No title

FESTIVALOVÝ ZPRAVODAJ 52. LOUTKÁØSKÉ CHRUDIMI 2003. . . . . . . . . èíslo 1 Svátek má ŠÁRKA, hrdinka mýtu o ženské válce. Též èást vozové nápravy s ojí.

Pranostika na tento den: Jaro je pøízeò, léto trýzeò.

30. èervna 2003

... úvodník k úvodníkùm a ostatním rubrikám Lávky ... fotoarchív Lávky, respektive Tyglíku ... o souborech ... o první veèerní divadelní inspiraci

... vyhrát mobil nebude na letošní pøehlídce problém, ale bez vìdomostí to nepùjde

...jaké budou letos semináøe aneb kde se potkávají osobnosti a kandrdasové ... Chrudim, mìsto královen a loutkáøù ... Èeská republika, loutkáøská velmoc

Lávka spojuje dva bøehy, které nemají zpravidla daleko od sebe 16.00 18.00

Semináøe

08.30 – 15.30

Semináøe ve svých uèebnách

Velký sál Divadla Karla Pippicha 17.00 19.00

Kocourkovské povídaèky Kocourkovské povídaèky

Malá scéna Divadla Karla Pippicha 10.00 14.00 16.00 18.00

Medvídek PÚ Smrt si øíká Pablo a Pedro Smrt si øíká Pablo a Pedro Smrt si øíká Pablo a Pedro

Divadlo MED 14.00

Budulínek tøetí

(Opal, Opava) (Opal, Opava) (Èmukaøi Turnov) (RÁM U.S., Plzeò) (RÁM U.S., Plzeò) (RÁM U.S., Plzeò)

(Strakaté divadlo, Praha)

Budulínek tøetí Budulínek tøetí

(Strakaté divadlo, Praha) (Strakaté divadlo, Praha)

Loutkáøský štrùdl

aneb Slavnostní zahájení 52. loutkáøské Chrudimi loutkáøským procesím od štace ke štaci

Námìstí Josefa Ressela a Divadlo K. Pippicha 19.00 20.00 20.30 21.00 21.30 21.45 22.30

Big Band F. A. Macha O líném Honzovi, tøíhlavém drakovi a povidlových buchtách O zasloužilém vrabci Mahulena Lampionový prùvod s dechovkou a komedianty na chùdách Slavnostní zahájení 52. LCH Èernošská pohádka - Divadlo Drak

zítøejší program na stranì 7

zasilejte nam esemesky na cislo 606653770 - vase kritika nazory

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 1, strana 2

Úvod k úvodníkùm a ostatním rubrikám festivalového zpravodaje Když jsme konzultovali obsah a vzhled nového roèníku festivalového zpravodaje LCH 52 s naším grafikem, struènì konstatoval: „Je to seriózní.“ Tato poznámka sice nezaznìla jako kritická výtka, ale pøece jen jsme se trochu zarazili, znejistìli. Samozøejmì, že jsme si okamžitì uvìdomovali negaci serióznosti“ , která vyjadøuje nevážnost, nespolehlivost, neodpovìdnost, tedy vlastnosti, kterých se chceme na našich stránkách vyvarovat. Navzdory tomu by nám kožená serióznost pøece jen dost vadila. Ètenáøi minulých roèníkù si postupnì zvykali na „odvaz“, na free-styl, nechali se bezmála provázet po stránkách jako by je psala madame Rollingová pro svého oblíbence Harry Pottera, nebo se dokonce pohybovali v bludišti rubrik krajiny Pánù prstenù . Zdálo se, že je skuteènì nejvyšší èas znovu si pøipomenout, že jsme zpravodajem festivalu èeských amatérských loutkáøù, který se každoroènì koná,více jak jedno pùlstoletí, ve stejný èas a na stejném místì. A takchceme hledat ponìkud pøehlíženou kontinuitu, nikoliv pro plané tlachání „jak to bývalo kdysi“, ale pøece se jen vracet k vìcem, které fungovaly, které mìly dost tvùrèí inspirace k pøesahu do souèasnosti.

A zvolili jsme název LÁVKA . Jak se v záhlaví praví: je to spojnice dvou nepøíliš vzdálených bøehù. Lávka zpravidla døevìná, urèená výhradnì pro pìší, není zatížena turistickým ruchem jako napøíklad Karlùv most, kamenná to spojnice dvou bøehù, neklene se ani do nedohledna jako Golden Gate. Pojem „lávka“ je nám ovšem také blízký místem, které je støedobodem marionetové konstrukce, kdysi nejvýraznìjší loutky èeských amatérù, které, z výšky nìkdy

dají své místo. Jinými slovy by se dalo øíci: „hvìzdy a vycházející hvìzdièky“. VYTAŽENO Z PROPADLA je rubrika názorù, myšlenek, citací, návrhù ve vztahu k loutkovému divadlu jak se v prùbìhu minulého století objevovaly v rùzných knižních publikacích, na stránkách Loutkáøe, v zápisech významných pamìtníkù. Osvìžením by mìla byt rubrika nazvaná KACHNA ZA OPONOU informace, klípky, neèekaná faux pas, nechtìné pøebrepty, slovy to, co by divákùm

dvou i více metrù, ovládali loutkoherci své panáky a bavili publikum. Vedle pravidelných redaktorských ÚVODNÍKÙ zde najdeme se stejnou pravidelností hodnotící rubriku ZE ZASEDÁNÍ POROTY. Zprávy o prùbìhu debat, jednání,názorù nikoliv však závazné verdikty urèující poøadí soutìžních vystoupení. OSOBNOSTI A KANDRDASOVÉ, to budou rozhovory se zkušenými harcovníky, stejnì jako s tìmi, kteøí v souborech teprve hle-

mohlo uniknout. S tím ovšem není zdaleka vyèerpána uvolnìná atmosféra na stránkách zpravodaje. NOUZOVÝ VÝCHOD je sled nepostradatelných informací, kde co najít, kde se lze osvìžit oblíbeným mokem, atd. Vycházíme vstøíc všem umírnìným i maniakálním uživatelùm mobilních telefonù a na èísle 606 653 770 zøizujeme rubriku SMS-ZPRÁVY, kde budou zveøejòovány bez diakritiky a bez obalu všechny zaslané zprávy. Tím dáváme prostor struènosti a mobilní pohotovosti . Nejvtipnìjší pøíspìvek vyhraje znamenitou cenu. FERMAN vás bude každodennì informovat o aktivitách, pøedstaveních, debatách a semináøích jakož i o akcích, které by jste nemìli propásnout.

TYBL TAJM je nᚠpùvodní komiksový seriál z dílny mladého výtvarníka Ignáce Øíhy, který než se stal cestovatelem pùsobil v nìkolika profesionálních loutkových divadlech jako loutkoherec. A stále ještì zbývá dost místa na soutìže, tentokrát mimoøádnì dobøe obeslané hodnotnými cenami. Jednou ze soutìží je ZAØAÏ JE! V každém èísle bude zveøejnìn obrázek loutky patøící do jedné z loutkáøských kultur svìta. Jednou se budeme dotazovat na jméno loutky a nabídneme tøi možnosti, jindy na zemi, kde se vyskytuje a podobnì. Najdete zde øadu fotografií, na kterých se možná poznáte, najdete i oblíbené køížovky. Tím je úvod k úvodníkùm a rozvržení stran našeho zpravodaje vyèerpán. Souèasné tiskoviny, jako pøíkladnì èasopis Reflex, Xantipa, Computer i Poèítaè pro každého, na tomto místì zveøejòují fotografii uculujícího se šéfredaktora. Tohoto požitku Vás chceme ušetøit a nabízíme setkání s pracovníky redakce pøi všech možných i nemožných pøíležitostech. (JS)

jakož i cinty a hlody budou zverejneny bez zasahu cenzury

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 1, strana 3

... Ludìk Richter sbíral informace na další knihu

Pøi pøíležitosti 50. Loutkáøské Chrudimi vyšla ve spolupráci Spoleènosti Dobré divadlo dìtem, IPOS-ARTAMA a Chrudimské besedy kniha Luïka Richtera - 5O Loutkáøských Chrudimí. Vøele doporuèujeme všem pøíznivcùm loutkového divadla a nejen jim. I naše redakce nakoukla a sem tam nìco z této knihy, s laskavým dovolením, ocituje. A´ propos, až nebudete vìdìt nìjakou odpovìï do našeho soutìžního testíku, tak vám Luïkova kniha zaruèenì poradí. melich

... prùvod mìstem, Kvelb na chùdách, povyk, smích a veselí...

Tak vypadalo slavnostní zahájení 51. Loutkáøské Chrudimi. A jaké bude letos? To se uvidí dnes veèer. Avšak již od vèerejška potkávám stejnì milé lidièky jako loni, stejnì milé tváøièky jako loni, stejné pódium jako loni, takže mi nebude vadit, když zahájení bude stejné jako loni. Stejnì tìch letošních šest dní bude opìt pøíjemných jako loni. A k tomu nám budiž dopøáno veselého slunce jako loni. melich

...a tady píšou o nás, vidíš

Loòský zpravodaj Loutkáøské Chrudimi se jmenoval Tyglík a jak je vidìt šel na draèku. To bychom rádi vidìli i letos. Budeme se snažit, seè nám nohy, oèi, diktafony, foáky a telefony budou staèit. A pokud nebudete spokojeni napište nebo lépe pøijïte do redakce... ferneta máme :-)

Uprostøed naší pìtiletky, v plné práci pro zajištìní míru a výstavby socialismu v naší vlasti, nadešly našemu loutkáøství velké dny.Po prve v jeho historii dochází k spoleèné pøehlídce loutkáøské práce. Uskuteèòuje se v mìstì proslulé loutkáøské tradice – v Chrudimi.V družbì s pracujícími Chrudimska se sjíždìjí na první „Loutkáøskou Chrudim 1951“ èeské a slovenské soubory, aby pøedvedly výsledky své práce, aby ukázaly cestu loutkáøské tvoøivosti, aby vyhlásily své budovatelské závazky.Je to historická událost našeho loutkáøství. Je to nový èin naší lidovì demokratické kultury….Skupina mládeže pochoduje k divadlu Zdenka Nejedlého, aby tam pøivítala

nové hosty.Díváme se na nì z divadelního balkonu. Jdou volným , pružným krokem, jejich tváøe mají radostný výraz, zpívají.Jsou šastní.Celou ulicí hlaholí jejich píseò: „Hej mír, a roste, kvete, košatí se mír!“ Do jejich pochodu zaznívají slova hlasatelky mìstského rozhlasu, která jsou slyšet po celém mìstì, po širém kraji do všech ètyø svìtových stran: „Voláme ke všem: Malé loutky jsou velkými bojovníky za mír!“ A.M.Brousil rektor AMU , Èeskoslovenský loutkáø roè.1. èíslo 4. str.120

melich

a vyssi moci Vybrane esemesky z vaseho displeje budou na tomto

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 1, strana 4

Opal, Opava

Jak èasto vᚠsoubor hraje? Zhruba tak 30x roènì. Jak dlouho vᚠsoubor existuje? Od roku 1972. Jak èasto zkoušíte? Jedenkrát týdnì a pøed každým pøedstavením. Kolik inscenací roènì uvádíte? (bez odpovìdi) Podle èeho vybíráte texty vašich inscenací? Podle toho co se líbí režisérovi, který je zároveò i dramaturgem. Kdo je vaším divadelním vzorem? Všichni dobøí loutkáøi. Co na vᚠsoubor ještì prozradíte? Nezlobte se, ale opravdu nejsem drbna. M. Halámková za soubor Opal

RÁM U.S., Plzeò Jak èasto vᚠsoubor hraje? Jedenkrát za mìsíc, akorát v èervenci 3x. Jak dlouho vᚠsoubor existuje? Teoreticky od záøí 2002, prakticky od února 2003. Jak èasto zkoušíte? Zkoušíme to na každou. Kolik inscenací roènì uvádíte? Žádnou. Podle èeho vybíráte texty vašich inscenací? Podle! Kdo je vaším divadelním vzorem? Špidla a Hurvínek. Co na vᚠsoubor ještì prozradíte? Kuba píše diplomku, ostatní mu nìvìøí! Rozjaøení èlenové souboru v nedìli v 22,15 pøed divadlem.

Strakaté divadlo, Praha

Jak èasto vᚠsoubor hraje? V sezónì pravidelnì o víkendech. Jak dlouho vᚠsoubor existuje? 29 let. Jak èasto zkoušíte? Jedenkrát týdnì. Kolik inscenací roènì uvádíte? Dvì. Podle èeho vybíráte texty vašich inscenací? Dle možností (poètu) èlenù souboru. Kdo je vaším divadelním vzorem? Vladimír Andìl; Obrazcov Co na vᚠsoubor ještì prozradíte? Hrajeme pouze klasické divadlo spodových loutek bez jakékoli pøímìsi nových alternativních cest. Snažíme se zachovat „punc“ starých pøedstavení. Za soubor Jan Maxijan

Na rozjezd 52. LCH „Piškandendula“ Vìry Øíèaøové a Františka Vítka. Trochu ospalé nedìlní odpoledne. Na schodišti Divadla Karla Pippicha se v žáru nadcházejícího èervencového slunce potí první nedoèkaví hosté letošní 52 LCH . Uvnitø divadla , v prostoru jevištì se ponìkud nezvykle staví“ divadlo na divadle“. Po cestách napøíè celou Evropou, po vyprodaných pøedstaveních v New Yorku, mìsíèním turné po Japonsku, zavítala do Chrudimi dvojice umìlcù, Vìra Øíèaøová a František Vítek. Jejich pøedstavení „Piškandendula aneb Josefe“ je vlastnì již divadelní legendou. Tato „sólovka“ pro Vìru Øíèaøovou a víc jak desítku døevìných panákù Františka Vítka, se rodila v roce 1977. Oba právì uzavírali, ne zcela jednoduše a bezbolestnì, témìø dvacetiletou etapu pùsobení v hradeckém Draku, zprvu obludnì nazývaném Východoèeské loutkové divadlo. Pamìtníkùm, ale i zvídavým ètenáøùm odborného tisku a divadelních studií jistì neunikla informace o jedinìèné Vítkovì scénografii pro Enšpígla s Matìjem Kopeckým a Vìrou Øíèaøovou, o jeho Krysaøi, Faustu, Posvícení v Hudlicích, Kouzelníkovi ze zemì Oz a desítkách dalších jevištních výprav, znamenitých loutek.To bylo dílo opravdového Mistra øezbáøského kumštu a loutkáøské technologie a osobité vize jevištì. Vìra Øíèaøová byla zase nezapomenutelný Jasánek, nosatý hrdina ze hry „Tajemství zlatého klíèku“, Gozziho Smeraldínou, holkou krev a mlíko, a stránka by byla málo na vyjmenování dalších her, ve kterých

v Hradci excelovala. Snad jsme si toto všechno uvìdomili bìhem pøedstavení, protože z nìj èiší loutkoherecká moudrost a dávná mystika loutkových produkcí, omamná vùnì všech možných trikù dovedných šamanù, pøedchùdcù to divadelních mágù. Øíèaøová s Vítkem nás zvou do oproštìné hry loutek, kde i slovo zastoupí jen neartikulované vzdechy a výkøiky. Odhazují všechno zbyteèné a vedou nás k úsporným a o to sugestivnìjším gestùm døevìných panákù. Na dobu produkce zámìrnì zpomalují èas, vrací nás k trpìlivosti hrajících si dìtí, které objevují neobyèejná tajemství kolem nás pøítomné kinetiky, nièím neorganizovaných pohybù pøedmìtù a vìcí. Je to zvláštní tvar pøedstavení , který vyžaduje vlastní vùli diváka pøestoupit z klopotného rytmu souèasné doby do stavu naprostého uvolnìní, bìhem kterého se nechá unášet básnickou vizí, kultivovaným rozložením dramatických gest drobných konfliktù a jiskøením humoru. Byl to neobyèejnì šastný vstup do 52. roèníku LCH pøipomínající nám sounáležitost s neobyèejnì bohatou tradicí loutkového divadla. JS.

miste zverejneny pak zhodnoceny a ty nejoriginalnejsi-trefne

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 1, strana 5

28. Festival pražských amatérských loutkáøù STRAKATÉ DIVADLO znovu nastudovalo Pehrovu maòáskovou adaptaci Ladovy pohádky Budulínek tøetí. Režisér V. Andìl ji velmi šastnì doplnil živým Paòácou na pøedscénì. (J. Maxián, ocenìn za herecký výkon). Hudbu, která celé inscenaci dávala rytmus, slo-

Regionální pøehlídka Olomouc

žil a se svým Traditional Jazz Studiem nahrál P. Smetáèek pro inscenaci KL DAMU. Plynulost dìje umožnilo i vynalézavé technicko-výtvarné øešení otoèné a rozevíratelné scény. Celé pøedstavení pùsobilo pøemyšleným a uceleným dojmem. Ivan Anthon

Regionální pøehlídka - Plzeò a Karlovy Vary RAM.U.S. Plzeò – Smrt si øíká Pedro a Pablo. Vìtev Rámusu – tedy mladí lidé kolem Jakuba Vašíèka s názvem RAM.U.S. opìt zvolili pro nì již tradiènì netradièní inspiraci - Márquezovu Kroniku ohlášené smrti. Jedná se o kolektivní dílo pod režijním vedením Jakuba Vašíèka. Dílo je to jistì zajímavé a vyzývající. Vidìli jsme ješ-

tì velmi syrový tvar, kde krácení dìje bylo obèas na pøekážku srozumitelnosti. Vše ještì nefungovalo tak, jak by mìlo, ale soubor si byl tohoto vìdom. A protože víme, že na svých vìcech vždy pracuje dále, pøedstavení jsme doporuèili do širšího výbìru na LCH.

Opal Opava: Kocourkovské povídaèky ( povídky Radovana Krátkého, upravila a režie Miroslava Halámková). Šest povídaèek z rùzných koutù naší vlasti dokládá, že bláznovství není doma jenom v Kocourkovì, èi naopak, že Kocourkovem by bylo možné pojmenovat nejedno naše

mìsteèko. Soubor hraje klasickými maòásky, doplnìnými dlaòovými loutkami a sem tam loutkou plošnou. Žánrovì mají nìkteré povídaèky blíž k rakvièkárnì, jiné k politické satiøe, další ke groteskní anekdotì èi k jednoduchému situaènímu gegu. Kladem je známá dynamika, suverenita a øemeslná zruènost souboru, jeho hudebnost a venkoncem i použití ponìkud zanedbávaných maòáskù. Porota navrhuje inscenaci do širšího výbìru. Ludìk Richter, pøedseda poroty

Myšlenky z 15.Loutkáøské Chrudimi Žádná pøehlídka by nemìla být jenom výkladní skøíò vynikajících pøedstavení, ale pracovním setkáním lidí, kteøí se chtìjí pouèit, aby mohli jít dál. Dr.Jan Císaø ÈsL 1980

pro Amatérskou scénu a èasopis Loutkáø Dáda Weissová

Nejvíce hlasù bylo v diskusích zamìøeno proti loutkovému divadlu. Nìkteré soubory nepatøily na pøehlídku, protože jim chybìlo dramatické napìtí Scházíme se také proto, abychom vidìli, že jsme ještì všichni. Porota byla ve svém úsudku velmi nejistá, když nechala hovoøit plénum. Dramaturgie nejenže nebyla šastná, ale je dnes hodnì nešastná. Autor nutí èasto své postavy, aby zùstaly na scénì. Zpravodaj holdoval luštìninám, loutkáøi pochutinám, soubory sladkostem a z porotcù se stali kanibalové. Absolutním vítìzem pøehlídky, dosud neporaženým, se stalo poèasí. /zh/ Èeskoslovenský loutkáø XVI.str 159

a vecne budou vlozeny do pytle aby na konci chrudimskeho fes-

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 1, strana 6

Dnešní otázka: HRDINA RUSKÝCH LIDOVÝCH LOUTKÁØÙ SE JMENUJE :

...aneb soutìžní otázka na pondìlí Správnou odpovìï na vpravo uvedenou otázku vhoïte do schránky, která je ve foyeru Divadla K. Pippicha nebo doneste do redakce. Ze správných odpovìdí každý den vylosujeme tøi šastlivce, kteøí vyhrají trièko nebo knihu. Vèerejší správná odpovìï: Tak vèerejší otázka nebyla, ale zde se již zítra dozvíte správnou odpovìï na dnešní otázku s kresbou. Dnes vyhrávají: Všichni, kteøí se zapojí do našeho soutìžení.

Kašpárkova hra o mobilní telefon

Pravidla: V èísle 1 až 5 zpravodaje 52. Loutkáøské Chrudimi Lávka bude zveøejnìno po pìti soutìžních otázkách. Písmeno, pod kterým budete pøedpokládát správnou odpovìï zapíšete do vašeho soutìžního kupónu. Ten bude zveøejnìn v dnešním a ètvrteèním vydání Lávky. Zcela vyplnìné kupóny musíte pak dopravit do redakce Lávky v pátek do 20.00 hodin. Na kupónu musí být èitelnì vyplnìna písmena správných odpovìdí u všech 25 otázek. Pokud nebudete mít nìkteré z vydání Lávky, je možné v redakci Lávky získat všechny již vyšlé otázky. Z tìch kupónù, které budou mít nejvíce správnì vyplnìných odpovìdí bude vylosován vítìz hlavní ceny. Hlavní cenou je: pøedplatné èasopisu Loutkáø 2004 a mobilní telefon s aktivovanou Go sadou. Urèení výherce: Vylosování vítìze probìhne pøi slavnostním vyhlášení výsledkù 52. Loutkáøské Chrudimi v sobotu 5. èervence 2003.

1. IVÁNUŠKA 2. PETRUŠKA 3. VÁÒUŠKA

První sada soutìžních otázek: 1) Loutkáøská Chrudim je nejstarší dosud nepøetržitì trvající festival, který vznikl roku: a) 1952 b) 1950 c) 1951 2)V rámci nultého roèníku Loutkáøské Chrudimi uvedli Chrudimští hru J. K. Tyla. Jmenovala se: a) Milionáø b) Chalupáø c) Bankrotáø 3) Pravlastí loutek je Indie, kde vznikla též stálá osoba lidového dramatu, pradìd všech kašpárkù. Jmenovala se: a) hubušaka b) kukušaka c) vidušaka 4) Josef Skupa byl pùvodnì profesorem: a) latiny a øeètiny b) kreslení a matematiky c) zpìvu a fyziky 5) Kašpárkova žena se jmenovala: a) Karolínka b) Kalupinka c) Chalupínka

zde odstøihni

tivalu všech cestnych a pracovitych amaterskych loutkaru byly

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 1, strana 7

LOUTKY A LOUTKÁØI ZE SLOVNÍKU Významných životních výroèí je mezi loutkáøi v letošním roce nìkolik – Josef Krofta (60 let), Hana Budínská (70 let)… ale víte, že se šedesáti let letos dožil i jeden z lektorù semináøù této pøehlídky? Jeho jméno je samozøejmì v TAJENCE.

VODOROVNÌ: A/ slovensky jak; iniciály malíøe Kupky; souhlas B/ iniciály herce Rodena; TAJENKA; název znaèky síry C/ komiksová pøíloha Lávky D/ mezinárodní nevládní sdružení pro leteckou dopravu (obr.); nìkolik malých „í“ E/ oznaèení ženské dokonalosti; nosní, ušní krèní F/ Ilona domácky; internetový prohlížeè firmy Microsoft (zkr.); Komise pro mezinárodní integraci G/ TAJENKA H/ osobní zájmeno oznaèující jeho partnerku; titul Voštìpa (z Èapkovi pohádky), slechy SVISLE: 1/ spisy; nejèastìjší dùvod jít do hospody 2/ zabezpeèovat; látka, která se snaží zaujmout veškerý volný prostor a snadno mìní tvar 3/ povzdech (nebo èást vozu); pøitakání; titul vysokého hodnostáøe Osmanské øíše 4/ loutkáøský režisér a øeditel (naposledy Ústøední loutkové divadlo); pøedložka (smìrem pryè) 5/ vykonává základní køesanský obøad; herec Národního divadla, loutkoherec a pedagog (autor loutky Pepíèka) 6/ samohlásky tatíka; psu (hanlivì) 7/ pøedpona spojená se stupòováním pøídavných jmen; dávᚠpotravu 8/ druh závodní lodi; èlovìk (množné èíslo) Pomùcka: IATA, ORL,

Divadlo loutek je: slohovì (jak se hraje), žánrovì (co se hraje), spoleèenskou funkcí (komu se to hraje),

ideovì (proè se to tak hraje) rozhodnì jedním z nejbohatších dramatických druhù. Tím spíš, že se

všechna mìøítka silnì promìòují už tím, jakou loutkovou disciplínu (jaký druh loutek) pro svou inscenaci zvolíme.

Zkuste zamíøit flintou na sleènu ... mouchu ... opici ... panenku ... trombon ... Harlekýna a naopak: každá z figur reaguje jinak na ostatní.

Divadlo MED

Velký sál Divadla Karla Pippicha

17.00 20.00

Mausa Musaka (Dìtský divadelní soubor ZUŠ, Dìèín) Vìci slepièí (Spolek loutek Loutkino, Brno) Mausa Musaka (Dìtský divadelní soubor ZUŠ, Dìèín) Vìci slepièí (Spolek loutek Loutkino, Brno)

Inspirativní pøedstavení 22.00

Indiánské pohádky

(Klika, Praha)

10.00 14.00 16.00 18.00

Budulínek tøetí (Strakaté divadlo, Praha) Beránci a ospalý èert (Pøed branou, Rakovník) O princeznì, která mluvila cizí øeèí (Spojáèek, Liberec) Beránci a ospalý èert (Pøed branou, Rakovník) O princeznì, která mluvila cizí øeèí (Spojáèek, Liberec) Beránci a ospalý èert (Pøed branou, Rakovník) O princeznì, která mluvila cizí øeèí (Spojáèek, Liberec)

Letní scéna u Divadla Karla Pippicha

19.00

Vlasta Rédl

Malá scéna Divadla Karla Pippicha

10.00 14.00 16.00 18.00

O lakomé Barce Pøed lesem, za lesem Vítr z Apalaèských hor Pøed lesem, za lesem Vítr z Apalaèských hor Pøed lesem, za lesem Vítr z Apalaèských hor

(ZUŠ Chlumec n. Cidlinou) (Bateteba, Brno) (Druhák, Hradec Králové) (Bateteba, Brno) (Druhák, Hradec Králové) (Bateteba, Brno) (Druhák, Hradec Králové)

vylosovany a tri nejlepsi odmeneny cenou ze ktery se vam zamota

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 1, strana 8

Semináø H

A není semináø právì tím místem, kde se oba druhy potkávají? A z kandrdasù se èasem stávají osobnosti... Semináø A

Maòas nebo marioneta? A nebo javajka, manekýn, maska…? Pro každý druh loutky se hodí jiný pøíbìh, pro každé téma jsou vhodné jiné prostøedky. Semináø by se mìl zabývat tím, èím se od sebe jednotlivé loutky liší a co je pro nì nejvhodnìjší…. Lektorka – Mirka Vydrová, Divadlo Boøivoj

Semináø B

Pøedmìt jako loutka „Pan Beran s manželkou paní Ovcí sedìli v obývacím pokoji s dceruškou, která byla stejnì krásná, jako byla jedlá, když tu nìkdo u domovních dveøí zaklepal…“ Výchozím momentem pro tento semináø budou laskavìdrastické bajky Jamese Thurbera. Lektoøi – Ivana a Pavel Nìmeèkovi, Sdružení D Olomouc

Semináø C

Divadlo obrazu a zvuku Hra s divadlem, hudbou a zvukem. Co všechno hudba a zvuk na divadle „zvládne“ a kam už nemùže; jak ovlivní ten, který zvuk význam… Lektor – Jiøí Vyšohlíd, muzikant a loutkoherec divadla Drak

Semináø E

Dramaturgicko autorský Od dramaturgické úpravy textu k autorství. Lektorka – Iva Peøinová, Naivní divadlo Liberec

Svìtlo a stín Stínové loutkové divadlo na pergamenu, rùzné postupy a technologie výroba loutek, krátké pøedstavení. Lektorka – Pavla Øíhová, Atelier Abrakadabra, absolventka stínového divadla z Bali

Semináø D

Pøíbìhy kolem nás Rodinný semináø s dìtmi od 4 do cca 10 let. Pìt dní pohrávání, prožívání a vyprávìní pøíbìhù starých i tìch nejsouèasnìjších, volnì inspirovaných knihou Salmana Rushdieho Hárun a moøe pøíbìhù. Lektor – TomᚠDoležal, vedoucí stø. dram. Výchovy Centra volného èasu Lužánky

Semináø F

Pro ty, co chtìjí vìdìt Semináø je urèen všem, kteøí chtìjí poznávat, jaká je stavba té které inscenace, jak a proè funguje èi nefunguje. Na konkrétním materiálu se úèastníci seznámí se zákonitostmi dramaturgie, režie, scénografie…. prostøednictvím zmínek o metodice hodnocení by mìl semináø posloužit i tìm, kteøí by rádi zkusili napsat recenzi, kritiku nebo hodnocení… Lektor – Ludìk Richter, Divadelní spoleènost Kejklíø

Semináø G

... loòské veøejné diskuse o pøedstaveních... a sedìli a poslouchali a diskutovali a spali a èílili se a mlèeli a .. Jak to bude letos?

melich

Nemocnièní postel jako jevištì Semináø bude zamìøen na specifiènost nemocnièního prostøedí, na jeho jedineènost, na jeho možnosti i omezení pro loutkové divadlo. Lektoøi – Ottokar Seifert a Marka Míková

... loòští seminaristé pracovali pilnì celých pìt dní, ale vždy s úsmìvem, tøebaže ráno se nìkterým vstávat moc nechtìlo

Semináø I

Papírkové divadlo Papírkové divadlo je dnes už skoro zapomenutá, i když stále èastìji znovu objevovaná forma loutkového divadla. Tento semináø se ale na papírkové divadlo dívá z jiné strany. Dílna je spíše pro výtvarníky, ale zúèastnit se mùže každý, kdo se nebojí hledat. Lektor – Robert Smolík, scénograf divadla Minor

Dìtský klub

Klub pro dìti, které nemohou zùstat doma, protože jejich rodièe budou v Chrudimi na loutkáøské pøehlídce. Lektoøi – studentky ZÈU Plzeò

hlava. redakce je pripravena na napor sms zprav z vasich erikso-

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 1, strana 9

Vèera, dokud jste tu, milí ètenáøi, nebyli a my se vás tudíž nemohli na nic zeptat, obešli jsme si Chrudim. Zajímalo nás, jak se na nás a naši pøehlídku tìší, èi netìší (pøípadnì se o ni nezajímají) místní. Ulice byli jako vymetené, tedy v pøeneseném slova smyslu, a my nìkoho potkali jen tu a tam. Co nám tedy lidé øekli? Mladý pár, on z Pardubic: „Na ´Chrudimi´ jsme nikdy nebyli, ale zrovna dneska jsme byli v muzeu se podívat na loutky. Jenom projíždíme, ale docela bychom se šli na nìco podívat.“ Manželé mladšího støedního vìku: „Na pøehlídková pøedstavení nechodíme, ale chodili jsme, když byly dìti malý.“

Ètyøi dìvuchy okolo ètrnácti - po úvodní otázce se zaèaly chichotat a poodstoupily tak, aby každá mìla k mikrofonu stejnì daleko, vytvoøili tak sbor, kvarteto. „Loutkový divadlo nás vùbec nezajímá.“ Jedna se dokonce pøiznala, že neví, že tady nìco takového je.“ Statistika: tøi ze ètyø dívek v Chrudimi vìdí o konání loutkáøské pøehlídky = 75% puberaèek. Žádné ale pøehlídka nevadí. Pak jsme oslovili milé dùchodkynì pokuøující na zápraží. „My jsme dùchodci, takže ušetøíme na festivalu. Ale je to nìco výjimeènýho. - Je to fajn. Kdysi po pøevratu, jako tom posledním, dokonce jeden na mìstì prohlásil, nechci ho jmenovat, že by nejradši loutkáø-

Loutkáøská Chrudim

skou pøehlídku vystìhoval daleko za humna. A nepodaøilo se to. Mnì se to líbí. Já si myslím, že to tady je zpruha. Ten spoleèenskej život to tady pozvedne. Kdyby tu nebyli ti loutkáøi, tak už tu v Chrudimi nebude vùbec nic. A ty mladý se chovaj moc hezky. A já vím, co je to za tìžkou práci, já jsem mìla estrádní soubor a vím, že ty lidi obìtujou spoustu èasu a já jim držím moc palce.“ jp, pv

Setkání s Vìrou Øíèaøovou aneb rozhovor Po pøedstavení „Piškandendula aneb Josefe“ jsem se setkal s její hlavní protagonistkou Vìrou Øíèaøovou. Musel jsem ovšem vyèkat, až probìhnou slyšení všech, kteøí si s ní pøáli mluvit. A že jich bylo. Lávka: Èím vás tak fascinuje loutkové divadlo? Nebo ty bytosti (rozumìjme loutky), co k nim cítíte? Øíèaøová: Nás zajímá hlavnì ta loutka, ta magie. Ono se s ní taky èarovalo. Je taková stará grafika, èeská, je

to takovej... nejsem si jistá, jestli knìz, drží hostii a loutku. Fascinujou nás ty pohyby, ale nejen ty estetické, taky ty neestetické. A nebo ty, které vzniknou samy, tøeba se náhodnì zkroutí. Je to socha. František (Vítek, loutkostrùjce a pøihravaè) je sochaø, vyuèil se øezbáøem. Ta døevìná loutka nás fascinuje ještì víc, protože má takovou strašnou sílu. My jsme chtìli, aby to pùsobilo trošièku jako malý obøad, tak vážnì, z naší stra-

ny. I humor, ale nechtìli jsme to dìlat levou zadní. Lávka: Ono to trochu pùsobilo, jako že je to ve spolupráci s tìma loutkama. Øíèaøová: Spíš ony nás vodìj než my je. My se s loutkou dost stýkáme. Já jsem pozorovala dìti, který mì fascinujou tím, jak si hrajou. Ono je to tøeba prohnutý, ale to dítì má takovou vášnivou pøedstavu. Jestli je to disharmonický, mì nevadí, mì fascinuje ten výraz. Myslím si, že jsme pochopili, že když s tím èlovìk hraje, tak se odehrává to, co on cítí, tady se to odehrává (ukazuje si na èelo). Ten pøedmìt se tam kvedlá a vy pracujete tady (tamtéž). Já nemám pøedstavu, že jsem nìjak nadaná hereèka, ale hraju si ráda. A František mnì pomáhá. Dìkujeme za rozhovor.

název pro výroèní celostátní festivalové pøehlídky amatérského loutkáøství, poøádané od roku 1951 každoroènì (s výjimkou r. 1953, kdy sídlem tohoto festivalu byla Praha) v Divadle Zdeòka Nejedlého v Chrudimi, od r. 1959 také za úèasti pozvaných zahranièních souborù a jednotlivcù, a spojené zpravidla s diskusními besedami, semináøem a konferencí amatérských loutkáøù, s pøehlídkou loutkových filmù a s odbornými výstavkami. Na poøadatelství L.CH. se podílí ministerstvo školství a kultury a ROH, organizaènì spolupracuje Ústøední dùm lidové tvoøivosti v Praze, KNV a Dùm osvìty v Chrudimi.

Pøíruèní slovník nauèný – ÈSAV Praha 1963

Setkání pro všechny, kteøí do toho chtìjí mluvit. Pátek 4. èervence v dopoledních hodinách. Sledujte další informace.

Diskuse o pøedstaveních v Divadle K. Pippicha v prvním patøe vždy ve 14.00 hodin

jp, pv

nu, samsungu, siemensu, nokii ,alkatelu a dalsich znacek va-

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 1, strana 10

CHRUDIM – VÌNNÉ MÌSTO ÈESKÝCH KRÁLOVEN, TɎ MÌSTO ÈESKÝCH AMATÉRSKÝCH LOUTKÁØÙ Pùvab mìsta tvoøí jeho architektura, dìjiny, které mìstem procházejí a lidé, které mìsto obývali, obývají a obývati budou. Pohled na siluetu historického mìsta Chrudimi, které se rozkládá na mírném návrší opírajíc se o zbytky støedovìkého opevnìní, je vskutku jedineèný. Dominuje dvojice vìží dìkanského chrámu Nanebevzetí P.Marie ze 14. století a kuriózní stavba m욝anského domu Mydláøovského ze století šestnáctého, navíc opøedená do nekoneèna odmítanou legendou, která se snaží tento dùm svázat s neblaze proslulým katem mìsta pražského Janem Mydláøem. Josef Svátek svým kdysi neobyèejnì èteným románem „Pamìti katovské rodiny Mydláøùv v Praze“, ve kterém pojednává o synovi zmínìného m욝ana, který si vystavìl onen dùm s válcovitou vìží ukonèenou do podoby minaretu, radním mìsta nikdy nepadl do oka. A jak by také mohl, když se na Staromìstském námìstí v Praze 21. 6. 1621 mocnì ohánìl svým meèem a stínal hlavy jednadvaceti èeských pánù. Byla by to ovšem pøekrásná legenda, na jejímž konci, jako smíøení høíchù katovského øemesla, vyroste Muzeum loutkáøských kultur, do tohoto Mydláøovského domu umístìné rokem 1962. Øíkám-li, že mìsto tvoøí jeho stavby a lidé v bìhu dìjinných událostí, mìl bych vzpomenout alespoò tìch, kteøí mají nìjakou souvislost s loutkáøstvím. Josef Ressel  /1793-1857/ mezi loutkáøské nadšence rozhodnì nepatøí. Ani Chrudim si ho pøíliš ne-

užila, protože se u Støedozemního moøe vìnoval vynálezectví lodního šroubu. Na svùj vynález získal v roce 1827 øádný patent a v roce 1927 se doèkal v areálu Okresního vlastivìdného muzea dùstojného pomníku od znamenitého sochaøe Ladislava Šalouna. A pøes tento pomník se mùžeme dobrat souvislosti s loutkáøstvím neb Mistr Šaloun, jinak autor roz-

ho divadla a pøed nìkolika lety uvedla Štìpánkùv pøeklad a úpravu hry Adolfa Bäuerlea“ Alina aneb Praha v jiném dílu svìta“ v nezapomenutelné režii Tomáše Dvoøáka a ve výpravì Ivana Nesvedy. Alois Gallat /18271911/ není sice chrudimský rodák, ale pùsobil zde jako kantor a založil v roce 1903 loutkovou scénu. V úmyslu vysmát se manýrám lidových

lehlého pomníku Jana Husa na Staromìstském námìstí v Praze, byl zaujatým loutkáøem neodmyslitelnì spojeným s proslulou Umìleckou výchovou v Praze na Vinohradech. Mohlo by se zdát, že ani další významný chrudimský rodák Jan Nepomuk Štìpánek /1783-1844/, který se po teologických studiích a vojenské kariéøe stal významným èeským dramatikem a režisérem, má s loutkovým divadlem pramálo spoleèného. A jsou to právì loutkáøi, kteøí se zasloužili o jeho nesmrtelnost. Již koèovní komedianti si pøivlastnili jeho pøeklad rytírny karlovarského Jindøicha Cuny „Die Räuber auf Mariakulm“, která proslula jako „Loupežníci na Chlumu“. O jiný titul se postarala dramaturgie libereckého Naivní-

loutkáøù, napsal znamenitou parodii “Rytíø Šnofonius a princezna Mordulína“ A není bez zajímavosti, že komedii, která mìla staré loutkáøe ponìkud zesmìšnit, se stala jejich oblíbeným titulem a dál pronikla na nejedno amatérské loutkové jevištì. Dál to byla celá rodina Schmoranzù, z vìtší èásti rodákù ze sousedních Slatiòan, kteøí svým stavitelským

a malíøským umìním pøispìli kráse tohoto mìsta. Ale proslavili se i v dalekém svìtì. Gustav Schmoranz, profesor na Umìlecko prùmyslové škole v Praze se stal v roce 1900 øeditelem Národního divadla a byl jím, považte, celých dvacet let. Nejmladšího z tohoto rodu, chrudimského rodáka Zdenka Schmoranze, pøijal pan øeditel na pár let do knihovny Národního divadla jako bibliotekáøe. Mladík zahoøel láskou k pøední èlence Národního divadla Libìnì Odstrèilové pozdìji Schmoranzové, která vedle svých èinoherních povinností byla vášnivou loutkáøkou. Zdenìk pro ni napsal v roce 1918 romantickou pohádku „Zaèarovaný les“. By je to dílko v jeho další tvorbì osamocené, stala se tato hra jednou z nejhranìjší loutkových her na našich amatérských jevištích. Zdenek Schmoranz se pozdìji vìnoval žurnalistice a jako aktivní èlen odboje byl po atentátu na Heydricha zatèen a v roce 1942 v Ploetzensee popraven. Z iniciativy loutkáøù a odbojových pracovníkù mu byla v roce 1947 odhalena na rodném domì v Husovì ulici pamìtní deska. Nikoliv jen architektura, ale pøedevším lidé bývají ozdobou našich mìst.

seho srdicka. nac posilat zpravu bozene, karle, pavle, když

JS

se

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 1, strana 11

Kde se dobøe najíts

Informace o tom, kam zajít na dobrý mok nebo jídlo, kde se nasnídat, poobìdvad, poveèeøet. Kde v klidu posedìt u dobrého vína, kávy nebo èaje. Je velmi tìžké vybrat ze všech chrudimských hospùdek, klubù, vináren a kaváren. Takže zde jmenuji jen ty, které jsem stihl alespoò trochu prohlédnout. Všechny ostatní mùžete doporuèit nebo pomluvit vy pøímo na stránkách Lávky. Nejprve se zmíním o hospùdce, která bude pøímo u divadla. Zajišována bude, vlastnì už je, M욝anskou restaurací Muzeum a poskytuje celodenní stravu. Letos se dvìma stany navíc, aby bylo dostatek místa i pøi nepøíznivém poèasí. Celodenní stravu je možné ještì objednat za 150,Kè. Jednotlivá jídla budou za: snídanì 30,-Kè, obìd 70,-Kè, veèeøe 50,-Kè.

Centrál

tak tam je Asijské bistro a herna. Herna má od 10.00 do 05.00, bistro od 8.30 do 19.30. Jídlo „a‘la“ Asijská kuchynì. Prostì tak na rychlovku.

Šenk-Bar

na hradbách (vlevo, když projdete „myší dírou“). Otevøeno mají od 10.00 do 22.00 a nechystají žádné prodloužení, ale možné je vše. Jídlo od 85,- do 150,- Kè. Pivo Plzeò a Gambrinus 12° za 20,Kè, Budvar 10° za 17,- Kè.

Kavárna 141

je cestou dolù z námìstí k Muzeu. Otevøeno mají od 9 - 22, v pátek do 23 hodiny.

Loutkáøské muzeum

Alfa

VELMOC

Kde posedìt s kamarády

má otevøeno od 10.00 do 22.00, v sobotu pak do 23.00 hodin. Výbìr jídel je široký. Piva nabízejí tøi – Gambrinus 10° za 15,-Kè, Kozel tmavý 10° za 15,-Kè a Plzeò 12° za 20,-Kè. Posezení uvnitø i na zahrádce.

mívalo otevøenu „Kaèenku“, takže i tam jsem se vydal na výzvìdy. A otevøeno bude, protože mladí z kolektivu muzea zajistili hospodského, který žíznivé loutkáøe obslouží. A ve ètvrtek je v Muzeu Loutkáøských kultur noèní prohlídka. Nezapomeòte!! A také mají knihovnu, kdo hledáte texty pro své divadlo, je možné tøeba právì tam. Knihovna bývá otevøena od úterý do ètvrtka od 9 do 14 hodin.

Modrá Hvìzda

samozøejmì otevøena bude. Kdo si ještì pamatujete na døevìné lavice v podloubí a na dvorku v koutì pod maskovací sítí podium, tak vìzte, že již druhým rokem je Modrá Hvìzda velice nóbl podnik. Ale loutkáøùm tu stále pøejí. Milan potvrdil, že bude otevøeno až do ranních hodin. Strava je stále skvìlá a èíšníci se na nápor loutkáøù pøipravují „nadmìrným spánkem“. Abych nezapomnìl, ve støedu se tu bude konat Loutkáøský bál a všichni jsou srdeènì zváni.

Mléko - peèivo

No a kdo bude chtít brzy ráno pro rohlík a mléko má šanci v kopeèku, tedy cestou od Muzea na námìstí, je prodejna Mléko-peèivo a tam mají otevøeno od šesti do sedmnácti.

Èeská republika je uznávanou loutkáøskou velmocí. Mìla (a pøes nepopiratelný úbytek dosud má) mimoøádné množství souborù. Dle dostupných údajù bylo amatérských souborù: 1930 – pøes 3000, s pravidelným provozem pro dìti… v roce 1963 – 1172 souborù…v roce 1973 – 478 souborù… v 90. letech minulého století zhruba 300. Roku 1911 založil Jindøich Veselý v Praze Èeský svaz pøátel loutkového divadla, roku 1912 tu vznikl a dosud existuje nejstarší souvisle vycházející loutkáøský èasopis na svìtì (Loutkáø), roku 1923 tu bylo založeno jedno z 1. loutkáøských ústøedí na svìtì Loutkáøské soustøedìní, roku 1929 celosvìtová mezinárodní organizace UNIMA, 1952 zaèala v Praze pracovat nejstarší loutkáøská vysoká škola na svìte a roku 1972 v Chrudimi první muzeum loutkáøských kultur – v Chrudimi proto, že… V Chrudimi proto, že tu vznikl roku 1951 nejstarší nepøetržitì dosud trvající loutkáøský festival na svìtì – Loutkáøská Chrudim.

(z knihy L. Richtera: 50 Loutkáøských Chrudimí)

Èajovna

Je naproti Komerèní bance - u Muzea. Otevøeno mají dennì od 14.00 do 21.00 hodin.

muzete domejlovat na stranky nejctenejsi tiskoviny po celem

Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 1, strana 12

strednim toku chrudimky k nam do nasi i vasi „Lavky“ -redakce.-