Poděkování Děkuji vedoucí mé práce Mgr. Kateřině Thelenové za odborné vedení při psaní mé bakalářské práce a za její trpělivost s mojí osobou. Dále děkuji všem ředitelům a vedoucím pracovníkům zařízení, která poskytují sociální služby v regionu Novoborsko, za jejich ochotu mi poskytnout informace o jejich zařízení a vedoucímu odboru Sociálních věcí a zdravotnictví na Městském úřadě v Novém Boru Bc. Milanu Reichertovi za poskytnutí všech dostupných materiálů, které jsem potřeboval pro svou bakalářskou práci. Děkuji také své rodině, která mi vytvářela výborné podmínky a ve studiu mě podporovala.
Název bakalářské práce: Sociální služby pro seniory Název bakalářské práce: Social Service for the Elderly Název bakalářské práce: Die sociálen Dienste für di Senioren Jméno a příjmení autora: Břetislav Chlup Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2010/2011 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Kateřina Thelenová Anotace: Tématem bakalářské práce byly služby pro seniory v regionu Novoborsko v návaznosti na komunitní plánování sociálních služeb v této oblasti. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat sociální služby pro seniory ve vybraném regionu. Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral region Novoborsko, ve kterém žiji a pracuji. Bakalářskou práci jsem rozdělil do dvou částí. Na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zabýval základními pojmy a informacemi o komunitním plánování – legislativou, počátky plánování sociálních služeb, jeho principy, účastníky a analýzou komunitního plánu Svazku obcí Novoborska. Popisem vybraného území a sociálními službami poskytovanými v regionu. Teoretickou část jsem uzavřel popisem seniorů a jejich potřebami. V praktické části jsem zjišťoval pomocí analýzy dokumentů, řízených rozhovorů a kritické reflexe vlastní praxe údaje o poskytovatelích sociálních služeb v regionu Novoborsko, se zaměřením na seniory, potřeby a požadavky klientů včetně finanční úhrady těchto služeb. Hlavním předpokladem byla existence poskytovatelů sociálních služeb, vznik nových poskytovatelů sociálních služeb a potřebný zájem veřejnosti. Hlavním zjištěním je to, že počet poskytovaných sociálních služeb je v regionu Novoborsko dostatečný. Poskytovatelé sociálních služeb postupně rozšiřují nabídky podle požadavků klientů. Nedostatečná je však kapacita v pobytových zařízeních, kde poptávka převyšuje současnou nabídku. Odráží se zde trend, aby lidé co nejdéle zůstávali v domácím prostředí a pobytová zařízení využívali co nejméně. Klíčová slova: Komunitní plán sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb, region Novoborsko, senior, sociální služby, svazek obcí, uživatelé.
Resümee: Das Thema meiner Arbeit waren die Dienstleitungen für Senioren in der Region Nový Bor / Haifa in Anknüpfung an die gemeinschaftliche Planung in diesem Bereich. Das Ziel dieser Arbeit war es, die sozialen Dienstleistungen für Senioren in der ausgewählten Region zu analysieren. In meiner Bachelorarbeit entschied ich mich für die Region Nový Bor, wo ich lebe und arbeite. Die Bachelorarbeit habe ich in zwei Teile getrennt. In die theoretische und die praktische. Der theoretische Teil erklärt die grundlegenden Begriffe und Informationen über die gemeinschaftliche Planung - Gesetzgebung, Planungsanfang der sozialen Dienstleistungen, deren
Prinzipien,
Teilnehmer
und
Analyse
der
gemeinschaftlichen
Planung
des
Gemeindeverbandes Haida. Beschreibung des ausgewählten Gebiets und der in dieser Region geleisteten sozialen Diensten. Der theoretische Teil wird mit einer Beschreibung der Senioren und deren Bedürfnissen abgeschlossen. Im praktischen Teil eruierte ich mittels Dokumentenanalyse, Interviews und kritischer Reflexionen
der
eigentlichen
Praxis
Informationen
über
die
Anbieter
sozialer
Dienstleistungen in der Region Nový Bor, die sich auf Senioren, Bedürfnisse und Anforderungen von Kunden, einschließlich der finanziellen Vergütung dieser Leistungen orientieren. Die wichtigste Voraussetzung war die Existenz von sozialen Dienstleistungen, Entstehung neuer Anbieter sozialer Dienstleistungen und das unerlässliche Interesse der Öffentlichkeit. Die wichtigste Erkenntnis ist, dass die Anzahl der sozialen Dienstleistungen in der Region Nový Bor ausreichend ist. Die Online-Dienstleister erweitern darüber hinaus ihr Angebot nach Anforderungen der Kunden. Allerdings mangelt es an Kapazitäten in den stationären Einrichtungen, wo die Nachfrage das derzeitige Angebot übersteigt. Es spiegelt sich hier ein Trend wider, dass die Menschen so lange wie möglich zu Hause bleiben sollen und die stationären Einrichtungen möglichst sparsam nutzen. Schlüsselworte: Gemeinschaftlicher Plan von sozialen Dienstleistungen, soziale Dienstleister, Region Nový Bor / Haida, Senioren, soziale Dienstleistungen, Gemeindeverband und Nutznießer.
Annotation: The main theme of the bachelor thesis are the services offered to senior citizens in the Nový Bor region with the reference to the community planning of social services in the same region. The aim of the bachelor thesis was to analyze social services for senior citizens in the selected region. For my thesis I selected the Nový Bor region as the place where I live and work. I divided my bachelor thesis into two parts - theoretical and practical part. In the theoretical part I dealt with the general terms and information on community planning legislation, origins of social services planning, principles, participants as well as the analysis of the community plan of the Alliance of Municipalities of the Nový Bor region, followed by the description of the selected area and overview of social services provided in the region. I concluded the theoretical part by a brief description of senior citizens and their specific needs and requirements. In the practical part of my thesis I used the analysis of documents, controlled interviews and critical reflections from my own practice to reveal the details on providers of social services in the Nový Bor region, with the special focus on senior citizens, their specific needs and requirements as well as financial compensation of such services. The main presumption was the existence of the social services providers, establishment of new social services providers and the necessary public interest. The key finding was that the number of the social services provided in the Nový Bor region is sufficient enough to cover the local demand. Social services providers have been extending their offer pursuant to specific requirements of their clients step by step. However there is an insufficient capacity in the sojourn facilities where the demand is high above the local supply. This seems to be a consequence of the local trend forcing people to stay in their homes rather than to spend their time in the sojourn facilities. Key terms: Community plan of social services, providers of social services, the Nový Bor region, senior citizen, social services, alliance of municipalities, clients.
OBSAH
ÚVOD ................................................................................................................... 9 1. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB .......................... 12 1.1. Princip plánování sociálních služeb ........................................................................................................ 12 1.1.1. Legislativní opora komunitního plánování sociálních služeb v ČR ......................................... 13 1.1.2. Počátky komunitního plánování sociálních služeb ................................................................... 14 1.1.3. Přínos komunitního plánování pro obce ................................................................................... 15 1.1.4. Principy komunitního plánování .............................................................................................. 16 1.1.5. Komunitní plánování v regionu Novoborsko ........................................................................... 17 1.1.6. Účastníci komunitního plánování sociálních služeb na Novoborsku ....................................... 18 1.1.7. Analýza komunitního plánu Novoborska ................................................................................. 19 1.1.8. Pojem komunita........................................................................................................................ 20
2. POPIS VYBRANÉHO REGIONU............................................................. 20 2.1. Sociální služby v regionu Novoborsko ................................................................................................... 21 2.1.1. Stručný popis............................................................................................................................ 21 2.1.2. Služby poskytované v regionu.................................................................................................. 22
3. SENIOŘI ....................................................................................................... 23 3.1. Etapy stáří ............................................................................................................................................... 24 3.2. Změny v oblasti socializace .................................................................................................................... 25 3.3. Psycho-somatické změny u starých lidí .................................................................................................. 26 3.4. Senioři a volný čas .................................................................................................................................. 28
4. SHRNUTÍ...................................................................................................... 30 5. PRAKTICKÁ ČÁST.................................................................................... 31 5.1. Cíl praktické části ................................................................................................................................... 31 5.2. Stanovení předpokladů............................................................................................................................ 31 5.3. Metodologie průzkumu ........................................................................................................................... 32 5.4. Popis oslovených zařízení....................................................................................................................... 33 5.5. Realizace průzkumu................................................................................................................................ 34 5.5.1. Poznatky z praxe ...................................................................................................................... 34 5.5.2. Analýza dokumentů.................................................................................................................. 35 5.5.3. Řízené rozhovory ..................................................................................................................... 39 5.5.4. Shrnutí ...................................................................................................................................... 47
ZÁVĚR ............................................................................................................... 50 NÁVRH OPATŘENÍ ........................................................................................ 52 SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ........................................................... 53 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................... 55 PŘÍLOHY .......................................................................................................... 56
Úvod Motto „Empatické naslouchání znamená dočasně žít životem druhého.“ Carl Rogers Tématem bakalářské práce jsou služby pro seniory v regionu Novoborsko v návaznosti na komunitní plánování sociálních služeb v této oblasti. Cílem bakalářské práce je analyzovat sociální služby pro seniory ve vybraném regionu. Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral region Novoborsko, ve kterém žiji a pracuji. V tomto regionu je zpracován komunitní plán sociálních služeb, který je průběžně aktualizován v návaznosti na Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje pro období 2009 – 2013. Mojí motivací k volbě tématu je prostředí, ve kterém žiji a pracuji. Současně ale také naši rodiče, jejich známí a rodiče našich přátel. Ti všichni jsou již ve věku, kdy častěji než dříve potřebují naši pomoc, nebo zajištění služeb pro úkony, které již sami nezvládnou. Stárnutí lidí je proces, se kterým se setkáváme v každodenním životě. Většina z nás se na toto období příliš netěší. Nelze se mu vyhnout a do jisté míry záleží na každém z nás, jak se s touto životní etapou vyrovnáme. Každý z nás občas přemýšlí, jaké to bude, až mu bude například šedesát, sedmdesát a více let, prostě až bude starý. Ať vědomě či nevědomě tento věk vnímáme v kontaktu se starými lidmi, například rodiči, blízkými, sousedy a vytváříme si o tomto životním období určitý názor a postoj. Ten je více či méně ovlivněn také informacemi z různých médií. Nejvíce poznatků můžeme a získáváme při kontaktu se svými rodiči (pokud jsme již ve věku padesátníků), nebo v zaměstnání, ti co pracují se seniory. Velmi nás ovlivňuje, v jakém žijeme prostředí, jaké získáváme informace, jaké služby jsou nám nabízeny a které si můžeme vybrat. S rozvojem společnosti dochází v posledních letech nejen k častým změnám v oblasti legislativy, ale také v přístupu k seniorům. Rozvoj medicíny současně pomáhá prodlužovat věk a s tím je spojena řada nových situací a problémů, které vyžadují jiné přístupy a řešení. Současně tato oblast klade větší nároky na rodiny, různá zařízení i společnost. Společné soužití několika generací je dnes v Česku spíše výjimkou, a to klade větší nároky na poskytování pomoci starším lidem a seniorům, než tomu bylo dříve. Neznamená to,
9
že by se děti o své rodiče nechtěli starat, i když jsou i tací. Jiné bydliště, dojíždění do zaměstnání jim často neumožňuje poskytnout takovou péči, která je potřeba. Stáří patří k obecným jevům, o nichž se kdekdo domnívá, že jim rozumí, aby se posléze ukázalo, že společnost laická i odborná je zahlcena mýty, které závažně ohrožují kvalitu života starých lidí, úroveň mezigeneračních i rodinných vztahů, účinnost, účelnost a bezpečnost poskytovaných služeb. Kolem starých lidí, jak zdravých, či nemocných, se vytváří atmosféra nezájmu, nepochopení a neporozumění. Časté jsou otázky: A jak to máme udělat, když máme malý byt a chodíme do práce? Nevycházím s rodiči, nikdy jsme si nerozuměli. Vždyť je to blázen, nic si nepamatuje, ještě mi podpálí barák. Jsme bezradní, nevíme, jak na to. Takto to vypadá, že má každý svůj názor a postoj k dané problematice. Opak je však pravdou. Spíše to ukazuje na bezradnost, pro určitý věk i nezájem. Někdy to může být úsměvné, ale většinou je to smutné. Stejně tak, jak se učíme žít s demokracií, je potřeba hledat, znovu najít a pochopit svět dnešních seniorů. Asi nemůžeme mít nikdy dostatek zkušeností, jemnosti, abychom odhadli a vytušili všechny změny a potřeby u těchto lidí. Často stačí přítomnost a chvilka povídání. V současné době u nás přibývá starých lidí rychleji než lidí jiných věkových skupin. Příčiny jsou dvě:1 První z nich je prodlužování lidského věku s rozvojem životní úrovně a zdravotnictví, druhou je snižování počtu nově narozených dětí. Zvýšení počtu starých lidí ve společnosti mění jejich životní styl a má vliv na vývoj každého z nás. Lidé, kterým je v současnosti šedesát nebo sedmdesát let tvoří silnou skupinu, která hledá společenské uplatnění, má své nároky a svůj způsob života. Pro bakalářskou práci jsem si zvolil metodu analýzy dokumentů týkajících se komunitního plánování a poskytovaných sociálních služeb v regionu Novoborska. Výzkumná otázka pro mou bakalářskou práci zní: Jaké jsou poskytované a chybějící služby?
1
ČSÚ, Senioři v ČR v datech, [online]. [cit. 2010–07–15]. Dostupné na Internetu: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/gender_uvod
10
Bakalářskou práci rozdělím na dva celky. Na část teoretickou a praktickou. Teoretická část bude dále členěna na dvě spolu související kapitoly. V první kapitole provedu seznámení se základními pojmy o komunitním plánování, legislativou vztahující se ke komunitnímu plánování a s vybraným regionem. V druhé kapitole budu analyzovat potřeby, vlastnosti a chování seniorů. Kdo je vlastně senior? Co může být charakteristické pro tuto skupinu obyvatel? V praktické části se budu zabývat samotnými službami v regionu Novoborsko z pohledu poptávky a nabídky. Vyberu si jednotlivá zařízení dle aktualizovaného katalogu sociálních a souvisejících služeb regionu Novoborska. Následně po předchozí dohodě plánuji navštívit jednotlivá zařízení a formou řízeného rozhovoru se budu snažit získat informace o jednotlivých zařízeních, poskytovaných službách, klientech, spolupráci s jinými zařízeními, spolupráci v rámci Svazku obcí Novoborska, požadavcích klientů a veřejnosti. Cílem rozhovoru je získat co nejvíce informací o poskytovaných službách a také o samotném poskytovateli. Jednotlivé rozhovory budu vyhodnocovat a následně vytvářet přehled nejen o poskytovaných službách, ale také o poptávce a jejich uspokojování a spolupráci mezi jednotlivými subjekty v rámci regionu Novoborska.
11
1. Komunitní plánování sociálních služeb V této kapitole se věnuji obecnému vymezení komunitního plánování. Jedná se o vymezení, které nám má přiblížit, o jaké plánování se jedná a k čemu slouží.
1.1.
Princip plánování sociálních služeb Základem komunitního plánování sociálních služeb je spolupráce zadavatelů (obcí,
krajů) s uživateli (klienty) a poskytovateli (jednotlivými organizacemi) sociálních služeb při vytváření plánu, vyjednávání o budoucí podobě sociálních služeb a realizaci konkrétních kroků. Společným cílem je zajistit dostupnost kvalitních sociálních služeb.2 V rámci komunitního plánování sociálních služeb jsou nejdůležitějšími účastníky na straně jedné uživatelé sociálních služeb a na straně druhé subjekty poskytující sociální služby. Mezi ně patří organizace řízené státem, krajem, nebo jednotlivými obcemi. Může se ale také jednat o nestátní neziskové organizace. Poskytovatelé vědí, jak služby fungují, a znají systémové a provozní záležitosti. Dokážou popsat stávající poptávku i předpokládané trendy a obecně se v celé problematice dobře orientují. Jejich přínos je v tomto ohledu nenahraditelný.3 Při komunitním plánování sociálních služeb se vychází zejména ze zjištění stavu poskytovaných sociálních služeb v daném regionu, porovnáním existující nabídky sociálních služeb a zjištěnými potřebami současných nebo potenciálních uživatelů těchto služeb. Výsledek provedeného srovnání slouží jako jeden z klíčových podkladů pro zformulování priorit v oblasti sociálních služeb. Porovnáním zjištěných skutečností v návaznosti na finanční prostředky získáváme výchozí podklady pro proces komunitního plánování. Jedním z důležitých předpokladů, aby komunitní plánování bylo úspěšné, je získání podpory ze strany politické reprezentace, a to jak při zahajování plánování, tak i v jeho průběhu a při uskutečňování reálných činností směřujících například k rozšíření nabídky 2
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Komunitní plánování sociálních služeb[online]. [cit. 2011–01–21]. Dostupné na Internetu:
12
služeb, zvyšování jejich efektivity a spolupráci různých subjektů při zajišťování potřebných služeb. Obce a kraje vystupují v komunitním plánování jako zadavatelé, kteří jsou odpovědni za zajištění a provoz sociálních služeb na určitém území. Měli by být a většinou jsou garanty realizace výstupů komunitního plánování. Neméně významné je zabezpečit koordinaci celého procesu. Pracovní struktury v podobě pracovních, konzultačních nebo vyjednávacích skupin se skládají ze zástupců všech zainteresovaných stran. Řízení celého procesu plánování a realizace komunitního plánování zajišťuje koordinační skupina. Ta nejen řídí jednotlivé pracovní skupiny, ale také vyhodnocuje výstupy pracovních skupin a v návaznosti na ně připravuje zadání pro řešení jednotlivých bodů komunitního plánu. Po vytvoření komunitního plánu se přechází od plánovací k realizační fázi, kdy dochází k faktickému naplňování priorit, respektive jednotlivých opatření. Součástí této etapy je také sledování postupu a míry plnění stanovených úkolů. Plán bývá zpracováván obvykle na rozmezí několika let a po uplynutí tohoto období se celý plánovací cyklus opět opakuje.4 V současné době existuje politická podpora pro plánování sociálních služeb ve všech krajích v ČR. Obce, kde je plánování sociálních služeb realizováno, se nacházejí v různé fázi plánovacího procesu; zatímco někde je plánování teprve zahajováno, jinde se např. pracuje na mapování místních služeb a zdrojů či na zjišťování potřeb uživatelů služeb a informovanosti o službách mezi veřejností. V určitých obcích je již hotov komunitní plán sociálních služeb s výhledem na nejbližší léta, případně bylo přikročeno k realizaci jednotlivých opatření a úkolů, které z něj vzešly.5 1.1.1. Legislativní opora komunitního plánování sociálních služeb v ČR Legislativní oporou pro plánování sociálních služeb je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění, §94 a §95.6 V zákoně je ustanovena povinnost krajů zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb a obcím je zpracování střednědobého
4
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Komunitní plánování sociálních služeb[online]. [cit. 2011–01–21]. Dostupné na Internetu:
13
plánu rozvoje sociálních služeb doporučeno. Tento plán je možno dle legislativy realizovat metodou komunitního plánování.7 Jiný právní předpis v současné době neukládá povinnost obcím zpracovávat komunitní plán sociálních služeb. Obec v rámci své působnosti zajišťuje informovanost o poskytování sociálních služeb na svém území. Spolupracuje s dalšími obcemi, což se dnes většinou děje právě prostřednictvím plánování sociálních služeb – komunitní plánování, a dále poskytovateli sociálních služeb. Obec může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. V rámci Svazku obcí Novoborska je v daném regionu plánování, informace o poskytování sociálních služeb a realizace jednotlivých cílů uskutečňována prostřednictvím komunitního plánu sociálních služeb. 1.1.2. Počátky komunitního plánování sociálních služeb Komunitní
plánování
sociálních
služeb
jako
způsob
zajištění
dostupnosti
a transparentního rozhodování o podobě sociálních služeb bylo pilotně ověřováno v rámci modulu 1. Česko-britského projektu "Podpora Ministerstva práce a sociálních věcí při reformě sociálních služeb" na Písecku v letech 2000-2003. Zkušenosti z procesu plánování na Písecku byly MPSV zúročeny jak při práci na metodických a koncepčních materiálech (např. Bílá kniha sociálních služeb, Operační program rozvoje lidských zdrojů), tak i při vytváření vzdělávacího programu k podpoře komunitního plánování sociálních služeb nebo při přípravě programového financování či dotačního řízení. 8 Další proces byl již na jednotlivých obcích nebo svazcích obcí. Ty v komunitním plánování sociálních služeb spatřují jeden z důležitých způsobů jak zkvalitnit služby pro obyvatele a to na základě spolupráce s nimi. Dalo by se říci, že je to uplatnění přání, vizí a tužeb v praxi. Dnes většina obcí má zpracován plán sociálních služeb pro své území, nebo území daného regionu a provádí již jeho aktualizaci. Řada obcí s plánováním teprve začíná. Velkou pomocí v tomto procesu jsou metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí a komunitní plány jednotlivých krajů, které mohou sloužit jako vodítko a současně jako podpůrný materiál. 7
Svazek obcí Novoborska, Komunitní plán sociálních služeb. 1. vydání Nový Bor, 2006, s. 4 Ministerstvo práce a sociálních věcí, Komunitní plánování sociálních služeb[online]. [cit. 2011–01–21]. Dostupné na Internetu:
14
1.1.3. Přínos komunitního plánování pro obce Pokud se něco připravuje a plánuje je dobré jako jeden z bodů uvést, co bude přínosem této práce, co komu přinese, nebo umožní. Tím poskytneme informace nejen o záměru, ale také možnostech spolupráce a samotné realizaci. Díky plánování služeb v obcích, městech a městských částech, tedy na nejnižší úrovni, lze vytvořit systém služeb podle existujících (a předpokládaných) potřeb, v odpovídající kvalitě a v souladu s místními specifiky. To znamená, že se lidé sami podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby.9 Zapojuje všechny účastníky systému sociálních služeb (tedy uživatele, poskytovatele, zadavatele) do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb a zvyšuje tak podíl občanů na rozhodovacím procesu o způsobu jejich zajišťování, legitimizuje rozhodování řídících a zastupitelských orgánů a zvyšuje míru zapojení občanů do dění v obci, podporuje dialog a spolupráci mezi obyvateli, zvyšuje pocit příslušnosti ke komunitě a umožňuje objevovat nové lidské i materiální zdroje, umožňuje obcím sdružovat stávající zdroje, zvyšuje efektivitu jejich využití, zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb a rozšiřuje jejich nabídku, zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám, reagovaly na lokální odlišnosti, zvyšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protože je vynakládá jen na takové služby, které jsou potřebné. Z jednotlivých bodů je patrné, že cílem je zapojení všech složek obyvatelstva, tzn. nejen poskytovatelů, ale také uživatelů. Jde o jejich vzájemný dialog a spolupráci při plánování i samotné realizaci. Již při zpracování tak získáváme zpětnou vazbu, nebo nové podněty, co je ještě potřeba vylepšit, případně doplnit. Pocit spolupodílení vytváří i následně nové podněty a životaschopnost daného plánování. Plánování tak již není věcí pouze úředníků, ale široké veřejnosti. Samotná spolupráce a zapojení jednotlivých složek obyvatelstva do komunitního plánování s sebou také přináší potřebu vytvoření principů komunitního plánování. Tyto
9
Liberecký kraj, Komunitní plánování sociálních služeb[online]. [cit. 2010–05–01]. Dostupné na Internetu:
15
principy jsou pro všechny zúčastněné odrazovým můstkem pro plánování a realizaci v komunitním plánování. 1.1.4. Principy komunitního plánování Abychom si dokázali vytvořit představu, co všechno je obsaženo v komunitním plánování, uvádím v této kapitole principy plánování, tak jak jsou uvedeny v komunitním plánu Libereckého kraje. Lze je shrnout do několika bodů 10: Partnerství mezi všemi účastníky - potřeby a cíle všech účastníků mají stejnou váhu. Názorům všech stran musí být dopřáno stejného prostoru. Zapojování místního společenství. Při zapojování místního společenství je nutné hledat různé metody a formy oslovení a zapojení tak, aby nabídka ke spolupráci byla srozumitelná (např. podle bydliště, způsobu života, zájmů, socioetnické příslušnosti, atd.). Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. Hledání nových lidských a finančních zdrojů. Nelze zapomínat na spolupráci s podnikateli, která může být oboustranně přínosná, na význam práce dobrovolníků, svépomocných skupin, domácích pečovatelů včetně sousedské výpomoci. Komunitní plánování sociálních služeb je jedním z nástrojů pro zlepšení kvality života v obci. Práce s informacemi. Je nezbytné zajistit rovný přístup k informacím uvnitř řídící struktury a zajistit předávání informací veřejnosti. Budou - li informace pravidelně předávány, bude možné očekávat relevantní připomínky a podněty. Je nutné stanovit, jak bude možné vznášet připomínky a jak bude s připomínkami nakládáno. Průběh zpracování komunitního plánu je stejně důležitý jako výsledný dokument. Komunitní plán nezpracovává skupina expertů. Proces komunitního plánování znamená vyhledávání, zapojování a diskusi různých lidí. Tento proces umožňuje, aby navržený systém sociálních služeb byl jedinečný a neopakovatelný a plně odpovídal místním podmínkám a zdrojům. Zohlednění již vytvořené a osvědčené spolupráce. Dobře fungující spolupráce může být inspirací pro ostatní účastníky komunitního plánování. Prohloubení spolupráce mezi všemi účastníky přináší kvalitnější nabídku sociálních služeb. 10
Liberecký kraj, Komunitní plánování sociálních služeb[online]. [cit. 2010–05–01]. Dostupné na Internetu:
16
Kompromis přání a možností. Výsledkem komunitního plánování je vždy kompromisní řešení mezi tím, co chceme, a tím, co máme k dispozici. Možnosti v tomto případě nejsou pouze materiální, finanční a lidské zdroje, ale také dohoda vymezující, kdo a jak se bude na dosažení stanovených cílů komunitního plánu podílet. 11 Základem komunitního plánování, pokud chceme, aby bylo v praxi životaschopné, je stanovení základních principů. Tyto principy tvoří základní rámec – pilíře, na kterých je „postaven“ celý komunitní plán. Tyto principy umožňují postupovat systematicky a tím snadněji dosáhnout naplánovaného cíle. Je to nejenom práce s informacemi, ale také s lidským potenciálem. Můžeme zde naplánovat nejen vize, které pro danou oblast máme, ale také finanční nároky, které jsou potřebné pro samotnou realizaci jednotlivých bodů komunitního plánu. Na tomto místě uvedu pro ilustraci jeden poznatek z praxe. Při představování komunitního plánu veřejnosti jsem se opakovaně setkal se situací, že jsou někteří přítomní (převážně zastupitelé obcí) překvapeni z vysokých finančních částek, které jsou plánovány pro realizaci jednotlivých bodů komunitního plánování. Následně to komentují slovy jako: „na to nikdy mít naše obec nebude!“ Následně se snažím vysvětlit, že pokud nebudeme plánovat a mít alespoň v hrubých rysech představu, kolik nás bude co stát, nemůžeme jít v procesu realizace dál. Protože právě dokument, kterým je Komunitní plán sociálních služeb, nám slouží jako jeden z podkladů při podávání žádostí v rámci jednotlivých dotačních programů. 1.1.5. Komunitní plánování v regionu Novoborsko Zpracování rozvojového materiálu regionu Novoborska a počátky Komunitního plánování sociálních služeb se datují od října roku 2004. Prostřednictvím Svazku obcí Novoborska se do tohoto plánování zapojily všechny stávající obce svazku. Odborným garantem a metodikem zpracování se na základě smlouvy stalo Centrum komunitní práce v Ústí nad Labem.12 Finanční prostředky potřebné při tvorbě komunitního plánu byly poskytnuty z grantového fondu Libereckého kraje a z prostředků obcí sdružených ve Svazku obcí
11
Liberecký kraj, Komunitní plánování sociálních služeb[online]. [cit. 2010–05–01]. Dostupné na Internetu:
17
Novoborsko. Komunitní plán byl zpracováván dva roky. Od počátku roku 2005 do ledna roku 2007. 1.1.6. Účastníci komunitního plánování sociálních služeb na Novoborsku Komunitní plán sociálních služeb Svazku obcí Novoborska rozděluje účastníky komunitního plánování do tří základních skupin. Jedná se o zadavatele, poskytovatele a uživatele13 : Zadavatel, tj. obec, svazek obcí, kraj. Ten je zodpovědný za zajištění sociálních služeb na daném území. Úkolem zadavatele je, aby svým občanům zajistil potřebné služby v co nejvyšší kvalitě a současně finančně dostupné, poskytovatelé, tj. subjekty, které poskytují a nabízejí sociální služby bez ohledu na zřizovatele. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet své zařízení a poskytovat kvalitní sociální služby v souladu se svým posláním a rozvojovým plánem, uživatelé, tj. osoby, kterým jsou poskytovány sociální služby z důvodu nepříznivé sociální situace, v níž se ocitly. Ti představují nenahraditelnou možnost, jak zjistit potřeby v sociálních službách, jak získat informace o kvalitě poskytovaných služeb, jak objevit eventuální mezery v nabídce a jak objevit nové zdroje. Kromě zadavatele, uživatelů a poskytovatelů se na tvorbě komunitního plánu sociálních služeb podílejí také další odborníci, představitelé institucí, zástupci neziskových organizací, kteří úzce spolupracují s poskytovateli sociálních služeb (policie, nemocnice, zdravotnická zařízení, odborní lékaři, školy, úřady, apod.), příbuzní či blízcí uživatelů a široká veřejnost. 14 Pro optimální nastavení plánování a také při samotné realizaci sociálních služeb je rozdělení do tří základních skupin základem úspěchu pro další vývoj. Všichni se mohou na plánování a realizaci podílet dle svých možností a schopností. Velkým přínosem je, že k základním krokům, které jsou dány legislativou, máme možnost při vytváření získávat podněty a zpětnou vazbu od uživatelů a poskytovatelů těchto služeb. Výsledkem pak může být životaschopný materiál, který je přínosem pro všechny zúčastněné. Lze také zdůraznit, že optimální nastavení služeb souběžně optimalizuje finanční náklady pro všechny zúčastněné.
13 14
Komunitní plán sociálních služeb. 1. vydání Nový Bor: Svazek obcí Novoborska, 2006. s. 3. Komunitní plán sociálních služeb. 1. vydání Nový Bor: Svazek obcí Novoborska, 2006. s. 3.
18
1.1.7. Analýza komunitního plánu Novoborska Koordinační skupina, která připravovala podklady, řídila veškerou činnost při přípravě a tvorbě komunitního plánu Novoborska. Na počátku své činnosti si stanovila jednotlivé vize a cíle, až do roku 2013. Současně s těmito podklady byla v rámci plánování vytvořena tzv. SWOT analýza.15 Jednotlivé vize jsou výzvou pro každého, aby mohl zapojit všechny své schopnosti a zkušenosti. Současně je to výzva pro další rozvoj jednotlivce i celé skupiny. Pomocí vize vyjadřujeme požadavek cílového stavu.16 Cíl může být zaměřen na uživatele prostřednictvím cílové služby, nebo na organizaci. V rámci rozvoje organizace je možné stanovit cíle dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé. V rámci SWOT analýzy byly stanoveny silné stránky, o které se plánování a další rozvoj může opírat. Jedná se o souhrn zařízení, která jsou v současné době k dispozici a jsou funkční. Jedná se o domy s pečovatelskou službou, pečovatelské služby, Léčebnu dlouhodobě nemocných, domovy seniorů, ubytovnu pro sociálně slabé občany. Dále to jsou různé neziskové organizace či různé nestátní subjekty v rámci regionu. K analýze dále patří stanovení příležitostí, slabých stránek a možnosti ohrožení. Příležitostmi můžeme nazvat zvýšení informovanosti veřejnosti o poskytovaných službách, rozšíření spolupráce s dalšími subjekty, možnosti dotačních titulů. Slabé stránky a ohrožení jsou nedílnou součástí celé analýzy. Již při plánování nám mohou ukázat, co je slabinou plánování a také na co je potřeba zaměřit maximální pozornost. Mezi slabé stránky můžeme zahrnout například nezajištěné služby v oblasti následné péče, nezájem obyvatel, špatná komunikace s rodinami klientů atd. Ohrožení můžeme vnímat v případě, že se nepodaří navázat potřebnou spolupráci mezi jednotlivými subjekty, nedostatek finančních prostředků ze strany provozovatelů i uživatelů, nárůst byrokracie a další. Podrobnější analýze současného stavu se věnuji v praktické části bakalářské práce.
15 16
Příloha č. 3: SWOT analýza Příloha č. 3: SWOT analýza
19
1.1.8. Pojem komunita Při zpracování komunitního plánu se často setkáváme s pojmem komunita. Na závěr pojednání o komunitním plánovaní se proto ještě krátce věnuji tomuto pojmu. Samotné slovo komunita by šlo vyjádřit jako skupinu nebo spolek žijící v určitém společenství. Občanské sdružení Prev-Centrum na svých webových stránkách uvádí, že „pojem komunita pochází z latinského slova „communitas“ a znamená lidské společenství, jehož příslušníci jsou spojeni určitou spřízněností a vzájemnou spoluprácí. Pojem komunita je používán v mnoha významech. Komunita je charakteristická svými hranicemi (např. geografické, ekonomické, sociální), základními pilíři (společné zájmy, účinná komunikace, vzájemná spolupráce) a strukturou (formální a neformální organizace, skrze něž členové komunity prosazují své zájmy). Komunitní přístup vytváří příležitost pro diskusi a spolupráci jednotlivců a skupin při řešení problémů a rozvoji komunity.“17 Jde o vymezení, se kterým se ztotožňuji ve své bakalářské práci. Území regionu Novoborsko vytváří komunitu uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb ve vybraném území.
2. Popis vybraného regionu V této kapitole se zaměřuji na analýzu základních informací charakterizujících zvolený region Novoborska a komunitní plánování v tomto regionu. Jako metodu jsem použil analýzu dokumentů. Cílem kapitoly je analyzovat sociální služby pro seniory v tomto regionu. Pro svoji práci jsem si vybral region, který se nazývá Novoborsko. V tomto regionu spolupracují jednotlivé obce, kterých je 17 a tvoří Svazek obcí Novoborska. Mezi největší města svazku patří Nový Bor, Cvikov a Kamenický Šenov. Ostatní členové svazku jsou malé obce, které jsou spádové pro obec Nový Bor, který je pověřený obecní úřad s rozšířenou působností. Jedná se o dobrovolný svazek obcí, které dříve legislativně patřily pod první tři jmenovaná města.18
17
o. s. Prev-Centrum, Praha 6, Nízkoprahové služby [online]. [cit. 2010–09–20]. Dostupné na Internetu: http://www.prevcentrum.cz/CKA/Prevence-komunita.aspx 18 Svazek obcí Novoborsko, [online]. [cit. 2011–01–15]. Dostupné na Internetu: http://www.novoborsko.cz/side_cz/vstup_cz.htm
20
2.1.
Sociální služby v regionu Novoborsko
2.1.1. Stručný popis Území Svazku obcí Novoborska je součástí Libereckého kraje. Nachází se v severní části okresu Česká Lípa, je převážně členité až horské povahy o rozloze 20 090 hektarů. V rámci tohoto území se nachází Chráněná krajinná oblast Lužické hory s nejvyšší horou Luž 793 m n. m. a Chráněná krajinná oblast České středohoří s rozsáhlými lesními komplexy. Na severu hraničí se Spolkovou republikou Německo. Je možné využít turistické pěší přechody v obci Horní Světlá a Dolní Světlá, Krompach, Petrovice. Dále sousedí s Ústeckým krajem a obcí Česká Lípa19 (Příloha č. 6). Hustota osídlení v tomto regionu je 129,2 obyvatele na km. V regionu žije 27 764 obyvatel, z toho 12 385 v Novém Boru. Poměr mužů a žen je zhruba shodný. V regionu žije 19 760 obyvatel do 64 roků (starších 15 let). Obyvatel nad 65 let je 3 751. Co se týká celkového počtu obyvatelstva v období od roku 2000 do roku 2010 tak je zaznamenáván mírný nárůst v malých i větších obcích.20 Členy svazku obcí Novoborska jsou města Nový Bor, Kamenický Šenov, Cvikov a obce Chotovice, Krompach, Kunratice u Cvikova, Mařenice, Nový Oldřichov, Okrouhlá, Polevsko, Prysk, Radvanec, Skalice u České Lípy, Sloup v Čechách, Slunečná, Svojkov, Svor. Obec Chotovice vstoupila do svazku v roce 2007.21 Prognóza počtu obyvatel regionu ukazuje, že se budou zvyšovat počty ve věkových skupinách, které vyžadují největší část péče, tj. věkové skupiny občanů v poproduktivním věku. Český statistický úřad uvádí na svých stránkách v dokumentu Senioři v ČR v datech, že nárůst podílu seniorů na celkové populaci České republice poroste z 18 až k téměř 30 procentům.22 Střední varianta uvádí v roce 2015 počet mužů i žen od 15 do 64 let věku 7 170 789 a nad 65 let 1 886 008. Oproti tomu v roce 2050 je v první skupině uváděn počet mužů a žen 5 965 878 a ve druhé skupině 3 375 527. Což činí navýšení ve druhé skupině
19
Příloha č. 6: Senioři – demografické údaje Český statistický úřad Liberec [online]. [cit. 2010–05–12]. Dostupné na Internetu:
21
obyvatel nad 65 let 1 489 519.23 Z těchto důvodů je možné v uvedeném období počítat se zvýšeným počtem seniorů i na území regionu Novoborsko. 2.1.2. Služby poskytované v regionu Tuto kapitolu věnuji analýze a popisu sociálních služeb na území Novoborska. Jedním z výstupů komunitního plánování na Novoborsku je Katalog sociálních služeb. Tento katalog byl poprvé zpracován a následně vydán v tištěné podobě v roce 2007. Vzhledem k vývoji a změnám v oblasti poskytování sociálních služeb došlo ke změnám nejen v poskytovaných službách, ale také u samotných poskytovatelů. V pracovních skupinách podílejících se na tvorbě komunitního plánu bylo z výše uvedených důvodů rozhodnuto aktualizovat katalog sociálních služeb. To se podařilo již v únoru roku 2010 v rámci projektu IP2 – podpora střednědobého plánování a rozvoje kvality sociálních služeb v Libereckém kraji.24 Byl vydán katalog nejen v tištěné podobě ale také na elektronickém nosiči dat. Služby v regionu zahrnují Domy s pečovatelskou službou, které se nacházejí v Novém Boru, Kamenickém Šenově a ve Cvikově. V obci Sloup v Čechách je zřízen Domov pro seniory a domov se zvláštním režimem. V obci Mařenice je zřízen Ústav sociální péče pro mentálně postižené ženy. Jedná se o pobytovou službu. Toto zařízení je zahrnuto do projektu „Podpora transformace sociálních služeb“, který je realizovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky ve spolupráci s kraji České republiky. Tento projekt je zaměřený na podporu procesu transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb vybraných sociálních zařízení v jednotlivých krajích a jeho hlavním cílem je zvýšit míru sociálního začlenění osob se zdravotním postižením, zlepšit kvalitu jejich života s ohledem na dodržování základních lidských práv a podpořit nastavení sítě sociálních služeb podle reálné potřebnosti lidí, kteří sociální služby ke svému životu potřebují.25 V rámci této transformace se počítá, že zařízení v Mařenicích bude uzavřeno a pro klientky vytvořeno nové prostředí několika rodinných domků. Zatím se jedná s městem Nový Bor o možnostech realizace tohoto záměru. Sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení jsou poskytovány v Léčebně dlouhodobě nemocných v Novém Boru. V Novém Boru ještě působí Liberecké romské
23
Příloha č. 7: Senioři – demografické údaje Liberecký kraj, IP 2 - Podpora střednědobého plánování a rozvoje kvality sítě sociálních služeb v Libereckém kraji[online]. [cit. 2011–02–04]. Dostupné na Internetu: http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page4544 25 Liberecký kraj, Transformace sociálních služeb Libereckého kraje [online]. [cit. 2011–02–01]. Dostupné na Internetu: http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/Transformace-socialnich-sluzeb-Libereckeho-kraje 24
22
sdružení. Je zde zřízena ubytovna pro osamělé rodiče s dětmi a ubytovna pro osoby bez vlastního bydlení. V celém regionu jsou dále nabízeny služby Centrem pro zdravotně postižené
Libereckého
kraje,
o.s.
(odborné
psychologické
poradenství,
půjčovna
kompenzačních pomůcek), Komplexní domácí péče Sluníčko Nový Bor, Komplexní domácí péče Naděje Česká Lípa, Domácí sociální a zdravotní péče – HOME CARE Mimoň, o.p.s, Kontaktní centrum pro drogově závislé, které provozuje Občanské sdružení PASANT „K – centrum“.26 Sociální služby města nový Bor, kromě pečovatelské služby dále nabízejí od 1. 4. 2009 Denní stacionář pro seniory, který se nachází v objektu zařízení. Jedná se o denní odlehčovací službu pro rodiny, které pečují o některého člena rodiny. Služba je také určena osobám, které žijí osamoceny a potřebují společenský kontakt. 27 Novinkou je služba tísňové péče, kterou poskytuje ŽIVOT 90 ve spolupráci se Sociálními službami města Nový Bor. Tísňová péče pro seniory a zdravotně postižené občany je komplexní sociální služba, jejímž hlavním cílem je snížit zdravotní a sociální rizika starších osob a zdravotně postižených lidí. Za hlavní přínos této služby je třeba vidět zejména to, že pomáhá zdravotně postiženým lidem a seniorům ve vysokém věku prožít svůj život důstojně, podle jejich přání a v jejich vlastním přirozeném prostředí – doma.28
3. Senioři Druhou cílovou skupinou komunitního plánu Novoborska jsou senioři, zdravotně postižení, nezaměstnaní, národnostní menšiny, osoby bez přístřeší, v tíživé sociální situaci apod. V této kapitole se zaměřím na cílovou skupinu seniorů, neboť cílem bakalářské práce je analyzovat sociální služby pro seniory ve vybraném regionu. Starý člověk má různé potřeby. Často se předpokládá, že s postupujícím věkem ubývá psychosociálních potřeb a narůstá význam základních potřeb biologických. V řadě případů tomu tak není ani při závažné nemoci, natož alespoň při relativním zdraví. Stáří často velmi
26
Svazek obcí Novoborska, Katalog sociálních a souvisejících služeb, Nový Bor, 2010 Příloha č.5 Typy služeb poskytovaných v regionu a služby navazující 27 Svazek obcí Novoborska, Katalog sociálních a souvisejících služeb, Nový Bor, 2010 28 Sociální služby města Nový Bor, Tísňová péče, [online]. [cit. 2010–08–07]. Dostupné na Internetu: http://www.dpsnb.cz/tisnova-pece/
23
výrazně mění rysy člověka, ale osobnost zůstává. Proto je velmi důležitá role rodinného prostředí, neboť starý člověk má zachovánu i potřebu sounáležitosti. Pokud si toto všechno uvědomíme, přemýšlíme, jak to v praxi všechno aplikovat. Předpokladem je, že chceme rodičům, nebo prarodičům podat pomocnou ruku, když jí potřebují. Budeme to umět, zvládneme to? Tyto otázky asi ,, trápí “ každého z nás. Bydlení s rodiči, či prarodiči, je otázkou přizpůsobení se novým podmínkám. Co, když chodíme do práce? Přece ji nemůžeme ukončit, to bychom pak neměli z čeho žít. Najednou máme pocit, že jsme v začarovaném kruhu. Změn přichází v životě mnoho. Lidé se liší ve schopnosti změny přijmout, vyrovnat se s nimi a zařídit si nový život ke své spokojenosti.29 Společnost dnes nabízí řadu možností, jak využít sociální péči v domácím prostředí. Jiný přístup musíme zvolit, pokud je starý člověk z důvodu nemoci umístěn na lůžko. Postoj současné společnosti ke stáří a starým lidem je spíše negativní. Stáří je chápáno jako období, kdy může člověk pouze chátrat, v nejlepším případě si zachová část toho, co získal dříve. Jeho zkušenosti i kompetence ztrácejí svůj význam, pro společnost není takový člověk ničím přínosný. Hodnotový systém této společnosti, který zdůrazňuje zachování všech, především biologicky podmíněných kompetencí mládí, staré lidi silně znevýhodňuje. 30 Český statistický úřad ve své publikaci Senioři ČR v datech uvádí, že „populace nad 50 let věku představovala k 31. 12. 2008 téměř 36 % všech lidí v ČR. Zastoupení osob nad 65 let věku pak činilo 15%. Ženy zaznamenaly vyšší podíl jak padesátiletých tak pětašedesátiletých než muži. Podíl padesátiletých a víceletých žen ze všech žen tvořil 39%, tedy o 6 procentních bodů více než v mužské populaci. Podobný bodový rozdíl ve prospěch žen byl zjištěn také v případě osob starších pětašedesáti let.“31
3.1. Etapy stáří Často používáme nebo kolem sebe slýcháme starý, stáří. Co to je vlastně stáří? Dle Říčana je období stáří rozděleno na tři etapy32: 29
VENGLÁŘOVÁ, Martina. Problematické situace v péči o seniory. 1. vydání Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. s. 13. 30 ŠVINGALOVÁ, Dana. Úvod do vývojové psychologie. 1. vydání Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2006. s. 86. 31 ČSÚ, Senioři v ČR v datech, [online]. [cit. 2010–07–15]. Dostupné na Internetu: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/gender_uvod Příloha č. 6: Senioři – demografické údaje 32 ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem. 1. vydání Praha: Panorama, 1990. s. 37.
24
rané stáří, které trvá od 60 do 75 let pokročilý věk - vlastní stáří, které označuje období po 75. roce vysoký věk, dlouhověkost, 90 let a více Biologické omezování dává životní cestě všech lidí do jisté míry podobný ráz. Ať se jedná o přirozené stárnutí, nebo chronické nemoci, jichž po šedesátce přibývá, stavějí nás všechny před podobnou nejistotu, bolest a bezmocnost, a viditelné znaky stárnutí také určují, co od nás druzí očekávají a co nám jsou ochotni poskytnout. Avšak biologický (případně funkční) věk se nyní od jedince k jedinci velmi liší, někdo prostě stárne rychleji, někdo podstatně pomaleji.33 Dovršením 80 let dosáhne senior tzv. čtvrtého věku, kdy je naživu pouze polovina jeho původní generace. Toto období je spojené s nárůstem problémů daných tělesným a mentálním úpadkem i se zvýšeným rizikem vzniku a kumulace různých zátěžových situací, které mohou být, vzhledem k aktuálnímu stavu starých lidí, někdy subjektivně těžko zvládnutelné.34 Specifickým znakem stáří je zaměřenost na vztahy k lidem a potřeba být pro ostatní nějak prospěšný a užitečný. Někteří senioři vynakládají značné úsilí, aby zbývající energii využili smysluplným způsobem, který by někomu prospěl, a dostalo se jim za něj žádoucího uznání. Starší člověk je ve větší míře zaměřen do minulosti. Jeho postoj ke světu i k sobě samému je převážně bilancující, už nemá tendenci něco měnit.35 Proces změn u starých lidí probíhá v mnoha oblastech. Ať to jsou tělesné znaky, psychické změny a další. Podrobnější informace o těchto změnách a potřebách lidí uvádím v dalších kapitolách.
3.2. Změny v oblasti socializace Prostor, v němž se odehrává život starých lidí, se u většiny z nich postupně zmenšuje. Tento proces začíná u většiny vstupem do důchodu. V případě postupného zhoršení pohyblivosti se prostor zužuje na domov nebo sociální zařízení. To sebou většinou přináší také ztrátu kontaktu se známými lidmi.
33
ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem. 1. vydání Praha: Panorama, 1990. s. 369. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie pro odbor penitenciární péče. 1. vydání Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008. s. 104. 35 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie pro odbor penitenciární péče. 1. vydání Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008. s. 104. 34
25
V důsledku takových změn dochází ve stáří k postupné redukci některých sociálních dovedností, která může být v krajním případě chápána i jako proces desocializace. Starší lidé po 70. roce, bývají ve vztahu k normám stejně konzervativní, jako jsou děti.36 Generace starých lidí byla vždy nositelem tradice a odmítala přílišnou svobodu v rozhodování. Důsledné lpění na pravidlech se může projevovat moralizováním a snahou vyžadovat dodržování předepsaného řádu, který činí lidské jednání srozumitelným. Pro starší lidi je totiž důležité mít svůj neměnný řád, který jim dodává pocit jistoty a bezpečí. Ztrátou části kompetencí se senioři cítí více ohroženi i v běžných životních situacích. Například v obchodě, v dopravním prostředku atd. Současně si uvědomují, že se snižuje také jejich schopnost bránit se. V důsledku toho se také snižuje tolerance, z pohledu starých lidí, k rušivým projevům chování jiných lidí. Převážně ze strany mladší generace. Spokojenější se senioři cítí, pokud žijí se svým partnerem. Je to dáno zkušenostmi a proměnami vyplývajícími z postupného stárnutí a vzájemného soužití. Zvyšuje se pravděpodobnost, že budou sdílet stejné hodnoty a zaujímat podobné postoje. Tím si vytvářejí prostor pro vzájemnou podporu, zvláště pak po odchodu do důchodu, kdy se většinou snižuje množství kontaktů s okolím. Může jim také chybět organizovanost života i obsahová náplň. Nemusí spolu mnoho mluvit, a přesto spolu sdílejí své radosti i starosti, rozumějí si „na půl slova“. 37 Touhou starých lidí je, aby ve stáří nezůstali sami. Mohli žít se svými potomky a ne v různých ústavech. Chtějí předávat své zkušenosti a dovednosti, a pokud mají možnost vidět, že jsou ještě někomu prospěšní, vytváří jim to novou motivaci do dalších dnů. Pro staré lidi je život jejich potomků děním, na němž se mohou nějakým způsobem podílet a které oživuje jejich vlastní životní stereotyp a tvoří dosah jejich socializačního procesu.38
3.3. Psycho-somatické změny u starých lidí Stárnutí také přináší změny tělesné i duševní. Tento proces však bývá individuální a záleží na mnoha ukazatelích, dědičných předpokladech a vnějších příčinách, které se
36
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie pro odbor penitenciární péče. 1. vydání Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008. s. 113. 37 ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem. 1. vydání Praha: Panorama, 1990. s. 387. 38 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie pro odbor penitenciární péče. 1. vydání Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008. s. 117.
26
u každého člověka během života nashromáždily. Organismus už nemá ve stáří dostatečné rezervy, aby zvládnul často i běžná onemocnění. Pokud dojde ke kumulaci různých postižení, jejichž důsledkem je snížení soběstačnosti, znamená to pro starého člověka neschopnost zvládat denní úkony a z těchto důvodů se nemůže postarat o sebe ani svou domácnost. Toto snížení soběstačnosti často vede k závislosti na pomoci jiných lidí. Starého člověka k sobě berou jeho děti, nebo je umisťován do sociálních zařízení. Například už několikadenní klid na lůžku zvětšuje u geronta křehkost kostí, vede k atrofii svalů, ke slábnutí reflexů, které regulují krevní tlak - nehledě k tomu, že nucená nehybnost může pacienta zúzkostnit a rozesmutnit.39 V období stáří se různým způsobem mění i mnohé psychické funkce. Některé z těchto změn jsou podmíněny biologicky, jiné jsou důsledkem psychosociálních vlivů, mnohdy jde o výsledek jejich interakce.40 Změny dané stárnutím se nejvíce projevují ve funkcích sloužících k zaznamenávání, ukládání a využívání informací. Jde o poznávací procesy, které bývají pomalejší.41 Dochází ke zhoršování zrakových a sluchových funkcí. Nedostatky paměťových funkcí – mají za následek obtíže v učení. Paměť seniorů bývá omezena z hlediska kvality i kvantity.42 Zhoršení paměti je běžně známým projevem stárnutí. To souvisí také s větší unavitelností a obtížnější koncentrací pozornosti. Pokud je paměť trénovaná, uchovávají se její funkce na přijatelné úrovni delší dobu. Staří lidé dávají přednost rutině a stereotypu.43 Způsobuje to náročnost zpracování nových informací, které senioři hůře a pomaleji chápou a obtížněji se v nich orientují. Mnoha starším lidem trvá činnost déle, ale neznamená to, že jde o zhoršení rozumových schopností. Jde pouze o zpomalení, ale jsou schopni činnost dokončit.
39
ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem. 1. vydání Praha: Panorama, 1990. s. 371. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie pro odbor penitenciární péče. 1. vydání Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008. s. 106. 41 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie pro odbor penitenciární péče. 1. vydání Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008. s. 106. 42 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie pro odbor penitenciární péče. 1. vydání Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008. s. 107. 43 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie pro odbor penitenciární péče. 1. vydání Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008. s. 108. 40
27
Staří se umějí radovat z maličkostí běžného života. Pocit pohody může být vyjádřen životní spokojeností a převahou pozitivních emocí. Staří lidé se většinou smiřují s tím, že to nebude již lepší a jsou rádi, když to není horší. K pocitům pohody a dobrého ladění také významně přispívá opora manželského partnera. Důležitým úkolem pozdního stáří, který souvisí s pocitem životní pohody, je udržení přijatelného životního stylu, jehož podmínky lze shrnout do několika bodů 44: Udržení nezbytné autonomie a soběstačnosti proti narůstající bezmocnosti a s ní související závislosti, udržení či znovuvytvoření potřebných sociálních kontaktů a vztahů proti sociální izolaci, pocitu osamělosti a nechtěnosti, udržení přijatelného osobního významu a sebeúcty proti pocitu vlastní nedostačivosti a potřebnosti. S přibývajícím stářím dochází nejenom k úbytku sil, ale také ke ztrátě známých a blízkých osob. Tím dochází k nebezpečí izolovanosti starého člověka, neboť ztrácí možnost komunikace o věcech, které prožíval a které současně vytvářely kontinuitu jeho života.
3.4. Senioři a volný čas Současný způsob života rozložil tradiční společenství, tradiční soudržnost rodu a širokého příbuzenstva. Staří i dnes potřebují mladé a mladí potřebují staré, ale tradiční formy, ve kterých se tyto potřeby uspokojovaly, jsou narušeny. Staří tím trpí viditelněji, protože zůstávají sami, mladým to zdánlivě tolik nevadí.45 Přes výše uvedené a také v souvislosti se změnou společenského systému již dnes řada seniorů hledá a využívá různých nabídek, které jsou na našem trhu. Může se jednat o trávení volného času například cestováním, nebo výběrem vhodné služby či zařízení, kde pomohou formou různé péče ulehčit od problémů, které stáří přináší a na které během produktivního života neměla většina z nich čas.
44
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie pro odbor penitenciární péče. 1. vydání Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008. s. 117. 45 ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem. 1. vydání Praha: Panorama, 1990. s. 395.
28
Senioři jsou pro cestovní kanceláře stále častější cílovou skupinou. Momentálně tvoří zhruba 15 % všech klientů. Tím, že mají spoustu volného času, mohou cestovat i mimo sezónu za mnohem nižší ceny. 46 Připravují pro ně pobyty v různých destinacích po celý rok. Ten ze seniorů, který již žije bez svého partnera, si může vybrat z různých nabídek, které jsou zaměřeny pouze na seniory. Tak se jim naskýtá možnost seznámit se s novými přáteli a nemít zároveň obavu, že na zájezdu s mladými lidmi jim budou na obtíž. Zájem o seniory se začíná ve větší míře také projevovat u firem nabízejících různé pomůcky, doplňky stravy, ale také oblečení a sportovní potřeby. Studie Senioren in Österreich, jejímž autorem je profesor Gert Rudolf, která byla zpracována v Rakousku a vydána v roce 1993 ve Vídni, mimo jiné jednoznačně ukázala, že většina firem své produkty zaměřily na obyvatele v seniorském věku. Neboť si uvědomily, že právě tito lidé jsou významným ekonomickým objektem, který má finanční prostředky, ale trh zatím nenabízí dostatek potřebného zboží a služeb.47 U nás jsou zatím cestovní kanceláře a různá lázeňská zařízení první vlaštovkou v podnikání, která nabízejí trávení volného času pro seniory. V rámci svého bydliště, pak někteří senioři, kteří zatím bydlí ve svém bytě, případně se svými dětmi, navštěvují Kluby důchodců, kluby turistů, nebo ti čipernější taneční odpoledne. Ti, co žijí v různých zařízeních, jako jsou Domy s pečovatelskou službou, Domy pro seniory mají dnes také řadu příležitostí, jak trávit smysluplně svůj volný čas. Jsou to různé dílny, kde probíhají ruční práce s různými materiály, soutěže ve zpěvu a sportovních utkáních mezi jednotlivými zařízeními, aktivizační cvičení, besedy se známými lidmi. Velmi pěknou možností jsou dny otevřených dveří. Obyvatelé připravují drobné dárky, pohoštění pro návštěvníky, kterými jsou nejen příbuzní, ale také široká veřejnost. Jedním z důvodů, proč řada současných seniorů nevyužívá nabízené služby, je jejich životní postoj a vztah k penězům. V životě neměli čas nebo možnost věnovat se sami sobě, takže často slýchávám, že jsou již staří tak už to přece nemá cenu. Někteří radši dají peníze rodině, které chtějí přilepšit. Často se ale stává, že je to z jiného důvodu.
46
Štěrbová, Lucie. Senioři cestují víc než dřív, cestovky pro ně připravují speciální zájezdy, [online]. [cit. 2010– 11–03]. Dostupné na Internetu: http://www.novinky.cz/cestovani/cestovani-po-cesku/215502-seniori-cestuji-vicnez-driv-cestovky-pro-ne-pripravuji-specialni-zajezdy.html 47 GERT, Rudolf. Senioren in Österreich. Verlaghaus Studia, A-8011 Graz, 1993. s. 14.
29
Osamělost, touha po lásce a porozumění, která ve stáří často přichází, si chtějí „koupit“ od své rodiny. Ta buď nemá čas, protože bydlí například v jiném městě, nebo to neumožní pracovní vytížení. Často se zde však odrážejí vztahové záležitosti, které „mladí“ neumějí, nebo nechtějí řešit.
4. Shrnutí V posledních desetiletích přibývá seniorů rychleji, než lidí jiných věkových kategorií. Senioři se tak stávají silnou skupinou, která má zájem uplatnit se ve společnosti. Mají své nároky a svůj způsob života. Objevuje se častý výskyt nemoci, nebo více nemocí najednou, což způsobuje snížení soběstačnosti a také neschopnost zvládat denní úkony. To vede k časté závislosti na pomoci jiných lidí. Staří lidé mívají často problém se zpracováním nových informací, pomaleji chápou a obtížněji se v nich orientují. Ztrátou známých, blízkých a vrstevníků dochází k nebezpečí izolovanosti. Postoj současné společnosti ke starým lidem a stáří je většinou negativní. Starý člověk je většinou spjatý s minulostí, nerad něco mění, většinou již jen bilancuje. Důležité jsou vztahy k lidem a potřeba být pro ostatní nějak prospěšný. Generace seniorů je také nositelem tradice. Starý člověk se musí neustále přizpůsobovat novým problémům a nepříznivým změnám, a musí tak činit v době, kdy jsou jeho kompetence vlivem stáří nebo chorob více či méně limitovány. Stáří přináší nové zkušenosti, s nimiž se musí každý člověk nějakým způsobem vyrovnat.48 Ke spokojenosti stáří může také přispět nabídka sociálních služeb. K jejich rozvoji také napomáhá komunitní plánování.
48
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. 1. vydání Praha: Portál, 2000. s. 446.
30
Praktická část 4.1. Cíl praktické části V praktické části bakalářské práce na téma „Sociální služby pro seniory“ jsem se zaměřil na získání informací od jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb, kteří jsou uvedeni v aktualizovaném katalogu služeb Svazku obcí Novoborska a poskytují sociální služby v uvedeném regionu. Jedná se o zařízení ve městech Nový Bor, Kamenický Šenov, Cvikov, Česká Lípa a v obcích Mařenice, Sloup v Čechách. Cílem bylo analyzovat nabízené sociální služby pro seniory ve vybraném regionu. Dále jsem využil poznatky z praxe v roce 2009 (Sociální služby města Nový Bor) a v roce 2010 (Domov pro seniory Česká Kamenice), v zařízeních, která poskytují sociální služby. Další informace jsem čerpal z Komunitního plánu Svazku obcí Novoborska, Plánu rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením a seniory v Libereckém kraji do roku 2009 a Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje 2009 2013. Na základě získaných údajů jsem v návaznosti na provedené rozhovory s vedoucími jednotlivých zařízeních, vyhodnotil jednotlivé služby, co se týká jejich potřebnosti v regionu a jejich využívání. Cílem šetření je získání informací, o poskytovaných sociálních službách, od vedoucích jednotlivých zařízení v regionu Novoborsko.
4.2. Stanovení předpokladů Pro praktickou část jsem si stanovil předpoklady, které mi pomohly realizovat průzkum a jejichž platnost jsem ověřoval získanými daty. Předpoklad č. 1: Lze předpokládat, že nabízené sociální služby nestačí pokrývat poptávku klientů. Předpoklad č. 2: Lze předpokládat, že klientům nestačí finanční prostředky na úhradu nabízených služeb. Předpoklad č. 3: Lze předpokládat, že pracovníci zařízení potvrdí, že klientům pomáhají rodinní příslušníci. Předpoklad č. 4: Lze předpokládat, že informace o nabízených sociálních službách jsou dostatečné.
31
Předpoklad č. 5: Lze předpokládat, že současní poskytovatelé sociálních služeb mají dostatek personálu. Předpoklad č. 6: Lze předpokládat, že nabízených sociálních služeb je v regionu Novoborsko dostatek. Předpoklad č. 7: Lze předpokládat, že respondenti sdělí záměr rozšiřovat sociální služby.
4.3. Metodologie průzkumu V zadání bakalářské práce jsem si zvolil dvě metody. Analýzu produktů lidských činností – komunitní plány, statistické údaje a Sekundární analýzu dat. Uvedené techniky jsem si zvolil, protože jsem vycházel z předpokladu, že je to nejvhodnější forma pro získání informací o poskytovaných službách. Pro získávání informací jsem si vybral výzkumnou metodu - řízený rozhovor s řediteli, nebo vedoucími jednotlivých zařízení, poskytující sociální služby v regionu Novoborsko. Rozhovory probíhaly na základě předchozí domluvy. Postupně jsem navštěvoval jednotlivá zařízení. Nikdo z oslovených mi neodmítl poskytnout formou rozhovoru odpovědi na mé otázky. Setkal jsem se také s tím, že většinou dostávají dotazníky poštou, nebo elektronicky a tak formu osobního jednání vítali. Jednotlivá zařízení jsem si vybral z aktualizovaného katalogu poskytovatelů sociálních služeb v regionu Novoborsko. Součástí řízeného rozhovoru byl záznamový arch, ve kterém bylo dvacet jedna otázek, uzavřených i otevřených. Otázky byly zaměřené na poskytované služby v jednotlivých zařízeních a poskytovatele těchto služeb. Dále se jednalo o zjištění počtu klientů, kteří tyto služby využívají, nebo požadují, požadavky ze strany klientů na jednotlivé služby, zda existují zpětné vazby od klientů případně rodin a spolupráce s rodinami klientů. Jak je to s finančním krytím jednotlivých služeb od klientů, zda jejich příjmy včetně příspěvku na péči pokrývají služby, které klienti čerpají. Otázky pro řízený rozhovor jsou přílohou č. 8.49 Otázky byly zaměřeny tak, abych získal co nejvíce podkladů pro vyhodnocení stanovených předpokladů. Odpovědi na otázky v řízeném rozhovoru mi poskytly základ pro analýzu nabízených a využívaných služeb v regionu. Dále jsem je mohl porovnat s výstupy komunitního plánování sociálních služeb Novoborska. Osloveni byli všichni představitelé
49
Příloha č. 8: Otázky pro řízený rozhovor
32
zařízení, která jsou uvedena v Katalogu sociálních a souvisejících služeb Novoborska. V tomto ohledu se jednalo o vyčerpávající šetření.
4.4. Popis oslovených zařízení Pro sekundární analýzu dat jsem si vybral osm poskytovatelů sociálních služeb, z katalogu sociálních a souvisejících služeb Novoborska. Tito poskytovatelé působili v regionu již před počátkem komunitního plánování. Jsou to zařízení zřizovaná, jako organizační složky jednotlivých měst, zařízení zřizovaná Libereckým krajem, nebo zařízení provozující sociální služby na základě jiného oprávnění (živnostenského). Jedná se o tři zařízení poskytující pečovatelské služby ve městech Nový Bor, Cvikov a Kamenický Šenov. Tato zařízení jsou zřizována, jako příspěvkové organizace, nebo organizační složky města. Dále je to Domov důchodců ve Sloupu v Čechách, kde je zřizovatelem Liberecký kraj. Následuje Domov pro osoby se zdravotním postižením v Mařenicích, který nebyl zahrnut do krajské sítě sociálních služeb a počítá se s jeho zrušením a přestěhováním stávajících klientů do chráněného bydlení. Občanské sdružení Centrum pro zdravotně postižené, zřizovatelem je Liberecký kraj. Občanské sdružení má pracoviště v České Lípě a působí také v regionu Novoborsko. Poskytuje služby pro celou oblast. Dalším zařízením je Denní stacionář a domov pro osoby se zdravotním postižením Naděje. Tento poskytovatel nabízí služby ambulantní v domácím prostředí klientů i pobytové služby pro osoby se zdravotním postižením. Klienti jsou z regionu Novoborsko a Českolipsko. Poslední vybranou sociální službou je SLUNÍČKO – komplexní domácí péče a terénní pečovatelská služba. Tato služba je v regionu poskytována již několik let, ale doposud poskytovala služby na živnostenský list. Dalo by se říci, že nad rámec svého povolení. V současné době má podánu žádost o registraci na Krajském úřadu v Liberci. Poskytovatelé jsou většinou v Novém Boru a jeho blízkém okolí do vzdálenosti přibližně deset kilometrů. Obyvatelé menších obcí tak převážně využívají služby domácí zdravotní péče, nebo nabídky pečovatelské služby. V poslední době se řeší přetrvávající problém, pro koho jednotlivé pečovatelské služby, budou poskytovat svoje služby. Je to závislé na personálu, finančních možnostech a často také na ochotě změnit zažité postupy. V jejich nabídce najdeme možnost služeb v domácím prostředí klienta, odbornou zdravotní pomoc. Rozsah pomoci je nabízen dvacet čtyři hodin denně.
33
4.5. Realizace průzkumu Samotnou realizaci praktické části, rozhovory s vedoucími představiteli - řediteli, vedoucími pracovníky, jsem uskutečnil v měsíci únoru roku 2011. Před tím jsem provedl analýzu dokumentů, komunitního plánování regionu Novoborsko a dokumentů Libereckého kraje. Informace jsem doplnil poznatky ze své praxe v Domově s pečovatelskou službou v Novém Boru a v Domově pro seniory v České Kamenici z období let 2009 a 2010. 4.5.1. Poznatky z praxe V roce 2009 a 2010 jsem absolvoval odbornou praxi v Domě s pečovatelskou službou v Novém Boru a v následujícím roce v Domově seniorů v České Kamenici. Své studium jsem od počátku zaměřil na oblast seniorů, proto jsem si vybral tato zařízení pro svou praxi. Měl jsem si tak možnost nejen vyzkoušet teoretické poznatky v praxi, ale také poznat jak taková zařízení fungují a které služby jsou klienty využívány. Dům s pečovatelskou službou Nový Bor je zahrnut v Komunitním plánu Svazku obcí Novoborska. Česká Kamenice je již v Ústeckém kraji a je součástí svazku obcí Českokamenicko. Oba regiony spolu sousedí. V rámci spolupráce jednotlivých zařízení často řeší své klienty. Při pečování o seniory v Domově pro seniory jsem získával zpětnou vazbu ze strany klientů při aktivizačních činnostech. Ta byla různá. Ochota klientů zapojit se, byla také do značné míry závislá na jejich momentální náladě či zdravotním stavu. Když jsem porovnával předchozí praxi v Domově s pečovatelskou službou a praxi v Domově pro seniory, tak jsem si uvědomil, že to co mi vadilo v rámci pečovatelské služby je v domově pro seniory zajištěno. A tím je potřebná péče po celých 24 hodin. Což u některých klientů v domě s pečovatelskou službou, kteří to potřebovali, nebylo z provozních důvodů možné. Praxe mi ukázala, že v pobytových zařízeních by bylo potřeba více personálu pro klienty. Ti, kteří mohou alespoň trochu, tak se zúčastňují alespoň některých aktivit. Ale pro ležící, kteří tráví většinu, nebo celý čas na lůžku už není skoro nikdo, kdo by si s nimi popovídal, případně je vzal za ruku, prostě byl s nimi. Bydlení v Domě s pečovatelskou službou by se dalo nazvat výhodou, neboť tito klienti mají zachováno domácí prostředí a nabízené služby využívají, pokud je potřebují.
34
4.5.2. Analýza dokumentů K analýze dokumentace jsem použil Komunintní plán sociálních služeb Svazku obcí Novoborska, který byl aktualizován v roce 2010. Vycházel z původního plánu, který byl schválen v lednu roku 2007 a od té doby doznal již některých změn. Dále pak Plán rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením a seniory v Libereckém kraji do roku 2009 a Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Liberecký kraj 2009 - 2013. Analýzou posledních dvou dokumentů je patrné, že řada zařízení nevyhovovala v roce 2006 současným podmínkám, co se týká počtu klientů a jejich umístění v nevyhovujících prostorách. Kapacity zařízení a z toho vyplývající provozní podmínky v ústavech pro seniory a lidi s mentálním postižením byly a někdy ještě jsou nevyhovující a to výrazně omezuje vytváření důstojných podmínek k životu. Desítky seniorů a lidí s mentálním postižením tak žilo v nedůstojných podmínkách.50 Znamená to více jak dva klienti na jednom pokoji. Při takovýchto podmínkách nemohou být naplňovány standardy kvality. Z těchto důvodů nesouhlasí Liberecký kraj se zařazením Domova pro osoby se zdravotním postižením v Mařenicích do krajské sítě sociálních služeb. U ostatních zařízení (Domov seniorů ve Sloupu v Čechách) se postupně upravovaly pokoje tak, že se snižuje celkový počet klientů, aby mohly být provedeny následné úpravy prostor a vytvořeny pokoje maximálně po dvou klientech. V důsledku to však znamená snížení počtu osob, kterým pobytové zařízení může nabídnout své služby. Nebo také uzavření některých zařízení a přesun klientů do jiných prostor (Mařenice), nebo nahrazení pobytových zařízení alternativními službami. Dále pokračuje optimalizace sítě rezidenčních služeb pro seniory a podpora doplnění nabídky terénních služeb. Cílem je co nejvíce rozklíčovat způsob financování služeb pro seniory bez ohledu na zřizovatele. Přijímání uživatelů do rezidenčních zařízení je v kompetenci poskytovatele, který se řídí standardy kvality poskytované péče. Snahou je co největší návrat příspěvku na péči do sociálního systému. Je pokračováno v rámci vzdělávání a v rámci procesu sebehodnocení a tvorby rozvojových plánů ve zkvalitňování poskytované péče pro seniory.51 Domov pro osoby se zdravotním postižením v Mařenicích má být uzavřen a klienti přestěhováni do nově postavených objektů v regionu Novoborsko. Probíhají jednání 50
Liberecký kraj, Plán rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením a seniory v Libereckém kraji do roku 2009, 2. vydání Liberec, 2006. s. 3 51 Liberecký kraj, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje2009 - 2013 [online]. [cit. 2011– 02–12]. Dostupné na Internetu: http://odbor-socialni.kraj- lbc.cz
35
s představiteli měst Nový Bor a Cvikov. Tato změna je zahrnuta v koncepci transformace ústavní péče pro osoby se zdravotním postižením v Libereckém kraji. Současný stav má být nahrazen chráněným bydlením a službami podporující uživatele při přechodu ze zařízení do chráněného bydlení. Transformace v Libereckém kraji předpokládá posilování rozvoje alternativních služeb a postupné ukončování služeb ústavních. Chráněné bydlení by tak naplňovalo nejvíce ze všech ostatních typů bydlení základní hodnoty a práva jako každého jiného občana našeho státu – důstojnost, možnost volby a sebeurčení, respekt k soukromí, individuální přístup, vlastní rozhodování.52 Vychází se z předpokladu, že služby budou zajišťovány neziskovou organizací. Již v letech 2006 – 2009 se plánovalo zajištění uvedených služeb pro zhruba dvacet uživatelů v osmi samostatných bytech. Zatím stále probíhají jednání, ale realizace z těchto důvodů nebyla ani započata. Samosprávy se brání, ani ne tak samotným bytům, ale tomu, že mají obavy o nutnost následného financování, které by mohlo přejít na obce. Analýzou dokumentace jsem získal informace o jednotlivých zařízeních v rozsahu: − název, druh zařízení, − adresu, kontakty, − poskytované služby, působnost, − zřizovatele zařízení. Z analýzy rozvojových plánů vyplývá, že v současné době je v domovech pro seniory umístěno vysoké procento uživatelů. Při kvalitním fungování terénních pečovatelských služeb by mohla být služba zajištěna v jejich přirozeném domácím prostředí. Z důvodu velkých finančních nákladů nebyl vydán nový komunitní plán, pouze byla provedena aktualizace návrhové části pro jednotlivé skupiny. Tato návrhová část tvoří v podstatě aktualizovaný plán. V období 2007 – 2010 se podařilo realizovat:53 rozvoj osobní asistence, rozvoj komplexní domácí péče, rozvoj služeb a zajištění kvality v domech s pečovatelskou službou, zajištění nové služby „Denní stacionář“ pro seniory v Novém Boru, realizace bezbariérových úprav ve městech Novoborska (vyjma Kamenického Šenova), zajištění koordinace sociálních služeb na území Novoborska. 52
Liberecký kraj, Plán rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením a seniory v Libereckém kraji do roku 2009, 2. vydání Liberec, 2006. s. 4 53 Svazek obcí Novoborska, Komunitní plán sociálních služeb- aktualizace návrhové části. 1. vydání Nový Bor, 2010.
36
zajištění plánování rozvoje sociálních služeb na území Novoborska Tato část Komunitního plánu sociálních služeb obsahuje celkem pět cílů a v nich patnáct opatření. V současné době se zpracovává koncepce na zřízení malometrážních bytů pro mladé dospělé osoby, provozování ubytovny a holobytů pro sociálně slabé, zřízení azylového domu – noclehárny pro osoby závislé na dávkách hmotné nouze, osoby bez přístřeší, bezdomovce atd. Město Nový Bor zakoupilo v loňském roce panelový dům, kde se podařilo již realizovat část výše uvedených záměrů. Bohužel realizace s sebou přináší také náklady a tak část zastupitelů se snaží prosadit prodej tohoto domu. Jejich rozhodnutí by bylo v rozporu s komunitním plánováním. Další informace jsem čerpal z katalogu poskytovatelů sociálních služeb v regionu Novoborsko. Zde došlo k několika změnám. Byl zrušen ústav pro postižené děti v Lindavě a do seznamu nebylo nově zahrnuto zařízení Domácí sociální a zdravotní péče – HOME CARE Mimoň, o.p.s. V současné době je společnost v likvidaci. Součástí katalogu je elektronický nosič dat s nahranými údaji, které jsou uvedeny ve vydaném katalogu. V rámci komunitního plánování bylo potřeba překonat neochotu spolupráce mezi malými a velkými obcemi. Hlavně malé obce měly pocit, že jim velké budou určovat, co mají dělat. Naopak velká města měla obavy, že budou na malé obce doplácet. Problém zde většinou vzniká z pohledu představitelů velkého města, například Nového Boru, ale také Cvikova nebo Kamenického Šenova, neboť vkládají do společných projektů větší podíl než menší obce. Je to dáno počtem obyvatel jednotlivých obcí. Přes uvedené problémy se postupně daří záměry komunitního plánu naplňovat a vycházet vstříc potřebám jednotlivých skupin. Malé obce potřebují služby pro seniory, ale nejsou schopny v rámci svého rozpočtu tyto služby z vlastních zdrojů zajistit. Proto jejich zástupci většinou vítají jejich zapojení do komunitního plánu sociálních služeb. Výjimkou bylo do roku 2009 město Cvikov, kde vedení města neprojevovalo zájem o tyto služby a nabízenou formu spolupráce. Chtělo jít vlastní cestou. To se změnilo po volbách v roce 2010, kdy došlo ve vedení města ke změně a město se již zapojilo do komunitního plánování. Velkým krokem vpřed jsou nově vzniklá pravidla pro přijímání žadatelů do domovů s pečovatelskou službou. Jedná se o zařízení, která byla postavena na náklady jednotlivých obcí (Nový Bor, Kamenický Šenov a Cvikov) za podpory státní dotace. Ostatní malé obce, ve kterých nejsou tato zařízení, měla zájem o umístění svých obyvatel v těchto zařízeních, ale požadavek zřizovatelů byl, aby se malé obce při umístění svého občana podílely finančním 37
příspěvkem na provoz zařízení. To ovšem na zastupitelstvech jednotlivých obcí nebylo odsouhlaseno. Dnes pokud se v domech s pečovatelskou službou uvolní místo a není zájemce z dané obce, je možné místo nabídnout zájemcům z okolních obcí. Můžeme říct, že se jedná o formu podpory a solidarity s malými obcemi v rámci Novoborska. Zástupci jednotlivých obcí pracují v pracovních skupinách a koordinační skupině komunitního plánování, což je velkým přínosem, neboť mohou ovlivňovat postup v naplňování komunitního plánování z pozice požadavků jejich obce. Příkladem je již zmiňovaná změna podmínek pro přijetí do domu s pečovatelskou službou, zřízení denního stacionáře v rámci sociálních služeb v Novém Boru. Zřízení Centra odborné psychologické pomoci, která je v současné době rozšířena i do České Lípy. 5.5.2.1 Geografická působnost V Novém Boru, centru regionu Novoborsko mají sídlo dva poskytovatelé sociálních služeb. Tito poskytovatelé, ale poskytují své služby i mimo město Nový Bor. Ostatní poskytovatelé mají svá sídla mimo Nový Bor do vzdálenosti maximálně patnácti kilometrů. V následujícím grafu jsou znázorněny služby, které jsou zahrnuty v katalogu sociálních služeb Novoborska. Uvádím zde i město Česká Lípa, neboť zde mají sídlo organizace, které poskytují sociální služby v regionu Novoborsko.
Graf č. 1 Počet služeb v regionu Novoborsko Česká Lípa
5
Cvikov
2
Kamenický Šenov
2
Mařenice
1
Nový Bor
5
Sloup v Čechách
2 0
1
2
3
4
5
6
5.5.2.2 Poskytované služby V rámci regionu Novoborsko je nejrozšířenějším druhem poskytované služby pečovatelská služba, která je poskytována nejen v zařízeních – Domy s pečovatelskou službou, ale také v domácím prostředí jednotlivých klientů. V regionu jsou již dva denní stacionáře, které jsou zřízeny krátce a slouží pro seniory, zdravotně postižené osoby i osoby
38
s mentálním postižením, nebo duševním onemocněním. Následující graf znázorňuje poskytované služby v regionu Novoborsko. Graf č. 2 Poskytované služby Domov pro zdravotně postižené
1
Domov seniorů
1
Domov se zvláštním režimem
1
Pečovatelská služba
3
Denní stacionář
2
Terenní služby
2
Půjčovna kompenzačních pomůcek
1
Poradenství
5 0
1
2
3
4
5
6
4.5.3. Řízené rozhovory Celkem jsem oslovil osm organizací, které poskytují veřejnosti poměrně širokou nabídku sociálních služeb pro cílovou skupinu seniorů. Pro získávání podkladů jsem zvolil metodu řízeného rozhovoru s řediteli, nebo vedoucími pracovníky (u organizačních složek). Pro řízený rozhovor jsem si připravil dvacet jedna otázek.54 Předem jsem si domluvil schůzku a oslovené jsem seznámil s důvodem mé návštěvy. Při samotných návštěvách mi bylo řečeno, že takovýto způsob práce je příjemný a všem vyhovoval. Už se s různými dotazníky studentů setkali, ale vždy byly zasílány poštou, takže to bylo hodnoceno jako neosobní. Otázky jsem se snažil formulovat tak, abych na základě odpovědí mohl následně provést analýzu dat a zjistit potřebné informace. Jednotlivé rozhovory jsem nenahrával, odpovědi na otázky jsem si zapisoval do jednotlivých dotazníků. První zařízení, které jsem navštívil dne 21. 2. 011, byly Sociální služby města Nový Bor. Rozhovor jsem vedl s ředitelem zařízení. V tomto zařízení jsem absolvoval jednu ze svých praxí, což usnadnilo celý rozhovor. Ten trval zhruba třicet pět minut. Nový Bor - Sociální služby města Nový Bor Toto zařízení má komplex tří domů s pečovatelskou službou, s celkovou kapacitou sto třináct bytových jednotek. Maximální kapacita je sto šedesát osob. V jedné budově je k dispozici sedm bezbariérových bytů pro vozíčkáře. Domy se nachází ve středu města, takže obyvatelé mají snadnou dostupnost potřebných služeb. 54
Příloha č. 8: Senioři – Otázky pro řízený rozhovor
39
V rámci zařízení jsou poskytovány pečovatelské služby, denní stacionář, který má v současné době sedm klientů, středisko osobní hygieny, centrum odborné psychologické pomoci. Klienti mají možnost také využívat pedikúru, kterou nabízí v jednom z objektů soukromý subjekt. V terénu je poskytován rozvoz obědů, zajištění chodu domácnosti (úklid, nákup, zajištění léků, osobní hygiena). Klienti jsou pouze z Nového Boru. Před pěti lety byla zajišťována pečovatelská služba pro okolní malé obce. Z důvodu velkých nákladů na provoz pečovatelské služby, které hradilo město Nový Bor, byla služba pro ostatní obce zrušena. V současné době mají sto šedesát klientů (v pečovatelských domech a v domácím prostředí). Mohlo by jich být více, ale ne všichni bydlící v pečovatelských domech využívají nabízené služby. Sedmdesát procent klientů tvoří ženy a třicet procent tvoří muži. Stávající počet personálu je dostatečný. Služba je poskytována denně do 18:00 hodin. Zvýšenou poptávku po službách jsou schopni řešit se stávajícím počtem pracovníků. V rámci rozšíření nabízených služeb (naplňování cíle komunitního plánování) se počítá se zřízením chráněného bydlení. To ale v současné době naráží na nedostatek vhodného prostoru pro samotnou realizaci. O komunitním plánu v zařízení vědí a svojí činností se jej snaží naplňovat. Pan ředitel je členem koordinační skupiny komunitního plánování. V rámci tohoto plánování byl otevřen denní stacionář, rozšířena pracovní doba do osmnácti hodin v pondělí až pátek, zavedena tísňová péče. Samotný dokument komunitního plánování je používán jako podklad při podávání žádostí v rámci různých projektů, nebo při jednání o podporu u soukromých firem. Finanční prostředky klientům stačí na pokrytí základních služeb v rámci příspěvku na péči. Úhradou všech nákladů jim již většinou nic nezbude. Pokud by chtěli další služby, tak na ně již někteří nemají. Klienti nevyužívají finanční podporu rodiny. Informace o zařízení a poskytovaných službách je možné najít na internetu, v Novoborském měsíčníku. Využívá se propagace pomocí letáčků, katalogu sociálních a souvisejících služeb Novoborska. Zpětnou vazbu získává vedení zařízení formou dotazníkového šetření spokojenosti jedenkrát ročně. A to nejen mezi klienty, ale i rodinnými příslušníky a osobami blízkými. Zkušenost s dostupností služby je dobrá, kdo požádá, tak službu získá. V rámci regionu spolupracují s některými poskytovateli sociálních služeb. Jedná se především o společné školení v rámci pečovatelské služby.
40
Jako druhé zařízení jsem navštívil Dům s pečovatelskou službou ve Cvikově dne 24. 2. 2011. Rozhovor jsem vedl s vedoucí pečovatelské služby. Délka rozhovoru přibližně třicet minut. Cvikov – Dům s pečovatelskou službou, organizační složka města Pečovatelská služba má k dispozici jednu budovu, v okrajové části města, kde je dvacet jednolůžkových pokojů a jeden dvoulůžkový pro manželský pár. V rámci zařízení je středisko osobní hygieny. Služby jsou poskytovány v rámci zařízení, v domácím prostředí klientů, ale pouze pro občany Cvikova. Celkový počet klientů je v současné době čtyřicet osm (včetně terénu), z toho je deset mužů a třicet osm žen. Jedná se o malé zařízení, kde je jedna vedoucí a dvě pečovatelky. Dle sdělení vedoucí je počet pečovatelek dostatečný. Dostupnost služeb je dobrá, zatím nezaznamenali případ, že by nemohli někomu vyhovět. Provozní doba je do devatenácti hodin, v pondělí až pátek. Zvýšenou poptávku po službách v současné době neřeší, nechávají to částečně i na vedení města. Co se týká rozšíření služeb tak plánují zřízení denního stacionáře, v počátku s jedním lůžkem. Tento záměr je zatím projednáván. O komunitním plánu v zařízení ví, zúčastnili se jednání při jeho torbě. V současné době jsou zástupci města (pracovníci sociálního odboru) v pracovních skupinách. Které cíle se podařilo naplnit, ale neví. Komunitní plán jako dokument osobně zatím nikde neuplatňovali. Spolupráce mezi zařízeními existuje, převážně v rámci společných školení, které se pořádají v Novém Boru, Také při konzultaci zavádění standardů kvality. Finanční prostředky v rámci příspěvku na péči klientům na poskytované služby stačí. Existuje zpětná vazba od klientů i rodinných příslušníků, kteří většinou reagují na potřeby pečovaných, nebo případné nedostatky. Tyto podněty jsou vyhodnocovány a jsou podkladem pro další práci. Podpora zařízení ze strany vedení města je dobrá. Informace o zařízení je možné získat ve zpravodaji města, na internetových stránkách, při dnu otevřených dveří a od pečovatelek v terénu. Další zařízení, které jsem navštívil, byl Dům s pečovatelskou službou v Kamenickém Šenově dne 23. 2. 2011. Rozhovor byl veden s vedoucí pečovatelkou a trval přibližně dvacet pět minut. Jedná se o zařízení města, kde na úřadě pracuji. Kamenický Šenov– Dům s pečovatelskou službou, organizační složka města Pečovatelská služby poskytuje sociální služby v Domech s pečovatelskou službou a v terénu. V Kamenickém Šenově jsou tři domy s pečovatelskou službou o celkové kapacitě čtyřicet devět bytů. Klienti jsou z celého regionu Novoborska. V současné době mají čtyřicet 41
devět klientů. Z toho je čtrnáct mužů a třicet pět žen. Maximem je padesát pět klientů. Počet personálu je dostatečný. Zvýšenou poptávku po službách budou řešit rozšířením pracovní doby. Provozní doba je pondělí až pátek do patnácti hodin. Při rozšíření služeb se nejdříve chtějí zaměřit na zřízení půjčovny kompenzačních pomůcek. O komunitním plánu vědí, podílejí se na jeho tvorbě a naplňování. Pro organizaci je komunitní plánování možností získávat zkušenosti a poznatky a také se podílet na naplňování jeho jednotlivých cílů. Komunitní plán jako dokument zatím k ničemu nepoužívají. Vedoucí pečovatelské služby je členkou pracovní skupiny. Finanční prostředky na poskytované služby klientům stačí, přestože ne všichni pobírají příspěvek na péči. Občas je nutná úhrada z vlastních zdrojů a od rodiny. Informace o zařízení je možné se dozvědět z informačního letáku, místního periodika, internetových stránek a v ordinacích lékařů. Také od samotných pečovatelek, nebo v kanceláři vedoucí pečovatelské služby a na úřadě. Podpora ze strany obce je dostačující. Spokojenost klientů není zatím zjišťována dotazníkovým šetřením. Informace podávány ústně od klientů a jejich rodin, nebo příbuzných. Na základě požadavků rodinných příslušníků, jsou jednotlivé služby také upravovány, zaváděny, nebo rozšiřovány. Prvním pobytovým zařízením, které jsem navštívil dne 22. 2. 2011, byl Domov důchodců ve Sloupu v Čechách. Jednal jsem s ředitelem zařízení a rozhovor trval jednu hodinu a deset minut. Sloup v Čechách – Domov důchodců, příspěvková organizace Sloup v Čechách je pět kilometrů od Nového Boru. Zařízení je umístěno v areálu bývalého zámku. K dispozici je několik budov rozsáhlého komplexu. Bohužel všechny objekty jsou památkově chráněné, což v praxi znamená velké omezení při potřebných úpravách. Úprava pokojů pro dvě osoby, vytvoření zázemí atd. Z těchto důvodů je řada místností nevyužita, neboť ve stávajícím stavu jsou nevyhovující, ale nelze je předělat. V areálu je zřízen nejen domov pro seniory ale také domov se zvláštním režimem, který je určen pro: „muže od padesáti let věku v plném invalidním nebo starobním důchodu v nepříznivé sociální situaci, trpící alkoholismem a takovými psychickými poruchami, které neomezují klienta v dodržování Pravidel bydlení. Klienti, kteří nejsou a nebyli závislí na drogách mimo alkoholu.“55 Služby jsou poskytovány pouze v rámci zařízení. Klienti a žadatelé jsou z celých Čech. Celkový počet klientů je osmdesát, což je povolená maximální
55
Domov důchodců Sloup v Čechách, příspěvková organizace, [online]. [cit. 2011–02–13]. Dostupné na Internetu: http://www.dd-sloupvcechach.cz/kontakty.php
42
kapacita (viz nepovolené úpravy). Z toho dvacet klientů je v domově se zvláštním režimem. Z osob využívajících služby zařízení je třicet osm mužů a čtyřicet dva žen. Počet personálu je pro zajištění požadovaných služeb dostatečný. V rámci organizace není počítáno s rozšířením služeb, neboť v památkovém objektu již nelze dělat další stavební úpravy. Využívají se jen prostory zámku, kde došlo k úpravám v letech 2002 - 2009. O zpracovaném komunitním plánu vědí, podílejí se na jeho naplňování. Pracovník organizace je členem pracovní skupiny. V rámci komunitního plánování je toto zařízení jediné na Novoborsku. Z cílů komunitního plánování se daří naplňovat poskytované služby seniorům. Samotný dokument pro prosazování svých zájmů nepoužívají. Bylo mi řečeno, že se spíš hodí pro neziskové organizace. Co se týká finančních prostředků, tak ty v současné době nestačí na pokrytí nákladů za ubytování a poskytované služby. Snahou je jednat s rodinami, ale úspěšnost vyjednání podpory z jejich strany je minimální. Částka na služby a pobyt klienta je v současné době dvacet devět tisíc korun na měsíc. Zařízení nespolupracuje s obcí, ani od ní nemá žádnou podporu. Pan ředitel má připraveny podklady, jak zlepšit financování tohoto zařízení, ale znamenalo by to úpravu současné legislativy. Své podklady se snaží prosadit prostřednictvím politiků ve vládě. O zařízení a jeho službách je možné se dozvědět z katalogu poskytovatelů sociálních služeb a z internetových stránek. Spokojenost klientů a jejich rodinných příslušníků zjišťují formou dotazovacího řízení, pomocí ankety, společného sezení klientů a ostatního personálu. Výstupy pak slouží k případné změně. Komunikace s rodinami a příbuznými existuje, ale zájem je z jejich strany minimální. Dalším pobytovým zařízením, které jsem navštívil dne 24. 2. 2011, byl Domov pro osoby se zdravotním postižením Mařenice. Na moje otázky odpovídala ředitelka zařízení a rozhovor trval přibližně čtyřicet pět minut. Mařenice – Domov pro osoby se zdravotním postižením Zařízení se nachází nedaleko obce Mařenice, zhruba dvanáct kilometrů od Nového Boru a pět kilometrů od města Cvikov. Původně zařízení sloužilo jako domov důchodců. V zařízení došlo v období let 2003 – 2009 ke snížení počtu klientů z původních šedesáti tří na třicet čtyři, aby mohly být naplňovány standardy kvality. Přesto na základě rozhodnutí se počítá se zrušením tohoto zařízení a s přestěhováním stávajících klientů do obce Cvikova a Nového Boru. Alespoň zatím proběhla jednání se zástupci těchto obcí o výstavbě nových objektů
43
a o zajištění jejich provozu. Do celého záměru možná vstoupí zamýšlené zrušení Léčebny dlouhodobě nemocných v Novém Boru, a přesun klientů do nemocnice s poliklinikou v České Lípě. Tím by město Nový Bor mohlo získat nové prostory, které by využilo pro sociální služby a případné ubytování klientek z Mařenic. Služby jsou poskytovány pouze pro klientky v rámci zařízení a jedná se jen o ženy. Ty jsou z různých částí Čech. Většina je jich v ústavu již desítky let. Jedenácti z nich dělá ústav také opatrovníka. Deset lidí bylo v rámci transformace již přestěhováno do chráněného bydlení. Snížením počtu klientů je počet pracovníků dostačující. Z důvodu transformace zařízení se nepočítá s dalšími úpravami v objektu. Veškeré plánování je již podřízeno transformaci zařízení. Z těchto důvodů také nedochází k propagaci a zviditelnění zařízení. O komunitním plánu vědí, paní ředitelka je členkou pracovní skupiny pro seniory a zdravotně postižené. Komunitní plánování pro zařízení znamená spojení s regionem i v dobách transformace. V rámci komunitního plánování se podařilo rozšířit spolupráci s ostatními obcemi a při procesu transformace došlo také ke zviditelnění problému osob se zdravotním postižením. Finanční prostředky stačí na pokrytí dvou třetin nákladů. Zbytek chybějících peněz zatím dostávají od Libereckého kraje. Podpora ze strany obce existuje, neboť se jedná o pracovní příležitosti místních obyvatel. Spokojenost s poskytovanými službami vyhodnocuje vedení na základě případných stížností. Komunikace s rodinou je minimální, neboť se většinou jedná o klientky v seniorském věku. Dalším poskytovatelem sociálních služeb je agentura SLUNÍČKO. Hovořil jsem s majitelkou agentury dne 28. 2. 2011 a rozhovor trval přibližně čtyřicet pět minut. Nový Bor – SLUNÍČKO – komplexní domácí péče a terénní pečovatelská služba Tyto služby zajišťuje skupina osob. Nejedná se o neziskovou organizaci, služby jsou zatím nabízeny na základě živnostenského oprávnění. V současné době mají požádáno o registraci sociálních služeb. Služby jsou poskytovány pouze v domácím prostředí klientů v celém regionu Novoborsko s dosahem i do České Lípy. Nabízeny jsou: odborná zdravotní péče a pečovatelská služba určená pro pacienty v domácím prostředí, pro osoby dlouhodobě nemocné, pacienty propuštěné z nemocnice, hendikepované klienty. Služby jsou nabízeny po celých dvacet čtyři hodin. V současné době mají sto klientů. Co se týká složení klientů, tak je to přibližně na půl (muži a ženy). Počet pracovníků je v současné době dostatečný. Zvýšenou
44
poptávku po nabízených službách budou řešit náborem pracovníků. V rámci rozšíření nabízených služeb je zaveden nově rozvoz obědů. Nabídka jídel je ze dvou zařízení. O komunitním plánování Novoborska ví. Zatím nejsou do něho zapojeni, ale již jim byla nabídnuta spolupráce v pracovních skupinách. Dokument ke své činnosti nevyužívají. Podpora ze strany obce zatím není. V současné době žádají město o grant na vzdělávání. Zatím se domnívají, že jsou bráni jako konkurence Sociálním službám města Nový Bor. Nejvíce spolupracují s klubem důchodců. Finanční prostředky klientům většinou stačí. Zkušenosti z terénu jsou takové, že v případě potřeby pomáhá rodina nebo příbuzní. Ke zjištění kvality poskytovaných služeb mají dotazník kvality, který pravidelně vyhodnocují. Při nespokojenosti je to převážně reakce rodiny než klienta. Klienti jsou často na pomoci závislí, tak svoji nespokojenost nedávají najevo. O zařízení se je možné dozvědět na internetových stránkách, prostřednictvím letáčků a článků v novinách. Nově zavedli propagaci služby na vozidlech zařízení, která je nepřehlédnutelná. Dalším zařízením bylo Centrum zdravotně postižených pro Liberecký kraj, pobočka Česká Lípa. Hovořil jsem s odpovědnou vedoucí pobočky dne 22. 2. 2011. Rozhovor trval padesát pět minut. Česká Lípa – Centrum zdravotně postižených pro Liberecký kraj Centrum poskytuje služby pro občany okresu Česká Lípa, který zahrnuje i region Novoborsko. V rámci služeb nabízí terénní odlehčovací služby, osobní asistenci, půjčovnu kompenzačních pomůcek, odborné sociální poradenství, tlumočnické služby. V současné době mají devadesát dva klienty. Klienti jsou převážně ženy, cca devadesát procent, a zbytek muži. Počet pracovníků zařízení je dostatečný, odvíjí se to od toho, jaká je poptávka po službách. Služby nabízejí dvacet čtyři hodin denně. Ostatní služby jsou poskytovány v pondělí až čtvrtek do půl páté. Klienti neplatí cestovné, pouze úhradu za samotnou službu. Tím je dostupná pro každého. Poskytovatel zajišťuje financování nákladů formou dotací. V rámci rozšíření nabízených služeb nově nabízejí sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. O komunitním plánu vědí, podíleli se na jeho zpracování a v současné době na jeho aktualizaci. Pracovníci poskytovatele pracují v koordinační a pracovních skupinách. Cílem, který se podařilo naplnit je vybudování hřiště pro petangue. Samotný komunitní plán
45
používají jako podpůrný dokument při podávání žádostí o finanční prostředky. Spolupráce s jednotlivými poskytovateli existuje, převážně jsou to domy s pečovatelskou službou. Mají podporu města Česká Lípa, Nový Bor i malých obcí. Finanční prostředky by klientům stačily, ale mají zkušenosti, že se jim to zdá škoda zaplatit si potřebnou službu. Často se stává, že peníze dávají rodině, nebo příbuzným. Propagace služeb je formou internetových stránek, prostřednictvím letáčků a místních periodik. Mají svoji brožurku s nabízenými službami. Spokojenost s poskytovanými službami je sledována a vyhodnocována prostřednictvím dotazníkového šetření, dále šetření v rodinách, inspekcí kvality. Komunikace s rodinami existuje. Posledním zařízením, které jsem navštívil dne 22. 2. 2011, byl Denní stacionář a domov pro osoby se zdravotním postižením Naděje. Rozhovor jsem vedl s paní ředitelkou a trval přibližně třicet minut. Česká Lípa – Denní stacionář a domov pro osoby se zdravotním postižením Naděje Tento poskytovatel nabízí služby ambulantní v domácím prostředí klientů i pobytové služby pro osoby se zdravotním postižením. Klienti jsou z regionu Novoborsko a Českolipsko. V současné době mají padesát klientů, z toho pět v pobytové službě. Počet pracovníků vnímají jako nedostatečný. Zvýšenou poptávku po službách budou řešit pouze v rámci denního stacionáře. Pobytová služba je omezena kapacitou zařízení. Rozšíření služeb je plánováno v rozvojovém plánu města České Lípy. Plánují zřízení odlehčovací služby. O komunitním plánu Novoborska vědí a spolupracují s ostatním organizacemi regionu. Spolupráce je na bázi návštěv, účasti v soutěžích, návštěvy jednotlivých zařízení. V rámci své činnosti komunitní plán nepoužívají. Pracovníci se zúčastňují pouze komunitního plánování ve městě Česká Lípa. Finanční prostředky klientům na úhradu služeb nestačí, je nutná podpora rodiny a příbuzných. Zpětnou vazbu od klientů získávají pomocí dotazníkového šetření a v rámci rodičovské sdružení. O nabízených službách je možné se dozvědět na internetových stránkách. Zařízení využívá propagaci formou letáčků a místních periodik. Podpora ze strany města existuje formou sociálních grantů. Část prostředků získávají pronájmem nebytových prostor.
46
Následující graf znázorňuje počet klientů, kteří využívají jednotlivé poskytované sociální služby v regionu Novoborsko.
Graf č. 3 Rozdělení klientů 300 250 200
muži
150
ženy
100 50 Domov pro zdravotně postižené
Domov seniorů
Domov se zvláštním režimem
Pečovatelská služba
Denní stacionář
Terenní služby
0
poskytované služby
4.5.4. Shrnutí Předpoklad č. 1: Lze předpokládat, že nabízené sociální služby nestačí pokrývat poptávku klientů. Pomocí dat uvedených v kapitole 5.5.2 a v kapitole 5.5.3 byl stanovený předpoklad ověřen jako platný. Všichni oslovení uživatelé potvrdili, že v současné době stačí pokrýt poptávku po sociálních službách. Výjimku tvoří pouze Domov důchodců ve Sloupu v Čechách, kde poptávka po umístění převyšuje nabídku. Kapacita se odvíjí od počtu povolených lůžek. To znamená, že data z praxe potvrzují teoretická východiska, z nichž byly předpoklady vyvozeny. Předpoklad č. 2: Lze předpokládat, že klientům nestačí finanční prostředky na úhradu nabízených služeb. Byla ověřena platnosti tohoto předpokladu pomocí dat uvedených v kapitole 5.5.3. Stanovený předpoklad byl ověřen jako platný.
47
Tento předpoklad se na základě poskytnutých informací potvrdil. Ale pokud by se průzkum dále zabýval podrobným rozborem příjmů klientů v návaznosti na jejich výdaje, mohli bychom dojít k závěru, že většina klientů si nabízené služby může dovolit, pokud nepoužije peníze na jiné účely. Přesto i z praxe vím, že zůstane zhruba dvacet pět procent klientů, kterým finanční prostředky opravdu nestačí. To znamená, že data z praxe potvrzují teoretická východiska, z nichž byly předpoklady vyvozeny. Předpoklad č. 3: Lze předpokládat, že pracovníci zařízení potvrdí, že klientům pomáhají rodinní příslušníci. Ověření platnosti stanoveného předpokladu pomocí dat uvedených v kapitole 5.5.3 nebylo možno ověřit. Dle informací od pracovníků jednotlivých zařízení jsou rodiny, které pomáhají a naopak. Ne vždy to musí být nezájem a neochota, ale také například pracovní povinnosti a jiné místo, kde člen rodiny bydlí. Tento předpoklad by k ověření vyžadoval další průzkum. Předpoklad č. 4: Lze předpokládat, že informace o nabízených sociálních službách jsou dostatečné. Byla ověřena platnosti tohoto předpokladu pomocí dat uvedených v kapitole 5.5.3. Stanovený předpoklad byl ověřen jako platný. Tento předpoklad je splněn téměř na sto procent. Informací je dostatek v různých formách, které je ale potřeba pravidelně opakovat a hledat nové formy prezentace. Neboť ti co služby nepotřebují, se o ně nezajímají, a potřeba informací přichází až s potřebou zajištění pomoci. To znamená, že data z praxe potvrzují teoretická východiska, z nichž byly předpoklady vyvozeny. Předpoklad č. 5: Lze předpokládat, že současní poskytovatelé sociálních služeb mají dostatek personálu. Byla ověřena platnosti tohoto předpokladu pomocí dat uvedených v kapitole 5.5.3. Stanovený předpoklad byl ověřen jako platný.
48
Poskytovatelé sociálních služeb nemají v současné době s počtem personálu problém. V případě zvýšené poptávky jsou schopni navýšit počet personálu. To znamená, že data z praxe potvrzují teoretická východiska, z nichž byly předpoklady vyvozeny. Předpoklad č. 6: Lze předpokládat, že nabízených sociálních služeb je v regionu Novoborsko dostatek. Byla ověřena platnosti tohoto předpokladu pomocí dat uvedených v kapitole 5.5.3. Stanovený předpoklad byl ověřen jako platný. Tento předpoklad se potvrdil, co se týká rozsahu nabízených služeb. Pokud lidé nebudou moci dále setrvat v domácím prostředí, může nastat problém, že nebude v pobytových zařízeních místo a pak už mají jedinou možnost, Léčebnu dlouhodobě nemocných. Bylo by pěkné, pokud by klienti mohli setrvávat v zařízení (Domy s pečovatelskou službou, penziony atd.) i v době, kdy se jejich zdravotní stav zhorší a jsou tak nuceni stěhovat se do jiných zařízení. To znamená, že data z praxe potvrzují teoretická východiska, z nichž byly předpoklady vyvozeny. Předpoklad č. 7: Lze předpokládat, že respondenti sdělí záměr rozšiřovat sociální služby. Byla ověřena platnosti tohoto předpokladu pomocí dat uvedených v kapitole 5.5.3. Stanovený předpoklad byl ověřen jako platný. Tento předpoklad je možné potvrdit i vyvrátit. Je to otázka nabídky a poptávky v návaznosti na finanční možnosti. V současné době se poskytovatelé sociálních služeb snaží pružně reagovat na potřeby a požadavky klientů a chybějící služby postupně doplňují. To znamená, že data z praxe potvrzují teoretická východiska, z nichž byly předpoklady vyvozeny.
49
Závěr Cílem bakalářské práce bylo analyzovat sociální služby pro seniory ve vybraném regionu a získat tak odpověď na otázku, zda poskytované sociální služby pro seniory v současné době pokrývají poptávku co do kapacity, tak v rozsahu služeb, s ohledem na komunitní plán. Při hodnocení poskytovaných sociálních služeb jsem hodnotil služby rezidenční, terénní a ambulantní. Při tomto rozdělení služeb jsem zjistil, že nejvíce poskytovaných služeb je terénních a ambulantních. Celkem sedm. Oproti tomu rezidenční služby jsou pouze dvě (Domov důchodců a Domy s pečovatelskou službou). Velmi mě překvapilo, že uvedená zařízení nemají problémy s počtem pracovníků, a stávající počet uvádějí jako dostačující. Analýza ukázala, že zatím je počet nabízených sociálních služeb v regionu Novoborsko dostatečný. Důležitou pozici získávají terénní služby, které nabízejí širokou škálu služeb, navíc v domácím prostředí klientů a co není zanedbatelné často i dvacet čtyři hodin denně. Oproti tomu například pečovatelská služba poskytuje své služby pouze během dne. Zde se vytváří prostor pro vzájemné překrývání potřeb klientů více poskytovateli. Domy s pečovatelskou službou zatím stačí pokrýt poptávku klientů. U některých není vyřešena otázka klientů z ostatních obcí Novoborska, kteří zatím nemají možnost vybrat si zařízení podle svého (Domy s pečovatelskou službou). To samé se týká i poskytovaných služeb v domácím prostředí. Zde získávají poskytovatelé terénních služeb náskok a také toho plně využívají. Již teď to některá zařízení cítí jako konkurenci, ale po předchozím dominantním postavení na trhu, si těžko zvykají na to, že budou muset řadu věcí změnit v přístupu ke klientovi. Pravdou je, že je často svazují rozhodnutí představitelů měst, kterých jsou organizační složky, nebo příspěvková organizace. V regionu i nadále zůstává nevyřešena otázka výstavby bytů pro zdravotně postižené a startovací byty. Místní samosprávy k této otázce přistupují velmi opatrně, neboť již ví, že to bude něco stát, a jaký bude výsledek, zatím nikdo neví. S rostoucím počtem lidí v seniorském věku je snaha o rozšíření služeb v sociální oblasti pro tuto věkovou skupinu. Často jsou to pobytová zařízení, Domy s pečovatelskou službou, Domovy pro seniory, které až na některé výjimky jsou postaveny před více jak 10 lety. Kapacita těchto zařízení v současné době nestačí pokrýt poptávku a zařízení tak registrují značný převis poptávky před nabídkou.
50
Můžeme si položit otázku: Je vůbec potřeba tolik pobytových zařízení? V dnešní době se prosazuje zachovat pro člověka co nejdéle možnost bydlet v domácím prostředí, to znamená doma. Ale ne všichni mají tu možnost v tomto prostředí setrvat co nejdéle. Nejčastějším důvodem jsou většinou zdravotní problémy, kdy člověk již nemůže být sám a je odkázán na cizí pomoc. Pokud žije společně s rodinnou a vztahy jsou dobré, pak se většinou rodina stará v rámci svých možností, případně za pomoci využití nabízených služeb v sociální oblasti. Pokud senior žije sám a rodina bydlí v jiném městě, jsou asi jen tři možnosti. Využít zařízení pobytových služeb. Vzít si rodiče k sobě domů, pokud to rodina zvládne, nebo zkusit zařízení, které je v místě nebo blízkém okolí, kde žijí rodiče. Všechny způsoby přinášejí další komplikace. Změna bydliště, ztráta i toho mála známých které ještě mají. Z toho vyplývá, že nejoptimálnějším řešením je využití sociálních služeb. K tomu je vázán ale další problém. Málokterý senior se v produktivním věku naučil věnovat sám sobě, natož o sebe pečovat. Pokud rodina fungovala, byla to především starost o děti. Dalo by se oponovat, ale když jsou děti velké tak vracejí rodičům to, co jim rodiče věnovali, když to potřebovali. V řadě případů tomu tak je. Během své praxe a také při rozhovorech s vedoucími zařízení poskytující sociální služby mi bylo potvrzeno, že lidé často peníze mají, ale věnují je dětem a pak jim nezbývá na to, aby si objednali potřebnou službu. To samé platí pro příspěvek na péči. Lidé to často berou, jako přilepšení k důchodu. Na dotaz: „Proč si neobjednají některé z nabízených služeb?“ mi řekli, že to již nepotřebují. Tento přístup se možná změní až příchodem další generace, která musí teprve zestárnout. V regionu nabízí služby i jiná zařízení, než ta která jsou zřizována obcemi nebo krajem. Na základě rozhovorů a poznatků z praxe se mi zdají pružnější, lépe reagují na požadavky. Co považuji za nejdůležitější, nabízejí často službu dvacet čtyři hodin denně a to v domácím prostředí klienta. Důležité ovšem je, aby takové firmy měli kvalitní personál, nejen co se týká vzdělání, ale také co se týká lidských vlastností. Na druhou stranu jsem dotazováním zjistil, že pokud se v regionu objeví jiný poskytovatel, než jsou zařízení zřízená obcí, nebo krajem, tak v počáteční fázi vázne komunikace mezi obcí a poskytovatelem. Stále častěji se setkávám s názorem, a to i při jednotlivých rozhovorech, že pokud by se upravila legislativa v sociální oblasti, je nejlepším provozovatelem soukromá organizace. Staří lidé jsou často přirovnáváni k dětem, ale dítě umí dát najevo svoji nespokojenost, kdežto starý člověk často cítí závislost na osobě, která mu pomáhá, a buď se bojí, nebo často i stydí říci, že by něco chtěl jinak.
51
Návrh opatření Uvedená zařízení jsou umístěna převážně v Novém Boru, nebo jeho blízkém okolí Cvikov, Kamenický Šenov, Sloup v Čechách Česká Lípa. Vzdálenost těchto obcí od Nového Boru je do deseti kilometrů, včetně největšího města sousedícího s regionem České Lípy. Nejvzdálenější obec regionu Novoborsko je obec Krompach (17 kilometrů). V současné době je počet zařízení poskytujících sociální služby pro seniory v regionu dle mnou provedeného šetření dostatečný. Nevýhodou je větší koncentrace do Nového Boru a jeho okolí. Ostatní malé obce regionu, nemají zatím jinou možnost, než využívat služeb v městech, kde jsou uvedená zařízení. Představa, že služba nebo zařízení bude zřízena přímo v jejich obci je málo pravděpodobná. Pro ty, kteří mohou být ve svém přirozeném prostředí – doma je pak nabídka služeb domácí péče, která je dle průzkumu v regionu zatím dostačující. Pokud to klientům zdravotní stav a finanční prostředky dovolí, je možné v domácím prostředí za pomoci nabízených služeb, ale také rodinných příslušníků a příbuzných, setrvávat co nejdéle. Koncepce sociálních služeb podporuje setrvávání klientů v domácím prostředí a podpora pro rezidentní zařízení ze strany státu je postupně snižována. V rámci poskytování sociálních služeb navrhuji jako opatření více se zaměřit na finanční stránku poskytovaných služeb. Jedná se především o to, aby se lidem lépe vysvětlilo, že příspěvek na služby je opravdu na zajištění služeb a ne přilepšení k důchodu, případně pro rodinu a příbuzné. Změnit myšlení a přístup lidí je ovšem velmi složité, proto vidím jako nejlepší řešení změnit způsob vyplácení finančních prostředků. Za předpokladu současného rozšíření kontrolní činnosti sociálních pracovníků v terénu. Otázkou však zůstává, zda je naše společnost již nastavena na nově vznikající trendy. Dalším opatřením, které vyplynulo z prováděného šetření a je zároveň součástí komunitního plánu Svazku obcí Novoborska, je zřízení Domova seniorů. V současné době je v regionu pouze u tohoto typu poskytovaných sociálních služeb poptávka vyšší než nabídka. Realizaci tohoto opatření by mohlo pomoci využití objektu stávající Léčebny dlouhodobě nemocných, která má být přestěhována z Nového Boru do nemocnice v České Lípě.
52
Seznam literatury a zdrojů Centrum komunitní práce Ústí nad Labem[online]. [cit. 2011–02–07]. Dostupné na Internetu: http://www.ckpul.cz/o-nas/ Český statistický úřad Liberec [online]. [cit. 2010–05–12]. Dostupné na Internetu:
53
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb. 1. vydání Praha:KUFR, 2004. ISBN 80-86878-03-1. o. s. Prev-Centrum, Praha 6, Nízkoprahové služby [online]. [cit. 2010–09–20]. Dostupné na Internetu: http://www.prevcentrum.cz/CKA/Prevence-komunita.aspx ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. ISBN 11-059-90. Sociální služby města Nový Bor, příspěvková organizace, [online]. [cit. 2011–02–15]. Dostupné na Internetu: http://www.dpsnb.cz/ Sociální služby města Nový Bor, Tísňová péče, [online]. [cit. 2010–08–07]. Dostupné na Internetu: http://www.dpsnb.cz/tisnova-pece/ Svazek obcí Novoborska, Komunitní plán sociálních služeb. 1. vydání Nový Bor, 2006. Svazek obcí Novoborska, Komunitní plán sociálních služeb- aktualizace návrhové části. 1. vydání Nový Bor, 2010. Svazek obcí Novoborsko, [online]. [cit. 2011–01–15]. Dostupné na Internetu: http://www.novoborsko.cz/side_cz/vstup_cz.htm ŠVINGALOVÁ, Dana. Úvod do vývojové psychologie. 1. vydání Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2006. ISBN 80-7372-057-4. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie pro odbor penitenciární péče. 1. vydání Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008. ISBN 978-80-7372-307-1. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. 1. vydání Praha: Portál, 2000. ISBN 80–7178–308-0. VENGLÁŘOVÁ, Martina. Problematické situace v péči o seniory. 1. vydání Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-2170-5. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. In Sbírka zákonů České republiky. Částka 37. s. 1257 – 1289
54
Seznam příloh 1.
Příloha č. 1: Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. In Sbírka zákonů České republiky. Částka 37. s. 1257 – 1289 (1 list)
2.
Příloha č. 2: Mapka regionu Novoborsko (1 list)
3.
Příloha č. 3: SWOT analýza (1 list)
4.
Příloha č. 4: Obyvatelé regionu Novoborsko (1 list)
5.
Příloha č. 5: Typy služeb poskytovaných v regionu (1 list)
6.
Příloha č. 6: Senioři – demografické údaje (1 list)
7.
Příloha č. 7: Senioři – demografické údaje (1 list)
8.
Příloha č. 8: Senioři – Otázky pro řízený rozhovor (1 list)
55
Přílohy Příloha č. 1: Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. In Sbírka zákonů České republiky. Částka 37. s. 1257 – 1289. „Obec a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, b) zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, c) spolupracuje s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. d) může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, e) spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje; za tím účelem sděluje kraji informace o potřebách poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na území obce, o možnostech uspokojování těchto potřeb prostřednictvím sociálních služeb a o jejich dostupných zdrojích.“
Legislativní oporou pro plánování sociálních služeb je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění, §94 a §95. V zákoně je ustanovena povinnost krajů zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb a obcím je zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb doporučeno. Tento plán je možno dle legislativy realizovat metodou komunitního plánování.
B) Příloha č. 2: Mapka regionu Novoborsko
ZDROJ : http://www.mapy.cz/#mm=TP@x=133432320@y=138274816@z=10
Na mapce jsou vyznačeny jednotlivé obce Svazku obcí Novoborsko. Území Svazku obcí Novoborska je součástí Libereckého kraje. Nachází se v severní části okresu Česká Lípa, je převážně členité až horské povahy o rozloze 20 090 hektarů. V rámci tohoto území se nachází Chráněná krajinná oblast Lužické hory s nejvyšší horou Luž 793 m. nad m. a Chráněná krajinná oblast České středohoří.
C) Příloha č. 3: SWOT analýza VIZE •
-
Kde chceme být v roce 2013
Poskytování sociálních a zdravotních služeb je provázáno Komunikace mezi subjekty je optimální Poskytovatelé i klienti vědí kde je jejich místo Bezbariérová doprava je zajištěna Město Nový Bor je bezbariérové Máme k dispozici dostatek pracovních míst pro sociálně znevýhodněné skupiny občanů
• • • • •
• • • • • •
Máme funkční Pečovatelskou službu Máme k dispozici osobní asistenty Veřejnost se zajímá o řešení problémů Služby jsou poskytovány na profesionální úrovni Máme k dispozici služby Denního stacionáře Máme ubytování pro sociálně slabé občany a občany v krizi Máme poradenské krizové služby
•
SILNÉ STRÁNKY
PŘÍLEŽITOSTI
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
1.
máme domy s Pečovatelskou službou máme Pečovatelskou službu máme k dispozici služby LDN máme vůli zlepšit služby na základě potřeb občanů fungují některé nevládní neziskové organizace zajištěna kultura pro občany máme ubytovnu pro sociálně slabé občany dobrá spolupráce s lékaři
2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
SLABÉ STRÁNKY 1. 2. 3. 4. 5. 6.
nezajištěné služby v oblasti následné péče o seniory spousta bariér ve městě a dopravě nedostatek finančních prostředků špatná časová dostupnost služeb chybí provázanost s Úřadem práce špatná komunikace mezi doktory a sestrami domácí péče 7. nedostatečné terénní služby v obcích 8. málo alternativních služeb oproti nabízeným službám státem 9. nemáme krytý bazén 10. špatná komunikace s rodinami klientů 11. nezájem obyvatel o dění ve městě a obci 12. chybí lékařská pohotovost 13. chybí služby Dobrovolnického centra
zvýšit informovanost o poskytovaných službách a nabídkách vůči veřejnosti zvládnout projektové žádosti na vnější zdroje s prioritou Evropských fondů naučit se prezentovat své služby vůči veřejnosti a politické reprezentaci rozvinout spolupráci se vzdělávacími institucemi předávat si pravidelně informace a zkušenosti více se zaměřit na potenciální sponzory provést analýzu stávajících služeb – certifikace, audity naplánovat služby, stanovit jasné cíle a opatření
OHROŽENÍ 1. nepodaří se zajistit dostatek finančních prostředků pro zajištění služeb 2. nárůst byrokracie 3. nebudeme navzájem spolupracovat, všechny rovně (poskytovatelé, instituce, uživatelé, zaměstnavatelé, politická reprezentace) 4. klienti nebudou mít finanční prostředky na služby 5. dojde ke kolapsu ve zdravotnictví 6. nebudeme poskytovat sociální sužby na profesionální úrovni
Zdroj: Svazek obcí Novoborska, Komunitní plán sociálních služeb. 1. vydání Nový Bor, 2006. Koordinační skupina, která připravovala jednotlivé podklady potřebné k přípravě a tvorbě komunitního plánu Novoborska, si již v počátku své činnosti stanovila jednotlivé vize a cíle až do roku 2013. V rámci plánování byla vytvořena tzv. SWOT analýza.
D) Příloha č. 4 Obyvatelstvo regionu Novoborska Region – rozloha, obyvatelé (k 31.12.2010) Rozloha (ha)
Počet obyvatel
Muži
Ženy
Nový Bor
1.945
12.385
6.014
6.371
Ostatní obce
18.145
15.379
7.717
7.662
Celkem
20.090
27.764
13.731
14.033
Region - hlavní věkové skupiny obyvatel (k 31.12.2009)* Počet obyvatel
0 – 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Nový Bor
12.260
1.770
8.730
1.760
Ostatní obce
15.311
2.290
11.030
1.991
Celkem
27.571
4.060
19.760
3.751
Region - vývoj počtu obyvatel (stav k 31.12.2010) 2000
2003
2005
2008
2009
2010
Nový Bor
12.455
12.171
12.192
12.215
12.260
12.385
Ostatní obce
13.652
13.739
13.877
14.269
15.311
15.379
Celkem
26.107
25.910
26.069
26.484
27.571
27.764
* Statistické údaje k 31. 12. 2010 nejsou zatím k dispozici.
Zdroj: - Český statistický úřad Liberec [online]. [cit. 2010–05–12]. Dostupné na Internetu:
E) Příloha č.5 Typy služeb poskytovaných v regionu a služby navazující Místo
Typ služby
poskytování
Poskytovatel
Zřizovatel
Adresa
služby
Pečovatelská služba Tísňová péče Denní stacionář
DPS a terén
Sociální služby města Nový Bor
Město Nový Bor
Pečovatelská služba
DPS a terén
DPS Kamenický Šenov
Město Kamenický Šenov
DPS Cvikov
Město Cvikov
CZPLK Česká Lípa
o.s.CZPLK Liberec
Pečovatelská služba Osobní asistence
DPS a terén Obce regionu
B.Egermanna 950, 473 01 Nový Bor nám. T.G.M 1009, 471 14 Kamenický Šenov Nemocniční 185, Cvikov Zahradní 415/10 Liberec XI 46001 Zahradní 415/10 Liberec XI 46001
Poradenství pro zdravotně postižené
Obce regionu
CZPLK Česká Lípa
o.s.CZPLK Liberec
Respitní péče
Obce regionu
CZPLK Česká Lípa
o.s.CZPLK Liberec
Zahradní 415/10 Liberec XI 46001
Půjčovna kompenzačních pomůcek
Obce regionu
CZPLK Česká Lípa
o.s.CZPLK Liberec
Zahradní 415/10 Liberec XI 46001
Domácí ošetřovatelská péče
Obce regionu
Domácí ošetřovatelská péče
Obce regionu
Kontaktní centrum pro drogově závislé
Obce regionu
Agentura komplex.domácí péče Sluníčko Komplexní domácí péče Naděje Česká Lípa K-centrum Česká Lípa
Agentura komplex. domácí péče Sluníčko Komplexní domácí péče Naděje Česká Lípa o.s. PASANT Česká Lípa
Pobytové služby
Sloup v Čechách
Domov důchodců Sloup v Čechách
Liberecký kraj
Pobytové služby
Mařenice
Ústav sociální péče pro mentálně postižené ženy
Liberecký kraj
Liberecká 67, Nový Bor Zámecká 71, Česká Lípa Hálkova 1794, Česká Lípa 471 52 Sloup v Čechách, Benešova 1 Mařenice 204, 471 56
Zdroj: - Liberecký kraj, Katalog sociálních služeb Libereckého kraje. 2. vydání Liberec, 2006 - Český statistický úřad Liberec [online]. Publikováno 12. 05. 2010 - Svazek obcí Novoborska, Katalog sociálních a souvisejících služeb, Nový Bor, 2010. Jedním z výstupů komunitního plánování na Novoborsku je Katalog sociálních služeb. Tento katalog byl poprvé zpracován a následně vydán v tištěné podobě v roce 2007. Aktualizován byl v roce 2010 v tištěné podobě a na digitálním nosiči dat.
F) Příloha č: 6 Senioři – demografické údaje
Zdroj: ČSÚ, Senioři v ČR v datech, [online]. [cit. 2010–07–15]. Dostupné na Internetu: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/gender_uvod
Český statistický úřad uvádí na svých stránkách v dokumentu Senioři v ČR v datech, že nárůst podílu seniorů na celkové populaci poroste z 18 až k téměř 30 procentům.
G) Příloha č: 7 Senioři - demografické údaje
Zdroj: ČSÚ, Senioři v ČR v datech, [online]. [cit. 2010–07–15]. Dostupné na Internetu: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/gender_uvod
Prognóza počtu obyvatel ukazuje, že se budou zvyšovat počty ve věkových skupinách, které vyžadují největší část péče, tj. věkové skupiny občanů v poproduktivním věku.
H) Příloha č: 8 Otázky pro řízený rozhovor Dobrý den, v rámci průzkumu sociálních služeb Vás oslovuji jako vedoucí/ho zařízení, které tyto služby poskytuje v regionu Novoborsko. Účelem průzkumu je získání informací o Vašem zařízení a Vašich uživatelích. Získané údaje zpracuji do bakalářské práce s názvem Sociální služby pro seniory, formou záznamu z rozhovorů, doplněné grafy a vyhodnocením stanovených předpokladů. V dotazníku nebudou uváděna žádná osobní data. Na otázky je možné odpovídat výběrem z několika možností, nebo odpovědí dle skutečnosti a Vašich poznatků. Poskytované služby pro seniory v regionu Novoborsko Břetislav Chlup, SP III. ročník – Bakalářská práce 1. jaké služby poskytuje Vaše zařízení – organizace - v rámci zařízení - v domácím prostředí klientů 2. z jakého regionu jsou vaši klienti - Novoborsko - odjinud 3. jaký je počet klientů, kterým poskytujete služby - v rámci zařízení - v domácím prostředí klientů 4. jaká je kapacita Vašeho zařízení (počet osob) a) do 20 b) 20-40 c) 40-60 d) více jak 60 5. jaké je složení klientů kteří využívají vaše služby (kterým poskytujete služby) co se týká počtu a pohlaví - kolik z Vašich klientů jsou v současné době muži - kolik z Vašich klientů jsou v současné době ženy 6. jak vnímáte počet pracovníků, kteří pracují ve Vašem zařízení, řekl byste, že je - dostatečný - nedostatečný 7. jak budete řešit zvýšenou poptávku po službách vašeho zařízení 8. jak připravujete v rámci organizace rozšíření nabízených služeb 9. o jaké služby se jedná, pokud je plánujete 10. v rámci Svazku obcí Novoborska je zpracován Komunitní plán sociálních služeb, - víte o tomto plánu - podílíte se na jeho naplňování - jak ze své pozice vnímáte účast Vašeho zařízení v Komunitním plánování 11. které cíle se dle Vašeho názoru podařilo naplnit v rámci Komunitního plánování sociálních služeb 12. používáte dokument komunitního plánování k podpoře prosazování svých zájmů, v případě, že ano, jakým způsobem
13. stačí Vašim klientům finanční prostředky na pokrytí poskytovaných služeb v rámci příspěvku na péči - je nutná úhrada ještě z vlastních zdrojů, nebo v rámci rodiny 14. jakým způsobem se klienti mají možnost dozvědět o Vašem zařízení a poskytovaných službách, jaký způsob propagace používáte 15. máte možnost zpětné vazby, zda jsou klienti, případně jejich rodinní příslušníci, spokojeni s poskytovanými službami 16. vyhodnocujete tyto údaje pro potřeby dalšího rozvoje Vaší organizace 17. existuje spolupráce mezi jednotlivými zařízeními poskytující služby v rámci regionu, pokud ano, jaké jsou její formy 18. jakou máte zkušenost (poznatky) s dostupností Vašich služeb pro klienty 19. existuje komunikace s rodinami nebo příbuznými klientů, přináší Vám nějaké podněty 20. jaká je podpora ze strany obce ve které se Vaše zařízení nachází 21. jsou Vaši pracovníci členy pracovních skupin v rámci Komunitního plánování
