ZPRAVODAJ KRAJSKÉ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY PARDUBICKÉHO KRAJE
Vážení členové hospodářské komory, vážení obchodní přátelé, máme rok 2011 a i letos ten čas velmi rychle utíká. V lednu jsme zorganizovali již 12. ročník tradičního Tříkrálového koncertu. Koncert měl u Vás velký úspěch, byl velmi kladně hodnocen jak po stránce umělecké, tak i organizační a byl dobrým vykročením do letošního roku. V úvodu roku byly úřadem naší krajské hospodářské komory především připravovány veškeré dokumenty k vyhodnocení roku 2010 a dále vše pro naše shromáždění ať už oblastní nebo krajské. Od začátku roku proběhla dvě zasedání představenstva a především oblastní shromáždění a následně krajské shromáždění členů dne 18.4.2011 v Pardubicích. Letošní shromáždění mělo na programu mimo standardních záležitostí zprávy představenstva, zprávy o hospodaření, zprávy dozorčí rady, výroční zprávy KHK Pk za rok 2010 a schválení účetní závěrky za rok 2010 také volby do krajských orgánů i volbu delegátů na sněm HK ČR. V rámci hodnocení - představenstvo a všichni jeho členové i dozorčí rada aktivně ovlivňovali v roce 2010 chod naší komory a přispívali k její činnosti, kontrolovali činnost úřadu a jeho jednotlivých průběžných aktivit. I přes všechny skutečnosti byl rok 2010 pro nás rokem velmi náročným a nepodařilo se naplnit jednotlivé rozpočtové položky. Věřím, že letošní rok bude rokem příznivějším i ve světle nynějšího příznivého vývoje ekonomiky. V rámci voleb na další 3-leté funkční období bylo zvoleno nové představenstvo a nová dozorčí rada. Předsedou představenstva byl zvolen Miloš Huryta, místopředsedy Jiří Doležal, Lubomír Motyčka, Pavel Adámek a Vladimír Ostatek, předsedou dozorčí rady Jan Maria Józa. Děkuji za důvěru i jménem svých kolegů a současně i za podporu v nadcházejícím volebním období. Do představenstva HK ČR byl navržen Jiří Doležal a do dozorčí rady HK ČR Lubomír Motyčka, kteří budou o tyto posty se ucházet dne 26.5.2011 na sněmu HK v Litoměřicích. V současné době úřad v rámci celého kraje aktivně zajišťuje veškerý servis pro Vás podnikatele servis, informace a semináře, služby a to především cílené odborné školení a vzdělávací programy, služby v oblasti Mýta CZ, ATA karnetů nebo InMP. Důležitou složkou jejich činnosti je aktivní práce v oblasti podpory středního odborného školství, a to i v letošním roce v rámci projektů „Volba povolání v Pardubickém kraji“ nebo „Zvyšování motivace žáků ZŠ ke vzdělávání v technických oborech“. Vážení členové hospodářské komory, přeji si ať se nám společná práce i v letošním roce daří a těším se na setkání s Vámi při akcích naší Krajské hospodářské komory. Miloš Huryta, předseda představenstva KHK Pk Internetové stránky KHK PK: http://www.khkpce.cz Krajská hospodářská komora Pardubického kraje Nám.Republiky 12, 53002 Pardubice Tel: 466 613 782, 466 612 164, 466 658 002, Fax: 466 613 491 E-mail:
[email protected] Ředitel: Ing. Roman Sodomka Oblastní kancelář Chrudim Široká 29, 53701 Chrudim Tel: 724 613 926 E-mail:
[email protected] Vedoucí kanceláře: Hana Kaplanová - strana 1 -
Oblastní kancelář Orlicko Nádražní 547 (budova ČSOB-boční vchod), 56002 Česká Třebová Tel: 724 613 928, E-mail:
[email protected] Vedoucí kanceláře: Jana Lukesová Oblastní kancelář Svitavy Wolkerova alej 92/18, 568 02 Svitavy Tel: 724 613 968, E-mail:
[email protected] Vedoucí kanceláře: Lenka Báčová Informační místa pro podnikatele RM Chrudim, Široká 29, 537 01 Chrudim Kontaktní osoba: Hana Kaplanová Tel.: 724 613 926, E-mail:
[email protected] Úřední hodiny: pondělí, středa, čtvrtek 8:00 12:00 / 12:30 16:00 RM Orlicko, Nádražní 547, 560 02 Česká Třebová Kontaktní osoba: Jana Lukesová Tel.: 724 613 928, E-mail:
[email protected] Úřední hodiny: pondělí, středa, čtvrtek 8:00 12:00 / 12:30 16:00 RM Svitavy, Wolkerova alej 92/18, 568 02 Svitavy Kontaktní osoba: Lenka Báčová Tel.: 724 613 968, E-mail:
[email protected] Úřední hodiny: pondělí, středa, čtvrtek 8:00 12:00 / 12:30 16:00 KONTAKTNÍ MÍSTO HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČR KM Pardubice, Nám. Republiky 12, 530 02 Pardubice Kontaktní osoba: Blanka Bízová Tel.: 466 612 164, 724 613 030, E-mail:
[email protected] , Úřední hodiny: pondělí, středa, čtvrtek 8:00 12:00 / 12:30 16:00
INFORMACE Z KRAJSKÉ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY PK Změna adresy Pardubické kanceláře Vážení podnikatelé, od 3.2. 2011 jsme na nové adrese Náměstí Republiky 12, v budově Krajského úřadu, vchod od divadla, po schodech do 2. NP 2. dveře vpravo číslo 253 . KONFERENCE K PROJEKTU VOLBA POVOLÁNÍ V PARDUBICKÉM KRAJI III. Konference k projektu Volba povolání v Pardubickém kraji se konala 17.února 2011 tentokrát ve
Svitavách v Multifunkční centrum Fabrika za účasti starosty města Svitavy, zástupce OŠKT Pardubického kraje, zástupců regionálních ÚP a hojné účasti zástupců ZŠ a SŠ převážně z okresu Svitavy - strana 2 -
a Ústí nad Orlicí. Konferenci zahájil manažer projektu Ing. Roman Sodomka a krátce představil jednotlivé aktivity II. výzvy projektu a jeho realizační tým. Přítomní zástupci škol byli seznámeni s dosavadními výsledky a výstupy projektu. Porovnány zde byly výsledky I. a II. výzvy projektu, zejména co se týká zapojení škol do projektu a absolvování exkurzí. Do II. výzvy projektu se zapojilo dvakrát více škol oproti I. výzvě, kromě základních škol to jsou i střední školy technického zaměření. Na Pardubicku je zapojeno do II. výzvy celkem 27 škol, na Chrudimsku je to 15 škol, na Orlicku a Svitavsku se zapojilo 18 škol. Navýšil se i počet probíhajících exkurzí do firem technického zaměření v rámci Pardubického kraje i mimo něj. Zástupci škol byli informováni o publikacích sloužících žákům a výchovným poradcům jako pomůcka k výběru budoucího povolání. Publikace budou opět distribuovány školám zapojeným do projektu v měsíci září v rámci III. výzvy. Na konferenci se aktuálně řešily probíhající soutěže literární a soutěže o nejlepší vlastní výrobek, které jsou podmínkou pro zajištění dotovaných exkurzí. Do konce měsíce března proběhne základní kolo soutěží, okresní kolo tak proběhne v měsíci dubnu za účasti hodnotitelské komise a v krajském kole, které proběhne na přelomu měsíce května až června budou vyhlášeni vítězové krajského kola. Věcné ceny jsou pro vítězné práce a výrobky zajištěny. Projekt VPPK má i své internetové stránky obsahující veškeré důležité informace o projektu i výstupy projektu. Žáci se tak mohou dotazovat na informace o studiu a volbě povolání průběžně pomocí fungující Poradenské činnosti na internetových stránkách projektu. V sekci Mediální kampaň jsou průběžně zveřejňovány tiskové zprávy MF Dnes a spoty Českého Rozhlasu. V průběhu konference informoval manažer projektu přítomné zástupce škol o připravovaném projektu „Podpora manuálních dovedností v Pardubickém kraji“ zaměřeného na spolupráci základních a středních škol a podporu dopravy žáků do dílen na SŠ. Výzva k předkládání žádostí by měla být vyhlášena v III.-IV. 2011. Dalším projektem, do kterého je Khk Pk zapojena, je projekt „Podpora poskytování dalšího vzdělávání v Pardubickém kraji“. Projekt je určen pro pracovníky vzdělávacích institucí a účastníky dalšího vzdělávání. Na závěr konference proběhla rozsáhlá diskuze k předneseným informacím, zejména se řešila problematika rušení úřadů práce na úrovni okresů a ohrožení dosavadní spolupráce škol s ÚP i vzhledem k rekvalifikacím. Dojde tak ke zrušení tradičně organizované a mezi žáky žádané Burzy škol, kterou pořádaly regionální úřady práce. V rámci probíhající diskuse se dále jednalo o potřebě a aktivitách projektu, kdy zástupci škol vznesly své zkušenosti s exkurzemi do firem a vysíláním žáků ZŠ na exkurze do SŠ. Tyto exkurze by měly napomoci žákům lépe se orientovat při výběru střední školy a následně povolání. SŠ jsou vybaveny moderními pomůckami, které žákům umožní snadnější vstup do podnikání či zaměstnání a kde si osvojí základy tolik potřebné pro dnešní dobu plnou moderních technologií, tak aby se neustále vzdělávali a zdokonalovali ve své profesi. Z této diskuze vzešly podněty pro další spolupráci mezi školami a realizátorem projektu. Lenka Báčová, oblastní kancelář Svitavy
Mezinárodní soutěž KALIBR CUP Ve čtvrtek 10.2.2011 se konala mezinárodní soutěž „ Kalibr Cup „. Jednalo se o ojedinělou soutěž svého druhu v ČR, jak svým pojetím, tak rozsahem. Ve školním roce 2010/2011 se konal již 11. ročník pod záštitou Pardubického kraje. Účastnilo se 32 odborných škol a učilišť z celé ČR a také partnerská škola z Kežmaroku (SR). Počet soutěžících ve všech kategoriích se pohyboval okolo 90 studentů. Soutěžícími byli finalisté školních kol soutěže odborných dovedností třetích ročníků oboru Kadeřník kadeřnice a Kosmetička. Jednotlivá družstva byla složena ze soutěžící a modelky v soutěžních kategoriích „Vlasová tvorba, Make-up a Nail-art“ na společné téma „Žijeme punkem“. V těchto třech kategoriích byli vyhlášeni první tři soutěžící a ti byli odměněni cenami. Ostatní účastníci dostali diplom a malý věcný dar za účast v soutěži. Jana Lukesová, oblastní kancelář Orlicko - strana 3 -
Pardubický kraj podpořil informační místa pro podnikatele Pardubický kraj podpoří částkou 400 tisíc korun provoz informačních center pro podnikatele. Podpisem smlouvy s Krajskou hospodářskou komorou Pardubického kraje, která centra v regionu provozuje, to včera stvrdil hejtman Radko Martínek. „Podnikatelé jsou hybateli nejen regionální ekonomiky a dosavadní praxe ukazuje, že informační centra jim v jejich činnosti významně pomáhají. Podpora těchto center je tedy bezesporu v souladu se zájmy kraje,“ vysvětlil podpis smlouvy hejtman. V informačních centrech mohou podnikatelé na jednom místě bezplatně získat základní informace potřebné pro své podnikání, ať už jde o zahájení činnosti, o financování podniku nebo o podnikání v rámci celé EU. Projekt informačních míst pomáhá nejen začínajícím, ale i stávajícím podnikatelům v orientaci v podnikatelském prostředí, šetří jejich čas a kapacity, které mohou věnovat svému předmětu podnikání. Kontaktní místa se nacházejí míst lze využít na téměř 100 místech po celém území České republiky. V Pardubickém kraji jsou podnikatelům k dispozici v Pardubicích, Chrudimi, České Třebové a Svitavách. Roman Sodomka, Krajská hospodářská komora Pardubického kraje
Setkání Hlineckých podnikatelů Hlinečtí podnikatelé se sešli se zástupci města a Krajskou hospodářskou komorou. Cílem jednání bylo upozornit na největší problémy, které jsou ve světě dnešního podnikání. Jednou z hlavních „nástrah“ podnikání je posilující koruna, která dělá problémy hlavně exportérům a zaznamenávají ztráty z exportu. Dále je také trápí zvyšující se cena barevných kovů. Záměrem zástupců města bylo získat informace o možném propouštění dalších zaměstnanců v regionu. Ani jeden z přítomných zaměstnavatelů nepotvrdil, že by uvažoval o výrazném propouštění zaměstnanců. Jsou plánovány restrukturalizace firem a rozvoj některých výrobních závodů, například u společnosti FANS a.s.. Zástupci firem se shodli, že chybí odborní a šikovní dělníci, v některých podnicích zaznamenávají i nedostatek kvalitních THP pracovníků. Dále bylo upozorněno na vypisování veřejných zakázek, kdy často dochází k situacím, že zakázku „vysoutěží“ firma cca 100 km daleko od realizace, ale zato s nejnižší cenou. Toto jsou všeobecné problémy, které trápí podnikatele nejen na Hlinecku, ale i v ostatních regionech. Hlinečtí podnikatelé se shodli, že jejich nejpalčivějším problémem je stav infrastruktury, která je tzv. ve zbídačeném stavu. Nemůžeme očekávat příliv nových investorů či vytváření nových pracovních míst v regionu, kde není dostatečná infrastruktura. Zástupci města společně s podnikateli chtějí na tento problém upozornit a více apelovat na dotčené orgány. Vedoucí kanceláře Hana Kaplanová představila přítomným služby, které Krajská hospodářská komora nabízí pro své členy a spolu s p. Adámkem z firmy SAVE CZ Hlinsko, nabídli členství v HK ČR. Přítomné firmy projevili zájem o nabízené členství, vzhledem k úsporám, které projekty KHK Pk přináší a hlavně využití možnosti sdružovat se, připomínkovat zákony a aktivně se podílet na rozvoji podnikání v regionu. Hana Kaplanová, oblastní kancelář Chrudim - strana 4 -
Návštěva náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy v Pardubickém kraji Na základě společného pozvání předsedy představenstva Krajské hospodářské komory Pardubického kraje Ing. Miloše Huryty a radní Pardubického kraje zodpovědné za školství Ing. Jany Pernicové navštívil dne 3.3.2011 Pardubický kraj náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ing. Ladislav Němec. Náměstek ministra navštívil Střední odbornou školu stavební a Střední odborné učiliště stavební v Rybitví, kde od 10,oo hodin diskutoval se zástupci zaměstnavatelů, krajské samosprávy a řediteli odborných středních škol o současných problémech odborného středního školství. Odpoledne od 13,oo hodin Ing.Němec navštívil střední školu automobilní v Holicích. Roman Sodomka, Krajská hospodářská komora Pardubického kraje
Tvořivá mládež se představila Okresní kolo Festivalu vědy a techniky pro děti a mládež Pardubického kraje ve sportovní hale místní Střední odborné školy a Středního odborného učiliště začalo v pátek 11. února pouhých 12 hodin po skončení jiné obří akce Kalibr Cupu. Do krajského kola vyslalo 32 juniorských a 26 středoškolských týmů či jednotlivců z okresů Ústí n.O. a Svitavy. Už okolo osmé ráno se sjížděly skupinky žáků či studentů se svými pedagogy a vrhaly se do instalace svých prací, obhájených v místních kolech soutěže předchozí týden. Příležitost dostalo 50 projektů v kategorii JUNIOR (věkově žáci základních škol nebo odpovídajících nižších tříd osmiletých gymnázií).V kategorii STŘEDOŠKOLÁK to bylo 43 projektů. Organizaci se věnovali v místním měřítku pedagogové SOŠ-SOU, v obecném měřítku předseda Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET, o.s. pan Ing. Stanislav Medřický, CSc. Úvodní shromáždění moderoval pan doc. Ing. Ladislav Maixner, CSc, a praktické pokyny přednesl pan Ing. Medřický, CSc. Ke shromážděným účastníkům promluvili JUDr. Miroslav Stejskal, člen Rady Pardubického kraje a zároveň starosta blízkých Výprachtic, starostka Města Lanškrouna Mgr. Stanislava Švarcová. Mezi hosty jsme viděli i zástupce KHK Pk Janu Lukesovou a představitele z družebního Dzierżoniówa z vedení okresu, města i partnerské školy.
IX. Shromáždění delegátů KHK PK Dne 18.4.2011 se konalo IX. Shromáždění delegátů KHK PK. Shromáždění schválilo výsledky hospodaření KHK PK a Výroční zprávu za rok 2010 a zvolilo představenstvo a dozorčí radu KHK PK na nové funkční období 2011-14. Schválenou Výroční zprávu za rok 2010 a přijaté usnesení z IX. Shromáždění delegátů KHK Pk můžete získat na webu Krajské hospodářské komory Pardubického kraje v sekci “Dokumenty”. Nové složení orgánů Khk Pk je dostupné v části „Orgány komory“ webu Krajské hospodářské komory Pardubického kraje.
Setkání s velvyslancem Běloruska Dne 24. 3. 2011 se konalo setkání s velvyslancem Běloruské republiky panem V.M.Markovičem a obchodním radou Velvyslanectví Běloruské republiky panem V.V.Mironovičem. Na programu setkání byly informace o současném hospodářském vývoji Běloruska, obchodní podmínky v Bělorusku, rozvoj obchodních a hospodářských vztahů mezi Běloruskem a Českou republikou, Investiční záměry běloruských firem pro rok 2011. Hlavní exportní produkty Běloruska a obchodní návrhy na spolupráci s českými firmami. Přehled investičních záměrů běloruských firem pro rok 2011 a je ke stažení na webu KHK Pk. Krajská hospodářská komora Pardubického kraje - strana 5 -
INFORMACE Z OBLASTI PODNIKÁNÍ Podnikatelé, platíte zálohy ve správné výši? Minimální měsíční záloha na pojistné na zdravotní pojištění osob samostatně výdělečně činných je stanovena na 1 670 Kč pro všechny měsíce roku 2011, tj. již od ledna 2011. Na tuto výši si musí odváděnou zálohu změnit více než polovina všech osob samostatně výdělečně činných. Připomínáme, že posledním dnem splatnosti lednové zálohy je 8. únor. Zálohy na pojistné vypočtené jen z minimálního vyměřovacího základu hradí 54 procent osob samostatně výdělečně činných. Tito podnikatelé plus ti, kteří platili vloni zálohy sice vyšší, než byla minimální záloha pro rok 2011 (1 601 Kč), ale nižší, než je minimální záloha stanovená pro rok 2011 (1 670 Kč), musí již od ledna platit zálohy ve výši 1 670 Kč. Zálohu ve výši minimálně 1 670 Kč musí poprvé za leden 2011 uhradit všechny osoby samostatně výdělečně činné s výjimkou těch, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ. Jedná se tedy o OSVČ které podle „Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok 2009“ platily v roce 2010 zálohy nižší než 1 670 Kč, a ty, které zahajují v roce 2011 samostatnou výdělečnou činnost. Zálohy stanovené ze skutečného příjmu po odpočtu výdajů dosaženého v roce 2010 budou OSVČ platit poprvé za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích. I v tom případě platí-li pro ně minimální vyměřovací základ musí činit záloha na pojistné minimálně 1 670 Kč. Pro OSVČ vychází minimální a maximální vyměřovací základ z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2011 je stanovena průměrná měsíční mzda ve výši 24 740 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ činí 50 % z ní a je tedy 12 370 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 670 Kč. V roce 2011 se mění i výše maximální zálohy na pojistné na zdravotní pojištění. Maximální měsíční vyměřovací základ je 72násobkem průměrné mzdy, maximální záloha na pojistné je tedy stanovena na 20 040 Kč a poprvé se platí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích OSVČ. Zálohu v minimální výši, která činila v roce 2010 částku 1 601 Kč, platilo podle údajů k 31. prosinci přes 326 tisíc osob samostatně výdělečně činných, což je 54 % všech OSVČ. Čtvrtina OSVČ více než 150 tisíc měla v roce 2010 stanovenu zálohu nulovou. Obvykle jde o lidi, kteří jsou zaměstnáni, a samostatná výdělečná činnost je vedlejším zdrojem jejich příjmů. Nevztahuje se na ně tedy povinnost dodržet minimální vyměřovací základ a nemusí ani platit zálohy. Asi 11 procent OSVČ hradí zálohy vyšší než nulové a nižší než minimální, méně než 10 procent hradí zálohy vyšší než minimální a nižší než maximální. Na 1 400 podnikatelů hradí zálohy v maximální možné výši v roce 2010 to bylo 19 205 Kč měsíčně. Více o stanovení minima a maxima pro OSVČ Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se pro účely zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Podle Nařízení vlády č. 283/2010 Sb. ze dne 29. září 2010 je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 stanovena na 24 091 Kč a výše přepočítacího koeficientu je 1,0269. Pro rok 2011 tak činí průměrná měsíční mzda 24 740 Kč. Dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy je pro OSVČ minimálním vyměřovacím základem pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění. Pro rok 2011 je to částka 148 440 Kč, minimální měsíční - strana 6 -
vyměřovací základ pro měsíce roku 2011 je tudíž 12 370 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné (13,5 %) je po zaokrouhlení rovna částce 1 670 Kč. Maximálním ročním vyměřovacím základem je částka ve výši 72násobku průměrné měsíční mzdy. Maximální vyměřovací základ v roce 2011 je tedy 1 781 280 Kč a maximální záloha na pojištění je stanovena na 20 040 Kč. Zdroj: VZP
Rok činnosti call centra nemocenského pojištění To vše zahrnovalo celkem 63 686 přijatých a vyřízených telefonátů, které řešili pracovníci specializovaného call centra nemocenského pojištění České správy sociálního zabezpečení za první rok své činnosti. Z tohoto počtu se téměř 25 tisíc dotazů týkalo konkrétní dávky a více než 35 tisíc dotazů bylo obecných. Call centrum nemocenského pojištění poradí a poskytne klientům informace o dávkách nemocenského pojištění na telefonním čísle 840 40 60 40, a to každý pracovní den. Zodpoví dotazy veřejnosti a pomůže řešit konkrétní záležitosti týkající se podmínek nároku, zpracování a výplaty dávek nemocenského pojištění. Poskytne také informace, které se týkají dávek nemocenského pojištění, pokud se v konkrétním případě uplatní mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení a právo sociálního zabezpečení ES, o stavu a průběhu řízení o dávce a o způsobu výplaty dávky v ČR a do ciziny. Klientům poskytne konzultace o změnách, které nastávají v souvislosti s přijetím nových právních předpisů v oblasti nemocenského pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Call centrum také přebírá a předává k vyřízení místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) telefonické i faxové urgence týkající se zejména délky řízení o dávkách nemocenského pojištění a jejich výplaty. Call centrum nemocenského pojištění zahájilo svoji činnost v prosinci 2009 poté, co enormně přibývalo dotazů k problematice nemocenskému pojištění. Podle nové právní úpravy od 1. 1. 2009 se několikanásobně zvýšily nároky na zpracování žádostí o dávku nemocenského pojištění pro okresní (v Praze Pražskou správu, v Brně Městskou správu) správy sociálního zabezpečení. Zejména pro organizace s více než 25 zaměstnanci byl způsob vyřizování žádostí o dávku nemocenského pojištění zcela nový, protože žádosti začali zaměstnanci uplatňovat prostřednictvím svého zaměstnavatele a ten je předával k vyřízení a výplatě příslušné OSSZ. Do té doby dávky nemocenského vyřizovali sami zaměstnavatelé. Call centrum nemocenského pojištění je součástí Okresní správy sociálního zabezpečení ve Zlíně a pracuje v něm celkem 10 zaměstnanců. Klientům je k dispozici v těchto úředních hodinách: pondělí a středa: 8:00-17:00 úterý a čtvrtek: 8:00-14:30 Pátek: 8:00-14:00 Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Minimální mzdová práva zaměstnanců Určení výše mzdy Jednou ze základních povinností zaměstnavatele vyplývajících pro něho z pracovního poměru je povinnost platit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu. Mzdu může zaměstnavatel určit dvěma možnými způsoby buď ji sjednat, nebo ji stanovit jednostranně. Mzda zaměstnanci přísluší nejméně ve výši stanovené pracovněprávními předpisy. Za tímto účelem je nutné rozlišovat minimální mzdu a nejnižší úrovně zaručené mzdy. - strana 7 -
Upozornění Mnozí zaměstnavatelé se domnívají, že jedinou minimální hranicí, kterou se musí při odměňování svých zaměstnanců řídit, je pouze minimální mzda. Není to pravda, naopak, uplatnění minimální mzdy je v podnikatelské sféře omezené a je třeba znát především právní úpravu nejnižších úrovní zaručené mzdy viz. nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy. Minimální mzda Minimální mzdu lze charakterizovat jako nejnižší přípustnou odměnu zaměstnance za práci v pracovněprávním vztahu, stanovenou bez ohledu na její složitost, odpovědnost a namáhavost. Od 1. 1. 2007 se minimální mzda vztahuje nejenom na odměnu v pracovním poměru, ale též na odměnu, na kterou má právo zaměstnanec vykonávající práce na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Nedosahuje-li celková mzda nebo odměna zaměstnance výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen mu rozdíl doplatit, a to dle zásady uvedené v § 111 odst. 3 ZP. Je třeba ale respektovat, že do mzdy se pro tyto účely některé její části nezapočítávají (viz § 111 odst. 1 ZP). K doplatku do minimální mzdy musí zaměstnavatel přistoupit i při zaviněné nižší výkonnosti zaměstnance, popř. i při porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru. Zákoník práce vychází přitom z e zásady, že pokud nebude sjednáno, stanoveno nebo určeno předem, použije se pro účely doplatku do minimální mzdy minimální hodinová mzda. Základní sazby minimální mzdy za hodinu a za měsíc stanoví nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Výše minimální mzdy za hodinu je uvedena pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby se výše této minimální mzdy úměrně upraví. Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní se odvodí ze základních sazeb podle následujícího vzorce: minimální mzda x 40 : stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnavatele. Pokud má zaměstnanec odměňovaný měsíční mzdou sjednanou kratší pracovní dobu v souladu s § 80 ZP nebo neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době (např. pro nemoc a jiné překážky v práci, dovolenou apod.), základní sazba minimální mzdy se sníží úměrně odpracované době. Od 1. 1. 2007 , činí minimální mzda za hodinu 48,10 Kč při 40 hodinách týdně, za měsíc pak 8 000 Kč. Nejnižší úrovně zaručené mzdy Nejnižší úrovně zaručené mzdy mají obdobnou funkci jako minimální mzda. Zaměstnanec má právo na mzdu ve výši odpovídající alespoň nejnižší úrovni zaručené mzdy té skupiny prací, do níž jsou zařazeny práce stejné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti jako ty, které tento zaměstnanec vykonává. Upozornění S nejnižšími úrovněmi zaručené mzdy nelze poměřovat mzdu sjednanou nebo stanovenou, ale až mzdu zaměstnanci skutečně vypočtenou (zúčtovanou). Nejnižší úrovně zaručené mzdy neplatí pro zaměstnance odměňované v rámci dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Je ale nutno respektovat zásadu uvedenou v § 110 ZP o stejné odměně za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty. Nejnižšími úrovněmi zaručené mzdy s výjimkou minimální mzdy se musí při odměňování řídit zaměstnavatelé u těch zaměstnanců, u nichž není mzda sjednána v kolektivní smlouvě. Vymezení jednotlivých skupin prací a výši nejnižších úrovní zaručené mzdy za hodinu a za měsíc upravuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb. - strana 8 -
Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytován plat (stručně řečeno zaměstnance rozpočtové sféry), zahrnují skupiny prací práce zařazené do jednotlivých platových tříd určených zvláštním právním předpisem, a to: 1.skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě, 2.skupina prací zahrnuje práce ve 3. a 4. platové třídě, 3.skupina prací zahrnuje práce v 5. a 6. platové třídě, 4.skupina prací zahrnuje práce v 7. a 8. platové třídě, 5.skupina prací zahrnuje práce v 9. a 10. platové třídě, 6.skupina prací zahrnuje práce v 11. a 12. platové třídě, 7.skupina prací zahrnuje práce ve 13. a 14. platové třídě 8.skupina prací zahrnuje práce v 15. a 16. platové třídě. Skupina prací
1
Nejnižší úroveň platné od 1. 1. 2007 v Kč za hodinu 48,10
zaručené v Kč za měsíc 8 000
2 3
53,10 58,60
8 900 9 800
4 5 6
64,70 71,50 78,90
10 800 12 000 13 200
7 8
87,10 96,20
14 600 16 100
mzdy
Sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance Podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance činí minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy
! 90 % minimální mzdy, respektive nejnižší úrovně zaručené mzdy, jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru, ! 80 % minimální mzdy, respektive nejnižší úrovně zaručené mzdy, jde-li o mladistvého zaměstnance, ! 75 % částek minimální mzdy, respektive nejnižší úrovně zaručené mzdy, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, ! 50 % částek minimální mzdy, respektive nejnižší úrovně zaručené mzdy, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, nebo o mladistvého zaměstnance, který je invalidní pro invaliditu třetího stupně a nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Zdroj: Verlag Dashöfer
Firemní dress code Při vyhlášení požadavků na způsob oblékání a vzhled zaměstnanců je zaměstnavatel omezen několika obecnými ustanoveními zákoníku práce. Především se jedná o obecnou zásadu upravenou v § 14 odst.1 ZP, podle které výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Zaměstnavatel proto při vyhlášení požadavků na způsob oblékání musí zohlednit běžně ve společnosti existující pravidla pro vnímání určitého způsobu oblékání a přitom musí zohlednit, pokud nebude - strana 9 -
zaměstnancům na oblečení přispívat, jejich výdělečné možnosti při stanovení úrovně oblečení, protože i ta může být pro některé typy zaměstnanců stanovena jako požadavek. Zaměstnavatel dále musí při vyhlášení požadavku na vhodné oblečení zajistit rovné zacházení se všemi zaměstnanci a při vyhlášení požadavku na stanovené formální oblečení musí zajistit jejich rovná práva. Znamená to postupovat shodně u zaměstnanců zařazených do určitého stupně řízení (hierarchie v rámci zaměstnavatele). Není tedy vyloučeno, aby zaměstnavatel pro výkon některých prací zpravidla takových, při nichž zaměstnanci přicházejí do kontaktu s veřejností, stanovil požadavky tak, aby jejich oblečení a celkový vzhled odpovídal určitému formálnímu standardu, který vymezí. Jestliže zaměstnavatel chce vymezit jako požadavek určitý formální oděv, musí tak učinit ve vnitřním předpisu, se kterým musí zaměstnance seznámit. V nitřní předpis může vymezit okruh zaměstnanců, kterých se formální oblečení bude týkat, může vymezit dobu, po kterou jsou povinni formální oblečení dodržovat, a také stanovit, co formální oděv pro danou situaci představuje.
Přeložení a převedení zaměstnance podle zákoníku práce Během trvání pracovního poměru může docházet ke změnám v jeho obsahu. Zákoník práce tyto
změny souhrnně upravuje v ustanoveních § 40 a následující. Pracovní podmínky, za kterých má zaměstnanec konat práci, se sjednávají zpravidla v pracovní smlouvě. Zákoník práce stanoví, že sjednaný obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Změnu pracovní smlouvy je nutné provést písemně. Podstatnými náležitostmi pracovní smlouvy jsou mj. druh práce a místo jejího výkonu. Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je přitom zaměstnanec povinen jen výjimečně, konkrétně v případech uvedených v § 41 až § 43 zákoníku práce. Jde o převedení na jinou práci, pracovní cestu a přeložení. Převedení na jinou práci Pokud jde o převedení na jinou práci, zákoník práce rozlišuje případy, kdy je k takovému postupu zaměstnavatel povinen (§ 41 odst. 1) a kdy je takový postup dán zaměstnavateli na zvážení (§ 41 odst. 2). Povinnost zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci znamená, že nemůže tomuto nadále přidělovat dosavadní práci (i kdyby s tím zaměstnanec souhlasil) a že pokud pro zaměstnance jinou vhodnou práci nemá, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši dle § 208 zákoníku práce. Možnost zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou vhodnou práci spojuje zákoník práce se situacemi, v nichž by bylo nespravedlivé na zaměstnavateli požadovat, aby zaměstnanci dosavadní práci přiděloval. Zaměstnavatel by se měl snažit dosáhnout účelu převedení především v rámci pracovní smlouvy. Pokud by tento rámec nešlo dodržet, může zaměstnavatel převést zaměstnance ve výše uvedených případech i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil. Právo na případný doplatek ke mzdě při převedení na jinou práci upravuje § 139 zákoníku práce. K čemu musí zaměstnavatel při převedení na jinou práci přihlížet vždycky, je skutečnost, aby tato práce byla pro zaměstnance vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci. Zákoník práce zaměstnavateli ukládá též povinnost projednání se zaměstnancem (§ 41 odst. 7), resp. v určitých případech s příslušnou odborovou organizací (§ 46). Přeložení zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, spojuje zákoník práce se třemi podmínkami, a to: s nezbytnou provozní potřebou zaměstnavatele, se souhlasem zaměstnance a s uskutečněním v rámci zaměstnavatele. Zdroj: oba články Verlag Dashofer - strana 10 -
Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. ledna 2011 Od 1. 1. 2011 se zvyšuje nejen minimální, ale i maximální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a také maximální vyměřovací základ zaměstnanců. Tyto vyměřovací základy souvisejí s výší průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců, resp. zaměstnavatelů zůstává stejný, neboť je navázán na minimální mzdu, která je i nadále 8 000 Kč, a nemění se rovněž pojistné osob bez zdanitelných příjmů (OBZP). Stejný jako v roce 2010 zůstává vyměřovací základ pro platbu pojistného státem. Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2011 činí průměrná měsíční mzda 24 740 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2011 je tudíž 12 370 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 670 Kč. Zálohu ve výši 1 670 Kč musí poprvé za leden 2011 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2011) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2011 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2009 platily v roce 2010 zálohy nižší než 1 670 Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ. Maximální vyměřovací základ OSVČ činí 72násobek průměrné mzdy, kterou je pro rok 2011 částka 24 740 Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2011 tedy bude činit 1 781 280 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 148 440 Kč a maximální záloha na pojistné je stanovena na 20 040 Kč. Tato nová maximální výši zálohy na pojistné bude pro OSVČ platná až od měsíce, ve kterém podají nebo by měly podat Přehled za rok 2010. Maximální vyměřovací základ pro rok 2011 ve výši 1 781 280 Kč platí i pro zaměstnance. U OSVČ, které byly v roce 2010 též zaměstnancem a součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v roce 2010 přesáhl 1 707 048 Kč, se bude při vyúčtování pojistného za rok 2010 postupovat podle ustanovení § 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Znamená to, že se o přesahující částku sníží vyměřovací základ OSVČ, a je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ/y ze zaměstnání. Od 1. 1. 2011 se stanoví vyměřovací základ pro platbu pojistného státem (stejně jako v roce 2010) ve výši 5 355 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát v roce 2011 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, měsíčně pojistné ve výši 723 Kč. Kromě samotné platby pojistného státem lze výši tohoto vyměřovacího základu použít jako odpočtu u některých zaměstnanců podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zdroj: VZP
Novela zákona o dani z nemovitostí byla schválena ve 3. Čtení Cílem novely s navrhovanou účinností od 1. ledna 2012 je odstranit zejména výkladové nejasnosti zdanění u pozemků s plošnými stavbami (tzv. zpevněnými plochami pozemků). Podle stávajícího znění § 7 ZDN jsou nemovité plošné stavby (resp. zpevněné plochy) předmětem daně ze staveb a pro stanovení základu daně jsou podle § 10 ZDN na rozdíl od staveb se svislou nosnou konstrukcí (zejm. budov) vymezeny jako stavby bez svislé nosné konstrukce (komunikace, parkoviště, zastavěné manipulační plochy mezi jednotlivými budovami). Aby mohla být stavba (tedy jak budova, tak zpevněná plocha) předmětem daně ze staveb, musí být: 1. stavbou nemovitou ve smyslu ustanovení § 119 občanského zákoníku, tedy stavbou spojenou se zemí pevným základem, 2. a jako taková být samostatnou věcí způsobilou být předmětem občanskoprávních vztahů. - strana 11 -
Protože stávající právní úprava tohoto předmětu daně ze staveb je poměrně obecná a vychází z institutů občanského zákoníku definovaných jen velmi obecně, může být prokazování naplnění výše uvedených podmínek v daňovém řízení u jednotlivých zpevněných ploch poměrně náročné, a to i s ohledem na rozmanitost a stáří objektu či neexistenci příslušné dokumentace. V zájmu právní jistoty všech zúčastněných na daňovém řízení včetně příjemce výnosu daně z nemovitostí, tedy obcí, vyjímá návrh stavby zpevněných ploch pozemků z předmětu daně ze staveb. Zpevněné plochy pozemků se jako určitou nově definovanou kategorii pozemku navrhuje zdaňovat pouze daní z pozemků. Vyjmutí staveb zpevněných ploch pozemků z předmětu daně ze staveb zjednoduší správu daně z nemovitostí, neboť odstraní náročné prokazování a projednávání, zda má být plošná stavba užívaná pro podnikání zdaněna daní ze staveb či daní z pozemků. Zpevněné plochy pozemků užívané k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní, které jsou specifickým ztvárněním, zpracováním i užíváním pozemků, se navrhuje podrobit sazbě daně z pozemků diferencované podle dvou skupin podnikatelských činností, jejíž výše je však nižší než sazba daně ze staveb Toto rozlišení sazeb daně vychází z konstrukce sazeb daně pro stavby a respektuje specifikaci jednotlivých podnikatelských oblastí tak, jak je pro tyto účely uvedena v ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) ZDN. Navrženou změnou právní úpravy dochází ke snížení daňové zátěže podnikatelské sféry. Nové znění § 6 odst. 2 zabývajícího se ostatními pozemky, by mělo po novele znít: 2 “ (2) Sazba daně u ostatních pozemků činí za každý 1m u a) zpevněných ploch pozemků, užívaných k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní sloužících pro 1. zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství 1,00 Kč, 2. průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost. 5,00 Kč, b) stavebních pozemků 2,00 Kč, c) ostatních ploch 0,20 Kč, d) zastavěných ploch a nádvoří 0,20 Kč.” Zdroj: Poslanecká sněmovna
Zkušební doba - na zkoušku Sjednání zkušební doby podle § 35 ZP v praxi znamená, že v této době – v počátku existence pracovněprávního vztahu – lze rychle, neformálně a snadno skončit pracovní poměr, a to ze strany jak zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Ve zkušební době lze pracovní poměr skončit (zrušit) z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Nejde o výpověď a ani o okamžité zrušení pracovního poměru, ale o právní úkon směřující ke zrušení pracovního poměru, a proto se na tento způsob skončení pracovního poměru nevztahuje ochranná doba podle § 53 a 54 ZP, která se týká výlučně jen případů výpovědí z pracovního poměru dávané zaměstnavatelem. Zaměstnavatel či zaměstnanec písemně oznamují a doručují své rozhodnutí o zrušení pracovního poměru druhé smluvní straně. Vzhledem k tomu, že nedostatek písemné formy, a tím méně doručení tohoto oznámení, není sankcionováno neplatností tohoto právního úkonu, je podle zákoníku práce platné i ústní skončení pracovního poměru ve zkušební době. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhé straně zpravidla alespoň tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit. Pokud nebude toto oznámení doručeno tři dny předem, ale bude doručeno později či nebude doručeno vůbec, nemá tato skutečnost vliv na skončení pracovního poměru. Z občanského zákoníku lze dovodit, že právní úkon je učiněn okamžikem, kdy je tento právní úkon druhé straně znám, pokud splňuje náležitost svobody vůle, vážnosti, určitosti a srozumitelnosti. Důležitou náležitostí je sdělení okamžiku či dne, kdy pracovní poměr ve zkušební době končí. Důvodem může být jakýkoliv důvod nebo žádný uváděný důvod (bez uvedení důvodu). - strana 12 -
Po dobu prvních 14 kalendářních dnů a od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 po dobu prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nelze pracovní poměr zrušit ve zkušební době. Nastane-li pracovní neschopnost zaměstnance ve zkušební době, může zaměstnavatel zrušit pracovní poměr ve zkušební době až 15. (a v době od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 22. dne) trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebo po jejím skončení, nastane-li dříve. Toto ustanovení vychází z koncepce pracovní neschopnosti podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění. Připravovaná novela zákoníku práce počítala s více variantními návrhy směřujícími k prodloužení zkušební doby, a to buď obecně pro všechny zaměstnance nebo jen pro vedoucí zaměstnance. Jako reálná se jeví ta z variant, podle které by zkušební doba u vedoucích zaměstnanců mohla činit až 6 měsíců, zatímco u ostatních by zůstala max. 3 měsíce. Nově by délka zkušební doby v rámci uvedených limitů nesměla být delší než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Prodlužovat by se měla jako dosud jen o dobu celodenních překážek v práci a nově též o dobu dovolené. Zdroj: Verlag Dashofer
Sociální karta Dalším krokem na cestě k maximální efektivitě a jednoduchosti systému vyplácení nepojistných sociálních dávek, včetně dávek v nezaměstnanosti, bude tzv. sociální karta. Podle plánů MPSV by mělo být vydáno zhruba 800 tisíc karet příjemcům nepojistných sociálních dávek. V průběhu přechodného období dvou let budou paralelně s novými typy karet platit i původní průkazy ZTP. Náklady spojené se zavedením karty ponese podle vyjádření MPSV provozovatel systému s tím, že tyto budou následně kompenzovány z následných výnosů systému. Výběr dodavatele proběhne formou příslušného výběrového řízení. Zavedení sociálních karet rovněž sníží provozní náklady MPSV spojené s vyplácením dávek, předpokládaná roční úspora provozních nákladů se bude pohybovat okolo 40 mil. Kč. Pro větší efektivitu při správě sociálních dávek Sociální karta bude sloužit k identifikaci a autentizaci občana při komunikaci se státní správou a nově bude také moci sloužit jako platební karta. Tato elektronická karta rovněž plně nahradí dosavadní průkazy TP, ZTP a ZTP/P, a to včetně všech úlev a slev, které tyto průkazy zajišťují. Zavedení sociální karty je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, který představuje hlavní nástroj ke zvýšení efektivity při správě a distribuci sociálních dávek. Zároveň by tento systém měl státu umožnit lépe kontrolovat účelovost jejich čerpání. Technologie sociální karty bude zajišťovat nejen možnost doložit čerpání všech účelových prostředků, ale bude také schopna zabránit čerpání těchto prostředků na jiné než povolené složky. Možnost výběru hotovosti bez použití karty Hlavním cílem tohoto projektu je větší účelovost a adresnost dávek a také modernizace celého nepojistného dávkového systému, a to při udržení celkového finančního objemu vyplácených dávek. MPSV zároveň počítá s tím, že se mohou objevit případy, kdy příjemci dávek nebudou ochotni využívat pouze bezhotovostní čerpání dávek, a ponechá pro tyto případy možnost výběru hotovosti bez použití elektronických funkcí karty u provozovatele systému. Jednotlivé typy dávek určené k různým účelům budou prostřednictvím karty vypláceny různými formami – od možnosti výběru na terminálu (bankomatu) přes nákup zboží v obchodě až po omezení na nákup sociálních služeb. Sociální služby přitom může poskytovat i osoba blízká, té mohou příjemci dávek nechat pravidelně posílat na účet určitý obnos, aniž by museli absolvovat výběr z účtu své sociální karty. Zdroj: MPSV
- strana 12 -
Informace GFŘ k uplatňování DPH u tzv. skont a bonusů V souvislosti se změnou pravidel pro provádění oprav základu daně a výše daně ve smyslu ustanovení § 42 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH (dále jen „ZDPH“), jsou opakovaně pokládány dotazy a rozdílné výkladové argumentace týkající se tzv. bonusů a skont poskytovaných v rámci dodavatelsko-odběratelských obchodních vztahů. Oprava základu daně a výše daně při snížení základu daně po uskutečnění zdanitelného plnění byla doposud nepovinná. Novela ZDPH účinná od 1.4.2011 však s ohledem na požadavek závazné unijní úpravy (Směrnice o DPH) zavedla povinnost provádění oprav základu daně a výše daně. S ohledem na uvedené Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“), po projednání s Ministerstvem financí, provedlo detailnější rozbor dotčené problematiky, na jehož základě se vydává následující informace, která slouží k ujednocení výkladových východisek pro budoucí aplikace zmíněného ustanovení a problematiky: Předmětem posouzení dopadů do DPH jsou tzv. skonta, slevy či bonusy. Tyto se v praxi vyskytují pod různými označeními a definicemi, což však nic nemění na jejich společné věcné podstatě. GFŘ je toho názoru, že není v zásadě rozdíl, zda se jedná o poskytnutí skonta či bonusu (dále jen „bonusy“), ale je vždy rozhodující, zda mají resp. jsou poskytovány jednoznačně ve vazbě na již uskutečněné zdanitelné plnění nebo soubor uskutečněných zdanitelných plnění za určitou část uplynulého období. V takovýchto případech je plátce – oproti minulé právní úpravě – vždy povinen provést opravu základu a výše daně. O právě uvedenou situaci půjde např. když dodavatel vyplatil podle smluvního ujednání odběrateli tzv. bonus ve výši 4 % z celkové ceny zboží dle faktur vystavených za odběr zboží v uplynulém kalendářním čtvrtletí. Podle smluvených podmínek tento bonus odběrateli náleží pokud v daném kalendářním čtvrtletí od dodavatele odebere zboží minimálně za 5 mil. Kč. O uvedenou situaci půjde i v případě, kdy se dodavatel zavázal vyplatit odběrateli tzv. roční bonus ve výši 240.000,- a to tehdy pokud, odběratel uskuteční u v daném roce odběr zboží min. ve výši 6 mil Kč. O případ, kdy bonus představuje faktickou slevu z již uskutečněných zdanitelných plnění a tedy důvod pro opravu dle § 42 ZDPH půjde nesporně i v případě bonusu za včasnou platbu, kdy např. dodavatel poskytne odběrateli bonus (slevu) ve výši 5 % z fakturované ceny zboží, pokud odběratel zaplatí do 7 dnů od vystavení faktury. Provedení opravy Pokud měl plátce u původního zdanitelného plnění povinnost vystavit daňový doklad, je povinen v případě opravy základu daně a výše daně vystavit opravný daňový doklad. Tento musí vystavit do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení opravy. Jestliže plátce neměl povinnost u původního zdanitelného plnění vystavit daňový doklad, provede ve stejné lhůtě opravu v evidenci pro daňové účely. Opravný daňový doklad musí obsahovat údaje vymezené zákonem - § 45 odst. 1 zákona o DPH. V případě, že se konkrétní důvod či skutečnost zakládající povinnost opravy týká více zdanitelných plnění, může plátce vystavit opravný daňový doklad podle § 45 odst. 2 zákona o DPH (dále jen „souhrnný doklad“). S ohledem na dosavadní praxi a nadměrné obtíže, které vzhledem k ní mohou vzniknout, lze při respektování principů opravy základu daně a vazby na původní opravovaná zdanitelná plnění, v případě tohoto souhrnného dokladu přijmout vstřícnější náhled na požadavek naplnění některých náležitostí tohoto dokladu. Jmenovitě ohledně referencí na původní daňové doklady lze akceptovat i jen rámcové vymezení původních zdanitelných plnění v souhrnném opravném dokladu, a to tak, aby vazby na původní zdanitelná plnění byly určitelné (např. daňové doklady vystavené v určitém časovém období nebo číselná řada daňových dokladů od – do). Rozdíly mezi opraveným základem daně a základem daně u původních zdanitelných plnění lze u souhrnného dokladu uvést souhrnně za všechna opravovaná zdanitelná plnění. V případě opravy více zdanitelných plnění s rozdílnými sazbami daně lze rozdíly uvést souhrnně, avšak rozděleně dle jednotlivých sazeb daně. Plátce však musí být schopen konkrétně prokázat správnost opraveného základu daně a výše daně a to ve vazbě na údaje uvedené v opravném daňovém dokladu (smlouvami, původními daň.doklady, evidencí pro daňové účely atd.). Do záběru problematiky oprav základu daně a výše daně v případě tzv. bonusů spadá samozřejmě i povinnost provedení odpovídající opravy odpočtu daně na straně odběratele. Odběratel je povinen v těchto případech opravit odpočet daně a to ve zdaňovacím období, kdy se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést – tj. v zásadě bez ohledu na doručení opravného daňového dokladu. Opravu odpočtu plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou nebo jiným způsobem např. smlouvami, (§ 74 zákona o DPH). Zdroj: www.zivnostnik.cz - strana 13 -
Novela zákona o pohonných hmotách zavádí povinnou registraci Novela zákona o pohonných hmotách zavádí povinnou registraci pro obchodníky s pohonnými hmotami. Tato registrace a následná výměna informací mezi daňovou a celní správou usnadní kontrolu daní. V kombinaci s novelou DPH týkající se ručení za nezaplacenou daň jde o významný nástroj v boji proti daňovým únikům. Dne 21. 4. 2011 nabyla účinnosti novela zákona o pohonných hmotách a vyhláška o registraci distributorů pohonných hmot. Z těchto právních předpisů vyplývají pro distributory a správce daně nové povinnosti. Distributor tj. daňový subjekt, který v současné době obchoduje s pohonnými hmotami na daňovém území České republiky, s výjimkou prodejců pohonných hmot na čerpacích stanicích pohonných hmot, má povinnost do 30 dní od nabytí účinnosti novely tohoto zákona podat oznámení o zahájení činnosti u celního úřadu místně příslušného podle sídla nebo místa pobytu distributora. Zároveň je povinen do 10 dnů oznámit každou změnu údajů. Osoba, která hodlá zahájit tuto činnost po nabytí účinnosti novely, je povinna podat oznámení před zahájením činnosti. Distributoři pohonných hmot a provozovatelé čerpacích stanic jsou povinni na území České republiky nakupovat pohonné hmoty pouze od osoby zapsané v registru distributorů pohonných hmot, který vede Generální ředitelství cel v elektronické podobě a registr je veřejně dostupný na internetových stránkách Celní správy ČR www.celnisprava.cz. Za porušení povinností zavádí zákon pokuty za správní delikt a to ve výši 5 mil. Kč za nakoupení pohonných hmot od osoby nezapsané v registru distributorů pohonných hmot a 3 mil. Kč za neoznámení změn údajů nebo ukončení své činnosti.
Reforma 2013 – zdanění fyzických osob Ministr financí představil reformu přímých daní a odvodů. Jedná se o třetí pilíř komplexní daňové reformy po již fungujícím procesním pilíři (nový daňový řád) a připravovaném institucionálním pilíři (Jedno inkasní místo – JIM) V rámci reformních kroků dojde ke sjednocení základů daně z příjmů a pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnanci budou moci nově využít výdajový paušál ve formě slevy na dani, která zohlední jejich výdaje na dosažení příjmů. Do reformy se promítají priority vlády jako podpora vědy a výzkumu či dobrovolné solidarity a také snižování zdanění práce, které je v České republice jedno z největších ze skupiny vyspělých zemí. První fáze reformy bude účinná od 1. 1. 2013, aby se daňová správa i poplatníci mohli dostatečně připravit na novou legislativu. Výjimku tvoří zvýšení odvodové zátěže loterijních společností, kde je navrhována účinnost od 1. 1. 2012. Účinnost od roku 2013 je spojena s fungováním Jednoho inkasního místa, kde si poplatník bude moci vyřídit veškerou odvodovou agendu, kterou nyní vyřizuje u pěti různých správců odvodů. Zdanění fyzických osob Základní sleva na poplatníka zůstane na úrovni roku 2010 (tj. 24 840 Kč), bude se však poskytovat pouze poplatníkům s příjmy do výše 4násobku průměrné mzdy. Daňové zvýhodnění na dítě se zvýší o 1 800 Kč (a to už od roku 2012), maximální výše daňového bonusu stoupne z 52 200 Kč na 60 300 Kč. Ostatní slevy zůstanou nezměněny. Dojde ke změnám v oblasti podpory bydlení. Pro stávající smlouvy a smlouvy uzavřené do 31. 12. 2011 platí, že odpočet úroků od základu daně FO bude omezen max. částkou 150 000 Kč (v současnosti max. 300 000 Kč). Smlouvy uzavřené od 1. 1. 2012 již nebudou mít žádnou výhodu odpočtu úroků. Státní příspěvek na stavební spoření zůstane zachován ve výši max. 2 000 Kč. Zdanění závislé činnosti Sazba daně z příjmů fyzických osob stoupne z 15 % na 19 %, současně však bude zrušen institut superhrubé mzdy a daň se bude počítat z hrubé mzdy. Reálně tedy zdanění mírně klesne. Zároveň však vzrostou odvody na zdravotní pojištění z 4,5 na 6,5 %, strop pro odvod zdravotního pojistného bude ve výši 6násobku průměrné mzdy. Sazba sociálního pojištění zůstane ve výši 6,5 %, strop pro odvod sociálního pojistného bude ve výši 4násobku průměrné mzdy. - strana 14 -
Dojde ke sjednocení základů – pro daň i pojistné to bude hrubá mzda. Pro zaměstnance bude zavedena roční sleva ve výši 3 000 Kč, která zohledňuje jejich výdaje na dosažení příjmů. Je myšlena jako kompenzace za zrušení osvobození zaměstnaneckých benefitů (stravenky, režijní jízdenky, firemní ubytování…). V oblasti odvodů zaměstnavatelů dojde k zjednodušení – sociální a zdravotní pojištění bude nahrazeno 32% daní z úhrnu mezd. Jejím základem bude úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Tato daň bude zastropována na 4násobku průměrné mzdy násobené počtem pracovníků. Zdanění OSVČ Sazba daně z příjmů fyzických osob stoupne z 15 % na 19 %. Základem pojistného bude 100 % hrubého zisku (nyní 50 %), minimální sazba sociálního pojistného bude stejně jako u zaměstnanců činit 6,5 % (nyní 29,2 %), sazba zdravotního pojistného 6,5 % (nyní 13,5 %). OSVČ bude osvobozena od daně z úhrnu mezd (za sebe). Výdajové paušály zůstanou v současné výši 40, 60 a 80 %. Zároveň se sníží výše obratu pro povinnou registraci k DPH z 1 000 000 Kč na 750 000 Kč.
Ručení za DPH Ručení odběratele za odvod DPH dodavatelem má být použito na následující případy, přičemž pro obě skupiny situací jsou jinak definovány podmínky vzniku ručitelského závazku. Ustanovení směřuje k předcházení daňovým podvodům. 1. První okruh situací je, kdy odběratel v okamžiku uskutečnění věděl nebo měl a mohl vědět, že:
! DPH uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena nebo ! dodavatel se dostane nebo dostal do postavení, kdy nemůže daň zaplatit nebo ! dojde ke zkrácení daně či vylákání daňové výhody. ! 2. Dalším případem, kdy odběratel ručí za odvod DPH dodavatelem, je situace, kdy je úplata bez ekonomického opodstatnění odlišná od ceny obvyklé. Institut ručení může být aplikován výhradně na plnění mezi českými plátci DPH. Generální finanční ředitelství vydalo k problematice výklad, z něhož plyne přístup správců daně k problematice. Pro první okruh případů je zásadní skutečnost, jak jsou vykládány pojmy „věděl nebo vědět měl a mohl“, které podle Generálního finančního ředitelství vyjadřují míru zavinění odběratele. K ručení podle něj postačí, když odběratel jedná nedbale, a to i nevědomě. Nelze se vyvinit z důvodu, že odběratel neměl dost znalostí či času. Daňová správa hodlá ustanovení aplikovat tak, že v případě sporu ohledně toho, co odběratel věděl nebo měl a mohl vědět, je důkazní břemeno na straně daňového subjektu. Tomu lze rozumět tak, že odběratel by měl prokazovat, že vědět nemohl. V druhém případě má být neobvyklá cena bez ekonomického zdůvodnění indikátorem toho, že jde o podvodné jednání. Institut ručení lze aplikovat až na plnění uskutečněná od 1. dubna. Zdroj článků:www.zivnostnik.cz
Přejeme Vám krásné a slunečné léto. Pracovníci Krajské hospodářské komory Pardubického kraje
- strana 15 -
VPPK Volba povolání v Pardubickém kraji Projekt je určen pro žáky 8. a 9. ročníků základních škol a studenty středních škol Projekt nabízí: - dotované exkurze - publikaci Profesní poradce - publikaci Přehled pracovních pozic v Pardubickém kraji - besedy s výchovnými poradce a s rodiči vycházejících dětí - soutěž o nejlepší výrobek a soutěž o nejlepší popis technických profesí
