kritérií: o zda aktivity mají pøímou nebo èásteènou souvislost s dosažením cíle strategie nebo dílèího cíle akèního plánu, tj. pøímou nebo èásteènou souvislost s dosažením žádaného stavu, o zda jsou aktivity formulovány tak, aby vyjadøovaly pokud možno mìøitelné konání, o zda jsou aktivity formulovány tak, aby neumožòovaly jejich rùznorodou interpretaci. – Pøi tvorbì a formulování ukazatelù/indikátorù je potøeba ujasnit si a jasnì definovat jejich funkce a to, zda mají mìøit dosažení stanoveného cíle, dosažení výstupu/žádaného stavu nebo monitorovat prùbìh plnìní aktivity. – Výzvou pro tvùrce pøíštích strategických dokumentù akèního plánu bude rovnomìrné a vyvážené rozložení specifických a rámcových opatøení. – Dùležitým momentem je (externí) zhodnocení výbìru ukazatelù/indikátorù u jednotlivých aktivit. Toto zhodnocení by mìlo být provedeno již pøi tvorbì akèního plánu, aby byly stanoveny vhodné ukazatele/indikátory, které jsou dùležitým nástrojem pro zpìtnou vazbu a prùbìžnou korekci implementace aktivit.

49

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … 4 Prùbìh implementace akèních plánù protidrogové politiky Pøi interpretaci hodnocení výsledkù a výstupù akèního plánu nebo pøi stanovovaní hypotéz, proè se žádaných výsledkù programu nebo politiky nedosáhlo, je nezbytné znát proces implementace. Obecnì se má za to, že nìkdy je neúspìch urèitého zámìru (opatøení) výsledkem spíše jeho chybné implementace než neexistencí relevantních efektivních programù (Rossi et al., 2004). Proces implementace mùže tedy ovlivnit koneèné výstupy, na druhou stranu implementace samotná je ovlivnìna rùznými vnìjšími i vnitøními faktory (Hill et al., 2002) Kapitola se v první èásti zamìøuje na zmapování toho, kolik z plánovaných aktivit obou akèních plánù se podaøilo skuteènì zrealizovat. Hodnocení implementace zejména Akèního plánu 2007–2009 je založeno na pøístupu, který je v odborné literatuøe znám jako pøístup shora dolù. Pro sbìr informací byl použit dotazník, který vyplnili aktéøi protidrogové politiky pøímo nebo nepøímo odpovìdní za realizaci aktivit akèních plánù. Prvnímu akènímu plánu se podaøilo splnit 73 % aktivit a druhému 52 %. Z tohoto hlediska nejúspìšnìjšími oblastmi byly Mezinárodní spolupráce a Informace, výzkum, hodnocení. Naopak oblast Primární prevence byla oblastí s nejnižším podílem splnìných aktivit. Kapitola se také nepøímo dotýká i problémù spojených s implementací stanovených aktivit. Analýza poukázala na nedostatky ve vzájemné koordinaci a spolupráci subjektù zejména u tìch aktivit, které mìly mezirezortní charakter. Poukázala také na nedostateèné využití nebo pochopení významu ukazatelù pro hodnocení stavu plnìní aktivity ze strany hlavních realizátorù aktivit. Další èást kapitoly je vìnována analýze pøíèin, které bránily procesu úspìšné realizace aktivit a dosažení žádaných výsledkù protidrogové politiky jako celku za zkoumané období 5 let. Jako zdroj informací byl použit anonymní dotazníkový prùzkum mezi aktéry odpovìdnými za realizaci aktivit akèních plánù (35 respondentù) a výsledky srovnávací SWOT analýzy realizované v expertních pracovních skupinách (celkem 60 expertù). Nedílnou souèástí implementace národní protidrogové politiky je vytvoøení podmínek pro její realizaci na krajské úrovni a zabezpeèení jejich vzájemné návaznosti. Proto je poslední podkapitola v této èásti hodnocení vìnována zmapování podmínek, které byly v krajích vytvoøeny pro realizaci krajské protidrogové politiky a zmapování úrovnì provázanosti krajských strategických dokumentù s Národní strategií 2005–2009. Pro zmapování byl použit online dotazník, který vyplnilo 14 krajských protidrogových koordinátorù. Zabezpeèení sítì programù pro uživatele drog v krajích je oblastí, která se v prùbìhu 5 let výraznì zlepšila. Jako nedostatek v zabezpeèení protidrogové politiky v krajích byla identifikována slabá pozice krajských protidrogových koordinátorù. 4.1 Monitoring implementace aktivit akèních plánù Pøi hodnocení implementace Akèního plánu 2007–2009 byl zvolen pøístup známý jako shora dolù. Pøi tomto pøístupu se vychází z toho, že politika má na centrální úrovni stanoveny cíle a výzkum je zamìøen na to, jak byly tyto cíle dosahovány, co dosažení cílù bránilo a v jaké míøe byly výstupy a výsledky programu konzistentní se stanovenými cíli (Veselý a Nekola, 2007). Hodnocení neboli monitoring implementace akèních plánù lze považovat za interní hodnocení, protože informace k jednotlivým aktivitám poskytovaly subjekty a instituce pøímo odpovìdné za realizaci aktivit. Za celkovou koordinaci hodnocení implementace obou akèních plánù byl odpovìdný sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (sRVKPP).

50

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … Implementace akèních plánù byla prùbìžnì vyhodnocována jednou za rok, v této kapitole jsou uvedeny výsledky závìreèného zhodnocení stavu splnìní aktivit. U Akèního plánu 2005–2006 i u Akèního plánu 2007–2009 probíhal sbìr informací pomocí strukturovaného dotazníku. Nicménì rozsah otázek (položek k vyplnìní) i poèet subjektù podílejících se na hodnocení se mezi obìma akèními plány lišil. Pøi hodnocení Akèního plánu 2005–2006 poskytli informace hlavní gestoøi aktivit (ministerstva), kteøí se vyjadøovali ke stavu splnìní aktivity formou komentáøe. Informace k plnìní Akèního plánu 2007–2009 poskytli hlavní realizátoøi aktivity i spolupracující subjekty (vèetnì odborných spoleèností a asociace NNO a krajù). Celkem bylo osloveno 36 subjektù, 5 z nich nepodalo informace. Informace byly sbírány pomocí dotazníku obsahujícího 14 položek. Kromì zhodnocení stavu splnìní aktivity mìli respondenti popsat zpùsob realizace aktivity, potíže nebo dùvody proè se aktivita nezrealizovala, stav, který se aktivitou dosáhl, mìli se pokusit vyèíslit finanèní výdaje na realizaci aktivity a také poskytnout data podle stanovených ukazatelù (pøíloha 7.3). Poprvé byli realizátoøi požádáni také o pøedložení konkrétních výstupù z realizace aktivit, jako jsou metodiky, standardy, zprávy apod. Nicménì ani jeden subjekt požadované výstupy nepøedložil. 4.1.1 Implementace aktivit Akèního plánu 2005–2006 Celkové vyhodnocení splnìní aktivit Akèního plánu 2005–2006 bylo provedeno v únoru 2007. Akèní plán 2005–2006 obsahoval celkem 144 aktivit rozdìlených do 43 cílù vztahujících se k 7 oblastem protidrogové politiky: Primární prevence, Léèba a následná péèe, Snižování rizik, Snižování nabídky a prosazování práva, Koordinace a financování, Informace, výzkum a hodnocení a Mezinárodní spolupráce. Celkovì se ze 144 aktivit podaøilo splnit 73 % (abs. 105), 5 % (7 aktivit) èásteènì, 18 % (28 aktivit) se splnit nepodaøilo a o 4 aktivitách nebyla podána dostateèná informace. Celkové zhodnocení splnìných a nesplnìných aktivit uvádí tabulka 5. Tabulka 5: Plnìní aktivit Akèního plánu 2005–2006 podle oblastí (Mravèík et al., 2007) oblast

z toho splnìno

z toho splnìno èásteènì

z toho nesplnìno/ nepodána informace

abs.

%

abs.

%

abs.

%

24

14

58,3

2

8,3

8

33,3

léèba a následná péèe 27

12

44,4

3

11,1

12

44,4

snižování rizik

9

7

77,8

0

0,0

2

22,2

snižování nabídky a prosazování práva

24

18

75,0

0

0,0

6

25,0

informace – výzkum – 27 hodnocení

24

88,9

0

0,0

3

11,1

koordinace a financování

23

20

87,0

2

8,7

1

4,3

mezinárodní spolupráce

10

10

100,0

0

0,0

0

0,0

celkem

144

105

72,9

7

4,9

32

22,2

primární prevence

celkem aktivit

51

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … Z uvedených pøehledù vyplývá, že nejlépe realizovanou oblastí Akèního plánu na období 2005–2006 byla Mezinárodní spolupráce, kde bylo splnìno 100 % aktivit, dále následují oblast Koordinace a financování, kde bylo splnìno 89 % aktivit a oblast Informace–výzkum–hodnocení, kde bylo splnìno 87 % aktivit. Nejmenší poèet splnìných aktivit zaznamenala oblast Léèba a následná péèe 44 % a Primární prevence 58 %. Souhrnná zpráva k hodnocení plnìní Akèního plánu 2005–2006 konstatuje, že vzhledem k uvedeným výsledkùm (78 % aktivit splnìno nebo èásteènì splnìno, 22 % nebylo splnìno nebo bylo bez dostateèné informace o plnìní) „nelze považovat realizaci Akèního plánu na období 2005–2006 za zcela úspìšnou“ (Úøad vlády Èeské republiky, 2007b). K nejvýznamnìjším aktivitám, které se podaøilo zabezpeèit v období 2005–2006, podle Souhrnné zprávy (ibid.) patøí: – schválení zákona è. 379/2005 Sb., o opatøeních k ochranì pøed škodami pùsobenými tabákovými 22 výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o zmìnì souvisejících zákonù , který mimo jiné definuje odpovìdnosti v oblasti zabezpeèení protidrogové politiky orgány státní správy a samosprávy a poprvé v dìjinách ÈR definuje základní typy služeb pro uživatele drog, – schválení zákona è. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci osobám v nepøíznivé životní situaci prostøednictvím sociálních služeb; zákon definuje základní typy sociálních služeb pro uživatele drog, – spuštìní systému certifikací odborné zpùsobilosti služeb pro uživatele a závislé na návykových látkách a zohlednìní certifikovaných programù v dotaèních øízeních z veøejných rozpoètù, – spuštìní systému certifikací odborné zpùsobilosti služeb programù specifické primární prevence, – schválení pravidel pro èerpání finanèních prostøedkù ze státního rozpoètu na protidrogovou politiku pøijatých usnesením vlády è. 300/2005. Celkové hodnocení implementace aktivit Akèního plánu 2005–2006 je k dispozici na www.vlada.cz v sekci Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky: http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?pgid=386. 4.1.2 Implementace aktivit Akèního plánu 2007–2009 Vyhodnocení plnìní aktivit Akèního plánu 2007–2009 probìhlo na pøelomu let 2009 a 2010. Akèní plán 2007–2009 obsahoval 43 cílù a 170 aktivit rozložených v 7 oblastech akèního plánu Primární prevence, Léèba a následná péèe, Snižování rizik, Snižování nabídky a prosazování práva, Koordinace a financování, Informace, výzkum a hodnocení, Mezinárodní spolupráce. Celkovì se podaøilo splnit 52 % (abs. 88) všech aktivit Akèního plánu 2007–2009, èásteènì bylo splnìno 20 % (abs. 34), nesplnìných nebo nehodnotitelných aktivit bylo 29 % (49 aktivit). Nejvíce aktivit bylo splnìno v oblasti Mezinárodní spolupráce (65 %), pak v oblasti Snižování nabídky a prosazování práva (60 %) a Informace, výzkum, hodnocení (59 %), nejménì v oblasti Primární prevence (35 %) a Koordinace a financování (40 %). Celkové zhodnocení splnìných a nesplnìných aktivit uvádí tabulka 6.

22 I když uvedený zákon znamená posun v legislativì, odborníci stávající stav nepokládají za uspokojivý a volají po jeho aktualizaci kompletní novelizaci.

52

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … Tabulka 6: Plnìní aktivit Akèního plánu 2007–2009 podle oblastí (Úøad vlády Èeské republiky, 2010) oblast

celkem aktivit

z toho splnìno

z toho èásteènì splnìno

z toho nesplnìno z toho nehodnotitelné

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

prevence

20

7

35,0

5

25,0

8

40,0

–

–

léèba a následná péèe

23

14

58,0

3

13,0

7

29,0

–

–

snižování rizik

17

7

41,0

7

41,0

3

18,0

–

–

snižování nabídky a prosazování práva

15

9

60,0

3

20,0

3

20,0

–

–

koordinace a financování

30

12

40,0

9

30,0

9

30,0

–

–

informace, výzkum, 44 hodnocení

26

59,0

6

14,0

12

27,0

–

–

mezinárodní spolupráce

20

13

65,0

1

5,0

5

25,0

1

5,0

celkem

170

88

52,0

34

20,0

47

28,0

1

1,0

Pozn.: „Nehodnotitelné“ znamená, že nebyly získané dostateèné informace pro zodpovìdné vyhodnocení aktivity.

K nejvýznamnìjším aktivitám, které se podaøilo zabezpeèit v období 2007–2009, patøí: – spuštìní provozu elektronického registru substituèní léèby v roce 2008, – vytvoøení standardu pro léèbu virových hepatitid u uživatelù drog v roce 2008, – legislativní ukotvení nové zdravotnické profese adiktologa v roce 2008, – rozšíøení substituèní léèby do vìzení (v roce 2009 šlo o 10 vìznic z 36), – vypracování návrhu indikátorù hodnocení aktivit snižování nabídky a prosazování práva, – stanovení opatøení ke snížení rizika zneužívání volnì prodejných léèiv obsahujících pseudoefedrin – zaøazení léèiv s obsahem pseudoefedrinu do skupiny léèivých pøípravkù vydávaných bez lékaøského pøedpisu s omezením, a to od zaèátku roku 2009, – v roce 2009 schválení zákona è. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, úèinného od 1. ledna 2010, který novì upravuje problematiku trestnìprávního postihu nedovoleného nakládání s omamnými a psychotropními látkami; trestní zákoník novì stanoví rozdílné trestní sazby za neoprávnìné pøechovávání drogy pro vlastní potøebu v množství vìtším než malém u konopných drog na jedné stranì a u ostatních OPL na stranì druhé; byly zavedeny nové skutkové podstaty spoèívající v neoprávnìném pìstování rostlin obsahujících OPL pro vlastní potøebu v množství vìtším než malém, pøièemž výší trestní sazby zákon odlišuje takové pìstování rostliny konopí od pìstování jiných rostlin a hub obsahujících OPL; naøízení vlády novì závaznì stanoví, jaké je množství vìtší než malé u omamných látek, psychotropních látek a pøípravkù je obsahujících (naøízení vlády è. 467/2009 Sb.), respektive které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující OPL a jaké je jejich množství vìtší než malé (naøízení vlády è. 455/2009 Sb.); pøechovávání OPL pro vlastní potøebu v malém množství èi pìstování rostlin a hub obsahujících OPL pro vlastní potøebu v malém množ23 ství zùstává pøestupkem , 23 Zeman a Gajdošíková, 2010

53

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … – zabezpeèení pøedsednictví ÈR v horizontální pracovní skupinì pro drogy v rámci pøedsednictví ÈR v Radì EU. Z Akèního plánu 2007–2009 se podaøilo úspìšnì zrealizovat ménì aktivit (témìø o 21 procentních bodù) než v pøedchozím Akèním plánu 2005–2006. Z prvního akèního plánu bylo úplnì splnìno 105, z druhého 88 aktivit. Samotné vyhodnocení aktivit Akèního plánu 2007–2009 a jejich plnìní mohlo podle názoru interních hodnotitelù (rezortù) komplikovat nìkolik okolností, jako napø. èasová a personální nároènost pøípravy a zabezpeèení výkonu pøedsednictví EU, rozdílné pøístupy rezortù k protidrogové politice nebo legislativa – napø. zastavení legislativnì schvalovacích procesù nových právních norem v oblasti zdravotnictví, nedostateèné legislativní ukotvení primární prevence. Dále byly uvedeny i okolnosti týkající se tvorby a formulace akèního plánu: chybná definice aktivity, dlouhodobé plánování aktivit s malou možností reflektovat aktuální situaci nebo chyby v gesèní odpovìdnosti pøi vytváøení akèního plánu (v urèování hlavního odpovìdného realizátora aktivity). Podklady k hodnocení Akèního plánu 2007–2009 ze strany ministerstev, institucí a dalších subjektù vykazovaly rùznou úroveò kvality, rùzný rozsah poskytnutých informací a rùznou pøesnost a úplnost informací. Z podkladù nìkterých subjektù nebylo vždy možné správnì vyhodnotit, zda daná aktivita byla splnìna, zejména pokud pùvodní znìní aktivity v souvislosti s pùvodnì stanovenými ukazateli plnìní (napø. tabulka 1) neodpovídaly nahlášeným informacím o splnìní aktivity. Nejednoznaèné bylo i vyhodnocení aktivit, u kterých došlo k situaci, že hlavní gestor informace o splnìní aktivity neposkytl nebo aktivitu nerealizoval, ale spolupracující instituce danou aktivitu realizovaly individuálnì v rámci svého rezortu. Plnìní aktivit Akèního plánu 2007–2009 prošlo revizí sedmièlennou interní pracovní skupinou sekretariátu RVKPP. Pøi této revizi došlo ke koneènému vyhodnocení stavu splnìní aktivity. Skupina srovnávala znìní aktivity a plánované ukazatele/výstupy s informacemi uvedenými v podkladech od jednotlivých subjektù. Za stìžejní faktor bylo považováno pøedložení relevantních ukazatelù nebo výstupù z dané aktivity. Pokud žádné výstupy neexistovaly (nebyly pøedloženy realizátorem nebo nebyly nalezeny v jiných zdrojích) nebo pokud nebylo možné ovìøit splnìní aktivity jiným zpùsobem, aktivita byla vyhodnocena jako nesplnìná. Z analýzy informací, které byly získány z podkladù od gestorù i od spolupracujících subjektù, vyplývá, že u èásti aktivit, které mìly mezirezortní charakter, ke spolupráci nedošlo. Týkalo se to také aktivit státních organizací, u kterých bylo doporuèeno zapojení krajù do jejich realizace. Èasto uvádìným dùvodem, proè se spolupracující subjekty na realizaci aktivity nepodílely, byla skuteènost, že nebyly hlavním gestorem aktivity ke spolupráci osloveny. To souèasnì znamená, že spolupracující rezorty garanty v pøípadì jejích pasivity samy neoslovily a pøípadnì pøistoupily k øešení aktivity individuálnì bez koordinace hlavního gestora. Akèní plán u každé aktivity definoval ukazatele splnìní dané aktivity (tabulka 1). Ukázalo se však, že rezorty a další subjekty tyto ukazatele pro objektivní monitorování a zhodnocení plnìní aktivity nevyužívaly. U èástí aktivit nebyla data k ukazatelùm poskytnuta vùbec nebo poskytnutá data nekorespondovala se stanoveným ukazatelem. Jako objektivní ukazatel splnìní aktivity byl v akèním plánu èasto uvádìn konkrétní výstup z realizace aktivity (metodika, standardy, výzkumné a jiné zprávy apod.). Tyto konkrétní výstupy mìly být pøedloženy RVKPP spolu s hodnocením akèního plánu, nicménì žádný subjekt tyto výstupy nepøedložil.

54

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … Jako užiteèné se ukázalo požádat o informace k aktivitám také spolupracující subjekty. Tyto podklady byly dobrým zdrojem informací o aktivitách v pøípadech, kdy hlavní gestor podklady o plnìní aktivit sekretariátu RVKPP nepøedložil. Mnohé aktivity tak bylo možno vyhodnotit alespoò èásteènì. Souhrnná zpráva hodnocení implementace Akèního plánu 2007–2009 je k dispozici na www.vlada.cz v sekci Protidrogová politika. Hodnocení plnìní aktivit Akèního plánu 2007–2009 podle jejich dùležitosti (váhy) V rámci hodnocení formální struktury Akèního plánu 2007–2009 (kapitola 3.2) se aktivity posuzovaly mimo jiné z hlediska jejich váhy a potenciálu zmìnit situaci v oblasti akèního plánu, ve kterých byly zaøazeny. Výsledkem bylo rozdìlení aktivit do tøí kategorií: A (vysoký potenciál), B (nižší potenciál) a C (minimální potenciál). Bližší vysvìtlení v kapitole 3.2.2. Tato èást kapitoly uvádí pøehled stavu splnìných aktivit Akèního plánu 2007–2009 z hlediska jejich váhy. Tabulka 7: Rozdìlení aktivit podle dùležitosti (váhy) v jednotlivých oblastech Akèního plánu 2007–2009 oblast

celkem aktivit z toho s váhou A

z toho s váhou A–B

z toho s váhou B

z toho s váhou C

prevence

20

6

–

9

5

léèba a následná péèe

23

2

–

8

14

snižování rizik

17

7

3

4

3

potlaèování nabídky

15

3

–

2

10

koordinace a financování

30

5

5

12

8

informace, výzkum, hodnocení

44

16

1

18

9

mezinárodní spolupráce

20

–

–

–

20

celkem

170

39

9

53

69

Pozn.: Kategorie A–B znamená, že hodnotící skupina nedosáhla konsenzu v koneèném zaøazení aktivity.

Z celkového poètu aktivit bylo u Akèního plánu 2007–2009 pøibližnì 23 % (abs. 39) aktivit s váhou A. Nejvíce jich bylo identifikováno v oblasti Informace, výzkum, hodnocení. Dále Akèní plán 2007–2009 obsahoval 9 aktivit (5 %), u kterých pracovní skupina nerozhodla jednoznaènì co se týèe jejich váhy a spadají tak mezi kategorii A a B. 31 % aktivit (abs. 53) bylo oznaèeno váhou B. Nakonec 69 aktivit (41 %) bylo oznaèeno váhou C.

55

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … Tabulka 8: Pøehled splnìných aktivit podle váhy aktivity váha aktivity

celkem aktivit

z toho splnìno

z toho èásteènì splnìno

z toho nesplnìno

z toho nehodnotitelné

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

aktivita s váhou A

39

16

41,0

14

36,0

9

23,0

–

–

aktivita s váhou mezi A–B

9

5

56,0

1

11,0

3

33,0

–

–

aktivita s váhou B

53

29

55,0

16

30,0

8

15,0

–

–

aktivita s váhou C

69

38

55,0

18

26,0

11

16,0

2

3,0

celkem

170

88

52,0

49

29,0

31

18,0

2

1,0

Tabulka 9: Pøehled stavu splnìní aktivit s váhou A podle oblastí celkem aktivit s váhou A

z toho

z toho èásteènì splnìno

z toho nesplnìno

abs.

abs.

%

abs.

%

abs.

%

prevence

6

1

17,0

2

33,0

3

50,0

léèba a následná péèe

2

0

0,0

1

50,0

1

50,0

snižování rizik

7

5

67,0

2

29,0

potlaèování nabídky

3

2

71,0

1

33,0

0

0,0

koordinace a financování

5

2

40,0

1

20,0

2

40,0

informace, výzkum, hodnocení

16

6

38,0

2

13,0

8

50,0

mezinárodní spolupráce

–

–

–

–

–

–

–

celkem

39

16

41,0

9

23,0

14

36,0

oblast

splnìno

0,0

Z celkového poètu 39 aktivit, které byly oznaèeny váhou A, bylo splnìno 16 (41 %), èásteènì splnìno 9 (23 %) a nesplnìno 14 (36 %) aktivit. Nejvíc aktivit s touto váhou se podaøilo splnit v oblasti Informace, výzkum, hodnocení a v oblasti Snižování rizik a nejménì v oblasti Primární prevence (1 ze 6) a v oblasti Léèba a následná péèe (0 aktivit ze 2).

56

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … Analýza vzájemné provázanosti Akèního plánu 2007–2009 s Národní strategií 2005–2009 umožnila pøiøadit jednotlivé aktivity daného akèního plánu ke konkrétním strategickými cílùm. Následující tabulka je pøehledem klíèových aktivit pro dosažení jednotlivých cílù strategie, tedy tìch, které pøímo vedly k dosažení cíle a stavu jejich splnìní (tj. aktivity typu 1, kap. 3.2.3). Tabulka 10: Pøehled splnìných aktivit, pøímo vedoucích k dosažení strategického cíle stav splnìní aktivity

cíl 1

cíl 2

cíl 3

cíl 4

cíl 5

cíl 6

cíl 7

cíl 8

cíl 9

cíl 10 cíl 11

splnìna

4

0

0

8

7

3

2

14

10

12

14

èásteènì splnìna

0

3

0

6

4

1

3

5

1

0

4 14

nesplnìna

0

1

2

2

1

6

1

3

nehodnotitelná

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

celkem

4

4

0

16

13

4

6

25

12

16

32

4.1.3 Shrnutí Z prvního akèního plánu se podaøilo zcela splnit 73 % aktivit a z druhého 52 %. Nesplnìných nebo nehodnotitelných aktivit bylo v prvním pøípadì 22 % a v druhém 29 %. Se srovnání tìchto výsledkù vyplývá, že druhý akèní plán na roky 2007–2009 byl ménì úspìšný pøi realizaci aktivit než první. Na druhou stranu úspìšnost implementace Akèního plánu 2007–2009 byla posuzována podle „nároènìjších“ kritérií hodnocení. Stav splnìní aktivit revidovala sedmièlenná pracovní skupina koordinaèního orgánu, od rezortù se vyžadovaly podrobné informace o prùbìhu plnìní aktivity, a pracovní skupina srovnávala znìní aktivity a výstupy/výsledky realizace aktivity. Nepøedložení výstupù nebo nemožnost nalezení výstupu ve veøejnì dostupných zdrojích bylo dùvodem pro vyhodnocení aktivity jako nesplnìné. Z uvedených pøehledù vyplývá, že nejlépe realizovanou oblastí akèních plánù byla Mezinárodní spolupráce, kde bylo splnìno v prvním akèním plánu 100 % a v druhém akèním plánu 65 % aktivit. Další úspìšnou oblastí je oblast Informace, výzkum, hodnocení, kde bylo splnìno 87 % a 59 % aktivit. Naopak v obou akèních plánech byla Primární prevence oblastí s nejnižším podílem splnìných aktivit. Oblast Koordinace a financování byla úspìšnìjší v prvním akèním plánu, v druhém byla vyhodnocena jako jedna z oblastí s nejmenším poètem úspìšnì splnìných aktivit. Ukázalo se, že striktním hodnocením stavu splnìní aktivit srovnáním konkrétních výstupù a dat se znìním aktivit lze do znaèné míry minimalizovat subjektivní hodnocení a formálnost plnìní aktivit ze strany realizátorù. Analýza informací, které byly poskytnuty v rámci hodnocení Akèního plánu 2007–2009, poukázala na nedostatky ve vzájemné koordinaci a spolupráci subjektù zejména u aktivit, které mají mezirezortní, mezioborový nebo mezisektorový charakter. Také se ukázalo nedostateèné využití nebo pochopení významu ukazatelù realizace aktivity pro objektivní zhodnocení stavu splnìní aktivity.

57

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … 4.2 Identifikování externích vlivù pùsobících na proces realizace protidrogové politiky a na dosažení pøedpokládaných výsledkù Implementace protidrogové politiky, stejnì jako jakékoliv jiné veøejné politiky, je ovlivnìna vnìjšími i vnitøními faktory prostøedí, v nìmž je realizována. K obecnì uvádìným problémùm implementace politik patøí: nedostateèná znalost prostøedí, samotný fakt obtížné ovlivnitelnosti spoleèenského vývoje a obtížné pøedvídání budoucnosti, setrvaènost hodnotových orientací a chování osob i institucí, vzájemné pùsobení jiných veøejných politik nebo skrývané oportunní chování aktérù veøejných politik, riziko neplánovaných dùsledkù realizace pøijatých opatøení apod. Proces implementace mùže mít vliv na zmìnu pùvodního obsahu politiky a na dosažení pøedpokládaných výsledkù protidrogové politiky. V rámci hodnocení implementaèní fáze se analýza zamìøila na identifikování faktorù, které ovlivnily proces implementace aktivit a které v koneèném dùsledku mohly ovlivnit i výsledky protidrogové politiky v letech 2005–2009. Faktory pùsobící na proces implementace Akèního plánu 2007–2009 byly zjišovány pomocí anonymního online dotazníku mezi aktéry (35 respondentù) odpovìdnými za realizaci aktivit. Bližší popis prùzkumu je uveden v kapitole 2.4. Informace o externích vlivech pùsobících na úroveò dosažení žádaných výsledkù protidrogové politiky byly zjišovány také pomocí zhodnocení naplnìní hrozeb identifikovaných z roku 2004 v rámci SWOT analýzy v 7 expertních pracovních skupinách s celkovým poètem pøibližnì 60 osob (více kap. 5.1). 4.2.1 Identifikování faktorù pùsobících na implementaci aktivit Akèního plánu 2007–2009 Bližší popis prùzkumu je uveden v kapitole 2.4. Respondenti v dotazníku oznaèovali míru vlivu, a to v pozitivním i negativním smìru, u pøedem vytipovaných faktorù, které mohly na implementaci aktivit v letech 2007–2009 pùsobit. Respondentùm byla ponechána i možnost volných odpovìdí pro identifikaci jiných faktorù v dotazníku nezmínìných. Názory na vliv faktorù, které pùsobily na implementaci Akèního plánu 2007–2009, jsou u jednotlivých faktorù na hodnotící škále rozprostøeny – názory aktérù nejsou tedy jednoznaèné. Z analýzy pøesto vyplývá, že k faktorùm, které kladnì ovlivnily realizaci aktivit, patøily míra odborných vìdomostí pracovníkù odpovìdných za implementaci drogové politiky (26 odpovìdí), jasnost formulace aktivit24 (25), množství dostupných informací pro splnìní aktivit (22), míra motivace a aktivity profesionálù a institucí pùsobících v drogové problematice (22), institucionální zabezpeèení, jako je sí služeb, funkènost institucí, které mají realizaci protidrogové politiky zajišovat (21). Posledním faktorem, který do jisté míry mohl kladnì ovlivnit implementaci aktivit, je personální zabezpeèení (experti, pracovníci vìnující se drogové problematice na plný úvazek apod.) – zde je ale také relativnì vysoká míra neutrality v názorech na jeho vliv. Ve volných odpovìdích byly respondenty zmínìny jako pozitivnì pùsobící faktory také spolupráce se zahranièními subjekty (napø. EMCDDA) nebo spolupráce s univerzitními pracovišti (Centrum adiktologie). 24 Podle hodnocení aktivit Akèního plánu 2007–2009 a hodnocení vzájemné provázanosti Akèního plánu s Národní strategií protidrogové politiky 2005–2009 (kap. 3.2) bylo jasnì a srozumitelnì formulováno 93 % aktivit.

58

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … Na druhou stranu mezi faktory, které negativnì ovlivnily implementaci aktivit Akèního plánu 2007–2009, patøily podle názoru aktérù protidrogové politiky jednoznaènì nedostateèný objem alokovaných finanèních zdrojù (21 odpovìdí) a reálnost odhadu nároènosti realizace aktivity pøi jejím plánování (16). Mezi negativnì pùsobící faktory byly také respondenty ve volných odpovìdích uvedeny èasté personální zmìny, formálnost implementace aktivit, politické zmìny a zájmy, které zasahují do veøejné správy, a dále podceòování nebo nezájem o drogovou problematiku ze strany rezortù. V této souvislosti si aktéøi podle prùzkumu pøevážnì myslí, že na národní úrovni a na úrovni obcí s rozšíøenou pùsobností je drogové problematice vìnována nízká pozornost (51 %, respektive 74 %); oproti tomu si aktéøi pøevážnì (57 %) myslí, že støední, tj. vyšší, pozornost je vìnována problematice na krajské úrovni. Úroveò koordinace odpovìdných a zainteresovaných subjektù pøi implementaci aktivit Akèního plánu 2007–2009, úroveò jejich vzájemné spolupráce pøi realizaci aktivity, míra jejich flexibility v reagování na nový vývoj a zmìny situace, ale také jednoznaènost ve vymezení odpovìdnosti za realizaci jednotlivých aktivit Akèního plánu 2007–2009 uvnitø institucí byly hodnoceny jak jako pozitivní, tak také jako negativní faktory. Aktéøi protidrogové politiky odpovídali na otázku, zda si myslí, že byl ve strategických dokumentech jasnì definován zpùsob, jak stanovených cílù dosáhnout. Vìtšina respondentù oznaèila odpovìï „spíše ano“. K vyšší rozmanitosti názorù však došlo, když mìli oznaèit vliv tohoto faktoru na implementaci Akèního plánu 2007–2009. Výsledkem je, že tato oblast je považována za faktor s pozitivním i negativním vlivem. Dùležitým pøedpokladem správné implementace aktivit je rozdìlení odpovìdností za jejich realizaci mezi odpovìdné subjekty. Dalším prvkem, který by mohl být užiteèný pøi dosažení cílù strategie, je urèení priorit, které by mìly sloužit napø. jako vodítko pøi rozhodování v situaci nedostatku zdrojù. Z prùzkumu vyplynulo, že odpovìdi aktérù jsou spíše rovnomìrnì rozloženy mezi neutrálním hodnocením a vyjádøením názoru, že uvedené prvky byly jasnì ve strategických dokumentech definovány. 4.2.2 Další vlivy pùsobící na úroveò dosažení žádaných výsledkù protidrogové politiky Kromì výše zmínìných faktorù, které byly zjišovány pomocí on-line dotazníku, je dalším zdrojem informací hodnocení naplnìných hrozeb, které byly identifikovány v roce 2004 v rámci SWOT analýzy pøi pøípravì Národní strategie 2005–2009. Experti v pracovních skupinách v roce 2009 posuzovali, zda identifikovaná hrozba v prùbìhu pìti let nastala èi ne (více kap. 5.1). Podle názoru expertù došlo k plnému nebo alespoò èásteènému naplnìní hrozeb identifikovaných v roce 2004, a to ve formì formálnosti v plnìní aktivit, stanovování nereálných aktivit nebo v prohlubování rezortizmu. V jisté míøe dochází ke zpolitizování drogové problematiky, rozhodnutí jsou pøijímána na základnì politických postojù bez zohledòování odborných stanovisek, pøestože existuje dostatek informací pro kvalifikovaná rozhodnutí. Služby v protidrogové politice se potýkají s vysokou fluktuací pracovníkù, která je podmínìna vnímanou nízkou atraktivitou profese v dùsledku stigmatizace pracovníkù a jejich nedostateèného profesního ocenìní. Podle expertù došlo i k naplnìní hrozby v podobì nedostateèné komunikace a spolupráce mezi jednotlivými subjekty, napø. na pøípravì a vyjednávání zákonù týkajících se drogové problematiky. Podle expertù došlo také k podfinancování protidrogové politiky v kombinaci se zvýšenými finanèními nároky a inflací. Uvedené faktory, které

59

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … negativnì ovlivnily jednotlivé oblasti protidrogové politiky, korespondují i s výsledky získanými z dotazníkového prùzkumu (kap. 4.2.1). Protidrogová politika se potýká s vysokou spoleèenskou tolerancí k legálním drogám, dochází k podceòování problému drog, zejména legálních, což je velkým úskalím pro oblast Primární prevence. Zcela jednoznaènì se podle expertù naplnila (ve srovnání s problematikou nelegálních drog) hrozba opomíjení alkoholu, tabáku, zneužívání lékù nebo patologického hráèství. Dosažení žádoucích zmìn zejména v oblasti Primární prevence mírnilo naplnìní hrozeb v podobì nefunkèního systému koordinace primární prevence, v zapojení neodborníkù do primární prevence nebo v podobì konzumního životního stylu. Oblast prevence je èasto ve spoleènosti pøeceòována a dochází k nerealistickým oèekáváním a „mýtùm“ o jejích možnostech. Relativním úspìchem protidrogové politiky je udržení nízkého výskytu infekèních onemocnìní mezi uživateli drog i pøesto, že podle expertù došlo k úplnému nebo èásteènému naplnìní hrozby v podobì migrace uživatelù drog ze státù s vysokým výskytem infekèních onemocnìní a reakce na tento fenomén nebyla v ÈR dostateèná. Riziko šíøení infekèních onemocnìní v izolovaných skupinách uživatelù a jeho podceòování jsou vnímány jako pøetrvávající hrozby. Otevøení vnitøních hranic EU pøineslo naplnìní hrozeb zejména pro oblast potlaèování nabídky drog, a to zejména v podobì ztráty informaèních zdrojù. Shrnutí a doporuèení – Protidrogová politika staví na odborném potenciálu expertù a na informaèním (dostupnost relevantních informací) a institucionálním zabezpeèení protidrogové politiky (sí služeb, funkènost institucí, které mají realizaci protidrogové politiky zajišovat na národní i krajské úrovni). – Úroveò koordinace a vzájemné spolupráce odpovìdných subjektù v protidrogové politice není vyvážená a mùže pùsobit jako její silný èlánek, ale i jako oblast zpùsobující problémy pøi implementaci politiky. Budoucí strategické dokumenty by se proto mìly vìnovat posílení této oblasti. – Negativními jevy, které znesnadòují dosažení žádaných výsledkù, jsou formálnost v plnìní aktivit a nereálnost pøi jejich stanovovaní. V budoucím období by se tyto faktory mìly eliminovat peèlivìjším odhadem reálné nároènosti plánovaných aktivit a peèlivìjším definováním zpùsobu, jak stanovené aktivity dosáhnout. – Protidrogová politika se do znaèné míry potýká s nedostatkem finanèních zdrojù, s upøednostòování jiných oblastí veøejné politiky pøi alokaci finanèních zdrojù a také s rezortizmem a nízkým zájmem o problematiku ze strany politikù. – K významným negativním faktorùm patøí také vysoká spoleèenská tolerance k legálním drogám a podceòování rizik spojených s užíváním návykových látek.

4.3 Podmínky pro implementaci protidrogové politiky na krajské úrovni Naplnìní cílù národní strategie protidrogové politiky není možné bez adekvátního zabezpeèení a podpory její realizace na krajské úrovni. V srpnu 2009 byl proto realizován dotazníkový prùzkum mezi krajskými protidrogovými koordinátory. On-line Dotazník k evaluaci NSPP 2005–2009 pro krajské protidrogové koordinátory (pøíloha 7.3) vyplnilo neanonymnì všech 14 koordinátorù25. Úèelem prùzkumu bylo zmapovat úroveò provázanosti krajských strategických dokumentù s Národní strategií protidrogové politiky na ob-

60

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … dobí 2005–2009 a akèními plány její realizace na období 2005–2006 a 2007–2009. Dotazník zároveò sloužil i ke zmapování podmínek, které jsou v krajích vytvoøeny pro realizaci krajské protidrogové politiky. 4.3.1 Reflexe národních strategických dokumentù protidrogové politiky v krajských dokumentech protidrogové politiky Zøízení funkce krajského protidrogového koordinátora26 má napomáhat realizaci protidrogové politiky na místní úrovni a slaïovat jednotlivé aktivity tak, aby byly zohledòovány místní podmínky a souèasnì aby realizovaná opatøení a intervence byly uskuteèòovány v souladu s cíli a principy národní strategie. Kraje, které si vìtšinou zpracovávají vlastní strategické dokumenty protidrogové politiky (strategie, strategické plány nebo akèní plány), vycházejí pøi jejich tvorbì zpravidla právì z národní strategie. Proto bylo jedním z cílù dotazníkového prùzkumu zjistit úroveò provázanosti krajských strategických dokumentù s národní strategií a akèními plány. V roce 2004 mìlo vlastní strategické dokumenty protidrogové politiky kraje vypracováno 8 krajù, v roce 2008 je mìlo zpracováno všech 14 krajù27; 6 krajù má zpracováno jenom jeden strategický dokument (protidrogovou strategii kraje nebo akèní plán), 8 má zpracovány oba. Národní strategií protidrogové politiky na období 2005–2009 se pøi tvorbì svých strategických dokumentù inspirovalo 13 krajù, tedy všechny kromì Libereckého kraje. Pøestože Liberecký kraj uvedl, že se Národní strategií 2005–2009 neinspiroval, v Akèním plánu protidrogové politiky Libereckého kraje na období 2008–2009 se objevily 3 cíle, které obsahuje i Národní strategie 2005–2009. Ty kraje, které se Národní strategií 2005–2009 inspirovaly, do svých strategických dokumentù pøevzaly jednotnì jeden z hlavních cílù: snížit užívání všech typù drog a potenciální rizika a škody, které mohou jednotlivcùm a spoleènosti v dùsledku jejich užívání nastat28. Další specifické a technicko-organizaèní cíle z Národní strategie 2005–2009 se v krajských strategických protidrogových dokumentech objevují v rùzném zastoupení – od 3 cílù (Liberecký kraj) až po všech 11 cílù (Hl. mìsto Praha). Tabulka 11: Pøehled specifických cílù Národní strategie 2005–2009 a jejich pøevzetí do krajských protidrogových strategických dokumentù specifický cíl národní strategie 2005–2009

poèet krajù, které daný cíl pøevzaly do strategických dokumentù

stabilizovat/snížit poèet problémových uživatelù drog

11

zastavit nárùst experimentálního a pøíležitostného užívání drog

7

25 V Moravskoslezském kraji není již od roku 2005 funkce krajského protidrogového koordinátora zøízena. Agendu na èásteèný úvazek zabezpeèuje referent pro sociální služby odboru sociálních vìcí.

26 Principy zøizování funkce okresních protidrogových koordinátorù zavedla již Koncepce a program protidrogové politiky na období 1993–1996 (Radimecký et al., 2004). Od roku 2005 byla funkce krajského i místního protidrogového koordinátora ukotvena i legislativnì, konkrétnì v § 23 zákona è. 379/2005 Sb. o opatøeních k ochranì pøed škodami zpùsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o zmìnì souvisejících zákonù. 27 V Plzeòském kraji je problematika drog souèástí Koncepce prevence kriminality a sociálnì patologických jevù Plzeòského kraje na léta 2009–2011. Ostatní kraje mají pro oblast protidrogové politiky zpracovány samostatné dokumenty. 28 Druhý hlavní cíl Národní strategie 2005–2009 Potírat organizovaný zloèin zapojený do nezákonného nakládání s drogami a vymáhat dodržování zákonù ve vztahu k distribuci legálních drog, nepatøí do kompetence krajù, proto se krajské dokumenty protidrogové politiky k tomuto cíli nehlásí. K formulaci tohoto cíle viz také kap. 3.2.

61

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … specifický cíl národní strategie 2005–2009

poèet krajù, které daný cíl pøevzaly do strategických dokumentù

stabilizovat/snížit spotøebu (i)legálních drog

7

snížit potenciální rizika užívání drog pro jednotlivce a spoleènost

14

zvýšit kvalitu života uživatelù a jejich blízkých dostupností kvalitních služeb

11

snížit dostupnost drog lepším využíváním legislativních a institucionálních nástrojù

5

žádný z uvedených cílù

0

Tabulka 12: Pøehled technicko-organizaèních cílù Národní strategie 2005–2009 a jejich pøevzetí do krajských protidrogových strategických dokumentù technicko-organizaèní cíl národní strategie 2005–2009

poèet krajù, které daný cíl pøevzaly do strategických dokumentù

efektivní financování – zefektivnit a zprùhlednit financování opatøení 10 koordinace – vytvoøit zákonnou oporu, zkvalitnit její stávající systém, 14 vybudovat pøehlednou strukturu založenou na efektivní koordinaci informování veøejnosti – zavést do praxe model komunikace, aby byly 9 poskytovány komplexní, objektivní informace mezinárodní spolupráce – plnì se zapojovat do mezinárodní spolupráce

2

evaluace aktivit – uplatòovat výzkumem ovìøené postupy

6

žádný z uvedených cílù

0

K dalším cílùm, které obsahují jednotlivé strategické dokumenty protidrogové politiky nìkterých krajù, patøí: zvyšovat odbornou úroveò lidí, kterých se drogová problematika dotýká, podporovat vzájemnou spolupráci subjektù protidrogové politiky, zajistit kvalitní programy služeb nebo zvýšit efektivitu systému protidrogové politiky kraje; k intervencím pro uživatele drog pøidaly nìkteré kraje i intervence pro patologické hráèe (sí léèby a následné péèe pro obì cílové skupiny). Akèní plán realizace Národní strategie protidrogové politiky je jako druhý strategický dokument základním implementaèním nástrojem strategie. Akèní plán v 7 základních oblastech protidrogové politiky29 stanovuje aktivity, které mají pøispìt k naplnìní cílù národní strategie. Nìkteré aktivity v akèním plánu jsou uvedeny jako doporuèení pro kraje k realizaci na krajské úrovni, v pøípadì nìkterých jiných aktivit je hlavním realizátorùm doporuèeno spolupracovat s kraji pøi jejich realizaci. Podle odpovìdí koordinátorù v dotazníkovém prùzkumu se první Akèní plán 2005–2006 promítl do krajských protidrogových strategických dokumentù v 8 krajích, druhý Akèní plán 2007–2009 v 10 krajích. Ani jeden akèní plán nebyl reflektován ve strategických dokumentech ve tøech krajích: na Vysoèinì a v krajích Pardubickém a Plzeòském.

29 Primární prevence, Léèba a resocializace, Snižování rizik, Snižování nabídky a prosazování práva, Informace, výzkum, hodnocení, Koordinace a financování, Mezinárodní spolupráce

62

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … Tabulka 13: Pøehled oblastí Akèního plánu 2007–2009, které jsou obsaženy v krajských protidrogových strategických dokumentech oblasti Akèního plánu 2007–2009

poèet krajù, ve kterých je daná oblast obsažena v strategických dokumentech

prevence

12

léèba a následná péèe

13

snižování rizik

13

snižování nabídky a prosazování práva

5

informace – výzkum – hodnocení

6

koordinace a financování

13

mezinárodní spolupráce

2

žádná z uvedených oblastí

1*

Pozn.: * Vysoèina.

Dotazníkový prùzkum zjišoval i postoje krajských protidrogových koordinátorù k aktivitám, které byly formulovány v Akèním plánu 2007–2009 jako doporuèení pro kraje. Mìli možnost vyjádøit svùj názor, zda považují tato doporuèení za dostateèná pro své potøeby a zda jim doporuèení formulovaná v akèním plánu pomáhají pøi prosazovaní protidrogové politiky v kraji. Výsledky uvádí následující tabulka. Tabulka 14: Názory krajských protidrogových koordinátorù na doporuèení krajùm v Akèním plánu 2007–2009 kategorie odpovìdí

výèet doporuèení je pro kraje dostateèný

doporuèení v akèním plánu pomáhají pøi prosazování protidrogové politiky v kraji

ano

1

3

spíše ano

7

6

spíše ne

3

4

ne

0

0

neumím posoudit

3

1

celkem

14

14

4.3.2 Spolupráce státu a krajù Pro lepší koordinaci a implementaci protidrogové politiky je dùležitá spolupráce jednotlivých èlánkù protidrogové politiky, vèetnì spolupráce centrální úrovnì (státní správy) se samosprávou. Jak už bylo uvedeno výše, nìkteré aktivity akèního plánu pøímo doporuèují spolupráci státních orgánù a institucí s kraji pøi jejich realizaci. V rámci dotazníkového prùzkumu hodnotili krajští protidrogoví koordinátoøi na pìtibodové škále úroveò spolupráce vybraných ústøedních orgánù státní správy s kraji na realizaci Akèního plánu 2007–2009. Kraje byly nejvíce spokojeny s úrovní spolupráce se sekretariátem RVKPP, spolupráce

63

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … ostatních ústøedních orgánù státní správy s kraji je hodnocena jako slabší. Souvisí to ale i s tím, že charakter agendy nìkterých ministerstev spolupráci s kraji bezprostøednì nevyžaduje (napø. u ministerstev financí nebo spravedlnosti), u jiných ke spolupráci nedochází vùbec. Tabulka 15: Prùmìrné bodové hodnocení spolupráce krajù s centrálními úøady ministerstvo

prùmìrné bodové hodnocení

Úøad vlády ÈR – RVKPP

4,4

Ministerstvo práce a sociálních vìcí

2,6

Ministerstvo vnitra

2,5

Ministerstvo školství, mládeže a tìlovýchovy

2,4

Ministerstvo zdravotnictví

2,3

Ministerstvo financí

1,7

Ministerstvo spravedlnosti

1,3

Ministerstvo prùmyslu a obchodu

ke spolupráci nedochází

Ministerstvo obrany

ke spolupráci nedochází

Ministerstvo zahranièních vìcí

ke spolupráci nedochází

Pozn.: 5 – výborná spolupráce, 1 – špatná spolupráce

S prùmìrným hodnocením spolupráce krajù se státní správou mùže souviset i subjektivnì vnímaná relativnì nízká možnost ovlivòování národní protidrogové politiky, její tvorby èi realizace s prùmìrným bodovým hodnocením 2,5 bodu na stupnici 1 – vùbec nemohu ovlivòovat, 5 – mohu výraznì ovlivnit. V roce 2007 schválila RVKPP zøízení Výboru zástupcù regionù složeného z krajských protidrogových koordinátorù, který vznikl transformací pracovní skupiny Vertikální koordinace protidrogové politiky, jež vznikla v rroce 2003. Úèelem bylo posílení vzájemné provázanosti a spolupráce centrální a krajské úrovnì protidrogové politiky. Dotazníkový prùzkum zjišoval, jak krajští protidrogoví koordinátoøi vnímají èinnosti tohoto výboru. Koordinátoøi hodnotili èinnost výboru jako potøebnou a obsah jeho jednání jako zajímavý a užiteèný. Zároveò by byli rádi, kdyby se výbor setkával èastìji (7 odpovìdí), pøípadnì jako dosud (6). Výbor se rovnìž setkává s Výborem zástupcù rezortù a institucí30, což poskytuje prostor pro výmìnu informací a pro harmonizaci postupù ústøedních orgánù státní správy a krajù. Tato spoleèná jednání byla rovnìž hodnocena pozitivnì, i když ne natolik výraznì jako samostatná jednání Výboru zástupcù regionù. Na rozdíl od Výboru zástupcù regionù, kde by si koordinátoøi spíše pøáli, aby se setkával èastìji, frekvence spoleèných jednání s Výborem zástupcù rezortù a institucí cca 2x roènì je pro vìtšinu z nich zcela vyhovující (11 odpovìdí).

30 Výbor byl RVKPP schválenv roce 1999. Jeho èleny jsou pracovníci resortù a institucí, kteøí v pøíslušném ministerstvu a/nebo instituci odpovídají za realizaci opatøení a aktivit protidrogové politiky. Výbor projednává otázky postupu a spolupráce ve veøejné správì, zejména na centrální úrovni (RVKPP, 2009).

64

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … Tabulka 16: Hodnocení užiteènosti Výboru zástupcù regionù a spoleèných jednání s Výborem zástupcù rezortù a institucí hodnocená oblast

prùmìrné bodové hodnocení výbor zástupcù regionù

spoleèná jednání s výborem zástupcù resortù a institucí

potøebnost jednání

4,1

3,9

zajímavost obsahu jednání

4,0

3,7

užiteènost obsahu jednání

4,3

3,7

Pozn.: škála hodnocení: 5 – nejlepší a 1 – nejhorší hodnocení

Všichni koordinátoøi vyjádøili spokojenost se spoluprací drogových služeb s krajem na krajské úrovni. Obecnì spolupráci charakterizovali jako dobrou, na vysoké úrovni a v prùbìhu posledních 4 let stále se zlepšující (i kap. 4.3.4). Problémem v udržení dobré spolupráce se službami mùže být ale èastá obmìna krajských protidrogových koordinátorù, jak tomu bylo napø. ve Zlínskem kraji, kde se v prùbìhu 4 let vymìnil protidrogový koordinátor 3x. Noví protidrogoví koordinátoøi pak musí navazovat vztahy se službami od zaèátku. 4.3.3 Postavení krajského protidrogového koordinátora V roce 2004 byly funkce krajských protidrogových koordinátorù ustanoveny ve všech 14 krajích. V roce 2005 však v Moravskoslezském kraji byla funkce krajského koordinátora zrušena a od té doby nebyla znovu zøízena. Krajští protidrogoví koordinátoøi podle prùzkumu pùsobí vìtšinou na pozici referenta, jen ve dvou krajích pùsobí krajský protidrogový koordinátor na pozici vedoucího oddìlení nebo odboru. Ve výroèních zprávách o realizaci protidrogové politiky v kraji je vykazovaný pracovní úvazek krajských protidrogových koordinátorù vìtšinou 1,0. Ve vìtšinì pøípadù však koordinátoøi zajišují ještì další agendy (prevence kriminality, grantová øízení kraje) (sRVKPP, 2008). Prùzkum se proto zamìøil i na zmapování situace v zatížení krajských protidrogových koordinátorù jinými agendami, a to v posledním mìsíci. Agendì protidrogové politiky se na 100% úvazek vìnuje 5 koordinátorù, pøesto ale dva z nich uvedli, že jiné agendy tvoøily v posledním mìsíci 20 % a 5 % jejich pracovní èinnosti. Dalších 9 koordinátorù je zatíženo jinými agendami v rùzné míøe. Za poslední mìsíc uvedly vysoký podíl zatíženosti jinými agendami tøi kraje – Moravskoslezský (90 %), Ústecký (80 %) a Vysoèina (70 %). Pøesnì polovinu pracovní èinnosti vìnovanou jiným agendám uvedly Plzeòský a Královéhradecký kraj. U ostatních koordinátorù se podíl jiných agend liší, v prùmìru však dosahuje pøibližnì 18 %.

65

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … Tabulka 17: Zatížení krajských protidrogových koordinátorù jinými agendami v posledním mìsíci procento pracovních povinností vìnovaných jiným agendám v posledním mìsíci

poèet koordinátorù

0%

3

5 % až 30 % (prùmìr 18 %)

6

50 %

2

70 % až 90 %

3

celkem

14

Vìtšina krajských protidrogových koordinátorù je podle jejich vyjádøení èlenem relevantních krajských poradních, pracovních nebo koordinaèních orgánù, které souvisí s drogovou problematikou. Ménì èasto jsou však již pøítomni na dùležitých jednáních krajských orgánù, na kterých se rozhoduje o otázkách protidrogové politiky. Dá se øíci, že nejlepší pozici mají krajští protidrogoví koordinátoøi ve Støedoèeském, Královéhradeckém, Jihoèeském a Libereckém kraji a v Hl. mìstì Praze, ve kterých se úèastní všech nebo vìtšiny jednání koordinaèních, ale i rozhodovacích orgánù v otázkách drogové problematiky. Z tohoto pohledu má naopak slabou pozici krajský protidrogový koordinátor na Vysoèinì, v Ústeckém a Plzeòském kraji, ve kterých se úèastní jednání jen nìkterých koordinaèních orgánù a jednání rozhodovacích orgánù jen zøídka nebo nikdy. Nicménì se zdá, že výše uvedená pozice nijak výraznì neovlivòuje možnosti krajských protidrogových koordinátorù pøímo ovlivòovat tvorbu a realizaci protidrogové politiky kraje. Všichni koordinátoøi odpovìdìli, že tyto možnosti mají nebo spíše mají. Výjimkou je koordinátor Ústeckého kraje, který má sice možnost ovlivnit tvorbu protidrogové politiky, nikoliv však její realizaci – vùbec se nezúèastòuje rozhodovacích procesù v otázkách protidrogové politiky. 4.3.4 Zabezpeèení realizace protidrogové politiky v krajích Krajští protidrogoví koordinátoøi hodnotili v rámci prùzkumu vývoj situace v zabezpeèení protidrogové politiky kraje v posledních 4 letech. Nejvýraznìji bylo hodnoceno zlepšení v oblasti zabezpeèení sítì programù pro uživatele drog; ta se zlepšila v 11 krajích a nezmìnila se na Vysoèinì, v Karlovarském a Pardubickém kraji. V oblasti personálního zabezpeèení se situace nezmìnila v 7 krajích a ve dvou krajích se situace zmìnila k horšímu. Finanèní situace se zhoršila ve 4 krajích. Zhoršení politické podpory protidrogové politiky bylo zmínìno ve dvou krajích. Souhrnnì charakterizuje vývoj v zabezpeèení protidrogové politiky v kraji na základì vývoje ve ètyøech oblastech (politické rozhodování, zabezpeèení sítì programù pro uživatele drog, zabezpeèení personálních a finanèních zdrojù) následující tabulka.

66

PRÙBÌH IMPLEMENTACE … Tabulka 18: Struèná charakteristika vývoje zabezpeèení protidrogové politiky vývoj situace

kraj

souèet bodového ohodnocení ve 4 oblastech

zlepšila se

Støedoèeský

12

Jihoèeský

12

Olomoucký

12

Liberecký

12

Královehradecký

11

Praha

11

Plzeòský

10*

Moravskoslezský

10

mírnì se zlepšila nezmìnila se

spíše se zhoršila

Jihomoravský

9*

Zlínský

9**

Karlovarský

7

Vysoèina

7

Ústecký

7**

Pardubický

6

Pozn.: Bodové hodnocení každé ze ètyø oblastí: 3 body – situace se zlepšila, 2 body – situace se nezmìnila, 1bod – situace se zhoršila. * zhoršila se jen oblast personálního zabezpeèení ** zlepšila se jen sí poskytovatelù drogových služeb

Krajští protidrogoví koordinátoøi uvádìli, co je podle nich limitujícím faktorem realizace krajské protidrogové politiky. Pøestože jen 4 kraje uvedly zhoršení finanèní situace, finanèní podpora protidrogové politiky zùstává nejdùležitìjším limitujícím faktorem, který znesnadòuje realizaci aktivit protidrogové politiky na krajské úrovni. V souvislosti s nedostateènou finanèní podporou uvádìli napø. pokles finanèní podpory ze strany státu (nìkdy i kraje), èasté zmìny v systému financování, byly zmínìny i obavy z možných dùsledkù finanèní krize nebo z povolebních zmìn. Dalšími èasto zmiòovanými limitujícími faktory byly pozice samotného krajského nebo místního protidrogového koordinátora (kumulace funkcí, nedostatek prostoru pro samotnou práci), nìkteré chybìjící typy drogových služeb v kraji nebo nedostateèná odbornost subjektù zabývajících se protidrogovou politikou. Dále byly ménì èasto zmiòovanými negativními faktory napø. vztah policejních orgánù ke službám pro uživatele drog, nedostateèná mezirezortní spolupráce, nedostateèná politická podpora, slabá podpora na úrovni obcí, nedostateènì øešený problém legálních drog (alkoholu a tabáku) v rámci protidrogové politiky.

67

PRÙBÌH IMPLEMENTACE …

Shrnutí a doporuèení – V roce 2008 mìlo vlastní protidrogové strategické dokumenty zpracováno všech 14 krajù; 6 krajù mìlo zpracováno jenom jeden strategický dokument (protidrogovou strategii kraje nebo akèní plán), 8 mìlo zpracovány oba (krajskou strategii i akèní plán). – Cíle Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 byly v rùzné míøe pøeneseny do krajských strategických dokumentù – od 3 cílù až po všech 11 cílù. První Akèní plán 2005–2006 se promítl do krajských protidrogových strategických dokumentù v 8 krajích, druhý Akèní plán 2007–2009 v 10 krajích, ani jeden v tøech krajích. – Spolupráce s centrální úrovní je kraji celkovì hodnocena jako spíše podprùmìrná, výjimkou je spolupráce se sekretariátem RVKPP. V této oblasti existuje prostor pro zlepšení. – Pøestože se oficiálnì vykazuje pracovní úvazek krajských protidrogových koordinátorù vìtšinou jako 1,0, jen 3 koordinátoøi uvedli, že se drogové problematice vìnovali ve 100 %. – Vìtšina krajských protidrogových koordinátorù je èlenem relevantních krajských poradních orgánù, které souvisí s drogovou problematikou; ménì èasto jsou však již pøítomni na dùležitých jednáních krajských rozhodovacích orgánù – V prùbìhu pìti let se v krajích výraznì zlepšila oblast zabezpeèení služeb pro uživatele drog – zlepšení uvedlo 11 krajù. – K nejèastìjším bariérám, které znesnadòují realizaci protidrogové politiky na krajské úrovni, patøí finanèní zabezpeèení, kumulace agend koordinátora nebo absence nìkterých typù služeb.

68

EVALUACE VÝSLEDKÙ … 5 Evaluace výsledkù protidrogové politiky Evaluace dosažených výsledkù protidrogové politiky, resp. úrovnì dosažení strategických cílù, je založena na dvou zdrojích informací. V první podkapitole je uvedeno hodnocení vývoje protidrogové politiky v jednotlivých oblastech akèního plánu, které je založeno na výsledcích srovnání SWOT analýz provedených v roce 2004 a 2009, èili hodnocení založené na názorech expertù v expertních pracovních skupinách. Tento nástroj sbìru dat byl použit jako nástroj k hodnocení také technicko-organizaèních cílù. Druhým zdrojem informací, a to pro zhodnocení specifických cílù strategie, které smìøovaly ke zmìnì drogové situace, byly trendy vybraných kvantitativních ukazatelù. 5.1 Zhodnocení zmìny stavu v jednotlivých oblastech protidrogové politiky za období pìti let Tato èást hodnocení se zabývá vývojem v sedmi oblastech akèních plánù v období pùsobnosti Národní strategie 2005–2009, èili za období pìti let. Jde o zhodnocení celkového vývoje a zmìn v jednotlivých oblastech protidrogové politiky, identifikaci zlepšení, nebo naopak zhoršení situace, eventuálnì identifikaci pøípadných selhání protidrogové politiky. Hodnocení je založeno na názorech expertù v sedmi expertních pracovních skupinách podle jednotlivých oblastí akèního plánu: Primární prevence, Léèba a sociální zaèleòování, Snižování rizik, Snižování nabídky drog, Koordinace a financování, Monitoring, výzkum, hodnocení, Mezinárodní spolupráce. Do expertních pracovních skupin bylo zapojeno pøibližnì 60 odborníkù aktivních v oblasti drog, pøièemž prùmìrnì se jedné skupiny úèastnilo 15–20 expertù. Pøi evaluaci byla využita SWOT analýza provedená v roce 2004, která tvoøila základ pro formulaci Národní strategie 2005–2009. Experti v pracovních skupinách posuzovali, zda se slabé stránky podaøilo v prùbìhu pìti let odstranit èi ne, zda se podaøilo tehdy identifikované pøíležitosti využít èi ne, zda se silné stránky podaøilo udržet nebo zda došlo k jejich oslabení31. Následnì byly identifikovány i nové položky SWOT analýzy platné pro rok 2009. Použitá metoda je limitována tím, že jde o subjektivní názory jednotlivých expertù, které se mezi jednotlivci nebo skupinami jednotlivcù mohou lišit nebo si mohou protiøeèit. Takovým pøípadem mùže být napø. vnímání mezinárodní prestiže Èeské republiky (jedni vnímají posílení prestiže ÈR v prùbìhu pìti let, jiní vnímají její ztrátu) nebo názory na existenci informací ohlednì užívání legálních drog (opìt jedni vnímají úplnou absenci informací, jiní zase jejich dostatek). Nicménì, i když se tyto pøípady vyskytnout mohly, výsledky zde uvádìné jsou vìtšinou konsenzuálním vyjádøením názorù skupiny expertù. Dalším omezujícím faktorem, který je nutné brát v úvahu pøi posuzování a interpretaci výsledkù, je fakt, že i když byly v roce 2004 nìkteré problémy identifikovány, nemusely být nutnì považovány za priority. K vyøešení daných problémù pak nemusely vést žádné aktivity. Výsledky hodnocení jsou také podkladem nebo i pøímo zhodnocením dosažení technicko-organizaèních cílù strategie, jejichž krátké vyhodnocení je uvedeno v kapitole 6.

31 Pro položky Slabé a Silné stránky se použily ètyøi hodnotící kategorie: „je opakem“– „již není“ – „zùstává“ – „je více“

69

EVALUACE VÝSLEDKÙ … 5.1.1 Oblast primární prevence V oblasti Primární prevence nedošlo patrnì podle výsledkù z dané expertní pracovní skupiny ke zlepšení situace v otázkách specifických pro tuto oblast. Oproti r. 2004 se podaøilo odstranit nedostatky v podobì neaktuální legislativy, tj. pøijetí zákona 379/2005 Sb., o opatøeních k ochranì pøed škodami pùsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o zmìnì souvisejících zákonù, který je významný pro celou protidrogovou politiku, nejen pro oblast Primární prevence. Podaøilo se odstranit tehdy vnímaný nedostatek dat o stavu užívání návykových látek v ÈR. Pøi tvorbì Národní strategie 2005–2009, tedy v roce 2004, byla identifikována nutnost vìnovat pozornost vzdìlávání pracovníkù v oblasti Primární prevence, které bylo oznaèeno jako znaènì roztøíštìné a vzdìlávání pro pedagogické i nepedagogické pracovníky v dané oblasti bylo vnímáno jako nesystémové. To se podle názoru expertù podaøilo sice zlepšit, není to již vnímáno jako slabá stránka, nicménì stále existuje potøeba realizovat patøièné aktivity pro zlepšení vzdìlávání pedagogických i nepedagogických pracovníkù. V oblasti Primární prevence došlo k oslabení øady silných stránek identifikovaných v roce 2004. Za silnou stránku protidrogové politiky v oblasti primární prevence odborníci po pìti letech již nepovažují nastavení kritérií kvality (standardù) a nástrojù hodnocení kvality a efektivity programù primární prevence. Tyto nástroje se, podle vysvìtlení odborníkù, v roce 2004 vytváøely a hodnì se od nich slibovalo. Po pìti letech je však jejich efekt v praxi vnímán jako znaènì diskutabilní a neefektivní. Za ztrátu silné stránky lze považovat i horizontální a vertikální spolupráci mezi jednotlivými subjekty. Podobnì jako tomu bylo i v pøípadì certifikací a nástrojù hodnocení kvality, tyto systémy spolupráce se v roce 2004 nastavovaly. Po pìti letech je však koordinace primární prevence vnímána jako problematická stránka a neefektivní propojení systémù na horizontální meziresortní úrovni je považováno za prioritní k øešení v budoucím období. Hodnì se slibovalo také od omezení propagace tabákových výrobkù, které bylo v roce 2004 uvedeno mezi silnými stránkami protidrogové politiky, dnes je toto vnímání zcela opaèné. K podobnému pøesunu ze silných stránek do slabých došlo i v pøípadì vymezení jednotné terminologie v oblasti primární prevence, zejména mezi jednotlivými rezorty. Dále slabou stránkou oblasti Primární prevence zùstává i po pìti letech nerovnomìrnost v pokrytí regionù a rùzných cílových skupin programy primární prevence, absence regionálních a místních èlánkù primární prevence nebo neefektivní realizace programù primární prevence ve školách a školských zaøízeních. 5.1.2 Oblast léèby a následné péèe V oblasti Léèby a následné péèe byla protidrogová politika již o nìco úspìšnìjší. V prùbìhu pìti let se ještì silnìjší stránkou stala podle vnímání expertù odborná úroveò personálu v zaøízeních drogových služeb. Oproti roku 2004 se podaøilo zlepšit dostupnost a kapacitu následné péèe pro uživatele nelegálních drog, která je momentálnì vnímána jako „standard“. Problémem však zùstává dostupnost a kapacita následné péèe pro uživatele legálních drog. Dále se podaøilo zlepšit tehdy stále vnímanou omezenou nabídku léèby ve vìzení a zejména rozvinout poskytování substituèní léèby pro uživatele drog ve výkonu vazby a trestu odnìtí svobody. Oproti roku 2004 se také podle vnímání odborníkù zlepšila spolupráce mezi státními a nestátními zaøízeními. Ke zlepšení také došlo v dostupnosti substituèní léèby a v úrovni managementu poskytovatelù služeb, nicménì tyto dvì stránky protidrogové politiky v oblasti léèby poøád zùstávají slabou stránkou. V oblasti legislativy byl konstatován význam-

70

EVALUACE VÝSLEDKÙ … ný posun neboli úspìch, a to v podobì pøijetí nové sociální legislativy, na druhou stranu za neúspìch lze považovat neexistenci celého balíku nové zdravotnické legislativy. Slabou stránkou v oblasti Léèby a následné péèe i po pìti letech zùstává nízká dostupnost ambulantní péèe. Podle vyjádøení expertù je ambulantní léèba „vesmìs formální, nedostateèná èi neexistující“. Problémem taky zùstává nízká dostupnost léèby pro specifické cílové skupiny (národnostní menšiny, dìti do 16 let), dále nejednotné vykazování poskytnuté péèe, nejasná indikace klientù k urèitému typu péèe èi absence vydefinování minimální sítì služeb. Ta je problémem spíše na národní úrovni, na úrovni krajù byly vypracovány dokumenty specifikující optimální nebo minimální sí služeb. V uvedených oblastech tedy nedošlo v prùbìhu pùsobnosti Národní strategie 2005–2009 ke zlepšení. Výraznì byla v expertních pracovních skupinách akcentována „neexistence protidrogové politiky v oblasti legálních drog“, kterou lze považovat za neúspìch protidrogové politiky jako takové. Toto konstatování v rùzných podobách a formulacích zaznívalo vícekrát i v jiných skupinách (dlouhodobé nezohledòování legálních drog a jejich øešení na úrovni koordinace a financování, nereflektování problematiky legálních drog, „bagatelizace“ problému). V oblasti léèby to znamená pøetrvávající dualizmus v pøístupu k øešení problematiky legálních a nelegálních drog, nedostateèné spektrum služeb pro uživatele legálních drog, ale i nedostateèné øešení lékových závislostí. Experti v pracovní skupinì pro léèbu konstatovali také ztrátu existujících silných stránek z roku 2004. Vnímaná ztráta silných stránek se týkala zejména koordinace, využívání standardù odborné zpùsobilosti nebo spolupráce s A.N.O. Závìry a konstatování expertní pracovní skupiny jsou proto uvedeny v èásti Koordinace (kapitola 5.1.5). 5.1.3 Snižování rizik V oblasti Snižování rizik došlo od r. 2004 k posílení nìkolika silných stránek. K takovým patøí hustá sí služeb poskytujících služby harm reduction, kontakt zamìstnancù nízkoprahových zaøízení s aktivními uživateli drog v jejich pøirozeném prostøedí a jejich vysoký kontaktní potenciál a také dostupnost základních statistických údajù z nízkoprahových zaøízení. Jako silná stránka bylo experty hodnoceno, že minimalizace rizik je standardní souèástí èeské protidrogové politiky a programy minimalizace rizik jsou podporovány z veøejných rozpoètù (státního, krajských, obecních). Nicménì ani jedna slabá stránka identifikovaná v roce 2004 nebyla experty vyhodnocena jako taková, u které by došlo k zásadnímu zlepšení nebo úplnému odstranìní. Jisté zlepšení bylo konstatováno v komunikaci s represivními složkami a ve zvýšení zájmu o drogovou problematiku ze strany krajù. Nadále ale tyto stránky zùstávají slabými. I po pìti letech zùstala slabou stránkou stabilita služeb harm reduction, která souvisí zejména s omezenými finanèními prostøedky. Dále zùstávají slabými stránkami nízká dostupnost, respektive nedostupnost služeb v nìkterých specifických skupinách (napø. vìzení, migranti, rekreaèní uživatelé), neochota léèit problémové uživatelé drog ve standardních léèebných zaøízeních (somatická komorbidita), vysoký pomìr injekèních uživatelù mezi problémovými uživateli nebo i to, že aktivity služeb snižování rizik jsou èasto poskytovány jen „instrumentálnì“, tj. pøípadová práce s klientem není samozøejmostí. I vzhledem k dlouhotrvající pøevaze uživatelù pervitinu (metamfetaminu), kteøí tvoøí dvì tøetiny problémových uživatelù v ÈR, neexistuje možnost substituèní léèby u tìchto uživatelù. Experti považují za neúspìch protidrogové politiky v oblasti Snižování rizik absenci programù snižování rizik ve vìznicích.

71

EVALUACE VÝSLEDKÙ … Ještì horší situace než v roce 2004 byla experty hodnocena situace v dostupnosti testování na virové hepatitidy a HIV pro uživatele drog, která se trvale snižuje od roku 2004, a pøetrvávající nedostatek poradenství v oblasti HIV, virových hepatitid a sexuálnì pøenosných nemocí po zániku okresních hygienických stanic. 5.1.4 Potlaèování nabídky a vymáhání práva V roce 2004 byl v oblasti Potlaèování nabídky konstatován relativnì dobrý výchozí stav v oblasti legislativní, organizaèní i politické, v existenci potøebných zákonných pøedpisù, politické vùle, dobré mezinárodní spolupráce a funkèního systému. Národní strategie 2005–2009 se proto zamìøila pøedevším na efektivnìjší využívání existujících podmínek a zdrojù (sRVKPP, 2004). V této oblasti se v prùbìhu pìti let podaøilo dosáhnout zlepšení situace ve sbìru dat z trestnìprávní oblasti obecnì. Významným bylo akceptování návrhu indikátorù potlaèování nabídky, které pøedložila Èeská republika v rámci Horizontal Drug Group (HDG) v prùbìhu svého pøedsednictví v roce 2009. Návrh indikátorù znamená významný posun ve využití dat z trestnìprávního sektoru pro výzkumné úèely. Nicménì i pøes úspìchy v oblasti sbìru dat z trestnìprávního sektoru zùstává problémem nepropojenost a nepropojitelnost evidencí jednotlivých složek orgánù èinných v trestném øízení. To má dopad jednak na realizaci komplexnìjších analýz a jednak na praktickou stránku prùbìhu trestnìprávního øízení (napø. rychlá výmìna informací). Nepodaøilo se zlepšit situaci s ohledem na zdlouhavé trestní øízení a jeho pøetrvávající formálnost. Dále se nepodaøilo odstranit nedostatky v podobì slabé spolupráce mezi státní správou, samosprávou a orgány èinnými v trestném øízení (vèetnì kontroly legálních drog), v podobì nezapojení probaèní a mediaèní služby již do poèáteèní fáze trestního øízení a nakonec ani nevyjasnìný pøesah rolí mezi zástupci prevence a represe v oblasti primární prevence. Jako slabá stránka byly také identifikovány chybìjící mechanizmy kontroly zneužívání legálnì získávaných léèiv. Za neúspìch lze považovat nedostateènou kontrolu dodržování zákona o návykových látkách è. 379/2005 Sb. v oblasti nedostateèné kontroly prodeje alkoholu a tabáku mladistvým, kde bylo konstatováno zhoršení situace. 5.1.5 Koordinace Pro oblast Koordinace protidrogové politiky na národní úrovni bylo významné pøijetí nìkterých legislativních norem. Klíèový byl zejména již zmiòovaný zákon è. 379/2005 Sb., o opatøeních k ochranì pøed škodami pùsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, a o zmìnì souvisejících zákonù. Jeho pøijetím se podaøilo uzákonit již uplatòované principy protidrogové politiky, kterým však chybìla zákonná norma (Mravèík et al., 2006)32. Nicménì odborníci zákon považují za nedostateèný a volají po jeho komplexní novelizaci. Dále schválení zákona è. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci osobám v nepøíznivé životní situaci prostøednictvím sociálních služeb – zákon definuje základní typy sociálních služeb pro uživatele drog, nebo pøijetí nového trestního zákoníku (zákon è. 40/2009 Sb.).

32 Nahradil tak zákon è 37/1989 Sb., o ochranì pøed alkoholizmem a jinými toxikomaniemi, který nedostateènì vymezoval povinnosti a kompetence ústøedních orgánù státní správy, krajù a obcí, nedefinoval systém služeb vzniklých po zmìnì politického režimu v 1989 ani èinnosti v pøenesené a samostatné pùsobnosti kraje a obcí, ani rozsah a zajištìní spolupráce mezi centrálními orgány, kraji a obcemi s rozšíøenou pùsobností.

72

EVALUACE VÝSLEDKÙ … Nicménì, i když se legislativa v protidrogové oblasti posunula dopøedu, podle expertù je existující legislativa poøád nedostateèná a v praxi nedostateènì vymahatelná (zejména se to týká oblasti legálních drog). Experty bylo konstatováno zlepšení spolupráce a koordinace protidrogové politiky na všech úrovních – národní, krajské i místní. Pokrok byl vnímán zejména v koordinaci na krajské úrovni, kde v prùbìhu pìti let došlo ke zlepšení informovanosti a zvýšení zájmu pøedstavitelù krajù o informace v oblasti protidrogové politiky. Nicménì i pøes konstatované zlepšení zùstává koordinace slabou stránkou. Pøestože experti považují zlepšení koordinace na všech úrovních za úspìch protidrogové politiky, hned paralelnì s tím oznaèili neprovázanost a chybìjící zpìtnou vazbu mezi subjekty a pøetrvávající rezortismus jako oblasti, které se nepodaøilo v prùbìhu pìti let vyøešit. Pøetrvává i nezájem o protidrogovou politiku na centrální úrovni, což se i po pìti letech projevuje mimo jiné malou úèastí ministrù vìcnì pøíslušných rezortù odpovìdných za danou problematiku na jednáních RVKPP. I v oblasti Koordinace došlo ke ztrátì nebo alespoò ke zpochybnìní nìkterých silných stránek identifikovaných v roce 2004. Pøi tvorbì Národní strategie 2005–2009 bylo konstatováno zlepšování postavení sekretariátu RVKPP jako koordinaèního orgánu protidrogové politiky, které tehdy tvoøilo jednu ze silných stránek protidrogové politiky. I když skupina pro koordinaci pøímo nekonstatovala ztrátu této silné stránky, ze strany jiných expertních pracovních skupin tomu bylo jinak. Bylo vyjádøeno zpochybnìní silného postavení a èinnost sekretariátu RVKPP ve vztahu ke koordinaci aktivit a spolupráci mezi rezorty, což úèastníci expertních pracovních skupin odùvodnili tím, že sekretariát RVKPP není hierarchicky nad rezorty, a proto plnìní aktivit nebo implementace protidrogové politiky není „vymahatelné“. Zøetelnì se tak dává prostor pro uplatòování rezortizmu a formální plnìní aktivit z akèních plánù. Dále byl sekretariát RVKPP kritizován za podceòování nebo ztrátu zájmu o zahranièní agendu. Ztráta další silné stránky koordinace protidrogové politiky byla také konstatována u zastøešující instituce neziskových organizací A.N.O., která byla kritizována z pohledu jak její vnitøní organizace, tak její spolupráce s externími subjekty. Významným krokem v protidrogové politice bylo zavedení standardizace a certifikace odborné zpùsobilosti drogových služeb. Nicménì úskalím zavedených certifikací podle odborníkù zùstává vícekolejnost hodnotících systémù kvality jednotlivých rezortù, jejich vzájemné pøekrývání, neakceptování ze strany nìkterých centrálních institucí a nedostateèné využití jejich potenciálu v praxi. Také skupina pro koordinaci výraznì konstatovala neúspìch v otázce integrace legálních drog do stávajícího systému protidrogové politiky (více kap. 5.1.2). 5.1.6 Financování Oproti r. 2004 se podaøilo odstranit nesystémovost dotaèního financování ze strany regionù a podaøilo se je zapojit do systému financování programù protidrogové politiky. Na úrovni krajù se dále podaøilo vypracovat a definovat tzv. minimální nebo optimální sí drogových služeb. Podaøilo se odstranit absenci legislativy v oblasti zabezpeèení finanèních tokù na realizaci programù primární prevence a kontrolních mechanizmù jejich èerpání. V prùbìhu pìti let se podle expertù zlepšila i úroveò finanèního managementu žadatelù o dotace, tj. zejména neziskových organizací.

73

EVALUACE VÝSLEDKÙ … Naopak problémy, které se nepodaøilo v prùbìhu pìti let vyøešit, zùstávají roztøíštìnost (nesjednocení) dotaèního financování na úrovni rezortù a RVKPP, management dotací ze strany státních organizací, tj. pozdní vyplácení dotací, pozdní definování priorit apod., nebo nemožnost víceletého financování certifikovaných osvìdèených služeb. V roce 2004 se plánovalo promítnutí certifikací odborné zpùsobilosti do pøístupu poskytovatelù služeb k veøejným financím, což se dosud nepodaøilo uspokojivì zrealizovat. Co je dùležité, nepodaøilo se zabezpeèit plánované navýšení finanèních prostøedkù na dotaèní titul RVKPP. Navíc došlo ještì ke snížení finanèních prostøedkù pøímo smìøovaných na podporu drogových služeb a programù z dotaèního titulu RVKPP o nìkolik desítek milionù korun. Jistou kompenzací tohoto propadu bylo navýšení dotací jednotlivými rezorty (zejména MPSV) a kraji. Nicménì s finanèními prostøedky, které jsou drogovým službám pøidìlovány ad hoc (jako je to v pøípadì MPSV), tzn. není dopøedu znám balík financí, které budou specificky zamìøeny na protidrogovou politiku, nelze protidrogovou politiku plánovat a koordinovat. 5.1.7 Informace, výzkum, hodnocení Tato oblast mìla být pùvodnì oblastí Vztahù s veøejností (public relations) (kap. 3.1.2). Nebylo proto možné využít analýzy situace provedené v roce 2004 pro zhodnocení stavu a jeho vývoje v této oblasti. Nicménì, i když public relation nepatøilo do èinnosti skupiny, byla SWOT analýza z roku 2004 zhodnocena z pohledu skupiny pro monitoring, výzkum a hodnocení. V oblasti Vztahù s veøejností skupina konstatovala, že problémy identifikované v roce 2004 zùstávají pøibližnì stejné: podceòování/opomíjení problematiky legálních drog, slabá podpora vztahù s veøejností u poskytovatelù služeb, jisté zlepšení bylo konstatováno u podpory public relations z rezortních prostøedkù. Dále byla jako slabá stránka hodnoceno, že sekretariát RVKPP nemá (pravidelná) pracovní setkání s tiskovými pracovníky rezortù, krajù a Policie ÈR. Zejména od zástupcù neziskových organizací v jiných expertních pracovních skupinách však vyplynula potøeba zlepšit public relations protidrogové politiky (skupina pro léèbu a následnou péèi a pro snižování rizik). Z pohledu oblasti Informace, výzkum, hodnocení bylo konstatováno zlepšení nìkterých silných stránek. V prùbìhu pìti let došlo podle expertù k ještì vìtšímu posílení pozice Národního monitorovacího støediska pro drogy a drogové závislosti jako poskytovatele informací, ke zlepšení spolupráce sekretariátu RVKPP s kraji v oblasti poskytování informací, k posílení publikaèní èinnosti a ke zlepšení poskytování informací prostøednictvím webových stránek. Za úspìch, tedy odstranìní slabé stránky, lze považovat konsolidaci drogového informaèního systému, zabezpeèení kvalitního mapování drogové situace, pravidelné poskytování a dobrou dostupnost informací. Ke zlepšení situace došlo v oblasti propojenosti, výmìnì a poskytování informací mezi rezorty, nicménì mezirezortní spolupráce zùstává slabou stránkou. Expertní pracovní skupina identifikovala ještì další silné a slabé stránky pro oblast Informace, výzkum, hodnocení v roce 2009, nicménì srovnání jejich vývoje v prùbìhu pìti let není možné z dùvodù uvedených výše.

74

EVALUACE VÝSLEDKÙ … 5.1.8 Mezinárodní spolupráce V roce 2004 byla za slabou stránku bránící efektivnímu využívání možností, které mezinárodní spolupráce poskytuje, považována nedostateèná jazyková vybavenost èeských odborníkù, která ztìžovala komunikaci se zahranièním. Dále povìøení pracovníci orgánù veøejné správy postrádali odpovídající znalosti o mezinárodní legislativì v oblasti protidrogové politiky. Vnímána byla i nízká schopnost orgánù veøejné správy na všech úrovních získávat finanèní zdroje z EU, èili nedostatek schopností a zkušeností s žádostmi o finanèní podporu na realizaci mezinárodních projektù. Tyto oblasti se podle hodnocení skupiny podaøilo v prùbìhu pìti let zlepšit a odstranit. Za silnìjší stránku v oblasti Mezinárodní spolupráce je považována legislativa v oblasti potlaèování nabídky a v oblasti kontroly legálního zacházení s omamnými a psychotropními látkami (OPL) a prekurzory drog, dobrá multidisciplinární a bilaterální spolupráce v oblasti kontroly legálního zacházení s OPL a prekurzory drog. Významným z hlediska mezinárodní spolupráce bylo pøedsednictví ÈR Evropské unii v prvním pololetí 2009. Za úspìch lze považovat prosazení priorit protidrogové politiky ÈR na úrovni EU, zejména jde o prosazení principù harm-reduction do Akèního plánu EU na roky 2009–2012. V rámci pøedsednictví ÈR v Radì EU bylo experty zmínìno nìkolik dalších úspìchù: vedení HDG (Horizontal Drug Group), hodnocení deklarace UNGASS z roku 199833, zvýšení zájmu ze strany tøetích zemí (støední Asie) o spolupráci s ÈR, pøijatý návrh ÈR pro sledování indikátorù snižování nabídky drog. V prùbìhu pøedsednictví ÈR byl pøijat Akèní plán boje proti drogám EU se zemìmi støední Asie (2009–2013), Akèní plán boje proti drogám EU se zemìmi západního Balkánu (2009–2013), došlo k zahájení dialogu s východními partnery (Bìlorusko, Moldavsko) a k prohloubení dialogu s Ukrajinou. Dalšími událostmi bylo uskuteènìní 11. setkání na nejvyšší úrovni týkající se spolupráce a koordinaèních mechanizmù v oblasti drog mezi EU a LAC34 (Quito) a implementace Rozhodnutí Rady pro posílení èinnosti èlenských státù EU v oblasti represe k potírání pašování drog v západní Africe35. Nicménì nepodaøilo se vyøešit, respektive vybudovat jednoznaèný mechanizmus pro posuzování a zaøazování nových látek na seznam OPL, nepodaøilo se odstranit nedostatky ve sdílení informací mezi jednotlivými subjekty protidrogové politiky (mezirezortní komunikace). Jako slabá stránka v roce 2004 i v roce 2009 byla vnímána neexistující politika a podpora úèasti odborníkù a zástupcù neziskových organizací na mezinárodních projektech a spolupráce v rámci odborných sítí a úèasti na odborných konferencích v rámci EU. Za významnou slabou stránku v roce 2009 je považována nedostateèná spolupráce ÈR s neèlenskými zemìmi EU nebo absence právní úpravy trestní odpovìdnosti právnických osob v národním právním systému, která znemožòuje ratifikaci mezinárodních úmluv dùležitých i pro protidrogovou politiku. Diskutabilní je vnímání prestiže ÈR na evropské a mezinárodní úrovni, která se podle oblastí mezinárodní spolupráce mezi odborníky liší. Jako lepší je prestiž ÈR vnímána napø. v oblastech spolupráce s EMCDDA, v oblastech kterou zabezpeèovalo ministerstvo vnitra, zdravotnictví èi ministerstvo zahranièních vìcí. Na druhou stranu bylo kritizováno opuštìní pozic ÈR v Pompidou Group Rady Evropy.

33 UN General Assembly Special Session 34 XI. High level meeting of the cooperation and coordination mechanism on drugs EU – LAC 35 Council Conclusions designed to reinforce the law enforcement action of EU Member States in the fight against drug trafficking in West Africa

75

EVALUACE VÝSLEDKÙ … 5.2 Evaluace stupnì dosažení stanovených cílù strategie na základì vývoje kvantitativních ukazatelù drogové situace Evaluace míry dosažení cílù strategie se týká prvních šesti specifických cílù, které se vztahují ke zmìnì drogové situace. Cíle jsou hodnoceny na základì interpretace vývoje vybraných kvantitativních ukazatelù. Prvním rokem èasové øady je u vìtšiny indikátorù rok 2004. Každý hodnocený specifický cíl je èlenìn do podkapitol, které obsahují: i) popis použitých indikátorù; ii) srovnání vývoje dané oblasti v prùbìhu sledovaných let; iii) celkové zhodnocení dosažení cíle. Data k této kapitole, z nichž hodnocení vychází, jsou ve formì tabulek a grafù uvedena v pøíloze 7.5. 5.2.1 Cíl I – Stabilizovat pøípadnì snížit poèet problémových uživatelù drog 5.2.1.1 Popis použitých indikátorù Zhodnocení situace týkající se problémových uživatelù drog vychází primárnì z dat získaných z nízkoprahových zaøízení pro uživatele drog, z registru žádostí o léèbu spojenou s užíváním drog Hygienické služby ÈR a z dalších zdrojù uvedených u pøíslušných tabulek (pøíloha 7.5). Dùraz je zamìøen na vývoj: – poètu problémových uživatelù a jejich charakteristiky (prùmìrný vìk, injekèní užívání, primární droga), – poètu problémových uživatelù v kontaktu a v léèbì (ambulantní, rezidenèní, substituèní). 5.2.1.2 Vývoj sledované problematiky v èase Problémové užívání Problémové užívání drog je podle EMCDDA definováno jako dlouhodobé a/nebo injekèní užívání opiátù a/nebo amfetaminù a/nebo kokainu36. V Èeské republice je každoroènì odhadováno 30 000 až 32 500 problémových uživatelù drog (PUD), zhruba dvì tøetiny z nich jsou uživateli pervitinu, tøetina užívá opiáty heroin nebo Subutex® – viz také tabulku 19. V posledních dvou letech došlo k mírnému nárùstu odhadovaného poètu PUD, s ohledem na šíøku intervalu spolehlivosti ale nemusí jít o statisticky významný nárùst. Vyšší odhady mohou také souviset se zvyšujícím se poètem PUD v kontaktu s nízkoprahovými zaøízeními, na jejichž datech jsou odhady založeny. Odhad podílu PUD v kontaktu s nízkoprahovou službou byl v minulých letech zjišován nepravidelnì, nicménì se zdá, že v posledních letech roste. Roste i prùmìrný vìk klientù v kontaktu s nízkoprahovými programy, což by mohlo být rovnìž indikátorem toho, že noví PUD z mladších vìkových kategorií pøibývají ménì (tabulka 20). Kraji s nejvyšší prevalencí problémového užívání jsou stabilnì Hl. m. Praha, Ústecký a Jihomoravský kraj. Injekèní užívání Injekèní aplikace je mezi problémovými uživateli drog stále pøevažujícím zpùsobem užívání – podíl injekèních uživatelù se zatím nedaøí uspokojivì snížit. Nízkoprahová zaøízení jsou nicménì v tomto ohledu aktivní a pøicházejí s novými strategiemi jak injekèní užívání a s ním spojená rizika snížit èi omezit – v minulých letech napøíklad nìkterá z nich zahájila distribuci želatinových kapslí k orální aplikaci pervitinu.

36 V ÈR není souèástí prevalenèních odhadù problémové užívání kokainu, resp. cracku, a to z dùvodu velmi nízkého poètu uživatelù kokainu napøíè registry, což znemožòuje provedení odhadu.

76

EVALUACE VÝSLEDKÙ … Subutex ® Mírnì roste poèet problémových uživatelù Subutexu®, zøejmì èásteènì na úkor uživatelù poulièního heroinu. Meziroènì roste i odhadovaná spotøeba Subutexu® a poèet pacientù registrovaných v substituèních programech. Nárùst v NRULIS (registru substituèní léèby) je ovšem tøeba chápat v kontextu postupného dohlašování již døíve léèených pacientù novì registrovanými lékaøi a také neúplným pokrytím substituèní léèby. Podrobnì také viz také tabulky 21 a 22. Problémoví uživatelé v léèbì Poèet žadatelù o léèbu v souvislosti s užíváním pervitinu je od roku 2004, pokud odhlédneme od meziroèních výkyvù, víceménì stabilní; poèet žadatelù o léèbu v souvislosti s opiáty a konopnými látkami v posledních ètyøech letech mírnì klesá. Mírný nárùst je patrný u poètu léèených uživatelù opiátù v psychiatrických ambulancích, což mùže souviset s rozšiøujícím se poskytováním substituèní léèby v nich. Kraji s nejvyšším poètem žádostí o léèbu v souvislosti s užíváním nelegálních drog jsou Hl. m. Praha, Ústecký kraj a Vysoèina. Prùmìrný vìk žadatelù i prvožadatelù o léèbu se zvyšuje. Rizikové užívání alkoholu O míøe nadužívání alkoholu mezi dospìlými Èechy chybí spolehlivé údaje. Podle odhadù je závislých na alkoholu a/nebo problémových pijákù alkoholu v ÈR minimálnì 300 tisíc (z toho asi 150 tisíc osob pravdìpodobnì na alkoholu závislých). Poslední údaje hovoøí dokonce o 450 tis. osob (Sovinová a Csémy, 2010). Rizikovým nebo škodlivým zpùsobem pije cca 1,3 milionu osob z dospìlé, ekonomicky aktivní populace (Csémy et al., 2008). V souvislosti s cílovou skupinou mladých lidí je podle studie ESPAD z roku 2007 nepøíznivou zprávou to, že ve srovnání s pøedchozím obdobím pøetrvává velmi èasté užívání legálních drog (tabáku a alkoholu) mezi mládeží. Narùstajícím problémem dospívajících je také excesivní pití ve snaze dosáhnout stavu opilosti. V roce 2007 podle studie ESPAD zaznamenala ÈR nejvyšší prevalence v rámci Evropy v souvislosti s intenzivní rizikovou konzumací alkoholu – 48 % 16letých Èechù bylo v posledních 12 mìsících opilých – evropský prùmìr byl 39 %. Výskyt tohoto rizikového vzorce užívání stoupá v posledních letech zejména u dívek. Podle studie HBSC provedené mezi 15letými žáky v roce 2006 (SZÚ, 2009) jsou èeské dìti a mladiství v èele žebøíèkù pravidelné konzumace piva, alespoò jednou za týden se napije každý tøetí chlapec a každá pátá dívka. Struèné shrnutí a zhodnocení dosažení cíle Podle dostupných indikátorù se zdá, že situace v oblasti problémového užívání drog je stabilizovaná, na èemž mùže mít zásluhu i dobré pokrytí ÈR nízkoprahovými programy a dalšími (léèebnými) službami pro uživatele drog – viz také dále cíl V. Jako problematická se jeví vysoká míra injekèního užívání mezi problémovými uživateli drog, již se nedaøí uspokojivì snižovat. Míra problematického užívání alkoholu je dlouhodobì stabilizovaná na vysoké úrovni, v posledních letech dochází k nárùstu rizikovosti užívání alkoholu u dívek. 5.2.2 Cíl II – Zastavit nárùst experimentálního a pøíležitostného užívání legálních a nelegálních drog 5.2.2.1 Popis použitých indikátorù Pro zhodnocení oblasti jsou použita pøedevším data z celopopulaèních studií provedených NMS, ÚZIS, ze školní studie ESPAD, dále údaje Agentury pro certifikace v oblasti prevence a v neposlední øadì také údaje z Výroèních zpráv o stavu ve vìcech drog v Èeské republice (Mravèík et al., 2005–2009). Sledován je zejména vývoj:

77

EVALUACE VÝSLEDKÙ … – prevalence užívání drog v obecné populaci, – prevalence užívání drog mezi mladistvými (ve školní populaci), – struktury a institucionální podpory programùm primární prevence. 5.2.2.2 Vývoj sledované problematiky v èase Prevalence užívání drog v obecné populaci Prùzkumy užívání drog v obecné a specifických populacích naznaèují, že experimentální užívání drog v ÈR neklesá. Podle dotazníkových šetøení provedených v letech 2004 a 2008, které byly zamìøeny na užívání drog v populaci, se naopak zkušenosti s nelegálními drogami ve všech tøech sledovaných èasových horizontech (celoživotní, dvanáctimìsíèní a tøicetidenní prevalence) výraznì zvýšily – tabulka 24 a 25. Nejvyšší nárùst se týká užívání konopných látek, u nichž celoživotní prevalence v populaci ve vìku mezi 15 a 64 lety vzrostla mezi roky 2004 a 2008 z 20,6 % na 36,5 %, roèní prevalence pak z 9,3 % na 15,2 %. Mírnìjší rostoucí trend se týká i zkušeností s extází, LSD, lysohlávkami, amfetaminy (pervitinem), kokainem a heroinem. Vysoký rozdíl v užívání nelegálních drog mezi lety 2004 a 2008 lze èásteènì vysvìtlit metodologickými rozdíly v obou provedených studiích – v dotazníku z roku 2004 byly zahrnuty i otázky týkající se zdravého životního stylu obyvatel, které vedou k menší ochotì respondentù pøiznat zkušenost s drogami, a tudíž k výslednému podreprezentování užívání drog. Tyto údaje rovnìž staví Èeskou republiku mezi evropské zemì s nejvyššími prevalencemi užívání konopných látek, extáze, halucinogenù a amfetaminových drog. Prevalence užívání drog ve školní populaci Skuteènost, že experimentální užívání drog v Èeské republice neklesá, potvrzují i prùzkumy školní populace. Výsledky studie ESPAD, která je realizována od roku 1995 každé ètyøi roky, naznaèují mírný nárùst èi stabilizaci v užívání konopí – celoživotní prevalence vzrostla mezi lety 2003 a 2007 o 2 procentní body. U všech ostatních drog dochází k výraznìjšímu poklesu – týká se to pøedevším extáze (podrobnìji obrázek 4 a tabulka 26). Z mezinárodního srovnání posledních výsledkù studie nicménì vyplývá, že èeští šestnáctiletí studenti mají v Evropì jedny z nejvyšších zkušeností s nelegálními drogami, výjimeènì vysoké prevalence se týkají pøedevším konopných látek. Urèitým vodítkem k interpretaci aktuální situace v ÈR je právì srovnání s vývojem v jiných evropských zemích, které v roce 2003 vykazovaly vysoké prevalence konopných látek (napø. Francie, Nìmecko, Velká Británie). V uvedených zemích zkušenosti s užíváním konopí mezi lety 2003 a 2007 výraznì poklesly a jde pøitom o zemì, v nichž byly v uplynulých letech zavedeny rozsáhlé preventivní aktivity a/nebo poradenské služby pro (mladé dospìlé) uživatele (konopných) drog. V Èeské republice žádná podobná opatøení zavedena nebyla. Negativním jevem je i nárùst podílu 16letých studentù a žákù, kteøí zaèali experimentovat s tabákem, alkoholem a nelegálními drogami ve vìku 13 let nebo døíve. To se týká pøedevším zkušeností s konopím, tabákem a pivem (tabulky 2–4). Jak vysoký podíl 16letých se zkušenostmi s návykovými látkami, tak nízký vìk, v nìmž s nimi zaèínají experimentovat, mohou souviset se subjektivním vnímáním rizik užívání drog a se subjektivním hodnocením dostupnosti uvedených látek (tabulka 28 a obrázek 5). Mezi lety 2003 a 2007 se významnì snížil podíl 16letých, kteøí považují za rizikové kouøení dvaceti a více cigaret za den, mírnì se zvýšilo vnímání rizikovosti u alkoholu, konopí a amfetaminù. Na rozdíl od extáze a amfetaminù, jejichž subjektivnì vnímaná dostupnost se mezi 16letými studenty snižuje, konopné látky jsou (subjektivnì) dostupné pro více než polovinu respondentù a jejich dostupnost se dokonce mezi lety 2003 a 2007 zvýšila. Zatímco v roce 2003 kouøilo 27,0 % 16letých, v roce 2007 tento podíl poklesl o necelé dva procentní body (25,3 %), zvýšil se ovšem podíl silných

78

EVALUACE VÝSLEDKÙ … kuøákù (11 a více cigaret dennì) ze 7,6 % na 8,2 %. Nárùst je patrný i v pøípadì pití nadmìrných dávek alkoholu, a to více u dívek než u chlapcù (tabulka 29). Prostøedí zábavy Mezi mladými lidmi, kteøí navštìvují taneèní párty a hudební festivaly, aktuálnì klesá užívání extáze, naopak zvyšuje se podíl konzumentù stimulancií – pervitinu a kokainu. Nárùst užívání kokainu lze mimo jiné zøejmì vysvìtlit jeho zvyšující se nabídkou, snižující se cenou (což je celoevropský trend) a rostoucí kupní silou èeské spoleènosti. Nárùst v užívání pervitinu v prostøedí zábavy je možná zpùsoben odklonem od (hùøe dostupné èi ménì kvalitní) extáze a jeho stále výraznì nižší cenou ve srovnání s kokainem. Stále pøitom platí, že míra užívání drog v prostøedí zábavy je výraznì vyšší než ve vìkovì srovnatelné obecné populaci. Institucionální podpora primární prevence Z hlediska primární prevence je k dispozici nìkolik indikátorù. Data o celkových výdajích z veøejných rozpoètù poukazují na nárùst financí uvolnìných na primární prevenci (v roce 2007 to bylo 48,7 mil. Kè / 8,7 % výdajù veøejných rozpoètù uvolnìných na protidrogovou politiku; v roce 2008 to bylo 58,6 mil Kè / 10,5 %). Koordinací (školské) primární prevence užívání drog je povìøeno MŠMT. Základním nástrojem pro realizaci prevence ve školách je od roku 2001 minimální preventivní program (MPP), který je pro školy závazný, rámcovì jej definuje MŠMT a podléhá kontrole Èeské školní inspekce (ȊI). Realizaci MPP na škole zajišuje školní metodik prevence ve spolupráci s dalšími pedagogy a školy realizující tento program ho mohou doplòovat o programy externích subjektù vèetnì NNO. Problémem škol v minulém období bylo nedostateèné vzdìlávání a pøíprava školních metodikù prevence a nedostateèné ocenìní jejich práce, což mùže vést k ménì aktivnímu pøístupu k problematice prevence. MPP je definován velmi obecnì a obsahuje øadu požadavkù, které jsou na úrovni jednotlivých škol èasto obtížnì realizovatelné. Školy se pak omezují na èásteènou realizaci programu a využívají služeb externích subjektù (napø. NNO, PPP, SVP, Policie ÈR) (napø. Miovský, 2007). Mezi lety 2005 a 2008 poklesl poèet programù podpoøených MŠMT v rámci Programu 1 (dotace školám i školským zaøízením) i objem prostøedkù, které byly takto pøerozdìleny. Za období 2005–2008 byl naopak sledován nárùst podílu podporovaných programù realizovaných mimo školní docházku (2006: 17 %, 2008: 45 %). Poklesl podíl podporovaných programù v rámci školní docházky (2006: 82 %, 2008: 43 %). Zaznamenán byl rovnìž nárùst podílu adaptaèních kurzù (2006: 14,7 %, 2008: 48 %), pokles podílu zážitkových programù (2006: 17,6 %, 2008: 10 %), pokles podílu jednorázových pøednášek a besed ((2006: 13,6 %, 2008: 4 %). V roce 2006 bylo konstatováno, že oproti roku 2005 kleslo zastoupení programù na principu vrstevnického pøístupu (peer programù), programù vèasné intervence a dlouhodobých cyklù pøednášek a semináøù (realizovaných v prùbìhu jednoho a více rokù). Postupnì se snižoval poèet programù, které vykázaly primárnì preventivní aktivity v rámci dotaèního øízení RVKPP (2005: 67 programù, 2006: 51 programù, 2007: 45 programù, ale pouze 35 jich vykázalo v závìreèných zprávách statistické údaje, 2008: 35 programù). Postupnì se také snižoval poèet škol, ve kterých byly financované programy realizovány a poèet oslovených žákù/studentù se pohyboval v rozmezí 100–135 tis. za rok. Pozitivnì lze hodnotit implementaci preventivních programù, u nichž byla zhodnocena jejich efektivita nebo evaluace v daném období probíhala. V roce 2006 bylo napøíklad zahájeno pokraèování mezinárodního projektu EU-DAP (Implementation of European Drug Addiction Prevention), do kterého se zapojila

79

EVALUACE VÝSLEDKÙ … i ÈR. V roce 2007 probìhla evaluace preventivního programu Unplugged vytvoøeného v rámci první vlny projektu EU-DAP pro èeskou populaci žákù 2. stupnì základních škol. V roce 2007 byl ukonèen pìtiletý Projekt evaluace komunitního primárnì preventivního programu o.s. Prev-Centrum. Pro hodnocení kvality programù specifické primární prevence byly v roce 2005 definovány Standardy odborné zpùsobilosti poskytovatelù programù primární prevence užívání návykových látek (MŠMT, 2005) a certifikaèní systém v oblasti prevence byl spuštìn v roce 2006. V prosinci 2008 MŠMT schválilo aktualizovanou verzi standardù a certifikaèního øádu. Od prosince r. 2006 do konce r. 2008 požádalo o certifikaci celkem 40 zaøízení, resp. 54 programù, z toho podmínkám certifikace vyhovìlo 36 zaøízení, resp. 48 programù; v roce 2008 probìhlo 8 místních šetøení u 9 programù (Agentura pro certifikace, 2009). V r. 2007 vznikl v rámci projektu Pilotní ovìøení databáze pro evidování výkonù primární prevence realizovaného Centrem primární prevence o. s. Prev-Centrum dokument Seznam a definice výkonù v oblasti primární prevence a na jeho základì byla otestována a spuštìna elektronická aplikace pro evidenci klientù a výkonù v primární prevenci PrevData (dostupná na www.drogovesluzby.cz). Struèné shrnutí a zhodnocení dosažení cíle Uvedené trendy naznaèují, že cíl II. – Zastavit nárùst experimentálního a pøíležitostného užívání legálních a nelegálních drog se podaøilo splnit pouze èásteènì. Stabilizace èi snížení užívání nìkterých drog (napø. extáze) je pravdìpodobnì dáno snižující se popularitou extáze zpùsobenou spontánními sociokulturními zmìnami ve skupinì mladistvých a mladých dospìlých, zejména v prostøedí zábavy a na taneèní scénì. Užívání nelegálních drog v obecné populaci roste, týká se to zejména konopných drog, ve školní populaci zùstává stabilnì na vysoké úrovni. Nedaøí se ani omezování užívání legálních drog mezi mladými lidmi. Nulovou zmìnu nebo zhoršení stavu v rámci tohoto cíle lze èásteènì pøièíst na vrub faktu, že v Èeské republice neprobíhají žádné soustøedìné specifické kampanì a preventivní aktivity, které by mìly prokázanou efektivitu, mají velmi omezené pokrytí (napø. projekt EU-Dap èi projekt Prev-Centra v Praze). Oblast prevence zároveò trpí nìkterými neduhy, mezi nìž patøí napø. pøekryvy kompetencí a financování, èastá podpora a realizace jednorázových neúèinných programù typu „vším proti drogám“, nedostatek specifických programù selektivní a indikované prevence, nedostatek odborníkù a vzdìlávacích programù pro oblast indikované prevence, formálnost Mini5.2.3 Cíl III – Stabilizovat, pøípadnì snížit spotøebu legálních a nelegálních drog ve spoleènosti, zejména mezi nezletilými mladými lidmi 5.2.3.1 Popis použitých indikátorù Hodnocení dosažení cíle vychází z odhadù spotøeby nelegálních drog, které jsou založeny na prùzkumech v obecné (prùzkum GENACIS z roku 2002 a Celopopulaèní studie o užívání návykových látek v ÈR z roku 2008) èi školní populaci (studie ESPAD) a na odhadech poètu problémových uživatelù drog (týká se pøedevším heroinu a pervitinu). Spotøeba legálních drog alkoholu a tabáku vychází z odhadù spotøeby potravin provádìných každoroènì Èeským statistickým úøadem. Jde vždy o prùmìrnou spotøebu (na jednoho obyvatele ÈR) vypoèítanou na základì støedního stavu obyvatelstva v jednotlivých letech. Do spotøeby cigaret jsou zahrnuty pouze cigarety v kusech, nejedná se tedy o spotøebu všech tabákových výrobkù vèetnì dýmkového tabáku, doutníkù apod. Do spotøeby piva uvedené v litrech jsou zahrnuta i nealkoholická piva.

80

EVALUACE VÝSLEDKÙ … 5.2.3.2 Vývoj sledované problematiky v èase Spotøeba alkoholu a cigaret Ze srovnání odhadované spotøeby alkoholu a cigaret v letech 2004 až 2008 (tabulka 33) vyplývá, že se situace dlouhodobì významnì nemìní. Celková spotøeba alkoholických nápojù je v letech 2004 a 2008 témìø shodná, pøièemž mezi tìmito lety kolísala a pohybovala se smìrem nahoru. Rozdìlení alkoholických nápojù podle typu naznaèuje spíše promìòující preferenci alkoholických nápojù – mezi lety 2004 a 2008 se o 2 l/osobu zvýšila spotøeba vína, o 4 l/osobu však poklesla spotøeba piva. Spotøeba èistého lihu ovšem od r. 2004 trvale roste, a to jak celkem, tak s ohledem na druh alkoholického nápoje. Pokles spotøeby piva je tak doprovázen nárùstem spotøeby èistého lihu obsaženého v pivu; nárùst spotøeby èistého lihu je patrný i u lihovin a vína, kde je souèasnì doprovázen rovnìž nárùstem spotøeby obou typù alkoholických nápojù. Uvedené údaje mohou naznaèovat èastìjší preference kvalitnìjšího èi dražšího piva s vyšším obsahem alkoholu na úkor slabšího (levnìjšího) piva a nahrazování piva vínem. Spotøeba cigaret zøejmì rovnìž dlouhodobì neklesá, aèkoliv mezi lety 2007 a 2008 je patrné snížení spotøeby o 238 cigaret na osobu – jde pøitom o první snížení spotøeby cigaret od roku 2001. Je proto problematické jej interpretovat – mùže se jednat jak o pøechod kuøákù k levnìjším variantám spotøeby napø. sypaného tabáku nebo mùže jít o poèátek klesajícího trendu spotøeby tabákových výrobkù obecnì jako výsledek protikuøáckých kampaní z posledních let. Spotøeba ostatních drog Informace o spotøebì nelegálních drog jsou k dispozici pouze za roky 2003 a 2008, pøièemž u všech drog s výjimkou heroinu došlo k výraznému nárùstu. Spotøeba extáze a LSD vzrostla na témìø ètyønásobek, nárùst u konopných drog je témìø 70 %, u pervitinu jde o více než 20% zvýšení spotøeby. Spotøeba heroinu naopak poklesla o 41 % (tabulka 34). Pokles spotøeby heroinu lze do jisté míry vysvìtlit zavedením a dostupností substituèní léèby a zneužíváním substituèního pøípravku s obsahem buprenorfinu (Subutexu®). Odhady spotøeby nelegálních drog je tøeba interpretovat opatrnì, nebo jejich hlavní složkou jsou data z celopopulaèních prùzkumù z roku 2002 a 2008, které byly rozdílnì zamìøeny, obsahovaly odlišnì položené otázky a zároveò zjišovaly o užívání drog a zvyklostech uživatelù rozdílné podrobné informace. I když urèitý nárùst spotøeby sledovaných drog v roce 2008 je pravdìpodobný, je tøeba uvedená aktuální data považovat mimo jiné i za zpøesnìní stávajících odhadù. Informace z prùzkumù v obecné populaci a mezi návštìvníky taneèních akcí naznaèují (viz také zhodnocení cíle I), že lze do budoucna oèekávat snížení spotøeby extáze (zpùsobené snižující se poptávkou), a naopak nárùst spotøeby kokainu. Struèné shrnutí a zhodnocení dosažení cíle Hodnocení dosažení cíle je s ohledem na kvalitu a srovnatelnost dostupných informací problematické. Validní a srovnatelná jsou data o užívání legálních drog alkoholu a tabáku, která naznaèují, že spotøeba obou látek je v ÈR stabilní a neklesá, v budoucnosti zøejmì je možné oèekávat pokles spotøeby cigaret. Spotøeba nelegálních drog podle dostupných údajù v ÈR roste, výjimkou je snížení spotøeby heroinu, které zøejmì souvisí s užíváním opiátových substituèních pøípravkù a už lege artis užívanými, èi jejich zneužíváním z èerného trhu.

81

EVALUACE VÝSLEDKÙ … 5.2.4 Cíl IV – Snížit potenciální rizika užívání všech typù drog a ekonomické, zdravotní a sociální dopady jejich užívání na jedince a spoleènost 5.2.4.1 Popis použitých indikátorù Pøi hodnocení cíle jsou používána data dostupná z výroèních zpráv o stavu ve vìcech drog v Èeské republice ve sledovaných letech (Mravèík et al., 2005–2009). Sledován je zejména vývoj: – smrtelných pøedávkování nelegálními drogami a úmrtí za pøítomnosti drog, – výskytù infekèních nemocí mezi uživateli drog, – poèty distribuovaných injekèních støíkaèek, poèty provedených testù na infekèní choroby a další intervence v (nízkoprahových) programech pro uživatele drog. 5.2.4.2 Vývoj sledované problematiky v èase Úmrtí uživatelù drog Ze srovnání let 2004 a 2008 vyplývá stabilní výskyt èi mírnì sestupný trend výskytu smrtelných pøedávkování (pøímých drogových úmrtí) vybranými nelegálními drogami a tìkavými látkami (tabulka 35), relativnì stejnou mìrou se na výskytu podílely opiáty, amfetaminy a tìkavé látky. V prùbìhu sledovaného období nebyl zaznamenán žádný pøípad smrtelného pøedávkování konopnými látkami ani halucinogeny a ojedinìlé pøípady pøedávkování kokainem. V pøípadì MDMA to byla pouze dvì pøedávkování v roce 2005. Pokud se jedná o nepøímá drogová úmrtí (tj. úmrtí z jiných pøíèin než pøedávkování s pozitivním nálezem OPL), je z dlouhodobìjšího pohledu patrný nárùst pøípadù s pozitivním nálezem THC a stimulancií (pervitinu), které se na výskytu nepøímých úmrtí podílejí nejvyšší mìrou (Obrázek 6). Poèet úmrtí z jiných pøíèin než pøedávkování za pøítomnosti nelegálních drog je vyšší než poèet pøedávkování jimi zpùsobených. Na nepøímých úmrtích se podílejí také úmrtí za pøítomnosti drog pøi dopravních nehodách. Infekèní onemocnìní mezi uživateli Ve sledovaném období pøetrvávala relativnì pøíznivá situace ve výskytu novì diagnostikovaných pøípadù HIV infekce mezi injekèními uživateli drog, i když v letech 2007 a 2008 došlo k nárùstu pøípadù na dvoj– až trojnásobek poètu pøípadù identifikovaných v minulých letech. Výskyt hlášených pøípadù žloutenek typu C (VHC) u injekèních uživatelù drog (IUD) má vzestupnou tendenci, i když v letech 2006–2008 byl pozorován sestupný trend. Výskyt nových pøípadù žloutenek typu B (VHB) mezi IUD má dlouhodobì sestupnou tendenci, jehož pøíèinou je pravdìpodobnì zavedení pravidelného oèkování proti VHBv roce 2001 (tabulka 36 a obrázek 7). Prevalence HIV mezi injekèními uživateli drog je dlouhodobì stabilizována na èi pod úrovní 1 ‰. Oproti r. 2004 je však v následujících letech patrný pokles poètu HIV testù u IUD (tabulka 37 a tabulka). Opatøení a intervence Sí nízkoprahových programù pro uživatele drog (kontaktních center a terénních programù) je dlouhodobì stabilní s poètem pøibližnì 100 programù. Dlouhodobì roste poèet výkonù (kontaktù) vykázaných v této síti. Pokud se zamìøíme na poèty testù na infekèní nemoci v nízkoprahových zaøízeních (tabulka 39 a obrázek 8), je zøejmé, že se od roku 2004 snížil celkový poèet testujících programù a množství provedených testù i v tomto monitorovacím systému. Nejvýraznìjší pokles je patrný u testù na hepatitidu typu C, kdy poèet provedených testù klesl z 2582 v roce 2004 na 687 v roce 2008.

82

EVALUACE VÝSLEDKÙ … Od roku 2004 se témìø zdvojnásobil poèet vymìnìných støíkaèek a jehel. Podobný trend lze pozorovat i v poètu provedených výmìn. Za pøíznivý lze oznaèit nárùst poètu výmìnných programù a také narùstající poèet injekèních uživatelù využívajících služeb nízkoprahových programù. Podle informací ze závìreèných zpráv si každý injekèní uživatel, který nízkoprahové zaøízení v roce 2008 navštívil, vymìnil prùmìrnì 9,7× (10,3× v roce 2007) a obdržel celkem 208 sterilních støíkaèek (214 v roce 2007). Rozložení objemu distribuovaného injekèního materiálu v jednotlivých krajích odpovídá relativnímu poètu injekèních (problémových) uživatelù drog. Srovnatelné údaje, týkající se míry sdílení jehel a støíkaèek ve sledovaném období, jsou k dispozici z registru žádostí o léèbu. Vzhledem k tomu, že se jedná o údaje o celoživotní prevalenci sdílení injekèního náèiní, je interpretace aktuálního trendu obtížná (tabulka 41). V prostøedí noèní zábavy byl po delší dobì výraznìjším pokusem oživit aktivity smìøující ke snižování rizik rekreaèního užívání drog projekt Safer Party Tour37. Situace v oblasti poskytování služeb harm-reduction pro rekreaèní uživatele drog v prostøedí noèní zábavy se od r. 2008 èásteènì také díky tomuto projektu zlepšila. V roce 2008 poskytovalo služby celkem 6 terénních programù a jednalo se tak o první nárùst poètu poskytovatelù od roku 2004, kdy došlo v dùsledku omezení financování tìchto programù k výraznému omezení jejich aktivit (v r. 2003 to bylo 18 programù). Struèné shrnutí a zhodnocení dosažení cíle Ze srovnání vývoje mezi lety 2004 a 2008 vyplývá sestupný trend smrtelných pøedávkování nelegálními drogami s výjimkou pervitinu, kde se jedná o mírný nárùst. Roste naopak poèet nepøímých úmrtí; z dlouhodobìjšího pohledu je patrný zejména nárùst pøípadù s pozitivním nálezem THC a pervitinu. V oblasti infekèních chorob mezi injekèními uživateli bìhem posledních pìti let pøetrvává pøíznivá situace u infekce HIV, kde se promoøenost pohybuje dlouhodobì pod èi na úrovni 1 ‰. U akutní a chronické VHC dochází k dlouhodobému mírnému nárùstu poètu pozitivních pøípadù mezi injekèními uživateli drog, pøièemž v posledních dvou letech se situace stabilizovala. Celkový poèet všech provedených testù (na HIV, VHB a VHC) se od roku 2004 snížil o více než 60 %. Dùvodem je zejména absence rychlých testù, ke které došlo od zaèátku r. 2006 a kterou se nepodaøilo v plné míøe do r. 2008 nahradit, a dále absence spolupráce drogových služeb se zdravotnickými zaøízeními èi orgány ochrany veøejného zdraví facilitované z centrální úrovnì. Na základì uvedených dat mùžeme konstatovat, že potenciální rizika užívání všech typù drog a ekonomické, zdravotní a sociální dopady jejich užívání na jedince a spoleènost se v ÈR daøí držet na nízké úrovni a v hodnoceném období se podaøilo ve sledovaných oblastech udržet stabilní situaci. 5.2.5 Cíl V – Zvyšovat kvalitu života uživatelù všech typù drog, jejich rodièù a blízkých prostøednictvím zajištìní dostupnosti kvalitních služeb léèby a resocializace 5.2.5.1 Popis použitých indikátorù Pøi hodnocení cíle jsou používána data dostupná z výroèních zpráv o stavu ve vìcech drog v Èeské republice ve sledovaných letech. (Mravèík et al., 2005–2009). Sledován je zejména vývoj: 37 Projekt vznikl z iniciativy obèanského sdružení Chilli.org v roce 2008, probíhá na vybraných letních festivalech a spolupracuje na nìm nìkolik neziskových organizací. Jeho souèástí je rozsáhlá evaluace, zahrnující napø. dotazník mapující užívání alkoholu a ilegálních drog mezi návštìvníky párty.

83

EVALUACE VÝSLEDKÙ … – typù, dostupnosti a nabídky služeb pro uživatele drog, – vybraných charakteristik žadatelù o léèbu. 5.2.5.2 Vývoj sledované problematiky v èase V r. 2008 nedošlo k výrazné zmìnì poètu programù/služeb oproti pøedchozím rokùm. Od r. 2005 dochází k poklesu poètu ambulantních zdravotnických zaøízení, která v tzv. „živé“ kartotéce evidují také uživatele drog. V roce 2007 a 2008 také výraznì klesl poèet pacientù léèených v ambulantních zdravotnických zaøízeních. Vzrostl poèet specializovaných substituèních (metadonových) center, substituèní léèba se rozšíøila v roce 2008 také do 10 vìznic (od r. 2006 probíhal pilotní projekt ve 2 vìznicích); poèet ambulantních lékaøù pøedepisujících pøípravky obsahující buprenorfin se v roce 2007 odhadoval na 390 a poèet pacientù léèených mimo specializovaná substituèní centra na 3500 až 3800. Poèet psychiatrických léèeben, dìtských psychiatrických léèeben a psychiatrických oddìlení nemocnic se výraznì nezmìnil. Poèet pacientù léèených v tìchto zaøízeních je také stabilní. Oproti r. 2004 klesl poèet terapeutických komunit a také poèet klientù v nich léèených. Poèet programù následné péèe je stabilní, vzrostl ovšem poèet klientù následné péèe. V prùbìhu posledních ètyø let vzrostl poèet detoxifikaèních jednotek ve vìznicích a také poèet jejich klientù. Geografické rozložení služeb se od r. 2004 výraznì nezmìnilo. Všechny typy léèebných služeb jsou regionálnì relativnì dobøe dostupné (tabulka 42). V r. 2005 byl spuštìn systém certifikací odborné zpùsobilosti služeb pro uživatele drog. V prùbìhu let 2005–2009 vzrùstal poèet provedených místních šetøení a poèet udìlených certifikací. Poèet certifikovaných programù k 31. 6. 2009 byl 177. Vzhledem k tomu, že certifikace je podmínkou udìlení dotace RVKPP, bylo nejvíce certifikací udìleno v poèáteèních letech 2005 a 2006 (tabulka 43). Socio-ekonomické charakteristiky žadatelù o léèbu se od r. 2002 nemìní. Z celkového poètu 8487 žadatelù o léèbu v roce 2008 bylo 11,1 % bez domova, dalších 6,8 % pobývalo v zaøízeních (napø. ve vìznicích, ústavech, na ubytovnách nebo v azylových domech); stálé bydlištì udalo 52,3 %. Necelá polovina všech i novì evidovaných léèených uživatelù drog žije s rodièi, 20,6 % všech léèených klientù uvedlo, že žijí sami – èastìji muži (21,8 %) než ženy (12,6 %); z novì evidovaných klientù žije samo 18,2 %. Celkem 522 (6,2 %) léèených uživatelù drog uvedlo, že žijí spoleènì s dìtmi. Více než polovina žadatelù o léèbu byla nezamìstnaná nebo vykonávala pøíležitostnou práci. Pravidelné zamìstnání vykazuje 20,8 % prvožadatelù a 22,2 % všech žadatelù o léèbu. Vyšší podíl nezamìstnaných èi pøíležitostnì pracujících je mezi muži. Témìø 50 % žadatelù o léèbu má základní vzdìlání. Nedokonèené základní vzdìlání má 6,0 % prvožadatelù a 4,1 % všech žadatelù o léèbu (Studnièková a Petrášová, 2009). Struèné shrnutí a zhodnocení dosažení cíle Poèet programù a služeb se v prùbìhu posledních ètyø let výraznì nemìní, klesá poèet ambulantních zdravotnických zaøízení poskytujících péèi uživatelùm drog a klesá i poèet jejich pacientù – uživatelù drog. Regionální dostupnost služeb je relativnì dobrá. Od roku 2005 funguje systém certifikací odborné zpùsobilosti drogových služeb (týká se pøedevším NNO financovaných formou dotací ze státního rozpoètu), který zaruèuje minimální kvalitu poskytovaných služeb. V prùbìhu sledovaného období se tedy daøilo udržet stávající stav a relativnì širokou nabídku služeb pro uživatele drog a jejich blízké.

84

EVALUACE VÝSLEDKÙ … 5.2.6 Cíl VI – Snížit dostupnost legálních a nelegálních drog pro obecnou populaci a zejména pro nezletilé mladé lidi prostøednictvím efektivnìjšího využívání existujících legislativních a institucionálních nástrojù 5.2.6.1 Popis použitých indikátorù Pøi hodnocení cíle jsou používána data dostupná z výroèních zpráv o stavu ve vìcech drog v Èeské republice ve sledovaných letech (Mravèík et al., 2005–2009). Sledován je zejména vývoj: – poètu záchytù a objemù záchytù hlavních typù drog, – množství zachycených prekurzorù a lékù s obsahem pseudoefedrinu urèených pro výrobu pervitinu, odhalených varen a zadrženého pervitinu, – poèet a podíl trestnì stíhaných, obžalovaných a odsouzených osob za drogové trestné èiny, – subjektivnì vnímaná dostupnost drog na èeském trhu. 5.2.6.2 Vývoj sledované problematiky v èase Záchyty drog Údaje o poètu a objemu záchytù jednotlivých typù drog po dané období standardnì poskytovaly Národní protidrogová centrála a Celní správa ÈR. Poèet záchytù u marihuany byl v posledních 4 letech stabilní a pohyboval se v rozmezí 550–600 záchytù roènì, v roce 2008 se nicménì objem zadržené marihuany více jak ztrojnásobil a narostl také poèet zabavených rostlin konopí. V této souvislosti je evidentní trend nárùstu odhalených pìstíren konopí – v roce 2008 jich bylo odhaleno zhruba ètyøikrát více než v roce 2005. Poèet i objem záchytù hašiše se snížil. Druhou nejèastìji zadrženou drogou po marihuanì zùstává pervitin; od r. 2004 je poèet i objem záchytù relativnì stabilní, roste ovšem poèet odhalených varen a narùstá rovnìž množství lékù s obsahem pseudoefedrinu zabavených v souvislosti s výrobou pervitinu (tabulka 44). Poèty a objemy záchytù u nìkterých typù drog vykazují v nìkterých letech výrazné výkyvy (napø. hašiš v roce 2005, extáze v roce 2007, kokain v roce 2007). Zøejmì jde o vliv více faktorù (napø. záchyt vìtšího poètu a/nebo objemu drog v rámci dlouhodobì pøipravované akce, náhodné vlivy apod.) (podrobnìji tabulka 45 a tabulka 46). Stíhaní, obžalovaní, odsouzení za drogové trestné èiny Dalším indikátorem jsou poèty a podíly osob stíhaných, obžalovaných a odsouzených za drogové trestné èiny (DTÈ). DTÈ jsou mínìny trestné èiny podle ustanovení § 187, 187a, 188 a 188a trestního zákona platného do konce r. 2009. Za sledované období se poèet stíhaných osob za DTÈ významnì nezmìnil, poèet obžalovaných a odsouzených zùstal rovnìž stabilní (podrobnìji tabulka 47). Zhruba dvì tøetiny trestù tvoøily podmínìné tresty, které byly ukládány hlavnì v souvislosti s porušením § 187 TZ a v souvislosti s pervitinem. Nejèastìji byly osoby stíhány, obžalovány èi odsouzeny za porušení § 187 TZ (cca 75 %), § 187a (8–15 %), § 188 (5–10 %), § 188a (1–12 %). S ohledem na typ drogy související s DTÈ pøevažuje pervitin (50–60 %) a konopné látky (20–30 %). Nejvíce osob (jak v absolutním poètu, tak pomìrnì) stíhaných za DTÈ bylo v Ústeckém kraji, v Praze a v Karlovarském kraji. Ceny a èistota základních typù drog byly relativnì stabilní. Pozorovatelný byl mírný nárùst potence marihuany (ze 3 % v roce 2004 na 5,5 % v roce 2008) (podrobnìji Tabulka 48 a 49). Dostupnost drog Z hlediska dostupnosti drog lze hovoøit o dvou indikátorech – o odhadech Policie ÈR a o subjektivnì vnímané dostupnosti, jak byla zmìøena v populaèních prùzkumech. Podle výroèních zpráv NPC (NPC, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005) jsou všechny typy hlavních drog dostupné pøedevším ve vìtších mìstech v ÈR, pøièemž se v posledních letech zvyšuje jejich dostupnost i v mìstech menších a na venkovì.

85

EVALUACE VÝSLEDKÙ … Nejdostupnìjší drogou v ÈR je marihuana a zvyšuje se dostupnost marihuany s vyšším obsahem THC. Podle Celopopulaèní studie z roku 2008 pøedstavovala nejvìtší podíl konopných drog v ÈR v roce 2008 indoor vypìstovaná marihuana, kterou si obstaralo 37 % respondentù, vèetnì tìch, kteøí si indoor marihuanu sami vypìstovali. Outdoor marihuana pøedstavovala 26,8 % a hašiš 2,7 % naposledy získané konopné drogy. Podle výsledkù CS 2008 vìtšina (57 %) uživatelù konopných drog oznaèila ÈR jako zemi pùvodu naposledy získané konopné drogy, následovalo Nizozemí (6,5 %), jiná evropská zemì (2 %). Podle expertních odhadù je 20 % marihuany dostupných na tuzemském trhu importováno ze zahranièí, z toho cca 60 % z Holandska. Semena vysokopotentního konopí nejsou v oficiální nabídce žádného z èeských „grow shopù“ (oficiálnì obchody s potøebami pro pìstitele, neoficiálnì pro pìstitele konopí, kterých je v ÈR cca pøes 25). Nicménì tato semena lze získat v rámci sociálních sítí anebo prostøednictvím internetových diskuzí v komunitì pìstitelù konopí; semena si lze také komerènì objednat online ze zahranièí. Více než polovina (54 %) všech respondentù CS 2008 oznaèila získání konopných drog za celkem obtížné až nemožné, 20 % naopak za velmi snadné. Pro tøi ètvrtiny mladých lidí ve vìku 15–24 let je ovšem získání konopné drogy snadné nebo velmi snadné (více viz speciální kapitolu in Mravèík et al., 2009). V rámci CS 2008 byla na dostupnost drog zamìøena otázka: „Kolikrát v životì vám byla nabídnuta droga zdarma nebo ke koupi?“. Z výsledkù vyplývá, že polovinì respondentù byla alespoò jednou nabídnuta marihuana, každému ètvrtému extáze, každému pátému halucinogenní houby, 13 % respondentù byl alespoò jednou nabídnut pervitin nebo LSD, a nejménì èasto se respondenti setkali s nabídkou heroinu nebo kokainu (7 % respondentù) (tabulka 50). Tyto výsledky nelze porovnat s výsledky pøedchozí studie, protože v ní nebyla obsažena výše uvedená otázka. Výsledky budou porovnatelné až s výsledky následující celopopulaèní studie, která bude realizována v roce 2012. Dostupnost kokainu roste ve velkých mìstech, zejména v Praze, a to pøedevším v prostøedí noèní zábavy. V souvislosti s rùstem poètu záchytù kokainu a jeho zachyceného objemu se pøedpokládá i jeho vyšší dostupnost v Brnì. Heroin je dostupný pøedevším v Praze a Ústeckém kraji, což koresponduje s vyšší prevalencí problémových uživatelù opiátù. Od roku 2002 je popisován výskyt Subutexu na èerném trhu v Praze, v dalších letech i v dalších, zejména èeských krajích. Od roku 2003 je evidován také výskyt žadatelù o léèbu v souvislosti se zneužíváním Subutexu, a to také jako primární drogy. Uživatelé Subutexu tvoøili v roce 2008 odhadem 4900 (43 %) z celkem 11 300 problémových uživatelù opiátù, ve vìtšinì (80–90 %) probíhá užívání Subutexu z èerného trhu formou injekèní aplikace. Na èerný trh se Subutex dostává cestou preskripce nadmìrného množství léku, resp. cestou tzv. doctor shopping, tj. preskripce léku jedné osobì více lékaøi. Dostupnost alkoholu a tabáku V souvislosti s dostupností legálních drog – alkoholu a tabáku – je k dispozici nìkolik zdrojù dat. Tabákem se zabývaly 3 mezinárodní studie, kterých se ÈR úèastnila: studie WHO Mládež a zdraví (HBSC – The Health Behaviour in School aged Children), studie WHO–CDC GYTS (Global Youth Tobacco Survey) a ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách). Prevalence kuøáctví mezi dospìlými od poloviny devadesátých let stagnuje (asi 29 % kuøákù), je sledován mírný pokles u mužù. V letech 2002–2007 je sledován pokles poètu 13–15letých kuøákù (z 35 % na 31 %); v roce 2002 dennì kouøilo 22 % 15letých, v roce 2006 to bylo 16 %; prùmìrná týdenní spotøeba cigaret u 15letých kuøákù byla 34 cigaret v roce 2002 a 36 cigaret v roce 2006 (SZÚ, 2009). Zøejmá je také pozitivní souvislost mezi kouøením a užíváním jiných návykových látek (napø. s užíváním alkoholu, kouøením ma-

86

EVALUACE VÝSLEDKÙ … rihuany, užíváním extáze). Podle výsledkù GYTS se dostupnost cigaret pro dìti a mládež mírnì zvýšila – souèasných 13–15letých kuøákù, kterým nebyl odmítnut prodej cigaret kvùli vìku, bylo 72 % v roce 2002 a 77 % v roce 2007 (SZÚ 2009). Legislativní rámec Na poèátku roku 2009 došlo ke schválení nového trestního zákoníku. Nový trestní zákoník byl vyhlášen ve Sbírce zákonù dne 9. února 2009 jako zákon è. 40/2009 Sb. a nabyl úèinnosti dne 1. ledna 2010. Drogové trestné èiny, dosud upravené v ustanoveních § 187 až § 188a trestního zákona è. 140/1961 Sb., jsou novì obsaženy v § 283 až § 287 nového trestního zákoníku. Trestní zákoník novì stanoví rozdílné trestní sazby za neoprávnìné pøechovávání drogy pro vlastní potøebu v množství vìtším než malém u konopných drog na jedné stranì a u ostatních OPL na stranì druhé. Byly zavedeny nové skutkové podstaty spoèívající v neoprávnìném pìstování rostlin obsahujících OPL pro vlastní potøebu v množství vìtším než malém, pøièemž výší trestní sazby zákon odlišuje takové pìstování rostliny konopí od pìstování jiných rostlin a hub obsahujících OPL. Naøízení vlády novì závaznì stanoví, jaké je množství vìtší než malé u omamných látek, psychotropních látek a pøípravkù je obsahujících (naøízení vlády è. 467/2009 Sb.), resp. které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující OPL a jaké je jejich množství vìtší než malé (naøízení vlády è. 455/2009 Sb.). Pøechovávání OPL pro vlastní potøebu v malém množství èi pìstování rostlin a hub obsahujících OPL pro vlastní potøebu v malém množství zùstává pøestupkem. Došlo ke zmìnám v oblasti nakládání s léèivy obsahujícími pseudoefedrin v návaznosti na nový zákon o léèivech, tj. zákon è. 378/2007 Sb., který je úèinný od 1. ledna 2008. Od 1. kvìtna 2009 byl omezen výdej lékù s obsahem do 30 mg pseudoefedrinu v tabletì (jejichž prodej nebyl do uvedeného data nijak omezen), a to na základì rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léèiv (SÚKL), který provedl v souladu s ustanovením § 39, odst. 3 zákona o léèivech zmìnu registrace tìchto lékù a pøijal následující omezení: (1) zákaz zásilkového prodeje, (2) stanovení maximální dávky na 1 pacienta mìsíènì bez lékaøského pøedpisu (1800 mg, tj. v praxi tedy 60 tbl. po 30 mg), (3) zavedení registrace výdeje do centrálního úložištì elektronických receptù. V øíjnu 2009 však byl provoz centrálního úložištì elektronických receptù z rozhodnutí Úøadu na ochranu osobních údajù pøerušen a v souèasnosti (duben 2010) je výdej tìchto lékù omezen množstvím 900 mg pseudoefedrinu (30 tbl. po 30 mg) pøi jednorázovém výdeji bez možnosti ovìøení v centrálním úložišti elektronických receptù. Krátce po omezení výdeje lékù s obsahem pseudoefedrinu v lékárnách byly zaznamenány pøípady nelegálního dovozu tìchto lékù ze zahranièí, zejména z Polska.

Struèné shrnutí a zhodnocení dosažení cíle Nejdostupnìjší drogou v ÈR jsou konopné látky, následuje extáze, pervitin a kokain. Roste objem zachyceného konopí, kde tento nárùst souvisí pøedevším s èastìjším odhalováním velkopìstíren konopí. Roste poèet odhalených varen pervitinu. Konopné drogy a pervitin jsou relativnì snadno dostupné prakticky na celém území ÈR. Ve vìtších mìstech narùstá dostupnost kokainu, heroin je dostupný zejména v Praze a dále v èeských krajích (zejména v Ústeckém kraji). Poèty a podíly stíhaných, obžalovaných a odsouzených osob za drogové trestné èiny se v prùbìhu sledovaného období významnì nezmìnily. Stále vysoká je dostupnost alkoholu a tabáku, a to i v populaci osob mladších 18 let – dùvodem je mj. nedostateèné vymáhání práva v této oblasti. Pozitivním krokem bylo zavedení omezení výdeje léèiv s obsahem pseudoefedrinu, který se používá jako prekurzor pro výrobu pervitinu.

87

ZÁVÌR – ÚSPÌCHY A NEÚSPÌCHY … 6 Závìr – úspìchy a neúspìchy protidrogové politiky Pøedmìtem evaluace byla èeská protidrogová politika v období let 2005–2009. Cílem evaluace bylo zjistit, do jaké míry se v uvedeném období podaøilo dosáhnout cíle stanovené v Národní strategii protidrogové politiky na období 2005–2009, jaký byl úèinek protidrogové politiky na drogovou situaci, a tedy zhodnotit její úspìchy èi neúspìchy za dané období. Vzhledem k teoretickým východiskùm, která uvádìjí, že fáze formulování a implementace veøejné politiky do jisté míry ovlivòují dosažení koneèného výsledku, bylo souèástí evaluace i hodnocení formulování strategických dokumentù (cílù a aktivit protidrogové politiky) i prùbìh a výsledky implementace. Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 je dokumentem, který v sobì obsahuje hlavní a specifické cíle protidrogové politiky. Zamìøuje se ale také na vytvoøení podmínek, které je tøeba zkvalitnit pro dosažení stanovených cílù; tyto podmínky jsou definovány v technicko-organizaèních cílech. Akèní plány byly konstruovány tak, aby již konkrétnì definovaly všechny elementy relevantní pro úspìšnou realizaci Národní strategie 2005–2009. Stanoví aktivity, termíny jejich plnìní, rozdìlení odpovìdností za realizaci aktivit i ukazatele/indikátory sloužící k monitorování implementace aktivit a dosažení výsledku. Je patrné, že aktéøi pùsobící v oblasti protidrogové politiky pracují a znají lépe akèní plány než samotnou národní strategii. Akèní plán je jako strategický dokument užiteènìjší zejména pro práci zamìstnancù státní správy (ministerských úøedníkù) a pro zamìstnance institucí, kde protidrogová politika není hlavní náplní. Dále byly v prùzkumu mezi aktéry protidrogové politiky identifikovány rozdíly mezi jejich rùznými skupinami ve vnímání akèního plánu jako úèinného nástroje k dosažení cílù strategie. Ministerští úøedníci a respondenti, kteøí uvedli velmi dobrou znalost strategických dokumentù, se víc pøiklánìjí k názoru, že akèní plán byl úèinným nástrojem pro dosažení strategických cílù. Respondenti ze samosprávy a odborné veøejnosti a respondenti, kteøí uvedli slabší znalost strategických dokumentù, naopak inklinují k opaènému názoru, tedy že akèní plán asi nebyl úèinným nástrojem k dosažení strategických cílù. Hodnocení formální stránky strategických dokumentù poukázalo u èásti aktivit (i nìkterých strategických cílù) na problém obecnì doprovázející veøejné politiky, a to jejich vágní a nejasné formulování. Akèní plán 2007–2009 obsahoval vìtšinu (93 %) jasnì formulovaných aktivit. Ta èást aktivit, která nebyla jasnì formulovaná, umožòovala rùznou interpretaci a komplikovala tak jejich implementaci i vyhodnocení. O nìco ménì (88 %) bylo konkrétnì formulovaných aktivit, tj. bylo u nich zøejmé, jak se má postupovat pøi jejích realizaci. Pøibližnì u poloviny nekonkrétnì formulovaných aktivit šlo o aktivity systémového charakteru. Ze statistického srovnání lze øíct, že existuje pozitivní korelace mezi jasností a srozumitelností definování aktivity a stavem jejího splnìní – pokud je aktivita jasnì a srozumitelnì definovaná, má vìtší šanci na úspìšnou realizaci. Tato korelace však neexistuje u konkrétnosti formulovaných aktivit. Pøestože Národní strategie 2005–2009 definuje své specifické cíle z hlediska epidemiologické situace ve vztahu k užívání a distribuci drog, porovnání obsahu a charakteru aktivit naznaèuje, že vìtšina aktivit Akèního plánu 2007–2009 je zamìøena na zdokonalování koordinaèního a organizaèního rámce protidrogové politiky. Témìø polovina aktivit (48 %, celkem 83 aktivit ze 170 aktivit) totiž pøispívá k dosažení cíle VIII – Efektivní koordinace... Uvedený vysoký podíl aktivit koordinaèního charakteru je zpùsoben tím, že v oblastech jako Primární prevence, Léèba a následná péèe, Snižování rizik atd. byly definovány i aktivity, které mìly charakter vytváøení koordinaèního a legislativního rámce pro dané oblasti. V Akèním plánu 2007–2009 byl dále zjevnì kladen dùraz na hodnocení opatøení

88

ZÁVÌR – ÚSPÌCHY A NEÚSPÌCHY … a pøijatých intervencí. S cílem XI – Evaluace aktivit… souviselo 55 ze 170 (32 %) aktivit. Rozložení všech aktivit Akèního plánu 2007–2009 mezi další strategické cíle bylo pak relativnì vyvážené, k jejich dosažení pøispívalo 14–26 aktivit. Ze ètyø pilíøù protidrogové politiky byla oblast Snižování rizik identifikována jako oblast s nejvìtším potenciálem zmìnit drogovou situaci. Na druhou stranu to neplatí pro oblast Primární prevence. Tato oblast mìla vysoké zastoupení tzv. rámcových aktivit (70 % – 14 z 20 aktivit), tedy tìch, které byly zamìøeny na vytváøení organizaènì koordinaèního rámce, a obsahuje jen málo aktivit, které byly pøímo zamìøeny na øešení problémù s užíváním drog. Primární prevence dále obsahovala aktivity, které byly klíèové jen pro dosažení technicko-organizaèních strategických cílù, ale žádnou aktivitu klíèovou pro dosažení nìkterého ze specifických cílù strategie38. Z analýzy zmìn ve struktuøe strategických dokumentù vyplývá, že došlo ke zmìnám, které do jisté míry narušily pùvodní zámìr zpracovatelù tìchto dokumentù a jejich vnitøní konzistenci ve smyslu vzájemné bezprostøední návaznosti akèního plánu a národní strategie. Pøi tvorbì akèních plánù byla vyøazena pùvodnì plánovaná oblast Užívání legálních drog a došlo ke zmìnì plánované oblasti Vztahy s veøejností na oblast Informace, výzkum, hodnocení. Pøi hodnocení provázanosti aktivit Akèního plánu 2007–2009 s Národní strategií 2005–2009 vystoupila do popøedí otázka úèelnosti strategického cíle III – Stabilizovat, pøípadnì snížit spotøebu legálních a nelegálních drog ve spoleènosti, zejména mezi nezletilými mladými lidmi jako cíle rovnocenného s ostatními cíli. Všechny aktivity, které pøispívaly k dosažení cíle III, totiž souèasnì pøispívaly k plnìní pøedchozích dvou strategických cílù: cíle I – Snížit nebo stabilizovat problémové užívání a cíle II – Snížit experimentální a pøíležitostné užívání drog. Prvnímu akènímu plánu na roky 2005–2006 se podaøilo splnit 73 % aktivit a druhému na roky 2007–2009 52 % aktivit. Nesplnìných nebo nehodnotitelných aktivit bylo v prvním plánu 22 % a v druhém 29 %. Ze srovnání tìchto výsledkù vyplývá, že druhý akèní plán byl mnohem ménì úspìšný pøi realizaci aktivit než první – rozdíl je 21 procentních bodù. Úspìšnost implementace Akèního plánu 2007–2009 byla posuzována podle „nároènìjších“ kritérií hodnocení – pøi hodnocení se rigoróznì srovnávalo znìní aktivity a výstupy/výsledky realizace aktivity, což mohlo také ovlivnit rozdíly v hodnocené úspìšnosti obou akèních plánù. Navíc plnìní aktivit druhého akèního plánu mohla do jisté míry ovlivnit èasová a personální nároènost pøípravy a zabezpeèení výkonu pøedsednictví ÈR v Radì EU v první polovinì roku 2009. Z rùzných zdrojù byly identifikovány faktory pozitivnì èi negativnì ovlivòující realizaci protidrogové politiky, které se dají shrnout následovnì: – Protidrogová politika staví na odborném potenciálu expertù z této oblasti a na informaèním (dostupnost relevantních informací) a institucionálním zabezpeèení protidrogové politiky (sí služeb, funkènost institucí, které mají realizaci protidrogové politiky zajišovat na národní i krajské úrovni). – Úroveò koordinace a vzájemné spolupráce odpovìdných subjektù v protidrogové politice je nevyvážená a mùže pùsobit jako její silný èlánek, ale i jako oblast zpùsobující problémy pøi implementaci politiky. – Negativními jevy, které znesnadòují dosažení žádaných výsledkù, mùže být formálnost stanovených aktivit nebo formálnost v jejich plnìní, nereálnost pøi stanovování cílù a aktivit, rozdílné výchozí pøístupy rezortù k protidrogové politice a prohlubování rezortizmu. 38 Pro rozlišení specifických cílù strategie a technicko-organizaèních viz kap. 2.1.1.

89

ZÁVÌR – ÚSPÌCHY A NEÚSPÌCHY … – Protidrogová politika se do znaèné míry potýká s problémy vyplývajícími z nedostatku finanèních zdrojù, upøednostòování jiných oblastí veøejného života pøi alokaci finanèních zdrojù a snižujícím se zájmem o problematiku drog ze strany politikù. – K významným faktorùm, které mùžou mít vliv zejména v oblasti primární prevence, je vysoká spoleèenská tolerance legálních drog a podceòování rizik návykových látek, zejména legálních. Evaluace protidrogové politiky se dotkla také otázky hodnocení implementace akèního plánu pomocí stanovených ukazatelù/indikátorù. Akèní plány uvádìjí u každé aktivity ukazatele, na základì kterých se má monitorovat prùbìh jejího plnìní. Jejich stanovení by mìlo vycházet z podmínky mìøitelnosti/ hodnotitelnosti plánované aktivity. Znamená to, že postup pøi realizaci aktivit by mìlo být možné sledovat a rovnìž by mìlo být jasné, jak a kdy byla aktivita splnìna. Analýzou bylo zjištìno, že stanovené ukazatele umožòovaly jednoznaènì sledovat prùbìh aktivity a dosažení jejích výsledkù u aktivit, které byly jednoznaèné a konkrétní. U všeobecnì formulovaných a nekonkrétních aktivit lze popsat další tøí funkce ukazatelù: i) ukazatel konkretizuje a zpøesòuje to, co se danou aktivitou myslí, ii) je nástrojem hodnocení úèinnosti/dopadu dané aktivity nebo nástrojem hodnocení stupnì dosažení dílèího cíle akèního plánu v návaznosti na drogovou situaci, iii) je detailnìjším popisem dané aktivity, resp. podrobnìjším návodem jak danou aktivitu realizovat. Od subjektù, které poskytovaly podklady pro vyhodnocení plnìní Akèního plánu 2007–2009, se vyžadovalo i pøedložení dat k ukazatelùm nebo pøedložení konkrétních výstupù z realizace aktivit. Analýza podkladù však ukázala, že rezorty a další subjekty ukazatele pro objektivní monitorování a zhodnocení skuteèného naplnìní aktivity nevyužívaly nebo si neuvìdomily jejich význam. U èástí aktivit nebyla data k ukazatelùm poskytnuta vùbec nebo byla v nìkterých pøípadech poskytnuta data, která nekorespondovala se stanoveným ukazatelem. Konkrétní výstupy z realizace aktivity (jako metodiky, standardy, výzkumné a jiné zprávy apod.), které byly koordinaèním orgánem vyžadovány pro objektivní zhodnocení plnìní aktivity, nebyly aktivnì pøedloženy žádným subjektem zodpovìdným za realizaci aktivit mimo sekretariátu RVKPP.

Zhodnocení dosažení cíle I – Stabilizovat pøípadnì snížit poèet problémových uživatelù drog Získané informace a data naznaèují, že se strategický cíl podaøilo naplnit, pøevládá stabilizovaná situace, nicménì míra zejména rizikové konzumace alkoholu mezi mladými lidmi je vysoká. Podle dostupných indikátorù se zdá, že je situace v oblasti problémového užívání (nelegálních) drog v ÈR stabilizovaná. Roènì (v období 2004–2008) je odhadováno 30 000 – 32 5000 problémových uživatelù drog; mírný nárùst v posledních dvou letech není statisticky významný. Na uvedené pøíznivé situaci mùže mít zásluhu i dobré pokrytí ÈR nízkoprahovými programy a dalšími (léèebnými) službami pro uživatele drog (viz také dále cíl V). Byly identifikovány 4 aktivity z Akèního plánu 2007–2009, které pøímo vedly k dosažení strategického cíle I (zejména podpora nízkoprahových programù a rozšíøení substituèní léèby), z nichž všechny se podaøilo splnit. Nicménì jako problematická se jeví vysoká míra injekèního užívání mezi problémovými uživateli drog, již se nedaøí uspokojivì snižovat. Míra problematického užívání alkoholu je v ÈR dlouhodobì stabilizovaná na vysoké úrovni. Zejména alarmující jsou nejvyšší prevalence konzumace alkoholu u mladistvých v rámci Evropy a nárùst rizikovosti užívání alkoholu u dívek v posledních letech.

90

ZÁVÌR – ÚSPÌCHY A NEÚSPÌCHY …

Zhodnocení dosažení cíle II – Zastavit nárùst experimentálního a pøíležitostného užívání legálních a nelegálních drog a vývoje v oblasti Primární prevence Zjištìné trendy v oblasti experimentálního a pøíležitostného užívání legálních i nelegálních drog naznaèují, že cíl se nepodaøilo zcela splnit. Zkušenosti s užitím drog v obecné populaci neklesají, naopak se mezi r. 2004 a 2008 zvýšily. Nedaøí se ani omezovat užívání alkoholu a tabáku mezi mladými lidmi. U mládeže dostupná data dále naznaèují mírný nárùst èi stabilizaci užívání konopí na vysoké úrovni. ÈR patøí mezi zemì s nejvyššími prevalencemi užívání konopných drog v Evropì. U zkušeností s ostatními drogami byl zaznamenán ve školní populaci pokles. Stabilizace èi snížení užívání nìkterých drog (jako napø. extáze) je pravdìpodobnì dáno spíše snižující se poptávkou po extázi zpùsobenou spontánními sociokulturními zmìnami ve skupinì mladistvých a mladých dospìlých, zejména v prostøedí zábavy a na taneèní scénì. Oblast Primární prevence, jejíž aktivity by mìly nejvíce souviset s dosažením uvedeného cíle, lze na základì provedených analýz charakterizovat: – Primární prevence byla oblastí akèního plánu, která svými aktivitami mohla pøímo pøispìt k dosažení jen technicko-organizaèních cílù strategie, ale neobsahovala žádnou aktivitu, která by vedla k dosažení nìkterého ze specifických cílù (tedy ani tohoto hodnoceného cíle), – oblast Primární prevence obsahovala vysoké zastoupení (70 %) tzv. rámcových aktivit, které byly zamìøeny na zlepšování systémových podmínek a na vytváøení organizaènì-koordinaèního rámce, ale jen 30 % aktivit, které byly zamìøeny pøímo na øešení (konkrétního) problému, – oblast Primární prevence je jednou z oblastí, v rámci které se podaøilo splnit nejménì plánovaných aktivit – v období 2005–2006 se podaøilo splnit 58 % aktivit, v období 2007–2009 jen 35 %; podaøilo se splnit jen jednu ze 6 aktivit charakterizovaných jako aktivity s vysokým potenciálem zmìnit drogovou situaci (tj. aktivit s váhou A), – ve srovnání s rokem 2004 nedošlo v oblasti Primární prevence podle výsledkù SWOT analýzy ke zlepšení situace v otázkách specifických pro tuto oblast; navíc došlo k oslabení øady silných stránek identifikovanýchv roce 2004, – byly identifikovány 4 klíèové aktivity, které mìly pøímou souvislost s dosažením tohoto strategického cíle z rùzných oblastí Akèního plánu 2007–2009, ze kterých se nepodaøilo úplnì splnit ani jednu a 3 pouze èásteènì. Dosažení žádaného výsledku mùže být dále ovlivnìno tím, že protidrogová politika se potýká s vysokou spoleèenskou tolerancí legálních drog, dochází podle expertù k podceòování problému drog, zejména legálních; došlo k naplnìní hrozeb v podobì nevytvoøeného funkèního systému koordinace primární prevence, v zapojování neodborníkù do primární prevence. V oblasti prevence dochází k pøekryvùm kompetencí, k èasté podpoøe a realizaci jednorázových neúèinných programù, je nedostatek specifických programù selektivní a indikované prevence. Minimální preventivní programy ve školách jsou èasto formální. V Èeské republice neprobíhají žádné soustøedìné specifické kampanì a preventivní aktivity, které by mìly prokázanou efektivitu, mají velmi omezené pokrytí. Na rozdíl od západních zemí, kde se podaøilo prevalenci užívání konopí pravdìpodobnì díky specifickým programùm snížit, vláda ÈR na cílený specifický projekt zamìøený na snížení užívání konopí, vytvoøený v roce 2009 sekretariátem RVKPP, nevyèlenila požadované finanèní prostøedky.

91

ZÁVÌR – ÚSPÌCHY A NEÚSPÌCHY …

Zhodnocení dosažení cíle III – Stabilizovat pøípadnì snížit spotøebu legálních a nelegálních drog ve spoleènosti, zejména mezi nezletilými mladými lidmi Hodnocení dosažení cíle je s ohledem na kvalitu a srovnatelnost dostupných informací problematické. Validní a srovnatelná jsou data o užívání alkoholu a tabáku. Naznaèují, že spotøeba obou látek je v ÈR stabilní a neklesá, v budoucnosti je pravdìpodobnì možné oèekávat pokles spotøeby cigaret. Spotøeba nelegálních drog podle dostupných údajù v ÈR roste, výjimkou je snížení spotøeby heroinu, které zøejmì souvisí s užíváním opiátových substituèních pøípravkù a už lege artis èi jejich zneužíváním z èerného trhu. V rámci analýzy vzájemné provázanosti aktivit Akèního plánu 2007–2009 s cíli Národní strategie 2005–2009 nebyla identifikována ani jedna klíèová aktivita, která by pøímo vedla k dosažení tohoto strategického cíle. Navíc se ukázalo, že dochází k pøekrývání daného strategického cíle s prvními dvìma – všechny aktivity, které pøispívají k dosažení cíle III, pøispívají také k plnìní strategických cílù I a II. Proto je otázkou, zda uvedený cíl ponechat i pro pøíští strategii jako rovnocenný s ostatními.

Zhodnocení dosažení cíle IV – Snížit potenciální rizika užívání všech typù drog a ekonomické, zdravotní a sociální dopady jejich užívání na jedince a spoleènost a oblast Snižování rizik Na základì analyzovaných dat se dá konstatovat, že se daøí plnit stanovený cíl ve smyslu stabilizace situace – potenciální rizika užívání všech typù drog, zejména zdravotní a sociální dopady jejich užívání na jedince a spoleènost se v ÈR daøí dlouhodobì držet na nízké úrovni. Ve sledovaném období lze pozorovat sestupný trend smrtelných pøedávkování nelegálními drogami s výjimkou pervitinu. Roste naopak poèet nepøímých úmrtí za pøítomnosti drog z jiných pøíèin (zejména úrazù/nehod a sebevražd). Promoøenost infekcí HIV se mezi injekèními uživateli pohybuje dlouhodobì pod èi na úrovni 1‰, což je podprùmìrná míra v evropském kontextu. U akutní a chronické VHC dochází k dlouhodobému mírnému nárùstu poètu pozitivních pøípadù mezi injekèními uživateli drog, pøièemž v posledních dvou letech se situace stabilizovala. Za úspìch v této oblasti lze dále považovat rozšíøení nabídky substituèní léèby, zejména její rozšíøení ve vìzení. Na druhou stranu, celkový poèet všech provedených testù (na HIV, VHB a VHC) injekèním uživatelùm drog v nízkoprahových programech se od roku 2004 snížil o více než 60 %. Dùvodem je zejména absence rychlých testù, ke které došlo na zaèátku roku 2006 a kterou se nepodaøilo v plné míøe do roku 2008 nahradit, a dále absence spolupráce drogových služeb se zdravotnickými zaøízeními èi orgány ochrany veøejného zdraví. Ze ètyø pilíøù protidrogové politiky byla oblast Snižování rizik na základì výsledkù evaluace oblastí s nejvýznamnìjším potenciálem zmìnit drogovou situaci: – obsahovala nejvíce aktivit, které pøímo pøispívají k dosažení vìtšiny specifických cílù, aktivity byly pro jejich dosažení klíèové, – obsahovala i nejvyšší zastoupení (65 %) aktivit, které byly specificky zamìøeny pøímo na øešení problému,

92

ZÁVÌR – ÚSPÌCHY A NEÚSPÌCHY …

– celkovì se této oblasti podaøilo splnit z prvního akèního plánu 78 % aktivit (nejvíc ze všech pilíøových oblastí), ménì úspìšná však byla u druhého akèního plánu, kde se jí podaøilo splnit pouze 41 %. K dosažení strategického cíle pøímo smìøovalo 16 klíèových aktivit Akèního plánu 2007–2009, ze kterých se 8 podaøilo splnit úplné a 6 èásteènì. Silnou stránkou protidrogové politiky je hustá sí služeb poskytujících služby harm-reduction a jejich udržení v posledním období lze považovat za úspìch, zejména vzhledem ke snižujícímu se objemu finanèních prostøedkù z RVKPP.

Zhodnocení dosažení cíle V – Zvyšovat kvalitu života uživatelù všech typù drog, jejich rodièù a blízkých prostøednictvím zajištìní dostupnosti kvalitních služeb léèby a resocializace a oblast Léèba a následná péèe Evaluace ukázala, že cíl se daøí èásteènì naplòovat – v prùbìhu sledovaného období se daøilo udržet stávající stav a relativnì širokou nabídku služeb pro uživatele nelegálních drog a jejich blízké, nicménì pro uživatele alkoholu a tabáku situace tak pøíznivá není. Podle údajù z monitoringu se poèet programù a služeb v prùbìhu posledních ètyø let výraznì nezmìnil a regionální dostupnost služeb byla relativnì dobrá. V prùbìhu pìti let se v krajích výraznì zlepšila oblast zabezpeèení sítì programù pro uživatele drog, zlepšení uvedlo 11 krajù. Podle vnímání odborníkù se podaøilo zlepšit dostupnost a kapacitu následné péèe pro uživatele nelegálních drog. Ke zlepšení také došlo v dostupnosti substituèní léèby, vèetnì rozvinutí substituèní léèby ve vìzení (o výskytu substituèního léku Subutex na èerném trhu viz Zhodnocení dosažení cíle VI). Byla pøijata nová legislativa v oblasti sociálních služeb. Od r. 2005 funguje systém certifikace odborné zpùsobilosti drogových služeb (týká se pøedevším NNO financovaných formou dotací ze státního rozpoètu), který zaruèuje minimální kvalitu poskytovaných služeb. Na druhou stranu se nepodaøilo zabezpeèit pøijetí nové zdravotnické legislativy, protože legislativní proces byl pozastaven. Výrazným nedostatkem je nízká dostupnost ambulantní péèe pro uživatelé drog, kterou se nepodaøilo v prùbìhu pìti let vyøešit; poèet ambulantních zaøízení klesá a klesá i poèet jejich pacientù – uživatelù drog. Sí speciálních ambulantních služeb (AT ambulancí) je nekonsolidovaná. Problémem zùstává také spektrum služeb a dostupnost a kapacita následné péèe pro uživatele legálních drog. – V oblasti Léèby a následné péèe se prvnímu akènímu plánu podaøilo splnit nejnižší podíl aktivit (44 %). V druhém akèním plánu byla tato oblast již o nìco úspìšnìjší a podaøilo se jí splnit 58 % z celkem 23 aktivit. – Pøímo k dosažení cíle vedlo 13 aktivit Akèního plánu 2007–2009 (vìtšinou zamìøených na uživatele nelegálních drog), 7 se jich podaøilo splnit. – Oblast Léèby a následné péèe byla relativnì vyvážená pokud jde o zastoupení specifických a rámcových aktivit, jejich vzájemný pomìr byl cca 1 : 1.

93

ZÁVÌR – ÚSPÌCHY A NEÚSPÌCHY …

Zhodnocení dosažení cíle VI – Snížit dostupnost legálních a nelegálních drog pro obecnou populaci a zejména pro nezletilé mladé lidi prostøednictvím efektivnìjšího využívání existujících legislativních a institucionálních nástrojù a oblast Snižování nabídky a prosazování práva Na základì dostupných dat lze konstatovat, že v prùbìhu sledovaného období se nepodaøilo tohoto cíle dosáhnout jak v populaci obecnì, tak mezi nezletilými mladými lidmi. Díky relativnì dobrému výchozímu stavu v roce 2004 v oblasti legislativní, organizaèní i politické, v existenci potøebných zákonných pøedpisù a dobré mezinárodní spolupráce se strategie zamìøila pøedevším na efektivnìjší využívání existujících podmínek a zdrojù. Dá se øíci, že tato situace pøetrvává i po pìti letech. Jako úspìch bylo akcentováno zlepšení situace ve sbìru dat v trestnìprávní oblasti, zejména významným bylo akceptování návrhu indikátorù potlaèování nabídky, které pøedložila Èeská republika v rámci Horizontal Drug Group v prùbìhu svého pøedsednictví EU v roce 2009. Pozitivním krokem bylo zavedení omezení výdeje léèiv s obsahem pseudoefedrinu, který se používá jako prekurzor pro výrobu pervitinu. Praktická realizace opatøení je však od øíjna 2009 zkomplikována. Nejdostupnìjší drogou v ÈR zùstávají konopné látky, extáze a pervitin. Roste objem zachyceného konopí, což souvisí pøedevším s èastìjším odhalováním velkopìstíren konopí. Roste poèet odhalených varen pervitinu. Ve vìtších mìstech narùstá dostupnost kokainu, heroin je dostupný zejména v Praze a dále v èeských krajích (zejména v Ústeckém kraji); také zejména v tìchto krajích se na èerný trh dostává substituèní lék Subutex. Stále vysoká je dostupnost alkoholu a tabáku, a to i v populaci osob mladších 18 let. V této souvislosti bylo konstatováno dokonce zhoršení situace ve vymáhání práva a nedostateèné kontroly dodržování zákona o návykových látkách 379/2005 Sb., èili v nedostateèné kontrole prodeje alkoholu a tabáku mladistvým. Jako slabá stránka byly také identifikovány chybìjící mechanizmy kontroly zneužívání legálnì získávaných léèiv. – Z prvního Akèního plánu 2005–2006 se oblasti Potlaèování nabídky a vymáhání práva podaøilo splnit 75 % aktivit, z druhého Akèního plánu 2007–2009 60 %. – Pøímo k dosažení cíle vedly v Akèním plánu 2007–2009 celkem 4 klíèové aktivity, 3 z nich se podaøilo splnit. – Oblast Potlaèování nabídky a vymáhání práva byla relativnì vyvážená pokud jde o zastoupení specifických a rámcových aktivit, jejich pomìr byl cca 1 : 1.

Zhodnocení dosažení cíle VII – Efektivní financování – zefektivnit a zprùhlednit financování jednotlivých strategií a opatøení protidrogové politiky na základì identifikovaných potøeb a jejich prokázané efektivity a oblast Financování Z dostupných informací lze tento strategický cíl vyhodnotit jako èásteènì splnìný. Stìžejní aktivity definované v Akèním plánu 2007–2009, které patøily k dùležitým pøedpokladùm pro dosažení strategického cíle, jako napø. aktivita è. 35.2 Provést analýzu souèasného systému financování programù protidrogové politiky, aktivita è. 35.3 Návrh inovace systému financování zohledòující výstupy analýzy, nebo aktivita è. 34.3 Pøíprava metodiky k posuzování efektivnosti vynakládání finanèních prostøedkù na služby poskytované uživatelùm drog, byly vyhodnoceny jako nesplnìné.

94

ZÁVÌR – ÚSPÌCHY A NEÚSPÌCHY …

Ve zkoumaném období se podaøilo èásteènì inovovat dotaèní systém RVKPP (aktivita è. 35.1 Akèního plánu 2007–2009), v rámci kterého se podporované projekty a programy protidrogové politiky hodnotí i z pohledu nákladové efektivity ve vztahu rozpoèet – výkon. Dále se podaøilo zohlednit certifikované programy v dotaèních øízeních rezortù, krajù a obcí, což bylo hlavním pøedpokladem podpory financování efektivních služeb a programù pro uživatele drog. Podle hodnocení expertù je však potenciál certifikací odborné zpùsobilosti v praxi nedostateènì využitý. Ke zlepšení v oblasti financování došlo zejména na úrovní krajù, kde se podaøilo odstranit nesystémovost dotaèního financování. Neuspokojivá situace zùstává na národní úrovni, kde pøetrvávají nedostatky v podobì roztøíštìnosti a nejednotnosti dotaèního financování protidrogové politiky ze strany rezortù. Nepodaøilo se zabezpeèit plánované navýšení finanèních prostøedkù z dotaèního titulu RVKPP na protidrogovou politiku. Naopak došlo ještì ke snížení tìchto finanèních prostøedkù o nìkolik desítek milionù korun. Proto pouhé udržení stavu sítì služeb, jak je zmiòuje cíl IV a V, nikoliv tedy jejich rozvoj, lze za tìchto podmínek považovat za úspìch protidrogové politiky, který byl dosažen kompenzací propadu rozpoètu dotaèního øízení RVKPP pomocí navýšení dotací jednotlivými rezorty (zejména MPSV) a kraji.

Zhodnocení dosažení cíle VIII – Koordinace – vytvoøit dostateènou zákonnou oporu protidrogové politiky, zkvalitnit její stávající systém a vybudovat funkèní a pøehlednou strukturu založenou na efektivní koordinaci aktivit zapojených subjektù na všech úrovních s jasnì definovanými a rozdìlenými povinnostmi a kompetencemi a oblast Koordinace Dosažení strategického cíle lze obtížnì vyhodnotit. Analýza formální stránky strategických dokumentù poukázala na to, že cíl obsahuje spojení více podcílù: 1. vytvoøit dostateènou zákonnou oporu protidrogové politiky, 2. zkvalitnit stávající systém protidrogové politiky a 3. vybudovat efektivní strukturu koordinace aktivit zapojených subjektù. Otázkou je, do jaké míry je možné hovoøit o naplnìní „celkového zámìru“, když je naplnìn jeden (pod)cíl a nesplnìn druhý. I pøesto, že bylo identifikováno 83 aktivit, témìø polovina všech aktivit z Akèního plánu 2007–2009, které mìly souvislost s dosažením cíle, nelze øíci, že se plánovaný cíl podaøilo zcela splnit. Navíc k jeho objektivnímu zhodnocení chybí dostatek informací. Pro zhodnocení úrovnì dosažení strategického cíle by bylo užiteèné mít výsledky z analýzy právního rámce protidrogové politiky a jejích existujících koordinaèních mechanizmù. Provedení analýzy byla jedna z aktivit Akèního plánu 2007–2009, nepodaøilo se ji však zrealizovat. Tato aktivita by byla klíèová i pro splnìní strategického cíle jako východiska pro stanovení dalších opatøení. Z informací, které se podaøilo pøi evaluaci získat, se dá situace v oblasti koordinace zhodnotit následovnì: – Klíèovým pro koordinaci protidrogové politiky na národní úrovni bylo pøijetí zákona è. 379/2005 Sb., o opatøeních k ochranì pøed škodami pùsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o zmìnì souvisejících zákonù – podaøilo se tak uzákonit

95

ZÁVÌR – ÚSPÌCHY A NEÚSPÌCHY …

– –

–

– – – –

–

–

96

dosud uplatòované principy protidrogové politiky. Dalšími klíèovými momenty bylo schválení zákona è. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci osobám v nepøíznivé životní situaci prostøednictvím sociálních služeb nebo pøijetí nového trestního zákoníku (zákon è. 40/2009 Sb.). Stále chybí nová zdravotnická legislativa a v praxi existuje velmi slabá vymahatelnost zákonù, zejména zákona è. 379/2005 Sb. Experti konstatovali zlepšení koordinace protidrogové politiky na všech úrovních, k nejvýraznìjšímu pokroku došlo na úrovni krajù a v koordinaci a spolupráci v oblasti sbìru dat (monitoringu). Paralelnì s tím však byla kritizována neprovázanost a chybìjící zpìtná vazba a spolupráce mezi jednotlivými subjekty participujícími na realizaci protidrogové politiky. To se nakonec odrazilo i pøi implementaci nìkterých spoleèných aktivit definovaných v akèních plánech, u kterých se ukázalo, že ke spolupráci ne vždy dochází. Vyplynulo to i z dotazníkového prùzkumu, kde se ukázalo, že úroveò koordinace a vzájemné spolupráce odpovìdných subjektù není vyvážená a mùže pùsobit jako její silný èlánek, ale i jako oblast zpùsobující problémy pøi implementaci politiky. V nìkterých oblastech pøetrvává nejasné vymezení nebo pøekrývání kompetencí, zejména v oblasti primární prevence. Bylo konstatováno prohlubování rezortizmu, což mìlo také pøímý vliv na implementaci nìkterých konkrétních aktivit akèních plánù. Dále byl výraznì konstatován neúspìch v otázce integrace legálních drog do stávajícího systému koordinace protidrogové politiky. Za úspìch lze považovat vznik a uzákonìní adiktologie jako profese i studijního oboru a zavedení standardizace a systému certifikace odborné zpùsobilosti (kvality) drogových služeb pracujících s uživateli drog. Nicménì úskalím zavedených certifikací podle odborníkù zùstává vícekolejnost hodnotících systémù kvality jednotlivých rezortù, jejich vzájemné pøekrývání, neakceptování ze strany nìkterých centrálních institucí a nedostateèné využití jejich potenciálu v praxi. Koordinace protidrogové politiky na krajské úrovni je relativnì dobrá. Vìtšina krajských protidrogových koordinátorù je èlenem relevantních krajských poradních/pracovních/koordinaèních orgánù, naopak ménì èasto jsou koordinátoøi pøítomni na dùležitých jednáních krajských rozhodovacích orgánù. Toto postavení však pøevážnì neovlivòuje možnosti krajských protidrogových koordinátorù pøímo ovlivòovat tvorbu a realizaci protidrogové politiky kraje. Pøestože se oficiálnì vykazuje pracovní úvazek krajských protidrogových koordinátorù vìtšinou ve výši 1,0, jen 3 ze 14 koordinátorù uvedli 100% vìnování se drogové problematice v prùbìhu posledního mìsíce.

ZÁVÌR – ÚSPÌCHY A NEÚSPÌCHY …

Zhodnocení dosažení cíle IX – Informování veøejnosti – navrhnout a zavést do praxe flexibilní model všestranné komunikace a stanovit kompetence zúèastnìných subjektù, aby byly veøejnosti poskytovány komplexní, objektivní, spolehlivé a vyvážené informace o užívání drog, jeho dopadech a o realizovaných opatøeních a oblast Informace, výzkum, hodnocení Vyhodnocení cíle je znaènì problematické a nelze ho rigoróznì vyhodnotit. Pøispìlo k tomu nìkolik faktorù. – Není známo, do jaké míry mohly ovlivnit dosažení cíle zmìny provedené již ve fázi tvorby strategických dokumentù. Nicménì došlo k zmìnì pùvodnì plánované oblasti protidrogové politiky Vztahy s veøejností na oblast Informace, výzkum, hodnocení. – Cíl je formulován zcela jednoznaènì a konkrétnì – jeho hlavním výstupem mìl být flexibilní model všestranné komunikace. Analýzou akèních plánù bylo zjištìno, že k dosažení tohoto výstupu nevedla žádná z aktivit v žádném z obou akèních plánù – v tomto pøípadì se dá hovoøit o vzájemné nepropojenosti akèních plánù se strategií. Samotné èinnosti informování veøejnosti – získaní, vyhodnocování a šíøení informací o drogové problematice – však byla vìnována znaèná pozornost. Oblast Informace, výzkum, hodnocení: – Obsahovala nejvíce aktivit v obou akèních plánech. – Patøila k oblastem, ve kterých se podaøilo splnit nejvíce aktivit obou akèních plánù. Pøímo k dosažení úèelu definovaného v druhé èásti strategického cíle smìøovalo 12 klíèových aktivit Akèního plánu 2007–2009, z nichž 10 se podaøilo splnit. – Obsahovala nejvíc aktivit, které jsou dùležité z hlediska systémové zmìny a z hlediska celonárodní pùsobnosti (váha A). – Byla experty obecnì vnímána velmi pozitivnì. Dostupnost relevantních informací byla uvedena v rámci dotazníkového prùzkumu jako jeden z hlavních faktorù pozitivnì podporujících realizaci protidrogové politiky. Této oblasti se podaøilo ještì více posílit nìkolik silných stránek definovaných již v roce 2004. – Za úspìch byla považována konsolidace drogového informaèního systému, zkvalitnìní systému sbìru dat, i když existují oblasti s nedostateèným výzkumným pokrytím.

Zhodnocení dosažení cíle X – Mezinárodní spolupráce – plnì se zapojovat do mezinárodní spolupráce a zajišovat aktivní úèast zástupcù ÈR v procesech harmonizace protidrogové politiky s ostatními zemìmi Evropské unie a oblast Mezinárodní spolupráce Ke zhodnocení cíle nebyl realizován specifický sbìr dat. Nicménì podle dat získaných z evaluace lze cíl vyhodnotit jako pravdìpodobnì naplnìný. Oblast Mezinárodní spolupráce byla jednou z nejlépe hodnocených oblastí, co se týèe splnìní realizace aktivit definovaných akèními plány. Z Akèního plánu 2005–2006 se podaøilo splnit 100 % (z celkem 10 aktivit). Z druhého Akèního plánu 2007–2009 se podaøilo splnit 65 % (z celkem 20 aktivit). Z uvedených 20 aktivit až 16 souviselo pøímo s dosažením cíle, z nich se 12 podaøilo splnit.

97

ZÁVÌR – ÚSPÌCHY A NEÚSPÌCHY …

Odborníci v expertní pracovní skupinì celkovì hodnotili mezinárodní spolupráci pozitivnì. Za velmi zdaøilé považují èeské pøedsednictví Evropské unie v roce 2009 a oznaèili ho za úspìch protidrogové politiky. V rámci pøedsednictví se mj. podaøilo prosadit návrh ÈR týkající se indikátorù potlaèování nabídky, což znamená významný posun ve využití dat pro výzkumné úèely, nebo se podaøilo prosadit priority protidrogové politiky ÈR na úrovni EU (harm-reduction do EU Akèního plánu 2009–2012). Naopak významným limitem z hlediska mezinárodní spolupráce je absence právní úpravy trestní odpovìdnosti právnických osob v národním právním systému ÈR, která znemožòuje ratifikaci mezinárodních úmluv dùležitých i pro protidrogovou politiku. Nepodaøilo se také ratifikovat Rámcovou úmluvu o kontrole tabáku.

Zhodnocení dosažení cíle XI – Evaluace aktivit – dùslednì uplatòovat výzkumem ovìøené postupy pøi vyhodnocování úèinnosti opatøení ve všech oblastech protidrogové politiky a aplikovat poznatky z evaluací v praxi Z dat získaných z evaluace Národní strategie 2005–2009 nelze daný cíl objektivnì zhodnotit. Nebyla ani uskuteènìna žádná specifická studie, která by se zhodnocením tohoto cíle zabývala. S dosažením strategického cíle souviselo 55 aktivit (druhý nejvìtší poèet) druhého Akèního plánu 2007–2009. Dá se proto usuzovat, že evaluaèním aktivitám je vìnována znaèná pozornost, nicménì ze získaných dat se nedá konstatovat, do jaké míry jsou závìry a znalosti získané z jednotlivých evaluací skuteènì uplatòovány v praxi.

Na závìr hodnocení dosažení cílù nelze nezmínit hodnocení jednoho z dùležitých principù protidrogové politiky, kterým je integrování legálních drog do systému protidrogové politiky. Pøi evaluaci Národní strategie 2005–2009 byla ze strany odborníkù v rùzných expertních pracovních skupinách otázka spoleèného øešení užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog oznaèena za znaèný neúspìch protidrogové politiky. Zcela jednoznaènì se tak v protidrogové politice naplnila hrozba zamìøení pouze na nelegální drogy a opomíjení alkoholu a tabáku, která byla identifikována již v roce 2004. Pùvodnì mìly akèní plány obsahovat i oblast Užívání legálních drog, èímž by se protidrogová politika skuteènì otevøenì pøihlásila i k øešení otázek užívání alkoholu a tabáku. Nicménì tato oblast nebyla do akèních plánù zaøazena a nìkteré z aktivit, které mìly pùvodnì tvoøit obsah této oblasti, se staly souèástí jiných oblastí akèního plánu. Zùstává otázkou, zda a do jaké míry mìlo „vyøazení“ alkoholu a tabáku jako samostatné oblasti akèních plánù za následek opomíjení nebo snížení cílené koncentrace aktivit a úsilí v naplòování tohoto dùležitého zámìru Národní strategie 2005–2009. I když se pøi hodnocení dosažení cílù protidrogové politiky stanovených na roky 2005–2009 hodnotily i zmìny ve fázi formulování strategických dokumentù, formální struktura strategických dokumentù a úspìšnost implementace, je zøejmé, že se nejedná o jediné vlivy pùsobící na úroveò dosažení definovaných strategických cílù protidrogové politiky. Protidrogová politika je ovlivnìna vnìjším i vnitøním prostøedím, v nìmž je realizována, a existencí øady dalších faktorù, které lze obtížnì ovlivnit. Protidrogová politika nefunguje izolovanì, ale probíhá v kontextu dalších politik (sociálních, zdravotních, vzdìlávacích), na drogovou situaci mají vliv faktory demografické, sociální, ekonomické, bezpeènostní, a to na úrovni národní, evropské i globální. Nelze ani opomenout riziko neplánovaných dùsledkù realizace pøijatých opatøení (Merton, 1936; Roots, 2004). Vzhledem ke komplexnosti a slo-

98

ZÁVÌR – ÚSPÌCHY A NEÚSPÌCHY … žitosti všech tìchto aspektù a faktorù nebylo možné pøi evaluaci èeské protidrogové politiky v letech 2005–2009 postihnout všechny a analýza se zamìøila jen na nìkteré z nich. Mnohé výzkumné zprávy zmiòují omezenou schopnost protidrogové politiky ovlivnit drogovou situaci (Reuband, 1998; Reuter a Stevens, 2007; Reuter, 2009; Reuter a Trautmann, eds., 2009 ), což pro tvùrce politiky pøedstavuje výzvu jak definovat v akèních plánech opatøení, které potenciál zmìny mají, nebo jak cíle národní protidrogové politiky realisticky formulovat. Nicménì na základì provedeného hodnocení lze pozorovat, že úspìšnost v dosahování strategických cílù ve znaèné míøe koresponduje s charakterem, zamìøením a potenciálem aktivit, které byly v dané oblasti naplánovány, jako i s úspìšností jejich implementace (viz napø. oblast Primární prevence versus oblast Snižování rizik). Provedení evaluace a zejména zvolení evaluaèních metod bylo limitováno nedostatkem finanèních prostøedkù, z toho dùvodu byla upøednostnìna interní evaluace pøed externí. Evaluace byla realizována koordinaèním orgánem protidrogové politiky – sekretariátem Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a subjekty pøímo nebo nepøímo zapojenými do realizace aktivit nebo zodpovìdnými za jejich realizaci. Hodnocení a jednotlivé analýzy jsou založeny na oficiálních dokumentech nebo legitimnì získaných názorech expertù, nicménì interpretace výsledkù mùže být ovlivnìna subjektivním pohledem zpracovatele evaluaèní zprávy. Zbývá doufat, že evaluaèní zpráva poskytuje užiteènou zpìtnou vazbu k jednotlivým fázím tvorby a realizace protidrogové politiky a k vývoji a výsledkùm èeské protidrogové politiky v letech 2005–2009 a že pøináší nové podnìty k uvažování o protidrogové politice a k pøípravì strategických dokumentù v budoucnu.

Pro formulaci nových strategických dokumentù protidrogové politiky lze formulovat následující dùležité závìry a doporuèení: – Formální struktura dosavadních strategických dokumentù byla spíše vyhovující a vìtšinu strategických cílù lze pravdìpodobnì ponechat po jejich zpøesnìní v platnosti. – Je nutné dbát na jasnou provázanost akèních plánù a aktivit protidrogové politiky se zvolenými cíli. – Je tøeba jasnì definovat omezený poèet priorit protidrogové politiky pro konkrétní èasový úsek z dùvodu koncentrace pozornosti, úsilí a dostupných zdrojù. – Pøi formulování aktivit v akèních plánech je nutné pøesnì definovat klíèové pojmy (tj. napø. definovat, co znamená „podpora“) a pøísnì dodržovat princip tzv. analytického rozlišení, tzn. nesluèovat dosažení vícerých cílù do jednoho. – Podrobit plánované aktivity reflexi již ve fázi tvorby akèního plánu z hlediska jejich vazby ke strategickým cílùm a z hlediska jejich reálné splnitelnosti ve stanoveném èase v rámci personálního nebo finanèního zabezpeèení. – Dbát na rovnomìrné a vyvážené definování specifických a rámcových opatøení napøíè všemi oblastmi akèních plánù. – Jasnì definovat funkce ukazatelù/indikátorù, to, zda mají mìøit dosažení stanoveného cíle, výstupu aktivity nebo monitorovat prùbìh plnìní aktivity. Ukazatele je vhodné definovat tak, aby jejich sbìr a hlášení nebyly finanènì ani èasovì nároèné.

99

PØÍLOHY 7 Pøílohy 7.1 Dotazník vnímání strategických dokumentù protidrogové politiky ÈR a faktorù ovlivòujících jejich implementaci

1.

Oznaète vaši organizaci, nebo pozici:  státní správa  samospráva  jiné

2.

Oznaète Vaši náplò èinnosti v rámci protidrogové politiky ve Vaší organizaci:  koordinace  výzkum/monitorování  poskytování služeb v oblasti prevence  poskytování léèebných a poradenských služeb  prosazování práva

3.

Oznaète, jakým zpùsobem se vaše instituce podílí na implementaci Akèního plánu realizace Národní strategie 2007–2009:  pøímo odpovìdná za realizaci nìkterých z úkolù Akèního plánu  je jen jako spolupracující subjekt, nenese pøímou odpovìdnost za realizaci žádného úkolu  není pøímo zapojena do implementace AP

4.

V následující otázce uveïte na bodové stupnici 1–5, do jaké míry znáte strategické dokumenty èeské protidrogové politiky: Národní strategii protidrogové politiky na období 2005–2009: 1 2 3 4 5 neznám znám velmi vùbec dobøe Akèní plány realizace národní strategie na období 2007–2009: 1 neznám vùbec

2

3

4

5 znám je velmi dobøe

V následujících otázkách vyjádøete svùj názor ohlednì strategických dokumentù protidrogové politiky 5.

Kolik cílù Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 bylo, podle Vás, z hlediska jejich dosažitelnosti reálných? 1 2 3 4 5 žádný jen vìtšina všechny neumím posoudit nìkteré

6.

Byl ve strategických dokumentech jasnì definován zpùsob, jak stanovených cílù dosáhnout?  ano  spíše ano  spíše ne  ne

100

PØÍLOHY

7.

Zahrnoval Akèní plán 2007–2009 aktivity protidrogové politiky, které vaše instituce realizovala?  ano  spíše ano  spíše ne  ne

8.

Do jaké míry si myslíte, že bylo ze strategických dokumentù jasné, jaké jsou pøi jejich realizaci priority? 1 2 3 4 5 vùbec zcela jasné

9.

Do jaké míry byly odpovìdnosti (gesce) za realizaci úkolù akèního plánu správnì rozdìlené? 1 2 3 4 5 vùbec zcela správnì

10.

Do jaké míry byl, podle vás, akèní plán úèinným nástrojem k dosažení stanovených cílù strategie? 1 2 3 4 5 vùbec velmi úèinný

11.

Do jaké míry odrážel Akèní plán 2007–2009 po dobu svojí platnosti aktuální situaci a potøeby? 1 2 3 4 5 vùbec maximálnì

12.

Jak úzce byl, podle Vás, provázaný Akèní plán 2007–2009 s Národní strategii protidrogové politiky 2005–2009? 1 2 3 4 5 žádná vysoká vzájemná provázanost návaznost

13.

Uveïte, do jaké míry byla/je pro Vaši práci užiteèná: Národní strategie protidrogové politiky 2005–2009 1 2 3 4 5 vùbec velmi užiteèná Akèní plány realizace Národní strategie na období 2005–2006 a 2007–2009 1 2 3 4 5 vùbec velmi užiteèná

14.

Uveïte, do jaké míry Vám vyhovuje formální struktura: Národní strategie protidrogové politiky 2005–2009 1 2 3 4 5 vùbec maximálnì vyhovuje

101

PØÍLOHY Akèních plánù realizace Národní strategie protidrogové politiky 2005–2006 a 2007–2009 1 2 3 4 5 vùbec maximálnì vyhovuje 15.

Jaká pozornost je, podle Vás, vìnována protidrogové problematice v oblasti politického rozhodování: na národní úrovni  žádná  nízká  støední  vysoká  prioritní na krajské úrovni  žádná  nízká  støední  vysoká  prioritní na úrovni obcí s rozšíøenou pùsobností  žádná  nízká  støední  vysoká  prioritní

16.

Jaká je, podle Vás, vìnována pozornost protidrogové problematice ve Vaší instituci?  žádná  nízká  støední  vysoká  prioritní

17.

Myslíte si, že cíle stanovené v Národní strategii protidrogové politiky na období 2005–2009 dostateènì odrážejí reálné potøeby Vaší instituce pøi øešení problémù v drogové oblasti do budoucna?  ano  spíše ano  spíše ne  ne

Oznaète prosím, jak podle Vašeho názoru ovlivnily implementaci aktivit Akèního plánu realizace Národní strategie na období 2007–2009 následující faktory, a to: – pozitivnì – na bodovì stupnici 1 až 3 oznaèíte míru vlivu pozitivního faktoru – negativnì – na bodovì stupnici –1 až –3 oznaèíte míru vlivu negativního faktoru 18. Oznaète prosím, jak ovlivnily implementaci aktivit Akèního plánu realizace Národní strategie na období 2007–2009 následující faktory Jasnost formulace úkolu:  –3  –2  –1 velmi negativnì

0 1 neutrální vliv

2

Definování zpùsobu, jak stanoveného úkolu dosáhnout:  –3  –2  –1 0 1 2 velmi neutrální negativnì vliv

3  velmi bez pozitivnì odpovìdi

3  velmi bez pozitivnì odpovìdi

Reálnost odhadu nároènosti realizace úkolu pøi jeho plánování:  –3  –2  –1 0 1 2 3  velmi neutrální velmi bez negativnì vliv pozitivnì odpovìdi

102

PØÍLOHY Objem alokovaných finanèních zdrojù:  –3  –2  –1 0 1 velmi neutrální negativnì vliv

2

3  velmi bez pozitivnì odpovìdi

Institucionální zabezpeèení (sí služeb, funkènost institucí, které mají realizaci protidrogové politiky zajišovat apod.):  –3  –2  –1 0 1 2 3  velmi neutrální velmi bez negativnì vliv pozitivnì odpovìdi Personální zabezpeèení (experti, pracovníci vìnující se drogové problematice na plný úvazek apod.):  –3  –2  –1 0 1 2 3  velmi neutrální velmi bez negativnì vliv pozitivnì odpovìdi Množství dostupných informací pro splnìní úkolu:  –3  –2  –1 0 1 velmi neutrální negativnì vliv

2

3  velmi bez pozitivnì odpovìdi

Míra motivovanosti a aktivity profesionálù a institucí pùsobících v drogové problematice:  –3  –2  –1 0 1 2 3  velmi neutrální velmi bez negativnì vliv pozitivnì odpovìdi Míra odborných vìdomostí pracovníkù odpovìdných za implementaci drogové politiky:  –3  –2  –1 0 1 2 3  velmi neutrální velmi bez negativnì vliv pozitivnì odpovìdi Úroveò vzájemné spolupráce aktérù protidrogové politiky pøi realizaci aktivit Akèního plánu:  –3  –2  –1 0 1 2 3  velmi neutrální velmi bez negativnì vliv pozitivnì odpovìdi Úroveò koordinace odpovìdných a zainteresovaných subjektù pøi implementaci aktivit Akèního plánu:  –3  –2  –1 0 1 2 3  velmi neutrální velmi bez negativnì vliv pozitivnì odpovìdi Míra flexibility odpovìdných a zainteresovaných subjektù v reagování na nový vývoj a zmìnìnou situaci:  –3  –2  –1 0 1 2 3  velmi neutrální velmi bez negativnì vliv pozitivnì odpovìdi

103

PØÍLOHY Jednoznaènost ve vymezení odpovìdnosti za realizaci jednotlivých úkolù Akèního plánu v rámci Vaší instituce:  –3  –2  –1 0 1 2 3  velmi neutrální velmi bez negativnì vliv pozitivnì odpovìdi 19. Pokud si myslíte, že na implementaci Akèního plánu 2007–2009 mìly vliv i další faktory (vnìjší/vnitøní), popište je a uveïte jejich vliv (pozitivní/negativní): ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________

Existují rùzné názory na osoby, které drogy užívají, i na to, jak by se mìla problematika drog øešit. Závìrem nás tedy zajímá Vᚠosobní názor. 20.

Co by se podle Vás mìlo dìlat, aby problémù s drogami ubylo?  mìly by se víc rozšiøovat rùzné formy pomoci uživatelùm drog  nemìlo by se dìlat vùbec nic  mìly by se pøitvrdit postihy za užívání drog a jejich šíøení  mìla by se víc podporovat prevence, vzdìlávání, výchova

Poznámky a komentáøe k prùzkumu: ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________

104

A N

N

A A

A

8.3 Poskytování substituèní léèby ve vìznicích (6.3)

8.4 Spolupráce Vìzeòské služby pøi poskytovaní služeb NNO ve vìznicích vèetnì financování (6.4 – zvýšit kapacitu služeb NNO ve vìzeních)

10.1 Koordinovaná podpora a rozvoj programù, které zajišují poradenství, vzdìlávání a motivaèní trénink uživatelù drog v prevenci pøedávkování a infekèních onemocnìní a které je mohou ovlivòovat smìrem k bezpeènìjšímu životnímu stylu, léèbì, abstinenci

A

A

8.2 Zachování bezdrogových zón se souèasným spektrem jejich fungování (6.2 – rozšíøení poètu)

A

A

srozumi- konkréttelnost nost

Formulace

8.1 Vybudování nových kapacit a podpora stávající èinnosti terapeutických center pro uživatele drog

Aktivita

R

R

S

S

S

Kontext. charakt.

Posuzování aktivit Akèního plánu

A

C

B

C

B

Váha

1

1

2

2

CI

C II

2

C III

1

1

2

C IV

1

1

CV

2

C VI

2

C VII

Relevantnost z hlediska definovaných cílù strategie

2

3

3

C VIII

C IX

Posuzování vzájemné provázanosti AP 2007–2009 s Národní strategii

CX

C XI

PØÍLOHY

7.2 Pøíklad výsledné hodnotící tabulky

105

PØÍLOHY Vysvìtlivky: Formulace – srozumitelnost:

Formulace – konkrétnost:

A – ano, jasná

Relevantnost z hlediska definovaných cílù strategie:

N – ne, není jasná

C I–C VI:

A – ano, konkrétní N – ne, není konkrétní

Kontext. charakteristika:

Váha:

106

1 – aktivita byla pro daný cíl klíèová 2 – aktivita byla pro daný cíl „vedlejší“

C VII–C XI:

1 – aktivita vedla pøímo k splnìní cíle

S – specifická

2 – aktivita pøispívá k dosažení cíle v urèité èásti

R – rámcová

3 – aktivita okrajovì spadá do oblasti strategického cíle

A, B, C – oznaèení kategorie váhy/významnosti aktivity (viz kap. 1.1.2.1)

PØÍLOHY 7.3 Otázky v Hodnotící zprávì realizace aktivit Akèního plánu 2007–2009 A. Èást obecná Týká se zhodnocení Akèního plánu realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2007–2009 (dále jen „Akèní plán“) rezortu jako celku. 1.

2.

3.

Souhrnnì charakterizujte aktivity rezortu v oblasti protidrogové politiky realizované v rámci Akèního plánu i mimo nìj (všeobecnì popište, jak se podílíte jako rezort na realizaci protidrogové politiky). Uveïte faktory, které ovlivnily (kladnì nebo zápornì) dosažení plánovaných výsledkù aktivit Akèního plánu. Uveïte, které 3 nejdùležitìjší faktory vnímáte jako znesnadòující implementaci Akèního plánu (vnìjší a vnitøní faktory, potíže, nové skuteènosti). Uveïte, které 3 nejdùležitìjší faktory vnímáte jako akcelerující, napomáhající implementaci akèního plánu. Popište oblasti, které považujete za nedostateènì pokryté aktivitami – jak v rámci Akèního plánu, tak i aktivitami samotného rezortu – realizovanými mimo Akèní plán.

B. Èást specifická Individuálnì je u každé aktivity popsán stav jejího plnìní, prùbìh realizace aktivity a stupeò splnìní definovaných výstupù/cílù aktivity. Hodnocení se týká úkolù, za které byla instituce pøímo odpovìdná, i úkolù, na kterých se realizace mìla podílet. Z pøedcházejících hodnotících zpráv, které byly vypracovány v roce 2008, byly u nìkterých aktivit již zamìstnanci sRVKPP vyplnìny informace o jejich plnìní. Protože se však jednalo o prùbìžná hodnocení, žádáme Vás o doplnìní, upøesnìní a aktualizaci informací. Pozn.: U aktivit, jejichž termín plnìní spadá do období roku 2009, se poskytnou informace o prùbìžném zabezpeèení jejich plnìní. Subjekt jako hlavní realizátor úkolu. 1. Èíslo a název cíle 2. Èíslo a název aktivity 3. Byla aktivita realizována? (ano–ne–èásteènì) 4. Byla aktivita realizována ve stanoveném termínu? (ano–ne) 5. Pokud byla aktivita realizována, popište souhrnnì její realizaci (tedy jaké kroky jste podnikli na její realizaci). 6. Popište potíže, se kterými jste se pøi realizaci aktivity setkali. Resp. pokud aktivita nebyla realizována, nebo jen èásteènì, popište dùvody/pøíèiny její nerealizace. 7. Uveïte struèný popis stavu, který se realizaci aktivity dosáhl (zda aktivita splnila, a jak, svùj smysl/úèel, kvùli kterému byla realizována). 8. Bylo dosaženo alternativních nebo jiných neplánovaných výsledkù? Uveïte jakých. 9. Indikátory plnìní cíle aktivity – uveïte informace k ukazatelùm splnìní cíle aktivity. 10. Byly výstupy aktivity zveøejnìny? (web, publikace, èlánek) (ano–ne–èásteènì) 11. Uveïte odkaz, kde byly/jsou výsledky zveøejnìny. 12. Pokud je to možné, uveïte výšku finanèních výdajù na realizaci dané aktivity a jejich struèný popis.

107

PØÍLOHY 13. 14. 15. 16.

Bude aktivita pokraèovat i v následujícím období (AP)? (ano–ne) Plánujete na aktivitu v dalším akèním plánu navázat jinou aktivitou? (ano–ne) Struènì navazující aktivitu popište. Komentáøe

Subjekt jako spolurealizátor úkolu 1. Cíl 2. Aktivita/èinnost 3. Byla aktivita realizována? (ano–ne) 4. Pokud byla aktivita realizována, popište jak jste se na její realizaci podíleli? 5. Pokud jste se na aktivitì nepodíleli, popište dùvody/pøíèiny, proè tomu tak bylo. 6. Uveïte struèný popis stavu, kterého se podle Vás realizací této aktivity dosáhlo (zda aktivita splnila, a jak, svùj smysl/úèel, kvùli kterému byla realizována). 7. Bylo dosaženo alternativních nebo jiných neplánovaných výsledkù? Uveïte jakých. 8. Uveïte výšku finanèních výdajù na spolurealizaci dané aktivity a jejich struèný popis. 9. Komentáøe C. Aktivity, které byly uskuteènìné mimo rámec Akèního plánu V této èásti jsou popsány individuální aktivity, které byly uskuteènìné mimo rámec Akèního plánu 2007–2009, ale které napomáhají plnìní dosáhnutí cílu strategie a akèního plánu. 1.

Byly uskuteènìné nìjaké aktivity mimo rámec Akèního plánu, které napomáhají dosažení cíle strategie/Akèního plánu? (ano–ne) 2. Pokud ANO, popište realizované aktivity v následovné struktuøe: 3. Název strategického cíle, kterému pøispívají: 4. Oblast Akèního plánu, ke které pøispívají: (prevence, léèba...) 5. Èíslo a název cíle Akèního plánu, kterému pøispívají (pokud je relevantní): 6. (Pracovní) název aktivity: 7. Cíl aktivity: 8. Obsah aktivity– popis: 9. Období realizace/termín splnìní: 10. Výstupy:

108

PØÍLOHY 7.4 Dotazník k evaluaci NSPP 2005–2009 pro krajské protidrogové koordinátory Kraj: __________________________________________________________________ 1.

Má Vᚠkraj vypracovanou vlastní strategii protidrogové politiky kraje?  ano  ne

2.

Má vᚠkraj vypracovaný vlastní akèní plán protidrogové politiky kraje?  ano  ne

Pokud jste u obou pøedchozích otázek odpovìdìli „NE“ pokraèujte otázkou è. 10. 3.

Inspirovali jste se pøi tvorbì strategických dokumentù protidrogové politiky kraje Národní strategií protidrogové politiky na období 2005–2009?  ano  ne

4.

Který z hlavních cílù Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 byl pøevzatý do Vašich krajských strategických dokumentù protidrogové politiky kraje?  potírat organizovaný zloèin a vymáhat dodržování zákonù  snížit užívání drog a rizika a škody s užíváním spojené  žádný z uvedených cílù

5.

Které ze 6 specifických cílù Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 byly pøevzaté do Vašich krajských strategických dokumentù protidrogové politiky kraje?  stabilizovat/snížit poèet problémových uživatelù drog  snížit potenciální rizika užívání drog pro jednotlivce a spoleènost  zastavit nárùst experimentálního a pøíležitostného užívání drog  zvýšit kvalitu života uživatelù a jejich blízkých dostupností kvalitních služeb  stabilizovat/snížit spotøebu (i)legálních drog  snížit dostupnost drog využíváním legislativních a institucionálních nástrojù  žádný z uvedených cílù

6.

Které z 5 technicko-organizaèních cílù Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 bylo pøevzato do Vašich krajských strategických dokumentù protidrogové politiky kraje?  efektivní financování – …  mezinárodní spolupráce – …  koordinace – …  evaluace aktivit – …  informování veøejnosti – …  žádný z uvedených cílù

7.

Pokud obsahují strategické dokumenty protidrogové politiky Vašeho kraje ještì jiné cíle, uveïte jaké:

______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________

109

PØÍLOHY 8.

Promítly se do strategických dokumentù protidrogové politiky Vašeho kraje i Akèní plány realizace Národní strategie na období 2005–2006 a 2007–2009?  ano  ne

9.

Oznaète oblasti Akèního plánu realizace Národní strategie na období 2007–2009, které jsou obsaženy ve strategických dokumentech protidrogové politiky Vašeho kraje:  prevence  snižování nabídky a prosazování práva  léèba a následná péèe  informace – výzkum – hodnocení  snižování rizik  koordinace a financování  mezinárodní spolupráce

10.

Vyjádøete na bodové škále 1–5, jak hodnotíte spolupráci s ústøedními orgány státní správy s Vámi pøi realizaci plnìní aktivit akèního plánu. (1 – špatnì, 5 – výbornì) Pokud jste s institucí nespolupracovali vùbec, zaškrtnìte políèko „žádná“.  MZ  MPSV  ÚV ÈR–RVKPP  MŠMT  MS  Mze  MPO  MO  MF  MZV  MV

 žádná  žádná  žádná  žádná  žádná  žádná  žádná  žádná  žádná  žádná  žádná

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

11.

Struènì charakterizujte, jak s Vámi spolupracovali poskytovatelé služeb ve Vašem kraji. Zároveò zhodnote, zda se spolupráce vyvíjí – k lepšímu, k horšímu, nebo je stejná v prùbìhu posledních 4 let. ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________

12.

Vyjádøete na bodové škále 1–5, jak hodnotíte existenci Výboru zástupcù regionù: (1 – špatnì, 5 – výbornì) Do jaké míry vnímáte èinnost Výboru za potøebnou: 1 2 3 4 5 Do jaké míry je obsahem jednání to co Vás zajímá: 1 2 3 4 5

110

PØÍLOHY Do jaké míry je obsahem jednání to, co je pro Vás užiteèné: 1 2 3 4 5 Doporuèili byste, aby se výbor scházel:  èastìji  tak jako dosud  ménì èastìji 13.

Vyjádøete na bodové škále 1–5, jak hodnotíte spoleèné jednání Výboru zástupcù regiónù s Výborem zástupcù resortù a institucí: (1 – špatnì, 5 – výbornì) Do jaké míry vnímáte spoleèná jednání za potøebná: 1 2 3 4 5 Do jaké míry je obsahem jednání to, co Vás zajímá: 1 2 3 4 5 Do jaké míry je obsahem jednání to, co je pro Vás užiteèné: 1 2 3 4 5 Doporuèili byste, aby se výbory scházely:  èastìji  tak jako dosud  ménì èastìji

14.

Je v kraji zøízena funkce krajského protidrogového koordinátora?  Ano  Ne

15.

Jako krajský protidrogový koordinátor jste ve vnitøní organizaèní struktuøe zaøazen na pozici:  referenta  vedoucího oddìlení/odboru  poradce  jiné, jaké: ______________________________

16.

Jako krajský protidrogový koordinátor zajišujete i jiné agendy kromì drogové problematiky?  ano  ne

17.

Kolika procenty se na Vaší agendì podílely pracovní úkoly z jiné oblasti v posledním mìsíci? __________________

18.

Máte jako krajský protidrogový koordinátor možnost ovlivòovat tvorbu protidrogové politiky v kraji?  ano  spíše ano  spíše ne  ne

19.

Máte jako krajský protidrogový koordinátor možnost ovlivòovat realizaci protidrogové politiky v kraji?  ano  spíše ano  spíše ne  ne

20.

Jaké je Vaše vnímání Vašich možností ovlivòovat tvorbu národní protidrogové politiky? (1 – vùbec nemùžu ovlivòovat, 5 – mùžu ovlivòovat výraznì) 1 2 3 4 5

111

PØÍLOHY 21.

Jaké je Vaše vnímání Vašich možností ovlivòovat realizaci národní protidrogové politiky? (1 – vùbec nemùžu ovlivòovat, 5 – mùžu ovlivòovat výraznì) 1 2 3 4 5

22.

Jste jako krajský protidrogový koordinátor èlenem relevantních krajských poradních/ pracovních/ koordinaèních orgánù, které souvisejí s drogovou problematikou?  Ano všech  Ano vìtšiny  jen nìkterých  Ne

23.

Uveïte prosím, kterých poradních/ pracovních/ koordinaèních orgánù podle Vašeho názoru by jste mìl být èlenem a nejste? ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________

24.

Jste jako krajský protidrogový koordinátor pøítomen na jednáních krajských orgánù, na kterých se rozhoduje o otázkách protidrogové politiky?  vždy  èasto  zøídka  nikdy

25.

Jak se podle Vás zmìnila podpora protidrogové politiky ve Vašem kraji v posledních ètyøech letech z pohledu:  politického rozhodování  zmìnila  nezmìnila se  zmìnila se k lepšímu se k horšímu sítì programù pro  zmìnila  nezmìnila se  zmìnila se k lepšímu se k horšímu personálních zdrojù  zmìnila  nezmìnila se  zmìnila se k lepšímu se k horšímu finanèních zdrojù  zmìnila  nezmìnila se  zmìnila se k lepšímu se k horšímu

26.

Považujete doporuèení pro kraje uvedené v Akèním plánu realizace Národní strategie 2007–2009 za dostateèná?  ano  spíše ano  spíše ne  ne  neumím posoudit

27.

Pomáhají Vám doporuèení pro kraje uvedené v Akèním plánu realizace Národní strategie 2007–2009 pøi prosazovaní protidrogové politiky v kraji?  ano  spíše ano  spíše ne  ne  neumím posoudit

28.

Uveïte nejdùležitìjší bariéry/limitující faktory, které znesnadòují realizaci úkolù protidrogové politiky na krajské úrovni. Oznaète z nich max. tøi, které by se podle Vás mìly co nejrychleji zmìnit, aby byla protidrogová politika na krajské úrovni realizována úspìšnìji. ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________

112

PØÍLOHY 29.

Existují rùzné názory na osoby, které užívají drogy, i na to, jak by se mìla problematika drog øešit. Zajímá nás nyní Vᚠosobní názor. Co by se podle Vás mìlo dìlat, aby problémù s drogami ubylo? 1) mìly by se víc rozšiøovat rùzné formy pomoci postiženým 2) nemìlo by se dìlat vùbec nic 3) mìly by se pøitvrdit postihy za užívání drog a jejich šíøení 4) mìla by se víc podporovat prevence, vzdìlávání, výchova

113

PØÍLOHY 7.5 Data k hodnocení specifických strategických cílù v tabulkách a grafech Cíl I. Stabilizovat, pøípadnì snížit poèet problémových uživatelù drog Tabulka 19: Odhad poètu problémových uživatelù drog (Mravèík et al., 2005–2009) 2004

2005

2006

2007

2008

celkový odhad problémových uživatelù

30 000

31 800

30 200

30 900

32 500

odhad problémových uživatelù opiátù

9 700

11 300

10 500

10 000

11 300

– z toho uživatelù heroinu

–

–

6 150

5 750

6 400

®

2 028

2 699

4 300

4 250

4 900

odhad problémových uživatelù pervitinu

20 300

20 500

19 700

20 900

21 200

odhad injekèních uživatelù

27 000

29 800

29 000

29 500

31 200

– z toho uživatelù Subutexu

Tabulka 20: Poèet a podíl problémových uživatelù drog, kteøí využili služeb nízkoprahových zaøízení (Mravèík et al., 2005–2009)

poèet problémových uživatelù (PUD) v kontaktu s harm reduction programy

2004

2005

2006

2007

2008

24 200

27 800

25 900

27 200

28 300

87,42 %

85,76 %

88,03 %

87,08 %

podíl problémových uživatelù v kontaktu 80,67 % na celkovém poètu PUD

Tabulka 21: Poèet a podíl problémových uživatelù drog v léèebných zaøízeních a injekèní užívání (Mravèík et al., 2005–2009); výroèní zprávy HS Hl. m. Prahy, Centrálního pracovištì drogové epidemiologie 2005–2009, ÚZIS) 2004

2005

2006

2007

2008

poèet problémových uživatelù opiátù

zaøízení oboru psychiatrie

4 592 5 558 4 640 4 259 4 585

registr žádostí o léèbu spojenou s užíváním drog provozovaný hygienickou službou

2 169 2 058 2 126 1 961 2 063

závìreèné zprávy programù ambulantní léèby v dotaèním øízení sRVKPP

223

poèet problémových uživatelù pervitinu

zaøízení oboru psychiatrie

2 579 2 662 3 055 3 272 3 330

registr žádostí o léèbu spojenou s užíváním drog hygienické služby

4 790 4 855 4 889 5 177 4 925

závìreèné zprávy programù ambulantní léèby v dotaèním øízení sRVKPP

540

poèet injekèních uživatelù v léèbì (registr žádostí o léèbu spojenou s užíváním drog provozovaný hygienickou službou)

517

540

350

771

372

511

503

456

6 364 6 125 6 054 6 109 5 986

podíl injekèní aplikace u uživatelù heroinu v léèbì (registr žádostí 90,8 o léèbu spojenou s užíváním drog provozovaný hygienickou službou)

90,0

90,4

86,5

88,9

podíl injekèní aplikace u uživatelù pervitinu v léèbì (registr žádostí 84,9 o léèbu spojenou s užíváním drog provozovaný hygienickou službou)

82,9

80,7

81,0

79,8

114

PØÍLOHY Tabulka 22: Substituèní léèba (Mravèík et al., 2005–2009); Výroèní zprávy HS Hl. m. Prahy, Centrálního pracovištì drogové epidemiologie 2004–2009; ÚZIS–NRULISL; SÚKL) 2004

2005

2006

2007

2008

odhadovaný poèet uživatelù Subutexu – – odhad NMS a)

–

4 300

4 250

4 850

odhadovaný poèet uživatelù Subutexu® – 2 030 odhad NMS b)

2 670

3 120

3 030

3 280

®

poèty žadatelù o léèbu v souvislosti ® s užíváním Subutexu – základní droga (registr žádostí o léèbu spojenou s užíváním drog provozovaný hygienickou službou)

145 + 114 = 259

225 + 187 = 412

331 + 194 = 525

315 + 211 = 526

336 + 254 = 590

poèet registrovaných pacientù v specializovaných substituèních centrech (NRULIS ÚZIS)

832

831

950

1 064

1 615

spotøeba Subutexu® v ÈR (gramy) (IOPL MZ ÈR)

2 222

2 957

3 414

3 315

3 595

a) b)

multiplikaèní metoda odhad byl založen na spotøebì Subutexu®, prùmìrných dávkách a prùmìrné dobì užívání

Tabulka 23: Prùmìrný vìk prvožadatelù o léèbu (výroèní zprávy HS Hl. m. Prahy, Centrálního pracovištì drogové epidemiologie 2005–2009) uživatelé podle drogy

2004

2005

2006

2007

2008

uživatelé opiátù (v letech)

25,1

25,5

25,7

27,3

28,7

uživatelé pervitinu (v letech)

23,1

23,4

22,7

23,7

25,4

Cíl II – Zastavit nárùst experimentálního a pøíležitostného užívání legálních a nelegálních drog Tabulka 24: Prevalence užití návykových látek v dospìlé populaci v roce 2004 (celoživotní a v posledních 12 mìsících, v %) (Ústav zdravotnických informací a statistiky, 2005d) droga

celoživotní prevalence

v posledních 12 mìsících

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

jakákoliv nelegální droga

28,3

16,4

22,3

13,9

6,8

10,4

konopné látky

26,0

15,2

20,6

12,5

6,1

9,3

extáze

9,2

4,8

7,1

4,6

2,3

3,5

LSD

2,2

0,8

1,4

0,7

–*

0,4

lysohlávky, jiné pøírodní halucinogeny

5,1

1,9

3,5

2,2

0,6

1,4

amfetaminy

3,6

1,5

2,5

1,2

–*

0,7

opiáty

0,8

–*

0,5

–*

–*

–*

kokain, crack

1,4

0,9

1,1

–*

–*

–*

Pozn.: * hodnoty nižší než 0,5 % jsou v celopopulaèních prùzkumech považovány za nulové

115

PØÍLOHY Tabulka 25: Prevalence užití návykových látek v dospìlé populaci v roce 2008 (celoživotní, v posledních 12 mìsících a v posledních 30 dnech, v %) (Mravèík et al., 2009) droga

celoživotní prevalence

dvanáctimìsíèní prevalence

tøicetidenní prevalence

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

jakákoliv nelegální droga

45,0

27,8

36,5

22,2

11,6

17,0

13,5

5,1

9,3

jakákoliv nelegální droga mimo konopí

21,3

11,6

16,5

9,8

4,7

7,3

4,1

1,7

2,9

marihuana/hašiš

42,5

26,0

34,3

20,1

10,1

15,2

12,4

4,6

8,5

extáze

11,9

7,3

9,6

4,8

2,6

3,6

1,5

0,9

1,2

amfetamin/pervitin

5,7

3,0

4,3

2,3

1,0

1,7

0,9

0,5

0,7

kokain

2,8

1,2

2,0

1,2

–*

0,7

0,6

–*

–*

heroin

1,7

0,5

1,1

0,7

–*

–*

–*

–*

–*

LSD

7,8

3,4

5,6

2,8

1,4

2,1

0,9

0,6

0,7

lysohlávky

12,4

5,0

8,7

4,4

1,7

3,1

1,8

–*

1,1

Pozn.: * hodnoty nižší než 0,5 % jsou v celopopulaèních prùzkumech považovány za nulové

Tabulka 26: Prevalence užití návykových látek mezi šestnáctiletými studenty ve studii ESPAD 2007 v % (Csémy et al., 2009) droga

prevalence v posledních 12 mìsících

prevalence v posledních 30 dnech

chlapci

dívky

celkem

chlapci

dívky

celkem

jakákoliv nelegální droga

39,1

33,7

36,3

21,9

16,5

19,1

jakákoliv nekonopná droga

8,9

6,8

7,8

3,7

2,7

3,2

konopné látky

37,8

32,1

34,8

20,9

15,6

18,1

tìkavé látky

3,4

3,3

3,4

1,9

1,5

1,7

lysohlávky, jiné pøírodní halucinogeny

4,1

2,4

3,2

0,8

0,4

0,6

extáze

3,0

2,9

3,0

1,4

0,9

1,2

LSD

3,0

2,3

2,7

1,4

0,9

1,1

pervitin

2,3

2,0

2,1

1,2

1,2

1,2

heroin, opiáty

1,2

1,2

1,2

0,7

0,5

0,6

kokain

0,8

0,3

0,5

0,3

0,2

0,3

116

PØÍLOHY Tabulka 27: Podíl 16letých studentù s první zkušeností s užitím legálních a nelegálních drog ve vìku 13 let a mladší ve studii ESPAD v % (Csémy et al., 2009) 1999

2003

2007

cigarety – první cigareta

51

54

57

– dennì

11

13

13

pivo

54

59

66

víno

52

57

52

lihoviny

29

34

30

byl/a opilý/á

16

19

18

konopné drogy (marihuana nebo hašiš)

1

6

9

arextáze

0

1

1

tìkavé látky

2

2

2

trankvilizéry/sedativa

3

2

2

alkohol (alespoò jednu sklenici)

amfetaminy

0

Tabulka 28: Subjektivní vnímání rizika užití návykových látek jednou nebo dvakrát v životì mezi mladými – odpovìdi „velké riziko (v %), ESPAD (Csémy et al., 2009; Csémy et al., 2006) 1999

2003

2007

cigarety (balíèek nebo víc za den)

63

67

52

alkohol (5+ nápojù pøes víkend)

28

25

36

konopné drogy (marihuana nebo hašiš)

19

13

18

amfetaminy

36

37

42

extáze

32

23

26

tìkavé látky

44

38

n.a.

Tabulka 29: Nadmìrné pití alkoholu mezi šestnáctiletými studenty (v %), ESPAD (Csémy et al., 2009; Csémy et al., 2006) chlapci nadmìrné dávky alkoholu

dívky

celkem

1995

1999

2003

2007

1995

1999

2003

2007

1995

1999

2003

2007

19,9

24

23,1

23,5

6,6

10,4

12,6

16,7

13,9

16,8

17,5

19,9

117

PØÍLOHY Tabulka 30: Celoživotní, dvanáctimìsíèní a tøicetidenní prevalence užívání návykových látek mezi návštìvníky taneèních akcí (Tanec a drogy 2000–2007) celoživotní 2000

dvanáctimìsíèní 2003

2007

2000

tøicetidenní

2003

2007

2003

2007

alkohol

86,6

97,9

96,8

81,4

95,0

94,4

84,0

89,6

konopné drogy

82,6

91,9

91,2

78,9

84,4

75,8

64,4

60,0

extáze

53,6

66,9

69,0

39,3

54,0

49,7

32,5

30,0

pervitin

33,4

44,6

47,6

21,7

24,9

28,0

13,8

15,8

lysohlávky

37,8

43,0

47,6

21,4

20,3

19,8

3,5

3,9

poppers

10,8

35,1

44,9

5,4

21,1

16,6

7,9

5,8

LSD

49,0

45,2

43,0

31,0

22,8

20,7

8,8

6,8

kokain

18,7

20,1

30,9

9,9

12,4

19,3

4,3

7,7

heroin

9,1

6,1

6,4

3,7

1,1

1,2

0,4

0,7

GHB

9,8

6,7

6,2

5,4

2,1

1,4

0,9

0,3

Tabulka 31: Celkové výdaje MŠMT na protidrogovou politiku v rámci programù I, II, III za období 2004–2008 (Mravèík et al., 2009)

èástka (v mil. Kè)

2004

2005

2006

2007

2008

10,1

9,4

10,8

12,6

12,4

21,8

34,8

konopné látky 0,2

3,4

extáze

4,6 2,4

druhy návykových látek

LSD/halucinogeny

8,3

5,6 5,6 5,0

ESPAD 95 ESPAD 99 ESPAD 03 ESPAD 07

1,8

5,5 4,2 3,5

pervitin

1,7

4,4 2,4 2,0

opiáty

43,6 45,1

10,8 17,9

sedativa

11,1 9,1 7,6 7,2 9,0 7,0

tìkavé látky 2,2 2,0 1,1

anabolika 0

4,3

10

20

30

40

50

% respondentù

Obrázek 4: Celoživotní prevalence užití návykových látek mezi šestnáctiletými studenty ve studiích ESPAD, v % (zdroj: Csémy et al., 2009; Csémy et al., 2006)

118

PØÍLOHY Tabulka 32: Certifikované programy specifické primární prevence podle krajù, poètu mìst, zaøízení a typù programù na konci roku 2008 (Agentura pro certifikace, 2009) kraj

poèet mìst

poèet zaøízení

poèet programù

typ programu* ŠD

MŠD

VI

VP

EÈ

Jihomoravský

3

4

5

4

0

0

1

0

Jihoèeský

6

6

7

6

1

0

0

0

Královéhradecký

0

0

0

0

0

0

0

0

Karlovarský

1

1

1

1

0

0

0

0

Liberecký

0

0

0

0

0

0

0

0

Olomoucký

3

3

4

3

1

0

0

0

Moravskoslezský

2

2

5

2

1

2

0

0

Pardubický

0

0

0

0

0

0

0

0

Plzeòský

1

2

3

2

1

0

0

0

Støedoèeský

4

4

4

4

0

0

0

0

Ústecký

2

2

2

2

0

0

0

0

Vysoèina

4

5

5

5

0

0

0

0

Zlínský

1

1

1

1

0

0

0

0

Hl. m. Praha

1

6

11

5

0

0

3

3

celkem

28

36

48

35

4

2

4

3

Pozn.: * ŠD – programy specifické PP poskytované v rámci školní docházky, MŠD – programy specifické PP poskytované mimo rámec školní docházky, VI – programy vèasné intervence, VP – vzdìlávací programy v oblasti specifické PP, EÈ – edièní èinnost v oblasti PP 70

% odpovìdí „celkem snadno“ a „velmi snadno“

34,6 57,8

60

50,3 50

40 34,6 31,7 30 22,8 18,1

20

16,5 12,7 9,6

9,1

10

0

konopné látky

extáze

pervitin

Obrázek 5: Podíl studentù, pro nìž jsou uvedené látky snadno nebo celkem snadno dostupné, ESPAD (v %) (Csémy et al., 2009; Csémy et al., 2006)

119

PØÍLOHY Cíl III – Stabilizovat, pøípadnì snížit spotøebu legálních a nelegálních drog ve spoleènosti, zejména mezi nezletilými mladými lidmi Tabulka 33: Spotøeba alkoholu a tabáku na jednoho obyvatelev roce 2004–2008 (zdroj: ÈSÚ, 2009) mìøicí jednotka

2004

2005

2006

2007

2008

alkoholické nápoje celkem

litry

184,6

188,1

184,3

185,8

183,2

– v hodnotì èistého lihu

litry

9,8

10,2

10,2

10,4

10,4

lihoviny (40 %)

litry

7,6

7,8

8,0

8,2

8,1

– v hodnotì èistého lihu

litry

3,0

3,1

3,2

3,3

3,2

víno

litry

16,5

16,8

17,2

18,5

18,5

– v hodnotì èistého lihu

litry

1,9

1,9

2,0

2,1

2,1

pivo

litry

160,5

163,5

159,1

159,1

156,6

v hodnotì èistého lihu

litry

4,9

5,2

5,0

5,0

5,1

cigarety celkem

ks

2 243

2 275

2 338

2 345

2 107

Tabulka 34: Spotøeba nelegálních drogv roce 2003 a 2008 (Vopravil, 2005; Vopravil, 2010)

konopné látky (g)

2003

2008

zmìna v %

11 504 152

18 846 470

+ 64 %

extáze (tbl.)

1 235 841

4 714 833

+ 282 %

LSD (ks)

275 567

1 053 683

+ 282 %

pervitin (g)

3 654 603

4 435 600

+ 21 %

heroin (g)

2 220 511

1 313 833

– 41 %

Subutex (g)

654 700

n.a.

n.a.

kokain (g)

n.a.

956 610

n.a.

®

120

PØÍLOHY Cíl IV – Snížit potenciální rizika užívání všech typù drog a ekonomické, zdravotní a sociální dopady jejich užívání na jedince a spoleènost Tabulka 35: Smrtelná pøedávkování vybranými drogami v roce 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009)

tìkavé látky

2004

2005

2006

2007

2008

20

18

14

14

10

opiáty/opioidy

19

24

10

14

15

amfetaminy (pervitin)

16

14

12

11

19

kokain

1

1

1

1

0

MDMA

0

2

0

0

0

halucinogeny

0

0

0

0

0

konopné látky

0

0

0

0

0

celkem nelegální drogy a tìkavé látky

56

59

37

40

39

94

56

50

58

77

241

218

212

213

238

psychotropní léky – z nich benzodiazepiny nezjištìno celkem

Tabulka 36: Hlášená incidence infekèních onemocnìní v roce 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009); SZÚ Praha – NRL pro AIDS 2005–2009; SZÚ Praha – EPIDAT 2005–2009) 2004

2005

2006

2007

2008

HIV/ AIDS – celkem

72

90

93

122

148

– z toho IUD

6

4

4

12

9

– z toho IUD a homo/bisexuální styk

1

1

2

3

4

– % IUD +IUD h/b

9,72

5,56

6,45

12,30

8,78

akutní a chronická VHC – celkem

868

844

1022

981

974

– z toho IUD

535

526

704

667

658

– % IUD

61,64

62,32

68,88

67,99

67,56

VHB – celkem

392

361

307

307

306

– z toho IUD

129

117

87

103

78

– % IUD

32,91

32,41

28,34

33,55

25,49

121

PØÍLOHY Tabulka 37: Vyšetøení injekèních uživatelù drog na protilátky HIV v roce 2004–2008 z výsledkù laboratorní surveillance (Mravèík et al. 2005 – 2009); SZÚ Praha – NRL pro AIDS 2005–2009)

testy z krve

poèet

2004

2005

2006

2007

2008

testù

1 382

925

994

845

886

pozitivních

0

1

1

1

1

promile pozitivních

0,00

1,08

1,01

1,18

1,13

227

449

412

531

477

pozitivních

0

1

0

1

0

promile pozitivních

0,00

2,23

0,00

1,88

0,00

testù

1 609

1 374

1 406

1 376

1 363

pozitivních

0

1

1

2

1

promile pozitivních

0,00

0,73

0,71

1,45

0,73

testy ze slin testù

celkem

Tabulka 38: Výsledky testování injekèních uživatelù drog na infekce v nízkoprahových zaøízeníchv roce 2008 (Mravèík et al., 2005–2009) infekce

HIV

VHC

poèet testujících programù

poèet testù

poèet osob

celkem

pozit.

celkem

pozit.

pozit. v%

test ze slin

12

241

0

155

0

0,0

rychlý test z kapilární krve

15

311

1

281

1

0,4

rychlý test z kapilárního séra

5

65

0

52

0

0,0

laboratorní test ze žilního séra

8

272

0

237

0

0,0

druh testu*

celkem

34

889

1

725

1

0,1

rychlý test z kapilární krve

4

78

4

76

4

5,3

rychlý test z kapilárního séra

15

340

26

314

24

7,6

laboratorní test ze žilního séra

11

269

52

232

45

19,4

celkem

26

687

82

622

73

11,7

VHB

laboratorní test ze žilního séra

8

263

4

227

2

0,9

syfilis

rychlý test z kapilární krve

3

162

0

119

0

0,0

laboratorní test ze žilního séra

5

177

3

147

3

2,0

celkem

8

339

3

266

3

1,1

122

PØÍLOHY Tabulka 39: Poèet testù na infekce a poèet testujících nízkoprahových zaøízení v roce 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009) poèet

2004

2005

2006

2007

2008

HIV

testy

2 178

2 425

1 253

609

889

poèet programù

58

54

46

53

34

VHB

testy

932

1 370

693

370

263

poèet programù

25

28

56

19

8

testy

2 582

2 664

1 133

401

687

poèet programù

53

55

62

24

26

testy

84

54

209

62

339

poèet programù

1

2

3

4

8

testy

5 776

6 513

3 288

1 442

2 178

poèet programù

137

139

167

100

76

VHC Lues celkem

Tabulka 40: Nízkoprahové programy v ÈR (Mravèík et al., 2005–2009) 2004

2005

2006

2007

2008

poèet programù

92

92

90

109

100

poèet UD v kontaktu

24 200

27 800

25 900

27 200

28 300

poèet kontaktù

317 900

403 900

322 900

338 100

329 466

poèet IDU v kontaktu s nízkoprahovými zaøízeními

16 200

17 900

18 300

20 900

22 300

podíl injekèních uživatelù drog, kteøí 67 % využili služeb nízkoprahových zaøízení

64 %

71 %

77 %

79 %

poèet výmìnných programù

86

88

93

107

98

poèet výmìn ve výmìnných programech

139 800

249 000

191 000

215 800

217 200

poèet vymìnìných støíkaèek a jehel

2 355 536

3 271 624

3 868 880

4 457 008

4 644 314

Tabulka 41: Sdílení jehel a støíkaèek kdykoliv v minulosti uvádìné injekèními uživateli drog žádajícími o léèbu v roce 2002–2008 (výroèní zprávy HS Hl. m. Prahy, Centrálního pracovištì drogové epidemiologie 2003–2009) rok

poèet IUD

poèet sdílejících

sdílející v %

2002

6 437

2 590

40,2

2003

5 901

2 356

39,9

2004

6 314

2 725

43,2

2005

5 769

2 421

42,0

2006

5 860

2 313

39,5

2007

5 338

2 139

40,1

2008

5 766

2 057

35,7

123

PØÍLOHY 60

50

poèet pøípadù

40

30

20

10

0 pervitin THC opiáty/opioidy tìkavé látky MDMA kokain

2004

2005

2006

2007

2008

19 10 14 6 3 1

32 18 1 14 3 0

42 18 9 2 1 1

32 25 7 1 2 1

49 37 12 1 0 0

Obrázek 6: Úmrtí za pøítomnosti vybraných drog zjištìná na oddìleních soudního lékaøství v ÈRv roce 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009) 1 200

poèet pøípadù

1 000 800 600 400 200 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 pøípady celkem

279

273

448

634

637

798

858

846

868

844

1 022

981

974

injekèní uživatelé drog

95

132

261

362

365

499

512

546

535

526

704

667

658

Obrázek 7: Hlášená incidence akutní a chronické VHC celkem a u injekèních uživatelù drog v ÈR v roce 1996–2008 (Mravèík et al., 2005–2009; SZÚ Praha – EPIDAT 2005–2009)

124

PØÍLOHY 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

HIV

2004

2005

2006

2007

2008

2 178

2 425

1 253

609

889

VHB

932

1 370

693

370

263

VHC

2 582

2 664

1 133

401

687

lues

84

54

209

62

339

5 776

6 513

3 288

1 442

2 178

celkem

Obrázek 8: Poèet provedených testù na infekèní nemoci mezi klienty nízkoprahových programù v letech 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009)

Cíl V – Zvyšovat kvalitu života uživatelù všech typù drog, jejich rodièù a blízkých prostøednictvím zajištìní dostupnosti kvalitních služeb léèby a resocializace Tabulka 42: Programy poskytující služby uživatelùm drog v roce 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009)

denní stacionáøe

2004

2005

2006

2007

2008

poèet

2

2

1

1

1

kapacita

n.a.

10

b)

10

10

10

82

36

b)

41

40

38

poèet

382

401

385

372

357

kapacita

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

15 383

17 531

17 921*

15 684*

15 711*

poèet

19

19

19

19

19

kapacita

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

(míst, lùžek) využití (poèet osob) ambulantní zdravotnická zaøízení

(míst, lùžek) využití (poèet osob) detoxifikaèní jednotky

(míst, lùžek) využití (poèet osob)

125

PØÍLOHY

záchytné stanice

2004

2005

2006

2007

2008

poèet

16

16

15

15

15

kapacita

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

17

17

17

16

16

9 442**

9 307**

9 240**

3 200

3 423

3 389

31

32

32

1 420**

1 419**

1 396** 1 247**

(míst, lùžek) využití (poèet osob) psychiatrické léèebny

poèet kapacita

1 275*

9 538

2 883

3 104

33

32

c)

(míst, lùžek) využití (poèet osob) psychiatrická oddìlení nemocnic

poèet kapacita

c)

1 501**

1 439

2 459

1 613

1 629

1 299

4

3

3

3

(míst, lùžek) využití (poèet osob) dìtské psychiatrické léèebny poèet

3 kapacita

368*

320

27

27

c)

320**

320**

300**

29

16

25

(míst, lùžek) využití (poèet osob) pobytová oddìlení specializovaná na léèbu dìtí ohrožených drogovou závislostí (zaøízení speciálního školství)

poèet

5

5

kapacita

66

46

104

76

(míst, lùžek) využití (poèet osob)

programy následné péèe

poèet kapacita

17

20 e)

18

18

18

365****

325****

283****

904

883

1 041

n.a.

385

využití (poèet osob)

957

865

poèet

17

15

15

15

15–20

kapacita

228***

193

d)

185***

169***

138***

546*

486

d)

451***

472***

427***

(míst, lùžek)

terapeutické komunity

(míst, lùžek) využití (poèet osob)

126

PØÍLOHY

substituèní (metadonová) centra

2004

2005

2006

2007

2008

poèet

9

10

14

15

13

kapacita

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

1 043

758

949

1 064

poèet

450****

n.a.

–

390*****

kapacita

n.a.

n.a.

–

–

2 000****

1 000–2 500

–

3 500

(míst, lùžek) využití (poèet osob) substituce buprenorfinem v ambulancích

–

(míst, lùžek) využití (poèet osob)

detoxifikaèní jednotky ve vìznicích

až 3 800*****

poèet

1

1

2

2

4

kapacita

n.a.

n.a.

n. a.

n.a.

n.a.

101

172

172*****

n.a.

208

poèet

30

34

–

35

kapacita

1 440

1 606

–

1 877

2 528

2 859

–

3 524

poèet

6

6

6

6

6

kapacita

292

286

286

258

262

489

523

625

419

422

(míst, lùžek) využití (poèet osob) bezdrogové zóny ve vìznicích

(míst, lùžek) využití (poèet osob) oddìlení pro diferencovaný výkon trestu

(míst, lùžek) využití (poèet osob) oddìlení pro výkon ochranné protitoxikomanické léèby ve vìznicích

poèet

3

3

3

3

3

kapacita

73

105

105

114

120

122

184

162

200

206

(míst, lùžek) využití (poèet osob)

2004

Pozn.: * údaj z roku 2003, ** poèet všech psychiatrických lùžek, *** údaje pouze ze 14 komunit, **** odhad

2005

Pozn.: a) Jedná se o ambulantní zdravotnická zaøízení rùzných specializací, nikoliv pouze AT, b) údaj pouze z 1 denního stacionáøe, c) poèet všech psychiatrických lùžek, d) údaje pouze z 12 komunit, e) údaj se týká pouze intenzivní následné péèe, f) v bezdrogových zónách není provádìna terapie.

127

PØÍLOHY 2004

2005

2006

2007

2008

2006

Pozn.: * Jedná se o poèet osob v tzv. živé kartotéce, tj. poèet osob, které navštívily zaøízení alespoò jednou za rok, ** poèet všech psychiatrických lùžek, *** údaje pouze z 12 komunit, **** údaj se týká kapacity programù intenzivní péèe, ***** údaje z roku 2005.

2007

Pozn.: * Jedná se o poèet osob v tzv. živé kartotéce, tj. poèet uživatelù drog, kteøí navštívili zaøízení alespoò jednou za rok, ** poèet všech psychiatrických lùžek, *** údaje pouze z 11 komunit, **** údaj se týká kapacity programù intenzivní péèe, ***** odhad.

2008

Pozn.: * Jedná se o poèet osob v tzv. živé kartotéce, tj. poèet osob, které navštívily zaøízení alespoò jednou za rok, ** poèet všech psychiatrických lùžek, *** údaje pouze z 15 komunit, **** údaj se týká kapacity programù intenzivní péèe.

Tabulka 43: Poèet certifikovaných programù k 31. 6. 2009 (Mravèík et al., 2005–2009) typ služby

poèet programù

detoxifikace

4

terénní programy

58

kontaktní a poradenské služby

59

ambulantní léèba

16

stacionární programy

1

krátkodobá a støednìdobá ústavní léèba

3

rezidenèní péèe v terapeutických komunitách

12

ambulantní doléèovací programy

17

substituèní léèba

7

celkem

177

Cíl VI – Snížit dostupnost legálních a nelegálních drog pro obecnou populaci a zejména pro nezletilé mladé lidi prostøednictvím efektivnìjšího využívání existujících legislativních a institucionálních nástrojù Tabulka 44: Množství zachycených prekurzorù a lékù s obsahem pseudoefedrinu urèených pro výrobu pervitinu, odhalených varen a zadrženého pervitinu v roce 2004–2008 (Mravèík et al., 2009; Národní protidrogová centrála, 2005–2009) zachyceno

2004

2005

2006

2007

2008

efedrin (g)

825

27 301

1 201

1 185

1 677

pseudoefedrin (g)

89

3

0,7

218

–

n.a.

10 980

2 406

3 480

7 876

n.a.

12

4 631

11 948

21 785

Panadol Plus Grip (tbl.)

n.a.

n.a.

–

72

17 021

poèet varen

248

261

426

388

434

pervitin (g)

3 423

5 310

5 249

5 978

3 799

®

Modafen (tbl.) ®

Nurofen Stop Grip (tbl.) ®

128

PØÍLOHY Tabulka 45: Poèet záchytù a objemy záchytù hlavních typù drog v roce 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009, Národní protidrogová centrála, 2005–2009) 2004

2005

2006

2007

2008

marihuana

poèet

748

602

556

563

602

objem (g)

168 528

103 337

108 352

122 124

392 527

pervitin

poèet

302

316

406

374

405

objem (g)

3 423

5 310

5 249

5 978

3 799

heroin

poèet

67

107

86

96

105

objem (g)

35 904

36 340

27 877

20 332

46 302

rostliny konopí

poèet

49

53

44

46

69

objem (ks)

1 617

1 780

2 276

6 992

25 223

hašiš

poèet

163

123

42

25

30

objem (g)

22 693

4 625

466

387

696

poèet

52

41

29

30

18

objem (tbl.)

108 379

19 010

26 259

62 226

16 610

extáze kokain LSD

poèet

10

16

11

38

24

objem (g)

3 283

10 169

4 708

37 587

7 631

poèet

7

objem (dávky) 326

5

7

5

5

3 067

1 748

117

246

Tabulka 46: Poèet varen pervitinu a pìstíren marihuany odhalených Policií ÈRv roce 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009; Národní protidrogová centrála, 2005–2009) 2004

2005

2006

2007

2008

poèet odhalených pìstíren marihuany

14

17

n.a.

34

79

poèet odhalených varen

248

261

426

388

434

Tabulka 47: Poèet trestnì stíhaných, obžalovaných a odsouzených osob za drogové trestné èiny v letech 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009) 2004

2005

2006

2007

2008

podle údajù NPC

2 157

2 168

2 198

2 031

2 322

podle údajù PÈR (ESSK)

2 149

2 209

2 344

2 023

2 296

podle údajù MS

2 944

2 429

2 630

2 282

2 304

poèet obžalovaných (MS)

2 589

2 157

2 314

2 042

2 100

poèet odsouzených (MS)

1 376

1 326

1 444

1 382

1 360

poèet stíhaných osob

129

PØÍLOHY 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

stíhaní (%)

8

10

8

8

10

12

12

obžalovaní (%)

9

10

8

10

10

13

15

odsouzení (%)

9

9

9

8

7

10

11

Obrázek 9: Vývoj podílu osob stíhaných, obžalovaných a odsouzených podle § 187a v letech 2002–2008 (Ministerstvo spravedlnosti ÈR, 2009b; Ministerstvo spravedlnosti ÈR, 2009a; Mravèík et al., 2008)

Tabulka 48: Prùmìrné a nejèastìji udávané (modus) ceny drog v roce 2004–2008, v Kè (Mravèík et al., 2009; Národní protidrogová centrála, 2005–2009) typ drogy

2004

2005

2006

2007

2008

prùmìr modus

prùmìr modus

prùmìr modus

prùmìr modus

prùmìr modus

marihuana (g)

170

200

170

100

190

150

180

100

180

200

hašiš (g)

280

250

240

250

270

200

260

200

240

250

extáze (tableta)

230

250

210

200

220

150

210

200

220

200

pervitin (g)

1 100

1 000

1020

1000

1 060

1 000

1 130

1 000

1 130

1 000

heroin (g)

1 050

1 000

1090

1000

1 090

800

1 100

1 000

1 080

1 000

kokain (g)

2 300

2 000

2260

2000

2 220

2 000

2 060

2 000

2 000

2 000

LSD (dávka)

170

150

180

150

160

150

180

200

180

100

Pozn.: Ceny jsou zaokrouhleny na desítky Kè.

130

PØÍLOHY Tabulka 49: Prùmìrné èistoty drog v letech 2004–2008, v % (Mravèík et al., 2009; Národní protidrogová centrála 2005–2009) typ drogy

2004

2005

2006

2007

2008

poèet vzorkù (PV)

prùmìrná èistota (%) (PÈ)

PV

PÈ

PV

PÈ

PV

PÈ

PV

PÈ

marihuana

n.a.

3

108

3,8

151

4,5

177

4,7

404

5,5

hašiš

n.a.

10

10

7,4

1

11,0

2

8,1

5

5,2

extáze*

n.a.

n.a

135

27,2

54

22,6

31

27,4

20

17,5

pervitin

n.a.

50

65

62,9

58

52,3

123

66,4

145

64,3

heroin

n.a.

12

19

41,5**

35

7,9

31

17,4

47

22,6

kokain

n.a.

65

25

55,9

12

40,2

48

49,1

35

43,5

Pozn.: * Jedná se o prùmìrný obsah MDMA v jedné tabletì v mg; ** vysoká prùmìrná èistota heroinu byla zpùsobena zapoètením nìkolika záchytù vysoce koncentrovaného heroinu.

Tabulka 50: Èetnost nabídky drog v rámci celého života respondentù celopopulaèní studie (Bìláèková, 2010) èetnost nabídky

konopné drogy

extáze

pervitin

kokain

heroin

lsd

halucinoge nní houby

ani jednou

50,7

77,8

86,9

92,2

93,5

86,8

81,8

1–2×

15,4

11,1

7,0

5,3

4,0

6,6

9,4

3–5×

10,1

5,1

2,2

1,2

1,3

3,0

4,0

6–9×

5,1

2,4

1,2

0,5

0,3

1,3

1,4

10–19×

7,1

1,7

1,0

0,4

0,3

1,1

1,7

20–39×

3,9

0,9

0,5

0,1

0,2

0,4

0,7

40 a vícekrát

7,7

1,0

1,0

0,4

0,4

0,8

0,9

celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

131

132 204,77

Pozn.: * odhad na základì pøedchozího roku, ** pøedbìžný odhad

Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti

100,74

129,09

164,95

191,62

81,8

29,34

114,6

celkem

162,28

91,89

35,15

celkem územní

164,95

84

29,9

9,5

25,74

n.a.

129,09

57

24,29

17,05

34

29,34

204,77

150

14,74

4,78

43,02

2002

obce

100,74

40

13,44

8,03

32

2001

kraje

81,8

35

9,5

14,8

32,5

2000

227,68

48,08

n.a.

48,08

179,6

103,9

44,3

9,3

22,1

2003

323,92

144,5

62,9

81,6

179,42

100,6

42,22

10,1

26,5

2004

346,03

150,93

50,6

100,33

195,1

105,7

46,5

9,4

33,5

2005

330,4

143,1

48,1

94,9

187,3

108,8

49,7

10,8

18

2006

104,4

57,0

12,6

22,2

2007

340,2

190,6

62,3

128,4

196,8

0

RVKPP

114,6

14,1

MPSV

14,8

22,5

1999

celkem centrální

30

MŠMT

1998

0,6

70,5

MZ

1997

MS (dotace NNO)

1996

rozpoèty

Tabulka 51: Financování veøejných služeb v síti prevence a léèby 1996–2010 (v mil. Kè)

340,2

225,4

62,5

162,9

205,8

0,6

100,0

73,9

12,4

18,9

2008

?

?

?

?

209,1

0,6

97,5

86,7

9,3

15,0

2009

?

?

?

?

189,8

0,6*

85,5

86,7*

9,3*

7,6**

2010

PØÍLOHY

0,0343

0,0204

129,09

632 268

2000

0,0238

164,95

693 921

2001

0,0216

162,28

750 683

2002

0,0222

179,6

808 718

2003

0,0208

179,42

862 891

2004

0,0211

195,1

922 798

2005

0,0184

187,3

1 020 640

2006

0,0180

196,8

1 092 275

2007

0,0190

205,8

1 083 940

2008

0,0188

209,1

1 167 010

2009

Pozn.: Pokud by výdaje na drogové služby v roce 2009 èinily 0,021 % výdajù státního rozpoètu (minimálnì tolik, co v roce 2001–2005), èinily by úèelovì urèené výdaje na služby drogové prevence a léèby v roce 2009 cca 245 mil. Kè.

Zdroj: Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti, 2007 a 2008 (pracovní), * pøedbìžné údaje

úèelovì urèené výdaje na služby prevence a léèby ze st. rozpoètu v % výdajù st. rozpoètu

0,0178

596 909 204,77

566 741

1999

100,74 úèelovì urèené výdaje na služby prevence a léèby ze st. rozpoètu (mil. Kè)

výdaje státního rozpoètu (mil. Kè)

1998

Tabulka 52: Relace státních výdajù na drogové služby s HDP a výdaji státního rozpoètu 1998–2009

PØÍLOHY

133

134

požadovaná finanèní podpora v žádostech o dotaci celkem za rok [Kè]

101 501 146,00

110 732 450,00

130 939 473,00

135 719 243,00

148 058 516,00

154 140 466,00

156 891 211,00

152 119 654,00

147 433 885,00

139 570 699,00

rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

81 993 000,00

93 899 000,00

95 300 000,00

100 046 000,00

105 300 000,00

101 696 000,00

97 725 000,00

94 123 000,00

85 666 500,00

75 775 000,00

dotace ze stát.rozpoètu poskytnuta prostøednictvím RVKPP za rok [Kè]

–57 577 699,00

–52 534 885,00

–56 819 654,00

–56 845 211,00

–48 840 466,00

–46 362 516,00

–37 994 243,00

–36 816 473,00

–25 065 950,00

–25 726 146,00

finanènì nekryté požadavky v rámci finanèní spoluúèasti RVKPP [Kè]

59

64

63

64

68

69

72

72

77

75

míra finanèního krytí požadavku na dotaci ze strany RKPP [%]

0,8732

0,9853

0,9526

0,9501

1,0354

1,0406

1,0383

1,0987

1,1305

1,0

index finanèní spoluúèasti RVKPP formou dotací (meziroèní nárùst èi pokles z abs. èísel viz sl. 3)

1,0821

1,2391

1,2577

1,3203

1,3896

1,3421

1,2897

1,2421

1,1305

1

(výpoèet vztažen k roku 2001 v abs. èíslech viz sl. 3)

index finanèní spoluúèasti RVKPP formou dotací za celé období

Tabulka 53: Vývoj spolufinancování projektù protidrogové politiky v rámci dotaèních øízení Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, 2001–2010

PØÍLOHY

PØÍLOHY Seznam obrázkù Obrázek 1: Zjednodušený model politického procesu v protidrogové politice (upraveno z publikace Fiala a Schubert, 2000, str. 76).

21

Obrázek 2: Aktivity v jednotlivých oblastech AP 2007–2009 podle jejich váhy

39

Obrázek 3: Poèet aktivit pøispívajících k jednotlivým cílùm strategie (C I–C VI specifické, C VII–C XI technicko–organizaèní)

41

Obrázek 4: Celoživotní prevalence užití návykových látek mezi šestnáctiletými studenty ve studiích ESPAD, v %. (Zdroj: Csémy et al. 2009; Csémy et al. 2006)

118

Obrázek 5: Podíl studentù, pro nìž jsou uvedené látky snadno nebo celkem snadno dostupné (ESPAD, v %). (Csémy et al., 2009; Csémy et al., 2006)

119

Obrázek 6: Úmrtí za pøítomnosti vybraných drog zjištìná na oddìleních soudního lékaøství v ÈRv roce 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009)

124

Obrázek 7: Hlášená incidence akutní a chronické VHC celkem a u injekèních uživatelù drog v ÈRv roce 1996–2008 (Mravèík et al., 2005 – 2009; SZÚ Praha – EPIDAT 2005–2009)

124

Obrázek 8: Poèet provedených testù na infekèní nemoci mezi klienty nízkoprahových programù v letech 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009)

125

Obrázek 9: Vývoj podílu osob stíhaných, obžalovaných a odsouzených podle § 187a v letech 2002–2008 (Ministerstvo spravedlnosti ÈR, 2009b; Ministerstvo spravedlnosti ÈR, 2009a; Mravèík et al. 2008)

130

Seznam tabulek Tabulka 1: Pøíklad struktury akèního plánu (Úøad vlády Èeské republiky, 2007a)

26

Tabulka 2: Srovnání pùvodní a finální struktury akèních plánù pro každou oblastí protidrogové politiky

33

Tabulka 3: Rozdìlení všech aktivit Akèního plánu 2007–2009 mezi cíle strategie

42

Tabulka 4: Incidenèní matice klíèových aktivit AP 2007–2009 pro dosažení jednotlivých strategických cílù (u všech cílù jde o aktivity oznaèeny „Typu 1“, viz kap. 3.2.3)

44

Tabulka 5: Plnìní aktivit Akèního plánu 2005–2006 podle oblastí (Mravèík et al., 2007)

51

Tabulka 6: Plnìní aktivit Akèního plánu 2007–2009 podle oblastí (Úøad vlády Èeské republiky, 2010)

53

Tabulka 7: Rozdìlení aktivit podle dùležitosti (váhy) v jednotlivých oblastech Akèního plánu 2007–2009

55

Tabulka 8: Pøehled splnìných aktivit podle váhy aktivity

56

Tabulka 9: Pøehled stavu splnìní aktivit s váhou A podle oblastí

56

Tabulka 10: Pøehled splnìných aktivit pøímo vedoucích k dosažení strategického cíle

57

Tabulka 11: Pøehled specifických cílù Národní strategie 2005–2009 a jejich pøevzetí do krajských protidrogových strategických dokumentù

61

Tabulka 12: Pøehled technicko-organizaèních cílù Národní strategie 2005–2009 a jejich pøevzetí do krajských protidrogových strategických dokumentù

62

Tabulka 13: Pøehled oblastí Akèního plánu 2007–2009, které jsou obsaženy v krajských protidrogových strategických dokumentech

63

Tabulka 14: Názory krajských protidrogových koordinátorù na doporuèení krajùm v Akèním plánu 2007–2009 63 Tabulka 15: Prùmìrné bodové hodnocení spolupráce krajù s centrálními úøady

64

135

PØÍLOHY Tabulka 16: Hodnocení užiteènosti Výboru zástupcù regionù a spoleèných jednání s Výborem zástupcù rezortù a institucí

65

Tabulka 17: Zatížení krajských protidrogových koordinátorù jinými agendami v posledním mìsíci

66

Tabulka 18: Struèná charakteristika vývoje zabezpeèení protidrogové politiky

67

Tabulka 19: Odhad poètu problémových uživatelù drog (Mravèík et al., 2005–2009)

114

Tabulka 20: Poèet a podíl problémových uživatelù drog, kteøí využili služeb nízkoprahových zaøízení (Mravèík et al., 2005–2009)

114

Tabulka 21: Poèet a podíl problémových uživatelù drog v léèebných zaøízeních a injekèní užívání (Mravèík et al., 2005–2009; výroèní zprávy HS Hl. m. Prahy, Centrálního pracovištì drogové epidemiologie 2005–2009, ÚZIS)

114

Tabulka 22: Substituèní léèba (Mravèík et al., 2005–2009; Výroèní zprávy HS Hl. m. Prahy, Centrálního pracovištì drogové epidemiologie 2004–2009; ÚZIS–NRÚLISL; SÚKL)

115

Tabulka 23: Prùmìrný vìk prvožadatelù o léèbu (výroèní zprávy HS Hl. m. Prahy, Centrálního pracovištì drogové epidemiologie 2005–2009)

115

Tabulka 24: Prevalence užití návykových látek v dospìlé populaciv roce 2004 (celoživotní a v posledních 12 mìsících, v %) (Ústav zdravotnických informací a statistiky, 2005d)

115

Tabulka 25: Prevalence užití návykových látek v dospìlé populaci v roce 2008 (celoživotní, v posledních 12 mìsících a v posledních 30 dnech, v %) (Mravèík et al., 2009)

116

Tabulka 26: Prevalence užití návykových látek mezi šestnáctiletými studenty ve studii ESPAD 2007 v % (Csémy et al., 2009)

116

Tabulka 27: Podíl 16letých studentù s první zkušeností s užitím legálních a nelegálních drog ve vìku 13 let a mladší ve studii ESPAD v % (Csémy et al., 2009)

117

Tabulka 28: Subjektivní vnímání rizika užití návykových látek jednou nebo dvakrát v životì mezi mladými – odpovìdi „velké riziko (v %), ESPAD (Csémy et al., 2009; Csémy et al., 2006)

117

Tabulka 29: Nadmìrné pití alkoholu mezi šestnáctiletými studenty (v %), ESPAD (Csémy et al., 2009; Csémy et al., 2006)

117

Tabulka 30: Celoživotní, dvanáctimìsíèní a tøicetidenní prevalence užívání návykových látek mezi návštìvníky taneèních akcí (Tanec a drogy 2000–2007)

118

Tabulka 31: Celkové výdaje MŠMT na protidrogovou politiku v rámci programù I, II, III za období 2004–2008 (Mravèík et al., 2009)

118

Tabulka 32: Certifikované programy specifické primární prevence podle krajù, poètu mìst, zaøízení a typù programù na konci roku 2008 (Agentura pro certifikace, 2009)

119

Tabulka 33: Spotøeba alkoholu a tabáku na jednoho obyvatelev roce 2004–2008 (ÈSÚ, 2009)

120

Tabulka 34: Spotøeba nelegálních drogv roce 2003 a 2008 (Vopravil, 2005; Vopravil, 2010)

120

Tabulka 35: Smrtelná pøedávkování vybranými drogami v roce 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009)

121

Tabulka 36: Hlášená incidence infekèních onemocnìní v roce 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009); SZÚ Praha – NRL pro AIDS 2005–2009; SZÚ Praha – EPIDAT 2005–2009)

121

Tabulka 37: Vyšetøení injekèních uživatelù drog na protilátky HIVv roce 2004–2008 z výsledkù laboratorní surveillance (Mravèík et al. 2005–2009; SZÚ Praha – NRL pro AIDS 2005–2009)

122

Tabulka 38: Výsledky testování injekèních uživatelù drog na infekce v nízkoprahových zaøízeních v roce 2008 (Mravèík et al. 2005–2009)

122

Tabulka 39: Poèet testù na infekce a poèet testujících nízkoprahových zaøízenív roce 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009)

123

Tabulka 40: Nízkoprahové programy v ÈR (Mravèík et al., 2005–2009)

123

136

PØÍLOHY Tabulka 41: Sdílení jehel a støíkaèek kdykoliv v minulosti uvádìné injekèními uživateli drog žádajícími o léèbu v roce 2002–2008 (výroèní zprávy HS Hl. m. Prahy, Centrálního pracovištì drogové epidemiologie 2003–2009)

123

Tabulka 42: Programy poskytující služby uživatelùm drog v roce 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009)

125

Tabulka 43: Poèet certifikovaných programù k 31. 6. 2009 (Mravèík et al., 2005–2009)

128

Tabulka 44: Množství zachycených prekurzorù a lékù s obsahem pseudoefedrinu urèených pro výrobu pervitinu, odhalených varen a zadrženého pervitinu v roce 2004–2008 (Mravèík et al., 2009; Národní protidrogová centrála, 2005–2009)

128

Tabulka 45: Poèet záchytù a objemy záchytù hlavních typù drogv roce 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009; Národní protidrogová centrála, 2005–2009)

129

Tabulka 46: Poèet varen pervitinu a pìstíren marihuany odhalených Policií ÈRv roce 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009; Národní protidrogová centrála, 2005–2009)

129

Tabulka 47: Poèet trestnì stíhaných, obžalovaných a odsouzených osob za drogové trestné èiny v letech 2004–2008 (Mravèík et al., 2005–2009)

129

Tabulka 48: Prùmìrné a nejèastìji udávané (modus) ceny drog v roce 2004–2008, v Kè (Mravèík et al., 2009; Národní protidrogová centrála, 2005–2009)

130

Tabulka 49: Prùmìrné èistoty drog v letech 2004–2008, v % (Mravèík et al., 2009; Národní protidrogová centrála 2005–2009)

131

Tabulka 50: Èetnost nabídky drog v rámci celého života respondentù celopopulaèní studie (Bìláèková, 2010) 131 Tabulka 51: Financování veøejných služeb v síti prevence a léèby 1996–2010 (v mil. Kè)

132

Tabulka 52: Relace státních výdajù na drogové služby s HDP a výdaji státního rozpoètu 1998–2009

133

Tabulka 53: Vývoj spolufinancování projektù protidrogové politiky v rámci dotaèních øízení Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, 2001–2010

134

137

LITERATURA Literatura Agentura pro certifikace (2009) Seznam certifikovaných zaøízení. Praha: Agentura pro certifikace, IPPP. Notes: Zpracováno pro potøeby NMS Bìláèková, V. (2010) Celopopulaèní studie užívání návykových látek v Èeské republice za rok 2008. Úøad vlády ÈR. (v tisku) Csémy, L., Nešpor K., Sovinová H. Kolik je v Èeské republice alkoholikù? Èeské pracovní lékaøství 2008; (4): 150. Csémy, L., Lejèková, P., Sadílek, P., Sovinová, H. (2009) Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky prùzkumu v Èeské republice v roce 2007. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Csémy, L., Lejèková, P., Sadílek, P., Sovinová, H. (2006) Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky prùzkumu v Èeské republice v roce 2003. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Estievenart, G. (2000) Preface. In: Evaluation: A Key Tool for Improving Drug Prevention. Lisbon: EMCDDA. Fedaèko, R. (2008) K vybraným aspektom skúmania nezamýš¾aných dôsledkov drogových politík. In: Drogy v spoloènosti – politika a pozannie. Zborník príspevkov zo seminára Sociologického ústavu SAV a NMCD november 2007. Bratislava: Úrad vlády SR. Fiala, P., Schubert, K. (2000) Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. 1. vyd. Brno: BARRISTER & PRINCIPAL. Hill J.M., Hupe L.P. (2002) Implementing Public Policy: Governance in Theory and Practice. London: SAGE Publication Ltd. 0-7619-6629-3. Howlet M., Ramesh M. (1995) Studying Public Policy. Policy Cycles and Policy Subsystems. Oxford: Oxford University Press. Miovský, M., Miovská, L., Trapková, B. (2007) Zhodnocení realizace tzv. Minimálního preventivního programu na základních školách Prahy 6 a okolí prostøednictvím kvalitativní èásti kvaziexperimentální evaluaèní studie. Alkoholizmus a drogové závislosti (Protialkoholický obzor) 42: 3–24. Mravèík, V., Pešek, R., Škaøupová, K., Orlíková, B., Škrdlantová, E., Šastná, L., Kiššová, L., Bìláèková, V., Gajdošíková, H., Vopravil, J. (2009) Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2008. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Mravèík, V., Chomynová, P., Orlíková, B., Pešek, R., Škaøupová, K., Škrdlantová, E., Miovská, L., Gajdošíková, H., Vopravil, J. (2008) Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2007. Praha: Úøad vlády ÈR//Národní monitorovací støediskopro drogy a drogové závislosti. Mravèík, V., Chomynová, P., Orlíková, B., Škrdlantová, E., Trojáèková, A., Petroš, O., Vopravil, J., Vacek, J. (2007) Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2006. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Mravèík, V., Lejèková, P., Orlíková, B., Petrošová, B., Škrdlantová, E., Trojáèková, A., Petroš, O., Sklenáø, V., Vopravil, J. (2006) Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2005. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Mravèík, V., Korèišová, B., Lejèková, P., Miovská, L., Škrdlantová, E., Petroš, O., Sklenáø, V., Vopravil, J. (2005) Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2004. Praha: Úøad vlády ÈR. Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti. (2008) Tanec a drogy 2007. Souhrn hlavních výsledkù studie. Dostupné z: http://www.drogy–info.cz/index.php/info/press_centrum/tanec_a_drogy_2007_ vysledky_studie [staženo 1. 3. 2010] Národní protidrogová centrála (2009) Výroèní zpráva za rok 2008. Praha: Národní protidrogová centrála SKPV Policie ÈR. Národní protidrogová centrála (2008) Výroèní zpráva za rok 2007. Praha: Národní protidrogová centrála SKPV Policie ÈR. Národní protidrogová centrála (2007) Výroèní zpráva za rok 2006. Praha: Národní protidrogová centrála SKPV Policie ÈR. Národní protidrogová centrála (2006) Výroèní zpráva za rok 2005. Praha: Národní protidrogová centrála SKPV Policie ÈR. Národní protidrogová centrála (2005) Výroèní zpráva za rok 2004. Praha: Národní protidrogová centrála SKPV Policie ÈR. Národní protidrogová centrála SKPV Policie ÈR (2008) Údaje pro standardní tabulky EMCDDA za r. 2007. Notes: Zpracováno pro NMS.

138

LITERATURA NORAD (1999) The Logical Framework Approach, Handbook for Objectives-oriented Planning. 4th ed. NORAD. Quinn J.B. (1998) Strategies for Change. The Strategy process: Revised European Edition. Polanecký, V., Studnièková, B., Benáková, Z., Šeblová, J., Zemanová, R. (2007) Výroèní zpráva – ÈR 2006. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léèených uživatelù drog. Praha: Hygienická stanice hl. m. Prahy. Polanecký, V., Studnièková, B., Klepetková, M., Šeblová, J., Zemanová, R. (2006) Výroèní zpráva ÈR 2005 – Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léèených uživatelù drog. Praha: Hygienická stanice hlavního mìsta Prahy. Polanecký, V., Studnièková, B., Klepetková, M., Šeblová, J., Železná, Z. (2004) Výroèní zpráva ÈR 2003 – Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léèených uživatelù drog. Praha: Hygienická stanice hlavního mìsta Prahy. Polanecký, V., Studnièková, B., Klepetková, M., Šeblová, J., Železná, Z. (2005) Výroèní zpráva ÈR 2004 – Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léèených uživatelù drog. Praha: Hygienická stanice hlavního mìsta Prahy. Potùèek, M., Le Loup, L., Jenei, G., Váradi, L. (2005). Veøejná politika. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky. (2009) Výroèní zpráva o èinnosti Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky za rok 2008. Praha. Radimecký, J., Janíková, B., Zábranský, T. (2009) Trendy na drogové scénì v ÈR. Ohniskové skupiny s pracovníky nízkoprahových programù. Notes: Nepublikováno Radimecký, J. (2007) Rhetoric versus Practice in the Czech Drug Policy. Journal of Drug Issues (1): 11–44. Radimecký, J. (2006) Když dva dìlají tot鞅: Srovnávací analýza strategie drogové politiky Evropské unie a Èeské republiky na období od roku 2005. Adiktologie – èasopis pro prevenci, léèbu a výzkum v adiktologii (6/4 – Supplementum). Radimecký, J. (2003) Rhetoric vs. Practice in the European and Czech Drug Policie. (Disertaèní práce.) London: Imperial College of Science, Technologies and Medicine. http://www.adiktologie.cz/articles/cz/90/204/Teorie–konstrukce–drogove–politiky.html Reuband, K. H. (1998) Drug Policies and Drug Prevalence: The Role of Demand and Supply. In: European Journal on Criminal Policy and Research (6). Reuter, P. (2009) Ten years after the United Nations General Assembly Special Session (UNGASS): assessing drug problems, policies and reform proposals. Reuter, P., Trautmann, F., eds. (2009) A report on Global Illicit Drugs Markets 1998–2007. European Communities: Netherlands. Reuter, P., Stevens, A. (2007) An Analysis of UK Drug Policy. A Monograph Prepared for the UK Drug Policy Commission. London: UK Drug Policy Commission. Rossi, P., Lipsey, M., Freeman, H. (2004) Evaluation. A Systematic Approach. 7th ed. Sage. Tavares, L.V., Graca, P.M., Martins, O., Asensio, M., (2005) External and Independent Evaluation of the „National Strategy for the Fight Against Drugs“ and of the „National Action Plan for the Fight Against Drugs and Drug Addicion – Horizon 2004“. Portuguese National Institute of Public Administration for the Institute for Drugs and Drug Addiction. Trimbos Institute (2006) Evaluation of the implementation of the national strategy to combat drugs. A Hungarian–Dutch cooperation. Report of the exteranal mid-term Evaluation. Trimbos Institute. sRVKPP (2008) Souhrnná zpráva o realizaci protidrogové politiky krajù v roce 2007, pøedložené na jednání Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky v øíjnu 2008 (usnesení è. 08/1008) sRVKPP (2004) Podkladové materiály pro vypracování akèních plánù. Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, Úøad vlády Èeské republiky. Interní dokument. Sovinová, H., Csémy, L. (2010) The Czech AUDIT: Internal consistency, latent structure and identification of risky alcohol consumption. Central European Journal of Public Health (in press) Státní zdravotní ústav Praha. (2009) Výskyt a šíøení HIV/AIDS v ÈR v roce 2008. Praha: Státní zdravotní ústav, Národní referenèní laboratoø pro AIDS. Notes: http://www.aids–hiv.cz/udajevCR.html; zobrazeno: 2009–08–03 Státní zdravotní ústav Praha – NRL pro AIDS (2005–2009). Informace o výskytu HIV/AIDS v Èeské republice – informace poskytnuté pro úèely zpracování Výroèních zpráv o stavu ve vìcech drog v ÈR. Státní zdravotní ústav Praha – EPIDAT (2005–2009). Informace o výskytu virových hepatitid typu A, B a C v Èeské republice – informace poskytnuté pro úèely zpracování Výroèních zpráv o stavu ve vìcech drog v ÈR.

139

LITERATURA Studnièková, B., Petrášová, B. (2009) Výroèní zpráva ÈR 2008. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léèených uživatelù drog. Praha: Hygienická stanice hl. m. Prahy, Centrální pracovištì drogové epidemiologie. Studnièková, B., Benáková, Z., Šeblová, J., Zemanová, R. (2008) Výroèní zpráva – ÈR 2007. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léèených uživatelù drog. Praha: Hygienická stanice hl. m. Prahy, Centrální pracovištì drogové epidemiologie. Úøad vlády ÈR. (2005a) Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009. Praha: Úøad vlády ÈR. Úøad vlády ÈR. (2005b) Akèní plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2006. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Úøad vlády Èeské republiky. (2010) Souhrnná zpráva hodnocení implementace Akèního plánu 2007–2009. Interní dokument. Ústav zdravotnických informací a statistiky. (2005) Výbìrové šetøení o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel Èeské republiky zamìøené na zneužívání drog. Praha: ÚZIS. Veselý, A., Nekola, M., eds. (2007) Analýza a tvorba veøejných politik. Pøístupy, metody a praxe. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Vláda Èeské republiky. (2004a) Usnesení vlády ze dne 4. února 2004 è. 109 o pøípravì národní strategie protidrogové politiky na období let 2005–2009. Vláda Èeské republiky. (2004b) Usnesení vlády ze dne 22. prosince 2004 è. 1305 k Národní strategii protidrogové politiky na období 2005–2009. Vláda Èeské republiky. (2005) Usnesení vlády ze dne 13. èervence 2005 è. 886 k Akènímu plánu realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2006. Vláda Èeské republiky. (2007) Usnesení vlády ze dne 25. èervence 2007 è. 845 k Akènímu plánu realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2007–2009. Vopravil,J. (2005) Final report (PHARE Multi–beneficiary Statistical Co–operation Programme 2002, Task 2 – Data Collection: Illegal Activities). Nepublikováno. Vopravil. J. (2010) Odhad spotøeby nelegálních drogv roce 2008. Nepublikováno. Zeman, P., Gajdošíková, H. (2010). Nový trestní zákoník. Zmìny v postihu (nejen) drogové kriminality. Zaostøeno na drogy 8(1). Záznamy z expertních pracovních skupin z roku 2004 a 2009.

Elektronické zdroje: Èeský statistický úøad (ÈSÚ). 2009. Spotøeba potravin, nápojù a cigaret na 1 obyvatele v ÈR v letech 2000–2008. Praha: ÈSÚ. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3004–09 [staženo 1.3.2010] http://www.chilliorg.cz/ [1.2.2010] Úøad vlády Èeské republiky (2007a). Akèní plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2007 až 2009. Praha, Úøad vlády Èeské republiky. Dostupné z http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova–politika/dokumenty/akcni–plan/akcni_plan_realizace_narodni_strategie_protidrogove_politiky_2007–2009_ web.pdf Úøad vlády Èeské republiky (2007b). Vyhodnocení plnìní Akèního plánu za období 2005–2006. Dostupné z http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova–politika/dokumenty/akcni–plan/Souhrnna_zprava_o_plneni_Akcniho_planu_realizace_narodni_strategie_protidrogove_politiky_za_obdob___2005–2006.pdf http://en.wikipedia.org/wiki/Incidence_matrix http://changingminds.org/disciplines/hr/performance_management/smart_objectives.htm www.kvic.cz/showFile.asp?ID=2103 SZÚ 2009. Státní zdravotní ústav, Národní monitorovací støedisko pro alkohol a tabák. Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/podpora–zdravi/narodni–monitorovaci–stredisko–pro–alkohol–a–tabak [staženo 1.2.2010]

140

POZNÁMKY

141

POZNÁMKY

142

POZNÁMKY

143

Evaluace Národní strategie protidrogové politiky na období 2005–2009 Zpráva byla projednána Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky v kvìtnu 2010. Vláda zprávu projednala dne 14. èervna 2010 jako materiál pro informaci. © Vydal: Úøad vlády Èeské republiky, 2011 Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky 1. vydání Redakènì uzavøeno 31. ledna 2011

Design obálky Missing-Element Sazba: Vladimír Vašek ISBN 978-80-7440-044-5

144