Bojové otravné látky Lenka Honetschlägerová https://shashankjoshi.wordpress.com/2012/07/24/are-chemical-weapons-effective/ <6.11.2015>
Chemické zbraně (CHZ) • Patří společně s biologickými a nukleárními zbraněmi mezi zbraně hromadného ničení • CHZ historicky nejstarší – v prvopočátcích otrávené šípy • Již asi 2000 let př.n.l. se používaly toxické dýmy • V Čechách např. při obléhání Karlštejna 1422 použití 1822 soudků s obsahem Pražských žump • V 19. st navrhl anglický admirál Dundonald využít jedovaté plyny proti ruským vojskům – nedosáhl podpory
http://daily.jstor.org/ancient-chemical-warfare/ <9.11.2015>
• První použití moderní CHZ v masovém měřítku během 1. světové války • 22.4.1915 ‒ 180 tun chlóru Yprés • Prosinec 1915 – fosgen • 12.7.1916 ‒ yperit • Na bojištích 1. světové války použito kolem 45 druhů BOL (18 smrtících, 27 v různé míře dráždivých) • Versailleská mírová smlouva s Německem ze dne 28.června 1919 v článku 171 ukládá poraženému státu zákaz používání chemických zbraní, jejich výrobu i dovoz http://old.hzspk.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=212&Itemid=144 <6.11.2015>
• Ženevský protokol z konference ze dne 27. září 1924 obsahuje zákaz používání „dusivých, otravných nebo podobných plynů, kapalin, látek nebo podobných prostředků ve válce“ a zákaz používání bakteriologických prostředků • !!!neobsahuje však zákaz jejich výzkumu, vývoje a výroby!!! • 23.12.1936 Lange Krugerova syntéza TABUNU • 1939 chemici německého koncernu I.G.Farben dospěli k syntéze sloučenin fosforu a floru obsahující v molekule C-P vazbu (SARIN) • 1945 Kuhn syntéza SOMANU • 2. světová válka výroba BOL pokračuje – Cyklon B – plynové komory
https://www.pinterest.com/alisonkmore/history-wwi/ <9.11.2015>
• 1961-1971 Chemická válka ve Vietnamu – USA vyzkoušelo 15 různých chemických látek, defoliantů a herbicidů („Agent Orange“) • http://blogs.mprnews.org/newsc • 10. duben 1972 – Úmluva o ut/2014/10/on-50th-anniversaryzákazu vývoje, výroby a a-sanitized-vietnam-war/ hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení http://blogs.mprnews.org/newscut/2014/10/on-50th-anniversary-a-sanitized-vietnam-war/ <6.11.2015> • 18. květen 1977 v Ženevě – Úmluva o zákazu vojenského nebo jakéhokoli jiného nepřátelského použití prostředků měnících životní prostředí • 1987 – Reagan dává zelenou výrobě nových CHZ – tzv. binárním zbraním • 1993 podpis Chemical Weapons Convention (CWC) v Paříži – úmluva o chemickém odzbrojení http://pynamopet.webege.com/phan-thi-kim-phuc-napalm-girl.php <9.11.2015>
Óm Shinrikyo • 20.3.1995 tokijské metro – SARIN Čečenský konflikt – moskevské divadlo Dubrovka • 23. říjen 2002 – 50 teroristů, 700 diváků rukojmích • po 58 hodinách konec akce – zemřelo 118 rukojmích- fentanyl
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10087800943-sekta-ktera-zautocila-na-tokio/20638253212/#&gid=1&pid=4 <6.11.2015>
https://www.google.cz/search?q=moskevsk%C3%A9+divadlo+dubrovka&espv=2&es_sm=93&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0CAgQ _AUoAmoVChMI0ajoxcqDyQIVig0sCh2rJgW7&biw=1866&bih=1054&dpr=0.9#imgrc=HbZJ0TCjQKolbM%3A <9.11.2015>
Bojové otravné látky (BOL) Rozdělení podle hlavního účinku: 1. dráždivé – slzotvorné 2. dusivé 3. zpuchýřující 4. nervově-paralytické 5. psychoaktivní
http://www.businessinsider.com/15-poignant-photos-that-show-what-life-was-like-during-the-vietnam-war-2015-4 <6.11.2015>
1. Dráždivé BOL Látky s dráždivým účinkem na spojivky, sliznice dutiny nosní a horních cest dýchacích, kůži, po požití i na sliznici trávicí soustavy Podle převládajícího charakteru odpovědí: – lakrimátory slzotvorného typu (látka CS, CR, CN, CA) – sternity dráždící horní cesty dýchací (látka DA, DC, DM)
• taktickým záměrem není zničení, nýbrž vyčerpání a demoralizace živé síly
Látka CS (2-Chlorbenzalmalondinitril) • Fyzikální parametry: bílá krystalická látka s vůní po pepři, stálá, dobře rozpustná v organických rozpouštědlech, nejpoužívanější dráždivá BOL, TT=94‒96°C • V otevřeném terénu za normálních povětrnostních podmínek neupravená látka účinná i po dobu 14 dnů. • Náplň chemické munice (CSpyrotechnická směs, CS-1, CS2)
Látka CR (dibenzo-1,4-oxazepin) • Fyzikální parametry: bílá krystalická látka bez chuti a zápachu, dobře rozpustná v organických rozpouštědlech a tucích, TT=72°C
Chloracetofenon (CN)
Brombenzylkyanid (CA)
(2-chloroacetofenon)
(alfa-brombenzylkyanid)
• Fyzikální vlastnosti: bezbarvá krystalická látka se slabou vůní po fialkách nebo jabloňových květech, málo rozpustná ve vodě, dobře rozpustná v organických rozpouštědlech, TT=58,5°C • Relativně stálá – v bojových koncentracích je schopna zamořit terén na několik dní, v letních měsících na několik týdnů
• Fyzikální parametry: bílá až slabě narůžovělá krystalická látka s mírným zápachem po hořkých mandlích, málo rozpustná ve vodě, dobře rozpustná v organických rozpouštědlech, TT=25°C • Relativně stálá – v bojových koncentracích je schopna zamořit terén na 1–2 dny v letních měsících, na 2–14 dní v zimních měsících
Adamsit (DM)
Clark I (DA)
(10-chlor-5,10-dihydro-fenarsazin)
(difenyl-chlorarsin)
• Fyzikální vlastnosti: kanárkově žlutá krystalická látka nevýrazného zápachu, téměř nerozpustná ve vodě, špatně rozpustná v organických rozpouštědlech, TT=195°C • poměrně těkavý, v bojových koncentracích zamořuje terén pouze 0,5‒1 hod
• Fyzikální vlastnosti: bezbarvá krystalická látka se slabým ovocným zápachem, nerozpustná ve vodě, dobře rozpustná v organických rozpouštědlech, TT=333°C • velmi těkavá, v bojových koncentracích schopna zamořovat terén pouze 5‒10 min
Clark II (DC) (difenyl-kyanarsin)
• Fyzikální vlastnosti: bezbarvá krystalická látka s velmi slabým zápachem po česneku nebo hořkých mandlích, špatně rozpustná ve vodě, dobře rozpustná v organických rozpouštědlech, TT=31,5°C • Těkavá, v bojových koncentracích zamořuje terén 10‒30 min http://www.hzscr.cz/clanek/casopis-112-rocnik-xiv-cislo-4-2015.aspx?q=Y2hudW09NA%3D%3D <6.11.2015>
Mechanismus účinku dráždivých BOL: • Selektivní podráždění receptorů senzorických a senzitivních nervů v rohovce, spojivkách, sliznicích dýchacích cest a zažívacího traktu a v kůži Toxicita dráždivých BOL: • Nejúčinnější je látka CR, která vyvolává velmi nepříjemné dráždění již v koncentraci 0,001 mg.m-3, látka CS dráždí již v koncentraci 0,05‒0,1 mg.m-3, Adamsit vyvolává první podráždění v koncentraci 0,1 mg.m-3
Klinické projevy dráždivých BOL 1. Lokální příznaky - v závislosti na bráně vstupu 2. Inhalace 3. Zasažení kůže 4. Zasažení trávícího traktu 5. Celkové příznaky http://www.vhu.cz/zrod-novodobe-chemicke-valky/ <6.11.2015>
2. Dusivé BOL • Látky, jež svým toxikologickým účinkem nejvážněji postihují dýchací soustavu člověka a tímto směrem se rovněž řídí jejich zkoumaný a využívaný toxický a bojový potenciál • Primárním toxikologickým účinkem dusivých BOL je jejich účinek na buňky plicní tkáně. – Vykazují vysokou lipofilitu a stimulují metabolické procesy, čehož důsledkem je postupné vyčerpání buněčné energie a hromadění vody uvnitř buněk, čímž jsou poškozovány buněčné organely. – Tímto procesem uvolněné enzymy poškozují buněčné membrány, zvyšují propustnost tkáně.
• Zástupci: fosgen, difosgen, trifosgen, chlór, chlorpikrin
Fosgen • Fyzikální vlastnosti: za nízkých teplot bezbarvá kapalina, rychle se odpařující (TV = 8,2 °C), zapáchající po zatuchlém senu nebo tlejícím listí, dobře rozpustný ve vodě i organických rozpouštědlech. • Hlavní příčinou jedovatého účinku na lidský organismus je proces hydrolýzy – Rozkladné produkty reagují s volnými aminoskupinami – NH2, hydroxylovými skupinami –OH nebo sulfhydrylovými skupinami –SH v molekulách bílkovin v buněčných membránách porušení membrán oddělujících v plicích vzduch od krve plicní edém smrt. • Těkavý, v terénu se udrží 5–10 minut v létě a 10–20 minut v zimě̌
Difosgen Trichlormethylester kyseliny chlorouhličité • bezbarvá kapalina tv 128,1°C, tt -57°C na vzduchu slabě dýmající, zápach po ztuchlém senu • doba latence 6-12 hodin, účinky méně dráždivé než fosgen, průběh a projev jako u fosgenu, kumuluje se
Chlorpikrin Nitrotrichlormethan • bezbarvá nažloutlá olejovitá kapalina se silným dusivým zápachem a dráždivým účinkem na oči a dýchací cesty • Ve vodě téměř nerozpustný, dobře rozpustný v organických rozpouštědlech • Chemicky stálý, v terénu vydrží 4hod v létě, až týden v zimě
Mechanismus účinku: • V buněčných membránách stimulují metabolické procesy v buňce s postupným vyčerpáním zásob buněčné energie → uvolňování enzymů a poškozování buněčných membrán alveolů a plicních kapilár se změnami jejich permeability → hromadění tekutiny v alveolech, vznik toxického otoku plic s poruchou výměny plynů v plicích a následnou acidózou → selhání srdečního oběhu • dráždivý kašel, dušnost, pocit tíže a pálení na hrudi, nevolnost, bolest hlavy, pálení a slzení očí, celková malátnost
3. Zpuchýřující BOL • Vysoce toxické látky mající devastující špatně se hojící efekt na tkáně, založený na jejich cytotoxicitě • Yperity: sirný yperit (HD), oxolový yperit (T-yperit), zimní yperitová směs (HT), sesquiyperit (Q yperit), dusíkové yperity (HN1, HN2, HN3) – Bezbarvá olejovitá kapalina zapáchající po hořčici, křenu, cibuli či spálené gumě, nepatrně rozpustné ve vodě, dobře rozpustné v organických rozpouštědlech, relativně perzistentní
• Lewist – Bezbarvá kapalina bez zápachu, dobře rozpustný v organických rozpouštědlech, méně stálý než yperit http://wereldoorlog1418.nl/gasoorlog/mosterdgas/index.html <9.11.2015>
https://theses.cz/id/owjtyx/DP_Otradovcov_Dita.pdf <9.11.2015>
• Mechanismus účinku – Není uspokojivě vysvětlen, největší pozornost věnována zásahu do metabolismu nukleoproteinů buněčných jader, především kyseliny desoxyribonukleové (DNK), působí jako alkylační činidla.
• Klinické příznaky- poměrně dlouhá doba latence, příznaky dominují v závislosti na s bránou vstupu noxy – Kůže: doba latence 4-6 hod, poté zčervenání, za 24 hod puchýře, bulózní dermatitida – Oči: pálení, řezání, světloplachost, pocit cizího tělesa v oku, otok, rudnutí víček i spojivek – Inhalace: katarální až fibrózně nekrotická bronchopneumonie – Požití: nevolnost, bolest v epigastriu, zvracené a průjem s příměsí krve – Celkové příznaky: porucha motoriky, atapie, deprese, melancholické stavy, útlum krvetvorby
4. Nervově-paralytické BOL (NPL) • Vysoce toxické organické sloučeniny fosoru (organofosfáty – OF) s rychlým nástupem účinku a průniku do organismu – G-látky: tabun, sarin, cyklosin, soman – bezbarvé kapaliny , rozpustné ve vodě i v organických rozpouštědlech, bez výraznějšího zápachu, vysoce těkavé – V-látky: látka VX – bezbarvá kapalina bez výraznějšího zápachu, nízká těkavost, špatně rozpustná ve vodě, dobře rozpustná v organických rozpouštědlech – Látka se střední těkavostí označovaná jako GP nebo GV se svými fyzikálně chemickými vlastnostmi příliš neliší od ostatních NPL
Mechanismus účinku NPL • Ovlivnění cholinergního přenosu nervového vzruchu – inhibice acetylcholinesterázy (AChe) • Podle druhu a lokalizace rozeznáváme: – Muskarinové příznaky – zúžení zornic, porucha akomodace, zvýšené slzení, pocení, slinění, zúžení bronchů, kolikovité stavy – Nikotinové příznaky – svalová ochablost, třes, svalová fascikulace, křeče, paralýza kosterního svalstva – Centrální příznaky – závratě, úzkost, nesoustředěnost, ztráta koncentrace, zmatenost, dechový útlum, křeče
• Smrt nastává v důsledku selhání dechové a srdeční činnosti
5. Psychoaktivní BOL • Látky, které bez hrubší poruchy vědomí vyvolají u psychicky zdravého člověka změny ve sféře emoční a ve sféře vnímání, vedou i k poruchám vědomí a to vše bez výraznějšího ovlivnění tělesných funkcí • 7 skupin látek s psychotomimetickými účinky: – Kyselina d-lysergová (LSD-25, ALD-52,LEA-32), fenylethylaminy (meskalin, amfetamin, efedrin, extáze), indolalkylaminy (bufotenin, psilocin, psilocybin), ostatní indolové deriváty (harmin, harmalin, ibogain), anticholinergika (atropin, skopolamin, benaktyzin, BZ látka), aryl-cyklohexylaminy (fencyklidin, adamentylfelcyklidin) a různorodá skupina (cannabis, kokain, arekolin)
• Aktuální vojenský význam má LSD-25 a BZ látka
LSD-25 Diethylamid kyseliny D-lysergové 16.4.1943 Albert Hofman a Artur Stoll v basilejských laboratořích společnosti Sandoz ji syntetizovali z námelu • Mechanismus účinku: porucha rovnováhy integračních homeostatických a neurohumorálních mechanismů (narušení vzájemně vyvážené hladiny neurohormonů a neuromediátoru CNS) • Příznaky intoxikace: přechodná akutní porucha myšlenkových procesů, poruchy řeči, nemotivovaný smích, halucinace
Zdroje: • Petr Klusoň, Jedová stopa, ACADEMIA, Praha 2015 • http://ekoinovace.vscht.cz/studmater/ZTE.pdf • http://www.unob.cz/fvz/struktura/k304/Docu ments/BOL_zneuzitelne.pdf
