z
I
a
r. á
šedesátá
posutU Stopy Ho|anovaa Miku|áškovav|ivu,coŽ svědčío u,ívojovém nu, jehoŽ {s|edkem 1e Úspornějšíverš a hutnějšímetaforika. To, co zŮstává č|ověkupo všech zápasech a uipnavách za poznáním, 'je ,,Úzkost''.i po smrti Živá.,'Sevíenost r,nirazujako by Hanz|íkoviSVazoVala ruce, jeho projev je obezĎetnější, svět se mu jevÍjako stá|e s|oŽitější a ta1emnější,cÍbíse v něm jako ,,v prázdné krajině prázdného srdce,, [ZáhonyJ' V d a | š í c hs b í r k á c h , k t e r é s e o b j e v i | yS V ě t š Í mč a s o v y mo d s t u p e m a Ž v o s m d e s á t 5 i c hI e t e c h , t a t o m o t i v a c e u Ž j e n p o m a I u d o z n í v a | a , H a n z | Í k t ]btávs n i c k ! v ! v o |j a k o b y s e z a s t a v i | .D o s a v a d n ív y n a | é z a v o s t opakoa m n o h o t v á n n o s tj e h o p t . o . | e vbuy | a n a h n a z e n aS t e n e o t y p n Í m v á n í m . N a p ň . m o t i v I k a n a ,k t e r ! j e z n á m ! z j e h o p r " v n í c shb í n e k ,m á v p o s | e d n í c hs b í r k á c h j e n d e k o n a t i v n ÚÍ| o h u , m o t i v d í t ě t ej e z a t í Ž e n s e n t i m e n t e m , h i s t o n i c k ém o t i v yv b á s n í c hj s o u p o j a t y u č e | o v ěa p o d , H a n z l í k o v at v o n b a z o s m d e s á t l c h I e t b u d í d o j e m s e t r . v a č n o s t ib, e z p o | a r i z a c e t y p i c k ép n o j e h o t v o t . b uz | e t š e d e s á t Ý c h .J e p ň i r . o z e n é , Ž e z á i e m k n i t i k Ů z a t ě c h t o o k o I n o s t ío 1 e h o p o e z i i t a k ň k a u s t a | . H a n z | í kp a t ň ík t ě m b á s n í k Ů m ,j i m Ž b y | od o p ň á n o u s k u t e č n i ts v r i jr " o z h o d u 1 í ctív r i n č íz á p a s v j e d n o m t v Ů r . č í mo b d o b í , 1 a k m i | ep ň e k n o č i | h r a n i c i š e d e s á t l c h | e t a v z d á | i l s e | i t e r á r n í m uk o n t e x t u , z n é h o Ž v y š e | ,z t r á c e I p o s t u p n ě s c h o p n o s t t v r č íi m p r " o v i z a c ea Z c e n t r a Iiter-árníhd o ě n í , v n ě m Ž s e p ň e k v a p i v ěo b j e v i l j a k o m I a d ! a u t o r , u s t o u p i |z c e | a d o p o z a d í '
šedes8tá
Bohuslav Hoffmann
zATÉ' DEsETlLErÍcesrÉ ZPíVANÉ ÍAREGIToVANÉ) PoEZtE:JlŘÍSUGHÝ o ň a d a t e | ém e z i n á r o d n ív ě d e c k é k o n f e r e n c e , ' Z I a t áš e d e s á t á . . mode|ova|inaše uvaŽovánÍo tomto deseti|etíčeské|iteratury, ku|turya spo|ečnosti- máme]i se nechat os|ovitemb|ematick!mi verbá|nímii neverbálnímisigná|y pozvánkya zadánÍ- do kontrastu Venbálně by| pnostor.tohoto resp. šedéhoa ,,z|atého..' černo-bÍ|eho, procesu po|ohami: metafonicklm ohraničen sv mi knajními ,,ko|otavého.. zk|amání.Vizuá|ním|ogem obrazem tánÍa eticky razantnímvy1ádĎením k o n f e r e n c ej e o b r a z z a s n ě n é , p o s m u t n ě l e d o b u d o u c n a z a h | e d ě n é - pňed dívky.Tato krasavice šedého,b|uesovéhopoh|edustojí- čeka1ÍcÍ mĎíŽovanou. Pňijměme tuto rnizvubarevného stěnou rovněŽ černo-bí|e poh|edu,niko|ivvšaktak schematickya po|ar.itně a nozdvoubanevného m | Ž e n ě z š e d | é h oZ' a m ě ň m e s e s p Í Š en a o n o , , k o | o t á naÍ. . . , , ,n e b o é od po|ov něm |ze SpatĎovatjádro pohybutohoto desetr-či patnácti|etÍ PŮjde viny 50. do konce 60' |et. Ko|otáni1akohnutía děnívÍcebarevné. n á m o u f s e čd ě n ía k o | o t á n bí á s n i c k é h o . a podnětné knize V pozoruhodné,dodnes stá|e ÚŽasně vzr^ušující o duchovnosti v umění umísti| uŽ oňed více neŽ osmi desítkami |et Wassily Kandinskypo|ar.itnÍ bar.vybí|oua černou,barvy nicoty moŽností a nicoty mrtvé, mezi ticho zrozenía ticho smnti, mezi nicotu zně|ou hada zakousnutéhodovlasta beznadě'|něprázdnou, nezně|ou,',jakéhosi ze šestizák|adnichbarev rozdě|enfchdo tňÍpronÍhoocasu'ns|oženého tik|adnfchpárŮ: Ž|utéa modr.é,červenéa ze|enéa oranŽovéa fia|ové. K těmto barvám se pokouše|pňikomponovati zvuky, tÓny, banvy unči. v|astnostmi[energiÍ, vášní, bfch hudebníchnástro1 a obdaňiIje jist.!'mi kontempIativnosti,smutkem apod. - pr"ostě duchovním k|imatemJ k divákovi,zv|áště a směňováním[čenvená'oranŽová,Ž|utáse obr.acejí m|adému,k jeho tě|esnostia smys|ovosti;ze|ená,fia|ováa modrá naopak exponu1Í duchovnost, ponor.do nitra, h|oubkuref|exeatd.]. Svou teoniizformu|ova|Kandinskyv době nástupu moderníhoumění;my se o ni opňeme v době uŽ post-moderní,abychom s 1ejípomocí ob1asni|i pozdnÍa končicífázi moder.ny|et šedesáttich,je1ílabutípísen. 1 W
300
Kand]nskv: 0 duchovnosL v Uměni Prah.
T.láda' 19gB
z|atá
šedesátá
SvŮj poh|ed na českoupoezii šedesát57ch |et, resp. na jednu z jejÍch podstatnlch tendencÍ,ktenou dnešníliterárnívěda opomíjí,bagate|izu'ie, odsunuje na okna1|iterárníhodění, chceme opňítještě o Studii J a n a M u k a ň o v s k é h o H á | k o v i ,r e s p . č e s k ép o e z i i6 0 . | e t , 1 9 . s t o | e t í . C h c e m e s e t a k v y h n o u t n e h i s t o r i c k é m us, i I n ě u č e | o v é m ub, a t e n denčnÍmupĎÍstupudneška k tomu, co proŽíva|ia oč usi|ova|itv rci, čtenáňi,pos|uchačia diváci pňed více neŽ čtvrtsto|etím.Vyvarovatse pňístupu,kterému se 1ejichpočínání zdá pošeti|é,naivníči dokonce - jak to mŮŽeme čÍstv povrchnípub|icistické scestné a pĎímoškod|ivé pseudokritice,jeŽ se stavído ro|e chytréhogenerá|a po bitvě a ,,hodnotí,,čispíšeodsuzujeonu dobu z vnějškonichpozic neIiter"árních, ideo|ogickyÚče|ouichči mor"a|istních, nehistoricklch, zdán|ivě nadčaso. Wch. KdyŽ psa| v r. ,l 935 do Slova a slovesnosti Jan Mukaňovsk! svou studii o Há|kovi,vědě|, Že máme-|iurčit1ehomíStoVe u/vojičesképoezie 19. sto|etí,musíme očistitnaše poh|edyna něho od sporŮ, ktenése o Há|ka ved|yv 90. letech 19. sto|etí.Dt]|eŽité 1e pod|e ného,,odstranit zabarvujícÍfiltr,n,poznat, 1akémÍsto zau1a|ve své generaci, které ''vypl,lvalonutně .'' z imanentní ulvojovétendence'', mÍsto, které ,,musilo byt obsazeno*. Há|ek pod|e Mukaňovského ,,splĎujeimanentní čád česképoezie, kter,! v této chvíli si žádal reakce proti klasické objel
To je jistě pravda, a|e1eto poh|edahistorick!.ocitáme se zde v pozici Machanově ve vztahu k Há|kovia ce|éoeneraci máiovcŮ. Zce|a ahis. 2 J' MukaňovskÝ,,Vitězs|av Há]ek..,in KapiLolyz česképoeLky I Praha: Me|antr|ch 1941
#
252278
šedesátá
toricky se preferuje jeden typ poezie, jedna či dvě tendence fpoezie té, na ukor tendence 1iné.PňedevšÍm ana|ytická,duchovní,spirituá|níJ která nejvícsouzně|a s dobou konce 5o. a 60. |et - tendence, jeŽ organicky vyr sta|a ze spo|ečenskéa |iterárnÍsituace 50. |et. My s a m o z ň e j m ěd n e s v í m e ,Ž e o n a d o b a b y | av m n o h é m n a i v n í ,a | e j a k napsaI v r. 19B7 Pňemys|Rut v souvis|ostis hodnocenímpísničkové ooezie J' Suchého, ,,vnaivnÍchletech šedesátych muse| to tedy byt hlas Jako bychom čet|iMukaňovskéhostudii o Há|kovi.But v této naivnÍ,'., stati rnistiŽněa vtipně charakterizuje Suchého poetiku z 2' po|oviny 5o. a 60. |et, a ukazuje,Že v|astně taková byt muse|a. ,Byb nás vÍc, neŽ se vešlo večer co večer do hlediště Semaforu [pŤedtím už Reduty a ZábradlÍJ, byto nás vÍcneŽ vydávanych vylisffi a ultiskŮ' a nebyli jsme všichni šestitetÍ.To dětství nemělo věkovou hranici, Začalo nějak celostátně po roce 1956' A zpívalo si plaše drsnym hláskem JiŤího Suchého'.' obnoveny smysl pro hru a pro malé, ..' teorii všeobecného dětství...,u By| to pod|e Buta ,,věk literatury drobnlch fakťÚ'',kter! se stavě| pnoti ,,Poezii LepšÍhoZítŤka",proti ,,Věku Velkych ldejf ' naivitě mys|et dnes Je ňečo poezii všednÍhodne. Mr]rŽemesi o 1e1Í co chceme, a|e nemťrŽemebagatelizovatjejÍuiznam ve ufvoji české poezie onoho období.I ona se vyrazně podí|e|ana nap|Ďovánía zároveĎ nanušování dobové obecné nonmy. Poetika písĎové poeZ|e J. Suchého by|aovšem V rozporu S normotvorn1imÚsi|ímoficiálníku|tur.nípo|itiky.Pnoto ty konflikty, které mě| Semafor s mocí i s kt.itiky' napsa|: ,,Nezb,!vá Y LiterárnÍchnovinách 19. 11. 1s6o napňÍk|adkr^itik než se Zeptat Znovu divadta 1emafor '., co si vlastně myslí o Životě, kam kráčí,za co a proti čemu se staví uprostŤed zápasu světa'', Kam kr.áče|Semafor? Nekr"áčelnikam. on jenom zpÍva|.Pro pub|ikum, kter.ésnad ani nevědě|o,co je to poezie, kterénečet|obásničky. v ba|eníá |a Semafor. MoŽná to by|ajen trocha Které ale poezii pňi'ja|o poezie, moŽná to by|a poezie naivní,povrchní,tniviálnía nevÍmještě jaká, aIe doopravdy nikoho nezabi|a, spíše potěšiIaa ňek| bych, Že i z k u | t i v o v a | aN.e n á p a d n ě , n e n á s i | n ě ,p ň i r o z e n ě ,a t o š i r o k é ,m o Ž n á proti poezii zaujatépub|ikum.[Viz postavu chu|igána z TakovéŽráty krve' ktery si nakonec koupíShakespearovy sonety, protoŽe ho knihkupec dokáŽe pĎesvědčit,Že je to šlágt".J Mám-|i se vrátit k Mukaňovskému,zauja| Such.!'ve své generac| 5 P Rut: 'Dvojiceosaměl'/ch',in o dNád|e1. Praha: Lldove nov|ny 1s9o str 16a.181
3 tam|éŽ'stn 266
6 tamtéž'stn 1 70,
4 J H o Ý : Č e s k á t e r a t u r a 4 0 d | o k u 1 s 4 5 d o s o u č a s n o spt (o2o v i n a 2 0 , s t o ] e t í ] , P . a h a , Č e s k ) ; s p s o v a t e ' 1 9 9 6
7 bmtéŽ'str 169
ztaIa
2|até
šedesátá
SvŮj poh|ed na českoupoezii šedesátÝch|et, nesp. na jednu z jejích podstatnlch tendencÍ,ktenou dnešní|iterárnÍvěda opomíjí,bagate|izuje, odsunuje na okra1 literárnÍhoděnÍ,chceme opňítještě o studii J a n a M u k a ň o v s k é hoo H á | k o v i ,n e s p . č e s k ép o e z i i6 0 . | e t 1 9 . s t o l e t Í . Chceme Se tak vyhnout nehistorickému,silně učeIovému,ba tendenčnímupňístupudneška k tomu. co proŽíva|ia oč usi|ova|itvrjrrci, čtenáňi,posluchačia diváci pňed více neŽ čtvrtsto|etím.Vyvarovatse pĎístupu,kterému se je1ichpočínánÍ zdá pošetilé,naivníči dokonce - jak to m Žeme čístv povt.chnípub|icistické Scestnéa pňímoškod|ivé p s e u d o k r . i t i c e , . |seeŽ s t a v íd o r o | e c h y t r é h og e n e r á l a p o b i w ě a , , h o d notí..čispíšeodsuzuje onu dobu z vnějškorn/ch pozic ne|iterárních,ide. o|ogicky če|ou/chči mona|istních,nehistorick./ch,zdán|ivě nadčaso-
toricky se preferuje jeden typ poezie, jedna či dvě tendence fpoezie ana|ytická,duchovní,spirituá|ní]na Úkor tendence ;iné.Pňedevšímté. která nejvÍcsouzněla s dobou konce 50. a 6o. |et - tendence, jeŽ organicky vyr sta|a ze spo|ečenskéa |iteránnísituace 50' |et. My s a m o z ň e ' j m ěd n e s v í m e ,Ž e o n a d o b a b y | av m n o h é m n a i v n í ,a | e j a k napsaI v r. 19B7 Pňemys|Rut v souvis|ostis hodnocenímpÍsničkové poezie J. Suchého, ,,vnaivnÍchletech šedesátych musel to tedy byt hlas Jako bychom čet|iMukaĎovskéhostudii o Há|kovi' Rut v této naivnť,., stati rnj'stiŽněa Vtipně charakterizuje Suchého poetiku z 2. po|oviny 50. a 60. |et, a ukazu.je,Že v|astně taková byt muse|a' ,,Bylonás víc, neŽ se vešlo večer co večer do hlediště Semaforu fpňedtím už Reduty a Zábradlí], byto nás víc neŽ vydávanych vyliskŮ a ultiskŮ' a nebyli jsme všichni šestitetí' To dětství nemělo věkovou hranici' Začalo nějak celostatně po roce 1956. A zpívalo si plaše drsnym hláskem JiŤího Suchého... obnoveny smysl pro hru a pro malé, ..' teorii všeobecného dětstvÍ'.',5Byl to pod|e Buta ,,věk literatury drobn ,ch fakťŮ\ kteny se stavě| pr^oti,'Poezii LepšíhoZÍtŤka",proti ,,Věku Velk ch ldejf . Je ňečo poezii všednÍhodne. MŮžeme si o jejÍnaivitě mys|et dnes co chceme, ale nemŮŽeme bagateIizovatjeJíuiznam ve vfvoji české poezie onoho období.I ona se vyrazně podí|eIana nap|Ďovánía zároveĎ narušování dobové obecné normy. Poetika písĎové poezie S normotvornym silím oficiá|nÍkulJ. Suchého by|aovšem V rozpo|^u turní po|itiky.Pt.oto ty konf|ikty'kter.émě| Semafor s mocí i s kritiky' Y Literárních novinách 19. 11. 1960 napňík|adkr.itiknapsa|: ,,Nezb,!vá neŽ se zeptat znovu divadla Semafor..., co si vlastně myslí o Životě, kam kráčÍ,za co a proti čemu se staví uprostŤed zápasu světa,'' Kam kráče|Semafor? Nekráče|nikam. on jenom zpíva|.Pro pub|ikum, kterésnad ani nevědě|o,co je to poezie, kter"énečet|obásničky. Které a|e poezii pňiia|ov ba|enÍá |a 1emafor. MoŽná to by|a'|entrocha poezie, moŽná to by|a poezie naivní,povrchní,triviá|nía nevímještě |aká, a|e doopnavdynikoho nezabi|a, spÍšepotěši|aa ňek| bych' Že i zkultivova|a.Nenápadně, nenási|ně, pňirozeně, a to široké'moŽná proti poezii zaujatépublikum. [Viz postavu chu|igána z Takovéztráty krve, ktery si nakonec koupÍShakespearovy sonety, protoŽe ho knihkupec dokáŽe pňesvědčit , Že je ta š|ágt.. ] Mám-li se vrátit k Mukaňovskému,zaujal Such.f ve své generaci
Wch. KdyŽ psa| v r. 1935 do Slova a slovesnosti Jan Mukaňovsk! svou studii o Há|kovi,vědě|, Že máme]i určitjeho místove ulvoji česképoezie 1 9 . s t o | e t ím , u s í m eo č i s t i tn a š e p o h | e d yn a n ě h o o d s p o r . Ů ,k t e r és e o Há|ka vedly v 90. |etech 19. sto|etí.DŮ|eŽité 1e pod|e ného,'odstranit zabarvujícífiltr,P, poznat, jaké místo zauja| ve své genenaci, které ,'vyplyvalonutně '.. z imanentní ulvoiovétendence',, místo, které ,,mu;llo byt obsazeno,3' Há|ek pod|e Mukaňovského ,,splĎujeimanentní Ťád česképoezie, kter,! v této chvíli sÍ Žádal reakce proti klasické objektivitě pŤedešléhoobdobÍ'' Pňiná|eže|amu uloha ,,pěvce citově bezprostŤední ho',, coŽ Machar v 90' |etech odmít|z pozic své generace, z pozice 9o. |et.Ve svékniticeocitova|pĎíznačnou pasáŽ, která mě|a Há|ka diskva|ifikovat: ',Hálkova pravá poezie jest lesní studánka: čista,prŮhledná aŽ ke dnu a svěŽí. Hálek nemá hloubky a nemá taiŮ'.' U něho nenajdete mezi Ťádkypraničeho' Rekt jen to, co napsal',' Zdá se mi, Že v pohledu na poezii 60' |et se ocitáme dnes v podobné situaci. I kdyŽ napň. J. Ho|! zaňadi|do svéhorn/k|adučesképoezie 60. |et oddí|PÍsničkáňi,neopomně| uvést, Že s rozmachem masovych médiÍa moderní techniky se objevi|yi ,,jednodušší a tedy povrchnějšÍ zpŮsoby komunikace a pŤenosu informacÍ, Z kultury každodenního života se VÍCenež v minulosti vytrácef jednak duchovní hloubka, jednak i dějinny razměr' ' ',, o' To je 1istěpravda, a|e je to poh|edahistorick!' ocitáme se zde v pozi. ci Macharově ve vztahu k Há|kovia ce|éoeneraci máiovcr]r. Zce|a ahis2J'MukaňovskÝ
. V í t ě z s | a v H á l e k .n' K a p r c ] y z č e s k é p o e t i k y | | . P r a h a M e | a n b | c h ' 1 9 4 1 '
1sso' sŤ 168.181 5 P FUt: 'Dvojiceosamě|.ich.' |n 0 divad|e1' Prah6:Lidovénov|ny'
st252278
6 bmtéž,str 17o
3 tam|éŽ' stn 266 4 J
Hol'/: ceská
lreratura 4
Šedesátá
0d rok!
T 945
do so!časnost
Í2' po ovin6 20
7 t6mtéžsb 169'
slo elí] P|aha, ČeskÝ spisovate|. T 996
303
302
L
z
).
a
t
é
z|stá
šedesátá
JiňÍSuchtf (60. létal foto: Pavel Vácha
mÍsto,kterézákonitě, nutně muse| někdo zap|nit.ProtoŽe toto mÍsto odpovída|oimanentnív/vojovétendencj česképoezie 2' po|oviny50. a 60. let. Respektive jedné z tendencí, a to ve|ice vyznamné. ji dnešní|iter"árnÍ odsouva1í-|i historici či pubIicisténa per"iférii histor.lck é h op r . o c e s u j' e t o n o n s e n s . J e s a m o z ň e j m éŽ, e d n e š n Íd o b a p r e f e r u j ep o e t i k uj i n o u .M á p r a v d u i P B u t , Ž e 2 1 ' 8 . 1 9 6 8 a 2 6 . 1 2 . 1 9 6 9 S u c h 1 i , , s es v o u p o e t i k o u osiňe|..a Že od té doby se počíná,,Suchéhapoetické,resp. poetistické vetešnictvístále nápadnějÍpodobat bizarnímu zaŤÍzení pŮdy spisovatele Sommera.'8 A n o , n a s t a | aj i n á d o b a s j i n o u t e n d e n c ín o n m o t v o n n o ua, S u c h ! s e v ní či proti nÍ uŽ nedokáza| umě|ecky pr"ofi|ovat. Suchého poeticky mot57|, kter! |tta|z kytky na kytku, do|íta|.Naplni|oSe to, co o písĎové poezii napsaI v dosIovu k písnovlm textŮm Jána Štrassera Pančuchové b|ues Peter Zajac: ,,PiesĎovy text Žije mihotavyrn Životom motylb populárnej hudby, v ktorej prudky vzlet strieda ešte rychlejšípád' PiesĎovy text vyslovuje to, čoje diležité alebo sa aspoĎ nosí v tejto chví li, v tejto hodine, dni, t,|Ždni, mesaci' PÍesĎovétexty su akymisi citowitmi novinami mladej generácie. V jeden deĎ s majetkom všetk ,ch, na druh deĎ zhoria ako slama. Maju miesto na obale platní, pod notovym zápisom, v časopisoch populárnej hudby, pri obrázkoch spievákov. Nie je 8 |afrtéŽ st|' 1]2 a 1f3
3A4.
šedesátá
to zly osud. Do kniŽnej podoby sa dostanu zriedkavo, skÓr ako nostalgické svedectvo zabudnutej melodie, ako moŽnosť zopakovat si, utvrdiť dávny slogan čisentenciu, zaŽit prekvapenie, o čom ten text vlastne naozaj bol...'B Za|ac nadhodi| otázku jiného statutu písĎovéhotextu, .jeho Úzkou časem Ipodle Zajace veImi krátklm]' Se specispjatost s konknétnÍm fick.fm pub|ikem,jinlm neŽ '|sou tradičníčtenáňipoezie, a zd raznt| r]zkouvazbu textu na me|odii.Mohli bychom uvádět ještě vazby da|Ší s rytmem, jinlmi dr.uhyuměnÍ[pro českou|iteraturu60. |et to by|pňeforem], a|e i spjaLosts rozh|asem,te|edevšímkonLextdivade|ma|57ch v i z í ,n a h r á v a c í msi t u d i i a p o d . psa| pod|esu!'chv|astSuch.y1e básníkemtextarem. Autorem, kter1í' ních s|ov ,,zvláštní,trochu vyhraněnou poezii'', jiŽ označi| 1ako ,,básn ky,,o'A ve své pos|ednípubIikaci,3. kníŽcezbi|ancova|,Že snad Je textaňem své doby, 1ehoŽzpŮsob psaní ovšem jiŽ dnes vyše|z mÓdy, a pňirovnaIse dar me|odie..; a autorem někoIikadesÍtekpÍsní'jeŽ ,,ma.|Í k anonymnÍm,amatérskym autorŮm Iidou/chpÍsní,kter.ési dodnes zpíváme.H|avně však vyzdvihIsebe jako osobu JiňÍhoSuchého, která kompIetujevšechnyjeho da|šiku|turníaktivityIherectví,komponovánÍ, maIování,psanÍdivade|níchher a fiImoqich scénáňťt].'. neŽírování, uved|Such! i Líi ,,stavebnízákladV kníŽce- rozhovoru s K. HvÍŽd'a|ou ní kameny,,,na kterych se Š|itrema HavlÍkemvybudova|iSemafor' Za h | a v n Ís | o Ž k ud i v a d e | n pí r á c e o z n a č i |h u d b u , d á | e h u m o r a o s o b i t o u a humopoetiku. CharakterizovaIsvé divadlo jako scénu písničkovou ristickou,1akodivadlopísničeka humoru. Ten povaŽova|za ,,páteŤtoho všeho',.Právě me|odické'Vtipné,vese|é,hravé,Žádnlmi ve|kfmia h|ubokomysInymimyš|enkamia hrdinnymi sub1ektynezatíŽenépísniČky postbudovate|ské, by|ytím, co os|ovi|ozejménam|adé,,,postku|tovní'., posthrdinské pub|ikum. By|y inir"azemspontánnÍhovese|Í,hravého, svobodného,neorganizovanéhojástvÍsvé doby. Do Iiteraturya konproto, Že podstatexty pňedevšÍm krétně básnrctvípatňÍtyto pÍsĎové pňÍmo humoru by| humor ver^bá|ní, tou Suchého pÍsřového[textového] v e r b á | n í e k v i I i b r i s t i k av d u c h u p o e t i s m u , d a d a i s m u , s u r r e a I i s m u , v intencích písiior{ch textŮ J' Voskovce a J. Wenicha a poezie V Nezvala. českégraJazykor'n/ humor vytváňe|Such! tak, Že porušova|pr"avid|a s P zalac:
' ' P o é z | aŽ n e s t e | h é h o s v e t a
n Jan Štrasser
|ancuchole
blLes, BraiElava: iaran
1g89
1o J' Suchy PovÍdán Fozhovo. s Kafiem HViŽdb|oU P|6ha: otles' 1gl1 ]1 J' suchly' 3
knÍŽka Praha: PrmUs'
]ssg
305
z]até
šede6átá
éedesétá
JiňíSuchtf [6o. létal foto: PaveI Vácha
mÍsto,ktenézákonitě, nutně musel někdo zap|nit.ProtoŽe toto mísuo odpovída|oimanentnírnlvojové tendenci česképoezie 2. po|oviny50. a 60. |et. Bespektive jedné z tendenci, a to veIice vyznamné. ji dnešnílitenárnÍhistorici či pubIicisténa per^iférii odsouva.;í-|i historick é h op r o c e s u , j e t o n o n s e n s . J e s a m o z ň e j m éŽ, e d n e š n íd o b a p r e f e r u j ep o e t i k uj i n o u .M á p r . a v d u i P B u t , Ž e ? 1 ' 8 ' 1 9 6 8 a 2 6 . 1 2 . 1 9 6 9 S u c h 1 ,i , s es v o u p o e t i k o u osiňe|..a Že od té doby se počÍná,,Suchéhopoetické,resp. poetistické vetešnictvístále nápadněji podobat bizarnímu zaŤÍzení pŮdy spisovatete Sommera.'' A n o , n a s t a I aj i n á d o b a s j i n o u t e n d e n c ín o r m o t v o r n o u ,a S u c h y s e v ní či pt"otiní uŽ nedokáza| umě|ecky profi|ovat.Suchého poetick.í mot!|, kten! |íta|z kytky na kytku, do|ítal.Nap|ni|oSe to, Co o písĎové poezii napsaI v dosIovu k pÍsĎovlm textŮm Jána Štr.assera Pančuchové b|ues Peter Zajac: ,,PiesĎovy text Žije mihotavym Životom motylb populárnej hudby, v ktorej prudk,j vzlet strieda ešte rychlejšÍpád' PiesĎou! text vyslovuje to, čoje dileŽité alebo sa aspoĎ nosí v tejto chví li, v tejta hodine, dni, b!Ždni, mesaci. PiesĎové texty sti akymisi citavymi novinami mladej generácie. V jeden deĎ su majetkom všetkych, na druh deĎ zhoria ako slama. MajÚ miesto na obale platnÍ,pod notovym zápisom, v časopisoch populárnej hudby, pri obrázkoch spievákov' Nie je 8 tamtéž st| ]72
304
a 173
to z osud' Do kniŽnej podoby sa dostanÚ zriedkavo, skÓr ako nostalgické svedecwo zabudnutej melodie, ako moŽnosť zopakovat si, utvrdit dávny slogan čisentenciu, zažitprekvapenie, o čom ten text Vlastne naozaj bol...'' Zajac nadhodi| otázku jiného statutu písĎovéhotextu, jeho Úzkou časem Ipodle Zajace veImi krátkÝm]' se speciSpjatost s konkrétnÍm čtenáňipoezte, a zd razni| ficklm pub|ikem,jin.ymneŽ jsou tr^adiční Úzkou vazbu textu na me|odii.MohIi bychom uvádět 1eštěvazby da|šíS ryLmem, jinlmi druhy uměnÍ[pro českou|iteraturu60. |et to by|predevšímkontextdivade|ma|fch foremJ, a|e i spjatost s rozh|asem,te|evizÍ,nahrávacímistudii apod. Suchy je básníkemtextaňem.Autorem, ktery psa| pod|esvych v|astních s|ov ,,zuláštní,trochu vyhraněnou poezii,', ]iŽ označi| jako ,,básničky,la.o ve své pos|ednípub|ikaci,3' kníŽcezbiIancova|,Že snad je tex. taňem své doby, jehoŽ zpŮsob psaní ovšem 1iŽ dnes vyše|z mÓdy, a pňirovnaIse a autorem někoIikadesÍtekpÍsní'jeŽ ,,majídar"me|odie..; písní,které si dodnes k anonymnÍm,amatér.skymautorŮm lrdorn!.ch zpíváme' HIavně však vyzdvihIsebe jako osobu JiňÍhoSuchého, která komp|etujevšechnyjeho da|šiku|turníaktivityIherectví,komponování, maIování,psanÍdivadeIníchher a fiImor4ichscénáĎr]]... režÍrování, uved|Such! i tíi ,,stavebnízákladV kníŽce- rozhovoru s K. HvÍŽd'a|ou ní kameny',,na kter.ychse Š|itrema Hav|íkemvybudova|iSemafor. Za h | a v n ís | o Ž k ud i v a d e | npí r á c e o z n a č i |h u d b u , d á | e h u m o r a o s o b i t o u poetiku. Charakterizova|své divad|ojako scénu písničkovou a humoristickou,1akodivad|opisničeka humonu.Ten povaŽova|za ,,pátečtoho všeho,,. Pnávě me|odické,vtipné,vese|é,hravé,Žádnlmi ve|klmi a h|ubokomys|nfmi myš|enkamia hrdinnlmi subjekty nezatíŽenépísničky postbudovate|ské, by|ytím, co oslovi|ozejménam|adé,,,postku|tovní.., posthrdinské pub|ikum. Byly r'nir"azem spontánnÍhovese|í, hravého, svobodného,neorganizovanéhojástvÍsvé doby. Do Iiteraturya konproto, Že podsta. texty pĎedevšÍm knétněbásnictvípatĎÍt$o pÍsĎové pňÍmo humoru by| humor ver^bá|ní, tou Suchého písĎového [textového] v e r b á | n íe k v i l i b r i s t i k av d u c h u p o e t i s m u , d a d a i s m u , s u r r e a I i s m u , v intencích písĎor4ichtextŮ J. Voskovce a J' Wericha a poezie V. Nezvala. Jazykornfhumor vytváĎe|Such.ftak, Že porušova|pravid|ačeskégras P Za]ac]
P o é z a z n e s f i e i n e h o s v e L á . ' ,| n j a n Š t | a s s e r
FanÓUÚhole biues' E.aÚslav6
l o J ' s u c h y : P o v | d á l l ' R o z h o v o r s K a | e r n H V Í Ž d b | o UP | a h a ]1 J
such'i:3'
!res,
ídt|á|l' ]9a9
]391'
k n | ž k a 'P r a h a ] P r | m u s , ] s s g
385
',]''':....|']].]]'é'....t:..
matiky a še| pnoti principŮm pňirozeném|uvy napň.tím, Že po Vzoru V+W roztrháva| s|ova na konci veršŮ a vybváňe|tak zv|áštnítyp pňesahu [napň. ve Vesnické romanci: ,,Kdyžpršela ,/ jen se lilo ,/ a tele do-,/ ma nebylo / iela Anič-,/ ka na kole,/ hledati te- / le na pole,//.'." Tento zp sob vytváňenípísřovéhotextu pomáha| formovat i jeho rytmus, ktery se sb|iŽovaIs rybmikoudŽezu [synkopismusJ;pňízvuktu by| k|adenna jinés|abiky'neŽ je v češtiněběŽné,,,Roztnhaná.. s|ova a synkopick.frytmus by|yprostňedkyhumornéhokontrapunktu' Jinlm prostňedkem k vyWáňeníhumonnychsituacív textu by|o sbliŽován(slov |ogickyk sobě nepatňících, spojovanlch na zák|adě náhody či spíšesvobodnéimaginace, uvolněné,nezávaznéasociace navozené napň.jednou stnanou rlmu - tak jak to up|atĎovaINezvaI a dalšípoetisté ve 20' |etech. Právě tato uvo|něná imaginace, díkynížvznika|y vtipné,hravě gt.oteskní,|ogickynepochopite|né a myš|enkověnehluboké, ba pňímomě|kénebo p|ně prázdné a nesmys|nétexty, nejvíce dráŽdilastnáŽce dobovéestetickéa umě|eckénormy. Tak napň'V textu Kokočí najdeme verše s tako{mito r./mujícímise s|ovy: opuštěné nábŤežÍ- Nebo města bez věžÍ- ZlaF| pohár s fermeŽí - Nebo snad ,/ Z protěží..'Tyto zv|áštnírlmové dvojice,trojice, čtveňice...umocřovaly, pointova|ygroteskní obraznost, vyvazova|ytext písně z váŽné objektivní nea|ity,vytváňelysvébytn!' autonomní svět písĎovésituace. Nové by|o i vyuŽitít. znfch VrSteV jazyka, zv|áště z ob|asti nespisovné. Kombinace spisovnosti a nespisovnosti,grotesknírlmové dvojice, enjambement vznikajícírozseknutÍm s|ova a tematická neobvyk|ost jeho spt.ávce s |odnÍm činŽáks Mississippi a konfrontujÍcí [spojující kapitánem) \^^Váňí z textu Kapitáne kam s tou lodí pňímo ujtvon dada. isticko-surrea|istické konknétní inacionaIity' Sur"rea|istickápoetika, zv|áštěprincip automatickéhopsaní,svobodné i snovéimaginace by|Suchémuve|mi b|ízk.f' Ještě na konci 90' |et se v 3, knÍŽcek tomuto zprisobu psaní hrdě h|ásí'',,Ano, spisovatelem se mŮŽe stát každy. stačí 5e posadit a zapisovat to, co nám pŤijde na mysl, a vznikne literatura'.. NepŤemejšlím Zapisuju to, co se mi lrymyslí samo. Kdybych pŤemejšle[ vznikly by moŽná Věty daleko duchaplnější. taky uŽ jsem takové napsal, ale dneska jsem se stal pouze zapisovat+ lem okamžitlch myšlenek.'a2. By|ali poezie pňed Such.fm p|ná rádoby hlubok./chmyšlenek,závaŽnlch témat a pateticky vys|ovovaného optimismu, rozbíje|ySuchého písnětento mode| zv|áštním typem humorně groteskníchb|ues.Such!
začalv po|ovině50. let t1956] zpívato Životníchoutsiderech a sk|áda| 1akésib|uesovézvíÍecí baiky [o ma|émb|bémpsíčkovi, ma|émkotěti, o zmoklé s|epici, staném os|ovi, bÍ|émyšce; o marnivésestňenici, o vyšinutémtrpas|íkovi'o |idech z nejsmutnějšího varieté,o m|adém sebevrahovi,o staré banové|avici,o ošk|ivé nedě|i],vr"cho|nym humorn!m, ovšem černohumorn1imčÍs|emby|o b|ues o černémneboŽtíku' pňedstavenémprávě v jeho opuštěnosti a osamě|osti jako nejštastnějšíosoba. V těchto bluesouich textech pňevaŽuječerno-bí|á va|erizacea také kombinace obou těchto barev - šedá. Ta evokujesmutnou, ,,bluesovou.. ná|adu: ''.'. KdyŽ časně zrána / Potkal jsem pána / Cizíhopána v šedémkabá. tě ,/,/ Snad z baru vyhnalo ho smutné blues ,/ TÍmsmutnějšÍ čÍmvíce pil ,/ ''' Leč ten pán cizí ,/ V mlze mi mizí / A jde a jde a nemá klid', [Ranní bluesJ ,,Šediu|činžáksotva stojí ,/ A v suterénu - m j ty světe! ,/ V prostŤedí v němŽ se člověk bojí / Je nejsmutnější,/ Varieté'..', [Nejsmutnější varietéJ ,,KdyŽjsem šel deštivou ulicí ,/ Potkal jsem šedivou slepici ,l Byla zmo klá / občas kvokla ,/ Na mŮj deštníkpohled dlouh,! ,/ Plny touhy posla. la ,/,/ '' [Blues o zmoklé slepiciJ Symptomatick1imtextem, v němŽ Se toto vše koncentr.uje,je Šedé blues: ,,Mé blues je šedéjak cesta ,/ Která nevede nikam ,/ šedé blues ,/ Pitomé šedé blues ,/ Je den ode dne šedšÍ..',' Postupně se Suchého písničkyrozjasĎova|ya vybanvova|y.Bí|á, černá a šedá ustupova|ypňedevšímčervenéa jejímodstínŮm[nŮŽové apod.j. Pod|e Kandinského1e to barva sí|y,energie, intenzity,sebejist o t y , c í | e v ě d o m o s t i ,r o z h o d n o s t i i , , I h a I a s n é h o J t r i u m f o v á n í ' ' 1 3 ' Kandinskym|uvív souvislostis nÍo ,,Žhavém ko|otání.., o jejívelkéŽivosti' nek|idu.Suchéhopísničky z pňe|omu50' a 60' |et a |et šedesátlch by|ytakové.Proto to|ik os|ovi|ypňedevšímm|adou generaci. Neby|ato jiŽ svazácká budovate|skám|ádeŽ,a|e taková, která spíšeneŽ budovat chtěla pňirozeněŽÍt,bavit se, zpívata pos|ouchat písničky, smát se, milovat... ,,Hoši a děvčata / Pěstujte kotata / Země je kulatá / Místa je tu dost ,/ Kotě je solidní / Nervy vám uklidní ,/ Nebudte nevlídnÍ,/ Hned vás pŤejdezlost''','se zpíva|ov pÍsniMalé kotě, [Uvědomě|épos|uchačky tehdy rozči|ova| začátektéto pÍ.ogramověneangaŽovanépísně, zv|áš-
12 bmtéž' str 31
13 W Kandnsky,1 9S8, stn 78-7S
fi iiirr{illllll;tllrtrl,tgrroq
3o 7
:})i]|.],,].]]i]1l].]..].!.....]]].]Á
z|atá
Ěedesátá
matiky a še| proti princip m pňirozeném|uvy napň. tím, Že po Vzoru V+W rozlrháva| slova na konci veršŮ a vytváňe|tak zv|áštnítyp pňesahu [napň. ve Vesnické romanci: ,,KdyŽpršelo ,/ jen se lilo ,l a tele do- ,l ma nebylo / jela Anič-,/ ka na kole / hledati te.,/ le na pole //'.'" Tento zpťrsobvytváňenípísĎovéhotextu pomáhaI formovat i jeho r^ytmus, kter! se sb|iŽovaIs nyLmikoudŽezu [synkopismus];pňízvuktu by| k|adenna jinés|abiky,neŽ je v češtiněběŽné',,Roztnhaná.. s|ova a synkopick! nybmusby|yprostňedkyhumornéhokontrapunktu. Jinlm prostňedkem k vytváňeníhumornych situacíV textu by|o sb|iŽovánís|ov |ogickyk sobě nepatňících, spojovanychna zák|adě náhody či spíšesvobodnéimaginace, uvo|něné,nezávaznéasociace navozené napň.jednou StranoU rlmu - tak jak to up|atĎovaINezvaI a da|šípoetisté ve 2o. |etech. Právě tato uvo|něná imaginace, díkyníŽvznika|y vtipné,hnavě groteskní,|ogickynepochopite|né a myš|enkověneh|uboké, ba pňímomě|kénebo Úp|ně pr"ázdnéa nesmys|nétexty, nejvíce dráŽdi|a stráŽce dobovéestetické a umě|eckénonmy.Tak napň.V textu Klokočínajdeme verše s takornimito r./mujícímise s|ovy: opuštěné nábŤeží- Nebo měst,o bez věží- Zlab! pohár s fermeží- Neba snad / Z protěží.''Tyto zv|áštnírymovédvojice,tr.ojice,čtveňice.'.umocĎova|y, pointova|ygt.oteskníobraznost, vyvazova|ytext písně z váŽné objektivní rea|ity,vytváňelysvébytn!,autonomní svět písĎovésituace. Nové by|o i vyuŽitít^ŮznfchVrstev jazyka, zv|áště z ob|asti nespisovné. Kombinace spisovnosti a nespisovnosti,gl.otesknírymovédvojice, enjambement vznikajícírozseknutím slova a tematická neobvyk|ost činŽáks Mississippi a konfrontující [spojující 1eho správce s |odnÍm kapitánemJ vytváňíz textu Kapitáne kam s tou lodÍpňímovyLvor dadaisticko-surrea Iistic ké konknétní irac ionaIity. Surrea|istickápoetika, zv|áštěprincip automatickéhopsaní,svobodné i snovéimaginace by|Suchémuve|mi b|ízk!.Ještě na konci 9o' Iet se v 3' knÍŽcek tomuto zpŮsobu psaní hr.dě h|ásí:,,Ano, spisovatelem se mŮže stát kaŽd . stačí se pasadit a zapisovat to, co nám pŤijde na mysl, a vznikne literatura.'. NepŤemejšlím Zapisuju to, co se mi vymyslí samo' Kdybych pŤemejšlel, vznikly by moŽná věty daleko duchaplnější taky už jsem takové napsal, ale dneska jsem se stal pouze zapisovatelem okamŽitych myšlenek''nz' By|ali poezie pňed Suchlm p|ná nádoby h|ubok1ich myš|enek,závaŽnlch témat a pateticky vys|ovovaného optimismu, nozbíje|y Suchého písnětento model zv|áštním typem humonně gnoteskníchblues. Such!
zača|v po|ovině50. |et (1956] zpívato Životníchoutsidenecha sk|ábajky[o ma|émb|bémpsíčkovi, ma|émkotěda| jakésib|uesovézvíÍecí ti, o zmok|és|epici, Starém os|ovi, bílémyšce; o marnivésestňenici, varieté,o m|adém o vyšinutémtrpas|íkovi,o |idech z nejsmutnějšího nedě|i];vrcho|n m humorsebevrahovi,o Stanébarové|avici,o ošk|ivé nym, ovšem černohumornlm čÍs|emby|o b|ues o černémneboŽtíku, pňedstavenémprávě v 1eho opuštěnosti a osamě|osti jako nejšéastn ě j š ío s o b a ' va|erizacea také V těchto b|uesouich textech pĎevaŽuječenno-bí|á kombinace obou těchto barev - šedá. Ta evokujesmutnou, ,,b|uesovou.. náladu: ,,..' KdyŽ časně zrána ,/ Potkal jsem pána / CizÍhapána v šedémkabátě // Snad z baru vyhnalo ho smutné blues ,/ Tím smutnější čímvíce pil ,/ ''. Leč ten pán cizÍ,/ V mlze mi mizÍ,/ A jde a jde a nemá klid,' [Banní bluesJ ,Sediu! činŽák sowa stojí / A v suterénu - m i ty světe! ,/ V prostŤedí v němŽ se člověk boiÍ,/ Je nejsmutnější,/ Varieté.'''' [Nej;mutnější varietéJ ,,KdyŽjsem šel deštivou ulicí ,/ Potkal jsem šedivou slepici ,/ Byla zmoklá ,/ občas kvokla ,/ Na mŮj deštník pohled dlouhy ,/ Pln,! touhy posla. la ,l,/ '' (Blues o zmoklé slepiciJ je Šedé Symptomatickymtextem, v němŽ Se toto vše koncentr.u1e, blues: ,,Mé blues je šedéjak cesta ,/ Která nevede nikam ,/ šedéblues / Pitomé šedéblues ,/ Je den ode dne šedšÍ..,'' Postupně se Suchého písničkyrozjasĎova|ya vybarvova|y.Bí|á' černá a šedá ustupova|ypňedevšÍm červenéa jejímodstínťrm Ir Žové a p o d . J .P o d I e K a n d i n s k é h oj e t o b a r v a s Í | ye, n e r g i e , i n t e n z i t ys, e b e j i s . t o t y , c í | e v ě d o m o s t i ,n o z h o d n o s t i i , , ( h a I a s n é h o ] t r i u m f o v á n í . . . " KandinskymIuvív souvis|ostis nío ,,Žhavém koIotání.., o jejíveIkéŽivosti, nek|idu.Suchéhopísničky z pňe|omu50. a 6o. |et a |et šedesát1ich by|ytakové.Pr^ototo|ikos|ovilypňedevším m|adou generaci. Neby|ato jiŽ svazácká budovate|skám|ádeŽ,a|e taková, ktená spíšeneŽ budovat chtě|a pňirozeněŽÍt,bavit se, zpívata pos|ouchat písničky, smát se, milovat... ,,Hoši a děvčata ,/ Pěstujte koťata ,/ Země je kulatá / Místa je tu dost ,/ Kotě je solÍdní,l Nervy vám uklidní ,/ Nebudte nevlídnÍ,/ Hned vás pňejdezlost.'''' se zpívalov písni Malé kotě. [Uvědomě|épos|uchačky tehdy rozči|ova| začátektéto programově neangaŽovanépísně, zvláš-
1 2 EmtéŽ, str 31
13 W Kandinsky1998, str 78-73
3].É.ě.'
zlata
šedesětá
zIatá
Jiňí Such'! ve filmu Z!oěin v šantánu Ír. Jiňí Menzel,
't9681
foto: archiv
tě dva verše |r/ehas co tě ,/ ne-pá - nepálÍ.) Z barevnych básní pĎipomenme: .Šťudent s rudyma ušima, RťtŽovou pentli měla jsem, Jsem holka barevná; zv|áště pak Zčervená s r"efr"énovou pointou ,,Ze všech nejvíc,/ Se mi líbÍ,/ Ze je tak červená,'{rozuměj cudně zami|ovanáJ,a snad pňímo pr"ogramovápíseí Mám rád všechno co se červená [cih|u, tváÍ, ,,SlunÍčka a sedm teček/ Ba dokonce jsem si je vzal / Za vzor Za Vzor za vzoreček ,,, ,,l z r že květ / To všechno pro mne znamená / Ze nezešedne svět,)' Svět a Život se 1evil pestr a barevny ,,jakobarvy kravat,' [Do vody |ásku dívkya malÍĎe,jehoŽŽivot hozenJ.Řada textr]r opěvova|amalíňstvÍ, by| podle písně Potkala jsem se s malíŤemjistě pestňejšíneŽ jeho v|ast. n Íp a | e t a . V pr běhu 6o. |et dostáva|o barevné ko|otánípňídech grotesky a b s u r d n í .N i k d yv š a ku S u c h é h oa j e h o s p o l u a u t o r aJ ' Š | i t r "nae s k | o u z |o ani do absurdity beanichodné,totá|ní,ani do dt"uhéhoextrému, v němŽ se ocit|a většina tehdejšípísĎovéprodukce a v němŽ uvíz|a i většina někdejšíchpěvecklch hvézd Semaforu - do sentimentá|ní komerce. Suchého opět zachránil pňedevšímsmys| pro humor, kteny - nejspíšprávem - sám vÍcekrát označi|za h|avnÍkva|itusvé tvor"by a pňíčinu toho, Že jeho texty zŮsta|yŽivéi poté,co se změni|a hudebn í m Ó d a . [ P r o t v o r b u S u c h é h oa Š | i t r .za o b d o b í ,k t e n és l e d u j e m e ,t o 308
šedesatd
b y l s w i n g , j a z z , r " o k e n n obl ,e a t , c o u n t r y . l vášeĎ [zv|áště Vrcho|nfm textem, v němŽ se pro|nu|aona p|ápo|a1ící mi|ostná či ch|apskydobyvate|ská)s groteskníironiív závěru, je text Ďaael z Vinahrad, ktery napsa| Such;i pr.o J. Š|itra:''Mějte se dámy dnes ,/ PŤede mnou na pozoru / Se mnou si není ,/ Radno hrát ,l Plá ve mně vášníběs / Mám v srdci tolik vzdoru ,z VŽdyt jsem ten nespoutan / Dábel z Vinohrad'.' Jen jednou to jsem klopyt,/ Měla pry v těte čest,/ A nedala se opÍt/ A nedala se svést,/ A já se slzou v oku / Tu dÍvkumladičkou/ Ten večer u ŠenflokŮ/ jsem probod vidličkou...,, za socia|ismutak prefenovaného, Desakra|izacetématu v |iter.atuňe a zároveĎ i gr.oteskníparodie socialistickéhovu|gárně materialistickét e x t u ,V n ě m Ž o b a S e m a h o i d e a | ud o s á h l a v n c h o | uv h n a v ěa b s u r . d n í m tu mě|a |istek.Zv|áštědvojveršÍ Šlitr.ova forštÍautoňi otextovaIijÍdeInÍ patňičn.fgr.oteskní,ne|yricky drive'' ,,uzeny na hráchu / stŤíleljsem s ním na bráchu,/ romadur pro madame PompadÚr,..'' [Co jsem měl dnes k oběduJ' Humor těchto textŮ byl uzce vázán právě na poetiku poezie písĎové. s K. HvÍŽd'alou zdŮrazni|J. Such!, Že specifičnostpísĎoV t.ozhovot.u v é h ot e x t u - v e s r o v n á n Ís p o e z i íu r č e n o uk e č t e n Í j. e z a | o Ž e n am j . n a verši, kter! znÍ vyraznémnápadu, na většíkoncentr.aci,na iryinazném se něko|ikrátopakuje.Tyto v|astnostimá s|ogan' Iten v ušícha kter"1i' fázi to by| s|ogan určitébarevV kaŽdévrjvo;ové se u Suchéhovyvíje|. n é t o n i n y a v Ž d yh u m o r n ě g r o t e s k n i h oČ ia b s u r d n ě č e r n o h u m o r n é h o charaktenu. V pr"vnímpňedsemaforském a raně semaforském ,,černo-bí|ém p ň í b ě h yo h n d i n e c h a š e d é m .b. | u e s o v é mo b d o b íp s a I S u c h ! p Í s Ď o v é dosti pro svou dobu atypicklch lviz rn/šeJ.Tyto pňíběhy'začínající katastroficky[posuzováno z h|ediskahr"dinytextu: pokus o SebevnaŽdu, z|omená r"uka tetičky,seŽehnuté |okny v|asŮ, opi|á bí|á myška ČenĎ,šed. ironicky,,,optimiStiCky..' tr^agikomicky, apod'J končívětšinou ustupuje bí|é, ,,tichuzrození,,',,,.'Jednou vlasyseŽe,,nicotěmoŽností,., hta si ,l Tím pádem je konec krásy ... / o vlasy uŽ nestará se / A diví se světa kráse ,/ VidÍplno lin|lch věcí/ A to za to stojípŤeci . '.', (Marniva
sestŤeniceJ. textem této ,,ironickyepickédoby'.jsou Léfa Snad nejpňíznačně1ším dozrávání'Grotesknívariace pokusŮ o sebevraŽdupointovanéS pomo, ro tu c í p a r o d i e č e r v e n o k n i h o v n ífcrh. á z í( p o l i b k ys c h u t íc u k r k a n d I e p dvajic ,,..'AŽ r"ymolnych co mě|a očijako mand|e, apod.] a gr.oteskních jednou Lehl jsem si na koleje / Neb jsem měl v duši zas nějaky zmatek ,/ Leželjsem dlouho vlak však stále nejel ,/ A praŽce tlačilymne do lopa-
z
I
a
t
'á
/|aláŠedesala
šedesáLa
Jiňí Such ve filmu Zloěin v šantánu Ír. Jiňí Menzel, 19681 foto: anchiv
tě dva venše lr/ehas Co tě ,/ ne-pá . nepálí.) Z bar^evnfchbásnÍ pĎipomeĎme: Š'udents rudyma ušima, BŮŽovou pentli měla jsem, Jsem holka barevná; zv|áště pak Zčervená s refrénovou pointou ,,Ze všech nejvÍc,/ Se mi tíbí,l Že je tak červená'' (rozumě1 cudně zami|ovaná]' a snad pňÍmoprogramová píseĎ Mám rád všechno co se červená [cih|u, tváí, ,,slunÍčkoa sedm teček,/ Ba dokonce jsem si je vzal / Za vzor za Vzor za vzoreček ,,, ,,l z rŮŽe květ / To všechno pro mne znamená ,/ Že nezešedne svět')' Svět a Život se jevi| pestr.f a barevny ,,jakobarvy kravat', [Do vody Iásku dívkya ma|íňe,.;ehoŽŽivot hozenJ'Řada textrjropěvova|ama|íňství, by| podIe písnéPotka|ajsem se s malÍŤemJiStě pestňejšíneŽ jeho vlastn Ío a | e t a . V pt^běhu 60. |et dostáva|o barevné ko|otánípňídech grotesky a b s u r d n í .N i k d yv š a k u S u c h é h oa 1 e h os p o | u a u t o r aJ . Š | i t r an e s k | o u z | o a n i d o a b s u r " d i t yb e a n i c h o d n ét,o t á l n í ,a n i d o d r u h é h oe x t r é m u ' v němŽ se ocit|a většina tehdejšípísřové produkce a V němŽ uvÍZla i většina někdejšíchpěveckych hvězd Semaforu - do sentimentá|ní komerce. Suchého opět zachrániI pňedevšímsmysI pro humor, ktery - nejspíšprávem - sám vicekrát označi|za hlavníkva|itusvé tvorby a pňíčinu toho, Že jeho texty zŮstaly Živéi poté,co se změni|a hudebn í m o d a ' [ P r o t v o r b u S u c h é h oa Š | i t r .za o b d o b Í k, t e r és | e d u j e m e t, o 308.
byl swing, jazz, r'okenrol,beat, country.) vášeĎ [zv|áště Vrcho|nfm textem, v němŽ se pro|nu|aona plápo|a1icí milostná či ch|apskydobyvate|skáJs groteskníironiív závěru, je text Ďabet z Vinohrad, kter! napsal Such! pro J. Š|itra:,,Mějte se dámy dnes / PŤede mnou na pozoru / Se mnou si není ,/ Badno hrát / Plá ve mně vášníběs / Mám v srdci tolik vzdoru / VŽdyt jsem ten nespoutan ,/ Ďábelz Vinohrad'.. Jen jednau to jsem klop,lt,/ Měla pry v těte čest,/ A nedala se opít ,/ A nedala se svést,/ A já se slzou v oku / Tu dÍvkumtadičkou/ Ten večer u Šenftokťl ,/ jsem probod vidličkou'..'' za socia|ismutak preferovaného' Desakna|izacetématu v |iter"atuňe vu|gárně matenia|istickéa zároveĎ i grotesknípanodie socia|istického h o i d e á | ud o s á h | av r c h o l uv h r a v ě a b s u r d n í mt e x t u ,V n ě m Ž o b a S e m a Š|itrovatu mě|a |Ístek.Zv|áŠtědvojver"ší forštíautoňi otextova|ijÍde|nÍ patňičn.ygroteskní, ne|ynick! drive: ,,uzeny na hráchu ,/ stŤíleljsem s ním na bráchu / romad(tr pro madame Pompadur.'''' [Co jsem měl dnes k aběduJ Humor těChto text by| Úzce vázán právě na poetiku poezie pisĎové. zdŮr"azniI J. Such!, Že specifičnostpísĎo. V rozhovoru s K. HvíŽd'a|ou véhotextu - ve snovnánÍs poeziÍurčenouke čtení.je za|oŽenamj. na verši, kteny zní rniraznémnápadu, na většíkoncentraci, na vrj.r.azném v ušícha kter! se něko|ikrátopaku1e.Tyto v|astnostimá slogan' Iten V kaŽdéu/vojovéfázi to by| s|ogan určitébarevse u Suchéhovyvr1e|. n é t o n i n y a v Ž d yh u m o r n ě g r o t e s k n í h oč i a b s u r . d n ěč e r n o h u m o r n é h o charaktenu. V prvním pňedsemaforském a raně semaforském ,,černo-bí|ém a š e d é m ,b, I u e s o v é mo b d o b íp s a I S u c h ! p í s ř o v ép ň í b ě h yo h r d i n e c h dosti pro SVoU dobu atypick./ch [viz t'n!še].Tyto pňíběhy,začínající katastrofickyfposuzováno z h|ediskahrdiny textu: pokus o sebevraŽdu' z|omená ruka tetičky,seŽehnuté |okny vlasri, opilá bÍ|á myška Čerňr,šed' apod.] končívětšinoutragikomicky,ironicky,,,optimisticky'.. ustupuje bílé,,,nicotěmoŽností.., ,,'.' Jednou vlasyseže,,tichuzt.ození,'' hla si / Tím pádem je konec krásy ... ,/ o vlasy už nestará se / A diví se světa kráse / Vidíplno jinych věcí ,/ A to za to ;tojí preci . ' ''' [Marnivá sestĎeniceJ' textem této ,'ironickyepickédoby.,jsou LéÚa Snad nejpĎÍznačnějším dozrávání.Gr"oteskní variace pokus o sebevraŽdupointovanéS pomo' , ro tU c í p a r o d i e č e r v e n o k n i h o v n i cf rhá z í [ p o | i b k ys c h u t Íc u k r k a n d | e p dvojic ,,.,'AŽ co mě|a očijako mand|e, apod.Ja groteskníchr..!'mou!'ch jednou Lehl jsem si na koleje / Neb jsem mělv dušizas nějak,zmatek ,/ LeŽel jsem dlouho vlak však stále nejel ,/ A praŽce tlačilymne do lopa. 309
z|atášedesátá
tek / Dobytčívlak do městsk,lch jatek / měl ukončitmé trápení / Byl všední den - a pŤece svátek: / DobytčÍvlak měl zpoŽděnÍ / Čekal jsem zdali pŤÍtetse mi zjeví / Aby mne vyrval smrti ze klína ,/ Nejde a nejde Asi o tom nevÍ/ Takjsem se zved a šel jsem da kina'',,, Totá|nÍgroteskně humorná desakra|izaceve|kéhotématu. BovněŽ s|ogan mě| podobu pointy pňÍběhuse závaŽnlm tématem, sníŽeného však na trivia|itu[místo sebevraŽdyjsem še| do kina]. V barevném obdobíje v centru Suchéhozájmu |áska muŽe a Ženy,iro[červeném] nicko-humorná adorace Ženy v intencích surreaIistickéhoprinclpu obraznosti. oproti Nezva|ovi,kter"! ho nejvíceinspirova|,je Suchého novum v humonnégrotesknosti obrazŮ, .jeŽovšem nepostrádá 'obdivné pnavdivosti*' V Zeně ve stŤedu je Žena metaforicklm obnazem ,,román v prvotňídnÍkŮŽi ,/ kterému sem tam chybí list'', Žena je botou, k r a j í c e mn , o t o u , z a j í c e m ,š t i k o u ,h I u b i n o u k, | i k o u m , a š i n o u . . .I p ň i r o z e ně pod|epňís|ušného kontextu].Adoračníprincip vr"cho|í v MoÚllovi,kdy zamiIovan!|yt^ick! subjekt písně pr"oměněn!v mot!|a touŽí- omámen vŮníšeňíku- psát verše tuŽkou na obočí'S|ogantu bere na sebe groteskně humonnou podobu surrealismem inspirovanémetafor.iky' PozdnÍobdobí- černohumorné. nezčerna|odo nicoty mnWéa bezn a d ě 1 n ěp n á z d n éf p o d | eK a n d i n s k é h o ]a,| e n a o p a k j í mv y v r c h o | i |gor o teskně humonné|aděnípňedcháze1ících tvŮrčíchlet. Hravá jazyková ekviIibristikananych textr]r,s|ovníhríčky,ka|ambÚry, ,,sekaná..s|ova, i n s p i r o v a n á s p í š ep o e t i s m e m , ' z e S u r r e a I i s t i č t ě | ad .o. p o d o b y č e r n é grotesky, ,,dábeIsky.. či absurdně i satiricky provokativní:,,Sádlona chleba / Do vlasťtkvítÍ,/ VÍc uŽ netŤeba / MťlŽe se jÍt'/ Tam kam pŮjdeme ,/ Mít se budeme / Jednou zas báječně ,/ Jako prase ,/ V Žitě má se / VÍc uŽ netŤeba.''" [jádlo na chlebaJ; ,,... V zoologickézahradě,/ Zahradě zahradě / Nehladte lva po bradě ,/ Ukousne vám prst ,/ Prst prst prst''.''; ,,Máme rádi zuíčata/ ZvíŤatazvíŤata,/ ProtoŽe jsou chlupatá ,/ A majÍ hebkou srst / (NapŤíkladjeŽekJ,' (Máme rádi zuÍŤataJ, Svět Suchému i trochu zmodna| a trochu se i potr.ha|,tak jako se proměni|ov ,,tničko ''modr! tričkonámoňníka.' trosečníka..' Stá|e to však je pro Suchého ,,tričkokavalíra ,l Kterej v tričku / Za pÍsničku/ Nám dvě pětky ,l Dal" fModry tričko)' D o S u c h é h op í s n ís e v n a c íp ň Í b ě hN. e n í j i Žp o s m u t n ě | ! ,m e | a n c h o | i c k!, b|uesorn/. Je groteskně rn/směšn!,aéuŽ to je pňíběho tňech tetácn' které pijÍrum, whisky se sodou i bez a v kombinévytrubujíjazz: Či o panu vnchním,kter! pro zasmání nosi| más|o na h|avě fTragédie s máslemJ' Slogan má opět podobu absurdní pointy pňíběhu. Absurdními hndiny těchto pňíběhŮse stáva| v závěru 6o' |et ;e1ich
z|atášedesátá
interpret J. Š|itr,jemuŽ je Such1i ,,ši|na míru.. [Dábel z Vinohrad, je zejménaabhajoba, jejíŽpointa groobhajoba ad']. Ve|mi pňíznačná funkci komika teskně zvyznamĎuje[a nad advokátsk! stav povyšu1e] z divad|ama|'ychforem. V konfrontacisvěta umě|eckéhoa neumě|eckého se Such! stavÍna Stnanu autonomnosti umění. Umění komiky: Porota pak,/ Řekla sborem ,/ obhájce je nešika,/ Do divadla ,/ Malych forem / Ať jde dělat ,/ Komika' éra divad|a SmrtÍ komika Š|itr"a t1s69] se uzavňe|anejvyznamnější Semafor - divad|a písničeka humoru. Divad|a, jeŽ nemoh|o neb;ít, neboé- máme-|i se vrátit k Mukaňovskému,citovanémuna začátku nutně.'. z imanentníujvojovétendence',,jeŽ nap|této Stati - ,,vyplyvalo ni|a ,,imanenffiírád česképoezie,'. Neby|to ovšemjen imanentníňád česképoezie. By|to imanentnÍrád poezie světové.Básně se v šedesátych, a|e uŽ v padesátlch |etech psa|y ne uŽ proto, aby se čet|y,a|e h|avněaby se r.ecitovalya zpíva|y. či zpěvákem. Individuá|ní Básníkse sám častostávaI pňednašečem ba pĎÍmomasovéhoIaŽ mnohatisíčtenáňse proměniIv koIektivního, covéhoJpos|uchače'Poezie se stáva|a fonickou. VnÍmánaby|apňedevšÍms|uchem, doprovázena nezňídkahudebnímfvětšinoustr.unnymJ s pouhlm |idskfm h|asem. Vlastně se nástroiem, pokud si nevystači|a zČástivšak iepické' pĎÍ|ynické, navracela ke své podstatě [pňedevším běhové].V duchu názoru P E|uanda,Že ,,paezieje Ťeč,l
Zpivaná poez]e Pr6ha: Panton' 199o'
str 17
Brázda' 1s92
zlata
z|atášedesátá
šedeséta
tek / DobWčívlakdo městskych jatek / měl ukončitmé trápení ,/ Byl všedníden - a pŤece svátek: / Dobytčívlak měl zpoŽdění ,l Čekal jsem zdali pŤÍtelse mi zjeví / Aby mne vyrval smrti ze ktÍna ,/ Nejde a nejde Asi o tom neví/ Tak jsem se Zved a šeljsem do kina.'''' Totá|nÍgr"oteskněhumorná desaknaIizaceve|kéhotématu' RovněŽ s | o g a n m ě | p o d o b u p o i n t yp Ď Í b ě h u s e z á v a Ž n y mt é m a t e m ,s n í Ž e n é h o však na tnivia|itu(mÍstosebevraŽdyjsem še| do kina]. V barevném období'jev centru Suchéhozájmu láska muŽe a Ženy,iro[červeném] nicko-humorná adorace Ženy v intencích surreaIistickéhoprincipu obraznosti. oproti Nezva|ovi,ktery ho nejvÍceinspit.ova|,je Suchého novum v humornégnotesknostiobrazŮ, jeŽ ovšem nepostt.ádá,,obdivné pravdivosti.,. V Ženě ve stŤedu je Žena metaforick;im obrazem ,,román v prvotŤídníkťlŽi,/ kterému sem tam chybí list,,, Žena je botou, k r a j Í c e mn, o t o u ,z a j í c e m ,š t i k o u ,h I u b i n o u k, | i k o u m , a š i n o u ' . .I p ň i r o z e ně pod|epňís|ušného kontextu].Adoračníprincip vt"cho|í v Motylovi,kdy zamiIovan!lyrick! sub1ektpísně pr.oměněn!v mot!|a touŽí- omámen vŮnÍšeňíku- psát verše tuŽkou na obočí.S|ogan tu bere na sebe groteskně humornou podobu surreaIismem inspirovanémetaforiky. Pozdníobdobí- černohumorné- nezčernalodo nicoty mrtvé a beznadějně prázdné [podle Kandinského],a|e naopak jÍmvyvr.cho|i|o groteskně humorné |aděnÍpňedcházejících tvŮrčích|et. Hnavá jazyková ekvi|ibt.istika ranych textŮ, s|ovníhňíčky, ka|ambÚry' 'sekaná., s|ova, i n s p i r o v a n á s p í š ep o e t i s m e m , , ' Z e s u r r e a | i s t i č t ě |dao, , p o d o b y č e r n é grotesky, ,,d'ábe|sky.. čiabsurdně i satiricky provokativní:,,Sádlona chleba / Do vlasťl kvÍtÍ,/ Víc uŽ netŤeba ,l MťlŽe se jít ,l Tam kam pŮjdeme ,/ Mít se budeme ,/ Jednou zas báječně / Jako prase ,/ V Žitě má se / Víc uŽ netŤeba''." [Sádlo na chlebaJ; ,,..' V zoologické zahradě,/ Zahradě zahradě / Nehladte lva po bradě ,/ Ukousne Vám prst ,/ Prst prst prst.'.''; ',Máme rádi zvíŤata,/ ZvÍŤatazuíŤata/ ProtoŽe jsou chlupatá / A majíhebkou srst,/ (NapŤíkladjeŽekJ''(Máme rádi zuíŤataJ. Svět Suchému i trochu zmodra| a trochu se i potrha|, tak jako tničkonámoňnÍka.' se proměni|ov ,,tričkotrosečníka.'' Stá|e to ,,modn1i však je pro Suchého ,,tričkokavalíra ,l Kterej v tričku / Za písničku/ Nám dvě pětky ,l Dal', [Modry tričko). D o S u c h é h op í s n ís e v r a c íp ň í b ě hN . e n íj i Ž p o s m u t n ě | ! ,m e | a n c h o | i c k!, bIuesou/.Je groteskně u!'směšn!,aéuŽ to 1e pňíběho tňech tetách, které pijírum, whisky se sodou i bez a v kombinévytrubujíjazz: Ói o panu vnchním,kter! pro zasmání nosi| más|o na h|avě fTragédie s máslemJ' S|ogan má opět podobu absur^dnípointy pňíběhu. AbsurdnÍmi hr"dinytěchto pĎÍběhŮse stáva| v závěru 60. |et je1ich
interpret J. Š|itr,jemuŽ je Such! ,,ši|na míru.. [Ďábel z Vinohrad, je zejménaobhajoba, je1ÍŽ pointa groobhajoba ad.J. Ve|mi pĎíznačná teskně zvyznamĎuje[a nad advokátsk'ystav povyšuje]funkci komika z divad|ama|fch forem. V konfrontacisvěta umě|eckéhoa neumě|eckého se Such! staví na Stranu autonomnosti umění. Umění komiky: Porota pak,/ Řekla sborem ,l obhájce je nešika,/ Do divadla ,/ Mal,|ch forem ,/ Ať jde dělat / Komika' ér.adivad|a SmrtÍ komika Š|itrat1969] se uzavňe|anejrniznamnější 5emafor . divad|a písničeka humoru. Divad|a, jeŽ nemohlo neb t' neboé- máme.|i se vrátit k Mukačovskému,citovanémuna začátku této stati - ,,vyplvalo nutně'., z imanentníulvojovétendence,,,jeŽ nap|ni|a ,,imanentníŤád česképoezie,,' Neby|to ovšemjen imanentníňád česképoezie. By|to imanentnÍňád poezie světové' Básně se v šedesátÝch, a|e uŽ v padesátÝch |etech psaly ne uŽ proto, aby se čet|y,a|e h|avněaby se recitova|ya zpíva|y. či zoěvákem. Individuá|ní Básník se sám častostávaI oňednašečem čtenáňse proměniIv koIektivního, ba pňÍmomasovéhoIaŽ mnohatistcovéhoJpos|uchače.Poezie se stáva|a fÓnickou. Vnímána by|apňedevšÍms|uchem, doprovázena nezňÍdkahudebnÍm[většinoustnunnymJ nástrojem' pokud si nevystači|a s pouh m lidsk.ymh|asem. V|astně se |yrické,zČástivšak i epické,pňtnavnace|ake své podstatě [pňedevšÍm běhovéJ.V duchu názot-uP E|uarda, Že ,,poezieje ňeč,která zpÍvá'',stáva|i se poeti těchto |et básníkym|uvenéči zpÍvanéňeči.Básník a písničkáňJan VodĎansk! nazva|pozdě1isvé pňedčasnépaměti ve|mi pňí. memoár|o' V jiŽ vícekr"át zmiĎovanéknize - rozhovoru značněZpÍvající autor"písĎovychtext uved|, K. HvíŽd'a|y s J. Suchlm tento \^i'znamn! jak muse| h|edět pňi je1ichpsanÍ na notaci píSničky, na dé|kunot, na jejÍrytmus, dokonce i na zv|áštnostizpěvu i fyzio|ogickychpotňeb kon. dé|ky,roz|oŽenía druh kr.étních zpěvákti, aby spr.ávněumÍstiIpňízvuky, h | á s e ka p o d . Na dva 1inépodstatnérysy poezie určenéke zpěvu upozorni|napň. Vladimít. konce 60. |et a |et nás|edu1ícÍch i da|šíuiznamn! pÍsničkáň Menta v knize ZpÍvanápoezie.s' Pňedně na to' Že ,,text nenÍjediny]m nositelem pravdivé vypovědi,,,Že ,za ním stojízpěvácká osobnost,,' A za , e z n ě h o Žn e m Ů Ž ep í s n i č k á-ňn a d r u h és p r á v n ě v y z d v i hÚ| l o h u p u b | i k a b dobňe r.ozdí|od básnÍka- existovat. To však naši i světovípísničkáňi zna|i a vědomě usi|ova|io to, aby by|i- ňečenos K. Kny|em- ,,Zname]4 J' Vodiansk];: zpivalici memoáry aneb KdyŽ a|chN zakuká' Praha 1 5 V Merta] zpivaná poezie' P|aha: Panton
1 sgo'
stn T 7
B.ázda' 19s2
ž:::::::::::::ě:.:.,::.,,..,l 1á :.,l.']š]]]]ll:ll:l.ě]:Jiť!Í:l]]]]á
z
,,...tÉxtnení jedin m nositelem pravdivéufpovědi. Za nímstoií zpěvácká osobnost..." ÍV|adimírMišÍk' 60. !étal toto, P-*r"fVa"i'"
ním doby',,To by|ajejich zák|adníctiŽádost' Chce]i dnes někdo bagate|izovat právě tuto podstatnou kva|itujejich tvorby, počínási ahisto. ricky - jako J. S. Machar pňed sto |etypňi hodnocenípísřovépoezie V. Há|ka [jak jsme si pňipomně|iu/še statí J. MukaňovskéhoJ'Tento typ poezie jistě neby| v oněch |etech jedin./;bezpochybyvšak by| jedním z nejrozšíňenějších' nejvyznamnějších a nejv|ivnějších. poezie fonické,orá|ní,s|yšiTato proměna poezie, resp. t.ozšíňení teIné...souvise|as všeobecnlm obratem k mIuvenéňečia komunikapro pos|uchačea v|astně i diváci. Ponechme Stranou ',dopt.ovodné.., ka d |eŽitéprostňedky1akogestiku|ace,akce, zvuky,hluky,kňikiticho, světe|néefekty apod., a zaměňme Se na to, co ;eštěv 6o. |etech by|o - na rozdí|od dneška - oodstatné:h|as a s|ovo. Většinou š|o o h|as a s|ovo básníka,textaňe, recitátora, zpěváka, hnáčena kWanu, basu a p o d ' v j e d n éo s o b ě ' Místem, kde zně|a taková poezie, by|a u nás divadé|kama|fch forem, divad|ačivinárny, klubypoezie. Ve|mi u/stiŽněoznači|tuto poezii M. otruba .jako,,poezii- zvuk..,jako ,,orá|níkomunikaci básnického dí|a..16. M|uven! pr.ojev,Iidsk! h|as Se SVoUintonací,timbrem, tempem apod., popňípaděpodepňen! starou, opnyskanou,nee|ektnickoukytarou, Se sta| ,,nasitelembásnického sdělenÍ,'By|a to doba, kdy vrcho|i|a d věna v básnické s|ovo a většinoui v básníkťtv h|as' kteny |e pre16M'ftruba:"oh|édnutíhistorické"'nceskédivad|o1o.Ano,
312.
I
a
t
á
ě
e
d
e
s
á
t
áJ
..
zentova|a intenpretova|.Lyrick.yht^dinabásně bral na sebe ipňÍmou fyzickou podobu čaSto Samotnéhoautora - nikoIivjen verbá|ně automasku. Pos|uchačipoezie zna|i svého básníka pod|e jeho sty|izační h|asu, zpěvu, nezaměniteInéhoosobníhoprojevu. Právě to - a Samozňejmě i to, co zpívalči recitova|- by|oto nejd |ežitější. Na rozdí|od populárníchpěveck./chhvězd tu nenozhodova|vnějšívzh|ed,technická dokona|ostzpěvu, recitace či hudebníhodoprovodu, nlbrŽ osobitost, origina|ita,nezaměnite|nost,autenticita projevu a tématu; pňesvědči. scény tohoto vě to dok|ádajídva z největšíchzjev česképísničkové o b d o b í ,J . S u c h 1 /a K . K r y | . Chtít od těchto se suim časem a se suim pub|ikem spjatlch textťt v|astnostihodnot nadčasovychči dokonce věčn.!'ch 1e neadekvátnípňístup k tomuto Žánru. Jest|iŽepísĎovétexty Suchého a Kry|a neshoňely s odezněnímjejich doby jako věch tek s|ámy, jest|iŽeveš|ydo uší, paměti a h|asivekgeneracím|adších,neŽ pno kteréby|ynapsány a jimž by|yptivodně zpívány,znamená to, Že obsahujíi ingredience,vitamíny a Živiny,kterépotňebujenejen č|ověkvčerejší, a|e i dnešní[a snad i zÍbpísní ňejší]. Ty texty si Žijísvym v|astnímŽivotem [většinanejs|avně1ších z Kr.y|ovydesky BratŤÍčku, zavírejvrátka, vydanév pohnutémjanu 1969 a promIouvající aktuálně k oné situaci, by|a napsána pĎed Srpnem r. 196B] a podávajídŮkaz o tom, Že šedesátá |éta|Zebez ironie označit za z|atá |éta poezie. Zda to by|o pos|ednÍve|kédeseti|etíbásnictví, ukáŽe oňíští tisíciIetí.
syšetsenavzálem'P.aha:DvadeníÚsbv1g85'sh94_1o4
I
I
z
a
t
á
'..s.-
e
d
e
s
á
l
á
z
,,... te)G není jedinfm nositelem pravdivé u!po'ědi' Za nÍm stoiÍ zpěvácká osobnost..." ÍV|adimínMišík' 6o. !étal foto. Puu"| Vá"hu
ním doby'''To by|ajejich zák|adníctiŽádost. Chce-|idnes někdo bagate|izovat právě tuto podstatnou kvalitu jejich tvorby, počínási ahisto. ricky - jako J' S. Machar pňed sto Ietypňi hodnocenípísĎovépoezie V. Há|ka [jak jsme si pňipomně|iu/še statí J. Mukaňovského].Tento typ poezie jistě neby| v oněch |etech jedin./;bezpochybyvšak by| jedním z nejnozšíňeně;ších' nejuiznamnějších a ne1v|ivnějších. Tato proměna poezie, resp' rozšíňení poezie fonické,or.á|ní,s|yši. te|né.''souvise|as všeobecnymobratem k m|uvenéňečia komunikaci. Ponechme Stnanou ,,doprovodné,', pro pos|uchačea v|astně i diváka d |eŽitépros edky jako gestikulace,akce, zvuky,h|uky,kňiki ticho, světe|néefekty apod', a zaměňme se na to, co ještěv 60. |etech by|o - na rozdí|od dneška - podstatné:hlas a s|ovo. Většinou š|o o h|as a s|ovo básníka,textaňe, recitátora, zpěváka, hráče na kWaru, basu a p o d . v j e d n éo s o b ě . Místem, kde zně|a taková poezie, byla u nás divadé|kama|fch forem, divad|ačivinárny, k|ubypoezie. Ve|mi vlstiŽně označi|tuto poezii M. otruba jako ,,poezii- zvuk..,jako ,'orá|níkomunikaci básnického pt.ojev,Iidsk! h|as Se SVoUintonací,timbrem, tempem dí|a...6' M|uven;Í apod', popňípaděpodepňen.!' Starou, opryskanou, nee|ektrickoukytarou, Se sta| ,,nositelem básnického sdělenÍ', By|a to doba, kdy vrcho|i|a dr]věrav básnické s|ovo a většinoui v básníkťrv h|as, kten! je pre16M'o
'a
ra
u b a ] , ' o h | é d n u t Í h l s o r i c k é ' , | n Č e s k é d l v a d | o 1 o . A n os'| y š e t s e n a v z á j e m ' P f a h a D i v a d e | n Í Ú s t a v ' 1 9 a 5 , s t n s 4 - 1 o 4
]
a
L
á
ě
e
d
e
s
á
t
á
zentova|a intenpretova|.Lyrick.yhr.dinabásně bra| na sebe ipňÍmou fyzickou podobu často samotného autona - nikoIivjen verbá|ně automasku. Pos|uchačipoezie zna|i svého básnÍka pod|e jeho sty|izační h|asu, zpěvu, nezaměniteInéhoosobníhoprojevu. Právě to - a Samo. Na rozdí|od zňe|mě i to, co zpíva|či recitova|- by|oto ne1dŮ|eŽitější. popu|árníchpěveck.fchhvězd tu nerozhodova|vnějšívzh|ed,technická dokonalost zpěvu, recitace či hudebníhodoprovodu, n1ibrŽosobitost, origina|ita,nezaměnite|nost,autenticita projevu a tématu; pňesvědči. scény tohoto vě to dok|ádajídva z největšíchzjev česképísničkové a K . K r y | . J . S u c h ! období, Chtít od těchto se suim časem a se svym pub|ikem spjab/ch textťt je neadekvátnípňív|astnostihodnot nadčasovychči dokonce věčn.ych písĎové a Kry|a neshoňeJest|iŽe texty SUchého k tomuto Žánru. stup jest|iŽe je|ich jako veš|ydo uší, doby věch.ftek s|ámy, odezněním |y s paměti a h|asivekgeneracím|adších'neŽ pro kteréby|ynapsány a 1imŽ by|yprivodnězpívány,znamená to, Že obsahujíi ingredience,vitamíny a|e i dnešní[a snad i zíta Živiny,kterépotňebu1enejen č|ověkvčenejšÍ, písní ňejší). Ty texbysi Žijísufm v|astnímŽivotem[většinanejs|avnějších z Kry|ovy desky BratŤíčku,zavÍrejvrátka' vydané v pohnutém jaru 1 969 a pnom|ouvající aktuá|ně k oné situaci, byla napsána pňed Srpnem r. 1s68] a podávajídťrkazo tom, Že šedesátá léta|ze bez ironie označit za z|atá |éta poezie. Zda to by|o posledníve|kédeseti|etíbásnictví, ukáŽe oňíští tisíci|etÍ.
:"
