0dborový §vuz Rovnost voruie: Itupitulismu§ škodízdrgví í úrozúg nemwí z povolúni
Zahaiajene kumpuň prori sméšfuu
e
V troskóch nóklodního vloku zohynul strofvedoucí; stqv dělníko zroněného Hrodci ie v6žný;v Lyboru vybuchlg neznómó lótko z vól§. Tyto o doišítrogické zprávy nochózíme dnes o denně v novinóch nebo sleduieme v televizním zprovodoisfuí. Koždý rok ie v Českérepublice zo-
v
znomenóno kolem Ťří stovek smrielných
;, t
, &
procovních úrazůz celkového počŤu zhrubo sto tisíc procovních úrozů.Znomenó to, že kažÁý 3Z5. procovní úraz ie smrielný, Ještě iinck, zhrubo koždý druhý den se domu ke své rodině nevróií otec, motko, syn nebo dcera. Neivíce smrtelných procovních úrazůpřes 55% - vzniklo ve stovebnictví, zpracovotelském průmyslu o v doprově. Jenom V dřevozprocuiícím odvěiví, iesním o vodním hospodóřství dochózí zhrubo k 7000 procovních úrozů,které si vyžódoií okolo 27O 000 kqlendórních dní procovní neschopnosti, 13 z nich ie smrtelným procovním úrozem o ož troinósobný počet ie těžhým procovním úrqzern. Něheré Ťrogedie isou vskutku šokuiící, Před třemi měsíci lybuchlo v qreólu okcio-
3000 ož 5250,- zo z|orneniny póieř-
venó" ioké,§hrní.l. si vyžádol ffi.lm*ve
ních obroilů,
1800,- zo ťrótu obou vorloi, 2ÁO0,- zo poronění vniiřních orgónů (iótro, s|ezino, slinivko, žoludek otd.l, 3000 ož 7BOa,- zo poronění srdce, 21 00,, zo skolpovóní hlovy, - 3900 ož óO00,- zo zlomeninu spodiny
ký úřod. Ř.aal,;|rur tfižilpiaavni úroz oni nenohlósí ve grtqchu ó,:,',švé,,:míďo. Roděii idou ke své obý,sdní léfiořúú,kde prohlósí že k úrozu přišli,,domo:,§Ú,,vině isou iomu lebeční, hlovně smlou"y .oo dJ&, určitou, které 750,- zo zlomeninu žebro, slouží k zostrošoÉi:ií+...či§íkóm wči nepol200,- zo ompuloci prsfu otd... hodlným procovniŘil1;!l1111:,11111;1::| čórtko, herou můžepostižený získot, Ko|ik stoií;lovét?lll:l:il:,,;' všok v konečnémvýsledku závisí no více
Perlou ie vyhlóško ministerstyo zdro- foktorech. Bodovou hodnotu zvyšuiínopři o sprovedlnosti, Stótního úřodu klod nósledné nutné operoce, přípodné insociólního zcbezpečeni o Ůsiřední rody fekce či bolestivěiší způsob léčby,U přípo. odborů č.32l:iX':§óE"'|i§Biiii,ii§iii${§J
lečenského uplotnění z iednoho poškození iok se domoci sprovedlivěišího odškodnění no zdroví nesmí přesóhnout čóstku ]20 ie soudní spor. Ponékud cynické, skončíte-
nesmí li no
vé společnosti Lybor Velvěty no Teplicku
OOO Kč, z toho
lóikq, kteró bylo podle odborné expertíz/ hexogen, toio výbušnó lótko se zde nochózelo od *yřicórých let, kdy tu bylo použi vóno k výrobě rozbušek. Dnes ie "proslo-
sobek moximólní čóst§ {tento přípod proběhl nedóvno v televizním zprovodoiství), móte pň troše šiěsií iok no bezboriérový bP o provoz o to nedei bože obyste měli škodnění přiměřeně zvýšit, nod sficnovené rodinu. Celé se to podobó výprodeii levnéneivyššívyměry odškodnění. ho mosc u řezníko. V Mudrosloví lidu sloCo to znomenó v proxi? vonského od F.L. Čelokovskéhose nochózí 1500,- zo ztrólu oko, steině zo dmpu- no ienio nechuhý stov iedno velice Ťrefrré ioci nohy, nebo úplnou ompuloci ru§, přísloví "Kdo neprocufí, těm moso, kdo ó000,- zo uříznulý nos, procuií, těm hnóty." Komu hnóty? 9ó00,, zo rozdrcení míchy, Rozhodně ne těm, kdo sídlíve skleněných 24OO,- zo poronění vedoucí k polratu, dokončenl na str. 2
odškodnění zo bolest
při2. Odstqvec tři už ien cyrric§ iíkó , že v mimořódných přípodech můžesoud odpřesóhnout čóstku 3ó 000 Kč, o io oni počtením odškodného podle § 3 odst.
vozíku o soud vóm přiznó desetinó-
ROVNO§T I núš tíl f, nuše zbraň
0ď srpnu 200a zaťinúm územ ičnfangovnt navý oďbororý svaz Od srpno 2000 zočínó fungovot no jeho nózev územíČR nový odboror^ý svoz.
ie Odborový svoz Rovnosi. Proč próvě
ilovnosi? Protož. to ie nóš cíl i prostředek, Rovnost ie odborovým svozem nezó,,islým, ole ne nepoliticlcým. Politiko do odborů ootří. i kdvž io mnozí veřeiné zomíioií, Ňoše polirilq, všok není poliiikou ně, iaké strony, ie to politiko d;lnicke trrdy, iolitiko so.ióiní. politiko onorchistickó. ' Melodou proce onorchistického odborového svozu ie přimó okce. Je to přímý nóílok tom, kde isou procu[ící-výrobci nei, silněiší. ti, v průmyslu. Tím se myslí všechipi průmyslu od těZkeh", pies služby, ":,v po zernědělství. Norozdíl od nepřimého politikoření o lobovóní u politických stron, zochovóvó toio metodo procuiícímnezóvislost o možnost rozhodovot o svých požodovcích o [e[ich plnění. Přímé okce mc|í mnoho forem, neiznóměiší isou stóvky. Ale exisluie neien mnoho druhů sióvek vhodných podle okolnosií, ole i mnoho dollich
os
druhů přímých qkcí, ioko iřebo demonstrookupo"á, bbkódý, soboíóže, boikoty o "", dollr.
Abv bvlo zoiištěno oprovdovó
rov-
nostóřs'kó á rcdy .pror"dlivó sirukturo or, gonizoce o rozhodo"óní, ie OS Rovnost
'potitika však v odborech být musí. Po[itické cíle odbo, rové organizace mít musí. Na takouých odborech my anaťc h i sté m á m e' j,T
"j*#J,?fl
;i*
§í regionólní úrovni, zoiišt'uie rovnosi v rozhodovóní systém imperotivn ích mondólů, izn. že pověření delegáti rozhoduií pouze y konkrétních záležitostech, ke kierým iim byl mondót svěřen. OS Rovnost ie počinem, hený nemó v nošízerni iiž tokřko sto let obdoby. Z počótku století byly próvě odborové svozy zoložEné no onorchisiiclcých principech silou, kteró dokózolo dělníkr:nr v českých ze, mích, že orgonizovonost ie nezbytnó při hóiení svých zóimů. OS Rovnosi chce pokročovoi v ieiich záměrech o chce ie i rozšířito prohloubit. Proto bere zo svůi progrom onorchistického odboróřsfuí - boie,
zoložen no tederolistickém principu, který zoiišt'uie rovnó próvo o povinnosli pro
který přesahuie koždodennípožodov§ {které isou zoiisié legitimní} o míříi no mnohem vyššícíl - pomoci při budovóní svobodné společnosti rovných lidí, onar-
děních.'Pokud ie nutné rozhodnout no vyš-
Příprcvný výbor OS Rovnost
všechnv členv. Rozhodovoní probíhó no úro,rni, krerj se přímo dolýká. Nq nižší chistického i
0dbo]ový §vuz ROtíNO§T yuíui€... polacích poiištbven, porlorneniu či luxus, ních vilóch novodobých zbohotlrkO. Oi§ této vyhlóšce se stóvó, že i ten neipostiže, něišínemá no slušný život o nebude míi oni no ty hnóty neboli kosti no polevku.
Kapitolo §omo o sobě isou nemoci z po"olóní. Zvlal+ní význom rnó nebezpečí rokoviny zopříčiněnéprocovními podmín, komi. ,Bylo odholeno 30CI,350 různých chemichich, ýzikóln ích nebo biologiclcých činiielů,původcú rokoviny při výkonu po-
volóní. Mezi ně potří mi. benzen, chrom, nitrosomin, ozbest či uhroíiolové poprs§-
Neičastěišímirokovinovými onemocněni mi, podmíněnými procí, [sou rokovino plic,
močovéhoměchýře, kůžeo kostí. Odhodem existuje osi 3000 činitelů, které vyvolóvoií olergii, přičemžrnnohé
isou podmíněny výkonem
povolóní.
Alergie způsobuií nemoci kůžeo onemocnění dýchocích cest včetně oslmoíu. Ve vět-
šině průmyslových zemí se trvole zvyšuie počet olergiclcých onemocnění. Pokud mó, ie zdrovotní problémy v souvislosti s výkonem povolóní o ty neisou zohrnuty v koio,
logu nemocí z povolóní móle
smůlu.
Můžetese obrótit no soud, ole nikdo wm nezoruči, že do doby rozsudku nezemřele.
Odborový svoz Rovnosi, zohoiuie
kompoň proli srněinému ohodnocení bo,
lestného o nemocí z povolóní, lidský život, zdroví se nedoií vyiódřit penězi, ole nq
druhou slronu není možnéoby lidé kteří se stóvoií dnes q denně oběií kopitolismu o isou nuceni celý život žíile zdrovotním hondicopem se stoli podruhé obětí síátu s |eho cynickou vyhlá;kou z roku ] 9ó5, kdy měli peníze iinou hodnotu než moií dnes, Jednomočně požoduieme okomžiténovýšeníohodnocení iednoho bodu. Součosný siov 30 Kč zo ieden bod ie nic neřešícíolmužno. Požoduierne zóroveň toké zpětné doplocení těm, kteří iiž byli 'lodškodněni", zvla;tC u vážných procovních úrozůvyřozuiícíchprocuiící ze sociólního živoio. Zóroveň podporuieme veškeré akce
zo většíbezpečnost próce no pr
ko procovních úrqzůq nemocí z povolóní o [eiich odškodňovóní. Nechceme iody mít druhé Španělsko, kde ie ročně ]500 smrtelných procovních úrozů. FS,A,
pořódá koždý rok pietní ckci
k
smutnému výrďí iedné z neivětších kotostrof v delnach severočeskéhohnědouhelného revíru, ole i v celém Če.koslou"n,
sku, způsobené zonedbóním bezpečnost, ních opctření § snghou o co neivětší úspo, ry, Odehrólo se 3. ledno l93y' no šqchtě
Nelson ttt. Nósled§ výbuchu uhelného
dokončeníze str.
1
prochu byly velmi trogické, Ze 148 hovířů. heří byli v podzemí, se zochrónili ien čtyři. PieŤní okt zo horní§ z dolu Nelson FSA pořódó neien obychom ucJili pomóiku ieiich živoů,ole i pro připomenuií si, že ieiich vrohem bylo hrobivost, kteró se neptó po próvu či bezpróví; ono si přeie uspokoiit své požodovky o bude iok činii bez usióní, nepostovili se ií do cesi"y nepřekonoielnó překóžko. Tou překóžkou bude zójem koždéhoz nós o podmínky no procovišti o nós|edný boi zo odsiroňovóní nedosiotků v bezpečnosti próce, kieré se neimorkontněii proiewií ve středních o molých firmóch. Neilépe to dokóže odborový svoz, který nemó se-
bemenší zóvazl
vhodné vzpomenoul 2. ledno 200l no mrtvé o těžce zroněné spoluprocovníly, kteří uřpěli nemoc z povolóní nebo procovní úroz, Druhého ledno vy[ít do.ulic o demonsŤroYqi zo próvo no život, za zlep" šenív oblosti bezpečnosti o ochrony zdro-
ví Pň
Próci,
-RB-
lt
l. p,l§l.
, ]iŤ:,i.Ý
Ťiitmč
l
-v Kodani probóhla po několika letech pr-
l
demonstace praeujících. Průběh byl
po
měrně kli.Cný, policejní provokaiéři byli vyhozeni, V minu}ých letech byty demonsbace koncipovány jaantifašistické pmtiakce, Poté cc byli tašisté bni biti několika tisici odboráfi a ulbalevicovou mlá-
é
V Paíížizotganžovala CNT-AIT sekee MAP) pětitisícovou dernonsťaci,
-
§oliduriíou prutuiítítlr proíi lrlfuó fiuntparent uu prvomóiové denrongtroci fSA v lllloslě.
Federoce sociálních anorchisiů usp
.
Kerá tak svojí veiikosti překonala i manifestaci k+ munistické stany. Blagnacu proběhl 1. Máj naprosto stylově a nejlepšíchtadicich dělnického hnutí, Zdeiší zaměstnanci právě poř#alí generální stáv, ku. Na jeiím organřanání se podílímístni syaz C§T-AIT, který zde byl před dvěma roky zalqžén, Pracujícísouhlasí s iaKikou anarchosyndikalistů pořádají ušeobecná shromáždění, na Kených rozhodují o dalšim postupu. Dúvodem stávky je neudžitelná platová difaenciace a diskriminace. elkově CNT-AIT uspořádaia po cele Francii - po celé zemi
než jeden
a
se 1.
Má,je zúčastnlloví
půl miliónu
pracujicích. Demonsbace byly napadány policií, po vleklé ekonomické recsi by}y protesty obžvláště radikální. Nizozemí - během prvomájového víkendu proběhlo mnoho antikapitatislických a
kých akcí. Nelpovedenější byl "Pochod Oranžské"(holandská královská rodina), který pro, právě v době oslav narozenin ix. právě ta se stala hlavní afitérkou soudu {zatírn poue imaginárně), kdy a celému Oranžskému rodu byla \Ene§ena
Čínský"ekonomid{ zinrgk"
" KS Čny pákraúuie v
tržnim útoka §il prúva ďěInťků
Vlódnoucí Komunistickó strono Číny pokročuie v tržnírn úioku no próvo procu, iících.V zóří roku 1999 přiioly místní spróvy prvořodé usnesení o přisioupní soukromého kcpiióiu do věišiny průmyslových podniků v zemi o o mosovém zavírá, ní "ztrófových" tovóren o provozů. Toto opoiření nepochybně pouze urychlí proces propoušiění tzv, nodbyŤečnéprccovní síly.
Dokonce pedle oficiólních
o
neúplných
údaiůbylo v zemi ien během první polovi, ny minulého roku propušiěno minimólně 7,5 rniliónu procovníků,z nichž vělšing nemó žódné,prostředky k exislenci, Do tohoto počtu neisou zopočilóvóni izv. "siqkong" dělníci, tedy ti, kteří isou no odsióvce zq zhrubo l dolar denně. V době, kdy
příimy obyvotelstva klesoií, ceny rosiou.
Počótkem leiošníhoroku v Pekingu ien po-
plot§ zo Lom*nólní služby vzroslly 1,5
ó
krót.
,
Někteří z obyvciel Pekingu říkoií:
"Do 2], sioleií vstupuieme
s
iudkem." V eemědělství ie 120 miliónů lidí, kteří podle mezin&rodnícl^, sŤ*ndordů žiiípod hronicí chudoby. Kvůli nezorněstnonosti ve měslech se musí volná většino rolníkůod-
chózeiících z vesnic zo výdělkem, vrótit
Lidorď íbunál jí uznal vinou, rozhodl popravě a zabavení rnajetku královské rodiny. iejí guillotina letgs setnula pouze figurinu Pákistán - Posledních šest let byl prvomájový prů-
od Bukhtiarské Síně práce k Punj shromáždění pravidelnou akcí. Letos však pracu.ii ci "siavili" ,l, Máj pod novou vojenskou vládou.
Prvomájové volna, které zrušila předešlá vlé Naranze Šarifa,nebylo obnoveno. 30. dubna policie zastavila prvni pochod. §amolného 1. Máje zákaz odváĚilc víee než 150 lidí začít aei. Po několika minutách byla rozehnána obušků. (Alespoň te vidět, kde berou inspi
nozpěl domů, í pokus Pákistánské kcnfederace pracuOficiólní odbory {|iné v zemi oni toíiž dopadl obdobne, Současná vojenská junta jasně vyádřila, že výměnou za své uznání se neisou} plně podporuií vlódní politiku. Zo podřídí příkazůn Mezinárodníio bezpodmínečně proiěchio podmínek u Číněstóle čostěii
pukoií živelnéstóv§
o
dělnicke bouře,
Noštěstí se k iomuto sebeorgonizovcnému
boii dosud nevetřelo žódnó "ovonlgordní" strono. Některé výpovědi potvrzuií. že so" ciólní rozdí|y v zemi připomínoií čosovo-
nou bornbu, kferó co nevidět exploduie. To}o isou ien kusé zprávy o vysloupení čínslcýchdelnik,: o rolníků: V kvěhu loňského roku procovníci iedná z Ťovóren v Liao-Jongu zabiokovoli sil-
nice,
sŤřeŤli
se s policií o obléholi rodnici..
prózdnýrn ř-opokračavání na str, 6
měnového fondu - prasazení privatizace a snížení
Turecko - sedrn anarchistů bylo'preventivně" za-
tčeno již koncem dubna, ale v lstanbulu proběhl í. Mái t,adičně v bojovém duchu. Twdé represe počet účastníkůna necelých 15.000. Británie - pětadvaceii tisícoyý dav pracujia mládďe demonstroval v Londýně proti . V tom se jim snažilo zabránit na ] ištú.Část demonsťantůse pokusiia zaútočl
sidlo premiéra Tonyho 8laira
a
mi
zdevastovala nekolik výkladních skříní a zesměšnila sochu válečnóho zločince w , V Mancheshu proběhla demcnstrace 250, tidí. Frotesty byli směrovány iproti privatizaci
(o v§echno §e vlustně odehrúlo během
a
vol no všeobecné úrovni do všech společ-
a
Hislorie Již v roce 19á4 souhlosilo 44 siótů na schůzce v qmerickém Breřon Woods s vytvořením mezinórodních institucí ve íormě nóstroiů přímémonetórní o obchodní poli, ti§, které by začoly fr.rngovot bezprostředná po skončení ll. světové vólky. Tok se zrodil Mezinórodní měnový fond thÁF} q Mezinórodní bonko p;o obnow o rozvoi (IBRD}, No setkóní v Zenevě v roce 1947
stáfy, které kontrolovoly 80% světového zoložilv všeobecnou dohodu o "bchodu (GAm Odstroňovóní clech o
"bchoJu celních boriér zočolo iiž v roce ]953. V roce 19ó2 obdržel nopříklod prezident Spoiených 91dlg plqvqmoc snížiicelní bqriaiy's iádnotlivYri .tary pouhým odminisirqiivním ro*rodnutím ož o 50% o ] 007" v přilpodě Evropského společensiví. V roce j Sóg ." tylo mezinórodní instifuce zočoly zobýro* sitrrocí rozvoiových zemí. No Vll. konferenci GATT se [ednóní zůčosrnilo [iž
99 stóiů. No fzv. Morockém kole iednóní bylo novíc iiž v roce 1944 zoloženo Světovó obchoání orgonizoce (wTol ioko defini, tivní nósiroi Pro okcelero.i globolizočního proce§u. V roce 2005 mó WTO přerzít plnou odpovědnos! zo investice o obchod ve světovém měřífku. Mnohostronnó dohodo o lnvesiicích (MAl), stonovuje nóležiŤosti toholo orocesu zo dohldu troihlového monstro iltvtF-WB-WTO}, oby vyvořilo podmínkv oro dobré fr.rnqovóní o moximolizo, .i ziJků nodnórodni]cJr společnoslí.Je zce, lo evidentní. že olobqlizočníproces kopi-
tolistické ie uv;dom;la konkrét "kánori-ils/ heró z
ll. světovó vólko vyvololo novenek prudkou politíckou dekolonizqci zemí lll. světo. Ve'skuiďnosti vĚok nodvlódo pouze zrněnilo svoii podobu. Vývoi sofistíkoloné
technolooie o zlepšenézpůsoby ieiího uži uani - vJdbilí piodukty iokekáli'uatt y " tornto ořípodě dowdl s"ěi k qtomové iechproč poli elehronikv. nolocii o're,roluci no mír i"nodóls něioké kálonie, kdvZ toho, co z nich chceme dostot, můžernedosóhnout i bez rozsóhlé bvrokrqtické koloniólní sprá,
vy o
nókloáných ozbroiených
'sil?
kolonizótoři sirukturovoli ekonomiku kolonií úmyslně tok, oby bylo zóvisló no cizích
zemích o nově rozvíienésupermoderní technologie způsobily,'žekolonie zůstalo kolonií. i-kdvž bvlci politickv neávisló. No d.uhé skoná kopiioli.mu.,'iehož zóklodní chorokteristikou ie nesiobiliio o expqnze, nemohl udělot n'rc iiného, oby udržel tendenci ekonomického růsfu, heró ie ieho
vněišítvóří o proměňuie politickou sirukturu všech zemí, v nichž ie kcpiiolismus nostolen.
Ve íózi, kdy národní kopitolismus za-
čol překročovoi hronice, ob/ se implonto-
ností, se nicméně roaninulo iistó koexisten-
ce mezi nodnórodním o nórodním kopitó, lem, stótv totiž podobnó exponzionistickó hnutí poáporováIy v domnění, že .e bude iednot o klosi clcý imperiolismus, přinóšeiící veškerézisky zpoiky "domů". Pozděii se zočoly v rómci systému proievovot iosné rozdíly mezi lěmito dvěmo iypy kopitolismu. Exportovoný kopitól se zočínó potkó, vot q slučovoi s kopitólem z iiných zemí o blokovot tok klosic§ vývoi, spďívo[ící ve víhrodním posílenísvé moteřské země. Ďochazi k hrozbé klosického střefu vellcých *ocenshhh bloků. Dnes isou všok v ieiich orzenólech zbroně hromodného ničení,o tok isou blo§ nuceny zochovóvoi nestobil, ní nopiotou'rovnovóhu q reqlizo\Ei se v boi; iis§ o zdroie. Tírnio způsobem blo,
svůi monévrovocí.prosioro ky " "yč"rp"}y nolezlv iediné možnévýchodisko: znow j orovéíi rcniokrót ekonómickou - koloni zoci Třetího světo. Zde by nolezly milior, dové ormádv spořebitelů o rovněž celou qrmódu prolo*i síly, tokřko stokróí lev-
něiší, nď Ťo, kteró se iim nobízelo v Prvním svěiě. Některé bloky spotřovoly v této ex,
ponzi iedinou možnost, iok si nopříklod vydělot no svoie zodlužení. kdo vlódne světu
Všechny předem zmíněnédohody o
politicke
o
kce podporo.roly intemocionoli-
zoci kopitólu o dóvoií nám předslovu o
způsobu íungovóní nodnárodních společnosŤí, zoložených no etnocenírismu (USA}
nebo multicentrismu (Evropo!. Těchto ekonomiclcích monsier ie ve světě zhrubo 37.00d. Celkově vlostní infrqstrukturu v hodnotě osi 2,1 B|L|ONU dolorů, což ie hrubÝ nórodní oroduh celé JižníAmerikv. JeiicÉ obroi dolohuie 2/3 obrotu iového obchodu o v roce 1992 se"elo.uÉrovnol 5,8 B|L|ONU dolqrů. Mezi nimiobzvla;te vyniká 500 neivětšíchspolečností, ieiichž zisk v roce 1994 nopříkhd dosóh| 50% hrubého domócího produkiu Spoiených států, desetkrói převýĚil nórodní produki Loíinské Amerikv o dvocet pětknát nórodní produkt Brozílie. Jeiich moietek mó společ, ně s oktivy celkovou hodnofu 30,2 TRlLlO,
NU dolor'ů o zoměsinórcií osi 35 milionů |. l,
ll
cll.
Co se týče struktury ekonomického roz, voie. připomínóme. žév letech i Cg'] - t PP t bylo bOZ ekonomického ruďu Spoiených stótů vyprodukovóno nodnórodními společnostmi. Pokud si nýrí položíme otqzku, kde leZi skuiečnó centro moci, doideme k zóvéru, že A35 ze zmíněných gigoniů ná, leží7 neilyspěleiším zemím svěio, tokzroné skupi'nÉ 'C-Z tUSl, Joponská, Velkó Britónie, Německo, , Froncie, |tólie o
Kanodo)
o tyto země za
podpory
Orgonizoce pro ekonomickou spolupróci o řozuoi (OÉCD} no svých kožJoro}ních zosedóních určuiíryimus, inienzitu o směrovón í pochodu'kopitolistické globolizoce,
orovóděné Mezinórodním,rněnovýrn fonlem, Svělcvou bqnkou o Svěiovou obchodní orgonizrrcí. Vzhledem k tomu, že
Orgonizoce spoiených nórodů (OSN}o ie, ií politické orgonizoce zóvisí plně no fi-
§
nončních příspěvcích těchto sedmi gigoniů, kteří mohou snodno překonot iokýkoli při ležitostný odpor (čínskénebo ruské veto v
Rodě Ép.Énosti)o čistě formólní odpor ze slrony zemí lll. světo, vzhledem k tomu, že země G-7 mohou v přípodě nutnosti zohubit iokoukoli konkrétnínórodní ekonomiku, isou to próvě |rto zerně, které ne.ou uelhý dílodpovědnosti zo ekonomichý terorismls, .o.áuou monipuloci o mediá[ ní vymývóní mozkO obyčeiných lidí. Cukr o bič oEcD ioko věštírnokopitolismu mó zkolkulouóny všechny zóklodni podt
nyní
podní pácuiící" se musí róznými, ole efek, iivními prosředlcv přivést k poslušnosii. Tento pioblém býl Ji.kuto"an'iiž od 70.
Musí být zochovóno nodměrnó úroveň konzumu 'ioristokrotů procující třídy", ole pokud mó bYt udržen ekonomiclcý růsi, musí být zosfqvenq norůstoiícíspoiřebo věišinv prqcuiících.Je nezbvtné snižovot ploty,'sriižo,roi životnístondo rdy o nqsiolit kontrolovonou nezoměstnonost, která mó dosohnout ož 30% světové populoce o po, kud móme oředvídoi možnosŤi vínloie ve scénóři kopirolisti.kO globolizoce,' p" |. io kakoli velke hospodóřskó krize by ponecholo 30% lidí' zcelo b"z pro.*eJk,i,. Tokovó ie "moudró" rodo OECD. let.
Mociponi dnďního kopitolismu se bedlivě zobývoií koždým potenciólním hnutím odporu o přiiímoií opoíření k ieho neutro, lizoci. Nq iedné stroŇ dOvauii společnosti, kde měiíčnípříiem okolo 2@0 dolorr: no hlqvu ii podíe nich činnítqkřko imunní k možnosii'vmiku iokéhokoli revolučního procesu. Pochopili, ie rrqdičníodboróřství novíc v podmínkóch globolizoce nebude
moci obnovit svo[i storou slów. Zóroveň se ole snožívynolézt dolšízpůsoby, iok odci-
zit procuiícíkonirolo výrobního proce§u. Ve sieiném smyslu, v iokém se snožípřidržei strotegie, že 2a0O dolorů měsíčnězo-
bróní dělníkovi přemýšlet o revoluci, zočínoií ivrdií, že tok vysoké ploty mohou být dosoženy pouze icko výsledek lll. prúmyslové revoluce, zoloženéno počítďiové technologii, genetickém, inženýrství, kosmické íechnologii, vývoii nových moieriólů opod. Aby procovní proces zůstoi i přes veškerou pochut'nebezpečí o neiisioty pro procuiící otroktivní - o tedy pro kopi}ól přínosný - monipuluií s všudypřítomnou hrozbou nezoměsfnonosii. To nebezpečným znůsobem rozdrobuie prqcuiíci tříáu. it tOii 1i flexibilizovoi u torn ,*y.lu, že procuiícímůžebvt ieden den poslón lom o pok *." onoá, lby nestočiÍnikde zopustit pevné kořeny sociólních vozeb o musel neustále procovoí zo neiistých
o
nestobil-
+
půlsíoletíkupitulistické glohulizuce ? ních podmínek, vysirošený, siresovoný
o
hledoii"i si novou próci iďiě během dobíhóní próce storé. Ťo ie volný trh. Procuiící člověk se stóvó zbožímmnohem více, než
kdvkoli iindy, přestóvó být člo"ěkem o stópodobně ioko "ó'se "iidsÍcým zdroiem",
uhlí nebo ropo isou "přírodní zdroie." Kopiiolisíé se snožívykořenii procuiícího z
bylo poselství, přednesené v Seottlu předsédou Woshington Lobour Council (re{ormisiichých odňrů). Poučeníze Seoiilu ie tokové. že bvlv v rómci kopitolistického sysiéml .uno,rány nové limit} o novó kritério no dosoženinikoli sprovedlivého, ole sproved lir,ěišího společenskéhouspořódó-
koroorqtivismu no celém světě. odborové .kubiny, oktivní v Seoiilu o iinde, tok budou kopiiolismem zcelo pohlceny - iednó se nopříklqd o AFL-CIO, itolskou CGIL, froncouz.kou _CGT, německé DGB, britské TUC, českou CMKOS...
Tokto pohlížímeno dnešní siiuoci my Musíme si velmi vóžně, tok rczměonorchisté. viisknuií hlubSiho mnohem rómce konkréiníhoprocoviště o irodiční nutně ie vóžně, iok ie to ien možné, vzít k srdci poru do těchto protestů. komunifu- obv proktickv mezi těmito novoučení,'plynbucí z procesu'globolizoce koLidé se posiovil; elitam o monopolům o dobYmi""no*'ódy" nemohlo vzniknout piiolismu o ziišíbvotskuiečný snrysl boiů, posironu lo no s nimi. Je boiovoli o vést své boie hnutí žódné nové sociólní iednu kieré isou profi ní vedeny. Musíme vztohovzbuzuiící vidět tokové udólosti ve světě, no místě, kde wznikoií problémy - to iest no koždý iokólní boi ioké k fenoménu gtoprocovišii, no mísiech ekonomického roz- wznočuiícímse iinok noprostou opotií. "ot hodovóní, ve společnoslech. K íomuto.pro- Ňi.rénÉ, pokud'přistoupim. k io[ékoli bolizoce' kopitolismu. Ekonomic§ o politichý osud nós somoŤných, nošívesnice, onolýze o my isme k íqkovéonolýze ioko cesu znotelně přispěie počítočovótechno, nošíměstské čivrti, nošeho regionu, bude logie, kteró ,$,i.oti'rtahovóní lidí pryč z onor"hirté zovózóni, nemůžeme ponechot politickou prorozdílnosi rozhodnut ve sióle inienzivněišímíře no stronou znočnou v rnestprocuiících tr§dičních sousiředění sých o průmyslových oblostech. K této iestů v seottlu o dolších městech, oni sku- mezinórodní oréně. Proletóřs§ inŤernocioiečnosi, že mezinórodní kopitolismus může nolismus nesmí býi pouhou ospirocí, pou, stioteoi i kopito lismus ieště dodóvó stroteqii modJórní'produkce,' io iesi že iednotl'řé velmi snodno několikq reformistic§mi ges, hou ideou nebo prózdným iermínem, ole iy osimilovot většinu z proiestuiících o bu- živoucískutečností.Obrqnq zóimů procuii součósti rrýrobku se vyróběií mnohdy no cích někde v JižníKoreii pro nás musí být velmi vzdálených q odlišných rnístech q de i nodóle vlódnoucím spolďenskym steině význomnó, ioko obrqno zóimů prodóvó tqk kopiálir"nu zókloJní nóstroie iok systémem. Kopitolismus muže nopříklod procuiících u nós domo, věiší ochronu životního no klósi důroz všeobecně procuiícím, o dělníkům zobrónit středí, můžepřidělovot mnohem více pe, obv somi koordinovoně rněli možnosi ovló7 vyročnízprávy Sekreiorióiu něz nevlódním orgonizocím choriiotivního doí rrýrobní proces. Mezinórodní osocioce procuiících 7Ád se, že tenio model přibližuie noši chorokteru onebo se zočíitvóřit ioko více připrovil Povel Pecko zodpovědný porlner v proce§u iriportiiy o "vyspělou'' společnost Třetrmu svěiu, kde ,r"il. ..bu v tezprostředním sousedství koexistuie oh.ornn3 bohotsfuí o strošlivó bído. kde velká čóst populoce piežívá &z toho, oby užívolo 1oŘlJhk"li p.óu, o kd" ,. budou rozšiřovot ievy ioko pochmurnó V Praze, v září letošního roku, probéřlne zasedáni Mezinárodního měnovéha fondu a Světové gheito, zobiióckó komondo kopiiolistů (po, banky. občan Havel si navíc davoli! pozvat záslupee G-7. Přes dvacet tisíc karmidelníků svďové ekolicie, bezpečnostní ogentury, nóiemní zonamiky a jejich slufiů se bude opět pokoušet dosťaf pod svou úádu ulňenou loď volnťhe trhu, která biióci, skinheodi o dolšíhlupóci co uvěřili se nekontralovaně říť na útesy. Z Paláce kultury budou přehližd spoušl', kterou jejich působení zafoiirti.kÍ,, lZim.,,) o přeplněnó nechuinó nechalo. Budou přenýšlel a plánovat, jak pokračovat ye syém drancování, Jejbh zasedaní se |ýká vězení. Rozvine se spousto nových spolenás yšech, protože budou rozhodouaí i o našich osudecň. LéčbuMezinárodnim měnavým ťondem čenshých vztohú, zoložených no povinné nán předepsal $ž před mnoha lety Václav Klaus, její důsledky "ocit'ujeme všbhni. Chudí chudnou a zóvislosti no systému o iotólní věrnosti bohatí bohatnau. Deregulace, pivat|rzace, restrultturalizace-nezaměstnanost, zdražování, to jsou ty sysiému, nobY.náli.i podoby nového feudoIéky. V realílě ie to spíšsmíícíinitkce. Proto nesmíme k této eutanázii rnlčet. lismu, sysférr,u kontroluiícího noprosto cepo celén světě, zapfrčiněnou pilro-
ní. Cílem onorchistic§ch orgonizocí tedy
0 co půide letos v zúřív Praze?
t a
9
lou společnost.
hlhrá§rqns:
Tok černéisou iedy vyhlid§ do 2].
nemohly zůslot bez "yhlídky povšimnutí. Protesty, které isou iiž dnes or-
století! Tokové
gonizovóny proii orgonizocím, řídícímten-
io
sociólní ťyvoi |G,7,
MF, WB, WTO
otd.), de íocto řídícímosud svěio, demon-
slruií přineimenším v řodě zemí vědomí hrozí"ího'nebezpečí. Bitvy o Seofile,
o bifuo o Prohu, kteró nós čekó, ukozuií, že no mezinórodní úrovni vzrůsiá povědomí o problému. Poselství protesiů všok znělo osi tok, že to, co chceme, ie, oby se změnily mezinórodní stondordy, více respektuiící posŤovení orocuiících,'že"srrobodný" obchod n.buJ" moci být s,robodný, pbkud bud" využívoŤdětskou próci, nucenou nezoměstnbnost, bídnéplot^1, flexibilní próci o devostoci živoiníhoprostředí. požodovek zněl, oby svěiovó kopitolisticka ekonomiko procouoio v zóimu procuiícítřídy. Tokové
Woshington, Dovos, Bolognu
a
§
I když zatím není v našich silách zastavit trvajícíkatastrofu zenou chttvost! a bezcďnoďí mocenských a ekonomicklich elit, a právě za podpory plánovačů chu, doby a zmaru z MMF/9B, musíme se posíavtl na odpor právě v míslě, kde žijeme, Právě zde musí náš boj začít.Glob|alizace znamená, že je vše propojeno se yšírna všude. iiaše posíoje musl býť viděí a s/yšeí. I přes veškerou snďtu státu a médiío diskreditaci protestů proti záfrjovému zasedání v Praze, Hysteňeké mediální utoky, vyvolávání paniky a šlření poplašných zpráv mají vyvolaí soufi/as s chystaným twdým zásahem policie a armády a přemňlěnýmí §nančni-
mi pažadavtry Ministerstva vnítra, na lrterých se obohatí mnoho úředníkůa důstolníkůbezpečnosíních složek. Útok ze strany státu poníženě se lísajicíhok velkokapítálu však nebude možný v případě vetké účastina protestních akcích. Zapajte se i Vý do demonstrací, pařádelte protesty i mima Prahu, právě v misíě srréňo bydliště, např. bIakády významných dopravních uzlů, demonstrace před úraay pr*e - vždyt' nezaměstnanos! le jedním z cílůtěchto nadnárodních institucí, nebo na svém prrc,ovišti - nejlépe formou stávky, podpořené vďejným shromážděním, To že protestuiíeí neisou žádníagresivní rvaěi nejlépe ilustruji již proběhlé abdobné akce v jinych zeních, lderých se účastni např deseíilfsíce odb orářů. l u nás vyjádřili vůti zapojfi se do proíesfil a s nimi i podvedení členové kampe\ček.
Jako anarchisté nevlúádámežádné naděje do populístických frází o diskusi apozvalnem vylepšovánt těchto instiíucí.Nechceme debatovat s lidrni, ldeři maii na svědomí milióny lidských životů. Ročnézemře hlady a kvůli nedosíupnosíl iékařské pďe, padmíněné kapitalistíck,ýn sysíémen síavéjícímzisk nad lidský život, téměř 25.000,aa0 fidí!!! Nechceme refarmovat kapďalismus, necheeme předsťíraíhru na "občanskou spolďnosť', nechceťne smrtelné kompromisy! Nechceme nic mmšíha než svobadnou spalďnost rovných lidí: pavel pecka
Čínskýekonomický zózrsk... Požodovgli vyplocení zodržovoných mezd o sociólnó dóvek za poslední dvc ro§. O
několik měsícůpozděii zoblokovolo ó00 dělníkO hlovní silnici vedoucí do ŠenJongu, opět no proiesi proti nevyplócení mezd o
penzí, Útočícípolicie zronilo desít§ osob o tři zodrželq. Dělníci se nenecholi zostrcšit o druhý den [ich přes 1000 obklrtilo sídlo měsiské spróvy o přinutili stqrostu souhlosit do s tím, oby dlužnémzdy byly "yploceny oby byli řiino o zodržení demonstronŤi,
dokončení
§Ťótní textilko ve Wei-tong;
Šon-si, bylc
v
v provincii
roce 1998 vyhlóšeno zo
zbonkrotovgnou o prodóno okcionóřům zo 40 mil. [uonů. Avšok dělníkům nebylo vy, plcceno žódnó kompenzqce q v posledních měsícíchdostóvoli mzdy ve výěi všeho všudy ien 10S iuonú no měsíc, což ie nedosto, čuiícípro přežití.2.|istopodu loňského ro, ku zohaiilo okolo lC00 dělníkůblokadu třech hlovních silnic ve městě. policie s nimi
vyvololo p"iyčky, uvěznilo okolo desíti děl, ' " o lrl zeny vozne zro nilo. nlku V předvečel nórodního svótku Čínskéli200 délníkůgumórenského zóvodu v dové republiky, i. říinc vyšlo do ulic no Cchong-šo, hlovním měslě provincie Chuznamení prolestu 200 propušiěných o k non, nedosiolo během tří měsíců žódnou propušŤění odsouzených dělníkůstroiíren- mzdu. Nod rónem 2ó. listopodu zohalili ského zóvodu v Čong-čun.V průběhu le- blokadu dólnice v Lioo-iiongu. Poié, co bytošníhoroku dostolo 300 dělníkůpropu§tě- li rozehnóni policií se opěi po poledni shroných z tohoto zóvodu pouze iokovou čósiq blokovoli důležite silnice v Čon, propušiěni.
móždili ku, kteró dosiočuie no živobytí po ciobu šo, čínnžporolyzovoli nóklodní doprow. iednoho měsíce. Polom co se mnoho stótních podniků v 200 délníků,propušiěných z Ťovórny no Cchong-šo stalo ztró}ovými. probíhoií tom
výrobu motorů, Sin-čon v Si-onu, vyšlo čiy, koždý rýden demonsiroce spoiené s blokóři dny ncto toké do ulic, oby protesŤovoli dou silnic. proŤi čtyřměsíčnímrrnevyplócení podpor v Rostoucí nezsrněslnonosi s sebou přinánezoměsinonosti. šístóle nové 4cróvy o podobných inciden2000 dělníkůz průmyslové čtvdi Čchutech. Po noprostém krqchu "demokroilcké" čon, ve rněstě Ping, v provincii Šqn-si =o, opozice podporovoné omerickou vlódou, hóiily l 1, říino loňského roku st*vku no kieró se nyní nepokry'ě postovilo no strqnu prolesi proti čiyřměsíčnímunevyplócení "reformního" piocesu řízenéhočínskouvló, mezd. Vedení ubezpečovolo, že problém dcu, se otvíroií nové rnožnosii pro budovóvyřeší, ole nqmísto ioho vzolo své sliby ní rozsóhlého hnutí procufícich. V Črng i zpěŤ, tokže dělníci, kteří se vróiili do próce, přes brutólní repre§e působíněkolik cnorpolěii sÉvku obnovili. Po něioké době chok
zq dqlšídvo měsíce, "Ypl"ty Tovórno no porcelón no periferii Chečun měsio Lioo-iúan, v provincii Chuei,non, bYlo nuceno odeiít z trhu. Mnoho set dělní, ků potřebovolo vrótit prostřed§, kieré vlo, žili do fobri§. Bylo iim slíbeno, že iim ie novrótí v roce ]998, ioko kompenzoci zo
'' ' mezd, Dělníci se sestlmeslcnl nevyplocenI shromóždili v podniku o skondovali heslq. K obnoverrí pořódku bylo přivolóno policie, přifeli úředníci. Dělníci sdělili. že pokud nebude problém vyřešen, uchýlí se k rodikól-
shých sektóch,
Steině ioko českévlódy i "komunističií" předstovitelé Čínynemoií nic proti okródó, ní občqnůo [eiich úspory, přípodně se no něm somi podíleií, tok ioko u nós. Polé, co vedení v Pekingu rozhodlo o "ozdrovení" finončníhosektoru, ien v zóří loňského roku
proběhlo více než 50 ůtokůlidí no vlódní koncelóře. 20, řfino okclo 500 lid; bloko-
Argentino - V provincii Corrienies přerost| HZnY, "Den protestu" proti neoIiberólní politice vlady do lidového povsióní. Vše
zočolo fim, že policie nopodlo demonsiroci učitelůo procovníkůveřeiných slu,
žeb požoduiících"yplocení dlužných
mezd. Odpovědí no potoky slzného plynu se stol§ sprško komenů, Tehdy "udoŤní stróžci pořódku" dlouho nevóholi q zqhó, iili polbu. Výsledkem ieiich "hrdinství" byli dvo zqbití lidé. To vyvololo rnezi procuiícímiexplozi hněvu. Ti obsadili mosi o dolšícentro komunikocí s požodovkem no vyplocení mezd o potrestóní viníkůvroždy ieiich soudruhů. Novó "levicovó".vlódo, kieró iiž oznómilo zóměr pokročovoi
v neoliberólním kurzu svých
peronisiic-
lcých předchůdců, zomíŤlc požodov§ de-
monslroniů ioko "zcelo nepřípusŤné."Tok se měli procuiící v Argentině možnost pře-
svědčit, že iok levicové tok provicové strony §e v ničem neliší. jok iedni, iok i druzí veřeině sloužíJeho Veličenstvu Kopitólu.
A lo znornenó boiovof iok proti tok i proii druhým.
iedněm.
Řu"ko - Obyvotelé řeckého přístow Strymonikos pckročuiív úpornémbo[i
proŤi stovbě ekologic§ škodlivého zloiého dolu, zoloženého no §onidové těžbě, potřícímu nodnórodní firmě TVX Gold {to ie znómó i v CR svými zhoubnými ohivi, tomi v Košperských horách}. Dě|oií demonsiroce, uivóřeií ozbroiené protipoli-
ceiní hlíd§ o nopodojí zořízenípoiřící této společnosti. Propukoií střety s policeiními silomi, heré isou sousiředbvóny v oblasti zo účelem"zgvedení pořódku", "§ociolistické" řecké úřody tom vyhlósily mim
§
a a
*
poň solidority s hnutím Strymonikosu. Vykonoli řodu úiokůno by'y o moietek §tóiních orgónů, zoměstnoných rozpřoco-
vóním siroiegie potločeníhnutí. Polsko - ČlenovéYoršovské skupiny syndikglistického sdružení Průmysloví dělníci svěŤo {lWW} novštívili tovórnu na výrobu želotiny v Brodnice, kteró ie iiž přes půl
roku obsozenc procovním kolektivem. Vlcrsiník privatizuiící podni k porušil kolekiivní smlouw s procovní§ q ti ho odsira-
vqlo železnici, V provincii Chu-nqn místní vlódo nořídilo zmrozil40 miiiord iuonů, nili. Posqdili kcpitolisiu nq irokoř o zq nostřádoných dvěmq miliony rolníkův zehlositého pískoiu ho vyvezli před brónu mědělshých d,ružstevníclr Íondech (družstev- tovórny. Zófemcům o dění dělní.i yysvětněiším okcím. lili: "To ie polský způsob propuštěníbos200 dělníků tovórny no lnýrobu árovek ní zóložny), o oznómilo. že rolníci mohou sůl" Ublíženýburžoo podol trestní oznóv Non-čchong, v provincii Chpeincn, stóv, nyní dostct ien 30% úspor o zbývoiícísumu kovoIo no znomení protesíu proli odsiovení až zd lři roky. Od záií 1999 proběhlo v mení o procovníci odpověděli protižolobou. A zoiím zóvod funguie no princiněkterých delnikt z próce, nevypiócení provincii přineimenším no padesóŤ vóžných pech somospr,óvy, o to i přes výhruž§ ze mezd, c toké zbití několiko,iidí podnikovou vzPour' strony vlódy. Mp q pp ochronkou.
*
9
Příběh dólníků q rolníkůt, Balíviel kúvo, vodo 0 krev
regionu Caronovi no severouýchodě Bolítie, kde ie kon- zoci vodórenského systérnu. Privotiegci vyhlasilc tzv. dernokroticc"ntrouoŮ produkce kóvy, do§lo k sérii přímých okcí ze strany ka vlado bYvateho Íošistickéh
V
.".
prodcvó zq 12adoloru. přírnó trkce upoutoio anočnou pozomost korporclivistické odbory zůsioly no druhé kole|i. Toto okce bY měo spotečnosi byla nucena přistoupit no vyiednóvóní s íarmóři, lo bfi i přes těžkéoběti, které si vyžódolo, pro boliviiský lid porormorl |sou veíslnou py\ '-, ,qlí horníci, kŤeří se do regionu přesunu- vzbuzenírn. obdobnó okce celostótního chgrokteru by mohlo pňnést vítězství o privatizoci zobrónii,zcelo. Nikoli privolizoce, ole li po mosovém propouštění v roce 1.985, tok sociolizoce |e řeše*írn. Vodo, steině ioko půdo, musí být Pod kteří procuiících, okcí vlno přímých pohnulo aoliv;i |etos všech, o pro všechnyl spróvou ducho. bofovného nochózeií opěŤ diktotury po řodě lei províčácké Pcvel Pecko privotistóvko proti geneiólní bylo isi neivětší a vcelku ůspěšnó
Rerroluřní odborový §yoz y pru(ovních §porech Od květno loňského roku pol
sfoupení procuiícich ve šponělslcých loděnicích. Zoč+ly v trodičním epicenlru boie lod'or,:. v Puerto Recl {Andolusie). Zde se oktivně účoslníhnutí procuiícíchanorchosyndikolistická Nórodní koníederoce próce {CNT}, šponělskó sekce MAP. To usiluq ie o to, oby rnu dolo rod;kólní chorokier rozvinulo v prvek sebeorgcnizoce se zřeielem nc svrchovonó sp
,.{: I lt
dění o imperoíivnímondót {dolegát vykonóvó pouze úkoly zodené těmi, kdo ho delegovoli}. Próvé v Puerio Reolu v 80. le-
lech ukózoli prccovníci loděnic
neivětší gktivitu o vydobyli si neilepšívýsled§.
Vloni no podzirn vystoupení procuií, cích, dilti sióvky o dernonstroce, zqchvótily roké'ioděnice ve Volencii, Vigo, Códizu,
Sonionderu o iinde. Nespokoienost bylc vyvolóno propoultěním, předčcsným posí-
lóním do důchodu. zhoršuiícími9e prí-
covními podrnínkomi
o
zmrczovónít,n mezd. Nonešlěsií mnoho kolektivů zůstóvolo pod korrtrolou byrokr*ic§ch odbo-
rorrý,ch svozů (nopř. sociólně demokrotic-
ký€h UGT), Nicméně no Ňkterých místech se lod'gři o rnechonici uchylovoli k somosl Prove V bo|l - Prlrne oKcl. řebože se protesty rozšřily po celé
zerni, neibouřlivéišíbyly v loděnicích Andolusie, ve měsŤech Códiz o Seville. Noviny CNT v prosinci 1999 publikovoly moteriól o iedné z neivýzncmněiíích soboióžních akcí. 2:9.listopodu pracuiící v Puerio Reolu vyřodili z činnosfi, o podpó-
lili kobinu řízení otevíróní mos}u
Corronzo. Elehronic§ mechgnismus se používol no propouštění vyřozených lodí pod moslěin, nopř. těch, které se poŤévyužívalyno voienskó cvičení. 'Letos v |ednu se více než l00 dělníků soukromé ioděnice v Gijonu {Andclusie} posiovilo no odpor proti plánům poJnik zovříi, o nósledné h" obsodilo. Úrody přerušily dod*vku energie do loděnice o vys|oly nc ni speciólní policeini komondo. Út"k byl dělní§ odrožen pomocí velkYch proků o gronótometů vlottní výroby, MP
Zouioly Yós
"9tát a kapilalísté - dva §t@jní žlaději," - transparent CNT na demon§traci v cádizu
ryslen§ revolučnfio onorčhi§mu?
Chcete se doarédét více
o ieho historii, součostnosli a budoucnosti?
I
t
FS,A vydóvó čl^lriletník'SVOBbDNÁ PRACE", ktený se no širšímprosloru věnuie onarchijtickému hnuií - ieho děiinóm, osobnostern o somozřejmě ieorii i proxi. Kromě zprovodoisiví z onorchisiického hnutí přinóší moterióly, které pomóhoií v sebevzdělóvóní, V letním číslenoidete člón§ o chudobě o jeiích prorných příčinóch, o mosov,ích povsióních rolníkův historii Rusko, o dělnické vzpouře v Novočerkosku poíločené bolševickou mošinériínebo o historii o součostnosti bolíviiské procuiícítřídy. Sociólní onorchismus mó mnoho rovin, neide ien o boi no procovišlích. SVOBODNÁ PRnCr Va* přinóší i celý ;ir"§ záběr činnosti mézinórodního onorchistického hnutí, iehož ie F5A součósŤí,
iosopis mó rozgh 58 stron
a
sta,ií
3a Kč.
Dnes boiuieme z0... Moximólně SO hodinovY procovní týden o konec přesčosůbez zkrócení mezd. - Próvo pro múžea ženy nq odchod do plného důchodu v 55. -
letech.
- Próvo no minimólně šest týdnů dovolené ročně plocené plnou -
tÍťli*Ur,nonecká próvo pro zoměslnonce no neúplný pro-
covní úvqzek q no dobu určitou, s okomžiiou plotností od nóstupu zoměsinóní. - Konec fglešného,somozoměstnóvóní" o individuólních smluv; svobodné kolektivní vyiednóvóní s oprovdovimi šéíy. - Konec plotovým rozdílům , sieiné mzÁy za sieinou próci; siednocení-plémií,přesčosů, otd. pro všechny. - Nemocenské dóvky ve výši plné mzdy. - Právo no pořódóní Všeobecných zoměstnoneckých shromóždění u pro.orní době bez ár6ly mzdy; odpovídoiící volný čos no plnění odborové próce. - Próvo no stávku o iiné druhy zqměstnoneckého bo|e beze strochu ze ztríly zaměstnóní, včeině solidórních okcí, piketů o boikotů,
- Zérqvéo bezpečné procovní prostředí; plný přístup ke
všem
informocím o próvo no zqstovení próce, bez iokéhokoli posti, hu, v přípodě zjiitění zóvod, o to ož do ieiich odstronění. - Svobodu sdružovóní o proievu, kleró není, oŤ'užpřímo či nepřímo, diskriminuiící no zóklodě pohloví, rosy, nórodnosti, se,
xuolitv. věku. způsobilosti nebo zdroví. - UznóÁi pďo.roi"lrke próce (včetně vyaredóvóní děti} o domá, cí próce zo přínosnou o hodnou plného ohodnocení,
- Slušnéo dosiupné bydlení o doprow, - Dosfupné o kvolitní zdrovolniclví, bez spoluúčostipocienio. - Dostupné o kvolitní vzdělóvóní, bez školného. - Konec arýhodňovóní bohotých v přístupu k zdrovým o nezne, čištěnýmpotrovinóm, vodě o vzduchu - NohÉr.ni uýrobních o doprovních metod poškozuiících noie životníprosfředí bezpečnou o|ternqtivou,
...zítío:konfiolu nud nušimi životy
sociúlníanorchismu§
l
Federoce sociólních onorchistů je organizocí lidí, kteří chrii odslronit kopitolismus a stát. Kapitalismus , protože celosvětové pro zisk vykořisťuie, utločuie a zobilí procuiící lidi o devosŤuie ži, votní prosiřed I Stát - protože pouze udržuie hierorchii o privile, gio tříidě, o ieiímu služebniclvu, která ho ovlódó. Stót nemůže být použit k boii prori udočovóní o vykořisťovóní, kieré isou důsled, kem hierorchie o zdroiem privilegií. No ieiich míslo chceme společnost zoloženou no svobodě, rovnosti, somospróvě, solidoritě o vzóiemné pomoci - anarchistický komunismus. Toto společnosi můžebýŤ vytvořeno pouze s pomocí orgonizoce třídy ovlódcných, založenéno steiných principech ioko bu, doucí společnosi. FSA ie orgonizovóno no územnímo probsním zóklqdě, §ociólně onorchistickó orgonizoce nemó ien odbororou strukturu, ole snožíse zorgonizovot procuiícítřídu ioko celek. Všichni členorre isou součóstí místních skupin, které exisfuií, oby.poskytovoly solidorifu, podporu o zdroie lidem ve svém okolí. Učosníse prqpogočnípráce, bróní lidi mimo procovišĚ, Oqgonizuií solidaritu ostotních procuiících okolí v přípcdě boie. Skupiny zo, " iišťuiímísto pro pořódóní mítinků,posb/tuií inÍormoce o metodickou pornoc o zoiišlLií vydOvani politiclcYch o vzdělóvocích moteriólů, Mísinískupiny isou zóklodnou pro širšísociólníohivity. Jsou to zórod§ budoucí společenské somospróvy. Profesní organizovanosí FSA nelze zoměňovqt s b*nYm by, rpkroticko- reb rm isiiclcým od boróřstvím. Neienže nsn í omezenq pouz€ no dělní§, ole spoiuie i iiné. sociólní skúpiny, ioko studenty, nezoměstnoné nebo důchodce, novíc odmíió omezovol svcu ogendu ien no problémy všedního dne {očko|i isou somo, zřeimě podstotné) o usiluie o noplnění revolučních myšlenek cnorchismu. Profusní orgonizoce pfiprowfí své členy no ieiich úlohu ve svobodné společnosti. Noše oktivity isou zoloženéno principu Příméakca - ohivitóch somolných procuiících, nikoli pomocí prostředníků, ioko isou
t
I
t
a,
-, a
l
politici nebo plocení funkcionóři. Noše rozhodovóní ie činěno členstvem. Funkce isou volené o kdykoli odvoloielné, nemoií roz, hodovocí provomoc, vykonóvoií ien svěřený konkréiní mondót.
...0hernotivo pro píOcuiící!
I I
;
FsA Praha Po Box §
í5006 Praha 56
F§A Teplice Po Box 84 4150í Teplice í
[email protected]
F§A, Po Box 4 7630í Mysločovice okres zlín
F$A Prostěiov Po Box 2í§
79640 Prostějov1
{
