2.3.1Těžba neros
ch surovin v
FaktograÍické údaje:
Nerostnou surovinou rozumíme neobnovitelnou přírodninu (prvek, sloučeninu, minerál nebo horninu), kterou můžemeať přímo nebo po úpravě využit pro potřeby lidské společnosti. V okolí města Hradce se v dávné minulosti mnohé nerostné suroviny těžily a pozůstatky po této činnosti nacházíme v regionu vhojné míře. Dnes se znížeuvedených surovin těžívblízkémokolí Hradce pouze kámen v lomu na katastru obce Jakubčovice a Kajlovci-Tisová. Břetislovův denár Těžba stříbra v okolí Hradce se dává do souvislosti se založenímmincovny přemyslovským volomouci knížetemBoleslavem I. v první polovině 11. století (viz snímek Břetislavova denáru). Těžba stříbra se soustřeďovala především za Kqlovcem (kopec Slepetný), ale pozůstatky po důlníčinnosti nalezneme i u Jakubčovic, Branky u opavy a na Hanuši. o obnovenítěžby na Slepetném se pokoušel roku 1529 Kryštof z Gendorfu. Těžba cihlúřskéhlíny Většina domů vPodolíbyla v 19. století postavena znepálených.cihel. Jíl dobré kvality, ze kterého se cihly r,yráběly, se těŽil v blízkosti hřbitova v Hradci nad Moravicí. Dodnes niím název ulice Na cihelně tuto činnost připomíná. Těžba břiďlice, která se lámala na střešní tašky' byla provozována především ve Vítkovské vrchovině jihoýchodně od Hradce. Svého vrcholu těžba dosáhla na přelomu 19. a 20. století. Na katastru města Hradce Se tachází jen jeden malý lom v blízkosti cesty z Kajlovce na Doubravu, kteý však nebyl lryužívánpro prumy-slovou těžbu. Těžba uhlí Malé loŽisko čeméhouhlí se nacházelo u Jakubčovic v blízkosti pramenu potoka Závi|iší. Uhli kopali místníobyvatelé pro svou potřebu a jeŠtě dnes můŽeme v korytě potoka najít kousky uhlí. Těžba kamene Zajímavosti Kámen se začal Iámat vBrance již v roce 1830. 19 braneckých sedlálď vozilo kámen pro veřejné stavby do oparry. Začáftkem 20. století byl otevřen dalšílom v Brance na upatí Hanuše. V lomu na Hanuši se přestalo těžit až v roce 1981. V lomu Kajlovec-Tisová v údolípotoka Hradeěná byla zahájena těžba v roce 1 94 1 . Kámen se mimo jiné pouŽíval při rekonstrukci cesty Kajlovec - Březová. Dnes se těžba v tomto lomu nadále rozšiřuje. Droba je sedimentární Největšílom v regionu ležív blízkosti obce Bohučovice (viz hornina, která vzn1kla obrázek). Jeho činnost byla zabájena koncem třicáých let. Tzv. především v mořském prostředí. Její barva je ,'slezská drobď', která se zde těŽí, se využívá do asfaltových směsí, zptavidla šedá. Jedná se při qýstavbě silnic a dálnic apod|ožípro železnice. v podstatě o zvláštni V okolí Hradce se kromě j1ž zminěných lomů nacházqi zbytky druh pískovce' kteqf je několika malých lomů. Yytěžený kámen Se většinou pollžíval tvořený Tny křemene, k qfstavbě blizlých silnic. živce a několika dalšími Metodické návody k aktivitě: V rámci aktivity si děti mohou minerály. zopakovat,jak vzniklo uhlí, čímse lišíčernéa hnědé uhlí a jak se liší těžba u černéhoa hnědého uhlí. Tajenka: 1. úkol-dřevo,2. úkol- stříbro - nerost, ostatní suroviny jsou horniny. Praktický úkol: vychlnkana Slepetné (zaobcí Kajlovec), kde jsou instalovány dvě naučnétabule u štoly. Použitá a doporučená literatura: Klika, R.: Těžba stříbronosných rud ve Vítkovskévrchovině,2007 Sonnek, L.: Jak se žilo v Hradci nad Moravicí na počátku 20. stol., MÚ Hradec nad Moravicí, Opava 2003
It4
2.3.1TěŽba nerostných surovin v regionu
L D A D U T Ů R o P A R S K A M E I D o L Y E B R I D L I S
R o N
R
I
DOLY, ROPA,
KÁMEN, L SŮL, N H STRÍBRo, R
BRIOTTCP,
V U UHLÍ, C
E
RUDA, JÍL,
L o A K Ž:ťi.-A, o J I L A L U Z raorÍN 1. Když člověk Y přírodě vytěžínerostnou surovinu, nedokáže ji znovu obnovit. Proto takovéto suroviny řadíme mezi neobnovitelné zdroje. Když vyškrtáš v osmisměrce slova z nabídky, dostaneš v tajence název jednoho I
materiálu' ktery můžemepo těžbě opět obnovit.
Doplň do tajenky. Tajenka:
patří mezi obnovitelné zdroj e.
v minulosti se v Hradci a jeho okolí těžilo uhlí, stříbro, břidlice, cihlářská hlína a kámen. Dnes se z těchto surovin těŽí v lomech za Bohučovicemi a Kajlovci-Tisová pouze kámen, tzv. ,oslezská droba". Z těchto nerostných 2.
surovin vybarvi zeleně nerosty (minerály tvořené pouze jedním prvkem) a červeně horniny (tvořené více nerosty).
tnll,Í
BRIDLICE
SLEZSKA DROBA
STRIBRO
3.
se těží v dolech, které bývají buď Nerostné suroviny
povrchové nebo hlubinné. Kámen se téžív povrchových dolech,
kterým říkáme lomy.
U
hlu_
binných dolů těžba probíhá
v
podzemním systému svislých šachet a vodorovných štol. Do obrázku hlubinného dolu dopiš názvy. Použij názvy z nabídky.
šachta, štola, těžnívěž, těžníklec, dopravník, důlnívozy, haldy
TEMA
z
2.3.2 Pa
a elektrá lověk a ieho svět
Faktografické údaje: V hradeckém regionu se v minulosti nachá_ zela na místě dnešní malé vodní elektrámy na Mariánských loukách papírna na Stránce (viz obrézek zroku 1913). Vroce 1670 ji založil hrabě Pruskovský. Do poloviny 19. století se v ní zpracovával papír ze starých hadrů. AŽ do roku 1870, kdy se zde
začala r'yrábět pouze šedá knihařská
a lisovací lepenka, továma produkovala dopisní' kancelářské a balicí papiry. Papírna zantkla roku 1920. Kpapírně v roce 1908 majitel hradeckého panství Karel Max Lichnovský přistavěl elektrdrnu, která dodávala stejnosměrný proud o napětí 110 voltu především do knížecíhozámku. Během přechodu fronty zadnlhé světové války došlo k značnémupoškozenízařízeni elektrárny včetně elektrického vedení, ale zásluhou pěti místních elektrikďů byla Znovu brzo uvedena do provozu. V roce 1950 byla elektrárna zrušena.
Zimrovická papírna _ německý podnikatel Carl Weisshrůtnzačal v roce 1890 s ýstavbou papírny a papírenského náhonu v Žimrovicích. První papír byl vyroben 29. srpna 1891. Papírenský náhon dlouhý 3,6 km postavili italštídělníci firmy Migliarini. Náhon přivádí teku z Moravice 45 metru dlouhým tunelem pod Kozim hřbétem, vede třemi tunely a dvěma akvadukty s minimálním spádem 6 cm na 100 m. Náhon zajišťoval Svým pÍeýšenim22,5 m hladiny řeky v objektu továrny levnou energii. od roku 1892 až do roku 1966 se tímto vodním dílem plavila metrová polena. Kromě hnědého dřevitého papíru vyráběla továrna i jemný balicí papir. Po první světové válce se začaly r,yrábět papírovépytle na cement a hnojiva, papírové hadice, velmi úspěšnépapírovékoberce a kuchyňský papír. Toaletní skládaný papír a jemný balicí papír se vyvážel do mnoha zemí celého světa. V současnosti se papír vyrábí ýhradně ze starého sběrového papíru a nosný program ýroby jsou papírovéobaly z vlnité a strojní plné lepenky' Pily v regionu- v minulosti se dřívízhtadeckých lesů zpracovávalo na několika pilách. V roce 1862 koupil Albrechtický mlýn Carl Weisshuhn a brzy ho přestavěl na pilu. Y Žimrovicích byla pila na Mlýnské ulici, Panská piIa se nacházela na levém břehu Moravice v prostoru mezi dnešní pilou a dílnami firmy Trlica. Je pravděpodobné, Že existovala již před rokem 1722, zarikla po první světové válce. Počátky dnešní pily na Žimrovické ulici č.34 v Hradci sahají do roku 1907, patřila majitelům hradeckého zátt'lku Lichnovským. V roce 1933 byla pila po velkém požaru obnovena již novým majitelem v daleko větším rozsahu. Metodické návody k aktivitě: Děti mají při práci z1istit, která výroba je v regionu tradiční,čím byla prumyslová výroba ovlivněna. Út rty PL: 1. čistá nebo také obnovitelná energie, 2. Moravice, ýroba energie, ýroba papíru, 3'6 km, Kozí hřbet' 3. hamr, pila, mlýn' elektrárna, 4. do sběrné nádoby nepatří voskovaný papír,použitékapesníky a fólie. Povžitá a doporučená literatura: Grim, T.: PříleŽitostný tisk Matice slezské _ odbor v Hradci nad Moravicí,2002 Jančaříková,K.: Ekolístky, Praha 2004, str.37 Sonek, L.: Naučná stezka Přírodní park Mariánské louky, MÚ Hradec nad Moravicí2OO3 odkazy na použitéinternetové stránky: http://www.env.czlrislais-ris-infocopy.nsf/6d13b004071 d)I40cl2569e100l54acbl 30e65e1696652601c1256c310073196b? OpenDocument lt6
2.3.2 Papírnyo pily a elektrárny v regionu
Kateřina Jančaříková popisuje v knize Ekolístky využitívodního náhonu ve svém kraji. Její slova však platí i pro náhony v našem regionu. ,,Voda je vedena úzlcym dlouhým náhonem, kteý teče skoro po rovině. Dílry přirozenému spádu krajiny voda v nóhonu tak získává nad samotnou řekou docela slušnépřevýšení. A próvě to dodávó vodě sílu. Celó stavba je vymyšlená přímo geniálně. Je zasazena do krajiny, mezi kopce a dva vodní tolry tak dokonale, že si vodu na chvíli půjčuje,vydobývá její pomocí svým majitelům značný užitek, aby ji zase nepoškozenou a neznečištěnou bez jalqlchkoliv ztrót řece vracelQ. " 1. Jak říkáme takto získané energii?
t;"^:Í,ri
, Ži^roricích přivádí vodu z řeky do papíren. Z které řekysináhonvoduo'půjčujeo,?-Kčemubylnáhonvyužíván? 2. Papírenský náhon
Jak
se
Jak dlouhá je tato stavba? jmenuje kopec, přes ktery náhon protéká 46 metrů dlouhým tunelem?
3. V minulosti lidé využívalivodní energii při různých činnostech. Když přeházená písmena ve slovech správně seřadíš, dostaneš názrry objektů, kde se voda iako obnovitelnÝ zdroi enersie wužívala.
HMAR
LAPI
HaÝNr
KTELREARNA
{<
4. Papírny v Zimrovicích vyrábějí papír qihradně ze sběrového papíru. t]míš třídit odpad? Vybarvi sběrné nádoby správnou barvouo stejnou barvou vymaluj v nabídce ten papírenský ýrobeko který patří do kontejneru s papírem.
PAPÍR školnísešity
PLASTY knihy (bez vazby)
SKLO
použitépapírové
kapesníky
lepenka
papírovó obaly voskovaný papít letáky folie na oečení od vaiec *Hamr: kovářská dílna, herá je vybavena stroji poháněnými vodním kolem.
2.3.3 Braneckéže|ezá
lověk a
svět- Clověk a
FaktograÍické údaje: Branecké železúrny BRANO GROUP - zómlql, nedólty, autodíly pro všechny světadíly Historie že|ezárenje spojena s rokeml862,kdy se zde začaly vyrábět hřebíky, podkůvky a plechové zbožL Továrnu za|ožil'i C arl D or azil, F r anz Kolasiewic z z Opavy, Ing. Rudolf S iebert z Fýdlantu nad ostravicí a Leopold Eduard Czech z Velkých Heraltic, kteří odkoupili od Jana Moritze jednopatrovou budovu přádelny stojícína místě dnešníhoareálu železiren. od té doby se zde lryréhěly rtzné druhy kovoých vyrobků. V roce 1903 byla dána do provozu mostdrna. Vyráběly se zde rtzné železnékonstrukce mostů, lávek, železničníchtočen, střešních konstrukcí, železnéhaly a další. Svařovací technika nebyla v toviírně známa, díly byly spojovány nýtováním a šrouby. Mosty železnilčníi silničníse stavěly jak v blízkémokolí (most na železničnítrati opava- Hradec přes řeku Hvozdnici), tak v zal'ranič,í (např. u Vídně, Krakova a Insbruku). Mostárna byla zrušena v roce 1910. Jako ozvěna na tuto qfznamnou minulost továrny byla stavba dvou železných svařovaných lávek přes Moravici v roce 1953 u Trňáku a v roce 1962 na Stránce. Mezi veřejností je asi nejznámějši ,,zavirač dveří". Na reklamní slogan ,'BRANO ZAVÍRÁ SAMO" si vzpomíná ještě mnoho Čechůi Slováků. Zavíračse vyváŽel i do mnohazemí světa. Mezi dalšíznámé ýrobky patřilo stavební kování, zánky s cylindrickou vložkou' dozické zámky dveří' visací zánky, kliky' zvedáky ,, Zug-hllb"'-čtyřhranná kamna,,Brano", plynové žehličky. V době druhé světové války pro válečnou výrobu byl nosným ýrobkem ,,Fltigel SD2- křidélka k bombám. V roce 1946 byla společnost znárodněna. vznikl podnik Branecké železárny. Svůj název Brano - Branecké Železárny a strojírny továrna získává vroce 1988. Vposlední době se v železámách r,yrábějí především součástky pro automobilový prumysl. Pivovar o existenci menšího pivovaru se sladovnou v areálu tehdejšího hradu máme první zmínky již počátkem 16. století. Záznarny se zmiřnjí o jeho opravě v letech 1532 _ 1535. Jiné zprávy uvádějí' že pŤi stavbě nového panského dvora Stránka byl přestavěn pivovar ležícípod kopcem. Právě tato zptáva nám potvrzuje existenci pivovaru, ze kterého se dodnes dochovalo pouze sklepení. V době třicetileté války byla ýroba piva přerušena a ve sklepeních byla ňízena mincovna, kde se razily falešné rakouské mince. Po této epizodě pivovar obnovil svou činnost. KdyŽ v roce 1825 vznikl v opavě velký měšťanský pivovar' přestal se majitelům panství vyplácet a v roce 1848 začal být pivovar pronajímán. Pivo se zde přestalo vařit v roce 1882 ( jiný zdroj uvádí 1885). Metodické návody k aktivitěz Zmapýte sžáky výrobní podniky vkraji, namalujte si plán regionu a zakreslete do ní místnífi.-y. Jaké odvětví je v regionu zastoupeno, jaké sluŽby mají obyvatelé k dispozici? Jak podniky ovlivňují v kraji životníprostředí? Praktické úkoly: Domlur,te si exkurzi do podniku Brano,a.s.' Smurfit Kappa Žimrovice Použitá a doporučená literatura: Sonnek, L.: Jak se žilo v Hradci nad Moravicí na počátku 20. stol., MÚ Hradec nad Moravicí, Opava 2003 Skrobánek, K.:o mostárně _ zpoztstalosti pana Skrobánka Sonnek, L.: Branka u opary 1257-2007, obecní úřad v Brance uopavy,2007
ll8
2.3.3 Braneckéželezárnyo mostárna a pivovar Branecké železárny mezi nej_
1.
patří
významnější podniky v regionu. Které výrobky se v továrně vyrábějí? Přiřadíš i k dalším firmám jejich produkty? Vybarvi vždy stejnou barvou místníoznačenífirmy s jejím obchodním názltem a s qirobky' které se v ní vyrábějí.
Pila
Smurfit Kappa
Součástky pro
Zimrovice
automobiloý průmysl
Papírny
Brano, a.s.
JeÍáby,jeřábové ďráhy
Zelezétmy
Zdvihmont s.r.o.
Kartonážka
Smurfit Kappa Morava Paper
Vlnitá lepenka, obaly zvlnité lepenky Pilařská výroba, qfroba Íeziva
Výrobci jeřábů
Carman Wood, s.r.o.
Výroba papíru na výrobu vlnité lepenky
2. Než se však z kovů vyrobí libovolný předměto musí se z rudy nejdříve železo. Přečti si popis qýroby surového že|eza a odpovězna otázky. Výroba surového železa (Text je pŤevzat z www.stránek xantina.hyperlink.czlvyr-zeleza.htm1)
vyrobit
ŽeIezo se vyrábí ze železných rud v hutích. Železné rudy obsahují pÍevéňně$rto nerosty: magnetovec, krevel, hnědel a ocelek. Mimo nerosty obsahují rudy příměsi - hlušinu. Vysoká pec se nepřetržitě automaticky plní vrstvami koksu, žeIeznérudy a vápence. Do spodní části pece se vhání předehřátý vzduch. Spalováním koksu se v dolní části vysoké pece dosahuje teploty 1700 až 1900"c. Z hlušiny a vápence vzniká kapalná struska, která ' chrání kapalné železo na jeho povrchu před reakcí se vzdušným kyslíkem. Struska roilavené železo z vysoké pece vypouštějízvlášť,přibližně kaŽdé dvě hodiny. Hutníci mluví o odpichu železa a strusky. Surové žeLezo - litina se vyznačuje velkou pevností, je však křehké a není kujné. Ze surového železa se odlévajínapř. potrubí, topná tělesa, kotle. a) Které nerosty pÍevážně obsahuje železnáruda?
i
b)
Kteými surovinami
*ffi* Se l
se plní vysoká pec?
c) Jaká teplota se dosáhne Ve vysoké peci? d) Jakým ýrazemhutníci nazývají vypouštěníželezaa strusky zpece?
2.3.4 Remesla a obchod
lověk a ieho svět. Clověk a
J/ML. CJ/SL
Faktografické údaje: Řemesla vznikala souběžně s postupující
specializací lidshých činností.Ronoj (daného) řemesla byl nejprve zajišt'ován po
předáváním zkušeností dědické linii potomkům. Později přibírali řemeslníci učednílql- tovaryše. S rozvojem měst pak
začaly vznikat první organizace řemeslníků, sdružujícípředstavitele daného řemesla zde říkalo Koval. v městě či regionu - řemeslné cechy.] ProtoŽe okolí Hradce neumožňovalo obyvatelům se intenzivně věnovat zemědělské, především rostlinné ýrobě, měla řemesla v Hradci i Podolí ýznamné postavení. Už J. Ens uvádí ve svém díle Das oppalnd z Iet 1835-1837, že většina obyvatei Hradecka se živířemeslem. ,,tr'[ěstečko Hradec (36 domů 279 obyvatel) má přádelnu vlny a lnu. V papírně se vyrábí hlazená lepenka. Vyhlášená je výroba pečetníhovosku. Má také pivovar' pilu' valchu na sulcno. Na severním úpatíHanuše ležíDolní dvůr, který je pověstný svou palírnou. Na Podolí žije 1I23 obyvatel ve ]26 domech. Dříve tu bylo 40 tkalců, nyní již jen 20. Zastoupena jsou všechna potřebná řemesla, zejména 8 pláteníků, 5 řezníků, 5 pekařů, ]4 obuvníku, 8 krejčích,] kovář' 2 mlynáři, několik lidí se zabývó včelařstvím. "
2
V literatuře se můžemedočísti o dalšíchřemeslech, která byla v Hradci a jeho okolí zastoupena: lékaÍa lékárník'porodní asistentka' kamnář, kolář, sedlář, pr ov
azník, natěrač, hro bník, povozník,
i
sto
lař.
dalšířemesla. V Bohučovicíchse od konce 19. století vyráběla březová košt'ata, jejichž velkým odběratelem bylo město opava k úklidu ulic a parků. V šedesátych letech minulého století se pět let košťatar,yráběla v přidružené výrobě místníhoJZD a proutí se ke zpracování přiváŽelo po celých vagonech až zýchodních Čech. Proslulé bylo od konce 19. století zahradnictví na Novém Hradci, které stálo až do roku 1986 v místě dnešního zdravotního střediska. Karel Max Lichnovský založil vroce 1909 zahtadnictví na Stránce pro potřeby květinové ýzďoby zámeckého parku. V 19. století byla proslulá ýroba pečetníhovosku v Hradci, kteý byl znám svou kvalitou. PouŽíval se na všech uřadech (všechny dopisy a zásilky se pečetily). V pivovarské ulici č. 130 měl svou živnostprovazník Leopold Heinz, kteqý r,yráběl veškerédruhy provazi pro zemědělce a domácnosti, jako např. V Hradci byla provozována
ohlávky, sítě, čeřeny pro lov ryb, síťová houpací lehátka apod.
Metodické návody k aktivitě: Vytvořte si ve škole výstaru staých řemeslných r,yrobků a zodpovězte si, kteý řemeslník na něm pracoval. Ve skupinách si mohou žácinamalovat na velký balicí papír mapu své obce, kde zakreslí ťrrmy nabizqicí služby občanům PL: otánka č.3 - pekař, nožíŤ,kovář, malíÍ,krejčí'Ťezník, rybář, švec Použitá a doporučená literatura: Sonnek, L.: Historický místopis města Hradec nad Moravicí, j eho integrovaných obcí a Brnky u opa'r,y, 1999-200I 2Sonnek, L.: Jak se Žilo v Hradci nad Moravicí na počátku 20. stol., MÚ Hradec nad Moravicí, opava 2003,str.49 odkazy na použitéinternetové stránky: thttp
://cs.wikipedia.org lwlkil%C5%98emeslo
2.3.4 Remesla a obchod
1. Přísloví ,rřemeslo má zlaté dnoo' platilo v minulosti a platí i dnes. Dědilo se z otce na syna. Nejlépe to vyjadřuje rčenío,jablko nepadá daleko od stromuoo. Znášjinépřísloví,které jinými slovy vyjadřuj e totéž? 2. Některá řemesla dala záklrad pro lidová přísloví a pořekadla. Spoj části přísloví' která k sobě patří.
Kovářovic kobyla
jednou řež
Šatydělaj
chodí bosa
Dvakrát měř
č1ověka
3. V minulosti se řemeslníci sdružovali do tzv. cechů. Každý cech měl své erbovní znamení. Ve větách jsou schovány názvy řemesel. Barevně je vyznač
a potom řemeslo napiš do řádku k cechovnímu znaku. Špeka řízek jsou mé nejoblíbenějšípolcrmy. Jakpak asi množíŘehoř řeřichu? Josef kovó řetěz v starém hamru. Naši školu navštívili malí Řekové. Chteba nalcrej, číši dolij. V noře zní křik jezevce strašidelně. Kolem rybníka tiše sedí mladí i staří rybáři. Myš ve cvičkóch vypadá legračně.
4. Mnohá řemesla v našíobci zaniklao jiná jsou
však zcela nová. Napiš do řádků, které firmy nabtzejív fvé obci své služby.
5. Do volného erbu navrhni,
jak by mohlo
vypadat cechovní znamení oropraváře počítáčůo'.
2.3.5 Zemědělství v
Faktografické údaje: Rybníkdřství
Existence hradeckých rybníkůje doložena v Urbáři panství hradeckého z roku 1574. Rybníky se rczkládaly na úpatíHanuše a táhly se v délce 4 _ 5 kilometru za Dolni dvůr u Branky až k nynější osadě Rybníčky.První rybník napé4ený z Moravice zmíst nynějšího Žimrovického splar,u se jmenoval Pilď, na něj navazovaly dva stejně velké rybníky Spálený a Keřový. Vedle se nacházeI ještě jeden menší, ve kterém se chovaly ryby pro potřebu zámecké kuchyně. V místech mezi dnešnítovárnou a 'Úpatím Hanuše byl rybník zvaný Mordýř a za ním k opavě poslední Dolní. Celkem rybníky dávaly dohromady 290 kop (asi 17 tisíc ryb) v dvouletém období! Urbář se rovněŽ zmiňuje o rybníčkuu Kajlovce' kteý se z ýše zmíněných rybníku dochoval do dnešníchdnů (viz fotografie) a o dalšíchosmi chovných rybnícíchvprostoru dnešníosady Rybníčky. o rybolovu v Moravici Urbrář uvádí: pstruzi, parmy, se lipani, štiky' mřenci a jiné nejen pro potřeby ,,Loví
vrchnosti."
Chov ovcí - základem ýznamného chor,.u ovcí v 19. století na kopci
Hanuše byl v roce 1801 dar 300 kusů ovcí plemena "merino" španělského z tohoto daru značně
krále pruskému dvoru. Polovinu stádá
zdecimovaného nemocí obdržel knížeKarel Alois Lichnovský. Asi padesát ovcí se podarilo zachrěnit a důsledným kříŽeníma péčíse podařilo založit základ vyhlášeného cholrr. JiŽ vroce 1815 bylo stádo ovcí na Hanuši tisícihlavéa v celém Německu a Rakousku pověstné jako nejčistšíplemeno merino. Během padesáti let bylo prodáno kolem 30 000 Plemeno merino ovcí do zemí celé Evropy a do zámoŤi, zqména do Austrálie. ovce zHtadce tak ýznamně přispěly k chovu kvalitních ovcí v Austrálii, která je jednou z největší producentů vlny i v současnosti. Výmam chovu potvrzuje i návštěva ruského cara Alexandra I. na Hradci, kteý se chtělna vlastní oči přesvědčit o přednostech španělského plemene. Přadlóctví a soukenictví - rozséůtlýchov ovcí vedl k rozvoji přadláctví a soukenictví. Důsledkem bylo oddělení hradeckého soukenického cechu od opavského. Ve dvacátých letech 19. století čítal osmdesát členů.Rozvoj vedl ke vzniku textilních manufaktur v Hradci. V roce 1817 byla za|ožena soukenická dílna na Stránce. Vroce 1838 si postavil mezi Hradcem a Brankou Johan Klose textilní manufakturu na vodní pohon. Za sedm let již měla dvacet stavů a vyrobila 700 centu vlněné pŤize. Manufaktura zanik|a po dvaceti pěti letech. Druhá ,'továrna na Sukno" byla v místech dnešníhradecké pily (Carman). Skrobárna - v místech dnešníhradecké pily byla po útlumu soukenictvi ňizena škrobárna. V době úrodných let stály čekajícívozy naloženébramborami podél žimrovickésilnice aŽ k mosfu. V roce 1907 byla budova přestavěna na pilu. Metodické návody k aktivitě: Y zadáni 1. úkolu je pouŽitý pojem ekosystém, vúvodu práce s listem tento pojem zopakujte. Út
Použitá a doporučená literatura: Vlastivědné listy 212003 str. 25 Naučná stezka Přírodní park Mariánské louky, L. Sonnek 2003 str. Historický místopis, Ladislav Sonnek, str.75
122
8
2.3.5 Zemědělství v regionu
t. Z mnohých rybníkůokteré se v minulosti nacháze|y v okolí města Hradec nad
J)+
E o-:- -- \šir^;šCšá.
Moravicí, zůstal jen rybník u obce Kajlovec. Rozhodnio jestli rybníky řadíme mezi ekosystémy umělé nebo přirozené. Rozděl do připravené tabulky i ostatní vodní ekosystémy. Pomůckou ti můžebýt, Že přirozený ekosystém vznikl činnostípřírodyo
€
umělý je vytvořený člověkem. rybník, jezero' tůně, přehrada, řeka' upravený tok
prtQzene
umělé
Napiš k rybám jejich rodoý název, lyškrtni rybq která nežije ve stojatých
,,Byla jednou jedna chudó vdova a ta měla jednu dceru. Liduška byla krásnó a chytrá' ale také ukrutně línó. Jakmile si měla sednout ke kolovratu, začala plakat a naříkat a ani za nic nechtěla přísti. " 2. Napiš název pohádky,zekteréje použitý úryvek. 3. Knlžata Lichnovští, bývalí majitelé zámku v Hradcio chovali pro vlnu ovce na kopci Hanuši. Později se zdejšíplemeno merino stalo základem pro chovy v daleké Austrálii. V minulosti se kvalitní vlna na Hradci zpracovávala v přadláckých dílnách. Dokážeš správně seřadit postup zpracování vlny? očíslujobrárzky podle pořadí a napiš k nim název činnosti. česónívlny, předení, praní rouna, barvení, stříhání ovcí, tkaní vodách.
4.
Napiš' které zemědělské plodiny se pěstují v okolí Hradce. obilniny podtrhni
barevně.
