Vyplatí se nám podpora investic do OZE? E15 Leading Minds Forum Budoucnost energetiky v ČR K.Šimeček - SVSE/AEM
Představení SVSE • Organizace zastupující zájmy průmyslových spotřebitelů v souladu s direktivou EU 96/92/EC • Člen evropské části Mezinárodní Federace Průmyslových Spotřebitelů energií- IFIEC EU • Sdružení má 55 členů ,největších velkých průmyslových firem s celkovou spotřebou elektřiny 20 TWh tj 24 % spotřeby ČR plynu 2 Mld.m3 tj. 20 % spotřeby ČR • Na činnosti SVSE se podílí dalších cca 50 nečlenských průmyslových firem
Obsah prezentace 1.
Konkurenční pozice ČR v EU z hlediska cen energií
2.
Vývoj jednotlivých složek cen energií
3.
Problematika POZE , vliv na konkurence schopnost energeticky náročného průmyslu
4.
Návrh na řešení podpory OZE v kontextu SEK a legislativních procesů
5.
Připomínky průmyslových spotřebitelů k ASEK
Trh s plynem je zajišťován privátními a nadnárodními subjekty
Ceny plynu pro průmysl jsou konkurenceschopné v rámci EU
Trh s elektřinou dominantně zajišťují státní a polostátní firmy
Ceny elektřiny pro průmysl nejsou konkurenceschopné !
Konkurenční pozice ČR v EU z hlediska cen energií je velmi špatná 1.
Nadprůměrně vysoké ceny elektřiny zvyšují ceny výrobků pro domácí trh a snižují kupní sílu obyvatel
2.
Vysoké ceny elektřiny snižují konkurence schopnost exportního průmyslu a ubírají mu prostředky pro investice a mzdy.
3.
Rostoucí sociální výdaje snižují možnosti státních investic do infrastruktury
4.
Vysoké ceny energií i nestabilní a korupční prostředí snižují atraktivitu ČR pro investory
Česká ekonomika nyní již patří k nejhorším v EU (pokles v 1.q. o 1%). Kdo je zodpovědný za extrémně vysoké ceny elektřiny v ČR ?
Srovnání ČR - Francie Podobnosti • Trhu dominuje státní resp. polostátní energetická firma (EdF-ČEZ) • Nízké náklady na výrobu elektřiny (jádro – uhlí) • Vyšší výroba než domácí spotřeba - export • Oba státy jsou sousedé Německa
Ve Francii řídí vláda energetiku ve prospěch spotřebitelů V ČR řídí energetika vládu na úkor spotřebitelů
Poplatky za služby = míra unbundlingu
Podpora OZE je nejrychleji rostoucí složka ceny elektřiny Skladba ceny - 2012
Silová elektřina - bez EU ETS
1%
Síťové služby
17%
EU ETS Podpora OZE
45% 14%
Ekologická daň
EU ETS: 350 Kč/MWh OZE: 420 Kč/MWh
23%
Spotřebitelé musí platit téměř 1/3 z ceny elektřiny za politická rozhodnutí
Klimatická změna: 32,70 %
Různá dynamika podpory OZE v EU Možný vliv německého podnikatelského boomu v OZE
International Context Solar development in the world is not balanced with Europe having a solar output relative to consumption 10 and 57* times higher compared to USA & China.
Need to protect our industries until similar levels are achieved internationally and costs are shared evenly.
Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu Úlevy průmyslu v EU (2011) Francie - 7.5 €/MWh, průmysl 0.5% z GVA Německo – 35.3 €/MWh, průmysl 0.5 €/MWh Belgie - 7.6 €/MWh, průmysl cca 50% Dánsko - 8 €/MWh, průmysl snížená taxa ČR - 14.8 €/MWh (8,3 €/MWh ze SR),
Průmyslové státy v EU nezatěžují průmysl poplatky za OZE , aby nesnižovali jeho konkurenceschopnost
ČR - Žádná úleva pro průmysl
Podpora OZE umožňuje různou míru protekcionismu průmyslu
Komentář ke způsobu podpory OZE v ČR • Způsob podpory OZE byl doposud špatně řízený proces v neprospěch spotřebitelů , ovlivněný korupčním prostředím v politice • Došlo k selhání legislativních procesů ,možné problémy s nepovolenou veřejnou podporou • Spotřebitelé byli donuceni přispět na podnikání soukromým firmám ,aniž by z toho měli přínos • Průmysl v ČR na rozdíl od jiných států EU nese velkou část nákladů na OZE
Spotřebitelé ztratili důvěru v ideologii POZE
Vliv růstu nákladů na OZE na jednotlivá průmyslová odvětví
Zvýšením nákladů na OZE je existenčně ohrožena ¼ respondentů Nejvíce citlivý na ekologickou přirážku je komoditní průmysl – chemie,metalurgie,papírenství,sklo keramika a stavební hmoty
Pokles ekonomiky a spotřeby energií může ještě dále prohloubit negativní vliv poplatků na podporu OZE na konkurenceschopnost tuzemského průmyslu
Principy prosazované SVSE 1.
Zákon o POZE – naplnění cílů ČR v této oblasti (13% v roce 2020) řídit prostřednictvím NAP (MPO) a cenově usměrňovat dle regulačních zásad možné veřejné podpory (ERÚ)
2.
Na hrazení nákladů za POZE by se průmysl měl podílet na úrovni srovnatelné s jinou evropskou konkurencí
3. Na hrazení nákladů za POZE by se měl podílet stát ze svého rozpočtu využitím příjmů z aukce povolenek CO2 a ekologických daní
Zásady zákona o POZE dle spotřebitelů: • Indikativní úkoly, vyplývající z direktivy EU považovat za maximální cíl dosažený nejdříve ve stanoveném termínu • Schválený a korigovaný Národní akční plán (NAP) musí v maximální míře respektovat omezené ekonomické možnosti plátců, tj. obyvatelstva, státního rozpočtu a průmyslu. •
K udržení konkurenceschopnosti průmyslu nutno korigovat NAP benchmarkingem celkových cen energií v EU
• Všechny ekologické poplatky a daně zatěžující průmysl by se měly do něj v pobídkách vrátit • Načasovat plnění NAP na dobu, kdy investiční i provozní náklady na OZE poklesnou na nejnižší možnou úroveň • ERÚ musí mít možnost provádět průběžnou a rychlou korekci subvencí v návaznosti na vývoj nákladovosti OZE Podnikatelské riziko zastaralosti technologií OZE by měli nést sami investoři.Podpora by měla být založena na BAT.
Připomínky k SEK 1.
SEK se příliš zabývá chimérou soběstačnosti v energetice,což neodpovídá vývoji liberalizace energetických trhů v Evropě
2.
Konkurenční výhodou by měla být vysoký technická úroveň výroby elektřiny spíše než snaha o omezení dovozu paliv
3.
SEK by se měl zabývat i problémy s řízením a kontrolou státních energetických firem
4.
V materiálu jsou málo rozpracovány kroky k snížení nadprůměrných cen elektřiny oproti EU
5.
Rozvoj OZE by měl být strategií follow up
Shrnutí Česká ekonomika je otevřená tj.silně závislá na exportu svých výrobků a služeb.Energetika nemůže být uzavřenou konklávou s rizikem negativního vlivu skupinových zájmů. V ČR jsou přiměřené ceny plynu a nekonkurence schopné ceny elektřiny pro průmysl. Z této situace nutno vyvodit závěry a stanovit opatření k nápravě včetně změny kontroly a řízení státních energetických firem Podpora OZE měla zatím podstatně více negativ než pozitiv.Zásadní změna systému je naprosto nezbytná
