I
l I
i
urErii
ť*''
'
Kč$
33/
19.
DuBNA í985
I 3
FoTo M. MARTlNovsKÝ
ZPRAVODAJSTVI O FEJETON KALENDAR Astronomické daje Slunce vycházi 19.4. v 5.59 h a zapadá ve
h, ve čtvrtek 25.4. vyjde v 5.tl8 h a zapadne ve 20.09 h. Den se prodlouží
20.ffi
o 20 minut. V sobotu 20.4. v 5.25 h vstupuje Slunce do znameni B ka. Měsic je 20.4. v novu.
Blahop ejeme Svátek maji Rostislav (pá), Marcela (so), (čt).
P ipomínáme Mezinárodni
(24.4.1.
den solidarity
Den ěs.pion rri |24'4.
_
mládeže
p ed 36 lety
vznikta u nás pion rská organizace}.
V ročí 19.4. l810 lid Venezuely zahájil ozbrojen povstáni proti španělsk'lm kolonizátor m za nezávislost. _ 1945 nacisté vypálili partyzánskou obec
Ploštinu na Gottwaldovsku
_
,,Jako každoročněkonal se i letos na počest Vítězného ťrnora pochod nazvan1i Vystup na Libín. Sraz byl časně ráno na h išti oDPM, každli zájemce dostal učastnick1i list. To-
mu, kdo ho neměl, dali razítko na cokoliv. Cesta nebyla snadná, na_ še družina - lveta, Lenka, Andrea, Martina, Petra a Jana
modelujeme
SetkánÍ s p islušníky jednotek LM uspo ádali pion'i' i okresu olomouc i
pro ně p ipravili náročnou p ekážkovou dráhu a p ivezli i ukázky vojenské techniky.
cha
Engelse, zakladatel KSSS
a prvniho socialis-
ticktiho státu světa' S jeho jménem
z
stane
navždy spjat zásadni obrat
v dějinách
lidstva
lismu a komunismu' zahájen Vel-
kou
íjnovou socialistickou revolucí. p edstavuje neoceni' Leninovo dílo telné myšlenkov bohatství a je trva-
l
m zdrojem pro studium
zákon spo-
lečensk ho vvo|e, dává odpov ď na nejnal havějšíotázky revolučního boje dělnické t ldy.
_
t915 německá armáda použila u Ypresu
_
zbrani. 'l945 Sovětská armáda osvobodila kon-
v
západní Belgii poprvé chemick'ch
centračni tábor Sachsenhausen-oranienburg, v němž během nacistického věznění zahynulo na
t
ídu7
V
první t ídě se na rodičovském sdruženi t ídníučitelka ptala, zda by někdo z rodič nechtěl ve t idě vést oddíl jisker' Nikdo se nepohnul, bylo ticho. Když se nikdo nep ihlásil, zvedla jsem ruku já. Proč plníme odznak
100 000
osob.
23.4.1420' česk král Ji í z Poděbrad.
24.4. 1865 ' zoolog a ornitolog Ji í Janda, zakladatel a první editel praŽské zoologické zahrady. _ l945 Sovětská armáda obklíčilaBerlín. 25.4. 1595 t italsk básnik a dramatik období pozdní renesance a začinajíciho baroka Torquato Tasso. _ 1945 anglo-americké l-etectvo podniklo rozsáhlr1, nálet na Skodovy závody v Plzni; v době' kdy už bylo o uisledku války rozhodnuto, byly p i náletu ze 70 0Á zničeny ob|ekty uznamného pr myslového závodu a zabito či zraněno několik set osob' 1945 na Labi u Torgavy (dnes NDR) se setkala ameÍická a sovětská vo|ska bojujicí proti nacistickému Německu. _ l945 v San Francisku v USA začala konÍerence stát protihitlerovské koalice, na nížbyla 26. června podepsána Charta Organizace spojenÝch národťr.
-
Úsloví na tonto
t
don
Aby se dosáhlo velkého, je t eba začit s menšim.
V. l. L6nin
Mlad turista?
Kter v let se vám nejvíce líbil? Každ'i byl něčímpěkn'i a zajímavy. Nezapomenutelny je ten první, p i
o Keramicky závod ve Znojmě navštívili členovéoddílu Vlčata. Dozvěděli se, '|ak se v závodě d ive pracovalo, jak,i je dnes postup p i zhotovování vyrobkťr, které se zde vyrábějí z kaolinu s r znymi p isadami. Zboži se ze závodu vyváži do mnoha zemí světa. Exkurze, jak nám napsal Gracian Tejval, byla zajímavá a poučná. O Piony i ze skupiny v ok íškách za-
kterém jsme šli na chatu na Bunči V dešti a na hlavu nám padaly kroupy. A pak zase dol , nit na nás nebyla suchá a nikdo nebrečel. Čímjsme vás v poslední době p e-
run. Získali je sběrem druhotnlich surovin (papíru odevzdali 26 544 kg, textilu 11 741 kg, Železa 27 451 kg),
h , tolik neměli ani staršípiony
slali na Fond solidarity už 3
160 ko-
kvapili? Ze jste dokázali p i Boji o kotu 748 postavit stan na sněhu a v mrazu
v časovémlimitu, že jste z deseti hodri granátem na cíl měli sedm zása-
podzimnimi brigádami p i sběru brambor (odpracovali 2 000 hodin), sběrem léčiv'ichrostlin a šípk' čištěním černych skládek i uklidem na autobusové zastávce. V lo ském ro-
- p echod od kapitalismu k socia-
odléVáme
Myslim si, že pobyt v p irodě a turistika, stanováni, bavi většinu děti. M že se mu věnovat i ten, kdo t eba nemá vlohy pro hudbu, umění, matematiku. Jen nesmí b t pohodlnli.
upálili nebo zast elili 28 občan . 20.4' 1930 p i slavnosti Rudé letnice st ile-
a Huckleberryho Finna' v nichž se promita|i i autorovy zážitky z dětstvi. p..4.1g?0' Vladimír ll|ič Lenin, geniální myslitel a revo|ucioná . v znamn pokraěovatel v dlle Karla Mang a Bed i-
s
keramickou hlínou i papírem. Na podzim sbíráme kaštany a klásky pro zimní p ikrmováni zvě e, nezapomínáme na sport' Proč jste si vybrala zrovna naši
zaŽiva
lo ěetnicwo v Radotině do prrivodu dělnické mládeže a d tí; zraněny byly p itom dvě komsomolky a t i členky Mlad ch prrikopnik . 21.4. tgl0 t americh spisovatel a humorista Mark Twain, autor nozapomenuteln ch p ihod kluk Toma Sawyera
z plastelíny,
ze sádry, pracujeme
o
na svém zimnim srazu. Milicioná
-
musela pro-
šlapávat cestu hlubokym sněhem.
Plnime Úl
Alexandra (ne), Evženie (po), Vojtěch (ut),
Ji i {st) a Marek
Píšete nam
#ry %r^
(1e.4.-25.4.1
i.
Naho e na Libíně byla mlha a nic vidět. Za námi p išli i ostatní pion'i i, házelo se granátem, st ílelo se a na t etím stanovišti jsme obvazovali ra-
něné. Po skončení jsme šly dol
'
Vlastně jsme jely dolr] na igelitovych pytlich. Ale ani to nebylo nic jednoduchého. Každou chvíli člověk narazí na kámen, zrovna když to nejméně čeká, nebo si nevšimne, že za stromy se skryvá náš skupinovy vedouci Vlastimil Vopátek a dalšívedoucí, a už jste zasypáni sněhov mi koulemi a marně si protíráte oči. Když to všechno tak shrneme a sečteme, došly jsme k názoru, že to byla hezká procházka a za těch pár mod in stá-
la'"
Lenka Hartlová, PS J. Fučíka,Prachatice
.,Ten čas letí ' . .," posteskli si kluci,
pardon, maturanti ze st ední zemědělské školy v Roudnici nad Labem. ,'P ed pěti lety jsme cvičili na Stra_ hově jako žáci. ted'už tam zase brzy budeme, ale jako muži." Nácvik zatím zvládli na jedničku a už se moc těší'až budou moci p edvést skladbu i divákrlm. A zárove vzkazují všem, kte í také nacvičují: ,,Bud'te jako my, a sejdeme se na Strahově v roce 19ÍD!" Foto Mojmír Strachota
-*
**iS
"-^
ce vysázeli piony i této skupiny osm tisic stromkrj a pro myslivecké sdru-
ženínasbirali dvacet metrick'ich cen-
trj kaštanrj a žaludr] pro zimní p krmováni zvě e.
o
i-
Pion'irská skupina v Bílovci-Bra-'
vanticích splnila všechny rikoly celostátni hry. Piony i zjistili, že z osmi místnich občanr]' kte í se ťrčastnili boj v jednotkách Svobodovy armády, dnes Žiii už ien t i. Soudruha ond e.|e Martinoviče, jednoho z pamětnikrl, si pozvali na besedu. P i turistickych pochodech v Beskydech se pion'i' i dozvědě|i o partyzánsk ch bojích, uspo ádali i Boj o kotu 748, nacvičili sovětskou pise . Nezapominaji ani na soudruŽku Kublickou z Brestu, která skupinu již t ikrát navštívilaa s niž si piony i dopisují 'iiž několik let; je to dcera sovětského vojáka, kter\i padl 30. dubna l945 p i osvobozování Bravantic.
Hovury V V čisle 25 jsme vyzvali pionrirské oddíly, aby v rámci Hovorrj V vyzpoví_ daly své vedoucí. Dnes p inášíme první rozhovor, ktery po ídili pionti i z oddílu Severka v Hodoníně se svou
vedoucí Věrou Kopkovou.
Myslela jste si, že někdy budete dělat oddílovou vedoucí? Nemyslela.
Co vás k tomu táhlo? Mám ráda děti - a pak, tady mám
široképole p sobnosti. Mohu s vámi nacvičovat kulturní programy, chodí_ me do kina a na vr)'lety, do divadla,
oddělení estetické v chovy oDPM Liberec ve spolupráci s okresním kulturním st e_ diskem a kulturní komisí oR Po ssM uspo ádalo okresní kolo soutěže dětsk ch recitátorrj a recitačníchkolektiv , které se zrjčastnilo více než sto dětí. Nejkvalitněji byla obsazena soutěž v kategorii kolektivťr, kde se o prvenství podělil lo sk vítěz soubor Kvítka z pion' rské skupiny v Lesní ulici v Libelci s Pidivadlem ze školy v No_ vém Městě pod Smrkem. Snímek Miroslava Macháčka zachycuje Kvítka p i vystou_ pení.
213
Pozvánka na vystavu V květnovych dnech oslaví své 40. v1iročí
nejen naše vlast, ale
i Vydavatelství a na_
kladatelstvi Mladá fronta. K tomuto iubileu se chystá ada
24.
DUBEN
DEN ČrsroSLoVENSKÝCH PloNÝRŮ
SlavnostnÍ skupinová a oddílová shromáždění, sportovní soupo ádaji pion,! i těže, v lety, poutě pro jiskry - to všechno každoročně ve vyročni den založení své organizace. Ti nejlepšÍ 5e scházejÍ ve Valdštejnskémpaláci v Praze a p ijÍmaji oceněnÍ za dlouhodobou dobrou práci. S nimi samoz ejmě p ijíždějído hlavního města i nejuspěšnějšípionyrštípracovnici. Vloni dostal na tomto shromáždění státní vyznamenániZa vynikajícÍ práci i soudruh Vlastimil Musil, skladnÍk, člen p edsednictva
českéust ední rady Po SSM.
r znlich akcí _ jednou z prvních je v stava, na kterou
se V těchto dnech mr]žete podivat do vystavní sině českéhoust edního vri boru SCSP Aurora na pražskét idě 28. Ííjna. Na za'|ímavych dokumen_ tech, fotografiích, ukázkách z archív a knihách se tu dokumentu'ii r zné formy spolupráce Mladé fronty se sovětskymi partnery - deníku MF s Komsomolskou pravdou, nakladatelství MF s nakladatelstvím Mladá garda. Seznámite se tu s učasti na_.
šich reportér na cestovatelsk ch expedicích i na cestách za odhalová_ ním historick'ich faktr], uvidíte vysledky společnépráce nakladatel_
stvi' Součástívystavy, která trvá do
24. dubna, jsou i besedy, promítáni filmťr a autogramiády'
Sasaaa
@rske roka
uŠe??LďěÍe?n Sedmičku pro Sedmičku
P edstavte si, na co jsem prišla. Po Praze nejezdi žádná sedmička! Tedy žádná tramvaj abyste rozuměli
číslosedm' A to -je, jak jistě sami uznáte, velmi závažnéopomenutí' P edkládám proto tento návrh: za-
vést sedmičku jako redakční tramvaj Sedmičky. Brzy po ránu by ovšem sotva zacinkala p ed domem u Rudy v Nymburce. Ale klidně by to mohla
vzít pres Dáblice, Prosek
a
Liber1,
kde by p ibrala Lubora, Elišku, Jardu a Tomáše' Na JižníMěsto by uháněla pro šéfredaktora, cestou by se za' stavila pro Jildu, fotoreportéra Pepu a Bojku. Pro Svatavu do Branika a Honzu do Mod an už by to byl jenom kousek' A pak by se naše sedmička otočila rovnou do Radlic. pouze s malou oklikou pres Dejvice (Mirek) a Košíe (já). odpoledne by nás zase všechnY takhle po poradě rozvezla až pred d m a na rozloučenou by zacinkala. Pravda, cesta by asi trvala podstetně déle než normálnimi hromadnymi prostredky, ale zase by nám bylo veseleji. Nemačkali bychom se na sebe a měli bychom hned po ránu dobrou náladu. P i cestě bychom si t eba mohli udělat redakčnÍporadu, aby chom maximálně využili pracovní dobu. Ale kdyby na nás zamávat někte r z našich čtená , tak bychom mu zastavili a kousek ho svezli. Sedmič ka p ece pat i Všem náctkám, ne? Ale mám neblahé tušenÍ' obávám se, že z ekonomického hlediska by bylo neunosné, aby do Radlic jezdily sedmička hned dvě tramva je a dosavadni čtrnáctka. A proto bych se p imlouvala za to, aby těch něko lik voztj čtrnáctky, které k nám do Radlic za den zavitá, bylo rovnou zru' šeno a misto nich byla zavedena linka čÍslosedm' ovšem za p edpokladu, že tak jako se sedm vejde do čtrnácti dvakrát, tak i tahle sedmička bude jezdit dvakrát častěji než nyněj-
šíčtrnáctka.
p edtím jsme v lese nenocovali, nenapadlo nás, že v létě. .' Bylo světlo, uva ili jsme snidani, všechno sbalili a jeli domt]. ,,Co tu děláte tak časně," spráskla ru-
ce maminka, když jsme ji sv'i m p íchodem vzbudili. lnu, zkušenost jsme neměli Žádnou. V sedmé t ídě, to bylo v roce 1950, jsem v síni kromě ížskéradnice slavnostně slíbil. že se stanu platn m občanem . '. a od toho dne byl konečně pion1irern. Ale ať vzpomínám, jak vzpominám, žádná baječná parta, žádny v borny vedoucí, ze sn a plán zbylo jen málo. Ale to vím určitě: rozhodl jsem se, že všechno, co jsem si vysnil jako kluk, uskutečnim se svym pionyrskym oddílem. Po skončeni školy jsem pracoval jako p edseda mistni organizace Svazu mládeže v Zámoraví, to je část Kromě iže. Parta tam byla vyborná, společnébrigády, v1ilety, táboráky i zpěv p i kyta e a harmonice nás daly dohroma_ dy.
Mojipion Sv
i
j slib jsem splnil a stal se ve-
doucím oddílu P átelé prírody pionyrské skupiny Karla Rajnocha p i oDPM. Začal jsem usku-
teč ovat
své sny, zájmové zaměeni oddílu na turistiku a tábo ení mi to umožnilo. l to, že v oddíle byli samí kluci. Poznávání i ochra_ na p írody jiŽní Moravy, vylety na kolech i pěšky, to bylo naše. Vrcholem činnosti byl letní tábor. Prvni ve Vicenickém žlebu. dnes už zatopeném. dalšíu Ruprechtova. Loučka se studánkou, víc jsme nepot ebovali. Od konce května se 'iezdilo stavět: p ist ešky pro kuchyni a jidelnu, kuchynská kamna _ naše pycha. Když p ijeli prvniho července kluci' postavili stany a cel'i pobyt tábor vylepšovali. Věděli, že po nich p ijedou na tábo iště dívky, a chtěli se vytáhnout. Vyrostla rozhledna, táborovy kruh, sedátka. Mnozí měli v první táborovy den poprvé v ruce sekeru a pilu, když odjižděli dom , uměli s nimi
dovedně zacházet' DalŠíoddílovou táborovou základnu isme postavili v Rajnochovicích, každá družina měla odpovědnost za část vystavby, kluci už byli samostatní a odpovědni. oddil aktivně pracoval cely rok. Zučastnovali jsme se všech pionyrsk1ich soutěží a tUristicko_ branné vyhrávali v okrese iv kra'ii. Až nám ikali: Jak.jsou na startu P átelé p irody, mrižou jit všichni
ostatní klidně dom , žádná medaile na ně nezbude. P ed každou soutěži kluci tréno_ vali sami a dobrovolně, naši instrukto i dokázali postavit stan za 58 sekund. At mi někdo povi, že
to není světovy rekord. Na všechny tábory jsem jezdil v době své dovolené, jak mi odrostly děti, byly i s manželkou vŽdycky s námi. Jinak pr by si tá_
neužily, íkaly. stal Jsem se poslancem Městské'
ty vtlbec
,,Dětství jsem prožil v Prštné,to
je vesnice u Gottwaldova, a pak v Kromě íži.Tam jsem poprvé vi-
děl děti s rudyrni šátky a toužil byt mezi nimi' Viděl jsem ie jezdíVat na brigády i na vylety. Jednou jsme se rozhodli s kamarádem,
zkusime jet taky na v let, 'jen sami dva. Vzali jsme kola, svrij umys| oznámili rodič m a jeli. Jidla jsme měli dost, ale chyběla nám .jedna d ležitá věc: hodinky. Večer bylo v lese brzy tm'r, uložili jsme se a usnuli. Protože nikdy
Že
ho národního vyboru v Kromě iži, už t eti volebni obdobi pracuji ve školskékomisi. Byl jsem členem okresni, krajské a nyní české ustrední rady Po SSM a jejiho p edsednictva. Ve všech svych funkcich se snažím, aby podobnych oddílri, jaky isem vedl já, ve kterych by děti proživaly své šťastnépionyrské roky, bylo co
nejvíc'"
Zapsala B. PAšKoVÁ Foto M' MART|NovsKÝ
JARO NA RYBNICICH
lé provizorni teritorium samce a putuji kolonií, aby našli a obsadili dosud volné misto ke hnízdění. To se neobejde bez velkych boj a nep átelského k iku, dokud nejsou hranice se sousedícimi páry pevně stanove-
Ptačíob ad S postupujícím jarem jsou rackové neklidnějši a stále častěji se drži i p es den pospolu na hladině rybníka. Velké množstvíptákri pohromadě vyvolává hnizdni pud. Několikrát za den se celé obrovské k ičícíhejno z hladiny odlepí a p eletí v kruzich nad nastávajicím hnizdištěm. lnformačnílety jsou stále častěiší,až se sem jednoho dne všichni rackové na jednou snesou' Ještě p ed usednutím mťržemeslyšet. jak se iejich volá. ní náhle změní' Vydávají zvláštni vrkav , tichy hlas. Patrně uklid uje celou tU spoustu ptákri. Sedicí rackové pak zase spustí sv i pronikavy halas' Zpravidla po chvilce najednou celé hejno ztichne a vzápětí, bez zjevné p ičiny, jen za šumu k idel, poplašně vzlétne mrak ptákťr. Na zemi nezr] stane ani jediny. Letíci hejno se opět rozk iči. P rpominá to ob ad. Manévr usednutí a vzlétnutíse vickrát opaku je, než rackove ziskajÍ v novém pro st edi pocit bezpečí'
ny.
Manželství
na jednu
nu
Rackové uzavirají manželstvína jednu sezonu. Někte i p iletaií na hniz-
Namlouvání Na rozdíl od agresivnich samcťr, kte i dělají i za letu prudké pohyby a ne' ustále proháněJí ostatní ptáky, sami. ce létaiíklidnym pod izenym zprirsobem a máva jí pomalu k idly. Také mezi ptáky potultrjicimi se zdánlivě neučelně v kolonii byvá větši počet nespárovanych samrc' TU a tam letíci samice p istane pobliž vola jíciho sarI)ce. oba ptáci sr zpočátku hrozí; mají spuštérrá k itlla a ,1sou p iprave ni k trtoku. Poměrně dob e se pritorn dá rozlišit jejich pohlavi, což u stejné
sez
vybarvenych rackr] lze pouze na hnÍz' dišti' Zatimco samec má krk nadmut, samice p itiskuje pe i k tělu a dělá se hubenou.
V pocátcich tvorby páru reagu1i sa mice na sebemenši pohyb samce utěkem do vzdr.rchu' Jestliže je však některv samec p itahuje. navštěvují jej znovu a znovu. Charakter hrozby Se S Vytrva|ostÍ samic postupné mé ní Samice p estává dávat najevo strach, nepritahu je pe i jtž k tělu
a p ibližuje se stále víc k
samci.
Samcova agresivita je sice stále pa
trna, nevyráŽívŠak již proti samrci, aIe obrací své Útoky proti ostatnim samc m v okolí- Postupně si ptáci na sebe zcela zvyknou a rozeznáVají se od všech ostatnich rackťr' Jakmile je dosaženo tohoto stadia, chování dvojice se vŮči sobě zcela mění' Sa mice začne jako mládě žebrat o po_ traVU a samec ji krmí' Brzy doclrázi k pá eni. Nyrrí opouŠtěji rtclvotnanže
diště uŽ v párech, VětšinoU se však spáruji teprve tam. Protože p es velkou kolonii p eletu ji neustále stoVky rack a k ik vydávají také všichni ptá ci, do je1ichž obhajovaného okrsku vnikl vet elec, je v takové kolonii neustále ohlušujicív ava. Spárovaní racci brání mista. na kterych se rozhodli postavit hnízda, a dosud volni samci k ičína všechny. kte í se pohybují v jejich blizkosti' Soky varuji pred lrsednutím na obsazené misto a současně se snaži Upoutat pozor nost volnych samic. Hnizdo stavěji samlce i samec spo lečně. oba se také st ídajív sezeni na vejcích stejně 1ako p i krmeni mlád'at' Potravu, většinou rť.rzny hmyz, sbira ji ve vodě nebo na suché zemi' Často jsou vrdét celá hejna na cer stvě zoraném poli' Mlád'ata jsorr hnědobile skVrnitá a na podzim, po p eperení, má jejich ocas ještétnravy koncovy lenr l když do Čech zalétnou ijrné cjrrlhy rackil, hnízdi zde pouze jediny druh, a to ra cek chechtavy
J. HLASEK
Foto L. HLASEK
POVIDKA Korr.1r"-
nastupoval jako dočasny redaktor zemědělskych novin, neodbylo se to bez zl,ich p edtuch. okolnosti však žádaly, abych myslel na plat. Pravide|nli redaktor těch no_ vin odjížděl na dovolenou, a tak jsem p ijal podmínky, které mi nabidl, a nastoupil na jeho misto. Byl to skvěly pocit mít zase práci a celri t.i,den jsem konal svrij ukol
s neutuchajícím potěšenim. Konečně .ist vyšel a já trochu Úzkostlivě čekal,
zda si někdo všimne mého usili. Když
jsem k večeru odcházel z kancelá e, pod schodištěm se naráz p ede mnou rozestoupila a uvolnila mi cestu skupina mužťra chlapcrj a já slyšel, jak jich několik íká: ,,To je on!" Tah|e p íhoda mě samoz ejmě potě_ šila. Nazít í ráno jsem spat il pod schodištěm podobnou skupinku a na ulici i na protějším chodníku roztrou_ šeně stálo několik dvojic a jednotlivcťr, kte i si mě se zájmem prohliželi. Když jsem p icházel, skupinka se rozdělila a ustoupila a jednoho muže isem slyšel, jak íká: ,,Všimněte si, jak vypadá!" P edstíral isem, že nepozoruji zájem, kter jsem vzbudil, ale potají mě to těšilo a rozhodl jsem se, že o tom napiši tetě. VstoUpil jsem po těch nemnoha schodech, ve "t chvíli, kdy jsem se blížilke dve im, slyšel jsem veselé hlasy a hlučn'i smich, a když jsem dve e otev el, zahlédl jsem dva mladiky - vypadali na venkovany, a jakmile mě spat ili, zbledlé obličeje se jim protáhly, a v p íštímokamžiku se oba mladíci s velkym rámusem vrhli z okna. Asi za p l hodiny p išel jak'isi starli pán s vlajícímVousem a s hezkou, ale dost pohublou tvá í a na moji vyzvu se posadil. Z ejmě měl něco na srdci. Sundal klobouk, odložil jej na podlahu a Vytáhl z něho červeny hedvábny kapesnik a vritisk našeho listu. Položil si noviny na klin, začal si kapesnikem čistit br le a p i tom se zeptal: ,,Vy jste ten nov'yi redaktor?" P isvědčil jsem. ,,Redigoval jste už někdy p edtim nějaké zemědělské noviny?" ,,Ne," odpověděl jsem' ,,zkoušim to poprvé." ,,To se velmi podobá pravdě. Zabyval jste se někdy zemědělstvím prakticky?" ,,Ne; myslim, že nezabyval'" ,,Tušil jsem
5 s dlouhymi kade emi, jež mu visely až na ramena. Muž zamkl dve e, opatrně došel po špičkách ke mně, a když se na vzdálenost natažené ruky zastavil a chvili si s pronikavrim zájmem prohlížel moji tvá , vytáhl z náprsní kapsy slo_
poru jednoho z vašich zemědělsk ch článkr] a vim teď,-že už jej nic nem _ že vyvést z míry.Zijte blaze, pane!"i Když se vrátil stál redaktor, vypadd smutně, zmateně a sklíčeně'Rozhli žel se po troskách, které tu po sobě
ženy vytisk našeho listu a ekl: ,,Po_ diveite, tohle jste napsal. P ečtěte mi to - rychle. Ulevte mi. Trpim." Četl jsem; a když ty věty spl'valy z m'i'ch rt , viděl jsem, jak se dosta_ vuje leva, jak se napiaté svaly uvolnuji, jak uzkost opoušti tu wá a jak
)"
adim vám, že dělám redaktora čtrnáct let, ale dnes slyšímpopr, že by člověk vťrbec měl něco át, když chce redigovat noviny' Vy kvičko! Kdo piše do novin nižšího u divadelni kritiky? Tlupa ševc nedoučen ch apatyká , kte í se a vědi o dobrém divadle
#d"
Fq I
x\!
i:ir
t I
f:
c!
to,"
ekl stary pán, nasadil si bnile, p isně se na mne p es ně zadival a skládal p i tom noviny tak, aby se mu z nich dob e četlo. ,,Rád bych vám p ečetl, co asi ve mně vzbudilo to tušeni. Byl to tenhle uvodník. Poslouchejte, a pak mi eknete, jestli jste to pšal vy: ,Ředkvičky se nemají trhat, škodíjim to. Je mnohem lepší Vysadit na strom nějakého chlap,_,g, aby jím t ásl.' Tak co o tom soudíte? P edpokládám totiž, že jste to opravdu psal vy.",,Co o tom soudim? Zeje to tak správné. Podle mne je to rozumná rada' Nepochybuji, že se jenom v torr,hle městě rok co rok zniči celé miliony bušlrj edkviček, protože je lidé trhají nedozrálé, kdežto kdyby vysadili na strom chlapce, aby jím
t ásl -" .Vašíbabičkou by měli zat ást!
Redkvičky nerostou na stromě!" ,,Opravdu nerostou? Ale kdo tu vlastně íká, že rostou? Myslel jsem to obrazně, jen a jen obrazně. Kdo se V tom trochu vyzná, pochopi, že jsem tim chtěl íci, aby ten chlapec zat ásl šlahouny." Ten stary muž vstal, roztrhal noviny na maličkétržky, podupal je, holi
rozbil několik věcí a prohlásil, že nevím ani tolik jako obyčejná kráVa; potom odešel, bouchl za sebou dve mi a počínalsi zkrátka tak, že jsem měl dojem, jako by ho něco bylo rozladilo. Ale protože jsem nevěděl, co ho to zlobi, nemohl jsem mu pomoci. Brzy pak prudce vrazilo do dve i jakési vytáhlé, mrtvolné stvo eni
chytá krysy! Nikdy jsem nic takového nezažil. P e.ii si, abyste dal vypověd' a šel. Už nechci dovolenou. Určitě bych z ni nic neměl, kdybyste mě zastupoval vy. Po ád bych se děsil, co zas p íštěbudete doporučovat. Ztrácím trpělivost. když si vzpomenu, že pišete o st icich v rubrice ,Zahradní proč 'jste tektura'. Ach, proč architektura'. iste mi neadil, že se V zemědělství vr]bec
Mark Twai
,l0A' jse nt rerliy1o t'(tl z,e
illěděl,sÁ'é
t?01:
lll!/
se klid a mír rozlévají po jejích ry_ sech jako milosrdné měsíčnísvětlo po bezutěšnékrajině: ,,Letos z ejmě bude špatnli rok na obili. Hospodá i učinítedy dob e, zasadí-li obilná stébla a zaseji-li pohan_ kové placky už v červenci místo až
v srpnu.
Promluvme si o tykvich. Tyto bobule jedi se zvláštní oblibou rodáci z novoanglického vnitrozemi, kte í .je ma_ 'jí na ovocn ch koláčíchraději než angrešt a také jako krmivo pro krávy jim dávaji p ednost p ed malinami, neboť 'jsou sytějši a zrovna tak vyživné' Když se ted' bližíteplé počasía kozlové se začinaji t ít -" Vzrušeny posluchač byl skokem u mne, pot ásl mi rukou a ekl: ,,Dost, dost - to stači. Ted'už vím, že jsem p i smyslech, protože to, co jste četl vy, rovná se p esně slovo za slovem tomu, co jsem četl já' Sbohem pane, sbohem; nesmírně jste ulevil mé duši. Mrij rozum odolal ná-
zanechal ten stary vytržník,a pak ekl: ,,Tohle je smutná věc, velmi smutná věc. Lahvička s lepidlem, šest okenních tabulek, plivátko a dva svícny, všechno rozbito. Ale to neni to ne.jhorši. Je pošramocena pověst listu _ a bojim se, že navždy. Je pravda, že dosud nikdy nebyla po na_ šem listě taková poptávka, nikdy se ho tolik neprodalo a dosud nikdy nebyl tak prosluly; ale toužísnad někdo po slávě dosaženéšilenstvím,po uspěchu dosaženém vlastní slabomyslností? Jako Že jsem čestny muž, p íteli, na ulici tu čeká plno lidí a dalšísedí na plotech a čekají,aby vás mohli aspo zahlédnout, poněvadž si mysli, žejste šilenec. Co vás vr]bec p ivedlo na myšlenku, že byste dokázal redigovat takovéhle noviny? Z ejmě neznáte nejzákladnější základy zemědělstvi. Pišete o brázdách a o branách, jako by to bylo totéž; mluvite o pelichání krav; a doporu_ čujete chovat tcho e jako domácÍ zví e, protože je prti hravti a zdatně
zrovna tak málo jako já o dobrém hospoda ení. Kdo píše o knihách? Li_ dé, kte í nikdy žádnou nenapsali' Kdo píšesmrtelně vážné uvodníky o finančnich otázkách? Lidé, kte í měli největší p íležitostnikdy o Íinancich nic nevědět. Kdo kritizuje v'pravy proti lndián m? Pánové, kteí nikdy neslyšeli válečn pok ik z wigwam , nikdy nemuseli Utíkat p ed tomahawkem a nevytahovali ší_ py z členri své rodiny, aby si z těch šípudělali večer v tábo e ohe . odcházím, vážen1i pane. Vy mi budete něco povidat o noviná ství! Znám to, pane, od Alfy až po omahu a íkám vám tady, že čímméně člověk ví, tím víc hluku nadělá a tim větši plat do' stává. Ale svou povinnost jsem Vykonal. Pokud mi bylo dovoleno, splnil jsem, co mi ukládala smlouva. Rekl jsem vám, že budu redigovat váš list, aby byl zajimavy pro všechny vrstvy jsem ho tak. Rekl - a redigoval jsem, že dokáži zv šit náklad vašeho listu na dvacet tisíc, a kdybych na to byl měl ještě čtrnáct dni, byl bych to dokázal. A byl bych vám ziskal nej_ lepšíčtená e, jaké kdy zemědělské noviny měly - nebyl by mezi nimi ani 'jeden farmá , ani jediny člověk, kteni by dokázal rozeznat melounovy strom od broskvové révy, i kdyby mu smrt hrozila, když to nepozná. Touhle roztržkou ztrácite vy, ne já, vy re_ barboro. Adios." Pak jsem odešel. (Z knihy Tajemn cizinec, p eklad Zdeněk Urbánek)
llustrace HEDVIKA VILGUSOVA
ANKETA
NEJMLADSI HRDINoVÉ cializací jsem pat il mezi spoja e' A po vycviku nás za adili k náhradnimu pluku.
IÝeo
o
ďp'tsh;Í, Na podzim jsme zve ejnili v našem časopise vyzvu, abyste nám pomohli p iobjevování mlad,ich hrdin , dětÍ, které v dobách těžk, ch pro ně osobně i pro jejich vlast v sobě našly někdy možná více odvahy a sÍly než někte ídospělí.Díky této vyzvě jsme v redakci shromáždili několik zajímavych tip a s osudem jednoho z nejmladších hrdin druhé světové války vás chceme seznámit.
o Mohl byste se nám p edstavit? Jmenuji se Jaroslav Konvalinka, jsem sice již v d chodu, ale p esto pracuji v Podniku automatizačni techniky, ktery pat í Vy)vojové základně uranového pr myslu v P íbrami, kde také bydlím. Jsem plukovnikem o
, takže nebezpečÍ tu bylo
o
Na co z těch válečn ch měsíc
ej ča stěj i vz p-o m ín áte ? VÍte, já jsem Ceskoslovensko
Pokud vím, máte funkci i ve Sva-
do té
-
D-ÁDk -l7cfnnDf)f7 r
p edsedy okresniho štábu Paměti'
r-
| |vazrxanrDNl \'l..\J.1lJ|(-KÁ I I Sl_Al Él_A VLASILNL:_rY('!i I Ia ^trrqNACtJiJAr-l.t\-Fl CrNU
Chodívám na besedy do škol, pion1)r-
sk ch skupin, a vyprávím dětem, co
C Co jste prožíval, když vám bylo patnáct? Měl jsem trochu neobvyklé dětstvi. Kolem nás zu ila válka a já jsem ze všeho nejvic chtěl bojovat proti fa'
'
doby znal jenom z vyprávěni' A dodnes vidím p ed očima některé chla' py z jednotky když jsme na Dukle
rotifa š isti c k c h boj ovn ík ? Ano, kromě toho, že jsem místop edsedou našeho okresního v boru, pa' t ím i mezi členy ust ednÍho v' boru Sva z u p rot if a š i st i ckyc h boj ovn ik ČsR, kten sdružuje p edevšímaktivni častnÍky války. Hodně často se však dostanu i mezi mládež. Nejen z titulu své nejnovější funkce -
čtrnácti a pat'
'.
,,Mym idolem byl kluk o rok starší než já. obdivovala 1sem na něm
pochopitelné, strach se člověku nevyh ,bá, ať je mu patnáct nebo čtYricet' Ale snažil jsem se na něj nemyslet. Byl jsem hrdÝ, že jsem voják. Krušné chvíle nep icházely jen p i primém ohroženi. Vojensky život je sám o sobě těžk,i dlouhé p esuny, někdy v noci, nedostatek jídla ' . . Ale nikdy jsem nelitoval, že jsem se do armády dobrovolně prihlásil. n
sv,1)ch
po ád
Také jsme se někdy báli, to je
zu p
isem prožival ve nácti letech. . '
gramofonovych desek
život?
d
Patnáctilet'i vojín Jaroslav Konvalinka
,/YnoČl lL_lI zasurctr.rA.1O ViIÉ-ZSrVI lJAD FA)|3MEV
Ve válce se dospívalo nějak rychleji. Já jsem si p ipadal už skoro dospěly patnáct mi bylo až v prosinci
-'ale 944. t
o
Do armády brali i patnáctileté
chlapce? Jenom vy)jimečně, a ne proto, aby bojovali v p edni linii, samoz ejmě. o československéjednotce jsem vě-
Ve triačty icátém děl už d ive. procházeli jeji- p íslušnici osvobozeny),m Kyjevem. Byli mezi nimi i naši známi z Kyjeva a z okolních česk ch vesnic' Chtěl jsem jit s nimi, ale tenkrát se mi to ieště nepodarilo' Až na podzim roku I944, když byl raněn m j bratranec, také bojovnik z čs. armádního sboru, bylo naplnění mé touhy o kus blíž.P ijel totiž na doléčenido Kyieva a já jsem ho
uprosil, aby mne p i návratu na frontu vzal s sebou. I matku se mi poda i'
lo
p esvědčit'
sportovci."
(Ji
ís'' Klášte
ec nad
oh
í)
,,Jsem docela obyčejná dívka
ale je jich vic. Jsou to kluci z naší
t ídy' Asi si eknete, docela oby-
čejná holka a jejími idoly jsou klu
ci7 Ano, je to tak. Někdy si s nimr rozumim lépe než s děvčaty. Líbí
se mi na nich jejich chováni, odvážnost a smysl pro humor' Jsem jejich obdivovatelkou, i když někdy až dost p ehánějí." (Lída ch.' Myslibo
A co jste udělal?
Kolik vám bylo let?
)
a také svťrj idol mám. Neni jeden,
15.
o
.
a
je pobliž Kyjeva. V tomto ukra|inském hlavnÍm městě jsme'později i bydleli' Moji rodiče byli Ceši, i když se také narodili na Ukrajině, kam se vystěhovala už moje prababička a pradědeček. Bylo mi teprve dvanáct let, když začala okupace Kyjeva. Slyšel jsem a vidět hrozné věci. Stríleni na ulicich, popravy ' ' ' Znáte tyhle události z knížek a film , ale ve skutečnosti to často byvalo ještě horši ' . . Měl jsem hroznou touhu něco udělat.
ně.
,,Děti vám často píšío idolu, abych tak ekla, ,člověčim'.Ale proč by nemohlo byt idolem zvie? A samoz ejmě i jeho vlastnosti. T eba slon - je silny, ale zbytečně druhé nenapadá. Pes by mohl bt7t p ikladem věrnosti, k ri rychlostí, kočka obratností ' . Tak bych mohla vyjmenovat
,,Mám kamaráda, jehož idolem je jeho vlastní bratr, ktery se vyučil aUtomechanikem' Když tohle 1ednou ekl mezi spolužáky, všichni se mu hned smáli. oni si totiž myslí. že idolem je pouze ten, koho má p eváŽná většina lidi za svrij idol, tedy zpěváci, herci
ukrajinské vesnici Marianovka, kte'
tistopadu 1944 jsem vstoupil do l. československého armádního sboru v SSSR. Bylo to v polském Kros-
lHan8 M', PÍostějov)
lMichaela M., Plze
Měl jsem k tomu víc príležitosti než děti žijícív Cechách' Narodil jsem se totiž v Sovětském svazu,
o
všechno: vzhled, chování, jeho uspěchy v házené i 'jeho prospěch' Tenkrát jsem si ekla, že musim byt jako on. Začala 1sem se po ádně učit a zkusila jsem to i s házenou, kterou hraju dodneška. Jenže pak jsem poznala, že ten m j idol je ve skUtečnosti jiny, než jsem si ho p edstavovala. A rázem bylo po obdivováni. Ale za 'jedno mu jsem vděčná - za to, že jsem taková, jaká jsem' Protože nebyt.ieho, nikdy bych se nedostala ke sportu a nikdy bych si nezlepšila známky."
spoustu zviíat a V|astnosti'"
šist m. v rá
neJen
z obálek
Je pravda, že jsme nebyli ohroženi tak, jako první linie, ale zaži!i jsme napríklad nálety. A fronta se taky nepohybuje vždycky podle p edpokla-
záloze.
v
Iďnl
Co jste jako spoja i dělali?
Všechno možné tahali kabely, instalovali (lst edny, zkrátka všechno pro to, aby mezi jednotkami fungovalo telefonické spo|ení' Postupovali jsme v takzvaném druhém sledu. o Prožil jste i situace, kdy vám šlo o
6
Plukovník Konvalinka, p edseda okresního štábu štafety Paměť, p i projevu (vlevo), spolu s p edsedou Úv ssru J. Jenerálem a gen' Sádkem
o
Byl jste
u
jednotky nejmladší?
Pokud se pamatuju, sešlo se nás tam v zhruba stejném věku asi deset. Z velké části to byli kluci, kte í se v Sovětském svazu narodili, vyr stali tam, takže věděli, jak krutě si fašisté počinali. A proto se snažili ze všech svych sil pomoci, aby byl konec války
co nejd
iv.
o
Prodělal jste vojensk,i v cvik? Samoz ejmě, i když musel byt co
nejkratší,trval asi měsic a absolvovali jsme ho prÍmo v Krosně. Hrozně isme toužili mit zbraně a bojovat.
Tenkrát se nám zdálo, že to jediné je armády d ležité.Ale rychle nám vysvětlili, co všechno je kromě boje na frontě t eba, abychom fašisty vyhnali. P i vtj,cviku nás učili zacházet se zbrani iako ostatní vojiny, ale speu
vstupovali na československé Území, tak doslova plakali. A nezaPomenu, když jsem poprvé spat il Prahu . . Tyhle dojmy asi -také spolurozhodo'
valy, že jsme v Ceskosloverlsktl s bratrancem z stali.
o Jakjste žil po válce? P vodně jsem nechtěl byit vojákem
povolání' V roce l946 jsem se začal učit radiomechanikem, pak jsem šel
z
a e l ekt rotec h n i cko u p rťl mys l ovk u v Praze. Vyvoj v republice mne ale
n
do armády opět privedl. Bylo zapot ebí doplnit jednotky naši nové lidové armády, tak jsem se v roce l952 p ihlásil.
Děkuji za rozhovor.
(o*)
Foto archiv
)
,,Mym idolem je maminka. Je mou velkou a nezraditelnou ka marádkou, které se se všim svěím' Dovede mi se všímporadit a pomoci. Na rozdíl od idolr] z gramofonovych desek, o kterych víme, kolik jim je p ibližně let. jak se učili ve škole a několik dobrych vlastností. o mamince vim vše, znám jeji dobré i špatné vlastnosti. "
{Nad'a B'. Revničov)
idol není z gramofonové desky ani z bíléhoplátna' Je to mrij otec. Mám ho moc ráda. Je doktor a pracuje již témě dvacet let u Horské služby jako dobrovolník. Se všim si poradí, nikdy se s maminkou nehádá a vděčim mu také za to. že umím dva cizí yazyky. Jednoduše to 1e nejlepší táta ,,Mťrj
na světě."
(Barbora K', Bruntál)
Prosíme vás, abyste nám už dalšíp íspěvky neposílali, protože naši anketu v p íštímčísleukončímerozhovorem s odborníkem.
(lda)
NOVINKA PRO VOLNOU CHVILI
Hudba z pásku tu zni už od rána. Na parketu se st Ídajítanečnícia porota vynáši své soudy. Je sobota, nejd ive dopoledne, pak poledne a ted'konečně večer, pár minut po sedmé. V pražskémPaláci kultury právě začÍ ná čtyrhodinovy program, jehož zla. t1)m h ebem je finále druhého ročni ku soutěže o pohár Paláce kultury v disko tancÍch, rokenrolu a poprvé i v horké světové senzaci - break dance.
DISKO
Publikum je mladé' Tlači se u šaten, obsazuje stoly, lemuje galerie, uvelebuje se i na stále menšímtanečním parketu. Všichni se chtěji bavit. A nabídka je pestrá. T i diskotékové bloky. skupinová vystoupení souboru UNo, stepu;íci čty nohé (a čtyrboté) kobylky z Bratislavy, Ukázky tanga a dalšich tancr], během nrchž se zdvojnásobi fronta Venku (l občerstveni, modní p ehlidka, jížby se klid_ ně mohla zÚčastnit nejedna divačka (i divák)' Soutěžicích z ceIého Ceskosloven_ ska p ijelo do Prahy p es t i sta. Večer však tanči už jen padesát rrejlep šich. Náš prvni minirozhovor pat i Lukáši Krandovi, ktery s Lenkou Lá_ íovou tvo i jediny pražsky pár, ktery se probojoval do finále disko tancu.
A nejen to. dokonce si odnesl k išťálovy pohár vitéz této kalegorie' Myslíš'že s ohromnou vlnou zájmu o break dance byly ,,klasické" tance z ďskoték odsunutY do pozadi už def initivně
? .,Určitě ne. Myslim. že jde spíšo p e-
chodnou modu, která brzy pomine. Break je tanec p ílišnáročny na Íyzickou kondici. dostatek času k ná' cviku i mista na parketu, stejně 'iako na vyběr hudby."
Jak dlouho se už věnuješ tancování? ,,od patnácti, to je šest let' V rámci naši skupiny Minicolor p i oKD
v Praze 4 trénujeme t ikrát tydně dvě aŽ
t i hodiny'"
ROKENROL P inesl opět triumf Pražanr]m' Všech na t i .'kovová" mista si mezi sebou rozdělily tanečni páry Kulturniho do mu Dopravnich podnik . Zlatí Vasil Gjurov a Jana Petrová za drUhou, akrobatickou část finále od poroty obdrželi nejvyšši hodnocení soutěže: šest jedniček a iednU dvojku.
BREAK DANCE Ziskal si každého v sále' Pozornosti zapáleného a f andiciho publika ne-
7
unikla ani jedna originálni figura, ani jeden mrštny akrobaticky prvek pro break tak charakteristrcky. Na parketu 1e pět tanečnikťr,ale každy jakoby ve svém vIastnim světě. P esné pohyby p ipominaji robota a náhle jde jeden z nich k zemi. Do d epu. na záda a vzhr]ru' ZnoVu. a to všechno 'jen na jedné noze. Jen tak mimochodem p idá premet. Jiny, stuleny do klubička, se na podlaze
ohromnou rychlosti otáči na zádech - to je jedna z nejznámějších variant breaku. Brněnsky František Zelinka si ji ještě vylepšil, na své ,,ocelové páte i" se dokázal nejen otočit,
ale zároven i poskakovat. Na první pohled se zdá, že tyhle efektnr pohyby pri ,,nakažlivé" hudbě a ve sviž ném tempu pro ně nejsou nijak namáhavé, jako by '|e tahle zábava pro vázela už pěknych pár pátkťr. Zatím však je break u nás známy teprve rok, ale mladi 'iej tančili na ullcích chudé newyorské čtvrtr Bronru už p ed vice než deseti lety. Neodděli_ telně k němu pat i specificke sportovni oblečeni a rytmická moderni hudba. To Vše také respektovalo témě sto jednotlivcu, kte i se p ihláslli do soutěže' P estože mezi nimr bylo i několik odvážnych divek, uŽ Účast v semif iná|e se stala vysadou mužri, sedmi z Bratislavy a t íz Brna;Če
chr]m se V téhle kategorii neda ilo. Zcela zaslouženym mistrem break dance na rok l985 se stal Frederik Aisy z Bratislavy, snad skutečně
v rytmu zrozeny. Proto také začiná druhy minirozhovor čerstvou gratula-
cí'
Do soutěže jsi nastoupil se startovním čislem jedna a tvé vítězstvÍ je jenom potvrdilo. P esto máš v záloze ještě jedno prvenstvi' ,,Ano, myslim, že jsem s jedním ka_ marádem byl v Bratislavě první, kdo se o break začal zajimat. Loni v zimě jsme se jednou hrozně nudili a pro_ hliželi ně1aké časopisy' V jednom byly Íotky break dance, které nám hned učarovaly. Tenhle tanec sice vyžaduje tvrdou p ipravu, ale radost, kterou nám p ináší, nelze ničímnahradit'" Kolik času věnuješ tancování?
,,V myšlenkách čty iadVacet hodin
denně' Jinak v poslední době tak dvě hodiny každ1i den."
MARcELA TlTzLoVÁ
Foto JARMlLA
JANovsKÁ
JAK VYPADALA SPoRToVNí Hnm uĚsíc pŘED SlRENoU &11.
o Zakon
Kolik jich tadY V hale vlastně je? ,.osmačty icet' To zrtarnená, Že na plose je rovnoměrné rozložetto 2 300 lux na čtverečnimetr, kolem branek dokorlce 3 000' Ta světla jsotl
Touhle dobou už sice durlí hokejové mantinely dělovymi nárazy 6lukÚ i pod těly rozjetych hráču, zkrátka mistrovstvi světa a Evropy 19B5 v Praze začalo, my jsrne se však zašli podívat do Sportovni haly v Parku kultury a oddechu Julia Fučika, kde
se lrra1i nejd(1leŽitěiši zápasy. už d i ve, abychom poznali, kolik práce dá p ipravit tak velky sportovni podnik. A viděli isme sooUstu lidí, jejichž inté na se nikde nedoctete. v oilné práci. bez nížby hokejovy šanrpionát snad ani nebylo možnéLrskutečnit' A pro tože bylo pro nás velmi těžkése V rU-
chu a zmatku l
O Novinek spousta
a
,,Kdo z vás šel v loriském roce kolem našíhaly, určitě viděl, co se dě je' Na st eše Se jen hemžili emeslníci, kte i Vymě ovali starou krytinu, ale ti. kteí dělali nové tepelné a zvukové izola' ce, už zvenku vidět nebyli. A to právě byla práce snad ne1víc pot ebná. l kclyž je hala v provozu už p es dvacet let, izolace nebyly nil
chu občas i pršelo' Vyměnovali 1sme také p rvody tepIa; ien tak pro zaji mavost, roury rněly celkovou dé|ku kolem čty iceti kilometrlr' Ted', když se podíváte na plochu, uvidíte, Že se dokončuje montaž novych jsou ze speciální urnělé mantinelU hrnoty. Vyměriujeme také plexiskla na niclt, ta stará byIa už poškrábaná a nebylo p es ně dob e vidět' Také šatny 1sou v rozsáhlé rekonstrukci' Podle novych pravidel nluže hrát vi
ce hráčt]r a ti se musejí někde p evlé ci, zlepŠuji se sprchy a sociálni za i
zeni. Každá šatna bude mit také sa mostatnou klimatizaci. to Vite. některá mužstva cirtěji větší teplo. jiná zi. mu, tak jirn alespori mťilŽeme vyho vět' Určitě jste si už také všimli nové časomiry od švycarskéírrrny Longi nes. LetoŠnísezonu uŽ byla v provo' zu, ale zpočátku jsme s ní měli tro
chu problémy' Ted'už je všechno
v po ádku a doufáme, že po ce|é mistrovství i z stane. Tohle za izeni má totiŽ jednu ohromnou p ednost, kromě hraciho času a trestu má i tzv. světelné noviny. V praxi to tedy vypadá tak, že Je li t eba vyloučen hráč' na tabuli se okamžitě objeví jeho jméno a d vod vyloučeni. A to česky i anglicky. TotéŽ bude současně sarnoz ejmě hlásit i místni roz' hlas, to je totiŽ v regulrch rnistrovstvi světa " Porozhlédli jsnre se po hale, všude se ještě natiralo. montovalo, Vymě rlovalo.,,Kdy budete hotovi?" ,,Určitě do konce bíezna, pak už je' nom opravinre některé chybičky, na které se ještě p ijde." '
o
Světlo jako ve dne
o
Náš íotoreportér si chtěl udělat celkovy snírnek haly a poŽádal proto hlavního elektriká e a osVětIovače Zderika Noska, aby rozsvitrl všechna světla' osl Ujíci zá e halogenovych
svitidel zaplavila led.
tU take noVá' Drrve jsme totiŽ oouži
vaIi žárovky, jejichž světIo nebyIo
vhodné pro barevnou televizi byio p iliš studené- To dnešni ma teplotU 5 500
kelvintl "
Stane se vám někdy, že oěhenl zápa
su má některá z Iamp poruchu? ,,Někdy, ale to Vubec nevadí' Ubude lijedno svét|o, ani se to l)epozl]a' a o p estávce všechno snadno opra víme z našeho světeIného rnostu Z tĚ1 je totiž bálečny p istup všrlde tarr. kam se pot ebujeme dostat."
o V království ledu o Do podzemí nás odvedl jeho vládce - strojmistr Václav Eichler. T pytil
se tanr obrovsky st ibrny kotel a ko lem spousta roztodivnych mechanisrn u.
K čemu je to všechno dobré? ,,TohIe za izení Je nejd ležitějším v celé Sportovni hale' V kotli je totiž
chladicí médium deset tun freonu R 12. A iuhle mrazicr směs potom že nou dva turbokompresory do trtrbek, které jsou 2 _3 centimetry pod beto nem pokryvajícirn plochu' KdyŽ ce|é chtadici zaiizeni pUStlme. musí nej prve po ádně promrznout právě ten beton a pak se na něj nast iká slabá vrstvička vody. Když je z ní led, na st íká se dalšía to pokračuje, dokud
neni vrstva siIná pět centinretrŮ' Ta hIe tlouŠťkaje ideálni, protože slabŠi nevyhovtrjebrusla m ap isilně1ši musíme zase víc mrazit'" Jak studeny má vlastně byt led? ,,To je rtirzné' Krasobrusla i chtěji tro' chu ,teplejši', asi tak -4 'C, je na něm totiž lépe vidět stopa' Hokejisté si zase potrpí na teplotU - 6'C, měkčíled jirn nevyhovuje. Kdyby byl zase chladnějŠi, bude p emrzly a lehce se V něm naděIají diry." Chladíte po ád. nebo občas také za' ízeni vypnete? ,,P i normá|nim provozu někdy i vypí nánle, ale p i mistroVstVi světa bude' rne clrladit nonstop. Denně tu totiž bLrdou zápasy i tréninky, ráno, odpo' ledne i vcÓer' A pro1oŽe pocitame i s velkou návŠtěvou, bude v hale
vyššitepIota. Je totiž spočltano že v naplnénéhale, budou Iidiváci klid ně sedět, stoupne teplota až o čty"ri stupr-rě. A oni určitě klidně sedět ne budou."
na ko ení o
iIi jsme malou procházku rnis ty' kde ,'se va i" rlistrovství světa. Zatrrn je ještě trocltrr nerlova ene A|e až se otev ott brány, myslim, že bude pro hol<ejové |atluŽniky p ipra Ven ChUtny pokrm. Ted' už záleži jen na hokcjlstectl, 1ak 1ej dokáŽi okoren
it.
8/e
KDYZ MI BYLO
JUDr. Jan Jirka, :#:',.
editel Sportovní haly v Parku kultury a oddechu Julia Fučíkav Praze zaskočili, ale počkejte, ja si Vzpomenu. Bylo to v osmat icátém roce, když nám fašisté zabrali Sttdety. Já tehdy chotlil na Akademické gymnázium v P erově, byl jsem v tercii, a docela dob e si pamatuji na ten znta tek' spousta lidÍ se totiž stěhovala z pohraničí do vnitrozemí a k nám do školy p icházeli stále novi žaci' S'távalo se, že nás někdy byvalo ve t ídě i šedesát, dovedete si asi p edstavit, jak takové vyučování ttlohlo vypadat. Já sice odmalička sportu Íandil, ale že bych ho někdy zkoušel závodně, to ne' spíšjsem tak pobíhal po hrišti a na ulici jsnle s kluky čutali do meruny. Jiné to bylo, ktlyž v zimě mrzlo' Brusleni mě ohromně bavilo, a tak jsem byl poád bud'na rybníce, nebo na jednom ze dvou p erovskych stadion ' Nemyslete si ovšem, že tam byl uměly led. To se tenkrát vzala hadice, nast íkalo se h iště a počkalo se, až vocla zmrzne' Kupodivu, led obvykle vydržel od pro since až do poloviny unora' já nevím, jak to by lo možné, dnes už to tak neni' Vzpomínám si také, jak právě v tom roce byly v Praze Stredoškolskéhry' To se sjeli studenti z celé repub. liky, nap ed jsme cvičili prostná na dnešnim Spartakiádním stadionu a pak byly r zné spor tovnl soutěže. Běžel jsenl tam sprint, už nevitn, jestli padesát či šedesát netrŮ, ale nijak slavné to nebylo. Pocházim ze t í dětí, mám ještě mladšiho brat ra a sestrU' S bráchou jsme se občas hádali a dokonce i prali, ale já vždycky vyhrál' Neni dí vu, byl jsem o tri roky starší a tak i samoz ejmě si!nější.Maninka byla v domácnosti, táta pracoval jako urednik v mistní záložně' Snad dlky tomu, že o nás bylo doma dob e postaráno, jsem nemusel moc pomáhat. Jedině tak někdy dojit na nákup nebo vyčistit boty. Takže mi zbyvalo dost času na mé koníčky.Tím prvním byla hra na klavír, ohromně mě bavila. Protože jsem začaI už v sedmi letech, poda ilo se mi brzy vypracovat se na jednoho z nejlepšich p erovskych klavirist a vystupoval jsem pak na r znych školnich p edstaveních' Také fsem sbíral známky, měl jsent jich hodně' S ostatnÍmi filatelisty jsme je vymě ovali, ten krát se známky nekupovaly, nebylo tolik peněz. S timhle koníčkem jsem ovšem brzy skonči! a už nikdy se k němu nevrátil, takže moje sbirka končíasi tak v roce 1940' A iak se člověk stane editelenl sportovni haly? U mne to bylo vcelku logické. Dlouhá léta jsent byl atletick1)n činovníkenl,takže jsent měl ke sportu blízko, navíc jsem po válce vystudoval práva, což se mi také často hodi. A pak, sedm náct let jsetn pracoval jako3jst ední edite! tělovychovny)ch za ízeni UV CsTv, takže jsem ,,To 1ste mě trochtt
nasbiral adtt zkušenosti. Tady ve Sportovni hale jsem teprve dva roky, je to vlastně kVť!li prÍpravě na hokejové mistrovství světa- Ale musim vám ici. že všechno by bylo bez lásky
k téhle práci a sportu uplně na nic."
Črrruírun PoKRAČovÁruí1to1 ně souhlasi. ,,Tihle snad, i
jinde." Táhne ji
hm.
k jinym
m žeme vybírat
soutěžnim okÍu-
0d jednoho ke druhému. Kdy usoudí, že dalšísnaženi nemá cenu?
Ted'' Konečně. ,,To pomalu vypadá, jako že psa už nechceš!7" Ještě se ujišťuje: ,,Ne?,,
Najednou něco (kdyby aspo měla zdání' co to je!) Andulu p imělo, aby mu ekla p ímo: ,,Když já ti nevě ím." ,,Cože? " To znělo jak vyheknuti' Zasloužil by si omluvu. ,,stejně nevě im, že mi toho psa koupíš." ,,P ece jsem ti to slíbil. Copak já 'isem ti
l Andulu. U Stmívala to bylo naschvál, ale tady to vypadá jako jediná-možnost. Už je_ nom pozl]statky nábytku. Cást si ho jistě odvezly ty poda ené děti, o kterych se zminila Reková. Vzaly si, co se dalo. A p ece tu po nich něco z{]staloI Andula si totiž povšimla futra dve i: neumyté, nemyté možná celá léta, asi aby se na něm uchovaly ty čárky. ' . DVě stupnice tužkou psan1ich čárek, naho e označenépismeny, začátečnimipismeny jmen: R. a M. Tak tu ty děti rostly. U Krátkrich se taky děla'ií čárky, a to neje_
jan a flamendr. Nejspíšpry proto, že se doma nedalo vydržet. Brzo odešel natrva_ lo. Ani jeho, ani babičku, totiž babičkumatčinU matku, Andula nepamatuje. Za tu svou nepo ádnost ta babička nemohla, byla slepá. Oslepla jako ditě, a stalo se to tak, že chytila do obličeje rr]ži. Ne r ži_ květ- Nákazu. Do nějaké oděrky si zanesla prašivinu ze zvíral, tvrdi matka. P ibuzni to taky tak vyprávěli. Za války se nákaza v nemocnici zanedbala a bylo zle. Zní to jako odstrašujicí p iklad z Óitanek. Andule vlastně vždycky p ipadalo, že si ho
někdy lhal?" ,,Já nevim," je Andula nejistá' 0n určitě nelhal. ,,Ale všrchni Ižou."
Ani následujici události nebudou veselé. Matka pěnila doma zlosti tak, že kdyby by_ la hrneček, nava ilo by se v ni pěny, že už
Kdv "isfrtiJ llustrace .tlŘi
xalouserc
Pan Krátk obětavě vystál Andule limonádu. A sobě pivo. ,,Podívej, to je asi ten pejsek zvany lvíček podpažniček,"iká. Kdosi kolem nich nese nesmírně chlupaté psi stvo ení se lvi hlavou' 0dpověděla zasvěceně, leč laxně: ,,Ne, lviček podpažniček,to je vymyšlene1 pes. Tohle je štěně čau_čau." ,,Roztomily, ne?" chváli táta snaživě, s ní to však nehne. Co by s ni ještě hybalo: Nehne s ni ani to, že se za tím nesenym štěnětem žene maly br lat1i horlivec s ío-toaparátem a zběžně ji
cestou pozdravi?,,Cau." ,,Cau, čau-čau' . .,'' začal si dělat legraci táta' Jen dalšíbezv znamny pokus Andulu rozesmát, p edem odsouzeny k nezdaru. ,,Kdo to byl?" ,,Ale, leden kluk." ,,Kterej?" ,,Píd'alka' Vít." Taky asi toho času v prrlšvihu. Sp izněná duše. To ovšem nemá smysl íkat, to by nikdo nepochopil. Tak stručná a otrávená odpověd'tátu pat ičně vzala' ,,Co je to s tebou?" sáhl ji pro jistotu na čelo. ,,Já vim, máš starosti, ale těch právě se chcem zbavit." Zašli mezi stolky s pudly, tady to vypadá jak v kosmetickém salonu či v kade nictví. Jestli mi táta V duchu vytyká, že si psy neprohližim, vyt'iká mi to právem; žádny zájem.
,,Dneska se ti psi nelibi? Ale proč?" ,,Jsou strašně naÍintěny." Neispíšie to jen vymluva, táta Však ochot_
o TEcHNlcKE
by se tim jakživ nikdo neprokousal. 0ni si jdou na vystavuI A psiI A ona sháněla pani s Rekem a nesehnala, nevi, kde bydlí, ne_ zná jeji jméno' Dokonce ani ne psi jméno Reková. Musi ji najit Andula! Ta ovšem dob e ví, kde pani Reková zpravidla venči Reka, a náhoda pracovala pro ni (anebo proti ni; iak se to vezme). zkrát_ ka potkaly s matkou paní Rekovou hned. Matka ted' kráči uminěně, cilevědomě vedle ni a Reková lamentuje: ,,Že jsem já o tom vťrbec mluvila!Ted'ko je mi t1i báby líto' Manžel jí um el a dětičky utekly, už nemá než toho psa." Navrch vyk ikla dramaticky: ,,Ne, to já nemťržu!" ,,Tak pudu na policii," upozornila matka. Vzdech. ,,Co mám s vámi dělat!" Naoko nešťastně se podvolila: ,,Tamhleten d m to te." Dr]m vedle chovatelt] kanár . Aha' Na tomhle domě bylo odvždycky něco nevysvětlitelného. 0pona z prostěradel, kterou Andula toužila jednou rozhrnout. Nebo aspon porozhrnout. Dneska ji bezohledně sundá matka. Takhle jsem si to nep edstavovala. Ale že je ta Beková žalobnice užalovaná. To děda od kanárrj je jinači charakter, ten sousedku nezradil. Naopak; jak se snažil, když k ní s Terezkou nakukovaly, její tajemstvi šikovně utajit! P ece jen všichni nejsou stejní. Matka čim dál neodbytněji zvoní, pak už i klepe. Uplynula hezká ádka vte in, neŽ se z domečku ozvalo: ,,Moment! ' . '" A šouravé kroky. Nakonec za dve mi: ,.Kdo je to?" ,,Krátká. Neznáte mě, ale rozhodně vás
nevykradu." ,,Co si p ejete?" zeptala se t aslavá sta ena, když otev ela. ,,Kde máte toho psa?" ,,Promi te, nerozumím . '"
,,Naši holku kous pes a tady jsou takovyhle nepo ádky!" Ze samého rozho čeníse opakuje: ,,Všude samej nepo ádek ' . ' Vy tady, s nehlášenym psem '. ." Odstrčila strnulou sta enu a hrne se dovnit . Na prošlapeném koberci tam ležítlusty a d chavičny pes, po jejím vpádu se s námahou staví na nohy. Sešlost p íbytku ji po_ někud uvedla do rozpak .
MINIMUM PloNÝRŮ
Jaío a gruntování náleži odjakživa k sobě A zvláště letos.
o slavném v ročí,by to měl b1h grunt jaksepat i, včetnémalováni. lape_ továni a lakováni, aby všude bylo pěkně a milo. Ale dost uvah. Papirovou čepici na hlavu a jedem!
CInu
les
c4u
za o7onouclťql-fit7.#r,rá
nom čárky trestné. l r stové. Ale na vnit ní straně dve í od sk ině, aby na nablyska_ nych rámech nestrašily' Matka je jak známo po ádná. Proč by ne? P i pohledu na ubohost sta eckého bytu AnduIa je1í poádkumilovnost celkem vitá' A jako by ji p išly vhod teprve právě ted', vzpominá na matčiny vzpominky z dětství. které zpravidla pouští jednim uchem dovnit , druh1im ven. Matka o nich mluvivá nerada, ale p esto už si je musela Andula vyslechnout. Vyrostla uprost ed špínya zmatku, vyžehlené šaty nosila, až když se naučila žehlit sama' Jeji otec. Andulin dědeček, byl pi-
vymysleli zvlášť pro ni. Aby nesahala na psy.
Proč se ji u všech všudy náhle zdá, že je ta historka pravdivá? To všechno zprisobuje ten skličujícip ibytek.
Ale pes p ece prašivy neni! Sta ena pokorně objastluje, co je 1asné' ,,Už je, chudinka, stará." ,,Kdy byla v pátek venku?" Matka se jen
tak nevzdává, život ji naučil. Vždyť ano, bude to opravdu pravda, že život ji naučil, tak co už mě to zas nutí špičkovat proti ni? Andula se v tu chvill kaje,
o
Ze všeho nejd iv Uchopte klešté štipačkya zbavte stěny všech skob, h ebíkrj a šroubkr]' Pak zdi navlhčete vodou a špachtli odstra te vrstvu staré malby všude. kde je popraskaná, Pokuste se odstíanit i jiné nerovnostr a nádory, aby pak šla práce dob e od ruky.
Pak pomoci špachtle a sádry zaplrite všechny krátery po h ebi_ kách, praskliny a prolákliny. Někde bude stačil jen vet it štětcem sádrovou kaši' Neopome te opravované misto p ed zatvrdnutim sádry ohladit štětcem namočen1im ve vodě. pokud ovšem.nemini' le vyzdobit zed'klubovny či pokoiiku kousičkem nrěsični krajiny'
10111 jenže _ iak si má pomoct7 Popouzeji ji
matčiny izné otázky: ,,Tak kdy byla v pá-
tek večer venku? Mezi šestou a sedmou,
ne?"
,,Ne, to ne . . . Chodím s ní jenom hodně
pozdě. Potmě: aby nás lidi tady neviděli.
A táhnu ji za sebou na š r] e, to aby vribec šla. Co ztloustla, je líná." ,,Mám vám to vě it?" Ještě se nezbavila podezíravosti',,Nikomu nemrjžu vě it." Stará žena ji nep esvědčuje, jen se na ni bojácně divá. A matka, aby se nemusela divat p imo na ni, uhnula očima zas k vě_ cem. Mimo' jiné vidí i dochovany záznam, jak rostly sta eniny děti, kterého si Andula všimla už d iv' Taky jí t eba došlo, proč dvouk idlé okno vedoucí nad schody na balkon je zvenčízatemněné prostěradly. To aby dychavičn'i'pes, když už nemrjže na procházku víc než jednou za den, si mohl po libosti vycházet nadychat čerstv ' vzduch a nebylo ho p itom vidět z chodní-
ku či odnaproti. Kolik už na svych pochrlzkách za dva dny potkali pejska ! A každ 'má dočista jiny d vod, proč psa má. A k tomu psu dočista jin vztah. Je něco i na báiích, že se pán a pes p ipodobní, až jejich v'iraz neni k rozeznáni. Zvlášť ke stá i. M že to b t komické, ale
i smutné. Vtom dostala Andula nápad, kter1i 'ji pro tu chvíli dělá dob e: Jejich p irodovědn kroužek se stará o zvi ata na školnich chodbách i o zví ata V zoo, tak proč by ne_ mohl do své vědecké péčep ibrat i psa té staré ženy? Andula se samosebou spolu_ učastni. Když má pes hodně pohybu, doži_ vá se vyššíhověku. Tenhle se musi' už kv li své pani, dožit hodně let. Však ho s Terezou proženou! A nadšenečkovép i_ rodovědci mu naordinuji redukčni dietu, táta napíše na vybor, aby se sta eně prominula psi da , pes se pak bude venku pohybovat beze strachu, a když už ho budou mit se všímvšudy na starosti, tu a tam na procházce s ním té babičce taky na_ koupí a v bec' Zkrátka uplně p edělaji
svět.
-
Matka nebude proti: nakonec se V ní ozy-rekla: vá |ejí lepši já. už babičce smí livě ,,No dobrá." ,,A neudáte mě?" ,,Já mám jin1i starosti, paní." ,,Má|ková," p edstavila se ochotně sta e_ na a podala jí ruku, což matku pohnulo, aby jí pravi kou tu ruku stiskla a levičkou ji na uklidněnou pohladila' Tak něžně jako Andulu, když 1e nemocná, a k tomu tak ne_ čekaně, že se Andula Venku octla V pokušenísvou matku, dceruščinou zásluhou poničenou a ustaranou. za tu hladivou ru_ ku vzit. Ale co kdyby se mi maminka vyškubla ?
Bylo by po kouzle. Takže nic' Až doma to na ni p išlo. Když se uložila do postele' Nezadržiteln pláč. Jsou už zase jen sami dva s tátou, matka by ji nejspíš strčila hlavu pod kohoutek umyvadla, táta p echázi za dve mi jejího pokoje a poslcuchá, jak tam breči. Rameny 1í lomcuje
TVŮRcl ANlMoVANÉHo FILMU
Ta prudká potopa včera dopoledne, která ji kv li bílému peiskovi p epadla na chodniku, byla proti dnešnímu vleklému, use_ davému pršeni legrace. Nebylo breku už dost? Ne. Což m že p estat? Jak si jen se všim poradí7 V tátovych krocích se dá uslyšet bezradnost' Cím Andulu ukonejšit? Vejit k ni7 Ne-
veiít k ní7
Nevydržel a vchází. ,'Andulko, ty máš
strach ze zejt ka?" Sedá si k ní na postel. ,,Ze zejtÍka?" zvedla p ekvapeně oči.
,,No, máte p ece jít . . ." ,,Vim, do nemocnice," skočila mu do eči' Ale nedbalost je|iho t nu svědči o tom, že sděleni nep ikládá v'i'znam. Vždyť tohle zdaleka není jedin d vod k pláěi! ,.Poslouchej, proč teda v bec brečiš? Pro_ tože se nám Vystava pokazila? Tak ekni aspo ano nebo ne," naléhá otec,,,p ece neisi hloupějšínež m j počítač,ten taky
odpovídá na otázky."
,,Já nevím . . ." vzlyká Andula. ,,Asi, že někter'i'psi chodíjak žensk'i k holiči a jin'i jsou vyhozen1i. A že se mě včera ten opuš-
těnej pes bál . . ." ,,Proč by se tě bál?" utěšuje ji otec' ,,Ty se taky bojiš našímámy." Po tomto prohlášeni se.ii pokusil pohladit na uklidněnou po vlasech.
Ucukla. Nikdo nemrjže pochopit, proč se b ichabol, kteni'citila v posledních dnech, ta sev ená pěst v b iše, ten nep etržit 'strach, náhle proměnil ve světabol. Nikdo ji ne_ mťržepochopit, protože ani ona neví p esně, pro co všechno breči' Že se nem " že s matkou dorozumět, i když už k tomu měla blízko? Ze prožila matka ošklivé dět_ stvi7 Ze je jí líto, v čem žije ta sta ena? Je toho na ni moc. UŽ vi, že skutečnost má nějaky dalšírozměr, za všim je jáma, propast, do které padá, i co se zdá prosté. Už když byla malá a vodili ji do cirkusu, už p ece ani tehdy nemohla se všemu smát. To proto ii asi bylo líto zví at, že nějak nevědomky vytušila, co je za tou libivou roz_ cvičkou medvěd . A jako byl za vystupem smutn}ich medvědr] p edváděnrich leskl1imi zpupnymi panáky skryt'i bič, je neviditelná skutečnost i za ostatnimivěcmi. zvíaty a lidmi' Zakaždym něco. Za jin1imi to, co chtéjía nemaji. Pláče zkrátka nad cel};'m světem, už se jí zase nezdá, že by šel jednoduše p edělat. Je ií lito všeho, i že Vit Pid'alka má s Hálov mi kluky tajné spiknuti a na ni že kašlou, a tála že vypadá iako bačkora, ale ona ho má ráda. Totiž nevypadá; je. T eba si chvilku začne Íoukat. jako p i hádce dneska, ale hned znovu spiaskne. Že nesplni její p áni, to by mu i odpustila, jenže on s p ánim kupčil.'. něcoza něco.'.To už načichl od matky7 A neumí ict nic k tomu, co se mu nelibi' strpěl okolo sebe lži, a lži jsou nakažlivé, ted' je v nich Andula až po krk a pěkně to odskáče. ,,Když mě se už nechce bejt na světě!" vyvzlykala. A otec, jak se dalo čekat, zas neví, co íct.
(Pokračování p íště)
vzlyká ní.
K samotnému malováni použijte některy z běžně dosažiteln1i'ch prostredkrl. nap ' Remal, Primalex atd' P i práci se p esné dižte návodu. Na stěny barvu nanášeite tak, že neid ív táhnete štětkou vodorovně a pak barvu rozet ete tahy nahoÍu a dolri. P ipadné ko' coury lze zaplašit pomoci vypriičenémali ské st ikačky, ovšem ra_ ději za asistence člověka zkušenějšího'
Slavn film Vzducholod'a láska, kter natočil J. Brdečka v roce
1947, měl mnohé společnés pozdějším Jak se
(1958). V
člověk naučil !état obou p ípadech spolupracoval s malí em a velk m fandou _ na létacístroje Kamilem Lhotákem.
5. Muž
nini;
á emeset
Filmovi odbornici ve vzácné sho_ dě hovo ili o zasloužilém umělci Ji ím Brdečkovi jako o muži mnoha profesi. Byl filmov kritik a kreslí (to když začínal), ale i fil_ mov vytvarnik, scenárista, režisér. Je trochu škoda, že dost divák má jeho jméno spojeno jen s hranli'mi filmy. Byť by to byl dnes už legendární Limonádovli Joe, Adéla, která neveče ela či Tajemnli hrad v Karpatech. A p itom Ji i Brdečka natočil za svr)j život t icet animovanych Íilm ,
pohádkové íše.
.
k
a spustite' síp tentokíál
ovšem ,,laina" by měla b,it iak vyšitá.
í''H""?'"'3ill:"1'JÍ':?;ilijo"'f
v hranicích
V šedesátrich letech byl Ji í Br_ dečka nejv1iznamnější osobností našeho kresleného filmu. Je pro jeho tvorbu naprosto typické, že se nespojoval trvale jen s jedním nebo několika málo v1itvarníky. Naopak, volil ke spolupráci pokaždétoho, kdo dokázal ne.ilépe postihnout jeho, režisérovu vytvarnou p edstavu o námětu. K Brdečkov m spolupracovníkrim pat ili Kamil Lhoták, Jitka Walterová, Ji í Salamoun, Zdeněk Seydl, Ludmila Ji incová, Pavel Sivko, Adolf Born . . a jak'ich Íilmri! ovšem ted'po pravdě pat í dodat, Pozoruhodné je i to, že Ji í Brdečže tento tvrirce je v našem seriálu ka o sobě prohlašoval, že se necíti byt tv rcem film animovan ch vyjimkou, protože netočil filmy pro děti. Zkusil to dvakrát a zjistil, v pravém smyslu tohoto slova, ale filmt], které jsou t a k é aniže to neni jeho doména. oproštěn od touhy experimentovat na movány. tomto poli, věnoval se už jen ani- (Apropo - slovo animovany pomovan m film m pro dospělé. chází z latinského anima _ duše' A protože o tom tu ještě nebyla Animovat tedy znamená oživit, eč, ekněme si k tomu něco více. vdechnout život nehybné kresbě Jakysi ,,samoz ejmli p edpoči loutce, takže se začne na filmo_ klad", že animovany íilm je určen vém plátně h'ibat.) vlihradně pro dětského diváka, Ale vraťme se zpátky k Brdečkovi. 'Nelpěl na tom, aby se kresba rozzačal brát velmi záhy zasvé. Už koncem čty icát\ich let natočil Ji- hybala onou klasickou cestou í Trnka pro dospělé několik f ilumorného fázování. Jeho speciamťr: Spalíček,Arii prérie, Román litou byla animace kamerou, anis basou. Zpočátku sice stále p e- mace prolínáním a filmovym st i_ trvával názor, že animovany f ilm hem, čímždosahoval novych, tremá blit p edevšímpro děti, ale ve obvykl1ich a pťrsobivlich vysledkrl. filma ské praxi se čímdál víc ukazovalo, že animovany film má JrL) Foto F. ZAHRADNICEK dost vyrazovych prost edk , aby
Rozhrani bilého stropu a barevné zdi vyznačite nejlépe tak. že tenprovázek v délce zamrl'šlené linky protáhnete práškovou barvou, iiž hodláte použit k malováni, na jednom konci jej p idrží v požadované vliši kamarád či h ebiček, 1a druhém vy a volnou
rukou provázek natáhnete
Vylád ilisložitou myšlenku, doká_
nevyleti,
A ještě pár rad na závěr: Barvu zkoušejte nejraději na samotné zdi lak. že ii nanesete a vyfénujete' _ Jen dob e p ecezená barva ne_ má tendenci dělat čmáry a kocoury. 0d každé z použit}ich barev si odlijte trochu do skleničky pro p ipadnou opravu'
PROGRAMUJEME NA POCITACI
,S
si
12
Karknl
čarodějka pro programátory, protože
umož uje použit nové slovo už v prri-
běhu jeho definováni. Takže když chci definovat t eba slovo pirueta (p i které se šipka na Karlově hrudi otáčíkolem dokola), napíšu toto:
PlRUETA zrunueruÁ VLEVO VBOK
Uko;me,
KONEC
NEZNAM DvoJKRoK NAPls ZNAMY PRlKAz, sdělil mi robot Karel na televiznÍobrazovce p ipojené k mikropočítači PMD 85 a pod to p ipsal DVOJKROK ZNAMENA doplnila jsem: KROK KBOK KONEC Chvíli jsem ho nechala, aby informaci strávil, a pak jsem mu napsala právě definovanou instrukci :
PIRUETA
Karel si uložíslovo pirueta hned do slovníku, a když dostane instrukci PIRUETA, p ečte si ve svém slovníku VLEVO-VBOK a udělá to. Pak si p ečte PIRUETA a vráti se znovu na začátek hesla' Znovu si tedy p ečte VLEVo_VBoK a zase se otoči' Tak by to šlo až do nekonečna, ale aby to nezačala byt nuda, napočítápočitač 50 cyklr], a pak Karel napíše, že už ho to nebavi a že mu máme dát novy
p iklad."
DVOJKROK
Co Karla ještě čeká?
NARAZ|L J9EM, oznámil mi otráveně Karel. Nevšimla jsem si totiž včas, že stál nosem ke zdi ve vzdálenosti jediného kro-
,,Karel se pohybuie ve čtverci na obrazovce a pokládá tam značky. což jsou vodorovné čárky dlouhé asi 1 cm.Ztěchto značek Vystavi město.
ku. Chudák.
o
aoooooo
!ge!
.
Tohle všechno
m žeme Karla
naučit
ze základních primitiv a programo
vych konstrukci. A tím, že Karla učime, aby se učil, tim se sami naučime - modernimu p ístupu k programováni a prisně logickému myšleni' A o to tu .ide. Uvažu.|eme o tom, že pro ty, kte í nesledovali akci Karel od začátku v deníku Mladá Íronta a v časopise VTM, bychom základní pravidla hry znovu Vysvětlili po prázdninách. Možná právě na stránkách Sedmičky."
o NEZNAM PRIKAZ VLEVO VBOK, odepsal mi Karel. Ach jo, povzdychla jsem sr' Zapomněla jsem mezi slovy VLEVO a VBoK udělat pomlčku' A Karel má p ikaz VLEVO-VBoK uloženy ve své paměti pouze s pomlčkou. Naštěsti je neskonale trpělivy a komunikuje s námi tak dlouho,
dokud nám nesvitne.
MARKÉTA sYNovcovÁ
a
Dopravn í SoUtěŽ (1 )
a
oeoaŮaooo o o eaaao 33000
-
to je p emisťováni někoho či Doprava něčeho odněkud někam, tedy pohyb' Ať už jde o p emisťování nákupu ze samoob' sluhy do lednice v kuchyni nebo obrovské_ ho strojního za izení na druhy konec repu_ bliky či za oceán. A každ1i pohyb musi mit svťrj ád' Proto pÍo všechny druhy dopravy jsou takové ády zpracovány, dokonce po_ dle mezinárodnich umluv a mezinárodně platné' Doprava, uskutečnovaná po zem s vlijimkou dopravy po ském povrchu je uprazvláštnich kolejovych tělesech, vena pravidly silničniho pÍovozu. Tato pravidla musí V pot ebném rozsahu znát a také dodržovat každy, kdo se tohoto provozu zÚčastní, tedy i chodec.
S Karlem jsem si povidala prost ednictvím mikropočitačeve St edisku pro mládež a elektroniku UV SSM.
o Karlovi
pak tamtéžse dvěma z jeho duchovních otc , s Miroslavem
-
Hášou a ŠteÍanemKratochvilem.
Co je to robot Karel a jak p išel na svět? ,,Robot Karel je malá hranatá postavička, která se ob'|evi v levém dolním rohu obrazovky po ,nakrmení' paměti mikropočítačePMD 85 programem z magnetoíonové kazety. Pipáni tedy program - na kazetě bylo možné nahrát si v r]noru ve vysíláni MiNápad vytvo it Karla vznikl za oceánem _ na standÍordské univerzitě v USA. Když měli tamějšístudenti začítchodit na vyuku programovaciho jazyka Pascal, vymyslel jeiich profesor Karla jako prripravu pro programování ve vyššimjazyku. Aby byl zábavněiší. dal mu podobu malého robota, a protože si p itom vzpomněl na Karla Capka, kterli slovo robot proslavil, pojmenoval ho Karel. Tedy doopravdy Karel, ne Charles. Náš Karel se svym starším bratrem nechal inspirovat, ale vlastní československy program je dilem dlouhlich diskusi mnoha odborniktl na slovo vzatych. V konečné verzi ho zpracoval ing. Tomáš Bartovsky, CSc., z Vysoké školy chemickotechnologické.
Co všechno Karel umí? ,,Ze začátku skoro nic. Stojí v levém dolnim rohu obrazovky, na prsou má
šipku. Ta ukazuje směr, do kterého je natočen. Umí několik slov už od narozeni, takzvanych primitiv, nap íklad
KRoK' VLEVo-VBoK. Neomezené-
mu počtu dalších slov ho ale mťrže
-
Cilem pravidel je zajistit všem učastnik m dopravy bezpečnou a plynulou cestu' Pro' to Vymezuji zprlsob chťrze i jizdy za všech možnych okolnosti. P edevšim oddě|ují chodce od vozidel. Chodc m ie pro ch zi vyhrazen chodnik nebo krainice.
krofora.
naučit programátor.
a dolri vytahem, chodi po schodišti, skáče z nejvyššihopatra s padákem ..
P i ch zi po chodníku jsme povinni chodit Vpravo. tedy v pravé polovině chodniku ve směru chr]ze. Proč? P ece proto. aby do sebe protijdouci lidé nenaráželi a aby chťr_ ze byla plynulá. Proto se také na chodniku nesměji vytvá et skupinky'
Karel zná i několik programovych
konstrukcí - KDYZ, DoKUD, oPA_ KUJ, zná podmínky zNAČKA, zEĎ,
šEVÉh'lrÝe HoD, JlH, ZAPAD,
ale
těmi začneme pracovat až později. 7e začálku by nám v tom totiž mohly s
udělat pěkny zmatek. Už se základnimi primitivy se ale mr]' žeme naučit jednu z nejmodernějšíchzáležitostí v programováni a to ie rekurze' Je to ohromně sličná
Hotové bludiště. Naučíse v něm pro' plétat, Vyhnout se zdi, chodit na jih, aby na severu nenastydl, rozhodnout se na rozcestí atd. K nám do St ediska pro mládež a elektroniku chodi kluci z prrJmyslovky, mezi nimi i filmov p edstavitel Adama Bernaua ze seriálu Návštěvníci' A jeden z nich, Robert, p inesl program, ve kterém Karel postaví ze značek věžák, uprost ed jezdí nahoru
Na siInici. kde chodník neni, se chodi naopak po |evé krajnici. To je čast silnice mezi vozovkou a p ikopem nebo jinym okrajem silnice. Jenom tam, kde neni chodnik ani krajnice, mťržeme k chŮzi po' užítvozovku, a to těsně p i levém okraji. Proč po krajnici nebo po Vozovce chodime p i levé straně? Abychom viděli vozidla, 1edouci v naši těsné blizkosti, a mohli včas reagovat, abychom.o nich věděli a p i mijeni se 1ich neIekli' Ulek na silnici je totiž velmi nebezpecny. Vyvolá nesprávné re akce a mťržezavinrt i dopravni nehodu' Složitějšim chodeckym Úkonem je p e' cházeni vozovky' P i něm často dochází k dopravnim nehodám, proto zásady pro správné p echázeni budeme rozebirat ve všech možnych variantách' Ale to až p iště. Zatim si m žete vyzkoušet zásady pro ch zi na chodniku a na silnici v praxi. Bude se vám to hodit po uve ejněni soutěžnich otázek. (rub)
VYŠŠí oívČío LINKA oŮvĚny
13
Batikov ane domácí šaty
Pomozte se Vychovávat Název dnešní Linky možná mnohé z vás uvede do rozpakt]. A teď chvíli nečtěte dál a zamyslete se nad ním.
Chcete b'/t i doma hezké? Udělejte si spolu s námi domácí šaty. Budete na ně pot ebovat 240 cm 90 cm široké bílébavlněné látky, kterou však je nutné nejd íve sepÍat. Sepranou a usušenou látku pak ještě musíme
Tak. DouÍám, že jste se skutečně zamysle. li. Někoho možná napadlo _ co je to za hloupost, je p ece povinností rodič , ško_ ly, pion'irské organizace a t eba i rozhlasu a televize, aby se starali o naši v chovu. Jiné zase napadne _ jaké vychováváni, jsem už skoro dospěl, a žádnou vlichovu nepot ebuji. Dalšiho zas napadne _ pomozte se vychovávat . . . ale iak? Sama za sebe mohu prohlásit, že ve vašem věku, to znamená mezi t inácti až šestnácti lety, mi bylo slovo rni'chova velmi proti srsti. P ipadalo mi, žejsem ,,snědla všechnu moudrost", že žádné vrichovné p sobeni nepot ebuli . . . Ale někdy' v takotr' ch slabších chvilkách, jako by se mi otev elo okénko, jímžjsem mohla nahléd_ nout do té skutečné dospělosti, a tehdy mi zatrnulo. Zahlédla isem totiž celou šíi a snad i hrr]zu dospělosti. A vlastně ani celou ne, o ní mladli člověk nemr]že mít tušení. Jak musi b'it dospěl'i'zodpovědn,i za sebe, ale i za druhé. Jak se musi často op it jen sám o sebe' Pravda, v dospělosti vám mrjže pomoci životni partner, ale na to lépe nespoléhat, jsou situace, kdy mu_ site rozhodovat a jednat jenom vy sami. A p edstavte si i tu praktickou stránku dospělosti, kdy musite samostatně jednat na adech, samostatně hospoda it, za izo_ vat a udržovat byt, rozhodovat o finan_ cich. . . prostě, radím vám, zkoušejte si občas to okénko do dospělosti pootev it a srovnávat s tou dospělosti, na niž se momentálně cítite!
nakropit a dob e vyžehlit. Na takto p ipravenou látku p iložime st ih, kteni' jsme si zhotovily podle našeho obrázku (velikost čtvercri je l0 x 10 cm, velikost st ihu 160). Jednotlivé díly vyst ihneme včetně p ídání na švy a oznaěíme si na ně vzor batiky, kter vyvážeme podle obrázku C. Mrjžete však zvolit ijinri zprjsob podle vlastni fantazie. Máme-li p ipravené vyvázání, začne_ me p ipravovat barvicí |áze . Použijeme na ni barvy značky Duha, na celé šaty budeme pot ebovat dva balíčky. Nemusíme'používatjen jednu barvu. Chceme_li nap íklad ziskat tmavě fialovou, tedy barvu šatr] na obrázku, použijeme 1,5 baličku čer_ vené a p l balíčkuzeleně šedé.BarVu Vysypeme do odpovidajicího množství vody a nejprve va íme v menší nádobě asi p l hodiny. Po_ tom barvu p elijeme do velkého hrnce (asi 10 l) a znovu pril hodiny va ime. Do takto p ipravené lázně vložíme namočenédily šatri a za stá_ lého míchání va íme opět ptjl hodiny. obarvenou látku vyjmeme z hrnce a ádně v několika vodách vymáchá_ me, do posledního mácháni m žeme p idat trochu octa. z vymáchané látky odstraníme vyvázáni a látku ne-
Ale zase se vrátíme k v chově. Jen dom šliv'i'a hloup}i člověk si m že mysle-t, že v1ichova konči dovršenim plnoletosti. clověk je vychováván a vychovává se po cel život. Rodiče vědomě vychovávají děti, ale
cháme uschnout' P ed vlastním šitim všechny díly opět dob e p ežehlíme.P i šiti postupujeme tak, že nejprve p išijeme k podélnému dílu rukávy, potom vsa_ díme bočnísedla, p išijeme vázačky a nakonec začistímev'ist ih, založi_
aniž si to uvědomuji, děti vychovávají je.
A docela klidně prohlašu'ii, že jsem nadále, mimo jiné, vychovávána i vašimi dopisy. Clověk, kter se v dospělosti nevycho-
me rukávy, upravíme délku a šaty
jsou hotové. P ipravila J. svoBooovÁ Foto J. SOUMAR
Skola pletení
pro začátečníky(3)
-
Podle návodu v druhé lekci jsme se naučili nejzákladnější druhy uplet . Abychom nepletly stále rovně, ale mohly t]plet podle pot eby tvarovat, musíme se naučit oka ujímat i splétat. Uplet tvarujeme bud'na
krajich, nebo uvnit ad. Se zužováním na krajích rovného pletu se zpravidla setkáváme p i tvarováni pr ramkri. rukávov,ch hlavic, raglán a rn _ st ih . K tomuto učelu nejlépe vyhovuje splétání dvou ok hladce anglicky. Je-li pot eba u1mout vice než jedno oko, získané oko z prvního splétání se navlékne zpět na levou jehlici a první dvě oka opět spleteme hladce anglicky. Se zužováním uvnit upletu se setkáváme p i tvarování sukní pletenych odspodu, svislych záševk nebo špičekčepic. Podle druhu základniho vzoru volime splétáni dvou ok hladce, obrace nebo anglicky, p ípadně ujímáme p etažené.
Splétánídvou ok hladce: PÍize je za upletem. Pravou jehlici zabodneme zleva doprava do dvou ok na levé jehlici, provlékneme p ízi a obě oka společně sejmeme z levé jehlice. 10.
11
vává a nevyvijí, je jako strnulá maska. Prostě _ měli bysté se sami rjčastnit na své lnichově. Ten, kdo na vychovné pťrsobení odpovídá odmlouváním, drzostmi a schválnostmi, vlastně p eskočil jeden článek mezi sebou a tím, kdo ho vychovává. Tím článkem ie myšlení. ony ty drzosti a odmluvy z vás Wleti, aniž projdou moz_ kem. Mnozí .jich pak litujete. Jini si zas li_ buji to jsem jim to dal! V něktenich rodi_ nách to vypadá jak p i pingpongovém u_ tkáni: rána, vrácená rána. A někde mezi tim se vytráci to hezké, ten skutečn Vztah. To všechno byste si měli občas uvědomit, a už samo to uvědomováni je vlastně kouskem v1ichovy, kterou p ispiváte sami sobě' A ten z vás, kteni' bez cizího p ičině_ ni dokáže p iznat svou chybu, už udělal hezkri kousek cesty Ve své sebev1ichově. Právě tím, že člověk p ispivá ke své vlastní uichově, dokazuje svoji morálni Vyspělost. Dobré také |e najit si sv j vzor. A také antivzor, iaci byste nikdy byt nechtěli. Ten sv j vzor nemusite zrovna napodobovat, spíš se dobírat jeho vlastnosti a srovnáVat je se svymi. Usuzovat, kde m žete p idat a v čem byste měli ubrat.
'
Splétání dvou ok hladce anglicky:
Píízeiezaupletem. Pravou jehlici zabod-
neme do dvou ok ze stÍany zleva doprava, provlékneme p ízi a obě oka společně sejmeme z |evé iehlice.
12. Ujímání p etažené: P ize je za upletem. Pravou jehlici sejmeme první oko z levé jehlice, druhé oko upleteme. Levou jehlicí p etáhneme sejmuté oko pres upletené.
Splétání dvou ok obrace: P íze je p ed pletem. Pravou jehlici zabodneme zprava doleva do dvou ok. Provlékneme p izi a obě oka společně sejmeme z levé jehlice. 13.
Splétání dvou ok obrace anglicky: P ize je p ed Úpletem. Pravou jehlici za-
14.
bodneme zleva doprava do dvou ok. Provlékneme p ízi a obě oka sejmeme z levé jehlice.
Do osobnich dopisri jsem mnohym z vás napsala _ udělej něco sám se sebou. Ted' se mě jedna čtená ka zeptala, co tím vlastně myslím. Tak tedy myslím tim právě pomáhej p i své vlastní v1ichově' to
-
Ukaž, že máš tu sílu. Hledej možnosti, kde čem se zlepšit. Vite, on sice nikdo neni dokonaly, ale na druhou stranu by lidé ni_ kdy neměli polevovat v usilí o své zdokon alení. a v
Je možné,že se tahle Linka mnohym z vás
nebude libit' Ale vě im, že se najdou takovi, kte ise nad ní zamyslí' At eba mi ina_ piší,jak 1i pochopili a co si z ní vzali. A t e-
ba i co udělaji pro to, aby p ispěli ke své v1ichově' Na jejich dopisy se moc těšim'
Ahoj!JINDRA P ipravila z' lLlNČEVoVÁ
7
x
sE SEDMIČKoU PIoNÝnŮ
ooooooo záměrrj uskutečnila jen p átelská smlouva mezi česk 'm státem a Francií v čele s krá-
7 otázek pro mladé historiky
3. KRÁL JlŘiK Málokteni st edověk panovník se dostal
do čela českéhokrálovstvi volbou tak iako í z Poděbrad a z Kunštátu (1420_1471|, od jehoŽ narozeni uplyne 23. dubna právě 565 let. Králové většinou tr n dědili po
Ji
srn ch p edcích, p ípadně získali s atkem' Volbě krále Ji íka na sněmu za českého krále r. 1458 ovšem nahrála celá ada p iznivych okolností. D ive siln'i' rod Lucemburkri vym el, když znám ' Zikmund (syn Karla lV.) se po létech bojti s husity na českémtrrjně ani neoh ál _ byl králem od vnuk léta '1436 do prosince 1437 _ a jeho .l453 doLadislav Pohrobek byl na trrin r. sazen jako t ináctiletl' sám tedy vládnout nemohl' Ji ik vlastně vládl za něho, neboť byl už od dubna 'l452 správcem českého královstvi, tedy druh'i'm nejmocnějším mužem po králi. Mlad král Ladislav zem el už po čty ech letech vlády (kolovaly nedokázané pověsti, že ho Ji ik nechal
otrávit) a obratn mi politick mi tahy si
tr
n zajistil Ji i, pocházející jinak z nep iliš znamného šlechtického rodu. P esto to byl král siln' , rozvážny a st ízli\^i, rozumnymi kompromisy zajistil zemi klid a náboženskou toleÍanci _ katolici i kališnici žili za jeho vlády vedle sebe v miru'
ČE5Ko5LoVÉNst<Á pošrn
rn
o
V
tostné známky, které naše spoje vydaly 13. dubna.
Prvni z nich ie věnována mistrovství světa a EvropY v ledním hokeji 1$5, které se v těchto dnech koná v Praze. Známka má nominálni hodnotu 1 Kčs, symbolická kresba |e doplněna oficiálnim emblémem mistÍovstvi; ie Vytištěna rotačnímocelo_ tiskem kombinovanri'm čty barevn m hlubotiskem. Vychází k ní i obálka prvniho
'l905 byla založena Ust edni jednota čes-
kych šachistri. Známka nominálni hodnoty 6 Kčs je rovněž vytištěna rotačnímocelotiskem kombinovanym čty barevnri'm hlubotiskem v listech po 50 kusech; autorem v1itvarn1i,ch návrhri ie akad. malí ka Anna Podzemná, rytiny jsou dílem Václava Faita. l tuto známku doprovází obálka prvního dne vydání s p iležitostn m poštovnim razítkem.
A do t etice novinka, která se teprve chystá bude ji p íležitostná poštovni dopisnice s natištěnou známkou v hodnotě 5 Kčs k 100. rniroči narozeni spisovatt'le a noviná e Egona Ervina Kische, která vyportrétem 1de 26. dubna' Známka E. E. Kische, faksimile jeho podpisu a emblémem UNESco (Kischovo vyroči pat i mezi letošni vyznamná v roči UNESCO) |e vytištěna v barvě černéa červené. V obrazové části dopisnice je renesanční portál Kischova rodného domu U dvou zlatych medvěd v Praze' Autorem vytvarnych návrh dopisnice je akad. mali a graÍik Vladimir Ková ík, rytiny vypracoval akad' mali a grafik Bed ich Housa. ('p)
-
s
LR '85 Plicník léka sk se v lidovém léčitelstvi s oblibou používalproti kašli a zánětr]m
pr dušek' Nejčastěji se s nim léčilynemo-
.'',ť'-," .'.:.,o
Y:*..*T:
$=arto PIoNYRU 33
a
SEDMICKA
i
jako ,,husitskti
-
Jak jsme slibili p ed ddnem, p icházeli ilnes v naši rubrice na adu dvě p íleži-
dne vydání. Autorem vri'tvarn' ch návrhri emise je Petr Míšek,rytiny Vypracoval Václav Fajt. Dalši známka p ipominá 80 let šachové organizace v Ceskoslovensku - v roce
_
pat il ovšem k umírněnému k idlu husit a stál proti radikálním táboritťrm. Jako chlapec bojoval i v bitvě u Lipan ale na straně vitězné pan-ské jednoty, v adách kališnické šlechty. Ze by| Ji í i politikem evropského v znamu, dokazuje 'jim p edložen návrh na vytvo ení mírového spolku evropsktich zemí, na svou dobu velmi pokrokoqi. Tato mezinárodni unie měla brit nami ena proti nájezdrlm Turkr], ale ieii posláni bylo širši_ zaiistit Evropě mír, neboť všechny konflikty mezi státy by ešil nejprve mezinárodní soud. Plán byl velkorys'i', nenašel však podporu u někte_ nich panovnikri, zejména papež se iim cítil omezen ve své moci. A tak se z velkych
Filatelistrlm v sobotu
tradici vystupuje Ji
král"
lem Ludvíkem Xl. Sv j v|iv rozši oval Ji i i v hodn, mi s atky sv'ch dětí. Dceru Kate intr zasnoubil už iako devítiletou budoucimu králi sousedních Uher, ktery se však stal v poslednich t ech letech Ji ikova života jeho uhlavnim nep ite|em. Pokusil se vojensky zmocnit královstvi a r.1496 se dal v Olomouci dokonce zvolit za českéhokrále.
oTÁzKA Č. 3: Jak se jmenoval tento
král, protivník a zárove zeť Ji ho z Poděblad?
uhersk
i
Hledání zdravi Dovedl by vťrbec někdo shromáždit všech-
no, co kdy bylo napsáno o užitečnosti sportu a pohybu na zdravém vzduchu? By' la by toho pěkná ádka knih' Pesto Však
těchto užitečn'ichrad dbá poměrné málo
lidi, většina dává p ednost ,,sportováni" v k esle p ed televizni obrazovkou nebo
neju še na tribunách stadi n . A tak život běži dál a zkouši na člověku, kolik toho vy_ drži. A vědci zkoušejína zvi atech, jak p ipadně mohou některé vlivy prost edí ptjsobit na lidsk' organismus. T eba zvuková hranice v rozmezi sto až sto dvaceti decibel už m že poškodit zdraví. Hlukem o takové sile p sobili vědci moskevské státní univerzity na krysy po dobu dvě a pril minuty. T icet procent zvíat uhynulo, pětačty icet procent iich upl' ně ochrnulo, deset procent jich ochrnulo částečně,dalšich deset procent mělo porušenou pohybovou koordinaci a jenom pět procent zví at z|jstalo zdrav,ch. Už p ed těmito zkouškami bylo zjištěno, že zv'išená mozková činnost nebo t eba rozčilenívyvolávaji kyslíkov'i dluh, télo v tom okamžiku pot ebuje vétšímnožství kysliku. Proto byla laboratorní zvi ata chována po dvanáct až patnáct dní nejméně šestnáct hodin v ovzduši, které odpovidá péti tisíc m metr nad mo em. Po takovém ,,cvi eni" a aklimatizaci měly naprosto steiné zkoušky s krysami zcela jiné v sledky: uhynulo jen 5 o/o zvi at, uplně ochrnulo 20ok,10ok jen částečně, porušeni koordi-
nace postihlo 25o/o zviiat, zatímco 400/o z stalozcela zdrav ch.Tatočísla mluvi zcela jednoznačně: fyzická zátěŽ, trénink vyvolávající větši spot ebu kyslíku iich
lidem p ipominaly nemocné plíce. odtud také pocházi jeho vědecké rodové jméno plíce. Pulmonaria
-
Dnes vyznam plicniku iako by ustupoval poněkud do pozadí, ale |e to možná tím. že jsme ho zatim nepodrobili uplné che_ mické analyze. Vědci prokázali dosud p í_ tomnost kyseliny k emičité,slizov'i'ch lá_ tek a t islovin. T ísloviny plicniku napomáhaji ke srážlivosti krve a uplat uji se i pro_ tizánětlivě. Slizové látky zase zčásti urychlují odkašlávání'
zvyšuje odolnost lidského organismu.
Náš test Dnešní test pat í k těm jednoduchym, proto vám (jenom pro kontrolu) uvádime správné ešeni na str. 15. Vašim ukolem je se adit obrázky kachen od nejmenší do neivětši tak, aby vzniklo jedno slovo.
Plicnik léka sk' roste většinou ve světlych hájich, Vykvétá v dubnu a květnu a dor sta V šky až t iceti centimetr . Jednotlivé kvítky tvo í květenstvi známá pod iménem vijan a mají pěticip'í' kalich. Koruna p ipomíná nálevku a většinou je červenofialová. Plicnik se často pěstuje pro ozdobu i v za-
hradách'
V
některych zemich západni
V
a
květnu sbíráme pouze listy
Evropy |ej používajijako zeleninu, listy se poiídajív iarnich salátech.
dubnu
i
s
1
5 Kčs.
apiky. Rostlinu sušíme rychle ve stínu,
p i dobré rniměně vzduchu, v maximálni vrstvě pět až deset centimetr ' P i sušenÍ drogu opatrně obracime, aby se nelámala. M žeme použit i umělé sušeni s teplotou do 50 " C. Správně usušená droga z stává zelená. Za 1 kg usušeného listu se plati Plicnik léka sk'i obsahuje poměrně málo
učinn'i'ch látek vhodn 'ch k léka skému využití.P irodni látky isou však pro nás nenahraditelné, a tak si rostlin, jakou ie prá' vě plicnik, musíme vážit a sbírat je. Je|ich léčivélátky nám ani dnešni moderní chemie nedokáže nahradit. K' Kropáček Foto l. Houser
bb
14115
Moucha
Ctyrikrát s Einsteinem
Hudba Ji í Helekal, slova Jaromír Cenkl, zpívajíPepa Me len a Spolužáci. o Editio Supraphon, Praha 1985
tajence p edposlední část v roku Alberta Einsteina. Rozluštění posílejte až p íště,po otištěníp _ slední k ížovky cyklu.
Hrajeme
se Sazkou (33)
(tlc sc
Jsou turisté sportovci, když si jenom tak chodí po cestách, občas se zastaví a posvačí7Odpověd' je celkem jednoznačná: ien tzv. turistice v konnostní se u nás vě_ nuje p es 15 tisic |idi, kte i mohou získat i vykonnostni t ídy rrizn'ich stup , včetně titul mistrťl nebo dokonce zasloužilych mistr sportu. Jak vlastně turistiku, toto ne'iběžnějši a nám všem vlastně nejzná_ mějši odvětví tělornichovy, definovat7 Je to tělovychovná činnost spojená s aktiv_ nim pohybem a pobytem v p írodě, zpravi_
je^ji
n^ueho
d|t'
tuhot, lo
-la, lu *
rua
pro
by/
jcd-na,
tza
-la
mou
-
tt/
ně hk,
niš ne Í0 ješ- lě
te
-
VoDoRoVNĚ: A. Témě ; črdlo zraku; značka sokolovskych aut' - B. Chod podniku; t imístná čísla:eka
v SSSR' - C. Vojenské utvary; lehké onemocněni, chyba. - D. Kolem; dětská hra; zdravotnická pot eba. E. Tajenka' - F. Nepohlavni potomstvo; holandské město, druhová čislovka' - G. Surová nafta, zpracováVat
the,
.1sem
hl-h/c tlo-btt r pÚ-t tcd-
na,
-
-
žc a l/]-tit či
n7-0t'-d/,,
ta rinsti
s*/c-il-cc
,-mo-ne-da rc
G. Opol'
-
2. Srok.
-
4. Ylo. t2
B
ne-sa1e,
c 0
pži-ne-st nt nudlolaplru, nout)a, 'po*o-jc-nč
pozor na syo! llept!, /o/cm *touh, /e-Jí bza*oÍ ditnisoužt,
t
t L.
dežívelmi oblibené, p edstavují jednu z ne|zdravějŠich pohybovrich aktivit. 0rga_ nizovani turisté se ovšem podileji i na dal-
c*-nc-me
sro-j
tl.,
si- a-noi. na-dQt-
hi no-tu'-
p/s-nic"-*u
t Í
ll
ÍJ. 1b:
I
šíchvšeobecně užitečn'chčinnostech,
jednou z nich je nap iklad značeníanebo obnovování značeni turistick ch cest'
lc1sprirnžji' ho/-
(vitf
*/urr, noa-
t našt' !-r'-
ta
cht tlo-di
Spojka
lY
tt-h-e!
12 let _ Anna DoLEŽALOVÁ, St ekovska 1 342, 18200 Praha 8 (atletika, známky, hra na kytaru, angličtina s dětmi stejného věku); Pavel GAJDA, u paní Bahošové, Sárka32219,54l 01 TrutnoV (s divkou 12let); Lenka MALl_
-
NoVA, A' Zápotockého 1 222. 362 21 Nejdek (cetba, znám'ky, moderni hudba s divkou); Magda STUCHLl_ KOVA' Komenskeho 27, 687 24 Uhersky 0stroh l {lehká
-
Zajímavá slova (tohoto čísIa)
lu si nlélne, Ív si
tv
Ío nim na
ni
ya-
rce
-
začalo ikat stejně, jako v ji-
ném slovanském jazyce kachně, se už asi nedozvíme, dost možná k p enesení v1i_ znamu došlo žertem, ale také tu mohla se_ hrát roli okolnost, že kachny s racky na_ cházime na vodních plochách ekách obyčejně pohromadě. . Do zákulisí hokejové kuchyně tedy do pražské Sportovni haly, kde probíhá mis_
a
-
trovstvi světa a Evropy 1985 v hokeji
_
nás zavedla reportáž na prost ednÍ dVoUstraně. V ni se hovo í i o mantinelech, kten m se ovšem správně česky iká hra_ zení. Dnes se s tímto slovem setkáváme asi nejhojněji p i hokejouich reportážích, avšak p ed lety padalo častěji v kavárnách a hernách, všude, kde se hrával kulečník,
iehož str]| ie rovněž lemován hrazenim. A odkud se slovo do češtinydostalo? Z italštiny, v nížse vyskytuje s tti'mž v -
znamem v podobě mantinello... Když se ekne piruete. máte dojem, že je eč buď o krasobrusleni, nebo o tanci. Ovšem slovo lze nalézt i v článku o mikropočitačich(str. 12), kde ovšem je jen v p eneseném vyznamu. Ve skutečnosti totiž stále jde o rychlé otáčení kolem své osy a slovo pochází z francouzštiny. (um)
a natht/b,bnou
nehne,
di
"'
-'' u
r rli..o'* rr"rrr.
KMP
našeho p írodovědného názvoslovi J. S.
Presl, kteni tohle slovo nalezl v srbochorvatštině. V té ovšem raca znamená kachna a racek je tudiž kačer' Presl pry p _ vodně íkal misto racek racka, ovšem později p evládlo pojmenovánív mužskémro_ dě. Proč se ptáku, kterého sta i Čechové naztivali všelijak (m'i' morka, morče, bíly morčák, mo ská vlašťovka _ což souvisi se slovem mo e, dále vodni káně, kozá_
lc
sedne,
atletika, koné s dětmi do 14 let); Martin DANĚK, Vrchlického 681, 697 01 Kyjov (exotické ptactvo, zpěv, hra na kytaru s divkou 12 let); Sona oLsoVA, Sokolská '1 218. 69681 Bzenec (sport, gymnastika, fota zpěvák ); René ZABL0UDlL, Snovidky 40, 683 34 p. Nemotice (sport,'známky, odznaky s dětmi 12 let); Magdalena KADLclKOVA, B. Němcové M2,686 00 Uherské Hradiště (pohledy, obaly od žvykaček, zvi ata); 13 let Jitka NoVoTNA, Skoronice l29, 696 41 p Vlkoš (zví ata, moderní i klasická hudba, četba, kresleni s détmi do 15 let); Markéta H0lvlOLKOVÁ, Znojemska l 1 1 6/54, 674 0l T ebíč(četba, populárn í zpěváci - odeprše všem); Eva VEBRoVA, Kamyk 32, 41 1 02 Velke Žernoseky (známky, hudba, rucni práce, psani na stroji, botanika s dětmi 13-16let).
-
-
Když rackové krouži (str. 4), začinaji si hledat hnizdiště, to se dozvěděl každ . kdo si stejnojmenné vyprávění p ečetl. Ví však také, proč těmto pták m ikáme prá_
.
-
A
turistiku, jejiž atraktivni odnoží je tzv. vysokohorská turistika, dále turistiku vodní, na lyžích,cykloturistiku a mototuristiku. Mě ítkem vrikonnosti jsou tzv. zápočtové cesty, které maji nékolik stup rl obtižnosti podle počtu dn , které je t eba absolvovat, délky trasy a jejiho ce_lkového p ev1i-
ček, koniček),
-
I
v
vě racci? lnu proto, že ie tak nazval
-
-
-
-
lla niyšli-yu lži-šcl soused Labins*i' lloucha yllee 'ti-lo hroz|y ndfale''
V současnédobě rozeznáváme pěší
šení.Turistické odbory CSTV proživají
-
Nápověda: F. Edam'
stoleti, kdy rostl romantickli zájem o p iro_ du. V roce l888 byl založen Klub česk'ich turistr], v devadesát'ich letech se pak za_ čaly tisknout prvni turistické mapy. Klub československych turist vznikl roce
v poslední době doslova konjunkturu, dál_ kové pochody se staly zeiména mezi mlá-
-
-
-
ka prožila největší rozmach v minulém
-
SVlSLE: 1. P edložka; plovoucí led. 2' Rusky lhrita; ro' vina' 3. Jugoslávsky p ístav; polodrahokam-' 4.Značka ostravskych aut; aÍricky slon; poté. 5. Casové udo_ bí; části vozťr; sloni zub. 6. Světlocitlivy papir; symetrála. 7. obec na Karvinsku. 8. Mužskéjméno; náměty' 9. Ledovcová proláklina; anglicky star1i; ukazovací zá'l0. Nádoba U studny; chlapecké jméno; pobid_ jmeno' ka' 11. Jediná; d sledek. 12' 0cištěni; název jedné samoh|ásky. 13. Pobidka; Eliška domácky'
-
tj
-
kov; druh vinaH. Polodrahokam; vysoké karty, pasti. l. Chem. zn. hliniku; 0lga domácky; kladná elektroda'
st,
dla spojená i s poznávaci činností.Turisti-
1920.
(3) Dnes je v
-
sssR
-
614068, r llepvu-68.yn Kponoaaa.3, xs. 1. 6ATl,1Ho14 oxcaxe (s divkou); 614O44'r. fleprr,rs-44' yn' Í1yxavap_ cKoTo Á' 80' xa' 35. n|oXoTH14K Mapr.rrre (s dívkou), 14 let 301 114, r. Tyna, noc. flnexaxoao, yn. Kanrrrria
13let
-
A' 12, BEAEPHI4KOBA Ílela (s dívkou nebo chlapcem),
241 021 , r' Epnlcx-21 , yn' Kpacxan a a, flAHÁhK tann (sbí' rá známky, pohlednice, kalendá e s dívkou nebo chlap_ cem); 163 046, r. Apxanrenscx-46, np. O ao4xsrn xaran, p- 69' xa.20 cEMEHoBol4 Tarsnle (hudba, sport, s dív'
-
-
-
a německy): 344 092' r ' Pocroa-rra-.!oxy' .Qo poaonscxoro xs 38 ETOPOBOh Haransr (hudba, klavir s drvkou nebo chlapcem), 164594, ApxaxrenscxaR o n.. BrnorpaAoscxl p-oH n/o Ycrssaetura. a. 62. yn. Ilovoxocosa. ÁPo3ÁoBol4 Haraue (s divkou nebo chlapcem); 15 let 428 017, 9e oxcapur, yn. [yroacxoro a. 20, xe. 28, Ml4XAl4I]oBy Anexceo (s chlapcem německy a rusky), 245142, Cyucxan o n.. lnyxoacxrrl p-ox, c. lyraeu, EPEMEHKO Csernaxe (s dívkou); 603 l37, r' fopsxn , pep. 6e_ uJaHueBo A. 12. AV5I./'HVHA naplca (s dívkou); 665310, ly'pxyrcxan o n'' cralqrR Kyrlryx, yn' 6enlxcxoro Á' 12' xa. 2, CMAÍIHHl4HoBoŽ onure (s dívkou nebo chlapcem)'
-
28.
-
-
POLSKO Chcete si dopisovat s polsk mi harcery? oddíly i jed_ notlivci mohou psát na adresu: Vl. Szczep Harcerski im. Szarych Szeregow przy Szkole
podstawowej Nr. 11,41 -100 Siemianowice Sl., ul. Slowackiego' Jde o harcery, kte i se specializují na spojovou techniku, z vaši strany tento zájem není podminkou. Psát mrižete polsky' rusky i česky.
Trombon
-
-
1;_i
202633,
kou nebo chlapcem rusky a německy); l-lsrn_ aacxlti p-x, Kalenl Ílrnne yn' 1, YP6 Maprer (sport, kresleni, moda' hudba' kalendá e, suvenyry s dívkou _ rusky
ŘrŠeruÍTESTU:
-
., rl;
t
!
} J ]l i ] ''| Ť !'l ,&
'P
3
t,b ě
I t I
,
0
o
D
c .q
CTENI PBO CHLAPCE A DEVCATA NA SEDIV DNI Tydenik pro chíapce a děvčata a Vydává česká
Ústiedni.ada PionyÍske oí9ani2ace ssM v Mladé Íronlě a Ročnik xvlll a Adrgs8 radakce: sodmičk8 pion rť!'
orjm dětského a mládeinického tIsku ssM' Radllcka 61' 150 00 Praha 5 O Teleíony 54 93 46 9. 54 oo t3 a oalnop's 123 3o2 ŠéÍÍedaktor JoseÍ T\ič a zastupce ŠéfredaktoÍaRudolÍ
Pa enrca O Sekreta redakce Svatava Hrrschova a 6raírcky upravu]e Tomaš svoboda a Fotoíeporte l Mrroslav Martrnovsky a Josef Soumar O Redakto r Lubor Fa|teisek, Jaroslav Kop iva, Bojka Pašková, Markéta Synovcová' Jan Tomášek' Jilji zárUba Trskne Svoboda' graílcke zavody, n p ' zavod 5' Praha 10 Malešlce O Rozšr u1e PNS O lnformace o p edplatnem poda a ob1ednavky pir1rma každa administrace PNs' pošta. dorUčovatel a p edplatitelská st ediska a objednávky do zahraniči vy izuje PNS _ Ust edni expedice a dovoz tisku PÍaha, závod 01, administÍace v}ivozu tisku KaÍkova 1 9, l 60 00 Praha 6 O P edplatné na čtvrt roku l 3 Kčs' na p l íoku 26 Kčs. celoročni 52 Kěs o Rukopisy, Íotogratie a kresby. které sr redakce nevYžádala, se nev acerí a Cena v1hisku l Kčs Toto číslovyšlo v Praze 19' dubna 1985 o Mladá Íronta 1985
aocereaaeooaS0tot
t
4 .!!
q.
i!
3
a
B ta
! o @
o !.)
o
oeoosoS o
INDEX 47314
,.",1$g
5$e.:; sY.,,.rr '
5eč'rcit'"
{E 1'., i.
\'./'V\--ír naz>^,, ,
