________________________________________________________________ Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management
Název diplomové práce:
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR Využití řepkového oleje jako alternativního paliva
Vypracovala: Bc. Hana Hellerová Vedoucí diplomové práce: Ing. Ladislav Hartman Oponent diplomové práce: Ing. Jaroslav Potoček
_________________________________________________________________
Prohlášení
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR Využití řepkového oleje jako alternativního paliva.“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Hronově dne 10. listopadu 2006
Podpis 2
_________________________________________________________________
Abstrakt
Ve své práci, jak již název napovídá, se zabývám využitím řepkového oleje jako alternativního paliva na místo nafty. Díky vyčerpatelnému zdroji: ropy, ze které se nafta vyrábí, je toto téma v dnešní době velice diskutované, prozatím jsou s ním malé zkušenosti, avšak do budoucna je jednou z mála variant náhrady fosilních paliv.
Z tohoto důvodu aplikuji šetření do praxe, provádím výzkum ve skutečně existující společnosti, která denně provozuje několik mechanizačních strojů poháněných litry a litry nafty a zkoumám ekonomický dopad na náklady při nahrazení nafty alternativní pohonnou hmotou - řepkovým olejem.
Pro větší zajímavost volím výrobu vlastního filtrovaného oleje z nakoupeného řepkového semene, na novém lisovacím zařízení, to vše mimo jiné za pomoci dohledu zaměstnanců na chod strojů.
3
_________________________________________________________________
Abstrakt
In my work, as the title suggests, I deal with utilisation of rape oil as an alternative fuel instead of diesel. Thanks to the exhaustible source of crude oil, from which diesel is produced, this topic is discussed very much today. So far, there has been little experience with it, however it is one of the few variants of fossil fuel replacement for the future.
For this reason, I apply the examination into practice, I perform research in an actual company that daily operates several mechanisation machines driven by litres upon litres of diesel and I examine the economical impact on the costs when replacing diesel with an alternative fuel - rape oil.
For increased interest, I choose production of my own filtered oil from purchased rape seed using new pressing equipment, all that, among other things, under the machine operation supervision by employees.
4
_________________________________________________________________
Poděkování
Ráda bych touto cestou poděkovala všem spolupracujícím osobám, které byly u zrodu této práce, které mi pomáhaly s vypracováním, a se kterými jsem práci konzultovala.
Jmenovitě bych ráda srdečně poděkovala obchodní ředitelce společnosti Farmet a.s. paní Miluši Pfaffové, která mi předala veškeré informace o lisovacích technologiích a poskytla přehled jednotlivých lisů včetně jejich cen, výkonností a technologických detailů.
Dále mé vřelé díky patří mému otci panu Michaelu Hellerovi, který vlastní stavební společnost, na kterou jsem svůj výzkum mohla aplikovat, a který mi podal pomocnou ruku v praktických informacích týkající se jeho firmy.
Nerada bych také opomněla poděkovat vedoucímu diplomové práce panu Ing. Ladislavu Hartmanovi a oponentu práce panu Ing. Jaroslavu Potočkovi za jejich rady, věnovaný čas a úsilí.
Díky patří i celé mé rodinně, přátelům a blízkým, kteří mne po celou dobu tvorby diplomové práce byli maximální podporou.
5
_________________________________________________________________
Obsah 1 Pár slov úvodem...............................................................................................9 2 Olejoprogram .................................................................................................11 2.1 Řepka, řepkový olej a jeho použití jako alternativní palivo.......................................................................11 2.1.1 Řepka a řepkový olej........................................................................................................................11 2.2 Proč použít řepkový olej jako alternativní palivo? ....................................................................................15 2.3 Důvody a možnosti přebudování vznětových (Dieselových) motorů ........................................................19 2.3.1 Efektivita ..........................................................................................................................................20 2.3.2 Přestavby motorů .............................................................................................................................21 2.3.3 Typy možných přebudování motorů ................................................................................................23 2.3.4 Životnost přebudovaných motorů ....................................................................................................25 2.4 Test řepkového oleje jako alternativního paliva ........................................................................................25 2.5 Auto na řepkový olej má standardní jízdní kvality ....................................................................................29
3 Společnost vyrábějící stroje na lisování olejnatých semen na Českém trhu .30 3.1 Společnost Farmet a.s. ...............................................................................................................................30 3.1.1 Technologie lisování semen řepky ...................................................................................................32 3.1.2 Soupis a popis strojů nabízených společností Farmet a.s. ................................................................35
4 Trochu teorie - podnikatelský záměr .............................................................38 4.1 Proč ztrácet čas se sestavováním podnikatelského záměru? ......................................................................38 4.2 Úlohy a funkce podnikatelského záměru ...................................................................................................39 4.3 Části podnikatelského plánu ......................................................................................................................41 4.3.1 Shrnutí a základní východiska (úvodní část)....................................................................................41 4.3.2 Podnik a jeho výrobky, služby, odvětví, analýza trhu, konkurence .................................................42 4.3.3 Plán marketingu ...............................................................................................................................42 4.3.4 Plán vývoje a designu, výrobní plán ................................................................................................43 4.3.5 Management, organizace..................................................................................................................43 4.3.6 Finanční plán....................................................................................................................................43 4.4 Volba právní formy podniku......................................................................................................................44 4.5 Proces přípravy a realizace podnikatelského záměru.................................................................................45 4.5.1 Fáze předinvestiční...........................................................................................................................45 4.5.2 Fáze investiční..................................................................................................................................46 4.5.3 Fáze provozní ...................................................................................................................................47 4.6 Využití podnikatelského záměru................................................................................................................47
5 Rizika podniku ...............................................................................................48 5.1 5.2 5.3
Klasifikace podnikatelských rizik..............................................................................................................48 Charakteristiky podnikatelských rizik .......................................................................................................50 Hodnocení rizika podnikatelem .................................................................................................................50
6 Analýza SWOT ..............................................................................................51 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6
Analýza vnějšího prostředí ........................................................................................................................51 Analýza vnitřního prostředí .......................................................................................................................52 Formulování cílů........................................................................................................................................52 Formulování strategie ................................................................................................................................52 Formulování programu ..............................................................................................................................53 Zpětná vazba a kontrola.............................................................................................................................53
7 Podnikatelský záměr ......................................................................................55 7.1 Varianta č.1................................................................................................................................................59 7.1.1 Náklady na naftu na roční provoz 3 buldozerů Komatsu D41-P......................................................59 7.1.2 Náklady na provoz buldozerů na řepkový olej.................................................................................60 7.1.3 Příjmy z vylisovaného oleje a výlisků..............................................................................................65 7.1.4 Porovnání nákladů............................................................................................................................65 7.1.5 Vyhodnocení varianty č. 1 ...............................................................................................................68 7.2 Varianta č. 2...............................................................................................................................................70 7.2.1 Náklady na naftu na roční provoz 3 buldozerů Komatsu D41-P, kráčejícího bagru Schaeff SH 40-D a kolového bagru Schaeff SMB 2041 (VARIANTA 2) ...................................................................................70 7.2.2 Náklady na alternativní palivo .........................................................................................................72 7.2.3 Příjmy z produkce oleje....................................................................................................................75
6
_________________________________________________________________ 7.2.4 Souhrn ..............................................................................................................................................75 7.2.5 Vyhodnocení varianty č. 2 ...............................................................................................................78 7.3 Vyžádaná alternativa..................................................................................................................................79 7.3.1 Náklady na naftu ..............................................................................................................................82 7.3.2 Náklady na alternativní palivo .........................................................................................................82 7.3.3 Příjmy z využití řepkového oleje jako alternativního paliva ............................................................85 7.3.4 Vyhodnocení vyžádané varianty ......................................................................................................88
8 9 10 11
Analýza rizik a SWOT analýza......................................................................89 Závěr...............................................................................................................90 Použitá literatura ............................................................................................92 Seznam příloh.................................................................................................94
Přehled tabulek a jejich názvů Tabulka 1 - Srovnání vybraných vlastností bionafty a paliva z řepkového oleje .....................................................18 Tabulka 2 - Nositelé energie a jejich užitné hodnoty ...............................................................................................20 Tabulka 3 - Hodnoty německé normy DIN 51605...................................................................................................22 Tabulka 4 - Rozdíl emisních hodnot motorů spalujících oleje oproti emisním hodnotám Dieselových motorů......22 Tabulka 5 - Lisy malých kapacit (technologie lisování za studena) - výkonnost v semeni......................................37 Tabulka 6 - Lisy malých kapacit (technologie lisování za studena) - výkonnost v oleji..........................................37 Tabulka 7 - Stávající náklady společnosti na pohonné hmoty buldozerů (Varianta 1) ............................................60 Tabulka 8 - Počet potřebných litrů nafty na 1 rok práce 3 buldozerů (VARIANTA 1) ...........................................61 Tabulka 9 - Náklady na zakoupení lisu a lisovacího zařízení ..................................................................................62 Tabulka 10 - Náklady na nákup řepkového semene.................................................................................................62 Tabulka 11 - Náklady na obsluhu lisu a lisovacího zařízení ....................................................................................63 Tabulka 12 - Náklad na spotřebu elektrické energie pro chod lisů ..........................................................................63 Tabulka 13 - Náklady na přestavbu motoru .............................................................................................................64 Tabulka 14 - Náklady na opotřebené části stroje (údržba lisů a lisovacího zařízení)...............................................64 Tabulka 15 - Příjmy z prodeje výlisků a nezužitkovaného řepkového oleje ............................................................65 Tabulka 16 - Přehled nákladů na 4 roky na naftu (VARIANTA 1) .........................................................................66 Tabulka 17 - Přehled nákladů na 4 roky při použití řepkového oleje.......................................................................66 Tabulka 18 - Přehled příjmů za 4 roky z prodeje výlisků a nevyužitého řepkového oleje.......................................67 Tabulka 19 - CELKOVÝ PŘEHLED NÁKLADŮ A PŘÍJMŮ NA 4 ROKY, ÚSPORA .......................................67 Tabulka 20 - Stávající náklady společnosti na pohonné hmoty buldozerů a bagrů (VARIANTA 2) ......................71 Tabulka 21 - Počet potřebných litrů pohonných hmot na 1 rok práce 3 buldozerů a 2 bagrů (VARIANTA 2).......72 Tabulka 22 - Náklady na zakoupení lisu a lisovacího zařízení ................................................................................73 Tabulka 23 - Náklady na obsluhu lisu a lisovacího zařízení ....................................................................................73 Tabulka 24 - Náklady na nákup řepkového semene.................................................................................................74 Tabulka 25 - Náklady na přestavbu motoru .............................................................................................................74 Tabulka 26 - Náklady na opotřebené části stroje (údržba lisů a lisovacího zařízení)...............................................74 Tabulka 27 - Příjmy z prodeje nadbytečného oleje a výlisků...................................................................................75 Tabulka 28 - Přehled nákladů na 4 roky na naftu.....................................................................................................76 Tabulka 29 - Přehled nákladů na 4 roky při použití řepkového oleje.......................................................................76 Tabulka 30 - Přehled příjmů za 4 roky z prodeje výlisků a nevyužitého řepkového oleje.......................................77 Tabulka 31 - CELKOVÝ PŘEHLED NÁKLADŮ A PŘÍJMŮ NA 4 ROKY, ÚSPORA .......................................77 Tabulka 32 - Roční počet potřebných litrů pohonných hmot osobního automobilu VW Transportér 2,4D ...........79 Tabulka 33 - Roční počet potřebných litrů pohonných hmot osobního automobilu VW Transportér 2,9D ...........79 Tabulka 34 - Roční počet potřebných litrů pohonných hmot nákladního automobilu Praga ..................................80 Tabulka 35 - Roční počet potřebných litrů pohonných hmot nákladní automobilu Tatra.......................................80 Tabulka 36 - Roční počet potřebných litrů pohonných hmot skříňového automobilu AVIA .................................80 Tabulka 37 - Počet potřebných litrů paliva na 1 rok používání 3 buldozerů............................................................81 Tabulka 38 - Počet potřebných litrů paliva na 1 rok používání 2 bagrů...................................................................81 Tabulka 39 - Počet potřebných litrů paliva na 1 rok celkem....................................................................................81 Tabulka 40 – Náklady na naftu ................................................................................................................................82 Tabulka 41 - Náklady na zakoupení lisu a lisovacího zařízení ................................................................................82 Tabulka 42 - Náklady na obsluhu lisu a lisovacího zařízení ....................................................................................83 Tabulka 43 - Náklady na nákup řepkového semene.................................................................................................83
7
_________________________________________________________________ Tabulka 44 - Náklady na přestavbu motoru .............................................................................................................84 Tabulka 45 - Náklady na opotřebené části stroje (údržba lisů a lisovacího zařízení)...............................................84 Tabulka 46 - Náklad na spotřebu elektrické energie pro chod lisů ..........................................................................84 Tabulka 47 - Příjmy z prodeje nadbytečného oleje a vyprodukovaných výlisků.....................................................85 Tabulka 48 - Přehled nákladů na 4 roky na naftu.....................................................................................................86 Tabulka 49 - Přehled nákladů na 4 roky při použití řepkového oleje.......................................................................86 Tabulka 50 - Přehled příjmů za 4 roky z prodeje výlisků a nevyužitého řepkového oleje.......................................87 Tabulka 51 - CELKOVÝ PŘEHLED NÁKLADŮ A PŘÍJMŮ NA 4 ROKY, ÚSPORA .......................................87
Seznam grafů a jejich názvů graf 1 – Potřeba řepky pro MEŘO (v tis. tun)………………………………………………………..……….……13 graf 2 – Produkce řepky v EU (v mil. tun)….……………………………………………………………….……..14 graf 3 – Osevní plocha řepky v ČR)….……………………………..……………………………………….……..14 graf 4 – Cena za tunu řepky v Kč)….………………………………………………….…………………………...15
Seznam obrázků a jejich názvů Obrázek 1 – Květ řepky olejky.....................……………………………………………………………….……....11 Obrázek 2 – Šešule (plod řepky olejky).....................……………………………………………………….……..12 Obrázek 3 – Škoda Octavia jezdící na řepkový olej....................…………………………………….…….……....16 Obrázek 4 – Traktor.......................................……………………………………………………………….……...21 Obrázek 5 – Traktor...................................................................................................................................................25 Obrázek 6 – Logo ISO certifikátu................……………………………………………………………….…..…..30 Obrázek 7 – Farmet a.s.....................……………….............……………………………………………….……..30 Obrázek 8 – export společnosti Farmet a.s. po téměř celé Evropě.....................…………………………………..31 Obrázek 9 – schéma jednostupňového lisování za studena.......…………………………………………….……..33 Obrázek 10 – diagram průběhu dvoustupňového lisování za studena.....……………………………..……….…..34 Obrázek 11 – schéma lisování za tepla................……………………………………………………......….……..34 Obrázek 12 – šnekový lis Farmet UNO................………………………………………...…………......….……..35 Obrázek 13 – šnekový lis Farmet DUO.................................................…………………………………….……..35 Obrázek 14 – Lisovací jednotka Farmer 20.........……………………………………………………......….……..36 Obrázek 15 – Logo společnosti Heller......................................................................................................................55
8
_________________________________________________________________
1 Pár slov úvodem Jak jistě všichni dobře víme, ropa je na celém světě mimo jiné základem, pro výrobu pohonných motorových paliv. Jsou s ní však spjaty i široké a propletené ekonomické problémy, protože je vyčerpatelným zdrojem energie a její zásoby se den ode dne tenčí.
Nejednou se v minulých letech objevily ropné krize, které vyvolaly diskusi o alternativách fosilních paliv. Většina oficiální pozornosti se upírá k vodíku, k hybridním motorům s využitím elektrické energie, k solárním pohonům, ale čas od času probleskne na veřejnost informace o dalším perspektivním zdroji paliva.
Tímto zajímavým palivem je rostlinný olej, zejména pak řepkový olej, získávaný lisováním z
byliny zvané řepka olejka, která je v našich zeměpisných šířkách snadno
vypěstovatelná, lehce skliditelná, z finančního hlediska málo nákladná a hlavně je obnovitelná!
Málokdo ví, že původní Dieselův motor byl na samém počátku poháněn olejem z burských oříšků. Schopnost spalovat neupravený surový olej zůstala vznětovému motoru dodnes. To samozřejmě neznamená, že na olej můžeme začít ihned jezdit, ale po úpravě oleje, vozidla či motoru to je možné a začíná se to stávat skutečností.
Původně se díky nízké viskozitě oleje, která byla po dlouhou dobu považována za zásadní problémovou vlastnost, zaměřila pozornost na úpravu řepkového oleje chemickým procesem tak, aby vykazoval podobné fyzikální parametry jako motorová nafta. Tento proces se nazývá reesterifikace a i po něm se vzniklý methylester řepkového oleje smíchává s naftou, což nás nezbaví závislosti na ropě.
Proto se dnes vedle varianty úpravy oleje volí cesty úprav motorů respektive automobilů k využití surového filtrovaného řepkového oleje jako alternativního paliva bez jeho dalších úprav. Jednou z možností je obohacení vozidla o přidanou palivovou nádrž. Tato varianta je finančně nenáročná a funguje na principu přepínání mezi palivovými nádržemi, ve kterých je jednotlivě olej a nafta. Tato varianta se v praxi nazývá dvounádržový palivový systém.
9
_________________________________________________________________ Druhou, výrazně finančně nákladnější variantou je přebudování a přizpůsobení celého motorového vozidla na pohon pouze na olej, tzv. jednonádržový systém.
Pominu nyní fakt, že ceny vyčerpatelného zdroje energie jakou ropa (a její výrobky nafta, benzín, plyn apod.) bez pochyby je, budou rok od roku výrazně narůstat, že ropa není pro náš ekosystém a zelenou planetu vhodná, což se v penězích vyjádřit dobře nedá a pokusím se zjistit, zda využití surového řepkového oleje jako alternativního paliva oproti naftě je současně s úpravou automobilu finančně příznivější, či zda naopak ještě nenastala jeho pravá chvíle.
Na příkladu z praxe bych ráda došla k ekonomickému závěru, zda je či není pro podnikatele možnost využití surového řepkového oleje jako alternativního paliva úsporná.
Podnikatelský záměr je postaven na záměně paliva a palivového systému u mechanizačních strojů (bagrů a buldozerů). Ve zkoumaném případě volím nákup vlastních lisovacích jednotek na olej, nákup řepkového semene, výdaje na provoz lisovacích jednotek za spotřebovanou elektrickou energii,
platy pracovníků na dohled a chod lisů, náklady
na přebudování motorů, jakož i výdaje na opravy opotřebených lisovacích zařízení.
Pro nejlepší ilustraci volím pohled do reálně existující společnosti malého až středního podnikatele, působícího v oblasti výstavby inženýrských sítí, výstavby vodohospodářských staveb, stavebních
prací, terénních úprav a dalších
pozemních prací, v jehož firmě je
každodenně k práci používáno několik druhů mechanizačních strojů a automobilů, které v souhrnu spotřebovávají obrovské náklady na pohonné hmoty.
Z praxe podnikatele i z technických průkazů vozidel vím, že největší spotřebu pohonných hmot a tudíž i největší náklady na provoz jsou spjaty s prací 2 bagrů a 3 buldozerů. Z důvodu větší informovanosti a širšího přehledu volím výzkum úspor (popř. navýšení nákladů) u dvou variant.
Varianta č. 1 – přebudování motorů a použití řepkového oleje jako alternativního paliva u 2 bagrů. Varianta č. 2 – přebudování motorů a použití řepkového oleje jako alternativního paliva u 2 bagrů a 3 buldozerů. 10
_________________________________________________________________
2 Olejoprogram 2.1 Řepka, řepkový olej a jeho použití jako alternativní palivo 2.1.1 Řepka a řepkový olej V souladu se podařilo
s biologickými
vytvořit
z řepky
zákony
vizitku
lidské
dovednosti a umu. Řepka je nejen potravou a krmivem, ale i chemickou surovinou. Uplatnění řepky spatřujeme: -
v potravinářství (kde je použita
pro lidskou výživu), -
v krmivářství (zde má velké úspěchy
v extrahovaných či přímo
šrotech
semena
jsou
popř.
pokrutinách
významnou
součástí
krmných směsí; i biomasa se užívá jako zelené krmení či hnojení), ale také je řepkový
v
chemickém olej
průmyslu,
perspektivní
kde
surovinou
a je používán jako zdroj obnovitelné energie obrázek 1– Květ řepky olejky
místo fosilních zdrojů.
Řepka je z mechanizačního hlediska nenáročná plodina, protože pro její pěstování se zemědělské stroje shodují s vybavením pro pěstování obilovin. Je typickou rostlinou pro velkovýrobní způsoby pěstování a relativně nejlepší výsledky dosahuje ve vyšších a méně úrodných oblastech. Zde představuje jednu z nejdůležitějších plodin.
Popisovaná bylina je ozimá kulturní plodina pěstovaná pro svá olejnatá semena využívaná zejména pro výrobu olejů. Řepka existuje ve dvou formách, a to jako ozimá a jarní, přičemž v našich podmínkách se téměř ve 100% pěstuje ozimá forma, která se na pole vysévá
11
_________________________________________________________________ na podzim a přes zimu klíčí. Nevýhodou může být skutečnost, že se často v dlouhých a tuhých zimách stává potravou lesní zvěře.
Plodina je jednoletá až dvouletá, 60 - 120 cm vysoká, rostoucí ze silného kůlovitého kořenu. Dolní listy jsou lyrovitě peřenosečné a řapíkaté, horní listy pak jednoduché a přisedlé, všechny jsou šedozeleně zbarvené. Květenství vytváří řídký hrozen obsahující až 30 květů. Jednotlivé květy jsou žluté, veliké asi 1 cm a mají obvykle čtyři korunní plátky. Tato rostlina kvete v průběhu května a doba květu je cca 25 dní.
Plodem
je
dvouřadá
šešule
obsahující asi 20 drobných černých semen majících palčivou chuť.
Řepkové semeno v sobě obsahuje okolo 42 – 47% oleje. Tento olej má velice příznivé složení nasycených a nenasycených
kyselin.
Nasycených
kyselin obsahuje relativně malé množství, oproti tomu nenasycených kyselin velice mnoho. V tomto Obrázek 2 – Šešule (plod řepky olejky)
ohledu
se
řepce
a hlavně řepkovému oleji nevyrovná žádná
jiná olejnina, a je proto velice vhodný pro využití jako alternativního paliva místo nafty, popř. je z něj vyráběn methylester, který je základem pro produkci dnes tolik zmiňované bionafty.
Velkoplošné pěstování řepky se u nás datuje od čtyřicátých let předminulého století. V první fázi bylo výlučně spjato s využitím řepkového oleje pro průmyslové použití, a to na svícení a mazání. Koncem předminulého století byl řepkový olej postupně vytlačen petrolejem, plynem a dalšími ropnými produkty.
Mezi světovými válkami klesla produkce řepky
a řepkového oleje na minimum. Obnova pěstování řepky a počátek výraznějšího využívání řepkového oleje nastaly až během druhé světové války, kdy se dovoz olejnin z kolonií stal nespolehlivým.
12
_________________________________________________________________ Klasický řepkový olej se po druhé světové válce u nás začal používat v potravinářství vedle slunečnicového a sójového oleje.
Na potřebnost řepky ukazuje nejen její
široké
využití,
ale
i
výzkumné
a šlechtitelské intenzivní práce v nejvyspělejších zemích, jejichž je řepka objektem. To umožnilo zásadně změnit její kvalitu a rozšířit její odrůdy (řepka 0, 00, E0, hybridní, transgenní apod.)
Konkrétní
podněty
k řešení
dílčích
otázek
technického,
nepotravinářského
a olejochemického využití řepky nám dnes dává hlavně agrární evropská politika.
Otázka biopaliv, bionafty, řepkového oleje a dalších mimo jiné dnes již vychází z nařízení evropské unie z loňského roku (2005), podle kterého je do roku 2010 potřeba navýšit podíl biopaliv o 5,75% na celkovém objemu pohonných hmot v rámci celé EU.
800 700 600
5,75%
500 400 300 200 100
2,75%
20 10
20 09
20 08
20 07
20 06
0 20 05
Potřeba řepky pro MEŘO (v tis. tun)
Potřeba řepky pro MEŘO (v tis. tun)
Rok
To je důvodem i neustálého navyšování produkce řepkového semene v rámci Evropské unie a i do budoucna dalších viditelných meziročních přírůstků.
13
_________________________________________________________________
Produkce řepky v EU (v mil. tun) 24
Produkce řepky v mil. tun
22 20 18 16 14 12
20 10
20 09
20 08
20 07
20 06
20 05
20 04
20 03
20 02
20 01
20 00
19 99
19 98
10
Rok
Ke dni 6.6.2006 je na českém území 826 pěstitelů olejnin. Osevní plocha řepky dnes kolísá okolo 275 tis. hektarů a do budoucna se počítá s navýšením této plochy řádově o desítky tisíc hektarů.
Osevní plocha řepky v ČR 375 350
300 275 250 225
Rok
14
20 07
20 05
20 03
20 01
19 99
19 97
200
19 95
Tis. ha
325
_________________________________________________________________ Podle výše uvedených informací se poptávka po řepce i její ceny v globálu navyšují. Pro přehled o cenách za tunu řepkového semene v Kč v průběhu letošního roku uvádím následující graf, ze kterého je vidět, že nárůst ceny řepky za 1 tunu se během devíti měsíců může změnit z počátečních 6.380,- Kč až na 7.410,- Kč (což v procentech znamená nárůst o necelých 16,2%)
Cena za tunu řepky v Kč Cena za tunu řepky v Kč
7600
7200
6800
6400
6 .0
06
06 11 .9 .
11 .1 0
Datum
11 .8 .
06 11 .7 .
11 .6 .
06
06 11 .5 .
06
06 11 .3 .
11 .4 .
06 11 .2 .
11 .1 .
06
6000
Nejen cena řepky, ale i vývoj v Evropské unii naznačuje, že řepka je a bude velice důležitou surovinou pro ne malé množství různého průmyslu (potravinářský, chemický,…), ale i pro nás, "obyčejné" lidi.
2.2 Proč použít řepkový olej jako alternativní palivo? Důležitým faktem je, že ropa je vyčerpatelným zdrojem energie, se kterým jsou i díky ropnému průmyslu a lobby spojené značné ekonomické problémy. Nejednou se v minulých letech objevily ropné šoky, které vyvolaly diskusi o alternativách fosilních paliv. Většina oficiální pozornosti se upírá k vodíku, k hybridním motorům s využitím elektrické
15
_________________________________________________________________ energie, k solárním pohonům, ale čas od času probleskne na veřejnost informace o dalším perspektivním zdroji paliva.
Jedním ze zajímavých možností paliv je rostlinný olej, zejména pak řepkový olej, který je v našich zeměpisných šířkách snadno vyrobitelný a levný. Velice vhodnou je tato možnost i z hlediska prapůvodního chodu Dieselova motoru, který byl na samém počátku také poháněn olejem. A to olejem z burských oříšků. Vznětovému motoru schopnost být provozován na neupravený rostlinný olej zůstala dodnes. To samozřejmě neznamená, že na olej můžeme začít ihned jezdit, ale po upravení oleje, vozidla či motoru (vysvětleno v následujících kapitolách) to možné je a začíná se to stávat skutečností
Rostlinný olej je v současné době levnější než motorová
nafta. To je způsobeno zejména absencí
spotřební daně, dále pak i nižší sazbou daně z přidané hodnoty a hlavně dotacemi EU. K výrobě rostlinného oleje, na rozdíl od výroby motorové nafty, nepotřebujeme ze země čerpat ropu, nepodporujeme tím arabské ropné šejky, ale naopak podporujeme tuzemské zemědělce a domácí Obrázek 3 – Škoda Octavia jezdící na řepkový olej
pěstitele.
Z hlediska vlivu na životní prostředí je přesný vliv rostlinného oleje stále prodiskutováván. Při spalování rostlinného oleje se neuvolňují žádné oxidy síry. Nezávislé testy ukazují, že rozdíly v emisích CO, CO2, uhlovodíků i pevných částic při spalování rostlinného oleje jsou převážně lepší popřípadě shodné a v malém procentu záporné v porovnání s emisemi motorové nafty.
Nelze tedy jednoznačně říci, že spalování rostlinného oleje v současných sériově vyráběných naftových motorech životní prostředí zatěžuje stejně či méně, než spalování motorové nafty, ale uvedené problémy jsou způsobeny nedokonalým spalováním paliva v naftových motorech a jsou odvislé od typu motorů.
Rozporuplnost výsledků různých testů může způsobovat i naftařské lobby, avšak nezávislé testy odhalily, že používáním oleje jako motorového paliva se sníží spotřeba pohonných hmot. 16
_________________________________________________________________
Pravdou je, že současné vznětové motory nejsou primárně určeny ke spalování rostlinného oleje, a proto jej mohou spalovat pochopitelně hůře, než motorovou naftu. Je to hlavně z důvodu nízké viskozity oleje. Za normálních okolností je totiž olej méně tekutý, než
motorová nafta. Tato skutečnost byla dlouhou dobu považována za zásadní problém,
a tak se největší pozornost zaměřila na úpravy oleje tak, aby vykazoval podobné fyzikální parametry, jako má motorová nafta.
Procesem zvaným reesterifikace se za přítomnosti methanolu a hydroxidu draselného z řepkového oleje odseparuje glycerin a vzniká bionafta, resp. to, co známe pod názvem surová bionafta nebo methylester řepkového oleje (MEŘO). Ta se pak v poměru cca 30 : 70 mixuje s normální naftou a získáte to, co si u benzínové pumpy můžeme koupit pod názvem Setadiesel, Biodiesel nebo Bionafta.
Tato chemická úprava však není zdarma, a tak vás litr vyrobené bionafty bude stát kolem 40 Kč a jen osvobození od spotřební daně, nízká sazba DPH a dotace výroby MEŘO nám umožňují jezdit na bionaftu laciněji, než na běžnou nafta. Navíc bionafta, obsahující 70% klasické motorové nafty, nás nezbaví závislosti na ropě.
Z tohoto důvodu začaly vznikat myšlenky neupravování řepkového oleje k potřebám motoru, ale úprava motoru tak, aby byl schopný pracovat na neupravený surový filtrovaný řepkový olej.
17
_________________________________________________________________ Tabulka 1 - Srovnání vybraných vlastností bionafty a paliva z řepkového oleje
Hustota Viskozita při 40 °C Bod vzplanutí Výhřevnost Podíl alkalických prvků (Na+K) Podíl prvků alkalických zemin (Mg+Ca) Obsah fosforu Obsah popele 1 Celkové znečištění Kyselost Cetanové číslo CFPP
Bionafta podle ČSN EN 14214
Palivo z řepkového oleje podle E DIN V 51605
860 – 900 mg/kg
900 až 930 kg/m3
3,50 – 5,00 mm2/s
36 mm2/s
min. 120 °C
min. 220°C
typicky: 38 000 kJ/kg 2
min. 36 000 kJ/kg (běžně kolem 37 500 kJ/kg)
max. 5,0 mg/kg
nespecifikováno
max. 5,0 mg/kg
max. 20 mg/kg 3
max. 10,0 mg/kg
max. 12,0 mg/kg 3
max. 0,02 %
max. 0,01 %
max. 24 mg/kg
max. 24 mg/kg
max. 0,5 mg KOH/g
max. 2,0 mg KOH/g
min. 51
min. 39 4
0°C, -10 °C, -20 °C 5
nespecifikováno 6
* Zdroj tabulky – Přednáška „Využití řepkového oleje jako alternativního paliva“ (viz Použitá literatura bod 14.)
Zajímavou vlastností oleje je vyšší bezpečnost oproti motorové naftě, popř. i LPG a vodíku. Rostlinný olej má totiž vyšší bod vzplanutí (okolo 200 °C oproti 80 °C u nafty), je plně biologicky odbouratelný a není karcinogenní.
Vedle „ekologicky“ zpracovaného oleje vznikají při jeho výrobě (lisováním) výlisky, neboli pokrutina. Výlisky, které by se zdály být odpadem, jsou však velice dobře využitelným vedlejším produktem ,a to jako vhodné a výživné krmivo pro zvířata (dobytek, kuřata, apod.), popřípadě i jako topivo ať už samostatně či kombinací s jinými ekologickými topivy (dřevo, zrní, biomasa...).
Vzniká tak uzavřený koloběh, ze kterého nevychází žádný odpadní materiál a neznečisťuje se životní prostředí. Z řepky se vylisuje olej, který se spálí jako motorové 18
_________________________________________________________________ palivo, pomůže nám tak nahradit tolik diskutabilní ropu a výlisky taktéž velice výhodně a ekologicky zpracujeme.
Myslím, že další výhody snad stačí pouze heslovitě zmínit: Surový rostlinný olej v nádrži se v případě nehody jen tak lehce nevznítí. Surový rostlinný olej je velice šetrný k životnímu prostředí i v případě jeho úniku z nádrže. Surový rostlinný olej je velice dobrým mazivem pro naftové motory. Surový rostlinný olej je dobrý jak pro výrobce-zemědělce, tak pro půdu z důvodu obměny pěstovaných plodin. Surový rostlinný olej je příznivý pro kůži i pro zdraví. Surový rostlinný olej nevytváří žádný skleníkový efekt (který je jedním z největších ekologických problémů světa). Surový rostlinný olej je velice čistý, lze ho použít i ve studené či teplé kuchyni. Surový rostlinný olej lze v nádrži v libovolném poměru smíchat (doplnit) s naftou resp. bionaftou (na cestách, kde nemáte rostlinný olej k dispozici). Surový rostlinný olej lze používat již dnes a nemusíme čekat další léta na drahou vodíkovou technologii.
2.3 Důvody a možnosti přebudování vznětových (Dieselových) motorů Vznětový motor, běžně nyní nazývaný Dieselový motor či jen zkráceně Diesel, je nejvýznamnějším dnes používaným druhem spalovacího motoru. Byl vynalezen, vybudován a uveden do chodu slavným německým vynálezcem Rudolfem Dieselem, v roce 1900 v Paříži a následně pak zdokonalen Charlesem Ketteringem.
Vůbec první termodynamický motor přímo na řepkový olej vyvinul Ludwig Elsbett. Jeho účinnost byla 40%, motor byl bez chlazení, zdvihový objem válců byl 1,5 cm3 výkon 90 koní a spotřeba (u střední automobilové třídy) 2,5 litrů oleje na 100 km.
19
_________________________________________________________________ Automobilový průmysl však vyrobil pouze 100 kusů exemplářů automobilů s tímto termodynamickým motorem a jejich výroba, zřejmě díky politickému snad i naftařskému pozadí, ustala.
2.3.1 Efektivita Efektivita vznětového motoru poháněného rostlinným olejem, na místo bionafty i jiných alternativních nositelů energie, je vyšší. Právě řepkový olej je z alternativních motorových paliv nejvyšší formou energie.
Podívejme se na porovnání s jinými formami energie, do kterých jsem pro upřesnění zahrnula i motorovou naftu (diesel):
Tabulka 2 - Nositelé energie a jejich užitné hodnoty
Nositel energie
Využitelnost energie
kWh/l
Diesel
107%
9,8
Olej
100%
9,2
Biodiesel
97%
8,9
Benzin
93%
nezjištěno
Bioplyn
67%
nezjištěno
Vodík
25%
2,3
* Zdroj tabulky – Přednáška „Využití řepkového oleje jako alternativního paliva“ (viz Použitá literatura bod 14.)
20
_________________________________________________________________
2.3.2 Přestavby motorů Motory na spalování oleje se prozatím přímo od výrobců automobilů vůbec sériově nenabízí, nevyrábí, ani neprodávají. První vlaštovka již tento rok vzlétla a to v USA u tamního výrobce traktorů. Společnost John Deere vyrobila prototyp traktoru s olejovou pohonnou Obrázek 4 – Traktor společnosti John Deere
soustavou a momentálně ho podrobuje testům
Na trhu existují a nabízejí se různé koncepce přestaveb motorů. Např. v sousedním Německu je již spousta firem, které se touto problematikou lépe či hůře zabývají. Údajně je pár takových společností i u nás. Já jsem se zatím setkala pouze s jednou, která přebudovala traktor a toto přebudování nabízí svým potenciálním zákazníkům.
V Německu je k dnešnímu dni funkčních okolo 500 ks zemědělských strojů, okolo 30.000 ks nákladních aut a autobusů. Ale Německo má oproti např. České republice výhodu v možnosti tankování čistého řepkového oleje jako motorového paliva na mnoha čerpacích stanicích.
S tím je spojena i směrnice z roku 2000, která stanovuje minimální standardy pro olej použitý jako motorové palivo. Tato směrnice se nazývá DIN 51605 a je platná pouze pro Německo. V České republice ani v jiné zemi Evropské unie není zatím platná žádná jiná či obdobná norma.
Norma DIN 51605 uvádí např. tyto hodnoty
21
_________________________________________________________________ Tabulka 3 - Hodnoty německé normy DIN 51605
Položky
Hodnoty
Phospor (Fosfor)
12 mg/kg
Verschmutrung
24 mg/kg
Sulphur
10 mg/kg
Summe Mg/Ca (části Mg/Ca)
20 mg/kg
* Zdroj tabulky – Přednáška „Využití řepkového oleje jako alternativního paliva“ (viz Použitá literatura bod 14.)
Jsou samozřejmě sledovány i emisní hodnoty motorů spalujících olej oproti emisním hodnotám Dieselových motorů. Zde jsou hodnoty následující:
Tabulka 4 - Rozdíl emisních hodnot motorů spalujících oleje oproti emisním hodnotám Dieselových motorů
Rozdíl emisních hodnot motorů Položky
spalovaných oleje oproti emisním hodnotám Dieselových motorů
CO
-50%
CO2
-100%
HC
-40%
Na
0%
Části sazí
-50%
* Zdroj tabulky – Přednáška „Využití řepkového oleje jako alternativního paliva“ (viz Použitá literatura bod 14.)
V Německu je zhruba 350 zařízení na lisování řepky olejné, z toho cca 12 velkých lisoven s následnou rafinací. V České republice je v dnešní době okolo 35 lisoven, z nichž 26 jich je vybaveno stroji na lisování oleje od společnosti Farmet a.s. Největší lisovnou řepkového semene u nás je jednoznačně společnost Setuza a.s., Ústí nad Labem.
22
_________________________________________________________________
2.3.3 Typy možných přebudování motorů Přestavět na olej lze obecně každý vznětový motor, včetně turbomotorů, motorů nákladních aut, lodí, lokomotiv, generátorů atd. Pro přestavby existují následující typy možností
a) Dvounádržový systém
Systém, kde se do stávajícího automobilu, traktoru, nákladního automobilu, autobusu, bagru, buldozeru a mnoha dalších Dieselových motorů zabuduje přídavná menší palivová nádrž, která slouží jako zásobník nafty a do originální nádrže se tankuje olej. Olej se při běhu motoru zahřívá chladící kapalinou, v některých případech se k nádrži přidává ještě elektrické předehřívání oleje. Tato jednoduchá a velice finančně nenáročná metoda funguje podobně jako u automobilů, které mají přidaný pohon na plyn (LPG).
Při studeném startu se spaluje nafta (která má nižší výbušnou neboli zápalnou hodnotu a má vyšší viskozitu než olej) a po zahřátí motoru (tudíž i oleje v nádrži) na „normální“ teplotu se přepíná, ať už automaticky nebo manuálně, na spalování a chod motoru na řepkový olej.
Před zhasnutím motoru stroje se opět musí přepnout ze spotřebovávaného oleje na chod motoru na naftové palivo, aby byl stroj připraven k dalšímu startu.
Tato varianta není pro motor úplně optimální., protože originál motor od výrobce není primárně konstruován na spalování
oleje. Negativní zkušenosti jsou i se zapomínáním
přepínání mezi palivovými nádržemi.
b) Jednonádržový systém
Tento systém není použitelný k přestavbě všech vozidel (všech druhů vznětových motorů), ale typy motorových vozidel, které přestavovat lze, fungují bez jakýchkoli potíží.
23
_________________________________________________________________ Změny na motorech jsou v tomto případě daleko větší, daleko nákladnější, ale, jak již vyplývá z předchozích slov, i daleko kvalitnější a shovívavější k motorům i k životnímu prostředí. V každém případě přestavba obnáší výměnu či úpravu těchto částí:
- počítač - válce - písty - magnetické ventily (2 kusy) - tepelný výměník - předehřátí žhavících svíček (bloku motoru) - čerpadlo a předehřátí řepkového oleje - regulaci teploty řepkového oleje před vysokotlakým čerpadlem - vstřikovací trysky se zvýšeným počtem otvorů (více než 5) - zvětšený palivový filtr a filtry na řepkový olej - optimalizaci spalování přes záznam řídící jednotky motoru - počítačovou (řídící) elektroinstalaci
V tomto případě pak již do palivové soustavy vozidla tankujeme pouze vyfiltrovaný řepkový olej, který si můžeme zakoupit v obchodě, u výrobce, popřípadě si ho můžeme sami na vlastním lisovacím zařízení vylisovat a můžeme doufat v den, kdy i u nás vzniknou čerpací stanice, kde bude možné tankovat čistý řepkový olej jako např. v sousedním Německu.
Podotýkám, že změny na vozidlech by měly být legalizovány a povoleny k provozu.
Ať jedna či druhá varianta přebudování motoru se u nás nyní převážně doporučuje a vyplácí zemědělcům, kteří si sami vypěstují řepkové semeno za výrobní náklady, na lisech si mohou řepku na olej sami zpracovat, olej mohou následně použít do palivových soustav svých zemědělských strojů, kterými obhospodařují své lány. Výlisky, jak jsem již zmínila mohou zužitkovat jako krmivo pro svá zemědělská zvířata či využít jako velice výhřevné topivo.
24
_________________________________________________________________
2.3.4 Životnost přebudovaných motorů A jaká je životnost? To nikdo přesně neví, ale lze věřit tomu, že výsledky budou lepší, než při přestavbách zážehových motorů na LPG.
2.4 Test řepkového oleje jako alternativního paliva V Německu není myšlenka využití řepkového oleje jako alternativního paliva zcela nová. Na podzim roku 2000 vznikl z iniciativy Spolkového ministerstva pro ochranu spotřebitele, výživu a zemědělství (BMVEL) projekt, jehož vědecké zpracování a vyhodnocení si na svá bedra vzali odborníci z Univerzity v Rostocku. Projekt trval od dubna 2001 do podzimu roku 2004 a celkem se v první fázi zapojilo 111 traktorů. Na zmíněných 111 traktorech probíhaly přestavby pro provoz s řepkovým olejem, ale samotného testu se nakonec zúčastnilo pouze 107 traktorů.
Každý traktor v testu musel najet ročně minimálně 800 motohodin a odborníci nakonec hodnotili, zda čistý řepkový olej může naftu nahradit jak v ohledu ekonomickém, tak i technickém a ekologickém. Za dobu celého testu (3 roky) traktory najely celkem 241 000 mth, což je průměrně 2255 hodin na traktor. V rámci testu se sledovalo:
- koncepce přestavby (jednonádržový nebo dvounádržový systém) - výkon traktorů - emise výfukových plynů - provozní poruchy - kvalita řepkového oleje - kvalita mazacího oleje - a spektrum nasazení traktorů.
Obrázek 5 -Traktor
I po ukončení projektu zůstalo 92 majitelů traktorů u provozu strojů na řepkový olej.
25
_________________________________________________________________ Přestavby klasických naftových motorů na provoz s řepkovým olejem, použité při tomto testu se nevymykají již specifikovaným metodám. Některé z firem v testu upřednostňovaly vyzkoušet systém jedné společné nádrže, jiné systém dvou oddělených nádrží.
Výkon traktorů
Ve srovnání se stejnými traktory s naftou jako pohonnou látkou, dosahovaly traktory v testu jmenovitého výkonu na vývodovém hřídeli 90 až 106 %. Pokud se vyskytlo kolísání výkonu, většinou šlo ruku v ruce s některými poruchami se vstřikováním paliva. Jisté je, že při provozu traktorů na řepkový olej je jejich výkon stejný nebo dokonce vyšší ve srovnání s traktory s naftovými motory.
Emise výfukových plynů
Úroveň emisí po přestavbě traktorů je do velké míry určena i emisemi před přestavbou, tedy normami, které traktory před přestavbou splňovaly. Hladina emisí traktorů v provozu s řepkovým olejem byla stejná, v případě oxidů dusíku nepatrně horší, než u traktorů s klasickým spalováním nafty. Přestavby byly ale v době testu dále zdokonalovány a modifikovány a v současné době lze říci, že hladiny výfukových plynů jsou srovnatelné. Emise oxidu uhelnatého jsou zcela na stejné úrovni.
Poruchovost traktorů
53 traktorů z celkového počtu 107 absolvovalo test bez jakýchkoliv poruch, 10 traktorů jen s mírnými poruchami (náklady na opravy pod 1000 EUR) a zbytek s poruchami na 1 000 EUR. Nevhodnější se pro testy staly značky Deutz, Fendt a Deutz – D.
Poruchy, které se v průběhu testu vyskytovaly, byly většinou zapříčiněny chybnými vypouštěcími ventily, vadnými vstřikovacími čerpadly či se jednalo o problémy při studených startech.
Také se v testu potvrdilo, že počet poruch se odvíjí od technologie použité přestavby. U přestaveb se dvěma nádržemi je výskyt závažných poruch velmi nízký. V systému 26
_________________________________________________________________ provozu spalování řepkového oleje se velmi osvědčil princip vysokotlaké čerpadlo – vedení – tryska.
V případě vstřikování se jako nejvýhodnější ukazuje centrální uspořádání vstřikovacích trysek. Pozornost je třeba klást také na naftový i řepkový filtr. Jejich výměna ale záleží i na kvalitě použitého oleje a nafty.
Výsledek testu
Během tří let bylo podrobeno zkušebnímu provozu 107 přestavěných traktorů. Tento počet není nikterak velký, ale výsledky jsou jednoznačné. V závislosti na typu traktorů a technologii motoru byly použity různé druhy přestaveb. Náklady na přestavbu motoru závisí právě na konstrukci motoru. Investice na přestavbu traktorů na provoz s řepkovým olejem se pro české zemědělce pohybují od 20.000 Kč do 180.000 Kč se zárukou 12 měsíců.
Problematičtější jsou přestavby u motorů s vstřikovacím čerpadlem a rozdělovačem, zde jsou pak i vyšší náklady na přestavbu.
Po stránce emisí traktory bez problémů splňují normy Tier I a Tier II.
Ekonomika
Proč se odborníci vůbec zabývají alternativními palivy? Odpověď je naprosto jednoduchá a každý čtenář ji jistě dokáže najít sám. Řepkový olej jako alternativní palivo má mnoho výhod. Na našem území je mnoho oblastí, kde se řepka pěstuje. Výkupní ceny řepkového semene přitom každý rok kolísají a uplatnění produkce je nejisté. Teď se nabízí možnost využít vlastní produkci pro další použití v podniku.
Spotřeba řepkového oleje u traktoru s výkonem 120 PS je v průměru 18 l/mth. Pokud traktor najede ročně 1000 mth – je spotřeba samozřejmě 18 000 l (průměr). Každý si pak dokáže jednoduše spočítat náklady na hektar vyrobeného řepkového semene. Náklady na výrobu litru řepkového oleje je 0,66 Euro/litr (19 Kč/l) (v ceně je lisování, filtrace a stáčení oleje) – v ceně je kalkulováno s nákupní cenou 6800 Kč/t řepkového semene.
27
_________________________________________________________________
Pokud budeme vycházet z vlastní produkce řepky, pak je cena za jeden litr řepkového oleje 15,50 Kč. Vycházíme-li z průměrné spotřeby jak nafty, tak i řepkového oleje 18 l/mth, pak:
- Nafta: 18 000 litrů x 28 Kč (předpokládaná cena nafty v dalších letech) = 508 000 Kč/rok - Řepkový olej: 18 000 litrů x 19 Kč (cena při nákupu semene) = 342 000 Kč/rok - Řepkový olej: 18 000 litrů x 15,50 Kč (cena při vlastní produkci) = 279 000 Kč/rok
V hrubých počtech vychází roční úspora na 229 000 Kč na jeden stroj.
Jak je zřejmé z výše uvedeného textu ani náklady na opravy nebo údržbu traktorů nejsou vyšší než za „normálního provozu“ na naftu. Pokud se samozřejmě jedná o spotřebu vlastní produkce řepkového semene, měli by majitelé zemědělských podniků uvažovat o zřízení vlastní linky na lisování a filtraci oleje. Zde se investice pohybuje od 200 do 500 tisíc Kč v závislosti na kapacitě linky. Vzhledem k jejímu využití je také potřeba uvažovat, zda by se více nevyplatilo zřízení linky pro více podniků najednou. Je nutné si ale dále uvědomit, že výše uvedená kalkulace byla na jeden traktor. Vzhledem k tomu, že v podnicích je většinou strojů více a pokud by všechny jezdily na řepkový olej, pak se náklady na zřízení lisovací linky rozpustí do ekonomiky všech strojů.
Řepkový olej je vhodný nejen pro traktory, ale i např. pro řezačky Claas a MF a do motorů nákladních automobilů DAF a Mercedes Benz. Na našem trhu se již objevují první vlaštovky, které nabízejí úpravy traktorů na provoz s řepkovým olejem, zpracování ekonomické rozvahy a navíc nesou roční záruky za provoz traktoru. Lisy nabízí např. společnost Farmet a.s. již dlouhou dobu a jsou s nimi bohaté zkušenosti nejen od nás, ale i ze zahraničí.
28
_________________________________________________________________
2.5 Auto na řepkový olej má standardní jízdní kvality Potvrdil to srovnávací test na Polygonu v Mostě (ČR). Rostlinný olej je levnějším a ekologičtějším palivem
Srovnávací test automobilů proběhl v pátek 19. května 2006 na Polygonu v Mostě.
V testu byl porovnáván automobil Škoda Octavia poháněný naftou a stejný typ automobilu poháněný olejem. Při této zkoušce byla využita varianta dvounádržového systému úpravy vozidla.
Zátěžové zkoušky obou typů vozidel provedl několikanásobný mistr republiky v závodech automobilů na okruzích František Došek.
Po zkušebních jízdách se automobilový závodník František Došek přiznal, že ačkoliv jezdí již pětatřicet let a vyzkoušel mnoho vozů, byl příjemně překvapen kvalitou jízdy a vlastnostmi vozu s pohonem na řepkový olej. "Jsem nečekal, že auto na řepkový olej bude tak dobré pro běžnou jízdu a jízdu na Polygonu. Auto skvěle funguje v obou režimech - a to při malých, tak při velkých otáčkách,“ řekl Došek.
Akcelerační schopnosti při startu z nuly do limitu vzdálenosti 100 metrů na obou typech automobilů, obsazených dvěma muži, byly rovněž porovnatelné. Účastnici zkušebních jízd zaznamenali i zvýšený jízdní komfort – auto s pohonem na řepkový olej bylo méně hlučné a přechod na nižší rychlost byl plynulejší. Po většinu času byl motor natolik nehlučný, že nutil jezdce přesvědčit se, že se stále otáčí. Na rychlé a dlouhé cestování je to ideální.
Jízdní kvality vozidel při použití řepkového oleje se zásadně neliší od automobilů pohaněných klasickou ropnou naftou, navíc rostlinný olej je levnějším a ekologičtějším palivem, jehož spalování nepřispívá ke globálním změnám klimatu.
29
_________________________________________________________________
3 Společnost vyrábějící stroje na lisování olejnatých semen na Českém trhu 3.1 Společnost Farmet a.s. Společnost Farmet a.s. je českou soukromou společností, která byla založena v roce 1992 a od té doby si vybudovala významné místo v oboru své činnosti. Z původně malé dílny o čtyřech spolumajitelích se stala moderní společností se 170 pracovníky.
Obrázek 6 – Logo ISO certifikátu
Obrázek 7 – Farmet a.s.
Jejím posláním je být spolehlivým partnerem zemědělců a zpracovatelského průmyslu v oblasti zpracování půdy a setí a technologií na zpracování olejnatých semen, zvláště řepky olejné a slunečnice.
Vyvíjí, vyrábí a dodává vysoce kvalitní a produktivní stroje pro profesionální použití i v těch nejnáročnějších podmínkách. Hlavním cílem je vysoká produktivita a životnost strojů a technologií, což zabezpečuje rychlou návratnost investic pro její zákazníky. Systém vývoje, výroby, dodávek a servisu je od roku 1997 řízen a certifikován dle systému řízení kvality ISO 9001:2000.
30
_________________________________________________________________ Export společnosti je do téměř všech států Evropy a pohybuje okolo 70%: Export je u výrobků zemědělské techniky i technologií na zpracování olejnatých semen.
ČR 30 %
Export 70 %
Obrázek 8 – export společnosti Farmet a.s. po téměř celé Evropě
Společnost nabízí dlouholeté zkušenosti, jednoduchá spolehlivá zařízení, zařízení přizpůsobená potřebám zákazníka, poradenství a projektovou činnost.
Farmet a.s. dodává mimo zemědělské techniky následující technologická zařízení: -
lisovny olejnin za studena
-
lisovny olejnin za tepla
-
lisovny olejnin s extrudéry
31
_________________________________________________________________ -
filtrace oleje
-
degumming
-
rafinační jednotky
-
reesterifikační jednotky
-
extruzní linky krmiv
-
šnekové lisy olejnin různých výkonností
-
extrudéry různých výkonností
3.1.1 Technologie lisování semen řepky Společnost Farmet a.s. dokáže svým zákazníkům nabídnout lisy od malých kapacit (zpracující 9-12 kg olejnatých semen za hodinu, což v přepočtu znamená 3-4 litry oleje za hodinu) až po několik desítek tisíc tun zpracovaného oleje za rok.
Dle zákazníkem požadované kapacity lisovaného semene a následného využití oleje firma nabízí výše zmiňované druhy lisování a uspokojuje tak poptávky široké škály zákazníků.
Lisy pracují 24 hodin denně, 330 dnů v roce. Nejběžnějšími a nejnabízenějšími typy lisování jsou pak díky jejich vlastnostem
a) lisování za studena
Lisování probíhá při pokojové teplotě, tj. při vstupní teplotě semene cca 15°C.
Charakteristické znaky lisování za studena:
− nízký obsah fosforu v oleji (sledovaná složka při využívání oleje jako paliva) − jednoduchost technologického zařízení − malé nároky na plochu − nízká energetická náročnost technologie
32
_________________________________________________________________ Varianty lisování za studena:
a) Jednostupňově – semeno prochází na výstupu mezizásobníku sítem nečistot a roštovým magnetem, kde je zbaveno případných metalických částí. Dále je dopravováno přes násypku do lisu, kde dochází k lisování semene. Výlisky z lisu jsou dopravovány do skladu výlisků šnekovým dopravníkem. Vylisovaný olej je zachytáván v olejové vaně a čerpán do míchací (homogenizační) nádrže, kde se skladuje před filtrací.
Jednostupňové lisování za studena je méně výtěžné, olej má menší obsah fosforu, menší nárok na prostor, menší nároky na energii a vstupní náklady.
Obrázek 9 – schéma jednostupňového lisování za studena -
b) Dvoustupňově – olejnaté semeno prochází na výstupu mezizásobníku sítem nečistot a roštovým magnetem. Dále je dopravováno do násypky a lisu, kde dochází k předlisování semene.
Výlisky z lisů gravitací padají do dvou dalších lisů (dolisů), kde dochází k dolisování. Výlisky z druhého stupně lisování jsou pak šnekovým dopravníkem dopravovány do skladu výlisků. Vylisovaný olej z lisu z 1. a 2. stupně lisování je zachycován v olejové vaně a čerpán čerpadlem do míchací (homogenizační) nádrže.
Oleje z obou stupňů lisování má podobné parametry, proto je možné je smíchávat, popř. je můžeme skladovat odděleně.
Charakteristické znaky v tomto typu lisování jsou větší výtěžnost oleje, ale vyšší obsah fosforu v oleji, díky přelisovávání výlisků.
33
_________________________________________________________________
b) lisování za tepla
Technologická zařízení na výrobu surového, řepkového oleje lisováním za tepla. Lisování za tepla probíhá při náhřevu semene řepky na 100 – 115°C parou.
Charakteristické znaky lisování za tepla:
− větší výtěžnost oleje − lepší oxidační stabilita oleje vysoký obsah fosforu v oleji − náročnější technologické zařízení − energeticky náročnější technologie
Obrázek 11 – schéma lisování za tepla
34
_________________________________________________________________
3.1.2 Soupis a popis strojů nabízených společností Farmet a.s.
Lisy malých a středních kapacit (stroje použitelné k technologii lisování za studena)
Kdybych měla uvádět celou škálu lisů, filtrů, extrudérů, chladičů a dalších výrobků nabízených společností Farmet a.s., rozsah této práce by značně přesahoval povolený počet stran.
Z tohoto důvodu se blíže zastavím a pár slov uvedu u lisů malých kapacit, které budou dále potřebné v praktickém výpočtu.
Nejmenší šnekový lis, který je společností nabízen, nese název Farmet UNO. Jeho šířka, délka a výška je 380mm x 870 mm x 360 mm, váha 75 kg a příkon
1,5
kW.
Výkonnost
ve zpracovávaném
olejovém semeni je v rozmezí od 9-12 kg. Obrázek 12 – šnekový lis Farmet UNO
Tento lis se nabízí pouze v jedné variantě s označením UNO SE. Značí to, že lis je vybaven elektroinstalací bez dalšího příslušenství (bez rámu a větší varianty násypky). Technické podrobnosti viz příloha č. 12.
Druhým nejmenším lisem je takzvaný šnekový lis Farmet DUO, jehož rozměry jsou 450mm na šířku, 780 mm na délku a 320,380,380 mm na výšku podle typu varianty (upřesněno dále). Váha tohoto typu stroje je okolo 105 kg a příkon 2,5 kW.
Zmíněný Obrázek 13 – šnekový lis Farmet DUO
lis
Farmet
DUO
je
nabízen
ve 3 variantách. S označením P – je lis vybaven
motorem s převodovkou (bez elektroinstalace), PV -
lis obsahuje motore s převodovkou
a elektrovypínačem a PF – lis má motorem s frekvenčním měničem a převodovkou. Technické podrobnosti lisu DUO PV viz příloha č. 13.
35
_________________________________________________________________ Celou lisovací jednotkou, ze které získáme čistý filtrovaný olej, je tzv. Farmer. Zařízení Farmer 10 resp. 20 se skládá z lisu olejnin Farmet UNO resp. DUO, nad kterým je umístěna násypka na olejnatá semena. Pod lisem jsou umístěny plastové sedimentační nádrže na vylisovaný olej. Jedna z nádrží je osazena čerpadlem, které dopravuje olej ze sedimentační nádrže do deskového filtru, který zachycuje zbytkový prolis z oleje. Podstata filtrace spočívá v tom, že filtrovaný olej je protlačován filtračními deskami, které je nutné ručně regenerovat. Z filtru je olej dopraven do nádrže na čistý přefiltrovaný olej, ze které je možno olej stáčet.
Technické detaily je možno shlédnout v příloze č. 14.
Obrázek 14 – Lisovací jednotka Farmet 20
Pro přehled výkonnosti strojů v olejnatých semenech za hodinu, 1 den a 1 rok uvádím následující přehled.
Výkonnost za 1 hodinu (z toho vychází i výkonnost za den i výtěžnost oleje) je závislá na nastavení stroje, na potřebách zákazníka mít spíše více "méně kvalitního oleje" či méně "více kvalitního oleje". 36
_________________________________________________________________ Tabulka 5 - Lisy malých kapacit (technologie lisování za studena) - výkonnost v semeni
Druhy lisů
Výkonnost v semeni za1 hodinu
Výkonnost v
Výkonnost za 1 rok
semeni za 1 dne (24
(330 dnů činnost
hodin)
stroje)
Farmet UNO
9-12 kg
216 - 288 kg
71.280 - 95.040 kg
Farmet DUO
18-25 kg
432 - 600 kg
142.560 - 198.000kg
9-12 kg
216 - 288 kg
71.280 - 95.040 kg
18-25 kg
432 - 600 kg
142.560 - 198.000kg
Farmer 10 (komplet*) Farmer 20 (komplet*)
* Zdroj tabulky – interní podklady společnosti Farmet a.s.
Ve vylisovaném oleji jsou pak výtěžnosti za hodinu, den a rok v litrech uvedeny v další tabulce.
Tabulka 6 - Lisy malých kapacit (technologie lisování za studena) - výkonnost v oleji
Druhy lisů
Výtěžnost v oleji za hodinu v litrech
Výtěžnost v oleji za den (24 hodin) v litrech
Výtěžnost v oleji za rok (330 dnů) v litrech
Farmet UNO
3 - 4 litry
73 - 98 litrů
24.235 - 32.314 litrů
Farmet DUO
6-8,5 kg
147 - 204 litrů
48.470 - 67.320 litrů
3 - 4 litry
73 - 98 litrů
24.235 - 32.314 litrů
6-8,5 kg
147 - 204 litrů
48.470 - 67.320 litrů
Farmer 10 (komplet) Farmer 20 (komplet)
* Zdroj tabulky – interní podklady společnosti Farmet a.s.
37
_________________________________________________________________
4 Trochu teorie - podnikatelský záměr 4.1 Proč ztrácet čas se sestavováním podnikatelského záměru? Každý úspěšný či méně úspěšný podnikatel si před zahájením své podnikatelské činnosti či před její rapidní změnou představuje, jak jsou jeho nápady a myšlenky snadno realizovatelné a samozřejmě ziskové.
Málokdo by v tu chvíli uvěřil výzkumům poradenské firmy Dunn and Bradstreet z roku 1981, že za nejčastějšími příčinami neúspěchu v podnikání stojí ve 44% neschopnost a nedostatek fyzických, morálních či intelektových schopností vést podnik, v 17% nedostatek zkušeností s řízením podniku a vedením lidí, v 16% malé zkušenosti s obchodem, účetnictvím či výrobou, ale i z 15% nezkušenost v oboru podnikání, 1% zanedbávání podniku…. Dalo by se sem zařadit i malé množství kapitálu, neexitující obchodní či výrobní strategie, přehnaný optimismus, přehnané startovní náklady apod.
Často právě vlastníci mnoha firem přistupují k rozhodování intuitivně bez ucelených plánů či vypovídajících číselných podkladů. Zpracování podnikatelského záměru je často podceňované.
Mezi základní předpoklady úspěchu podniku patří hlavně správně a podrobně promyšlený podnikatelský záměr, vedle něho samozřejmě i další prvky jako získání motivace a odhodlání podnikat (podnikatel si musí promyslet své osobní plány, záměry a přání + zjistit zda nejsou v rozporu s podnikatelskými cíli, které si zrovna vytyčil), reálný podnikatelský nápad na trhu (uvážit, zda je podnikatelův podnikatelský nápad životaschopný, zda má možnost uspět na trhu, zda má budoucnost. Měl by proto analyzovat přání zákazníků, poptávku na trhu, mezery na trhu, konkurenci…), dostatečné množství zdrojů (podle velikosti a rozsahu předpokládaných podnikatelských aktivit se budou odvíjet i požadavky na zdroje - finanční, lidské, materiální i informační), schopností, dovedností, znalostí a zkušeností (podnikatel musí posoudit fyzické, psychické, technické, organizační a řídící předpoklady, dovednosti
38
_________________________________________________________________ a zkušenosti všech subjektů zapojených do podnikání, hlavně u sebe sama), ale i administrativy organizace a řízení firmy (vytvoření organizační a řídící struktury společnosti). Podnikatele, který se rozhodne vložit finanční prostředky do založení či rozšíření společnosti, tak čeká opravdu složitý úkol vypracování podnikatelského záměru.
4.2 Úlohy a funkce podnikatelského záměru Podnikatelský záměr lze definovat jako nápad, který hodlá podnikatel zrealizovat. Vymezuje cíle podnikatele a způsoby jejich dosažení. Podrobně zpracované podnikatelské záměry tedy představují významný nástroj pro řízení rozvoje podniku. Zároveň jsou i důležitým
podkladovým
materiálem,
který
by
měl
mít
vypovídající
schopnost
pro podnikatele o výhodnosti či nevýhodnosti jejich nápadu a dále pak by měl přesvědčit potenciální investory (banky a jiné) o výhodnosti projektu a přimět je tak k poskytnutí kapitálu na jeho financování v případě, že vlastní zdroje podniku či podnikatele nestačí.
Základním plánovacím dokumentem je dnes většinou podnikem sestavovaný podnikatelský plán. Ten plní pro řízení podniku rozhodující úlohu při zvládnutí nejisté budoucnosti, je výrazem podnikatelského záměru, definuje a kvantifikuje podnikatelské cíle a prostředky k jejich dosažení. Je výsledkem plánování jednotlivých funkčních oblastí podniku. Podnikatelský plán plní dvě základní úlohy a to interní a externí.
Interní, která vyplývá z chápání podnikatelského plánu jako nezbytného dokumentu pro plánování v podniku, jako řídící nástroj pro stanovení a koordinaci jednotlivých aktivit. Slouží tedy výhradně pro vnitřní potřeby podniku. Jde o to, že podnikové činnosti jako vývoj, zásobování, výroba, odbyt, financování a jiné specializované činnosti se skloubí do komplexního podnikatelského plánu, který pak může sloužit nejen jako nástroj plánování a řízení, ale i jako nástroj kontrolní. Srovnávání plánu a skutečnosti je pak základním ukazatelem pro zjištění, zda byly plánované cíle dosaženy či došlo k nějakým odchylkám.
Externí funkce podnikatelského plánu pak spočívá v jeho využití pro mimopodnikové účely, to znamená především pro komunikaci s vnějším okolím podniku. Ta by měla především přesvědčit potencionální investory či věřitele o výhodnosti, návratnosti popř. 39
_________________________________________________________________ ziskovosti daného podnikání, na jehož financování by se podíleli. Za poskytovatele kapitálu se všeobecně považují banky, investiční společnosti, státní instituce, ale i soukromé osoby. Informace, které budou potencionální zájemci požadovat, se budou především týkat odhadu očekávaného úspěchu (ziskovost a návratnost) a s ním spojených rizik.
Podnikatelský plán konkretizuje podnikatelský záměr a je důležitým dokumentem jak při zakládání podniku, jeho novém směru rozvoje, tak i v případech, kdy se jedná o kapitálovém posílení podniku. Aby podnikatelský plán splňoval svůj účel, měl by tedy obsahovat informace o dosavadním vývoji podniku, o jeho cílech, plánovaných aktivitách a jejich účinku na vývoj základních ukazatelů charakterizujících výnosnost podniku, o předpokládané potřebě kapitálu, předpokládaném vývoji trhu, o úrovni vzdělání a zkušenostech manažerů podniku. Podnikatelský plán se mění podle podmínek, ve kterých se momentálně podnik nachází. V rámci kontrolní funkce podnikatelského plánu se využívá srovnávání, analýza a současně i zhodnocení minulého i očekávaného vývoje.
Jak uvádí Miloslav Synek (Nauka o podniku, kapitola 2, strana 32): “ Konkrétním východiskem podnikatelského plánu je představa o mase zisku nebo míře zhodnocení vložených prostředků. Souběžně s představou o zhodnocení finančních prostředků vychází plán z průzkumu trhu, tj. z analýzy trhu, znalosti zákazníka a jeho potřeb.”
Podnikatelský plán by měl dát odpověď na tyto otázky:
- Jaké potřeby budou uspokojovány a jak jsou velké? - Jak bude zajištěno, aby vložené prostředky byly co nejlépe zhodnoceny? - Jaké jsou vyhlídky úspěchu? - Co je na tomto podnikání zajímavého pro potenciální investory?
Vzhledem k rozsahu zadání a získání potřebných informací může se podnikatelského záměru se vší odpovědností a reálností zhostit jen málo kdo. Zkušenosti získané systémem pokus-omyl jsou totiž velmi bolestné a většinou i finančně náročné a málokdy znamenají opravdový přínos k rozvoji podnikání. Právě nebezpečí ztrát při neopodstatněném podnikatelském riskování by podnikatele mělo vést k nepřeceňování vlastních sil, k obezřetnému hospodaření s vlastními finančními prostředky.
40
_________________________________________________________________ Velice důležitým krokem k úspěchu je požadavek, aby se všichni spolupracovníci, i partneři dobře seznámili se podnikatelským záměrem dané firmy, aby se s ním ztotožnili a svou činností podniku napomáhali k jeho úspěšnému naplnění.
Stejně tak důležité je i s podnikatelským záměrem seznámit všechny stávající či potenciální zaměstnance společnosti.
4.3 Části podnikatelského plánu Zde záleží na oboru, ve kterém se daný podnik nachází, popřípadě na tom, jaké má zaměření. Zároveň je důležité vědět, z jakého důvodu se tento podnikatelský záměr vyhotovuje (jestli pro získání úvěru nebo při založení společnosti atd.). Podnikatelský záměr by měl tedy být specifický pro každou organizaci zvlášť, a to platí i o jeho účelu.
Uvádím proto jen rámcově zaměřené části podnikatelského plánu. Ten si potom musí každý konkrétní podnik upravit podle sebe. Podnikatelský plán je tedy obvykle sestaven z těchto částí:
4.3.1 Shrnutí a základní východiska (úvodní část) Úvodní část podnikatelského plánu by měla odpovědět na následující otázky:
- Jaký je obor podnikání? - Jaké výrobky, resp. služby budou poskytovány? - V čem je daný výrobek lepší než ostatní srovnatelné, tj. v čem spočívá jeho konkurenční výhoda a hlavní užitek pro zákazníka? - Jaký je charakter trhu, jeho velikost, vývojové trendy, konkurence? - Jaké jsou základní cíle podniku, jak vymezuje své poslání? - V jakém stadiu životního cyklu podniku se daný podnik nalézá? - Jak je podnik kapitálově vybaven? - Jaká je výnosnost podniku?
41
_________________________________________________________________ - V jakém vývojovém stadiu jsou vyráběné výrobky? - Jak kvalifikovaný a zkušený je management podniku?
Důležité je umět stručně a výstižně zpracovat všechny důležité informace na několik málo stran. Úkolem této části je podat přesvědčivý obraz poslání podniku, jeho cílů a strategie směřující k jejich dosažení.
4.3.2 Podnik a jeho výrobky, služby, odvětví, analýza trhu, konkurence Tato část odpovídá na otázky:
- Jaké je základní poslání podniku, jeho cíle a strategie jejich dosažení? - Jaká je oblast podnikání, ve které se podnik nachází nebo kam hodlá vstoupit? - Jaké výrobky budou vyráběny resp. prodávány?
Zdůraznit základní rysy výrobku, životnost výrobku, vývoj výrobků, které mají k výrobku určitý vztah, analýza možností ohrožení ze strany substitutů.
Charakterizovat současný stav a předpokládaný vývoj odvětví, v němž firma podniká, nové výrobky, stav výzkumu a vývoje, nové trhy a zákazníci, nové požadavky, nové podniky na trhu a ostatní jiné národní nebo společenskoekonomické trendy a faktory. Na základě průzkumu a analýzy trhu odhadnout předpokládaný objem prodeje
4.3.3 Plán marketingu Jak bude předpokládaného prodeje dosaženo? Prodejní politika, základní skupiny zákazníků, skupiny potenciálních zákazníků, základní rysy výrobků, které budou při prodeji zdůrazňovány jako např. kvalita, cena, záruky atd. Cenová politika zahrnující rozhodování v cenách svých výrobků v relaci s cenovou politikou konkurence, sledování nákladů, zisku a tržního podílu výrobků v souvislosti s tvorbou dostatečné masy zisku. Distribuční a reklamní
42
_________________________________________________________________ strategie. Zabývat se vztahem ceny, tržního podílu a zisku. Např. vyšší cena může snížit tržní podíl, přičemž však může přinést vyšší zisk. Tyto varianty posuzovat z dlouhodobějšího pohledu. Taktika prodeje, rozsah poskytovaných záruk a servis, druhy reklamy a způsoby podpory prodeje.
4.3.4 Plán vývoje a designu, výrobní plán Jaká je podstata a rozsah vývojových činností? Určit hlavní problémy v oblasti designu a vývoje a přístupy k jejich řešení. Analýza efektivnosti této činnosti, náklady na design a vývoj, časové křivky této činnosti.
Výrobní plán bude obsahovat popis druhu výrobního zařízení, umístění, kapitálové vybavení, požadavky na pracovní sílu, tj. vše, co je potřebné k zajištění výroby, včetně zásobovací politiky a řízení výroby.
4.3.5 Management, organizace Jaký je management podniku z hlediska vyváženosti technických, manažerských a podnikových schopností? Zaměřit pozornost na klíčové manažerské osobnosti, členy představenstva a dozorčí rady. Výchova a další vzdělávání managementu. Popis organizační struktury podniku.
4.3.6 Finanční plán Finanční plán je základem pro hodnocení podnikatelských příležitostí a měl by představovat co nejlepší odhad budoucího vývoje podniku. Účelem je ukázat potenciál a časový rozvrh pro finanční stabilitu. Finanční plán je založen především na:
a) projekci vývoje příjmů, nákladů, zisku (ztráty); projekce příjmů vychází z projekce prodeje b) projekci vývoje peněžních toků (cash flow). Projekce vývoje cash flow může být pro
43
_________________________________________________________________ rozhodování mnohem důležitější než projekce zisku; c) projektovaný vývoj Cash flow (plán likvidity) d) projektová rozvaha e) poměrové ukazatele f) prognóza a hodnocení efektivnosti kapitálových výdajů g) finanční zdroje h) ekonomické předpoklady
Vhodné je doplnit podnikatelský plán celkovým časovým harmonogramem, který ukazuje časový průběh důležitých činností.
Takto pojatý podnikatelský plán představuje účinný nástroj pro dosažení vytýčené strategie podniku.
4.4 Volba právní formy podniku Je to další důležitá složka, nad kterou musí podnikatel při založení firmy přemýšlet. Volba právní formy, výběr společníků a místa podnikání totiž může velmi ovlivnit následné hospodaření firmy. Miloslav Synek (Nauka o podniku, kapitola 3, strana 43) uvádí devět kritérií, která by měl podnikatel před založením firmy zvažovat s ohledem na volbu právní formy: 1. způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko) 2. oprávnění k řízení 3. počet zakladatelů 4. nároky na počáteční kapitál 5. administrativní náročnost založení podniku a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku 6. účast na zisku/ztrátě 7. finanční možnosti, zvláště přístup k cizím zdrojům 8. daňové zatížení 9. zveřejňovací povinnost
44
_________________________________________________________________ Po zvážení těchto kritérií je pak už pouze na podnikateli, jestli bude podnikat jako živnostník nebo ve veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti či v družstvu.
4.5 Proces přípravy a realizace podnikatelského záměru Proces přípravy a realizace každého podnikatelského záměru jde rozdělit do tří fází, které na sebe navzájem navazují. Jsou jimi fáze předinvestiční, fáze investiční a fáze provozní.
4.5.1 Fáze předinvestiční
I tato fáze, která už v názvu napovídá, že předchází investici (tzn. celému zrealizování), má 3 části.
Jednou z částí je
identifikace podnikatelských příležitostí, další je studie těchto
podnikatelských příležitostí a nakonec i hodnocení podnikatelských příležitostí a rozhodnutí o jejich realizaci či zamítnutí.
Vyjasnění podnikatelských příležitostí
je velice důležitou částí podnikatelského
záměru, protože potenciální domácí i zahraniční investoři často usilují o získání informací o nově identifikovaných zajímavých a životaschopných podnikatelských příležitostech.
Identifikaci podnikatelských příležitostí předchází podrobné sledování a vyhodnocování faktorů okolí jako je např. poptávka po produktech či službách, export, odhalení zdrojů významných surovin, objevení nových výrobků a technologií. K tomu nám mohou často pomoci výsledky různých studií (např. analýzy dovozu, vyhodnocení surovinových zdrojů, vyhodnocení zkušeností ostatních zemí s obdobným ekonomickým základem…)
45
_________________________________________________________________ Po části "Identifikace podnikatelských příležitostí" následuje jejich podrobná studie, která spočívá převážně ve zpracování dostupných informací tak, aby se daly vyhodnotit jejich vypovídající schopnosti, posoudit efekty a nadějnost.
Výsledkem celé fáze by mělo být vybrání těch podnikatelských příležitostí, které nebudou pro podnikatele představovat velké riziko, nedostatečnou výši ekonomických efektů či nadměrné náklady
4.5.2 Fáze investiční
Tato fáze představuje vlastní realizaci podnikatelského záměru. Zahrnuje zejména následující činnosti:
− vytvoření právní, finanční a organizační základny pro realizaci podnikatelského záměru, − zpracování projektové dokumentace a získání technologie, − realizace nabídkových řízení zahrnující vyhodnocení nabídek a výběr dodavatelů − získání pozemků a výstavba budov a staveb, − zajištění předvýrobních marketingových činností včetně zabezpečení zásob, − získání a výcvik personálu − kolaudace a záběhový provoz
V této části je kritickým faktorem čas. Je nutné zpracovat kvalitní plán realizace podnikatelského záměru a pak neustále sledovat a vyhodnocovat případné odchylky od tohoto plánu, protože to může mít značný vliv na investiční náklady.
46
_________________________________________________________________
4.5.3 Fáze provozní Zde se podnikatelský záměr posuzuje z hlediska krátkodobého i dlouhodobého. Krátkodobý pohled se týká uvedení do provozu (= záběhový provoz). Mohou zde vznikat určité nedostatky pramenící z nezvládnutí např. technologického procesu, nedostatečné kvalifikace pracovníků atd.
Naopak z dlouhodobého hlediska se vyhodnocují problémy spojené s celou strategií jako celku, na kterou byl podnikatelský záměr zpracováván. V případě, že se ukáže, že zvolená strategie byla nesprávná, může být realizace určitých korekčních opatření obtížná a velmi nákladná.
4.6 Využití podnikatelského záměru Podnikatelský záměr, potažmo podnikatelský plán, který je správně zpracovaný slouží podniku:
− Jako nástroj k průběžné kontrole podnikatelských aktivit a dosažení průběžných cílů, které porovnáváme s hodnotami stanovenými v podnikatelském záměru − Jako nezbytná příloha v případě žádosti o získání bankovního úvěru či jiné půjčky − Jako prostředek k přesvědčení manažerského týmu a ostatních pracovníků o schopnosti podniku dosáhnou vytyčených cílů − Jako návod pro podnikatele pro jeho plánovací činnost − Jako nástroj k zajištění lepší konkurenceschopnosti podniku
47
_________________________________________________________________
5 Rizika podniku Útvar řízení rizika není v českých podnicích velmi rozšířen. Má prioritní postavení na vrcholové úrovni. V čele útvaru stojí manažer pro řízení rizika, jehož posláním je chránit vlastnictví podniku. Odhaluje a analyzuje rizika, řeší rizika, řídí průběh jejich zvládání a vyhodnocuje rizikové situace.
Ve středních až menších firmách tuto práci manažera zastává sám podnikatel (majitel společnosti).
5.1 Klasifikace podnikatelských rizik Podnikatelská rizika mají mnoho forem. Z hlediska věcného členění podnikatelských rizik rozlišujeme rizika do následujících okruhů.
1) Rizika informační - know how - hardwarová - softwarová - databázová
2) Rizika technická
- výzkum a vývoj - zaváděcí - funkčnosti - likvidační
3) Rizika výrobní (provozní) - zdroje - postupy - kvalita - přerušení - zastavení
48
_________________________________________________________________ 4) Rizika ekonomická - mezinárodní - makroekonomická - fiskální - monetární - inflační - daňová - investiční - odvětvová - nákladová
5) Rizika tržní - mezinárodní - prodejní - cenová - chování
- spotřebitelů - konkurence
6) Rizika finanční
- insolvence - úrokové sazby - bankovní
7) Rizika sociálně politická - sociální
- mzdová - zdravotní - jiná sociální
- politická
- mezinárodní - politický systém - nelegální činnosti
8) Rizika legislativní - ochranářská - spotřebitele - autorství - životního prostředí - hospodářská - občanská - trestní
49
_________________________________________________________________
5.2 Charakteristiky podnikatelských rizik
Schopnost nakládat s riziky je ovlivněna mnoha faktory. Mezi tyto faktory patří i míra ovlivnitelnosti toho kterého rizika z úrovně podniku.
Interní rizika jsou rizika, která se projevují uvnitř organizace a která je podnikatel schopen řídit a ovlivňovat. Jsou jimi například - velikost organizace, finanční síla organizace, zaměstnanci, výrobky, výrobní procesy.
Externí rizika jsou faktory okolního prostředí, ve kterém organizace existuje, a které jsou vně přímé kontroly a řízení podniku. Zahrnují zejména - úrokové míry, obchodní podmínky, daně, zaměstnaneckou legislativu, legální požadavky zákazníků, změny u konkurence, ochranu životního prostředí, bezpečností situaci…
5.3 Hodnocení rizika podnikatelem
Jakmile se jakýkoli subjekt rozhodne podnikat, implicitně jsou s jeho aktivitami spojena podnikatelská rizika. Jeho hlavním zájmem proto musí být rozpoznání rizik, iniciování vhodných opatření k odstranění popř. snížení ovlivnitelných rizik a řízení rizik tak, aby působila v přijatelném rozsahu.
Prvním krokem, který podnikatel musí udělat je identifikování spektra rizik. Půjde o spleť interních a externích rizik, velkých a malých, ovlivnitelných a neovlivnitelných, primárních a sekundárních rizik působících v různých časových obdobích a různé intenzitě.
50
_________________________________________________________________
6 Analýza SWOT Komplexní hodnocení silných a slabých stránek firmy spolu s hodnocením příležitostí a hrozeb je tzv. analýza SWOT.
6.1 Analýza vnějšího prostředí Firma musí sledovat rozhodující síly makroprostředí (demografické, ekonomické, technologické, politické, legislativní, sociální a kulturní), které nedokáže sice sama měnit, ale které ovlivňují zisky z jejího podnikání. Obchodní jednotka potřebuje rovněž vytvořit marketingový zpravodajský systém pro sledování a vyhodnocování důležitých vývojových trendů.
Hrozba prostředí je výzva vzniklá na základě nepříznivého vývojového trendu ve vnějším prostředí, která by mohla v případě absence účelných marketingových aktivit vést k ohrožení prodeje nebo zisku.
Hrozby by měly být klasifikovány z hlediska závažnosti a pravděpodobnosti jejich výskytu. Například v matici hrozeb:
Závažnost Nízká Vysoká
Pravděpodobnost výskytu Vysoká Nízká
1
2
3
4
1
Konkurent vyvíjí dokonalejší statky či služby
2
Hlubší a delší hospodářská recese
3
Vyšší náklady
4
Pokles v důsledku legislativních opatření 51
_________________________________________________________________
6.2 Analýza vnitřního prostředí Uvnitř každé jednotky je vhodné pravidelně vyhodnocovat její silné a slabé stránky. Tak se děje převážně vyplňováním formulářů, kterými se posuzují různé faktory firmy z hlediska intenzity jejích vlivů a z hlediska důležitosti.
Není možné, aby všechny podnikatelské aktivity měly pouze silné nebo slabé stránky. Stěžejní otázkou je, zda by se firma měla věnovat výhradně těm příležitostem, u niž by mohla uplatnit své silné stránky nebo mnohem lepším příležitostem, které by vyžadovaly značné úsilí pro získávání potřebných silných stránek.
6.3 Formulování cílů Na základě SWOT analýzy může firma přikročit k určení specifických cílů pro dané plánovací období. Tato etapa se nazývá formulování cílů. Manažeři používají pojem cíle pro stanovaní úkolů, které se vyznačují velikostí a časem. Kvantifikované cíle umožňují manažerům plánovat, realizovat a kontrolovat.
Velmi málo firem má pouze jeden cíl. U svých podnikatelských aktivit většina z nich sleduje určitou kombinaci cílů zahrnujících rentabilitu, zvýšení tržního podílu, omezení rizika, inovace, image…. Stanovení cílů obchodních jednotek umožňuje firmě uplatnit cílové řízení.
Cíle musí být hierarchicky uspořádané od nejdůležitějšího k nejméně důležitému. Pokud je to možné, cíle by měly být kvantifikovány (vyjádřeny číselně), dále by cíle měly být reálné (měly by vycházet z analýzy vnitřního a vnějšího prostředí, ne ze zbožných přání) a konečně cíle by měly být konzistetní.
6.4 Formulování strategie Cíle určují, kam se chce firma dostat. Strategie určuje, jak se tam dostat. Každá obchodní jednotka vyžaduje pro své cíle strategie ušité na míru. Mezi nejdůležitější patří
52
_________________________________________________________________ strategie marketingová, technologická a zdrojová. Existuje však mnoho druhů strategií. Shrnuté dle Michaela Portera jsou:
-
nákladová priorita - firma tvrdě usiluje o to, aby dosáhla co nejnižších nákladů na výrobu a distribuci, mohla tak nabídnout produkty za nižší cenu než její konkurenti a dosáhla tak většího podílu na trhu.
-
diferenciace - firma se soustřeďuje na dosažení dokonalého výkonu v oblasti, která je důležitá pro velký počet zákazníků.
-
ohnisko soustředění - firma se zaměřuje spíše na jeden či více úzkých segmentů trhu místo toho, aby usilovala o celý trh.
6.5 Formulování programu Jakmile firma vyvine svoje základní strategie, musí vypracovat podpůrné programy potřebné pro realizaci těchto strategií a následně je implementovat.
6.6 Zpětná vazba a kontrola Společnost musí mít možnost sledovat, jakých výsledků se při implementaci strategie dosahuje, stejně jako potřebuje monitorovat a vyhodnocovat změny ve vnitřním a vnějším prostředí. Některé oblasti prostředí se po dlouhá léta nemění, jiné se rozvíjejí pomalu a očekávaně, v dalších však dochází k prudkým, nevypočitatelným změnám. Vždy však společnost musí počítat s tím, že v každém prostředí dojde k nějaké změně. Společnost pak musí okamžitě revidovat, případně korigovat průběh implementace, programy, strategie a někdy i cíle.
53
_________________________________________________________________
54
7 Podnikatelský záměr Název firmy:
HELLER Michael
Popis činnosti firmy:
výstavba
inženýrských
staveb, stavební práce,
sítí, výstavba
vodohospodářských
práce, terénní úpravy a další
pozemní
stavby a výstavby.
Samostatná činnost firmy HELLER
Michael
U vodojemu 2040, 547 01 Náchod byla zahájena již v roce 1991, a to generální dodávkou vodovodu Hronov-Frajvald Pavlišov. Dále pak byly realizovány převážně generální dodávky větších i menších staveb vodovodů, kanalizací, plynovodů (z různých materiálů jako např. : PVC, svařované oceli, litiny, Pe, kameniny, betonu a pod.) čistíren odpadních vod a drobné i větší stavby na vodních tocích, jako odstraňování povodňových škod, výstavba
Obrázek 15 – Logo společnosti
suchých hrází (poldrů), čištění toků a rybníků, kácení a výsadby dřevin apod. Na základě novely Živnostenského zákona se podnikatel, po složení zkoušek, stal autorizovaným stavitelem v oboru vodohospodářských staveb se specializací staveb hydrotechnických, zdravotně-technických, melioračních a sanačních. Osvědčení o autorizaci pod číslem 13571 bylo vydáno Českou komorou inženýrů a techniků činných ve výstavbě dne 14.3.1997.
Počet zaměstnanců a jejich profese se odvíjí od počtu realizovaných staveb a ročního období od stabilních 9ti až do 15 pracovníků. Profesní obsazení je od kopáčů, kameníků, zedníků, 3 montážníci vodovodních a kanalizačních potrubí včetně ČOV. Šest stabilních pracovníků naší firmy byly dlouholetými zaměstnanci střediska meliorací Agrostavu Hronov a Ingstavu Brno (závod 04 Hradec Králové), 2 bagristé, 1 buldozerista a 2 řidiči nákladních aut, 1 THP.
55
Firma je vybavena mechanizačními, dopravními a výrobními prostředky jako:
•
kráčející bagr Schaeff SH 40-D
•
kolový bagr Schaeff SMB 2041
•
3 x buldozer Komatsu D41-P
•
nákladní automobil Tatra T148 3 S
•
autojeřáb AD-80 na PV3S
•
nákladní automobily PV3S - 2 ks
•
montážní vozidlo Avia 31
•
traktor Zetor 7245 s vlekem
•
terénní vůz 2x Mitsubishi Pajero a Isuzu Trooper
•
osobní automobily Volvo V70, Ford Mondeo kombi 1,9 TDI, Škoda Octavia 1,9 TDI, Škoda Forman 1,6, Seat, Subaru 4x4,
•
maringotky a stavební buňky
•
protlačovací souprava Js 100 mm, 200 mm
•
dieselkompresor DK 330
•
řezačka asfaltu, hutnící pěch, řetězové pily, čerpadla KDFU, benzinová rozbruška Stihl, řezačka asfaltových povrchů, stolová řezačka dlažby, hutnící desky, křovinořez, svářečka, autogenapod.
•
a další stroje a přístroje
Společnost je ve svém regionu známou a prosperující firmou, která vzkvétá a každoročně vykazuje zisky v řádu několika set tisíc korun.
56
Z výše konkretizovaných mechanizačních, dopravních a výrobních prostředků je zcela zřejmé, že společnost vynakládá "obrovské" finanční prostředky do pohonných hmot na jejich provoz.
Podnikatel se setkal, vedle celosvětově známých používaných pohonných hmot, s diskutovanými možnostmi alternativních paliv typu vodík, sluneční pohon a dalších. Nejvíce ho díky své ekologičnosti a možností rychlého využití zaujala varianta využití řepkového oleje jako alternativního paliva.
Seznámil se s variantami přestaveb motorů, informoval se cenách a možnostech nákupu řepky a protože se mu naskytla i možnost vlastnit stroje lisování oleje zajímá ho ekonomický dopad ("úspora či ztráta") na jeho společnost pokud by přebudoval motory svých mechanizačních strojů jednonádržovým systémem, pořídil si lisovací jednotky, nakupoval si řepku, lisoval si z ní za pomoci dělníků olej, který by pak upotřebil jako náhradní palivo.
Ze zjištěných údajů z technických průkazů mechanizačních strojů i z vysledované praxe podnikatele vím, že největší objem paliva (potažmo nákladů na palivo) je spojen s prací 3 buldozerů a 2 bagrů.
Pro co nejvyšší vypovídací schopnost pro podnikatele volím průzkum 2 variant.
VARIANTA
1) náklady na provoz 3 buldozerů Komatsu D41-P
VARIANTA
2) náklady na provoz 3 buldozerů Komatsu D41-P, kráčejícího bagru
Schaeff SH 40-D a kolového bagru Schaeff SMB 2041
Firma má díky svým kvalitně vykonaným zakázkám velice dobrou pověst, postavení a dostatek potřebných kontaktů.
Již v dnešní době mají smluvně podloženou práci na výhled jednoho roku a informace o dalších dodávkách i na léta další.
57
Přestože ceny všeobecně rostou, konkurenční prostředí drží ceny svých prací a služeb na stejné úrovni a tlačí je na hranice nákladů. Konkurence, vedle toho zvýšení výnosů a rentability své práce, jsou hlavními důvody zamyšlením se nad možnostmi snížení nákladů a proto i tvorby podnikatelského záměru.
58
7.1 Varianta č.1 7.1.1 Náklady na naftu na roční provoz 3 buldozerů Komatsu D41-P Z dlouhodobě sledovaných průměrů spotřeby i z údajů od výrobce buldozeru vím, že spotřeba na 1 motohodinu (hodinu práce stroje) je 10 - 14 litrů nafty.
Pro potřeby výpočtu budu proto brát v úvahu spotřebu 12 litrů nafty na 1 motohodinu = 1 hodinu práce mechanizace.
Mechanizace pracuje v průměru 8 hodin denně, 22 pracovních dnů v měsíci a 10 měsíců v roce (zbylé dva měsíce v roce není vzhledem k počasí v našem vegetačním pásmu možnost využití práce těchto strojů, využívá se tedy na opravy, nezbytnou údržbu, seřizování, servis a podobně.)
Cena nafty se pohybuje okolo 28,50 Kč za 1 litr včetně DPH.
59
Tabulka 7 - Stávající náklady společnosti na pohonné hmoty buldozerů (Varianta 1)
Stávající náklady společnosti na pohonné hmoty buldozerů Stroje Počet strojů mechanizace (buldozerů)
3 kusy
Spotřeba litrů nafty na 1 motohodinu mechanizace (buldozeru) litrů nafty na 1 motohodinu všech mechanizačních strojů (buldozerů) litrů nafty na 1 den (8 motohodin denně) litrů nafty na 1 měsíc (22 prac. dnů po 8 hodinách denně) litrů nafty na 1 rok (10 měsíců po 22 prac. dnech) Náklady na naftu Průměrná cena nafty k dnešnímu dni (zdroj iDNES) DPH 19% Průměrná cena nafty bez DPH Náklady na 1 motohodinu 1 stroje Náklady na 1 motohodinu 3 strojů Náklady na 1 den všech strojů Náklady na 1 měsíc všech strojů Náklady na 1 rok všech strojů
12 litrů/1 motohodinu 36 litrů/1 motohodinu 288 litrů nafty /1 den 6 336 litrů nafty /1 měsíc 63 360 litrů nafty /1 rok
28,50 Kč/1 litr 4,55 Kč/1 litr 23,95 Kč/1 litr 287,40 Kč / 1 motohodinu stroje 862,20 Kč /1 motohodinu strojů 6.897,6,- Kč / 1 den 151.747,20 Kč / 1 měsíc 1.517 472 Kč/ 1 rok
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Z propočtů uvedených v tabulce č. 7 - "Stávající náklady společnosti na pohonné hmoty" zjišťuji, že v tomto roce, při akceptaci aktuálních cen, vynaloží podnikatel 1.517.472,Kč za motorovou naftu spotřebovanou třemi mechanizačními stroji (buldozery).
7.1.2 Náklady na provoz buldozerů na řepkový olej Pro zjištění celkových nákladů na využití řepkového oleje jako motorového paliva je nutné postupovat krok za krokem, dle jednotlivých potřebných nákladových položek.
Nejvhodnější je začít od zjištění potřeby objemu pohonných hmot v litrech za rok. Celkový objem potřebných pohonných hmot zjistím lehce přepočtem průměrné spotřeby
60
na motohodinu práce stroje vynásobené počtem motohodin za den, dnů za měsíc a měsíců za rok. Tabulka 8 - Počet potřebných litrů nafty na 1 rok práce 3 buldozerů (VARIANTA 1)
Počet potřebných litrů nafty na 1 dne práce 3 buldozerů Stroje Počet strojů mechanizace (buldozerů)
3 kusy
Spotřeba litrů nafty na 1 motohodinu mechanizace (buldozeru) litrů nafty na 1 motohodinu všech mechanizačních strojů (buldozerů) litrů nafty na 1 den (8 motohodin denně) litrů nafty na 1 měsíc (22 prac. dnů po 8 hodinách denně) litrů nafty na 1 rok (10 měsíců po 22 prac. dnech)
12 litrů/1 motohodinu 36 litrů/1 motohodinu 288 litrů nafty /1 den 6.336 litrů nafty /1 měsíc 63.360 litrů nafty /1 rok
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Ze spočtených potřebných litrů pohonných hmot za rok jednoduše podle tabulky č. 5, ve které přehledně vidím výrobní kapacity lisů, zvolím druh a počet lisovacích zařízení.
Zdroje tvrdí, že spotřeba alternativních pohonných hmot namísto nafty může být nižší, ale neříká přesně o kolik. Výkonnost a síla stroje pak může být vyšší či nižší. Protože přesná a jednoznačná odpověď na tyto otázky ještě není zcela zřejmá, nemohu ji ani sama reálně ověřit a myslím, že to není ani součástí této práce, budu pro ilustraci předpokládat, že spotřeba i výkonnost mechanizačního stroje se při využití alternativních pohonných hmot nezmění. Tudíž spotřeba bude stále 12 litrů na 1 motohodinu.
Náklady na nákup lisovacích zařízení
Na 63 360 litrů paliva bych volila investovat finanční prostředky do nákupu lisu Farmet UNO a lisovacího zařízení Farmer 20. Lisovací jednotka Farmer 20 sice vyprodukuje stejné množství oleje jako výrazně levnější lis DUO, avšak její součástí je mimo jiné filtrace, která je pro použití řepkového oleje jako pohonné hmoty potřebná.
Olej získaný lisováním na lisu UNO lze filtrovat v lisovací jednotce Farmer 20.
Finanční náklady na pořízení lisu UNO a Farmer 20. 61
Tabulka 9 - Náklady na zakoupení lisu a lisovacího zařízení
Lis, lisovací zařízení Farmet UNO Farmer 20 Náklady na zařízení celkem
Cena bez DPH 61.600,- Kč 199.360,- Kč 260.960,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Při lineárním odepisování je částka 260.960,- Kč rovnoměrně odepisována do nákladů po dobu 4 let ve stejné výši 65.240,- Kč.
Náklady na nákup řepkového semene
Vedle nákladů na lisy je druhou neméně důležitou položkou výdaj na nákup řepkového semene. Výtěžnost oleje z řepkového semene je cca 34% z celkového objemu 42- 47%. To znamená z 1 tuny řepkového semene 340 litrů řepkového oleje.
Roční kapacita při spojení lisovací jednotky Farmeru 20 a samostatného lisu Farmet UNO je max. 99 634 litrů oleje, což v přepočtu znamená 293.040 kg řepkového semene za rok (tiz. tabulka č.6).
Cena jedné tuny řepkového semene za poslední rok velice kolísala (viz graf Cena za tunu řepky v Kč, str.9) a nyní se pohybuje okolo 6.750,- Kč bez DPH.
Tabulka 10 - Náklady na nákup řepkového semene
Náklady
Cena bez DPH 6.750,- Kč (bez DPH) 1.977.750 Kč (bez DPH) 1.977.750,- Kč (bez DPH)
1 tuna řepky 293 tun řepky Celkem náklady na řepkové semeno * Zdroj tabulky – vlastní propočet
Náklady na obsluhu
Lisování za přítomnosti lisu a řepky však stále není úplné. Bez lidského faktoru je chod lisu nemyslitelný.
62
Na dohled
nad prací strojů je zapotřebí 1 člověk. Lisy dosahují kalkulované
výtěžnosti při práci 24 hodin denně, 330 dnů za rok, z čehož vyplývá nutnost 3 směnného provozu, tedy zaměstnání 4 pracovníků.
Náklady na obsluhu, která je potřeba po dobu chodu stroje alespoň na dohled nad provozem stroje, pro dosypání řepkového semene do násypky, pro výměnu oleje lapajících nádob, pro olej i výlisky, vystačí bohatě počítat ve výši ½ úvazku. Při tomto dohledu může zaměstnanec vykonávat i jinou práci, jako např. ostrahu objektu, průběžné opravy a údržby mechanizačních strojů ve firmě, obsluhu pevné linky, faxu,…
Tabulka 11 - Náklady na obsluhu lisu a lisovacího zařízení
Náklady Náklady na 1 zaměstnance (4 hod/den) na měsíc Náklady na 4 zaměstnance na měsíc Náklady na 4 zaměstnance za rok (12 měsíců) Náklady na obsluhu celkem na rok
Cena bez DPH 10.000,- Kč 40.000,- Kč 480.000,- Kč 480.000,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Náklady elektrickou energii
Chod lisu pracuje na elektrickou energii. Náklady na hodinu práce stroje by se zdála zanedbatelná, avšak suma za rok je také značnou položkou, která je potřeba do nutných nákladů na výrobu oleje zahrnout.
Tabulka 12 - Náklad na spotřebu elektrické energie pro chod lisů
Náklady Spotřeba kW lisu za hodinu Průměrná cena podnikatelských sazeb spotřebovanou kWhodinu elektrické energie Náklady na spotřebu elektrické energie na rok * Zdroj tabulky – vlastní propočet
63
Kč 1,05 kW za
3,50 Kč/kW hod 41.580,- Kč
Náklady na přestavbu motorů v mechanizačních strojích na možnost použití řepkového oleje jako paliva.
Náklady na přestavbu jsou rozlišné a to hlavně v případě, zda je použit systém dvou nádrží či systém jedné nádrže spolu s přebudováním celého motoru (úprava řízení počítače, úprava vstřikovacích trysek, výměna filtrů, výměna žhavících (startovacích) svíček, ohřev (předehřev) oleje…).
Údajně kvalitnější a pro mechanizační stroj méně zátěžná, i když dražší, je varianta přebudování celého motoru a jeho úprava pro nové pohonné hmoty. Cena takovéto přestavby se pohybuje v zahraničí okolo 6 - 8.000 EUR, tj. 168 000 - 224 000 Kč. Podnikatel chce do svého záměru zohlednit možnost přebudování motorů jednonádržovým (dražším) systémem. Přehled o výdajích uvádím v následující tabulce.
Tabulka 13 - Náklady na přestavbu motoru
Náklady Přestavba motoru 1 buldozeru (v průměru) Přestavba motorů 3 buldozerů (v průměru) Celkem vstupní investice na přestavbu motoru
Cena bez DPH 190.000,- Kč 570.000,- Kč 570.000,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Náklady na opotřebené části lisů
Po určité době chodu lisu vlivem opotřebování jsou zapotřebí výměny určitých částí stroje. Tato údržba se vykonává jedenkrát za 3-4 roky
Tabulka 14 - Náklady na opotřebené části stroje (údržba lisů a lisovacího zařízení)
Náklady Opotřebené části na Farmet UNO Opotřebené části na Farmer 20 Celkem náklady na opotřebené části
Cena bez DPH 16.956,- Kč 33.912,- Kč 50.868,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
64
7.1.3 Příjmy z vylisovaného oleje a výlisků Příjmy z výlisků a prodaného (nespotřebovaného, nadbytečného) vyrobeného oleje
Jak jsem již v úvodu práce naznačila, lisováním oleje z řepkových semen vzniká mimo oleje i pokrutina, tzv. výlisky. Tyto výlisky nemá mnou zkoumaný podnikatel možnost osobně využít, proto se rozhodl k jejich odprodeji.
Cena při výkupu výlisků (které jsou velice vhodné jako krmivo pro dobytek, tak i jako topivo apod.) je přibližně 3.600 Kč / tunu (bez DPH)
Naproti tomu výkup oleje se v České republice pohybuje okolo 17.000 Kč / tunu (bez DPH). Cenu uvádím z důvodu ročních přebytků oleje nad kapacitu spotřeby strojů. Podnikatel se i v tomto případě, vedle možnosti skladování oleje, přiklonil k možnosti vylisovaný olej prodejem zpeněžit.
Tabulka 15 - Příjmy z prodeje výlisků a nezužitkovaného řepkového oleje
Příjmy
99.634 litrů oleje 696.262,- Kč (bez DPH)
Výlisky 193 406 kg Nespotřebovaný ale vyrobený olej (99 634 - 63 360 = 36 274 litrů oleje) Celkem příjmy z řepkových výlisků a oleje
616.658,-Kč (bez DPH) 1.312.920,- Kč (bez DPH)
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
7.1.4 Porovnání nákladů Díky mnoha různým druhům nákladů uvádím porovnání a celkový přehled v následujících přehledných tabulkách.
65
CELKOVÝ PŘEHLED NÁKLADŮ A PŘÍJMŮ NA 4-LETÉ OBDOBÍ (pro variantu 1) Tabulka 16 - Přehled nákladů na 4 roky na naftu (VARIANTA 1)
3 buldozery Náklady celkem
1. rok 1.517.472,- Kč 1.517.472,- Kč
2 rok 1.517.472,- Kč 1.517.472,- Kč
3. rok 1.517.472,- Kč 1.517.472,- Kč
4. rok 1.517.472,- Kč 1.517.472,- Kč
Celkem za 4 roky 6.069.888,- Kč 6.069.888,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet Tabulka 17 - Přehled nákladů na 4 roky při použití řepkového oleje
Nákup zařízení pro lisování (odpisy) Náklady na obsluhu Výdaje na elektrickou energii Nákup řepkového semene v Kč Přebudování motorů Náklady na opotřebení celkem Náklady celkem
1. rok
2 rok
3. rok
4. rok
Celkem za 4 roky
65.240,- Kč
65.240,- Kč
65.240,- Kč
65.240,- Kč
260.960,- Kč
480.000,- Kč
480.000,- Kč
480.000,- Kč
480.000,- Kč
1.920.000,- Kč
41.580,- Kč
41.580,- Kč
41.580,- Kč
41.580,- Kč
166.320,- Kč
1.977.750,- Kč
1.977.750,- Kč
1.977.750,- Kč
1.977.750,- Kč
7.911.000,- Kč
570.000,- Kč
0,-
0,-
0,-
570.000,- Kč
0,-
0,-
0,-
50.868,- Kč
50.868,- Kč
3.134.570,- Kč
2.564.570,- Kč
2.564.570,- Kč
2.615.438,- Kč
10.879.148,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
66
Tabulka 18 - Přehled příjmů za 4 roky z prodeje výlisků a nevyužitého řepkového oleje
Příjmy z výlisků Příjmy z prodeje nevyužitého řepkového oleje Příjmy celkem
1. rok 696.262,- Kč
2 rok 696.262,- Kč
3. rok 696.262,- Kč
4. rok 696.262,- Kč
Celkem za 4 roky 2.785.048,- Kč
616.658,- Kč
616.658,- Kč
616.658,- Kč
616.658,- Kč
2.466.632,- Kč
1.312.920,- Kč
1.312.920,- Kč
1.312.920,- Kč
1.312.920,- Kč
5.251.680,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Tabulka 19 - CELKOVÝ PŘEHLED NÁKLADŮ A PŘÍJMŮ NA 4 ROKY, ÚSPORA
1. rok 1.517.472,- Kč
2 rok 1.517.472,- Kč
3. rok 1.517.472,- Kč
4. rok 1.517.472,- Kč
Celkem za 4 roky 6.069.888,- Kč
3.134.570,- Kč
2.564.570,- Kč
2.564.570,- Kč
2.615.438,- Kč
10.879.148,- Kč
1.312.920,- Kč
1.312.920,- Kč
1.312.920,- Kč
1.312.920,- Kč
5.251.680 Kč
1.821.650,- Kč
1.251.651,- Kč
1.251.651,- Kč
1.302.519,- Kč
7.290.720,- Kč
- 304.178,- Kč
+ 265.821,- Kč
+ 265.821,- Kč
+214.953,- Kč
+ 442.408,- Kč
Náklady na naftu Náklady na řepkový olej Příjmy z řepkového oleje Čisté náklady na řepkový olej
Roční výnos +, roční ztráta -
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
67
7.1.5 Vyhodnocení varianty č. 1 Celkové náklady na naftu za jeden sledovaný rok jsou v součtu ve výši 1.517 472,Kč.
Náklady na přebudování motorů, náklady na nákup řepky, zaměstnance, nákup lisů (resp. odpisů) je v prvním roce sečteno částkou 3.134.570,- Kč. Od ní můžeme směle odečíst výnosy z prodané pokrutiny a zpeněženého nespotřebovaného oleje 1.312.920,- Kč a dostaneme se na náklad za 1. rok 1.821.650,- Kč.
Již na první pohled je znatelné, že v prvním roce je náš záměr ztrátový. Přesně je to o- 304.178,- Kč. V řeči procent je toto číslo ztrátové o 20,05%. Minusové hodnoty se vyskytly z důvodu vydání jednorázové částky za přebudování motorů na spalování oleje u všech třech sledovaných strojů. Částka byla dána celá do nákladů, i když jako technické zhodnocení by mohla být i časově spolu s pořizovací cenou strojů odepisována po dobu odepisování mechanizace.
V druhém a třetím roce již je situace veselejší. Z nákladů nám odpadla velká částka za přebudování motorů na spalování oleje (i když jako technické zhodnocení by mohli být i časově spolu s pořizovací cenou
stroje odepisovány po dobu odepisování stroje)
v následujících letech je roční přínos (oproti spotřebě nafty) a rázem jsme se dostali do kladných čísel.
Celkové náklady na naftu jsou (při akceptaci aktuálních cen nafty bez DPH) stále stejné. Náklady na využití oleje se však změnily na 2.564.570,- Kč. Příjmy jsou opět shodné jako v předcházejícím období a to v obnosu 1.210.070,- Kč. Rozdíl a tak celkové náklady jsou pak ekonomicky příznivější hned o 265.821,- Kč. Převedeno do procent je úspora nákladů oproti využití naftového paliva o 17,52%.
Čtvrtý rok se oproti dvou předcházejícím malinko úsporně snižuje, což je zapříčiněno běžným opotřebováním a nákupem náhradních dílů lisů. Náklady se zvýší o 50.868,- Kč na 2.615.438,- Kč . Ve srovnání s naftou jsou pak náklady nižší o 14,17%. 68
Z osobního pohledu bych usoudila, že pro malého, středního i jakéhokoli dalšího podnikatele, je úspora nákladů na běžný provoz strojů ve výši 14,17 - 17,52% velice zajímavé číslo, kterého jen tak nedosáhne.
Z celkového pohledu na součet nákladů za celé čtyři roky se procenta úspornosti díky ztrátě v prvním roce v průměru samozřejmě sníží. Je nutno však poukázat na fakt, že v dalších letech již nebude nákladem vstupní cena lisů, protože stroje již budou odepsány, na další dva roky nemusíme počítat ani s výměnou běžně opotřebovávaných se částí apod., takže další a další roky budou "výnosnější" a celkové průměrné procento úspornosti by rychlým tempem navyšovali. Za zkoumané čtyřleté období jsou průměrné úspory jen 7,29%.
69
7.2 Varianta č. 2 Druhá varianta je oproti 3 buldozerům rozšířena o další dva mechanizační stroje a to bagry.
Při výpočtech nákladů a příjmů (úspor či ztrát) budeme postupovat analogicky.
7.2.1 Náklady na naftu na roční provoz 3 buldozerů Komatsu D41-P, kráčejícího bagru Schaeff SH 40-D a kolového bagru Schaeff SMB 2041 (VARIANTA 2) I v tomto případě z dlouhodobě sledovaných průměrů spotřeby i z údajů od výrobce víme, že spotřeba na 1 motohodinu buldozeru je 10 - 14 litrů nafty a na provoz bagrů je spotřeba n 1 motohodinu poloviční, tzn. 5-7 litrů nafty.
Pro potřeby výpočtu budeme proto brát v úvahu spotřebu 12 litrů nafty na 1 motohodinu (= hodinu) práce buldozeru a 6 litrů nafty na 1 motohodinu práce bagru.
Mechanizace pracuje v průměru taktéž 8 hodin denně, 22 pracovních dnů v měsíci a 10 měsíců v roce a cena nafty se pohybuje okolo 28,50 Kč za 1 litr včetně DPH.
70
Tabulka 20 - Stávající náklady společnosti na pohonné hmoty buldozerů a bagrů (VARIANTA 2)
Stávající náklady společnosti na pohonné hmoty buldozerů a bagrů Stroje Počet strojů mechanizace (buldozerů) Počet strojů mechanizace (bagrů)
3 kusy 2 kusy
Spotřeba litrů nafty na 1 motohodinu buldozeru litrů nafty na 1 motohodinu bagru litrů nafty na 1 motohodinu všech mechanizačních strojů (buldozerů) litrů nafty na 1 den (8 motohodin denně) litrů nafty na 1 měsíc (22 prac. dnů po 8 hodinách denně) litrů nafty na 1 rok (10 měsíců po 22 prac. dnech)
384 litrů nafty /1 den 8.448 litrů nafty /1 měsíc 84.480 litrů nafty /1 rok
Náklady na naftu Průměrná cena nafty k dnešnímu dni (zdroj iDNES) DPH 19% Průměrná cena nafty bez DPH Náklady na 1 motohodinu 1 buldozeru Náklady na 1 motohodinu 1 bagru Náklady na 1 motohodinu 3 buldozerů Náklady na 1 motohodinu 2 bagrů Náklady na 1 den všech strojů Náklady na 1 měsíc všech strojů Náklady na 1 rok všech strojů
28,50 Kč/1 litr 4,55 Kč/1 litr 23,95 Kč/1 litr 287,40 Kč /1 motohodinu 143,70 Kč /1 motohodinu 862,20 Kč /1 motohodinu 287,40 Kč/1 motohodinu 9.196,80 Kč / 1 den 202.329,60 Kč / 1 měsíc 2.023.296 Kč/ 1 rok
12 litrů/1 motohodinu 6 litrů/1 motohodinu 48 litrů/1 motohodinu
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Vidíme, že při použití většího počtu mechanizace se samozřejmě zvyšuje i spotřeba pohonných hmot v litrech a tím je větší i finanční zatížení. Při využití 3 buldozerů a 2 bagrů jsou náklady na 1rok provozu strojů v celkové výši 2.023.296 Kč. Ceny jsou počítány z dnešních průměrných cen bez DPH (není zohledněn jistý nárůst ceny ropy – potažmo nafty)
71
7.2.2 Náklady na alternativní palivo Alternativním palivem je zde opět použit řepkový olej, který si podnikatel sám vylisuje na zvolených lisech společnosti Farmet a.s., metodou lisování za studena.
Ke stanovení kapacity lisu (lisů) potřebujeme opět zjistit spotřebu litrů nafty u uvažovaných mechanizačních strojů a to nejlépe za kalendářní rok.
Pro správné zvolení nákupu lisovacích jednotek musíme zjistit potřebnou kapacitu paliva v litrech.
Potřebná kapacita paliva v litrech
Tabulka 21 - Počet potřebných litrů pohonných hmot na 1 rok práce 3 buldozerů a 2 bagrů (VARIANTA 2)
Počet potřebných litrů nafty na 1 den práce 3 buldozerů a 2 bagrů Stroje Počet strojů mechanizace (buldozerů) Počet strojů mechanizace (bagrů)
3 kusy 2 kusy
Spotřeba litrů nafty na 1 motohodinu buldozeru litrů nafty na 1 motohodinu bagru litrů nafty na 1 motohodinu všech mechanizačních strojů (buldozerů) litrů nafty na 1 den (8 motohodin denně) litrů nafty na 1 měsíc (22 prac. dnů po 8 hodinách denně) litrů nafty na 1 rok (10 měsíců po 22 prac. dnech)
12 litrů/1 motohodinu 6 litrů/1 motohodinu 48 litrů/1 motohodinu 384 litrů nafty /1 den 8.448 litrů nafty /1 měsíc 84.480 litrů nafty /1 rok
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Pro výpočet budeme předpokládat stejnou spotřebu nafty jako oleje i shodnou výkonnost mechanizačních strojů. Tudíž spotřeba bude stále 12 litrů na 1 motohodinu u buldozerů a 6 litrů na 1 motohodinu u bagrů.
Z popsaných lisovacích strojů společnosti Farmet a.s. a jejich kapacit spolu s vypočtenou potřebou pohonných hmot společnosti HELLER Michael se v případě varianty 72
č.2, kde je spotřeba litrů nafty na 1 rok 84.480 litrů nafty /1 rok použije taktéž kompletní lisovací zařízení Farmer 20 a lis UNO (viz. tabulka č. 5 a 6), kde sice není možnost vybavení jako u Farmeru 20 (nejsou u něho sedimentační nádoby, nádoby s čerpadlem, filtr s ruční regenerací, nádoby na vyfiltrovaný olej, elektroinstalace), ale všech těchto zařízení je možné z Farmeru 20 využít. Celková výtěžnost těchto dvou strojů za rok se pohybuje 72.705 99.634 litrů oleje.
Náklady na zakoupení lisu a lisovacího zařízení
Tabulka 22 - Náklady na zakoupení lisu a lisovacího zařízení
Lis, lisovací zařízení Farmet UNO Farmer 20 Náklady na zařízení celkem
Cena bez DPH 61.600,- Kč 199.360,- Kč 260.960,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Náklady na obsluhu,
Náklady na obsluhu, která je pro chod stroje potřeba je shodná s náklady na obsluhu ve variantě č. 1.
Tabulka 23 - Náklady na obsluhu lisu a lisovacího zařízení
Náklady Náklady na 1 zaměstnance (8 hod/den) na měsíc Náklady na 3 směny za měsíc Náklady na 3 směny za rok (12 měsíců) Náklady na obsluhu celkem na rok
Kč 10.000,- Kč 40.000,- Kč 480.000,- Kč 480.000,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Náklady na nákup řepkového semene
Kapacita spojení Farmeru 20 a Farmetu UNO je max. 99 634 litrů oleje, což je 293.040 kg řepkového semene.
73
Jedna tuna řepkového semene stojí cca 6.750,- Kč bez DPH.
Tabulka 24 - Náklady na nákup řepkového semene
Náklady
Cena bez DPH 6.750,- Kč (bez DPH) 1.977.750,- Kč (bez DPH) 1.977.750,- Kč (bez DPH)
1 tuna řepky 293 tun řepky Celkem náklady na řepkové semeno * Zdroj tabulky – vlastní propočet
Náklady na přestavbu motorů v mechanizačních strojích na možnost použití řepkového oleje jako paliva.
Přestavbu se podnikatel i v této variantě rozhodl použít dražší, proto jsou výdaje na 1 mechanizační stroj opět 190.000,- Kč.
Tabulka 25 - Náklady na přestavbu motoru
Náklady Přestavba motoru 1 buldozeru (v průměru) Přestavba motorů 3 buldozerů (v průměru) Přestavba motorů 2 bagrů (v průměru) Celkem vstupní investice na přestavbu motoru
Cena bez DPH 190.000,- Kč 570.000,- Kč 380.000,- Kč 950.000,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Náklady na opotřebení lisů
Po zhruba 3-4 letech je potřeba u lisů vyměnit běžně opotřebovávané části.
Tabulka 26 - Náklady na opotřebené části stroje (údržba lisů a lisovacího zařízení)
Náklady Opotřebené části na Farmet UNO Opotřebené části na Farmer 20 Celkem náklady na opotřebené části
Cena bez DPH 16.956,- Kč 33.912,- Kč 50.868,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
74
7.2.3 Příjmy z produkce oleje Stejně jako v předešlé variantě, i v této podnikatel nevyužije veškerý olej pro vlastní spotřebu, a proto přebytek prodává.
Vedle nezužitkovaného oleje jsou dalším příjmem do kasy i peníze utržené za prodej výlisků.
Příjmy z výlisků a prodaného (nespotřebovaného, nadbytečného) vyrobeného oleje
Cena při výkupu výlisků (které jsou velice vhodné jako krmivo pro dobytek, tak i jako topivo apod.) je okolo 3.600 Kč / tunu (bez DPH) a oleje okolo 17.000 Kč / tunu (bez DPH).
Tabulka 27 - Příjmy z prodeje nadbytečného oleje a výlisků
Příjmy
99.634 litrů oleje 696.262,- Kč (bez DPH)
Výlisky 193 406 kg Nespotřebovaný ale vyrobený olej (99 634 - 84 480 = 15.154 litrů oleje) Celkem příjmy z řepkových výlisků a oleje
257.618,-Kč (bez DPH) 953.880,- Kč (bez DPH)
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
7.2.4 Souhrn K lepší přehlednosti uvádím souhrn v následujících tabulkách
75
CELKOVÝ PŘEHLED NÁKLADŮ A PŘÍJMŮ NA 4-LETÉ OBDOBÍ (pro variantu 1) Tabulka 28 - Přehled nákladů na 4 roky na naftu
3 buldozery 2 bagry Náklady celkem
1. rok 1.517.472,- Kč 505.824,- Kč 2.023.296 Kč
2 rok 1.517.472,- Kč 505.824,- Kč 2.023.296 Kč
3. rok 1.517.472,- Kč 505.824,- Kč 2.023.296 Kč
4. rok 1.517.472,- Kč 505.824,- Kč 2.023.296 Kč
Celkem za 4 roky 6.069.888,- Kč 2.023.296,- Kč 8.093.184,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet Tabulka 29 - Přehled nákladů na 4 roky při použití řepkového oleje
Nákup zařízení pro lisování (odpisy) Náklady na obsluhu Nákup řepkového semene v Kč Přebudování motorů Spotřeba elektrické energie na chod lisů Náklady na opotřebení celkem Náklady celkem
1. rok
2 rok
3. rok
4. rok
Celkem za 4 roky
65.240,- Kč
65.240,- Kč
65.240,-Kč
65.240,- Kč
260.960,- Kč
480.000,-
480.000,-,-
480.000,-
480.000,-
1.920.000,- Kč
1.977.750,- Kč
1.977.750,- Kč
1.977.750,- Kč
1.977.750,- Kč
7.911.000,- Kč
950.000,- Kč
0,-
0,-
0,-
950.000,- Kč
41.580,- Kč
41.580,- Kč
41.580,- Kč
41.580,- Kč
166.320,- Kč
0,-
0,-
0,-
50.868,- Kč
50.868 Kč
3.514.570,- Kč
2.564.570,- Kč
2.564.570,- Kč
2.615.438,- Kč
11.259.148,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
76
Tabulka 30 - Přehled příjmů za 4 roky z prodeje výlisků a nevyužitého řepkového oleje
Příjmy z výlisků Příjmy z prodeje nevyužitého řepkového oleje Příjmy celkem
1. rok 696.262,- Kč
2 rok 696.262,- Kč
3. rok 696.262,- Kč
4. rok 696.262,- Kč
Celkem za 4 roky 2.785.048,- Kč
257.618,-Kč
257.618,-Kč
257.618,-Kč
257.618,-Kč
2.1.030.472,-Kč
953.880,- Kč
953.880,- Kč
953.880,- Kč
953.880,- Kč
3.815.520,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet Tabulka 31 - CELKOVÝ PŘEHLED NÁKLADŮ A PŘÍJMŮ NA 4 ROKY, ÚSPORA
1. rok 2.023.296 Kč
2 rok 2.023.296 Kč
3. rok 2.023.296 Kč
4. rok 2.023.296 Kč
Celkem za 4 roky 8.093.184 Kč
3.514.570,- Kč
2.564.570,- Kč
2.564.570,- Kč
2.615.438,- Kč
11.259.148,- Kč
953.880,- Kč
953.880,- Kč
953.880,- Kč
953.880,- Kč
3.815.520,- Kč
2.560.690,- Kč
1.610.690,- Kč
1.610.690,- Kč
1.661.558,- Kč
7.443.528,- Kč
- 537.294,- Kč
+ 412.606,- Kč
+ 412.606,- Kč
+ 361.738,- Kč
+ 649.606,- Kč
Náklady na naftu Náklady na řepkový olej Příjmy z řepkového oleje Čisté náklady na řepkový olej
Roční výnos +, roční ztráta -
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
77
7.2.5 Vyhodnocení varianty č. 2 Druhá varianta by z logického hlediska díky stejnému množství lisovacího zařízení (tím i stejných nákladů), ale větší využitelnosti vyrobeného oleje měla pro podnikatele z ekonomických úspor vycházet lépe. Ale je tomu opravdu tak?
I když v prvním roce se náklady na přestavbu automobilových motorů zvýšily z 570.000,- Kč na 950.000,- Kč (a i když by se daly jako technické zhodnocení po dobu 4 let odepisovat, což jsem zde neudělala), je zde stále ztráta z uvedené části podnikání a to ve výši - 537.394,- Kč. V procentech to potom znamená -26,56%.
Oproti variantě č. 1 se v dalších dvou letech úspory v peněžní sumě zvýšili z 265.821,- Kč na 412.606,- Kč. Převedeno do řeči procent je však vztah mezi úsporami (+ 412.606,- Kč ) a původními náklady na naftu (2.023.296 Kč) jen 20,39%. To ve srovnání s variantou č. 1, kde byly úspory 17,52% je navýšení pouze 2,87%, což není až tak velký skok jak jsem si na počátku myslela.
Ve čtvrtém zkoumaném období je pak navýšení výnosnosti oproti předcházející variantě dokonce 3,71%.
Celkově za dobu 4 let je pak možno ušetřit 649.656,- Kč, což je v procentech 8,03%. Varianta č.2 tak vychází v porovnání s variantou č. 1.jen o 0,74% lépe. To je převážně způsobeno velkou ztrátou v prvním roce podnikání, kde jsou vynaloženy velké finanční prostředky do technického zhodnocení strojů - přestavbou motorů pro využití řepkového oleje jako paliva.
Myslím, že pro malého a středního podnikatele je úspora 649.656,- Kč (8,03%) za 4 roky provozu velice zajímavou částkou. Je logické, že v dalších letech, kdy už budou ceny strojů plně uhrazeny, budou výnosy („uspořené částky“) daleko větší.
78
7.3 Vyžádaná alternativa Po seznámení reálně existujícího podnikatele s výsledky výzkumu, po předání práce k nahlédnutí a vyjádření, po prezentaci, vysvětlení, ukázání výpočtů, prostudování práce a diskuzí nad ní, se objevila ze strany pana Michaela Hellera žádost o vypracování ještě jedné alternativy, ve které budou vozidla přebudována levnějším dvounádržovým systémem, mimo bagrů a buldozerů bude počítáno s vyšším pracovním nasazením jednoho buldozeru a dále zde budou využity i jiné, na palivo náročné, podnikatelem denně používané, stroje a automobily, kterými jsou:
1) Osobní automobil VW Transportér 2,4 D (jehož technický průkaz je k nahlédnutí v uložen na konci této práce v sekci příloh. Příloha č. 1)
Tabulka 32 - Roční počet potřebných litrů pohonných hmot osobního automobilu VW Transportér 2,4D
Počet potřebných litrů paliva na 1 rok používání osobního automobilu VW Transportér 2,4D ø spotřeba ujeté km celkem za rok (dle podkladů podnikatele) spotřeba pohonných hmot na rok
9,5 l/100 km 33.000 km 3.036 litrů
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
2) Osobní automobil VW Transportér 1,9 D (jehož technický průkaz je k nahlédnutí v uložen na konci této práce v sekci příloh. Viz příloha č. 2)
Tabulka 33 - Roční počet potřebných litrů pohonných hmot osobního automobilu VW Transportér 2,9D
Počet potřebných litrů paliva na 1 rok používání osobního automobilu VW Transportér 1,9 D ø spotřeba ujeté km celkem za rok (dle podkladů podnikatele) spotřeba pohonných hmot na rok * Zdroj tabulky – vlastní propočet
79
8,5 l/100 km 30.000 km 2.550 litrů
3) Nákladní automobil PRAGA V3S - S (technický průkaz viz příloha č. 3)
Tabulka 34 - Roční počet potřebných litrů pohonných hmot nákladního automobilu Praga
Počet potřebných litrů paliva na 1 rok používání nákladního automobilu PRAGA V3S-S ø spotřeba ujeté km celkem za rok (dle podkladů podnikatele) spotřeba pohonných hmot na rok
45 l/100 km 15.000 km 6.750 litrů
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
4) Nákladní automobil TATRA T 148 S3 (technický průkaz viz příloha č.4)
Tabulka 35 - Roční počet potřebných litrů pohonných hmot nákladní automobilu Tatra
Počet potřebných litrů paliva na 1 rok používání nákladního automobilu TATRA T 148 S3 ø spotřeba ujeté km celkem za rok (dle podkladů podnikatele) spotřeba pohonných hmot na rok
31,5 l/100 km 25.000 km 7.875 litrů
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
5) Speciální automobil skříňový AVIA 31 N SPO G S3 (technický průkaz viz příloha č. 5)
Tabulka 36 - Roční počet potřebných litrů pohonných hmot skříňového automobilu AVIA
Počet potřebných litrů paliva na 1 rok používání speciálního automobilu skříňového AVIA 31 N SPO G ø spotřeba ujeté km celkem za rok (dle podkladů podnikatele) spotřeba pohonných hmot na rok
31,5 l/100 km 25.000 km 7.875 litrů
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
6) 3x buldozery, jeden s navýšenou spotřebou hodin z 1760 za rok na 2200 hodin.Jejich předávací protokoly je možné shlédnout v přílohách č. 6, 7, 8.
80
Tabulka 37 - Počet potřebných litrů paliva na 1 rok používání 3 buldozerů
Počet potřebných litrů paliva na 1 rok používání 3 buldozerů ø spotřeba hodin za rok u 2 buldozerů (8 hod * 22 dnů *10 měsíců) hodin z rok u 1 buldozeru s navýšením hodin hodin celkem spotřeba litrů celkem (hodiny x spotřeba)
12 l/1 motohodinu 3.520 hodin 2.200 hodin 5.720 hodin 68.640 litrů
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
7) 2x bagry Jedno z osvědčení rypu jiného vozidla a jeho základní technický popis je přiložen v příloze č. 9 a technický průkaz pracovního stroje je v příloze č. 10)
Tabulka 38 - Počet potřebných litrů paliva na 1 rok používání 2 bagrů
Počet potřebných litrů paliva na 1 rok používání 2 bagrů Ø spotřeba hodin za rok u 2 bagrů (8 hod * 22 dnů *10 měsíců) Spotřeba litrů celkem (hodiny x spotřeba)
6 l/1 motohodinu 1.760 hodin 10.560 litrů
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Spotřeba litrů na rok provozu u uvedených sedmi typů strojů celkem Tabulka 39 - Počet potřebných litrů paliva na 1 rok celkem
Počet potřebných litrů paliva na 1 rok CELKEM VW Transportér 2,4D VW Transportér 1,9D PRAGA V3S-S TATRA T 148 S3 AVIA 31 N SPO G Buldozery Bagry Spotřeba litrů pohonných hmot za 1 rok celkem * Zdroj tabulky – vlastní propočet
81
3.036 litrů 2.550 litrů 6.750 litrů 7.875 litrů 4.140 litrů 68.640 litrů 10.560 litrů 103.551 litrů
7.3.1 Náklady na naftu Tabulka 40 – Náklady na naftu
Stávající náklady společnosti na pohonné hmoty buldozerů a bagrů Spotřeba litrů pohonných hmot za 1 rok celkem Náklady na naftu Průměrná cena nafty k dnešnímu dni (zdroj iDNES) DPH 19% Průměrná cena nafty bez DPH Náklady na 1 rok všech strojů
103.551 litrů 28,50 Kč/1 litr 4,55 Kč/1 litr 23,95 Kč/1 litr 2.480.046,- Kč/1 rok
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Náklady na naftu za jeden rok je při akceptaci aktuálních cen pohonných hmot ve výši 2.480.046,- Kč.
7.3.2
Náklady na alternativní palivo
Volba vhodného lisovacího zařízení
Z vypočtených 103.551 potřebných litrů pohonných hmot, tedy nafty, respektive řepkového oleje, z tabulky č. 6 lehce poznáme, že s použitím lisů Farmer 20 (což je lisovací komplet vybavený mimo jiné i filtrem, který je pro kvalitní olej velice potřebný) a lisu DUO se snadno dostaneme o pár litrů nad požadovanou sumu.
Náklady na zakoupení zvoleného lisovacího zařízení
Tabulka 41 - Náklady na zakoupení lisu a lisovacího zařízení
Lis, lisovací zařízení Farmet DUO Farmer 20 Náklady na zařízení celkem
Cena bez DPH 99.000,- Kč 199.360,- Kč 298.360,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
82
Náklady na obsluhu
Náklady na obsluhu, která může být opět využita i k jiným účelům je shodná jako v předcházejících dvou variantách.
Tabulka 42 - Náklady na obsluhu lisu a lisovacího zařízení
Náklady Náklady na 1 zaměstnance (8 hod/den) na měsíc Náklady na 3 směny za měsíc Náklady na 3 směny za rok (12 měsíců) Náklady na obsluhu celkem na rok
Kč 10.000,- Kč 40.000,- Kč 480.000,- Kč 480.000,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Náklady na nákup řepkového semene Kapacita spojení Farmeru 20 a lisu DUO je max. 134 640 litrů oleje (viz. tabulka č. 5), což je 396 000 kg řepkového semene (viz. tabulka č. 6). Jedna tuna řepkového semene stojí cca 6.750,- Kč bez DPH.
Tabulka 43 - Náklady na nákup řepkového semene
Náklady
Cena bez DPH 6.750,- Kč 2.673.000,- Kč 2.673.000,- Kč
1 tuna řepky 396 tun řepky Celkem náklady na řepkové semeno * Zdroj tabulky – vlastní propočet
Náklady na přestavbu všech mechanizačních strojích na možnost použití řepkového oleje jako paliva.
Podnikatel se pro tuto ilustraci rozhodl znát náklady a jejich promítnutí do ekonomiky, na přestavbu vozidel levnější variantou, kterou je dvounádržový systém.
83
Tabulka 44 - Náklady na přestavbu motoru
Náklady Přestavba 1 motoru (v průměru) Přestavba 10 motorů Celkem vstupní investice na přestavbu motoru
Cena bez DPH 20.000,- Kč 200.000,- Kč 200.000,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Náklady na opotřebení
Náklady na opotřebení částí lisů vlivem běžného provozu (potřebné 1x za 3-4 roky)
Tabulka 45 - Náklady na opotřebené části stroje (údržba lisů a lisovacího zařízení)
Náklady Opotřebené části na Farmet DUO Opotřebené části na Farmer 20 Celkem náklady na opotřebené části
Cena bez DPH 33.912,- Kč 33.912,- Kč 67.824,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Náklady na elektrickou energii
Chod lisu pracuje na elektrickou energii. Náklady na hodinu práce stroje by se zdála zanedbatelná, avšak suma za rok je také značnou položkou, která je potřeba do nutných nákladů na výrobu oleje zahrnout.
Tabulka 46 - Náklad na spotřebu elektrické energie pro chod lisů
Náklady Spotřeba kW lisu UNO za hodinu Využitá elektrická energie 70% Průměrná cena podnikatelských sazeb spotřebovanou kWhodinu elektrické energie Náklady na spotřebu el. energie na rok * Zdroj tabulky – vlastní propočet
84
za
Kč 1,05 kW 1,75 kW 3,50 Kč/kW hod 41.580,- Kč
7.3.3 Příjmy z využití řepkového oleje jako alternativního paliva
Příjmy z výlisků a prodaného (nespotřebovaného, nadbytečného) vyrobeného oleje Cena při výkupu výlisků (které jsou velice vhodné jako krmivo pro dobytek, tak i jako topivo apod.) je okolo 3.600 Kč / tunu (bez DPH)
Naproti tomu výkup oleje se v České republice pohybuje okolo 17.000 Kč / tunu (bez DPH).
Tabulka 47 - Příjmy z prodeje nadbytečného oleje a vyprodukovaných výlisků
Příjmy
134.640 litrů oleje 950.306,- Kč (bez DPH)
Výlisky 263 974 kg Nespotřebovaný ale vyrobený olej (134 640 - 103 551 = 31 089 litrů oleje) Celkem příjmy z řepkových výlisků a oleje
528.513,-Kč (bez DPH) 1.478.819,- Kč (bez DPH)
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
Celkové příjmy za jeden rok jsou tedy 1.478.819,- Kč
85
CELKOVÝ PŘEHLED NÁKLADŮ A PŘÍJMŮ NA 5-LETÉ OBDOBÍ (pro variantu 1) Tabulka 48 - Přehled nákladů na 4 roky na naftu
VW Transportér 2,4D VW Transportér 1,9D PRAGA V3S-S TATRA T 148 S3 AVIA 31 N SPO G Buldozery Bagry Náklady na naftu celkem
1. rok 72.712,- Kč 61.072,- Kč 161.662,- Kč 188.606,- Kč 99.153,- Kč 1.643.929,- Kč 252.912,- Kč
2 rok 72.712,- Kč 61.072,- Kč 161.662,- Kč 188.606,- Kč 99.153,- Kč 1.643.929,- Kč 252.912,- Kč
3. rok 72.712,- Kč 61.072,- Kč 161.662,- Kč 188.606,- Kč 99.153,- Kč 1.643.929,- Kč 252.912,- Kč
4. rok 72.712,- Kč 61.072,- Kč 161.662,- Kč 188.606,- Kč 99.153,- Kč 1.643.929,- Kč 252.912,- Kč
5. rok 72.712,- Kč 61.072,- Kč 161.662,- Kč 188.606,- Kč 99.153,- Kč 1.643.929,- Kč 252.912,- Kč
Celkem 363.560,- Kč 305.360,- Kč 808.310,- Kč 943.030,- Kč 495.765,- Kč 8.219.645,- Kč 1.264.560,- Kč
2.480.046,- Kč
2.480.046,- Kč
2.480.046,- Kč
2.480.046,- Kč
2.480.046,- Kč
12.400.230,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet Tabulka 49 - Přehled nákladů na 4 roky při použití řepkového oleje
Nákup zařízení pro lisování (odpisy) Náklady na obsluhu Nákup řepkového semene v Kč Přebudování motorů Spotřeba elektrické energie na chod lisů Náklady na opotřebení celkem
1. rok
2 rok
3. rok
4. rok
5. rok
Celkem
74.590,- Kč
74.590,- Kč
74.590,- Kč
74.590,- Kč
0,-
298.360,- Kč
480.000,- Kč
480.000,- Kč
480.000,- Kč
480.000,- Kč
480.000,- Kč
2.400.000,- Kč
2.673.000,- Kč
2.673.000,- Kč
2.673.000,- Kč
2.673.000,- Kč
2.673.000,- Kč
13.365.000,- Kč
200.000,- Kč
0,-
0,-
0,-
0,-
200.000,- Kč
41.580,- Kč
41.580,- Kč
41.580,- Kč
41.580,- Kč
41.580,- Kč
207.900,- Kč
0,-
0,-
0,-
67.824,- Kč
0,-
67.824,- Kč
86
Náklady na řepkový olej celkem
3.469.170,- Kč
3.269.170,- Kč
3.269.170,- Kč
3.336.994,- Kč
3.194,580,- Kč
16.539.084,- Kč
Tabulka 50 - Přehled příjmů za 4 roky z prodeje výlisků a nevyužitého řepkového oleje
Příjmy z výlisků Příjmy z prodeje nevyužitého řepkového oleje Příjmy celkem
1. rok 950.306,- Kč
2 rok 950.306,- Kč
3. rok 950.306,- Kč
4. rok 950.306,- Kč
5. rok 950.306,- Kč
Celkem za 5 let 4.751.530,- Kč
528.513,-Kč
528.513,-Kč
528.513,-Kč
528.513,-Kč
528.513,-Kč
2.642.565,-Kč
1.478.819,- Kč
1.478.819,- Kč
1.478.819,- Kč
1.478.819,- Kč
1.478.819,- Kč
7.394.095,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet Tabulka 51 - CELKOVÝ PŘEHLED NÁKLADŮ A PŘÍJMŮ NA 4 ROKY, ÚSPORA
Náklady na naftu Náklady na řepkový olej Příjmy z řepkového oleje ROZDÍL
Roční výnos +, roční ztráta -
1. rok 2.480.046,- Kč
2 rok 2.480.046,- Kč
3. rok 2.480.046,- Kč
4. rok 2.480.046,- Kč
5. rok 2.480.046,- Kč
Celkem za 5 let 12.400.230,- Kč
3.469.170,- Kč
3.269.170,- Kč
3.269.170,- Kč
3.336.994,- Kč
3.194,580,- Kč
16.539,084,- Kč
1.478.819,- Kč
1.478.819,- Kč
1.478.819,- Kč
1.478.819,- Kč
1.990.351,- Kč
1.790.351,- Kč
1.790.351,- Kč
1.858.175,- Kč
1.715.761,- Kč
9.144.989,- Kč
+ 489.695,- Kč
+ 689.695,-Kč
+ 689.695,- Kč
+ 621.871,- Kč
+ 764.285,- Kč
+ 3.255.241,- Kč
* Zdroj tabulky – vlastní propočet
87
1.478.819,- Kč
7.394.095,- Kč
7.3.4 Vyhodnocení vyžádané varianty Jak můžeme vidět ze 3. vyžádané varianty, kterou si po pečlivé zvážení podnikatel nechal ilustrovat, při nižších vstupních nákladech na přestavby vozidel můžeme v jednotlivých letech uspořit více než 30% původních nákladů na naftu.
V prvním roce, kdy se všech 10 vozidel přestaví za průměrnou cenu 20.000,- Kč na dvounádržový systém, podnikatel si nakoupí lisy, řepku, zaplatí zaměstnance…. Může ušetřit 489.695,- Kč z původních 2.480.046,- Kč nákladů. V procentech to znamená 19,75%.
Výnos, neboli úspora je v tomto roce díky nákladům na přestavbu nejmenší. V dalších dvou letech se vyšplhá na 27,81% a ve čtvrtém opět díky výměnám opotřebovaných částí klesne na 25,07%.
Nejzajímavější je 5. rok, ve kterém se již nezohledňují náklady na lisy, které jsou během předchozích čtyřech let odepisovány a můžeme zde vidět navýšení až na výnos 30,82%. Což v řeči korun je 764.285,- Kč.
Celkem je pak za pětileté období v průměru úspora vynaložených nákladů při použití řepkového oleje jako alternativního paliva v porovnání s naftou 26,25%.
Myslím, že pro každého podnikatele i soukromou osobu je tato částka velice zajímavá a stojí za zamyšlení se nad využitím čistého řepkového oleje jako motorového paliva.
88
8 Analýza rizik a SWOT analýza V podniku se při rozhodnutí využívání alternativních paliv nemění podstata chodu společnosti, nejsou potřeba dlouhosáhlé průzkumy a analýzy avšak jsou s tímto rozhodnutím určitá úskalí spjata.
Jedním z rizik je funkčnost mechanizačních strojů, lépe řečeno jejich přebudovaných motorů. Motory se mohou znehodnotit či porouchat, i když původní originál motory výrobců toto riziko nesou také. Na chod přebudovaných motorů dávají přestavující společnosti několikaletou záruku. Avšak nové stroje, mající garanci přímo od výrobců, zásahem do vozidla tuto výhodu ztrácí.
Dalším neméně důležitým rizikem je daňové makroekonomické riziko neboli politické riziko. V dnešní době je olej zařazen do nižší sazby DPH (5%) a neplatí se z něho spotřební daně, z každého litru pohonných hmot se však v odvádí 8,50 Kč státu jako spotřební daň a daň z přidané hodnoty ve výši 19%. Tyto daně by mohly do budoucna padnout i na olej, který by se využíval jako pohonné paliva. I když otázka zní, kdo a jak zjistí, kolik litrů oleje bylo namísto nafty použito, aby si stát „překontroloval“ výběr spotřebních daní.
V tomto případě by ekonomika úspor využití řepkového oleje jako alternativního paliva byla vážně ohrožena.
Co se týče SWOT analýzy, neboli analýzy silných a slabých stránek, krom snížených nákladů se žádná stránka společnosti nemění. Snížení vstupů můžeme přenést do prodejních cen a stát se tak cenově levnější, než konkurence a z toho důvodu i žádanější, než konkurence. Tento fakt je pro každou podnikající firmu důležitým a životaschopným faktem.
89
9 Závěr Ve svých průzkumech jsem se snažila najít odpověď, zda využití řepkového oleje jako alternativního paliva je v dnešní době úsporné a pro podnikatele zajímavé. Porovnávala jsem proto náklady vynaložené ročně na naftu (v cenách aktuálního roku) a náklady potřebné na řepkový olej využitého jako alternativní palivo.
Řepkový olej si podnikatel vyprodukoval sám na nově nakoupených lisovacích jednotkách, z pořízených řepkových semen, za pomoci dělníků na 3 směnný provoz a s pomocí elektrické energie.
Výzkum jsem aplikovala na dobu 4 po sobě jdoucích let, do kterých se díky odpisům rozprostírají náklady na nákup lisovacích jednotek. Dalších letech tyto náklady odpadají, avšak přibývají výdaje na servis a opravy opotřebených částí strojů.
V průběhu tvorby práce, jsem byla požádána podnikatelem o vypracování dodatečné třetí varianty průzkumu. Vedle dvou původních možností se přidala varianta, ve které se uvažuje přebudování motorů levnější variantou (dvounádržového systému) a rozšíření použití oleje jako motorového paliva z původně pouhých bagrů a buldozerů i na další vozy typu Avia, Praga V3S, terénní automobily a podobně. V této části se náklady porovnávaly v pěti po sobě jdoucích obdobích v délce jednoho roku.
Jak překvapivě vyplývá z uvedených propočtů, všechny tři uvažované varianty jsou pro podnikatele úsporné a to v řádu až desítek procent.
Dvě první, velice si podobné varianty, představují průměrnou úsporu nákladů na pohonné hmoty v objemu 7,29% a 8,03% za rok (za sledované čtyřleté období), což ve fyzických korunách skrývá obnos 110.602,- Kč a 162.401,50 Kč.
Třetí tzv. vyžádaná varianta, kde jsou brány v potaz nižší náklady díky využití jiné technologie přestaveb motorů (dvounádržový systém), jsou průměrné roční úspory neuvěřitelných 651.048,20 Kč. To pro podnik znamená 26,26% ušetřených finančních nákladů původně vynaložených do nákupu nafty. 90
Rentabilita tržeb jednotlivých variant je oproti dnešní skutečnosti opravdu výrazná.
Podnikatel může díky využití alternativních paliv ušetřit značnou částku nákladů a to ve všech zkoumaných případech.
Jediným rizikem a otázkou do budoucna, vedle rizika spojeného s poruchami přebudovaných motorů,
kterou nikdo z nás neodhadne, je legislativní neboli
makroekonomický pohled na věc.
Dnes je olej zatížen pouze sníženou sazbou DPH (5%). Oproti tomu pohonné hmoty jsou zdaňovány standardní sazbou 19% a navíc se z každého litru odvádí spotřební daň. Tato daň činí ne malou částku 8,50 Kč na litr.
Pokud by se z každého litru oleje použitého jako paliva musela odvádět spotřební daň, podnikatel by o ušetřené finanční prostředky přišel. Lépe řečeno, přišel by o ně při akceptování aktuálních cen nafty. Pokud by však cena nafty stoupala vzhůru, a to se předpokládá, i tak by mohl podnikatel část finančních nákladů uspořit. To je již téma vhodné například na další práci.
Analýzou silných a slabých stránek společnosti (SWOT analýzou) zjistíme, že se ve společnosti změní pouze vstupní náklady, což nám dává obrovskou šanci v boji s konkurencí.
91
10 Použitá literatura 1)
Synek, M.a kolektiv autorů: EKONOMIKA A ŘÍZENÍ PODNIKU učební texty pro inženýrské studium PODNIKOVÁ EKONOMIKA, Vysoká škola
ekonomická
v
Praze,
Fakulta
podnikohospodářská, Praha 1997, ISBN 80-7079273-6
2)
Kotler, P.: MARKETING GRADA
MANAGEMENT,
Publishing, a.s., Praha 2001, ISBN 80-
247-0016-6
3)
Fotr, J. - Dědina, J. - Hrůzová, H.: Kotler, P.: MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ , EKOPRESS, s.r.o., Praha 2003, ISBN 80-286119-69-9
4)
Synek, M. a kolektiv: MANAŽERSKÁ EKONOMIKA, GRADA Publishing, a.s., Praha 2003, ISBN 80-247-0515-X
5)
Veber, J. - Srpová, J. a kolektiv: PODNIKÁNÍ MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY, GRADA Publishing,a.s., Praha 2005, ISBN 80-247-1069-2
6)
Valach, J. a kolektiv: FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU, EKOPRESS, s.r.o., Praha 1999, ISBN 80-86119-21-1
7)
Synek, M.a kolektiv autorů: NAUKA O PODNIKU učební texty pro bakalářské studium, Vysoká škola ekonomická v Praze
8)
Hartman, L.: MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V NOVÝCH OBORECH A SLUŽBÁCH, Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská
9)
Ekonomický a právní rádce pro podnikatele 1/96: Živnostenský zákon
92
10)
Synek, M.: Časopis Ekonom - kapitola Škola ekonoma, číslo 45/1997 - 5/1998
11)
Vašák, J. - Fábry, A. - Zukalová, H. - Morbacher, J. - Baranyk, P. a kol: SYSTÉM VÝROBY ŘEPKY, ČESKÁ A SLOVENSKÁ PĚSTITELSKÁ TECHNOLOGIE OZIMÉ ŘEPKY
12)
OBCHODNÍ MANUÁL společnosti Farmet a.s.
13)
Internetové stránky: www.farmet.cz www.home.tiscali.cz/heller www.hzt.cz www.rapidoil.cz www.biom.cz www.vitaova.cz max.af.czu.cz
14)
Přednáška „Využití řepkového oleje jako alternativního paliva“ v kongresovém sále kraje Vysočina dne 30.3.2006, kterou přednášel člen německé GRÜNTE LIGY pan Dipl. – Ing. Michel H. Matke a Alexander Wagner
15)
Seminář Královéhradeckého Kraje, konaných v Libčanech, dne 25.10.2006
16)
Seminář SPZO, konaný ve městě Hluk, ve dnech 22-23.11.2006
93
11 Seznam příloh Příloha č. 1– Technický průkaz – Osobní automobil VW Transportér 2,4 D Příloha č. 2 – Tehcnický průkaz – Osobní automobil – mikrobus – VW Transportér 70 1,9 D Příloha č. 3 – Technický průkaz – Terénní nákladní automobil, třístranný sklápěč PRAGA V3S –S Příloha č. 4 – Tehcnický průkaz – Nákladní automobil – sklápěč TATRA T 148 S3 Příloha č. 5 – Technický průkaz – Speciální automobil skříňový – AVIA 31 N SPO G Příloha č. 6 – Předávací protokol buldozeru Komatsu v roce 2000 Příloha č. 7 – Předávací protokol buldozeru Komatsu v roce 2004 Příloha č. 8 – Předávací protokol buldozeru Komatsu v roce 2005 Příloha č. 9 – Prohlášení o shodě na buldozer Komatsu Příloha č. 10 – Základní technický popis Pracovní stroj samojízdný bagr s nakladačem SMB 2041 Příloha č. 11 – Technický průkaz bagru – Pracovní stroj samojízdný rýpadlo nakladač Příloha č. 12 – Technické přejímací podmínky šnekového lisu olejnin Farmet UNO SE Příloha č. 13 – Technické přejímací podmínky šnekového lisu olejnin Farmet DUO PV Příloha č. 14 – Technické přejímací podmínky šnekového lisu olejnin Farmet DUO PV
94
